Zpravodaj Brněnské tiskové misie č.119 Zpravodaj Brněnské tiskové misie č.141
2 x zachráněné dítě
8.–14. února 2016
Restart manželství
Valentýn
Billy Graham Život v zármutku
Na úvod… Pane Ježíši, přikázal jsi nám: Milujte své nepřátele a modlete se za své pronásledovatele – a ještě na kříži jsi nám dal příklad takové modlitby. Dej nám, prosíme Tě pokorně, sílu k tomu, abychom odolali záplavě nenávisti. Bez tvé pomoci si nemůžeme udržet své srdce čisté od hněvu proti nepřátelům a od touhy po pomstě. A jen na Tvé slovo a ve vědomí, že pomsta patří jedině Bohu, se pokoušíme soustředit k modlitbě za ty, kdo nám a našemu národu ublížili. Víme, Pane, že jsou toliko nástrojem Tvého neproniknutelného plánu, a že jen z Tvého dopuštění se stalo, co se stalo. Pohni národy, aby znovu toužily po životě pokojném a po spolupráci. Rozptyl ty, kdo chtějí a kdo připravují války a posmívají se slovům tvých proroků, že přijde čas a budou skuty meče v pluhy a oštěpy v srpy. A nám dej víru, která neláme hůl nad nikým, a lásku, která nekřičí zlobu proti odpůrci, lásku, která nikdy nepřestává. Prosíme Tě tak ve Tvém svatém jménu.
Jaroslav Šimsa (napsáno v koncentr. táboře). Z knihy „Sešli světlo své“, Kalich, Praha 1970
Milí čtenáři! Koho by nepotěšila všechna ta vánoční a novoroční přání! Tak přece si na mě někdo vzpomněl! Přiznejme si, že jsme v tomto ohledu velmi „citliví“. Ale v době, kdy stále častěji slyšíme všude kolem sebe slova, jako: válka, teroristé, bombardování, chaos, beznaděj, běženci, krize, xenofobie – a dalo by se ještě dlouho pokračovat v tomto výčtu – je ta naše citlivost pochopitelná. „Nastávají zlé časy“, říkají dnes mnozí „v moci postavení“. A dodávají: „Už nikdy nebude tak dobře, jak bylo. Zlaté časy definitivně skončily.“ Jak se s tím srovnáme my křesťané? Co nás čeká? Ježíš v době svého pobytu zde na Zemi předestřel znamení, která budou po slední (naši?) dobu provázet: „Mnozí se budou pod mým jménem vydávat za Mesiáše, svedou mnohé, uslyšíte válečný ryk a zprávy o válkách, povstane národ proti národu, království proti králov ství, vypuknou hladomory a zemětřesení.“ A pokračoval dál slovy o nenávisti ke křesťanům, o falešných prorocích, vzájemné zradě, svedení mnohých, rozšíření špatnosti a vychladnutí lásky. ALE také slovy: „Evangelium bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům!“ – což je vize překladatelů Bible do roku 2025! Záložka na Věříme, že Vás povzbudil verš na záložce 2016: Bůh řekl: „Jako rok 2016 když někoho utěšuje matka, tak vás budu já utěšovat.“ (Izajáš 66, 13) Na prahu nového kalendářního roku se těšíme na to, že právě tohle Obj. kód Zal116 budeme uprostřed všeho dění znovu a znovu prožívat. A to z hloubi Cena 2 Kč srdce přejeme i všem Vám – našim odběratelům, přátelům, spolu Biblické verše pracovníkům!
na záložky
Jan Titěra, ředitel BTM spolu s celým misijním týmem
Nabízíme vám samolepky biblic kých veršů. Jsou vytištěny na samo lepících etiketách (na jednom archu formátu A4 je 14 veršů samolepek o rozměrech cca 10x4 cm). Verše lze nalepit na zadní stranu záložek BTM. 36 archů obsahuje celkem 500 různých veršů. Cena jedno ho archu je 18 Kč. Obj. kód K12
3
Rozhovor…
Rozhovor…
Dvakrát zachráněné dítě TOMÁŠ GRAUMANN, brněnský ro dák, jedno z 669 dětí zachráněných NICHOLASEM WINTONEM. V srpnu roku 1939 odjel ve věku osmi let vla kem do Velké Británie. Unikl tak před pronásledováním Židů v Protekto rátu a válku na rozdíl od svých rodičů a mladšího bratra přežil. Malý Tomáš pak vyrůstal v náhradní rodině ve Skotsku, kde v mladém věku uvěřil a stal se křesťa nem. Po studiích odjel na Filipíny, kde působil jako misionář mezi domorodci. Později se oženil a usadil v Americe. Celý jeho příběh jsme vydali v letáčku BTM. (Další informace najdete v Zpravodaji BTM číslo 2009/3, 2011/5 – v elektronické podobě v archivu na našich internetových stránkách). Po revoluci v roce 1989 se Tomáš s manželkou Caroline vrátili do ČR s touhou po misijní práci. Zpočátku zde Tomáš učil angličtinu, občas byl zván k přednáškám na školách nebo do církve. Bylo to jednou, dvakrát měsíčně, což dokázal se svými pracovními povinnostmi skloubit. V roce 2009 vydala Brněnská tisková misie letáček s jeho svědectvím a nabídkou přednášek. Jmenoval se „DVAKRÁT ZACHRÁNĚNÉ DÍTĚ“. Měl velký ohlas. Po jeho vydání začaly Graumannovým při cházet desítky pozvánek. Velký zájem je příjemně překvapil. Tomáš se rozhodl opustit práci učitele angličtiny na gymnáziu v Kolíně a na plný úvazek se nyní s manželkou Caroline věnoval pouze přednáškám. Náročné úlohy manažerky a překladatelky se ujala sestra Lenka Veselá. A tak se nyní mohl Tomáš soustředit naplno na vyprávění svého příběhu o záchraně života a odpuštění. Od roku 2009 absolvovali Graumannovi stovky přednášek, a to nejen u nás, ale také na Slovensku, v Polsku a Německu. I v době letních a zimních prázdnin, kdy odjížděli pravidelně do USA, rovněž využívali každou příležitost k vydávání svědectví. Letáček BTM „DVAKRÁT ZACHRÁNĚNÉ DÍTĚ“, který byl na počátku této služby a byl nabízen na všech přednáškách, jsme museli vydat už v několika
4
dotiscích. Kromě češtiny vyšel také ve slovenském, anglic kém, německém a polském překladu. Před vánočními svátky jsme se v kanceláři BTM mohli opět s Tomášem Graumannem setkat. Přišel se s námi rozloučit. Požádali jsme jej, aby pro vás – naše čtenáře a misijní spo lupracovníky – osvětlil důvody ukončení své činnosti v ČR a také zhodnotil své dlouhodobé působení v Čechách i okol ních zemích. Otázky BTM na Tomáše Graumanna tlumočila a překladu se laskavě ujala sestra Bc. Lenka Veselá. Jaký byl Váš program před odjezdem do Ameriky? Měl jsem možnost se rozloučit se svými přáteli při příležitosti mojí velké přednášky v Mahenově divadle, které se účastnilo více než pět set žáků a studentů brněnských škol. Předtím jsem projel celou Českou republi ku s organizací EXIT Tour, která se věnuje mladým lidem. Začali jsme v Karlových Varech a skončili ve Zlíně. Měl jste nějaký výjimečný zážitek během těchto setkání? Nejsilnějším a nejcitovějším momentem pro mne bylo přednášet v pros torách Mahenova divadla v Brně. Tehdy se mi vybavilo, jak jsme se v lis topadu 1938 chystali do divadla. Bylo mi sedm let. Ten večer probíhala tzv. křišťálová noc, kolem divadla zrovna procházel nacistický dav. Maminka mě chránila, zůstali jsme stát v ústraní u dveří divadla. Na konec nám nebylo dovoleno vstoupit, protože nacisté zakázali židům vstup do veřejných prostor. A dnes jsem stál na pódiu divadla a před nášel stovkám brněnských studentů. Dostalo se mi životního zadosti učinění, kruh byl uzavřen. O to víc, že jsem mohl tolika mladým lidem sdělit evangelium, což je můj hlavní cíl a touha mého srdce. Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Po příjezdu do Ameriky se chci především starat o svou ženu Caroline, chci se jí naplno věnovat, protože se už cítí slabá, aby se mnou cestova la, nemůže už sama chodit a potřebuje oporu a pomoc. Jsem vděčný za pomoc všech členů rodiny, přátel i členů církve, kteří se v poslední době po dobu mého pobytu v ČR starají. Chci své ženě ze všech sil vrátit její celoživotní péči o mě a celou rodinu. Věřím, že i v Americe budu moci pokračovat v přednáškách, pokud vím, mám na programu už první školu, která projevila zájem. Vzpomínáte si na někoho, kdo byl na Vaší přednášce osloven evangeliem? Nejsilnější zážitek se odehrál v Německu, při mé první návštěvě Evro py. Bylo to v jednom městečku v okolí Mnichova, kde místní křesťané z okolí uspořádali přednášku o mé záchraně sirem Wintonem. V té
5
Rozhovor… době kolem kavárny šla žena, všimla si pozvánky a vstoupila dovnitř. Vyslechla si můj příběh, byla jím oslovena a začala pravidelně navštěvovat místní shromáždění. Když jsem za rok znovu přijel na pozvá ní, setkal jsem se s touto paní už jako s věřící ženou, která přijala Krista jako svého Spasitele a nechala se pokřtít. Bylo to silný zážitek. Kdy jste se setkal se sirem Nicholasem Wintonem a jaký to byl pro Vás zážitek? Setkání byly čtyři. Poprvé to bylo v Praze při příležito Nicholas Winton v roce 1939. sti premiéry filmu „Síla lidskosti“. Podruhé v roce 2007 v Kongresovém paláci v Praze, kde se setkali zachráněné děti společně se sirem Wintonem při debatě se studenty. Po setkání následovala slavnostní večeře, kde skupiny zachrá něných dětí seděly u stolu a sir Nicolas na svém kolečkovém křesle jel ke každé skupině a na chvíli s námi hovořil. Třetí setkání bylo v r. 2009, při příležitosti 70. výročí vypravení záchranných vlaků. Tehdy vyjel z Prahy zvláštní vlak do Londýna, kde nás tak jako před sedmdesáti lety na nástupišti čekal sir Nicholas Winton. Přivítal svoje zachráněné děti se slovy: „Jsem moc rád, že vás opět po těch sedmdesáti letech vidím, ale nečekejte tak dlou ho, až mne budete chtít opět vidět.“ Po čtvrté jsem sira Wintona viděl, když mu byl na Pražském hradě udělen Řád bílého lva, z rukou prezidenta Miloše Zemana. Tehdy mně sir Nicholas řekl: „Doufám, že tě nezklamu, ale já jsem agnostik“. Před časem Wintonova žena přijala ode mne dárek s ručně vy robenými plastikovými velikonočními vajíčky. V každém z nich byl text, který dohromady sestavil velikonoční příběh záchrany skrze Ježíše Krista. Vím, že je předala své dceři, které se tento dárek moc líbil. Četla příběh svým dětem. Věřím, že něco z této zvěsti, o tom, co Ježíš Kristus pro nás udělal, zůstalo v jejich srdci. Zmínil jste se o setkání se zachrá něnými dětmi, máte s někte r ými kontakt? Byl jsem v kontaktu s Tomem Bermanem, který pocházel z Hronova. Tom se objevil také v dokumentárním filmu Matěje Mináče „Síla lidskosti – Nicholas Winton“. Ukazuje tam kufřík, s nímž jako čtyřletý odjel do Anglie, aby se již víckrát se svými rodiči a dalšími nej bližšími příbuznými nesetkal. Tom vyrostl v Glasgowě, měl být také na předávání Řádu bílého lva, ale nepřijel. Od jeho manželky jsem poté dostal zprávu, že zemřel. Udržoval jsem také e-mailový kontakt s Věrou Gissingovou, která napsala vzpomínkovou knihu „Perličky dětství“. Kniha vznikla na základě jejího deníku, který uchovávala po celou 2. světovou válku. Je osobním svědectvím o nelidskosti a krutosti fašismu, ale také o na ději a síle přežít mezní situace v životě. Věra Gissingová žila v Anglii, byla častým hostem
6
Rozhovor… britské rozhlasové a televizní stanice BBC, kde v rozhovo rech se zmiňovala o tom, že vlastně neví, kdo ji zachránil. Po celý život věnovala hodně času pátrání po svém za chránci. Právě Věra Gissingová seděla ve studiu BBC vedle sira Nicholase Wintona, když se kolem něho shromáždili jím zachráněné děti. Tento záběr je velmi známý, právě díky filmu „Síla lidskosti“. Sponzoři tohoto pořadu nechtěli vedle sira Nicholase posadit nikoho jiného, než právě Věru Gissingovou. Sir Nicholas si přál, aby vedle něho seděl jeho kamarád, který ho doprovázel, ale nakonec přistoupil na stanovený zasedací pořádek. Nicholas vůbec netušil, že se zde setká se svými zachráněnými dětmi, a že právě jeho sousedka – Věra Gissingová – mu jako první na veřejnosti poděkuje za záchranu svého života. Poté povstal celý sál – sál naplněný Wintonem zachráněnými dětmi a spontánně mu děkovalo za záchranu. Jak vnímáte českou církev a co byste jí rád vzkázal? Když jsem v roce 1993 přijel do České republiky, hned jsem se na různých místech začal seznamovat s církví. Všiml jsem si, že je zde mnoho členů již ve starším věku. Byl jsem vděčný Bohu za to, že v totalitní době církev dokázala čelit pronásledování a dokázala přežít v tak těžkých podmínkách. Ale mojí touhou bylo, aby v církvi byla také skupina mladých lidí. K tomu je potřeba zasáhnout mladé lidi evangeliem. Jsem proto rád, že jsem zapojen do or ganizace EXIT Tour, která se věnuje sdílení evangelia mladým lidem ve školách – se studenty skrze různé přednášky. A jedna z nich je i ta moje: „Dvakrát zachráněné dítě“. Také je třeba, aby církev rozšířila své aktivity do okolních míst, obcí, do míst, kde nejsou žádní křesťané, kteří by svým životem vydávali osobní svědectví o Ježíši a sdíleli evangelium s lidmi kolem sebe. Také je třeba navázat na kořeny národa, kdy se lidé, jak jsem slyšel, hlásili z 80 % ke křesťanství. Bylo to v době, kdy národ zasáhl evangeliem mistr Jan Hus. Vidím v tom naději, že po období, kdy ČR patří k nejvíce ateistickým národům v Evropě, přijde probuzení a ná rod alespoň z 80 % opět bude vyznávat Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele. Vidím, že Kristovo poselství: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky“, jako poselství pro českou církev. Nestačí pouze sdělit evangelium, a přijmout Ježíše do svého srdce, ale pak je potřeba učinit další krok – učit lidi, aby Ježíše následo vali svým životem. Tedy toto je moje poselství pro církev: jděte… sdělte lidem evange Manželé Graumannovi při návštěvě BTM lium… a čiňte mi učedníky.
7
Pozvánka…
Rozhovor… Jak vnímáte současnou politickou situaci a imigrační krizi? Dívám se na to z osobního pohledu, protože i já jsem byl kdysi politickým uprchlíkem. A byl jsem velmi rád, že se našla země, která byla ochotná mě přijmout. Jen tak jsem mohl být zachráněn. Současnou emigrační krizi vidím však jako problém. Pro křesťany je v Bibli závazné slovo, že se máme postarat o lidi, kteří potřebují pomoct, starat se o potřebné. Dnes je však složité rozlišit, kdo z těch lidí, kteří přichází, je vlastně uprchlík, kdo byl ve své zemi pronásledován pro svou víru nebo pro politické přesvědčení. Mezi migranty je hodně těch, kteří přicházejí s vidinou lepšího výdělku, a také jsou mezi nimi i teroristé, kteří mají za cíl zabíjet a ničit. Poznat mezi těmito lidmi pravý motiv je složité. Na druhé straně se domnívám, že západní křesťané v Evropě promeškali příležitost sdělit evange lium Arabům v jejich zemi. Proto teď oni přicházejí sem, abychom měli novou příležitost předat jim evangelium, říct jim o Ježíši Kristu a o záchraně skrze něho. Je třeba nebát se a sdělit jim dobrou zprávu, že Ježíš je Zachránce našich i jejich životů. Když jsem se setkal s araby, kteří slyšeli evangelium, tak mně řekli, že je pro ně těžké přijmout tuto zprávu, je to pro ně otázkou života a smrti.
8.–14. února 2016
Manželství je víc než kus papíru
Byl jste spokojen se spoluprácí BTM? Ano. Děkuji, že BTM vydala můj příběh, a to v mnoha překladech. Mohl jsme jej tak využít při evangelizaci v různých mís tech Evropy. Letáček využívají také moji kolegové v Americe. Modlím se, aby Vám Bůh požehnal ve Vaší další službě. Pokud to bude Bůh chtít, rád bych ještě do České republiky přijel. Bratr Titěra poděkoval Tomáši Graumannovi za BTM symbolicky předáním bon boniéry s nápisem „Thank you“ a s přáním Božího požehnání a zmocnění pro služ bu v Americe.
NTM – impulz k zamyšlení Každý rok probíhá v týdnu Valentýna (14. 2.) Národní týden manželství. Je to příležitostí pro všechny páry zaměřit se na svůj vztah. Valentýn je synonymem romantiky a týden manželství se jí určitě vyhýbat nebude. Rádi bychom po vzbudili ty, kdo se do manželství chystají nebo už jsou svoji, aby v tomto týdnu zvláštním způsobem investovali do svého vztahu, který si to určitě zaslouží. Je bláhové si myslet, že se nám podaří vymýtit všechny rozvody. Ale přinejmenším to naše manželství může být bezpečným místem, kde platí slib lásky v dobrém i zlém, v bohatství i v chudobě. více na: www.tydenmanzelstvi.cz www.tydenmanzelstvi.cz
8
9
Přečetli jsme za Vás…
Šest kroků k restartu manželství
„Jmenuji se Jana. Je mi 34 let. Jsem vdaná 14 let. S manželem Karlem, kterému je letos 38 let, máme 3 děti. Kristýnce bude za měsíc 14 let, Evička má 12 a Martínek 8 let. Ještě nedávno jsem si mysle la, že je všechno v pořádku. Před chvílí jsem přišla z práce, teď sedím s hlavou v dlaních a přemýšlím, kde se stala chyba. Něco se vytratilo. Téměř spolu nemluvíme o ničem jiném, než pořád jenom děti, škola, finance, provoz domácnosti a tak pořád dokola. Technická komunikace, kdo, co, kdy, kde a proč. Sedím a přemýšlím, jak dál… takto už to rozhodně nechci.“ Příběh ženy, který je až příliš pravdivý. Nedějí se žádná zvěrstva, jen je něco, co ji trápí. Hledá od pověď na nepříjemné a stále se vtírající otázky: Co se to děje? Co s tím? Má to ještě cenu? Je to konec naší lásky? Proč? Co když to bude už je nom horší?! Možná by stálo za to vyslechnout si i popis aktuální situace ústy Karla. „S manželkou Janou jsme ještě nedávno tvořili docela šťastný pár. Byla s ní legrace. Teď už je jiná. Je neustále podrážděná, pořád se na něco vyptává: kde jsem byl, s kým jsem byl, kdy přijdu, proč přijdu tak pozdě, proč se o nic nezajímám, jestlipak vím, co prožívá Kristýnka, jestli jsem slyšel, jak Martínek sprostě mluví, a že už ji určitě nemiluju, protože jsem zapomněl na výročí svatby… uff… V práci mám odpovědný post, jsem rád, že mne šéf bere, ale doma… škoda řeči. Už několikrát jsem se přistihl, že od daluji odchod z firmy, jen abych se vyhnul tomu výslechu.“ Manželé. Dva příběhy. Dvě pravdy. Dvě nesdílená neštěstí. Každý se svým prožíváním a viděním skutečnosti. Nic tragického… A přesto, lidé, kteří zjišťují, že se jim ze života vytrácí radost, že se vkrádají pochybnosti a nespokojenost, že je už netěší přítomnost toho druhého. Zdá se vám to povědomé? Stali jste se někdy důvěrníky takto nešťast ných osob nebo to znáte z vlastní zkušenosti? Pojďme se společně podívat na do provázení této rodiny v jejich příběhu obnovování lásky.
Existují nějaké kroky pro řešení podobných situací v manželství? Existují. Dokonce i vědci zkoumají proces tzv. vztahové údržby, chování partnerů, které má za cíl obnovení zdravého partnerského vztahu. Aby se předcházelo po dobně vyhrocené krizi, nabízí vztahová údržba průběžná rutinní opatření. Chování, jehož záměr není vědomý, jen se postupně stává obvyklou součástí soužití. Patří sem oblíbené oslovování, poděkování, vyjádření prosby, společný čas u jídla, úsměv, oční kontakt, chvilky jen pro sebe, bezděčný dotek, společná aktivita… zkrátka, vše co
10
Přečetli jsme za Vás… přináší pocit sounáležitosti, jedinečnosti a náležení. Všechny aktivity, které potvrzují: ano, sem patříš, tady jsi důležitý/á, milovaný/á a počítá se s tebou. Jsou to maličkosti, na kterých stojí a padá sycení potřeb.
Co dělat v období hlubší krize? Příběh, do něhož nás přizvala Jana s Karlem, už vykazuje známky hlubší krize. Je pravděpodobné, že jejich vztah komplikuje nejen pracovní přetížení, ale i důsledky několika mýtů, jimiž se nechali ukolébat. Jeden z nich říká: To nám se nemůže stát. Další mýtus přináší klamavé přesvědčení, že manželství je bezúdržbový mecha nismus. Třetí mýtus zamlžuje skutečnost, že manželství je dynamický vztah a proces a prochází několika fázemi. Jejich současnou fázi můžeme nazvat tzv. manželskou pu bertou. Období, které docela věrně kopíruje proces dospívání: první bilanční krize, hledání sebe sama a vlastní role, potřeba vyšší míry nezávislosti, potvrzení uplatnění, samostatnosti a soběstačnosti. K tomuto období patří i zvýšená úroveň kritičnosti a vztahovačnosti. Dochází často k rozčarování a zklamání – já, druzí, svět je jiný, než jsem si představoval. Podíváme-li se na jejich vyprávění, tak téměř všechny uvedené prvky se u nich vyskytují. Možná by stálo za to rozklíčovat začarovaný kruh nespokojenosti. Podle mne začíná tím, že začneme věci brát příliš samozřejmě. A k tomu nastupuje nárokování – jak jinak, vždyť tak to má přece být! A už v tomto kroku dochází k umrtvování úžasu. Nebo si často ani nevšimneme, že celé roky něco je, stále a pořád. Kolikrát si v rodi ně povzdechneme: „Nikdo si ani nevšiml, že…!“ A říkají to nejen dospělí, ale i děti. Zpozorníme, až se objeví problém. Někdy to může být jenom potřeba vyvolat pozor nost – byť negativní, ale vyburcovat zájem. Pak jakoby mávnutím kouzelné proutku vymažeme období bez problémů, a zaměříme se na současnou situaci. Pak jsou po ruce dva slovní zabijáci… ty vždycky, ty nikdy… Nevšímavost vede k nevděčnos ti. Nevděčnost vzbuzuje pocit nespravedlnosti a křivdy. A pocit nespravedlnosti je zárodkem nespokojenosti.
Co s tím? Je vůbec možné řešit krizi, vnímá-li problém jenom jeden, nebo pokud ho chce jenom jeden řešit? Zkušenosti potvrzují, že možné to je, jen to dá mnohem více práce. Pravidlo pro život je po staletí neměnné, a to: chceš-li něco změnit, pak máš možnost měnit jenom sebe. Nad druhým tuto moc nemáš. Dokonce k tomu nabádá řada bib lických rad – jestli vidíš problém u druhého, zkus věnovat pozornost i tomu, co děláš a jak to máš ty. Pokud chceš měnit svět, změň především sebe.
Jak se to dělá? Chci nabídnout šest kroků k manželskému restartu, které jsem ověřila jak sama na sobě a svém manželství, tak jsem jimi provázela desítky klientů v situaci, kdy hledali cestu ze začarovaného kruhu vyhasínajícího manželství. Abychom se vymanili z výše uvedené destruktivní spirály vztahu, dovolím si nabídnout jednotlivé kroky, které pomáhají dostat se z této slepé uličky. Jako základní motto pro život v manželství považuji jednu strohou větu: „Nic není samozřejmé.“
11
Zdraví a výživa…
Přečetli jsme za Vás…
Šest kroků k restartu manželství
1
Rozhodni se dívat na situace v part nerství nebo v rodině přes přesvědčení: Nic není samozřejmé! Rozhodni se všímat si, vidět, vnímat a pojmenovávat to, co partner pro tebe, pro rodinu dělá. Dovol si žasnout, stále a znovu, právě proto, že nic není samozřejmé! Neboj se partnerovi vyjádřit vděčnost, poděkovat, ocenit za konkrétní projev. Využívej k tomu dostupné zdroje – např. slovně, dárkem, SMS.
2
Rozhodni se znovu poznávat svého partnera jako někoho nového, přes tože s ním žiješ několik let. Hledej, pozoruj, vnímej, co tvůj partner považuje za projev náklonnosti a uč se takto svůj vztah k němu vyjadřovat.
3
Věnuj čas svému partnerovi, pláno vaně – jako nejdůležitější položce ve tvém diáři, kterou nechceš a ne můžeš odmítnout. Každý den, každý tý den, každý měsíc, každý kvartál, každý rok – určitý čas strávený jenom ve dvou s tvým partnerem. Plánujete společně, smějte se, mějte společné aktivity – pro rodinu, i jen tak ve volném čase.
4
Uč se s partnerem znovu komuniko vat: Zpočátku třeba i nepřirozeně až ritualizovaně podle tohoto návo du (Jellouschek; Umění žít jako manželé; Manželský diaden): jeden se ptá, druhý odpovídá. Nechá jej mluvit, neskáče do řeči, poté poděkuje za sdělení a položí druhou otázku a naposled třetí. Pak se role otočí. K rozhovoru se využívají stále tytéž otáz ky: 1. Řekni mi něco, co máš na mně rád. 2. Řekni mi něco, v čem se shodneme, na co máme stejný názor. 3. Řekni mi něco, co bych od tebe měla vědět. Cílem otázek je: ad 1, zvědomění a pojmenování klad ných stránek partnera (v krizi nastupuje
12
spíše kritika); ad 2, pomáhá manželům uvědomit si dosavadní společné prožit ky, aktivity, úsilí, čas – dosavadní emoční investice – znovu objevit potenciál spo lečných plánů; ad 3, zde je prostor pro vyjádření těžkostí (v „já“ formě – bolí, mrzí, zlobí mě…). Nezapomeňte jeden druhému poděkovat – pustil vás totiž do svého světa. Sdělení nepitvejte, můžete se k němu vrátit v dalším sezení prostřednic tvím výše uvedených otázek. Je více než pravděpodobné, že pokud vytrváte, vzá jemná komunikace bude přirozenější.
5
Měj odvahu přiznat chybu a omluvit se. Jsi-li v opačné roli, měj odvahu kultivovaně sdělit, co s tebou cho vání partnera dělá. (Např. „Zlobí mě, když přijdeš domů pozdě, protože ti vlastně chci říct, že mi chybíš.“ „Jsem mrzutá, protože se necítím milovaná; pořád se ptám, aby chom spolu alespoň nějak komunikovali.“) Stručné „promiň“ a „odpusť“ bez přiznání vlastního podílu na nedorozumění je laciné a spíše úkoluje druhého, ať si s touto situací poradí – přece jsem se už omluvil/a.
Co nám signalizují tvary plodin Jednou ze zajímavostí Boží lékárny je, že mnoho plodin svým tvarem připomíná naše orgány. Nabízí se myšlenka, jako by Stvořitel chtěl člověku dávno před znalostí chemického složení potravin a lékařskou vědou sdělit, kterému orgánu je určitá plodina prospěšná. Tuto neuvěřitelnou spojitost potvrdily i vědecké studie.
ZÁZVOR
Semena fazole tvarem připomínají led viny. A skutečně – napomáhají k jejich správné funkci. Působí blahodárně i při ledvinových onemocněních a zánětech.
BATÁTY
BANÁNY
Vraťme se do příběhu Jany a Karla. Zpo čátku Jana, pak i Karel začali postupovat podle nabízeného scénáře, strategie. Oba projevili zájem na oživení svého manžel ského vztahu. Některé strategie jim při padaly strojené, ale postupně si zvykli. Učí se nově spolu vycházet. Restart jejich manželství se zdařil. Mgr. Milena Mikulková
Sladké brambory (batáty) jsou nápad ně podobné slinivce břišní. Patří vůbec k nejvýživnějším druhům zeleniny. Díky karotenoidům pomáhají v prevenci ra koviny, zvláště rakovině slinivky.
ARAŠÍDY
FAZOLE
OLIVY
O olivy by se měly zajímat hlavně ženy, neboť se zjistilo, že pomáhají udržovat ve správné kondici vaječníky a zabraňu jí i vzniku cyst právě v oblasti vaječníků. Banány, chřest a podobné plody obsa hují látky, které příznivě ovlivňují sexu ální funkce a mužskou potenci.
6
Raduj se a projevuj to. Cílem znovu zrození, obnovy manželské lásky je vrácení radosti, nové prožívání blíz kosti, důvěry, intimity. Buďte vděčni i za miniaturní posuny a vyjadřujte svoji radost ze změny. Neberte nic jako samozřejmé.
Kořen zázvoru vypadá jako žaludek. Po staletí je využíván jako přírodní lék při žaludečních potížích, proti nevolnostem a zvracení.
HOUBY
Houby, zvláště v řezu, připomínají lidské ucho. Je to jedna z mála potravin obsa hující vitamín D, který je potřebný pro zdravou funkci sluchového aparátu. Buráky připomínají varlata. Jsou bohaté na aminokyselinu arginin, která zvyšuje potenci. Obsahují i antioxidant resvera trol, který má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty.
CELER
Stonek celeru vypadá jako kost. Obsahuje látky, které posilují pe vnost kostní hmoty. Řapíkatý celer a rebarbora obsahují spoustu křemíku a sodíku, který dává kostem sílu. zdroj: www.celostnistrava.cz
. Uvedené plodiny se samozřejmě nemají stát náhražkou pestré stravy! 13
Novoroční zamyšlení…
Nabídka knihy…
Písek, ústřice a láska
Jak souvisí manželská láska s pískem a ústřicemi? Možná to pochopíte, když vám budu vyprávět svůj příběh. Můj otec se k mámě často choval hrubě. Leckdy se rozčílil kvůli malič kosti a vybuchl. Maminka si ale nikdy nestěžovala. Za celé své dětství jsem nikdy neslyšel, že by o tatínkovi mluvila špatně. Když jsem si na něho stěžoval, odpovídala: ,,Tvůj tatínek přišel o tátu, když mu byly tři měsíce, a tak neví, jak být tátou…
Moje matka se mohla chopit příležitosti a mého otce očernit aby upevnila své vlastní postavení a získala si moje srdce. Rozhodla se, že to neudělá. Až po letech jsem pocho pil proč. Matčini rodiče hodně trpěli. Několik jejích sourozenců zemřelo a její vlastní otec byl celý život na vozíku. Moje matka se mohla snadno cítit jako oběť, ale uvědomovala si, že takový postoj k ničemu nevede. Věděla, že když najde tvořivé alternativy konfliktu, nikdy už ani na chvíli neuvěří, že je bezmocná a v beznadějné situaci – a také bezmocná a v beznadějné situaci nikdy nebyla. Váš manželský partner na vás někdy působí jako dráždidlo. To je daná skutečnost. O tom moc přemýšlet nemusíme. Váš partner na vás vyvíjí tlak, něco od vás očekává. Vystavuje vás žáru. V těchto vypjatých situacích máte vždy na vybranou: reagovat správně, nebo špatně. Je poměrně snadné vinit partnera – vždyť přece právě on může za všechno, co se s vámi děje, ne? Vydáte-li se ale cestou obviňování, skončíte jen jako oběť. Představte si zrnko písku. Když se člověku dostane do oka, způsobí podráždění, potom infekci atd. Vložte však totéž zrnko písku do ústřice. Způsobí podráždění, potom sekreci a nakonec z něj ústřice vytvoří perlu. Byl písek základní příčinou toho, co se stalo s okem? Byl písek základní příčinou toho, co se stalo (List Římanům 8, 28) v ústřici? Ne. Kdyby tomu tak bylo, výsled ky by v obou případech byly stejné. Písek byl činitelem, který odhalil vnitřní vlastnosti oka a ústřice. Když tedy život s vaším partnerem působí podráždění, můžete ho nechat přerůst v infekci, nebo můžete dovolit, aby díky němu vznikla perla.
Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
Podle knihy Emersona Eggerichse: „Láska a úcta“, vydalo nakladatelství Návrat domů, Praha 2012.
14
Přinášíme další ukázku z knihy Billyho Grahama Když je domov na dohled.
Život v zármutku
Když píši tyto řádky, jsou to už čtyři roky, co má milovaná manželka Ruth nadobro odešla domů, aby byla se svým Pánem. Její ztrátu dnes pociťuji snad ještě silněji. Nemine den, abych si nevybavil, jak přichází do mé pracovny, nebo jak spolu sedíme na verandě, což jsme s oblibou čas to dělávali… Drželi jsme se za ruce a dívali se na západ slunce nad vrcholky hor. Ptám se někdy sám sebe, proč se tohle děje – když je už po všem, neměl by náš zár mutek nad ztrátou milované osoby utichnout a odejít s plynoucím časem? Ano, měl – a v něčem tomu tak je i u mne. Ale v určitém ohledu je to tolik jiné, aspoň ne takové, jak bych sám čekal. Myslím si, že jedním z důvodů může být to, že moje nejsilnější vzpomínky na její smrt se týkají především jejích posledních dnů – její slabosti, jejích bolestí, její touhy po nebi. Čím víc jsem toužil po tom, aby s námi ještě zůstala, tím víc jsem také začínal chápat, že smrt pro ni bude vlastně ve všem tom utrpení vysvobozením. Jak šel čas, začaly se v mé mysli objevovat i vzpomínky na šťastné chvíle, které jsme spolu za těch více než 63 let manželství prožívali. Vzpomínám na poslední společné roky, kdy už ubývalo mých cest po celém světě, a my jsme měli více času na to, být „jen tak“ spolu. To byla snad ta nejkrásnější léta našeho života – jako bychom se do sebe znovu zamilovali. Podobné vzpomínky pochopitelně pocit obrovské ztráty ještě prohlubují. Domnívám se, že dalším důvodem, proč stále cítím její smrt tak bolestně, je to, že se zármutkem se mísí očekávání. Jsem si totiž jistý, že jednoho dne, a nebude to dlouho trvat, si Pán povolá i mne, a tak se brzy s Ruth shledáme v nebi. Na tento den se těším více než kdy předtím! Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl přežít svoji manželku, svou milovanou Ruth. Když mne Ruth ve smrti předešla, byl to pro mne jeden z nejsmutnějších okamžiků života. Viděl jsem, jak trpěla s důstojností, svěžím humorem a s vlídným duchem, připravena na setkání s Pánem Ježíšem. Tolik mne toho naučila o poslední kapitole života. Vědomí toho, kde je, s kým je, a skutečnost, že tam budu brzo i já s ní, mi přinášejí obrovskou útěchu.
PRO VELKÝ ZÁJEM NABÍZÍME 2. VYDÁNÍ KNIHY
Billy Graham KDYŽ JE DOMOV NA DOHLED
Kniha světově proslulého kazatele a evangelisty Billyho Grahama se setkala s velkým zájmem čtenářů. V ohlasech a re cenzích se opakuje jedno společné zjištění: čím dříve si knihu přečtete, tím lépe uděláte! O tom, že je určena čtenářům všech generací, svědčí ohlasy těch, kterým je dnes čtyřicet, padesát… Kniha přináší řadu zkušeností a praktických rad. A především povzbuzení a svědectví o naději v Ježíši Kristu. Formát 141 × 204 mm, brožovaná, 160 stran. Objednací kód K45
Kč
220,15
Nabídka knih…
A přece Otec nebeský o ně stará se George Müller (1805–1898) byl kazatel, misionář a zakladatel sítě sirotčinců v Anglii. Svůj životní příběh napsal s úmyslem povzbudit čtenáře ke spoléhání se na Boha. Sirotčince, které založil, poskytly péči, křesťanskou výchovu i vzdělání tisícům sirotků. Müller přitom nikdy nikoho nežádal o finanční pomoc. Naopak sám finančně pod poroval misionáře po celém světě. Díky jeho podpoře mohlo být v Anglii i v zahraničí rozšířeno přes milion Nových zákonů. Ve chvílích největší nouze často obdržel neočekávanou potravinovou nebo fi nanční pomoc pro své sirotčince. To vše posilovalo jeho víru v Boha a upevňovalo v přesvědčení, že Bůh svá zaslíbení dodržuje. Formát 12 × 17 cm, 224 stran, brožovaná. Cena 20 Kč. Objednací kód K55
Tři kapitoly nejen do sboru korintského Přináší chatizmatické hnutí duchovní obnovu vychladlé a zesvětš tělé církvi? Není jenom jedním z módních směrů v dějinách církve? Autor ThDr. Jan Urban, kazatel Církve bratrské, se snaží ve světle Písma (1. list Korintským 12–14) poukázat na nutnost souladu cha rizmatických projevů s etickou stránkou života křesťana. Kniha vy šla v roce 1991; myšlenky, které přináší, jsou však aktuální i dnes.
Formát A5, 104 stran, vázaná. Cena 20 Kč. Objednací kód K56
VYLOSOVÁNÍ VÝHERCŮ KŘÍŽOVKY
Ze správných odpovědí na křížovky jsme vylosovali tyto výherce: Blahunková A., Olomouc; Janíčková K., Brno; Páralovi P. a P., Ústí n/L; Buďová M., Zdeňkov; Kaštanová M., Jindřichův Hradec; Ptáková J., Rychnov n/K; Čáp V., Červený Kostelec; Křížková H. Mgr., Praha; Sedláček J., Frenštát p/R; Dermíšek J., Velká n/Veličkou; Kyselka M., Želešice; Vratsová V., Násedlovice; Hájková P., Horoměřice; Lachmanová L., Trhový Štěpánov; Wardasová M., Komorní Lhotka; Hamplová A., Hrochov; Machulková J. Plzeň; Zajíčková M., Valašská Bystřice; Havlíková L., Třebelovice; Milotová Z., Praha; Zvonková G., Nedašov
Výhercům blahopřejeme a zasíláme malý dárek.
Všem našim odběratelům přejeme požehnaný rok 2016! Redakce BTM
Nové perspektivy – Zpravodaj BTM č. 141. Vydává BRNĚNSKÁ TISKOVÁ MISIE, z.s., křesťanská ekumenická
nezisková společnost. Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo v lednu 2016. Počet příloh variabilní. Adresa redakce: BTM, Smetanova 9, 602 00 BRNO, tel: 545 224 222, e-mail:
[email protected], internet: www.btm.cz. Telefon pro objednávky: 545 224 253. Odpovědný redaktor: Bc. Jan Titěra. Bankovní spojení: Komerční banka č.ú. 94532621/0100. Jako variabilní symbol uveďte svoje evidenční
číslo. Tisk: OLPRINT – Jaroslav Olejko, Šlapanice u Brna. Distribuce: firma Vlastislav Dvořák, PP 601-115/97, 621 00 Brno 21. Obchodní psaní.
16
