2 Vážení ètenáøi, je prý na mnì, abych do našeho obecního mìsíèníku èímsi moudrým pøispìl v èase, který se složil mezi dva naše významné státní svátky

NOVÁ RUBRIKA PØEDSTAVUJEME ZASTUPITELE str. 3 ROZHOVOR O DOPRAVÌ A ŽIVOTNÍM PROSTØEDÍ str. 6 POZVÁNKA NA BENEFIÈNÍ KONCERT str. 10 PRVÒÁÈCI, NEBOJTE SE ŠKOLY str. 14 MÁTE CHU SI ZACVIÈIT? str. 19 STAROSTOVÉ NA KURTECH str. 26

2 Vážení ètenáøi, je prý na mnì, abych do našeho obecního mìsíèníku èímsi moudrým pøispìl v èase, který se složil mezi dva naše významné státní svátky s kalendáøním datem 28. A tak zatímco Den státnosti pøipadající na Václavùv svátek dne 28. záøí už nestíhám, pøed svátkem 28. øíjna mám ještì dostateèný náskok. Øeknu-li cosi moudrého to nevím, ale upøímný chci být jistì. Vrátím se pøece jen k té první osmadvacítce. A protože se nechci opakovat a vracet se ke svému úvodníku na totéž téma pøed rokem, tak jen velmi struènì a pøedevším z pohledu právì uplynulého roku. Musím konstatovat, že se nám ani za ten uplynulý rok povìdomí té naší èeské státnosti nic moc pozdvihnout nezdaøilo. Èím to asi je? Že bychom mìli jiné starosti, že bychom si moc èeské státnosti nevážili, že bychom o pozdvihnutí našeho národního cítìní nestáli, že bychom ještì stále mìli dost vnitøních pøekážek k projevùm opravdového vlastenectví, že ještì nejsme "jako v té Americe" ? Nevím, nevím, ale tìžko bych házel vinu za tento stav na obyèejné lidi, obèanstvo. Urèitì bych oèekával jistou iniciativu od našich nejvyšších pøedstavitelù, senátorù, poslancù, ale i politických stran. A povinnost napravit souèasný stav nesnímám ani ze škol a uèitelù. Vždy kde jinde zaèít, než u dìtí a mládeže. Trochu lépe je na tom øíjnové výroèí. Letos dokonce pùlkulaté. Ano, novodobý samostatný èeský stát bude slavit letos 85. narozeniny. A rozhodnì bude více tìch, kteøí o podstatì tohoto svátku budou vìdìt více než o tom záøijovém, a snad pøibude i tìch, kteøí v den výroèí vyvìsí èeskou státní vlajku. Vždy ani to prezentování našich státních symbolù se nám moc nedaøí. A tak až zase nìjaký zákonodárce pøedloží návrh zákona o dalším státním svátku, zùstaòme radìji na zemi a snažme se vážit si a oslavovat to, co máme dosud a pro co se zatím neumíme rozpálit. Vždyt ono zdaleka nejde jen o ty fangle! Ivan Liška, starosta

INFORMACE Z JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA V úvodu 6. zasedání Zastupitelstva mìstské èásti Praha 20 se starosta vrátil do období prázdnin, podìkoval všem, kteøí se zasloužili o zdárný prùbìh divadelního festivalu, zmínil oslavu 10. výroèí založení gymnázia, popøál další úspìšná desetiletí a stejnì úspìšné maturanty. Podìkoval všem, kteøí se zasloužili o nesporný spoleèenský i sportovní úspìch 9. roèníku Tenisového turnaje starostù ÈR. Dále zmínil adaptaci obøadní sínì, která by mìla být v budoucnu více využívána k nejrùznìjším obøadùm. Školní rok v Horních Poèernicích zahájily všechny školy vèetnì ZvŠ Bártlova až po stávce, tj. 2. záøí. Pøed nìkolika dny byla zahájena opravy støechy Chvalského zámku po pøidìlení úèelové dotace z MHMP ve výši 5,2 milionu Kè. Poté starosta všechny zájemce pozval na køest Divadla Pohoda, který probìhne po divadelním pøedstavení dne 17. øíjna veèer. Zastupitelstvo mìstské èásti Praha 20 vzalo na vìdomí - zprávu ÈP podanou zástupcem velitele MO ÈP v HP praporèíkem K. Machaèem a informaci zástupce MP p. Piršela o stavu bezpeènosti na území Horních Poèernic - pøedložený soubor dopravních problémù m. è. Praha 20 zpracovaný starostou a vyjádøení øeditele OD MHMP Ing. Heroudka k této problematice - výsledek hospodaøení m.è. Praha 20 za I. pololetí 2003 ve výši pøijmù 45 006,8 tis. Kè a ve výši výdajù 40 789,5 tis. Kè s pøebytkem ve výši + 4 217,3 tis. Kè. - zprávu OVAK MHMP - informaci k aktuálnímu stavu hospodaøení m. è. Praha 20 k 15. 9. 2003 - informaci k investièní výstavbì v m.è. Praha 20 v roce 2004 - požadavky na finanèní zdroje z rozpoètu HMP v roce 2004 - informaci radního Ing. Straky o investièních zámìrech m.è. Praha 20 a informaci o projednávání zmìn ÚP è. 5. Dále také informaci starosty o postupu prací na rekonstrukci výmìníkové stanice v ZŠ

ÈESKÁ STRANA SOCIÁLNÌ DEMOKRATICKÁ, MO Horní Poèernice

Chodovická -zámìr prodeje pozemku parc.è. 4036/164 o výmìøe cca 4300 m2 spoleènosti Oldman s.r.o. - Zprávu o èinnosti RMÈ od minulého zasedání ZMÈ schválilo: - návrh ustanovení stálé návrhové komise ZMÈ Praha 20 ve složení: Mgr.Bukolský, p. Douša, pí.Mazouchová, p.Stoklasa a MVDr. Mojžíš - pøedložený návrh programu jednání vèetnì navržených zmìn tj. doplnìní bodù 2) a 3) a rozšíøení v bodì 7) - podle hlavy VI. a IX. statutu HMP zmìny rozpoètu na rok 2003 podle výše uvedených návrhù na objem pøíjmù ve výši 98 947,6 tis. Kè a objem výdajù ve výši 93 447,6 tis. Kè - prodej ideální spoluvlastnické poloviny pozemku parc.è. 4241/4 o celkové výmìøe 26 838 m3 spoleènosti CANABA a.s. - Dodatek è. 1 ke Knihovnímu øádu Místní veøejné knihovny souhlasilo: - v návaznosti na usnesení ZMÈ ze dne 17/9/01 se stanovením ceny za nabytí provizorní stavby E04 - se zámìrem prodeje pozemkù parc.è. 4036/118, 4036/119, 4036/126, 4036/127 a 4036/128 o celkové výmìøe 2 706m2 spoleènosti Technimat s.r.o. - se zámìrem prodeje pozemkù parc.è. 4237 o výmìøe 1 259 m2, parc.è. 4236/1 o výmìøe 107 m2 a parc.è. 4236/2 o výmìøe 158 m2 spoleènosti TANNACO s.r.o., za úèelem vybudování èerpací stanice pohonných hmot, s podmínkou koordinace výstavby s výstavbou v sousední lokalitì - investor CANABA a vybudování cca 1/2 propojovací komunikace ul. Komárovské a ul. Ve Žlíbku a jejího bezúplatného pøedání, vèetnì pozemkù, mìstské èásti Praha 20 - s majetkoprávním vypoøádáním pozemkù parc.è. 3852/2 o výmìøe 211 m2, parc.è. 1422/17 o výmìøe 39 m2, parc.è. 1422/16 o výmìøe 125 m2, parc.è. 1422/15 o výmìøe 43 m2, parc.è. 1422/14 o výmìøe 39 m2, parc. è. 1422/13

o výmìøe 36 m2, parc.è. 1422/12 o výmìøe 18 m2, parc.è. 1422/11 o výmìøe 76 m2, parc.è. 1422/10 o výmìøe 107 m2 a parc.è. 1422/9 o výmìøe 752 m2 formou rovnocenné smìny za obecní pozemek parc.è. 4405/1 o výmìøe 758 m2 - s uzavøením smlouvy o smlouvì budoucí kupní se spoleèností CANABA a.s. s tím, že územní øízení bude spoleèností zahájeno do 45-ti dnù od podpisu této smlouvy, nejdéle však do 90-ti dnù. Smlouva o smlouvì budoucí má platnost pouze v pøípadì, že územní rozhodnutí bude vydáno do 1 roku od podpisu smlouvy odmítlo: - upøednostnìní výstavby Vysoèanské radiály pøed napojením komunikace H10 na ul. Bystrou ve smyslu ÚP s tím, že m.è. Praha 20 nemá zájem na provizorním øešení uložilo: - RMÈ Praha 20 projednat následující požadavky m.è. Praha 20 s øeditelstvím ÈP Praha 9, pøípadnì podle potøeby s øeditelstvím ÈP HMP: 1. Vzhledem ke zvýšené kriminalitì v prostorách obchodního støediska Makro a jeho okolí posílit poèetní stav policistù ÈP pro Horní Poèernice 2. Provìøit kategorizaci pracovištì MP v Horních Poèernicích v síti HMP 3. Zajistit mìøení rychlosti projíždìjících automobilù i na jiných komunikacích než na Náchodské, zejména v obydlené èásti Ve Žlíbku. 4. Posílit hlídkovou službu v HP organizováním hlídek ÈP a MP ve spolupráci s m.è. Horní Poèernice - RMÈ Praha 20 požádat radního p. Štainera o podporu øešení dopravní obslužnosti obchodní oblasti Èerný Most. - RMÈ Praha 20 pøedložit MHMP požadavek na konkrétní finanèní pøíspìvek na øešení dopravních problémù i s možností využití zdrojù Jednotného programu Cíl 2 regionu soudržnosti HMP na období 2004-2006 z fondù EU. KÚMÈ, E.Kubešová

85. let naší samostatnosti Letos 28. øíjna vzpomínáme na 85. výroèí vzniku samostatné Èeskoslovenské republiky. Bez úsilí T.G. Masaryka a našich legionáøù bychom nikdy toto výroèí nemohli slavit. ÈESKÁ STRANA SOCIÁLNÌ DEMOKRATICKÁ, MO Horní Poèernice

Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

Pøedstavujeme zastupitele

3

Vážení ètenáøi, dnes otvíráme novou rubriku, ve které vám budeme postupnì pøedstavovat ty, kterým jste dali dùvìru v posledních komunálních volbách - zastupitele MÈ Praha 20. Abychom se vyhnuli hledání složitých politických klíèù èi podezøení z protežování nìkteré z politických stran, zvolili jsme ten nejjednodušší postup - podle abecedy. Mìli jsme v úmyslu pøedstavit v každém èísle dva zastupitele a postupovat soubìžnì od A a od Z. Protože ale v praxi nic nebývá ideálnì jednoduché, je výsledkem pøece jenom kompromis, podmínìný tím, že od dvou zastupitelù na zaèátku abecedního seznamu se nám nepodaøilo získat odpovìdi vèas. Omlouváme se jim i vám, dostanou prostor v pøíštích èíslech. Vìøíme, že rubrika "Pøedstavujeme zastupitele" vám pøinese užiteèné informace a pomùže vám lépe poznat ty, kteøí sas výraznì ovlivòují bìh vìcí veøejných v naší obci.

Hana Èížková Narodila se v roce 1952 v Horních Poèernicích a trvale zde žije. Je vdaná, má jednu dospìlou dceru. Od r. 2001 je øeditelkou Kulturního centra Domeèek (døíve Osvìtová beseda Horní Poèernice), kam pøišla pracovat pøed 22 lety. Práce v KC je z velké èásti jejím koníèkem, zejména pokud jde o poøádání kulturních akcí a podpory bohaté èinnosti ochotnických divadelních souborù. Oblíbenou relaxací je chození po horách a houbaøení. Do komunální politiky vstoupila v roce 1990. Jako èlenka prvního polistopadového zastupitelstva pracovala ve školské a kulturní komisi. Znovu byla zvolena do zastupitelstva v roce 2002 za ODS jako bezpartijní a pokraèuje v práci v komisi kultury a spolkových èinností. S jakými cíli jste vstoupila do lokální politiky a jaké jsou vaše priority? Do komunální politiky jsem šla proto, že chci mít možnost spolurozhodovat o vìcech, které ovlivòují nᚠkaždodenní život. Nechci jenom pøihlížet. Chci na tom, jak se nám tu žije, mít svùj podíl. Prioritou pro mne je aktivní pøístup a spolupráce s ostatními pøi øešení nejrùznìjších problémù. Vzdáleným, ale vìøím, že reálným cílem je pak mìstská èást, kde je dostatek krásných a vybavených škol, zelenì, míst ke sportování, relaxaci, spolkové a klubové èinnosti a v neposlední øadì i moderní knihovna, divadlo … Co hodnotíte jako svùj nejvìtší úspìch, resp. co se vám podaøilo prosadit, realizovat? Za vyloženì svùj, žádný z dosažených úspìchù nepovažuji, všechny jsou výsledkem vzájemné spolupráce. Velkou radost ale mám z udržení tradice Divadla v pøírodì, festivalu ochotnických divadelních souborù. A to i v ekonomicky nelehkých letech. Postupná pøemìna nevyužitého kina v divadlo také svìdèí o vstøícném pøístupu zastupitelù k místní kultuøe a už se tìším na koneèný výsledek realizace tohoto zámìru. Všichni víme, že nejsnazším

Hornopoèernický zpravodaj

øešením by bylo budovu kina, postavenou ve 40. letech Okrašlovacím spolkem, prodat, naplnit na chvíli obecní kasu a zbavit se starostí. Jsem ráda, že jsme to neudìlali. Už teï tam nachází nezbytné zázemí nìkolik divadelních souborù vèetnì cca 50 dìtí - Poèerníèkù. A ve výètu bych mohla pokraèovat, protože kultuøe se v Horních Poèernicích celkem daøí. Co vás rozèiluje nebo se zatím nedaøí tak, jak byste si pøála? Rozèiluje mì nevšímavost a lhostejnost, ale to jsou takové všeobecné nešvary. A taky když nìkde vidím plýtvat penìzi, kterých se nám jinde nedostává. Výèet toho, co se zatím nedaøí, bych zaèala: nedaøí se zajistit dostateèný objem penìz na obnovu a údržbu všech chátrajících obecních budov, kulturních památek a kulturních zaøízení, Chvalskou tvrzí poèínaje a tøeba pøírodním divadlem konèe. Jaké jsou Vaše nejbližší cíle jako zastupitele? Na tuto otázku neumím odpovìdìt, nebo si spíš myslím, že odpovìï na ni je už v tom, co jsem øekla. Obèas, když se nìco podaøí vyøešit, mì napadá text jedné z písnièek Jarka Nohavici - kdyby hùø nebylo, to by nám staèilo. Ale nakonec si vždycky uvìdomím, že by pøece jen mohlo být ještì i o trošku líp.

J U D r. B c . Z b y n ì k T R O J A N Narodil se v Liberci v roce 1949. Profesí je právník a pedagog. Je ženatý, otec dvou dospìlých synù. Již 10 let trvale bydlí v Horních Poèernicích. V souèasné dobì pracuje samostatnì zejména ve vztahu k zahranièí, a to od poradenské èinnosti po vývoz investièních celkù. V zahranièí si vypracoval osobní kontakty napø. v Austrálii, Kanadì, Itálii, Kazachstánu, Mongolsku, Rusku, Singapuru, Thajsku a Vietnamu. Mezi jeho osobní záliby patøí zájem o pøírodu a sport, po dlouhá léta byl aktivním závodníkem øeckoøímského zápasu a volného stylu. V souèasné dobì je držitelem instruktorského oprávnìní a zkušebním komisaøem

BUDO sportù a držitelem mistrovského stupnì 2. Dan Èeského svazu JIUJITSU. Dr. Trojan není èlenem žádné politické strany, do Zastupitelstva byl zvolen za ÈSSD poprvé v minulých komunálních volbách, tedy v roce 2002. Kromì práce v zastupitelstvu je èlenem kontrolního výboru a pracuje také v komisi veøejného poøádku. S jakými cíli jste vstoupil do lokální politiky a jaké jsou vaše priority? Do lokální politiky jsem vstoupil až poté, co jsem se jako "pøistìhovalec" seznámil s životem mìstské èásti. Dá se øíci, že v komunální politice pro mne cíl je cesta, kam vedeme spoleènì naši mìstskou èást, a prioritou je úèinná spolupráce se všemi politickými stranami na rozvoji místa, kde žijeme. Co hodnotíte jako svùj nejvìtší úspìch, resp. co se vám podaøilo prosadit, realizovat? Celkovým úspìchem je, že se na zastupitelstvu permanentnì nehádáme o zbyteènostech, ale že se vede vìcná diskuze. Tím neøíkám, že se mi to podaøilo prosadit, ale realizace rozumných vìcí je dostupná. Co Vás rozèiluje nebo se zatím nedaøí tak, jak byste si pøál? Nedá se øíci, že by mne to rozèilovalo. Ale když na pøestupkové komisi, kde zasedám jako zastupitel a spoluøeším problémy obèanù, poslouchám, jak se nìkteøí naši obèané navzájem až nenávidí, a pøitom by staèilo tak málo. Zklidnit se, porozumìt situaci i sobì, tøeba si i rozumnì promluvit a usmát se na sebe. A ne hned volat - starosto, rozsuï nás! Potrestej ho! Ještì, že starosta nemá "šatlavu", byla by plná. Za zmínku jistì stojí i skuteènost, že mnozí z nás tuto svoji agresivitu pøenášejí i do silnièního provozu. Proto i zde platí v pøeneseném slova smyslu to, co jsem øekl pøed chvílí, aby nás nemusel "nikdo soudit". Jaké jsou Vaše nejbližší cíle jako zastupitele? Naplòovat volební program ÈSSD a jeho hlavní úkoly, tedy v práci zastupitelstva vytvoøit široký konsensus spolupráce všech politických stran, prohloubit spolupráci s obèany….ne, nebojte se, nebudu zde v této rubrice agitovat, øeknu to jinými slovy a vrátím se tím na zaèátek otázek, kdy cíl jsem oznaèil za spoleènou cestu nás všech. Je to bìh na dlouhé trati, cesta k porozumìní, vzájemnému soužití a hledání nových cílù - cest. e-mail:[email protected] http://www.trojan.cz

øíjen 2003

ÈÍM ŽIJE RADNICE

4

ODBOR MÍSTNÍHO HOSPODÁØSTVÍ Informace pro obèany, kteøí si objednávají vyvážení odpadních jímek.

Pražské vodovody a kanalizace jako provozovatel ÈOV Èertousy pøi vìtším dešti neumožní vypouštìní fekálních vozù do èistírny. Tímto opatøením dochází k zastavení, popøípadì èasovému posunutí vyvážení jímek. Vzhledem k provozní dobì ÈOV (dennì pouze do 15.00 hod.) nelze vyvézt jímky dle termínu objednání. Místní hospodáøství, které zajišuje dispeèink na objednání fekálních služeb a snaží se maximálním zpùsobem zajistit tyto služby ke spokojenosti obèanù, se z tohoto dùvodu omlouvá za pøípadné vzniklé problémy pøi nedodržení termínu vývozu jímek. Pro informaci obèanùm sdìlujeme, že závady veøejného osvìtlení se hlásí pøímo provozovateli, firmì ELTODO CITELUM s.r.o., Novodvorská 1010/14 Praha 4, na centrální dispeèink tel. 261 343 740. Pro pøesné urèení a vèasné odstranìní závady nahlašte prosím èíslo sloupu veøejného osvìtlení, které je vyraženo na štítku pøímo na stožáru. Jana Ryšavá odbor místního hospodáøství

EKONOMICKÝ ODBOR Zákon o místních poplatcích

ve znìní zákona è. 229/2003 Sb. nabývá úèinnost od 1.1.2004 Poplatek za lázeòský nebo rekreaèní pobyt platí fyzické osoby, které pøechodnì a za úplatu pøebývají v místech soustøedìného turistického ruchu a neprokáží jiný dùvod svého pobytu. Osoby, které nepodléhají tomuto poplatku, urèuje § 3 odst. 2 výše uvedeného zákona. Poplatek vybírá pro obec ubytovatel, který pøechodné ubytování poskytl. Tato osoba je plátcem poplatku a za poplatek ruèí. Je povinen vést v písemné podobì evidenèní knihu, kterou vede pøehlednì a srozumitelnì, a uchovávat ji po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Místní poplatek z ubytovací kapacity se dle zákona è. 565/1990 ve znìní pozdìjších pøedpisù od 1.1.2004 vybírá z ubytovací kapacity v zaøízeních urèených k pøechodnému ubytování za úplatu. Tzn. že ubytovací poplatek nebudou od r. 2004 odvádìt ti poplatníci, kteøí poskytují ubytovací služby napø. v rodinném domku, nebo tento není k tomuto úèelu urèen, ale souèasnì nejsou zbaveni povinnosti plátce místního poplatku za lázeòský nebo rekreaèní pobyt. Poplatku ubytovací kapacity nepodléhá ubytovací kapacita v zaøízeních daných §7 odst. 2 výše uvedeného zákona. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba. Je povinen vést evidenèní knihu obdobnì jako u poplatkù za rekreaèní pobyt. Konkrétní výše obou poplatkù bude upravena vyhláškami hl. m. Prahy. Dle zákona o místních poplatcích mùže výše poplatku za lázeòský nebo rekreaèní pobyt èinit až 15,- Kè za osobu a každý i zapoèatý den pobytu, není-li tento dnem pøíchodu, a výše poplatku z ubytovací kapacity až 4,- Kè za každé využité lùžko a den.

výroby, popøípadì èinnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostøedí, jsou pøípustné jen na základì rozhodnutí stavebního úøadu o zmìnì v užívání stavby dle § 85 stavebního zákona. Zmìna v užívání stavby nemùže být povolena, pokud je v rozporu se závaznou èástí územnì plánovací dokumentace. Zmìnu v užívání stavby lze rozdìlit na: 1) není spojena se zmìnou stavby - nedochází ke stavebním úpravám 2) je spojena se zmìnou stavby - dochází ke stavebním úpravám Zmìnu v užívání stavby, která je spojena se zmìnou stavby, projedná stavební úøad ve stavebním øízení a po jejím dokonèení provede kolaudaci zmìny stavby. Výrok kolaudaèního rozhodnutí obsahuje nový úèel užívání stavby. Návrh na vydání rozhodnutí o zmìnì v užívání stavby, která není spojena se zmìnou stavby, dle § 35 vyhl.è.132/1998 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení stavebního zákona, obsahuje: a) jméno (název) a adresu (sídlo) vlastníka stavby, b) oznaèení stavby, c) uvedení nového zpùsobu užívání stavby K návrhu se pøipojí: - dokumentace s vyznaèením stávajícího a nového zpùsobu užívání jednotlivých prostorù; u starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k návrhu pøedložit pasport stavby - doklad o vlastnickém právu ke stavbì, popøípadì souhlas vlastníka stavby se zmìnou ve zpùsobu jejího užívání, není-li navrhovatel vlastníkem stavby - doklady o jednání s orgány státní správy a s úèastníky øízení, a rozhodnutí, stanoviska, souhlasy, posouzení, popøípadì jiná opatøení dotèených orgánù státní správy vyžadovaná zvláštními pøedpisy - kolaudaèní rozhodnutí, ze kterého je zøejmé, k jakému úèelu byla stavba povolena, anebo osvìdèení o existenci stavby (pasport) TomᚠHýsek vedoucí odboru výstavby

ODBOR SOCIÁLNÍCH VÌCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

Mìstská èást Praha 20 vyhlašuje pro rok 2004 grantový program v oblasti sociálních a zdravotních služeb Grantový program Mìstské èásti Praha 20 pro rok 2004 na podporu projektù v oblasti sociálních a zdravotních služeb pro obèany mìstské èásti Praha 20 I. Cíl programu Cílem programu je vytváøet podmínky pro èinnost a uskuteèòování projektù zamìøených na rozvíjení a doplòování sociálních a zdravotních služeb na území MÈ Praha 20 v níže uvedených oblastech. II. Priority programu -peèovatelské a terénní služby vèetnì osobní asistence poskytované starým a zdravotnì postiženým obèanùm v jejich domácnostech -èinnost organizací poskytujících sociální nebo zdravotní zázemí v pobytovém zaøízení -podpora chránìného bydlení Ing. Hana Drbohlavova -programy integrace zdravotnì postižených osob a podpora sporekonomický odbor tovních aktivit -realizace rekondièních pobytù zdravotnì postižených osob -pomoc dìtem ze sociálnì slabých a problémových rodin (zájmoODBOR VÝSTAVBY vá èinnost, klubová èinnost) -pomoc rodinám s dìtmi v náhradní rodinné péèi pøi rozvíjení Rady, které vás provedou stavební èinností jejich talentu v oblasti sportu a umìní "Po bodech k touženému cíli." -aktivity zamìøené na pomoc lidem v krizových situacích Stavby a jejich zmìny - zmìna v užívání stavby III. Podmínky pro poskytnutí grantù Stavbu lze užívat jen k úèelu urèenému v pravomocném kolaudaèním rozhodnutí. Zmìny ve zpùsobu užívání stavby, v jejím Všeobecné podmínky: provozním zaøízení, ve zpùsobu nebo podstatném rozšíøení Do výbìru budou zaøazeny projekty zamìøené na realizaci aktivit

Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

5 sociálního a zdravotnického charakteru poøádaných na území MÈ Praha 20 pro obèany Horních Poèernic. Žádosti o dotace mohou podávat právnické a fyzické osoby, upøednostnìny budou projekty nestátních neziskových organizací. Finanèní prostøedky poskytnuté v rámci grantového programu lze použít zejména na provozní náklady, potøeby pro èinnost neziskových subjektù, náklady na dopravu, na úhradu nákladù kurzù pro fyzické osoby, startovného a nákup sportovních potøeb k dosažení vrcholových výsledkù (výsledky nutno doložit) apod. Na poskytnutí grantu není právní nárok,ani nárok obdržet finanèní prostøedky v požadované plné výši. O grant lze žádat na projekty uskuteènìné v roce 2004. Finanèní prostøedky je tøeba vyèerpat do 31.12.2004 a vyúètovat je nejpozdìji do 31.1.2005. Poskytovatel daru si vymiòuje možnost kontroly využití daru po stránce vìcné (napø. návštìva organizace èi uskuteènìné akce) i po stránce využití finanèních prostøedkù. Žádost o grant musí obsahovat: - název (jméno) žadatele s jeho struènou charakteristikou (zamìøení èinnosti, pøehled jeho nejvýznamnìjších aktivit), fyzické osoby k žádosti o grant doloží získaná ocenìní na úseku, kterému se vìnují (diplomy, medaile apod.) - sídlo (adresa), IÈO ( u fyzických osob bude uvedeno èíslo obèanského prùkazu a rodné èíslo ) - právní formu subjektu dle zøizovací listiny nebo registraèního dokladu - èíslo úètu, adresu bankovního ústavu - název a popis koncepce projektu (cíl, obsah, popis, zdùvodnìní ) a pøínos pro obèany MÈ Praha 20) - poèet klientù, pro které bude projekt realizován (pro kolik osob z Horních Poèernic bude grant využit), u dlouhodobých projektù budou uvedeny údaje za uplynulý rok - rámcový èasový harmonogram realizace projektu - rozpoèet projektu a požadovaná fin. èástka podle nákladových položek (viz. bod B 4, žádosti) - datum a podpis statutárního zástupce. Žádosti, které nebudou obsahovat všechny požadované údaje, budou z výbìrového øízení vyøazeny. Podání žádosti: podatelna Úøadu m.è. Praha 20, Jívanská 647 nebo 635, Horní Poèernice. Žádost je možno doruèit osobnì nebo poštou do 15.11.2003. Projekty budou posouzeny sociálnì - zdravotní komisí MÈ Praha 20 a dále pøedány k projednání a ke schválení Radì m.è., Praha 20. Žadatel bude vyrozumìn o výsledku posouzení žádosti o grant do ètyø týdnù od rozhodnutí Rady m.è. Praha 20. V pøípadì schválení grantu bude uzavøena s žadatelem smlouva o poskytnutí grantu. K podpisu této smlouvy bude žadatel vyzván telefonicky nebo písemnì. Pøíjemce finanèních prostøedkù z grantového programu pøedloží vyúètování grantu a závìreènou zprávu o provedení a výsledcích projektu dle výše uvedených propozic. Žádost o poskytnutí fin. pøíspìvku z rozpoètu MÈ Praha 20 lze vyzvednout v podatelnì Úøadu MÈ Jívanská 647 a Jívanská 635. Miluše Malá, vedoucí odboru

Pozvánka Odbor sociálních vìcí a zdravotnictví zve seniory na

"Pøátelské posezení",

které se bude konat dne 22.10. 2003 od 14.00 hod v kulturním centru "Domeèek". Je pøipraven kulturní program, ve kterém vystoupí imitátor Lojza Matoušek a pan Richard Adam. Vstupenky v cenì 20,- Kè lze zakoupit na odboru soc. vìcí a zdravotnictví ÚMÈ Praha 20, Jívanská 635, u sl. Rùthové (1. patro, dveøe è. 202). Martina Rùthová, DiS. sociální pracovnice

Hornopoèernický zpravodaj

ODBOR ŠKOLSTVÍ A KULTURY Organizace školního roku 2003/2004 v základních, støedních a speciálních školách Podzimní prázdniny pøipadnou na pondìlí 27.øíjna a støedu 29.øíjna 2003. Vánoèní prázdniny budou zahájeny v pondìlí 22.prosince 2003 a skonèí v pátek 2.ledna 2004. Jednodenní pololetní prázdniny pøipadnou na pátek 30.ledna 2004. Jarní prázdniny jsou stanoveny pro Prahu 6 až Prahu 10 na 8.3. 14.3.2004, pro Prahu 1 až Prahu 5 na 1.3. - 7.3.2004. Velikonoèní prázdniny pøipadnou na ètvrtek 8.dubna a pátek 9.dubna 2004. Hlavní prázdniny budou trvat od ètvrtka 1.èervence do úterý 31.srpna 2004.

Hana Plíšková odbor školství a kultury

Úøad mìstské èásti Praha 20 pro své obèany formou bulletinu vydal ucelený pøehled o stavu úøadu, poètu pracovníkù, pøenesených kompetencích a naplnìní všech pracovních úkolù od 1. 7. 2001 do souèasnosti. Tato Zpráva o èinnosti Úøadu mìstské èásti Praha 20 - Horní Poèernice je zdarma k dispozici na recepcích ÚMÈ.

Jana Bajerová odbor školství a kultury

ODBOR ROZVOJE OBCE Vracím se k dvìma dùležitým investièním akcím, avizovaným v minulém èísle našeho listu. Za prvé jde o "Opravu havarijního stavu støechy Chvalského zámku". Zde se dá øíct, že jsme byli úspìšní, resp. ze tøí pøihlášených zájemcù byl ve výbìrovém øízení vybrán dodavatel prací, jímž je STAV - ING Praha s.r.o. Ten, kdo chodí kolem Chvalského zámku, si mohl všimnout, že práce na opravì jsou již v plném chodu. A jestli jsme byli vskutku úspìšní - to ukáže až dokonèené dílo. Za druhé se jedná o akci "Využití lokality Robotnice pro bytovou výstavbu". Zde však k výraznému postupu nedošlo. 25.8. t.r. posoudila komise ad hoc osm došlých nabídek a konstatovala, že dvì z nich jsou neúplné a byly tudíž z dalších kol posuzování vyøazeny. U zbývajících šesti nabídek byli jejich pøedkladatelé vyzváni k upøesnìní nìkterých èástí nabídky. Termín pro dopracování je konec záøí a další kolo posuzování nabídek se uskuteèní v øíjnu. Lokalita "Robotnice" je rozsáhlé území mnoha vlastníkù a zvolit správného investora a správný zpùsob "rozjetí" výstavby je velmi obtížné, a tak je zcela na místì, že se rozhoduje rozvážnì a beze spìchu.

Libuše Bízová ORO

Poèítaèové kurzy

Na konci loòského školního roku se naše škola zapojila do projektu Národní program poèítaèové gramotnosti, který je podporovaný Ministerstvem informatiky, a stala se Regionálním centrem internetu. Od záøí provozujeme poèítaèové kurzy, které jsou urèené široké veøejnosti. Pod vedením zkušeného lektora nabízíme kurzy Poprvé u poèítaèe, Zaèínáme s internetem, Internet pro pokroèilé. Nároènost kurzu lze pøizpùsobit okamžitým potøebám skupiny. K dispozici máme 11 poèítaèù s trvalým pøipojením k internetu. Cena dvouhodinového kurzu vèetnì uèebních materiálù je 100 Kè. Bližší informace a pøihlášku lze získat na www.centruminternetu.cz, na bezplatné telefonní lince 844 111 130 nebo pøímo u nás ve škole (ZŠ Ratiboøická 1700, Praha 9 - Horní Poèernice, 193 00). Máte-li touhu èi chu pustit se do práce s poèítaèem a nevíte jak na to, zkuste to u nás ve škole. Vítáni jste jak vy, tak i další pøátelé naší školy z vašeho okolí.

Eva Holá, ZŠ Ratiboøická

øíjen 2003

6

Bezohlednost se nevyplácí …za volantem ani v pøírodì! O problémech dopravy, bezohlednosti øidièù a také našem vztahu k pøírodì, jejíž jsme souèástí, hovoøíme s Ing. Miroslavem Horynou, vedoucím odboru životního prostøedí a dopravy ÚMÈ Praha 20.

Chvaly stále trápí hluk

Pane inženýre, vrame se nejprve k problému, jemuž se zpravodaj pøed pár mìsíci vìnoval. Jde o potíže s hlukem z dálnice, který trápí pøedevším obyvatele Chval a Svéprávic. Probìhlo už slíbené mìøení intenzity hluku? Ano, jde o pomìrnì èerstvou informaci, nicménì mohu potvrdit, že mìøení probìhlo bìhem ètyøiadvaceti hodin ve dnech 3. - 4. záøí. Oficiální zprávu o jeho výsledcích teprve dostaneme. Nicménì firma nebo zadavatel, jímž je Øeditelství silnic a dálnic, si podle našeho pøedbìžného názoru bohužel vybrali místo, kde je hluk nejmenší. Z toho mi tedy vychází, že mìøení bylo už pøedem zadané tak, aby vyšlo. Jako pøedstavitelé mìstské èásti jste nemìli šanci zvolit místo mìøení intenzity hluku sami? Skuteènì není povinností zadavatele konzultovat s námi výbìr místa, kde provede mìøení. Osobnì si ovšem myslím, že by nebylo od vìci se pøedem domluvit. Nejdùležitìjší je pøece najít místo s nejvyšší intenzitou hluku a zde potom instalovat zábrany. A ne provést mìøení v místech, kde intenzita mùže být v normì a posléze prohlásit, že hluk v oblasti je v poøádku. Pøitom si každý mùže spoèítat, že o pouhých tøi sta metrù dál, na nájezdu nebo na køižovatce s Chlumeckou, je provoz vìtší a hluk logicky nesrovnatelnì vyšší. V rámci selského rozumu je to nestandardní postup. V rámci platných legislativních norem mají zadavatelé skuteènì právo vybrat si místo k mìøení sami. Obyvatelé Chval ale mají právì tak právo na klidné spaní. Co pro nì v této chvíli mùžete udìlat? Dohodli jsme se s panem starostou, že poèkáme na oficiální zprávu o mìøení hluku na Chvalech. Potom ji mùžeme komentovat nebo rozporovat. Mohu vás ujistit, že pan starosta tomuto problému vìnuje znaènou pozornost. Pokud nám zadavatel oznámí, že podle jeho mìøení je hluk v normì, naše

Hornopoèernický zpravodaj

jednání budou okamžitá. Je jasné, že obyvatelùm Chval, kteøí v blízkosti dálnice žijí, tìžko mùžete tvrdit, že hluk u nich je v normì. V takové chvíli by museli øíci, že jsme podvodníci nebo úplnì padlí na hlavu! Normy hluku jsou tam zcela jistì pøekroèené. Jde o to, o kolik a co s tím lze udìlat. Proto znovu zdùrazòuji, že tomuto problému budeme vìnovat maximální pozornost.

Agresivních øidièù pøibývá

V poslední dobì probìhlo nìkolik akcí, kdy policisté v oblasti Horních Poèernic mìøili rychlost projíždìjících aut. Je to nový pozitivní trend? Již nìkolik let bojujeme za to, aby v Horních Poèernicích mìøila rychlost Policie Èeské republiky. Ta jediná má totiž zákonnou možnost postihu. K mé obrovské radosti skuteènì bìhem posledních mìsícù probìhlo nìkolik tìchto akcí. Policisté mìøí rizikové úseky a já doufám, že jde o pozitivní trend, který jen tak rychle neskonèí. Zvláštì na úsek Náchodské, mezi ulicí Božanovskou a benzinovou pumpou JET, jsme se zamìøili nìkolikrát. Je tu velký pohyb dìtí, povolená rychlost 40 km a pøesto to tady øidièi mnohdy pálí šílenou rychlostí! Údajnì se bìhem jedné takové akce vybere od øidièù zhruba 8 - 10 tisíc korun. Byl bych ovšem velmi rád, kdyby mìøení probíhala také v místech, která pro policii nejsou až tak finanènì atraktivní. Nicménì k pøestupkùm zde dochází také. Máte pocit, že øidièe, který se s klidem prožene stovkou kolem školy, donutí pokuta pøíštì zpomalit? Neustálé pøekraèování povolené rychlosti je problém, který mì nesmírnì trápí. Je to celostátní trend, kritizovaný dnes a dennì sdìlovacími prostøedky. Kázeò našich øidièù je naprosto zoufalá. Pokud legislativnì nedojde ke zmìnì zákona, která by policistùm umožnila vyšší postihy nebo rovnou odebrání øidièských prùkazù, situace se asi skuteènì pøíliš nezlepší. I u nás máme øidièe, kteøí jedou po Náchodské 160 km/hod.

Minulý mìsíc se na køižovatce Bystré a Náchodské stala smrtelná dopravní nehoda. Øidiè, který ji zavinil, mìl na tachometru 140! Nepøimìøenou rychlostí øidièi jezdí nejen na Náchodské, ale také v postranních ulicích, kde bezstarostnì chodí dìti. Pokud se vám tam nìkdo vøítí osmdesátikilometrovou rychlostí, dítì nestaèí uskoèit! Problémem je také pøednost na pøechodech pro chodce. Mrzí mì, že stále dochází k tragédiím a cítím proto absolutní bezmoc. Domnívám se, že zásadní zmìna legislativy u nás je nutná. Obyvatelé Horních Poèernic velmi kladnì hodnotí zpomalovací prahy instalované pøedevším v blízkosti našich škol. Pomáhají výraznì v omezení rychlosti? Instalovali jsme jich tady skuteènì hodnì. Na všech místech, kde je vìtší intenzita pohybu chodcù a právì u škol, kde dùslednì dbáme o zajištìní co nejvìtší bezpeènosti dìtí. Nìkteøí obèané mají nicménì pøedstavu, že právì v jejich ulici by mìl být práh nainstalován. Já si ale nemyslím, že každou køižovatku musí nutnì zdobit zpomalovací práh! Pak se z toho totiž stane precedens. Prahy budou úplnì všude a vy pojednou zjistíte, že po obci se témìø nedá jezdit. Navíc vám øeknu, že jsou øidièi, kteøí se pøes práh u školy øítí osmdesátkou a je jim snad úplnì jedno, že si znièí auto. Obvykle jsou to mladí lidé se silnými auty. Domnívají se, že demokracie sahá až tam, kam si oni sami pøedstavují a dovoleno je snad úplnì všechno. Dùsledky si ovšem nedovedou pøedstavit!

Automobily a kam s nimi

Pojïme krátce k hornopoèernickým komunikacím. Jaký je jejich stav? Dálnice v okolí Horních Poèernic, tzn. Mladoboleslavskou a D11, plus spojovací krèek Jižní spojky má ve své péèi Øeditelství silnic a dálnic.Technická správa komunikací má zase ve své správì Náchodskou, Božanovskou, Bystrou, Bártlovu a ulici Ve Žlíbku, komunikace spojující jednu mìstskou èást s druhou nebo obec s obcí. Zbylou sí tzv. místních komunikací má na starosti mìstská èást - odbor místního hospodáøství a jeho vedoucí pan Píša, jako správce tìchto komunikací. Technický stav je úmìrný poètu penìz, které jsou k dispozici pro jejich údržbu. A stále mám pocit, že vzhledem k minimu penìz, jimiž dotyèný odbor disponuje, je technický stav našich komunikací ještì velmi dobrý. Celkovì ovšem samozøejmì pøíliš dobrý není. Obtížné je èasté frézování vozovek. Pøekousnete omezený provoz a práci na silnici, ale naštve vás, že za pár mìsícù se totéž dìje o kus dál. Dá se s tím nìco udìlat? Víte, kdybychom mìli peníze na rekonstrukci celé komunikace, v úseku dejme tomu 400 - 500 metrù, tak se celá uzavøe, udìlá se objížïka a zbrusu nová komunika-

øíjen 2003

7 ce. Pak máte pokoj na tøicet let! Jenže peníze jsou pouze na záplaty. Vyfrézuje se nejhorší kus a vedle se za rok udìlá další díra,

u nás v Poèernicích sjedou s mìstskou linkou o pouhé jednu nebo dvì minuty. Lidé si ukají na èelo, ale Ropid, firma, která koor-

protože na ni jednoduše rok pøedtím už peníze nezbyly. Opravují se nejhorší úseky komunikací. Místa, kde projíždí autobus a je proto nutné udržet je v odpovídajícím stavu. Penìz na místní komunikace se hrubì nedostává. A magistrát jakoby si to nechtìl uvìdomovat. Je podle vás v Poèernicích, zejména na sídlištích, dostatek parkovacích míst? Vím, že jich je nedostatek. Tento problém je celopražský. Sídlištì se stavìla podle projektù, které poèítaly s tím, že auto má každý tøetí obyvatel. Dnes má ale auto kdekdo, nìkterá rodina dokonce dvì a problém s parkováním máte na svìtì! Auta blokují pøíjezdové cesty, k domùm se nemùže dostat dopravní obsluha, popeláøi nebo zdravotníci. Je to problém ve Lhotské i v Mezilesí. Museli jsme dokonce ze zelených pásù dìlat parkovací místa, aby tam vùbec mìla obsluha šanci projet. Zato parkovištì pøed domy v Leštínské ulici zeje prázdnotou. Ale tìžko mùžeme øíct, že by z toho jejich obyvatelé mìli radost! Bohužel se tam jedná o soukromé parkovištì a do soukromì právních vztahù se ze strany obce velice špatnì zasahuje. Vìøte mi, že vìtšina jednání, která se týkala parkovištì ve zmínìné ulici, probíhala u pana starosty s maximální snahou obèanùm ulehèit. A zatím, øíkám to velice nerad, se naše stanoviska s majiteli pøíliš sblížit nepodaøilo.

dinaci tìchto linek v Praze organizuje, nám vysvìtluje, že to skuteènì není možné zaøídit jinak. Pokud to jen trošku jde, stále na problém apelujeme. A obèas se nám podaøí nìjakou linku o pár minut posunout. Proè byla omezena autobusová linka 222? Jezdila poloprázdná. Zatím si na její zrušení nikdo nestìžoval. Domnívám se, že autobusové linky u nás prozatím dostaèují. Do nového grafikonu Èeských drah se nám dokonce podaøilo pøidat jeden vlak. Mezi osmou a desátou hodinou veèerní. Vlaky nabývají na dùležitosti. Cesta vlakem z centra Prahy do Poèernic je pohodlná, bez pøestupù a dává vám naprosto reálnou šanci si v klidu sednout. Podle mì ideální øešení.

Tøídit odpad mùžeme všichni

Pojïme ale k životnímu prostøedí. V minulém èísle zpravodaje si ètenáøka stìžuje na nepoøádek v našich parcích. Máte vùbec možnost postihnout nìkoho za odhazování odpadkù po ulicích? Pokud nìkdo odhodí láhev nebo papírek na chodník, vìc mùže øešit mìstská policie. A tak je to všude ve svìtì. Za léta, kdy bylo docela jedno, kam co odhodíte, si ovšem lidé zvykli chovat se urèitým zpùsobem. A já mám pocit, že je to v nich zakoøenìné a jde o záležitost celé generace. My ji nezmìní-

me, ani tøi naši mìstští strážníci nemají pøi nejlepší vùli šanci. Dvakrát jsem byl ve Švýcarsku a vìøte mi, že tam si to nikdo nedovolí. Ne že by za každým obyvatelem obce chodil strážník, ale lidé mají zažitou jednoduchou vìc - papír se hází do koše! Mám pocit, že naše vìdomí je už na lepší cestì, ale ideálu jsme stále velmi vzdálení. Pokud ovšem srovnáte situaci u nás s tím, jak vypadá centrum Prahy, musíte uznat, že jsme na tom nesrovnatelnì lépe. Okrajové èásti mìsta, nejen Praha 20 - Horní Poèernice, jsou èistší než centrum. Je tu menší pohyb lidí. Navíc se naše místní hospodáøství o poøádek v obci dobøe stará. Chtìl bych je pochválit. Koše se vysypávají v urèitém režimu, jejich kontrola se provádí dennì. V rámci svých možností dìlají absolutní maximum. A èistota parkù? Odpoledne je možná park zaneøádìný. Prošlo jím tøeba tisíc dìtí a každé z nich tam nìco odhodilo. Druhý den dopoledne je ale èistý, protože pøišla èeta, která jej vyèistila. Opìt jde o individuální pohled. Další ze ètenáøù zase pøirovnává naši schopnost likvidace a tøídìní odpadù k životnímu stylu tzv. "banánových republik". Jak jsme na tom s tøídìním odpadù podle vás? Tady bych naši mìstskou èást skuteènì pochválil! Jako jedna z prvních v Praze zavedla už v roce 1993 tøídìní odpadù do kontejnerù. Lidé si na tøídìní za tu dobu zvykli. Mám pocit, že je u nás už jen velmi málo domácností, kde se odpad netøídí. Míst s kontejnery je v Poèernicích pøes tøicet. Tøídíme plast, papír, sklo a podle mého soudu je tøídìní u nás na velmi dobré úrovni. Lidé zpoèátku nechápali, že pokud do kontejneru hodí celou plastovou láhev, zaberou velký objem. Pokud ji ale sešlápnou, objem je tøetinový. Proto zpoèátku bývaly kontejnery pøeplnìné. Rozjeli jsme kampaò, polepili kontejnery obrázky "šlapající boty", informovali obyvatele ve zpravodaji. Dnes vyvážíme odpad dvakrát týdnì a vše se zdá být v poøádku. Je obèany dostateènì využívána kapacita sbìrného dvora?

Autobusem nebo vlakem pohodlnì až do centra

Jak jsme na tom s veøejnou dopravou. Je kapacita autobusových linek dostaèující? Tím, že metro jezdí až na Èerný Most, je návaznost a kapacita autobusù zcela v poøádku. Obèas se stane, že Dopravní podnik nebo Ropid vymyslí nebo zmìní k nìjakému datu jízdní øád tak, že jedou dvì linky tìsnì za sebou. Samozøejmì, že se hned snažíme o nápravu. Není to ale tak jednoduché. Objektivnì totiž linky jezdí z rùzných smìrù, zvláštì mimopražské "tøístovky." Nìkde navazují na vlak a nemohou zkrátka odjet jindy. Potom se ovšem

Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

8 Desítky až stovky lidí dennì tam pøivezou nìjaký odpad! Pro obyvatele je pøece mnohem výhodnìjší využít sbìrný dvùr, než cpát odpad do pøeplnìných kontejnerù pøed domem. Navíc tady mohou zadarmo odložit témìø všechno, vèetnì nebezpeèného odpadu, olejù, kyselin, louhù a podobnì. Èinnost sbìrného dvora v Horních Poèernicích je proto velmi pozitivní. Omezily se ve velké míøe èerné skládky typu - lednice, skøínì, pneumatiky apod. Obèas se samozøejmì najde nìjaký - s odpuštìním - blbec, který lednici naloží do auta a vyhodí ji do škarpy na silnici spojující Horní a Dolní Poèernice. Takového èlovìka absolutnì nechápu! Má to pøece mnohem dál, než do sbìrného dvora! A v nìm navíc mùže svùj odpad odložit zcela beztrestnì.

Zeleò patøí k životu

Jak vùbec hodnotíte stav životního prostøedí v naší obci? Vzhledem k témìø dokonèené plynofikaci zmizela lokální topeništì. Z ovzduší tedy zmizely oxidy uhlíku a díky tomu se výraznì zlepšilo. Potvrzují to i obèasná mìøení. Naopak vzrùstá podíl oxidu dusíku - vlivem automobilové dopravy. Diskutabilní je, který z oxidù je pro nás škodlivìjší. Provoz na Náchodské je skuteènì obrovský. Snažíme se omezit tranzit pøes Horní Poèernice, ale pøekvapivì jsme zjistili, že samotný tranzit není v takové míøe, jak jsme si pøedstavovali. Nejvìtší podíl na dopravì u nás mají právì zdejší obèané a firmy. Stále usilujeme o využití dálnic. Dopravu z Prahy sice odvedou, ale obèanùm Horních Poèernic pøíliš nepomohou. Na dobré cestì je zámìr sjezdu z ulice Bystré na Mladoboleslavskou. Šancí je také Vysoèanská radiála - sjezd na Teplice a tak dále. Jde o velmi pøíkladný návrh, který by èást problémù s dopravou vyøešil. Vše je však zatím v jednání mezi ministerstvy vnitra a dopravy. Co si vlastnì jako èlovìk zodpovìdný za životní prostøedí a dopravu v obci nejvíce pøejete do budoucna? Nebudu si pøát, abychom bìhem nìkolika let mìli øidièe, kteøí jezdí po obci padesát, protože to je nesmysl. Reálnì bych si pøál lepší komunikaci s magistrátem. Ani ne tak ve vìcech životního prostøedí, spíš o prostøedcích, poskytnutých na péèi o životní prostøedí. Nejsou-li peníze, péèe o životní prostøedí kulhá. Pøál bych si lepší pochopení pro problémy okrajových èástí Prahy. A také vìtší pochopení mezi lidmi navzájem. Mrzí mì obvyklé stížnosti sousedù, že jim padá listí ze stromu od souseda na zahradu. Oni musí zametat, vyklízet okapy a žádají o pokácení stromu, který tu stojí tøeba padesát let! Tìmto žádostem nevyhovujeme. Mé pøání tedy je, aby si lidé uvìdomili, že zeleò tady bude i tehdy, až tu nebudeme my. A životní prostøedí se díky jim mùže výraznì zhoršit. Nauème se brát vìci s nadhledem a ne pøízemnì! aš Foto: archiv

Hornopoèernický zpravodaj

Podzim MŠ Chodovická pøivítá výstavou prací dìtí, která bude otevøena dne 15. 10. 2003 v prostorách vestibulu budovy Chodovická. Výstava potrvá do konce listopadu. Pøístupná bude veøejnosti v odpoledních hodinách od 15.00 do 16.45 hod. Pøijïte se potìšit barevným svìtem ztvárnìným dìtskou fantazií.

Lenka Kudláèková øeditelka MŠ Chodovická

ØÍJEN

26.10.1786 ke Chvalské farnosti byl od Jiren pøifaøen dvùr Xaverov. 18.10.1836 nastoupil na Chvalskou faru jako faráø Antonín Piskaè, lokalista z Malotic. 1.10.1855 se stal chvalským faráøem Jan Nepomuk Kovaøovic, vysloužilý duchovní správce vojenské nemocnice v Bukovinì. 4.10.1873 byl zahájen provoz na jednokolejné trati Severozápadní dráhy z Lysé nad Labem až do provizorní stanice na Rohanském ostrovì v Praze - Karlínì. 21.10.1895 pøi likvidaci požáru statku è. p. 25 v Èertousích v majetku hrabìnky Marie de Meraviglia, spoleènì zasahovaly hasièské sbory ze Chval, Svépravic a Horních Poèernic za pomoci sborù ze Šestajovic, Bìchovic, Nehvizd a Dolních Poèernic. 27.10.1895 byla slavnostnì vysvìcena nová školní budova èp. 113 v Horních Poèernicích a odevzdána svému úèelu. Podle rozhodnutí místní školní rady bylo vyuèování v nové školní budovì zahájeno dne 2. ledna 1896. 10.1903 Papírnický závod Aloise Hynka v Praze daroval chvalské škole množství psacích a kreslících potøeb. Také øeditelství Knihoskladu zaslalo škole 29 uèebnic pro chudé žáky. 26.10.1906 Místní školní rada ve Chvalech dala postavit nový laový plot okolo školní zahrádky. 10.1908 ke konci mìsíce øíjna byly ve znìmèených mìstech severních Èech krutì pronásledovány èeské menšiny. V Praze provokací nìmeckých studentù byly vyvolány bouøe pro nìž bylo nad Prahou a okolím vyhlášeno stanné právo. 10.1909 již poèátkem øíjna se pøi budování prvního vedení pražského vodovodu z Káraného dospìlo až na katastr obce Svépravice. 1.10.1916 bylo provedeno zvýšení poštovních poplatkù z 10 haléøù na 15 haléøù za psaní, z 5 haléøù na 8 haléøù za pohled a ze 6 haléøù na 8 haléøù za slovo telegramu. 8.10.1917 byla naøízena rekvizice cínového vedení pivních trubek a tak nastala hostinským krušná práce s jejich uschováváním. 5.10.1918 Ústøední mocnosti žádají prezidenta Wilsona o pøímìøí a jednání o míru.

V jeho odpovìdi jako pøedpoklad je požadováno vyklizení obsazených území. 28.10.1918 Provoláním k lidu se ujímá "Národní výbor" vlády v Èeskoslovenském státì. Èeskoslovenský stát vstoupil tímto dnem do øady samostatných kulturních státù svìta. 17.10.1919 byly zrušeny pracovní a èelední knížky a schválen zákon proti lichvì a zákon podmíneèného odsouzení. 24.10.1919 byla zavedena státní daò ze zábav /divadlo, biograf, taneèní zábava apod. / vybíraná v obcích. 20.10.1923 byla úøednì pøejata pøistavìná ètyøtøídní obecná škola ve Chvalech. 26.10.1926 byla založena v Horních Poèernicích Jednota proletáøské tìlovýchovy. Prvním pøedsedou byl zvolen Josef Herodes a náèelníkem Jan Veber. 6.10.1927 jako dar Marie Horáèkové, choti místního statkáøe, obdržel øídící uèitel hornopoèernické školy vkladní knížku s èástkou tisíc korun s pøáním, aby základní vklad zùstal nezmìnìn a každoroènì vybírané úroky, aby byly použity na vánoèní nadílku žáku nebo žákyni ze statku èp. 9. Kdyby potøebné dítì ze statku nebylo, pak má být obdarováno jiné. 20.10.1937 V Horních Poèernicích v místnosti sirotèince byla otevøena poradna "Ochrany matek a dìtí". Poradnu vedl místní lékaø MUDr. Kudrnovský. 10.1983 byl uveden do provozu Dùm peèovatelské služby v èp.17 v Tøebešovské ulici. Nový domov zde našlo 12 obèanù. 18.10.1984 plenární zasedání Národního výboru hlavního mìsta Prahy schválilo Územní plán sídelního útvaru Horní Poèernice. 18.10.1992 toho dne vysvìtil generální vikáø Pražského arcibiskupství ThDr. Jaroslav Škarvada po pontifikální mši v kostele Sv. Ludmily ve Chvalech nový køíž na chvalském høbitovì a dále opravenou kaplièku zasvìcenou sv. Antonínu ve Svépravicích a opravenou kaplièku zasvìcenou sv. Václavu v Horních Poèernicích. 31.10.1996 konal se ustavující snìm Klubu podnikatelù v mìstské èásti Praha - Horní Poèernice. 6.10.1997 po provedené opravì vìže kostela ve Chvalech byl do nové schránky vložen pamìtní zápis spolu se sbírkou platných platidel. Rubrika Kalendárium zaèala vycházet v Hornopoèernickém zpravodaji v listopadu loòského roku, a to znamená, že se s ní v tomto èísle louèíme. Jménem redakce i ètenáøù dìkujeme Ing. Antesovi za dvanáct dílù poutavého ètení. V rubrice Historie dávná i nedávná se po úryvku ze vzpomínek Karla Heriana vracíme k cyklu “Vzpomínky”, pøipravenému na základì zápiskù faráøe F. Štveráka. (První èást vzpomínek jsme otiskli v HPZ 78/03.)

øíjen 2003

9

Vzpomínky 2

V pokraèování vzpomínek faráøe Františka Štveráka již jen o konci vìznìní na Pankráci, o následném pobytu v Terezínì a pøesunu do koncentraèního tábora "Dachau". Pøi "sportu" na vìzeòském dvoøe v Pankrácké vìznici za mnou bìhal další èlovìk, který hlasitì nadával na pomìry a na moje upozornìní, aby byl opatrný, jen odvìtil: "Mnì je to fuk, já jsem Venca Pilot. " Shodou okolností se za nìkolik dní pøi otevírání mé cely zlámal v zámku klíè a než to bylo opravené, byl jsem pøeveden do cely právì k Vencovi. Zde jsem se tak dozvìdìl, kdo je mùj pøechodný domácí pán, u nìhož jsem se ocitl. Byl to známý pražský kasaø, který mìl radost z toho, že má alespoò na èas kamaráda, se kterým si mùže popovídat a seznamovat ho s kriminálním životem. Mìl právo na pouèování, protože mimo rùzných vìzení mìl za sebou i nìkolik let ve vìznici na Borech. Mezi vypravováním vylovil z jedné kapsy špaèka a "cundrem" jej zapálil. Pøi jeho spoleèném kouøení, kdy jsem si vychutnával první "baf" od svého zatèení, jsem se také dozvìdìl, že je 4. èervna a nauèil se užívat cundr. Následující den opìt byl sice krátký, ale tìžký výslech, po nìmž jsem se do cely vrátil s rozbitým nosem i tìlem. Po dalším výslechu následovala opìt temnice na tøi dny a po ní další výslechy se stále muèivìjší otázkou, kdy tomu bude konec. Rezultát pøedposledního výslechu znìl: "Pùjdeš pøed lidový soud a budeš povìšen”. V pøipraveném protokolu bylo napsáno: “Faráø František Štverák není nièím vinen, vìc je zamotaná, on žádné vlastizrádné rejdy neèinil. Je mu známo, že nekalé živly spodiny se snaží øíši rùznì poškozovat.” Byl jsem vyzván k podpisu s poznámkou, že pak mohu jít domù a sepsat doma vše, co vím, a moje vìznìní bude skonèeno. Øekl jsem, že to nemohu podepsat, protože o èinnosti spodiny nic nevím. Odmìnou mi byly facky a kopance, než jsem uslyšel spásné "heraus". Po následujícím zvìènìní fotografem do "alba zloèincù Protektorátu", jsem byl umístìn opìt do temnice. Poslední ze šestnácti výslechù byl 21. èervna, kde jsem podepsal, že podpis na dokumentu, vzpomenutém již v první èásti vzpomínek, je pravdìpodobnì mùj. Tím skonèila první èást utrpení po mém zatèení, prožitých v pankrácké vìznici. Následující, ponìkud klidnìjší období, skonèilo ráno 22. èervence, kdy jsem byl zavolán s poznámkou, abych si vzal všechno, co mám. Bylo to jednoduché, mìl jsem jen pl᚝

Hornopoèernický zpravodaj

a klobouk. Po asi hodinovém stání u stìny, tentokrát bez bití, nás naložili do nákladního auta, kde bylo již množství beden. Jeden ze spolucestujících, mezi nimiž bylo asi 15 Židù, mi zašeptal: Jedeme do Terezína. Pøivítání zde bylo celkem pøátelské, jen sem tam nìjaká facka. Židé byli pøivítání "slavnostnìji". Po zápisu nás odvedli na tøetí svìtnici. Na mysl mi pøišly vzpomínky, jak jsem byl v Malé pevnosti pøijat kdysi, když jsem sem pøijel vykonávat vojenskou službu. Dnes jsem zde pøijímán jako tìžký zloèinec, zavíraný vedle cely bývalého vraha Gašpaøíka. Na tøetí svìtnici je nás asi padesát a máme možnost spojení se svìtnici první, kde jsou k dostání cigarety. Tøi za jednu korunu. Ihned se dávám do kouøení, i když se to nesmí. Mezi svìtnicí tøetí a první je cela zmínìného Gašpaøíka, ve které je umístìno na tøicet Židù. První dva dny, zejména pøi podveèerním setkávání na dvoøe, se vzájemnì seznamujeme. Navazují se pøátelství. Potkal jsem se zde se svým farníkem Kaisrem ze Svépravic. Po pøeložení nás, novì pøíchozích, na svìtnici, nám zaèala také pracovní povinnost. Byl jsem pøidìlen ke "stavebnímu komandu". Bouráme praseèí chlívky a materiál pøevážíme na koleèku nebo káøe do Malé pevnosti a k øece jezdíme pro písek. Poznal jsem, že na tuto nezvyklou èinnost mám dost sil a tak èasto pomáhám tìm, kteøí nemohou. Trpíme hladem, protože stravy je zde oproti Pankráci mnohem ménì. Navíc je to ještì vìtšinou jen zelí a pouze v pátek k tomu jeden kynutý knedlík. Velitelem kuchynì byl tehdy bachaø Max - ne SS man, který když se dozvìdìl, že jsem knìz a když jsem okolo nìj projíždìl s plnì naloženou károu za øevu dozorce SS Fricka, že jedeme pomalu, mne zastavil a dal se do hovoru na téma velikosti Vùdce. Pøirovnával Hitlera ke Kristu: "Také Vùdce honí Židy jako Kristus, také Führer je vùdcem nového hnutí jako Kristus pøed dvìma tisíci léty ". Co prý na to øíkám? Odpovìdìl jsem mu starým argumentem: "A se dá ukøižovat a tøetího dne vstane z mrtvých a potom v nìj také uvìøím". Zarazil se, nic neøekl a odešel. Pøi další jízdì mi nabídl, že mne udìlá správcem magazínu, kde budu mít dost jídla. Nemohl pochopit moje odmítnutí s poukazem na to, že by mi každé sousto hoøklo v ústech, když by ostatní hladovìli. Dal mi dokonce èas na rozmyšlenou. Odmítl jsem znova. O toto místo byl posléze sveden boj, z nìhož vzešel vítìznì pøítel podplukovník Robert Toskani. Na svìtnici jsem byl zvolen rozdìlovaèem jídla. Ujal jsem se toho úkolu, i když èasto na mne nic nezbylo, ale na svìtnici byl klid a poøádek. Velmi dobrým kamarádem se mi stal štábní kapitán Divina, který byl èlenem komanda "Branná moc", které chodilo na rùzné práce ven. Hlídal je hajný, který se pøihlásil k Nìmcùm. Divina mne do tohoto komanda pomohl se dostat a tak chodím kopat pøíkopy, hloubit na lukách u Terezína rigoly a podobnì. Bylo nás ètrnáct. Za provádìnou práci dostáváme i nìjaké peníze. Za nì nám jeden

zahradnický uèeò nosí chleba s máslem nebo s tvarohem. Dìvèátko jednoho strážníka nám zase chodí pro cukroví a okurky. Hajný, nᚠhlídaè, je dobrý chlap a nikdy nic neøekne. Nehoní nás a tak jen to zapøení èešství nám na nìm vadí. I když je kopáèská práce tìžká, spojuje nás v komandu spoleèné utrpení a vzájemné opravdové kamarádství. Desátého srpna prochází okolo nás terezínský pan faráø Alois Frajt, který se o mne dozvìdìl od dìtí hajného. Když mne míjel, odskoèil za roští a já za ním. Dal mi cigarety a slib odeslat rodièùm do Kostelce nad Labem mùj dopis, což také udìlal. Nikoho z nás tehdy nenapadlo, že se spolu potkáme v Dachau a že to zde potáhneme tøi roky až do konce. Dvanáctého srpna se dovídám o pøevelení a èeká mne transport, zatím neznámo kam. Urèeni k pøevelení, nastupujeme ráno ku bránì Malé pevnosti a èekáme na auto pøijíždìjící od Prahy. Pøisedáme do nákladního auta k jiným a dozvídáme se, že jedeme na Drážïany. Pøi zastávce v Teplicích - Šanovì žádám doprovázejícího nìmeckého èetníka, zda bych si mohl koupit cigarety. Po chvilce svolil s tím, že to musí být rychle. Kupuji v trafice 100 kusù a skáèu zpìt do auta. To už se kolem kupí zástupy Sudeákù a zvìdavì si nás prohlížejí. Po poèáteèních úšklebcích nám poèínají spílat a nadávat Benešových prasat a sviní. Vyhrožují, že nás nauèí poslouchat. Kdyby mohli, tak by nás snad lynèovali. Nám pak v myslích vzniká pøání, abychom jim to, bandì pøistìhovalecké, mohli podle spravedlnosti a práva odvést. Pozdì odpoledne pøijíždíme do Drážïan do vìzení na Mathildenstrasse. Protože jsme soudní vyšetøovanci, je zacházení vcelku slušné. Druhý den nám na policejním øeditelství berou otisky prstù a znovu nás fotografují. Sedmnáctého srpna naši skupinu rozdìlují. Já ještì s jedním jsme pøeváženi ve vìzeòském vagónu pøes Saskou Kamenici, kde nás spoutávají želízky dva a dva k sobì, dále pøes Plavno do Hofu. Jsme hladoví a venku stále prší. Z nádraží v Hofu jdeme spoutáni v dešti pìšky asi 3/4 hodiny do vìznice. Zde nás promoèené a hladové strkají do malé kobky, kde je zima jako v psinci. Namaèkáno je nás zde asi 20, sednout ani lehnout si není možno. Ke snídani druhý den dostáváme trochu teplé èerné a hoøké vody a krajíèek plesnivého chleba. Po té nás vezou na policejní øeditelství do Mnichova. Zde nás ve velkém sále ubytovávají nìkolik set. K veèeru mezi námi umírá jeden Polák. Dne 22. srpna 1940 jsem ráno vyvolán a odveden na dvùr, k pøistavenému "autokaru" k odvozu do koncentraèního tábora Dachau. Jelo nás asi padesát. Pro poruchu jsme nìkolikrát stáli a tak místo hodiny trvala cesta hodin šest a do Dachau dojíždíme okolo druhé hodiny odpolední. O pøijetí a dalších strastech v pøíštím pokraèování. Ing. Hubert Antes kronikáø

øíjen 2003

10 Hornopoèernického zpravodaje a milí ètenáøi knih.

Léto nás letos opravdu „vypeklo“ – tedy doslova. Odborníci se nemohou shodnout na pøíèinì. Dùvodù nám pøedestírají nìkolik – globální oteplování, ozonová díra nebo prostì je to pøíroda a tak to má být. Hromadné sdìlovací prostøedky nám pøedvádìjí hrùzné vize budoucnosti dbajíce hesla „zdraví je nudné, nemoc zajímavá“. Není ale na škodu si o ochranì životního prostøedí pøeèíst knihy odborníkù. V naší knihovnì vám jich mùžeme nabídnout celou øadu. Jedna z nejnovìjších, autorù Davida Storcha a Stanislava Mihulky, se jmenuje „Úvod do souèasné ekologie“. V anotaci na pøebalu knihy autoøi píší: „Pod nálepkou ekologie se dnes zahrnuje pøíliš mnoho vìcí, vèetnì rùzných, spíše politických èi ideologických proudù a hnutí. V pùvodním smyslu však jde o vìdní obor, který se snaží porozumìt dynamice procesù a vztahù v pøírodì, zejména vztahùm mezi organismy navzájem a organismy a jejich „životním prostøedím“. Teprve porozumìní tìmto souvislostem, zkoumaných vìdeckou metodou a bez ideologických frází, umožòuje chápat, co život a jeho prostøedí ohrožuje“. Autorem druhé knihy je Al Gora a jmenuje

se „Zemì na misce vah“. Není osudem mnoha knih s tematikou životního prostøedí, aby se staly bestsellery. Al Goreovi, senátorovi z Tennessee se napsat takovou knihu podaøilo. Další dvì knihy jsou od našich autorù. Bedøich Moldan napsal knihu „Ekonomické aspekty ochrany životního prostøedí“ a je také spoluautorem publikace “Životní prostøedí oèima pøírodovìdce“. Dalšími autory této knihy jsou pak Jan Jeník a Jaroslav Zýka. Poslední knihu, se kterou vás chci seznámit, vydala pøed deseti lety Academia spolu s ministerstvem životního prostøedí. Její autoøi Richard Forman a Michel Gordon ji vìnovali studentùm, jmenuje se „Krajinná ekologie” a pøedmluva autorù konèí slovy: “Nech se duch mládí zahledí do budoucna, nech se vcítí do krajiny, nech myslí s krajinou…“ Z trochu jiného „kadlubu“ je kniha, kterou bych vám ještì ráda nabídla. Pátraly jsme po ní dlouho v pražských knihkupectvích. Je dobøe, že jsou ještì knihy, které se musí shánìt. Jmenuje se „Dialog s èeskou zemí“ a napsal ji Willy Lorenz. Pøekladatel Milan Tvrdík o ní píše: “Lorenzovy esejistické èrty psané v prùbìhu padesátých až osmdesátých let dvacátého století snad vyvolají nejen vlnu nesouhlasu a pobouøe-

BENEFIÈNÍ KONCERT Hornopoèernický kostel sv. Ludmily je jedním z nemnohých míst naší obce, kde máme možnost hledat a nacházet konkrétní stopy nejstarší historie, které spojují naši pøítomnost s odkazem generací pøedchozích. Nejedná se pouze o církevní shromaždištì. Je to – obecnì vzato – poklad svìdèící o kulturní úrovni našich pøedkù i o koøenech nás samých. To by nás nemìlo vést pouze k obdivu, ale je to i výzvou ke konkrétním aktivitám, abychom tuto památku, jakož i ostatní naše pamìtihodnosti, uchovali pro ty, kteøí pøijdou po nás. Zatímco vnìjší fasáda komplexu budov, mùže vzbuzovat dojem, že toto místo je již dostateènì zrenovováno, bližší pohled ukáže mnohé rezervy. Naše minulost však nejsou pouze architektonické památky. Kostel není jen dominanta v panoramatu budov, je to objekt vzbuzující mnohé souvislosti a konsekvence. Nemusíme být èastými návštìvníky tohoto specifického prostoru, abychom vìdìli, co skrývá. Nìkdo se rozhodne pro návštìvu kostela, aby vychutnal samotu a ponoøil se do tajemného ticha, jiný hledá pøíležitost k doplnìní života nìèím ozvláštòujícím, jsou tací, kteøí zde vzpomínají na èasy minulé, jiní zase rozvažují o své budoucnosti. Dùvodem návštìvy kostela mùže být pùlnoèní mše sv., mnozí vyhledávají vystavené jeslièky atd. Chrámové prostøedí však mívá své kouzlo mimo jiné i díky jedineèné pøíležitosti ponechat na sebe pùsobit monu-

Hornopoèernický zpravodaj

mentální varhanní hudbu. Obvykle to tak bývá. Bohužel již delší dobu to neplatí pro nᚠkostel sv. Ludmily. Nástroj, který stojí na chrámové kruchtì, pomalu dosluhuje a pøestává být použitelný pro hudební doprovod bohoslužeb, natož aby ještì sloužil ke koncertování. Díky tomu, že neutìšený stav chrámového nástroje není øadì našich spoluobèanù lhostejný, vznikla minulý rok iniciativa organizování nejrùznìjších benefièních akcí,

ní, ale i oprávnìný zájem, možná nás pøivedou k dùkladnìjšímu zamyšlení nad cestami našich dìjin. Èetbou se nám nabízí pøíležitost konfrontovat svùj „národní“ pohled s bolestným pohledem pøíslušníka poslední generace tìch, kteøí èeskou zemi vnímali jako spoleèný domov Èechù a Nìmcù, protože v jejich žilách kolovala obojí krev. Willy Lorenz /1914 – 1995/, aè narozen ve Vídni, pocházel po rodièích, národnostních míšencích, z èeských zemí. Vystudoval práva a historii v Praze, Vídni a Berlínì a vìnoval se redaktorské, nakladatelské a literární èinnosti. V létech 1976 – 1985 pùsobil jako kulturní atašé rakouského velvyslanectví v Praze. V „Dialogu s èeskou zemí“ nám nepøedkládá odborné studie, ale spíše nám odkrývá svou bolavou duši. A zároveò odhaluje onu èást pravdy, kterou si dodnes neradi pøipouštíme.“ A na závìr jsem si nechala jednu dobrou zprávu. Od 15. záøí je v knihovnì k dispozici ètenáøùm, øádnì do knihovny zapsaným, Internet. K dispozici jsou dvì místa, poplatek za ètvrthodinu je 10,- Kè, za každou další naèatou ètvrthodinu opìt 10,- Kè. Za poplatek 5,-Kè je také možné rezervovat si Internet na kteroukoliv hodinu bìhem výpùjèní doby. Barbora Šrámková knihovnice

jejichž výtìžek poslouží k opravì nástroje. Svatoludmilská farnost se stala bìhem uplynulého období poøadatelem nìkolika kulturních poøadù, které se setkaly u návštìvníkù s pøíznivým ohlasem. A již šlo o vystoupení souboru Duodena cantitans, hostování chrámového sboru z Lysé nad Labem, návštìvu scholy chrámu Panny Marie pøed Týnem, folkový koncert Ztracené kapely, nebo tøeba vystoupení herce Miroslava Èástka s poøadem A. Exupery: Citadela. V této nastoupené cestì mají organizátoøi chu i nadále pokraèovat. I v budoucím období by nás mìli navštívit mnozí kvalitní interpreti se zajímavým programem. Nejbližší pøíležitost k setkání s hudbou budeme mít ve ètvrtek 30. øíjna 2003. Má ovšem jednu podstatnou zvláštnost: zatímco dosud vždy úèinkující pøijeli do Horních Poèernic, tentokrát bude místem konání kostel sv. Bartolomìje v nedalekých Kyjích. To proto, že interpreti budou potøebovat funkèní varhanní nástroj. V podání manželù Zity a Hasana El Dunia si budeme moci vyslechnout vokální a varhanní hudbu italských mistrù 17. století. Stejnì jako u pøedchozích akcí je vstupné na koncert dobrovolné a veškerý finanèní výtìžek bude vìnován na opravu varhan v kostele sv. Ludmily na Chvalech. Zaèátek koncertu je v 17.30 hodin. Pøijïte se v souèasném životním chvatu pozastavit a zaposlouchat se do krásy barokní hudby, tìšíme se na Vás. Petr Bajer

øíjen 2003

11 Všem jubilantùm, kteøí slaví v øíjnu své životní výroèí, pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti. 89 88 87 85 84 83

82 81

Kabátová Emilie Vlachová Anežka Zlatníková Josefa Schusterová Marie Voráèková Marie Neužil Bohuslav Králová Vìra Valeš Karel Kotrbatá Rùžena Vytlaèil Josef Vrzal Eduard Šafáøová Marie

81 80

75

Brabcová Jiøina Foglová Marie Žatecká Vìra Šafaøíková-Pštroszová Margita Borovská Jaroslava M욝anová Jiøina Stárová Rùžena Smítka Antonín Lohnická Zdeòka Polášková Božena Písaøíková Vìnceslava

HOROSKOP Váhy

23. záøí až 22. øíjna Jsou moudré, zvídavé, nesnášejí hrubost a hluèné chování. Jejich koneèným cílem je klid a vyváženost, ale touží i po spoleèenské kariéøe a uznání. Rada: Váhy se ideálnì uplatní v oblasti umìní a všude tam, kde je zapotøebí dobrý vkus.

Štír

23.øíjna až 22.listopadu Z n a m e n í pevné, ženské, magnetické, jeho vládcem je Pluto a Mars. Štír je bystrý, jasné a podnikavé mysli. Je schopný okouzlit a ovládnout jiné. Úskalí: Štíøi bývají èasto geniální, ve spoleènosti oblíbení, ale mohou být bezohlední pøi prosazování svých cílù.

Obøadní síò v novém Pøes prázdniny prošla rekonstrukcí obøadní síò ÚMÈ Praha 20 v Jívanské ulici 647. Zmizelo døevìné obložení i tmavý koberec, díky nimž byla naše obøadní síò temná a v návštìvnících mohla vyvolávat pocity, které ke slavnostním chvílím nepatøí. Dnes vás tu pøivítá pøíjemné svìtlo z nových lustrù, koberec v béžové a modrá køesílka pùsobí svìtle, mile a pøátelsky. Termín rekonstrukce patøil k tìm ostøe sledovaným, protože svatby byly naplánovány až do poloviny èervence a první svatba po prázdninách se mìla konat už 30. srpna. Vedoucí obèansko správního odboru Miloslava Skudrzyková, na které leží hlavní tíha zajišování obèanských obøadù, si dnes už mùže vydechnout - podaøilo se. Zájem uzavøít sòatek v poèernické obøadní síni mají i snoubenci z jiných èástí Prahy. Právì 13. záøí, kdy jsme tu fotografovali, se konala svatba dvou "pøespolních". Nevìsta byla z Prahy 10 a ženich z Prahy 3. Chtìli se brát právì tøináctého. Protože na jejich domovských radnicích už nebylo volno, rozhodli se nakonec pro Horní Poèernice. Ostatnì, nevìstin otec dlouho pùsobil jako pedagog na místním uèilišti, a tak i mezi svatebèany byla pøevaha poèernických. V prùmìru je každý rok na ÚMÈ Praha 20 uzavøeno asi 45 sòatkù. A protože letos jich v prvním pololetí bylo jen 19, mají do konce roku snoubenci co dohánìt. Tajemnice ÚMÈ Praha 20 Ing. Eva Novosádová by touto cestou chtìla podìkovat firmám, které se na rekonstrukci podílely: Byly to firmy ŠINDELÁØ, EGLO Horní Poèernice a autorka kvìtinové výzdoby paní Divišová z Radonic. Zvláštní podìkování patøí panu Stanovskému z firmy TON a.s. Bystøice pod Hostýnem za jeho vstøícnost a pochopení pøi zkrácení termínu dodávky požadovaných køesílek.

Vítáme nové obèánky Inspirace pro tuto novou rubriku nám pøišla poštou. Zhruba pøed rokem pøinesl zpravodaj fotografie z dvojité svatby v letním divadle. Sestry Diana a Dita Hoøínkovy, známé obyvatelùm naší obce zejména z tradièního zpívání pod vánoèním stromem, se vdávaly souèasnì. A aby toho nebylo málo, tak nyní pøivedly témìø souèasnì na svìt

své první potomky. Ditì se narodil 2.9.2003 syn Ondøej Kubíèek, Diana porodila dceru Dianku Jechovou 5.9. 2003. Gratulujeme a bereme tuto dvojitou radostnou událost jako poèátek nové rubriky, v níž vám budeme ve spolupráci s matrikou ÚMÈ pøedstavovat novì narozené obèánky naší obce.

red

Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

12 Úspìch malých fotografù!

TRESTNÁ ÈINNOST V NAŠÍ OBCI Jak to vypadalo s trestnou èinností v naší obci v prvním pololetí letošního roku? O odpovìï na tuto otázku jsme požádali npor. Bc. Petra Dohnala, vedoucího místního oddìlení Policie ÈR v Horních Poèernicích: Za první pololetí roku 2003 evidujeme pøibližnì 400 trestných èinù. V devíti z deseti pøípadù se jedná o trestnou èinnost majetkovou, pouze jednu desetinu tvoøí trestná èinnost násilná. Podíváme-li se blíže na majetkovou trestnou èinnost, pouze pøibližnì tøetina pøípadù se odehraje v obydlené èásti Horních Poèernic. K pøevážné vìtšinì pøípadù dochází v obchodní zónì kolem Makra, Hornbachu, Sconta. Jedná se zvláštì o krádeže a poškození motorových vozidel. Postiženými bývají obvykle mimopražští návštìvníci, kteøí si zatím nezvykli na dodržování urèitých zásad, jako nenechávat v opuštìném vozidle kabelky, mobilní telefony apod. Pùvodnì tato zóna spadala pod pùsobnost policejního oddìlení Kyje. Postupnì se však ukázalo, že není v silách kyjského oddìlení øešit množství pøípadù, ke kterým zde docházelo. Vzhledem k tomu, že územnì spadá tato oblast pod Horní Poèernice, byla v polovinì loòského roku pøedána našemu oddìlení. Krádeže a vloupání do motorových vozidel tvoøí cca 60% majetkové trestné èinnosti. Mimoto se v posledních týdnech setkáváme i s èastými pøípady vloupání do restaurací - zaznamenali jsme osm pøípadù bìhem tøí týdnù. Pachatelé obvykle zpùsobí znaèné škody, odnášejí si elektroniku èi chladící zaøízení vysoké hodnoty, ale i napø. cigarety. Svou koøist si odvážejí v noci, pravdìpodobnì dodávkou. Obracíme se proto tímto s žádostí o pomoc i na obèany Horních Poèernic: Pokud si v noèních hodinách všimnete èehokoli podezøelého poblíž restaurací, napø. zaparkovaného vìtšího automobilu, dejte prosím vìdìt na služebnu v Horních Poèernicích, tel.: 28 19 202 64 nebo 65, nebo na známou linku Policie ÈR

1 5 8.

A na závìr jednu optimistickou statistiku: pøes všechny výše uvedené neveselé informace došlo v prvním pololetí letošního roku na území Horních Poèernic k desetiprocentnímu poklesu trestné èinjb nosti oproti loòsku.

Hornopoèernický zpravodaj

Žáci ZvŠ a PŠ Bártlova v Horních Poèernicích získali ocenìní v celostátní fotografické soutìži. Po úspìšné výstavì na Chvalské tvrzi naše škola obeslala fotografickou soutìž Uèitel a jeho žáci - kterou vyhlásila redakce Týdeníku Školství. Na druhém místì se umístili LukᚠFabian a další žáci ZvŠ a PŠ Praha Horní Poèernice. Škola dìkuje tímto i ÚMÈ Praha - Horní Poèernice za grant pro paní Lucii Steinzovou na akci s žáky školy. Nám zbývá jen s hrdostí dodat, že do zmínìné soutìže Týdeníku Školství bylo pøihlášeno celkem 597 snímkù od 57 autorù! Konkurence tedy obrovská. Pøesto naši

Ocenìný snímek. Autor LukᚠFabián

malí fotografové skvìle obstáli, zaujali svou fantazií, nápady a pøedevším neotøelým pohledem na svìt zvíøat v pražské ZOO. Do školy v Bártlovì ulici proto posíláme velikou gratulaci, podìkování uèitelùm, kteøí dìtem pomáhali, a pøedevším fotografce Lucii Steinzové. Nejen že dìti dokázala nadchnout pro fotografii, nauèila je všem záludnostem fotografické práce, ale vìnovala se jim navíc ve svém volném èase. Úspìch v soutìži je bezesporu spravedlivé ocenìní jejich spoleèné práce. A spoleèná radost nás všech.

aš

Klub MUM pro maminky a dìti slaví 2. narozeniny

V tomto mìsíci vstupuje naše mateøské centrum do tøetího roku své èinnosti. Nám, které jsme stály u zrodu a podílely se na rekonstrukci klubových prostor, to pøijde jako vèera, kdy pan starosta Ivan Liška slavnostnì pøestøihnul pásku pøi otvírání Klubu pøed dvìma lety. Utíká to, a naše klubové dìti už pomalu pùjdou do školy. U pøíležitosti 2. narozenin našeho Klubu bychom vás rády pozvaly na Den otevøe-

ných dveøí, a to dne 22. 10. 2003 od 9.00 do 17.00. Pøijïte se k nám podívat, vyzkoušet si naši hernu a blíže se seznámit s celkovou èinností našeho obèanského sdružení. Hned následující den, tedy 23. 10. 2003, bychom vás rády ještì pozvaly na tradièní podzimní burzu dìtského obleèení a sportovních potøeb, která se uskuteèní od 10.00 do 17.00. (Pøíjem vìcí na burzu bude probíhat od pondìlí do støedy /20. - 22. 10./, vždy v dopoledních hodinách. Telefonicky se lze domluvit i na jiném termínu.) Další zajímavou akcí, kterou pro Vás pøipravujeme, je Malý vánoèní trh dne 20.11.2003, který se uskuteèní v prostorách Klubu od 15.00 do 18.00. Na všechny výše uvedené akce vás co nejsrdeènìji zveme. Od tohoto mìsíce budou probíhat v Klubu opìt ètvrteèní rukodìlné kurzy - 2.10. to bude již tradièní drátování, 9.10. se budete moci seznámit s technikou de coupage, tedy zdobením ubrouskovou technikou, 16. 10. si mùžete zkusit výrobu ruèního papíru a 30., poslední ètvrtek v mìsíci, se vrátíme k tradièní ruèní práci našich babièek, k háèkování. Pokud se našich kurzù chcete zúèastnit, staèí pøijít v uvedený den k nám do Klubu. Pokud byste rádi pøihlásili své dìti do kroužku výtvarných technik, pøijïte 8. øíjna mezi 15.00 - 17.00. Tento kroužek je urèen pro dìti z 1. - 5. tøíd a bude probíhat každou støedu od 15.00 do 16.30. Zaèínáme 15. øíjna. Zápis na zdravotní cvièení pro všechny vìkové kategorie (vèetnì oblíbeného cvièení na balónech pro tìhotné) se uskuteèní 31. 10. od 15.00 do 18.00 a cvièit se zaène od listopadu. V tomto mìsíci se uskuteèní též "malý intenzivní" kurz textilní techniky zvané patchwork. Probíhat bude každé listopadové úterý, vždy od 9.00 a seznámí vás se základy této oblíbené techniky. Pokud máte zájem, zavolejte na níže uvedené tel. èíslo pí. Schmidtovou. A na závìr nìkolik informací pro ty maminky, které o nás zatím ještì neslyšely. Klub MUM pro maminky a dìti naleznete v ulici Mezilesí 2058 v Horních Poèernicích a je otevøen od pondìlí do ètvrtka vždy od 9,00 do 12,00. Je urèen pøedevším pro maminky na mateøské dovolené a jejich dìti, pro které je k dispozici herna vybavená hraèkami, skluzavkou a od záøí i novou velkou molitanovou stavebnicí. Pro maminky je urèen i doplòkový program, jako napø. rùzné rukodìlné a jazykové kurzy, cvièení jógy i tìhotenské cvièení na balónech. V odpoledních hodinách pak probíhají rùzné kroužky pro dìti školou povinné (napø. výuka hry na flétnu, výtvarné kroužky apod.). Podrobné informace o všech našich aktivitách získáte na našich stránkách : www.volny.cz/mum.centrum, nebo na tel. è. 732748715 u pí. Schmidtové, popø. osobnì v našem Klubu. Srdeènì vás zveme a tìšíme se na vaši návštìvu. maminky z OS MUM

øíjen 2003

13

Vážení ètenáøi,

i tentokrát se dopis z redakèní pošty týká problematiky životního prostøedí. Není vám jedno, že se nìkteøí lidé chovají k pøírodì i celé Zemi, jako by byla "na jedno použití". Odpovìdi na nìkteré vaše otázky, které se dotýkají pøímo naší obce, jsme se pokusili najít v rozhovoru s vedoucím OŽPD Ing. Horynou, který najdete na str. 10.

Syndrom chudoby

V posledních nìkolika letech jsem mìl možnost navštívit oblast Støední Ameriky, tedy zemì mezi Mexikem a Panamou. O tìchto zemích, napøíklad Nikaragui nebo Guatemale, panuje pøedstava, že jsou to chudé "banánové republiky." Zèásti je to pravda, zejména na venkovì a na okrajích velkých mìst žijí lidé podle našich mìøítek velmi bídnì. Jsou tu však skryté rozdíly venkované žijí v pomìrnì stabilizovaných pomìrech a pøes svou chudobu nejsou existenènì ohroženi, zatímco lidé v chudinských pøímìstských koloniích nemají stálé zdroje obživy a žijí v trvalém existenèním stresu. Když se øekne "banánová republika", vybaví se nám tropické klima, nechu k práci, nepoøádek a špína. Nechme stranou pøedsudky o lidech - chtìl bych se zamìøit na nepoøádek. V tìchto zemích je odpadové hospodaøení v plenkách. Svoz odpadkù zde funguje pouze ve mìstech, a to ještì jen u té èásti obyvatel, která je ochotna za to platit. ( O tom, jak vypadají skládky, nemá smysl hovoøit - asi jako u nás pøed pìtadvaceti lety.) Vìtšina lidí odhazuje odpadky bez zábran a kdekoliv. Podle toho vypadá okolí mìst a vesnic: menší i vìtší plochy nahodile pokryté rùznými plastovými obaly, vraky aut, troskami jejich souèástek a dalšími odpadky, s nimiž si pohrává vítr, a kde se potulují vyhublí psi. Na svìdomí to mají pøevážnì chudí, protože k životnímu stylu a hrdosti (nepoèetné) støední a vyšší tøídy obyvatel patøí pravidelné vynášení igelitových pytlù s odpadky pøed dùm, kde je sbírají "popeláøi." Drtivá vìtšina Èechù žije na podstatnì, možná nesrovnatelnì, vyšší životní úrovni než tamní chudí. Pøístup nìkterých Èechù k likvidaci svých domácích odpadkù se však podobá právì tìm chudým v Latinské Americe. Mnozí se nestydí odhazovat napø. prázdné PET lahve na ulici, v parcích nebo v lese. Nìkteøí obèané jdou tak daleko, že svùj drahý automobil naloží odpadky ze svého pìknì vybaveného domu a odvezou je vyklopit nìkam za mìsto do pøíkopu èi na kraj lesa. Po provedení generálního úklidu, rekonstrukce domu, úpravy zahrady, garáže apod., naloží nìkteøí s pøebyteèným materiálem také tak.

Hornopoèernický zpravodaj

Procházím Horní Poèernice a blízké okolí a vidím kolem sebe hromádky støepù, stavební suti, oøezaných vìtví ze stromù, igelitové pytle s odpadky, poházené sklenìné i plastové láhve, odhozené staré hadry a boty, ojeté pneumatiky a jiné pozùstatky aut. Naštìstí již hodnì ubylo tìch, kteøí klidnì doma v zimì topí odpadky a bezohlednì tak jedovatým kouøem otravují blízké, nìkdy i vzdálenìjší okolí svého domu. Stále však mezi námi ještì takoví obèané jsou! Špína na ulicích a vìtrem zvíøený prach nás s prostøedím støedoamerických mìst také hodnì sbližují. Podobáme se jim i v tom, že jezdíme svými auty libovolnì pøes louky, pole a travnaté plochy ve mìstì a zanecháváme vyježdìné koleje, nìkdy dokonce nové "cesty - zkratky". Zatímco v Latinské Americe se to dìje proto, že tam skuteèné cesty èasto nejsou, u nás to øidièi dìlají proto, že jsou zdivoèelí a bezohlední. Došel jsem zkrátka k závìru, že ohlednì zpùsobu nakládání s odpadky a vztahu k prostøedí nedìlí Èechy a Støední Ameriku žádná hluboká propast. Pøíèina neutìšeného stavu v Èechách vìzí, myslím, hluboko. Ètyøicet let vlády KSÈ jsme byli pøesvìdèováni o tom, že hybnou silou svìtových dìjin je proletariát. Pocházet z chudé rodiny bylo úøednì vyhledávanou pøedností, na vysokoškolsky vzdìlaného èlovìka se pohlíželo s nedùvìrou a úsmìškem. Proletarizace tak vìtšinì tìch, kteøí to zažili, pronikla pod kùži. Aèkoliv nyní jsou naše domácnosti vybavené špièkovými pøístroji a jezdí se v drahých autech, pøežívá v mnohých z nás dojem, že jim ti bohatší, pøípadnì stát, nìco dluží. Mimo jiné se to projevuje tak, že nesmyslnì šetøí na úkor životního prostøedí. Napøíklad pálí staré hadry, boty, nìkdy i organickými rozpouštìdly nasycené èásti starého nábytku a plasty, èímž ušetøí za plyn, ale výsledek je, že se mnoho lidí nadýchá jedovatých, vìtšinou rakovinotvorných zplodin, nemluvì o obtížném zápachu. A vyhazovat do pøírody odpadky, které se nevejdou do popelnice (dnes už musí mít popelnici každý), je už naprostá hloupost, když je tu sbìrný dvùr, kde lze tyto odpady uložit zdarma. Možná takto primitivnì šetøí i èlovìk, který na druhé stranì má dost penìz jezdit dennì do práce sám autem, protože ze zásady (jaké asi?) odmítá použít MHD.

ilustraèní foto Vít Procházka

Nazval jsem tuto úvahu "syndrom chudoby", protože bezohledný pøístup k životnímu prostøedí a k pøírodì v zemi s tak vyspìlou ekonomikou (ÈR je èlenem OECD!) a s takovou kulturní tradicí jako je Èeská republika, si nedovedu vysvìtlit jinak, než hlubokou proletarizací, kterou do nás vštípili komunisté bìhem minulých ètyøiceti let. Po roce 1989 se tu vynoøují zbohatlí "proletáøi", kteøí se však nezbavili komplexu chudoby a ušlápnutosti a kteøí se iracionálnì mstí na (zdánlivì) bezbranné pøírodì. Pøál bych si, abychom se nauèili úctì a velkorysosti k pøírodì a k prostøedí, ve kterém žijeme. A není pravda, že na to nemáme jen se na sebe obèas musíme podívat oèima tìch skuteèných chudých tohoto svìta. A nakonec: Slyšel jsem starší obèany si stìžovat, že tuhle neplechu dìlá ta mladá generace, která nemá k nièemu respekt. Ale mladá generace pøece nepøiletìla z Marsu - jsou to naše dìti, pøípadnì naši vnuci. A kdo je má (nebo mìl) vychovat, když ne my? Martin Hrubeš, Horní Poèernice

Jak dopadla redakèní anketa

Struènì øeèeno - dobøe. Tedy pro nás, kteøí Hornopoèernický zpravodaj pøipravujeme. I když se zdá, že zpravodaj není pro vás nijak naléhavým tématem, a tìch, kteøí byli ochotni v parném létì vážit cestu s vyplnìným anketním lístkem do nìkteré naší schránky, bylo ménì, než jsme èekali. Na druhou stranu je ale známou pravdou, že nespokojený èlovìk se vždycky spíše ozve. A tak mùžeme doufat, že jestliže jste dali pøednost odpoèinku a letnímu lenošení pøed tím, abyste si lámali hlavu s obecním èasopisem, mùže to být také vyjádøením jisté spokojenosti s jeho podobou. Oceòujete zejména informace z ÚMÈ Praha 20 a jednotlivých odborù. Rádi byste nacházeli více informací o dopravních omezeních, stavebních úpravách a o další výstavbì v oblasti mezi CÈM a Chvaly. Proto v nìkterém z pøíštích èísel pøineseme èlánek o zámìrech dalšího využití všech tzv. komerèních èi prùmyslových zón v bezprostøedním okolí obce. V odpovìdi na "zbyteènou rubriku" se nejèastìji objevovala køížovka. Víme tedy, že tu mùžeme oželet, kdyby bylo tøeba uvažovat o zeštíhlení našeho mìsíèníku. Dìkujeme ètenáøce, která ocenila našeho "prùvodce poèernickou pohostinností" a volá po jeho pokraèování napø. "Prùvodcem živností". Zpracování podobného pøehledu je dost nároèné a musíme vycházet z možností naší nepoèetné redakce. Spoleènì s redakèní radou ale zvážíme, jak dál. Ještì jednou dìkujeme všem, kteøí se naší ankety zúèastnili, a slibujeme, že všechny vaše pøipomínky budeme brát v úvahu pøi pøípravì dalších èísel Hornopoèernického zpravodaje. Hana Sassmannová

øíjen 2003

P R V Ò Á È C I , N E B O J T E S E Š K O LY !

14

"Tak co, jak se ti líbí ve škole?" Kdyby mi bylo šest, dostávala bych z téhle otázky už nejspíš kopøivku. Cožpak nás dospìlé opravdu nenapadá nic rozumnìjšího, na co bychom se vyjukaného èlovíèka se zbrusu novou taškou na zádech zeptali?! Upøímnì øeèeno, pøechod ze školky nebo dokonce rovnou z bezpeèí maminkou ochraòovaného domova do školních lavic není pro žádné dítì jednoduchý. Abychom všem novopeèeným školákùm i jejich už ostøíleným spolužákùm zpøíjemnili mìsíce perné práce, které je èekají, pøipravili jsme tuhle dvoustranu. Aby vìdìli, že ve škole si užijí taky spoustu legrace. Zvl᚝ když si škola vyrazí za školu. Neboli do školy v pøírodì. Dne 4. dubna jsme odjíždìli na školu v pøírodì do Benecka. Když jsme pøijeli, šli jsme do jídelny, která byla v chatì Karolínce. Potom nás ubytovali. Každý den jsme chodili ven a nìkdy i nìco vyrábìli. Každý den mìl nìjaký stùl službu a veèer i svùj program. Také jsme hráli turnaj ve fotbalu a ve vybíjené. Losovaly se skupinky: Èervená, modrá, zelená,

jsme pracovali ve skupinách. Veèer jsme mìli program podle pana Blažka, napø. diskotéku, karneval, Chcete být melounáøem a Caruso show. O zábavu bylo dobøe postaráno. Na škole v pøírodì bylo veliké vyhlášení napø. ve skupinách, nejlepší maska a také turnaj ve vybíjené a ve fotbale. Ve skupinách jsme vyhráli my (èervení s 42 body). Nejlepší masku

ale když byla bohatá, zvonilo se dlouze. Byla tam i pila, která øezala stromy. Byl tam dùm, kde se vyrábìl olej. Musely se dát do takové nádoby zrníèka lnu, až se to vylisovalo, dalo se to sušit, potom se to dalo mezi dvì desky a dvì ženy toèily kolem a z toho vytékal olej. Byl to moc hezký výlet. Ondøej Horáèek, 3.B, ZŠ Chodovická

Byli jsme na Veselém kopci se školou, ale i A bylo s náma. Bylo to tam moc hezký. Bylo tam napø. chata, kde se pralo prádlo nebo kde se vyrábìl olej z jeèmena. Moc to tam bylo hezké. Bylo tam: hájenka z 18. století, vodní obilný mlýn z 16. století, svìtnice se stolem prostøeným ke štìdroveèerní veèeøi, chalupa z Herálce, vodní olejna, pila "jednuška", usedlost, betlém z Hlinska, vodní kovací hamr. Byly tam nádherné domy,

žlutá a èerná. Podle tìch skupin jsme závodili. Každá skupina mìla za úkol vytvoøit si vlastní vlajku, hymnu, mapu své zemì a historii své zemì. Èervení žili v zemi Helmovice, žlutí v Žluté zemi, modøí v Masistické republice, zelení v zemi jménem Welan a èerní v Èerném svìtì. Každá skupina dostávala body za soutìže. Na konci pobytu se vyhlásila skupina s nejvìtším poètem bodù. Vypadalo to, že vyhrají èerní, ale vyhráli èervení. V úterý jsme mìli diskotéku a ve ètvrtek karneval. Líbilo se mi tam. V pátek 11. dubna jsme zase jeli domù. To to uteklo! Aneta Hemerová, 4.A, ZŠ Ratiboøická

Na školu v pøírodì jsme jeli 4. dubna. Pøijeli jsme asi v 10 hodin. Dopoledne jsme si vybalovali. Potom byl obìd. Odpoledne jsme vždy nìkam šli. A dopoledne

Hornopoèernický zpravodaj

vyhrál Vašek a ten šel za Skota. Já jsem vyhrála nejlepší taneènici. Poslední den jsme se balili. Moc se mi tam líbilo. Terezie Papoušková, 4.A, ZŠ Ratiboøická

Když naše tøída odjíždìla na školu v pøírodì, dostal jsem angínu. Mìl jsem být týden doma. Každé ráno jsem se díval na televizi, potom jsem hrál na poèítaèi a pak jsem se nasnídal. Potom jsem si hrál s legem. Pak jsem se znovu díval na televizi a hrál na poèítaèi. A tak jsem místo školy v pøírodì byl doma. Vojtìch Majer, 4.A, ZŠ Ratiboøická

Ve škole v pøírodì jsme byli na výletì na Veselém kopci. Bylo tam hodnì starých domeèkù. Byla tam zvonièka, kterou zadala M. Terezie, aby se z ní ohlašoval požár nebo když nìkdo umøel. Když ta rodina byla chudá, tak se zvonilo krátce,

øíjen 2003

15 a vìci. A taky jsme si mohli koupit co chcem a já jsem si koupila: 2 pohledy, skládaèku, náramek. Míša Váchová, 3.B, ZŠ Chodovická

Zaèátkem èervna se vydalo 35 žákù ze ZŠ Stoliòská se svými uèiteli na poznávací zájezd do Chorvatska. Po dlouhé cestì autobusem jsme koneènì dorazili do malebného mìsteèka Omiš, 20 km od Splitu. Kemp, ve kterém jsme bydleli, byl obklopen mohutnými horami, na kterých jsou pozùstatky støedovìkých pevností. Koupali jsme se v Jadranském moøi, které b y l o

prùzraèn ì modré se spoustou mušlí, krabù a hejny malých rybek. Veèer jsme chodili na procházky do mìsteèka a prohlédli jsme si historickou èást a pøístav. Jeden den jsme podnikli výlet lodí na ostrov Braè, do centra rybáøské vesnice, kde jsme ochutnali tamìjší moøské speciality. Abychom nebyli tak tlustí ze všech tìch dobrot a výborných zmrzlin, jezdili jsme na kolech po pobøeží, plavili se na motorovém èlunu po øíèce Cetinì, vydávali se na pìší tùry do hor. Vše bylo moc krásné, poznali jsme jinou zemi a její zvyky.

Magda Kulhánková a Vendula Hlaváèková, 8.B, ZŠ Stoliòská

Hornopoèernický zpravodaj

Se školou jsme jeli na školu v pøírodì. Jeli jsme 8. 1. a vraceli jsme se 17. 1. Jeli jsme tam vlakem do Plznì a pøestupovali do druhého vlaku do Støelských Hoštic. A tam nás èekalo auto, který odvezlo tašky a lyže. Taky jsme jeli i my, já, Denis a ,

Petr, Michal a naše tøídní uèitelka. My jsme

tam dojeli a vyložili tašky, pak teprve jeli pro ty ostatní. Když pøijeli, tak jsme šli do pokoje, vybalili si a ustlali postele. Pak jsme šli do sálu, kde byl pan vedoucí a ten nám øíkal, že pokoje jsou novì udìlaný po povodni. Pokoj byl celý ze døeva, každý na tom moh nechat oèi. Potom jsme šli ven a hráli nìjaké hry. Venku byla zima a já s Denisou jsme byly jenom v džínách. Dennì jsme poznávali okolí, byli jsme v Aquaparku v Horažïovicích, v pivovaru ve Strakonicích, vaøili tam opravdu dobré pivo. Lyžovali jsme na poli a bruslili v Kozlovì. Byli jsme také u pštrosù. Moc se mi tam všechno líbilo, ale nejvíc v pivovaru a na bìžkách. Každý veèer jsme se sprchovali a na každý den jsme mìli pøipravenej program. Veèer byla diskotéka nebo kino. Po obìdì jsme mìli odpolední klid. Nad našima pokojema byla herna, tam jsme také chodili hrát hry, byl tam fotbal, ping pong, èlovìèe nezlob se, kuželky šachy a klouzaèky. Hned za budovou co jsme spali, byl les, takže bylo dobré ovzduší a tak se nám dobøe spalo. Když jsme otevøeli okno, tak jsme vidìli les. Veèer jsme se strašili a trochu zlobili. Když jsme odjíždìli, tak všichni byli smutný, protože se jim vùbec nechtìlo domù. A pak jsme jeli vlakem do Plznì a z Plznì až domù do Prahy. Tam jsme se rozlouèili a jela j s e m

domù zase vlakem. A teï, když jsi vzpomenu na školu v pøírodì ve Støelských Hošticích, chtìla bych tam znovu. Kristýna Havlíková 7. roè. ZvŠ a PŠ Bártlova 83, Praha 9

Fotografie z archivu škol

øíjen 2003

16

Votuzská 322, Praha 20 Horní Poèernice, tel., fax: 281920339, E-mail: [email protected]

DOPLÒUJÍCÍ ZÁPIS DO KURZÙ

na tento školní rok probíhá ještì bìhem mìsíce øíjna každé pondìlí a støedu od 14.00 do 18.00 hodin. V jiné dny vás rádi zapíšeme po pøedchozí domluvì na tel. èísle 281 920 339, kde se také mùžete informovat o dosud volných místech. Pro dospìlé nabízíme kurzy jazykové, pro dìti výtvarné a pohybové. Pùvodní kompletní nabídku najdete na www.pocernice.cz.

Dopolední divadelní pøedstavení v Domeèku 9.èt. KRÁLÍCI

- Divadlo Genus Brno. Muzikál pro dìti od 4 do 9 let. Zaèátky pøedstavení v 9.00 a 10.30. Zadáno pro ZŠ a MŠ.

1 6 . è t . J A K K O È I È K A S L AV I L A N A R O Z E N I N Y - Divadelní spoleènost Úsmìv. Pohádka pro nejmenší o koèièce, která si na oslavu narozenin pozvala své kamarády. Zaèátky pøedstavení v 9.00 a 10.30. Zadáno pro ZŠ a MŠ. 2 3 . è t . O C H Y T R É K M O T Ø E L I Š C E - Divadlo Andromeda. Jedna z nejpopulárnìjších pohádek Josefa Lady je urèena dìtem ve vìku 3 – 8 let. Zaèátky pøedstavení v 9.00 a 10.30. Zadáno pro ZŠ a MŠ. 3 0 . è t . O S N Ì H U R C E - Malé divadélko Praha. Klasická loutková pohádka pro dìti ve vìku 3 - 8 let. Zadáno pro ZŠ a MŠ. Zaèátky pøedstavení v 9.00 a 10.30.

Maminky s dìtmi mohou na pøedstavení pøijít po pøedchozí telefonické domluvì. Školky a školy mají pøi obsazování míst pøednost.

Louèení s Divadlem v pøírodì

Letošní divadelní festival byl v mnoha smìrech rekordní. Rekordní teploty, které už koncem kvìtna dovolovaly strávit veèer v letním divadle jen v lehkém svetru, bez obvyklé deky a pohotovostního deštníku. Rekordnì nízký poèet srážek ani jedno pøedstavení nepropršelo a žádné nemuselo být kvùli poèasí Hornopoèernický zpravodaj

zrušeno. A tak se logicky pøidává i rekord tøetí - rekordní návštìvnost. Jediné, co narušilo idylický prùbìh festivalu, byla bolavá záda principálky souboru Boøanovická opera Zuzany Jachninové. Kvùli nim se nekonalo pøedstavení Zvonokosy, na které jsme vás zvali i ve zpravodaji. Místní milovníci ochotnického diva-

dla se s tím ale odmítli smíøit, a tak mìl festival ještì netradièní podzimní doušku. Bylo samozøejmì potøeba znovu navozit a nainstalovat jevištní techniku, zajistit alespoò minimální zázemí pro hostující soubor a vytisknout zvláštní plakáty. Výsledek ale pøedèil oèekávání. V pátek 12. záøí bylo v letním divadle nabito a v sobotu 13. se hledištì témìø zaplnilo i navzdory dešti. My, poèerniètí, jsme zase dokázali, že v naší obci se amatérské divadlo o svou budoucnost nemusí obávat. Odolali jsme svodùm všech televizních kanálù, vzali jsme bundy, deky a v sobotu i ty pozapomenuté deštníky, a pøipravili jsme hercùm atmosféru, pro kterou se k nám tak rádi vracejí. Odmìnou nám byl muzikál plný chytlavých melodií (moje dcera si ještì dnes brouká - mùj táta byl známý paøížský bonviván...) a nadšených hereckých výkonù. Ostatnì, mnoho vtípkù v téhle komedii o politice a politikaøení v malém francouzském mìsteèku bylo dnes stejnì aktuálních, jako pøed sto lety. "Tohle divadlo je nádherné, a hraje se tu snad samo," øekla na závìr pøedstavení Zuzana Jachninová. øíjen 2003

17 A protože se divákùm nechtìlo domù, pøidali boøanoviètí ještì pár francouzských šansonù. A jak vypadá koneèná bilance festivalu Divadlo v pøírodì 2003? - 44 odehraných pøedstavení, z toho 12 dopoledních pro školy; - 4 175 platících divákù, což pøedstavuje prùmìrnou návštìvnost 96 divákù na jedno pøedstavení; - za vstupné bylo vybráno celkem 118 880,- Kè. Dìkujeme vám všem, kteøí jste pøišli.

sas foto hal

DIVADLO POHODA Votuzská 379 (budova bývalého kina Max) Pátek 17. øíjna v 19.00 hodin

VŠECHNO JEN DO PUTYK A ŽENSKÝM

Nesmrtelný i prokletý milovník žen a milenec života Francois Villon. Scénáø: Irena Žantovská (s použitím pøekladu O. Fischera a J. Loukotkové). Výtvarná spolupráce: Eva Brodská. Hudba: Emil Viklický. Režie: Miroslav Krobot Úèinkují: Vilma Cibulková a Miroslav Etzler. Po pøedstavení si vás dovolíme chvilku pozdržet a pozvat vás na køest divadla. Koho jsme poprosili o kmotrovství asi není tìžké uhodnout, ale stejnì se nechte pøekvapit. Vstupenky v cenì 150,- Kè, 120,- Kè a 90,- Kè si mùžete koupit v pøedprodeji v KC Domeèek a v knihkupectví na Náchodské ulici. Pokladna v Divadle Pohoda je otevøena vždy hodinu pøed pøedstavením. Sobota 18. øíjna od 15.00 hodin

O LOUPEŽNÍKU HROMBÁCOVI

Foto archiv PKS

ní v podání neratovického divadelního souboru Havlíèek slibuje dobrou zábavu a tak si ho nenechte ujít. Vstupenky v cenì 90,- Kè, 70,- Kè a 50,- Kè. si mùžete koupit v pøed-

Jednotné vstupné 30,- Kè. Pátek 31. øíjna v 19.00 hodin

SYLVIE

Romantická komedie A.R. Gurneye. Témìø bìžný milostný trojúhelník je zde deformován nadsázkou citového vzplanutí muže k nalezenému psíku. Do zabìhnutého stereotypu manželského soužití, kdy je vše pøedem naplánováno a oèekáváno, pøivádí muž „pøítelkyni“, která, aè není lidského rodu, budí svou pøítomností stejné reakce a citová vzrušení, jako žádoucí (nebo nežádoucí) milenka. Výborné pøedstaveHornopoèernický zpravodaj

Sylvie a její pán

prodeji v KC Domeèek a v knihkupectví na Náchodské ulici. Pokladna v Divadle Pohoda je otevøena vždy hodinu pøed pøedstavením. Zmìna programu vyhrazena.

Od zahájení druhé divadelní sezony 17. øíjna do konce listopadu bude ve foyeru divadla k vidìní výbìr fotografií z výstavního souboru Hudba v obraze. Autory fotografií jsou nevidomý muzikant Mário Bihári a dokumentarista Bjõrn Steinz. Kompletní originální výstavní soubor je v souèasné dobì pod záštitou Ministerstva zahranièních vìcí ÈR vystavován v USA, následovat budou výstavy ve Vietnamu a Koreji. Poøádání výstav ve foyeru divadla bylo podpoøeno grantem ÚMÈ Praha 20. øíjen 2003

18

Informace z Domu dìtí a mládeže, Ratiboøická 32, Horní Poèernice

Vážení rodièe, milé dìti, Pro mimoøádný zájem o výpoèetní techniku, jsme ještì rozšíøili výuku pro zaèáteèníky - dospìlí, v úterý od 19. 00 - 20.00 hod.

K informaci o posledních volných místech: Ještì pár volných míst je v øemeslném a výtvarném ateliéru. Øemesla vyuèuje zkušená lektorka paní Krajòáková, která již u nás v loòském roce vyuèovala palièkování pro dospìlé. Letos má pøipraveno pletení košíkù, tkaní, peèení vánoèních perníèkù, vizovické peèivo, výrobu adventních vìncù, malování na sklo a další zajímavé techniky. Samozøejmì i v letošním školním roce zaèínáme s kurzem palièkování. Pro výtvarný ateliér se nám podaøilo získat dvì nové výtvarnice, které budou vyuèovat všechny možné i nemožné výtvarné techniky vèetnì malování na hedvábí.

Nezapomeòte!!! Opìt se rozjíždí dìtský folklórní soubor, pro dìti od 4 let, každé pondìlí od 16. do 17.00 hod. Poslední volná místa jsou i v kroužku Kung-fu - tak neváhejte.

Novinky pro letošní školní rok: pantomima pro malé dìti pantomima pro mládež autorské divadlo step Kung-fu /pro mládež a sebeobrana pro ženy/

Hornopoèernický zpravodaj

15.záøí jsme opìt po prázdninách zahájili provoz našich volnoèasových aktivit v DDM. Nabídka našich kroužkù je rozhodnì pestrá a zajímavá a každý zájemce si mùže u nás jistì vybrat. Rozšíøili jsme èinnost nìkterých kroužkù, zejména keramické dílny, výtvarného ateliéru a kroužkù øemesel. Zejména z výtvarného ateliéru a øemesel máme radost, nebo jsme získali nové fundované lektorky, a tak se na jejich èinnost už teï tìšíme. Pøipravily pro vás zajímavé nápady a krásné výrobky košíkáøské, ze šustí, palièkované, tkané, ze skla , drátu a další. Keramickou dílnu jsme posílili o další odbornou sílu a tak se mùže zaèít tvoøit. Nezapomeòte, že každé pondìlí je otevøen volný klub pro návštìvníky od 15 do 99 let. Mùžete pracovat na poèítaèích nebo využít možností keramické dílny a pokusit se o vlastní volnou tvorbu. Pro šikovné maminky je pøipraven kurz palièkování pro zaèáteèníky.

Pøipravujeme: Na žádost mnoha maminek pøipravujeme dva víkendové semináøe, vánoèní a velikonoèní. Na tìchto semináøích se nauèíme jak se dìlá adventní vìnec, vánoèní keramika, drátovaný šperk, vizovické peèivo, zdobení kraslic, slané peèivo, keramické kraslice, jarní výzdoba.

Dùležitá informace: V nìkterých kroužcích jsou ještì poslední volná místa !

Sledujte pravidelnì informace z DDM na internetu, nebo se pøijïte osobnì podívat. Rádi vás našimi prostorami provedeme a s èinností jednotlivých kroužkù seznámíme.

JÓGA PRO DÌTI OD 5 DO 10 LET STØEDA 17.00 - 18.00 HODIN ANGLIÈTINA PRO PØEDŠKOLÁKY STØEDA 16.00 - 17.00 HODIN KUNG-FU SEBEOBRANA PRO ŽENY ÚTERÝ 18.30 - 20.00 HODIN V Ý T VA R N Ý AT E L I É R DESIGN KERAMIKY STØEDA 18.00 - 19.30 HODIN øíjen 2003

19

Máte chu si zacvièit? Cvièení pro veøejnost se konají prakticky ve všech tìlocviènách poèernických škol i v sokolovnì a je jich tolik, že si každý mùže vybrat. Pokusili jsme se pro vás zpracovat malý pøehled, který vám umožní lépe se orientovat v široké nabídce. Vycházeli jsme z rozpisù, které jsou k dispozici v jednotlivých tìlovýchovných zaøízeních, a proto vám nemùžeme garantovat úplnost pøehledu. Pokud se nìkteré cvièení do tohoto pøehledu nedostalo, není to zámìr a pøedem se omlouváme. V takovém pøípadì prosíme organizátory, aby nás o svém cvièení informovali, abychom mohli pøehled v pøíštím èísle HPZ doplnit.

8.záøí oslavil osmdesáté narozeniny zasloužilý èlen tenisového oddílu TJ Sokol Horní Poèernice pan Jaromír Šerc. Dlouhá léta pùsobil jako pøedseda oddílu i trenér mládeže. Mezi tìmi, kdo pøišli panu Šercovi pøát k významnému životnímu jubileu, byl také starosta Ivan Liška. Ke gratulaci se pøipojuje i redakce HPZ.

FZŠ CHODOVICKÁ tìlocvièna Pondìlí

POHYBOVÉ HRY PRO DÌTI (4-6 let) 16:30 - 17:30 hod. POHYBOVÉ HRY PRO DÌTI 17:30 - 18:30 hod STEP BODY 19:00 - 20:00 hod FAT BURNING 20:00 - 21:00 hod

Úterý

VELKÝ SKIPPY (6-12 let) 16:00 - 17:15 hod VOLEJBAL (10-15 let) 17:30 - 18:45 hod

Støeda

JUNIOR AEROBIC I. (8 - 14 let) 16:30 - 17:30 hod JUNIOR AEROBIC II 17:30 - 18:30 hod

Ètvrtek

MALÝ SKIPPY 16:00 - 17:15 hod VELKÝ SKIPPY 17:30 - 18:45 hod BODY STYLING - KALANETIKA 19:00 - 20:00 hod STEP BODY 20:00 - 21:00 hod

Slavnostní pøípitek (Jaromír Šerc tøetí zleva).

ZŠ RATIBOØICKÁ malý sál Ètvrtek

BASKETBAL ŽENY 19:00 - 20:30 hod BASKETBAL MUŽI 20:30 - 22:00 hod

ZŠ RATIBOØICKÁ

ATLETIKA 15:30 - 17:30 hod CVIÈENÍ ŽENY 17:30 - 18:30 hod NOHEJBAL 18:30 - 20:00 hod BASKETBAL MUŽI 20:00 - 21:30 hod KOPANÁ 21:30 - 23:00 hod

KROUŽEK BOJOVÉHO UMÌNÍ zaèáteèníci 15:50 - 16:50 hod mírnì pokroèilí 16:55 - 17:55 hod pokroèilí 18:00 - 19:00 hod

Pondìlí

DANCE AEROBIC AEROBIC CLASS

18:00 - 18:50 hod 19:00 - 20:00 hod

Støeda

Støeda

Ètvrtek

TENISOVÁ ŠKOLA 14:00 - 16:30 hod PØEDŠKOLNÍ DÌTI 16:30 - 17:30 hod VOLEJBAL MUŽI 20:00 - 22:00 hod

Pátek

AEROBIC LOW 18:00 - 18:50 hod AEROBIC CLASS 19:00 - 20:00 hod

TENISOVÁ ŠKOLA 14:30 - 16:30 hod

FZŠ CHODOVICKÁ malá tìlocv.

AEROBIC CLASS 19:00 - 20:00 hod

Dívky 10 - 14 let 17:30 hod

ZŠ STOLIÒSKÁ

VOLEJBAL 14:00 - 18:00 hod NOHEJBAL 18:00 - 20:00 hod

FZŠ CHODOVICKÁ baletní sál

AIKIDO 18:00 - 20:30 hod

Úterý

Pondìlí (cvièitelka Kvìta Obalilová) ZDRAVOTNÍ TÌLOCVIK 17.00 - 18.00 JÓGA A ZDRAVOTNÍ TV 18.00 - 19.30 JÓGA 19.30 - 21.00 Úterý JÓGA A ZDRAVOTNÍ TV 18.00 - 19.30 JÓGA 19.30 - 21.00 Ètvrtek CVIÈENÍ S KAMILOU 19:00 - 20:30 hod

FZŠ CHODOVICKÁ Pondìlí a støeda

KARATE 18:00 - 19:00 hod

Pátek

Ètvrtek

TÌLOCVIÈNA TJ SOKOL CHVALKOVICKÁ Pondìlí

CVIÈENÍ VŠESTRANNOSTI (dìti školního vìku) 16:30 - 18:30 hod ATLETIKA 18:30 - 20:00 hod VOLEJBAL ŽENY 20:00 - 22:00 hod

Úterý

TENISOVÁ ŠKOLA 14:30 - 16:30 hod RODIÈE A DÌTI 16:30 - 17:30 hod BASKETBAL ST. ŽÁCI 17:30 - 19:00 hod

Nedìle

Cvièitelé TJ Sokol Horní Poèernice souèasnì zvou rodièe, kteøí mají chu a èas pomáhat trénovat dìti: Pøijïte do tìlocvièny, rádi vás zaškolíme.

Tìlocvièna NA RَKU Nedìle

AEROBIK PRO ZAÈÁTEÈNÍKY 18:00 - 19:30 hod

Vodácký školní výlet

Tahle informace patøí ještì k minulému školnímu roku, ale referuje o akci tak netradièní a tak nezapomenutelné pro všechny úèastníky, že stojí za to se k ní vrátit i teï, po prázdninách. Žáci 8.B FZŠ Chodovická se s uplynulým školním rokem rozlouèili netradièním výletem - ze Dvora Králové vyrazili na raftech po øece Labi. Pøestože nìkteøí drželi pádlo v ruce úplnì poprvé, pod vedením zkušených instruktorù trutnovské agentury Klíè jsme zažili den, na který se nezapomíná. Slunce, øeka, vodácké radovánky... Po tøech hodinách zakonèili žáci sportovní tøídy plavbu v romantickém Kuksu. Prohlédli jsme si areál zámku, který v 18. století pro hrabìte Šporka opatøil sochaøskou výzdobou MatyᚠBernard Braun.

Mgr. Anna Vavøincová, tøídní uèitelka, FZŠ Chodovická

Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

20 Vodorovnì: A: státní podnik, B: nocovat, C: kolem, znaèka letadel, D: 1. èást tajenky, E: domácky „Libuše“, ženské jméno (24. øíjna), mongolský pastevec, F: útok, název hlásky, manilské konopí, G: èásti vozu, listina s oboustrannou peèetí, pracovat na poli, staré zájmeno, H: tkanina, jehliènatý strom, sádlo, pryskyøice, I: iniciály hereèky Kaèírkové, mužské jméno (24. 12.), hnít, korálový ostrov, znaèka sušenek, J: horský skøítek, egyptská bohynì života a zdraví, iniciály režiséra Kurosawy, sešit, popravèí, K: vzácný plyn, anebo, ruské pohoøí, koupací nádoba, L: 2. èást tajenky, 3. èást tajenky, M: Sarmat, jméno psa, svrchované území, N: sídlo v Etiopii, SPZ Ostravy, podnos, O: druh slona, citoslovce lapání, had z knihy džunglí, vaøení, P: postava z Nemocnice na kraji mìsta, asijský stát, present, Q: 4. èást tajenky, R: øímsky „2“ Svisle: 1: sídlo v Èínì, 2: dvojhláska, pomluva, 3: státní symbol, programy 4: opatøit šitím, nìmecky „konec“, øeka v Egyptì, øímsky „51“, 5: skopové maso peèené na rožni, úrodné místo v poušti, radioaktivní prvek, 6: SPZ Olomouce, ostrý pøízvuk, slovensky „jméno“, nicka, 7: chobotnatec, trikalciumsilikát, inu, jméno medvìda, 8: spoutat, sídlo v Alžírsku, existovalo, citoslovce tleskání, 9: vzniklé pálením, domácky „Ota“, uchodit, náøeènì „kocouøi“, 10: sídlo v Indonésii, øeka v Indonésii, pláè, cestovní doklady, 11: ukazovací zájmeno, starovìké poèítadlo, islámský bùh, surovina k výrobì piva, 12: zbavit peøí, rusky „stùl“, èeská øeka, 13: dopravní prostøedek, tropické šílenství, vzít si muže, plošná výmìra, 14: alkohol, uèitel, 15: chemická znaèka hliníku, silný provaz, , 16: dopravní prostøedky Pomùcka: Arut, Asla, Dudub, Nílu, Sian, Tepa

FEJETON Houby

Ta pøíroda nám ale dìlá vìci! Na loòské léto nám nachystala katastrofální záplavy, letos zase sucha. A nejhorší jsou ty následky: nerostou houby! Je to vùbec fenomén, to houbaøení. Našim zahranièním sousedùm nad tím zøejmì zùstává rozum stát. Pokud jsou vùbec ochotni houby jíst, tak jedinì prùmyslovì pìstované, v obchodì zakoupené, oèištìné a hygienicky balené. Ale riskovat zdraví, ba dokonce život, konzumací nìjakých prapodivných plodnic nalezených v lese? To pro správného èeského houbového fajnšmekra je smlsnutí nìjaké té houbové pochoutky vlastnì jen vyvrcholením celého toho velkolepého obøadu, který se zapoèíná již pøed sezónou: studiem odborné literatury, výbìrem správného košíku, pídìním po receptech na nejú-

Hornopoèernický zpravodaj

žasnìjší houbové delikatesy. Houbaøení je obøad vpravdì náboženský a sdružuje a zároveò èlení houbaøe do rozlièných církví a sekt, podle toho, kterou houbu pøevážnì vyznávají. Takže tu máme klasické høíbkaøe (v jejichž rámci existuje úzká skupina høíbkaøù pravých neboli panských èili bílých), dále liškaøe, klouzkaøe, holubinkáøe, ale i èirùvkáøemájovkáøe, ba dokonce prý existuje i jistá sekta pøíznivcù hadovky smrduté. Houbaøení je také sport, který otužuje tìlo i ducha. Houbaø vstává pøed rozednìním a prodírá se roztodivným houštím, cestou necestou, za svými tajnými místy, kde na nìj tentokrát zaruèenì èeká kapitální úlovek. A neklesá na mysli, ani když dno košíku zdobí jeden èi dva podmìreèné exempláøe. Ale houbaøení je pøedevším odpoèinek. Možnost uniknout uspìchané civilizaci. Pøíležitost

zvolnit krok, protože ve spìchu lze pøikrèený hnìdý klobouèek snadno minout. Houbaøení vám dovolí dýchat vùni jehlièí, pryskyøice a podhoubí, našlapovat na mìkký mech, naslouchat praskání vìtvièek a zpìvu ptákù. Kde jinde si mùže èlovìk v klidu urovnat myšlenky a získat potøebný odstup od každodenních starostí? Les nám dovolí naèerpat ztracenou životní sílu a nechce od nás za to vùbec nic. Jenže takoví už jsme my, lidé, že jsme toho zaèali zneužívat. Zvykli jsme si od pøírody mnoho brát a málo jí dávat zpìt. Možná, že ten letošní houbový nedostatek je upozornìním, že ani štìdrá dlaò pøírody není bezedná. Možná, že pøijdou ještì horší povodnì a horší sucha, než si koneènì uvìdomíme, že se ve svém vztahu k pøírodì musíme polepšit... jb

øíjen 2003

Od 1. 9. 2003 došlo ke zmìnám jízdních øádù MHD. U všech autobusových linek opìt platí jejich pøedprázdninový provoz (viz pøíloha Hornopoèernického zpravodaje è. 4/2003). Zmìny nastaly pouze u linky è. 222 a 261.

JÍZDNÍ ØÁDY

Hornopoèernický zpravodaj

21

øíjen 2003

22

Hornopoèernický zpravodaj

JÍZDNÍ ØÁDY

øíjen 2003

JÍZDNÍ ØÁDY

Hornopoèernický zpravodaj

23

øíjen 2003

INZERCE

24

Bártlova 35/10, Horní Poèernice, 193 00 Praha 9 Tel: 281 921 690, 281 922 332 Fax: 00420/281 922 335 e-mail: [email protected]

Hotel Èertousy nabízí bohatou nabídku nápojù i jídel, prostory a služby pro poøádání firemních akcí, rodinných oslav, svatebních hostin i prodejních výstav (sál pro 130 osob, salonek pro 35 osob, vinárnu pro 60 osob) vèetnì technického vybavení a s vlastním parkingem pro 70 aut.

N E H TO V Á M O D E L Á Ž Z AV Á D Ì C Í C E N Y P R O D L U Ž O V Á N Í - U V G E LY V Ý B Ì R N E H TO V Ý C H T Y P Ù ZPEVNÌNÍ PØÍRODNÍCH NEHTÙ MANIKÙRA - PEELING - MASÁŽE N E H TO V Á K O S M E T I K A

PO - NE 10.00 - 22.00 N Á C H O D S K Á 2 4 6 2 ( S O L A R S T U D I O O LY M P ) PRAHA HORNÍ POÈERNICE TEL.: 281 921 886, 603 893 685 DOUÈOVÁNÍ ANJ NA VŠECH ÚROVNÍCH u vás 605 831 122 AUTOŠKOLA TRIUMF 7000,- Kè cena výcviku je vèetnì zkoušek v H. Poè. Pøijímáme i pøevody žákù z jiných autoškol. Tel.: 281 920 134, 603 418 333. e-mail: [email protected] Vᚠøidièák - nᚠcíl ŠITÍ, OPRAVY, ÚPRAVA ODÌVÙ Možnost docházky k vám domù. 30 let praxe - Lassigová Tel.: 281 924 393, 732 406 865 ZÁMEÈNICTVÍ - NABÍZÍME VÁM veškeré montáže bezpeènostních zámkù z tuzemska i dovozu a montáže bezpeènostních dveøí (i atypických) Tel.: 281 924 836, 602 944 167 ÈALOUNÍK PRACHAØ PETR Veškeré èalounické práce - starožitnosti, výbìr potah. látek. Praha 4 - Hrnèíøe, K Šeberovu 520, doprava zdarma. Tel.: 604 427 829, 732 207 883 STØÍHÁNÍ A KOUPÁNÍ PSÙ všech plemen, dennì NONSTOP H.P.-tel.: 281 920 351, 604 618 540 OTTO BUTORA - malíøské práce + štuk. panelových bytù Tel.: 281 921 864, mob.: 604 576 151

Hornopoèernický zpravodaj

PRODEJ A SERVIS SERVIS JÍZDNÍCH KOL, SKI SERVIS SERVIS Náchodská 2094/80 Praha 20, Horní Poèernice Po - Pá 9.00 až 18.30, So 9.00 až 12.00 Tel./fax: 281 928 897

www.cyklo.pocernice.zde.cz

SLEVA - 20% NA VŠECHNA JÍZDNÍ KOLA PÁTEK 10.10. A SOBOTA 11.10. NOVÌ OTEVØENO

S A L O N M A G D A L E N A - P Ù J È O V N A Š AT Ù

šaty svatební a spoleèenské pánské obleky maturitní snubní prsteny svatební kytice svatební oznámení ul. Náchodská (u semaforu), Praha 9 - Horní Poèernice tel.: 777 162 025 http://svatebnisalon.webpark.cz/

PEDIKÙRA - SLUŽBA AŽ K VÁM DO DOMU Objednávky na tel.: 281 920 918, 607 788 591 Ivana Markuziová RESTAURACE V H.P. PØIJME kuchaøku. Pracovní doba Po-Pá (pouze dopolední smìny). Tel.: 281 925 554, 281 920 208 KOSMETIÈKA - VIZÁŽISTKA Soòa Valová kosmetika, barevná typologie, profesionální líèení, masáže tìla. Tel: 281 922 553, mob.: 602 864 823 VYMÌNÍM MALÝ OBECNÍ BYT 3+KK v Horních Poèernicích za vìtší - jen v H.P. Tel.: 602 440 948 MALÍØ BYTÙ, NÁTÌRÙ A LAKÙ levnì, tel.: 281 925 482, mob.: 607 782 143, volat veèer. Hodkovická 29, Horní Poèernice ZEDNÍK PØIJME KAŽDOU PRÁCI zednické štuky, omítky, obklady. tel.: 281 925 482, mob.: 721 943 536, volat veèer. Hodkovická 29, Horní Poèernice ÈISTÍRNA PEØÍ, VÝROBA PROŠÍVANÝCH DEK A POLŠTÁØÙ klas. rozmìrù. Z vašeho i našeho peøí. Vše na poèkání nebo dle dohody na tel.: 602 955 751. Otevøeno Po-Ne. Votuzská 274, H.P. (u Domeèku). Nízké ceny

VÝPOMOC V DOMÁCNOSTI a s dìtmi nabízí studentka. Tel.: 281 921 181 po 18. hodinì. VYM. DR. 1+KK (upraveno na 2+KK) H.P. pøevod do OV F. oprav pouze 870,-. 3. patro, za dr. 3+1, také H.P. tel.: 728 740 046, 281 920 562 PØIJÏTE BEZ KORUNY V KAPSE a od nás odjedete vámi vybraným vozem. Informujte se obratem v autobazaru MC AUTO, H.P. Náchodská 488, tel.: 281 926 463, 608 703 210 MASÁŽE - ANTONÍN CHARVÁT kondièní a rekondièní. Zdravotní støedisko, Lhotská 2072. Pracovní doba kdykoliv po tel. dohodì. Tel.: 728 663 151, 281 925 636 KOUPÍM BYT V H.P., do velikosti 2+1, Tel.: 603 809 885 PRONAJMU KANCELÁØ v areálu SC Xaverov. Tel.: 281 924 503, 602 390 763, Markvartová ÚKLID BYTÙ, KANCELÁØÍ. Nízké ceny. Tel.: 602 616 346 RD 1. kat., se zahr. a garáží v H.P. vym. za byt 2,5-3+1 do 1.p + dopl. neb prod. a koup. T.: 281 923 318 VÝROBNÍ FIRMA V HOR. POÈERNICÍCH hledá adm. pracovnici se znalostí anglic. jazyka na zkrácený pracovní úvazek. Kontakt - 603 251 875

øíjen 2003

25 -IZOLACE Z MODIFIKOVANÝCH ASFALTOVÝCH PÁSÙ A FÓLIÍ TYPÙ PVC, OCB A POD. -HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STØECH VÈETNÌ ZATEPLENÍ A VYSPÁDOVÁNÍ -HYDROIZOLACE "ZELENÝCH" STØECH A TERAS -HYDROIZOLACE ŠIKMÝCH A OBLOUKOVÝCH STØECH -HYDROIZOLACE STØECH S OBRÁCENÝM POØA-

I Z O L AT É R S K É PRÁCE KLEMPÍØSKÉ PRÁCE PORADENSTVÍ Z Á R U È N Í S E RV I S IZOLPRAG s.r.o. Tøebešovská 194/93 193 00 Praha-Horní Poèernice tel./fax 281 920 884, 281 920 885 E-mail: [email protected] www.izolprag.cz

DÍM VRSTEV -HYDROIZOLACE MOSTÙ A PARKOVACÍCH PLOCH -HYDROIZOLACE SPECIÁLNÍ, A APLIKACE TECHNOLOGIÍ: STÌRKY, NÁTÌRY -IZOLACE Z FÓLIÍ NA BÁZI HDPE, PVC, ECB ATD. -IZOLACE SPODNÍ STAVBY PROTI VODÌ A RADONU -IZOLACE PROTI VLIVU CHEMICKÝCH A ROPNÝCH LÁTEK Z FÓLIÍ DLE KONKRÉTNÍHO ZAT͎ENÍ -KLEMPÍØSKÉ PRÁCE -KOMPLETNÍ STØECHY NEBO DOPLÒKOVÉ STØEŠNÍ A FASÁDNÍ PRVKY Z MATERIÁLU DLE VÝBÌRU, SPECIALIZACE NA RHEINZINK -POKRÝVAÈSKÉ PRÁCE -POKLÁDKA ASFALTOVÉHO ŠINDELE, TAŠEK PÁLENÝCH, BETONOVÉ KRYTINY, A OSTATNÍ SKLÁDANÉ KRYTINY

Pavel Bergmann

Daòový poradce nabízí zpracování daòových pøiznání ke všem druhùm daní, daòové poradenství vèetnì konzultací, komplexní zastupování pøi jednáních s finanèním úøadem a veškeré úèetní práce. Pro svou kanceláø Na Vaòhovì 194, v Praze-Bìchovicích

hledá

samostatnou úèetní pro vedení JÚ i PÚ s praxí. Nástup možný ihned. e-mail:[email protected], tel:281930745 Hornopoèernický zpravodaj

øíjen 2003

Starostové na kurtech

26

29. až 31. srpna se Horní Poèernice staly dìjištìm devátého roèníku celorepublikového Tenisového turnaje starostù a radních mìst a obcí ÈR

Turnaj je putovní, a u nás v Horních Poèernicích se konal již podruhé. Poprvé se sem starostové z celé republiky sjeli v roce 1999. (Kromì toho je naše obec tradiènì poøadatelem obdobného turnaje pražských starostù.) Na organizaci znaènì nároèné akce spolupracuje ÚMÈ s tenisovým oddílem Sokola Horní Poèernice. Prakticky veškeré náklady s ní spojené se letos podaøilo pokrýt z pøíspìvkù sponzorù, takže obèané nemusejí mít obavy, že by sportovní víkend starostù ovlivnil stav obecních financí. Všem sponzorùm patøí dík za jejich pomoc. Navíc se k nim letos poprvé zaøadil také Èeský tenisový svaz, takže lze bez nadsázky øíci, že se tímto roèníkem turnaj stal skuteènou tenisovou událostí. Starosta MÈ Praha 20 Ivan Liška zahájil Tenisový turnaj starostù slavnostním pøípitkem všech úèastníkù v pátek v 11.00 hodin a hned poté nastoupili na kurty první hráèi. Zápasy probíhaly po celou sobotu a finále dvouhry i ètyøhry se dohrávalo ještì v nedìli. Z celkového poètu 44 pøihlášených úèastníkù jich nakonec hrálo 32. Turnaj je - jako ostatnì politický život v naší zemi obecnì - zatím pøedevším doménou mužù, zúèastnily se ho pouze ètyøi ženy. Kromì nároèné série zápasù ve dvouhøe i ètyøhøe èekal úèastníky také pøíjemný doplòkový program - na páteèní veèer byla pøipravena ochutnávka vín v restauraci hotelu Èertousy, v sobotu veèer pak cimbálovka a opeèené selátko v restauraci Legenda v areálu Chvalské tvrze. Všechno dopadlo bájeènì, dokonce i poèasí vyšlo jako na objednávku. Úmorné srpnové vedro, které trápilo hráèe v pátek, v sobotu naštìstí polevilo, a d隝, jenž mìl podle pøedpovìdi pokazit celý den, nakonec pøišel až veèer. Vítìzem hlavní soutìže ve dvouhøe se stal Karel Hübl, starosta Teplic nad Beèvou (již pošesté!), který ve finále porazil bývalého starostu Pøerova JUDr. Petra Dutka. Ve ètyøhøe zvítìzila dvojice P. Dutko - M. Chvátil.

HORNOPOÈERNICKÝ ZPRAVODAJ MÈ Praha 20, Roèník 51 - øíjen 2003 vychází mìsíènì, kromì prázdnin foto na titulní stranì J. Øezáè

VYDAVATEL

Starosta Ivan Liška se do finálových zápasù neprobojoval, ale zato sehrál nejdelší zápas turnaje (trval bezmála dvì hodiny) s Jaroslavem Šolcem, bývalým starostou Slatinic u Olomouce. "Když už jsem to neuhrál, aspoò jsem to

ubìhal," komentoval tohle tìžce získané vítìzství. Na rozhovor mìl jako obvykle málo èasu, protože se musel pøevléknout do obleku a urychlenì vyrazit na radnici "oddávat". Pane starosto, jste spokojený s tím, jak jste hájil barvy naší obce? Diplomaticky øeèeno - ani letos se mi nepodaøilo proniknout hloubìji do pavouka.... Ale ani jsem to neèekal. Podaøilo se mi uhrát první kolo, ve druhém kole jsem narazil na Mílu Chvátila, bývalého starostu Štemberka, který je jedním z nejlepších hráèù turnaje. A zahrál jsem si bezvadnì! Má turnaj starostù nìjaký pøínos pro obec? Je to pøedevším prestižní záležitost, hostit ètyøi desítky starostù z celé republiky. A my jsme poøadateli již podruhé, což není tak obvyklé. Navíc se díky pomoci sponzorù mohly provést nìkteré úpravy na kurtech, hlavnì takové vzhledové záležitosti, na které jinak poøád nezbývá. Chtìl bych ještì dodateènì podìkovat všem pracovníkùm ÚMÈ a zejména Místního hospodáøství, kteøí odvedli spoustu práce. Takové, která není tolik vidìt, ale je dùležitá. Jak zatíží turnaj obecní pokladnu? Rozpoèet celé akce je asi 80 tisíc Kè, a obec z nich hradí jen pøibližnì 10%, to je hodnota pohárù a cen pro vítìze. Všechny

TECHNICKÁ REDAKCE

PODÁVÁNÍ INZERCE:

Poháry ještì èekající na vítìze. Horním Poèernicím pøipadla tentokrát cena útìchy, neboli vítìzství ve skupinì B dvouhry, v níž získal prvenství zastupitel a bývalý radní MÈ Praha 20 Ing. Pavel Švehla. Požádali jsme nìkteré z úèastníkù, organizátorù a hostù turnaje, aby se s vámi podìlili o své dojmy.

Ivan Liška, starosta MÈ Praha 20

Vít Procházka

GRAFICKÁ ÚPRAVA Vít Procházka

Úøad MÈ Praha 20

ŠÉFREDAKTORKA

povolena Magistrátem hl.m. Prahy pod èíslem MK ÈR E 12559 IÈO: 240 192

REDAKÈNÍ RADA

REGISTRACE

REDAKCE

Jívanská 635, Praha 9, 193 00

tel.: 271 071 673, fax: 281 920 093 E - mail: [email protected] Internet: www.pocernice.cz

Hornopoèernický zpravodaj

PhDr. Hana Sassmannová hodiny pro veøejnost : Po 8.30 - 10.00

pondìlí: støeda: pátek:

8 - 11 8 - 11 8 - 11

14 - 16 14 - 18

( jinak po telefonické domluvì )

Uzávìrka tohoto èísla: 17. 9. 2003

Pøedseda: Ivan Liška Èlenové: PhDr. Hana Sassmannová, Barbora Šrámková, Vít Procházka, Mgr. Kateøina Francová, Mgr. Alena Štrobová

Za obsahovou správnost pøíspìvkù ruèí autor. Pøíspìvky nemusí odrážet názor redakce. Autorská práva vyhrazena. Pøetisk pouze se souhlasem vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo pøíspìvky krátit. Nevyžádané pøíspìvky a fotografie se nevracejí. TISK - Omikron Praha, spol. s r.o.,

tel.: 271 071 673 reklamace distribuce: 271 071 690

Pøíjem inzerce do dalšího èísla do 15. 10. 2003 Uzávìrka pøíštího èísla: 15. 10. 2003

PØÍJEM INZERCE

Doudova 22, 147 00 Praha 4

øíjen 2003

27 ostatní náklady pokryjí pøíspìvky sponzorù. Navíc každý úèastník zaplatil úèastnický poplatek 500 Kè, sami si také hradí ubytování. Takže naopak - kdyby se stalo, že v rozpoètu akce nìjaké prostøedky zbudou, vìnujeme je Nadaci Chvalského zámku.

rádi. A bez takových nadšencù by èeský tenis urèitì nebyl tam, kde je.

Ing. Josef Pittner,

zastupitel MÈ Praha 20 a hlavní organizátor sportovní èásti akce "Kdy za vámi mùžu pøijít pro krátký rozhovor?" ptala jsem se Ing. Pittnera v pátek krátce po zahájení turnaje. "Kdykoli," mávl rezignovanì rukou. "Jsem tu od rána do veèera." A tak tomu opravdu bylo. Byl vždycky ochotný a pøipravený zvládnout všechny zádrhele, které by se snad mohly vynoøit. I s ohledem na jeho vìk to byl obdivuhodný výkon. Pane Pittnere, stojí celá tahle námaha za to? Zvládnout takový turnaj mi pøipadá jako obrovské sousto...

Ing. Ivo Kaderka,

pøedseda Èeského tenisového svazu Pøedseda Èeského tenisového svazu dorazil nejprve v sobotu s mnoha dary pro vítìze turnaje. Aèkoli se zprvu zdálo, že v jeho nabitém pracovním víkendu zbývá pro turnaj starostù jen pár chvil, nakonec se pøijel spolu s manželkou pobavit na spoleèenský veèer s cimbálovkou a na kurty se vrátil i v nedìli dopoledne. Jeho pøíslib, že Èeský tenisový svaz se napøíštì bude podílet na organizaci turnaje, pronesený právì na pùdì Horních Poèernic, je jednou z nejvýznamnìjších událostí celého letošního turnaje starostù. Pana pøedsedo, mùžete nám øíci, proè tenisový svaz vìnuje pozornost takové akci, jako je Turnaj starostù? Turnaj starostù je bezesporu zajímavá akce a starostové jsou zajímaví partneøi pro celou øadu projektù, které tenisový svaz pøipravuje v obcích zejména pro dìti. Chystáme široký projekt - jednak to bude minitenis do škol, a pak také celostátní kampaò, která se bude jmenovat "Tenis ano, drogy ne", jejíž základní kola probìhnou ve školách a v obcích, na nì pak navážou okresy a nakonec finále v Praze na Štvanici. Starostové samozøejmì budou významným partnerem pøi její organizaci a bez jejich spolupráce bychom tìžko mohli plánovat tak široký zábìr. Kromì toho si myslím, že taková akce myslím teï turnaj starostù - je výborná pro tenis jako takový. Protože pokud starosta sám má rád sport a konkrétnì tenis, tak mu urèitì ve své obci vìnuje pozornost a pomáhá vytváøet podmínky. Takže a to vezmu z kteréhokoli úhlu pohledu, Turnaj starostù si naši pozornost zaslouží.

Vyhlášení vítìzù ètyøhry

Hornopoèernický zpravodaj

Ing. Kaderka s pracovnicemi ÈTS pøinášejí další ceny. Myslela jsem, že tenisový svaz se zajímá pøedevším o vrcholový tenis... To vùbec ne, právì naopak - tenisový svaz se stará zejména o širokou základnu mládeže. Protože jedinì tím, že se vìnujeme regionální podpoøe tenisu a zejména celoplošné podpoøe mládežnického tenisu, vytváøíme prostøedí pro budoucí šampiony. Aby mìli z èeho vyrùstat. A to bez široké základny nejde. Jak se vám na poèernických kurtech líbilo? Máte vy sám nìjakou zkušenost z takovým malým, øeknìme venkovským oddílem? Já jsem samozøejmì také byl aktivní tenista. Projel jsem øadu mìst a mìl jsem pøíležitost poznat øadu menších oddílù, ve kterých - navzdory velikosti oddílu a èasto i finanèním možnostem - byli skvìlí organizátoøi a výborné prostøedí. A myslím si, že právì v takových menších oddílech je tenis a všechno kolem nìj víc o pøátelství, víc o srdci, víc o patriotismu. A že zejména tam jsou tenisoví nadšenci, kteøí to dìlají bez jakéhokoliv nároku na peníze a odmìnu, jen proto, že tenhle sport mají hroznì

I. Liška, Ing. I. Kaderka, Ing. J. Pittner Je to spoleèná akce, poøádaná pod hlavièkou obce. A já jsem v ní proto, že léta hraju tenis a jsem souèasnì ve výboru tenisového oddílu a souèasnì zastupitel. Pomáháme turnaj organizovat po sportovní stránce a všechno se samozøejmì odehrává v tìsné spolupráci s obcí. Díky pøíspìvkùm sponzorù jsme mohli tady na kurtech provést nìkteré úpravy, a z toho mám opravdu radost. I tak je ale celý turnaj, øekl bych, na hranici èasové prùchodnosti našich kurtù. Máme obrovské štìstí, že vyšlo poèasí, protože z provozních dùvodù nebylo možné tentokrát zajistit náhradní kurty v xaverovské hale (je v souèasné dobì "sfouknutá"). Kdyby zapršelo, tak jsme nešastní. I pøesto jsme ale zápasy soutìže B, neboli kola útìchy, museli odehrát na Xaverovì. Co mùže turnaj pøinést místnímu tenisovému oddílu? Já si cením jednak spolupráce s obcí. A za druhé považuji za nesmírnì dùležitou úèast a zájem nejvyšších pøedstavitelù Èeského tenisového svazu. Ing. Kaderka

øíjen 2003

28 tu bìhem dvou dnù byl celkem tøikrát s pìti svými spolupracovníky, napøíklad s generálním sekretáøem svazu Josefem Nechutným. Myslím si, že je dobré, když funkcionáøi svazu vìdí, jak to chodí v takových malých oddílech, jako je ten náš. Èili myslím si, že to je pøínosem nejen pro nᚠoddíl, ale pro tenis obecnì. Jak hodnotíte sportovní úroveò turnaje? Pan starosta z Andìlské Hory u Bruntálu mi pøed chvíli prozradil, že když se s tenisem zaèíná na stará kolena, už to nestojí za nic. Stará kolena? To bych øekl, že je nesmysl! Já hraju tenis už hodnì dlouho a myslím si, že to je na nìm právì to nejkrásnìjší. Že na rozdíl od jiných sportù, napøíklad tøeba od sportovní gymnastiky, se tenis dá opravdu hrát celý život. Co pro vás je na celé akci nejt잚í? Nejt잚í... No, já bych nechtìl, aby to znìlo špatnì, ale musím øíct, že to dìlám rád. Musím si samozøejmì vytvoøit doma podmínky, myslím s manželkou, ale ona se mnou hrála tenis celý život, takže má pochopení. Ale trošku je to už nároèné po fyzické stránce, už je mi pøece jen sedmdesát, a jsem tady už od pondìlka vlastnì každý den. Øekl bych, že je to trošku jako s tìmi kurty - na hranici sil. Stojí to za to? Stojí. Protože pak mám radost, když vidím, že si úèastníci užijí turnaj sportovnì i spoleèensky. Protože tady je, myslím, spoleèenský význam akce asi ještì dùležitìjší než sportovní èást. Máte tip na vítìze? Øekl bych, že na vítìze jsou tøi adepti Hübl, Dutko a Chvátil. Já myslím, že tak na 60% to bude Hübl.

Vítìz dvouhry Karel Hübl,

starosta malé lázeòské obce Teplice nad Beèvou Tip na vítìze Ing. Pittnerovi vyšel, Karel Hübl se stal vítìzem dvouhry a také ve ètyøhøe se v "pavouku" zápasù dostal hodnì daleko. A to i pøesto, že se necítil stoprocentnì fit. Nᚠrozhovor byl proto velmi struèný. Pane starosto, gratulujeme k vítìzství. Jak se vám hrálo, jste spokojený se svým výkonem? Hrálo se mi celkem dobøe, i když horší to bylo zrána, než se èlovìk rozhýbal. Ale soupeøi byli celkem hodní... Hlavnì jsem rád, že jsem to pøežil ve zdraví, protože nedávno jsem mìl natržený sval a trošku jsem se bál, že by se to mohlo obnovit. Tìžká rána pøièítáte únavì, nebo byly spoleèenské akce tak vydaøené? Spoleèenské akce, to víte, já nejsem zvyklý tak ponocovat. Co tak vytíženému èlovìku, jako jste vy, pøinesou tøi dny strávené na turnaji starostù? Já jsem na turnaji už asi popáté. Všichni už se známe, a tak to není jen odpoèi-

Hornopoèernický zpravodaj

Gratulace vítìzi dvouhry nek. Vymìníme si zkušenosti, dozvíme se, co je nového. Setkáváme se dvakrát roènì a je to vždycky pøíjemné setkání. Nacházíte v Poèernicích nìjakou konkrétní inspiraci pro vaši obec? Dá se tu nìco okoukat? Poèernice se stále mìní k lepšímu, ale s tím okoukáváním to je složitìjší. My máme úplnì jiné podmínky, jsme malièká obec, máme 330 obyvatel a od Prahy jsme daleko. Navíc já jsem starosta neuvolnìný, takže to je opravdu jiná práce. Pojedete pøíští rok obhajovat svou roli vítìze do Kromìøíže? Pokud to zdraví dovolí, tak urèitì.

MUDr. Olga Sehnalová,

místostarostka Kromìøíže Paní doktorka byla jednou ze ètyø žen,

které se turnaje zúèastnily. Vydržela na kurtech až do nedìle. Moc øeèí nenadìlala, ale o to více energie vkládala do hry. Bylo vidìt, že ji tenis opravdu tìší. Rozhovor nám poskytla v nìkolikaminutové pøestávce, než po vyhraném zápase ve dvouhøe nastoupila opìt na kurt ve smíšené ètyøhøe. Není tenisový turnaj starostù pøíliš namáhavým zpùsobem víkendového odpoèinku pro ženu v tak nároèné funkci? Ale kdepak, já mám tenis ráda a na tenhle turnaj moc ráda jezdím. Kdysi jsem hrávala tenis závodnì, a to dost. Pak jsem na nìj mìla èím dál ménì èasu a dnes hraju už jen pøíležitostnì. Vlastnì právì turnaj starostù, který se konal tady u vás pøed ètyømi lety, mì k aktivnímu tenisu vrátil. Od té doby jsem zaèala zase pravidelnì chodit hrát. Jak jste spokojená s prùbìhem turnaje? Jak ho hodnotíte jako organizátor pøíštího kola? Víte, turnaj v Horních Poèernicích nasazuje už tradiènì pro ostatní poøadatele laku velmi vysoko. Organizaènì je vždycky všechno perfektnì zvládnuté, sportovní i spoleèenská stránka celé akce. Ale nechtìla bych snižovat zásluhy ostatních poøadatelù, každý z nás se zkrátka snaží, aby se v jeho obci kolegové cítili co nejlépe. Kromìøíž bude poøadatelem turnaje poprvé, takže se máme od koho uèit. Má turnaj nìjaký pøínos pro vás osobnì jako pro místostarostku? Turnaj se koná tradiènì poslední srpnový víkend a já se na nìj moc tìším. Potkám se na nìm s lidmi, které spojuje nejen láska k tenisu, ale i spoleèné pracovní problémy. Troufám si øíct, že už jsme vlastnì taková dobrá parta, a to je moc pøíjemné. sas foto: Luboš Franc, sas

Budoucí vítìz dvouhry K. Hübl a místostarostka Kromìøíže MUDr. O. Sehnalová se u cimbálovky dobøe bavili.

øíjen 2003