ČASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH V
ČÍSLO
2 . ÚNOR 1934 - ROČNÍK XV. *
/ /
‘
OBSAH D r. V . G U T H : Leonidy v posledních letech. - Š— e k . : R e lativ n í pohyb ó Cygni a teorie ,.za c h y c e n í“ hvězd. - IngC. B. L I B E D I N S K Ý : Eppe Loreta, a s tro n o m -a m a té r . - R U D . S T R U B L : A m a té r s k á práce a s tro n o m ic k á . - Z p r á v y sekcí pozorovatelů. - D robné zprávy. - Nové k n ih y . - Z dílny h v ěz dáře a m a té r a . - Z p r á v y Lidové hvězdárny Š tefánikovy. Z p r á v y ze Společnosti.
Sommaire du No. 2. V. G u t h : L es L éonides dans les an n ées d ern iers. (F in . — A vec résu m é.) — Š - e k ; L e m ouvem ent r e la tif du D e lta C ygni. — B . L i b e d i n s k ý : Eppe L o re ta . ( B io g ra p h ie .) — R . S t r u b l : L e tra v a il ď u n astro n o m e am ateu r. — L es rap p orts des sectio n s des o b serv ateu rs. — V a rié té s. E ib liog rap h ie. — R em arq u es pour les astro n o m es am ateu rs. — N ouvelles da 1’ob serv ato ire de la ville de P ra h a . — N ouvelles de la S o cié té a s tro nom ique tchěque.
A dm inistrace: P ra h a IV .-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova. Ú řed n í h o d in y : pro knihovnu, různé d o tazy a in fo rm a c e : ve všední dny od 14 do 18 hod., v neděli a ve sv á te k od 10 do 12 hod. V pondělí se neú řad u je. K e všem písem ným dotazům přiložte zn ám ku n a odpověď! A d m in istrace p řijím á a v y řizu je dopisy, v y jm a ty , k te ré se tý k a jí red akce, d otazy, re k lam ace , o b jed n áv k y časop isů a kn ih atd. P ř e d p la t n é n a běžný ro čn ík »R íše hvězd« čin í ročně K č 40'— , je d n o tliv á č ís la K č 4 '— . Č le n s k é p ř í s p ě v k y n a r o k 19SJ,. Č le n o v é č in n í: stu d u jící a dělníci p latí v P ra z e i n a venkově K č 30'— . O sta tn í členové v P r a z e Kč 50 — . N a v e n k o v r ě K č 4 5 '— . — Č le n o v é p ř i s p í v a jí c í : s tu d u jící a dělníci p la tí v P ra z e i n a venkově K č 3 5 '— . O sta tn í členové v P r a z e Kč 55 — . N a v e n k o v ě K č 50'— . Č l e n o v é z a k l á d a j í c í p la tí pouze před p latn é n a časopis, v P ra z e i n a venkově K č 3 0 '— (p řísp ěv ek K č 5 0 0 - jednou provžd y).
V eškeré 'peněžité zásilky jenom, složen kam i P oštovní spořitelny na účet Oeské společnosti astronomické v Praze IV. Ú čet č. 1,2628 P r a h a .
T e le fo n č. 1,63-05.
KNIHOVNA SEKCE PRO POZOROVÁNÍ HVĚZD PROMĚNNÝCH Pftl t A. S. S v azek I I I .
Z. K O P A L - V . VAND:
ATLAS H V Ě Z D P R O M Ě N N Ý C H D ÍL P R V Ý .
Serie 28 map na 7 listech k pozorování hvězd proměnných s orientačními mapkami a sekvencemi srovnávacích hvězd. Cena 25 Kč.
Dr. V. G U T H , S t á t n í h v ě z d á r n a , P r a h a :
Leonidy v posledních letech. (Jak jsme je u nás sledovali.) ( D o k o n če n í.)
Rok 1933 zdál se býti pro pozorování Leonid velmi slibný. Uplynulo právě 100 roků, čili 3 oběhy roje Leonid, co vyskytly se v tak hojné míře; třebaže tedy poslední maximum z r. 1899 bylo jen velmi nízké, zůstávala přec jen naděje na bohatší ná vrat. Poukazovaly na to i výpočty anglických astronomů. Do maxima činnosti připadal nov, byla tedy naděje i na fotogra fický lov. Američan C. Wylie sebral pozorovací materiál z po sledních let a jeho rozborem zjistil jako nejpravděpodobnější epochu maxima 17. listopad 1 hod. světového času; to byla doba velmi výhodná hlavně pro evropské pozorovatele. K zajištění frekvencí rozhodli jsme se užít tří různých způsobů sledování: a) pozorování v pravidelné síti našich členů, b) horská pozorování a c) pozorování z letadla. Toto úsilí setkalo se s tímto výsledkem: Vyzvali jsme naše stanice: v Praze na Petříně, v Bran dýse n. L., v Hradci Králové a v Turnově k pozorování v týdnu od 13 XI. do 20. XI. Ale špatné počasí, dostavující se pravi delně v tuto dobu, připustilo jen z části uskutečniti zamýšlený program. V Praze a v Brandýse nebylo pro oblačnost pozoro váno vůbec. V Turnově (p. J. Beran) a v Ondřejově (autor) bylo částečně jasno noc po maximu, ale frekvence Leonid se ukazovala slabou. Zato pozoruhodný výsledek docílila pozoro vací skupina v Hradci Králové, která díky dobré organisaci zajistila frekvence ze 4 nocí. Pozorovali pp. Boháč (B ), Kašpar (K ), Mainx (M), Dr. Průša (P ), Vaněk (V), Všetečka (Vs), Zeman (Z) a Zolman (Zo). Pozorování rozdělena na kratší ča sové úseky, kdy obloha byla pozorována alespoň 2 pozorovateli. Výsledky jsou tyto: Noc
S . E . C. h m h m
16./17. X I. 17./18. 17./18. 18./19. 19./20. 19./20.
3,10— 4.45 0,00— 3,00 2,55— 6,00 0 ,35—6,00 2 1 ,0 0 — 2,00 2,00— 4,30
P očet v šech Leonid m eteorů 6 18 24 14 18 16
6 17 22 13 15 12
P ozor.
Pozn.
Z P, V K, B Vs, Zo P, M Z
50% zatm . m lha část. zatm .
48 meteorů bylo zakresleno a s velkou pílí p. Zemanem re dukováno. Zvláště první řada je cenným doplňkem pozorování získaných druhými dvěma způsoby. Pro pozorování v horách uvažovali jsme seříditi dočasně 2 stanice, jichž údaje (korespondující měření výšek) by se vzá jemně doplňovaly. Za základ volili jsme opětně Starý Smokovec. Druhou stanicí měl být Dumbier v Nízkých Tatrách, velmi vhodně položený pro uvažovaná pozorování. Protože však jsme
Pohled n a »m oře m raků « od c h a ty T eryh o.
byli omezeni jen na skromné soukromé prostředky, rozhodli jsme se pro jedinou stanici ve Vysokých Tatrách, ale podle loň ské zkušenosti uvážili jsme možnost vyslati část výpravy výš, kdyby se jevila toho potřeba. Výpravy účastnila se část známé brandýsské pozorovací skupiny — p. A. Bečvář, slečny Hartmanová a Macháčková, p. Mazánek — ke které připojil se RNC. R. Rajchl. Osvědčená laskavost a ochota p. Berkovského opětně umožnila a nesmírně ulehčila uspořádání této výpravy. Také ředitelství vicinálních drah v Popradu vyšlo naší výpravě velmi vstříc tím, že ji poskytlo bezplatnou jízdenku na svých drahách. Bohužel počasí bylo velmi nepříznivé. Řada jižních depresí za hrnula Slovensko deštěm i sněhem. Zůstávala však slabá na děje, že v mezidobí mezi dvěmi depresemi se podaří přec jen získati nějaká pozorování. To se vskutku podařilo: před nocí maxima rozhodli se dva členové: sl. Hartmanová a p. Rajchl
vystoupiti k Teryho chatě o 1000 metrů výše než byl Smokovec; byla naděje, že vystoupí tak nad mračné moře, které ohrožovalo Smokovec. Po obtížném výstupu dostihli účastníci T. chatu a večer po 22 hod. 30 min. zahájili v improvisované observatoři před chatou svá pozorování. Sněžné mraky pokrývaly níže po ložená místa a zahalily i Smokovec. Pozorováno bylo do 1 hod. 10 min., kdy se zatáhlo a kdy posléze se rozpoutala i sněhová bouře. Celkem zjištěno bylo 39 meteorů, z toho 24 Leonid. Vy jasnění příští noci umožnilo pozorovati přímo ze Smokovce. Mezi 21h55m a l h 55»> napočteno bylo 105 meteorů, z toho 23 Leonid. Užito bylo i fotografie (stejného stroje jako v r. 1932 — montáž opětně ochotně zapůjčil p. ing. Rolčík) bohužel bez výsledku. Splnila tedy i tentokráte horská výprava svůj úkol a ukázala výhodu a možnosti užiti míst položených vysoko k astronomickým pozorováním. Kéž by bylo na to pamatováno při projektované horské klimatické observatoři! Naše snaha učiniti vše, abychom zajistili frekvence Leonid z očekávané noci maxima i při zataženém nebi, vzbudila my šlenku užiti k těmto účelům letadla. V r. 1931, kdy po prvé přišla mi na mysl při studiu balonových letů, bylo by její uskutečnění narazilo na jisté obtíže; noční lety byly tehdy u nás v pokus ném stadiu. Ale do r. 1933 dozrálo civilní i vojenské letectví tak daleko, že realisace nezdála se býti fantastickou. O možnosti užiti letadla mluvilo se i mezi naší mládeží (viz ŘH. XIV, 188), která má mezi sebou výkonného pilota. Za tuto myšlenku po stavil se i p. prof. Nušl a jeho vzácné intervenci je děkovati, že jsme dosáhli daného cíle. Je třeba zdůrazniti neobyčejné pocho pení a ochotu příslušných úřadů, se kterými jsme se při projed návání setkali. Byl to jmenovitě p. odborový přednosta, ministr m. sl. Ing. Dr. Roubík z ministerstva veřejných prací, jehož po rozumění pro vědeckou práci otevřelo nám možnosti uskutečniti naše podnikání. Dále to byl p. Ing. Stočes, který jako vrchní ředitel státních aerolinií dal k disposici jak letadlo, tak letecký i pomocný personál; svou přítomností při pořádaném letu do kázal svou starostlivou účast o zdar podniku. P. Ing. Černý z téže společnosti s velkou ochotou vyšel vstříc všem našim přá ním a svou radou a zkušeností nás vydatně podporoval. V jeho společnosti podnikl jsem zkušební let v pondělí dne 13. XI., kde mi názorně demonstroval možnosti i obtíže, se kterými je nutno počítati. Dříve než přejdu k popisu vlastního letu, zmíním se o tom, jak je dnešní letecká služba zajištěna — hlavně za noci a v mracích, abych tak ukázal, že bylo dostatečně postaráno o naše bezpečí. Jakmile ztratí pilot z dohledu Zemi a s ní spojené orien tační body, je odkázán pro řízení svého letu jedině na své pří stroje, umístěné na palubní desce. Jsou to: pro určení směru: k o m p a s , k určení rychlosti pohybu: r y c h l o m ě r , průměr
nou výšku nad letištěm ukazuje mu v ý š k o m ě r , založený na principu tlakoměru. V a r i o m e t r přímo udává, o kolik metrů v sekundě letadlo stoupá nebo klesá či letí-li směrem vodorov ným. Velký význam pro let v mracích, kdy ztrácí pilot smysl pro vodorovný směr, má t. zv. g y r o r e k t o r. Je to v pod statě dvojnásobný sklonoměr: jeden udává pomocí prudce roz točeného setrvačníku polohu absolutního horizontu, druhý pak pomocí libely, nebo kyvadélka polohu relativního obzoru; po slední staví se podle výslednice gravitace a akcelerace vznika jící nerovnoměrným letem na př. v zatáčce. Tento přístroj při pouští pilotovi jednoduše rozhodnouti, letí-li rovně, visí-li za levé nebo pravé křídlo, či zda jde do zatáčky. Jmenované pří stroje umožňují určiti pohyb letadla proti vzduchu, kterým je letadlo neseno. Pohybuje-li se však tento proti Zemi (vítr), což bývá pravidlem, může býti ze své dráhy značně sneseno. Zna menitou službu v tomto případě poskytuje rádio, nejen tím, že může letce zpraviti o velikosti a směru větru a o počasí vůbec, ale může mu i určiti místo kde je, pomocí t. zv. radiogoniometrie. Užívá se směrového účinku rámové antény; míří-li tato svou rovinou k vysílací stanici, je intensita příjmu nejsilnější, při vychýlení z tohoto směru příjem slábne, až při kolmé po loze rámu k vysílači klesne na nulu. Zaměření vysílací stanice lze provésti s přesností asi ± 1° až 2°. Užijeme-li k zaměřování 2 stanic opatřených rámem, můžeme v průseku směrů určiti polohu hledaného vysílače. Takovým způsobem zaměřují se dnes dopravní letadla a je možno je bezpečně vésti od letiště k letišti. Poslední dobou dějí se s úspěchem i pokusy vésti le tadlo v mlze i při startu a přistávání. Zmíněná zaměřovači služba, t. zv. gonioslužba, je již u nás po několik let v činnosti s velmi dobrým výsledkem. Vzpomeňme služby, které poskytly naše stanice nešťastné vzducholodi »Italie« (viz ŘH IX, 65). K nočním letům u nás se užívá výhradně třímotorových strojů, které mají výhodu v značné motorické reservě. Nastane-li porucha na motoru (dosud nejzranitelnější místo letadla), jednomotorového letadla, musí toto bezpodmínečně přistát; u třímotorového letadla nejen že se udrží, ale se 2 motory může ještě stoupat. Je tedy nutnost nouzového přistání u třímoto rového letadla pro poruchu motoru velmi malá. Největším nepřítelem létání je počasí. Přízemní mlha, nízké mraky, bouře všeho druhu (letní, větrná, sněhová) jsou dosud tak vážné překážky letectví, že let za takových podmínek není dosud bez nebezpečí a risika. V zimní době, kdy teplota klesá pod nulu, přistupuje pak nebezpečí tvoření se ledu na nosných plochách (při prolétávání rozsáhlých mračných vrstev). Letadlo se nejen zatěžuje, ale hlavně svou vrstvou mění aerodynamický tvar nosných ploch a tím snižuje i jejich nos nost, obaluje kormidlová lana, obalováním vrtulí stěžuje chod motorů. V takových případech bývá nutné okamžité nouzové
přistání, spojené za noci v neznámém terénu vždy s obtížemi. Tyto obtíže snaží se ulehčiti letci meteorolog, který díky radiotelegrafickému spojení s letadlem může jej včas varovati a na nebezpečí upozorniti. Uvážíme-li všechny tyto okolnosti, shledáváme, že třebas podmínky nočního letu jsou obtížné, nejsou nepřekonatelné a při dnešní technice, dbá-li se všech bezpečnostních zařízení, není takové létání riskováním životů. Všechny tyto podmínky byly v našem případě splněny, takže jsme se s plnou důvěrou svěřili našemu dopravnímu le tectví. Je po půlnoci z 16. na 17. listopad. Obloha je zatažena stra tem, jehož výšku odhaduje letištní meteorolog na 500 m. Před osvětlený hangarem stojí třímotorové letadlo typu FVII, kon strukce Fokkerovy, vyrobené v naší továrně Avii. Je to mo hutný hornokřídlý jednoplošník o rozpětí 21 m, délky 14 m, a max. výšky 4 m, váhy 2900 kg a téměř téže únosnosti. Má značku OK-AF (OK značí Československo, A F je imatrikulační značka letadla). Jeho tři motory značky C a s t o r (továrny Walter — jejich astronomické označení je dnes dvojnásob na místě) representují celkovou energii 720 k. s., mají asi 1700 obrátek v minutě. Kabina pro 8 cestujících je téměř celá pod nosnou plochou. Motory jsou spuštěny a na lesklých listech vrtulí odráží se jako blesky světélka letiště. Přichází šéfpilot K. Brabenec, doprovázený radiotelegrafistou J. Kupkou. Na sedají a po skončené motorové zkoušce rolují na start ke zku šebnímu letu. Znamení — a motory v plných obrátkách zve dají svou silou umělého ptáka k nebi. Odcházíme do radiokabiny letiště, abychom vyslechli přímé zprávy z letadla, zda »píchnutí« mraků (proniknutí nad mraky) se podaří a zda tedy i náš let bude možný. S napětím sledujeme radiotelegrafistu Vysloužila, který nám tóny, vycházejícími z amplionu, připo jeného k přijímači, naladěného na vlnu vysílanou letounem, překládá do srozumitelné řeči. Letadlo hlásí v 600 m mraky, vniká do nich. Krátce poté ozve se hlášení: v 800 m »hvězdy jsou viděti, jsme nad mraky«. Byl to pro nás nejradostnější okamžik večera, neboť to znamenalo uskutečnění našich plánů. Rychle smlouváme poslední dorozumívací signály. Našim zapi sovatelem bude člen naší astronomické společnosti p. Bláha, úředník státních aerolinií. Přátelé Dr. Buchar a Dr. Slouka, kteří byli Státní hvězdárnou pozváni k spolupráci, budou pozorovat z nejzadnějších míst kabiny, okénky, kterými již zahlédnou část volného nebe; sám vybírám si malé čtvercové okénko ve dveřích vchodu, které leží již úplně mimo křídlo a připouští tak dobrý výhled. — Podle hukotu tušíme vracející se letadlo. V krátké době se objevuje a hladce přistává. Mo tory však zůstávají v chodu; rychle nasedáme a již plný hukot motoru nasvědčuje tomu, že startujeme. Je 1 hod. 10 min. Svě
télka letiště mihají se mimo nás, lehké nárazy ustávají úplně — letíme. Rychle stoupáme, nechávajíce osvětlené letiště pod sebou. Za nedlouho objevují se mlžné cáry, první předzvěst mraků. Za chvíli jsme jimi obklopeni a jen fialové plaménky výfukové roury postranních motorů pronikají tmou letadlo obklopující. Pronikáme stále výš a výš. Objevují se první jasné hvězdy. Zprvu jsou obklopeny závojem (halem), ale ten postupně mizi a ve chvilce máme před a nad sebou nejkrásnější oblohu. Rychle se orientuji: poznávám Cassiopeu, Persea, obdivuji známou hvězdokupu Xh Persea, která je tu v průzračném vzduchu i pro stému oku velmi nápadnou. Začínáme pozorovati: létavic cel kem málo, poměrně však jasné a většinou Leonidy. Pod námi moře mraků, jakoby zkamenělé, jen místy jako velké světlejší skvrny prosvitají světla větších obcí. Po chvilce zatáčíme. Před námi majestátně defilují souhvězdí: přichází Orion s rozlehlou plynnou mlhovinou výborně viditelnou, zářivý Sirius. Pod křídlem zjišťuji nápadné 2 hvězdy, které, jak se ukazuje, ná leží k souhvězdí Velkého psa; se Země pozorovány zpravidla mizí v parách obzoru. Vynořuje se i Velký Lev, zdánlivé vý chodisko našich meteorů. Letíme tímto směrem 20 minut, znovu obracíme a vracíme se zpět. Křižujeme tak ve směru severo východ-jihozápad (kolmo na směr radiantu) celkem 6X> P^i čemž jsme se maximálně vzdálili na 50 km od Prahy. Naše rychlost je asi 170 km/hod., poněvadž však s výškou stoupá i rychlost větru, dostupuje naše rychlost ke konci letu ve výši 3000 m až na 210— 220 km/hod., je tu totiž silný jihovýchodní vítr: 40— 50 km/hod. Během letu jsme neustále v radiotelegrafickém styku s letištěm, kde neustále kontrolují radiogoniometricky naši polohu k letišti a dbají o náš správný kurs. Jsme nuceni stoupat, neboť vrstva mraků neustále mohutní. Hlásí se mi výška 2000 m, stoupáme však dále, abychom unikli mra kům; motory pracují teď znovu v plných obrátkách, přímo cí tíme boj motorů se zemskou přitažlivostí. Dosahujeme 3000 m; vzduch stává se mrazivým a do kabiny ostře fouká otevřenými okny. Během letu spatřil jsem celkem 12 létavic (10 Leonid), kol. Buchar 5 (5 L ), kol. Slouka 4 (3 L ), jejich »obloha« byla však jen poloviční ve srovnání s mou, která byla as 2500 čtv. stupňů; p. Bláha spatřil 2, poslední však byla Leonida nejméně — 4 velikosti. Ve 2 hod. 45 min. podle programu nastupujeme svou pouť dolů. Klesáme, vnikáme znovu do mraků a v 10 mi nutách klesáme o 2500 m (což pociťujeme tlakem v uších), pro rážíme spodní hranici mraků a rázem objevuje se pod námi nc sta světel naší Prahy. Z dálky blikají na nás letištní světla a my se k nim v ohromné spirále rychle blížíme. Sotva citelný náraz a naše letadlo, vedeno mistrnou rukou pilotovou, měkce dosedá na letiště . .. ještě chvíle, umlká hluk motorů — náš let je u konce, jsou 3 hod. Pomáháme ještě ukládati letoun do hangaru a sami neradi se loučíme s letištěm a milými lidmi,
kteří se postarali o vyplnění našeho programu. Naše aerolinie podaly tak nezvratný důkaz vyspělosti a bezpečnosti svého le teckého provozu i za obtížných podmínek letu v mracích a nad mraky. Nejdůležitějším výsledkem, který jsme získali, je číslo 21. Je to hodinová frekvence Leonid pro 1 pozorovatele, jehož zorné pole není ničím omezeno. Je to ale v době ( l h 15— 2h 30), kdy se n e p o d a ř i l o t u t o z j i s t i t i n a j i n ý c h m í s t e c h a překlenuje tak výsledky dosažené na našich po zemních stanicích v plynulou řadu: M ísto a T ery h o c h a ta S t a r á D a la * ) letad lo H rad ec K rálo vé v ý šk a (2011 m ) (113 m ) (1 0 0 0 — 3000 m ) (244 m ) Pozor, doba 2 2 ,3 5 — 1,10 0 ,16— 1,27 1,15— 2,30 3 ,1 0 —4,10 Hod. fre k v e n ce ' Leonid pro 1. pozor. 9 10 21 19
Je jisté, že četnost Leonid byla tentokráte velmi nízká — proti očekávání. Potvrzují to i zprávy, docházející z ciziny (USA, Indie a Anglie). Tím však není menší význam dosaže ných výsledků. Ve vědě často i negativní výsledek byl podně tem dalších významných objevů. Negativní výsledek Michelsonova-Morleyova pokusu zrodil teorii relativity. Těch několik čísel — těžce vybojovaných — je přec jen dobrým příspěvkem k odhalení složité stavby meteorického roje Leonid a bude naším programem v příštích letech je znovu a znovu doplňovati. Všem jmenovaným i nejmenovaným, kteří se přičinili 0 jejich zajištění, budiž náš srdečný dík. * Su m m ary . T he au th o r d escrib es th e o b serv atio n s of Leonids as made in C zech oslo v akia in th e y e a rs 1931, 1932 and 1933. E x c e p t the re g u la r vvork u n d ertak en by m em bers o f th e m eteo r section of th e Czech A stron . S o ciety , ev ery y e a r an exped ition w as sen t to th e H igh T a t r a M oun tains: In th e y. 1931 th ere w ere sen t 3 astro n o m e rs (D r. J . Š tě p án e k , M r. F . S ch u ller, and the a u th o r) equipped w ith a sm all ae q u a to ria l in connection w ith 3 lig h t p h o to g rap h -cam e ras (see th e f ir s t p ic tu re ). In th e n ig h ts before the m axim um th e y g o t th e freq u en cies and rad ian ts. In the y e a r 1932 th e au th o r g o t n ot only the freq u en cies and position o f ra d ia n t in the n ig h t o f m axim um , b u t he also p hotographed 6 p ath s (o f 4 d iffe re n t m ete o rs) w ith h is little m eteo rog rap h (3 L e ic a ap p aratu s, see p ictu re in the 1 p a rt o f th is a r tic le ). In th e y e a r 1933 th e re w ere m ade ob servatio n s in the m ou ntains (S t a r ý S m o k o v ec) by an exped ition o f 5 o b serv ers. The n ig h t o f m axim u m in S ta r ý Sm okov ec bein g cloudy, 2 m em bers clim bed 1000 m h ig h e r and observed fro m th e T e ry -h u t. (V iew on th e clouds see in the con nected p ictu re .) B y th e c o u rte sy o f th e C zechoslovak governm ent and th e s ta tě A ir-lin e s the N atio n al O b serv áto ry P ra g u e h as a rra n ged in the n ig h t o f the exp ected m axim u m an airp lan e flig h t above the clouds. A s o b serv ers th e re w ere (besid es th e a u th o r) 2 invited a stro n o m e rs: D r. E . B u c h a r and D r. H. S lo u k a and one m em b er o f the m eteor section o f th e Czech A stron om . S o cie ty , M r. B lá h a . V e ry s a tis fa c to ry resu lts w ere received by m em b ers o f th e m eteo r sectio n in H rad ec K r á lové. F re q u e n cie s deduced fro m the d iffe re n t kinds of ob serv atio n s are sum m arised in th e la s t tab le. T h e fu ll re p o rt w as given in th e IA U C . No 466. * ) Pod le BZ. 1933, No. 49, pozorování D ra Š te rn b e rk a .
Relativní pohyb <5 Cygni a teorie „zachycení4* hvězd. 6 Cygni náleží mezi fysické dvojhvězdy, kde relativní po hyb složek se dá lépe zobraziti otevřenou křivkou — parabolou nebo hyperbolou, než uzavřenou elipsou. Těchto dvojhvězd je velmi málo: na př. a2Ursae Maioris. Dráhu 6 Cygni počítali astronomové již skoro před 100 lety. První výpočty Hindovy (r. 1842), Behrmannovy (r. 1856) a Gorovy jsou založeny na velmi krátkých řadách pozorování. Nemají proto valné vědecké ceny. Behrmann r. 1897 a Lewis r. 1906 pokusili se znovu o řešení. Poukazují na 3 elipsy, které stejně dobře vyhovují pozorování. I udává Behrmann tři doby oběžné, 300, 420 a 1040 let, Lewis dobu mezi 240— 1000 lety. Ch. Volet zkoušel různé početní metody, zvláště metodu Kowalskiho. Dostal jednou elipsu, po druhé hyperbolu. Volet po ukazuje na to, že po dobu pozorování (asi od r. 1839) proběhl průvodce nepatrný oblouk, a že dosud není možno souditi na ráz dráhy. Zároveň ukazuje, že je pohodlné zobraziti ji jako parabolu (a jako takovou ji potom počítal). Myslí, je-li dráha eliptická, že doba oběhu může být větší 600 let. P. Baize usuzuje z graf. přehledu na parabolu. V časopise »L’Astronomie« pak píše: »Jest bezpochyby předčasno dělat závěry. Ne bylo by však nic více ohromujícího, než to, že 6 Cygni podává příklad »zajetí« hvězdy.« Kdyby Slunce minulo stejně velikou hvězdu ve vzdálenosti 1 astronomické jednotky rychl. 67 km/sec, a narazilo na pla netu velikou jako Jupiter (přesněji o hmotě rovné Vioso hmoty Slunce), změnila by se po srážce dráha otevřená — pa rabola, vzniklá přitažlivostí obou stálic — v uzavřenou elipsu. Podle výpočtu Moultonova měla by tato elipsa velkou poloosu asi 100 a. j. Oběh sluncí by trval asi 250 let. Teorie pěkně vysvětluje vznik dvojhvězd o dlouhé periodě, než hvězdy se potkávají velmi zřídka. Tyto dvojhvězdy musily by býti výjimkou. Na nebi však skoro každá druhá hvězda je dvojitou. Je proto lépe se přikloniti teorii samovolného roz padu velkých hvězd, která vysvětluje vznik všech dvojhvězd s eliptickými drahami. Vznik dvojhvězd s drahami otevřenými tato teorie nevysvětluje. Těchto je však, jak již bylo řečeno, velmi málo, a je tedy možné, že skutečně vznikají přiblížením 2 stálic. Je to tím možnější, že jsou vždy tvořeny starými trpasličími hvězdami třídy G a K. Je tedy možné, že i <5 Cygni (a ještě spíše a2Ursae Maioris. kde dráha složek je mnohem zřetelněji parabolická) vznikla sblížením dvou sluncí. & — ek.
Eppe Loreta, astronom -am atér. S pokračující specialisací velkých hvězdáren vzrůstá vý znam astronomie amatérské. Tak jsou dnes pozorování pro měnných hvězd a meteorů z velké části v rukou amatérů. Není proto bez zajímavosti, jak dnes takový amatér pracuje a ja kých výsledků může dosáhnouti. Požádal jsem proto italského pozorovatele proměnných hvězd E . Loretu v Bologni,*) aby něco sdělil o sobě a o svých astronomických pracích. Loreta ochotně mé prosbě vyhověl podrobným dopisem, jehož obsah bude jistě zajímati každého našeho čtenáře. Loretovi je 25 let. Ve stáří 12 let dostal do rukou staré almanachy, ve kterých byla vyobrazena souhvězdí. Obrázky jej zajímaly a pokusil se sám bez cizí pomoci vyhledávati sou hvězdí na obloze. V domácnosti našel také malý terestrický dalekohled se zvětšením 30, se kterým začal pozorovati Venuši, Měsíc, Jupitera a j. Když mu bylo 17 let, četl o francouzské společnosti pozorovatelů proměnných hvězd v Lyonu, které amatéři mohou zasílati svá pozorování. Hned začal pozorovati, a pozoruje proměnné i dnes. Dosud má celkem 50.000 pozoro vání. Pozoruje netoliko hvězdy dlouhoperiodické a nepravi delné, nýbrž má také několik tisíc pozorování cefeid a zákry tových proměnných, stejně jakož i pozorování proměnných hvězd s neznámým dosud rázem měnlivosti. Roku 1929 byla mu universitou v Lyoně udělena Abbottova medaile, cena pro nej činnější pozorovatele společnosti. Tato cena byla před tím udě lena pouze jednou, Angličanu Butterworthovi v r. 1927. Avšak Loreta se neomezuje jen na pozorování proměnných. Sám je také studuje, určil křivky a vypočítal elementy několika hvězd, které do té doby byly považovány za nepravidelné. Zejména uvádí Y Tauri, BQ Orionis, ST UMa a jiné. Své práce uveřej ňuje hlavně ve francouzských odborných časopisech. Astronomická činnost Loretova se neomezuje na pozoro vání proměnných. Sleduje také sluneční činnost, pozoruje skvrny, jejich počet, polohu a trvání a posílá výsledky prof. Brunnerovi do Ziirichu. Pozoruje zatmění Slunce a zejména Měsíce metodou Selivanovovou. Touž metodou pozoruje celko vou jasnost Měsíce a její závislosti na fázi. Pozoruje také vi ditelnost různých měsíčních útvarů v popelavém světle. Dále pozoruje jasnost malých planet (r. 1931 Eros), planet a mě síčků Jupiterových, zvířetníkové světlo a protisvit a různé atmosférické zjevy. Spolu s jiným italským amatérem, Dr. Boccabiancou v Ripatransone, pozoruje meteory. Loreta měl v poslední době mimořádný úspěch, když 11. * ) V č. 8 m inulého ro čn ík u b y la chybn ě uvedena Padova.
srpna první spatřil novou hvězdu (vlastně novoidu) v sou hvězdí Hadonoše. Tento objev byl sice hlášen Peltierem ještě dříve, než astronomická veřejnost se dověděla o objevu Loretovu, jehož priorita byla ovšem potom zjištěna a uznána. K to muto objevu gratuloval mu italský ministerský předseda Mussolini. Loreta zvláště zdůrazňuje, že ve svých astronomických studiích neměl žádných pomocníků ani učitelů. Nemá vlastní knihovny, jen několik časopisů, ani hvězdárny; všechna pozo rování koná se svého okna, při čemž užívá zmíněného daleko hledu a triedrů. Mnoho času na astronomická studia mu nezbývá. Je dok torem práv a úředníkem městské knihovny. Dostati místo na nějaké hvězdárně jest jeho zbožným přáním. Mimo astronomii se zabývá také speleologií — studuje a proměřuje podzemní jeskyně. Byl také spoluobjevitelem velkých jeskyň blíže Bologně. Obraz, který jsem o něm po dal, byl by snad neúplný, kdybych se nezmínil o tom, že se zúčastnil mezinárodního lehkoatletického utkání universit v Bernu a Bologni, a to v běhu na 400 metrů a ve skoku da lekém — kterýžto sport pilně pěstuje — jakož i o tom, že píše pohádky a povídky do několika dětských časopisů. Neuvedl jsem všechny astronomické práce Loretovy, ani snad všechny obory, ve kterých je činný. Přes to ale snad seznáváme, že skutečné nadšení a zájem o astronomii nemohou býti potlačeny nepříznivými podmínkami.
RUDOLF STRUBL, P raha:
Amatérská práce astronomická. Jako ve všech odvětvích, tak i v astronomii jsou amatéři. Co jsou to amatéři? Astronom-amatér je člověk, tedy osoba fysická s právního hlediska, který ve volných chvílích oddechu obrací své zraky ozbrojené dalekohledem k obloze poseté hvěz dami, aby se buď potěšil pohledem na ni, nebo, aby konal po zorování pro astronomii. Kdežto detektiv-amatér bývá od de tektivů profesionálů přehlížen, amatér astronom je v řadách hvězdářů jen vítán. Podle jakých zásad se má amatérská práce díti, aby byla moderní astronomii užitečná? Celkově lze amatérskou práci rozděliti na několik oborů. Nejprve o amatérských observato řích. Většina amatérů má pouze buď nějaký větší triedr nebo menší astronomický dalekohled. Nejrozšířenější dalekohledy jsou, myslím, od 2 do 4 palců. Ovšem jsou i někteří, kdo mají dalekohledy větší, ale ti mají obyčejně svůj vlastní program.
proto se nebudu o nich dále šířiti. Touhou každého astronoma amatéra je míti vlastní hvězdárnu, pokud možno největší po dle jeho finančních schopností. V největším počtu případů představuje observatoř okno amatérova bytu. Postaví se da lekohled na rám okna a v tom okamžiku můžeme se vydati na pouť vesmírem. Jiný amatér pozoruje na př. na dvoře nebo za hradě. Dalekohled bývá upevněn na sloupu a odtud právě do stáváme obdivuhodné výsledky při pozorování proměnných hvězd atd. V některých případech, ale to již je jakási amatér ská aristokracie, má amatér vlastní hvězdárnu s kopulí. Kdy bychom tak všichni měli takovou hvězdárnu, myslíme si a v duchu závidíme onomu šťastlivci. A strojová výbava hvěz dárny? Někdy je to jenom paralakticky montovaný daleko hled s několika okuláry, jinde přistupují i fotografické pří stroje o různých světelnostech. Někdy na takové hvězdárně najdeme celou řadu pomocných aparátů, které si buď amatér sestrojil sám, nebo které zakoupil — Colziho hranoly, zenitový hranol, okulárové spektroskopy, fotometry a mnoho podobných věcí, které bychom též rádi měli na naší observatoři. Zajisté, kdybych s vámi mluvil, zeptali byste se, jak vyzbrojiti hvěz dárnu pomocnými přístroji, aby to nestálo mnoho peněz? Por radím vám. V astronomických časopisech se často vyskytují popisy přístrojů, které by si amatér snadno postavil sám (viz na př. popis fotometru v Říši hvězd od kol. Vanda nebo v le tošním ročníku časopisu »Die Himmelswelt« popis aparátu k proměřování desek atd.). Bylo by zajisté též záhodno zavésti v tomto časopise rubriku pro amatéry, zvláště amatéry kon struktéry. Tam by se uveřejňovaly popisy přístrojů i návody na sestrojení.*) Vlastní amatérskou práci lze podle různých zálib rozděliti na několik částí. Každý amatér má své pole, každý pracuje v ji ném odvětví astronomie. Někdo pozoruje proměnné hvězdy, jiný meteory, Slunce, planety, a některý rád opět fotografuje. Pro každého by se našel nějaký obor působnosti, ve kterém by mohl vyniknouti. Pozorování proměnných hvězd je velice záslužná činnost a přináší opravdu potěšující výsledky, jež mívají vědeckou cenu, neboť, jak víte, stanovení periody cefeid je důležitým pro mě ření vzdáleností hvězdokup. Celé pozorovací řady proměnných hvězd slouží k stanovení jejich rázu nebo i jejich složení, které ve většině případů není známo. ^ Pozorováním Slunce získáme statistický materiál pro ústřednu v Curychu a získáme též vědomosti o naší nejbližší hvězdě. Pozorují se zvláště sluneční skvrny, stanoví se jejich počet, relativní čísla a mnoho jiného. Slunce pozorujeme ve lice snadno tak, že si je promítneme. Pozorování meteorů dějí * ) Pozn. re d a k to ro v a : P o šle te hodnotné č lá n k y — rád je o tiskn u !
se podle zásad, které každému amatéru ráda zašle sekce pro pozorování meteorů na LHŠ v Praze. Každý amatér má mož nost při pozorování oblohy zahlédnouti nějaký meteor a pak je velmi důležité, udati jeho dráhu mezi hvězdami. Při pozorování oblohy mohlo by se také státi, že byste ob jevili nějakou novou kometu, což ovšem je zjev velice vzácný. Ale pílí lze dosíci i tu výsledků. Uvedu za příklad jen obje vitele komet, amatéra Reida, který během dlouholeté činnosti objevil celkem 5 komet a byl vyznamenán zlatou medailí Royal Astronomical Society v Londýně. Ci snad byste nechtěli, aby se některá kometa nazývala po vás kometou XY-ovou? Astronomická fotografie je též velmi důležitou částí práce amatérovy. V dnešní astronomii má fotografie velikou úlohu, ať již je to objevování nových proměnných hvězd, fotografo vání oblohy pro různé přehlídky nebo fotografie nově obje vivších se komet atp. Stačí na dalekohled namontovati fotogra fický přístroj o světelnosti alespoň 4‘5 a fotografovati hvězdy. K tomu si přimyslíme buď skutečnou nebo improvisovanou temnou komoru a můžeme začíti pracovati. Ke každé observatoři náležejí i řádné hodiny, třeba jen dobře jdoucí hodinky kapesní, a astronomická knihovna, která mimo knihy astronomické a z příbuzných oborů obsahuje i astronomické ročenky, atlasy, katalogy atd. Vše ovšem záleží jen na chuti a prostředcích amatérových. Nakonec uvedu několik knih, pro amatéry důležitých. Jsou to v prvé řadě časopisy: Říše hvězd, Vesmír, cizojazyčhé jako Die Sterne, Die Himmelswelt, L ’Astronomie a Popular Astro nomy. Pro amatéra, který je obeznámen dosti podrobně s vyšší matematikou, bych doporučoval ještě časopis »Astronomische Nachrichten«, ale ten, jako většina zahraničních časopisů, je drahý. K časopisům náležejí i astr. oběžníky, o kterých platí totéž. Dobře může posloužiti atlas Schurigův »Tabulae coelestes« nebo ještě lépe atlas Schullerův-Novákův »Atlas constellationum borealium«, který je cenou velice přístupný a který dostane každý v administraci LHŠ na Petříně. K tomu by. ještě náležel katalog Ambronnův, pak některé katalogy dvoj hvězd a mlhovin, na př. »New General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars«. Knihovna by měla obsahovati všechny spisy, které ama téru nabízí Česká astronomická společnost, i některé spisy cizo jazyčné. Za nejlepší pro amatéra považuji spis Plassmannův »Hevelius«. Pro amatéry pokročilejší navrhuji knihu Strómgreenovu »Lehrbuch der Astronomie«, ale její cena jistě od radí většinu amatérů.
Zprávy sekcí pozorovatelů. Z p ráv a se k ce pro pozorování Slu nce. Slu n ečn í čin n o st v I I . polovinč roku 1933 b yla sk u te čn ě již ve zn a mení m inim a. M im o o jed in ělý ch sk v rn n ep atrn é v elik o sti, vid iteln ý ch je n za n e jle p ších pozorovacích podm ínek (a to je n velm i z říd k a ), bylo možno n a Slu n ci v uvedeném období p ozorovati ty to v ý z n a čn ě jší skup in y slu n ečních s k v rn : od 6.— 11. V II. sku p in a s n e jv ě tším p očtem 12 pozoro v aných sk v rn , 6.— 10. I X . sku p in a s 15 sk v rn am i, 28.— 30. I X . skup in a s n e jv ě tším počtem 11 sk v rn a 28. X .— 1. X I . n e jv ě tší sku p in a s 23 po zorovaným i sk v rn am i. Žádná z uvedených skupin n ija k n e v y n ik ala v ě t ším i sk v rn am i. J in a k byl o b raz S lu n ce v ětšinou čistý , an i fa k u le se n e p ro jev o v aly z n a č n ě jší m írou. Z uvedeného m ůžem e usuzovati, že sluneční čin n o st ve I I . pololetí 1933 d o sáh la m in im a a nebude je š tě p atrn ě ani v ro ce 1934 n ija k v y n ik a jící. K adavý.
Drobné zprávy. Ja s n o s t m alý ch p lan et. N ě k te ré m alé p lan e ty je v í dosti v elk é periodické zm ěny ja s n o sti. N e jz n á m ě jším případem tohoto druhu k o lísán í hvězdné v eliko sti je E ro s. P ř i poslední oposici C erery pozoroval j i E . L o re ta po dobu sko ro celého m ěsíce, a v ša k žádné m ěn livosti n e z jistil. Je lik o ž bude leto s v oposici n e jja s n ě jš í p lanetoid a V e sta , podávám e je jí k rá tk o u efem eridu , podle k te ré bude ji snadno n alézti i s pom ocí S ch u llero v a anebo S ch u rig o v a atla su . S nad se n ajd o u am a té ři, k te ří by ch těli sledov ati V estu , zda snad nem á m ěnlivou ja s n o st. L o re ta pozoroval v r. 1931 ta k é planetoidu H ebe, při čem ž z jis til dosti velikou od chylku ja sn o sti p roti výpočtům . 1934 1. I I. 15. I I. 1. I I I . 15. I I I .
h 12 12 12 12
AR m 327 329 27'4 170
D + 6° 22' 7° 36' 9° 20' 11° 15'
mg 6*8 66 6'4 63
1. IV . 15. IV . 1. V. 15. V.
h 12 11 11 11
AR m 016 507 439 440
D + 1 3 ’ 09' 13> 55' 13° 44' 123 45' b.
mg 63 64 65 66 I.
N ový 800m m re fle k to r ve F r a n c ii. V červen cov ém čísle (1 9 3 3 ) ,,L ’A stro n o m ie” bylo refero v án o o nové odbočce O b serv ato ire de P a ris u F o rcalq u ie ru . P ro to že se dnes k a s tro fy s ik á ln ím bad áním používá velkou m ěrou re fle k to rů , rozhod la se p a říž s k á h v ězd árn a p o stav iti dílnu k zhotovování v elk ý ch zrcad el. V elkom ysln ým d arem M m e S h illito B r i tt bylo um ožněno p o stav iti re fle k to r o p rů m ěru z rc a d la 813 mm. H lavn í zrcad lo je tv ořen o hom ogenním sk len ěn ý m te rčem , k te rý byl u lit v d íln ách sain t-g o b a in sk ý ch . A b y m oh la b ý ti ad ap to v án a i m ontáž C asseg rain o v a, je zrcad lo o p atřen o otv orem o prům ěru 183 mm . R ovinné zrcátk o , u žité pro m on táž N ew tonovu, m á v prů m ěru 253 m m a ohnisko, tvořené tím to sy stém em , m ěří 4,825 m etru . P ro m on táž C assegrainov u užívá se h y p erb olicky kon vexně broušeného zrcad la o prů m ěru 250 mm, k te ré d ává ohnisko 12.25 m etru . T lo u šť k a zrca d la je 76 m m a zrcadlo váží 93 k g . P ro ti zm ěn ám tep lo ty je zrcad lo v yzb ro jen o velm i dobrou v en tilací. A nglickou, ek v a to re á ln í m on táž dodala firm a M. G. P rin n . Je h o fo rm a je a n a lo g ick á s m on táží C rossley ov a re fle k to ru a re fle k to ru hvězd árny ve V iktorii. D alekohled k r y je budova s kopulí o prů m ěru 6,5 m ; budova sam a je 9 m v yso ká. S tr o j je p ostaven v b lízk o sti obce F o rca lq u ie r v nízkých A lpách. P ozo ro vací podm ínky jso u velm i dobré. S tr o je pou žívá zv láště
de K e ro ly r k fo to g ra fo v á n í s la b ý ch m lhovin. K r e fe r á tu je p řip o jen a fo to g r a fie m lhoviny P e lik á n (m ezi 56 a 57 C y g n i) po 8hodinové exp osici tím to re fle k to re m . P ř i pohledu n a ni m usím e se opravdu podivovati, ja k je m n ě jso u v y k reslen y v e šk eré d etaily. D nes, kd y znám e ve v ětšin ě případů je n dokonalé fo to g ra fie , získ an é H ookerovým telesko p em n a hvězdárně M t. W ilsonské, m usí n á s po těšiti, že i m en ším i s tr o ji získ ám e velm i cenné sním k y. K d y tom u bude i u n á s ? Str. N e jn o v ější s p e k tra m eteorů . H a rv a rd sk á hvězd árn a m á ve F la g s ta ff u (A rizo n a) z v lá štn í s ta n ic i pro pozorování m eteorů . K fo to g ra fo v á n í sp e k te r lé ta v ic se užívá tř í sp e k tro g ra fů s o b je k tiv y o s v ě te ln o sti 4 ‘5, 4'5 a 2‘7 a s ohniskovou v zdáleností kolem 15 cm . H ran o ly d á v a jí d ispersi a si 350— 650 A n gstro m ů pro m ilim e tr. E x p o n u je se za každé ja s n é bezm ěsíčn é noci, vždy po jed nu hodinu. Z a ro k bylo v exp o sičn í době 1351 hodin zach ycen o 5 spo rad ick ý ch m eteorů . M eteo r ze dne 25. k v ě tn a 1932 byl 3‘0 v e lik o sti a le tě l ry ch lo stí 30 km /sec (g e o c e n tric k y ). Z h asl ve v ý šce 30 km nad povrchem Zem ě. S p ek tru m je v í zn ačn ý v zrů st re la tiv n í in te n s ity k červen ém u kon ci, před výbuchem je s t z je v n ě periodické. T ř ic e t č a r bylo prom ěřeno a sk o ro v šechny p a tř í železu při nízké tep lotě. D ne 26., k v ě tn a 1932 byl zach ycen n a desku m e te o r — 4 v elik o sti. P oh ybov al se sk o ro vodorovně ve v ýšce 104 km . Z 51 pro m ěřen ých č a r, b y ly n e js iln ě jš í č á r y H a K ionisovaného vápníku. M im o to byly z jiště n y č á ry n eu tráln íh o vápníku, m an gan u , h li níku a hořčík u . M eteo r ze dne 26. ú n o ra 1933 byl n a z a č á tk u 2. v e lik o sti; za le tu stou p la je h o ja s n o s t p ři opětovn ých v ýbu ších k e ko n ci až n a — 9'0 ve v ýšce 94 km . R y ch lo st m ěl přibližně 26 km /sec. S p e k tru m je v ilo 63 č á ry , je ž p a třily — s v ý jim k o u n ě k o lik a v červen é čálsti — železu a niklu při n ízk ý ch tep lotách . J e s t to prv n í sp e k tru m m eteoru , k te ré u k a z u je dosti pod robností ve fialo v é č á s ti, ab y bylo m ožno s jis to to u k n sta to v a ti p ří to m n ost č a r niklu. T a to s p e k tra p o tv rzu jí d řív ě jší zku šen osti, podle k te rý ch jso u d va ty p y m e te o rick ý ch s p e k te r: 1. se silným i č a ra m i ionisovaného k a lc ia a 2. s č a ra m i železa a niklu p ři n ízk é tep lo tě. N ení té m ě ř pochybno s tí o tom , že první náleží m eteo rů m kam enným , kd ežto druhé m eteorů m železným . J e to d alším d ůkazem p říb u zn o sti m eteo rů a m eteo ritů . h l S p e k tru m R . C oron ae b o realis. S tá lic e R C r B je , ja k znám o, n e p ra videlná prom ěnná, je ž s e v m ax im u je v í k o n sta n tn í, náh le k le sá o něk olik tříd a po n ě k o lik a k o lísán ích zase n ab ý v á původní ja s n o s ti 6 '0 m g. Podle sp e k tro g ra m ů L ick o v y h v ězd árny z r. 1932, n ejev ilo s p e k tru m v m axim u žád n ý ch zm ěn. B y lo prom ěřeno a s i 250 č a r v č á s ti s p e k tra XX k 350— 1/650. A b sorp čn í č á ry ionisovaného tita n u , železa, sk a n d ia a v ápníku byly velm i zn a teln é ve sp ek tru , je ž bylo k la sifik o v á n o c F 5 p . Rozd ělení en erg ie ve sp o jité m pozadí s p e k tra m ezi XX 3500— 7 000 odpovídá tep lotě 80000 c ab s. N e jz a jím a v ě jší v la stn o stí tohoto s p e k tra , je ž se v době m a x im a je v í jin a k no rm ální, je s t úplná n ep řítom n o st vodíku. V m inim u r. 1923 se je v ily n a sp e k tro g ra m ů hv ězd árny n a M. W ilsonu č á r y T i + , S c + , S r + a C a + o b rácen ě a ja s n ě , kd ežto sp e k tru m n eu tráln íh o a ionisovaného železa zů stáv alo absorp čn í. M im o to byly n a to m to sp e k tro g ra m ů poprvé s p a tře n y sla b é č á r y vodíku. T a k é sn ím k y H arv ard sk é hvězd árny o b je k tiv n ím h ran o lem z doby m in im a r. 1892 je v í podobné z v lá štn o sti, ja k o sp e k tru m m in im a r. 1932. b. I. T em n á m lhovina blíže S M on o cerotis. P říto m n o s t tem n ých m lhovin, t. j. n e sv ítící hm o ty v okolí S M onocero tis je z jiš tě n a č ty řm i způ soby: 1. s ta tis tik o u s tá lic ; 2. ja sn o u m lhovinou; 3. prom ěnným i hvězd am i; 4. s e le k tivn í absorp cí. S t a t is t ik a s tá lic , v y k on an á W o lfem a L . B . A ndrew sem , pou kazuje n a v zd álen ost tem ného pruhu a si 500— 1000 p arse k ů a celkovou fo to g ra fic k o u a b sorp ci 1*5 m až 2 ‘0 m g. Za předpokladu, že tem n á h m o ta je s t sp o je n a s ja sn o u m lhovinou blíže hvězdokup N GC 2245 a N G C 2264, se obdrží v zdálenost asi 850, resp . 600 p arseků . V okolí hvězdokupy N GC 2264 o b jev il W o lf m ezi hvězdam i sla b ším i než 14 m g 20 prom ěnných. Za předpokladu, že je jic h zm ěn y ja s n o s ti js o u zav in ěn y m lhovinnou hm otou, se v y p o čítá je jí v zd álen ost asi n a 1200 p arsek ů . K onečně u rčil A ndrew s barevné indexy asi 500 hvězd té k r a jin y a nalezl ta m celkovou selek tiv n í
ab sorp ci a s i 0'14 m g a z toho v zd álen ost tem n é m lhoviny asi 600— 800 parseků. J a k .ie z ře jm é, vede n ěk olik rů zných, v zájem n ě neod vislých způso bů, k výsledkům , je ž spolu d o sti d obře sou h lasí. b. I. A bsolu tní pohyb Zem ě v e v esm íru . Je d n ím z n e jz á v a ž n ě jších důsledků E in stein o v y teo rie re la tiv ity je s t nem ožn o st z jis titi ja k ý m k o liv způsobem pohyb Zem ě ve v esm íru. N ezd ar pokusu M ichelson ova z jis titi t. zv. etérový v ítr v ysvětlil L o re n tz teo rií, podle níž každé p oh y bu jící se těleso se z k r a c u je ve sm ěru svého pohybu. B ěh e m posledních le t kon á prof. C ourvoiser v B a b elsb e rg u poku sy k z jiště n í absolu tn ího pohybu Zem ě ve vesm íru. N a základ ě rů zných pokusů dospěl k výsledku, že se ten to pohyb sk u te čn ě dá z jistiti, a to sm ěrem k bodu oblohy A R 410, D 370 a ry ch lo stí asi 770 km /sec. M im o jin é pokusil se m ě řiti přím o L orentzovu k o n tra k c i. T a k é v tom dosáhl klad n ých výsledků. P ro fe so r R . T o m asch ek v M arbu rgu zdokonalil a p a ra tu ru a zopakov al m ěřen í C ou rvoisierova. P ok u sím se pop sa ti zařízen í, jím ž m ěřen í b y la k o n án a, poněvadž c e lý poku s je s t c h a ra k te ristic k ý pro p řesnost, s k tero u dnes věda může p raco v ati. M ěření toto se z a k lád á n a g r a v ita č n ím zákon u N ew tonovu, podle něhož síla, k tero u se dvě tě le s a p řitah u jí, je s t nepřím o ú m ě m a č tv e rc i je jic h vzdálenosti. Vím e, že g ra v ita č n í zry ch len í g je s t u pólů v ětší, než n a rovníku, protože na pólu js m e n ásled kem zp lo štěn í Zem ě blíže k je jím u středu , nežli n a rov níku. P ro to je s t ta k é doba kyvu ky v ad la z áv islá n a zem ěpisné šířce a je tím k r a tší, čím blíže js m e k pólu. J a k znám o, m ůže se tak o v ý m způsobem zm ěřiti i to to zploštění. N ásled k em pohybu Zem ě v p rostoru bude p ak zem s k ý polom ěr, sm ě řu jící k apexu, k r a tš í, než polom ěr k tom u to sm ěru kolm ý. Budem e tudíž v bodě, ležícím p ráv ě ve sm ěru zem ského pohybu, blíže ke střed u Zem ě, než z a 6 hodin hvězdného č a su po tom to okam žiku, z a k tero u ž dobu se Zem ě o točí o 900. T o znam ená, že g r a v ita č n í zry ch len í v tém ž bodě zem ského povrchu nebude k o n stan tn í, n ý b rž že bude k o lísa ti s hvězdným časem . — K m ěření g použil T o m a sch e k t. zv. pérové v áhy. E la s tic k á sp i rá la , n a níž visí závaží, se prod lužuje anebo z k r a c u je úm ěrně k hm otě závaží. B u d e-li záv ažíčk o těžší, ro ztáh n e se s p irá la a záv aží k lesn e, bude-li lehčí, sp irá la se stáh n e , z k r á tí se a zvedne záv aží. Z toho v y sv ítá, že Loren tzo v a k o n tra k c e vyvolá k o lísán í sp irá ly se záv ažíčk em , protože změnou hodnoty g během otočen í Zem ě zm ění s e ta k é síla, k tero u je zá v a ž íčk o p ři tahováno Zem í, tudíž i je h o v áh a. A by bylo zabrán ěn o ru šiv ým vlivům , byly pokusy k on án y v e sklep ě asi 25 m pod povrchem Zem ě. T ep eln á iso lace byla ta k dokonalá, že denní zm ěn y te p lo ty n ep řesah o v aly 0 0030 C. C elé zařízeni bylo neprod yšně uzavřeno a pod stá lý m tlak em . E v en tu eln í krátkod obé zm ěny tep loty a tla k u b y ly sam o čin n ě re g is tro v á n y a to ta k , že 1 m ili m etrový v ýk yv u k azo v atele tep lom ěru odpovídal 0 ’0007o C, a 0'01 m m tlaku ovzduší. K o lísán í sp irá ly bylo re g istro v á n o m ethodou in te rfe re n č n í: n a je jím kon ci bylo připevněno m alé z rc á tk o a pod ním druhé. Změnou v zdále nosti obou v zn ik aly v od raženém sv ěteln ém m o n och ro m atick ém paprsku in te rfe re n čn í pruhy, je ž b y ly fo to g ra fo v á n y n a velm i c itliv ý film , k te rý se po hyboval ry ch lo stí 10 m m z a hodinu. — M im o to to zařízen í — t. zv. in te rfe renční g ra v im e tr použil T o m a sch e k je š tě t. zv. b ifilá m íh o g rav im etru . O běm a p řís tro ji dosáhl m nohem v ětší c itliv o sti, než Courvoisier, nenašel v šak ani stop y po vlivu ko sm ickéh o pohybu Zem ě. N ap ro ti tom u z jis til jin é p erio dické zm ěn y g ra v ita č n í síly, a to hlav ně vlivem M ěsíce. K u lm in u je-li totiž M ěsíc, p řita h u je záv až íčk o k sobě, čím ž se toto poněkud zleh ču je. Vliv M ěsíce je tím v ětší, č ím v ý še je nad obzorem . Z ap san á k ř iv k a sk u te čn ě u kazuje, že při k u lm in aci M ěsíce je s t g n e jv ě tší, při spodní k u lm in aci pak nejm enší, a že jed n o tliv á m ax im a a m in im a n ejso u s te jn á , n ý brž se měni s d ek lin ací M ěsíce. — C itliv o st popsaného zařízen í odpovídá asi 10— 8 gr, kdežto e fe k t C ou rvoisierův by m ěl b ý ti m nohem v ětší. T ím p ro k ázal T o m aschek, že L o ren tzov a k o n tra k c e se z jis titi nedá. P o le m ik a m ezi oběm a učenci je š tě trv á a m ůžem e se z á jm em o če k á v a ti, ja k se te n to spor vyvine, je ž to E in ste in o v a teo rie, je jíž s p rá v n o st se dosud p ro k azo v ala výhradně astron o m ick o u cestou, padá se z jiště n ím absolu tn ího pohybu Zem ě ve ve sm íru.
Odkud jso u m e te o rity ? N ení bez z a jím a v o sti sled o vati zm ěny v n á zorech lid stv a na tu to otázku . N e js ta r š í svěd ectv í o spadnuvších m eteo rite ch pochází z bible. P ro to i v y sv ětlen í odpovídalo názorů m te h d e jší d oby: »B ůh sám házel k am en ím s nebe.« T a k é T itu s L iv iu s psal k cle m r. 650 př. K r. o kam en n ém dešti. H řm ěn í, je ž ten to z je v doprovázelo, se v yk lád alo ja k o p ro jev božské n em ilo sti, pročež b y la hned usp o řád án a de vítid enní pobožnost. J in ý k ám en spadl s nebe r. 204 p. K r. ve F r y g ii. J e ž to mu přisuzován b ožský původ, byl s o k ázalý m i p octam i přivezen do Ř ím a. N aop ak, k r á l M axim ilian se obáv al, že m eteo rit, spadnuvší r. 1492 v E lsask u , n atro p í škod y je š tě po svém pádu. P ro to byl ten to k ám en podle k rálo v sk éh o rozkazu pověšen n a ře tě z e ve fa rn ím k o ste le . — V X V I I. s to le tí se v ša k z a č a l p ro je v o v a ti vliv racio n alism u , k te rý n ech těl v ě řiti n i čem u, co nebyl sám viděl n a v la stn í c či. A čk oliv byl v p řírodovědeckých s b írk á c h již tehd y dosti v e lik ý p o čet kam en n ý ch a železn ých m eteo ritů , pro h lašo vali vědci, že jso u to o b y če jn é pozem ské horniny, o nichž se po v ěrčiv í lidé d om nív ají, že kd ysi spadly z m rak ů . T ep rv e k e ko n ci X V I II . sto le tí bylo n ěk olik pádů z a jiště n o značným p očtem svědků, a v ša k v še o becn á ned ůvěra šla ta k d aleko, že n a př. ani z v lá štn í k om ise fra n co u z sk é akad em ie věd s p o čátk u n ev ěřila, že ta k o v ý pád se s k u te čn ě s ta l. ( J e s t o sta tn ě znám o, že p ráv ě věd ecké in stitu ce n e jv y šší úrovně jso u v podobných příp adech velm i k o n serv ativ n í. S ta č í připom enouti v ynálezy p arn í lokom otivy a fo n o g rafu , i n á m itk y pro ti n im .) Je ffe rso n o v i, p re si dentu S p o je n ý ch s tá tů a m e ric k ý ch n a z a č á tk u X I X . stol. bylo oznám eno svěd ectv í dvou a m e ric k ý ch u n iv ersitn ích p ro feso rů o pádu m eteo ritu . Od pověděl: » R a d ě ji budu v ěřiti, že dva Y an k e eo v é -p ro fe so ři lhou, než že k am en y mohou p ad ati s nebes.« — K on ečn ě ale přivedl d alší v ý v o j vědu — já k se to sta lo již n ě k o lik rá t — zase zpět, k názorů m doby a n tick é . O původu m e teo ritů v ša k je š tě dodnes není jed n otn éh o názoru. b. I. O b álk a tohoto ro čn ík u časop isu je s t u p rav en a podle n áv rh u Zdeňka G utha.
Nové knihy. H v ězd ářská ro če n k a n a ro k 1934; s esta v il D r. B . M ašek , P ra h a , 1933. — C ena K č 14 40, pro člen y C A S . K č 1 1 5 0 . L eto s byla v yd ána je d in á č e s k á astro n o m ick á ro čen k a. J e to je jí 14. ročn ík . Z fin a n čn ích důvodů, ab y se s ta la přístup nou n e jširším u okruhu, byl je jí o bsah značně z k rá ce n . P od ařilo se ta k v yd ati ji za cenu velm i p řija te ln o u (1 K č m ě s íčn ě ). — Slu n ečn í efe m e rid a nedo zn ala zm ěn až n a to, že m ísto č a so je v n é ro v nice přím o se uvádí doba průchodu S lu n ce poledníkem , což je pro p o zorov atele pohod lnější (n e vede k znam énkovým o m y lů m ). J e s t v ša k lito v a ti, že odpadla fy sik á lm slu nečn í efem erid a (poloha slu nečn í o sy ), k te r á m á v elk ý v ýznam pro p ozorovatele slu n ečn ích skv rn . T a k é u m ěsíčn í efem erid y m oh la b ýti zach o v án a alespoň poloha te rm in áto ru . E fe m e rid a p lan e t ud ává je jic h aeq. sou řad nice, dobu východu a západu. Z p ed ag o g ick ý ch důvodů (h e lio c e n trick á s o u sta v a !) je škoda, že odpadly sou řad nice h e lio c e n trick é ; je o nich je n s tru č n á z m ín k a v přehledu plan et. N eby la-li o tiště n a t a bu lk a red u k čn ích v eličin, nem á význam u ani ta b u lk a střed n ích m íst s tá lic. V k ap ito le o zatm ěn í ch y b ě jí úplně elem en ty zatm ěn í, k te ré p ři pouštěly v lastn í v ýp o čet (tře b a s g r a fic k y ) průběhu zatm ěn í a byly zdro je m rad o sti a m a té ra -p o č tá ře a střed o šk o lsk éh o stu d en ta nabád aly k hlubším u poznání m ech an ik y zatm ěn í. V ý te čn ě je opět zpracován oddíl z á k ry tů ; je n a n ašich p ozorov atelích, ab y ho hleděli h o jn ě vyu žiti. Výhodný je ta k é přehled vid iteln o sti p lan et a je jic h m ěsíců , hlavně pak M erk u ra a V enuše (v elm i in stru k tiv n í g r a f y !) . M ezi v elk é ro je je zařad iti ta k é G iacobin id y z m inulého ro k u (9. X .) . M axim u m Leonid je posunouti n a 16. X I . K a len d á ř úk azů v přehledné fo rm ě (m ís ty snad až
příliš stru č n é — z k r a tk y !) podává ú k azy n a obloze v jed n o tliv ý ch dnech. P řehled je pěkn ě rozdělen n a d va d íly : před půlnocí a po půlnoci. R o čen ku u zav írá sezn am h lav n ích časo v ý ch sig n álů . T e n to k r á te úplně od padly (a ž n a A lg o la) efem erid y prom ěnných hvězd, čehož budou č te náři p o strád ati. — A le i v té to z k rá ce n é fo rm ě m ůže k n íž k a dobře posloužiti našim am até rů m a je nyní n a n ich, ab y je jím kupováním um ož nili re a liso v a ti plán, n azn ače n ý p. p rof. N ušlem v úvodníku m inulého č ísla tohoto časopisu . y . G u th. P řeh led přírodovědy. P ro šk o ly 2. stupně (m ě šťa n sk é a stře d n í) a soukrom é studium zp raco v al prof. M. F en d ry ch . V la stn ím náklad em . Cena I . dílu 22 K č. Podle au to rov ý ch slov je vedle u čebn ic p otřebí p říru ček , v nichž by byla lá tk a p ro b rán a sou stav n ě a přehledně, lo g ick y u ro vn án a a b y la při tom n a v ýši doby. T e n to úkol pokud jd e o přírodní vědy hleděl au tor usku tečn iti v to m to přehledu. K n ih a je rozd ělena n a 10 svazků , z nichž v každém p ro b írá se je d n a z přírod n ích věd. Js o u to : 1. Přírod ověd a obecná. 2. F y s ik a . 3. Chem ie. 4. M in eralog ie. 5. G eologie. 6. A stron om ie. Díl I I . bude věnován biologii, b o tan ice, zoologii a anth rop ologii. V šim něm e si té to k n ížk y h lav n ě pokud jd e o astro n o m ii.— V prvním svazk u »P řírodověda ob ecn á« podává a u to r základ n í p o jm y a sh rn u je lá tk u spo lečnou všem vědám . M luví zde o p o d statě a složení hm oty, p ro b írá v ě decké m etody, v z ájem n é v ztah y a s tru č n é d ějin y jed n o tliv ý ch věd. V lastn í sv azek o astro n o m ii m á n e jd řív e d efin ice a rozdělení a. n a jedn. odvětví. T y p ak postupně p ro b írá : p o jed n áv á o pohybech zdánlivých a sku tečn ý ch , o a s tro fy s ic e : S lu n ci, p la n e tá rn í sou stav ě, s tá licíc h , hvězdo kupách a m lhovinách. Pod s te lá rn í astro n o m ii z a h rn u je stav b u a vývoj vesm íru (s tá lic i p la n e tá rn í so u sta v y ). N elze so u h lasiti s autorovým rozdělením , neboť n a př. a s tro fy s ik u z a h rn u je do astro n o m ie te o re tick é , a č z valné č á s ti náleží i do astro n o m ie p ra k tic k é , k tero u au to r pova žu je je n za zu žitkov án í astro n o m ie te o re tic k é . J e škoda, že celé dílo je bez obrázk ů , k te ré n a př. v odd. o sou řad n icích by zn ačn ě u leh čily před stavy . V n ě k te rý c h v ý k lad ech došlo k nep řesn o stem , k te ré jso u snad om luvitelný m alým rozsahem díla. N ěkolik k o n k rétn ích p o zn ám ek: Mezi d ůkazy zem ské ro ta c e chybí p o zn ám k a o F o u cau lto v ě pokuse. K ap ito la o a str. p řís tro jíc h je velm i povrchní (p a sá ž n ík pod a s tro fy s ik o u ). — K o m ety n á le ž e jí v ětšinou k slu nečn í sou stav ě. H lavní pram en slunečního záření je h led ati v přem ěně h m o ty v zářen í. Z význam ných prvků na Slu nci je vedle vodíku jm en o v a ti Ca, N a, F e . N ě k te ré p ozn atk y se zby tečn ě o p a k u jí (o souhvězdích a h v ě zd ách ). — C elkem v ša k m ožno říci, že au to ru se podařilo v daném m além rozsahu (36 s tr a n ) shrnou ti zá kladní astro n o m ick é p o zn atk y. y . G u th. M a c p h e r s o n H e c t o r : M a k e rs of A stron om y ( T v ů rci hvězd ář s tv í). Ilu str. S tr a n 244, váz. 53 K č. O xfo rd U n iv e rsity P re s s (M r. M ilfo rd ), London E . C. 4. — M alé M acp herson o vy knihy, k te ré js m e již do poručili v té to ru brice, v y zn ačov aly se n e je n velkou p ečliv o stí zpracování, ale z e jm é n a tím , že o bsah o v aly m a te riá l dosti těžko p řístu p n ý a m álo znám ý. V tě ch to k n ih ách (M odern A stro n o m y a M odern C osm ologies) byl podán přehled m od erních a stro n o m ick ý ch výzkum ů, kd ežto v knížce, ktero u M acp herson nyní vydal, n alézám e g a le rii n e jv ý z n a čn ě jšíc h hvěz dářů od K o p e rn ík a až po E d d ingto na. K n ih a m á osm k a p ito l: 1. H ledači cest. 2. I s a a c N ew ton. 3. P o N ew tonovi. 4. R od in a H ersch elů . 5. V šlé pějích H erschelový ch . 6. P io n ý ři a s tro fy s ik y . 7. H lídači nebe. 8. B a d a te lé o vesm íru. Slo h em velm i p řístu p ným je líče n život a p rá ce m nohých hvězdářů a ani lid ská s tr á n k a není opom enuta, ta k ž e chápem e i různé boje a obtíže je jic h života. D ozvídám e se řadu z a jím a v ý ch podrobností, m álo zn ám ý ch ; ta k n a př. T y ch o B ra h e byl unesen v lastn ím strý cem , s k te rý m později se zabýv al alch y m ií, m lad ý K ep ler slou žíval v hospodě, postavení n áh ro bku nad hrobem G alileiho bylo zak ázán o církev ním i úřady, a pod. Z v lášť n ás zau jm o u životopisy novodobých hv ězd ářů : do zvídám e se n a př., že E d d ington je syn u čitele, že S h a p ley byl n ejlep ším
m ladým astron o m em n a M ount W ilsonu , kde p raco v al sedm let, že de S itte r původně vůbec nem ěl úm yslu v ěn o v ati se astro n o m ii a pod. A čk oliv jso u životy a d íla jed n o tliv ý ch hvězdářů popsány odděleně, p řece jenom jso u v jed n o tliv ý ch k a p ito lá ch sesku p en y ú d aje tak o v ý m způsobem , že celek d ává přehled vždy po u rčité astro n o m ick é epoše. K ažd ý, kdo se z a jím á n e je n o astron o m ii, ale i o ty, kdo ji tv oří, nalezne v kn ize poučeni i pobavení.
I Z dílny hvězdáře am atéra. Jakého zvětšení užívati? Kdo pozoru je dalekohledem , ví dobře, že v elk é zv ětšen í v ětšinou po zo rov atele klam e. Z e jm é n a z a č á te č n ík rád sá h á po o k u láru n e jv íc e z v ě t š u jícím a dlouho nedovede pochopiti, p roč vidí m nohem hů ře než okulárem slabším . K zvolení správ ného zv ětšen í n ám poslouží to to prav id lo: C hcem e-li zřeteln ě vid ěti podrobnosti n a pozorovaném tě le se (M ěsíc, p la n ety, m lhoviny a p od .), zvolm e n a každ ý m ilim e tr p rů m ěru našeho ob je k tiv u jed nu z v ě tšu jící je d n o tk u ; ted y je -li n á š o b je k tiv dvoupalcový (t. j. o prů m ěru 50 m m ), zvolím e p ad esátin áso bn é zv ětšení. M ůžem e jit i poněkud je š tě dále a p řid ati n a n e jv ý še jed nu jed n o tk u , ta k ž e m a x im á l ního zv ětšen í našeho o b je k tiv u bude dosaženo při hodnotě, k te r á se rovná d vojn ásobné hodnotě p rů m ěru o b je k tiv u v y jád řen éh o v m ilim e tre ch ; v n a šem případě tedy 2 X 50 = lOOnásobné zv ětšení. Jd e m e -li nad tuto mez, k te rá je p osunu ta za n e jk r a jn ě jš í m ožnou h ran ici, obdržím e ta k zvané m rtv é zv ětšení, pro vážnou p rá ci bezcenné. P ozo ru jem e-li dvojhvězdy, používám e co m ožná n e jv ě tšíh o zv ětšení, k te ré je při o p tick ý ch v la stn o stech našeh o o b je k tiv u a jn eteo ro lo g ick ý ch podm ínkách příp ustné. Ze pozorovatelé dvojhvězd zn ačn ě z a tě ž u jí sv ů j o b je k tiv »m rtvým « zv ětšením , je znám o, a ze s ta tis tic k é h o zp racov ání m noha m ěřen í dvojhvězd b y la odvozena rovnice, u d áv ající n e jv ě tší m ožné zv ětšení V, vhodné k m ěřen í dvojhvězd a sice V = 87,8 ] O ; tu je O prů m ěr o b je k tiv u v cen tim e tre ch . P a k obdržím e ty to hod noty: P rů m ě r o b je k tiv u v m ilim etrech 80
120
160
200
248
304
351
393
240 280 Z většení 430 465
300
400
500
1000
481
555
621
878
Z toho je p atrn o , že n ašem u pravidlu odpovídají tep rv e ú d aje při v ě t ších o b je k tiv ech , kd ežto p ři m en ších o b je k tiv ech pozorovatel ča sto z a tě žuje o b je k tiv p řílišn ým zvětšením . J a k blízké d vojhvězdy m ůžem e rozložití rů zným i o b je k tiv y ? T a k é zde nám dobře poslouží rovnice, odvozená ze zku šen osti a p otv rzená teorií. P ro n e jm e n ší v zd álen o st složek dvojhvězdy, k tero u p ráv ě je š tě našim 11" gg
o b jek tiv em rozložím e, p latí e =
0
. kde O je p rů m ěr o b je k tiv u v c e n ti
m etrech . P a k p latí ta b u lk a : 80 1 "4 5
120 097
160
P rů m ě r o b j. v m ilim etrech • 200 240 280 300
400
500
1000
072
vzdálenost složek e 058 048 041 0'39
029
023
012
K rozhodnutí, ja k é o k u láry si m ám e za o p a třiti k u rčitém u ob jek tiv u (1 : 1 5 ), poslouží nám ta b u lk a , kde n ejv h o d n ější zv ětšen í je označeno hv ěz d ičkou (označené o k u láry d oporučují se o p a třiti v lák nov ým k říž e m ).
P rů m ěr objektivní 41 v mm 50 75 88 100 113 125 495* 150 59* 175 6 9*
34
355 54 83 5
O hn isko o ku láru v m m 20 14 9 Z v ětšen í 30 58 90* 61* 87 135* 53* 715 104 158* 6 0 ‘5* 82 117 182 68* 915 131 203 75 102* 145 225 89 5 121* 173 268 105 142* 203 315 27
7 116 173 204 234 5 2625 289 345 405
5
327 366 406* 483* 568*
N utno je š tě upozorniti n a to, že o b je k tiv nem ůže b ý ti s te jn é o p tick y opraven pro v šech n a zv ětšení. J e - li je h o ach ro m asie od stran ěn a pro m alá zvětšení, není od stran ěn a pro v ě tší a naop ak . Z rcad lo ovšem té to chyby nem á. Dr H s
Zprávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. N áv štěv y n a hvězdárně v p rosinci 1933. V p rosinci bylo p očasí k po zorování velm i nepříznivé, p roto i n á v štěv a n a hvězd árně b y la m alá. B y lo pouze 5 v ečerů ja s n ý c h , 3 o b lačn é a 23 zam račen é. H vězdárnu n a v š tí v ily celk em 252 osoby, z toho 157 členů, 88 nečlen ů a 1 spolek se 7 hosty. P ro o becenstvo b y la u sp o řád ána pozorování po 4 v e če ry ; byly u kazovány p lan e ty V enuše a S a tu rn , M ěsíc, P le já d y , yh P e r s e a a n ěk teré dvojhvězdy. P řehled p očasí za p rvých 5 le t čin n o sti hvězdárny. Ja s n ý c h večerů, vhodných k pozorování oblohy, býv á ve střed n í E v ro p ě pom ěrně m álo. V tab u lce uvádím e přehled o b lačn o sti z a lé ta 1929— 1933. Z áp isy o o b lač nosti jso u vedeny pro v ečern í hodiny, kdy je h v ězd árna p řístu p n a obe censtvu, to je vždy asi 1 hodinu po západu Slu n ce. Z a ja s n é v ečery po v ažu jem e ty , kdy n ejso u více než 2 d esetin y oblohy p o k ry ty m raky , ve č ery s o b lačn o stí 3 — 7 d esetin o zn aču jem e ja k o »oblačné«, je -li více oblačno než ze 7 desetin, zap isu jem e »zam račen o «.
1929 1930 1931 1932 1933 P rů m ě r
Ja s n ý c h 139 103 122 119 114 119
večerů 3 8% 2 8% 34% 3 2% 31% 32%
o blačn ý ch 64 18% 63 17% 72 20% 63 17% 70 19% 66 18%
z a m račen ý ch 162 44% 199 5 5% 171 47% 184 51% 181 50% 179 49%
Podle té to ta b u lk y m usím e p o č íta ti polovinu v ečerů v ro ce zam račených ( 5 0 % ) , 18% o b lačn ý ch a pouze 3 2 % v ečerů ja s n ý c h . K pozorování s obecenstvem dá se někdy v yu žiti i v ečerů oblačných .
I Zprávy ze Společnosti. V ýborová schů ze ( V I I .) b y la 13. led na 1934 za ú č a sti 12 členů. B ylo p řija to nových 8 členů a p ro jed n án a došlá korespondence. B y l schválen nový dom ácí řád hvězdárny, a n á v rh y n a jed n án í s radou hl. m. P ra h y o p řevzetí hvězd árny do v la stn í režie S p o le čn o sti; sch v álen y byly i r e fe r á t pokladní a r e fe r á t sp ráv ce hvězdárny. Č len ská schů ze b y la 8. led na 1934 z a ú č a sti 30 členů a 5 hostů. Dr. S lo u k a re fe ro v al o s e s te rs k é sp o lečn o sti v H rad ci K rá lo v é a před
ložil 2 fo to g ra fie m lhovin, získ an é člen em ta m ě jš í i n aší sp olečn o sti p. Zem anem . Dr. G uth podal zprávu o fo to g ra fii velkého m eteoru , získ an é náhodou p řístro je m z ru k y náhodným p ozorovatelem v C oloradu v A m e rice. R e fe ro v a l ta k é o pozorování L eonid z letad la, při čem ž se podrobně rozhovořil o zam ěřov án í polohy le ta d la i u rčo v án í je h o v ý šk y různým i p řís tro ji. Pod robn osti jso u uvedeny v »R íši hvězd« ve zv láštn ím člán ku . Č len ská schůze v únoru bude 5. o 19. hodině v p oslu ch árně prof. S v o body, P ra h a EL, K arlo vo nám . 19, I I . p atro. P ro g ra m bude u v eřejn ěn v denních liste ch v neděli 4. I I. 1934. Členové z P ra h y , schů ze jso u pro V ás, ted y je n a v š tě v u jte ! A tla s prom ěnných hvězd č á s t I. vyšel poněkud opožděně a byl roze slán všem su b skriben tů m 10. I. 1934. N ové o b jed n áv k y p řijím á ad m ini s tra ce . C ena K č 25'— . N ák lad je pouze 100 kusů a bude jis t ě brzy roze brán . Kdo se o a tla s z a jím á , nesm í s o bjed n ávkou o tále ti. N áv štěv y n a hvězdárně v únoru 1934. H v ězd árn a je p řístu p n a obe cen stv u denně m im o pondělí v 6 hodin v ečer, pro školn í v ýp ravy v 5 hod. a pro spolkové n á v štěv y hrom adné v 7 hod. v ečer. V neděli dopol. v 10 hod. a odpol. ve 3 hod. je proh líd ka zařízení. Spolkové a školní n áv štěv y m ožno o h lásiti te le fo n ic k y n a č. 463-05. P ro g ra m p ozorování: v prvé polovině m ěsíce bude možno pozorovati m lhoviny v O rionu a v A ndrom edě, n ě k te ré dvojhvězdy a hvězdokupy. V e druhé polovině ún ora bude m ožno pozorovati M ěsíc a dvojhvězdy. Z čin n o sti Klubu m ládeže Č. A. S . P o v án očn ích prázd ninách k o n ala se 13. ledna za ú ča sti 19 členů d ruhá řád n á valn á h rom ad a klubu, je lik o ž podle předběžných stan o v v y p ršela lh ů ta prvního výboru. Je d n a te l IngC . J . Š tě p á n e k refero v al o d osavadní čin n o sti výboru a kroužku , IngC . J . Ž ižka o stav u p rací n a a tla s e A m bronnově. O d stu p u jící výbor n av rh l kan d id átní listin u nového výboru, n ačež m u bylo uděleno absolutorium a k a n d id átk a p řija ta . Zvoleni b y li: před sed a R N C . V. V and, I. a II. je d n a te l R N S t. R . S tru b l a A. V rá tn ík , p oklad ník A. B lá h a , sp olečenský, p racovní a tisk o v ý r e fe r e n t: In g C . J . Š těp án ek , In g C . J . Ž ižka a IngC . B . L ib ed in sk ý, rev iso ři ú č tů : sl. A. P olan o v á a In g . M ayer. N ový výbor byl p ak pověřen vyp raco v án ím stan ov klubu. — Dne 20. ledna k o n ala se m im ořádná valn á hrom ada, je ž p ř ija la nové stanovy . N a to přednášel kol. Ž ižka o složení m eteo ritů . D alší p řed n ášky budou se k o n ati každé soboty o 20 hod. L -k ý . III. d ebatn í v ečer Sp o lečn o sti. D r. H. S lo u k a před nášel o astro n o m ické lite ra tu ře . Zdůraznil při tom význam zn alo sti světov ých řečí, z v lášť an g ličtin y , dnes m ezinárod ní ře či astronom ů . Z áklad ním i popu lárn ím i u čebnicem i astro n om ie jso u d nes: a n g lic k á — R u sslo v a-D u g an o v a-S tew arto v a, a n ě m eck á — N ew co m bo v a-E n gelm an n o v a. N ová k n ih a o tce a sy n a S tró m g re n ů »L eh rbu ch der A stro n o m ie« je výbornou p říru čkou pro a m a té ra p o kro čiléh o a m a te m a tik y znalého. V šech ny kn ih y Je a n s o v y ta k é n á le ž e jí do knihovny každého astro n o m a, ste jn ě ja k o kn ih y obsahu p ra k tick é h o , ja k o je n a př. » A m ateu r T elesco p e M ak ing « — , a p říru čk y pro pozorovatele, n a př. »H evelius« a »A stronom isch es H andbuch«, k te ré by bylo tře b a v yd ati i v češtin ě, poněvadž po tak o v ý ch d ílech je s tá le po p táv ka. J e tře b a lito v a ti, že v dnešní době sotv a se n a jd e n a k la d a te l, je n ž by tak o v ý spis vydal. Z n ačn ý p očet č a sopisů ve v šech ře čích in fo rm u je č te n á ře s tá le o p okro cích v astronom ii, tak že jso u dnes nezbytnou složkou každ é astro n o m ick é knihovny. P ře d n á š k a se s e tk a la s v eliký m zá jm em přítom ných, čem už n asv ěd čovala č ilá d eb ata a četn é o tázk y . b. I. M a je tn ík a v y d av atel Česká společnost astro n o m ick á, P ra h a IV .-P e třín . — O d pověd ný re d ak to r: D r. O tto S ey d l, astronom S tá tn í hvězd árny. P ra h a I., K lem entinum . — T isk em k n ih tis k á rn y P rom etheu s, P ra h a V it í., Na Rokosce 94. — N ovinové zn ám ko v án í povoleno ě. 603166-1920.
Administrace našim členům a abonentům obstará tyto spisy: Dr. B o h . M a š e k : Hvězdářská ročenka na rok 1934. C ena Kč 1150. M a c h : Nebe a zem ě. Cena Kč 15#— . Dr. B . K h a n : Mléčná dráha. Cena Kč 5-— . Dr. R. S c h n e i d e r : Aneroid. Cena K č 4-— . Dr. A I. G r e g o r : Předpovídání počasí. Cena Kč 4-— . J o s e f K l e p e š t a : Fotografie těles nebeských. Cena Kč 8-— . V I. G u t h : Planeta M ars. C ena Kč 10*— . Dr. V l a s t . M a t u l a : Einsteinova teorie relativity. Cena Kč 9-— . Dr. F. Z á v i š k a : Einsteinův princip relativnosti. C ena Kč 16"— . Ing. J. Š i m á č e k : R ozm ěry Vesmíru. Cena K č 10-— . — M ajestát světla. Cena Kč 10-— . — Slunce, nejbližší hvězda. Cena K č 10-— . Dr. R. S c h n e i d e r : Předpovídání povětrnosti. Kč 18*— . S ir. J. J e a n s : V esmír kolem nás. C ena Kč 36-— , vázané Kč 45-— . Dr. H. R e i c h e n b a c h : Od Kopernika k Einsteinovi. C ena Kč 9'— . Dr. V l a d i m í r R y š a v ý : Atomy a elektrony. Cena Kč 5*— . Dr. V l a s t . M a t u l a : O vzniku světů. Cena Kč 8*— . Dr. C. V. L. C h a r l i e r : O složení Vesmíru. Cena K č 10-— . Prof. F. N u š l : Vznik Země. Cena Kč 2'— . Dr. V i l é m S a n t h o l z e r : R aketové lety do Vesmíru. Cena Kč 6-— . Prof. V. V. S t r a t o n o v : Venuše, budoucí kolonie Země. Cena Kč 10*— . Dr. M. W . M e y e r : Konec světa. Cena Kč 2 — — S vět planet. L en a Kč 2 — . S ir J. N o r m a n
Spisy
Lockyer:
v y d an é nákladem
Astronomie. Cena Kč 5-— .
Č esk é a stro n o m ick é sp olečnosti,
Lid ové h v ězd árn y Š teíán ik o v y a Knihovny p řátel ob loh y:
Hvězdné mapy a atlasy: F r . S c h i i l l e r - K . N o v á k : Atlas souhvězdí severní oblohy. Díl I. část rovníková, II. díl, část polární. C e n a o b o u d í l ů Kč 150-— . Č lenská cena Kč 120-— . K. A n d ě l : Mappa selenographica. Dvě niapy v rozm. 6 5 X 8 4 cm se seznam em zakreslených útvarů m ěsíčních. C e n a p o u z e Kč 60-— . Členská cena Kč 50-— . K. N o v á k : Nástěnná mapa severní oblohy s novým vym ezením souhvězdí. Cena mapy podlepené plátnem a opatřené lištam i (pro školy) K č 120-— . C e n a m a p y n a k a r t o n ě Kč 8 0 — . Č l e n s k á c e n a K č 60-— . K. N o v á k : Otáčivá mapa severní oblohy a malá mapa Měsíce od K. Anděla. C e n a m a p y v p o u z d ř e Kč 40-— . Č l e n s k á c e n a K č 30-— . Návod zdarm a. J. K l e p e š t a - K . N o v á k : Malý atlas severní oblohy. Cena Kč 1 5 — . Č lenská cena K : 10-— .
Populární hvězdářské rozpravy. S e šit 1. J o s e f K l e p e š t a : Je možno předpovídat! lidský osud z hvězd? Cena Kč 3-— , členská cena K č 2-— . S e šit 2. Dr. H. S l o u k a : O stavbě Vesmíru. Cena Kč 9*— , členská cena Kč (r— . Sešit 3. Dr. A. D i t t r i c h : Praehistorie našeho hvězdářství. Cena Kč 4-— , členská cena K č 3-— .
Spisy vydané nákladem České astronomické společnosti, Lidové hvězdárny Štefánikovy a Knihovny přátel oblohy:
Knihovna přátel oblohy. Sbírka populárních astronom ických spisů. Sv.
L P . Š a f a ř í k o v á : William Herschel a jeho sestra Karolina. Cena Kč 9-— . Č lenská cena K č 5-— . S v . 11. Dr. R. S c h n e i d e r : Hodiny a h od nk y. V ázané. Ceiui Kč 16’— . (P oslední v ý tisk y — téiněř rozebráno.) S v . III. P ro f. V. V. S t r a t o n o v : O živote na sousedních světech. C ena K č 9-— . Č lenská cena K č 5-— . S v . IV. K. A n d ě l : P rův od ce po M ěsíci. Cena K č 15-— . Členská cena K č 10-— . J. K l e p e š t a : C esta oblohou. Na ručním papíře, bibliof. úprava. Cena Kč 25’— (s prémií Pohled y se Země do prostoru). Váz. Kč 3 0 — .
Pohledy se Země clo prostoru. S b írk y astronom ických fotografií, v pěkné úpravě jak o kapesní alba. S bírka
I. Fotografie vzdálených hvězdných soustav. U pravil J. K 1 e p e š t a. Cena Kč 20-— . P ro členy Č. A. S . K č 12-— . S b írk a II. Fotografie povrchu měsíčního. S estav il K a r e l Anděl . Cena Kč 20*— . P ro členy C. A. S . K č 12-— . S b írka III. Fotografie ze sluneční sou stavy. S estav il Dr. V. Q u t h. Cena K č 15-— , pro členy Č. A. S . K č 10-— . Josef K l e p e š t a : H vězdářské pozoruhodnosti P rah y. Cena Kč 10-— , členská cena K č 7*— .
Knihovna sek ce pro pozor, h vězd p rom ěn n ých při Č . A. S. Z. K o p a l - F. K a d a v ý : Prom ěnné hvězdy. Návod k pozorování. Cena K č 6-— , členská cena K č 4-— . Z. K o p a l : S tá lice a hvězdy proměnné. Cena Kč 12‘— , členská cena Kč 9-— . K o p a l - V a n d : Atlas hvězd prom ěnných. Cena Kč 25'— . Objednejte v adm. časopisu »Říše hvězd«, Praha IV., čp. 205, Petřín.
Bursa astro n o m ických přístrojů a knih.
Refraktor 110/1650 zvětšení 3 5 — 270, hranoly obracející a zenitový, 3 filtry, azimut. stativ se vším příslušenstvím, úplně nový, prodám za Kč 7 5 0 0 —. K. M A X A NT, PRAHA XII, Sázavská ul. 32.
KOUPÍ SE STARŠÍ OBJEKTIV NEBO PARABOL. ZRCADLO o průměru 120— 160 mm.
- Nabídky do administrace.
Majetník a vydavatel Česká společnost astronomická, Praha IV.-Petřín. — Odpovědný redaktor: Dr. Otto Seydl, astronom Státní hvězdárny, Praha I., Klementinum. — Tiskem knihtiskárny „Prometheus”, Praha V III., Na Rokosce čís. 94. — Novinové známkování povoleno č. 60316-1920.
