20 LET NA RADNICI Rozhovor s místostarostou Ing. Janem Šebrlem čtěte na stranách 12 a 13

3 / 3X./ 2010 LL

12. února 2010

Listy Lanškrounska − regionální noviny

Cena 12 Kč STRANA 1

Předškoláci na lyžích − str. 9

Delfinárium − ano či ne? Str. 14 a 15 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Str. 19

20 LET NA RADNICI Rozhovor s místostarostou Ing. Janem Šebrlem čtěte na stranách 12 a 13. Foto: K. Kokešová

Městské muzeum Lanškroun ve spolupráci s kulturním centrem Vás zve na tradiční desátý

LANŠKROUNSKÝ MASOPUSTNÍ PRŮVOD A VESELICI v sobotu 13. 2. 2010

Lanškroun hostil Český pohár kadetek − str. 21

!! POZOR, ZMĚNA MÍSTA KONÁNÍ !! ZÁMECKÉ NÁDVOŘÍ Program i občerstvení bude podle plakátů a pozvánek (viz také na straně 19). Masopust je v plném proudu. V Rudolticích ho slavili v sobotu Přijďte se poveselit, zazpívat si, pobavit se! 6. února, v Cotkytli budou masky řádit 13. 2. Foto: Z. Tribula

STRANA 2

RADNICE SDĚLUJE

LL 3 / 2010

Rada města jednala dne 01.02.2010

KOLIK NÁS JE?

Na začátku jednání se rada seznámila se zápisy z jednání svých poradních orgánů – komise majetkové, komise bytové a komise likvidační. Poté rada diskutovala o výročních zprávách lanškrounských příspěvkových organizací, působících v oblasti kultury (kino, muzeum, knihovna a kulturní centrum). Radě byly předloženy informace o aktivitách a organizacích podporovaných z rozpočtu města: seniordopravě v Lanškrouně, hospici v Chrudimi, Výcho− dočeském středisku Obce spisovatelů a Farní charitě Litomyšl. Rada se věnovala i tzv. petici nájemníků bytového domu na ulici Kollárova 241, 242, 243 a 244. Finanční záležitosti: V rámci finančních záležitostí se rada seznámila s plněním rozpočtu k 31.12.2009. Rada schválila i další rozpočtová opatření rozpočtu města na rok 2010. Příspěvkové organizaci Školní jídelna MADORET schválila rada převod finančních prostředků ve výši Kč 800.000,− z rezervního fondu do fondu investic s nařízeným vyčerpáním v roce 2010. Prostředky budou použity na výměnu nákladního výtahu, čímž bude technicky zhodnocena budova ve správě předmětné organizace. Vlajka pro Tibet: Rada souhlasila s připojením se k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet prostřednictvím vyvěšení tibetské vlajky před budovou radnice dne 10.03.2010. Sluneční elektrárny: Rada města projednala žádost firmy GIP energy, a.s., o souhlas se záměrem vybudování dvou slunečních elektráren (v lokalitách Na Maninách a Lukovské lány) v k. ú. Lanškroun a konstatovala, že nelze udělit souhlas s uvedenými záměry z důvodu nesouladu s územním plánem města a z důvodu negativních stanovisek obecného stavebního úřadu a odboru životního prostředí jako dotčeného orgánu státní správy. Prodej domu: Rada města uložila odboru právnímu a majetku zveřejnit úmysl města prodat smlouvou o smlouvě budoucí kupní dům čp. 114, Dolní Třeš− ňovec, Lanškroun včetně pozemků o celkové výměře 1433 m2 za 100,− Kč/ m2 ke stavbě rodinného domu pod podmínkou demolice domu čp. 114. Pronájmy bytů: Rada města se seznámila s obsahem protokolů o průběhu losování a dražeb práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu a − rozhodla pronajmout byt č. 1 v domě čp. 534, Kežmarská ulice, Lanškroun na dobu určitou 2 roky za měsíční nájemné Kč 2.640,−, − rozhodla pronajmout byt č. 2 v domě čp. 743, Zborovská ulice, na dobu určitou 2 roky za měsíční nájemné Kč 4.010,−, − uložila odboru právnímu a majetku zveřejnit úmysl města pronajmout * byt č. 1 v domě čp. 510, Havlíčkova ulice, Lanškroun, * byt č. 6 v domě čp. 649, Palackého ulice, Lanškroun, * byt č. 4 v domě čp. 648, Palackého ulice, Lanškroun, * byt č. 2 v domě čp. 218, Žižkova ulice, Lanškroun. Rada města projednala sdělení společnosti Městský bytový podnik Lanškroun, s.r.o., ve věci mimořádného přidělení bytu a rozhodla pronajmout byt č. 3 v domě čp. 125, B. Němcové, Lanškroun. Věcné břemeno: Rada města projednala žádost společnosti BETA CZ Česká Třebová, s.r.o., o zřízení věcného břemene v ulici M. Majerové, rozhodla o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a.s., na pozemcích ve vlastnictví města a souhlasila s uzavře− ním smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Jedná se o re− konstrukci stávajících distribučních rozvodů nízkého napětí, které jsou nyní provedeny vrchním vedením. Součástí rekonstrukce NN je vybudování nového distribučního kabelového rozvodu nízkého napětí, včetně přípojkových pilířů a skříní. Dále dojde k odstranění betonového sloupu na rohu ulic M. Majerové a Dukelských hrdinů. Finanční náhrada za věcné břemeno je stanovena na 15.000,− Kč. Příští jednání rady města je plánováno na 15. února 2010. Všechna přijatá usnesení rady (s anonymizovanými osobními údaji) najdete na oficiálních webových stránkách města www.lanskroun.eu a na úřední desce městského úřadu. K nahlédnutí jsou i v kanceláři starosty a tajemníka, kde Vám je na požádání předložíme v plné, neanonymizované verzi. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Odbor vnitřních věcí Městského úřadu Lanškroun nám poskytl velice zají− mavé údaje o počtu obyvatel nejen v Lanškrouně, ale také v jednotlivých ob− cích celého správního obvodu. Rádi bychom se s vámi o tyto informace podě− lili. Pro zajímavost − obcí s největším počtem obyvatel je obec Rudoltice s 1598 obyvateli a obcí s nejmenším počtem obyvatel je obec Trpík s 74 obyvateli. Více o počtech obyvatel v jednotlivých obcích k lednu letošního roku naleznete v následující tabulce. Obec Občané ČR Cizinci s povol. k pobytu Celkem obyv. Albrechtice 450 15 465 Anenská Studánka 205 1 206 Cotkytle 418 4 422 Čenkovice 182 6 188 Damníkov 695 9 704 Dolní Čermná 1 334 8 1 342 Horní Čermná 1 015 8 1 023 Horní Heřmanice 499 10 509 Horní Třešňovec 596 4 600 Krasíkov 327 − 327 Lubník 309 15 324 Luková 705 3 708 Ostrov 616 5 621 Petrovice 251 − 251 Rudoltice 1 548 50 1 598 Sázava 567 1 568 Strážná 110 − 110 Tatenice 837 2 839 Trpík 74 − 74 Výprachtice 977 5 982 Žichlínek 887 11 898 Celkem obce 12 602 157 12 759 Lanškroun 9 706 611 10 317 CELKEM 22 308 768 23 076 Cizinců s povoleným pobytem tedy v našem městě žije 611. Z toho platný trvalý pobyt cizince má 146 osob, platný trvalý pobyt občana Evropské unie má 6 osob, platný přechodný pobyt občana Evropské unie má 398 osob, platný dlouhodobý pobyt vízového cizince má 61 osob a povolení k pobytu azylanta nevlastní žádný z občanů našeho města. Z podkladů Zdeňky Halamkové, odbor vnitřních věcí zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

Informace z odboru životního prostředí V tomto článku vám přinášíme informace k oznámení o výpočtu poplatku za znečišťování ovzduší pro malé zdroje a způsob předání agendy souhrnné provozní evidence středních zdrojů znečišťování ovzduší. Upozorňujeme všechny provozovatele malých zpoplatňovaných zdrojů znečišťování ovzduší ve městě Lanškrouně a obcích ze správního obvodu, že jsou povinni v souladu se zákonem o ochraně ovzduší zaslat do 31. března na Městský úřad Lanškroun podklady pro stanovení výše poplatku pro tyto ma− lé zdroje. Více informací získáte na webových stránkách www.lanskroun.eu Ing. Petra Kratochvílová, odbor životního prostředí

Prodej pozemků ke stavbě rodinného domu Odbor právní a majetku, oddělení majetkové, Městského úřadu Lanškroun zveřejňuje záměr prodat pozemek ke stavbě rodinného domu v ulici T.G. Ma− saryka v k.ú. Lanškroun a pozemek ke stavbě rodinného domu v k.ú. Dolní Třešňovec. V prvním případě se jedná o dům čp. 35, Ostrovské Předměstí, v ulici T.G. Masaryka, Lanškroun na části pozemku stpč. 412, pozemek ppč. 860/1, ppč. 863/2 a část pozemku stpč. 412 o celkové výměře cca 1000 m2 za 100 Kč/m2 ke stavbě rodin− ného domu pod podmínkou demoli− ce tohoto domu. Dále se jedná o dům čp. 114, Dol− ní Třešňovec, Lanškroun na pozem− ku stpč. 98/2 a pozemek stpč. 189, stpč. 98/2 ppč. 312/1, ppč. 312/2 a ppč. 1755 o celkové výměře 1433 m2 za 100 Kč/m2 ke stavbě rodin− ného domu pod podmínkou demoli− ce tohoto domu. Oba objekty budou prodány na základě smluv o smlouvě budoucí kupní. Podmínkou těchto smluv bude vždy provedení demolice ob− jektu a výstavby rodinného domu. Prohlídky objektů zajišťuje Měst− ský bytový podnik Lanškroun, s.r.o., termín prohlídky si domluvte s panem Urbanem, tel: 465 320 148. Bližší informace naleznete na úřední desce, na webových stránkách města nebo přímo na odboru právním a majetku, tel: 465 385 249. Z podkladů Michaely Vídeňské, odbor právní a majetku, zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

RADNICE SDĚLUJE

LL 3 / 2010

Sloupek starosty Ve svém dnešním sloupku bych rád zmínil dvě zdánlivě nesouvisející věci – hospodářskou krizi a sníh. Oba náměty jsou soustavně probírány v médiích, koneckonců i v minulém čísle Listů Lanškrounska jim byl vě− nován nemalý prostor. Proto si dovo− lím k těmto tématům uvést několik svých postřehů. Americký prezident Obama s vel− kou pompou už v dubnu loňského roku prohlásil, že existují první sig− nály o zlepšení ekonomické situace a konci krize. Toto tvrzení zpochybňuje nejen americká, ale i lanškrounská skutečnost. Přestože se většina lanš− krounských firem zdárně vypořádala s poklesem odbytu a řada pracovních míst byla obnovena, míra nezaměstna− nosti se stále pohybuje kolem 10%. Tento stav, jak se zdá, bude pokra− čovat i v letošním roce. Podle nejno− vějších údajů poskytnutých Úřadem práce v Ústí nad Orlicí stoupla bě− hem ledna míra nezaměstnanosti v okrese o 1 procentní bod a počet e− vidovaných uchazečů překročil číslo 8 tisíc. Zásadní změna tohoto trendu se neočekává ani v jarních měsících, protože v zemědělství a lesnictví pra− cuje již nepatrné procento zaměst− nanců, a rovněž se neočekává podstat− ný nárůst stavebních zakázek. I z to− hoto hlediska se jeví jako správná na− še politika, že v této složité době redu− kujeme provozní náklady, ale nechce− me omezovat investice. Český prezident Klaus je známý jako odpůrce teorií o globálním otep− lování a hypotéz o lidských možnos− tech klimatické změny zásadně ovliv− nit. Zdá se, že je lepším prognostikem než jeho americký kolega, alespoň průběh letošní zimy jeho názory rozhodně nezpochybňuje. Nové a no− vé vrstvy sněhu nám už přerůstají obrazně i ve skutečnosti přes hlavu.

Sněhová nadílka v kombinaci se známou „chodníkovou“ novelou a s novým šéfem technických služeb avizovala velké problémy, které však díky nezměrnému úsilí a obětavosti zaměstnanců technických služeb ne− nastaly. Samozřejmě, že ne všechny úseky chodníků se stihly včas prohr− nout anebo se i na něco zapomnělo a ušlapanou vrstvu už ani mechanizo− vaná technika neodstraní. V těchto případech prosím občany o porozu− mění. Na rozdíl od jiných měst jsme nezvolili alibistické řešení typu roz− místění cedulí „Chodník se v zimě ne− udržuje“ anebo „Nasaďte si lyže nebo sněžnice“. Obzvláště chci poděkovat těm, kteří si „zametli před vlastním prahem“, to znamená všem obyvate− lům, kteří městu, ačkoliv ne s nadše− ním, pomohli s úklidem. A právě v této souvislosti mne za− ráží jiná věc: přímo ve městě máme v současné době více než 500 uchaze− čů o zaměstnání, ale platná legislativa neumožňuje jejich operativní nasaze− ní na zimní údržbu, i kdyby oni sami chtěli. To umožňuje pouze institut ve− řejné služby, který je určen občanům v tzv. hmotné nouzi. I takových je v našem městě takřka stovka. Počet zájemců však nepřevýší číslo 10, do práce se jich skutečně zapojí asi 5. Chápete to? Ing. Martin Košťál, starosta města

Veřejná podpora v roce 2009 V uplynulém roce byly z rozpočtu města uvolněny nemalé finanční prostřed− ky na veřejnou finanční podporu. V Listech Lanškrounska Vás postupně se− znamujeme s přehledem poskytnutých dotací v členění dle jednotlivých oblastí podpory. Dnes Vás chceme informovat o veřejné finanční podpoře poskytnuté na sportovní činnost mládeže. V příštím čísle budeme informovat o tom, jak byly rozděleny finance určené na kulturu. Příjemci veřejné podpory Veřejná finanční podpora (v Kč) CELOROČNÍ ČINNOST: TJ Lanškroun, fotbalový oddíl 370 000,00 Volejbalový oddíl TJ Lanškroun 450 000,00 TJ Lanškroun, oddíl ledního hokeje 250 000,00 TJ Lanškroun, oddíl florbalu 50 000,00 TJ Lanškroun, oddíl stolního tenisu 70 000,00 TJ Lanškroun, šachový oddíl 30 000,00 TJ Lanškroun, oddíl badmintonu 40 000,00 TJ Lanškroun, vodní sporty 10 000,00 TJ Lanškroun, ASPV − mažoretky 10 000,00 Sportovní klub policie Duha Lanškroun 120 000,00 Sbor dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec 10 000,00 TJ SOKOL Lanškroun, Dolní Třešňovec 15 000,00 Sportovní jezdecký klub při SZeŠ Lanškroun 35 000,00 HK Lanškroun, o. s. 40 000,00 Celkem 1 500 000,00 JEDNORÁZOVÉ AKCE:   Cyklistický klub Lanškroun (Malý závod míru) 20 000,00

STRANA 3

Záběry ze zasněženého Lanškrouna: Krasava Šerkopová

Cyklistický klub Lanškroun (Závod mládeže) 3 000,00 TJ Albrechtice, oddíl atletiky (Běh do Zámeckého vrchu) 12 000,00 Gymnázium Lanškroun (Memoriál Martina Schejbala) 2 000,00 TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Přespolní běh 2009) 12 000,00 TJ Lanškroun, oddíl lyžování (Běh do sjezdovky 2009) 13 000,00 TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Lanškrounská kopa) 30 000,00 TJ Lanškroun, Klub českých turistů (Děti ve vodě) 4 000,00 TJ Lanškroun, tenisový oddíl (Prázdninové soustředění) 4 000,00 Celkem 100 000,00 Tělovýchovná jednota Lanškroun obdržela celkem 523.000,− Kč, z toho Kč 460.000,− na celoroční činnost a Kč 63.000,− na jednorázové akce. ODMĚNY TRENÉRŮM:   TJ Lanškroun, fotbalový oddíl 56 250,00 Volejbalový oddíl TJ Lanškroun 56 250,00 TJ Lanškroun, oddíl ledního hokeje 67 500,00 TJ Lanškroun, oddíl stolního tenisu 20 000,00 Celkem 200 000,00 CELKEM ROZDĚLENO V ROCE 2009: 1 800 000,00 Mimo výše uvedené částky bylo přímo z rozpočtu města poskytnuto Kč 800.000,− Tělovýchovné jednotě Lanškroun, oddíl ledního hokeje na nájem ledové plochy pro družstva mládeže v Hale B. Modrého. Na údržbu travnaté plochy dostali lanškrounští fotbalisté Kč 180 tisíc a fotbalisté z Dolního Třešňovce 30 tisíc korun. Žadatelům o veřejnou podporu připomínáme, že o dotace na rok 2010 mohou žádat do konce února. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

STRANA 4

RADNICE SDĚLUJE

LL 3 / 2010

Příprava cyklostezky do Rudoltic finišuje

Činnost občanského sdružení Laxus v Lanškrouně

Cyklostezka do Rudoltic by se mohla stát v letošním roce realitou. V těchto dnech se dokončuje potřebná projektová dokumentace týkající se plánované výstavby cyklostezky Lanškroun − Česká Třebová, resp. její první etapy Lanškroun − Rudoltice Od začátku letošního roku proběhlo několik jednání − jednak pracovní sku− piny, která je složena ze starostů všech obcí a měst dotčených stavbou cyk− lostezky, manažera DSO a úředníků MěÚ Lanškroun, a také jednání svazku obcí Lanškrounsko. Investorem této akce bude Dobrovolný svazek obcí Lanš− krounsko a na akci (její I. etapu) byl schválen finanční příspěvek ze SFDI ČR ve výši 10 000 000 Kč. Přestože tyto peníze byly již schváleny v rámci rozpočtu SFDI na rok 2010, je nutné podat v řádném termínu (tj. do 20. 3. 2010) plnohodnotnou žádost o poskytnutí dotace ze SFDI, která musí být kompletní a musí obsahovat všechny náležitosti, jako např. projektovou doku− mentaci, stavební povolení, vypořádání majetkoprávních vztahů atp. Rozpočet na I. etapu Lanškroun – Rudoltice bude předložen projekční kan− celáří nejpozději do poloviny měsíce března t.r. V tuto chvíli tedy ještě není přesně znám. Hrubý odhad na tuto etapu počítá s 20 mil. Kč − vychází ze zku− šeností z výstavby jiných cyklostezek a z toho, že 10 mil. Kč může být max. 75 % způsobilých nákladů. V odhadnutém rozpočtu nejsou náklady na veřejné osvětlení, neboť toto není způsobilým nákladem podle dotačních podmínek, a každá obec si VO na svém katastru bude muset hradit ze svého. Délka I. etapy cyklostezky má být cca 2,6 km, bude se jednat o stavbu se smíšeným provozem (chodci + cyklo). Stavbou bude dotčeno asi 30 parcel, které vlastní přibližně 9 vlastníků (včetně města Lanškroun, obce Rudoltice, PF ČR, ČD). Jako nejschůdnější se jeví zabezpečit spolufinancování akce prostřednictvím úvěru, který by si vzal DSO Lanškrounsko a který by byl splácen v poměru město Lanškroun, Česká Třebová − každé 3/10 a obce Ru− doltice, Damníkov, Třebovice a Rybník − každá 1/10. Město Lanškroun bylo požádáno, aby ručilo za bankovní úvěr pro financování výstavby tohoto úse− ku. Zastupitelstvo obce Rudoltice projednalo záležitosti týkající se cyklostezky již 28. ledna, zastupitelstvo města Lanškrouna se tím bude zabývat na jednání, které je plánováno na 3. březen tohoto roku. Lenka Bártlová, starostka obce Rudoltice, Ing. Martin Košťál, starosta města Lanškroun

Občanské sdružení Laxus s terénním programem (dále jen TP), který po− skytuje sociální a zdravotní služby pro osoby ohrožené užíváním návykových látek, působí v našem městě od roku 2007. Služby jsou v Lanškrouně po− skytovány vždy ve čtvrtek. Dalším dnem, kdy mohou zdejší občané služby TP po předchozí domluvě využít, je pondělí. Mezi poskytované služby patří vý− měna injekčních stříkaček, bezpečná likvidace použitých injekčních stříkaček, di− stribuce zdravotnického materiálu a kondomů, poskytování informací o způ− sobech bezpečnějšího užívání drog, distribuce informačních letáků o infekčních onemocněních apod., poskytování krizové intervence, zprostředkování kon− taktu nebo odkazu na další zdravotní a sociální služby, odborně provedený sběr injekčních stříkaček. V roce 2009 bylo do Lanškrouna realizováno 56 výjezdů. Během nich pro− bíhají osobní kontakty s uživateli drog. Služeb terénního programu v Lanškrou− ně využilo 21 osob, z toho 12 v přímém kontaktu, 9 osob využilo sekundární výměnný program. Bylo vydáno 2 719 injekčních setů při návratnosti 101%. V roce 2009 proběhl v Lanškrouně také výzkum v lékárnách. S lékárnami Laxus, o.s., spolupracuje na odkazování a informování klientů. Dále proběhlo 12 profesních kontaktů (monitoring a propagace služeb v hospodách, barech, lékárnách, kontakty s institucemi apod.). Pracovníci zde jsou rovněž infor− mováni o způsobech odkazování uživatelů drog na TP a o postupu při nálezu injekčních stříkaček. Pravidelně jsou pracovníky monitorována místa nálezů injekčních stříkaček. Mimo to v tomto roce také proběhla informativní schůzka s protidrogovou koordinátorkou Zdenkou Drozdovou z městského úřadu (in− formace o poskytovaných službách, stavu na drogové scéně, předávání klientů apod.). Vzhledem k tomu, že od předešlého roku 2008 se např. počet vydaných in− jekčních setů v Lanškrouně zvýšil o cca 1.200 kusů, je evidentní, že tento program je v našem městě potřebný, protože kterékoliv z našich dětí se může dostat do situace, kdy bude ohroženo užíváním návykových látek. Proto vám přinášíme také kontaktní informace na zmiňované sdružení Laxus. Kontaktní centrum Pardubice, provozní doba je od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin, telefon: 466 265 207, e−mail: [email protected]. Z výroční zprávy Laxus, o.s., zpracovala Drahomíra Lišková, kancelář starosty a tajemníka

Digitalizace TV v Lanškrouně Od října loňského roku se digitalizace televizního vysílání konečně dotkla i Lanškrouna. Tento článek má alespoň ve zkratce a stručně informovat, co to znamená pro naše obyvatele a jak řešit příjem této nové formy vysílání. Digitalizace TV vysílání dává možnost přenosu více informací s televizním signálem. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat hned několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on−line nákupy, hlasování, e−mail, jednoduché hry). Multiplex je označení balíčku televizních a rozhlasových programů a doplň− kových služeb vysílaných na jednom kanále v rámci pozemního digitálního vysílání tzv. DVB−T. V současné době jsou registrovány 4 multiplexy: Multiplex 1 je provozován Českou televizí a obsahuje televizní stanice ČT1, ČT2, ČT24, ČT4 a rozhlasové stanice ČRo1 − Radiožurnál, ČRo2 − Praha, ČRo3 − Vltava, ČRo Rádio Česko / ČRo6 a ČRo − Radio Wave, Leonardo, D−dur. Multiplex 2 je provozován Českými Radiokomunikacemi a obsahuje televizní stanice TV Nova, Nova Cinema, Prima TV, Prima Cool / R1, TV Barrandov. Rozhlasové stanice prozatím neobsahuje. Multiplex 3 je provozován společností Czech Digital Group a obsahuje tele− vizní stanice: Z1 – zpravodajská televize, TV Noe – křesťanská televize (zatím pouze v Praze), Public TV − informační televize, Prima HD (v současné době je vysílání této stanice testováno − pouze v Praze) a dále rozhlas. stanici Proglas. Multiplex 4 je provozován společností Telefónica O2. V současné době tato síť testuje vysílání ve formátu MPEG−4 televizních stanic: ČT 1 HD, Nova HD, O2 Info, TEST, Óčko TV. Tolik k vysvětlení několika základních pojmů a nyní již k postupu zavádění digitální TV v Lanškrouně. Lanškroun leží v území, které je určeno v rámci digitalizace ČR k pokrytí signálem z vysílače Jeseník (na Pradědu). Časový harmonogram zahájení vysílání jednotlivých multiplexů je uveden níže. Na některých místech v Lanš− krouně je však možno zachytit i signál vysílače Brno (Kojál). A právě z tohoto vysílače je možno od listopadu 2009 přijímat vysílání Multiplexu 1 na 29. ka− nále. S příjmem tohoto kanálu jsou překvapivě dobré zkušenosti. V místech, kde původně vysílaný analogový program ČT1 byl velmi nekvalitní (šum, bez barvy), je nyní možno přijímat Multiplex 1 celkem bez problému, snad jen s tím, že při zhoršených příjmových podmínkách se obraz na krátkou do− bu (1−2 sec.) „rozsype“ na čtverečky, které vzápětí zmizí a obraz je bez vady. Podstatně lepší situace by měla být koncem září 2010, kdy by mělo dojít

k přechodu na digitální vysílání i na Pradědu. Postup je patrný z tabulky, kde též uvádím i začátky vysílání multiplexů z Kojálu. Program Termín od Vysílač Umístění Kanál Multiplex 1 30.9.2010 Jeseník Praděd 36 Multiplex 2 31.10.2011 Jeseník Praděd 53 Multiplex 3 1.10.2011 Jeseník Praděd 51 Multiplex 1 30.11.2009 Brno Kojál 29 Multiplex 2 30.9.2010 Brno Kojál 40 Multiplex 3 IX. 2010 Brno Kojál 59 Požadavky na změny v technickém vybavení: K příjmu digitálního TV je nutné mít buď TV přijímač vybavený digitálním tunerem, nebo mezi anténu a TV přijímač instalovat tzv. Set Top Box (ozna− čovaný jako STB nebo DVB−T přijímač), což je zařízení převádějící digitální signál na obrazový a zvukový signál. Téměř všechny TV přijímače prodávané v současné době již digitální tuner obsahují, při koupi nového přijímače je ov− šem nutno u prodavače ověřit, zda je možné přijímat digitální signál bez dal− ších doplňků. Starší TV přijímače bude nutné doplnit o STB. Co to tedy znamená v jednotlivých případech: 1. Individuální příjem – občané, kteří dosud přijímali TV na svoji anténu (buď se zesilovačem, nebo i bez něj), budou muset v příslušné době jen doplnit svůj TV přijímač o STB nebo koupit nový televizor. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že s největší pravděpodobností nebude nutné měnit ani anténu, ani její nastavení, ani koaxiální kabel od antény k TV, pokud ovšem tento kabel byl schopen přenést v odpovídající kvalitě programy kolem 60. kanálu. 2. Společný příjem na STA – obyvatelé bytových domů, kteří dosud přijímali TV ze společné televizní antény (STA), budou informování o způsobu pře− chodu na digitální TV majitelem nebo správcem nemovitosti. V jednotlivých případech bude nutné rozhodnout buď o kompletní rekonstrukci (kvalitnější koaxiální kabel, změna zesilovačů, výměna zásuvek), nebo jen o zakoupení nových zesilovačů pro jednotlivé větve. Zpravidla však bude nutné pořídit STB nebo nový televizor. 3. Příjem z kabelové televize – klienti kabelové televize budou o přechodu informováni provozovatelem s tím, že s největší pravděpodobností u nich nebudou nutná žádná opatření. Bližší informace o postupu digitalizace TV je možno nalézt na níže uvedených odkazech, vč. map plánovaného pokrytí území TV signálem: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/digict/kapitola66.htm http://www.ceskatelevize.cz/specialy/digict/kapitola65.htm Zpracoval: Ing. Jan Šebrle, místostarosta

LL 3 / 2010

NEJEN Z MĚSTA

STRANA 5

Trest ze zločinu loupeže, na který nový trestní zákoník pamatuje až trestem odnětí svobody od dvou do deseti let, hrozí 22letému muži z Lanškrounska. K loupežnému přepadení jednoho z barů v Lanškrouně došlo v úterý 26. ledna krátce před pátou hodinou ranní. Muž žádal pod pohrůžkou střelnou zbraní finanční hotovost. Poté, co mu ale servírka sdělila, že peníze nemá, odešel. To ale není jediný prohřešek výše uvedeného muže. V průběhu vyšetřo− vání vyšlo najevo, že týž den na Šumperecku stopoval a zastavil starší manžele ve vozidle Škoda Fabia. „Stopař“ začal manžele ohrožovat krátkou střelnou zbraní s tím, aby zastavili a vystoupili z auta. Když žena zahlédla v protisměru jedoucí vozidlo, zastavili, žena vystoupila a začala mávat na protijedoucí auto, jehož řidič před nimi zastavil. Pachatel byl pravděpodobně zaskočen, nezarea− goval a zůstal stát na silnici. Vzápětí žena mobilním telefonem oznámila pře− padení na policii. Okamžitě se rozjela pátrací akce, do které byly nasazeny dvě hlídky policistů, šest kriminalistů a služební psovod. Mladík byl druhý den zjištěn a z činu usvědčen. Stalo se tak díky propojení informačních systémů Policie ČR. Při přepadení manželů použil obviněný maketu pistole na kuličky. Okresní soud v Ústí nad Orlicí vzal muže do vazby. Na konci ledna odvezl neznámý pachatel za provozu ze skladu jedné firmy na Lanškrounsku bronzový pás vážící šedesát kilogramů. Naložil i mosazný pás, jehož hmotnost je téměř 220 kilo. Hodnotu všeho majitel firmy vyčíslil na 51 tisíc korun. Z lupu se ale dva mladí muži příliš dlouho neradovali. Již následující den je policisté dostihli a obvinili z přečinu krádeže. Doposud nezjištěný pachatel odcizil 2. 2. v šatně jedné z lanškrounských lé− káren z odložených kabelek dvě peněženky s finanční hotovostí a platební kartu. Věc je šetřena jako podezření z přečinu neoprávněného opatření plateb. prostředku. V polední přestávce ve výuce došlo 2. 2. k napadení jednoho ze žáků zá− kladní školy Smetanova v Lanškrouně − u vchodu do školy ho nejprve slovně a poté i fyzicky napadli dva jeho spolužáci. Ke zranění nedošlo. Věc je šetřena jako podezření z přestupku proti občanskému soužití. 2. 2. odpoledne vyjížděli policisté na vloupání do restaurace v Damníkově. Zloděj měl ale neobvyklý apetit. Sebral totiž balení turecké kávy, cigarety a ne− pohrdl ani potravinami z mrazáku. Pak už se soustředil na peníze. Ze stolního fotbalu nic „nevydoloval“, z výherního automatu se mu podařilo vybrat několik drobných mincí. Škoda, kterou způsobil, byla předběžně vyčíslena na dvacet tisíc korun. Polovina z toho ale vznikla poškozením zařízení. Za krádež a poško−

zování cizí věci by mohl pachatel v případě dopadení strávit až 2 roky za mřížemi. Neznámý pachatel v nočních hodinách z úterý na středu 3. 2. po rozlomení zámku u zadních vchodových dveří vnikl do budovy Technických služeb Lanš− kroun. Zde vnikl do jedné z kanceláří,  jaké však bylo jeho překvapení, když byla kancelář úplně prázdná. Do dalších kanceláří pachatel nevnikl a svým jednáním způsobil pouze škodu na zařízení. V poledne 3. 2. řidič autobusu ČSAD oznámil dopravní nehodu, střetl se s protijedoucí dodávkou  na silnici mezi obcemi Lanškroun a Ostrov. Řidič dodávkového vozidla z místa ujel. Při nehodě nedošlo ke zranění osob. Chuť na králičí pečínku pravděpodobně dostal neznámý pachatel v noci ze čtvrtka na pátek 5. 2. Z králíkárny mezi obcemi Lanškroun a Rudoltice odcizil 3 ks králíků, které před králíkárnou ihned zabil a z místa je odnesl. Způsobil tak škodu 2.000,− Kč. V areálu jedné žichlínské firmy bylo odcizeno 175 litrů nafty ze dvou ná− kladních vozidel. Způsobená škoda činí 4.900,− Kč. Po pachateli policie pátrá. Ústečtí kriminalisté přijali v minulých dnech trestní oznámení na 59letou paní z Lanškrounska. Ta měla na základě smlouvy o obchodním zastoupení odvádět tržby ze své činnosti na účet společnosti. Žena údajně tuto smlouvu v prosinci loňského roku porušila a během tří dnů se měla obohatit o bezmála 155 tisíc korun. Pokud se podezření prokáže, hrozí jí stíhání z trestného činu zpronevěry, za který by mohla strávit až dva roky za mřížemi. O prvním únorovém víkendu došlo v prostoru před šatnami v XL clubu (Společenský dům) Lanškroun k napadení jednoho z hostů − útočník ho zezadu napadl skleněnou lahví nebo sklenicí. Úder byl směřován do obličeje s takovou intenzitou, že se skleněný předmět rozbil a způsobil oznamovateli poškození tří zubů. Jméno pachatele je policii známo, po vyslechnutí svědků mu bude sděleno podezření z přečinu ublížení na zdraví. Městská policie Lanškroun přivolala Policii ČR na pomoc k agresivnímu muži na náměstí J. M. Marků. Mladík velmi vulgárními výrazy urážel strážníky MP. Protože svým jednáním ohrožoval sebe i své okolí, byl v souladu se zá− konem zajištěn a vyzván, aby následoval hlídku na útvar policie. Muž začal být ještě agresivnější a ve chvíli, kdy se snažil hlídku napadnout, bylo přistou− peno k použití donucovacích prostředků − úderů a kopů sebeobrany. Muž byl poté převezen na Protialkoholní záchytnou stanici do Pardubic. Policie případ dokumentuje a po shromáždění všech důkazů zváží zahájení úkonů trestního řízení, neboť policista ve smyslu trestního zákoníku je úřední osobou a jeho napadení může být posouzeno jako trestné.

Respektujte dopravní značení!

Lanškroun se opět přihlásil do Zlatého erbu

Několikrát na začátku února lanškrounští policisté vyjížděli k nákladním vozidlům, která zablokovala silnici mezi obcemi Ostrov – Skuhrov. Jedná se o těžko sjízdný úsek s velkým převýšením. Při vjezdu nákladních vozů dochází k tomu, že zůstanou stát v kopci a úplně tak zkolabuje doprava v uvedeném úseku. Chtěli bychom upozornit všechny řidiče, že na této silnici je třeba na vozidle mít jako povinnou výbavu zimní pneumatiky a není zde povolen vjezd nákladním vozidlům delším než 10 metrů. V případě zjištění přestupku ze strany řidičů jim hrozí bloková pokuta do 2.000,− Kč a ztráta bodů. Žádáme řidiče, aby respektovali dopravní zančení a chovali se tak k sobě ohleduplně! Prap. Jiří Dušánek

Cílem soutěže Zlatý erb je podpořit modernizaci místní a regionální veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb a přispět tak k rozvoji kvality života ve městech, obcích a krajích České republiky. Do soutěže o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí se Lanškroun hlásí již několik let po sobě. V rámci kraje získaly oficiální webové stránky dvakrát druhé místo, X−map jako elektronická služba jednou krajské kolo vyhrál. V loňském roce byly vytvořeny zcela nové webové stránky, se kterými by se tvůrci webu rádi probojovali až do celostátního kola. Jste–li spokojeni s informacemi na městském webu, dejte nám to vědět kliknutím na ikonku Zlatého erbu na stránkách www.lanskroun.eu, město tak získá Váš hlas v soutěži o cenu veřejnosti. Pokud máte návrhy na zlepšení přehlednosti webových stránek, pište je prosím do rubriky Diskuzní skupiny, kterou naleznete v levé dolní části webu. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

ZE ZPRAVODAJSTVÍ POLICIE ČR    

Z dotazů na webu www.lanskroun.eu Jsme sice uprostřed zimy se vším, co k pořádné zimě patří, přesto − anebo právě proto − se teplomilové těší na léto... Bude letos na koupališti možné koupání tak jako dosud? A co provoz restaurace? Pokud se týká koupání, předpokládáme, že se v letošním roce v letní sezóně nic nezmění. Minulý týden jsme sice podali žádost o dotaci z ROP 3.1, avšak počítáme s tím, že v případě jejího úspěšného vyřízení by stavební práce na novém koupališti začaly až na podzim, po snížení hladiny rybníka Dlouhý. Pokud se týká provozu restaurace, již je rozhodnuto o novém nájemci, který by měl restauraci po úpravách otevřít v březnu. Ing. Jan Šebrle, místostarosta

Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 – 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/O. 13. − 14. 2. MUDr. Kobzová Zdeňka, Lanškroun, 5. května 2, 465 322 897 20. − 21. 2. MUDr. Krčálová Helena, Žamberk, n.G.Knopa 837, 465 676 824 27. − 28. 2. MUDr. Mareš Miroslav, Žamberk, nám.G.Knopa 837, 465 613 103

STRANA 6

NEJEN Z MĚSTA

LL 3 / 2010

ZEPTALI JSME SE ZA VÁS

Přečetli jsme: R35 počká další tři roky

Naše čtenářka dojíždějící autobusem do Lanškrouna se na nás obrátila s pro− blémem, který trápí cestující: „Z autobusu se vystupuje na úplně zledovatělý už tak úzký chodník, tam si někdo udělá úraz. Copak není možné přimět toho, kdo by to měl mít na starost, aby ten led posolil a oškrabal? Je potřeba, aby se s tím něco udělalo, než se někdo poláme nebo sklouzne pod rozjíždějící se autobus. Vystupuje tam hodně lidí, to by nešlo, aby stavěly ty autobusy jinde? Zajímalo by mne, kdo má na starost ten úsek, jsou tam vylámané dlaždice a vystupuje se tam hrozně i v létě, ale nyní je to moc nebezpečné.“ Její připomínku jsme tlumočili jak ČSAD, tak technickým službám. Ing. Aleš Ondrůšek, jednatel TS, odpověděl: „O „hrozném“ stavu chod− níku u ČSAD víme, co šlo, to jsme opravili v rámci naší smlouvy s ČSAD Ústí nad Orlicí. Ovšem nový chodník na autobusovém nádraží a okolí bude muset zainvestovat vlastník pozemku − ČSAD.Osobně si představuji běžnou zám− kovou dlažbu místo kachlí. O tom však budeme vést ještě další jednání. Technické služby udržují na autobusovém nádraží a okolí ručně nástupiště a schodiště, strojně pak okolní chodníky. Nástupiště čistívají lidé v rámci institutu veřejné služby. Plochu nádraží čistí Agrostav, a.s., velkým naklada− čem. Chodníky na území Lanškrouna včetně zastávek autobusů udržují TS nebo naši kooperanti. Může nám ovšem někdo poradit, co máme dělat, když na odklizený chodník následně radlice odhrnovače Správy a údržby silnic nahrne sníh ze silnice zpět a vytvoří bariéru nebo nepochůznou plochu? Toto se nám běžně stává na Králické a na Dukelské i na jiných ulicích... Podobně zase na nás brblá SÚS, že sníh z chodníků končí na krajnici a omezuje šíři jejich silnice... No řekněte sami, není to pak marná práce?  Tak co s tím? A proto mi prosím, milí čtenáři, zkuste odpovědět na nerudovskou otázku „Kam s ním?“ − s tím bílým, mokrým, studeným „nesmyslem“ ...??? Děkuji Vám za radu a prosím vydržte, jaro už se blíží!“ Odpověď z ČSAD dosud do redakce nedošla. Dostali jsme i dotaz týkající se mléka. Proto jsme se zeptali v ZOD Žichlínek: „Bude se i u nás prodávat čerstvé mléko z automatu, jako je tomu v někte− rých městech okresu? Nedávno jsme se dočetli v denním tisku, že i v Žich− línku o této formě prodeje uvažujete. Můžete upřesnit, zda to je pravda, v jakém časovém horizontu by to bylo a zda uvažujete o umístění „plechové krávy“ někde v Lanškrouně nebo jen ve svém areálu?“ Ing. Josef Rotter, předseda představenstva, odpověděl: „ZOD Žichlínek prověřovalo možnost posílení odběratelských vztahů i o segment prodejů mléka z výdejních automatů. Družstvo má možnost instalovat toto zařízení na vlastních prodejnách masa a uzenin v Lanškrouně, Ústí nad Orlicí, Svi− tavách. Ale po komplexním vyhodnocení zamýšleného záměru se ukázalo, že za stávajících podmínek (pořizovací náklady, provozní náklady, spotřebitelské zázemí aj.) je nehospodárný.“ Lada Sitová

Rychlostní silnice R35 − důležitý tah, který má kraj spojit s Moravou − nabírá další zpoždění. Nyní se bude stavět od stolu a po kancelářích a úřadech. Bagry a nákladní auta začnou vyhrabávat trasu nejdříve za tři roky. „Ze zkušenosti vím, že operovat dopředu termíny, kdy něco dokončíme, nemá smysl. Proto raději řeknu, že do tří let bude hotová dokumentace ke stav− bě,“ řekl ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic Bohumil Vebr. Zástupci čtyř krajů a státu přitom před necelými dvěma roky podepsali smlou− vu, která měla zajistit, aby se po rychlostní komunikaci R35 dalo projet z Li− berce až do Olomouce nejpozději v roce 2020. To se už nyní jeví jako nereálné. Letos se však přece jen rychlostní silnice R35 přiblíží k Vysokému Mýtu, a to o jeden kilometr. Tedy o tisíc metrů přemostění, které se bude klenout nad obří křižovatkou u Opatovic nad Labem a přijde na 1,4 miliardy korun. Z ope− račního programu Doprava ho zaplatí Evropská unie. Silničáři přitom zatím mají jen peníze na letošní rok − 30 milionů korun na přípravy projektové dokumentace. „V letošním roce předpokládáme pouze dokončení dokumentace pro územní rozhodnutí a její projednání. Nepotře− bujeme zatím peníze na výkupy pozemků,“ přiblížil letošní postup prací Vebr. Podle něj bude pro stavbu důležitý zejména následující rok. Pokud stát neuvolní peníze na výkup pozemků pro silnici, je podle Vebra stavba R 35 ohrožena. Třicet milionů korun, které mají silničáři letos na silnice, půjdou na projektové dokumentace dvou úseků, které jsou s přípravou zatím nejdál: pokračování R35 z Opatovic nad Labem − Časy a navazující R35 z Časů do Ostrova. Právě úsek před Vysokým Mýtem by mohl postavit soukromník. „Ministr Slamečka ho má na seznamu vhodných úseků pro PPP projekt. Je to krátký rovný úsek, který by mohl být rychle postaven,“ řekl bývalý radní pro dopravu a nyní vládní zmocněnec pro R35 Ivo Toman. Jeho nástupce v křesle radního pro dopravu ale považuje PPP projekt, tedy propojení státního a soukromého sektoru, za problematický. „Soukromá firma se musí dostat zpátky na svoji cenu. Jestliže R35 bude stát devadesát miliard korun, tak soukromý investor musí být na sto procentech toho, co do silnice vložil,“ řekl Tichý s tím, že by se třeba musel upravit systém mýtného, aby se investorovi stavba vyplatila. Důležitý tah na Moravu má však podle Tomana ještě víc trhlin. „Rodí se nám tři kritická místa: jedna věc, kudy vést R35 kolem Litomyšle, když Jan Vaňous napadl územní plán. Další minou je požadavek ekologického hnutí Děti Země, aby se pečlivěji vyřešilo napojení R43 na Brno. Třetím problémem jsou při− vaděče na Orlickoústecko,“ řekl. (MF DNES − Pard. kraj, 3. 2., kráceno)

Reakce starostů měst na tiskové zprávy kraje Protože i Listy Lanškrounska zveřejňují informace z Pardubického kraje, které nejsou vždy zcela pravdivé, považuji za vhodné zveřejnit závěry z pra− covního setkání starostek a starostů pověřených měst v Pardubickém kraji, sdružených v tzv. Asociaci starostů obcí s rozšířenou působností (dále jen AS ORP Pk), které proběhlo koncem ledna ve Svobodných Hamrech u Hlinska. Text přijatého memoranda je následující: AS ORP Pk konstatuje, že komunikace mezi Pardubickým krajem a obcemi je špatná a nedostačující, o čemž svědčí i následující body: AS ORP PK považuje za alarmující, že o zrušení jednotlivých LSPP byla prostřednictvím dubiózní tiskové zprávy Pk informována média, ale starosty dotčených měst o takto závažné skutečnosti oficiálně a v dostatečném předstihu nikdo neinformoval. Jednání s některými z měst proběhla až na základě jejich vyžádání. Města dodnes neobdržela závazné rozhodnutí příslušných orgánů, na jehož základě došlo k rušení LSPP v Pardubickém kraji. AS ORP Pk žádá Radu Pardubického kraje o poskytnutí relevantních infor− mací k připravované koncepci středního školství Pk. Vzhledem k tomu, že se Par− dubický kraj chystá rušit některé střední školy v kraji a na dalších středních ško− lách omezovat počet tříd, žádá AS ORP Pk, aby krajská radní zodpovědná za školství informovala všechny starosty měst, ve kterých má k těmto změnám dojít, o výše plánované koncepci. Záměr Pardubického kraje rušit počet tříd v prvních ročnících středních škol na území kraje pro školní rok 2010−2011 bez předchozí− ho řádného projednání s orgány měst AS ORP Pk kategoricky odmítá. AS ORP Pk trvá na své původní dohodě s Pardubickým krajem, že bude Pk individuálně jednat se zástupci jednotlivých měst o podmínkách vzájemného převodu zřizovatelských funkcí k DDM, ZUŠ a základním speciálním školám. Vzhledem k tomu, že k dohodě o konkrétních podmínkách dosud nedošlo, považuje AS ORP Pk tiskovou zprávu zveřejněnou Pk, že do konce roku 2010 dojde k převodu kompetencí zřizovatelských funkcí ZUŠ a DDM z Pardu− bického kraje na příslušná města, za předčasnou a zavádějící. Ing. Martin Košťál, starosta města

Přečetli jsme: Počet úředníků roste Na radnici v Chrudimi přibylo od roku 2006 čtyřiadvacet úředníků. V kraji je to rekord v nárůstu byrokratických pracovníků. Ale ani 11 nových úředníků na vysokomýtské radnici není málo. Administrativní aparát řady úřadů se zkrát− ka zvětšuje. Například v Přelouči mají během čtyř let o pět lidí více, v Králíkách o čtyři. Na některých městských úřadech, jako třeba ve Svitavách nebo v Žam− berku, se počty úředníků při srovnání s rokem 2006 nezměnily vůbec. V Chrudimi sice vzrostl počet úředníků, ale na jednoho připadá 401 obyvatel obvodu, zatímco třeba na pověřeném úřadě v České Třebové připadá na jed− noho úředníka jen 239 lidí. Srovnávání však podle radnic není možné. „Česká Třebová má tu nevýhodu, že má malý správní obvod, ale rozsah všech správ− ních činností musí zajišťovat ve stejné míře a vysoké kvalitě jako města s vět− ším správním obvodem. Je také nezbytné řešit zastupitelnost jednotlivých úředníků. Mezi jednotlivými městy jsou rozdíly, mají odlišné organizační struktury, které občan ze svého pohledu nevidí,“ uvedla českotřebovská ta− jemnice Věra Pirklová. Krajský úřad se od roku 2006 rozrostl pouze o 15 zaměstnanců. Na konci loňského roku jich měl 360. Žebříček byrokracie − Kde je nejvíce úředníků na počet obyvatel? Počet obyvatel na jednoho úředníka 1. Králíky 180 50 úředníků na 8 991 obyv. 2. Česká Třebová 239 84 úředníků na 18 857obyv. 3. Hlinsko 248 86 úředníků na 21 375 obyv. 4. Svitavy 257 121 úředníků na 31 089 obyv. 5. Holice 281 57 úředníků na 16 000 obyv. 6. Polička 277 67 úředníků na 18 730 obyv. 7. Ústí nad Orlicí 278 96 úředníků na 26 711 obyv. 8. Litomyšl 331 80 úředníků na 26 570 obyv. 9. Přelouč 321 77 úředníků na 24 756 obyv. 10. Moravská Třebová 316 86 úředníků na 27 201 obyv. 11. Lanškroun 329 70 úředníků na 23 076 obyv. 12. Pardubice 432 315 úředníků na 122 826 obyv. 13. Žamberk 419 70 úředníků na 29 331 obyv. 14. Vysoké Mýto 374 87 úředníků na 32 523 obyv. 15. Chrudim 401 205 úředníků na 82 268 obyv. Zdroj: městské úřady, údaje jsou z ledna 2010 (Mladá fronta DNES − Pardubický kraj, 1. února 2010, J. Hubený)

LL 3 / 2010

DĚTI

PRVNÍ ROK PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY V LANŠKROUNĚ 1. září 2009 se poprvé otevřely dveře přípravné třídy při Základní škole A. Jiráska 140 v Lanškrouně. Přípravná třída byla vůbec poprvé zřízena v letošním školním roce ve městě Lanškroun. Přípravné ročníky jsou (podle zákona č.561/2004 Sb.) „určeny pro děti v posledním roce před zaháje− ním povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kte− rých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj“. Taková třída může být jistě velmi vhodná, např. pro děti s odkladem školní docházky, kde je žádoucí „odložený“ rok využít právě pro soustředěnou přípravu dítěte na školu. Cílem přípravných tříd − i té naší − je rozvíjet podle individuálních po− třeb jednotlivých dětí jejich doved− nosti a schopnosti tak, aby byly po skončení školního roku co nejlépe připraveny na vstup do první třídy základní školy. V našem přípravném ročníku se nás v příjemně upravené třídě, roz− dělené na část herní a pracovní, se− šlo v září 15 − z toho 12 dětí, třídní učitelka − speciální pedagožka a dvě pedagogické asistentky. S dětmi pracujeme po celý rok podle školního vzdělávacího plánu (který vychází z Rámcového vzdělá− vacího programu pro předškolní vzdělávání). Plán je vypracován tak, aby sti− muloval každé dítě k dosažení dovedností, které bude potřebovat pro svůj úspěš− ný školní start. Zaměřujeme se na oblast jazykové výchovy, kde rozvíjíme schop− nost naslouchat, souvisle vyprávět, rozlišit důležité věci, klademe důraz na rozvoj zrakového a sluchového vnímání (nezbytné pro osvojení čtení a psaní), hrajeme divadlo, čteme atd. V rozumové výchově přibližujeme dětem svět kolem nich − přírodu, společnost, člověka apod. Rozvíjíme matematickou představivost (tvary, podobnost věcí, číselnou řadu, prostorovou, časovou, pravolevou orientaci apod.) a grafomotoriku (správnou pohybovou dovednost ruky při kresbě, psaní), věnujeme se výtvarným, pracovním, hudebním i pohy− bovým činnostem. Každý den je jedna hodina individuální logopedie, kde děti pod vedením speciální pedagožky − logopedky střídavě pracují na úpravě své výslovnosti. Výuka probíhá ve školní budově, kam chodí děti z prvního stupně, naši před− školáci tak navazují spontánně vztahy i se staršími školáky, vidí, jak je den ve škole rozčleněn. V přípravné třídě pracujeme ale v blocích, jejichž délku

STRANA 7

přizpůsobujeme potřebám dětí. Veškerá výuka probíhá hravou formou, tak, aby děti bavila, zároveň se děti učí pracovat i u stolků s pracovními sešity pro jednotlivé oblasti. Zbývá samozřejmě čas i na spontánní hru. V pololetí i na konci školního roku děti dostanou pochvalný list. Kromě aktivit, kterým se v jednotlivých oblastech věnujeme, můžeme ve škole využívat také tělocvičnu, keramickou dílnu, kuchyňku, družinu a za− hradu. V pololetí, které máme za sebou, děti absolvovaly plavecký výcvik, lyžařský kurs v Čenkovicích, navštívily divadelní představení O Šípkové Růžence a Hodinu zpěvu, vánoční výstavu, do školy zavítal minicirkus, pro− běhla tu muzikoterapie, strašidelný Hallowenský den, Mikulášský den. Jistě by se většina lidí shodla, že pro správný vývoj dítěte je nutné udělat maximum, které udělat můžeme. Různé děti mohou mít různé potřeby, a proto máme za to, že je dobré, když existují vedle sebe alternativy, ze kterých mo− hou rodiče s dětmi i odborníci vybírat takové, které budou pro dítě v dané chvíli co nejvhodnější. Podnětné prostředí malého kolektivu v přípravné třídě (12 dětí) se speciální péčí odborníků – speciálních pedagogů, kde 3 dospělí se dětem věnují současně po celou dobu výuky, je jistě nezanedbatelné plus pro vyrovnání a harmonizaci vývoje osobnosti budoucího školáka – prvňáka. Existence přípravné třídy tak může být dobrou alternativou pro děti s odkladem školní docházky. Pokud vás článek zaujal a chcete se dozvědět více o aktivitách přípravné třídy, navštivte internetové stránky naší školy: www.zspr.cz . T. Kellerová, tř. učitelka TJ Lanškroun, oddíl lyžování opět pořádá

LETNÍ STANOVÝ TÁBOR Termín: 17. 7. − 31. 7. 2010 Tábor je vhodný pro děti od 6 do 15 let. Místo: Sebranice u Litomyšle (GPS: 49°45‘59.585"N, 16°14‘26.795"E) Cena: 3000,−Kč (při platbě do 31. 3. 2010 sleva 100,− Kč) O děti se bude starat tým zkušených vedoucích: hl. vedoucí − Lenka Zahálková, hospodář − Oldřich Řehák, zdravotník − MUDr. Gabriela Růžičková, kuchař − Martin David, vedoucí − Radovan Růžička, Šárka Vogelová, Tomáš Vejrek, Marek „Květinka“ Pančochář, Iveta Skalická a další Táborem bude děti provázet celotáborová hra. Dále je připraven doprovodný program (fotbal, přehazovaná, ringo, vybíjená, týmové hry a soutěže), koupání (100 m je krásné koupaliště), táboráky s kytarou, tábornické dovednosti a samozřejmě spousta legrace. Bližší informace a přihlášky (uzávěrka přihlášek je 28. 2. 2010): Lenka Zahálková − tel.: 731 103 246, e−mail: [email protected] Oldřich Řehák − tel.: 603 960 070, e−mail: [email protected] Se závaznou přihláškou je vybírána záloha 500,− Kč

Abeceda podnikání V lednu jsme absolvovali projekt „Abeceda podnikání“, který nás vtáhl do světa podnikání, obchodu, výroby, organizace, managementu a marketingu. V první dílně zaměřené na ob− chodní organizaci jsme si připravili jmenovky a po úvodních informa− cích o světě podnikání jsme si vy− tvořili zjednodušený plán podnika− telské činnosti. Ve druhé části jsme se zaměřili na kolo podnikání, ve kterém jsme se seznámili s činnost− mi začínajícího podnikatele a vy− světlili si pojmy, které jsme následně využili v dalších dílnách. Druhá dílna byla věnována managementu. V modelových situacích jsme řešili nejrůznější manažerská rozhodnutí. V druhé části jsme si vyplnili životopis a vyzkoušeli jsme si přijímací pohovor do zaměstnání u vedoucího personálního oddělení. Třetí dílna byla zaměřená na praktické vyzkoušení kusové a hromadné vý− roby. Z různých součástek jsme skládali propisky. Do tabulky jsme zazna− menávali čas i počet smontovaných propisek. Na základě zjištěných poznatků jsme se věnovali produktivitě a dělbě práce. Poslední dílna se zabývala marketingem. V první části jsme na základě in− formací o nákladech na výrobu jedné propisky a na základě poptávky a nabídky stanovili cenu jedné propisky. Druhá část byla věnovaná reklamě. Každá skupina si vylosovala druh reklamy a po krátké přípravě se rozpoutal boj, která ze skupin zaujme větší počet potencionálních zákazníků. Závěr projektového dne patřil předávání certifikátů za absolvování kurzu, na jehož zadní straně byl napsán dopis rodičům, který je informoval o orga− nizaci, která pracovní listy a náplň kurzu připravila. Žáci 2. stupně ZŠ a MŠ Damníkov

STRANA 8

SDĚLENÍ

Snižování počtu otevíraných tříd na středních školách Rada Pardubického kraje vzala na vědomí materiál týkající se počtů tříd otevíraných na krajem zřizovaných gymnáziích a obchodních akademiích ve školním roce 2010/2011. Jeho prostřednictvím kraj doporučuje ředitelům sedmi těchto škol otevřít v září o jednu třídu méně. Změny by se měly dotknout gymnázií v Přelouči a Dašická v Pardubicích, kde je počítáno se snížením o jednu třídu čtyřletého gymnázia. O třídu méně, tentokrát gymnázia osmiletého, by mělo být otevřeno i v Jevíčku a v Chrudimi. Redukce se dotkne i obchodních akademií. Na pardubické, chrudimské a svitavské by měl být počet letos ote− víraných tříd taktéž o jednu nižší oproti současnému stavu. „Toto je pouze začátek naplňovaní Dlouhodobého záměru vzdělávání a roz− voje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji z února 2008. Krajským za− stupitelstvem budou ještě v tomto pololetí projednány další změny, které by se už od školního roku 2010/2011 měly dotknout středních odborných škol a učilišť. A další úpravy čekají celé střední školství v kraji ve školním roce ná− sledujícím. Osm let se v tomto směru totiž téměř nic neudělalo i přesto, že de− mografická situace i poptávka trhu práce je dnes úplně někde jinde. Reagovat na současný stav i odborné prognózy je nezbytné co nejdříve,“ komentovala radou projednané změny radní zodpovědná za školství Jana Pernicová. Magdalena Navrátilová

KDO MILUJE, DARUJE KREV Nejen zamilovaní budou mít možnost k svátku svatého Valentýna obdarovat druhé originálním dárkem v podobě krve. Akce Kdo miluje, daruje krev chce hlavně oslovit prvodárce a připomenout, že krevní zásoby kriticky nedostačují. V odběrovém centru hematologicko−transfúzního oddělení Orlickoústecké nemocnice, a.s., se v pátek 12. února akce zúčastní také Věra Luxová, která akci považuje za způsob, jak vyjádřit, že nemyslíme jenom na sebe. V loňském roce se k Valentýnskému odběru v místní nemocnici připojilo na osmdesát prvodárců a většina z nich se k odběrům vrací pravidelně. „Stárnutí populace přispívá k tomu, že doslova chybí mladá krev. Proto je smyslem ak− ce vysvětlit mladým a dalším zájemcům, jak je darování krve důležité,“ vy− světluje primář hematologicko−transfuzního centra Orlickoústecké nemocnice Jiří Řezníček. „V letošním roce jsme získali pro spolupráci Nadační fond Jo− sefa Luxe, který se mimo jiné zabývá osvětou, poskytováním pomoci těm, kteří onemocněli leukémií a podporou jejich blízkých. Dalším novým partne− rem je Evropská akce v oblasti drog (EAD),“ říká hlavní organizátor v Orlic− koústeckém regionu Petr Čada a pokračuje: „EAD si klade za cíl přispět k ře− šení drogového problému tím, že jednotlivci i organizace se zaváží svým sku− tečným praktickým činem přispět ke zvyšování informovanosti, například o ne− legálních drogách a rizicích spojených s jejich užíváním. Závazky mají být kreativní, ale zároveň jednoduché, konkrétní a měřitelné. To dárcovství krve bezesporu je. Kde jinde se dá lépe dokázat, že se k životu dá přistupovat smyslu− plně s láskou, úctou a odpovědností − tedy bez drog. Akce tak dostává každo− ročně více rozměrů a důvodů, proč je důležité ji opakovat,“ dodává Petr Čada. Kdy a kam přijít? 12. a 16. 2. (8.00 − 10.00) Orlickoústecká nemocnice, a.s. 12. 2. − Nemocnice Litomyšl a Nemocnice Svitavy Petr Čada (kráceno)

Inspekce nedoporučuje spalovnu nebezpečných odpadů Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) při slyšení v senátu, kde se projednávala petice proti spalovně průmyslového odpadu v Rybitví, zveřejnila obsah dokumentu o stavu ovzduší na Pardubicku. Vyplývá z něj, že nedopo− ručuje znovuobnovení spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, i kdyby byla sebemodernější. Rozbor emisí na Pardubicku vykazuje i bez tohoto dlouhodobé překračování imisních limitů v městské čtvrti Pardubice − Dukla. Uvedl to ná− městek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý. „Vedení kraje považuje za nutné zjistit, kdo tak výrazně znečišťuje ovzduší. Zpráva inspekce jasně ukázala, že zvýšený výskyt imisí má negativní vliv na zdraví občanů v Pardubicích. Dále jasně řekla, že spalovna přesahuje potřeby Pardubického kraje,“ říká iniciátor petice, kterou podepsalo téměř padesát tisíc lidí, proč bojuje za to, aby ministerstvo životního prostředí definitivně zamítlo výstavbu spalovny. Za alarmující považuje zvýšený výskyt rakoviny v Pardubicích. Na tento stav upozorňuje již delší dobu: „Počet onkologicky nemocných lidí od roku 2000 neklesá, jako je tomu například v Moravskoslezském kraji, ale naopak stoupá, a to až o stovky procent.“ Jan Tichý sdělil, že se vedení kraje zaměří na důslednou kontrolu unikajících škodlivin do ovzduší. „Využijeme všechny možné prostředky, abychom nepříznivou statistiku zvrátili,“ dodal. (mag)

Sdělení z ministerstva životního prostředí Ministerstvo životního prostředí 31.1.2010 vydalo nesouhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru „Modernizace spalovny průmyslových odpadů, provozovna Pardubice“. Při formulaci stanoviska MŽP zohlednilo názor zpracovatele posudku, který nedoporučil k realizaci dvě navržené varian− ty, 7500 provozních hodin a 6000 provozních hodin při maximální spalovací kapacitě rotační pece 2,66  tun za hodinu a maximální roční kapacitě 20000 t. Oznamovatelem rovněž nebyla předložena alternativní varianta umístění spalov− ny nebezpečných odpadů, která by byla dostatečně vzdálena od obytné zástavby. Kvalita předložené dokumentace nebyla podle názoru ministerstva dostatečně

LL 3 / 2010

Dvakrát měř, jednou řež – kácení alejí nově na povolení „Dohlédneme, aby byly opravdu pokáceny jen ty stromy, které bezprostřed− ně ohrožují bezpečnost na silnicích. Posouzení, který strom porazit, musí proběhnout podle poslední novely zákona o ochraně přírody,“ říká úvodem náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Do 30. listopadu 2009 stačilo ke kácení stromů a stromořadí u silnic pouze oznámení příslušným orgánům ochrany přírody. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou ministerstvo životního prostředí prosadilo s platností od 1. prosince loňského roku, zavádí povinnost mít ke kácení dřevin na sil− ničních pozemcích a u železničních drah řádné povolení od obecního či měst− ského úřadu, vždy po dohodě s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Pokud k dohodě nedojde, rozhoduje nejbližší nadřízený orgán (tedy zpravidla krajský úřad). Povolovací řízení je druhem správního řízení, a počítá tedy s ú− častí veřejnosti a také dává obcím právo požadovat náhradní výsadbu. „Novela neobsahuje žádné přechodné ustanovení, podle kterého by kácení dřevin u silnic oznámené podle předchozích předpisů bylo možno považovat v současné době za povolené. Pokud má tedy nyní ke kácení dřevin dojít, je třeba dodržet zákonnou podmínku a ke kácení stromů mít v každém případě povolení. Takže ti, kdo kácení pouze podle předchozího zákona oznámili a nyní chtějí stromy pokácet, musí si o toto povolení nově požádat,“ vysvětluje ministr životního prostředí Jan Dusík. „Například Ředitelství silnic a dálnic spravuje přes 6000 km silnic I. třídy. Plán pokácet 3300 stromů s předpokládanou mezerou 10 m by znamenal lik− vidaci 33 km alejí! Vyžádali jsme si přehled plánovaných kácení tak, abychom s pomocí ČIŽP prověřili odůvodněnost uvažovaného kácení a soulad s novou právní úpravou. Zároveň vyzveme všechny obce, aby prověřily povolení ke kácení stromů v jejich katastru. Inspekce bude celý proces monitorovat a je při− pravena zasáhnout,“ říká náměstek ministr životního prostředí František Pelc. Podle záznamů Policie ČR je příčinou dopravních nehod zejména nepřimě− řená rychlost, nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky nebo nevěnování se dosta− tečně řízení (telefonování, ladění rádia atd.). „Pokud bychom chtěli podobný argument k bezpečnosti silničního provozu využít i my, byly by pak stejným problémem mostky, dopravní značky, reklamní poutače i nepřiměřeně hluboké příkopy,“ říká náměstek Pelc. „Proto je třeba hledat jiná řešení, než je radikální kácení, jako je umístění svodidel, ochranných lamel a odrazek, případně nátěry kmenů stromů reflexní barvou. Vhodné by také bylo umístění dopravních značek upozorňujících na alej, které je využívané nejenom v Německu.“ Aleje podél silnic jsou významným prvkem v krajině, který utváří její typický ráz. Jsou domovem mnoha drobných živočichů, zejména hmyzu a ptáků. Zároveň přispívají k bezpečnosti silničního provozu − zastiňují silnice, čímž se omezuje přehřívání asfaltu a následné vyjíždění kolejí, fungují jako větrolamy, snižují prašnost; za špatné viditelnosti mohou posloužit pro lepší orientaci na vozovce. Některé dřeviny mohou být pro provoz na komunikaci nebezpečné (nemocné nebo suché stromy, stromy zasahující do vozovky či dráhy). Takové stromy je pochopitelně nutné odstranit. Žádosti o kácení stromů starých a nemocných spojených s plánem nové výsadby podporuje finančně Operační program ži− votní prostředí. Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP uspokojivá, přestože byla vyhovující, aby mohlo být řízení EIA zahájeno. Vý− znamnými důvody pro vydání nesouhlasného stanoviska byla ze strany ozna− movatele předložená neadekvátní informace o vyprodukovaném množství nebezpečných odpadů v regionu. Celkové vyprodukované množství se dle růz− ných zdrojů (získaných v průběhu procesu EIA) pohybuje od cca 10 do 100 tis.t za rok. V průběhu procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že v regionu je potřeba realizovat zařízení spalov− ny o kapacitě 20 000 tun nebezpečného odpadu za rok. Problematickými se rovněž ukázaly informace o možnostech odstraňování nebezpečných odpadů ze starých ekologických zátěží v regionu v této spalovně. Z předložených in− formací nebylo jednoznačně zřejmé, zda budou ve spalovně odstraňovány. Proces posuzování vlivů na životní prostředí byl provázen masivním nesou− hlasem veřejnosti i místních dotčených samospráv. Ačkoliv je spalovna v Ry− bitví součástí platného plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje, vedení regionu přímo odmítlo obnovu spalovny jako možné řešení proble− matiky nakládání s nebezpečnými odpady v regionu. „Převážení nebezpečných odpadů na velké vzdálenosti, které by mohlo být důsledkem úplné absence takového zařízení v kraji, je neúčelné a z hlediska dopadu na životní prostředí velmi problematické. Včetně možného zatížení jiných regionů ČR, ve kterých již obdobná zařízení existují a jejichž životní prostředí je v mnoha případech již přetížené,“ komentuje odpadovou problematiku náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha. „Například dopravní vzdálenost z Pardubic do pěti nej− větších spaloven v ČR činí v průměru 189 km. Ve vazbě na evropskou legislativu i na velké množství starých ekologických zátěží v regionu musí Pardubický kraj najít uspokojivé řešení, a to v co možná nejkratší době,“ dodává Bláha.   Stanovisko posuzování vlivů na životní prostředí, které vydává ministerstvo životního prostředí, je doporučující podklad, který musí zohlednit v procesu povolení stavby další povolovací úřady. „Poslední slovo v celém procesu po− volení modernizace má od samého začátku příslušný stavební úřad, který vydává stavební povolení,“ dodává náměstek Bláha. P. Roubíčková, MŽP

LL 3 / 2010

DĚTI

STRANA 9

Návštěva Rumcajse v ZŠ Žichlínek Jedno čtvrteční odpoledne jsme u nás ve škole přivítali předškoláky. Přijali totiž pozvání i se svými rodiči k zápisu do 1. ročníku naší ZŠ. Jakmile se děti usadily do lavic jako budoucí školáci, začali jsme si společně povídat o lese a lesních zvířátkách. Přenesli jsme se tak až do pohádkového lesa Řáholce, kde žil Rumcajs, Manka a Cipísek. Děti pozorně poslouchaly, jak se ze ševce Rumcajse stal loupežník. A vtom se to přihodilo. Do třídy vešel opravdový Rumcajs a poprosil děti o pomoc. Hledal Manku s Cipískem a nemohl je najít. Děti ochotně souhlasily. Na lavici obratně poskládaly puzzle a Manka s Cipískem byli tu. Rumcajs měl velkou radost, chtěl si vystřelit z pistole, ale neměl žaludy. To už byl druhý úkol pro budoucí školáky. Přinést Rumcajsovi tolik žaludů, kolik měli na obrázku. Potom také roztřídili krmivo pro lesní zvěř a zkusili si napsat na papír stejnou značku, jako vyšil Rumcajs na botu. Nakonec děti nakreslily postavu toho, kdo jim nejčastěji čte pohádku. Na rozloučenou jsme si všichni společně zazpívali písničku, Rumcajs dětem poděkoval a za dobrou práci je odměnil drobným dárečkem. Na budoucí školáčky se už moc těšíme! ZŠ a MŠ Žichlínek

Předškoláci brousí sjezdovku Sun ski and board school organizuje každý rok pro mateřské školy výcvik dětí v Čenkovicích. Lucie Jozová za pořádající tým mi k tomu řekla: „Lyžařské kurzy mateřských škol organizujeme už popáté. Letos proběhly třítýdenní kurzy v termínech od 11. do 29. ledna a zúčastnilo se jich zhruba 120 dětí ze školek z Lanškrouna, Svitav a okolních vesnic. Novinkou byl kurz pořádaný pro děti ze 4. a 5. tříd ZŠ Jiráskova. 37 školáků brázdilo čenkovické svahy v prvním únorovém týdnu. Naší největší odměnou jsou šťastné a rozesmáté děti, které ani nezaregis− trují, že lyžují v mrazu nebo v chumelenici, a v neposlední řadě spokojení ro− diče, kteří mohou bez „pocuchaných“ nervů vyrazit se svými potomky na lyže. Poděkovat bych za to chtěla všem učitelům ze SUN SKI SCHOOL a pře− devším pedagogickým pracovníkům mateřských škol a ZŠ Jiráskova, kteří zajišťovali doprovod dětí.“ Týdenní výuka předškolních lyžařů byla zakončena sjezdem v maskách. Svou lyžařskou zdatnost ukázali malí lyžaři za povzbuzování rodičů, učitelek a instruktorů a také Martina Jozy, hlavního organizátora, tradičně moderujícího akci v převleku indiána. Text a foto: Kateřina Kokešová

KOLIK ŘEČÍ ZNÁŠ,... Ve středu 6. ledna 2010 se na Gymnáziu v Lanškrouně konalo školní kolo konverzační soutěže v německém jazyce. Jazykového klání se zúčastnilo 18 studentů a studentek naší školy. Během soutěže museli studenti prokázat, jak se v praxi vypořádají se všemi záludnostmi jazyka Goethova. Bylo třeba porozumět slyšenému textu, popsat různé situace na obrázcích a především popovídat si o bydlení, rodině, studiu, o plánech do budoucna, o cestování a o sportu i kultuře se členy zkušební poroty. Ta také nakonec vyhlásila jména nejúspěšnějších soutěžících. Vítězi konverzační soutěže v německém jazyce se pro školní rok 2009− 2010 na Gymnáziu v Lanškrouně stali Jakub Jačisko z kvinty a Daniela Va− ňousová ze septimy. Vítězům i všem ostatním soutěžícím srdečně blahopře− jeme. Byli jste skvělí! Chtěli bychom tímto poděkovat za velkou podporu a vstřícnost naší paní ředitelce RNDr. Věře Šverclové a paní zástupkyni Ing. Věře Bůžkové. Velký dík patří rovněž firmě Alema, a.s., která věnovala úspěšným soutě− žícím skvělé ceny. Česko−německé slovníky a praktické jazykové příručky využijí mladí přátelé německého jazyka k dalšímu studiu a hlavně při svých cestách do zahraničí. Ještě jednou děkujeme. R. Hejlová, J. Páchová a P. Mareš

Zimní hry 2010 v Horních Heřmanicích 26. ledna jsme se sešli v 15.00 hodin, děti i rodiče, na kopci blízko školy. Uspořádali jsme si tu vlastní zimní olympiádu. Na děti čekala běžecká stopa, závody na bobech či sáňkách, běh v elipse a závěrečná disciplína, kdy rodiče v plném nasazení vezli děti na bobech − ve slalomu. I když nám mrazík zmaloval tváře a nosy, „rozhodčím“ zalézal za nehty při psaní a měření časů, nenechali jsme se odradit a společně jsme si tuto akci užili. Poté jsme se všichni sešli v tělocvičně školy, kde na děti čekalo nejen teplo, ale hlavně diplomy a ceny. Vše probíhalo v duchu fairplay a těšíme se na hry v roce 2011. MŠ a ZŠ Horní Heřmanice

STRANA 10

NEJEN Z REGIONU

Zemědělská škola šetří statisíce za energie Lanškrounská zemědělská škola vytápí objekty levněji. Je čtvrtým krajským zařízením z dvanácti, které dosáhlo na evropské dotace z operačního programu Životní prostředí. Zateplení čtyř budov podstatně šetří energie. Stálo 11 milionů korun a práce trvaly čtyři měsíce. Pardubický kraj se podílel na obnově částkou 1,8 milionu korun. „Konečně jeden smysluplný ekologický projekt, kde budou ušetřené finance sloužit studentům,“ vyzdvihl přínos zateplování budovy radní Petr Šilar. V sou− časné době, kdy školy nemají v důsledku ekonomické krize dostatek finančních prostředků, je podle radního Miroslava Stejskala každá úspora důležitá. V létě, kdy školské zařízení obdrželo peníze na rekonstrukci tělocvičny a školy s jí− delnou, proto aktivně pomáhal bývalému řediteli Vlastislavu Fiedlerovi vyřešit pro− blém, který se objevil v průběhu stavby. Slavnosti se zúčastnil také poradce hejtmana Martin Netolický, který průběžně sledoval realizaci této investiční akce. „Naštěstí jsme byli připraveni. V okamžiku, kdy jsme se dostali na seznam úspěšných žadatelů, měli jsme již hotový energetický audit a projekty. Také jsme přesně věděli, co máme dělat, abychom v krátkém časovém úseku zvládli vyřídit potřebnou dokumentaci,“ připomněl začátek rekonstrukce Fiedler. Uvedl, že do konce srpna vyměnili řemeslníci okna, aby nový školní rok mohl začít bez vážnějších komplikací. Zateplení střech a fasády pak pokračovalo za plného provozu až do poloviny listopadu „Od myšlenky k realizaci vedla dlouhá cesta,“ říká zástupce ředitele zemědělské školy Josef Coufal, který od září koordinoval stavbu, protože ředitel odešel do důchodu.

Projekt realizovaný v roce 2009 byl spolufinancován Evropskou unií − Fondem soudržnosti a státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí.  Magdalena Navrátilová, Pk HARMONOGRAM PROJEKTU: Datum zahájení: 15. 7. 2009 Datum ukončení: 15. 11. 2009 Doba trvání projektu v měsících: 4 měsíce Struktura vynaložených výdajů: Náklady celkem v Kč: 11 588 tis. Kč Celkové způsobilé výdaje: 9 755 tis. Kč, z toho dotace ze SFŽP 488 tis. Kč, dotace z EU 8 292 tis. Kč, vlastní zdroje Pk 975 tis. Kč

OMLUVA KC Lanškroun se omlouvá Skautskému středisku Zubr a Dikobraz, že do LL zadalo špatné datum konání MAŠKARNÍHO KARNEVALU. Omlouváme se také všem rodičům a dětem, kteří přišli v neděli. Karneval proběhl v sobotu 30. ledna. Doufejme jen, že těch zklamaných nebylo mnoho, neboť byly ještě plakáty, kde bylo datum správné.

LL 3 / 2010

Kraj přislíbil další investice do SZeŠ SZeŠ má nový kabát, ale z hlediska investic je teprve na počátku nutných změn. Má−li zemědělská škola učit studenty, jak se správně a moderně starat o zvířata, musí disponovat zázemím, které jim takové vzdělání umožní.

Bývaslý ředitel SZeŠ Vlastislav Fiedler vysvětluje, jak bylo složité peníze na zateplení získat a kolik potřebných dokumentů musel mít dopředu „v šup− líku,“ aby se to podařilo. Investice, která by řešila modernizaci školy, se bude pohybovat někde okolo 25 milionů korun. Je zřejmé, že Pardubický kraj nemůže takovou částku uvolnit najednou, ale zároveň musí řešit situaci, která volá po efektivních in− vesticích. Stávající zařízení školního statku totiž v mnohém neodpovídají sou− časným trendům v chovu hospodářských zvířat, a tak investice nelze odkládat donekonečna. Velká část těchto úkolů čeká na nového ředitele, který by měl být znám ještě během tohoto měsíce, ale důležitý je v tomto směru také postoj zřizovatele školy, kterým je Pardubický kraj. O budoucích investicích do zařízení školy jsem si proto povídal s vedoucím odboru školství PK Ing. La− dislavem Formanem, který přijel na slavnostní otevření nově zrekonstruované budovy školy. Pane Formane, první významná fáze rekonstrukce školy se podařila. Škola a potažmo především školní statek však naléhavě volá po dalších zásadních investicích. Vyslyší Pardubický kraj tyto potřeby? Já bych to vzal trochu zeširoka. Ano, jsem rád, že do zemědělské školy tato investice šla. Máme tady však ještě jeden závazek, který nebyl vyřešen z evrop− ských fondů, a tím je oprava konstrukce střechy druhé, starší budovy. To ale vyřešíme ještě v letošním roce a určitě na to finanční prostředky najdeme. Co se týká školního statku. My máme dvě střední zemědělské školy. Chrudim a Lanškroun. V podstatě můžeme říci, že Chrudim je zaměřena na rostlinnou výrobu a školní statek je součástí školy. Tady v Lanškrouně je školní statek zaměřen na chov koní a živočišnou výrobu a zároveň to je samostatná příspěv− ková organizace. Tento rozdíl mě zpočátku nešel na rozum, ale chtěl jsem se osobně přesvědčit o tom, proč tomu tak je. Ukázalo se, že podmínky v oboru, který je zaměřen na chov zvířat, jsou takové, že je výhodné, aby školní statek byl samostatná příspěvková organizace. Procházel jsem celý školní statek a skutečně je zapotřebí začít ho směřovat k novým, moderním trendům. V dnešní době nemá Pardubický kraj možnost uvolnit celou potřebnou částku na rekonstrukci budov a technologií najednou, ale jsme domluveni, že postupně, každý rok budeme nějaké prostředky uvolňovat. Bude však záležet na managementu zemědělské školy a školního statku, jak nastaví podmínky a co určí jako priority. Není až takový problém každý rok uvolnit 500 tis, jeden − dva miliony pokud budeme vidět, že investice jdou správným směrem. Samozřejmě, že se s touto školou stoprocentně počítá. Jsem rád, že to říkáte. Znamená to, že plán, kde Lanškroun figuruje jako jeden ze dvou pilířů zemědělského školství v rámci Pardubického kraje stále platí? Ano, toto platí. Jsme rádi, že tu tyhle školy máme, a jsme rádi, že jsou zaměřeny jednooborově a navzájem si nekonkurují. Je také dobře, že k sobě nemají takové ty přívlastky, jako jsou kadeřnice, kuchařky a podobně, protože peněžní prostředky, které se vkládají do jednooborových škol nebo do škol s navazujícími a příbuznými obory, jsou vynakládané mnohem efektivněji. Text a foto: F. Teichmann

Kulturní centrum Letohrad vás zve do Domu kultury v Letohradě: 13. března v 19.30 hodin − Divadlo Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy Vstupné 320,− Kč 17. března v 19.30 hodin − Umělecká agentury Nelly uvede v pořadu „Hvězdy, jak je neznáte“ Recitál Karla Gotta Vstupné 950,− Kč Předprodej již nyní v Informačním centru v Letohradě (tel.: 456 622 092).

LL 3 / 2010

První ročník Masopustu v Rudolticích Počasí v sobotu 6. 2. bylo na únor opravdu pěkné. I díky tomu se mohl přijít podívat každý, kdo chtěl. Samotný masopustní rej začal ráno shromáždě− ním masek na hřišti a jejich odjezdem autobusem na sídliště Zámeček, aby obyvatele bytovek pozvaly na masopustní veselici. Zpočátku byli obyvatelé sídliště zdrženliví a maškarní rej sledovali zpoza záclon. Po několika málo minutách se však začali scházet a společně se svými dětmi si užívali maso− pustních koblih, teplého čaje, výborné dechové hudby a rozpustilých maškar, které s dětmi neustále tančily. Po chvíli dorazil i kočár s koňmi a děti ně− kolikrát povozil po sídlišti. Po hodině se zase všich− ni autobusem vrátili zpět na hřiště, kde se schy− lovalo k zahájení masopustu. Kapela „Letohradská 13“ účinkovala v dopoledním programu a hrála i při masopustním průvodu. Na hřišti si návštěvníci mohli dát na zahřátí sva− řené víno, punč nebo u stánku medovinu, koupit si perníkové srdce, domácí sýr a uzeninu, zabíjač− kové dobroty nebo se podívat na práci kováře a od− lévání cínových figurek, které se v rodině výrobců traduje po čtyři generace. Formy na odlévání pochá− zí z r. 1910. Navíc byla díky výrobcům, kteří ochot− ně přijeli z daleka, speciálně připravena možnost v teple jedné místnosti pro všechny děti, které měly zájem, možnost si zakoupenou figurku také samy obarvit specielními barvami. Věnovaly se tomu opravdu s nadšením. Kdo chtěl, mohl si dát koblihu nebo čaj, oboje zdarma, popovídat si s výrobci nebo jen tak porov− návat různé, někdy velmi pracné a důmyslné mas− ky.Na hřišti postupně, zato velice rychle, mizely dobroty a přibývalo masek, až byly připraveny na průvod po obci, který vedl kočár s jedním z nej− mladších obyvatel obce a několika dalšími pasažéry. Průvod několikrát zatočil tak, aby se na něj mohlo podívat co nejvíce obyvatel, a po různém dovádění dorazil k obecnímu úřadu. Tam už začínal maškarní rej pro děti. Masopustní průvod si však jeho úvod nenechal ujít a přišel je pozdravit. Děti měly mož− nost se při různých hrách a soutěžích, které jako by sypal moderátor z rukávu, se do sytosti vydo− vádět. Také jejich masky byly moc pěkné a nápadité. Dětská masopustní veselice končila kolem 18. hodiny, děti ještě pomohly sál uklidit a na podiu si mezi tím začala připravovat ozvučení country kapela Doklobouku, která vystupovala ve večerním pro− gramu. Pěkné písničky postupně všechny roze− hřály, sálem a přísálím projela „mašinka“ a všichni se podle svých slov výborně bavili až do brzkých ranních hodin a kapele byli vděčni za přídavky. Před půlnocí proběhlo losování výher v tombole,

Z REGIONU

STRANA 11

a tak si někteří návštěvníci odnášeli pěkné výhry, mezi kterými byly dárkové potravinové nebo jiné balíčky, poukazy na pytle obilí i ceny útěchy. Když kapela Doklobouku nakonec zahrála po− slední písničku, slíbili všem, že v srpnu přijedou hrát na Zámeček, kam jsou pozváni v rámci připra− vovaného country programu. Všichni se už těší na další podobnou akci. Mimo jiné bude koncem června po dlouhých letech obno− vena tradice konání pouti. Na ni se už brzy začne zajišťovat program, na kterém se všichni v obci mohou svými nápady podílet. Na závěr patří velký dík všem, kteří s přípravami, organizací a při akci pomáhali, všem prodejcům, kapelám, kočímu s kočárem i fotbalistům, jejichž zázemí a pomoc bylo pro akci velmi důležité. Po− chvalu zaslouží i všichni účastníci za výrobu masek i nadšení, se kterým se přes různé drobné překážky dokázali přenést a dokázali, že se lidé v obci dokáží opravdu s chutí pobavit. Velký dík všech zúčastně− ných patří zejména hlavní organizátorce v masce starosty a velmi obětavé skutečné starostce p. Lence Bártlové, díky které měla celá akce naději na tento pěkný a zasloužený úspěch. Krasava Šerkopová Foto: autorka a Z. Ledlová

Bubnování aneb Muzikoterapie Účinky muzikoterapie na lidské zdraví, hlavně po stránce psychické, jsou známy. Rytmus srdce je nejzákladnější rytmus, který nám byl dán. Učíme se zpětně naslouchat svému tělu i přírodě. V dnešní době jsme zahlceni zvuky, hudbou ze všech stran. Posloucháme ji cíleně, ale i podprahově a neuvě− domujeme si, jaký na nás může mít vliv. Nejen že nás může zklidňovat, ale zároveň nás vede k pohy− bu až k agresivitě. Proto lze hudbou působit na naše emoce, hyperaktivní jedince zklidňovat, hypoak− tivní naopak probírat k životu. Nosíme si stále u sebe ještě další hudební nástroje − ruce, nohy, ústa… Působíme na naše mozkové hemisféry a bu− ben je k tomuto velmi ideální nástroj. V Mateřské škole Horní Heřmanice proběhl kurz bubnování, kde si všichni účastníci zažívali účinky rytmu na své tělo, na svou psychiku. Pro kladnou odezvu a žádosti o opakování jsme se rozhodli v tom− to duchu pokračovat. Kurz je určen pro všechny „dospěláky“, protože i oni se potřebují odreagovat a zapomenout na ob−

časné útrapy běžných dní. Bubny jsou k zapůjčení, jen je třeba se předem nahlásit. Jedná se o dvou− hodinový intenzivní program. Náš lektor − Lukáš Vídeňský (Vysočina) rovněž pořádá kurzy pro ško− ly a kolektivy zájemců a působí po celé ČR. Také nabízí možnost zakoupení keramiky a zboží z Indie. Další termíny jsou: 12. 3. pro začátečníky a 29. 4. a 8. 6. pro mírně pokročilé, v čase od 17.00 do 19.00 hodin v MŠ a ZŠ Horní Heřma− nice. Kontakt a přihlášky: M. Cacková, tel. 777 553 698. MC

STRANA 12

ROZHOVOR

20 LET NA RADNICI

Foto: Kateřina Kokešová 20 let na radnici je už opravdu důvodem k ohlédnutí. Požádala jsem proto svého kolegu ze zastupitelstva a rady města Ing. Jana Šebrleho o vzpomínkový rozhovor. A protože se známe už z tesláckého poloprovozu, kam jsem přišla skoro před čtvrt stoletím na nástupní praxi, nemohli jsme náš rozhovor nezačít v podniku, v němž sbíral životní zkušenosti a ze kterého v únoru 1990 na rad− nici „na skok“ odešel... Z jaké pozice v Tesle jsi odcházel na národní výbor? Kolik let Ti bylo? Bylo mi 36 roků a v Tesle jsem v roce 1989 pracoval jako servisní technik

20 let od prvních polistopadových změn v Lanškrouně Loňským ročníkem LL nás provázel projekt 20 let, v němž jsme přinášeli vzpomínky na život v době reálného socialismu a na události okolo listopadu 1989. Začátkem roku 1990 došlo ke změnám na městském národním výboru. Výsledkem jednání „u kulatého stolu“ byl návrh jednotné kandidátky na uvolněné funkce. Po lednových doplňovacích volbách za poslance MěstNV, kteří na svoji funkci rezignovali, se 15. února v kině konalo plenární zasedání MěstNV ke kádrovým změnám. Předsedou MěstNV byl zvolen Jiří Šolc, ta− jemníkem Ing. Jan Šebrle. Poslanecký sbor byl doplněn o 20 nových poslanců za ty, kteří se vzdali mandátu. Byla rekonstruována také rada MěstNV (ze 14 členů 7 za OF, 4 za KSČ, 2 za ČSL a 1 za Stranu zelených). Do doby před dvaceti lety se vracíme částí rozhovoru, který připravil pro sborník „20 let svobody...“ student Jan Resler: Jak začala Vaše cesta k politice? Vzpomínám si, že v roce 1985 jsme jednou šli s Karlem Tuháčkem z kos− tela a bavili se o politické situaci. Karel tenkrát prorocky povídá – představ si, že by komunisti řekli „Jdeme od toho, necháváme vám to tu, řiďte si to sami“. Máme my na tu radnici koho dát? − Já jsem mu tenkrát řekl, že samozřejmě nemáme, že v tomhle směru nic neumíme. Karel prohlásil, že se musíme už tehdy začít učit. V rámci místní organizace ČSL se pak začaly pořádat kurzy, kde nás lidovecký poslanec Federálního shromáždění Jiruška seznamoval s tím, jak to funguje ve FS, jak to funguje v národních výborech. A musím říci, že když jsem se pak stal tajemníkem MěstNV, byly to znalosti, které jako když najdeš. Jak došlo v místní politice k personálním změnám?

LL 3 / 2010

technologických zařízení ve výrobě hybridních integrovaných obvodů (HIO). Tato výroba byla postupně vybavována stále složitějšími stroji, většinou říze− nými buď počítačem, nebo mikroprocesorovou jednotkou. Byly to jednak stro− je dovezené ze západní Evropy, ale také špičkové stroje zkonstruované a vyrobené v provozu automatizace (označované mezi tesláky jako Plyšan). U většiny z nich jsem byl v týmu technologů, který tyto stroje specifikoval a následně spolupra− coval s konstruktéry při jejich vývoji. Poté jsem je zaváděl do výroby, dolaďo− val jejich funkci a rozšiřoval jejich použití na nové výrobky. Většinou se jed− nalo o testery elektrických parametrů HIO. Vedle toho jsem společně s vývojáři HIO propojoval tehdy dostupné inteligentní terminály s elektronickými mě− řicími přístroji a vytvářeli jsme poloautomatické měřicí stanice HIO. Pomohla Ti někdy Tvoje předchozí profese v práci na úřadě? Dalo by se říci, že mnohokrát. Zejména díky tomu, že jsem měl blízko k po− čítačům a v té době se postupně zaváděly do kancelářské praxe personální po− čítače (tzv. PC). Jejich parametrům se dnes již jen usmíváme, ale tehdy jsme jen tiše zírali „jak to chodí“. Dosti dlouho mi však trvalo, než jsem se zbavil své profese „opraváře“. Z dřívější doby jsem byl zvyklý si téměř vše opravit sám (nějak tehdy „nebyli lidi“), a tak jsem občas opravoval nefungující spla− chovače WC nebo promazával pískající ventilátory u počítačů. Bylo to hned a nemuselo se čekat, než přijde objednaný opravář. Občas jsem „spravoval“ software v počítačích, kde většinou stačilo upravit nastavení, nebo jsem hledal „ztracené“ soubory. Dodnes si pamatuji nejprve smutné a posléze rozzářené oči jedné z pracovnic, která právě přepsala celé vydání Lanškrounského zpra− vodaje (což byla práce na týden) a neopatrnou manipulací si všechno vyma− zala. Povedlo se mi soubory obnovit a vydání zpravodaje v termínu nebylo ohroženo. Ve vlastní práci v samosprávě jsem předchozí profesi nemohl využít, snad jen zkušenosti z diskuzí v kolektivu technologů, kde jsme debatovali o tom, co by kde ve městě mělo být jinak a samozřejmě lépe. S jedním z kolegů jsme soutěžili ve znalosti místopisu − jak se která ulice jmenuje. Tato znalost se mi později velice hodila. Zmínil jsi Lanškrounský zpravodaj, se kterým jsem já začala spolupra− covat na jaře 1990. Když jsem v něm nedávno něco hledala, byla jsem až překvapena, kolikrát jsme tam v té době spolu hovořili o organizačních zá− ležitostech, které jsi měl jako tajemník na starosti. Jaké to tehdy bylo? Bylo to spíše o běhání než o sezení u stolu a počítače. V té době MěstNV síd− lil v budově, v níž je nyní Komerční banka, a bylo tam potřeba zdolat několikrát za den mnoho schodů. Při přípravě druhých voleb v listopadu 1990 (ty první byly parlamentní v červnu 1990) jsem dokonce dopadl tak, že jsem dostal zá− nět žil v lýtkách a na ustavující zasedání městského zastupitelstva jsem musel mít od lékaře povolenou vycházku. Po listopadových volbách jsi se stal místostarostou. Na radnici jsi zůstal, ale jinak to byla jistě velká změna. Co vlastně patřilo mezi povinnosti místo− starosty tehdy a jak se to změnilo za 19 let Tvého působení na této pozici? Změna to jistě byla, ale nebyla skokem. Na konci roku 1990 a na začátku roku 1991 nebyla obsazená funkce tajemníka městského úřadu, takže jsem vlastně seděl na dvou židlích až do doby, než byl zvolen Karel Tuháček. Ale i potom jsme mnoho věcí dělali společně, než se zapracoval. Netrvalo to dlou− ho, přesto jsme o některých tématech jeho práce diskutovali prakticky po ce− lou dlouhou dobu jeho působení ve funkci tajemníka. Pokud se týká náplně práce místostarosty, bylo to vždy na dohodě se sta− To, co se stalo, bylo samozřejmě podnětem pro změny i na místní úrovni. Předseda MěstNV Kotouček byl tenkrát už nemocný a funkci složil. Proběhlo několik „Kulatých stolů“, kterých se účastnili lidovci, KSČ, OF a Národní fronta. Protože mnoho poslanců národního výboru rezignovalo, bylo potřeba je doplnit. To se provádělo tzv. kooptací. Přesto, že se jednalo o cca 25 lidí ze 106, nebyla jistota ani v tom, že by dostatečný počet zvedl ruku pro odvolání tajemníka Krause. Ten potom odešel, protože mu byla nabídnuta placená funk− ce místopředsedy České národní rady. Hledal se tehdy předseda a tajemník. Vlasta Vágnerová zůstávala jako místopředsedkyně. Předsedou se stal pan Jiří Šolc za OF a tajemníkem jsem byl zvolen já za lidovce. Tehdy jsem kývl na to, že budu na národním výboru do voleb, které byly stanoveny na 24. listo− padu. Protáhlo se to na dvacet let. Moje první práce byla připravit volby do Fe− derálního shromáždění, které byly v červnu 1990. Po nich se konaly místní volby v listopadu, kde jsem byl zvolen místostarostou a starostou se stal Jan Špičák. Mluvíte o lidovcích, spoluzakládal jste ale místní OF?... Ano, byl jsem jedním ze zakladatelů OF v Lanškrouně, ale nevnímal jsem, že je to v rozporu s mým členstvím v ČSL. Později, když se OF profilovalo jako subjekt pro lidi a ne pro strany, jsem činnost v OF ukončil. Mnoho lidí tehdy, ale i možná ještě dnes, vnímá lidovou stranu jako jakýsi kolaborantský subjekt, což je podle mě velká nespravedlnost. Uvedu jeden příklad. Když jsme byli v r. 1984 s Jirkou Kráčmarem přemlouváni vstoupit do KSČ, chtěli jsme říct jasné NE a vstoupili jsme proto do lidové strany. Krátce nato přišel náš šéf a ptal se – kluci, co mi to děláte? Teď jsem musel na OV KSČ vysvět− lovat, proč mi dva pracovníci vstoupili k lidovcům. Čili kdyby ČSL spolupra− covala s komunisty, žádný problém by naše členství neznamenalo. Jan Resler

LL 3 / 2010

ROZHOVOR

rostou a městskou radou. V období starostování Honzy Špičáka jsme společně probírali vše, co bylo tehdy potřebné udělat. Byla to doba, kdy jsme pracovali v nových podmínkách a nechtěli jsme udělat chyby. Velmi nám tehdy pomáhaly společné porady, organizované přednostou okresního úřadu Bohumilem Ča− dou. Zúčastňovali se jich většinou všichni starostové a jejich zástupci z celého okresu a vyměňovali jsme si zkušenosti, jak kde jdou na úkoly samosprávy i státní správy. Tehdy ve městech vznikala městská policie a já jsem byl zastu− pitelstvem pověřen jejím řízením. V dalších obdobích jsme měli většinou do− hodnuté okruhy působnosti, což však neznamenalo, že jsme si do toho vzájem− ně nemluvili, pokud jsme měli jiný názor na věc. Za starosty doc. Maixnera jsem dostal do kompetence řízení investic ve městě a v této problematice pra− cuji až dosud. Mnoho práce, kterou jsem tehdy musel dělat sám, za mne pře− vzal odbor investic vedený Ing. Urbanem. Přibyly zase jiné povinnosti dané změnami zákonů a zpřesňováním požadavků na výkon samosprávy. Toto vše je dáno organizačním řádem městského úřadu, z něhož namátkou vyjímám, že zastupuji starostu v době jeho nepřítomnosti, jednám za město v případech, kdy je účastníkem řízení podle správního řádu, uděluji souhlas vlastníka veřejného prostranství při jeho zvláštním užívání a podobně. Jako místostarosta jsem se snažil být konzultantem, oponentem a spolupracovníkem starosty a tato pozice „dvojky“ na radnici mi vyhovovala. Opravdu jsi na radnici celých těch 20 let bez přerušení? Ne. V letech 2002 a 2006 mi podle tehdy platného zákona o obcích skončil mandát dnem voleb a začínal zase až zvolením do funkce na ustavujícím zasedání zastupitelstva. Ty přestávky byly asi dvoutýdenní a pikantní je na tom skutečnost, že zatímco v roce 2002 jsem se formálně „vrátil“ do Tesly (měl jsem ale neplacené volno), v roce 2006 už Tesla neexistovala a musel jsem se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Druhé dvě přestávky byly z vůle zastupitelstva. První po volbách v roce 1998, kdy jsem koncem listopadu na ustavujícím zasedání městského zastu− pitelstva nebyl zvolen do funkce zástupce starosty a vrátil jsem se na krátký čas do Tesly. Byla to pro mne dobrá zkušenost, kdy jsem zjistil, že ani po de− víti letech mimo obor jsem se úplně „neztratil“ a po třech týdnech jsem do značné míry dostudoval potřebné znalosti tak, abych mohl pracovat jako vý− vojář hybridních integrovaných obvodů. Technika sice pokročila neskutečným způsobem, objevily se nové součástky, avšak na principech, které jsem znal ještě v době, než jsem šel na radnici, takže ten návrat zase nebyl tak těžký. Začalo mne to bavit a už jsem se na radnici nechtěl vrátit. Byl jsem však čás− tečně přemluven a částečně donucen okolnostmi. Podrobnosti si velmi dobře vybavuji, avšak nepochybně překračují rámec tohoto rozhovoru. Důsledek však byl ten, že jsem byl po necelých dvou měsících, koncem ledna 1999, opět zvolen uvolněným zástupcem starosty. V té době byl starostou města pan Jaroslav Karlík a prvním místostarostou Ing. Josef Pilný. Z dění na rad− nici byla zcela vyřazena ODS, která s touto situací nebyla spokojena, a proto v březnu 2000 na jednání zastupitelstva prosadila odvolání celé rady a tím i starosty a obou místostarostů. Za 14 dnů poté bylo svoláno nové jednání za− stupitelstva, na němž byla zvolena rada v novém složení, starostou města byl zvolen doc. Maixner a já jsem byl zvolen jeho zástupcem. Sečtu−li všechny přestávky ve výkonu funkce za uplynulých 20 let, dělá to asi 3 měsíce. Kdy Ti vlastně došlo, že se už do Tesly nikdy nevrátíš? Na návrat do Tesly jsem musel být připraven před každými volbami a, jak už jsem už zmínil, jednou k tomu fakticky také došlo. O tom, že mě práce v samosprávě zaměstná dlouhodobě, natož pak na dvacet let, jsem nikdy ne− uvažoval. Nevěřil jsem ani mému kolegovi, který o mně prohlásil, že už se do Tesly nevrátím. Původně jsem do komunální politiky opravdu šel jen na krát− kou dobu, v krajním případě na jedno volební období. Nějak mne to ale „chy− tilo“ a nešlo odejít od rozdělané práce. Že se do Tesly nikdy nevrátím, jsem si uvědomil až v době, kdy jsem obdržel výpověď z důvodu likvidace podniku. S kolika starosty jsi postupně „spoluvládl“ Lanškrounu? To slovo „spoluvládl“ se mi vůbec nelíbí. Nikdy jsem si nepřipadal jako vládce, naopak jsem se snažil poradit, pomoci, posloužit, jak to jen šlo. Je jasné, že ne vždy a ne všem se dá vyhovět. Někdy to nejde z objektivních důvodů, jindy pro nutnost respektování oprávněných zájmů jiného nebo jestliže je žádost v rozporu s dobrými mravy. Spíš bych to slovo „spoluvládl“ nahradil slovem spolupracoval... Se všemi šesti starosty jsem se spolupracovat upřímně snažil. Starostů bylo sice jen pět, ale zařazuji mezi ně i posledního předsedu MěstNV p. Jiřího Šolce. Od něj, stejně jako od ostatních, jsem se měl co učit. Ať to byl Jan Špičák, který byl starostou v letech 1990−94, Jan Kolomý v letech 1994−98, Jaroslav Karlík od listopadu 1998 do března 2000, doc. Ing. Ladislav Maix− ner, CSc. od března 2000 do listopadu 2002 nebo nynější Ing. Martin Košťál. Co vnímáš jako zásadní okamžiky svého působení na radnici? Dvacet let je hrozně dlouhá doba a je těžko hledat „zásadní okamžiky“. V každém volebním období bylo něco zásadního a určitě se z toho nedá dělat žebříček TOP TEN, protože vždy to zásadní bylo poplatné době, kdy se to odehrálo. Tak snad jen namátkou: zajištění hladkého průběhu prvních parla− mentní a prvních komunálních voleb, zajištění prvního sčítání obyvatel v no− vých podmínkách (1991), dokončení rozestavěných staveb (např. školní jídel−

STRANA 13

ny na ul. B. Smetany, rekonstrukce ZŠ na nám. A. Jiráska, opravy radnice), rozhodnutí o privatizaci domů na náměstí a využití výtěžku na opravu náměstí a radnice, stavba penzionu pro důchodce, rozhodnutí o přípravě pozemků pro rodinné domky, výstavba nových bytů, stavba zimního stadionu, stavba do− mova důchodců, prosazení Lanškrouna jako obce s rozšířenou působností (tzv. malý okres), z nejnovější doby získání evropské dotace na stavbu sportov− ního areálu a vůbec příprava projektů pro získání dotací z EU. Do toho všeho dvojí stěhování radnice, střídání starostů, odchod z radnice a zase návrat. Ur− čitě jsem na něco zapomněl, ale jak říkám − 20 let je dlouhá doba. Které období bylo z Tvého pohledu nejlepší, které nejtěžší? Jednoznačně nejlepší bylo krátké období od března 2000 do listopadu 2002 společně se starostou doc. Maixnerem, i když ani toto období nebylo úplně jednoduché. Byla to doba tzv. „opoziční smlouvy“ v Parlamentu a ně− které praktiky se objevovaly i v jednání rady města, kdy dva radní za KDU− ČSL a jeden za US−DEU bývali občas přehlasováni dvěma radními za ODS a dvěma za ČSSD. Bylo to ale období plodné na přípravu akcí, z nichž mnohé pak mohly být realizovány v následujících volebních obdobích. Jednoznačně nejtěžší je to současné volební období a není to jen probíhající finanční krizí. I přes velký propad daňových příjmů skončilo hospodaření města za rok 2009 výrazným přebytkem, vyšším, než rezerva na časově po− sunutou stavbu sportovního areálu. Proč je toto období těžké, je možno vidět při návštěvě kteréhokoliv jednání zastupitelstva. Jenže na jednání zastupitelstva se moc lidí podívat nechodí, takže informace z první ruky naši čtenáři spíš nemají. Mohl bys být tedy konkrétnější? Vadí mi zjevná snaha některých zastupitelů hledat neustále problémy tam, kde nejsou, podezřívání, útoky na vedení města a osobní napadání – to je sice většinou vedeno proti starostovi, ale vnímám to osobně také, protože tvoříme jeden tým, ačkoliv jsme z různých politických stran. Připadá mi, že se snaží diskreditovat nás před veřejností a dokázat naši neschopnost. Jak jinak si vy− světlit např. dotazy na témata, která nejsou předmětem jednání, pokládané až při jednání zastupitelstva tak, abychom na ně nebyli připraveni. Tím nemířím proti veřejnému odpovídání na dotazy. Vždyť by přece stačilo zavolat nebo napsat mail, abychom na dotazovanou problematiku byli připraveni a mohli fundovaně odpovědět. A pokud je tím dotazem poukazováno na nějaký pro− blém, je přece zbytečné čekat až na jednání zastupitelstva, když by se, při včasnějším upozornění, mohlo na jeho nápravě již pracovat. Tak bych si já představoval konstruktivní práci zastupitelů. Ač Ti jistě připadá, že jsi přišel předevčírem, na druhou stranu už asi přece jen vnímáš blížící se důchodový věk. Neplánuješ proto nějakou zásadní změnu? Jsem ve věku, který bývá označován úslovím „mládí pryč a do důchodu daleko“. Je pravda, že 20 let na jednom místě by mohlo stačit. Na druhou stra− nu − na zásadní změnu musím být připraven před každými komunálními vol− bami a jen voliči mi mohou dát svým hlasováním na vědomí, zda jsem zde ještě žádoucí či nikoliv. Mě osobně ovzduší v současném zastupitelstvu, o němž jsi mluvil před chvílí, občas zdeptá natolik, že ve stylu dědy Komárka ze slavné komedie, který sliboval, že na jaře už nezaseje, uvažuji „A na podzim už nebudu kandidovat“. Tebe to skutečně nenapadá, ani Ti to rodina nikdy neradí? Určitě víš, jak se děda Komárek zachoval. Proto já nikdy neříkám nikdy ve vztahu k tomu, co dělám. Samozřejmě, že jsem si mnohokrát říkal, že to ne− mám zapotřebí, že jsem mohl dělat něco jiného a možná bych byl úspěšnější než na radnici. Mnohokrát jsem si říkal, že už toho nechám, ať si to užije zase někdo jiný. Na druhou stranu nechci utíkat od rozdělané práce − jenže v sa− mosprávě se nedá říci, že už je hotovo. Nevylučuji proto možnost změny, vše bude záležet na výsledku voleb. Tím mám na mysli nejen výsledek můj a stra− ny, za kterou bych chtěl kandidovat (tedy KDU−ČSL), ale také výsledek ostat− ních stran a perspektivu budoucí spolupráce. Děkuji za rozhovor. Lada Sitová

STRANA 14

AKTUÁLNĚ

LL 3 / 2010

OTAZNÍKY OKOLO DELFINÁRIA

Ještě v létě by asi nikoho nenapadlo spojovat delfíny a běluhy s Lanškrounem. Smělý plán architekta Přemysla Kokeše a Jiřího Vávry rozpoutal velkou diskusi nejen o re− alizaci projektu delfinária, ale i o budoucnosti celého bezpro− středního regionu. Už léta platí, že Pardubický kraj je nejméně navštěvovanou enklávou republiky. Jedním z mnoha důvodů je třeba to, že kraj nemá snad krom zámku v Litomyšli zapsaném na se− znamu světového kulturního dědictví UNESCO žádné sku− tečné turistické unikum. Otázkou zůstává, může−li jím být delfinárium v Rudolticích, ale není s čím porovnávat, žádný konkurenční, podobně velkorysý projekt neexistuje. Přemysl Kokeš se dnes netají, že nápadem nadchnul skupinu in− vestorů, kteří věří tomu, že je životaschopný. Podle jeho vyjádření navíc stojí o to, aby delfinárium stálo v regionu Ústeckoorlicko. Projekt se prozatím šije na míru zámeckému vrchu u Rudoltic. Jestli se bude stavět tady, je dnes méně zřejmé než to, že se stavět bude. Projekt totiž díky nečekané mediální vlně oslovil více lokalit, které mají k dispozici jak pozemky, tak i chuť se do projektu zapojit. Starostce Rudoltic se projekt nezamlouvá Starostce Rudoltic Lence Bártlové se lokalita u rudoltic− kého Zámečku evidentně nezamlouvá, což vyplývá přímo z jejích slov: „V prvé řadě se domnívám, že projekt tohoto typu do naší obce prostě nepatří. Rozhodně nepatří do těsné blízkosti bytové zóny, kde žije celá třetina obyvatel naší obce. Dle mého názoru si nikdo z nás v tuto chvíli nedovede vůbec představit, jaké dopady by to na naši obec mělo, byť se MgA. Kokeš ve svém informačním letáku o jisté náznaky pokusil. I proto zastupitelstvo po investorech žádá doložení hned několika studií, které by měly být před rozhodnutím obce zcela určitě odborníky vy− pracovány. Přistoupit pouze na možná úskalí, která byla uvedena v anketním lístku, se mi zdá krajně nezodpovědné. Případná změna územního plánu mů− že zásadním způsobem a nevratně změnit celý charakter lokality „Zámeček“, a to při absenci záruk ze strany případného investora, v jaké podobě bude projekt nakonec realizován. Odpovědnost zastupitelstva obce je v tomto případě vysoká a rozhodnutí nevratné. Proto by se měli na tomto rozhodnutí jedno− značně podílet občané obce.“ Samotné Lanškrounsko je učebnicovým příkladem půvabného podhůří, kde se přírodní krajina snoubí s životem člověka a není zcela jednoduché předvídat, co všechno by takováto investice s poklidnou hladinou jedenapůl− tisícových Rudoltic udělala. Očekávatelný je vzestup hluku, nárůst auto− mobilové dopravy, pohyb všudypřítomných turistů a ztráta klidu a soukromí v některých částech obce. Projekt počítá se stovkami tisíc návštěvníků ročně a se zhruba čtyřicítkou přímých pracovních míst. Následný rozvoj turismu a s tím spojených služeb může přinést další, potenciálně ještě vyšší investice a především rozvoj stávající nabídky ubytovacích, obchodních i jiných služeb. Určitý podíl ze vstupného by pak směřoval přímo do rozpočtu Rudoltic. Potencionální perspektivy jsou jasné i starostce Bártlové: „Tak samozřejmě, pokud bychom přistoupili na myšlenku, že by se projekt v obci skutečně realizoval, perspektivy, ze kterých by obec mohla v konečném důsledku těžit, zde existují. Otázkou však zůstává, zda je realizace tohoto projektu na tomto místě vůbec reálná a zda jsou tedy reálné i případné výhody z toho plynoucí. Ale na to vše by nám měly odpovědět již zmiňované studie.“ Složitá situace rudoltických zastupitelů Rudoltičtí zastupitelé se dostávají do sakramentsky složité situace. Uvě− domují si, že z realizace projektu vyvstanou jak možnosti, tak i hrozby, které nelze jednoduše předvídat. Občané Rudoltic v anketě byť jen těsnou většinou vyslovili projektu podporu, ale zastupitelé chtějí k rozhodnutí, zda obec projekt podpoří a změní svůj ú− zemní plán, více informací o projektu i jeho předvídatelných dopadech na obec. Zvýšená citlivost až opatrnost rudoltických zastupitelů v souvislosti s „velkými projekty“může také pramenit z až příliš živé zkušenosti se stavbou nájemních bytů a následnými problémy. Starostka Lenka Bártlová k tomu vysvětluje: „Mé neblahé zkušenosti s „velkými projekty“ v naší obci náhled na výstavbu delfinária z jisté části asi také ovlivnil. Víte, již samotný projekt výstavby by− tových domů v lokalitě Zámeček měl před několika lety dle mého názoru urči− tě být předmětem místního referenda. V současnosti, kdy je již tato lokalita předurčena k bydlení pro naše obyvatele − a teď nehovořím pouze o bytových domech ve vlastnictví obce, ale i o desítkách pozemkových parcel, které obec již prodala a i nadále prodává k výstavbě rodinných domků − se domnívám, že jsme společně se zastupiteli povinni tuto myšlenku obce ctít a obyvatele nejen této lokality v tomto smyslu i chránit. Musím přiznat, že se mi od samé− ho počátku až tak moc nelíbí přístup autorů projektu zábavního parku k obci

− k občanům naší obce. Myslím, že se mnou budou čtenáři Listů souhlasit, že samotná příprava projektu takovéhoto rozsahu potřebuje určitý časový pros− tor, a to rozhodně ne malý. Tlak autorů projektu na obec, byť jej odůvodňují časovou tísní z pohledu omezeného času pro získání dotace i tlakem ze stra− ny soukromých investorů, ve mně proto vzbuzuje velmi rozporuplné pocity. Dosud navíc neexistují jakékoliv studie dopadů na obec i na její obyvatele, ačkoliv je to pro tak malou obec, jako jsou Rudoltice, určitě zásadní věcí. Anketa mezi našimi občany, kterou jsem si ze strany investorů vymínila, navíc ukázala i to, že v obci rozhodně nepanuje jednotný názor na tuto akci.“ Daniel Žáček, nezávislý zastupitel za KSČM, k tomu dodává: „Abych mohl kompetentně rozhodnout, potřebuji k tomu více informací. Dříve už tu byly jiné velké projekty, třeba akvapark . Ač se nakonec neuskutečnily, měl jsem o nich reálně mnohem jasnější představu. To v tomto případě postrádám.“ Autoři delfinária přislíbili, že podrobnější studii řešící dopad projektu na život v obci připraví. Přemysl Kokeš ale upozorňuje, že příliš zdlouhavé pro− jednávání v Rudolticích může nakonec znamenat, že investoři znejistí a budou tlačit na to, aby se projekt přesunul do jiné lokality. „Čas hraje při takhle velké investici významnou roli nejen z hlediska získání dotací, ale i případné konkurence. Na rozdíl od golfových hřišť však nelze počítat s tím, že by v Če− chách mohlo prosperovat více jak jedno delfinárium.“ Neodpustím si na závěr osobní poznámku. Rudoltice dnes vykazují velmi vysokou nezaměstnanost. Velká část těchto lidí se rekrutuje právě z obyvatel sídliště u Zámečku, kteří svými příjmy spadají do příjmově vymezené sociální skupiny. Když se před lety připravoval projekt akvaparku, vyslovil jsem ná− zor, že právě takováto velká investice z oblasti terciárního sektoru by mohla být východiskem pro zónu bez kulturně sportovního zázemí s potenciálem vzniku sociálního ghetta. Na možná důležitou otázku, je−li větší hrozbou pro oblast Zámečku delfinárium nebo vysoká koncentrace lidí bez bezprostředního zázemí a práce, už musí najít odpověď rudoltičtí zastupitelé. František Teichmann Ilustrační fota z delfinária v Egyptě: zdroj internet

LL 3 / 2010

AKTUÁLNĚ

Pro naše čtenáře přinášíme k problematice budoucnosti Zámečku výběr článků, včetně stanovisek a názorů, které se koncem ledna postupně objevily v tisku i na internetu.

Přečetli jsme: Delfinárium a u Lanškrouna? Smělý nápad – Český architekt chce na východě Čech vybudovat zábavní park Delfíni a velryby se mohou brzy prohánět v delfináriu vybudovaném u Ru− doltic nedaleko Lanškrouna. To má být součástí zábavního parku nazvaného Koruna země české. Otcem této smělé myšlenky je architekt Přemysl Kokeš (32). Vybudování parku má přijít na 300 milionů a peníze by měli dodat sou− kromí investoři. „Hledali jsme nápad, ze kterého by děti byly paf. Tím má být delfinárium a další atrakce,“ řekl Přemysl Kokeš. Na kopeček mezi Lanškroun a Rudoltice, kde dříve stával Nový zámek, by chtěl denně přilákat 2000 návštěvníků. Do hlediště se má vejít tisícovka lidí, bude tu i slané vodní hřiště s potůčky a mlýnky, trojrozměrný labyrint i vinotéka. Na pozemcích v okolí parku nebude chybět zoo a další atrakce. Aby toto vše mohl postavit, musí ale Přemysl Kokeš nejdřív o projektu přesvědčit obyvatele Rudoltic, na jejichž katastru má park stát. Starostka obce si vyžádala anketu, ve které sice 81 lidí park podpořilo, ale 70 se vyjádřilo proti. „V anketě hlasovalo jen 12 procent oprávněných voličů a to je málo. Požadujeme proto vypracování studie, jaký bude mít provozování parku vliv na obec,“ řekla Lenka Bártlová, starostka Rudoltic. „Naše šance je vybudovat něco jedinečného, co přitáhne návštěvníky. Když se to bude protahovat, může nám nápad někdo ukrást,“ řekl Kokeš. Místo je trochu odlehlé… Záměr architekta Přemysla Kokeše je zajímavý. Méně zajímavá je však už skutečnost, že chce stavět zábavní park v odlehlé části východních Čech. Vždyť z Pardubic do Lanškrouna je to vozem 87 kilometrů, což je víc než ho− dina jízdy. Z Olomouce do Lanškrouna je to o trochu méně, jen 70 km, ale i tak je to hodina jízdy. (Blesk, 28. 1. 2010)

Jak v Rudolticích získávají informace k projektu V lednu v Rudolticích proběhla anketa a také prezentace celého projektu. O besedě i představení žádosti obecnímu zastupitelstvu informuje kaste− lánka paní Šerkopová: „Na prezentaci přišlo v sobotu 23. ledna celkem 42 posluchačů. Ne všichni byli z Rudoltic, někteří přišli i z Lanškrouna a okolí. Trochu nás zamrzelo, že z rudoltických zastupitelů byla přítomna pouze starostka paní Lenka Bártlová. Pan Přemysl Kokeš popsal stávající stav Zámečku, postup oprav i plány je− ho postupné rekonstrukce včetně vybudování zámeckých apartmánů, prosklené vyhlídky ve střeše i zařízení prvního patra, bývalého tzv. panského, jako sa− lonu na svatby a jiné slavnostní příležitosti (včetně výstavby zajímavého vel− kého krbu). Dále pomocí nákresů představil plány zábavního dětského centra (včetně bazénů se slanou vodou pro mořské savce, delfíny i běluhy, dětského bazénu pro návštěvníky) a také celkový možný vzhled Zámeckého vrchu, ale− jí, cest i okolí. Vysvětlil podrobnosti projektu a jeho možné vlivy na Zámecký vrch, jak záporné tak kladné, pro okolí i místní obyvatele. Doplnil ho i přítomný pan Vávra, který s ním od začátku na projektu také pracuje. Poukázal na to, že by byla nejdříve v první fázi nutná změna územního plánu obce. Bez toho ne− lze v projektu dále pokračovat a pokročit v jednání s investory. V následující diskuzi, která trvala skoro hodinu a půl, padlo množství otá− zek a názorů pro projekt i proti němu, paní starostka poukázala na některé ne− gativní vlivy případné výstavby a provozu na život v obci. Mimo jiné se ozval majitel nového domku blízko Zámečku. Poukázal na případné negativní dopady výstavby, jako by byla zvýšená hlučnost prostředí a další. Pan Kokeš vysvětlil jaké by byly podniknuty kroky ke zmírnění možných negativních vlivů, že se s tím v projektu počítá, vysvětloval i spoustu dalších věcí, které by při budování a provozu tak velkého projektu vznikaly, včetně minimálně několik desítek nových pracovních míst. Někteří posluchači poukázali i na nesporné klady takového nejen zábavného centra v tomto okrese, ale i na nemalé příležitosti, které by se tak nabízely, například rekreace, ubytování, léčba, trávení volného času, příležitosti pro školní výlety apod. Na zastupitelstvo 28. ledna přišlo kolem 20 občanů, po zahájení a projednání několika bodů programu promluvili o projektu Koruna země MgA. P.Kokeš i Mgr. J.Vávra. Oba odpověděli na několik dotazů a námitek a informovali zastupitelstvo, že projekt budou znovu prezentovat a že bude také vytvořena pracovní skupina, která by vedla další potřebná jednání o podrobnostech projektu. Také sdělili, že by bylo třeba zhruba do dvou měsíců zjistit, zda jsou občané Rudoltic pro projekt nebo ho na Zámeckém vrchu nechtějí, aby se co nedříve mohla zahájit další jednání s investory. Bylo dohodnuto, že by byla vypracována studie o dopadu projektu, pokud by byl realizován, na obec v ně− kolika aspektech, podrobnosti budou domluveny později.“ Red.

STRANA 15

KORUNA ZEMĚ, soukromý projekt majitelů Nového Zámku u Lanškrouna V prvé řadě chci co nejvíce zdůraznit, že projekt zábavního parku s del− fináriem v okolí Nového zámku u Lanškrouna s názvem KORUNA ZEMĚ není v žádném případě projektem obce Rudoltice. Jedná se výlučně o komerční záležitost pánů MgA. Kokeše a Mgr. Vávry. S panem MgA. Kokešem jsme se dohodli, že před projednáváním jejich žádosti o souhlas obce s výstavbou a změnou územního plánu proběhne z jeho strany anketa mezi našimi občany. Tato anketa byla ukončena v sobotu dne 23.1.2010 a celkem se jí zúčastnilo 151 respondentů. Souhlas s rozvojem Nového Zámku na zábavní areál v ní vyslovilo celkem 81 občanů, 70 občanů bylo proti jeho realizaci. Na anketě se tedy podílelo cca 12 % oprávněných voličů obce. Výsledek ankety není s ohledem na nízkou účast respondentů dostatečně silným mandátem pro to, aby zastupitelstvo obce mohlo rozhodnout bez svých občanů. Dle mého názoru navíc o vyslovení souhlasu či nesouhlasu obce s realizací projektu a se změnou územního plánu pro účely jeho výstavby nelze v žádném případě v tuto chvíli zodpovědně rozhodnout, neboť obec pro to nemá dostatek relevantních podkladů. Obec bude zcela určitě požadovat ještě před svým rozhodnutím minimálně jasné stanovení rozsahu celého projektu a také předložení studie dopadů na život v obci, životní prostředí, dopravní za− tížení, infrastrukturu obce atd. Skutečností, které mne v souvislosti s tímto projektem utvrzují v tom, že v podstatě ani nelze v tuto chvíli rozhodnout, je však daleko více. Autoři tohoto projektu jej např. sami označují pouze za ideu, která se nemusí ani v jimi prezentovaném rozsahu realizovat, a soukromí investoři, kteří by tento projekt měli s evropskými penězi spolufinancovat, sami dle slov MgA. Kokeše naléhají na to, aby byl realizován na jiném místě. Protože se jedná o natolik rozsáhlý projekt v tak malé obci, jako jsou Rudoltice, a anketa v podstatě ukázala na to, že názory občanů jsou když ne vyrovnané, tak určitě rozdílné, budu trvat i přes nesouhlas autorů projektu na doložení studie dopadů na obec a případně na následném vyhlášení místního referenda! Vhodným termínem se mi jeví blížící se parlamentní volby v červnu letošního roku, a to jednak pro co nej− větší minimalizaci nákladů obce, ale také pro co největší účast občanů v hla− sování, zda projekt podpořit, či nikoliv. V Rudolticích dne 26. 1. 2010 Lenka Bártlová, starostka obce Rudoltice (http://www.rudoltice.cz)

Architekt Kokeš na besedě s občany v budově Zámečku představuje pro− jekt delfinária. Foto: Krasava Šerkopová

Názor z Rudoltic Informace, které byly v tiskovině s anketou, nám připadaly nedostatečné, celé to nepřipravené, a kdybychom se měli rozhodnout jen na základě toho letáku, zaškrtili bychom ne. Lidé kolem nás měli různé názory − jedni byli výrazně pro a druzí výrazně proti (asi ještě jsou). Rozhodli jsme se, že po− čkáme až na veřejnou prezentaci a diskusi. Otázky jsme si sepsali. A protože jsme tam dostali odpovědi na otázky, které jsme považovali za zásadní, za− škrtli jsme nakonec ano, ačkoli jsme to opravdu neplánovali. Nechystáme se ale nějak výrazně prosazovat ani ANO, ani NE, jsme spíše zvědaví, jak to celé dopadne. Přemýšlení o tak výrazném zásahu (pozitivním i negativním) do ži− vota obce není vůbec snadné. Jinak o tom přemýšlí obyvatel Lanškrouna, jinak ten, kdo má u věže postavený dům, jiné otázky bude mít běžný občan a jiné starostka či jiný zastupitel. Rozhodně ale přejeme „Zámečku“ rozvoj a přejeme si, aby z něho bylo příjemné místo. Z nemalé části už je příjemným místem, ale tím, co bude dál, se necháme spíše překvapit. Manželé Vetiškovi

STRANA 16

Nordická lest Někdy se přihodí až neuvěřitelné události. Kdo by byl očekával, že 20. července 1944 to budou právě dů− stojníci wehrmachtu, kteří se atentá− tem pokusí zbavit Hitlera? Prohráli, řadoví Němci zůstali věrnými služeb− níky svých pánů. Němečtí atentátníci putovali vět− šinou k I. senátu Volksgerichtshofu (VGH) a záhy přeplňovali, již jako čekatelé na popravu, tzv. Totenhaus (dům mrtvých) ve věznici Berlin – Plötzensee. Vzniklou situaci − nedostatek sa− motek − musely justiční orgány nepro− dleně řešit. Rozhodly ponechat v Plöt− zensee pouze odsouzené důstojníky a jejich civilní spolupracovníky. Sešla se zde tehdejší elita německého ná− roda. Ostatní byli přesunuti většinou do blízké káznice v Brandenburgu/ Havel−Görden. Zde bylo jedno z dal− ších popravčích míst VGH. Uvedené okolnosti kladly zvýšené nároky na službu dozorčího perso− nálu. Proto pro přesun odsouzenců z Berlína do Brandenburgu bylo zvo− leno až fantastické, neuvěřitelné ře− šení. Byl jsem jeho přímým pasivním účastníkem. Dne 28. července 1944 se otevřely samotky čekatelů na exekuci. Dostali jsme příkaz jít se osprchovat. Poté jsme obdrželi všechny osobní věci a převlékli jsme se do našich civilních obleků. Posléze jsme byli odvedeni před vězeňskou budovu. Tam stál vel− ký autobus. Přítomný vrchní dozorce nám oznámil, že jsme obdrželi mimo− řádnou milost od samotného Hitlera a že budeme převezeni do oblasti zbrojního průmyslu. Proto jsme byli zbaveni pout. Pak jsme nastoupili do vozidla. Autobus byl plně obsazen, všichni jsme seděli, bylo nás asi padesát. Kro−

PŘEČTĚTE SI mě civilního šoféra nás doprovázel pouze zmíněný vrchní dozorce. Ne− měl ani sako, pouze košili a kalhoty od uniformy. Také neměl žádnou vi− ditelnou zbraň. Nesl dvě objemné ka− bely s různými potravinami a také tvr− dý alkohol. Byl velmi žoviální. S do− provodem vtipkování a úsměvů se ob− sah kabel rychle vyprázdnil. Mezi vět− šinou vězňů vládla dokonalá pohoda. Náhodně jsem seděl ve skupině mla− dých Němců a Čechů. Projížděli jsme krásnými borovicovými, válkou ještě nepoškozenými lesy. To nás patrně přivedlo k pochybnostem o důvěry− hodnosti dozorce a k myšlence auto− bus zastavit a utéct zpět do Berlína. Jeho trosky by jistě poskytly dobré podmínky pro přežití. Takovou šep− tandou jsme to navrhli ostatním věz− ňům. Neuspěli jsme. Většina věřila, že opravdu jedeme na práci a že se naší lehkomyslností nenechají strh− nout do neštěstí. Přispěla k tomu zřej− mě skutečnost, že jsme měli civilní obleky a nebyli jsme spoutáni. Asi po hodině jízdy autobus odbo− čil a pak se před námi objevila ocelová brána. Ta se otevřela a s ní i reálný po− hled na naše postavení. Již na posled− ním schůdku autobusu nám byla na− sazena pouta a byli jsme odváděni do přijímací kanceláře káznice Branden− burg/H−G. Tam zkontrolovali naše doklady. Potom jsme byli dotázáni, komu mají být odeslány naše věci po popravě. Ten žoviální, přátelstvím oplývající vrchní dozorce se už neobjevil. Naše poslední šance – pro nás 50:1 – skončila trapnou ztrátou soudnosti, a proto neomluvitelnou porážkou. Škoda životů ztracených bez boje! B. Bartoníček, Lanškroun (Vyšlo 9. 4. 2009 ve čtrnáctideníku Národní osvobození, orgánu České− ho svazu bojovníků za svobodu, www.zasvobodu.cz)

Záhada jednoho bludu Shodou okolností se mi do ruky do− stal naivní občasník Jiskra Lanškrou− na. Jeho poslední lednové vydání si vzalo na paškál článek, který jsem při− pravil do LL č. 22 z roku 2009. Jan Hradil v Jiskře hodnotí, že by můj článek „Jde o projekt středoev− ropského významu“ mohl uspět mezi největšími bludy uveřejněnými v loňském roce ve sdělovacích prostředcích. Jako argument použil mimo jiné slova vlak, delfinárium, tisíc diváků, kva− lifikovaná místa. Je s podivem, jak se tato slova dokazující „bludnost“ mého textu dostala do souvislosti s tímto mým článkem, když jsem ani jedno z těchto slov v inkriminovaném článku nepoužil, a to ani v přeneseném významu. V další části svého textu Jan Hradil nechce v bludech zůstat „pozadu“ a pa− roduje se sobě vlastní snahou o satiru budoucnost Podorlicka v roce 2025. S vervou se pouští do projektu architekta Kokeše a rozvíjí jeho myšlenky do monstrózních představ. To je zcela v pořádku. Vize delfinária musí teď být podrobována celé řadě námětů, útoků a kritického zkoumání, aby se nakonec správně rozhodlo, kde a zdali vůbec má být tento projekt realizován. Rozhodně také musí unést to, že si z něho lidé budou dělat srandu! V závěru textu dává autor k dobru také definici bludu: Blud je psychologická porucha – mylné přesvědčení o něčem, co není realita. Možná dává tato definice odpověď na záhadu, jak mohl Jan Hradil v mém článku objevit více slov a informací, než kolik jich tam skutečně bylo. František Teichmann

LL 3 / 2010

Nástrahy plesové etikety Božena Němcová na plese potkala básníka Bolemíra Nebeského, který ji pobídl k literární činnosti. Vydrželo jí to, stejně jako nadšení pro bály. Nejinak jsou na tom dnešní Češi, v plesové sezóně pořádá plesy kdekdo, milovníci akvaristiky i studenti filozofie, ale víte, co se opravdu sluší a patří? Na francouzském královském dvoře se rozdávaly štítky se jmény, aby host věděl, kam se u tabule posadit. Cedulce se říkalo etiketa a na plese ji můžete porušit skoro na každém kroku. Stejně jako chápeme, že na audienci k britské královně by šel v bermudách jen Homer Simpson, i ples je formálním setkáním, kde platí určitá pravidla. Černý oblek, nejvýš s decentním proužkem, doplňuje dáma s krátkými šaty; pokud se muž objeví ve smokingu, jeho ženský doprovod by měl odít večerní róbu. Ani šedá či jinak výrazná saka, dokonce ani kravaty by neměly svou barvou upozornit na pána, protože ples je příležitostí pro zářivé dámské šaty. Jako doplněk by dáma měla zvolit miniaturní kabelku, nikoliv příruční zavazadlo velikosti montážní brašny. Lístek od šatny podle bontonu ukryje pán k sobě – kdo ví, kam by se poděl, měla−li by ho na starosti žena. Garde říkáme doprovodu dámy, který není jejím partnerem. Dnes ovšem zvlášť mladé dámy vyrážejí na bál v houfu kamarádek, těm se tedy garde neříká, ono i označení dámy kulhá na obě sádry, když občas zaslechnete, jak ty naparáděné slečny promluví slovníkem nádražního výčepu. Je s podivem, že etiketa určuje i důležitost žen pro tanec. Tancovat byste měli jít pouze se svou partnerkou nebo s dámami od vašeho stolu. Jste−li na stojáka, pak je váš výběr zjevně neomezen. Je ale slušností vyzvat k tanci partnerku muže, který právě odkráčel tančit s vaší ženou. Projevem buranství je jít na lov partnerek po sále, zatímco vlastní přítelkyně hledí u stolu na dno sklenky. O tanec bychom měli požádat nejdřív doprovod dámy, pak teprve ji samotnou, etiketa se zjevně snaží předejít žárlivým výstupům. Tancechtivý muž dneška se ve skutečnosti dotáže dámy nejdřív a odměnou mu bývá sladce vděčný pohled jejího muže, který nemusí dokazovat, že waltz opravdu zapomněl. Opravdovým skvostem je rada znalce dobrých mravů Ladislava Špačka, jak si poradit se skvrnou od červeného vína. Máte ji polít hned bílým vínem, obě se zneutralizují a skvrna za chvíli zmizí. Představuji si chudáka paní Vomáčkovou, která rady uposlechne. Sousedky si o ní budou nikoliv neprávem šuškat, že byla na plese celá zlitá. Přestože páni by si neměli rozepínat sako ani uvolňovat kravatu, málokdo je schopen zůstat po pár tanečních kouscích neprodyšně uzavřen po poslední knoflíček. Etiketa zjevně nepočítá s tím, že pánové propotí i kalhoty při pokusu o pohyb na Sladké mámení Heleny Vondráčkové a jiné discohity, co z dnešních sálů vytlačují klasickou taneční hudbu. Jak nevyprsknout smíchy při pohledu na epilepticky se svíjející páry ve slavnostním oblečení, to už vám příručka neporadí. Podle bontonu by muži měli své partnerky přiměřeně bavit, největším nešvarem při tanci je prý mlčení. Plesové zamyšlení tak končím vzpomínkou na ztrémovaného tanečníka na svém věnečku. Čerstvý knírek se mu opotil snahou vysoukat ze sebe smysluplnou větu. Blues už skoro končilo, ale on svůj souboj s etiketou vyhrál. Vypadla z něj ohromující věta. „My máme Saaba.“ O(c)hromující plesové zážitky přeje Kateřina Kokešová

Dopis z domova pro seniory Vážení přátelé, já vám všem přeji dobrý den. Tento příběh se stal za doby císaře Františka Josefa. V malé vesničce, kde žili lidé, kteří se živili tím, co pole dá. A kdo pole neměl, tak chodil pomáhat sedlákům. Také tam žila vdova se svým chlapcem, jeho otec padl ve válce. Chlapec vychodil školu a chodil s maminkou pomáhat k sedlákovi. Když mu bylo 18 let, musel na vojnu na 12 let. Mezi tím jeho matka žalem zemřela a když se konečně vrátil, neměl kam jít. Jedině obec se měla o něho postarat. Sešla se obecní rada a po poradě si ho vzal můj děda, který měl 6 dcer, jako vlast− ního. Ale Rakousko stále válčilo, tak mladí chlapci, kteří nebyli ženatí, museli na vojnu. Také měl narukovat jeden syn sedláka. Kdo měl peníze, mohl si na− jít náhradníka. Tak to udělal i ten sedlák. Pozval si mého dědu na svůj statek, nasliboval mu všechno možné, hlavně naléval do pohárku a děda ani nevěděl, co podepisuje. A milý sirotek musel znovu na vojnu na 7 let. A jak se říká, spíš devět sirotků na vojnu odejde, než jeden bohatý syn. Ten bohatý, když jde k odvodu, peníze jsou s ním. Stoupne si pod míru a pan doktor mu řekne, ne− hodíš se ke stavu vojenskému, míra je malá. Vy, devět sirotků, tady zůstanete, z vás jsou hezcí vojáci. Vy, bohatí, můžete jít domů, z vás jsou žebráci. A když to tak vezmete v dnešní době, tak je to také tak. Kdo pracuje s penězi, všude jsou podvody. Ve školství, u soudu i ve vládě. To je již takové prokletí. A ten sirotek? Když se vrátil konečně za sedm let s podlomeným zdravím, za pět let zemřel na tuberu. A děda? Ten trpěl se svým špatným svědomím až do smrti. Zdraví Anežka Šimečková

LL 3 / 2010

PŘEČTETE SI

STRANA 17

Firma Komfi slaví úspěchy Komfi spol. s r. o. patří k předním lanškrounským společnostem, které dobývají svět, a to již více než 15 let. Firma Komfi začala fungovat v roce 1992 jako konstrukční kancelář a od roku 1995 vyrábí a exportuje jednoúčelové stroje pro různá odvětví. Mezi první vývozní teritoria patřilo Německo, Portugalsko nebo např. Salvador. Dnes se kromě strojírenské firmy vyrábějící balicí nebo montážní linky pro elektrotechnický nebo automobilový průmysl prezentuje také jako světoznámý výrobce laminovacích strojů. První laminátor z produkce Komfi spatřil světlo světa koncem roku 1995 a nesl jméno Orbit. Zpočátku se laminátory vyvážely především do Ameriky. O 4 roky později už byl připraven nástupce Orbitu – laminovací stroj Delta. Začala skutečná sériová výroba a Deltu čekal rychlý a úspěšný vstup na trh. K dnešnímu dni počet ve světě instalovaných laminátorů nesoucí jméno Komfi dosahuje čísla okolo 900. Delta je jednoznačně nejprodávanějším modelem laminovacího stroje Komfi a v současné době slaví svoje 10. narozeniny. Toto bezpochyby významné jubileum nemohlo zůstat nepovšimnuto, a proto 16. prosince 2009 proběhla v prostorách Komfi v Lanškrouně pravá narozeninová oslava. Akce se zúčast− nili všichni nejvýznamnější zákazníci a partneři Komfi a nechyběli ani novináři ze Světa tisku.

Historicky první laminátor Delta (v.č.001) během prezentace u příležitosti 10. výročí výroby tohoto modelu U slavnostního přípitku a rozkrojení narozeninového dortu popřálo Deltě „všechno nejlepší“ okolo 30 hostů. Že jde o skutečný úspěch, svědčí nejen to, že za uplynulých 10 let se prodalo bezmála 500 kusů tohoto modelu, ale také to, že i ta úplně první Delta stále odvádí svému majiteli dobrou práci. Delta s výr. č. 001 byla v červnu roku 1999 instalována v poděbradské papírně Hit CZ a nyní, u příležitosti jejích 10. narozenin, byla majitelem panem Šťastným zapůjčena zpět do Komfi. Všichni návštěvníci tak mohli na vlastní oči vidět vedle sebe jak nejstarší, tak nejnovější kousek této modelové řady. Ačkoliv nová Delta je po 10 letech vývoje a zlepšování od té první hodně odlišná, to hlavní mají společné – obě spolehlivě a kvalitně laminují. Kromě „oslavence“ byly připraveny k prezentaci i další modely laminátorů z nabídky Komfi. Od malých laminovacích strojů formátu B3, varianty s ruč− ním i automatickým nakládáním, až po velké stroje pro formát B1 a B0 a také různá další zušlechťovací řešení jako rastrovací moduly a nový stroj pro par− ciální UV lakování. Předvánoční prezentace Komfi výrobků jen dokazuje, že Komfi má silné vý− vojové oddělení a dokáže si poradit i s náročnými technickými a technologic− kými projekty. V květnu 2009 získala Komfi prestižní oceně− ní u příležitosti veletrhu Embax Print v Brně, a sice Zlatý Em− bax Print za nejlepší exponát veletrhu, kterým se stal stroj pro parciální UV lakování − Spotmatic (na snímku). Hod− notila se spousta kritérií od technického řešení, využití ex− ponátu, přes originalitu, tech− nologickou úroveň, až po uži−

Předávání ocenění za nejlepší exponát – veletrh Embax Print, květen 2009 vatelský komfort a obchodně−technické parametry. Porotu složenou ze samých předních odborníků Spotmatic přesvědčil a přinesl tak nejvyšší uznání celému vývojovému týmu. Po úspěchu v tuzemsku Komfi míří letos se strojem Spotmatic i na veletrh IPEX do Anglie. Firma se účastní zahraničních veletrhů už několik let. Na menších regionálních veletrzích je její značka propagována dealery, jejichž síť tvoří asi 35 firem z celého světa včetně zastoupení v trochu exotických zemích, jako jsou Brazílie, Thajsko, Austrálie, Jihoafrická republika nebo Spojené arabské emiráty. Od roku 2004 Komfi propaguje jméno také přímou účastí na nejvýznamnějších nadnárodních veletrzích. Prvním veletrhem, kam putovaly laminovací stroje přímo z Lanškrouna, byl veletrh MedPrint v italské Neapoli. Následovaly proslulé veletrhy IPEX 2006 v Birminghamu a Grafitalia 2006 v Miláně. Dosud nejprestižnějším ve− letrhem v oboru polygrafie je Drupa, která se konala v roce 2008 v německém Düsseldorfu. Právě díky veletrhu Drupa získala Komfi nová zastoupení na Blízkém východě, v Thajsku a Austrálii. V roce 2009 se účastnila hned něko− lika zámořských veletrhů: PacPrint v australském Melbourne, Print 09 v ame− rickém Chicagu a Graphics Canada v kanadském Torontu. Komfi za 18 let své existence vyrostla z malé „firmičky“ ve skutečného světoznámého výrobce. V roce 1992 začínal svůj byznys pan Matějček doma v obýváku. Dnes má Komfi okolo 200 zaměstnanců ve 4 pobočkách. Hlavní sídlo v Lanškrouně se na přelomu let 2008/2009 rozrostlo o novou montážní halu a kanceláře; největší výrobní kapacity má Komfi v pobočce ve Svébohově u Zábřehu; v Litomyšli sídlí firma v původním areálu společnosti Kovopol, kterou Komfi v roce 2002 koupila, a od roku 2003 se může pochlubit také nově postavenou výrobní a montážní halou v Novém Městě na Moravě. V roce 2004 založila dceřinou společnost Komfi Slovakia s.r.o., která sídlí v Martině na Slovensku. Tou zatím poslední novinkou v budování impéria „Komfi“ je dceřiná společnost Komfi Europe, která byl založena teprve ne− dávno v Holandsku. Komfi Europe se od ledna 2009 stará o prodej poly− grafických strojů v západní Evropě a je třeba uznat, že nástup na nový trh zvládla bravurně – za pouhý 1 rok dokázala kromě zajištění fungování společ− nosti jako takové prodat celkem 40 laminátorů. Jana Slováková, Marketing Manager

Komfi na veletrhu Drupa 2008

STRANA 18

Náhodná setkání 2 Někdy se v životě stane, že se set− káte se zajímavým člověkem, a po ně− jakých letech ho najednou objevíte ja− ko postavu v románě. Přihodilo se mi to jednou, ale vzpomínky jsou smí− šené. Převládá lítost. Prázdninové studentské aktivity v padesátých letech I dnes skoro každý středoškolák nebo posluchač university tráví aspoň část prázdnin výdělečnou prací. Za mých časů, ve druhé polovině pade− sátých let, to bývala holá nezbytnost. Moji rodiče vydělávali jen průměrně a peníze, které jsem každý rok během července vydělal, pomohly obnovovat moje oblečení. Tehdy se takovému letnímu zaměstnání říkalo „prázdni− nová brigáda“. Například jsem dvoje prázdniny pracoval v elektrodílně chemičky v Úpořinách asi čtyři kilometry jiho− východně od Teplic. Další rok, už po maturitě, jsem na− šel úžasnou pracovní příležitost v Dubí na úpatí Krušných hor, čtyři kilometry od středu Teplic. Ve firmě Severočeský rudný průzkum. Tehdy ještě jezdila mezi Teplicemi a Dubím tramvaj s linkou vedoucí přes naše předměstí Trnovany. A tak jsem měl na Dubí výborné spojení. Rudný průzkum Krušných hor Německý název pro Krušné hory je Erzgebirge − Rudné hory. Ve stře− dověku se zde těžily rudy cínu napří− klad v okolí nedalekého města Krup− ky, a to již od 15. století hlubinně, ve štolách, takových vyrubaných jesky− ních. Slovo cín, německy Zinn, na− cházíme i v názvu hraniční obce Zinn− wald („cínový les“), na české straně nazvané Cínovec. V minulém století začaly být zají− mavé jiné kovy, provázející cínovou rudu, a z nich zejména wolfram, zná− mý nejvíce jako složka vlákna v žá− rovce. Pás Krušných hor podél hranice s Německem měří nějakých sto kilo− metrů, a kde mohou být další nadějná ložiska kovů, tak potřebných pro čes− koslovenský hutní průmysl? Někdo dostal skvělý nápad, jak se dostat k informacím − nabízely je stře− dověké štoly rozseté v lesích na přík− rých jižních svazích Krušných hor. Ty štoly vyražené dovnitř skal byly díky směru geologických vrstev vět− šinou vodorovné, a vytěžená hlušina, tedy to, co zbude, když se z vytěže− ného materiálu vybere ruda, se vršila před vstupy do štol. Tvořila takzvané haldy, rostoucí dolů po svahu s při− bývající hlušinou. A ten úžasný nápad spočíval v tom udělat geologickou analýzu těch hald hlušiny a případně v nich nalézt další kovy, středověkými horníky opomí− jené. Dalo se tak bez velkého vrtání odhalit, co je skryto desítky, někdy možná i nějakou tu stovku metrů v hloubi hor.

PŘEČTĚTE SI Nějak se ale muselo začít. Zřejmě tím, že se udělá inventura, kolik takových štol s haldami hlušiny vlastně existuje, a kde přesně jsou. A že se poloha těch hald perfektně zmapuje. Tohle zmapování byl úkol naší ně− kolikačlenné party. Byli jsme 2 − 3 studenti pohybující se s nivelačními tyčemi, zaměstnanec firmy s měřícím teodolitem a vedl nás inženýr Dech. Po horách s nivelační tyčí Jezdili jsme po horách až k Měděn− ci za Chomutovem v malém krytém náklaďáku, přespávali ve všelijakých vesnických podnájmech, živili se z kon− zerv, trmáceli se lesem a vyměřovali. O zážitky nebyla nouze. Jednou jsme například přešli vrcholek něja− kého kopce a ocitli se na protisvahu, kde nedávno až dolů vykáceli lesní porost. Najednou nad námi začalo ob− čas něco odpředu bzučet a ten zvuk pokračoval za nás. Odzdola se ozý− valy rány jako střelba. Pod svahem bylo vidět vzdálené postavy a někdo z nás zavolal „K zemi“. Nevědomky jsme se ocitli na svahu nad střelnicí Pohraniční stráže, zrovna nad terči, a to, co nad námi lítalo, byly zbloudilé nebo snad odražené střely. Zhruba hodinu jsme leželi rozpláclí na trávě, asi jsem nikdy neležel „placatěji“. Pak střelba skončila a mohli jsme jít dál. Ten inženýr Dech si mě oblíbil, vnímal, jak mě baví pracovat na ma− pách, a začal mě přemlouvat, ať nejdu po prázdninách na elektrofakultu, ale ať se ještě teď o prázdninách rychle přihlásím na Karlovu univerzitu a za− čnu studovat kartografii. Energicky argumentoval, ale mě to připadalo pří− liš riskantní – zase by začali zkoumat, jestli je naše rodina dost socialistická, a kdoví, jak bych dopadl. Ten inženýr Dech byl ve svém vě− ku něco přes 30 let silná osobnost, obdivoval jsem jeho profesionalitu a schopnost vycházet s lidmi rozdíl− ných povah. Někdy jsme spolupra− covali s lidmi od pojízdných vrtných souprav, to byli opravdoví dobrodru− zi. Decha poslouchali na slovo. Já jsem ho svou nerozhodností zře− telně zklamal, ale na konci brigády se se mnou loučil velmi vřele. O pár let později jsem se náhodou doslechl, že inženýru Dechovi přidě− lili zakázku odejet do severního so− cialistického Vietnamu a provádět tam geologický průzkum. A že se tam ztratil. Románový hrdina V šedesátých letech byl oblíbeným autorem sci−fi příběhů spisovatel Josef Nesvadba, povoláním lékař. Několik jeho knih bylo úspěšně zfil− movaných. Například Tarzanova smrt, nebo Upír z Feratu. V tradici pokra− čuje jeho dcera Bára Nesvadbová. V roce 1964 vyšla Josefu Nesvad− bovi kniha s úplně odlišným zaměře− ním a s názvem Dialog s doktorem Dongem. Je to příběh lékaře z vý− zkumného ústavu, cestujícího do se−

verního Vietnamu na mezinárodní konferenci o boji s malárií. Cestou se seznamuje s Elenou Kašparovou, jejíž manžel pracuje v severním Viet− namu na geologickém průzkumu. Paní Kašparová ale nedokáže manžela nalézt, ztratil se někde poblíž hranic s jižním Vietnamem a Laosem. Byl to velmi energický a samostatný člověk, a jeho zmizení se stalo velkou záhadou. Užasl jsem nad tak zřetelnou spo− jitostí románového příběhu inženýra Kašpara a reálného inženýra Decha z mé prázdninové brigády. Inženýr Kašpar sice v knížce vy− stupuje jen nepřímo jako hledaná oso− ba, ale všechny jeho popisované osob− ní charakteristiky odpovídají.

LL 3 / 2010 Pochopitelně jsem si to tehdy v těch Krušných horách nemohl uvědomo− vat, ale žil jsem ve svých sedmnácti letech několik týdnů vedle románo− vého hrdiny. S lítostí na něj dodnes vzpomínám. Když jsem asi tři roky po četbě kni− hy Josefa Nesvadby Dialog s dokto− rem Dongem odjížděl na dlouhodobý pracovní pobyt do Egypta, a to pouhé čtyři měsíce po šestidenní válce arab− ských států s Izraelem, říkal jsem si, zda jít do takového rizika. Ale myslím, že nevyslovené posel− ství inženýra Decha je neztrácet od− vahu a věřit, že to dopadne. I když on za to zaplatil. Jiří Kohout

Příběhy ze života Vážení přátelé, já vás všechny zdravím. Píši vám příběh, který se mi stal. Tehdy mi pomohl pes. Šla jsem jednoho rána do chléva podojit kozu a dát jí píci. Za sebou jsem zavřela dveře, které zapadly tak do rámu, že jsem je nemohla otevřít, jak byly navlhlé a ze vnitř žádná klika. Tak jsem si stoupla na kýbl, otevřela okénko a volal o pomoc. Nikdo nepřišel, jen pes se ozval z jednoho statku za námi a to dost daleko. Štěkal tak úpěnlivě, až to bylo divné jeho paní, která vyšla ven a uslyšela volání o pomoc. Šla za tím hlasem, až mne našla. Na to štěkání přišli i jiní sousedé. Jeden z nich mi hned udělal nápravu a na dveře přibil kliku. Od těch dob vím, že pes je nejenom přítel člověka, ale i pomocník. Ještě jeden příběh vám napíši, který se stal mé mamince. Také šla poklízet krávy a bratr jí pomáhal nosit píci. Když odcházel, zavřel za sebou dveře na petlici, aniž by si uvědomil, že maminka se ven nedostane. Tak se i stalo. Když chtěla jít ven, dveře byly zavřené. I když volala o pomoc, nikdo ji neslyšel. A byla neděle, my jsme jako děti šly do kostela a když jsme přišly domů, nikoho nenapadlo, kde je maminka. Až v poledne bylo tatínkovi divné, kde je maminka a tu si bratr vzpomněl, že ji zavřel ve chlévě. Tak tam rychle běžel, otevřel a rychle utekl. Maminka byla z toho nešťastná a plakala, že jsme si na ni nevzpomněli, až jsme neměli oběd. Když jsme u toho chléva, tak jsem si vzpomněla na jeden příběh, který zažila moje maminka. Kdo zná Beskydy tak ví, že tam jsou v některých místech chalupy daleko od sebe. Stála tam také chaloupka blízko lesa, osamělá. Žili tam dva manželé, malí hospodáři. V chlévě kravka, koza a pár oveček. Žili skromně, ale něco jim chybělo – dítě. Po nějakém čase si ten obyčejný člověk přivedl milenku. Ale své ženě dal na krk obojek a uvázal ji ke korytu ve chlévě. Nastlal jí tam slámu a klidně jí řekl, tady se ti bude krásně spát. A ona mu řekla: „Však ono tě sluníčko prozradí“. Až za nějaký čas, když leželi v posteli s tou milenkou, najednou sluníčko zazářilo tak, že celá světnice byla plná světla. Tu si vzpomněl na to, co mu řekla jeho žena. Zasmál se a pomyslel si, jak ho může sluníčko prozradit? Milenka se polekala a řekla si, což kdyby to udělal jednou i mně? Tak až odešel daleko na pole, šla na četnickou stanici, vše jim řekla a přivedla je do chléva. Četníci, když viděli jeho ženu v tak hroz− ném stavu, žasli, co může udělat člověk své ženě. U soudu dopadl tak, že sám dostal smyčku na krk, žádné doživotí. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Zdraví Anežka Šimečková

PŘEČTĚTE SI

LL 3 / 2010

Společenská kronika

František

NAROZENÍ: 31. 12. − Aneta Korejtková, Wolkerova 109 31. 12. − Eliška Kovářová, Albrechtice 74 11. 1. − Marie Hajnovičová, Rudoltice 163 19. 1. − Daniela Flídrová, Vrchlického 417 21. 1. − Matěj Baborák, Dvorská 987 21. 1. − František Krystl, Ostrov 66 22. 1. − Zuzana Švubová, Wolkerova 110 24. 1. − Kristýna Trojanová, Žichlínek 94 28. 1. − Adam Vlček, Rudoltice 148 VZPOMÍNÁME: 14. 1. − Stanislava Šilarová, T.G.Masaryka 294, 80 let 16. 1. − Josef Junek, Bohuslava Martinů 951, 57 let 17. 1. − Jaroslav Krátký, Čelakovského 900, 65 let 18. 1. − Marie Hlaváčová, Lázeňská 95, 77 let 21. 1. − Miroslav Vašíček, Janáčkova 1003, 65 let 24. 1. − Ladislav Marek, Horní Čermná 50, 79 let 29. 1. − Zdeněk Hanzlíček, Dolní Heřmanice 16, 58 let 29. 1. − Marie Pecháčková, Dolní Čermná 36, 80 let 29. 1. − Blažena Šanderová, Tatenice 53, 89 let 29. 1. − Pavel Varga, Bohuslava Martinů 980, 80 let 30. 1. − Růžena Jirásková, Dolní Čermná 188, 88 let 3. 2. − Jan Hubálek, Dolní Čermná 61, 72 let

PRÁZDNINOVÁ OLYMPIÁDA 22. 2. – 26. 2. 2010 Pondělí 22. 2. − PLAVECKÁ OLYMPIÁDA 9.00 – 10.30 hod. pro neplavce; 10.30 – 12.00 hod. pro plavce různé hry a soutěže ve vodě, bazén ZŠ Dobrovského, s sebou plavky, ručník, svačinu a pití, cena: 50,− Kč Úterý 23. 2. − OLYMPIJSKÝ VÍCEBOJ 9.00 – 12.00 hod. − pohybové hry a soutěže v tělocvičně, netradiční sporty, sraz před tělocvičnou Dělnický dům, s sebou sálovou obuv, sportovní oblečení, svačinu a pití, cena: 30,− Kč Středa 24. 2. − OLYMPIJSKÁ VŠEHOCHUŤ 9.00 – 12.00 hod. − netradiční soutěžení, úkoly, hry, hlavolamy a skládanky, s sebou přezůvky , svačinu a pití, cena: 20,− Kč Čtvrtek 25. 2. − BOWLINGOVÁ OLYMPIÁDA 9.30 – 12.00 hod. − sraz před tržnicí, s sebou pohodlné oblečení, svačinu a pití, kapesné, cena: 50,− Kč Pátek 26. 2. − OLYMPIJSKÝ MIX 9.00 – 12.00 hod. − výtvarné hrátky, hádanky, soutěže, s sebou přezůvky, svačinu a pití, cena: 20,− Kč Na tuto akci je nutné se předem přihlásit nejpozději do 17. 2.2010 v DDM osobně nebo telefonicky na číslech: 465 322 515, 605 332 981, e−mail: [email protected]

STRANA 19

Třetí skautské lezecké závody V téměř tradičním termínu, třetí lednovou sobotu, se konaly v pořadí už třetí skautské lezecké závody na cvičné stěně v tělocvičně základní školy na náměstí A. Jiráska v Lanškrouně. Závody pořádalo skautské středis− ko Zubr a Dikobraz Lanškroun ve spo− lupráci s Horolezeckým klubem Lanš− kroun, o.s. V duchu skautských idejí nešlo o zdolávání rekordů a honbu za vítězstvím. V pohodové atmosféře si 39 účastníků vyzkoušelo svoji rych− lost, obratnost, vytrvalost a paměť. (Zkuste si vylézt pomocí vlastní síly ke stropu tělocvičny, a ještě přitom najít a zapamatovat si 10 písmen a číslic v přesném pořadí.) Že věk není pro skauty problém, dokládá nejmladší účastnice, čtyřletá Martinka Dušánková, a čtveřice ro− dičů − skautů, kteří se aktivně zapojili. Pohodový průběh závodů zakonči− lo vyhlášení výsledků. Nejlépe si v kategorii A (rok naro− zení 2001 a mladší) vedl Honza Do− leček, v kategorii B (2000 − 1998) Káťa Obstová, v kategorii C (1997 − 1995) Matěj Sadovský, v kategorii P (skautští členové HK Lanškroun, o.s., do 15 let) Anička Peichlová a v ka− tegorii D (1994 a starší) „mamka“ tří mladších závodníků Katka Gre− gorová. Fous Foto: Čvachta, Autíčko

Jedinečná a neopakovatelná příležitost pro začátečníky− tanečníky, kteří mají chuť poznat krásu pravého ARGENTINSKÉHO TANGA a učit se ho ve workshopu, pořádaném v Lanškrouně ve dnech 6. a 7. března 2010 (vždy 12.30 − 14.30 a 15.30 − 17.30). Výuku povede JULIO MARTINEZ, profesor tanga a choreograf z Buenos Aires, který působí již několi let v ČR a za tu dobu vychoval řadu skvělých tangueros. Místo konání bude včas upřesněno, bližší informace naleznete na www.buenosairestango.cz, kontakt pro akci 731 173 029. MĚSTSKÁ KNIHOVNA LANŠKROUN zve všechny fanoušky cykloturistiky a cestopisných besed na zajímavé povídání Martina Leschingera ZA KRÁSAMI ČECH, MORAVY A SLEZSKA NA KOLE. O přírodních, kulturních a technických zajímavostech, které můžete poznávat na kole. Projekce fotografií, které se staly předlohou ke knize CYKLOVÝLETY PO ČESKU, nakladatel a autor Martin Leschinger. Knihu lze během akce zakoupit. KDY: úterý 16. února v 19 hodin KDE: městská knihovna

Městské muzeum ve spolupráci s kulturním centrem Vás zve na tradiční desátý

LANŠKROUNSKÝ MASOPUSTNÍ PRŮVOD A VESELICI v sobotu 13. 2. 2010 12.30 Odchod masopustního průvodu ze zámeckého nádvoří a jízda Bacchusa s jeho milou kočárem taženým koňmi Průvod prochází ulicemi: Školní, Purkyňova, Nádražní, 5.května, Komenského (hostinec Krčma − zastávka), Dukelská, Marie Majerové, B. Martinů, Dvorská (hostinec U Milána − zastávka), Dobrovského, 28. října, zámecké nádvoří. 13.00 HLAVNÍ PROGRAM NA ZÁMECKÉM NÁDVOŘÍ: 13.00 − 14.00 Dechový soubor Lanškroun Poté: představení masopustních masek, soutěž o nejlepší masku, předání klíče od města starostou, v programu vystoupí: Lanš−krounský smíšený sbor a Komo/K/rák (ZUŠ J. Pravečka) − folklorní soubor Lipka Pardubice − moravská hudební sku−pina Koňaboj − skupina historického šermu Medieval − soubor bicích nástrojů ZUŠ a soukromé bicí školy OR drums P. Oravce V prodeji zabijačkové produkty , masopustní koblihy apod. Přijďte se poveselit, zazpívat si, pobavit se!

STRANA 20

INZERCE, SDĚLENÍ

LL 3 / 2010

* Prodám WARI−systém i s vozíkem, v dobrém stavu, volně i příslušenství. Volat navečer na tel.: 465 320 031 * V centru Lanškrouna nabízím od 1. 6. 2010 k pronájmu nebytové pro− story o velikosti 107 m2. Jedná se o 2 místnosti a příslušenství v přízemí budovy. Informace na tel.: 602 172 959.

JUDr. Marie Filipová, notář jako soudní komisař

NABÍZÍ KE KOUPI id. 1/2 garáže a id. 1/2 st. p. č. 2399 v k. ú. Lanškroun

za kupní cenu 46.500,− Kč. * Pronajmu nebytové prostory v centru Lanškrouna, vhodné pro kanceláře a služby. Tel.: 605 071 463

Druhá id. 1/2 je jiného vlastníka. Tel. č.: 465 526 164

Přečetli jsme: ŠARMANTNÍ OSOBNOST ROKU 2009

* Prodám kompletně moderně zaří− zený byt 1+1 na ul. Kežmarská v Lanš− krouně. K nastěhování ihned. Cena 695.000,− Kč. Nabízím také možnost pronájmu za 3.700,− Kč/měsíc + energie. Kontakt: 724 320 410.

Anketa Českého rozhlasu Hradec Králové a Českého rozhlasu 2 Praha ŠARMANTNÍ OSOBNOST ROKU už zná desítku finalistů. A jak můžete hlasovat? Stačí poslat tip na ŠARMANTNÍ OSOBNOST ROKU 2009 na adresu Český rozhlas Hradec Králové, Havlíčkova 292, 50101 Hradec Králové nebo emailem na [email protected]. Hlasovat můžete i na telefonním čísle 736 304 030 prostřednictvím SMS zprávy ve tvaru „SARM mezera jméno (osobnosti, které dáváte hlas)“. Koncem března 2010 hlasy sečteme a vítěze pozveme na galavečer, který se uskuteční v Klicperově divadle v Hradci Krá− lové 22. dubna 2010. Za svůj tip můžete vyhrát zájezd pro dvě osoby, hifivěž či víkendové pobyty v rekreačních zařízeních a další ceny. Mezi nominované se dostali: Petr Vondráček − moderátor, Marta Kubišová − zpěvačka, Václav Moravec − moderátor, Hana Hegerová − zpěvačka, Laďa Kerndl − zpěvák, Lucie Bílá − zpěvačka, Zbigniew Czendlik − duchovní, Eliš− ka Balzerová − herečka, Jakub Smolík − zpěvák, Jana Štěpánková − herečka. Šarmantní osobností roku 2008 se stala herečka Hana Maciuchová. Komu předá pomyslné žezlo, je nyní jen a jen na vás ! (http://www.rozhlas.cz/hradec/sarm/_zprava/677853) Redakce LL dodává: Většinu nominovaných jste měli možnost vidět v Lanškrouně naživo, polovinu během posledního roku. Můžete tedy rozho− dovat na základě osobních zkušeností...

VEŘEJNÁ SBÍRKA V ORLIČKÁCH Obec Orličky vyhlásila veřejnou sbírku na pomoc rodině Prokopcových, kterým požár v prosinci 2009 zničil rodinný dům. Přispět rodině můžete dvěma způsoby: bankovním převodem na zvláštní účet č. 1232298349/0800 nebo sběrným listem (v hotovosti na obecním úřadu). Velmi děkuji za jakýkoliv příspěvek. L. Bednářová, starostka obce

* Pronajmu byt 1+KK v centru Lanškrouna. Tel.: 605 071 463

Inzerce v LISTECH LANŠKROUNSKA Podmínky Strana A4 1 1/2 1/4

pro zájemce o podnikatelskou inzerci: cena za 1 cm2 12 Kč. Cena při opakované inzerci Uvedené ceny 1x 2x a více celoročně jsou bez DPH, 6000 5400 3600 za publikaci 3100 2800 1860 inzerce v jednom 1600 1450 960 čísle LL.

Představujeme vám: 3500 Kč / strana. Řádková inzerce soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná (foto aj.): 6 Kč/1 cm2.

Finanční úřad v Ústí nad Orlicí − SLUŽBY v Lanškrouně V zasedací místnosti budovy radnice, nám.J.M.Marků 12 (1.patro) Pravidelné služby: každou první středu v měsíci 8.00−11.00 a 12.00−16.00 Mimořádné služby v roce 2010 k dani z příjmů fyzických osob: každou středu v únoru a březnu a od 22. do 31. 3. každý pracovní den Úřední hodiny: v pondělí až čtvrtek 8.00−11.00 a 12.00−16.00, v pátek 8.00−11.00 a 12.00−14.00. Ve služebně nelze platit daň v hotovosti! VOLNÉ BRUSLENÍ V HALE B. MODRÉHO − obvyklý provoz: středa od 18.15, sobota od 14 a od 17 hodin, neděle od 14 hodin

LL 3 / 2010

SPORT

STRANA 21

VOLEJBAL − výsledky Sobota 23. 1. 2010 2. liga žen v Křenovicích, 21. a 22. kolo: Sokol Křenovice – VO TJ Lanškroun A 1 : 3 (23:25, 23:25, 25:22, 22:25), 1 : 3 (27:25, 23:25, 23:25, 23:25) Dvě výhry proti zkušeným ženám z Křenovic nás těší. Odehrály jsme zde dva velice kvalitní zápasy, které nám dodaly další zkušenosti. Věříme, že i příští zápasy sezóny, které nás ještě čekají, odehrajeme v dobré formě a bude se nám dařit. Sestava: Strnadová Blanka, Kristková Markéta, Jurčanová Anna, Drozdová Jana, Gottwaldová Lenka, Vlčková Klára, Šedá Tereza, Míková Kristýna, Matějková Kateřina 1. liga juniorek v Lanškrouně, skupina o záchranu, 3. a 4. kolo: VO TJ Lanškroun – TJ Jičín 3 : 0 (27:25, 25:15, 25:14), 3 : 0 (25:15, 25:14, 25:13) Naše hráčky neměly se soupeřkami takřka žádné potíže a po průměrném vý− konu dvakrát jasně zvítězily. Sestava: Zachařová Veronika, Kolderová Natálie, Zechovská Zuzana, Ficnarová Adéla, Jelínková Markéta, Šemberová Martina, Picková Kristýna, Svatoňová Veronika, Jandová Tereza, Jandová Klára, Musilová Tereza Český pohár žákyň v Bílovci, 2. osmička, 2. kolo: VO TJ Lanškroun – Slavia Hradec Králové 2 : 1 (18:25, 25:22, 15:12), − Sokol Šternberk 2 : 0 (25:12, 25:20), − OA Třebíč 2 : 0 (25:23, 25:18), − UP Olomouc 1 : 2 (25:18, 15:25, 10:15), − Mittal Ostrava 2 : 0 (28:26, 25:22), − KP Brno 0 : 2 (13:25, 15:25), − Újezd u Brna 0 : 2 (19:25, 20:25) Přes nepříjemné zranění dvou klíčových hráček se našim volejbalistkám po− dařilo uhrát třetí místo a tím si i zajistila postup do republikového finále Čes− kého poháru, kde zahájí soutěž ve třetí osmičce. Sestava: Kulhánková Michaela, Tóthová Eva, Beránková Eva, Macháčková Zuzana, Kartariková Nela, Fišerová Kristýna, Šilarová Jana, Preisnerová Sofie, Burešová Adéla Neděle 24. 1. 2010 1. liga juniorek v Hronově, skupina o záchranu, 5. a 6. kolo: VK Hronov – VO TJ Lanškroun 3 : 1 (23:25, 25:20, 25:18, 25:12), 3 : 2 (23:25, 25:23, 23:25, 25:14, 15:10) Naše hráčky odehrály u vedoucího týmu soutěže dvě vyrovnaná utkání a je jen škoda, že druhé utkání nedotáhly do vítězného konce. Sestava: Ficnarová Adéla, Jelínková Markéta, Komínková Michaela, Picková Kristýna, Svatoňo− vá Veronika, Šemberová Martina, Zachařová Veronika, Zechovská Zuzana KP žen I. třídy v Lanškrouně, 21. a 22. kolo: VO TJ Lanškroun B – Energetik Chvaletice 3 : 1 (25:19, 25:20, 15:25, 25:22), 3 : 1 (25:14, 21:25, 25:13, 25:20) Po dlouhé době se naše hráčky sešly kompletní a utkání proti poslednímu celku soutěže si užívaly. Sestava: Šebrlová Hana, Šebrlová Zuzana, Marková Lucie, Marková Petra, Jehličková Petra, Klímková Eva, Betlachová Veronika, Váně Hana, Jurčová Eva, Klímková Eva KP mužů I. třídy v Lanškrouně, 21. a 22. kolo: VO TJ Lanškroun A – Energetik Chvaletice 0 : 3 (20:25, 17:25, 18:25), 1 : 3 (21:25, 23:25, 25:17, 17:25) Naši hráči nastoupili do utkání s tím, že by mohli po dlouhé době vyhrát. Ale opět se při naší hře vyskytovalo velké množství nevynucených chyb, které rozhodly, že je stále vše při starém, to znamená s jediným vítězstvím v soutěži. Sestava: Janisch Filip, Pfeifer Jiří, Pfeifer Jakub, Dařílek Radek, Havlena Ondřej, Kře− pelka Lukáš, Peškar Michal, Musil Standa ml., Valúšek Milan, Adam David Čtvrtek 28. 1. 2010 OP mužů v Lanškrouně, předehrávka 6. kola: VO TJ Lanškroun C, Bystřec – Sokol Výprachtice B 1 : 3 (25:16, 18:25, 20:25, 22:25), 0 : 3 (16:25, 18:25, 9:25) Úspěšné tažení našeho družstva Okresním přeborem ukončili hráči Výprachtic. Špatný příjem a i ostatní herní činnosti to byla příčina dvou jasných porážek. Sestava: Fiala Karel, Chládek Zdeněk, Musil Standa, Škaroupka Petr, Polášek Ivo, Urban Viktor, Bilanský Petr, Nagy Karel Sobota 30. 1. 2010 KP žen I. třídy v Pardubicích, 23. a 24. kolo: USK Pardubice – VO TJ Lanškroun B 3 : 2 (13:25, 25:22, 25:27, 25:19, 25:9), 1 : 3 (18:25, 25:23, 15:25, 14:25) V Pardubicích se hrál pěkný volejbal s dlouhými výměnami. Jediný vyhraný set domácích ve druhém utkání byl jen a jen zásluhou rozhodčího. Sestava: Šebrlová Hana, Šebrlová Zuzana, Marková Lucie, Marková Petra, Jehličková Petra, Jurčová Eva, Váně Hana, Betlachová Veronika KP mužů I. třídy v Ústí nad Orlicí, 23. a 24. kolo: Sokol Kerhartice A – VO TJ Lanškroun A 3 : 1 (25:22, 20:25, 25:21, 25:17), 3 : 1 (21:25, 25:21, 25:12, 25:16) V obou zápasech naši hráči odehráli dva slušné sety. Zbytek utkání byl v režii domácích hráčů. Sestava: Janisch Radek, Janisch Filip, Pfeifer Jiří, Pfeifer Jakub, Rybka Michal, Dařílek Radek, Křepelka Lukáš, Peškar Michal

Český pohár kadetek v Lanškrouně, 2. osmička, 2. kolo: VO TJ Lanškroun − Sokol Pardubice 2 : 0 (25:14, 25:20), − VK Prostějov 0 : 2 (14:25, 22:25), − Rychnov nad Kněžnou 2:0 (25:23, 25:16) − VK Znojmo − Přímětice 2 : 1 (25:21, 22:25, 16:14), − Slavia Hradec Králové 2 : 0 (25:16, 25:4), − ZŠ Mikulova − Praha 2 : 0 (25:14, 25:23), − VK Ervěnice 2 : 0 (25:19, 25:20) Zdařilý turnaj jak po organizační, tak i po výsledkové stránce. Naše hráčky se vrací do první osmičky soutěže. KONEČNÉ POŘADÍ: 1. Prostějov, 2. Lanškroun, 3. Rychnov n/K, 4. Znojmo−Přímětice, 5. Pardubice, 6. Hradec Králové, 7. Mikulova−Praha, 8. Ervěnice Informace z VO TJ Lanškroun najdete na internetu: www.vklanskroun.cz Libor Tomiška

Český pohár volejbalových kadetek v Lanškrouně Po roce lanškrounští volejbalisté pořádali jednu z nejvýznamnějších mlá− dežnických soutěží, jeden z turnajů Českého poháru, tentokrát v kategorii ka− detek. Lanškroun navštívilo skoro 90 hráček, trenérů a funkcionářů z celé ČR. Sestava Lanškrouna: Musilová Te− reza (nahrávka), Svatoňová Veronika (univerzál), Picková Kristýna, Zechov− ská Zuzana (blok), Jandová Tereza, Píšová Martina, Marešová Veronika, Kovářová Anežka, Šimková Kristýna, Šolcová Michaela, Marková Jana (smeč) a Jandová Klára (libero) Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří dle všech zúčastněných trenérů připravili skvělý turnaj pro mladé volejbalistky Takže díky – Libore Tomiško, Karle Nagy, Zdendo Kuběnko, Petře Bilanský, Jardo Osladile, Jirko Roubale, Jirko Dušánku, Martine Kačerovský, Jirko Svatoni, Jendo Svatoni, Karle Fialo, Jardo Nováku a Stáňo Zachařová. Stanislav Musil, foto: Petr Mareš

STRANA 22

SPORT

LL 3 / 2010

13. KOLO LHL

Lední hokej − výsledky Krajská soutěž mužů, HBM Lanškroun, 31. 1. 2010, 365 diváků: TJ Orli Lanškroun – Spartak Polička 6:5 (1:2, 3:3, 2:0) Sestava: Kolek – Güttler, Pachl, Boruch, Kollert, Janků Michal, Novák − Kocián, Šula, Kilčický − Pilavka, Kotoulek, Řoutil − Hank, Janků Martin, Gremlica − Obst. Branky: Kilčický, Janků Martin, Řoutil, Kocián, Kotoulek, Hank, nahrávky: Güttler 2, Šula, Hank. Vyloučení 5:8, využití 3:1, oslabení 0:1, střely 38:25. Vítěz základní části Polička předvedla v Lanškrouně výborný výkon, díky kterému vedla v polovině utkání již 4:1. Naši dlouho nemohli nalézt recept na překonání důrazné obrany a vidina play−off se nám začala vzdalovat. Velký obrat nastartoval tečí Güttlerovy střely v přesilovce 5 na 3 Martin Janků a do− končili ho v poslední třetině dalšími dvěma využitými přesilovkami Kotoulek a 11 sekund před koncem vítězným zá− sahem Hank. TABULKA PO ZÁKLADNÍ ČÁSTI KRAJSKÉ SOUTĚŽE MUŽŮ: 1. Spartak Polička 104 : 73 43 2. Loko Č. Třebová 92 : 71 39 3. TJ Lanškroun 98 : 86 32 4. Spartak Choceň B 110 : 96 31 5. Sokol Semechnice 81 : 79 29 6. Sokol Čestice 42 : 122 6 1. semifinále krajské soutěže mužů, ZS Č. Třebová, 7. 2. 2010, 783 diváků: Lokomotiva Česká Třebová − Orli Lanškroun 8:6 (1:4, 3:1, 4:1) Sestava: Kolek – Langr, Boruch, Güttler, Pachl, Kotoulek, Kollert − Kocián, Šula, Kilčický − Pilavka, Janků, Řoutil − Hank, Štěpař, Gremlica − Obst. Branky: Kotoulek 2, Pilavka 2, Kollert, Šula, nahrávky: Řoutil 2, Kilčický, Güttler, Kotoulek, Langr, Janků Vyloučení 10:17, využití 5:3, oslabení 0:1. Domácí na play−off posílili opravdu řádně. Vedle čtyř hráčů druholigového HC Trutnov (Poul, Mlejnek, Chochola a Mečiar − syn trenéra Lokomotivy) tým nasadil i bývalého útočníka extraligových Pardubic Jana Czerlinského. Úvodní semifinále před naplněnou halou ovšem lépe začali Orli. Na využitou přesilovku domácích odpověděli čtyřmi brankami a kráčeli k první výhře. Ještě v polovině utkání vedli 5:2, přestože rozhodčí Sedlák vesele vylučoval jednoho Orla za druhým a stejné zákroky na straně domácích neviděl. Rozhodujícím okamžikem zápasu byla situace z 50. minuty. Za stavu 6:4 pro Lanškroun signalizoval rozhodčí faul Langra, který následně narazil na mantinel hráče domácích. Inkasoval trest 2+5+OK. Sedmiminutovému oslabení odolávali Orli čtyři minuty, ale pak během 77 sekund třikrát inkasovali a po další půlmi− nutě Lokomotiva definitivně rozhodla. Početní lanškrounští diváci neunesli velmi přísných 63 trestných minut naří− zených proti svému týmu a v závěru zasypali led odpadky. Druhý zápas je na pořadu ve čtvrtek 11. 2. od 19 hodin v Lanškrouně a případný třetí zápas v neděli 14. 2. od 17 hodin opět v České Třebové. Krajská liga dorostu, ZS Chrudim, 23. 1. 2010: HC Chrudim − TJ Orli Lanškroun 9:1 Krajská liga dorostu, ZS Polička, 30. 1. 2010: Spartak Polička – TJ Orli Lanškroun 11:2 Krajská liga žáků, HBM Lanškroun, 23. 1. 2010: TJ Orli Lanškroun – Spartak Choceň 2:12 mladší Krajská liga žáků, ZS Ledeč n. S., 30.1. 2010: SB Světlá n/S − TJ Orli Lanškroun 3:7 starší J.Ruščák, foto: P.Mareš

1. liga: Šumavští Tygři − Kačeři z LA 3:6 (Trkal, Muselík, Dlesek – Vacek 2, Skalický 2, Mík P. st., Juřina) Žraloci D.Čermná − CBA Nuget 4:8 (Maťaš 2, Havel, Karpíšek − Budina M. 3, Gereš, Křesina, Valigura, Císař, Budina R.) Lazy Neckers − Klas Nekoř 3:2 (Černovský, Knápek D., Sršeň Jan − Mazurkiewicz, Šulc) Kačeři z LA − Hopr Zábřeh 3:1 (Skalický, Šembera, Ruščák − Korák) RYDO Č. Třebová − Šumavští Tygři 4:4 (Šána, Řehák R., Cendelín, Vavřina – Langr 2, Jandík, Muselík) Soma − Žraloci D.Čermná 5:1 (Holínka 4, Nimrichter − Maťaš) 2. liga: HC Petrovice − Flyers Č. Třebová 6:3 (Moravec K. 2, Volšanský, Marek J., Bednář, Novák J. − Mastík, Dejdar, Nešický) AHK Jedlí − Tatenice 2:2 (Diblík, Bartášek − Smrkal M., Krejčí) Wild Band − Greenhorns 2:1 (Bartoň C., Majstršín − Jelínek) OMB Letohrad − Medvědi Bystřec 5:3 (Pavlík 3, Řehák M., Škorpil – Matějka 2, Motl) Tatenice − Customs RW 2:4 (Holčák 2 – Bílý 3, Milták P.) 3. liga: Žichlínek − Rafani 8:2 (Motl Jakub 2, Motl Jan 2, Motl Jaroslav, Šrámek, Zachař, Motl Jaromír − Pecáček, Skalický) Cyklo team − Rafani 7:2 (Krč 4, Kollert 2, Luka – Hejl 2) Cyklo team − Forez Ostrov 1:4 (Sobotka − Renčín, Málek, Křivánek, Blecha) Format − Horní Čermná 1:1 (Sklenář T. − Doskočil) Ostrov − Horní Třešňovec 1:3 (Nechvíle − Tobiška, Dušek, Hryzlík) Rybníkáři − Bleskosvodi 3:5 (Skalický, Tejkl, Urban – Kail 3, Dvořák 2) Horní Třešňovec − Rybníkáři 1:3 (Hryzlík – Celý 2, Václavský) Dolnočermenští Žraloci mají za sebou dva nejtěžší soupeře. Se Somou dlouho odolávali, ale Radek Holínka byl ve druhé polovině zápasu k neudržení a čtyřmi góly v řadě rozhodl o výhře Somy 5:1. Čtyři asistence si připsal Kamil Skoumal. To zápas s CBA Nuget byl hned jasný. Po 16 minutách svítil stav 5:0 pro šumperský tým a pak už se jen dohrávalo. Po čtyřech bodech si připsalo duo Michal Budina a Stanislav Gereš. Dvě výhry si připsali Kačeři především dí− ky výkonu brankáře Schmeissera. Vyrovnaný duel Lazy Neckers s Klasem Ne− koř rozhodl pro domácí dvě minuty před koncem Jan Sršeň. Vyrovnané souboje se hrály ve druhé lize. Jedlí dvakrát vedlo nad Tatenicí, ale ta pokaždé dokázala srovnat. O jediný gól byl lepší Wild Band než Green− horni. V posledních pěti minutách zvrátil dvěma brankami OMB Composites stav zápasu s Medvědy. Vítěznou trefu si připsal Miroslav Řehák. Tateničtí jsou po třech zápasech překvapivě bez výhry, protože prohráli s Celníky 2:4. U všech čtyřech gólů Customs Red Wings byl Luděk Bílý. Jedinou jasnou výhru si připsaly zatím vedoucí Petrovice, které od druhé třetiny kontrolovaly průběh souboje s českotřebovskými Letci. Ve třetí lize nezačali nejlépe Rafani, kteří si odnesli vysoké příděly od Cyklo teamu i Žichlínku. U cyklistů se před− vedl pěti body Tomáš Krč (4+1), u Žichlínku řádila rodina Motlových (6 bra− nek). Forez si vyšlápl na Cyklo team a Bleskosvodi otočili zápas s Rybníkáři. Ti vedli v závěrečné třetině 3:2. Osm minut před koncem vyrovnal Václav Dvořák a v samotném závěru se dvakrát trefil Ondřej Kail, čímž dovršil hat− trick. Z kategorie překvapení je remízu Formatu Verměřovice s Horní Čermnou (hornočermenský Martin Doskočil vyrovnal v 58. minutě), výhra Horního Třeš− ňovce nad Ostrovem a následná prohra Horního Třešňovce s Rybníkáři. V tom− to utkání si připsal dvě branky Lukáš Celý. Jan Ruščák

ZPRÁVY Z BADMINTONU Naše medaile na oblastním přeboru Poslední přiležitostí sezóny, která mohla vylepšit posta− vení všech našich mladých hráčů v celostátních žebříčcích, byl oblastní přebor v Pardubicích. V sobotu 30.1. startovaly kategorie do 13 a do 17 let. V neděli zase hráči do 15 let a 19 let. Na turnaj jsme vezli prakticky to nejlepší, co v oddílu máme ve všech těchto kategoriích. Nejúspěšnější hráčkou víkendu byla opět Eliška Smejkalová (13. místo v ČR v kategorii do 15 let), která v sobotu prošla pavoukem až do semifinále, kde potrápila jinak ve skvělé formě hrající Kristýnu Menšlovou (17. místo v ČR v kategorii do 17let) z Hradce Králové. I přes prohru skončila na bronzovém stupínku. V kategorii do 13 let se blýskl bronzem Pavel Jáneš ml., Kačka Stehlíková si vybojovala čtvrté místo. Sítem prvního kola tentokrát bohužel neprošli Adam Chrobák, Martin Bílý, Míša Šemberová, Eliška Paukertová a v kategorii do 17 let Daniela Jánešová. Ve čtyřhře na třetích místech skončili Chrobák s Jánešem a Stehlíková se Šemberovou. V neděli již na pokračování oblastního přeboru cestovala pouze Eliška Smejkalová a bez zaváhání porazila všechny své soupeřky ve dvouhře dívek do 15let a společně s Honzou Hubáčkem vyhrála smíšenou čtyřhru. Následně Eliška s Veronikou Ostrou skončily druhé, když tentokrát podlehly ve finále Holečkové s Tajovskou. Závěrem lze tedy říci, že na nejdůležitějším krajském turnaji sezóny 2009 – 2010 OBLASTNÍM PŘEBORU jsme získali dvě zlaté, jednu stříbrnou a čtyři bronzové medaile. Fotogalerii a informace z prostředí badmintonového oddílu najdete na webu: www.badmintonlanskroun.cz Jiří Dinga za badmintonový oddíl

PROGRAM AKCÍ V REGIONU

LL 3 / 2010

PROGRAM LHL: pá 12. 2. 20.15 Hopr Zábřeh − RYDO ČT 21.45 Žraloci D.Čermná − HC Soren so 13. 2. 18.15 Customs RW − Greenhorns ne 14. 2. 9.30 Snakes D.Dobrouč − Žichlínek 11.00 AHK Jedlí − Wild Band 12.30 Bobři − HC Petrovice 16.45 Cyklo team − Format 18.15 Ostrov − Horní Čermná 21.15 Kačeři z LA − Sršni Zábřeh po 15. 2. 20.00 Rybníkáři − Rafani 21.30 LA Yellow Sharks − Flyers ČT út 16. 2. 20.00 Greenhorns − OMB Letohrad 21.30 CBA Nuget − Hopr Zábřeh pá 19. 2. 20.15 Šumavští Tygři − CBA Nuget so 20. 2. 9.30 Flyers ČT − Medvědi Bystřec 21.15 Forez Ostrov − Ostrov po 22. 2. 18.45 Customs RW − Bobři 20.15 Soma − Šumavští Tygři út 23. 2. 17.00 Greenhorns − LA Yel. Sharks

Hokej v HBM Lanškroun: 11. 2. 2010, čtvrtek, 18.00 2. semifinále krajské soutěže mužů Loko Česká Třebová 13. 2. 2010, sobota krajská liga žáků − HC Litomyšl 9.30 starší, 11.30 mladší 21. 2. 2010, neděle, 11.00 krajská liga 3. tříd − HC Hlinsko

Volejbal − program doma: Sobota 13. 2. 2010 VO TJ Lanškroun – VSC Zlín, 1. liga kadetek, skupina o záchranu, 7. a 8. kolo 10 a 14 hodin, sportovní hala Střelnice VO TJ La − Slavia Hradec Králové 1. liga juniorek, skupina o záchranu, 7. a 8. kolo 11.45 a 15 hodin, sport. hala Střelnice Sobota 20. 2. 2010 VO TJ La A − Lokomotiva Břeclav 2. liga žen, 27. a 28. kolo 10 a 14 hodin, sportovní hala Střelnice Neděle 21. 2. 2010 VO TJ Lanškroun A – TJ Svitavy KP mužů I. třídy, 29. a 30. kolo 9 a 13 hodin, sportovní hala Střelnice VO TJ La B − Tesla Pardubice KP žen I. třídy, 29. a 30. kolo 11 a 15 hodin, sportovní hala Střelnice

Volejbal − program venku:

Sobota 13. 2. 2010 Sokol Žamberk – VO TJ La B KP žen I. třídy, 27. a 28. kolo Sokol Pardubice − VO TJ La A KP mužů I. třídy, 27. a 28. kolo ČP starších žákyň v Českých Budějo− vicích, 3. kolo (pokračuje v neděli) Neděle 14. 2. 2010 Sokol Písečná − VO TJ Lanškroun C, Bystřec, OP mužů, 7. kolo Sobota 20. 2. 2010 (pokrač. v neděli) ČP kadetek v Prostějově, 3. kolo

Městské muzeum Lanškroun nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328 Otevírací doba − celoročně: Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00 So − Ne 13.00 − 17.00

HISTORICKÉ KOČÁRKY ze sbírky Miloslavy Šormové Výstava trvá do 25. 4. 2010

PLESY: Pá 12. 2., sál v Žichlínku Maturitní ples 4.A SZeŠ Lanškroun So 13. 2., sokolovna Horní Čermná Ples Unie rodičů So 13.02. ve 20 hod. Country bál − zámek Tatenice Pá 19. 2. ve 20 hod. Hasičský ples − sál v Žichlínku So 20. 2., hostinec Dolní Třešňovec Dětský maškarní bál So 20. 2. ve 20 hod. Hasičský ples − Kult. dům Rudoltice So 20. 2. ve 20 hod. Sportovní ples − zámek Tatenice Pá 26. 2. ve 20 hod. Hokejový ples − SD Lanškroun So 27. 2., hostinec Dolní Třešňovec Maškarní bál pro dospělé Dne 20. února ve 14 hodin se v Horních Heřmanicích v kulturním domě koná tradiční DĚTSKÝ KARNEVAL. Vystoupí Franta Silák (silácká pro− dukce). Možnost malování na obličej, tombola. Vstupné dobrovolné. Sbor dobrovolných hasičů Dolní Třešňovec Vás zve na tradiční akce: DĚTSKÝ KARNEVAL v sobotu 20. 2. od 13 hodin, vstup: děti zdarma, dospělí 30 Kč. MAŠKARNÍ DISKOBÁL v sobotu 27. 2. od 20 hodin, vstup masek 40 Kč, ostatní 80 Kč. Obě akce se konají v prostorách místního pohostinství, hudba DJ Standa, tombola, občerstvení Český rybářský svaz − MO Lanškroun Vás zve na tradiční RYBÁŘSKÝ PLES v sobotu 27. února ve 20.00 hodin v hostinci v Žichlínku (doprava Lan− škroun − Žichlínek − Lanškroun zajištěna) Hudba: YAMAHA − BAND Radek Plhák, bohaté občerstvení a tombola Vstupné 100,− Kč Prodej vstupenek: Ing. Milan Janda, Žichlínek 235, mobil: 776 864 585

nám. A. Jiráska 1, tel., fax: 465 324 753 15. 2. v 17.30 hodin, sál zámku Slavnostní vyhodnocení ankety „Mládež reprezentuje město“ 3. 3. v 8.15 hodin, sál zámku Divadlo Pohádka Praha uvádí pohádku plnou písniček a hádanek pro MŠ a 1. stupeň ZŠ PRINCEZNA KONVALINKA Princezna Konvalinka se má vdávat, ale rozhodně se jí nelíbí princ, který se uchází o její ruku. Proto přesvědčí svého tatínka – pana krále, aby princ splnil královské hádanky a úkoly… Vstupné: 50,− Kč 5. 3. v 19.00 hodin, sál zámku CESTOPIS − HORY SHORA Promítání spojené s besedou s jedním z našich nejúspěšnějších horolezců Radkem Jarošem. V posledních 10 le− tech absolvoval mimo jiné expedice na devět osmitisícových velikánů. Na vrcholech osmi z nich stál, včetně nej− vyšší hory světa Mt. Everestu! Bez pomoci výškových nosičů, bez kyslí− kových přístrojů a téměř vždy v expe− dici s minimálním počtem členů. Vstupné: 40,− Kč Městské muzeum ve spolupráci s Kulturním centrem Lanškroun Vás zve na tradiční desátý

LANŠKROUNSKÝ MASOPUSTNÍ PRŮVOD A VESELICI

STRANA 23

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662

12. února 17 a 19.30 hod. 13. a 14. února 19.30 hodin KAVASAKIHO RŮŽE (ČR) Za každou lží se skrývá pravda a za ní pravda ještě hlubší. 98 min. Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 15. února 17 a 19.30 hod. 16. února 19.30 hodin * TRABLE V RÁJI (USA) 113 min. Vypadá jako ráj, ale je to peklo na Zemi. Vstupné: 64,− Kč Do 12 let nevhodné 17. února 17 a 19.30 hod. 18. února 19.30 hodin 2 BOBULE (ČR) 94 min. Volné pokračování úspěšné komedie Bobule. Znovu se setkáme s kamará− dy Honzou a Jirkou v prostředí mo− ravských vinic. Vstupné: 74,− Kč Mládeži přístupno 18. února 9.30 hodin KUŤÁSEK A KUTILKA 69 min. Pásmo krátkých pohádek pro MŠ. Vstupné: 20,− Kč Mládeži přístupno 19. a 21. února 17 a 19.30 hod. 20. února 19.30 hodin * AVATAR (USA) 166 min.

v sobotu 13. 2. 2010 Od 13.00 hod. hlavní program na náměstí J.M.Marků JARNÍ PRÁZDNINOVÁ PŘEHLÍDKA FILMŮ (vstupné: 39,− Kč, mládeži přístupno): 22. února 10 hodin 94 min. DOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAURŮ (USA) 23. února 10 hodin 94 min. ASTRO BOY (Hongkong, USA, Japonsko) Animovaná akční sci−fi Malý mechanický kluk s velkými schopnostmi bojuje za světový mír. 24. února 10 hodin 102 min. HANNAH MONTANA (USA) Žila dva životy. Teď si musí vybrat je− den z nich. Rodinná hudební komedie. 25. února 10 hodin 89 min. G − FORCE (USA) Svět potřebuje chlupaté hrdiny. 26. února 10 hodin 90 min. ZATAŽENO, OBČAS TRAKAŘE Film, inspirovaný oblíbenou dětskou knížkou, přivádí diváky do města, kde z nebe místo deště padá jídlo! Animo− vaný film pro celou rodinu. (USA)

Kino − žebříček filmových hitů, leden 2010: 1. Twilight saga: Nový měsíc 2. Vánoční koleda 3. 3 sezóny v pekle 4. Paranormal activity 5. Zakletý v čase

Vítejte v novém světě za hranicí vaší fantazie. Akční sci−fi v režii Jamese Camerona. Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 22. února 19.30 hodin * PROROK (Francie) 154 min. Příběh mladého vězně, který se velmi rychle orientuje v podmínkách věze− ní. Je odvážný a učenlivý, a tak si taj− ně začíná spřádat vlastní plány… Vstupné: 59,− Kč Mládeži nepřístupno 23. února 19.30 hodin 24. února 17 a 19.30 hod. 3 SEZÓNY V PEKLE (ČR, Slovensko, Německo) 110 min. Pokud sníš, nejseš mrtvej! Milostné drama. Mládeži nepřístupno Vstupné: 69,− Kč 25. února 17 a 19.30 hod. * 2012 (USA) 123 min. Varovali nás. Proroctví, na jehož po− čátku stáli právě Mayové. V roce 2012 zjistíme, zda měli pravdu... Vstupné: 74,− Kč Do 12 let nevhodné 26. − 28. února 19.30 hodin * SHERLOK HOLMES (USA) Nic jim neunikne… Dobrodružný pří− běh, který přináší Holmesovi a jeho věrnému partnerovi Watsonovi po− slední výzvu. 110 min. Vstupné: 69,− Kč Do 12 let nevhodné Programy označené * jsou titulkovány

STRANA 24

INZERCE

LL 3 / 2010

LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; www.listy.lanskroun.eu, www.lanskrounsko.info. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Foto: soukromé archivy autorů. Uzávěrka příštího čísla: 17. 2. 2010, vychází v pátek 26. 2. 2010. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod ev. č. MK ČR E 10993.