2 Specifická část QC

TEST PRO VÝUKU č. UT 2/2

Školící středisko Testima Praha www.testima.cz

TEST PRO VÝUKU č. UT 2/2 Specifická část QC Otázky 1. Zmenšení objemu odlitku při tuhnutí taveniny se nazývá (UT2-7, str.13) (A) (B) (C) (D)

stažení. smrštění. zmenšení. sražení.

2. Účel nálitků u odlitků litých do forem spočívá v tom, že vady se z tělesa odlitku se přemístí do nálitku. Takovými vadami jsou především (UT2-?) (A) (B) (C) (D)

struskové a pískové vměstky. trhliny za tepla a za studena. lunkry (staženiny) a plynové bubliny. za studena spojená místa (studené spoje) a jiné vady spojení.

3. Dynamické lití, např. odstředivé lití, vede k jemnější struktuře než statické lití, takže i u problémových materiálů je ultrazvukové zkoušení jednoduché. Odstředivé lití slouží především k výrobě (UT2-7, str.4) (A) (B) (C) (D)

hromadné malých dílů pro automobilový a strojírenský průmysl. velkých těles používaných jako tlakové armatury. trub a kuželů používaných v petrochemii. trubkových oblouků a trubkových tvarovek.

4. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se často používá nepřímá technika zjišťování vad. Při nepřímé technice se (UT2-6, str.5 a UT2-8, str.15) (A) (B) (C) (D)

hodnotí šum z vnitřku zkoušeného kusu. pozoruje pokles koncového echa v oblastech s rovnoběžnými povrchy. místo od místa se měří reserva zesílení zkušebního systému. Platí odpověď A, B i C..

5. Mnohé odlitky lité do forem mají drsný povrch. Která následující kombinace sondy a vazebního prostředku je nejvhodnější pro efektivní zkoušení z takového povrchu? (UT2-8, str.3) (A) (B) (C) (D)

vazební prostředek s nízkou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí. vazební prostředek s vysokou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a malým průměrem měniče. vazební prostředek s vysokou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a velkým průměrem měniče. vazební prostředek s nízkou viskozitou a sonda s nízkou frekvencí a velkým průměrem měniče.

6. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků litých do forem se často používá ochranná folie na sondě. Tato folie má však nevýhodu, že (UT2-8, str.2) (A) (B) (C) (D)

zmenšuje reservu zesílení. zhoršuje rozlišovací schopnost. Platí odpovědi A a B. Neplatí odpovědi A a B..

7. Odlitky z následujících materiálů vykazují v mnoha případech různou rychlost šíření zvuku v různých směrech (UT2-?) (A)

z lité oceli a tvárné litiny.

Strana 1 (celkem 25)

Regazzo – 22.2.2006

www.regazzo.cz

TEST PRO VÝUKU č. UT2/2

(B) (C) (D)


z šedé a tvárné litiny. jen ze šedé litiny. jen z tvárné litiny.

8. Dva zkoušené kusy jsou z materiálů s různou rychlostí zvuku, například ocel a měď. Při kalibraci na oceli bude na obrazovce koncové echo z měděného kusu (UT 2-4, str. 5-6) (A) (B) (C) (D)

před koncovým echem z oceli. za koncovým echem z oceli. podle nastaveného kalibračního rozsahu před a nebo za koncovým echem z oceli. Odpovědi A, B a C neplatí.

9. Materiály pro odlitky mají menší nebo větší rychlost ultrazvuku než ocel. Při použití úhlových sond vede menší rychlost ultrazvuku k (UT 2-1, str. 4 k N a UT 1-1, str. 10-11 k úhlu lomu) (A) (B) (C) (D)

menší délce blízkého pole a většímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole a většímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole a menšímu úhlu lomu. větší délce blízkého pole.

10. Typické problémy, které vznikají při ultrazvukovém zkoušení odlitků jsou způsobeny hrubozrnnou strukturou. Takové indikace šumu (trávy) lze snížit volbou sondy s touto vlastností: (UT2-8, str.4) (A) (B) (C) (D)

vysoké tlumení. malé rozevření svazku. použitím SE-sondy (dvojité) místo jednoměničové. Platí odpovědi A, B i C.

11. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků by měl minimální odstup signálu (echa) od šumu mít obvykle hodnotu (UT2-8, str.4) (A) (B) (C) (D)

4 dB 6 dB 8 dB 10 dB

12. Sondou B2S-N byla na protilehlém povrchu odlitku (d = 150 mm) určena jeho prozvučitelnost. Požadovaný minimální odstup signálu od šumu 6 dB byl změřen při reservě zesílení 30 dB. Jaká je nejmenší náhradní velikost DKSR zjistitelné vady (UT2-8, str.4) (A) (B) (C) (D)

DKSR = 3 mm DKSR = 4 mm DKSR = 5 mm DKSR = 2 mm

13. Jaké registrační zesílení VR je potřebné, aby v odlitku (d = 300 mm) byl přímou sondou B2S-N ještě prokázán odražeč s rovinným dnem (náhradní vada) DKSR = 3 mm, když základní zesílení pro koncové echo od protilehlé strany bylo změřeno Vj = 32 dB? (UT 2-8, str. 4-5 pro odstup 6 dB) (A) (B) (C) (D)

VR VR VR VR

= 68 dB = 81 dB = 45 dB = 58 dB

14. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se používají SE-sondy (dvojité sondy) se střechovým úhlem γ = 0º pro zjišťování náhradních velikostí vad z AVG diagramů do hloubky t (A) (B) (C) (D)

t = 25 mm. t = 75 mm. t = 10 mm. t = 200 mm.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



Poznámka: Hodnotu t = 200 mm jsme odečetli z AVG diagramů k dvojitým sondám SEB2-0°, SEB4-0° a MSEB4-0° se střechovým úhlem γ = 0º. Je nutno rozlišovat mezi rozsahem křivek v AVG diagramu (do 200 mm) a hloubkovým dosahem sond (2000 mm). 14.1. Při ultrazvukovém zkoušení odlitků se používají SE-sondy (dvojité sondy) se střechovým úhlem γ = 0º pro zjišťování vad do hloubky t A) t = 200 mm B) t = 75 mm. C) t = 10 mm. D) t = 2000 mm. Správná odpověď je D. Poznámka: Hodnotu t = 2000 mm jsme odečetli z Katalogu sond Krautkrämer (2005), str. 15, údaj AB, k dvojitým sondám SEB2-0°, SEB4-0° a MSEB4-0° se střechovým úhlem γ = 0º. 15. Ultrazvukové zkoušení odlitků na trhliny vzniklé za tepla, zejména v koutech a rozích je nejefektivnější (A) (B) (C) (D)

dvojitými sondami, protože trhliny za tepla leží těsně pod povrchem nebo jsou na povrch otevřené. kolmým prozvučováním, protože je nejrychlejší a nejjednodušší. úhlovými sondami, protože svojí polohou ke zvukovému poli ultrazvukového svazku nejlépe odrážejí šikmo dopadající ultrazvukový svazek. Zkouškou prozářením. Ultrazvuk je pro to nevhodný..

16. V normě EN 10160 je pro ploché výrobky uveden tento počet tříd jakosti pro plošné zkoušení a zkoušení okrajů: (A) (B) (C) (D)

4 třídy pro plošné zkoušení a 4 třídy pro zkoušení okrajů. 5 tříd pro plošné zkoušení a 4 třídy pro zkoušení okrajů. 5 tříd pro plošné zkoušení a 5 tříd pro zkoušení okrajů. 4 třídy pro plošné zkoušení a 5 tříd pro zkoušení okrajů.

17. Ultrazvukové zkoušení podle EN 10160 se provádí (EN 10160, kap. 1) (A) (B) (C) (D)

u výrobce. u dodavatele. u zákazníka nebo u přejímací organizace. Odpovědi A a B jsou správné.

18. Pro automatizované ultrazvukové zkoušení ve smyslu EN 10160 je charakteristické, že (EN 10160, kap. 3.5) (A) (B) (C) (D)

sondy jsou na povrchu plechu usazovány operátorem. plech se skenuje po povrchu v předem daném rastru. vyhodnocování ultrazvukových signálů provádí elektronické zařízení. ultrazvukový signál vizuálně vyhodnocuje operátor.

19. Která sonda, daná svou frekvencí f a průměrem měniče D se může použít pro ultrazvukovou kontrolu plochých výrobků podle EN 10160? (EN 10160, kap. 6.1) (A) (B) (C) (D)

f = 1 MHz, D = 12 mm f = 10 MHz, D = 5 mm f = 4 MHz, D = 12 mm f = 2 MHz, D = 30 mm

20. Maximální rychlost skenování vmax pro zkoušení plochých výrobků podle EN 10160 je takto omezena (EN 10160, kap. 6.1) (A)

vmax = 50 mm/s.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(B) (C) (D)


vmax = 100 mm/s. vmax = 150 mm/s. musí být taková, aby necelistvosti byly na obrazovce zaznamenány snadno a bez zpoždění nebo zařízením pro indikování necelistvostí.

21. Při ultrazvukovém zkoušení plochých výrobků podle EN 10160 lze podle uvážení výrobce použít tento vazební prostředek: (A) (B) (C) (D)

vodu. olej. pastu. platí odpověď A, B i C.

22. Při ultrazvukovém zkoušení plochých výrobků podle EN 10160 v třídě jakosti S2/E3 se používá tato registrační mez, s výjimkou použití dvojitých sond, (A) (B) (C) (D)

výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 5 mm v odpovídající hloubce. výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 8 mm v odpovídající hloubce. výška echa od vývrtu s plochým dnem D = 11 mm v odpovídající hloubce. výška koncového echa odpovídající hloubce.

23. Ultrazvukové zkoušení výkovků může být ovlivněno trhlinami na zkušební ploše. Tyto povrchové trhliny mohou mít u výkovků tyto příčiny: (A) (B) (C) (D)

Příliš malá houževnatost materiálu nebo příčné vývrty ve strojírenských dílech. Porucha průběhu vláken ve výkovku. Příliš velká pnutí při chladnutí. Platí odpověď A, B i C.

24. Rozkování jádra (kovářský kříž) je typická vada, kterou lze zjistit ve výkovkách ultrazvukem. Která z následujících odpovědí týkajících se rozkování jádra není správná? (A) (B) (C) (D)

Příčinou rozkování jádra je malé přetváření během jedné operace při vysoké teplotě. Jedná se o trhliny v jádře výkovku probíhající hvězdicově nebo rovně. Čím nižší je kovací teplota a čím větší je stupeň přetváření v jedné operaci, tím pravděpodobnější je výskyt rozkování jádra. Rozkování jádra dává většinou nerozlišitelné skupinové echo.

25. Vločkové trhliny jsou vady, které lze zjistit ultrazvukem. Vznik vloček je způsoben (A) (B) (C) (D)

vysokým obsahem vodíku ve výchozím materiálu. dlouhým tepelným zpracováním. vysokou kovací teplotou. Platí odpověď A, B i C.

26. Nesvařená staženina (lunkr) v ose výkovku dá pravděpodobně toto echo: (A) (B) (C) (D)

Jedno echo při současném poklesu koncového echa. Skupinu rozlišitelných ech. Skupinu nerozlišitelných ech. Ztrátu koncového echa bez výskytu vadového echa.

27. Která z následujících sond, definovaných průměrem měniče a frekvencí, je nejlepší pro vstupní ultrazvukové zkoušení kontislitku se čtvercovým průřezem o straně D = 400 mm? (UT 2-8, str. 3) (A) (B) (C) (D)

Ds = 10 mm, fN = 4 MHz Ds = 24 mm, fN = 1 MHz Ds = 24 mm, fN = 4 MHz Ds = 12 mm, fN = 1 MHz


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



28. Pro radiální prozvučování kulatiny z feritické oceli o průměru D = 400 mm se má použít přímá sonda o Ds = 19 mm a fN = 5 MHz. Lze pro AVG metodu použít koncové echo z protilehlého povrchu výkovku? (UT 2-5, str. 10) (A) (B) (C) (D)

Ano, protože čtyřnásobek délky blízkého pole je menší než průměr výkovku. Ano, když se požadovaná citlivost zvýší o 6 dB. Ano, protože čtyřnásobek délky blízkého pole je větší než průměr výkovku. Ano, protože dvojnásobek délky blízkého pole je větší než průměr výkovku

29. Při radiálním prozvučování kulatiny z oceli přímou sondou mohou vzniknout tvarová echa. Na kterých dílcích TZ1 a TZ2 časové základny se zobrazí na obrazovce pro kulatinu průměru D = 120 mm a rozsah časové základny (kalibrační rozsah) sj = 250 mm? (UT 2-5, str. 9-10) (A) (B) (C) (D)

TZ1 = 4,8 TZ1 = 6,2 TZ1 = 6,2 TZ1 = 6,0

a TZ2 = 9,6 dílku. a TZ2 = 7,6 dílku. a TZ2 = 8,0 dílku. a TZ2 = 8,4 dílku.

30. Při osovém prozvučování (z čela) kulatiny přímou sondou mohou vzniknout i vedlejší echa. Na kterých dílcích TN1 , TN2 a TN3 časové základny se zobrazí na obrazovce echa od protilehlého povrchu pro kulatinu průměru D = 80 mm a délky 350 mm, rozsah časové základny sj = 500 mm? (UT 2-5, str. 10-11) (A) TN1 = 7,0 a TN2 = 9,4 dílku. (B) TN1 = 8,2 a TN2 = 9,4 dílku. (C) TN1 = 7,0 , TN2 = 8,2 a TN3 = 9,4 dílku. (D) TN1 = 8,0 , TN2 = 9,0 a TN3 = 10,0 dílku. Poznámka: Otázka je matoucí, podle obr. 11 na str. 5 ve skriptech v kap. UT2-5 je značení N1 a N2 pro vedlejší echa. Pro 1. koncové echo je použito F. Dráhy ultrazvuku TN1, TN2, TN3 v dílkách měly být označeny TF, TN1, TN2, aby odpověď byla jednoznačná. Správné značení podle skript je dráha pro 1. KE s1.KE = 350 mm v dílkách TF = 7 dráha pro 1. vedlejší echo sN1 = 350 + 0,76 . 80 = 410,8 mm v dílkách TN1 = 410,8 . 10 / 500 = 410,8 / 50 = 8,22 dílku Dráha pro 2. vedlejší echo sN2 = 350 + 2 . 0,76 . 80 = 471,6 mm v dílkách TN2 = 471,6 . 10 / 500 = 471,6 / 50 = 9,43 dílku 31. Do jaké délky L lze zkoušet kulatinu D = 80 mm z feritické oceli bez vlivu bočních stěn přímou sondou o DS = 24 mm a fN = 4 MHz? (UT 2-5, str. 11) (A) (B) (C) (D)

L = 320 mm L = 640 mm L = 1160 mm L = 1260 mm

32. Feritický výkovek s tloušťkou stěny t = 80 mm se má zkoušet přímou sondou MB4S-N použitím AVG předsádky. Jaké dodatečné zesílení ΔV (dB) je nutné při kalibraci podle koncového echa ze zkoušeného výkovku, aby křivka DKSR = 4 mm odpovídala registrační mezi DKSR = 2 mm? (A) (B) (C) (D)

ΔV ΔV ΔV ΔV

= 12 dB = 0 dB = 24 dB = 18 dB


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



AVG Předsádka – schematický obrázek 33. Přímou sondou B2S-N se má zkoušet v radiálním směru prstencový výkovek s vnějším průměrem Da = 800 mm a vnitřním Di = 200 mm. Jaké registrační zesílení VR v dB je nutné nastavit pro metodu vztažné výšky, když pro koncové echo od vnitřního povrchu bylo základní zesílení Vj = 32 dB a má být dodržena registrační mez DKSR = 3 mm? Poznámka : Přídavek zesílení ΔV je nutné určit z AVG diagramu pro sondu B2S-N. (A) (B) (C) (D)

VR = 49 dB VR = 62 dB VR = 68 dB VR = 76 dB


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



34. Při velkých drahách ultrazvuku je nutné u zušlechtěných volných výkovků počítat s bludnými echy. Jejich vznik je spojen (UT 2-10, str. 9-10) (A) (B) (C) (D)

s nízkou zkušební frekvencí. s vysokou zkušební frekvencí. s malým útlumem. Odpovědi A a C jsou správné.

35. U které skupiny výkovků má smysl šikmé prozvučování v obvodovém směru a je proto požadováno v mnoha předpisech? (A) (B)

dlouhé kruhové výrobky, například tyčovina krátké kruhové výrobky, například kotouče


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(C) (D)


duté díly, například kroužky nebo trubky odpovědi A a B jsou správné

36. Pro které techniky a materiály je z principu použitelné ultrazvukové zkoušení výkovků podle EN 10228-3 ? (A) (B) (C) (D)

mechanizovaná imerzní technika austenitická nerez ocel austeniticko-feritická ocel feritická nebo martenzitická ocel

37. Pro které výrobky je z principu použitelné ultrazvukové zkoušení výkovků podle EN 10228-3 ? (A) (B) (C) (D)

zápustkové výkovky kované tyče výkovky turbínových rotorů výkovky generátorových rotorů

38. Mezi objednavatelem a dodavatelem výkovků je nutné podle EN 10228-3 dohodnout (A) (B) (C) (D)

třídu jakosti rozsah zkoušení stadium výroby, ve kterém se provede ultrazvukové zkoušení odpovědi A, B i C jsou správné

39. Písemná instrukce (zkušební postup) ve smyslu EN 10228-3 musí být předložen v jedné následující formě (A) (B) (C) (D)

jako popis výrobku, nebo jako písemný postup pro speciální použití, nebo tato část EN 10228, doplněná dodatečnými údaji s podrobnostmi zkoušky, souvisejícími s konkrétním použitím odpovědi A, B i C jsou správné

40. Které údaje musí minimálně obsahovat zkušební postup podle EN 10228-3 ? (A) (B) (C) (D)

datum zkoušení jméno dodavatele rozsah zkoušení výsledek zkoušení

41. Které údaje nemusí obsahovat zkušební postup podle EN 10228-3 (A) (B) (C) (D)

vazební prostředek výsledky zkoušení nastavení a kalibraci zkušební rastr

42. Podle EN 10228-3 musí ultrazvukový defektoskop umožnit toto zobrazení indikací (A) (B) (C) (D)

A - zobrazení B - zobrazení C - zobrazení Platí odpovědi A, B i C.

43. Pro sondy pro zkoušení výkovků podle EN 10228-3 jsou přípustné tyto kombinace frekvence úhel lomu (A) (B) (C)

f = 1 MHz, α = 90˚ f = 4 MHz, α = 30˚ f = 2 MHz, α = 0˚


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(D)


f = 10 MHz, α = 60˚

44. Pro sondy pro zkoušení výkovků podle EN 10228-3 jsou přípustné tyto kombinace frekvence průměr měniče (A) (B) (C) (D)

f = 1 MHz, Do = 5 mm f = 2 MHz, Do = 20 mm f = 4 MHz, Do = 50 mm f = 8 MHz, Do = 12 mm

45. Podle EN 10228-3 musí být vazební prostředek použitý při zkoušení stejný jako při (A) (B) (C) (D)

kalibraci nastavení citlivosti hodnocení vad Odpovědi A, B i C jsou správné.

46. Po ukončení ultrazvukového zkoušení podle EN 10228-3 se musí odstranit vazební prostředek ze zkoušeného předmětu, pokud by (A) (B) (C) (D)

mohl rušit další zpracování. bránil dalším operacím. mohl poškodit jakost zkoušeného výrobku. Platí odpovědi A, B i C.

47. Pokud není v objednávce stanoveno jinak provádí se uz. zkoušení podle EN 10228-3 (A) (B) (C) (D)

po konečném tepelném zpracování. před konečným tepelným zpracováním. v hotovém stavu před expedicí. při dodávce výchozího materiálu.

48. Jako příprava pro uz. zkoušení svaru s hrubou strukturou se provádí měření koeficientu útlumu. K tomu jsou potřeba tyto průchodové signály: (UT 2-4, str. 9) (A) (B) (C) (D)

V – prozvučení přes svar a na kontrolní měrce K1. V – prozvučení přes základní materiál a W – prozvučení přes svar. V – prozvučení a W – prozvučení přes svar. Odpovědi A, B a C nejsou správné.

49. Jaký je koeficient útlumu κ v dB/m ve svaru pro sondu MWB60-4, když byly změřeny v příslušných dráhách pro KE tyto hodnoty V1 = 12 dB s1 = 50 mm s2 = 100 mm V2 = 20 dB (A) κ = 80 dB/m (B) κ = 40 dB/m (C) κ = 20 dB/m (D) κ = 60 dB/m Poznámka: Ztrátu rozevřením svazku ΔVs je nutné určit z AVG diagramu, není zadána.

50. Pro určení přechodové korekce ΔVT v dB mezi kontrolní měrkou K1 a zkoušeným předmětem tloušťky d = 100 mm byly změřeny tyto hodnoty VT1 = 12 dB VT2 = 30 dB Kolik je přenosová korekce, když všechna měření byla provedena ve vzdáleném poli? (A) (B)

VT = 6 dB VT = 12 dB


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(C) (D)


VT = 18 dB VT nelze vypočítat bez zadání dalších údajů.

51. Které tvrzení týkající se techniky s referenční výškou není správné? (A) (B) (C) (D)

Tato technika umožňuje plynulou práci zejména při hodnocení hodně odražečů. Překročení výšky echa ΔHU se musí určit z AVG diagramu. Vztažný bod musí být určen při maximální dráze ultrazvuku. Při malých drahách ultrazvuku překračují vztažnou výšku i neregistrované indikace.

52. Přenosová (přechodová) korekce slouží k vyrovnání rozdílů v zesílení mezi kontrolní měrkou a zkoušeným kusem. Tyto rozdíly jsou způsobeny (A) (B) (C) (D)

jakostí povrchu a tloušťkou stěny. útlumem a tloušťkou stěny. útlumem a jakostí povrchu. drsností povrchu a křivostí povrchu.

53. Svar byl zkoušen AVG metodou bez korekce na útlum. Kalibrace citlivosti byla provedena na kontrolní měrce K2 na R25 mm. V dráze sU = 80 mm byla zjištěna vada. Jaká je chyba hodnocení ΔV v dB vlivem zanedbání útlumu, když v zkoušeném předmětu je je koeficient útlumu κPG = 60 dB/m a v kontrolní měrce κJ = 20 dB/m? Poznámka : Případné rozdíly vazby se zanedbávají. (A) (B) (C) (D)

ΔV = 9,6 dB ΔV = 8,6 dB ΔV = 4,0 dB ΔV = 5,5 dB

54. Svar z austenitické oceli s velkým útlumem ultrazvuku se má zkoušet vysoce tlumenou úhlovou sondou. V tomto případě je nejlepší provést nastavení citlivosti (A) (B) (C) (D)

technikou AVG s uvážením útlumu. na srovnávací měrce přímou metodou (metodou srovnávací měrky). pomocí běžné AVG předsádky. technikou AVG s uvážením paušální korekce na útlum.

55. Svar na tlakové nádobě s tloušťkou stěny d = 120 mm se má zkoušet ultrazvukem. Vnitřní podélné trhliny kolmé k povrchu, které nevycházejí na povrch, se nejlépe zjistí (A) (B) (C) (D)

standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 70˚ s nízkou frekvencí. standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 70˚ s vysokou frekvencí. standardní technikou, tzn. úhlovou sondou 45˚ s vysokou frekvencí. tandemovou technikou.

56. U tandemové metody určuje vzájemná vzdálenost sond hloubkový rozsah, ve kterém lze zjistit vady. Tato vzdálenost musí být velká zejména, když (A) (B) (C) (D)

se mají zjistit vady ve velké hloubce. se mají zjistit vady v malé hloubce blízko zkušebního povrchu. se mají zjistit vady uprostřed (v polovině tloušťky). Otázka je špatně položena. Vzdálenost sond nehraje žádnou roli.

57. Které tvrzení týkající se tandemové metody neplatí? (A) (B) (C) (D)

Čím je větší tloušťka svaru, tím se musí rozdělit na více hloubkových zón. Většinou se používají úhlové sondy podélných vln. Nezávisle na vzdálenosti sond je vada indikována vždy v dráze odpovídající polovině kroku. Zkoušení se provádí většinou úhlovými sondami 45˚.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



58. Při ultrazvukovém zkoušení svarů lze tvarová echa z kořenové oblasti svaru zmenšit (potlačit) (A) (B) (C) (D)

svařováním kořene metodou WIG. odbroušením kořene svaru. prozvučováním pod velkým úhlem lomu 70˚. Odpovědi A, B i C jsou správné.

59. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se vady klasifikují podle jejich tvaru (charakteru). Tato vada je obvykle charakterizována jako plošná (A) (B) (C) (D)

struskový vměstek uvnitř svaru. nedostatečné provaření kořene. cizí vměstek v kořeni svaru. plynová bublina v krycí vrstvě svaru.

60. Při ultrazvukovém zkoušení svarů se vady klasifikují podle jejich tvaru (charakteru). Aby byla vada hodnocena jako bodová (objemová) musí platit (A) (B) (C) (D)

výška echa při prozvučování z různých směrů je přibližně stejná. echodynamická křivka echa vykazuje plato. výška echa při prozvučování z různých směrů je různá. při A – zobrazení je vada indikována skupinovým nerozlišitelným echem.

61. Která vada je ultrazvukem nejobtížněji zjistitelná? (A) (B) (C) (D)

studený spoj kořenová trhlina jednotlivé póry řádkovité vměstky

62. V některých předpisech pro uz. zkoušení svarů je předepsána srovnávací měrka s drážkou pro charakterizaci indikací. Tato srovnávací měrka se používá (A) (B) (C) (D)

pro rozlišení kořenové trhliny od kořenového neprůvaru pro rozlišení vnitřních bodových a plošných vad. pro přesné měření délky hubeného kořene. k určení polohy odražeče v oblasti blízko povrchu.

63. Účelem předběžného uz. zkoušení základního materiálu podle EN 1714 je ověřit, že (A) (B) (C) (D)

zkoušení úhlovými sondami (L + T) nebude nepříznivě ovlivněno vadami v základním materiálu. zkoušení přímými sondami (N) nebude nepříznivě ovlivněno vadami v základním materiálu. nebyly zpracovány žádné vadné plechy. Ve svarech nejsou žádné vady.

64. Třídy zkoušení podle EN 1714 jsou označeny A až D. Pro kterou třídu zkoušení musí být vypracován písemný postup? (EN 1714, kap. 11, 2. odstavec) (A) (B) (C) (D)

Pro třídu A Pro třídu B Pro třídu C Pro třídu D

65. Normu EN 1714 lze bez další dohody mezi smluvními stranami použít pro ultrazvukovou kontrolu těchto svarů: (EN 1714, kap. 1, 1. odstavec) (A) (B)

plně provařené tupé svary svary feritických ocelí


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(C) (D)


svary tloušťky od 8 mm platí A, B i C

66. Pro nastavení zkušební citlivosti mohou být mezi smluvními stranami dohodnuty tyto metody: (EN 1714, kap. 10.2) (A) (B) (C) (D)

příčný vývrt DQ = 3 mm AVG – metoda pravoúhlá drážka hloubky 1 mm pro odpovídající úhel lomu a tloušťku platí A, B i C

67. Pro tloušťku t = 45 mm a metodu 2 podle EN 1712 se předpokládá použití úhlové sondy příčných vln o jmenovité frekvenci : ( EN 1712, tab. 1) (A) (B) (C) (D)

fN = 1 MHz fN = 2 MHz fN = 4 MHz fN = 10 MHz

68. Podle EN 1712 se musí hodnotit všechny indikace, které překročí: (EN 1712, kap. 3.4) (A) (B) (C) (D)

úroveň pro hodnocení 80 % výšky rastru obrazovky (80 % BSH) registrační mez mez přípustnosti

69. V protokolu se musí dokumentovat všechny indikace, které přesahují: (EN 1712, kap. 5) (A) (B) (C) (D)

úroveň pro hodnocení (vyhledávací úroveň) 80 % BSH registrační úroveň mez přípustnosti

70. V protokolu se musí dokumentovat všechny indikace, které přesahují: (EN 1712, kap. 5) (A) (B) (C) (D)

vyhledávací úroveň registrační úroveň mez přípustnosti platí A, B i C

71. Podle EN 1712 je délka indikace rovna: (EN 1712, kap.3.6) (A) (B) (C) (D)

dráze sondy, na které výška echa překračuje úroveň pro hodnocení dráze sondy, na které výška echa překračuje úroveň pro registraci dráze sondy, na které výška echa překračuje 50 % maxima (metoda poloviční výšky) dráze sondy, na které výška echa překračuje 10 % maxima

72. Podle EN 1712 platí pro podélné i příčné vady jako jedno kriterium pro hodnocení: (EN 1712, příloha A) (A) (B) (C) (D)

relativní délka podélné nebo příčné souřadnice indikace relativní výška echa v podélném nebo příčném směru echodynamika echa v podélném nebo příčném směru objemový nebo rovinný charakter indikace

73. Ultrazvukové indikace se hodnotí jako vyhovující nebo nevyhovující podle EN 1712 na základě těchto kriterií: (EN 1712, kap.4) (A)

délka indikace


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(B) (C) (D)


výška echa indikace charakteru indikace – podélné nebo příčné platí A, B i C

74. Pro stupeň přípustnosti 2 je podle EN 1712 celková délka jednotlivých přípustných indikací na délce 6 t rovna: (EN 1712, kap.4.6) (A) (B) (C) (D)

5 mm 10 mm 20 % délky 30 % délky

75. Pro stupeň přípustnosti 3 je podle EN 1712 celková délka jednotlivých přípustných indikací na délce 6 t rovna: (EN 1712, kap.4.6) (A) (B) (C) (D)

5 mm 10 mm 20 % délky 30 % délky

76. U trubek třídy U1 s vnějším průměrem Da ≤ 50 mm a při použití sond šířky větší než 12,5 mm zkoušených podle EN 10 246-7 délka srovnávací drážky na srovnávacím vzorku (EN 10 246-7, kap. 5.4) (A) (B) (C) (D)

nesmí být větší než 10 mm nesmí být větší než 12,5 mm je větší než 12,5 mm je 25 mm

77. Jestliže to předepisuje norma na výrobek zkouší se podle EN 10246-7, příloha C, konce trubek, které nebyly vyzkoušeny automatizovaně, ručně nebo poloautomatizovaně v délce celé nevyzkoušené oblasti zvětšené o (EN 10246-7, kap. C1) (A) (B) (C) (D)

10 % 15 % 20 % 0%

78. Jestliže to předepisuje norma na výrobek zkouší se podle EN 10246-7, příloha C, konce trubek, které nebyly vyzkoušeny automatizovaně, ručně nebo poloautomatizovaně při překrytí zkušebních linií (EN 10246-7, kap. C1) (A) (B) (C) (D)

10 % šířky použité úhlové sondy 15 % šířky použité úhlové sondy 20 % šířky použité úhlové sondy 0 % šířky použité úhlové sondy

79. Při ručním ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-7, příloha C, (EN 10246-7, kap.C3) (A) (B) (C) (D)

nesmí rychlost skenování v obou směrech překročit 150 mm/s. nesmí rychlost skenování v jednom směru překročit 180 mm/s. nesmí rychlost skenování ve dvou směrech pootočených o 90˚ překročit 100 mm/s. nesmí rychlost skenování překročit 50 mm/s a úhly lomu sond se musí lišit o 15˚.

80. Při ručním ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-7, příloha C, trubek o malém vnějším průměru musí kontaktní plocha úhlové sondy (EN 10246-7, kap.C3) (A) (B)

být přizpůsobena křivosti zkoušené trubky. mít správnou polohu zajištěnu vodící lištou.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(C) (D)


co nejmenší. vytvořena co největší pomocí vazebního prostředku s vysokou viskozitou.

81. EN 10246-8 se týká ultrazvukového zkoušení trubek pro zjišťování (EN 10246-8, kap. 1) (A) (B) (C) (D)

podélných necelistvostí příčnými a deskovými vlnami. podélných necelistvostí podélnými vlnami. příčných necelistvostí příčnými vlnami. příčných necelistvostí deskovými vlnami.

82. Během automatizovaného zkoušení podle EN 10246-8 relativní rychlost mezi trubkou a jednotkou sond (EN 10246-8, kap. 3.2) (A) (B) (C) (D)

překročit 150 mm/s. kolísat o více než 50 mm/s. kolísat o více než 10 %. Kolísat o více než ± 5 %.

83. Při použití deskových vln pro zkoušení trubek podle EN 10246-8 lze zkušební jednotku vybavit sondami těchto parametrů, frekvence f a šířka sondy měřená rovnoběžně s osou svaru w (EN 10246-8, kap. 3.4 a 3.5) (A) (B) (C) (D)

f = 2 MHz, w = 20 mm f = 0,4 MHz, w = 32 mm f = 2,5 MHz, w = 20 mm f = 0,5 MHz, w = 40 mm

84. Při ultrazvukovém zkoušení svarů trubek podle EN 10246-8 se prozvučuje (EN 10246-8, kap. 3.3) (A) (B) (C) (D)

rovnoběžně se svarem v jednom směru kolmo ke svaru ve dvou směrech rovnoběžně se svarem v obou směrech kolmo ke svaru v jednom směru

85. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 je drážka ve vzorku vyrobena (EN 10246-8, kap. 4.1.2) (A) (B) (C) (D)

pouze na vnějším povrchu pouze na vnitřním povrchu na vnitřním i vnějším povrchu podle vnitřního průměru platí A nebo C

86. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 mohou být použity umělé vady pouze tehdy, když jsou (EN 10246-8, kap. 4.1.4) (A) (B) (C) (D)

jsou vyrobeny v porovnávacím vzorku s dostatečnou přesností dostatečně vzdáleny od konců porovnávacího vzorku dostatečně vzdáleny navzájem od sebe, aby se získaly zřetelně rozlišitelné indikace platí A, B i C

87. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 může být použita následující umělá vada pouze na základě dohody mezi dodavatelem a odběratelem (EN 10246-8, kap. 4.1.2) (A) (B) (C) (D)

drážka typu N rovnoběžná se svarem radiální průchozí vývrt drážka typu V rovnoběžná se svarem platí A, B i C


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



88. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 musí být drážka typu N vyrobena v porovnávacím vzorku následovně (EN 10246-8, kap. 4.2.1) (A) (B) (C) (D)

boční plochy drážky musí být rovnoběžné dno drážky musí s svírat úhel 60˚ s bočními stěnami podélná osa drážky musí být kolmá na osu svaru dno drážky musí být zaoblené

89. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 se nastaví mez třídění na monitoru následovně (EN 10246-8, kap. 5.1, 1. odst.) (A) (B) (C) (D)

amplituda umělé vady + 2 dB 50 % amplitudy signálu příslušné umělé vady plná amplituda signálu umělé vady amplituda umělé vady + 10 dB

90. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 musí být hloubka drážky pro třídu přípustnosti U2 (EN 10246-8, kap. 4.3.2 a tab. 1) (A) (B) (C) (D)

5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,3 mm 5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,5 mm 10 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 0,5 mm 12,5 % jmenovité tloušťky stěny, nejméně 1,5 mm

91. Je-li k dispozici pouze jedna úroveň signalizace vady, musí se při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 postupovat následovně (EN 10246-8, kap. 5.1, 2. odst.) (A) (B) (C) (D)

sondy se nastaví tak, aby signály od obou umělých vad byly pokud možno stejně velké pro nastavení spínací úrovně signalizačního obvodu zařízení (úrovně třídění) se použije plná amplituda menšího signálu pro nastavení spínací úrovně signalizačního obvodu zařízení (úrovně třídění) se použije plná amplituda většího signálu platí A a B

92. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 je nutné přezkoušet nastavení (EN 10246-8, kap. 5.3) (A) (B) (C) (D)

nejméně 1 x za každé 4 hodiny při změně obsluhujícího personálu na začátku a na konci zkoušení platí A, B i C

93. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 se nastavení zkušebního zařízení pravidelně kontroluje (EN 10246-8, kap. 5.3) (A) (B) (C) (D)

průchodem porovnávacího vzorku zkušebním zařízením kontrolou linearity podle EN 12668-3 zastavením zkoušení a opakováním základního nastavení zásahem technika výrobce zařízení

94. Při automatizovaném ultrazvukovém zkoušení podle EN 10246-8 jsou vyhovující pouze ty trubky, u kterých (EN 10246-8, kap. 6.1) (A) (B) (C) (D)

nebyly zjištěny žádné indikace žádné indikace nedosáhly nastavenou signalizační úroveň žádné indikace nepřekročily nastavenou signalizační úroveň o méně než 3 dB žádné indikace nepřekročily nastavenou signalizační úroveň o více než 3 dB


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



95. U nevyhovující trubky podle EN 10246-8 se provede jedna nebo více z následujících činností (EN 10246-8, kap. 6.4) (A) (B) (C) (D)

trubka se považuje za nevyhovující nevyhovující oblast se odřízne trubka se opracuje a když úbytek stěny je v mezních úchylkách vyzkouší se trubka znovu, pokud indikace nedosáhnou nebo nepřekročí spínací úroveň signalizačního obvodu, je trubka vyhovující platí A, B i C

Vzorový scénář I Zkoušený výrobek Jmenovitá tloušťka Rozměry Předpis

hrubý ocelový plech 45 mm 50 m x 20 m EN 10160

Mezi smluvními stranami bylo dohodnuto Zkušební technika Třída jakosti Stav

automatizované ultrazvukové zkoušení s mezerovou vazbou S2 / E3 dodávaný stav bez speciální úpravy povrchu

96. Která z následujících sond bude pro zkoušení v souladu s normou EN 10160 pro dané zadání nejvhodnější (EN 10160, kap. 6.1, 6. odst.) (A) dvojitá sonda f = 5 MHz, ohnisková vzdálenost 4 mm (B) přímá sonda s jedním měničem, f = 2 MHz, D = 24 mm (C) přímá sonda s jedním měničem, f = 5 MHz, D = 10 mm (D) platí A, B i C Poznámka: Dvojitá sonda o f = 5 MHz a F = 4 mm je jako jediná použitelná z daného výběru sond, ostatní dvě přímé sondy (B2S a MB4S) mají mrtvé pásmo větší než 15 % tloušťky, tj. 7 mm, a jsou proto nepoužitelné. Sonda (A) není vhodná, lepší bude SEB2 o f = 2 MHz a F = 15 mm pro danou tloušťku plechu 45 mm, velikost plechu 50 x 20 m a stav povrchu plechu (bez úpravy v dodaném stavu). 97. Šířka okrajového pásma, které musí být podle EN 10160 zkoušeno je (EN 10160, tab. 2) (A) (B) (C) (D)

W = 50 mm W = 75 mm W = 100 mm W = 200 mm

98. Při plošném zkoušení podle EN 10160 musí být rastr pro skenování plechu (EN 10160, kap. 8.2.2) (A) (B) (C) (D)

čtvercový o délce strany 200 mm čtvercový o délce strany 100 mm pravoúhlý 100 x 200 mm pravoúhlý o délce strany rovné průměru sondy

99. Jaký je vhodný rozsah časové základny sB pro zkoušení plechu podle EN 10160 (EN 10160, kap. 6.2) (A) (B) (C) (D)

sB = 45 mm sB = 50 mm sB = 75 mm sB = 100 mm


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



Poznámka: Nastavení rozsahu časové základny sB = 100 mm, tzn. větší než 2 tloušťky, aby bylo vidět i 2. KE je zbytečné. Je také pouze doporučené. K hodnocení plechu se nepoužívá 2. KE (nejedná se o výkovek zkoušený podle ČSN EN 10228-3) a výhodnější je menší rozsah, pro analogový defektoskop 50 mm a digitální 60 mm. Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď. Lze zvolit sB = 100 mm i sB = 50 mm a správnější je sB = 50 mm, protože 1.KE je okolo 8. dílku na obrazovce a je správně využita. Správná formulace pro správnou odpověď (D) je například: 99.1. Jaký je vhodný rozsah časové základny sB pro zkoušení plechu podle EN 10160, když mají být na obrazovce zobrazena první dvě koncová echa (EN 10160, kap. 6.2) (A) (B) (C) (D)

sB = 45 mm sB = 50 mm sB = 75 mm sB = 100 mm

100. Citlivost VR , při které se provádí zkoušení plechu je podle EN 10160 (EN 10160, kap. 9.1., 3. odst. zdola) (A) (B) (C) (D)

VR = 54 dB taková, aby 1. KE dosáhlo 80 % BSH taková, aby 2. KE dosáhlo 80 % BSH taková, aby registrační linie odpovídala náhradní vadě DKSR = 5 mm

Poznámka: Pozor na rozlišení mezi zkušební citlivostí (otázka 100 – správná odpověď D) a citlivostí při nastavení rozsahu časové základny (otázka 100.1 – správná odpověď B). 100.1 Nastavení přístroje před zkoušením plechu podle EN 10160 se provede při citlivosti (EN 10160, kap. 6.2) (A) (B) (C) (D)

VR = 54 dB takové, aby 1. KE dosáhlo 80 % BSH takové, aby 2. KE dosáhlo 80 % BSH takové, aby registrační linie odpovídala náhradní vadě DKSR = 5 mm

101. Při plošném zkoušení byl na ploše 1 x 1 m zjištěn nález : tři indikace plochy 60 mm2, dvě indikace plochy 80 mm2, jedna indikace plochy 105 mm2.. Je tento nález přípustný podle EN 10160? (EN 10160, tab. 3) (A) (B) (C) (D)

ne ne, poslední indikace je nepřípustná ne, kvůli celkové ploše indikací ne, kvůli počtu indikací

102. Při zkoušení okrajů plechu byl na 1 m hrany zjištěn nález : dvě indikace délky 10 mm, tři indikace délky 18 mm, jedna indikace délky 25 mm. Je tento nález přípustný podle EN 10160? (EN 10160, tab. 3) (A) (B) (C) (D)

ano, ne, poslední indikace je nepřípustná ne, kvůli celkové délce indikací ne, kvůli počtu indikací

103. Které údaje nemusí obsahovat protokol o zkoušce plechu podle EN 10160 (A) (B) (C)

údaje o zkoušeném, plechu údaje o ultrazvukovém přístroji hloubka zjištěných indikací


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(D)


podmínky zkoušení a výsledky

Vzorový scénář II Zkoušený předmět Materiál Průměr Délka

tyčová ocel feritická ocel D = 300 mm L = 1800 mm

Požadavky z objednávky Norma pro zkoušení Jakostní třída Rozsah zkoušení

EN 10228-3 4 100 %

104. Které z následujících údajů pro skenování tyče podle EN 10228-3 odpovídají normě? (EN 10228-3, kap.12.4 a 12.5) (A) (B) (C) (D)

Rychlost zkoušení 200 mm/s a překrytí 20 % efektivního průměru sondy. Rychlost zkoušení 150 mm/s a překrytí 5 % efektivního průměru sondy. Rychlost zkoušení 100 mm/s a překrytí 10 % efektivního průměru sondy. Platí A i B

105. Při stanovení způsobilosti ke zkoušení přímou sondou B4S-N byly změřeny následující hodnoty: V1 = 28 dB – 1. koncové echo na 20 % BSH V2 = 58 dB – šum na 20 % BSH Může být v tomto případě dodržena registrační mez podle EN 10228-3? (Použijte AVG diagram.) (A) (B) (C) (D)

Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti DKSR = 1,5 mm Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti DKSR = 2,0 mm Ano, je zjistitelná umělá vada od velikosti DKSR = 3,0 mm Ne, je zjistitelná umělá vada od velikosti DKSR = 4,0 mm

106. Jaké dodatečné zesílení ΔV při použití AVG metody pro zjišťování osových vad podle EN 10228-3 odpovídá specifikaci, když se použije sonda B2S-N? (Použijte AVG diagram.) (A) (B) (C) (D)

ΔV = 20 dB ΔV = 30 dB ΔV = 42 dB Bez udání směru prozvučování nelze otázku zodpovědět.

107. V ose tyče byla zjištěna jedna jednotlivá bodová indikace. Při nastaveném registračním zesílení překračuje indikace vztažnou linii o ΔHU = 8 dB. Jak se hodnotí tato indikace podle EN 10228-3, pokud byla použita sonda B2S-N? (EN 10228-3, tab. 5) (A) (B) (C) (D)

Indikace je nepřípustná, protože byla překročena registrační mez. Indikace je nepřípustná, protože je větší než DKSR = 3 mm. Indikace je nepřípustná, protože je větší než DKSR = 2 mm. Indikace je přípustná, protože je menší než DKSR = 3 mm.

108. Ve středové oblasti byly zaregistrovány čtyři bodové indikace. Náhradní velikost těchto indikací byla mezi DKSR = 2 mm a DKSR = 3 mm. Vzdálenost mezi indikacemi byla 20 až 30 mm. Jak se vyhodnotí tyto indikace podle EN 10228-3? (EN 10228-3, tab. 5) (A) (B)

Indikace jsou nepřípustné, protože se jedná o shluk a byla překročena velikost DKSR = 2 mm. Indikace jsou přípustné, protože nebyla překročena maximální přípustná četnost 10 indikací na ploše A6.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(C) (D)


Indikace jsou nepřípustné, protože se jedná o bodové indikace a byla překročena hodnota DKSR = 3 mm. Platí A i C.

109. Jaká další opatření je nutné provést v souladu s EN 10228-3, když se zjistí pokles koncového echa o 50 %? (EN 10228-3, tab. 5, pozn. 3) (A) (B) (C) (D)

Dodatečné zkoušení sondou s jinou frekvencí nebo jinou technikou. Dodatečné zkoušení z jiného směru, aby byl reflektor lépe zjištěn. Sešrotování, když se jedná o malý levný výrobek, u kterého se nevyplatí náklady na nové zkoušení. Platí A i B.

Vzorový scénář III Zkoušený předmět Materiál Průměr Tloušťka

kované kotouče pro setrvačníky feritická ocel D = 800 mm t = 60 mm

Požadavky z objednávky Stav ke zkoušení Norma pro zkoušení Rozsah zkoušení Jakostní třída Stanovení velikosti vad Nastavení citlivosti

vykováno na hotovo, povrch mechanicky opracován EN 10228-3 v rastru 3 technika poloviční výšky echa rozměry vad nesmí překročit polovinu tloušťky stěny metoda referenční linie (AVG)

K dispozici je následující přístrojové vybavení Ultrazvukový přístroj Sondy Vazební prostředek

USM 3S nebo srovnatelný B2S-N, B4S-N, MWB45-N4, MWB60-N4 pasta na bázi vody a celulózy

110. Jak velký rozsah zkoušení podle EN 10228-3 je nutné volit pro zkušební úlohu podle scénáře III? (EN 10228-3, tab. 3) (A) (B) (C) (D)

100 % skenování z vnějšího povrchu po celém obvodě 360˚. Čtvercový rastr po celém obvodě 360˚ a z jedné čelní plochy. Z obou čelních ploch Pro 3. třídu jakosti není nutné žádné ultrazvukové zkoušení.

111. Jaká drsnost povrchu je vyhovující pro provedení zkoušky podle EN 10228-3? (EN 10228-3, tab. 1) (A) (B) (C) (D)

Ra = 25 μm Ra = 15 μm Ra = 20 μm Ra = 12,5 μm

112. K nastavení registrační citlivosti pro přímou sondu B2S-n se použijí následující umělé vady: (A) (B) (C) (D)

příčné vývrty D = 3 mm vývrty s plochým dnem (náhradní vady) D = 3 mm drážky hloubky t = 0,5 mm kruhový oblouk měrky K1 s korekcí


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



113. Při ultrazvukovém zkoušení je nutné registrovat následující pokles koncového echa (EN 10228-3, tab. 5) (A) (B) (C) (D)

R = 0,9 R = 0,8 R = 0,6 R = 0,4

114. Ve výkovku podle scénáře III byla zjištěna jednotlivá bodová indikace, která překračuje vztažnou (registrační) linii o ΔHU = 4 dB. Jak se tato indikace hodnotí podle EN 10228-3? (A) (B) (C) (D)

Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje

115. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10228-3 a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace, jejím maximální velikost echa překročila registrační linii o ΔHU = 10 dB. Technikou poklesu echa o 6 dB byla změřena její délka L = 35 mm. Jak se hodnotí tato indikace? (EN 10228-3, tab. 5) (A) (B) (C) (D)


Poznámka: Podle vztahu ΔHU = VR – VU (UT2-6, str. 3 a obr. 2) platí, když ΔHU = + 10 dB, tak vadové echo přesáhlo registrační linii o 10 dB a vada se registruje. Když je ΔHU = - 10 dB, tak vadové echo je 10 dB pod registrační linií a vada se neregistruje. Dvě otázky jako příklad: 115.1. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10228-3 a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace. Pro její maximální echo bylo ΔHU = 10 dB. Technikou poklesu echa o 6 dB byla změřena její délka L = 35 mm. Jak se hodnotí tato indikace? (A) (B) (C) (D)

Nemusí se registrovat Registruje se a je přípustná Registruje se a je nepřípustná Otázku nelze odpovědět, protože chybí údaje

Správná odpověď je C. 115.2. Při ultrazvukovém zkoušení podle EN 10228-3 a scénáře III byla zjištěna jednotlivá protažená indikace. Pro její maximální echo bylo ΔHU = - 2 dB. Technikou poklesu echa o 6 dB byla změřena její délka L = 20 mm. Jak se hodnotí tato indikace? (A) (B) (C) (D)


Správná odpověď je A. 116. Tři zjištěné bodové vady (1,2,3) byly zjištěny ve vrcholech trojúhelníku. Vzdálenosti mezi vadami jsou A12 = 25 mm, A23 = 34 mm, A31 = 45 mm. Jek se hodnotí tyto nehomogenity podle scénáře III a normy EN 10228-3? (EN 10228-3, tab. 5 a obr. 6) (A)

Jako jednotlivé bodové nehomogenity


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


(B) (C) (D)


Jako jednotlivé protažené nehomogenity Jako shluk nehomogenit Částečně jako shluk a částečně jako jednotlivé nehomogenity

117. V kotouči podle scénáře III byly zjištěny vady, které byly odstraněny. Pro opakované zkoušení podle EN 10228-3 se musí (EN 10228-3, kap. 11.4) (A) (B) (C) (D)

použít stejný přístroj a sondy jako při prvním zkoušení použít stejná měrka a vazební prostředek jako při prvním zkoušení nastavit citlivost stejným postupem jako při prvním zkoušení platí A, B i C

Vzorový scénář IV Zkoušený předmět Tloušťka plechu Šířka svaru

tupý V-svar v ocelové konstrukci t = 18 mm W = 20 mm

Norma pro zkoušení Třída zkoušení Technika Stupeň přípustnosti Nastavení citlivosti Úhlová sonda Dodatečný požadavek

EN 1714 A ručně s kontaktní vazbou 2 podle EN 1712 metoda I (pomocí měrky) úhel lomu α = 60˚, frekvence f = 4 MHz zkoušení i na příčné vady

118. Jaká bude podle EN 1714 minimální šířka SZW v mm měřená od středu svaru a určená pro vedení sondy při zkoušení na podélné vady? (EN 1714, obr. 1 a obr.A.1) (A) (B) (C) (D)

SZW = 52 mm SZW = 72 mm SZW = 88 mm SZW = 103mm

Poznámka : U otázky č. 118 se používá vztah SZW = 1,25 p, kde p je délka kroku, tj. podle EN 1330-4 vzdálenost měřená na zkušebním povrchu, která odpovídá dráze kroku. Pro zadaný scénář je p = 2 . t . tg 60˚ = 2 . 18 . tg 60˚ = 62 mm a SZW = 1,25 . p = 1,25 . 62 = 78 mm. Měřeno od osy svaru je SZW = 78 + 10 = 88 mm. Správná odpověď C. C je správná odpověď pouze podle platné normy EN 1714, ale tento vztah pro určení šířky plochy na povrchu, která musí být připravena podle čl. 8 v EN 1714 pro kontrolu objemu svaru plus TOZ v rozsahu 100 % není správný, neboť v sobě přesně nezahrnuje velikost použité sondy a šířku TOZ. Kromě toho obr. 1 a obr. A1 se liší v pojmu SZW. Na obr.1 je SZW měřena správně od kraje svaru, ale na obr. A1 nesprávně od osy svaru. Správně položená otázka: 118.1. Jaká bude podle EN 1714 minimální šířka SZW v mm měřená od středu svaru a určená pro vedení sondy MWB60-4 (rozměr dosedací plochy sondy 24 x 13,5 mm, X = 13 mm) při zkoušení na podélné vady? (A) SZW = 52 mm (B) SZW = 72 mm (C) SZW = 88 mm (D) SZW = 93 mm Řešení: Šířka zkušebního povrchu SZW je SZW = TOZ + p + (délka kontaktní plochy sondy - X) + šířka svaru/2 SZW = 10 + 62 + 11 + 10 = 93 mm Správná odpověď je D. Podle normy EN 1714 stačí 88 mm, ale ve skutečnosti je nutné připravit plochu do vzdálenosti


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



93 mm od osy svaru. 119. Jaký bude podle EN 1714 při zkoušení na podélné vady celkový počet zkušebních směrů N? (EN 1714, tab. A1) (A) (B) (C) (D)

N=1 N=2 N=4 N=8

120. Jaký bude podle EN 1714 při zkoušení na příčné vady celkový počet zkušebních směrů N? (EN 1714, tab. A.1) (A) (B) (C) (D)

N=1 N=2 N=4 N=8

121. Jaká bude podle EN 1714 šířka W v mm zkoušeného objemu svaru? (A) (B) (C) (D)

W = 18 mm W = 20 mm W = 40 mm W = 81 mm

122. O kolik dB se musí podle EN 1712 zvýšit zesílení, aby úroveň pro hodnocení dosáhla vztažné (referenční) linie? (EN 1712, tab. A.1) (A) (B) (C) (D)

ΔV = 2 dB ΔV = 4 dB ΔV = 6 dB ΔV = 10 dB

123. Indikace, které dosáhnou následující registrační úroveň se podle EN 1712 protokolují (EN 1712, tab. A.1) (A) (B) (C) (D)

referenční úroveň – 6 dB referenční úroveň – 4 dB referenční úroveň – 8 dB referenční úroveň – 10 dB

124. Jedna jednotlivá indikace, jejíž výška echa překračuje úroveň pro hodnocení o 9 dB a je 15 mm dlouhá je podle EN 1712 (EN 1712, tab. A.1) (A) (B) (C) (D)

přípustná nepřípustná podle výšky echa nepřípustná podle délky nepřípustná podle délky i výšky echa dohromady

125.Tři přípustné registrované indikace délky L1 = 10 mm, L2 = 15 mm a L3 = 12 mm ne délce svaru 108 mm se podle EN 1712 hodnotí jako (EN 1712, kap. 4.6.) (A) (B) (C) (D)

přípustné nepřípustné, protože L1 je větší než Lmax nepřípustné, protože součet délek vad L1 + L2 + L3 je větší než 20 % z 6t nepřípustné, protože součet délek vad L1 + L2 + L3 je větší než 30 % z 6t


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz


Školící středisko Testima Praha www.testima.cz Správné odpovědi

Otázka

Odpověď

Otázka

Odpověď

Otázka

Odpověď

Otázka

Odpověď

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

B C C B C C C B C D B A A D C D D C C D D B D A A A B A C B

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

D C B C C D B D D C B A C B D D A B B A A C B B D B B B B A

61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90

C D A D D D B A C B A B D C D B A A A A A C B B D D B A C A

91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125

D D A B D A A B D D B D C C D C B A D B D B D D C C C C B C C D A D C


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



Změny provedené v testech č. UT2/2 Otázka č. 31 13.2.2006 Původní znění 31. Do jaké délky L lze zkoušet kulatinu D = 80 mm z feritické oceli bez vlivu bočních stěn přímou sondou o DS = 24 mm a fN = 4 MHz? (UT 2-5, str. 11) A) L = 320 mm B) L = 640 mm C) L = 1160 mm D) L = 1280 mm Správná odpověď: B) L = 640 mm Tato odpověď je správná podle vzorce ve skriptech QC, kap. UT2-5, str. 11. L ≡ smax = DB . DS . f / (2 . cL) = 80 . 23,3 . 4 / (2 . 5,92) = 630 mm DS ≡ Def = 0,97 . D0 = 23,3 mm Podle vzorce ve skriptech QC, kap. UT2-1, str. 4 L ≡ smax = DB . DS . f / cL = 80 . 23,3 . 4 / 5,92 = 1260 mm . Abychom zjistili, který vztah je správný je třeba ho odvodit.

Přímá jednoměničová sonda

D0

φ

DB

DB/2

φ

Obr. 1 Vycházíme ze dvou vztahů: 1) pro poloviční úhel rozevření hlavního svazku sin φ = 0,5 . cL / (f . Def) = cL / (2 . f . Def) 2) z trojúhelníka na obr. 1 tg φ = DB / (2 . smax) pro malé úhly se tg φ ≈ sin φ, tzn. cL / (2 . f . Def) = DB / (2 . smax) a smax = DB . Def . f / cL, správný výsledek je L ≡ smax = DB . DS . f / cL = 80 . 23,3 . 4 / 5,92 = 1260 mm, který v nabídce odpovědí není. Proto jsme změnili variantu odpovědi D) L = 1280 mm na D) L = 1260 mm a správná odpověď je D.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz



Otázka č. 50 13.2.2006 50. Pro určení přechodové korekce ΔVT v dB mezi kontrolní měrkou K1 a zkoušeným předmětem tloušťky d = 100 mm byly změřeny tyto hodnoty VT1 = 12 dB VT2 = 30 dB Kolik je přenosová korekce, když všechna měření byla provedena ve vzdáleném poli? A) B) C) D)

VT = 6 dB VT = 12 dB VT = 18 dB VT nelze vypočítat bez zadání dalších údajů.

Správná odpověď A) VT = 6 dB Oprava vlivu rozevření svazku ΔVS pro změnu tloušťky z 25 mm na K1 na 100 mm na zkoušeném předmětu, tzn. na čtyřnásobek, ve vzdáleném poli (s1 = 25 > 3 . N) je pro koncové echo 2 . 6 = 12 dB. ΔVT = ΔVT2 - ΔVT1 - ΔVS = 30 – 12 – 12 = 6 dB Otázka č. 38 (otázka je z testů UT2-1) 13.2.2006 38. Pro korekci ztrát přechodem byly změřeny následující hodnoty: V-prozvučení na měrce K1 V T1 = 10 dB V-prozvučení na zkoušeném předmětu 50 mm tloušťky V T2 = 20 dB Jak velká je hodnota korekce ΔVT v dB za předpokladu, že všechna měření byla provedena ve vzdáleném poli ? (A) (B) (C) (D)

ΔVT = 10 dB ΔVT = 6 dB ΔVT = 4 dB údaje nestačí pro zodpovězení otázky

Správná odpověď C) ΔVT = 4 dB Oprava vlivu rozevření svazku ΔVS pro změnu tloušťky z 25 mm na K1 na 50 mm na zkoušeném předmětu, tzn. na dvojnásobek, ve vzdáleném poli (s1 = 25 > 3 . N) je pro koncové echo 6 dB. ΔVT = ΔVT2 - ΔVT1 - ΔVS = 20 – 10 – 6 = 4 dB Podle skript UT2-2, str.16, vypočítáme korekci na přenos podle vztahu ΔVT = VT2 - VT1 - ΔVS a teprve tato korekce se dělí na ztráty přenosem (vliv různých povrchů) ΔVA a na ztráty útlumem ΔVκ ΔVS = ΔVA + ΔVκ. Tzn., že pro výpočet přenosové korekce, která v sobě zahrnuje vazbu (vliv rozdílných zkušebních povrchů) i útlum, nepočítáme s dráhami ultrazvuku, ale stačí nám pouze znalost tloušťek a metody měření. Stanovení přenosové korekce podle skript QC Plzeň není správné, tento postup použijte pouze při zkouškách v QC Plzeň. Pro praxi doporučuji postup podle našeho článku „Přenosová korekce při ultrazvukovém zkoušení. Jaká je pravda?!“ publikovaném v časopisu NDT Welding Bulletin, č. 1, 2006.


Regazzo - 22.2.2006

www.regazzo.cz

2 Specifická část QC

Recommend Documents