2 Předmět, význam, funkce účetnictví. 2.1 Předmět účetnictví

Obsah 1 2

Úvod .............................................................................................................................. 2 Předmět, význam, funkce účetnictví .......................................................................... 3 2.1 Předmět účetnictví ................................................................................................. 3 2.2 Funkce účetnictví................................................................................................... 3 2.3 Právní úprava účetnictví ........................................................................................ 4 3 Směrná účetní osnova, účtový rozvrh, náležitosti a oběh účetních dokladů .......... 8 3.1 Směrná účtová osnova ........................................................................................... 8 3.2 Účtový rozvrh ........................................................................................................ 9 3.3 Účetní zásady....................................................................................................... 12 3.4 Náležitosti účetních dokladů .............................................................................. 16 3.5 Oběh účetních dokladů ........................................................................................ 22 4 Účty syntetické, analytické, obraty a zůstatky na účtech ...................................... 26 4.1 Účty syntetické a analytické ............................................................................... 26 4.2 Podvojný účet zápis ............................................................................................. 31 4.3 Obraty a zůstatky na účtech ................................................................................. 32 5 Rozvaha, rozvahové účty, výsledkové účty ............................................................. 32 5.1 Rozvaha ............................................................................................................... 32 5.2 Rozvahové účty ................................................................................................... 36 5.3 Výsledkové účty .................................................................................................. 39 6 Účtování na rozvahových účtech .............................................................................. 44 6.1 Dlouhodobý majetek .......................................................................................... 44 6.1.1 Členění dlouhodobého majetku ................................................................... 44 6.1.2 Ocenění dlouhodobého majetku .................................................................. 46 6.1.3 Pořízení dlouhodobého majetku .................................................................. 47 6.1.4 Odpisování dlouhodobého majetku ............................................................. 48 6.1.5 Vyřazení dlouhodobého majetku ................................................................. 52 6.2 Zásoby ................................................................................................................. 57 6.2.1 Účtování zásob ............................................................................................ 57 6.3 Krátkodobý finanční majetek .............................................................................. 63 6.3.1 Pokladna, peníze na cestě, ceniny ............................................................... 63 6.3.2 Bankovní účet, úvěr ..................................................................................... 65 6.4 Zúčtovací vztahy ................................................................................................. 67 6.4.1 Účtování o pohledávkách ............................................................................ 67 6.4.2 Účtování o závazcích ................................................................................... 68 6.4.3 Účtování o mzdách ...................................................................................... 69 6.4.4 Účtování o dani z přidané hodnoty .............................................................. 73 6.5 Kapitálové účty .................................................................................................... 77 7 Účtování na výsledkových účtech............................................................................. 78 7.1 Náklady................................................................................................................ 78 7.2 Výnosy ................................................................................................................. 79 7.3 Zjištění výsledku hospodaření ............................................................................. 80 8 Účetní závěrka ........................................................................................................... 80 8.1 Souhrnné příklady: .............................................................................................. 85 9 Přílohy ........................................................................................................................ 91 10 Závěr ......................................................................................................................... 102 11 Seznam použité literatury a doporučené literatury ............................................. 103

1

Úvod

Bakalářská práce se zaměřuje na zpracování studijního materiálu pro předmět „základy účetnictví“. Cílem práce je vytvořit výukový materiál pro orientaci v teoretických základech podvojného účetnictví a osvojení principů zaúčtování základních účetních případů. Materiál je koncipován tak, aby poskytl teoretický výklad o významu, funkci, právních úpravách účetnictví a způsobu účtování a pomocí jednoduchých příkladů, které doplňují probírané učivo, pomohl studentům ověřit získané znalosti. Materiál není určen studentům se specializací na účetnictví či ekonomiku, tudíž se nezabývá detailním popisem podvojného účetnictví a neobsahuje složité účetní případy.

2

2

2.1

Předmět, význam, funkce účetnictví

Předmět účetnictví

Účetnictví je velmi starý vědní obor, s prvními účetními zápisy se setkáváme již u Féničanů, u kterých bylo účetnictví nezbytností pro jejich námořní obchod. Základy pro klasické účetnictví, jak ho známe dnes, byly položeny v renesanční Itálii. K velkému rozvoji účetnictví došlo v době průmyslové revoluce v 19. století.

Účetnictvím rozumíme nepřetržité písemné zaznamenávání hospodářských operací v účetní jednotce (podniku), a to v peněžních jednotkách. Podvojné účetnictví je založeno na zachycování účetních informací podvojným způsobem. V podvojném účetnictví stanovujeme hospodářský výsledek jako rozdíl mezi výnosy a náklady (nikoli mezi příjmy a výdaji). Účetní jednotky pomocí podvojných zápisů účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření.

2.2

Funkce účetnictví

Účetnictví plní funkce :

dokumentační, informační, kontrolní.

3

Tyto funkce

poskytují informace pro potřeby účetní jednotky, o průběhu hospodaření, zisku či ztrátě, poskytují informace pro rozhodování a řízení podniku, slouží jako důkazní prostředek při vedení sporů (ve vztazích věřitel a dlužník), zajišťují informace pro stanovení daňového základu, umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření, podávají reálnou informaci o majetkové a finanční situaci (pro akcionáře, banku, investora, finanční úřad, statistický úřad).

2.3

Právní úprava účetnictví

Účetnictví je v České republice upraveno zákonem č. 563/1991Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví ). Tento zákon stanovuje rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Po vstupu České republiky do Evropské unie (1.5.2004), kromě zákona o účetnictví, upravují účetnictví v ČR Účetní direktivy Rady EU, Mezinárodní účetní standardy a Standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS A US GAAP-Všeobecně uznávané účetní zásady. Účetní jednotka se musí řídit příslušnými ustanoveními i dalších zákonů, kterými jsou například:

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (stanovuje např. pro účetní jednotky povinnost auditu, povinnost uložení účetních závěrek a dalších dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (stanovuje pro účetní jednotky např. předmět daně, sazbu daně, odpisy hmotného a nehmotného majetku, odečitatelné položky od základu daně), zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční (stanovuje účetním jednotkám např. sazbu daně u jednotlivých vozidel, které jsou používány k podnikání), zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (stanovuje účetním jednotkám např. sazbu daně z nemovitosti),

4

zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách (stanovuje účetním jednotkám např.výši stravného , která náleží zaměstnanci při služebních cestách),

zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (stanovuje účetním jednotkám např.náležitosti daňových dokladů, co je místem plnění,sazby daně), zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (stanovuje pro účetní jednotky způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou nákladem), zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (tento zákon se vztahuje na cenné papíry, kterými jsou zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy a je využíván v účetních jednotkách, které účtuji o cenných papírech).

Zákon o účetnictví vymezuje tyto pojmy: Účetní jednotka je vymezena v § 1 odst. 2 zákona o účetnictví a účetní jednotkou, jsou zejména o tyto subjekty:

právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, organizační složky státu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby – podnikatelé, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění osvobozených od této daně, přesáhl za předchozí kalendářní rok částku 15 000 000 Kč (od 1.1.2005), ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou ve shora uvedených bodech, ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní předpis.

5

Fyzické osoby, které budou účetními jednotkami a nemají povinný audit 1, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Obchodní společnosti vedou vždy účetnictví v plném rozsahu (to znamená včetně společností, které nemají povinný audit).

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

v účtovém rozvrhu mohou uvést syntetické účty pouze na úrovni účtových skupin, mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nemusí používat zásadu opatrnosti - u odpisů nemusí uplatňovat účetní odpisy, ale pouze daňové odpisy, nepoužívají ustanovení zákona o účetnictví týkající se rezerv a opravných položek.

Účetní období je vymezeno v §3 odst. 3 zákona o účetnictví a je jím období, za které účetní jednotka vyhotovuje účetní závěrku. Účetní období trvá zpravidla jeden rok (respektive 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců), pouze v mimořádných případech může být kratší (například při zániku účetní jednotky), ale i delší (tato situace může nastat při změně účetního období z kalendářního roku na rok hospodářský). Hospodářský rok je účetní období, které se neshoduje s kalendářním rokem, hospodářský rok je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden.

1

Audit je ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv (dle § 2 odst.1) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech. Znamená rovněž systematické a nezávislé zkoumání, jehož cílem je stanovit, zda činnost v určené oblasti a s ní spojené výsledky jsou v souladu s plánovanými záměry a zda tyto záměry realizují efektivně a jsou vhodné k dosažení stanovených cílů.

6

Základní povinností při vedení účetnictví je povinnost vést účetnictví úplné, průkazné, správné, srozumitelné, trvalé, tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období, nelze zahrnout do právě účtovaného období účetní doklady vztahující se k jinému účetnímu roku.

Účetnictví je průkazné, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními doklady, které splňují všechny zákonem o účetnictví požadované náležitosti.

Účetnictví je správné, jestliže nejsou porušeny povinnosti předepsané zákonem o účetnictví.

Účetnictví je srozumitelné, pokud umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů a obsah účetních záznamů.

Účetnictví je trvalé, pokud jsou uloženy a archivovány účetní záznamy účetní doklady (účetní závěrka výroční, zpráva a další) v předepsaných lhůtách a účetní jednotka je schopna splnit tuto povinnost i do budoucna.

Zákon o účetnictví stanovuje :

používání účetních metod, směrnou účtovou osnovu, účetní knihy a jejich otevírání a uzavírání, náležitosti účetních dokladů, pravidla pro oceňování jak v průběhu účetního období, tak k rozvahovému dni, základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejnění.

7

3

3.1

Směrná účetní osnova, účtový rozvrh, náležitosti a oběh účetních dokladů

Směrná účtová osnova

Směrná účtová osnova je seznamem účtových tříd a účtových skupin v rámci, kterých si dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty.

Podle směrné účtové osnovy účtují zejména

obchodní společnosti, družstva, státní podniky, fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou. Účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd

účty rozvahové

0 - dlouhodobý majetek 1 - zásoby 2 - finanční účty 3 - zúčtovací vztahy 4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky

účty výsledkové

5 - náklady 6 - výnosy

7 - závěrkové a podrozvahové účty

Dále existují účtové třídy 8 a 9 jsou vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví, jehož členění je plně v pravomoci účetní jednotky.

8

3.2

Účtový rozvrh

Účtový rozvrh je seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude účetní jednotka používat v daném účetním období. V průběhu účetního období je dovoleno účetní rozvrh doplňovat. Pokud nedojde ke změně účtového rozvrhu při zahájení nového účetního období, může účetní jednotka tento rozvrh použít i v následující účetní období.

Základem pro sestavení účtového rozvrhu je směrná účtová osnova.

Každý účet má své pojmenování a trojmístné číselné označení. První číslice označuje účtovou třídu, druhá účtovou skupinu uvnitř dané účtové třídy a třetí číslice udává pořadí účtu v příslušné účtové skupině.

Příklad: účet 512 cestovné 5 náklady-účtová třída 5

1

51 služby-účtová skupina

2

512 cestovné

účtová třída

účtová skupina

účet

TEST - vyberte jednu nebo více správných odpovědí z uvedených tvrzení

1) Účetnictvím rozumíme

a) nepřetržité písemné zaznamenávání hospodářských operací, b) zaznamenávaní příjmu z podnikatelské činnosti, c) sledování nákladů na jednotlivé podnikatelské aktivity, d) vyhotovování zprávy o hospodaření účetní jednotky.

9

2) V podvojném účetnictví se stanovujeme hospodářský výsledek

a) z rozdílu mezi příjmy a výdaji, b) z rozdílu mezi výnosy a náklady, c) ze součtu zůstatku běžného účtu a pokladní hotovosti, d) jako součet majetku účetní firmy.

3) Účetnictví plní funkce

a) dokumentační, b) informační, c) kontrolní, d) smluvní.

4) Účetnictví České republice je upraveno

a) zákoníkem práce, b) obchodním zákoníkem, c) zákonem o účetnictví, d) živnostenským zákonem.

5) Účetní jednotka se musí řídit

a) zákonem o účetnictví, b) příslušnými ustanoveními dalších zákonů, c) obchodním věstníkem, d) obchodním rejstříkem.

6) Obchodní společnosti vedou vždy

a) manažérské účetnictví, b) účetnictví v plném rozsahu, c) daňovou evidenci, d) střediskové účetnictví.

10

7) Směrná účtová osnova je

a) seznam účtových tříd a účtových skupin, b) seznam účetních směrnic, c) osnova platných předpisu, d) osnova pro sestavení plánu.

8) Účtová osnova obsahuje

a) 10 účtových tříd, b) 4 účtové třídy, c) 7 účtových tříd, d) neobsahuje žádné třídy.

9) Účty rozvahové jsou účty následujících účtových tříd:

a) 0, 1,2, 3, 4, b) 5, 6, c) 7, 8, 9, d) 0-9.

10) Účtový rozvrh je

a) seznam všech syntetických a analytických účtů, b) rozvrh pro střediskové účtování, c) rozvrh pro výsledkové účetnictví, d) seznam analytických účtů.

11) Fyzická osoba, která je zapsána v obchodním rejstříku

a) povede daňovou evidenci, b) povede podvojné účetnictví, c) se může rozhodnout pro způsob vedení účetnictví, d) požádá o stanovisko příslušný finanční úřad.

11

12) Účetní období je

a) období, za které účetní jednotka vyhotovuje závěrku, b) období nejméně 6 měsíců po sobě následujících, c) období, kdy účetní jednotka měla výnosy, d) období, kdy účetní jednotka zaměstnávala zaměstnance.

13) Účetní jednotka musí vést účetnictví

a) úplné, b) správné, c) průkazné, d) hospodárné.

14) V průběhu roku účetní jednotka

a) může doplňovat účetní rozvrh, b) nemůže doplňovat účetní rozvrh, c) může doplňovat do účetního rozvrhu pouze účty výsledkové, d) může doplňovat do účetního rozvrhu pouze účty rozvahové.

Správné odpovědi: 1) a, 2) b, 3) a,b,c, 4) c, 5) a, b, 6) b, 7) a, 8) a, 9) a, 10) a, 11) b, 12) a, 13) a, b, c, 14) a.

3.3

Účetní zásady

Účetní jednotka musí dodržovat všeobecné účetní zásady. Všeobecnými účetními zásady rozumíme soubor pravidel pro vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky. Nejsou vyhlášeny samostatným zákonem, ale jsou zapracovány do zákona o účetnictví a vytvářejí obecné účetní prostředí.

12

Zásady účetnictví

- zásada nepřetržitého trvání účetní

- zásada opatrnosti

jednotky - zásada objektivity účetnictví

- zásada zákazu kompenzace

- zásada bilanční kontinuity

- zásada nezávislosti účetních období

- zásada oceňování majetku a závazků

Zásada nepřetržitého trvání účetní jednotky – účetní jednotka je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne zániku, popřípadě ode dne zahájení činnosti do dne ukončení činnosti.

Zásada objektivity účetnictví – účetní jednotka je povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na základě tohoto účetnictví podávala věrný a poctivý obraz o finanční situaci účetní jednotky. Zásada objektivity je splněna, pokud povedeme účetnictví:

věrné

obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnosti,

poctivé

jsou použity účetní metody, způsobem, který vede k dosažení věrnosti,

správné

při vedení účetnictví nejsou porušeny povinnosti uložené zákonem o účetnictví,

úplné

jsou zaúčtovány všechny účetní případy, které patří do daného období časově a věcně,

přehledné

veškeré účetní záznamy jsou systematicky uspořádány,

průkazné

účetní případy jsou doloženy účetními doklady a opatřeny podpisovým vzorem,

srozumitelné

účetnictví umožňuje spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních záznamů,

trvalé

je splněna povinnost související s úschovou (archivací) účetních záznamů.

13

Zásada bilanční kontinuity – počáteční a konečné stavy rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními období na sebe musí navazovat, to znamená, že konečné zůstatky aktiv a pasiv za běžné období např. k 31.12. 2008 se shodují s počátečnými stavy aktiv a pasiv následujícího období, v tomto případě k 1.1.2009.

Zásada oceňování majetku a závazků – pro dodržení správného a věrného účetnictví je třeba reálně ocenit majetek a závazky.

Majetek a závazky se v zásadě oceňují: 1) v okamžiku uskutečnění účetního případu – historickými cenami - hmotný a nehmotný majetek včetně cenných papírů v pořizovacích cenách - majetek vytvořený vlastní činností ve vlastních nákladech - peněžní prostředky, ceniny a závazky jmenovitými hodnotami - pohledávky při jejich vzniku jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem reprodukční pořizovací cenou. Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související. Reprodukční pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, měla by kopírovat tržní cenu. Vlastní náklady jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti.

2) ke konci rozvahového dne – reálnou hodnotou, tento způsob umožňuje reagovat na rizikové situace, ztráty, inflaci, uplatňuje se u vybraných aktiv a závazků (cenné papíry, pohledávky k obchodování). Reálnou hodnotou se rozumí:

- tržní hodnota,

- ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, pokud není známá tržní hodnota nebo nedostatečně představuje reálnou hodnotu,

- ocenění podle speciálních předpisů (u investičních společností a fondů).

14

3) při inventarizaci, pokud se zjistí, že hodnota pohledávek, závazků a majetku je jiná než hodnota uvedená v účetnictví, provede se pomocí opravných položek jejich ocenění na reálnou hodnotu.

Zásada opatrnosti – účetní jednotka musí do své účetní závěrky promítnout všechna předvídatelná rizika, možné ztráty a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků. Hodnota majetku a výnosy se nesmí nadhodnocovat, zdroje a náklady se nesmí podhodnocovat.

Zásada zákazu kompenzace – účetní jednotka nesmí provádět vzájemnou kompenzaci aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, příjmů a výdajů. Platí pouze vyjimka u závazků a pohledávek vůči jedné fyzické či právnické osobě, které jsou ve splatnosti a jsou vedeny ve stejné měně, taktéž lze kompenzovat dobropisy, tj. že částku dobropisu můžu odečíst od následující faktury.

Zásada nezávislosti účetních období – účetním obdobím je 12 po sobě následujících měsíců, do tohoto období účetní jednotka účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, věcně a časově s ním souvisí. Při prodeji zboží účtuje do výnosů při jeho předání odběrateli, bez ohledu na to, zda bylo uhrazeno a zároveň do stejného období zaúčtuje náklady, které věcně a časově souvisí s tímto výnosem. Účetnictví se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je tvz. rokem hospodářským2.

2

Hospodářský rok je účetní období, které se neshoduje s kalendářním rokem.

15

3.4

Náležitosti účetních dokladů

Účetní doklad je podkladem pro provedení zápisu do účetní knihy.

Bez účetního dokladu nemůžeme účtovat!

Členění účetních dokladů

podle druhu faktury vydané - doklad vydaný odběrateli, na základě dodání zboží, služby. Přílohou může být dodací list, soupis prací atd.,

faktury přijaté - doklad zaslaný nám dodavatelem, na základě nákupu materiálu, zboží, služeb,

pokladní doklady příjmové - námi vydaný doklad při přijetí platby v hotovosti. Originál předáme zákazníkovi (odběrateli), kopii si ponecháme,

pokladní doklady výdajové - doklad, na základě kterého účtujeme o výdeji peněz z pokladny, za hotovostní nákupy, úhrady přijatých faktur, výplaty mezd,

bankovní výpisy - doklad vyhotovený bankovní institucí, kde je informace o pohybu peněz na našem bankovním účtu,

interní účetní doklady - složí k zachycení hospodářských operací uvnitř účetní jednotky, například příjemka zboží na sklad, výdejka materiálu do spotřeby, vyúčtování mezd atd.

16

Ukázka číselníků účetních dokladů při vedení účetnictví pomocí PC. A Prefix

B

C

Číslo

D Název

Účet

BB1

5580013 BANKA CZK

221.010

BB2

4480001 BANKA EUR

221.020

FPM

7780268 Faktury přijaté materiál

321.010

FPR

8880164 Faktury přijaté režie

321.010

FVO

600013 Faktury vydané ostatní

311.010

FVR

28000263 Faktury vydané řezivo

311.010

FVS

11600050 FV štěpky

311.010

ID

998038 Interní doklady

000.000

OBP

1 Objednávky přijaté

000.000

OBV

1 Objednávky vydané

000.000

1 Paragony

211.010

PAR PK

6680113 Příjemky sklad

112.010

PPH

2280036 Příjmové pokladní doklady

211.010

PVH

3380357 Výdajové pokladní doklady

211.010

VV

565015 Výdejky sklad

112.010

Popis: sloupec A – zkratka, kterou si pro jednotlivé účetní doklady zvolí účetní jednotka, sloupec B – číselná řada, kterou si zvolí, účetní jednotka, kde je vhodné použít označení, tak aby se dal identifikovat účtovaný rok, sloupec C – název účetního dokladu, sloupec D – číslo účtu v účetní osnově, které je použito pro účetní doklad.

podle počtu dokumentovaných účetních operací jednotlivé - zachycují jednu hospodářskou operaci, sběrné - zachycují více jednotlivých hospodářských operací stejnorodé povahy, ale vztahující se do období jednoho měsíce,

podle místa vzniku vnější (externí) - mají vztah k okolí podniku, účastníkem účetního případu je někdo z okolí účetní jednotky, vnitřní (interní) - mají vztah k účetním případům, které se uskutečnily uvnitř účetní jednotky.

17

Schéma členění účetních dokladů:

ÚČETNÍ DOKLADY

Podle místa vzniku

vnitřní

Podle počtu účetních případů

Vnější

jednotlivé

sběrné

Doklady, které mají být podkladem pro účetní zápis, musí dle § 11 zákona o účetnictví obsahovat následující náležitosti3 :

označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu (liší-li se od okamžiku vyhotovení), podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby zodpovědné za jeho zaúčtování.

3

Z praktického hlediska lze doporučit uvádět na dokladech další informace, a to například razítko dodavatele, předkontace, poznámky či komentář.

18

S účetní problematikou je úzce spjata problematika daně z přidané hodnoty, účetní jednotka účtuje o dani z přidané hodnoty na základě běžného daňového dokladu nebo zjednodušeného daňového dokladu. Zjednodušený daňový je doklad pro platbu v hotovosti do 10 000 Kč.

Náležitosti, které musí daňový doklad obsahovat, stanovuje § 26-35 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat tyto náležitosti:

obchodní firmu (resp. jméno a příjmení), sídlo nebo místo podnikání resp. bydliště plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

pořadové číslo dokladu,

rozsah a předmět zdanitelného plnění,

datum vystavení dokladu,

datum uskutečnění zdanitelného plnění (zpravidla shodné s datem vystavení),

výše ceny celkem (včetně DPH), základní nebo snížená sazba daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Za správnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá kupující.

19

Běžný daňový doklad musí navíc oproti zjednodušenému daňovému dokladu obsahovat:

identifikační údaje4 o příjemci zdanitelného plnění (kupujícím),

základ DPH a vyčíslenou DPH.

Za správnost běžného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává.

4

Identifikačním údajem je název účetní jednotky, její sídlo, IČO a DIČ.

20

Ukázka účetního dokladu:

Číslo dokladu

50

IČO: 49398407

DIČ: CZ49398407

účetního označeníoznačení účetního dokladu

VÝDAJOVÝ DOKLAD V/50

dokladu

ze dne 08.06.2008

Vydáno komu: Jiří Medvídek DIČ: CZ 2583636

obsah účetního případu

Účel platby: nákup zboží (NZ) Částka: =4483.00 Kč IČO: 2583836 Slovy: =ČtyřiTisíceČtyřiStaOsmdesátTřiKč=

Datum DPH: 06.06.2008 Tabulka DPH: sazba

bez daně

19%

3767.20

9%

0.00

0%

0.00

účastník účetního případu

daň

715.80 0.00

-------------------------------celkem

3767.20

715.80

peněžní částka

přijal ------------------------------------------------------------------------PETR GUTVIRT IČO: 49398407

Předkontace

DIČ: CZ6610291523

MD 132 000

3 767,20

MD 343 000

715,80

D 211 000

okamžik vyhotovení

4 483,00

Datum účetního případu : 6.6.2008

podpisové záznamy odpovědných osob …………………………………………………………………………………………………… Podpis osoby odpovědné za účetní případ

……………………………………………………………………………………………………

Podpis osoby odpovědné za účetní zápis

21

3.5

Oběh účetních dokladů

Oběh účetních dokladů – je proces od vyhotovení nebo přijetí dokladu až po jeho archivaci, neprobíhá ve všech jednotkách stejně, záleží na organizačním uspořádání. Oběh účetních dokladů si stanovuje účetní jednotka ve vnitropodnikových směrnicích.

Oběh účetních dokladů lze rozdělit takto:

přezkoušení správnosti, příprava k zaúčtování, zaúčtování, úschova dokladu, skartace. Přezkoušení správnosti je kontrola účetního dokladu z hlediska věcného (obsahového) a formálního:

věcnou stránkou je prověření správnosti údajů na účetním dokladu (např. zda faktura za nákup zboží odpovídá skutečně dodanému množství, zda byly účtovány smluvené ceny),

formální stránka se zaměřuje na ověření úplnosti náležitostí účetního dokladu.

Příprava k zaúčtování zahrnuje tyto činnosti :

třídění dokladů, označování dokladů (přidělení čísla), evidence (zápis do pomocných účetních knih), určení účtovacího předpisu (stanovení účtů a jejich stran).

22

Zaúčtování dokladů spočívá v provedení následujících operací:

účetní zápis v účetní knize, poznámka o zaúčtování, datum a podpis. Úschova dokladů je systém uchování dokladů tak, aby mohly být použity při kontrole a při objasnění nesrovnalostí. Nejčastěji jsou zakládány účetní doklady do pořadačů. Účetní jednotka je povinna archivovat doklady po dobu stanovenou zákonem. Skartační lhůty (doba, za kterou může být dokument skartován)5 jsou stanoveny pro jednotlivé okruhy dokladů několika zákony takto:

dle § 31 zákona o účetnictví :

účetní uzávěrka, výroční zpráva – 10 let, účetních doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh – 5 let, účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá formu vedení účetnictví – 5 let.

dle § 35a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení:

mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění – 30 let, stejnopisy evidenčních listů 3 roky,

dle § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty:

všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně – 10 let, od konce zdaňovacího období6.

5 6

Lhůty pro skartaci se počítají vždy od 1. dne roku následujícího, kterého se dokumenty týkají. Platí pro plátce DPH.

23

Vyhotovování účetních dokladů

Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného odkladu. Údaje v účetních dokladech musí být zapsány způsobem zaručujícím trvalost zápisu.

Účetními zápisy se zaznamenávají účetní případy do účetních knih.

Účetní jednotky účtují

v účetním deníku, v hlavní knize, v knihách analytické evidence.

Účetní deník: zabraňuje dodatečným úpravám, vpisování případů, zajišťuje průkaznost a spolehlivost účetních údajů vazbou na doklad, spojuje doklady s hlavním knihou, postup je doklad – deník – hlavní kniha, má kontrolní funkci, úhrn peněžních částek vztahujících se k účetním případům sledovaného období se musí shodovat se součtem obratů Má dáti všech syntetických účtů za toto období a součtem obratů stran Dal.

Účetní deník uspořádává účetní zápisy z hlediska časového.

Hlavní kniha musí obsahovat:

zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá, souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

24

Hlavní kniha zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá. Jsou v ní informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.

Knihy analytické evidence podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Představují soustavu analytických účtů, které slouží k zachycení podrobnějších údajů podle konkrétních potřeb účetní jednotky. Jsou jimi například skladové karty, karty majetku, knihy faktur přijatých atd.

Způsoby oprav v účetních dokladech

Pokud je potřeba některý z účetních dokladů opravit, je možné to provést následovně:

k chybnému (původnímu) dokladu vystavíme nový opravný účetní doklad, nebo vyznačíme opravu přímo na opravovaný (původní) doklad. Opravu je nutno provádět tak, aby bylo možné určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik provedení opravy a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak po jeho opravě.

Příklad : Špatně napsáno 1 000 Kč

Oprava 10 000 .Kč

Provedla : 5.1.2009 Horáková

25

4

4.1

Účty syntetické, analytické, obraty a zůstatky na účtech

Účty syntetické a analytické

Účty syntetické – představují syntetickou evidenci. V syntetické evidenci se zachycují souhrnné stavy a pohyby jednotlivých druhů aktiv, pasiv, nákladů a výnosů. Například syntetických účet – běžný účet – zachycuje pohyby a zůstatek všech bankovních účtů firmy, účet dodavatelé – zachycuje pohyb a zůstatek závazků vůči dodavatelům.

Účty analytické – umožňují získávat podrobnější informace, proto se k některým syntetickým účtům vytváří účty analytické. Například účetní jednotka dodává zboží jak tuzemským, tak zahraničním odběratelům, v analytické evidenci má proto účet odběratelé rozdělen na odběratelé tuzemské a zahraniční.

Příklad: 311 010 odběratelé tuzemští 311 020 odběratelé zahraniční

V postupech účtování naleznete některá pravidla pro vytváření analytické evidence, jiná si vytváří účetní jednotka ve svých vnitropodnikových směrnicích.

26

Pro vytváření analytické evidence mohou být použita následující hlediska:

členění majetku dle místa uložení nebo odpovědných osob, členění zásob dle jednotlivých druhů, členění pohledávek na tuzemské a zahraniční, dále pak podle jednotlivých dlužníků, členění závazků podle jednotlivých věřitelů, členění bankovních účtů a pokladen podle jednotlivých měn, členění zúčtování se státními institucemi na OSSZ a jednotlivé zdravotní pojišťovny, členění nákladových účtů na daňové uznatelné a neuznatelné.

Vazby mezi syntetickou a analytickou evidencí

Mezi účty syntetické a analytické evidence je vzájemná účetní vazba, kde platí, že součet počátečních stavů a obratů na straně Má Dáti i Dal všech analytických účtů se bude rovnat počátečnímu stavu a obratům příslušného účtu syntetického.


1) Účetní jednotka musí dodržovat všeobecné účetní zásady

a) vždy, b) pouze v prvním roce, c) pouze pokud má povinnost auditu, d) pouze při likvidaci účetní jednotky.

27

2) Mezi účetní zásady nepatří

a) zásada opatrnosti, b) zásada bilanční kontinuity, c) zásada zákazu kompenzace, d) zásada rentability.

3) Zásada objektivity je splněna, pokud povedeme účetnictví

a) věrné, b) poctivé, c) likvidní, d) trvalé .

4) Pořizovací cena je

a) cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související, b) cena, za kterou byl majetek pořízen, bez dalších nákladů, c) cena, která je na trhu obvyklá, d) cena, kterou si stanoví účetní jednotka.

5) Účetní doklad, na jehož základě může účetní jednotka účtovat, je

a) faktura vydaná, b) bankovní výpis, c) faktura přijatá, d) evidenční list důchodového zabezpečení.

6) Účetní doklad, který je podkladem pro účetní zápis, musí obsahovat

a) označení účetního dokladu, b) peněžní částku, c) okamžik vyhotovení účetního dokladu, d) adresu správce daně.

28

7) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) identifikační údaje o příjemci zdanitelného plnění, b) základ DPH a vyčíslenou daň, c) adresu správce daně, d) odkaz na ustanovení příslušného zákona.

8) Účetní jednotky účtují

a) v účetním deníku, b) v hlavní knize, c) v obchodním rejstříku, d) v knihách analytické evidence.

9) Účetní deník

a) zabraňuje dodatečným úpravám, b) spojuje doklady s hlavní knihou, c) umožňuje vpisování případů, d) zachycuje pouze účetní případy s vlivem na zisk.

10) Hlavní kniha musí obsahovat

a) zůstatky účtů ke dni k němuž se otevírá, b) seznam členů představenstva, c) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, d) seznam provozoven účetní jednotky.

11) Účetní doklad je možno opravit tak, že

a) k chybnému (původnímu) vystavíme nový opravný účetní doklad, b) vyznačíme opravu přímo na opravovaný doklad, c) původní doklad vyměníme za nový doklad, d) vyhotovíme protokol o nalezené chybě, ale neprovádíme opravu v účetnictví.

29

12) Z následujících účtů vyberte účet syntetický

a) 501 spotřeba materiálu b) 502 010 spotřeba elektrické energie c) 502 010 spotřeba plynu d) 521 010 hrubá mzda

13) Z následujících hledisek je pro vytváření analytických účtů vhodné kritérium

a) členění zásob dle jednotlivých druhů, b) členění bankovních výpisů dle výše zůstatku, c) členění závazků podle jednotlivých věřitelů, d) členění zaměstnanců dle jejich věku.

14) Účetní jednotka má odběratele (účet 311) A a odběratele (účet 311) B. Vůči odběrateli A má pohledávku 100 000 Kč, uhradil 20 000 Kč a odebral další zboží za 70 000 Kč. Vůči odběrateli B má pohledávku 200 000 Kč, uhradil 100 000 Kč a odebral za 50 000 Kč.Zůstatek účtů analytické evidence dle odběratelů 311/A a 311/ B bude

a) 311/odběratel A = 150 000 Kč a 311/odběratel B = 150 000 Kč b) 311/odběratel A = 80 000 Kč a 311/odběratel B = 100 000 Kč c) 311/odběratel A = 170 000 Kč a 311/odběratel B = 250 000 Kč d) 311/odběratel A = 100 000 Kč a 311/odběratel B = 200 000 Kč

Správné odpovědi: 1) a, 2) d, 3) a, d, 4) a, 5) a, b, c, 6) a, b, c, 7) a, b, 8) a, b, d, 9) a, b, 10) a, c, 10) a, b, 12) a, 13) a, c, 14) a.

30

4.2

Podvojný účet zápis

Podvojný účetní zápis je takový zápis, kdy účetní případ je zaznamenán stejnou peněžní částkou na dvou účtech, na jednom na straně Má dáti a na druhém na straně Dal.

Na základě podvojného zápisu má každá položka zaúčtovaná na účtu protipoložku, kterou nazýváme souvztažnou položkou. Zápisy, kterými účtujeme na opačných stranách účtů, se nazývají souvztažné zápisy.

Při účtování na účtech uvádíme u každého zápisu číslo účetního dokladu, název souvztažného účtu a částku. Údaj souvztažného účtu je důležitý pro pozdější kontrolu.

Uplatněním zásady podvojnosti účetních zápisů vzniká propojená, skloubená soustava informací, kterou nazýváme podvojnou soustavou účetnictví.

Základní pravidla u účetních zápisů jsou:

základní výkaz je rozvaha, kde aktiva jsou na straně levé a pasiva na straně pravé,

počáteční stavy rozvahových účtů jsou na téže straně jako rozvahové položky v rozvaze, u aktiv na straně Má dáti a u pasiv na straně Dal, zapisují se na účtech podvojným zápisem se souvztažností na účtu Počáteční účet rozvážný,

před provedením účetního zápisu je třeba posoudit, zda účetní případ má vliv na aktiva, pasiva, náklady nebo výnosy.

31

Přírůstek na rozvahových účtech je vždy na téže straně, kde je počáteční stav, zatímco úbytek je vždy na straně opačné než přírůstek. Na výsledkových účtech jsou výnosy vždy straně Dal jako přírůstek zdrojů, krytí majetku. Náklady jsou účtovány na stranu Má dáti, protože se od výnosů odečítají, představují úbytek zdrojů.

4.3

Obraty a zůstatky na účtech

Obrat – je součet částek na straně Má dáti nebo na straně Dal (do obratu se nezahrnuje počáteční stav), obrat zachycuje souhrn změn. Obraty účtů lze rozdělit na obraty strany Má dáti a obrat strany Dal. Obrat strany Má dáti nazýváme obratem debetním a obrat strany Dal nazýváme obratem kreditním.

Zůstatek účtu se vypočítá tak, že k počátečnímu stavu se přičte obrat téže strany a odečteme obrat strany druhé. K poslednímu dni účetního období zapíšeme zůstatky účtů na konečný účet rozvažný, ten musí obsahovat všechny účty, na nichž bylo účtováno a vykazují konečný zůstatek. Součet obratů strany Má dáti a strany Dal ze všech účtů za účetní období se musí rovnat.

5 5.1

Rozvaha, rozvahové účty, výsledkové účty Rozvaha

Rozvaha je přehled o aktivech a pasivech účetní jednotky k určitému datu, uspořádaných vhodným způsobem. Rozvaha se sestavuje z podkladů z účetnictví.

Druhy rozvahy :

zahajovací rozvaha - sestavuje se při založení podniku, počáteční rozvaha - sestavuje se k počátku období, konečná rozvaha

- sestavuje se na konci účetního období

(případně při ukončení činnosti účetní jednotky).

32

Schéma rozvahy

AKTIVA

Rozvaha k …..

majetek

PASIVA

zdroje financování majetku

Struktura rozvahy AKTIVA se v rozvaze člení na dlouhodobý majetek a oběžný majetek. PASIVA se v rozvaze člení na vlastní a cizí zdroje.

Zjednodušená struktura rozvahy Rozvaha ke dni ……..( k datu ) AKTIVA

PASIVA

Stálá aktiva

Vlastní zdroje

dlouhodobý nehmotný majetek

základní kapitál

dlouhodobý hmotný majetek

kapitálové fondy

dlouhodobý finanční majetek

fondy ze zisku výsledek hospodaření z minulých let výsledek hospodaření za běžné období

Oběžná aktiva

Cizí zdroje

zásoby

závazky dlouhodobé

pohledávky

závazky krátkodobé

krátkodobý finanční majetek

bankovní úvěry dlouhodobé

peněžní prostředky

bankovní úvěry krátkodobé

Přechodná aktiva

Přechodná pasiva Suma aktiv = Suma pasiv

33

Funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku a jeho zdroje financování. Rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv, ale rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Pro získání ucelené informace je třeba mít k dispozici rozvahy za více po sobě následujících období. Rozvaha umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztrátu), a to následovně :

AKTIVA = PASIVA bez zisku + ZISK (tj. ZISK = Aktiva – Pasiva bez zisku)

Příklad : Firma má na běžném účtu 100 000 Kč, v pokladně 50 000 Kč, zásoby zboží 120 000 Kč, pohledávky 330 000 Kč, vlastní kapitál 200 000 Kč, dodavatelům dluží 130 000 Kč. Sestavíme závěrečnou rozvahu a zjistíme hospodářský výsledek.

Řešení :

AKTIVA

peněžní prostředky na účtu peněžní prostředky v pokladně

Rozvaha ke konci účetního období

100 000 50 000

zásoby

120 000

pohledávky

330 000

aktiva celkem

600 000

PASIVA

vlastní kapitál

200 000

dodavatelé

130 000

hospodářský výsledek

270 000

pasiva celkem

600 000

AKTIVA = PASIVA , Aktiva (600 000) – Pasiva bez zisku (330 000) = Zisk (270 000)

34

Změny rozvahových položek

Základní typy změn v rozvahových položkách

aktiva i pasiva se zvyšují o stejnou částku A+

P+

aktiva i pasiva se snižují o stejnou částku

A-

P-

změna jen v rámci aktiv

A+

A-

změna jen v rámci pasiv

P+

P-

Změny rozvahových položek aktiva a pasiv vznikají na základě účetních případů, to znamená, že po každém účetním případu se změní hodnota nebo struktura aktiv a pasiv.

Příklad : Nákup zboží za 100 000Kč od dodavatele na fakturu (doklad faktura dodavatele) Řešení : 1) účetní zápis bude proveden na účtech Zásoby zboží a Dodavatelé 2) Zásoby zboží je aktivní účet, kde bude přírůstek 3) Dodavatelé je pasivní účet, kde bude přírůstek 4) v tomto případě platí A+ = P+ 5) schematické znázornění

MD

zásoby zboží

D

MD

100 000

dodavatelé

D 100 000

35

Shrnutí rozvahových změn:

každý účetní případ mění rozvahu nejméně ve dvou rozvahových položkách, a to o stejnou částku některé účetní zápisy vyvolají změny na obou stranách rozvahy, některé účetní zápisy vyvolají změny jen na jedné straně rozvahy, po každém účetním zápise musí trvat rozvahová rovnováha. 5.2

Rozvahové účty

Rozvahové účty vznikají rozpisem rozvahy na jednotlivé účty (konta), účty mohou mít různou formu, nejjednodušší forma účtu má podobu písmena T. Každý účet má dvě strany, na jedné straně se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv. Levá stran se označuje jako strana Má dáti (MD), pravá strana se označuje slovem Dal (D). Každý účet je označen názvem, který vystihuje jeho ekonomický obsah – název rozvahové položky.

Schéma účtu

Má dáti (MD)

název účtu

Dal (D)

strana debetní

strana kreditní

zápisy na vrub účtu

zápisy ve prospěch účtu

Postup účtování na rozvahových účtech

Na rozvahovém účtu zachycujeme stav jednotlivých aktiv a pasiv z rozvahy, který se označuje jako počáteční stav. Počáteční zůstatky se zapisují na účty na stejnou stanu, na které byly v rozvaze, tj. aktivní účet na stranu Má dáti, u pasivních účtů na stranu Dal.

36

Při zjišťování zůstatku na konci období se vychází z počátečního zůstatku, přírůstků a úbytků (změn), tím získáme konečný zůstatek.

Rozvaha na počátku

Běžné

Rozvaha na konci

účetního období

účetní zápisy

účetního období

Příklad: Rozepište následující rozvahu na jednotlivé účty.

Rozvaha k 1.1.2009

AKTIVA

PASIVA

Běžný účet

50 000

Vlastní kapitál

200 000

Peníze v pokladně

10 000

Dodavatelé

160 000

Pohledávky

300 000

AKTIVA CELKEM 360 000

PASIVA CELKEM

360 000

Řešení:

MD

Běžný účet

D

MD

P.Z. 50 000

MD

Pokladna

Pohledávky

D

P.Z. 200 000

D

MD

P.Z. 10.000

MD

Vlastní kapitál

Dodavatelé

D

P.Z. 160 000

D

P.Z. 300 000

37

Při účtování na rozvažných účtech je třeba:

určit, na který účet provedeme zápis (to je na těch účtech aktiv a pasiv, u nichž dochází ke změnám – přírůstku nebo úbytku), určit stranu, na kterou budeme účtovat.

Příklad : Jak budete postupovat při zaúčtování výpisu z běžného účtu, kde jsme obdrželi úhradu odběratele?

1) Určíme si účty na, kterých bude účtováno, a to jsou Běžný účet a Odběratelé. 2) Určíme, zda se jedná o účet aktivní nebo pasivní, Běžný účet = účet aktivní, Odběratelé = účet aktivní. 3) Určíme, zda došlo k úbytku nebo přírůstku, Odběratelé = úbytek, Běžný účet = přírůstek. 4) Dosadíme si do schématu účtování.

MD

Běžný účet

D

MD Odběratelé

úhrada

D

úhrada

38

5.3

Výsledkové účty

Výsledkovými účty jsou účty nákladů a výnosů. Na těchto účtech zachycujeme hospodářské operace, kdy dochází ke spotřebě (nákladům) nebo tržbám (výnosům).

Nákladové účty jsou například :

spotřeba materiálu, spotřeba energie, opravy a udržování, cestovné, ostatní služby, mzdové náklady, odpisy dlouhodobého majetku, finanční náklady, daně a poplatky. Výnosové účty jsou například:

tržby za vlastní výrobky, tržby za zboží, tržby z prodeje služeb. Hospodářský výsledek je rozdíl výnosů a nákladů.

VÝNOSY – NÁKLADY = ZISK (výnosy > náklady) ZTRÁTA (náklady > výnosy)

39

Schéma účtu hospodářského výsledku

MD

hospodářský výsledek

D

náklady

výnosy

Účetní jednotka potřebuje k řízení a kontrole svého hospodaření znát nejen hospodářský výsledek, ale také jednotlivé složky nákladů a jednotlivé druhy výnosů. Jednotlivé druhy nákladů a výnosů se účtují na jednotlivých nákladových a výnosových účtech.

Schéma účtování nákladů a výnosů

MD

nákladové účty

D

účtování nákladů

MD

výnosové účty

D

účtování výnosů

40

Příklad výnosů : Firma vystavila odběrateli fakturu za zboží ve výši 50 000 Kč. Řešení : Faktura ještě není zaplacena, vzroste účet odběratelé, o částku prodaného zboží vzroste účet tržeb, zde je výnos.

Schematické řešení:

MD

Odběratelé

D

MD

Tržby (výnosy)

50 000

D

50 000

(vznik pohledávky)

(vznik výnosů)

Příklad nákladů : Za dodávku elektrické energie firma obdržela faktur na 10 000 Kč. Řešení: Firmě vzrostou náklady ve výši 10 000 Kč za spotřebovanou elektrickou energii a účet dodavatelé vzroste o 10 000Kč za neuhrazenou fakturu.

Schematické řešení:

MD

el. energie

D

MD

Dodavatelé

D

10 000

10 000

(vznik nákladu)

(vznik závazku)

Obecně lze říci, že změny při nichž dochází ke vzniku nákladů a výnosů, jsou:

zvýšení aktiv a vznik výnosů, zvýšení pasiv a vznik nákladů, snížení aktiv a vznik nákladů.

41


1) Rozvaha je a) b) c) d)

přehled o aktivech a pasivech účetní jednotky k určitému datu, podnikatelský záměr, metodický pokyn pro sestavení plánu účetní jednotky, přehled nákladů a výnosů.

2) Druhy rozvahy jsou a) b) c) d)

zahajovací, počáteční, konečná, prozatímní.

3) Mezi oběžná aktiva nepatří a) b) c) d)

krátkodobý finanční majetek, peněžní prostředky, bankovní úvěry dlouhodobé, bankovní úvěry krátkodobé.

4) Mezi vlastní zdroje patří a) b) c) d)

základní kapitál, zásoby, pohledávky, výsledek hospodaření za běžné účetní období.

5) Obrat strany Má dáti nazýváme a) b) c) d)

obratem debetním, obratem kreditním, obratem podvojným, obratem výsledkovým.

6) Pasiva se v rozvaze člení na a) b) c) d)

stálá aktiva a oběžná aktiva, vlastní a cizí zdroje, stálá aktiva a vlastní zdroje, oběžná aktiva a cizí zdroje.

42

7) Cizí zdroje jsou a) b) c) d)

závazky a bankovní úvěry, pohledávky, dlouhodobý finanční majetek, zásoby.

8) Rozvaha se změní a) b) c) d)

po každém účetním případě, pouze po zaúčtování výnosů, pouze po zaúčtování nákladů, pouze po zaúčtování hospodářského výsledku.

9) Po provedení účetního zápisu a) b) c) d)

musí trvat rozvahová rovnováha, musí zůstat stejná aktiva, musí zůstat stejná pasiva, se nemusí pasiva rovnat aktivum.

10) Mezi nákladové účty patří a) b) c) d)

spotřeba materiálu, daně a poplatky, půjčky zaměstnancům, odvody DPH finančnímu úřadu.

11) Mezi výnosové účty nepatří a) b) c) d)

tržby za vlastní výrobky, tržby za zboží, přijaté zálohy, nadměrný odpočet DPH.

12) Hospodářský výsledek je a) b) c) d)

rozdíl výnosů a nákladů, rozdíl příjmů a výdajů, tržby za účetní období, výnosy z prodeje.

13) Účetní jednotka vykazuje ztrátu a) b) c) d)

pokud se výnosy rovnají nákladům, pokud náklady převyšují výnosy, pokud jsou výnosy vyšší než náklady, pokud je zůstatek bankovního účtu záporný.

43

14) Zisk účetní jednotka vypočte následovně a) b) c) d)

Aktiva minus Pasiva bez zisku, Výnosy minus Náklady, Příjmy mínus Výdaje, Pasiva minus Aktiva.

Správné odpovědi: 1) a, 2) a, b, 3) c, d, 4) a, d, 5) a, 6) b, 7) a, 8) a, 9) a, 10) a, b, 11) c, d, 12) a, 13) b, 14) a, b 6

Účtování na rozvahových účtech

6.1

Dlouhodobý majetek 7

Označujeme stálá aktiva v účetnictví, jsou evidovaná v účetní třídě 0. 6.1.1

Členění dlouhodobého majetku

Dlouhodobý hmotný majetek se člení:

dlouhodobý hmotný majetek (DHM), dlouhodobý nehmotný majetek (DNM), dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý hmotný majetek (odpisovaný) – není určen pro jednorázovou spotřebu, jeho doba upotřebitelnosti je delší než rok, jsou jím: budovy, haly a stavby, a to bez ohledu na pořizovací cenu a dobu použitelnosti, samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a jejichž ocenění je vyšší než hodnota stanovená vnitřní směrnicí, zákon o dani z příjmu stanovuje částku vyšší než 40 000Kč, jsou to např. stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky, pěstitelské celky trvalých porostů jsou to např. ovocné stromy, keře, vinice, chmelnice,

7

Hmotný a nehmotný majetek je definován v § 26 a v § 32 zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

44

základní stádo a tažná zvířata jsou např. plemenná zvířata, koně závodní a tažní, bez ohledu na výši jejich ocenění,

jiný dlouhodobý majetek je nezařaditelný do předchozích skupin, je to například technické zhodnocení.

Dlouhodobý hmotný majetek(neodepisovaný) jsou :

pozemky – bez ohledu na výši ocenění, umělecká díla a sbírky – umělecké a výtvarné předměty, bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti.

Dlouhodobý nehmotný majetek – základní charakteristikou je jeho nemateriální povaha, jsou jím:

předměty práv průmyslového vlastnictví – např.ochranné známky, vynálezy, software – programové vybavení, know-how, zřizovací výdaje – výdaje vynaložené na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku.

Dlouhodobý finanční majetek – finanční majetek, který má účetní jednotka v úmyslu držet více jak jeden rok, a jsou to:

cenné papíry a podíly, dlouhodobé poskytnuté půjčky, vklady, ostatní finanční majetek.

45

6.1.2

Ocenění dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek se oceňuje:

cenou pořizovací, tj. cenou pořízení včetně vedlejších nákladů spojených s jeho pořízením. Vedlejší pořizovací náklady jsou:

doprava, montáž, clo, průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, náklady související s uvedením předmětu do užívání, příprava a zabezpečení pořizovaného majetku, vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby.

Vedlejšími pořizovacími náklady nejsou:

smluvní pokuty a úroky z prodlení, náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, opravy a údržba, výdaje na zaškolení pracovníků, výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení do užívání, kurzové rozdíly. Ocenění dlouhodobého odpisovaného hmotného a nehmotného majetku:

se zvyšuje o technické zhodnocení, se snižuje o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku.

46

reprodukční pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,

vlastními náklady, jsou veškeré přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností.

6.1.3

Pořízení dlouhodobého majetku

Hmotný dlouhodobý majetek lze pořídit: nákupem, vytvořením vlastní činností, bezúplatným nabytím (darováním), přeřazením s osobního užívání do podnikání.

Schéma pořízení dlouhodobého hmotného majetku:

042 pořízení DHM

321 dodavatelé

022 samostatné movité věci

faktura za investici faktura za montáž faktura za dopravu

47

uvedení do užívání

6.1.4

Odpisování dlouhodobého majetku

Při odepisování dlouhodobého majetku rozeznáváme odpisy:

účetní, kdy zákon o účetnictví stanovuje, že účetní jednotka sama rozhoduje, jakým způsobem bude dlouhodobý majetek odepisovat. Účetní odpisy by měly věrně vyjadřovat skutečné opotřebení dlouhodobého majetku,

daňové, kdy, zákon o dani z příjmu stanovuje limity pro daňovou uznatelnost účetních odpisů v rámci základu daně, o daňových odpisech se neúčtuje, pouze ovlivňují přiznání k dani z příjmů. Zákon o dani z příjmů rozděluje majetek do šesti skupin podle doby použitelnosti v návaznosti je stanovena i výše jednotlivých odpisů.

Odpisová Doba skupina

Příklady

odpisování

1

3 roky kancelářské stoje,ruční mechanizované nářadí, hovězí dobytek

2

5 let koně,koberce, cisterny,traktory, letadla, lešení, nákladní auta

3

10 let trezory, výtahy,lodě, železniční lokomotivy, tramvaje,skleníky domy a budovy ze dřeva,průmyslové komíny, vodovody,

4

20 let kanalizace

5

30 let mosty, tunely,budovy, stavby,studny, dálnice

6

50 let budovy hotelů, muzea, školy

48

Při volbě účetních odpisů mohou nastat tyto případy:

účetní odpisy se shodují s daňovými odpisy, v tom případě odpadá úprava základu daně v daňovém přiznání, účetní odpisy jsou voleny nezávisle na daňových, pak je třeba provést úpravu základu daně v daňovém přiznání.

Zásady odepisování:

účetní jednotka si stanovuje způsob odepisování (např.rovnoměrně nebo zrychleně), který po dobu odepisování nemůžeme měnit, odpisy jsou daňově uznatelným nákladem, je-li majetek využíván pro dosažení zdanitelných příjmů, při částečném využití je daňově uznána pouze poměrná část, odpisování se vypočítává ze vstupní ceny nebo ze zvýšené vstupní ceny, suma odpisů (oprávky) nesmí překročit vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu.

49

Daňově uznatelné metody odepisování:

lineární roční odpis = vstupní cena x roční odpisová sazba / 100

Příklad vstupní cena počítače 100 000 Kč, majetek je zařazen do 1. odpisové skupiny:

Roky

Odpisová sazba %

Odpis

Zůstatková cena

2009

20

20 000 Kč

80 000 Kč

2010

40

40 000 Kč

40 000 Kč

2011

40

40 000 Kč

0 Kč

Účetní předpis:

MD 551 Odpisy DNM a DHM D

MD 082 Oprávky k sam. mov.věcem D

rok 2009) 20 000

rok 2009) 20 000

rok 2010) 40 000

rok 2010) 40 000

rok 2011) 40 000

rok 2011) 40 000

zrychlené odpis pro 1. rok = vstupní cena / koeficient odpisy pro další léta = 2 x zůstatková cena / koeficient mínus počet již odepisovaných let

50

Příklad:

Osobní automobil byl pořízen 2. ledna 2008 za pořizovací cenu 80 000 Kč. K témuž datu byl uveden do užívání. Odpisy jsou uplatňovány zrychleně.

Roky

Výpočet

Odpis

Zůstatková cena

2008

800 000 Kč : 5 =

160 000 Kč

640 000 Kč

2009

2 x 640 000 Kč : ( 6 -1 ) =

256 000 Kč

384 000 Kč

2010

2 x 384 000 Kč : ( 6 -2 ) =

192 000 Kč

192 000 Kč

2011

2 x 192 000 Kč : ( 6 - 3 ) =

128 000 Kč

64 000 Kč

2012

2 x 64 000 Kč : ( 6 -4 ) =

64 000 Kč

0 Kč

Účetní předpis:

MD 551 Odpisy DNM a DHM D

MD 082 Oprávky k sam. mov.věcem D

rok 2008) 160 000

rok 2008) 160 000

rok 2009) 256 000

rok 2009) 256 000

rok 2010) 192 000

rok 2010) 192 000

rok 2011) 128 000

rok 2011) 128 000

rok 2012) 64 000

rok 2012) 64 000

Účtování odpisů:

vypočtené odpisy DHM jsou pro účetní jednotku nákladem (vyjadřují postupnou spotřebu tohoto majetku) účtovaným na účtu Odpisy dlouhodobého majetku (na straně MD). Současně odpisy snižují pořizovací cenu DHM, a to nepřímo pomocí příslušného účtu oprávek (na straně Dal). Účet Oprávky je opravným účtem k příslušnému účtu DHM. Oprávky jsou součtem odpisů za dobu užívání DHM, pořizovací cena snížená o oprávky je cenou zůstatkovou.

51

6.1.5

Vyřazení dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek se vyřazuje:

likvidací, v důsledku škody nebo manka, prodejem, darováním, přeřazením z podnikání do osobního užívání. Majetek je veden v pořizovací hodnotě na účtu 01 a 02, pokles hodnoty (odpisy) je zachycen pomocí účtu 07 a 08 Oprávky. Při účtování o vyřazení majetku je protiúčetem účtu Oprávky účet skupiny 540 – Jiné provozní náklady (541 Zůstatková cena prodaného materiálu, 543 Dary a účet 549 Manka a škody).

Příklad:

Vyřazení počítače z důvodu opotřebení, pořizovací cena 50 000 Kč, oprávky 50 000 Kč.

MD

082 - Oprávky

50 000

D

MD 022 - Samostatné mov. věci D

50 000

50 000

(odpisy za dobu

(pořizovací

používání)

cena) vyřazení

52

50 000

TEST - Vyberte jednu nebo více správných odpovědí z uvedených tvrzení:

1) Zůstatková hodnota výrobního stroje, jehož pořizovací cena je 300 tis. Kč, činí k rozvahovému dni 180 tis. Kč. Odhadnutá čistá realizovatelná hodnota (zpětně získatelná částka) k témuž datu je 200 tis. Kč, reprodukční cena stejného stroje je 380 tis. Kč. V jaké z níže uvedených částek bude stroj vykázán v rozvaze podniku? a) 180 tis. Kč, b) 200 tis. Kč, c) 380 tis Kč, d) v žádné z uvedených částek.

2) Do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku nelze zahrnovat:

a) náklady na dopravu pořizovaného majetku, b) náklady na proškolení pracovníků, c) vlastní náklady nutné k uvedení pořizovaného majetku do užívání, d) externí náklady spojené s uvedením majetku do užívání.

3) V jaké ceně je evidován majetek na majetkovém účtu – např. 021 – budovy, nemovitosti, haly?

a) vždy v zůstatkové ceně, b) vždy v ceně, kterou si účetní jednotky zvolí, c) vždy ve vstupní ceně, ze které se majetek odepisuje, d) vždy v tržní ceně. 4) Mezi dlouhodobý hmotný majetek jednoznačně nepatří

a) pozemky, b) stavby, c) základní stádo a tažná zvířata, d) mladá zvířata a zvířata ve výkrmu.

53

5) Dlouhodobý majetek nelze ocenit

a) pořizovací cenou, b) cenou na úrovni vlastních nákladů, c) realitní pořizovací cenou, d) žádná z odpovědí není správná.

6) Mezi vedlejší výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku nepatří a) oprava, b) clo, c) doprava, d) montáž.

7) Ocenění dlouhodobého majetku na úrovni vlastních nákladů se používá jen v situaci

a) majetku bezúplatně nabytého, b) majetku vytvořeného vlastní činností, c) majetku přeřazeného z osobního majetku do majetku firemního, d) žádná z odpovědí není správná.

8) Mezi dlouhodobý nehmotný majetek jednoznačně nepatří:

a) know how, b) umělecké dílo, c) software, d) žádná z odpovědí není správná.

54

9) Mezi dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný patří:

a) stavby, b) pozemky, c) automobily, d) mosty a dálnice.

10) Konečný stav syntetického účtu Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku vyjadřuje

a) zůstatkovou cenu majetku, b) souhrn odpisů za dobu používání, c ) účetní odpisy za běžné účetní období, d) daňovou zůstatkovou cenu.

11) Konečný stav syntetického účtu Odpisy k dlouhodobému hmotnému majetku vyjadřuje a) zůstatkovou cenu majetku, b) souhrn odpisů za dobu používání, c) účetní odpisy za běžné účetní období, d) daňovou zůstatkovou cenu. 12 ) K čemu slouží účet oprávek?

a) k účtování a sumarizaci odpisů dlouhodobého majetku, b) ke sledování zůstatkové ceny dlouhodobého majetku, c) k zaúčtování skutečné hodnoty dlouhodobého majetku, d) k opravám chyb při účtování dlouhodobého majetku.

55

13) Odpis dlouhodobého majetku nelze zaúčtovat na následujících účtech a) 551 – odpisy DM a 073 – oprávky, b) 551 – odpisy DM a 022 – stroje, přístroje, zařízení, c) 551 – odpisy DM a 082 – oprávky ke strojům, přístrojům, zařízením, d) 551 – odpisy DM a 081 – oprávky k budovám, stavbám, halám. 14) Dlouhodobý majetek se z účetního pohledu opotřebovává:

a) postupně, b) jednorázově, c) neopotřebovává se nikdy, d) žádná z odpovědí není správná.

15) Zůstatkovou cenu dlouhodobého majetku zjistíme rozdílem:

a) ceny, kterou je majetek oceněn v účetnictví a oprávek, b) ceny, kterou je majetek oceněn v účetnictví a zůstatkové ceny, c) ceny, kterou je majetek oceněn v účetnictví a pořizovací ceny, d) žádná z odpovědí není správná.

16) Zaúčtovaný roční odpis je pro účetní jednotku:

a) nákladem, b) výnosem, c) aktivem, d) pasivem.

Správné odpovědi: 1) a, 2) b, 3) c, 4) d, 5) c, 6) a, 7) b, 8) b, 9) b, 10) b, 11) c, 12) a, 13) b, 14) a, 15) a, 16) a.

56

6.2 6.2.1

Zásoby Účtování zásob

Zásoby jsou předměty, které se spotřebovávají jednorázově, z hlediska základního členění se jedná o oběžný majetek. Pro účtování zásob použijeme účtovou třídu 1.

Zásoby se člení na tyto položky:

materiál, nedokončená výroba, výrobky, zvířata, zboží. Účtování o přírůstku nebo úbytku zásob může účetní jednotka provádět variantou A nebo variantou B.

Varianta A spočívá v tom, že každá nakoupená zásoba se na základě příjemky zaúčtuje na příslušný majetkový účet (materiál, zboží), na základě výdejky ze skladu se zaúčtuje úbytek. Při variantě A se na kalkulačním účtu Pořízení (materiálu na účet 111, zboží na účet 131) soustředí všechny hospodářské operace, které s pořízením zboží souvisejí např. faktura za dodávku materiálu, faktura za dopravu a jiné doprovodné náklady. Kalkulační účet slouží ke sloučení ceny pořízení s doprovodnými náklady. Příjem materiálu a zboží je zachycen na skladové kartě, vzhledem k pohyblivým cenám je problematika ocenění materiálu a zboží velmi komplikovaná. Účetní jednotka má možnost zvolit jeden z několika způsobu ocenění zásob, tento způsob se používá po celé účetní období. Způsoby ocenění zásob - - metoda FIFO8 (First-In-First-Out) spočívá, v tom, že materiál nebo zboží, které přichází postupně do skladu, se ve stejném pořadí zase ze skladu vydává,

8

Metoda LIFO (Last– In-First-Out), nejdříve se vydává ze skladu zboží nebo materiál, který byl dodán do skladu jako poslední.Tato metoda není v současné době u nás povolena.

57

metoda průměrné ceny spočívá v provádění cyklického oceňování, tj. vypočítáváme průměrnou cenu zásob v určitých intervalech (týden, měsíc). Může jít o vážený aritmetický průměr proměnlivý, kdy po každém novém přírůstku se zjišťuje i nový průměr, nebo vážený aritmetický průměr periodický, který je založen na tom, že se průměr nepočítá po každém jednotlivém přírůstku, ale za určité období, ne však delší než měsíc,

metoda skutečné pořizovací ceny, pevná skladová cena materiálu nebo zboží v tomto případě není nutno složitě zjišťovat pořizovací cenu spotřebovaných zásob, protože mají vždy stejnou cenu bez ohledu na cenové výkyvy. Jednou za období je však třeba spočítat výši cenového rozdílu.

Za doprovodný náklad se nepovažuje daň z přidané hodnoty, pokud je účetní jednotka plátcem daně z přidané hodnoty.Tato daň se účtuje na zvláštní účet !

Schéma pořízení materiálu u varianty A:

321 Dodavatelé

faktura za materiál

112 Materiál

501 Spotřeba materiálu

výdej materiálu do potřeby

Varianta B je založena na zaúčtování nakoupených zásob přímo do spotřeby (na nákladový účet), a to v průběhu celého roku.Varianta B vyžaduje ke konci účetního období provést inventuru zásob a opravit majetkové a nákladové účty podle skutečného stavu, aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření a konečné rozvahy.

58

Schéma pořízení materiálu u varianty B:

321 Dodavatelé

501 Spotřeba materiálu

Faktura za materiál

TEST - vyberte jednu nebo více správných odpovědí z uvedených tvrzení:

1) Podnik nakupuje stejný typ zboží za různé ceny od různých dodavatelů (např. 10 ks za 5, 15 ks za 7, 8 ks za 4. Při spotřebě (vyskladnění např. 20 ks) může oceňovat toto zboží podle zákona o účetnictví metodou

a)

LIFO,

b)

pouze metodou FIFO,

c)

FIFO nebo váženým aritmetickým průměrem,

d)

není určeno, podnik si stanoví vlastní metody ocenění.

2) Podnik vyskladnil zboží za účelem dalšího prodeje. Podnik používá způsob účtování B. Tuto skutečnost podnik zaúčtuje jako

a)

snížení stavu zboží na skladě a zvýšení pohledávek za odběrateli,

b)

snížení stavu zboží na skladě a náklad – prodané zboží v pořizovací ceně,

c)

snížení stavu zboží na skladě a zvýšení výnosů – tržby za prodané zboží,

d)

při tomto způsobu účtování se o „vyskladnění“ neúčtuje.

59

3) Podnik používá periodický způsob účtování zásob (způsob B). Tento podnik obdržel fakturu na nákup zboží, zboží bylo převzato. Tato operace se v účetnictví podniku projeví jako

a)

zvýšení stavu zásob na skladě a zvýšení závazků,

b)

zvýšení stavu na skladě a snížení stavu pokladny,

c)

zvýšení nákladové položky Prodané zboží v pořizovací ceně a zvýšení závazků,

d)

zvýšení nákladové položky Prodané zboží v pořizovací ceně a snížení stavu pokladny.

4) Podnik vyskladnil zboží za účelem dalšího prodeje. Podnik používá průběžný způsob účtování zboží (způsob A). Tuto skutečnost podnik zaúčtuje jako

a)

snížení stavu zboží na skladě a zvýšení pohledávek za odběrateli,

b)

při tomto způsobu účtování se o „vyskladnění“ neúčtuje,

c)

snížení stavu zboží na skladě a náklad – prodané zboží v pořizovací ceně,

d)

snížení stavu zboží na skladě a zvýšení výnosů – tržby za prodané zboží.

5) Společnost – neplátce DPH nakupuje zboží na fakturu. Na faktuře je uvedena cena zboží 100 a DPH 19. Společnost účtuje zboží způsobem B. Nákup zboží se proto projeví v účetnictví společnosti jako

a)

náklad Prodané zboží v pořizovací ceně ve výši 100, DPH na vstupu 19 a závazky z obchodního styku ve výši 119,

b)

náklad Prodané zboží v pořizovací ceně ve výši 100 a závazky z obchodního styku ve výši 100,

c)

náklad Prodané zboží v pořizovací ceně ve výši 119 a závazky z obchodního styku ve výši 119,

d)

náklad Prodané zboží v pořizovací ceně ve výši 100, DPH na výstupu 19 a závazky z obchodního styku ve výši 119.

60

6) Mezi materiál lze také zařadit

a)

zboží,

b)

výrobky,

c)

polotovary,

d)

drobný hmotný majetek.

7) Nakoupené zásoby materiálu lze ocenit

a)

metodou FIFO,

b)

metodou LIFO,

c)

metodou průměrných cen,

d)

žádná z odpovědí není správná

8) Součástí pořizovací ceny materiálu nebude

a)

doprava,

b)

montáž,

c)

clo,

d)

DPH u neplátců.

9) Ocenění úbytku zásob nelze provést

a)

metodou LIFO,

b)

metodou FIFO,

c)

metodou průměrných cen,

d)

žádná z odpovědí není správná.

10) O zásobách materiálu se neúčtuje:

a)

způsobem A,

b)

způsobem B,

c)

způsobem C,

d)


61

11) Pořízení materiálu způsobem A se účtuje na účet

a)

111 – pořízení materiálu,

b)

131 – pořízení zboží,

c)

041 – pořízení dlouhodobého nehmotného majetku,

d)

042 – pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

14) Metoda ocenění úbytku zásob průměrnými cenami používá výpočet

a)

aritmetického průměru,

b)

váženého aritmetického průměru,

c)

analogického průměru,

d)

prostého průměru.

15) Účetním dokladem pro zachycení pohybu materiálu není

a)

příjemka,

b)

výdejka,

c)

příjmový pokladní doklad,

d)


16) Knihou analytických účtů k účtu materiál na skladě je

a)

skladová karta,

b)

faktura za materiál,

c)

obratová soupiska zásob,

d)


Správné odpovědi: 1) c, 2) d, 3) c, 4) c, 5) c, 6) d, 7) a, c, 8) b, 9) a, 10) c, 11) a, 14) b, 15) c, 16) a.

62

6.3

Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobý finanční majetek je charakterizován vysokou likvidností a bezprostřední obchodovatelností. Likvidnost je snadnost přeměny majetku na peníze.

Krátkodobý finanční majetek tvoří:

peníze v hotovosti v pokladně, šeky a poukázky k zúčtování, ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky), účty v bankách (běžný účet, termínovaný vkladový účet), cenné papíry a podíly určené k prodeji držené do jednoho roku, dluhové cenné papíry splatné do jednoho roku (dluhopisy, pokladniční poukázky).

6.3.1

Pokladna, peníze na cestě, ceniny

Pokladna se používá tam, kde placení prostřednictvím bankovního účtu je často neproveditelné nebo neúčelné. Pokladna je vedená v českých korunách, ale může být pokladna v cizích měnách, pak se tato pokladna vede odděleně. Hodnota cizích měn se přepočítává kurzem.9 Pokladnu vede pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně. Příjem a výdej peněz se provádí na pokladně prostřednictví příjmových a výdajových dokladů.

Alespoň jednou za účetní období musí být provedena inventarizace pokladní hotovosti, tj. porovnání skutečně zjištěné hotovosti se stavem v pokladní knize.

9

Používá se pevný nebo aktuální kurz podle určení účetní jednotky.

63

O provedené inventarizaci se vyhotovuje zápis a vyčísluje se inventarizační rozdíl, který může být:

schodek (manko), kdy skutečný stav je nižší než stav v účetnictví, přebytek, jestliže skutečný stav je vyšší než v účetnictví. Pro účtování pokladny používáme účet 211, který můžeme analyticky členit dle jednotlivých pokladen, případně měn.

Peníze na cestě je účet, který slouží k zachycení časového nesouladu mezi převodem hotovosti z pokladny na běžný účet či naopak. Pro peníze na cestě používáme účet 261.

Schéma převod hotovosti z běžného účtu do pokladny:

221 Běžný účet

261 Peníze na cestě

výběr v bance

211 Pokladna

příjem do pokladny

Ceniny jsou majetek, který má svoji jmenovitou hodnotu, patří sem poštovní známky, dálniční známky, kolkové známky, stravenky. Nákup se účtuje jako zvýšení majetku a snížení peněz. Spotřeba cenin se účtuje do nákladů10.

Pro účtování cenin používáme účet 213, pro účtování jednotlivých cenin můžeme použít analytické účty. 10

V případě výdeje stravenek zaměstnancům se do nákladů účtuje část, kterou na kterou přispívá zaměstnavatel, hodnota, kterou si hradí zaměstnanec se zaúčtuje jako pohledávka za zaměstnancem a je provedena srážka ze mzdy.

64

6.3.2

Bankovní účet, úvěr

Bankovní účet je zpravidla zřízen při založení firmy. Banka zasílá účetní jednotce informace o pohybu na účtu – výpisy z běžného účtu. Prostřednictví běžného účtu provádí firma platební styk, zasílá úhrady dodavatelům, mzdy zaměstnancům, odvody finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám atd.. Zároveň na běžný účet provádí odběratelé úhrady za prodané výrobky, služby a zboží. Banka účtuje poplatky, které jsou nákladem, připisuje úroky, které jsou výnosem účetní jednotky. Účetní jednotka na základě výpisu z běžného účtu účtuje o pohybu peněz. Bankovní účet se účtuje účtu 221 s možnosti analytického členění při větším počtu účtů, nebo v případě účtů vedených v zahraničních měnách. Úvěry jsou doplňkovým zdrojem, banka zpravidla připisuje poskytnutý úvěr na běžný účet firmy. V některých případech provádí úhrady přímo dodavatelům (investiční úvěry). Úvěry se splácejí z běžného účtu. Cenou za poskytnutý úvěr je úrok, úrok je nákladem účetní jednotky. Podkladem pro účtování úvěru jsou výpisy úvěrových účtů.

Úvěry členíme na:

krátkodobé úvěry (doba splatnosti do 1 roku) účtová třída 2 dlouhodobé úvěry (doba splatnosti nad 1 rok) účtová třída 4


1) Doklad, kterým se prokazuje výdej peněz v hotovosti, se obvykle nazývá

a) výdajový pokladní doklad, b) příjmový pokladní doklad, c) výdejka, d) příjemka.

65

2) O krátkodobých bankovních úvěrech se účtuje na účtech

a) 211 – pokladna, b) 231 – krátkodobý bankovní úvěr, c) 213 – ceniny, d) 461 – dlouhodobé bankovní úvěry.

3) Úrok z krátkodobého bankovního úvěru je pro účetní jednotku obvykle

a) nákladem, b) výnosem, c) zvýšením stavu majetku, d) žádná z odpovědí není správná.

4).Mezi ceniny nepatří

a) kolkové známky, b) poštovní známky, c) dálniční známky, d) silniční daň.

5) Analytickou evidenci k účtu 211 – pokladna lze vést

a) podle hmotně odpovědných osob, b) podle jednotlivých měn, c) podle okamžiku uskutečnění účetní operace, d) žádná z odpovědí není správná.

6) Bezhotovostní úhradu došlé faktury podnik zaúčtuje na základě a) výpisu z bankovního účtu, b) příkazu k úhradě, c) výdajového pokladního dokladu, d) žádná z odpovědí není správná. Správné odpovědi: 1) a, 2) b, 3) a, 4) d, 5) c, 6) a.

66

6.4

Zúčtovací vztahy

Zúčtovací vztahy obsahují pohledávky a závazky účetní jednotky většinu vně podniku, pro jejich účtování je určena účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy.Tato účtová třída obsahuje účty pro sledování všech pohledávkách a krátkodobých závazků účetní jednotky, a to pohledávek a závazků z obchodního styku, tak i zúčtovací vztahy vůči zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám, správám sociálního zabezpečení, finančním úřadům, společníkům,účastníkům sdružení a podnikům ve skupině.

V rámci zúčtovacích vztahů se respektuje zásada zákazu kompenzace. To znamená, že závazky a pohledávky z obchodních vztahů se sledují odděleně.

Pohledávky a závazky se sledují především podle doby splatnosti a dělíme je na dlouhodobé a krátkodobé.

6.4.1

Účtování o pohledávkách

Pohledávka představuje právo jedné osoby (věřitele) požadovat po druhé osobě (dlužníku) provedení úhrady. Účetně je pohledávka majetkem věřitele, konkrétně oběžným aktivem účetní jednotky.

Pohledávky z obchodního styku zahrnují:

pohledávky za odběrateli, pohledávky spojené s používáním směnek, pohledávky z titulu poskytnutých záloh dodavatelům, ostatní pohledávky.

Pro účtování pohledávek je určena účtová skupina 31 – Pohledávky, kterou si účetní jednotka zpravidla člení na syntetické účty.

67

6.4.2

Účtování o závazcích

Závazky představují povinnost dlužníka něco poskytnout. V praxi převažuje povinnost peněžního dluhu.

Závazky se dělí na dvě skupiny:

krátkodobé (předpoklad uhrazení do jednoho roku), dlouhodobé. Pro účtování o krátkodobých závazcích se používá účtová skupina 3.

Účtová skupina 32 obsahuje převážně závazky z obchodního styku, především se jedná o závazky vůči dodavatelům a přijaté provozní zálohy,

účtová skupina 33 obsahuje pracovně právní závazky organizace vůči zaměstnancům, zúčtovací vztahy se zdravotními pojišťovnami, správě sociálního zabezpečení a veškeré závazky a pohledávky vůči zaměstnancům,

účtová skupina 34 obsahuje závazky z titulu daňové povinnosti, jedná se o předpis úhrady daně přidané hodnoty, daně ze závislé činnosti, srážkové daně, daně z nemovitosti, daně silniční,

účtová skupina 36 obsahuje závazky účetní jednotky ke společníkům, závazky sdružení k účastníkům sdružení,

účtová skupina 37 a 38 obsahuje účty, vyjadřující závazky, nebo pohledávky. Přechodné účty aktiv vyjadřují pohledávky, přechodné účty pasiv vyjadřují závazky.

68

6.4.3

Účtování o mzdách

Mzdou se rozumí peněžité plnění (případně naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům mzdu podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě.

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu, příplatky, prémie, odměny, náhrady mzdy.

Základní mzda může být: úkolová (její výše závisí na objemu vykonané práce), časová (její výše závisí na čase, který pracovník odpracoval).

Výpočet mzdy

Základním podkladem pro výpočet mzdy a její následnou výplatu je doklad o přítomnosti zaměstnance na pracovišti (např. docházková kniha). Mzda se vypočítá a účtuje většinou za kalendářní měsíc.

Čistá mzda = hrubá mzda – zákonné srážky

Částka k výplatě = čistá mzda – ostatní srážky + nemocenské dávky

Super hrubá mzda = je součet hrubé mzdy zaměstnance a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

69

Srážky ze mzdy

Zákonné srážky - mzdová účtárna je srazí automaticky, aniž by potřebovala souhlas zaměstnance, jsou to :

záloha na daň (zaměstnavatel je povinen srazit z hrubé mzdy zálohu na daň a odvést na účet finančního úřadu), základem11 pro výpočet zálohy na daň je superhrubá mzda,

zdravotní pojištění (taktéž zdravotní pojištění ve výši 4,5 % je zaměstnavatel povinen srazit a odvézt zdravotní pojišťovně), sociální pojištění (sociální pojištění ve výši 8 % po provedení srážky odvádí zaměstnavatel na účet sociální správy).

Ostatní srážky – musí být uzavřena dohoda o srážkách mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, takové srážky jsou například :

spoření, pojištění, výživné. Zaměstnavatel je povinen hradit za své zaměstnance sociální a zdravotní pojištění, podkladem pro výpočet odvodu je hrubá mzda zaměstnance.

Výše (sazba) pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele je 26 % a u zdravotního pojištění 9 %. Odvod pojistného za zaměstnance je pro účetní jednotku nákladem. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhradu mzdy12 v období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, tato náhrada je nákladem účetní jednotky.

11

Do konce roku 2008 se daň počítala z hrubé mzdy. Princip super hrubé mzdy stanovuje § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 12 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění upravuje od 1.1.2009 poskytování nemocenského. Od 15. dne jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny orgány nemocenského pojištění.

70

Výplata mzdy může probíhat formou hotovostní platby nebo převodem na osobní účet zaměstnance, a to vždy ve výplatním termínu. Zaměstnavatel může mzdu vyplácet ve dvou výplatních termínech (záloha na mzdy a doplatek mzdy) nebo pouze v jednom termínu. Zpravidla je termín a způsob mzdy sjednán v pracovní smlouvě.

Podkladem pro zaúčtování mezd je zúčtovací a výplatní listina. Základní typy operací při zaúčtování mezd:13

MD

D

1. Hrubé mzdy zaměstnanců

521

331

2. Náhrada mzdy za nemoc (prvních 14 dnů)

521

331

3. Srážka na soc. zabez. a zdrav. poj.ze mzdy zaměstnanců

331

336

4. Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti

331

342

5. Ostatní srážky ze mzdy(výživné, půjčky)

331

379

6. Výplata čisté mzdy z bankovního účtu

331

221

7. Výplata čisté mzdy z pokladny

331

211

8. Výplata čisté mzdy srážkou ze mzdy

331

335

a) zálohy byly vyšší

342

331

b) zálohy byly nižší

331

342

525

336

a) daně ze závislé činnosti

342

221

b) sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

336

221

335

211

512

335

a) zaměstnanec vrací zbytek zálohy z cestovného

211

335

b) doplatek zaměstnanci na stálou výši zálohy

335

211

9. Roční vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti

10. Předpis dobrovolného připojištění zaměstnanců 11. Úhrada z bankovního účtu:

12. Záloha zaměstnanci na služební cestu 13. Vyúčtování služební cesty zaměstnancem: a) cestovní náklady 14. Vyúčtování rozdílu cestovného:

13

Tabulka použita z knihy Věry Rubánkové, Účetnictví pro úplné začátečníky, Grada 2009, strana 103

71


1) Do mzdových nákladů se účtují

a) pouze čisté mzdy k výplatě, b) pouze hrubé mzdy, c) hrubé mzdy bez záloh, d) čisté mzdy a zálohy.

2) Zákonný odvod zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění

a) je součástí hrubé mzdy, b) je součástí nákladů podniku, c) není součástí nákladů podniku, d) je vždy závazkem.

3) Podkladem pro zaúčtování mezd je

a) pokladní doklad, b) výpis z běžného účtu, c) výplatní pásky zaměstnanců, e) výplatní listina.

4) Zaměstnavatel může zaměstnanci provádět ze mzdy srážku spoření

a) od nástupu zaměstnance do zaměstnání, b) po ukončení zkušební doby, c) na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, d) nemůže provádět nikdy.

72

5) Čistá mzda je

a) hrubá mzdy minus zákonné srážky, b) hrubá mzda minus veškeré srážky, c) hrubá mzda plus prémie, d) hrubá mzda minus vyplacená záloha.

6) Zaměstnavatel je povinen odvádět sociální a zdravotní pojištění

a) zákonem stanoveným procentem z hrubých mezd, b) zákonem stanoveným procentem z čistých mezd, c) pevnou částku dle počtu zaměstnanců, d) není povinen odvádět.

Správné odpovědi: 1) b, 2) b, 3) e, 4) c, 5) a, 6) a. 6.4.4

Účtování o dani z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) patří mezi daně univerzální, nepřímé a předmětem této daně je spotřeba. Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z z přidané hodnoty.

DPH lze stručně charakterizovat jako daň :

všeobecnou - jednou daní je zdaňováno dodání majetku, poskytnutí služeb, pořízení a dodání zboží,

vícestupňovou - představuje zdanění každého stupně při výrobě a obchodování s výrobky, zbožím a poskytováním služeb,

nepřímou - neboť DPH dopadá na konečné spotřebitele a je vybírána a odváděna podnikatelskou sférou, což jsou plátci DPH, ze spotřeby, zatížení občanů je přímo úměrné jejich spotřebě.

73

Předmětem daně dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb.,o dani z přidané hodnoty je:

dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě, za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,

poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,

pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,

dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku Osoby povinné k dani dle § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty jsou:

fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, osobou povinnou k dani se stává fyzická nebo právnická osoba se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč.

Sazby daně dle § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty jsou:

základní sazba daně 19 %, snížená sazba daně 9 %.

74

Zdaňovací období 14 dle § 99 zákona č. 235/2004 Sb., zákona o dani z přidané hodnoty je:

kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

Pro účtování DPH se používá účet 343.

Daň na vstupu (tj.DPH při nákupu), plátce DPH má nárok na odpočet daně při nákupu na vstupu, proto jí účetní jednotka účtuje jako pohledávku za finančním úřadem (MD 343) se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu závazků ve 3. účtové třídě (nejčastěji Dodavatelé), v případě nákupu za hotové ve prospěch účtu 2. účtové třídy (Pokladna).

Daň na výstupu (tj. DPH z prodeje), při prodeji výrobků, zboží a poskytovaných služeb má plátce DPH povinnost připočítat k ceně svých výkonů DPH, kterou účtuje jako závazek vůči finančnímu úřadu (Dal 343), se souvztažným zápisem na účtu Odběratelé.

V daňovém přiznání (sestavuje se měsíčně nebo čtvrtletně) se zjistí porovnáním daně na vstupu a daně na výstupu celková výše buď daňového závazku (daňová povinnost), nebo daňové pohledávky (nadměrný odpočet) za zdaňovací období.

Schéma účtování DPH v průběhu zdaňovacího období:

Daň z přidané hodnoty

DPH na vstupu, tj. z nákupů

DPH na výstupu, tj. z prodejů

vzniká nárok na odpočet

vzniká povinnost odvodu

KZ na MD = nadměrný odpočet

KZ na Dal = daňová povinnost

14

Plátce, jehož obrat dosáhl za předcházející kalendářní rok 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za kalendářní období měsíc.Tuto změnu oznámí správci daně.

75

Příklad : Účetní jednotka nakoupila materiál ,cena bez daně 10 000 Kč, DPH 19 %, s daní 11 900 Kč. Prodala výrobky za 23 800 Kč (DPH 3 800 Kč).

Schéma nákupu materiálu:

111 Pořízení

321 Dodavatelé

materiálu

10 000

343 DPH

1 900

11 900

Schéma prodeje výrobků:

601 Tržby za výrobky

20 000

311 Odběratelé 343 DPH

3 800

23 800

Z těchto účetních operací vznikne účetní jednotce povinnost odvést finančnímu úřadu daň ve výši 1 900 Kč.

76

6.5

Kapitálové účty

Kapitálové účty poskytují přehled o zdrojích majetku. Majetek si firma pořizuje z vlastních zdrojů, což jsou vklady do firmy a zisk, nebo z cizích zdrojů.

Vlastní zdroje krytí jsou:

základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelný fond, ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření běžného účetního období a minulých let. Základní kapitál – účet 411, představuje základní nebo navýšený vklad15 obchodních společností.

Účet individuálního podnikatele – účet 491, tento účet používají podnikající fyzické osoby, nemají předepsanou výši vkladu do firmy. Podnikající fyzická osoba ručí za své závazky celým svým majetkem, nikoli pouze majetkem vloženým do firmy.

Kapitálové fondy – účet 413, vznikají při bezúplatném nabytí majetku a při kapitálových vkladech do firmy. Nemohou být tvořeny ze zisku16.

Fondy ze zisku – účet 42, jsou tvořeny z pozitivního výsledku hospodaření. Zisk, který je předmětem rozdělení, se použije pro výplatu dividend, na tvorbu povinných17 a dobrovolných fondů. Ostatní fondy tvořené ze zisku mohou být fondy rozvoje, sociální fondy.

Výsledek hospodaření – představuje rozdíl mezi výnosy a náklady za účetní období.Tento výsledek hospodaření je zaúčtován na účet 431- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. Kladný výsledek hospodaření je zisk, záporný výsledek hospodaření je ztráta.

15

Obchodní zákoník určuje jeho minimální výši a podmínky jeho zvýšení nebo snížení. O zvýšení či snížení základního kapitálu se účtuje až po zapsání změny v obchodním rejstříku. 16 Jsou používány u neziskových organizací k zaúčtování přijatých darů. 17 Mezi povinné fondy patří rezervní fond, který musí tvořit společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo a státní podnik.

77

Pokud nedojde k jeho využití, provede se zaúčtování na účet 428 – Nerozdělení zisk minulých let (v případě, že účetní jednotka tvořila zisk) nebo účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let (v případě, že účetní jednotka vykazovala ztrátu). 7

Účtování na výsledkových účtech

7.1

Náklady

Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby majetku, práce zaměstnanců a cizích výrobků, za určitým účelem. Náklady se účtují na výsledkových účtech, k nimž protipoložku tvoří úbytek majetku nebo vznik závazků.Náklady musí být zaúčtovány do účetního období s nimž časově a věcně souvisí. Pro potřeby zjištění výsledku hospodaření jsou náklady členěny na provozní, finanční a mimořádné. Náklady

členění

Provozní

Finanční

Mimořádné

číslo

název

50

spotřebované nákupy

51

služby

52

osobní náklady

53

daně a poplatky

54

jiné provozní náklady

55

odpisy, rezervy, opravné položky

56

finanční náklady

57

rezervy a opr. položky finančních nákladů

58

mimořádné náklady

59

daně z příjmu

Provozní náklady zahrnují běžné účetní případy, které souvisejí s podnikatelskou činností. 78

Finanční náklady obsahují finanční operace, provedené účetní jednotkou (např. úroky).

Mimořádné náklady představují účetní náklady na vzniklé neplánovaně (např. škody způsobené živelnými pohromami).

Analytickou evidenci v účtové třídě 5 je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů. Zejména pro náklady, které jsou připočitatelné nebo odečitatelné, pro zjištění základu daně z příjmů je třeba vytvořit samostatnou analytickou evidenci.

7.2

Výnosy

Výnosy jsou peněžním vyjádřením za uznané výkony účetní jednotky.

Účtování o výnosech se řídí těmito zásadami. na jednotlivé účty se účtují účetní případy narůstajícím způsobem, výnosy se účtují do období se, kterým věcně a časově souvisí. Pro zjištění výsledku hospodaření se výnosy tak jako náklady člení na 3 skupiny.

Výnosy členění

číslo

název

60 61 62 64

tržba za vlastní výkony a služby změny stavu vnitropodnikových zásob aktivace jiné provozní náklady

Finanční

66

finanční výnosy

Mimořádné

68

mimořádné výnosy

Provozní

79

7.3

Zjištění výsledku hospodaření

Výsledek hospodaření se zjišťuje na účtu zisků a ztrát a shodná část musí být vykázána jako rozdíl mezi aktivy a pasivy. Pro zjištění výsledku je třeba zaúčtovat všechny účetní operace vyplývající z činnosti účetní jednotky. V nákladech účetní jednotky je třeba zaúčtovat i vypočtenou daň z příjmů, která je nákladem.

Zisk se dělí na:

hrubý zisk (výnosy – náklady), čistý zisk (hrubý zisk – daňová povinnost). Výsledek hospodaření má tyto složky:

provozní výsledek (účtové skupiny 60 až 64 minus skupiny 50 až 55), finanční výsledek (účtová skupina 66 minus účtová skupina 56 a 57), mimořádný výsledek (účtová skupina 68 minus skupina 58).

8

Účetní závěrka

Účetní závěrka je vymezena zákonem o účetnictví a účetní závěrkou vrcholí práce za celé účetní období.

Zákon vymezuje tyto druhy účetních závěrek:

řádná - sestavují ji účetní jednotky k poslednímu dni běžného účetního období, mimořádná – sestavují ji účetní jednotky v mimořádných situacích (privatizace, zrušení, likvidace), mezitímní.

80

Před sestavením účetní závěrky je třeba k poslednímu dni účetního období uzavřít účetní účetní knihy, účetní operace lze rozdělit na dvě části:

1. přípravné práce, které jsou:

inventarizace (prokazuje skutečný stav majetku a závazků), druhy inventarizace

- fyzická zjišťuje skutečný stav např.vážením, měřením, - dokladová ověřuje existenci doklady.

zaúčtování účetních operací na konci účetního období, tvorba opravných položek - ke všem majetkovým účtům můžou být vytvořeny tvz. .opravné položky. Vznikají v souvislosti se změnami ocenění jednotlivých majetkových položek. Může dojít ke dvěma různým případům, a to buď o změnu trvalou, nebo dočasnou.

Příklad: účetní jednotka má ve svém majetku zboží na skladě, které je oceněno částkou 100 000 Kč, ale je v současné době neprodejné, účetní jednotka proto vytváří opravnou položku 30 000 Kč v důsledku dočasného snížení ceny.Pokud následující inventarizace prokáže, že zboží je opět prodejné, opravná položka se zruší. Trvalá změna ocenění nastane v případě manka, nebo škody na majetku a zásobách

Pro tvorbu opravných položek jsou určeny účty skupin 09, 19, 29, 39 podle druhu majetku. Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů 558, 559, 579, 589 a jejich zrušení ve prospěch těchto nákladů.

ošetření pohledávek – pomocí opravných položek k pohledávkám lze vyjádřit riziko spojené s jejich nezaplacením.

81

Příklad:účetní jednotka eviduje pohledávku ve výši 100 000 Kč,tato pohledávka je 10 měsíců po splatnosti. Účetní jednotka k této pohledávce vytvoří opravnou položku ve výši 40 %, tj 40 000 Kč.

vyúčtování kurzových rozdílů – se provede tak, že majetek a závazky, které jsou vedeny v cizí měně, přepočítáme na českou měnu k rozvahovému dni, kurzem devizového trhu České národní banky. Rozdíl z přecenění zaúčtujeme přímo do nákladů nebo výnosů.

Příklad: účetní jednotka má devizový účet, vedený v USD, jeho zůstatek je 1 000 UDS, Kurz centrální banky je k 31.12. je stanoven na 28,12 Kč/USD. Po přepočtu kurzem je zůstatek účtu 28 120 Kč. Zůstatek podle účetnictví je 30 000 Kč. Rozdíl 1 880 Kč je kurzová ztráta (náklad).

časové rozlišení nákladů a výnosů – účetní jednotka zachycuje na účtech časového rozlišení náklady a výnosy, které věcně a časově nesouvisí z uzavíraným obdobím.

Příklad: účetní jednotka obdržela fakturu za pojistné nemovitosti na období květen 2008 až duben 2009, na celkovou částku 12 000 Kč, do uzavíraného účetního období zaúčtujeme částku 8 000 Kč (květen až prosinec 2008), pomocí účtu náklady příštích období zaúčtujeme částku 4000 Kč (leden až duben 2009).

Příklad: účetní jednotka přijala na běžný účet v listopadu 2008 částku 500 000 Kč, kterou nájemník hradí pronajaté sklady. Měsíční nájemné je dohodnuto ve výši 100 000 Kč. Účetní jednotka zaúčtuje částku 200 000 Kč do výnosů uzavíraného účetního období a částku 300 000 Kč na výnosy příštích období.

82

vyúčtování dohadných položek – slouží v těch účetních případech, kdy známe účel, ale neznáme přesnou hodnotu, pohledávky či závazku, umožňuje proúčtovat do příslušného účetního období veškeré známé a uskutečněné operace.

Příklad: účetní jednotka uplatnila škodu u pojišťovny, k rozvažnému dni neobdržela informaci o skutečné výši náhrady, ale předpokládá, že náhrada bude 60 000 Kč. Účetní jednotka zaúčtuje do výnosů částku 60 000 Kč, se souvztažným zápisem na účtu 389 Dohodné položky aktivní.

Příklad: účetní jednotka neobdržela vyúčtování nákladů spojených s pronájmem kancelářských prostor, ale na základě nájemní smlouvy a cen energií odhaduje částku na 85 000 Kč.Účetní jednotka zaúčtuje do nákladů částku 85 000 Kč, se souvztažným zápisem na účtu 389 Dohadné položky pasivní.

tvorba rezerv- účetní jednotka tvoří rezervu, jestliže v budoucnu očekává velký jednorázový výdaj, který by mohl nepříznivě ovlivnit jeho hospodaření (uplatňuje zásadu opatrnosti). Rezervu je možno tvořit např. na opravy dlouhodobého majetku, na pohledávky za dlužníky v konkurzu a vyrovnání.

2. účetní uzávěrka

zjištění hospodářského výsledku před zdaněním, výpočet daně z příjmů a její zaúčtování, uzavření všech účtů, nákladové a výnosové účty na účet 710 – účet zisků a ztrát, rozvahové účty na účet 702 – konečný účet rozvažný.

83

Účetní závěrka obsahuje tyto výkazy:

Rozvaha

je přehled aktiv a pasiv uspořádaných předepsaným způsobem k určitému dni (rozvážnému dni). Podává přehled o majetku (aktivech) účetní jednotky a zdrojích jejího financování (pasivech). Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv (každé aktivum bylo pořízeno z nějakého zdroje).

Výkaz zisku a ztráty podává přehled o nákladech, výnosech a hospodaření účetní jednotky.

Příloha poskytuje doplňující údaje o účetní jednotce:

obecné informace, informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztráty.

Rozsah účetní závěrky:

ve zjednodušeném rozsahu – sestavují účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem,

v plném rozsahu – sestavují účetní jednotky, které mají povinnost auditu.

84

8.1

Souhrnné příklady: 1. Určete strukturu majetku a zdrojů účetní jednotky (sestavte zjednodušenou rozvahu), která vykázala následující aktiva a pasiva:

-

provozní budova (pořizovací cena)

2 900 000 Kč

-

závazky k dodavatelům

-

peníze v hotovosti

-

peníze na běžném účtu

1400 00 Kč

-

zboží na skladě

715 000 Kč

-

stroje (pořizovací cena)

-

fondy vytvářené ze zisku

800 000 Kč

-

nerozdělený zisk z předcházejících let

600 000 Kč

-

základní kapitál

200 000 Kč

-

hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

540 000 Kč

-

oprávky k provozní budově

358 000 Kč

-

oprávky ke strojům

552 000 Kč

-

dlouhodobý bankovní úvěr

910 000 Kč

-

pohledávky z obchodního styku

-

mzdy k výplatě

790 000 Kč 70 000 Kč

1 080 000 Kč

25 000 Kč 180 000 Kč

85

Stálá aktiva celkem ………………………. Vlastní

kapitál

celkem

- ……………………………………………. ……………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - …………………………………………….

Oběžná

aktiva

……………………..

celkem Cizí

zdroje

celkem

…………………………

- ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - …………………………………………….

Aktiva ……………………………...

celkem Pasiva ………………………………

86

celkem

Řešení příklad 1:

Počáteční rozvaha: název

částka

Stále aktiva celkem

3 070 000 Vlastní kapitál celkem

název

částka

provozní budova stroje

2 900 000 základní kapitál 1 080 000 fondy vytvořené ze zisku nerozdělený zisk z předcházejících let oprávky k provozní budově -358 000 hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení oprávky ke strojům -552 000 Oběžná aktiva celkem

950 000 Cizí zdroje celkem

peníze v hotovosti peníze na běžném účtu zboží na skladě pohledávky

70 000 závazky k dodavatelům 140 000 mzdy k výplatě 715 000 dlouhodobý bankovní úvěr 25 000

Aktiva celkem

4 020 000 Pasiva celkem

87

2 140 000 200 000 800 000 600 000 540 000

1 880 000 790 000 180 000 910 000

4 020 000

2. Doplňte do tabulky předkontaci a zjistěte výsledek hospodaření účetní jednotky (o zásobách se účtuje způsobem A).

MD Faktura za nákup osobního automobilu

180 000 Kč

Výdej prodaného zboží ze skladu

350 000 Kč

Faktura přijatá za spotřebu plynu

50 000 Kč

Výplat mezd v hotovosti

30 000 Kč

Hrubé mzdy

250 000 Kč

Výplata mezd z běžného účtu

140 000 Kč

Faktura vydaná za prodané zboží

780 000 Kč

Úroky z úvěru hrazené z běžného účtu

5 000 Kč

Faktura přijatá za opravu stroje

15 000 Kč

Úhrada odběratele za fakturu z loňského roku

25 000 Kč

Nákup kancelářských potřeb v hotovosti

5 000 Kč

Náklady na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců

75 000 Kč

Odpisy budovy

10 000 Kč

Odpisy strojů

5 000 Kč

Splátka úvěru z běžného účtu

1 500 Kč

Úhrada dodavateli z běžného účtu

90 000 Kč

Úhrada odběratele na běžný účet

750 000 Kč

88

D

Náklady

Výnosy

-…………………………………………….

- …………………………………………….

- ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. - ……………………………………………. Náklady celkem

Výnosy celkem

Hospodářský výsledek .………………………………………………………………….

89

Řešení příklad 2:

Faktura za nákup osobního automobilu Výdej prodaného zboží ze skladu Faktura přijatá za spotřebu plynu Výplat mezd v hotovosti Hrubé mzdy Výplata mezd z běžného účtu Faktura za prodané zboží Úroky hrazené z bankovního úvěru Faktura přijatá za opravu osobního automobilu Úhrada odběratele za fakturu z loňského roku Nákup kancelářských potřeb v hotovosti Náklady na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců Odpisy budovy Odpisy strojů Splátka úvěru z běžného účtu Úhrada dodavateli z běžného účtu Úhrada odběratele na běžný účet

Náklady Výnosy výdej prodaného zboží ze skladu 350 000 Prodané zboží spotřeba plynu 50 000 hrubé mzdy 250 000 úroky z úvěru 5 000 oprava stroje 15 000 kancelářské potřeby 5 000 náklady na soc. a zdr.pojištění 75 000 odpisy budovy 10 000 odpisy strojů 5 000 Náklady celkem 765 000 Výnosy celkem

Hospodářský výsledek

15

90

180 000 Kč 350 000 Kč 50 000 Kč 30 000 Kč 250 000 Kč

MD 042 504 501 331 521

D 321 132 321 211 331

140 000 Kč 780 000 Kč 5 000 Kč 15 000 Kč 25 000 Kč 5 000 Kč 75 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč

331 311 562 511 311 501 524 551 551

221 604 221 321 221 211 336 081 082

1 500 Kč 90 000 Kč 750 000 Kč

461 321 221

221 221 311

780 000

780 000

9

Přílohy

1) Směrná účtová osnova (dle vyhlášky 500/2002 Sb.) Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 01 Dlouhodobý nehmotný majetek 02 Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 05 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 Dlouhodobý finanční majetek 07 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 Opravné položky k dlouhodobému majetku

Účtová třída 1 - Zásoby 11 Materiál 12 Zásoby vlastní výroby 13 Zboží 15 Poskytnuté zálohy na zásoby 19 Opravné položky k zásobám

Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní účty 21 Peníze 22 Účty v bankách 23 Krátkodobé bankovní úvěry 24 Krátkodobé finanční výpomoci 25 Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 Převody mezi finančními účty 29 Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

91

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

31 Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 Závazky (krátkodobé) 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 Zúčtování daní a dotací 35 Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 36 Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 37 Jiné pohledávky a závazky 38 Přechodné účty aktiv a pasív 39 Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

41 Základní kapitál a kapitálové fondy 42 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 Výsledek hospodaření 45 Rezervy 46 Dlouhodobé bankovní úvěry 47 Dlouhodobé závazky 48 Odložený daňový závazek a pohledávka 49 Individuální podnikatel

Účtová třída 5 - Náklady

50 Spotřebované nákupy 51 Služby 52 Osobní náklady 53 Daně a poplatky 54 Jiné provozní náklady

92

55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 Finanční náklady 57 Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 Mimořádné náklady 59 Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Účtová třída 6 - Výnosy

60 Tržby za vlastní výkony a zboží 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 Aktivace 64 Jiné provozní výnosy 66 Finanční výnosy 68 Mimořádné výnosy 69 Převodové účty

Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty

70 Účty rozvažné 71 Účet zisků a ztrát 75 až 79 Podrozvahové účty

Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví

93

2) Účtový rozvrh18pro podnikatele:

18

Použito z http://www.oakobrno.cz/download.php

94

95

3) Rozvaha19

19

Použito z http:/www: danovapriznani.cz/

96

97

98

99

4) Výkaz zisku a ztráty20

20

Použito z http: /www: danovapriznani.cz/

100

101

10 Závěr Cílem mé práce bylo zpracovat ucelený materiál, který by studentům předmětu „Základy účetnictví“ umožnil osvojit pojmy v oblasti účetnictví, orientovat se v legislativních požadavcích na vedení účetnictví a teoretické znalosti použít při řešení základních účetních operací. Věřím, že vám text pomohl srozumitelně pochopit problematiku základů účtování v podvojném účetnictví a u některých z vás probudil zájem o tuto odbornou oblast a budete se snažit své dosavadní znalosti rozšířit.

102

11 Seznam použité literatury a doporučené literatury Blechová Beáta, Janoušková Jana, Podvojné účetnictví v příkladech 2009, GRADA Publishing,a.s,2009, ISBN 978-80-247-2931-2 Burda Zdeněk st., Burda Zdeněk ml., Munzar Vladimír, Účetnictví pro 2. ročník obchodních akademií a pro ostatní střední školy, Nakladatelství FORTUNA 2000,2004,2006, ISBN 80-7168-967-X Čermáková Hana,Účetnictví shrnutí základů pro maturanty, vysokoškoláky i podnikatele 2008, Ostrava : MIRAGO, 80-86617-35-1 Fišerová, Chalupa, Kadlec, Pilátová, Procházková, Sedlák, Skálová, Tkláč, Vlach, Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008, 6.vydání,Praha, ANAG 2008, ISBN 978-80-7263-450-7 Landa Martin, Organizace účetních agend ve firmě, Management Press, NT Publishing, s.r.o. 2005,ISBN 80-7291-123-2 Lošťák Milan, Prudký Pave,l Hmotný a nehmotný majetek v praxi Opletalová Alena, Základy účetnictví, 1.vydání,Olomouc Universita Palackého 2006, ISBN 80-244-1296-9 Preislerová Dagmar, Účetnictví pro střední školy a podnikatele, MC nakladatelství, Moldavská 11,Brno Rubáková Věra, Účetnictví pro úplné začátečníky 2009,GRADA Publishing, a.s,2009,ISBN 978-80-247-2943-5 Strouhal Jiří, Židlická Renáta, Účetnictví 2008,Velká kniha příkladů, Brno, Computer Press,a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1910-5 Zákon č. 563/1991Sb.,o účetnictví

103

2 Předmět, význam, funkce účetnictví. 2.1 Předmět účetnictví

Recommend Documents