TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2 Specifická část QC Otázky – výrobky a vady 1. Plošné vady v plechách, jako například zdvojeniny, jsou způsobeny (A) (B) (C) (D)
segregacemi v ingotu. staženinami v ingotu. segregacemi v kontislitku. plynovými dutinami v odlitku litém do formy.
2. Drsný povrch, způsobující značné ztráty přenosu, lze očekávat především u (A) (B) (C) (D)
odlitků litých do písku. válcovaného materiálu. svařovaných trubek. výkovků.
3. Problémy, způsobené rozptylem zvuku na hrubé struktuře materiálu, lze očekávat především u (A) (B) (C) (D)
tepelně nezpracovaných odlitků litých do forem. tepelně zpracovaných ocelových odlitků. tepelně zpracovaných výkovků. tepelně zpracovaných ocelových vývalků.
4. Protáhlá dutina v jádře kulatiny (lunkr = staženina) bude indikována echogramem typu (A) (B) (C) (D)
obr. 1 B. obr. 1 C. obr. 1 D. obr. 1 E.
5. Ultrazvuková zkušební technika se volí podle způsobu odlévání. Kontilití je na (A) (B) (C) (D)
obr. 2 A. obr. 2 B. není na obr. 2 znázorněno. obr. 2 D.
6. Volně kované výkovky se obvykle dodávají vyzkoušené ultrazvukem. Volné kování je symbolicky znázorněno na (A) (B) (C) (D)
obr. 3 A. obr. 3 B. obr. 3 C. obr. 3 D.
7. Válcované kroužky, ze kterých se vyrábí příruby nebo ozubená kola, se často zkouší ultrazvukem.Válcovaný kroužek je znázorněn na (A) (B) (C) (D)
obr. 4 A. obr. 4 B. obr. 4 C. obr. 4 D.
8. Typ svarového spoje ovlivňuje podstatně zkoušitelnost svaru. Který typ spoje na obr. 5 se nejsnadněji zkouší? (A)
Tupý spoj (1).
Strana 1 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
(B) (C) (D)
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Přeplátovaný spoj (2). Šikmý spoj (4). T–spoj (3).
9. Podélné svary na tlakové nádobě, obr. 6, patří podle ASME Kódu do kategorie (A) (B) (C) (D)
A. B. C. D.
10. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se musí uvažovat geometrie svaru. Šikmý spoj je zobrazen na (A) (B) (C) (D)
obr. 5-1. obr. 5-2. obr. 5-3. obr. 5-4.
11. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se musí uvažovat geometrie svaru. I-svar je zobrazen na (A) (B) (C) (D)
obr. 7-1. obr. 7-2. obr. 7-3. obr. 7-4.
12. Na obr. 8 je příčný průřez tupého spoje s kořenovými vadami. Na obr. 8-2 je (A) (B) (C) (D)
vrub. přesazení. hubený kořen. krápník.
13. Vady ve svaru se při ultrazvukovém zkoušení indikují různě. Na obr. 9-2 je (A) (B) (C) (D)
neprovařený kořen. póry. studený spoj. trhlina.
Otázky – techniky zkoušení 14. Na obr. 10 jsou znázorněny techniky skanování plechů. Která technika skenování se nejčastěji požaduje ve zkušebních předpisech? (A) (B) (C) (D)
Technika 1. Technika 2. Technika 3. Techniky 1, 2 i 3 jsou vhodné.
15. Osové prozvučování kulatiny přímou sondou je znázorněno na obr.11 jako posice (A) (B) (C) (D)
1+2. 3+4. 5+6. 7+8.
16. Tyč se zkouší přímou sondou v jedné zkušební dráze na vnějším válcovém povrchu v podélném směru. Jaký typ vad lze poměrně spolehlivě zjistit? (A)
Vadu v jádře, jako například staženinu a kovářský kříž.
Strana 2 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
(B) (C) (D)
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Povrchovou přeložku a povrchovou trhlinu. Místě ohraničené nečistoty. Všechny typy vad uvedené v odpovědích A, B,a C lze spolehlivě zjistit.
17. Podle EN 583-1 lze k nastavení zesílení (dB) použít umělé vady nebo protilehlý povrch zkoušeného předmětu. Toto nastavení slouží k (A) (B) (C) (D)
zjištění vad, které překračují registrační úroveň. prokázání všech nejmenších vad a všech jiných možných signálů. rozlišení tvarových indikací od vadových podle známé výšky echa. Otázka je špatně postavena. Při nastavení citlivosti využitím protilehlého povrchu nelze žádné vady (odražeče) zjistit.
18. Podle EN 583-1 se k ultrazvukovému zkoušení používají sondy o frekvenci mezi 1 a 10 MHz. Podle jakých zásad se tyto sondy volí? (A) (B) (C) (D)
Délka blízkého pole musí být větší než tloušťka zkoušeného předmětu. Délka blízkého pole musí být menší než tloušťka zkoušeného předmětu. Úhel rozevření svazku musí být dostatečně velký, aby se zjistily i nevhodně orientované vady. Odpovědi B i C jsou správné.
19. Podle EN 538-1 musí být požadované vady jednoznačně identifikovány. K tomu je nutné určit (A) (B) (C) (D)
délku vady. hloubku vady. vzdálenost od nulového bodu. Platí odpověď A, B i C.
20. Podle EN 583-1 musí být při 100 % zkoušení vzdálenost dvou sousedních zkušebních drah (A) (B) (C) (D)
≥ šířka svazku pro pokles – 6 dB. ≤ šířka svazku pro pokles – 6 dB. Šířka svazku nezávisí na použité sondě. Norma EN 583-1 tuto otázku neřeší.
21. Podle EN 583-1 se impulsovou odrazovou metodou (technikou) měří protažení (délka) vad následující technikou (A) (B) (C) (D)
metodou poloviční výšky. metou poklesu echa na registrační mez. průchodovou metodou. AVG-metodou.
22. Podle EN 583-1 se má pro ultrazvukové zkoušení vypracovat zkušební návodka, která musí vždy obsahovat (A) (B) (C) (D)
kriteria přípustnosti. vyhledávací a registrační úroveň. zkušební rozsahy. Platí odpovědi A, B i C.
23. Podle EN 583-1 lze použít umělé odražeče (vady) k porovnání s přirozenými vadami. Přirozené vady jsou (A) (B) (C) (D)
příčné vývrty ve strojírenských dílech. vývrty s plochým dnem ve srovnávacích měrkách. nehomogenity , jako póry nebo trhliny. drážky ve zkoušeném předmětu.
Strana 3 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
24. Podle EN 583-1 lze použít srovnávací měrku k nastavení vztažné (referenční) linie. Který u následujících požadavků na srovnávací měrku neplatí? (A) (B) (C) (D)
Vývrty s plochým dnem (náhradní vady) musí být kolmo k ose ultrazvukového svazku. Boční vývrty musí být kolmo k ose ultrazvukového svazku. Protilehlé povrchy musí být kolmo k ose ultrazvukového svazku. Drážky musí být kolmo k ose ultrazvukového svazku.
25. Podle EN 583-1 se musí po ultrazvukové zkoušce vypracovat zkušební protokol (zpráva), který musí obsahovat následující informace: (A) (B) (C) (D)
Vyhodnocení zkušebních výsledků. Použitý přístroj a sondu. Časový okamžik zkoušení (například po tepelném zpracování). Odpovědi A, B i C jsou správné.
Otázky – zkoušený objekt 26. V EN 10308 jsou dvě možnosti jak udat rozsah zkoušení: (A) (B) (C) (D)
Zkoušení v rastru a 100 %. Osové a radiální zkoušení. Kolmé a šikmé prozvučování. Kontaktní a imersní technika.
27. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10308 se musí pozorovat koncové echo. Do jaké tloušťky se pozoruje 2. KE a nad tuto tloušťku 1. KE? (A) (B) (C) (D)
t = 50 mm. t = 60 mm. t = 80 mm. t = 120 mm..
28. Když je dohodnuto mezi dodavatelem a odběratelem určování velikosti nehomogenit, potom lze podle EN 10308 použít následující techniku: (A) (B) (C) (D)
Metoda poklesu o 6 dB. Metoda poklesu o 20 dB. Metodu maximální výšky. Platí odpovědi A, B i C.
Zkušební scénář Zkoušený předmět: Průměr: Materiál: Zkušební předpis: Třída jakosti: Rozsah zkoušení: Kalibrace:
čtyřhranná tyč 100 mm feritická ocel bez tepelného zpracování EN 10308 3 100 % AVG
29. Zkušební povrch je vyhovující podle EN 10308, když (A) (B) (C) (D)
je drsnost Ra < 12,7 µm bude dosažena požadovaná 3. třída jakosti. 1. KE je 6 dB nad šumem. se na něm nevyskytují rýhy po tažení nebo válcování.
Strana 4 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
30. Výrobní stav tyče, ve kterém se provádí ultrazvukové zkoušení podle EN 10308 je (A) (B) (C) (D)
po tepelném zpracování. stav před expedicí tyče. stav, který byl dohodnut v objednávce. Platí odpovědi A, B i C.
31. Následující sondu nelze použít pro ultrazvukové zkoušení tyče podle EN 10308 (A) (B) (C) (D)
dvojitou sondu Ds = 12 mm, fN = 4 MHz. přímou sondu Ds = 8 mm, fN = 4 MHz. přímou sondu Ds = 20 mm, fN = 2 MHz. dvojitou sondu Ds = 10 mm, fN = 2 MHz.
32. Pro ultrazvukové zkoušení tyče se musí podle EN 10308 nastavit zkušební rozsah sB v mm nejméně (A) (B) (C) (D)
sB = 150 mm. sB = 100 mm. sB = 160 mm. sB = 200 mm.
33. Jako vztažná linie na AVG-předsádce se pro ultrazvukové zkoušení tyče podle EN 10308 volí (A) (B) (C) (D)
DKSR = 2 mm. DKSR = 3 mm. DKSR = 5 mm. DKSR = 8 mm.
34. Ze kterých ploch se musí tyč vyzkoušet ultrazvukem podle EN 10308 ve 100 % rozsahu (A) (B) (C) (D)
ze 2 sousedních ploch pláště. ze 4 ploch pláště. ze 4 ploch pláště a z obou čelních ploch. jen z obou čelních ploch.
35. Sousední zkušební dráhy se musí při skenování tyče podle EN 10308 překrývat o (A) (B) (C) (D)
10 % průměru tyče. 50 % průměru měniče. 10 mm. 10 % účinného (efektivního) průměru měniče.
36. Při nastavení citlivosti má být výška 1. KE nastavena na HR = 80 % BSH.Od které výšky Hmin se podle EN 10308 musí registrovat pokles výšky 1. KE? (A) (B) (C) (D)
Hmin = 80 % BSH Hmin = 60 % BSH Hmin = 40 % BSH Hmin = 20 % BSH
Otázky – zkušební technika 37. Podélné vady ve svarech se nejčastěji spolehlivě prokáží technikou podle obr. 12 (A) (B) (C) (D)
A. B. A a B. ani A ani B.
Strana 5 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
38. Příčné vady ve svarech se nejlépe prokáží technikou podle obr. 13 (A) (B) (C) (D)
1A. 2. 3A. 3.
Otázky – objekty a vady 39. Jak nejméně velký musí být kalibrační rozsah v dráze ultrazvuku v mm pro zkoušení svaru těchto parametrů: tloušťka stěny d = 50 mm, úhel lomu α = 60° , zkoušení v celém kroku. (A) (B) (C) (D)
sB = 150 mm. sB = 200 mm. sB = 250 mm. sB = 500 mm.
40. Rozlišení vadové indikace od tvarové indikace v kořenové oblasti svaru lze provést takto: (A) (B) (C) (D)
Prozvučováním stejného místa z protilehlé strany svaru.. Nejdříve se odbrousí kořen do roviny plechu a potom se zkouší ultrazvukem. Porovnáním dráhy ultrazvuku k vadě s dráhou odpovídající polovině kroku (skoku). Odpovědi A, B i C jsou správné.
Otázky – metodika zkoušení objektů 41. Podle EN 1714 lze ultrazvukem zkoušet tyto výrobky: (A) (B) (C) (D)
Bezešvé trubky o průměru D < 20 mm. Ocelové výkovky válcovitého tvaru. Austenitické odlity složité geometrie. Svary s jmenovitou tloušťkou t ≥ 8 mm.
42. Podle EN 1714 lze použít následující techniky: (A) (B) (C) (D)
Zkoušení s automatizovaným zařízením imerzní technikou. Ruční zkoušení kontaktní technikou. Zkoušení deskovými vlnami. Platí odpověd A, B i C.
43. Podle EN 1714 musí mít zkušební technik před začátkem zkoušky tyto informace: (A) (B) (C) (D)
Druh základního materiálu. Rozsah zkoušení. Třída zkoušení. Platí odpověď A, B i C.
44. Podle EN 1714 lze používat sondy s frekvencí od 2 do 5 MHz. Tento frekvenční rozsah se týká (A) (B) (C) (D)
pouze příčných vln. pouze podélných vln. podélných i příčných vln. Žádná z odpovědí A, B a C neplatí.
45. Když pro ultrazvukové zkoušení podle EN 1714 jsou požadovány dva různé úhly lomu, tak musí být rozdíl mezi jmenovitými úhly použitých sond (EN 1714, čl. 6.3.2)
Strana 6 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
(A) (B) (C) (D)
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
18° nebo více 10° nebo méně 10° nebo více 15° nebo více
46. Protokol o zkoušce musí podle EN 1714 obsahovat tyto údaje: (A) (B) (C) (D)
Souřadnice indikací (vad). Délku vad. Maximální překročení výšky echa. Platí odpověď A, B i C.
47. Podle EN 1714 se musí provést zkouška tupých svarů plechů pro třídu zkoušení A. Z kolika směrů se musí prozvučovat na podélné a příčné vady, když se zkouší jen z jedné strany a jmenovitá tloušťka plechů t je menší než 15 mm? (EN 1714, tab. A1) (A) (B) (C) (D)
4 směrů. 6 směrů. 3 směrů. 5 směrů.
48. Podle EN 1714 se zkoušení základního materiálu přímou sondou na zdvojeniny (A) (B) (C) (D)
provádí pouze na základě zvláštního ujednání. vždy provádí. provádí pouze tehdy, když výchozí válcovaný materiál nebyl již vyzkoušen. Platí odpověď A, B i C.
49. V příloze A na obr. A1 v EN 1714 jsou naznačeny posice prozvučování. Ze které strany se provádí zkoušení na příčné vady (posice E a F)? (A) (B) (C) (D)
Ze strany krycí housenky, když je odbroušena do roviny plechu. Ze strany kořene, když je odbroušen do roviny plechu. Vedle strany krycí housenky, aby se současně vyzkoušela i tepelně ovlivněná oblast. Pouze vedle strany kořene svaru.
50. Podle EN 1714, přílohy A, obr. A1 se má vyzkoušet svar pro zkušební třídu B. Jmenovitá tloušťka plechu je T = 16 mm. Volí se úhlová sonda s fN = 4 MHz a α = 70º . Který kalibrační rozsah odpovídá zadané specifikaci? (A) (B) (C) (D)
sB = 125 mm. sB = 100 mm. sB = 150 mm. Žádný rozsah uvedený v odpovědích A, B a C neodpovídá specifikaci.
51. Jak velká šířka zkušební plochy se vyžaduje, když se má podle EN 1714 zkoušet tupý svarový spoj (t = 16 mm, α = 70º) a obě převýšení svaru jsou zabroušena do roviny plechu? (A) (B) (C) (D)
120 mm. 115 mm. 130 mm. Na otázku nelze odpovědět, protože chybí další důležitá data..
52. Při ultrazvukovém zkoušení tenkého plechu (t = 15 mm) podle EN 1714 nesmí být úhel sondy (lomu) (A) (B) (C) (D)
větší než 45º. mezi 60º a 70º, protože by ultrazvuk dopadal na úkosové hrany přibližně kolmo.. mezi 35º a 45º, protože by ultrazvuk nedopadal na úkosové hrany přibližně kolmo. U těchto tlouštěk plechů přicházejí v úvahu pouze přímé sondy.
Strana 7 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Zkušební scénář VII Svar mezi pláštěm a přírubou tlakové nádoby se má zkoušet ultrazvukem podle EN 1714, metoda 1, třída zkoušení A. Rozměry jsou: tloušťka pláště nádoby dM = 25 mm tloušťka příruby dR = 45 mm svar úhel rozevření 30º skica obr. 14 53. Podle EN 1714 je šířka zkoušeného objemu svaru Wp (A) (B) (C) (D)
Wp = 20 mm. Wp = 35 mm. Wp = 55 mm. Wp = 105 mm.
54. Pro zjištění vady spojení (studeného spoje) na rozhraní svar/plášť je nejlépe použít úhlovou sondu s úhlem lomu (A) (B) (C) (D)
αN = 35º. αN = 45º. αN = 60º. αN = 70º.
55. Který příčný vývrt se použije podle EN 1714 pro nastavení referenční úrovně (A) (B) (C) (D)
Dq = 1,0 mm. Dq = 1,5 mm. Dq = 2,0 mm. Dq = 3,0 mm.
56. Základní zesílení bylo změřeno Gj = 38 dB. Podle EN 1714 se musí zesílení pro hodnocení indikací zvýšit na hodnotu GR (A) (B) (C) (D)
GR = 38 dB. GR = 42 dB. GR = 48 dB. GR = 52 dB.
57. Šířka SZW zkušebního povrchu pro zkoušku základního materiálu přímou sondou podle EN 1714 je (A) (B) (C) (D)
SZW = 25 mm. SZW = 45 mm. SZW = svar + tepelně ovlivněná oblast. SZW = 1,25.p, kde p = délka kroku.
58. Kolik úhlů lomu a kolik poloh sond se musí nejméně zvolit pro zkoušení svaru na podélné vady podle EN 1714? (EN 1714, tab. A4) (A) (B) (C) (D)
1 úhel – poloha A nebo B nebo H. 2 úhly – poloha A + B + H. 2 úhly – poloha A nebo B nebo H. 3 úhly – poloha A + B + H.
Strana 8 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
59. Jaký je nejmenší požadovaný počet poloh sond (Z) pro zkoušení na příčné vady podle EN 1714 (A) (B) (C) (D)
Z = 2. Z = 1. Z = 0. Z = 4.
60. Polohy sond F a G jsou použitelné pro daný scénář, když (EN 1714, tab. A4, poznámka 1) (A) (B) (C) (D)
je tloušťka základního materiálu svařovaných dílců t < 15 mm. se zkouší přímými sondami. se zkouší úhlovými sondami nejsou použitelné.
Strana 9 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
OB = žádné vadové echo EE = jediné vadové echo GA = skupina rozlišitelných ech GN = skupin nerozlišitelných ech VE = více ojedinělých ech GR = indikace trávy (od struktury)
Obr. 1
Strana 10 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 2
Strana 11 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Schlichten = tvarování načisto; strecken = protahování
Obr. 3
Strana 12 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
A – podélné s kruhovým nebo přibližně kruhovým průřezem B – ploché kruhové C – válcové duté tvary D – válcové duté tvary Obr. 4
Strana 13 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 5
Obr. 6
Strana 14 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 7
Obr. 8
Strana 15 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 9
Obr. 10 Walzrichtung = směr válcování Fall = případ
Strana 16 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 11
Obr.12
Strana 17 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 13
Strana 18 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Obr. 14
Správné odpovědi
Otázka Odpověď Otázka Odpověď 1 B 31 B 2 A 32 A 3 A 33 B 4 A 34 A 5 B 35 D 6 B 36 C 7 D 37 C 8 A 38 B 9 A 39 C 10 D 40 D 11 A 41 D 12 A 42 B 13 A 43 D 14 C 44 C 15 B 45 C 16 A 46 D 17 A 47 A 18 D 48 C 19 D 49 B 20 B 50 A 21 A 51 D 22 D 52 C 23 C 53 B 24 A 54 C 25 D 55 D 26 A 56 C 27 B 57 D 28 D 58 A 29 B 59 C 30 C 60 D
Strana 19 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz
TEST PRO VÝUKU č. UT 1/2
Školící středisko Testima Praha www.testima.cz
Změny provedené v UT 1/2 31.5.2004 Otázka č. 51 Text Správná odpověď
…spoj (t = 16 mm, α = 70º)… D
Otázka č. 52 Správná odpověď (C) mezi 35º a 45º, protože by ultrazvuk nedopadal na úkosové hrany přibližně kolmo. Otázka č. 57 Text Šířka SZW zkušebního povrchu pro zkoušku základního materiálu přímou sondou podle EN 1714 je … 10.12.2004 Otázka č. 45 Text Když pro ultrazvukové zkoušení podle EN 1714 jsou požadovány dva různé úhly lomu, tak musí být rozdíl mezi jmenovitými úhly použitých sond (EN 1714, čl. 6.3.2) A) B) C) D)
18° nebo více 10° nebo méně 10° nebo více 15° nebo více
10.12.2004 Otázka č. 47 Text Podle EN 1714 se musí provést zkouška tupých svarů plechů pro třídu zkoušení A. Z kolika směrů se musí prozvučovat na podélné a příčné vady, když se zkouší jen z jedné strany a jmenovitá tloušťka plechů t je menší než 15 mm? (EN 1714, tab. A1) 10.3.2006 Otázka č. 8 Varianty odpovědí A) B) C) D)
Tupý spoj (1). Přeplátovaný spoj (2). Šikmý spoj (4). T–spoj (3).
10.3.2006 Otázka č. 60 Varianty odpovědí A) B) C) D)
je tloušťka základního materiálu svařovaných dílců t < 15 mm. se zkouší přímými sondami. se zkouší úhlovými sondami nejsou použitelné.
Strana 20 (celkem 20)
Regazzo – 10.3.2006
www.regazzo.cz