20. října 2016, Praha Čestlice Energetický seminář Ing. Jiří Horák, MBA, Ph.D. Public Affairs Evropská agenda

ENERGETICKÁ REGULACE V EU

20. října 2016, Praha – Čestlice Energetický seminář Ing. Jiří Horák, MBA, Ph.D. Public Affairs – Evropská agenda

ENERGETICKÁ UNIE MÁ PLÁN DO ROKU 2050 A MILNÍK V CÍLECH PRO ROK 2030 Cíle 2020







Snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 20 % Získávat 20 % energie z obnovitelných zdrojů Zvýšit energetickou účinnost o 20 %

Plán do roku 2050





Snížit emise skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990 o 80–95 %. Energetický plán do roku 2050 ukazuje scénáře, jak cílů dosáhnout.

Klimaticko-energetický balíček

3. liberalizační balíček 1

Cíle 2030



Snížit emise skleníkových plynů o 40 %.



Minimálně 27 % energie v EU z obnovitelných zdrojů



Zvýšit energetickou účinnost o 27 %.



Propojit elektrické rozvodné soustavy tak, aby bylo možné 15 % elektřiny vyrobené v EU dopravit do jiných zemí EU.

Energetická unie

ZÁKLADNÍ BALÍČKY BUDOU REVIDOVÁNY PRO OBDOBÍ PO ROCE 2020 Klimaticko-energetický balíček



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpore využívání energie z obnovitelných zdrojů



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynu ve Společenství



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého



Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady c. 406/2009/ES o úsilí členských státu snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020

3. liberalizační balíček

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 713/2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánu

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

2

PRO CÍL REDUKCE EMISÍ GHG O 80-95 % DO 2050 JE VÍCE NÁSTROJŮ, OTÁZKOU JSOU NÁKLADY NÁSTROJE

CÍL

Obchodování s povolenkami v EU ETS probíhá revize směrnice

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů revize směrnice v 2016

Redukce emisí skleníkových plynů & dekarbonizace

Zvyšování energetické účinnosti revize směrnice v 2016

3 3

•

Nástroje se musí doplňovat a nepůsobit proti sobě.

•

Musí být nákladově efektivní. Preference tržních/ekonomických nástrojů před administrativními.

S KLIMATICKO-ENERGETICKÝMI CÍLI PRO ROK 2020 SE ČESKÁ REPUBLIKA VYPOŘÁDÁVÁ ÚSPĚŠNĚ

Snížení emisí skleníkových plynů do 2020 oproti stavu v 1990 o 20%

 V EU současné době je splněn na více než 90%.  Česká republika snížila emise CO2 dokonce o 33% a výrazně tím překonala cíl EU

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie 20 %

 V EU zatím podíl OZE 16%

Zvýšení účinnosti ve spotřebě (o 20% oproti projekci)

 EU plní přibližně na 85%

4

 ČR již svůj cíl pro podíl OZE na spotřebě energie (13 %) splnila a je na cestě dosáhnout do roku 2020 15,3 %.

 ČR potřebuje ještě dosáhnout 51 PJ úspor do roku 2020

  

3. LIBERALIZAČNÍ BALÍČEK BYL IMPLEMENTOVÁN  Cílem evropské liberalizace je umožnit volný pohyb zboží a služeb a volnou konkurenci  V energetice dochází k vytváření jednotného celoevropského konkurenčního prostředí a zabezpečení spolehlivých dodávek, transparentnosti a vzájemné propojenosti.

 3. liberalizační balíček otevírá trh zahraniční konkurenci a požaduje tzv. unbundling, tj. vlastnické nebo právní rozdělení vertikálně integrovaných společností (návazného řetězce výroby, přenosu a distribuce).

 Principem je umožnění přístupu do energetické soustavy podle principu nediskriminace.  Vysoká míra tržní koncentrace je podle Evropské komise hlavní překážkou v provedení liberalizace.

 Komise provádí šetření souladu s čl. 101 SFEU (podmínky neslučitelnosti dohod mezi podniky s vnitřním trhem) a s čl. 102 SFEU (zneužívání dominantního postavení podniky na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části) 5

ENERGETIKA SMĚŘUJE K DECENTRALIZACI A K PROBLÉMU UDRŽENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK Politická rozhodnutí v EU

   

Cíle 2030 OZE jako priorita Junckerovy Evropské komise

 Největší investiční příležitostí

Zastřešení iniciativ pod tzv. Energetickou unii

 Rozvoj decentralizované energetiky

Pravidla velkoobchodního trhu (kapacitní mechanismy)

 Snížení investičních nákladů Technologický vývoj

a zlepšení parametrů OZE

 Strategický plán pro energetické technologie 2015 definuje 10 bodů zaměřených na výzkum a inovace

 Provázanost „inteligentních“ řešení

 Nové formy komunikace se zákazníky a nové obchodní modely 6

v energetice v příští dekádě budou OZE. (zařízení instalovaná u zákazníka) na úkor velkých zdrojů.

 Spotřebitel bude často i výrobce.  Bezpečnost dodávek byla dříve zdarma poskytovaná externalita, postupně získá zásadní důležitost.

 Klasické elektrárny a páteřní sítě budou i nadále nepostradatelnou částí energetických systémů, i když jejich podíl významně poklesne.

 Marže se budou přesouvat od subdodavatelů jednotlivých produktů/komodit k tomu, kdo má přímý vztah se zákazníkem.

ENERGETICKÁ UNIE ZASTŘEŠÍ ENERGETICKÉ A KLIMATICKÉ LEGISLATIVNÍ NÁVRHY Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu  Nový holistický přístup k energetice, ale žádná „podunie“  Portfolio, které má vykázat úspěch Komise předsedy Junckera  Základním principem Energetické unie zůstává právo státu na svůj energetický mix 5 pilířů  Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra  Plně integrovaný evropský energetický trh  Zvyšování energetické účinnosti pro snižování poptávky  Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku  Výzkum, inovace a konkurenceschopnost Systém řízení cílů 2030 („governance“)  Národní plány a zprávy o pokroku budou reportovat o vývoji klíčových indikátorů.  Zaměří se na bezpečnost dodávek a zohlední připomínky sousedních zemí a Komise. 7

ENERGETICKÁ UNIE V KOSTCE

8

GENEZE ENERGETICKÉ UNIE

 říjen 2014 – členské schválily tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030  únor 2015 – přijetí návrhu k EnU (plán EnU, sdělení k 10% cíli propojení, INDC pro COP21)

 červenec 2015 – letní balíček (sdělení k market designu a k retailu, nařízení ke štítkování/ecodesignu, reforma EU ETS – revize směrnice, sdělení k nové politice pro spotřebitele)

 listopad 2015 – podzimní balíček (zpráva o stavu EnU, PCI – projekty společného zájmu, pokrok v EE a klimatu, provádění energetické bezpečnosti, …)

 únor 2016 – zimní balíček (bezpečnost dodávek zemního plynu, IGAs, strategie pro LNG, strategie pro vytápění & chlazení)

 červenec 2016 – 2. letní balíček (nařízení pro non-ETS, LULUCF, strategie pro nízko-emisní mobilitu)

 4Q 2016 (očekávané)  revize rámce pro energetický trh & pravidel pro fungování ACER  návrh revize směrnice o EE (2012/27/EU) a EPBD (2010/31/EU)  návrh revize OZE směrnice 9

ENERGETICKO-KLIMATICKÉ CÍLE DO ROKU 2030 SE PROMÍTNOU V EVROPSKÉ LEGISLATIVĚ DO ROKU 2019

 Revize nařízení o bezpečnosti dodávek elektřiny

NÁVRHY V ROCE 2016

 Balík k obnovitelných zdrojům (včetně balíčku k energetické účinnosti, energetické účinnosti pro budovy, pravidel pro využívání biomasy)  Revize směrnic o energetické účinnosti a o energetické náročnosti budov  Revize nařízení o mezivládních dohodách (bilaterální dohody v energetice mezi členskými státy a třetími zeměmi) – již vydáno  Effort Sharing Decision – jak začlenit další sektory stojící mimo EU ETS do klimatické politiky – již vydáno  Iniciativa k dosažení 15procentního cíle pro propojení elektrických sítí do 2030  Hodnocení reportovací povinnosti (a jejich administrativní náročnost a relevanci) v souvislosti s energetickými a klimatickým politikami

10

PRO NÍZKOUHLÍKOVÉ INVESTICE JE TŘEBA MOTIVAČNÍ CENA POVOLENEK  Systém EU pro obchodování s emisemi je největším trhem uhlíku na světě.  Ve stávajícím obchodovacím období (2013–2020) se vydraží 57 % celkového množství 

povolenek, zatímco zbývající povolenky budou přidělovány bezplatně. Podíl povolenek, které mají být vydraženy, zůstane stejný i po roce 2020.

 Nízká cena povolenek k nízkouhlíkovým investicím nemotivuje.  Reforma má nastavit stabilní a předvídatelný systém, který bude poskytovat zdravé 

tržní signály a vyvážený přístupu ke snižování emisí a zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky. Povolenky v rámci derogace jsou přidělovány výměnou za investice do nízkouhlíkových technologií.

 Reforma zohlední cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030.  Prvním krokem bylo přijetí tzv. tržní stabilizační rezervy (MSR).  V současné době se vyjednává revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. 11

MSR ZAJISTÍ PODMÍNKY ALESPOŇ PRO MÍRNÝ RŮST CEN EMISNÍCH POVOLENEK  Cílem MSR je do korigovat nadbytek povolenek na trhu a tak podporovat cenu 

emisních povolenek, a potažmo i stabilizovat tržní ceny elektřiny. Od 1. 1. 2019 bude 900 mil. povolenek dočasně stažených z trhu (tzv. backloadované povolenky) převedeno přímo do rezervy. Povolenky, které nebudou přiděleny provozovatelům (500-900 mil.), budou převedeny přímo do rezervy.

 V rámci solidarity mezi členskými státy bude upraven mechanismus převodu povolenek do rezervy tak, že státy s HDP/obyv. pod 60 % průměru EU získají do roku 2025 více prostředků z výnosů z aukcí,  až 50 mil. povolenek bude vyčleněno do fondu pro podporu průmyslových inovací.

 Díky dohodě tak bude snížen očekávaný přebytek povolenek v roce 2021 (až 3 mld.) oproti původnímu návrhu Evropské komise o 1,8 – 2,2 mld., což povede:  k možnému dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, a tedy vyřešení hlavního nedostatku EU ETS, již v roce 2026,  k nárůstu průměrné ceny povolenky, a tím k obnovení stimulu pro investice do nízkouhlíkových technologií,  ke zvýšení výnosů z aukcí pro ČR do roku 2030 o 1,5 mld. EUR. 12

REVIZE SMĚRNICE O EU ETS JE PRVNÍM KROKEM PŘI PLNĚNÍ 40 % EMISNÍHO CÍLE DO 2030  Evropská komise v červenci 2015 předložila návrh revize. Podle aktuálního stavu projednávání v Evropském parlamentu (výbor ITRE) by revize mohla obsahovat: 

Zahrnutí problému překryvů EU a národních politik.



Na 300 milionů povolenek se zruší v roce 2021 (tj. zpřísnění MSR).



Proti návrhu EK se mění i správa čl. 10c (derogace) a 10d (Moderizační fond) – možnost NIPS, úprava zapojení nebenefitujících států do rozhodování.



LRF (lineární redukční faktor) zůstává na 2,2 %, ale s možností revize.



Aukční podíl by se mohl snížit z EK navržených 57 až o 5 % v případě použití CSCF.



Až 260 mil. EuAs půjde na řešení nepřímých nákladů EU.



Hodnoty benchmarků budou updatovány před začátkem obchodovacího období. Během něj budou updatovány na základě jednoprocentní „flat rate“.

 Očekává se, že vyjednávací proces by mohl být ukončen v roce 2017. 13

Pozn.: Komise počítá s průměrnou cenou povolenky 25 EUR v letech 2021-30

NAVÝŠENÍ VÝROBY Z OZE Z 21 % NA 45 %* K ROKU 2030 ZNAMENÁ RASANTNÍ ZVÝŠENÍ INTERMITENTNÍ VÝROBY A S TÍM SPOJENÉ PROBLÉMY S DISTRIBUCÍ EU OZE 2013 – ca. 21 % 5 % biomasa

10 % hydro

5 % biomasa

10 % hydro

6 % intermitentní

EU OZE 2030 – ca 45 %

Pětinásobný nárůst intermitentní výroby ?

30 % intermitentní 14 * Při 27 % evropském cíli pro OZE bude muset být 45 % elektřiny vyráběno z OZE

NOVÝ DESIGN TRHU MÁ STÁT NA FLEXIBILITĚ VÝROBY A SPOTŘEBITELE  Evropská komise si žádá pro nový design trhu „inteligentní řešení“.

 Spotřebitel bude zároveň i vyrábět elektřinu  Budou se rozvíjet inteligentní sítě („smart grids“)

 Výrazný zásah do stávajících procesů distributorů a toků a zpracování dat včetně jejich poskytování účastníkům trhu s elektřinou a do nákladů.

 V ČR je od 80. let 20. století využíváno hromadné dálkové ovládání (HDO), které slouží pro vyrovnávání denního diagramu zatížení.

 V oblasti instalace inteligentních měřičů spotřeby elektřiny se očekává konstatování Komise, že plošné rozmísťování smart meters EU bylo shledáno jako nákladově neefektivní.

15

NOVÝ DESIGN TRHU MÁ REFLEKTOVAT TECHNOLOGICKÝ VÝVOJ, AVŠAK…  Před zavedením nového designu trhu by měla být dokončena integrace OZE do trhu, tj. včetně případných podpůrných schémat, která by měla fungovat technologicky neutrálně a na tržním principu.

 Národní plány k zajištění výrobních kapacit musejí být připravovány regionálně. Přístup ke kapacitním mechanismům musí být v Unii koordinovaný, aby nevznikaly rušící se efekty.

 Je zapotřebí posílení pravomocí Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER) a vytvoření Evropské asociace sdružující provozovatele distribučních soustav (ENDSO-E).

 ACER by měl nově získat pravomoci v některých oblastech přeshraniční spolupráce a velkoobchodních trhů, zejména při neshodách a sporech vnitrostátních energetických regulačních úřadů nebo provozovatelů přenosových soustav. ENDSO-E by pak mohla hrát významnou roli při poskytování expertního pohledu Evropské komisi. 16

UDRŽENÍ KLASICKÝCH ZDROJŮ BUDE STĚŽEJNÍ PRO BEZPEČNOST DODÁVEK…  Evropská komise prověřuje kapacitní mechanismy, zda nedochází k vyplácení veřejné  

podpory v rozporu s evropským právem hospodářské soutěže. Jedná se o poplatky za připravenost konvenčního zdroje vyrábět kdykoliv elektřinu jako záloha za obnovitelné zdroje. Dle názoru EK by měly být použity až jako poslední možnost zajištění dodávek elektřiny. Národním kapacitním trhům se v odůvodněných případech nebrání, zdůrazňuje ale mezistátní spolupráci.

 Velká Británie schéma úspěšně notifikovala s ohledem na potenciální nedostatek kapacit  

17

již v 2017/18. Německo navrhuje tzv. strategickou rezervu pro udržení uhelných elektráren v připravenosti, zamýšlí odstavit 2,7 GW z trhu od roku 2017 na 4 roky a poté je uzavřít. Po vyhodnocení veřejné konzultace plánuje Evropská komise připravit podrobnější pravidla pro kapacitní trhy, jejichž cílem je  Vytvoření referenčního modelu pro kapacitní mechanismy  Přesnější vyhodnocení zabezpečení dodávek (system adequacy)  Zajištění účinné mezistátní spolupráce

…ZÁROVEŇ SE ZVYŠUJÍ STANDARDY PRO OCHRANU OVZDUŠÍ  Směrnice o průmyslových emisích (IED) z roku 2010 požaduje promítnutí závěrů o BAT 

do integrovaných povolení pro provoz zařízení. Dalším zvyšováním standardů je přijímání emisních limitů pro širokou škálu znečišťujících látek (mj. NOX, SO2, TZL), minimální účinnost, rozsah a četnost monitoringu apod. v rámci Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení (BREF).

 BREF nastavuje mnohem přísnější podmínky než směrnice o průmyslových emisích  



(IED). Komitologický výbor zasedne k tématu BREF již v lednu 2017. Závěry o BAT (Best Available Techniques), které jsou součástí BREF budou závazné (doposud byly jen doporučující). Do integrovaných povolení se požadavky BREF budou muset promítnout cca v polovině roku 2021. Zpřísnění limitů několik málo let po ekologizaci na požadavky IED bude znamenat nutnost opětovných vysokých investic během krátké doby a částečné znehodnocení těch stávajících. 18

… A POSÍLILA I JADERNÁ LEGISLATIVA V REAKCI NA FUKUŠIMSKOU HAVÁRII  Směrnice o jaderné bezpečnosti z roku 2014 přináší nově:  Vzájemná hodnocení (peer reviews) na koordinovaném základě od roku 2017 a poté nejméně každých šest let. Všechny členské státy mají možnost se hodnocení účastnit, Evropská komise jako pozorovatel.

 Systematické a pravidelné sebehodnocení jaderné bezpečnosti provozovatelem za dozoru regulátora, nejméně každých deset let tak, aby byl zajištěn soulad s vývojem mezinárodních standardů a bylo řešeno stárnutí částí.

 Národní regulátor na základě zkušenosti ENSREG a WENRA definuje každých šest let metodologii, pravidla a časový rámec pro vzájemná hodnocení specifické technické části jaderné bezpečnosti.

 Periodické sebehodnocení národních rámců nejméně každých deset let a mezinárodní hodnocení relevantních segmentů

19

V ROCE 2016 PŘEDSTAVILA KOMISE POHLED NA VÝVOJ JADERNÉ ENERGETIKY  EK vydala v dubnu 2016 PINC, tj. pravidelný přehled o stavu a rozvoji jaderné  



 20

energetiky v EU (poslední byl z roku 2008) Pozornost věnuje LTO a poslední fázi palivového cyklu, příloha popisuje účelové fondy pro vyřazení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem. Sdělení uvádí pouze dvě schémata financování nové výstavby: CfD (HPC) a Mankala (Hanhikivi). Příloha pak predikuje náklady nové výstavby a s odkazem na ICF International shrnuje, že výstavba nebude ekonomicky efektivní před r. 2025 a cena za CO2 by musela být mezi 43 až 72 EUR/tCO2. Pro projekty nové výstavby je důležité rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci schváleného schématu veřejné podpory na provoz jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii, tzv. Contract for Difference (CfD), které odmítlo žalobu zpochybňující užití jednotlivých ustanovení čl. 107 odst. 3 SFEU, zejména pak vymezení chybných předpokladů pro selhání trhu, nesprávné posouzení jaderné elektrárny jako nové technologie, neexistenci společného zájmu v EU na podporu jaderné energetiky a nepřiměřenost opatření v rámci státní podpory. Mezinárodní dohodu pro maďarský projekt Paks v současné době Komise zkoumá na soulad s evropským právem.

DĚKUJI ZA POZORNOST. ING. JIŘÍ HORÁK, MBA, PH.D. PUBLIC AFFAIRS – EVROPSKÁ AGENDA [email protected]

EVROPSKÁ LEGISLATIVA V ČESKÉM PRÁVU Energetický zákon 

3. liberalizační balíček revize v 2016



Směrnice o energetické účinnosti (část k spotřebiteli) revize v 2016



Nařízení REMIT



Směrnice o právech spotřebitelů



Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu

Zákon o hospodaření energií 

Směrnice o energetické účinnosti revize v 2016



Směrnice o energetické náročnosti budov



Směrnice o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů

revize v 2016

Zákon o podporovaných zdrojích energie 

Směrnice o energetické účinnosti



Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

22

revize v 2016 revize v 2016

2015

LEGISLATIVA EURATOM

Atomový zákon  Směrnice, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení  Směrnice, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem  Směrnice, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření

23