2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky. 19. srpna 2011

2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky 19. srpna 2011

1

OBSAH MANAGERSKÉ SHRNUTÍ .......................................................................................................................................... 4 1

Celkový kontext druhého NAPEE ................................................................................................................... 4 1.1

Hlavní body druhého NAPEE................................................................................................................ 5

1.1.1

Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU ................................................ 5

1.1.2

Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby .................................................................. 5

1.1.3

Synergické vlivy ............................................................................................................................... 6

1.2

Národní kontext úspor energie............................................................................................................ 7

1.2.1

Státní energetická koncepce ........................................................................................................... 7

1.2.2

Vývoj konečné spotřeby v ČR .......................................................................................................... 7

1.3

Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků ............................................................ 9

1.3.1

Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES ......................................................................................... 9

1.3.2

Úspory energie podle NAPEE-I ........................................................................................................ 9

1.3.2.1 Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I. ..................................................................................... 9 1.3.2.2 Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok 2010. ...................... 10 1.3.2.3

2

1.3.3

Úspory na straně primární spotřeby energie ................................................................................ 12

1.3.4

Celkové úspory .............................................................................................................................. 13

Primární úspory energie .............................................................................................................................. 14 2.1

Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie................................................. 14

2.2

Seznam strategií pro primární úspory energie .................................................................................. 15

2.3

Opatření pro primární úspory energie .............................................................................................. 15

2.3.1

Energetická úsporná opatření na straně dodávky ........................................................................ 15

2.3.1.1

Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla ..................................................................... 15

2.3.1.2

Podpora kombinované výroby a tepla ..................................................................................... 15

2.3.2 3

Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až 2010. .......................... 11

Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu ..................................................................... 16

Úspory energie v konečné spotřebě v spotřebitelských odvětvích ............................................................. 16

2

3.1 Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie 16 3.1.1

Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok ............................... 16

3.1.1.1

Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2010 .......... 16

3.1.1.2

Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2016 16

3.1.2

Národní cíl pro pasivní energetické domy .................................................................................... 18

3.2

Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie ........................................................... 18

3.3

Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě ............................................................. 18

3.3.1

Metodika výpočtu ......................................................................................................................... 18

3.3.1.1 3.3.2

Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů .................................................................... 18

Jednotlivá opatření ....................................................................................................................... 31

3.3.2.1

Opatření v sektoru domácností ............................................................................................... 31

3.3.2.2

Opatření v terciárním sektoru .................................................................................................. 33

3.3.2.3

Opatření v průmyslu ................................................................................................................ 34

3.3.2.4

Opatření v sektoru dopravy ..................................................................................................... 37

3.3.2.5

Opatření v sektoru zemědělství ............................................................................................... 38

3.3.2.6

Horizontální opatření ............................................................................................................... 39

3.3.3 3.4 3.4.1

Shrnutí celkových úspor energie v konečné spotřebě .................................................................. 45 Veřejný sektor ................................................................................................................................... 47 Příkladná role veřejného sektoru.................................................................................................. 47

3.5

Zajištění dostupnosti poradenských služeb a informací .................................................................... 48

3.6

Povinnosti energetických společností na podporu úspor energie při konečné spotřebě ................. 49

3.7

Trh s energetickými službami ............................................................................................................ 50

3.8

Strategie pro zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie .......................................... 51

Opatření ke zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou ........................................................................ 52

4

3.9 budov

Opatření k podpoře implementace směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti 53

3.10

Alternativní opatření pro systémy vytápění a klimatizace ................................................................ 54

Zřízení kompetentních orgánů a pověřených organizací ............................................................................. 55

3

Příloha 1. Seznam opatření s popisem výpočtu úspor energie ............................................................................ 56

MANAGERSKÉ SHRNUTÍ Druhý akční plán energetické účinnosti byl zpracován z důvodu aktualizace údajů o energetických úsporách dosažených v ČR. Tento plán popisuje plnění doporučení a opatření obsažených ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Aktualizace druhého akčního plánu energetické účinnosti ukázala, že ČR plní své dosavadní závazky vyplývající za Směrnice, a díky implementaci nových požadavků týkající se energetické náročnosti budov, bude plnit i celkové požadavky Směrnice v roce 2016.

1

CELKOVÝ KONTEXT DRUHÉHO NAPEE

V roce 2006 byla v rámci Evropské unie přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Lze konstatovat, že Směrnice o energetické účinnosti a energetických službách byla v ČR plně implementována s výjimkou článku, jeho odstavců, týkajících se bílých certifikátů a dobrovolných dohod, které v legislativě ČR neexistují. Z jejího znění, článku 14, odstavce 2 vyplývá pro členské státy povinnost předložit Evropské komisi akční plány energetické účinnosti: 

první akční plán energetické účinnosti do 30. června 2007



druhý akční plán energetické účinnosti do 30. června 2011



třetí akční plán energetické účinnosti do 30. června 2014.

Úsporám energie je v ČR věnována pozornost dlouhodobě. Prvním vládním dokumentem podloženým uvolněním určitých finančních prostředků byl „Národní program nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů na roky 2006 – 2009“. Jeho prioritami byly: 

maximalizace energetické a elektroenergetické účinnosti a využití úspor energie,



vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,



vyšší využití alternativních paliv v dopravě.

Pokud jde o růst energetické účinnosti konkrétní cíl, byl růst EE o 2,6 % ročně a úspory energie cca 11 PJ ročně (3056 GWh), což je zhruba o 800 GWh ročně více, než vyplývá z výše uvedené směrnice. Týká se to však i úspor energie na primární straně. Viz dokument http://www.mpo.cz/dokument6742.html. Národní program byl novelou zákona č. 406/2000 Sb., § 5 z roku 2007 změněn na Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a tak potvrdil závazek v duchu úrovně cílů NAPEE-I i NAPEE-II. Rovněž dokument schválený vládou v roce 2004, nazvaný „Státní energetická koncepce“, stále udržuje mezi prioritami a cíli: 

Prosadit plnění NAPEE-I a splnit celkový národní orientační cíl úspor energie k roku 2016 ve výši 71,43 PJ a k roku 2030 tuto hodnotu zvýšit ještě na 80 PJ. Národní orientační cíl se právě shoduje s cílem stanoveným podle výše uvedené Směrnice ESD.

4

Tento dokument je finální zprávou obsahující návrh druhého akčního plánu, dále označovaného jako NAPEE–II. Je zpracován podle nového jednotného návrhu šablony Evropské komise, Joint Research Center z listopadu 2010. Návrh NAPEE-II se obsahem shoduje s návrhem šablony od Evropské komise. 1.1 1.1.1

Hlavní body druhého NAPEE Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU

Před sestavením NAPEE-II došlo k upřesnění národního indikativního cíle konečných úspor energie oproti hodnotě vyčíslené v NAPEE-I. Výpočet kumulativního objemu úspor energie v letech 2007 - 2016 měl být založen v souladu s metodikou výpočtu podle Směrnice 2006/32/EC na skutečné konečné spotřebě energetických zdrojů v letech 2002 – 2006. Původní údaje o konečné spotřebě energie pro rok 2006 však musely být v době zpracování NAPEE-I odhadnuty, protože skutečné hodnoty podle ČSÚ nebyly ještě v té době k dispozici. Později zveřejněné skutečné hodnoty se od odhadovaných lišily, a proto bylo přistoupeno k upřesnění cílů.

Tabulka 1 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR NAPEE-II NAPEE-I Průměr pětiletého období 2002 – 2006 225 651 GWh 220 462 GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016 20 309 GWh 19 842 GWh Průměrná roční úspora za období 2008 až 2016 2 257 GWh 2 205 GWh Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na oficiální údaje ČSÚ, se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9% průměru konečné spotřeby v letech 2002 – 2006 a to z hodnoty 19 842 GWh na 20 309 GWh. V procentuálním vyjádření to je zvýšení o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I. 1.1.2

Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby

V následující tabulce jsou souhrnně uvedena veškerá opatření, navržená do NAPEE-II, a jejich přínosy v jednotlivých letech sledovaných akčními plány. Pro přehlednost jsou zahrnuty pro období 2008 až 2010 i údaje z NAPEE-I.

Tabulka 2 Souhrnný přínos opatření podle NAPEE-I a NAPEE-II 2008-2010 Navrhovaná opatření celkem v sektoru Domácnosti Terciární sektor Průmysl Doprava Zemědělství Průřezová opatření přes všechny sektory CELKEM Procentuálně

Přínos* [GWh] 1 362 541 499 1 032 64 1 981 5 479 2,43 %

2011-2013 2014-2016 přínos [GWh] 2 096 734 653 1 173 104 2 249 7 009 3,11 %

přínos [GWh] 2 419 687 1 195 1 577 147 2 680 8 705 3,86 %

Celkový přínos r.2016 [GWh] 5 874 1 963 2 349 3 782 316 6 910 21 194 9,39 %

* Přínos ověřen pouze částečně, na té části projektů realizovaných, částečně financovaných a vyhodnocených podle programů zaměřených na úspory energie a skleníkových plynů. Viz hodnocení bottom-up v další části zprávy.

Podle tohoto primárního hodnocení se ukazuje, že NAPEE-II je nastaven tak, aby byl splněn národní indikativní cíl 9 % úspor v konečné spotřebě v roce 2016, ale bez započtení synergických vlivů. 5

1.1.3

Synergické vlivy

Pro jednotlivá sektorová opatření včetně průřezových byly v Akčním plánu vypočítány, příp. odhadnuty úspory energie. Mezi různými opatřeními, např. mezi různými dotačními tituly, technickými normami a propagačními programy, existuje ale určitý překryv. Jinými slovy, nová opatření mají sice doplňující efekt, ale tento efekt není stoprocentní, existuje mezi nimi překryv. To znamená, že součet úspor dosažených dvěma úspornými programy je menší, než úspory za každý program zvlášť. Všechna opatření byla porovnána prostřednictvím speciálně vytvořené matice. V ní bylo možno porovnat všechna opatření mezi sebou a vyznačit, kde dochází k synergickým vlivům a kde naopak existuje multiplikační efekt. V následující tabulce jsou vyčísleny úspory energie vždy za každý sektor zvlášť bez započtení překryvů a zároveň s jejich započtením.

Tabulka 3 Přehled úspor včetně vlivu překryvů opatření Sektor

Přínos v období 2011-2013 GWh 3 238 853 570 93 104 3 054 7 913

Přínos celkem k 2016 GWh 5 874 1 963 2 349 3 782 316 6 910 21 194

Faktor

Přínos v období 2011-2013 GWh 3 076 810 570 93 104 2 749 7 403

Přínos celkem k 2016 GWh 5 390 2 145 2 127 853 316 7 734 18 565

Domácnosti 0,95 Terciér 0,95 Průmysl 1 Doprava 1 Zemědělství 1 Průřezové 0,9 CELKEM % přínos z konečně 3,51 % 9,39 % 3,28 % 8,23 % spotřeby Pro splnění indikativního cíle k roku 2016 se započtením synergických vlivů se jeví opatření, zahrnutá do NAPEE II, jako nedostatečná - pokud je odhad jejich přínosů zcela správný. Cíle 9 % není ani dosaženo pokud v souladu se Směrnicí započteme do celkových úspor energie i úspory z let 2005 až 2007 ve výši celkem 1 183 437 GJ resp. 329 GWh/rok, vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Pro dosažení cíle je proto potřeba navrhnout: 

Posílení účinnosti stávajících opatření (tento přístup je nákladově efektivnější než opatření nová)



Návrh dodatečných opatření



Pro zkvalitnění odhadů přínosů bude významné vyhodnocení existujících, již prováděných opatření a sledování a analýza ukazatelů energetické náročnosti. Byla vybrána a doporučena opatření pro bottomup sledování – zejména se jedná o opatření, která souvisí s poskytováním podpory ze zdrojů ČR a /nebo EU a sledování a ověřování přínosů je zahrnuto jako požadavek pro poskytnutí dotace. Je např. možné mít k dispozici výstupy z vyhodnocení dosažených úspor u Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Zelená úsporám – vzhledem ke kritériím těchto programů je tato podmínka snadno splnitelná. (SFŽP) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).

Z tabulky vyplývá, že opatřeními je splněn cíl k roku 2013 – horizont 2. národního akčního plánu energetické účinnosti, ale splnění celkového cíle k roku 2016 zůstává otevřeným.

6

1.2

Národní kontext úspor energie

1.2.1

Státní energetická koncepce

Trvalým cílem číslo jedna ve Státní energetické koncepci a jejich novelách, jímž jsou naplňovány priority nezávislosti, bezpečnosti i udržitelného rozvoje, je všeobecný růst energetické účinnosti. Dílčími cíli dle pořadí jejich důležitosti potom jsou: 

Maximalizace zhodnocování energie



Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů



Maximalizace úspor tepla



Maximalizace účinnosti spotřebičů energie



Maximalizace účinnosti rozvodných soustav

Jako první nástroj na podporu úspor energie byl schválen “Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů – na období 2006 – 2009, který se každoročně opakuje a pokračuje i po roce 2009. Postupně se otázky úspor energie a jejich finanční podpory staly součástí těchto programů: 

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů,



Operační program životního prostředí, prioritní osy 2 a 3,



Operační program podnikání a inovace,



Program Zelená úsporám,



Program Nový panel,



Regionální programy jednotlivých krajů včetně hlavního města Prahy.

Výsledky vyhodnocení některých výše uvedených programů pro roky pokrývající období NAPEE-I jsou uvedeny v další části této zprávy. 1.2.2

Vývoj konečné spotřeby v ČR

Národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE), zpracovaný podle Směrnice 2006/32/ES, se týká konečné spotřeby energie s výjimkou sektoru obrany a podniků spadajících pod obchodování s emisními povolenkami. Dále uvedené grafy vývoje konečné spotřeby energie v ČR se vztahují na všechny sektory bez výjimky. Ukazují jednoznačně na pokles konečné spotřeby v období 2007 až 2009, do kterého se promítá řada důvodů, včetně trvalého úsilí a přímých podpor úsporám energie podle Státní energetické koncepce. Graf je nazván “Extrapolace konečné spotřeby”, ale extrapolace se týká jen výsledků roku 2010, pro které v době vypracování této zprávy nebyly ještě známy z ČSU příslušné statistické údaje.

7

Obrázek 1 Vývoj konečné spotřeby podle sektorů Extrapolace konečné spotřeby 1400

1200

1000 Domácnosti Obchod a služby

800

[PJ]

Doprava Zemědělství + lesnictví 600

Stavebnictví Průmysl

400

200

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Poznámka: Po odečtení konečné spotřeby nespadající pod Směrnici 2006/32/ES (spotřebitelé spadající pod obchodování s emisními povolenkami a sektor obrany) je výchozí hodnotou pro vyhodnocování úspor podle Směrnice 2006/32/ES v rámci NAPEE I a II průměrná konečná spotřeba v letech 2002 až 2006 na úrovni 812,34 PJ resp. 225 651 GWh.

Obrázek 2 Trendy vývoje konečné spotřeby v sektorech Extrapolace konečné spotřeby 500 450 400 350 Průmysl

[PJ]

300

Stavebnictví Zemědělství + lesnictví

250

Doprava Obchod a služby

200

Domácnosti 150 100 50 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

8

Extrapolace rovněž naznačuje, že v oblasti konečné spotřeby v období pokrytém NAPEE-I je největšího poklesu dosahováno v průmyslu, nepatrné poklesy se odehrávají v sektorech stavebnictví, zemědělství, obchodu a služeb. K mírnému nárůstu konečné spotřeby dochází v dopravě a v domácnostech. Pro rok 2010 se výše uváděná extrapolace odvozovala od skutečného průběhu průmyslové produkce, která počínaje květnem 2009 započala růst s trendem předchozích roků 2005 až 2007. Průmyslová produkce (změny proti bazickému roku) Industrial production (changes on base year) 40,0 35,0 30,0

% změna - change in %

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11. 12.1. 2. 3. 4. 5. 2005

2006

2007

2008

bazické indexy - basic IPI (průměrný měsíc roku 2005=100) (average month 2005=100)

2009

sezónně očištěné - SA

2010

2011

trend

Zdroj: Český statistický úřad

1.3 1.3.1

Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES

Cíle úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES a jednotlivých NAPEE jsou uvedeny v předchozích kapitolách 1.1.2 a 1.1.3. Z nich vyplývá, že navržená úsporná opatření zakládají předpoklad splnění průběžného cíle do roku 2013, ale ne celkového cíle k roku 2016. Je potřeba přijetí dodatečných opatření pro NAPEE III. 1.3.2

Úspory energie podle NAPEE-I

NAPEE-I byl zpracován v roce 2007 a zaslán MPO Evropské komisi. 1.3.2.1

Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I.

Úspory energie v letech 2005 až 2007 ve výši celkem 1 183 437 GJ resp. 329 GWh vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, fakticky vykázané metodou bottom up po jednotlivých projektech, jsou hodnotou, kterou lze podle přílohy I, odst. 3 Směrnice započítat jako plnění do národního cíle úspor energie v letech 2008 až 2016.

9

Tabulka 4 Souhrnná tabulka úspor energie ze Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2005, 2006, 2007 Státní program pro rok

Úspora energie v GJ/rok (GWh/rok) 2005

2006

2007

2005 2006 2007

312 876

312 876 747 177

312 876 747 177 123 384

Započitatelná úspora pro r. 2008 a dále

312 876 (86,910)

1 060 053 (294,459)

1 183 437 (329)

Poznámka: Zanedbáváme tím fakt, že některé z úspor mohou během doby 2008 až 2016 ztratit svoji účinnost – viz dokument Evropské normalizační komise CEN označený jako CWA (CEN Workshop Agreement) 15693 z dubna 2007. Dokument je v angličtině nazván „Saving Lifetimes of Energy Efficiency Improvement in Bottom-up Calculations“. Vzhledem k tomu, že dnes již nelze zpětně projekty z předchozích let z hlediska životnosti prověřovat, musíme toto zjednodušení připustit.

Procentuálně to znamená, že díky Státnímu programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je z průměrného národního cíle úspor ve výši 2 257 GWh/rok každoročně 15 % splněno a vykázáno metodou bottom up. Po stránce finanční celkové náklady na uspořený GJ v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů za období 2005 až 2007 představují 1 967 Kč/GJ, což je hodnota velice příznivá. Jenom pro porovnání, náklady na uspořený GJ v sektoru 

domácností, kde převažovalo zateplení objektu a výměna oken, činily 6 860 Kč/GJ,



terciárním, ve kterém investiční akce byly zaměřeny na odstranění tepelných ztrát v rozvodech a na regulaci vytápění objektů činily 2 373 Kč/GJ,



průmyslu, činily 1 602 Kč/GJ pro akce zaměřené do rekonstrukce energetických zdrojů a tepelných rozvodů.

Uváděné údaje se týkají asi 100 projektů financovaných pomocí úvěru od jedné z bank v období 1997 až 2007 a po realizaci vyhodnocených. Cílem úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES za období 9 let od r. 2008 do r. 2016 je 20 309 GWh za 9 let. Průměrný roční indikativní cíl úspor energie pro toto období je 2 257 GWh/rok. Procentuálně to znamená, že podíl energeticky úsporných akcí za období 2005 až 2007 k plánovanému cíli šetřit 1 % ročně, započitatelných každoročně v období 2008 až 2016, je téměř 0,15 každoročně. Význam tohoto údaje spočívá ve skutečnosti, že se jedná o úspory ověřené po jednotlivých dotovaných projektech a tudíž je lze vykázat jako úspory ověřené metodou „bottom up“. 1.3.2.2

Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok 2010.

K výše uváděnému příspěvku úspor energie 329 GWh/rok ze Státního programu na podporu úspor energie za roky 2005 až 2007 přispívají i vyhodnocené stejné programy za roky 2008 a 2009, jak uvádějí následující tabulky.

10

Tabulka 5 Přínosy investičních akcí programu EFEKT za rok 2008 Podporovaná aktivita

Obnovitelné zdroje energie Úspory energie (energetika, průmysl, budovy) Management a energetické služby (zavádění energetického managementu, příprava projektů EPC) Celkem

Počet podpořených projektů

Přiznaná dotace

Úspora energie

5 28 12

Celkové náklady u podpořených projektů (tis. Kč) 22 844 87 943 7 528

(tis. Kč) 6 384 29 048 3 492

(GJ) 3 642 78 225 12 731

45

118 316

38 924

94 603

Tabulka 6 Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 Podporovaná aktivita

Výroba energie z OZE (1) a druhotných zdrojů (8) Úspory energie Celkem

1.3.2.3

Počet podpořených projektů

9 1 10

Celkové náklady u podpořených projektů (tis. Kč) 52 464 6 304 58 768

Přiznaná dotace

Úspora energie

(tis. Kč) 9 900 500 10 400

(GJ) 54 227 3 510 57 737

Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až 2010.

Při hodnocení vycházíme především z meziročních trendů spotřeby jednotlivých druhů paliv ve sledovaných sektorech, vykázaných statistickým úřadem pro roky 2006, 2007 a 2008. Porovnání trendů v letech 2006 a 2007 proti roku 2008 považujeme za reprezentativní. Tím respektujeme i doporučení EK podle jejich vyjádření k NAPEE – I, ověřovat sníženou spotřebu i prostřednictvím bilance paliv. Stanovisko k plnění národního indikativního cíle jsme byli v této formě schopni vyjádřit pouze za rok 2008, protože relevantní statistické údaje za rok 2009, tj. úspory energie vztahující se k ESD, nejsou ještě v době zpracování zprávy k dispozici. Pro rok 2009 máme od ČSÚ k dispozici pouze údaj o konečné spotřebě energie ve všech sektorech, nikoliv o úsporách energie vztahující se k ESD. Redukovaná konečná spotřeba paliv a energie mezi roky 2007 a 2008 poklesla o 12 332 GWh – viz následující tabulka. Z tabulky vyplývá i členění tohoto poklesu na jednotlivé resorty a paliva. Z poklesu konečné spotřeby podle této tabulky usuzujeme na to, že indikativní cíl úspor energie pro rok 2008, byl bezpečně splněn. Pokles jdoucí pouze na vrub úspor energie podle ESD by měl být v průměru 2257 GWh ročně. Vzhledem k tomu, že rok 2009 byl poznamenán krizí a poklesem ve spotřebě téměř všech druhů paliv předpokládáme, že i za rok 2009 bylo plánované úspory dosaženo. Následující dvě tabulky ukazují snížení konečné spotřeby v roce 2008 proti roku 2007.

11

Tabulka 7 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2007 Rok 2007 Tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva

Tepelná energie

Elektrická energie

CELKEM

[GWh] Konečná spotřeba energie

49 448

96 351

71 454

44 450

55 925

317 628

Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil

4 243

6 143

15 361

33 706

8 607

68 061

Konečná spotřeba energie v rámci ESD

45 205

90 208

56 093

10 743

47 318

249 568

z toho: sektor domácnosti

19 138

431

23 704

10 743

14 646

68 663

1 244

446

14 857

0

13 728

30 275

24 514

11 155

16 263

0

15 686

67 618

309

3 938

780

0

1 008

6 035

0

74 239

489

0

2 250

76 977

Tepelná energie

Elektrická energie

CELKEM

terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství

Tabulka 8 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2008 Rok 2008 Tuhá paliva

Kapalná paliva

Plynná paliva [GWh]

Konečná spotřeba energie

43 938

94 476

67 734

43 437

56 523

306 109

Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil

4 476

7 217

15 320

32 398

9 462

68 873

Konečná spotřeba energie v rámci ESD

39 462

87 259

52 414

11 039

47 061

237 236

z toho: sektor domácnosti

17 909

306

23 830

11 039

14 703

67 788

1 334

450

12 448

0

14 503

28 736

19 957

11 317

14 838

0

14 711

60 824

261

4 034

761

0

1 050

6 106

0

71 152

537

0

2 094

73 783

terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství

1.3.3

Úspory na straně primární spotřeby energie

Ve Státní energetické koncepci a v Akčním plánu energetické účinnosti ČR jsou stanoveny národní indikativní cíle pro úspory energií (konečná spotřeba energie). V současné době probíhají práce na aktualizaci Státní energetické koncepce, která bude také znovu obsahovat indikativní cíl pro úspory energií, který bude vyjádřený jako procentuální podíl na konečné spotřebě energií. Současně během roku 2011 dojde k legislativním změnám, konkrétně k dvěma novelám zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tyto změny ovlivní úspory energie. 12

1.3.4

Celkové úspory

Indikativní cíl stanovený v rámci Strategie Evropa 2020 pro EU jako celek je zaměřen na posun ke zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. Indikativní nezávazný cíl v oblasti energetické účinnosti se zatím neuvádí, a to z toho důvodu, že nejprve je nutné detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství v oblasti úspor energie z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti. Vláda ČR podle „Národního programu reforem 2011“ hodlá nadále v rámci běžících programů podporovat projekty přispívající ke snižování energetické náročnosti průmyslové výroby. např. možností čerpat granty pro konečné spotřebitele energie k závaznému snížení energetické náročnosti, ať již na straně primární nebo konečné spotřeby. Vláda pokračuje v investiční podpoře modernizace zařízení a infrastruktury v železniční dopravě. Důraz je kladen také na výstavbu zařízení pro kombinovanou dopravu. Důležitou roli hraje také podpora decentralizované výroby energie v zemědělství. Dále uvedená tabulka charakterizuje stanovené cíle a jejich skutečné naplnění nebo předpoklad naplnění podle stavu k datu zpracování NAPEE II

Tabulka 9 Přehled cílů a výsledků úspor energie na primární i konečné straně spotřeby Primární strana spotřeby energie

2010 2013 2016 2020

Cíl v absolutních jednotkách

Předpoklad plnění – odhad

Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici

-

Konečná spotřeba energie (KS) Aktualizovaná Směrnice 2006/32/EC, ESD směrnice EPBD Cíl úspor na Dosažený Cíl pro energeticky straně KS podle výsledek nebo pasivní budovy NAPEE I jeho předpoklad 5 479 GWh Bude přeplněn 7 009 GWh Bude splněn Není stanoven 8 705 GWh Nebude splněn Není stanoven Není stanoven Není stanoven

Komentář k výše uvedené tabulce: 1.

Úspory na primární straně spotřeby energie nebyly zatím v rámci NAPEE v ČR hodnoceny.

2.

Vyhodnotit plnění NAPEE-I za období 2008 až 2010 nelze zatím provést. Od ČSÚ nejsou k dispozici výsledky konečné spotřeby pro úspory podle ESD pro roky 2009 a 2010, není ani známa konečná spotřeba za všechny sektory pro rok 2010, podle které by bylo možno usuzovat naplnění cílů.

3.

V kapitole 1.2.2. byly známé hodnoty extrapolovány. Z výsledných hodnot lze předpokládat splnění NAPEE-I k roku 2010.

4.

K detailnímu vyhodnocování opatření zahrnutých do NAPEE-I pomocí indikátorů příslušných k metodě top-down zatím v ČR nedochází. Platné Indikátory jsou zpracovány pouze pro období do roku 2008.

5.

Cíl úspor energie podle Směrnice k roku 2016 nebude splněn, pokud nedojde k přijetí dodatečných opatření signalizovaných např. již v „Národním programu reforem 2011“. Jedná se zejména o nové podmínky pro opravu a výstavbu domů v nízkoenergetickém standardu, vyšší využití energetických auditů a investice do energetické efektiviti u organizačních složek státu.

13

2 2.1

PRIMÁRNÍ ÚSPORY ENERGIE Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie

Hlavním dokumentem energetické politiky státu je Státní energetická koncepce z roku 2004. V ní jsou obecně definovány následující cíle: 

Maximalizace zhodnocování energie – cíl s velmi vysokou prioritou, směřující ke zlepšení jednoho z největších problémů české ekonomiky – vysoké energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Preferovat se do budoucna bude taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximálně zhodnotí spotřebovanou energii přidanou hodnotou (HDP).



Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů – cíl s velmi vysokou prioritou, směřující k preferenci zdrojů energie a energetických technologií, které budou s vysokou účinností získávat PEZ, uskutečňovat jejich energetické přeměny, snižovat ztráty v dopravě, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Optimálně budou využívány druhotné zdroje energie.



Maximalizace úspor tepla – cíl s vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor tepla v budovách ve sféře podnikatelské, státní, komunální i u drobných odběratelů (domácností). V této oblasti existuje jeden z největších potenciálů úspor energie, dosažitelných za přijatelných nákladů.



Maximalizace účinnosti spotřebičů energie – cíl se středně vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotřebičů. Do této oblasti patří podpora používání úsporných typů spotřebičů elektrické energie, podpora užití úsporných pohonných jednotek, dopravních prostředků, podpora technologicky pokročilých zdrojů tepla a dalších spotřebičů.

Primární strany energetického řetězce se bezprostředně týká pouze druhý z uvedených cílů. Dokument dále podrobněji rozvádí cíle v oblasti energetické účinnosti následovně: 



Dlouhodobé cíle o

Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3,0 – 3,5% (indikativní cíl)

o

Nezvyšování absolutní výše spotřeby primárních zdrojů energie. Růst ekonomiky zajistit především zvýšením energetické účinnosti

o

Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 1,4 – 2,4% (indikativní cíl)

Cíle do roku 2005 (indikativní cíle) o

Stabilizace meziročních temp poklesu celkové energetické náročnosti na minimální úrovni 2,6%

o

Stabilizace meziročních temp poklesu elektroenergetické náročnosti na minimální úrovni 2%

Ve Státní energetické koncepci nejsou stanoveny žádné závazné cíle v oblasti energetické účinnosti. Energetické účinnosti na primární straně i na straně konečné spotřeby se dotýká i další programový dokument, kterým je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (rovněž z roku 2004). Ani v tomto dokumentu nejsou definovány konkrétní cíle mající dopad na energetickou účinnost.

14

2.2

Seznam strategií pro primární úspory energie

Žádné strategie specificky cílené na úspory primární energie nejsou v ČR definovány. 2.3

Opatření pro primární úspory energie

2.3.1 2.3.1.1

Energetická úsporná opatření na straně dodávky Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie stanovuje minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla. Účinnost ve výrobě elektřiny se týká především primární spotřeby energie. Účinnost při výrobě tepla zahrnuje jak stranu primární spotřeby energie (teplárny, výtopny), tak i stranu konečné spotřeby (malé kotle prakticky ve všech sektorech, zejména v sektoru domácností). Část týkající se konečné spotřeby energie při výrobě tepla je zahrnuta v průřezovém opatření 7.5 „Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu“. 2.3.1.2

Podpora kombinované výroby a tepla

Dalším opatřením na straně zdrojů je povinnost zvažovat nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla při výstavbě a rekonstrukcích zdrojů tepla. Opatření je opět definováno zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v aktuálním znění. Paragraf 7 zní: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla: 

Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.



Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MW e a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe.



Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie.



Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.

Vedle výše uvedené povinnosti je kombinovaná výroba elektřiny a tepla podporována zvýhodněným výkupním tarifem elektřiny vyrobené v kombinované výrobě. Zvýhodnění je zakotveno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., k provedení § 32 energetického zákona a návaznou vyhláškou č. 344/2009 Sb. o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů. Konkrétní výši příspěvku stanovuje Energetický regulační úřad ve svých cenových rozhodnutích. Příspěvek se týká zdrojů o elektrickém instalovaném výkonu do 5 MW a je vyšší pro dodávku elektřiny ve špičkovém pásmu než pro elektřinu v základním pásmu.

15

2.3.2

Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu stanovují minimální účinnosti při přenosu a distribuci tepla a chladu. Opatření se dotýká jak primární strany spotřeby energie (přenos, venkovní rozvody), tak i strany konečné spotřeby (zejména vnitřní rozvody v budovách). Část týkající se strany konečné spotřeby je zahrnuta v průřezovém opatření 7.6 „Snížení ztrát při přenosu a distribuci tepelné energie a chladu“.

3

ÚSPORY ENERGIE V KONEČNÉ SPOTŘEBĚ V SPOTŘEBITELSKÝCH ODVĚTVÍCH

3.1

3.1.1

Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok Tabulka 10 Přehled úspor energie v konečné spotřebě spadajících pod ESD Cíl úspor energie v konečné spotřebě

Dosažené nebo projektované úspory energie v konečné spotřebě

v absolutní hodnotě (GWh) 2010 (průběžné období) 2016 (celkové období)

3.1.1.1

v absolutní hodnotě (GWh)

Procenta (%)(vztaženo k referenční spotřebě podle ESD)

4 929

Procenta (%) (vztaženo k referenční spotřebě podle ESD) 2,18 %

20 309

9%

18 565

8,23 %

Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2010

S ohledem na nedostatek údajů za rok 2010 lze činit spolehlivější závěry jen k roku 2009. Jak již bylo podrobněji rozebráno v kapitole 1.3.2.3, předpokládáme splnění cíle pro rok 2009. Pro rok 2010 zatím chybí jakékoliv údaje o konečné spotřebě energie a s ohledem na výkyvy způsobené hospodářskou krizí nelze činit odůvodnitelné extrapolace vývoje konečné spotřeby. 3.1.1.2

Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2016

V NAPEE-II dochází k úpravě národního indikativního cíle celkových úspor, neboť byla upřesněna statistická data pro rok 2006. Původní čísla pro rok 2006 byla v NAPEE - I odhadnuta, protože údaje ČSÚ pro rok 2006 nebyly v době zpracování NAPEE – I k dispozici. Tento odhad je v NAPEE II upřesněn na základě dat, připravených ČSÚ:

16

Tabulka 11 Původní odhad konečné spotřeby v roce 2006 v NAPEE - I

Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství

Rok 2006 Plynná Tepelná paliva energie

Tuhá paliva

Kapalná paliva

Elektrická energie

42 940

92 763

76 440

50 178

54 851

CELKEM [GWh] 317 172

4 540

4 862

20 419

36 928

22 067

88 816

38 400 14 089 3 453 20 513 346 0

87 901 361 197 13 636 3 151 70 556

56 021 26 670 14 433 13 859 791 268

13 250 13 250 0 0 0 0

32 784 15 198 12 122 2 088 1 139 2 236

228 356 69 568 30 205 50 096 5 427 73 060

Průměr pětiletého období 2002 - 2006 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016

220 462 GWh 19 842 GWh

Tabulka 12 Bilance redukované konečné spotřeby v roce 2006 dle údajů z ČSÚ

Konečná spotřeba energie Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil Konečná spotřeba energie v rámci ESD z toho: sektor domácnosti terciární sektor Průmysl (v rámci ESD) Doprava Zemědělství

Rok 2006 Plynná Tepelná paliva energie

Tuhá paliva

Kapalná paliva

Elektrická energie

51 089

88 718

74 937

48 476

55 541

CELKEM [GWh] 318 760

6 187

1 307

13 447

35 533

7 988

64 463

44 902 20 985 2 168 21 258 492 0

87 410 545 340 12 700 4 016 69 809

61 490 26 378 13 897 20 055 762 398

12 942 12 942 0 0 0 0

47 553 15 198 12 030 16 930 1 222 2 172

254 298 76 048 28 435 70 943 6 492 72 379

Tabulka 13 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR Průměr pětiletého období 2002 - 2006 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016 Průměrná roční úspora za období 2008 až 2016

225 651 GWh 20 309 GWh 2 257 GWh

Zdroj: ČSÚ Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na údaje ČSÚ se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9 % průměru konečné spotřeby v letech 2002 – 2006, a to o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I.

17

3.1.2

Národní cíl pro pasivní energetické domy

V kapitole 3.8 je popsána strategie pro zvýšení počtu energeticky pasivních budov. Z ní vyplývají aktivity směřující k tomu, aby byla naplněna nová Směrnice o energetické náročnosti budov stanovující cílový stav, aby všechny nové budovy byly budovami „s téměř nulovou spotřebou energie“, a to od roku 2018 pro veřejné a 2020 pro veškeré budovy. Číselně, pokud jde o velikost úspor energie v GWh nebo PJ nebyl zatím tento záměr vyjádřen v žádném z ministerských nebo vládních dokumentů. 3.2

Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie

Hlavní dva strategické dokumenty – Státní energetická koncepce a Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR – byly již popsány v kapitole 2.1. 3.3 3.3.1

Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě Metodika výpočtu

Metodika výpočtu očekávaných přínosů jednotlivých opatření je popsána u každého opatření v Příloze 1. Monitorování dosaženého pokroku je prováděno pomocí doporučených indikátorů metodikou top-down. Přínosy některých opatření, zejména programů poskytujících státní podpory, jsou vyhodnocovány metodou bottom-up na základě ex-post hodnocení realizovaných akcí. Provedené hodnocení bottom-up viz kapitoly 1.3.2.1 a 1.3.2.2. 3.3.1.1

Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů

Ukazatele energetické účinnosti a jejich vývoj dokladují, že snížení konečné spotřeby paliv a energie je doprovázeno také snižováním měrných koeficientů energetické náročnosti. Pro hodnocení byly využity ukazatele z projektu ODYSSEE, který vytváří a spravuje databázi mezinárodně porovnatelných ukazatelů energetické účinnosti. V době psaní této zprávy byly k dispozici údaje do roku 2008, proto je možno na vývoj energetické účinnosti k roku 2010 usuzovat pouze z trendů do roku 2008. Makro ukazatele Makro ukazatele energetické náročnosti vztažené k hrubému domácímu produktu vykazují od roku 2004 značný pokles. Za tímto poklesem je třeba vidět vysoké tempo růstu HDP v období před vypuknutím globální ekonomické krize. V letech 2005 – 2007 přesahoval růst ekonomiky hodnotu 6 % ročně. A0. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí

Tabulka 14 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí 1996 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008

0,418 0,417 0,425 0,398 0,403 0,388 0,379 0,395 0,394 0,366 0,353 0,338 0,329 110,8 110,5 112,6 105,5 106,8 102,8 100,4 104,7 104,4

97,0

93,5

89,6

87,2

18

Obrázek 3 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí Macro A0 - Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí 0,45 0,40

[koe/€2000]

0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. Dále je provedena korekce na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 12,8 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006 a o 2,7 % nižší než v roce 2007. A1. Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby s korekcí na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,6 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006 a o 4,6 % nižší proti roku 2007. Srovnáním s předchozím ukazatelem můžeme usoudit, že cca 3 % poklesu lze připsat na vrub strukturálním změnám.

Tabulka 15 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

0,441 0,418 0,430 0,422 0,409 0,403 0,383 0,378 0,391 0,380 0,352 0,338 0,317 0,303 119,9 113,6 116,9 114,7 111,2 109,6 104,1 102,8 106,3 103,3

95,7

91,9

86,2

82,4

19

Obrázek 4 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Macro A1 - Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí

0,50 0,45 0,40

[koe/€2000]

0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

A2. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 14,3 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006 a o 2,8 % nižší než v roce 2007. Proti ukazateli A0 byla u tohoto ukazatele vypuštěna korekce na normální klimatické poměry, takže tento ukazatel může být zkreslen teplými či studenými zimami.

Tabulka 16 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

0,432 0,419 0,422 0,391 0,390 0,388 0,372 0,392 0,392 0,365 0,351 0,330 0,321 115,4 111,9 112,7 104,4 104,2 103,6 99,4 104,7 104,7 97,5 93,8 88,1 85,7

A3. Konečná energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby bez jakýchkoliv korekcí. V této podobě je ukazatel publikován nejčastěji. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 19,1 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006 o 4,7 % nižší proti roku 2007.

Tabulka 17 Konečná energetická náročnost 1995 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 2005 2006 2007 2008

0,441 0,431 0,431 0,418 0,402 0,390 0,383 0,371 0,388 0,378 0,352 0,335 0,309 0,295 120,9 118,1 118,1 114,6 110,2 106,9 105,0 101,7 106,4 103,6

96,5

91,8

84,7

80,9

20

Obrázek 5 Konečná energetická náročnost Macro A3 - Konečná energetická náročnost

0,50 0,45 0,40

[koe/€2000]

0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

B0. Primární energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni primárních energetických zdrojů bez jakýchkoliv korekcí. Tento ukazatel v sobě zahrnuje i účinnost energetických transformačních procesů. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,7 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006 a o 5,1 % nižší než v roce 2007.

Tabulka 18 Primární energetická náročnost 1995 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 2005 2006 2007 2008

0,727 0,721 0,725 0,704 0,649 0,659 0,659 0,655 0,686 0,660 0,601 0,588 0,552 0,525 113,9 113,0 113,6 110,3 101,7 103,3 103,3 102,7 107,5 103,4

94,2

92,2

86,5

82,3

21

Obrázek 6 Primární energetická náročnost Macro B0 - Primární energetická náročnost

0,80 0,70

[koe/€2000]

0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

C0. Podíl konečné a primární energie Poměr konečné a primární energie vyjadřuje účinnost přeměn energie v transformačním sektoru. Hodnota tohoto ukazatele od roku 2002 víceméně stagnuje, takže v transformačním sektoru (zejména ve výrobě elektřiny) nedochází k podstatným změnám.

Tabulka 19 Podíl konečné a primární energie 1995 [%] [%] z průměru roků 2002 - 2006

1996

1997

1998

1999

2000

2001 2002 2003 2004

2005

2006 2007

2008

0,607 0,598 0,595 0,594 0,619 0,592 0,581 0,566 0,566 0,572 0,586 0,571 0,559 0,5622 106,0 104,6 104,1 103,8 108,1 103,4 101,5

99,0

98,9 100,0 102,4

99,7

97,6

98,3

Ukazatele v dopravě Ukazatele v dopravě zahrnují: A0. Testovací spotřeba (l/100 km) nových osobních aut B0. Spotřeba (l/100 km) stávajících osobních aut v zemi C0. Spotřeba paliva na osobo-kilometr v silniční dopravě D0. Měrná spotřeba nafty na tunu nákladu a kilometr v silniční dopravě E0. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba x km) E1. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Údaje za dopravu nebyly k dispozici s výjimkou letecké dopravy.

22

Tabulka 20 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) 1996 [toe/os.] [%] z průměru roků 2002 - 2006

1997

1998

1999

0,044 0,046 0,052 0,042 82,4

86,1

97,4

78,7

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

0,057 0,053 0,047

2000

2001

0,056

0,058

0,054 0,052

0,054

0,055

106,7

104,9

108,6

101,1

101,1

103,0

99,3

88,0

97,4

Obrázek 7 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Transport E1 - Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba)

0,07 0,06

[toe/os.]

0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Měrná spotřeba na přepravenou osobu v letecké dopravě vykazuje rostoucí trend, což souvisí zřejmě se zvyšováním podílu letů do vzdálenějších destinací. Ukazatele v průmyslu Data pro výpočet ukazatelů energetické účinnosti v průmyslu jsou k dispozici pouze pro málo podrobnou odvětvovou strukturu a jen některé energeticky náročné výrobky. A1. Energetická náročnost průmyslu celkem a v členění podle Eurostatu/IEA Energetická náročnost průmyslu jako celku byla v roce 2008 o 33 % nižší než byl průměr roků 2002 – 2006 a o 13,2 % nižší než v roce 2007. Opět to lze do značné míry připsat vlivu rychlého ekonomického růstu v uvedených letech. Nezanedbatelný byl rovněž vliv strukturálních změn – poklesu podílu energeticky náročných odvětví.

Tabulka 21 Energetická náročnost průmyslu celkem 1995 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 2005 2006

2007 2008

0,640 0,572 0,597 0,582 0,507 0,475 0,458 0,448 0,453 0,421 0,378 0,329 0,308 0,272 157,7 141,0 147,1 143,4 124,9 117,1 112,9 110,4 111,6 103,7

93,1

81,1

75,9

67,0

23

Obrázek 8 Energetická náročnost průmyslu celkem Industry A1 - Energetická náročnost průmyslu

0,70 0,60

[koe/€2000]

0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Tabulka 22 Energetická náročnost průmyslu členění podle Eurostatu/IEA *koe/€2000+

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Chemie Metalurgie Nekovové materiály Papírenský průmysl Potraviny a tabák Textil a kůže

0,674 2,988 1,625 0,769 0,433 0,373

Strojírenství

0,245 0,196 0,163 0,147 0,155 0,164 0,164 0,162 0,174 0,125 0,116 0,102 0,096 0,088

0,704 2,735 1,416 0,752 0,485 0,403

0,795 3,008 1,245 0,526 0,466 0,376

0,712 3,764 1,226 0,426 0,464 0,432

1,244 2,960 1,035 0,774 0,429 0,387

1,570 3,941 0,974 0,572 0,398 0,335

1,417 3,907 1,004 0,620 0,372 0,286

1,210 3,995 1,010 0,703 0,347 0,275

1,408 3,854 1,001 0,573 0,455 0,286

1,571 5,037 0,920 0,469 0,445 0,299

1,346 4,816 0,846 0,655 0,420 0,272

1,188 4,832 0,750 0,584 0,372 0,243

0,970 5,028 0,755 0,558 0,410 0,223

[%] z průměru roků 2002 - 2006

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Chemie Metalurgie Nekovové materiály Papírenský průmysl Potraviny a tabák Textil a kůže Strojírenství

50,1 66,3 179,5 128,9 106,2 135,6 180,4

52,4 60,7 156,4 126,0 118,9 146,5 144,3

59,1 66,7 137,5 88,1 114,3 136,7 120,0

53,0 83,5 135,4 71,4 113,8 157,1 108,2

92,5 65,7 114,3 129,7 105,2 140,7 114,1

116,8 87,4 107,6 95,8 97,6 121,8 120,8

105,4 86,7 110,9 103,9 91,2 104,0 120,8

90,0 88,6 111,6 117,8 85,1 100,0 119,3

104,7 85,5 110,6 96,0 111,6 104,0 128,1

116,8 111,8 101,6 78,6 109,1 108,7 92,0

0,815 5,684 0,785 0,478 0,316 0,207

2008

100,1 88,4 72,1 60,6 106,9 107,2 111,6 126,1 93,4 82,8 83,4 86,7 109,8 97,9 93,5 80,1 103,0 91,2 100,5 77,5 98,9 88,4 81,1 75,3 85,4 75,1 70,7 64,8

24

[%] z hodnoty roku 2007

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Chemie Metalurgie Nekovové materiály Papírenský průmysl Potraviny a tabák Textil a kůže Strojírenství

69,5 59,4 215,2 137,8 105,6 167,3 255,2

72,6 54,4 187,5 134,8 118,3 180,7 204,2

82,0 59,8 164,9 94,3 113,7 168,6 169,8

73,4 74,9 162,4 76,3 113,2 193,7 153,1

128,2 58,9 137,1 138,7 104,6 173,5 161,5

161,9 78,4 129,0 102,5 97,1 150,2 170,8

146,1 77,7 133,0 111,1 90,7 128,3 170,8

124,7 79,5 133,8 126,0 84,6 123,3 168,8

145,2 76,7 132,6 102,7 111,0 128,3 181,3

162,0 100,2 121,9 84,1 108,5 134,1 130,2

138,8 95,8 112,1 117,4 102,4 122,0 120,8

122,5 96,1 99,3 104,7 90,7 109,0 106,3

2008

100,0 84,0 100,0 113,0 100,0 104,0 100,0 85,7 100,0 77,1 100,0 92,8 100,0 91,7

Pozitivní tendenci lze pozorovat v chemickém průmyslu, průmyslu nekovových materiálů, v potravinářství a textilním průmyslu. V metalurgickém průmyslu energetická náročnost spíše rostla. V papírenském průmyslu byly problémy s kvalitou statistických údajů, takže vypovídací schopnost ukazatele je malá. B0. Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Tento ukazatel vyjadřuje energetickou náročnost zpracovatelského průmyslu při korekci na konstantní strukturu průmyslových odvětví roku 2000. Tato korekce eliminuje vliv strukturálních změn, takže ukazatel lépe vypovídá o dosaženém technickém pokroku. Srovnáním s energetickou náročností průmyslu jako celku lze dovodit, že strukturálním změnám lze přičíst pokles energetické náročnosti průmyslu o zhruba 15,1 % v roce 2008 proti průměru roků 2002 – 2006. Pokles roku 2008 proti roku 2007 činí 2,9 %.

Tabulka 23 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty 1996 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008

0,837 0,793 0,813 0,661 0,670 0,644 0,619 0,625 0,647 0,583 0,537 0,526 0,511 139,0 131,7 135,0 109,8 111,3 106,9 102,8 103,8 107,4

96,8

89,2

87,3

84,9

Obrázek 9 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Industry B0 - Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty 0,90 0,80

[koe/€2000]

0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

25

C0. Měrná spotřeba energeticky náročných odvětví U měrné spotřeby energie na výrobu surové oceli převládá od roku 2001 klesající trend. O vývoji měrné spotřeby energie na výrobu papíru nelze vzhledem k nízké kvalitě statistických údajů činit nějaké závěry

Obrázek 10 Měrná spotřeba energeticky náročných odvětví Industry C0 - Měrná spotřeba energeticky náročných odvětví

0,7 0,6

[toe/t]

0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Surová ocel

Papír

Ukazatele domácností Pro rozdělení spotřeby energie v domácnostech podle účelu užití nejsou k dispozici časové řady potřebných statistických údajů. Některé statistické údaje jsou k dispozici ze sčítání obyvatelstva a některé ze dvou uskutečněných šetření energetické spotřeby v domácnostech. Rozdělení spotřeby podle účelu užití proto bylo provedeno na základě vývoje měrných spotřeb energie na vytápění bytů a expertních odhadů A0. Měrná spotřeba na m2 pro vytápění s teplotní korekcí 2

Tabulka 24 Měrná spotřeba na m pro vytápění s teplotní korekcí

*toe/domácnost+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1995

1996

1997 1998 1999 2000 2001 2002

2003

2004 2005

2006 2007 2008

14,8

15,5

16,0

15,0

14,2

14,2

14,1

13,5

16,3

15,8

15,8

14,8

14,0

97,4 101,8 105,5

98,9

93,2

93,5

92,8

89,1 107,5 104,1

95,6 103,7

97,7

92,3

14,5

26

2

Obrázek 11 Měrná spotřeba na m pro vytápění s teplotní korekcí Households A0 - Měrná spotřeba na m2 pro vytápění s teplotní korekcí

18 16

[toe/domácnost]

14 12 10 8 6 4 2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

2

Měrná spotřeba energie na m plochy bytů je rozkolísaná – což zřejmě souvisí s kvalitou vstupních dat. Nicméně od roku 2003 je patrná klesající tendence a v roce 2008 je hodnota ukazatele o 7,7 % nižší proti průměru roků 2002 – 2006. Pokles v roce 2008 proti roku 2007 činí 5,7 %. A1. Měrná spotřeba na byt s teplotní korekcí Měrná spotřeba energie na byt je ovlivněna dvěma tendencemi – úsporami v důsledku zateplování a vysokých cen energie na jedné straně a rostoucího komfortu a zvětšující se plochy nových bytů na straně druhé. V posledních letech hodnota tohoto ukazatele víceméně stagnuje.

Tabulka 25 Měrná spotřeba na byt s teplotní korekcí *toe/domácnost+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

2008

1,439 1,518 1,585 1,532 1,492 1,514 1,512 1,467 1,681 1,630 1,580 1,685 1,589

1,528

89,5

94,4

98,5

95,2

92,8

94,1

94,0

91,2 104,5 101,3

98,2 104,7

98,8

95,0

27

Obrázek 12 Měrná spotřeba na byt s teplotní korekcí Households A1 - Měrná spotřeba na byt s teplotní korekcí

1,8 1,6

[toe/domácnost]

1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

B1. Měrná spotřeba na byt pro osvětlení a elektrické spotřebiče I když v domácnostech dochází k postupnému nahrazovaní starých spotřebičů novými s vyšší účinností, hodnota tohoto ukazatele má spíše rostoucí tendenci v důsledku stále se ještě zvyšující vybavenosti domácností elektrickými spotřebiči. V roce 2008 byla hodnota tohoto ukazatele o 4,6 % vyšší, než byl průměr roků 2002 – 2006 a o 5,2 % vyšší než v roce 2007.

Tabulka 26 Měrná spotřeba na byt pro osvětlení a elektrické spotřebiče

*kWh/domácnost+ [] z průměru roků 2002 - 2006

1995

1997

1998

1999

2000

2001

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1 882

2 000

1 996

1 841

1 776

1 769

1 765

1 797

1 837

1 824

1 833

1 928

102,0

108,5

108,2

99,8

96,3

95,9

95,7

97,4

99,6

98,9

99,4

104,6

28

Obrázek 13 Měrná spotřeba na byt pro osvětlení a elektrické spotřebiče Households B1 - Měrná spotřeba na byt pro osvětlení a elektrické spotřebiče 2500

[kWh/domácnost]

2000

1500

1000

500

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Ukazatele služeb Pro výpočet ukazatelů energetické účinnosti v sektoru služeb nejsou k dispozici potřebné údaje – nejsou známy plochy provozoven služeb a ani rozdělení spotřeby energie podle účelu užití. Existující data nejsou dostatečná ani pro nějaký rozumný expertní odhad. A0. Energetická náročnost služeb s teplotní korekcí

Obrázek 14 Energetická náročnost služeb s teplotní korekcí Services A0 - Energetická náročnost služeb s teplotní korekcí

0,12

[koe/€2000]

0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

29

Tabulka 27 Energetická náročnost služeb s teplotní korekcí 1995 *koe/€2000+ [%] z průměru roků 2002 - 2006

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

0,076 0,070 0,074 0,084 0,095 0,098 0,095 0,091 0,094 0,096 0,079 0,075 0,069 0,072 87,4

80,5

85,1

96,6 109,2 112,6 109,2 104,6 108,0 110,3

90,8

86,2

79,3

82,8

Průběh energetické náročnosti služeb je rozkolísaný, ale od roku 2000 převládá klesající trend. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,2 % nižší, než byla průměrná hodnota za roky 2002 – 2006 a o 4,4 % nižší než v roce 2007. Ostatní ukazatele v sektoru služeb zahrnují: 2

B0. Měrná spotřeba na m na vytápění s teplotní korekcí B1. Měrná spotřeba na zaměstnance na vytápění s teplotní korekcí 2

C0. Měrná spotřeba elektřiny na m (bez vytápění) C1. Měrná spotřeba na zaměstnance na vytápění s teplotní korekcí Tyto ukazatele nebyly počítány. D0. Elektroenergetická náročnost služeb Elektroenergetická náročnost vykazuje od roku 2003, s výjimkou roku 2008, klesající trend. V roce 2008 klesla hodnota ukazatele o 5,5 % proti průměru roků 2002 – 2006, ovšem vzrostla o 3,4 % proti roku 2007.

Tabulka 28 Elektroenergetická náročnost služeb 1995 1996 1997 1998 1999 *kWh/k€2000+ [] z průměru roků 2002 - 2006

2000

2001 2002

2003

2004 2005 2006 2007 2008

291

320

325

326

322

358

347

325

343

332

320

311

298

308

89,1

98,1

99,5

99,8

98,6

109,5

106,2

99,6

105,1

101,8

98,1

95,4

91,3

94,5

30

Obrázek 15 Elektroenergetická náročnost služeb Services D0 - Elektroenergetická náročnost služeb

400 350

[kWh/k€2000]

300 250 200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

3.3.2

Jednotlivá opatření

3.3.2.1

Opatření v sektoru domácností

Celkový očekávaný přínos všech opatření bez započtení synergických vlivů v sektoru domácností v roce 2016 dosahuje hodnoty 5 673 GWh, respektive 20 424 TJ, respektive 2,51 % konečné průměrné roční spotřeby energie z let 2002-2006. Očekávaný přínos uvedených opatření bez započtení synergických vlivů v období let 2011 - 2013 dosahuje hodnotu 3 238 GWh, respektive 11 658 TJ. Nevýhodou opatření v sektoru domácností je rozmanitost cílové skupiny a forem spotřeby energie a častokrát nutnost kombinace informačních aktivit s finanční podporou k realizaci opatření. Vzhledem k podílu domácností na celkové spotřebě energie (cca 30%) a vysokému potenciálu úspor energie v ní, však mají významné opodstatnění. Opatření pro zlepšení energetické účinnosti v sektoru domácností obsahují:

Tabulka 29 Přehled opatření v sektoru domácností Č.

Název opatření

Cílové akce zaměřené na koncového uživatele

Trvání opatření

1.1

Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření

od roku 1995 s otevřenou dobou platnosti

1.2

Regenerace panelových domů –

Nabídka výhodného způsobu spoření s podporou státu a možností získání výhodného úvěru (či překlenovacího úvěru) pro potřeby bydlení fyzických osob Motivace vlastníků domů či bytových jednotek postavených

od roku 2001 s otevřenou

Dosažené úspory energie v roce 2010 (GWh) 363

Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) 1179 *tepelná energie+

143

544 *tepelná energie+

31

Č.

1.3

1.4

Název opatření


Trvání opatření

Program PANEL / Nový Panel

v některé z typizovaných konstrukčních soustav Finanční podpora oprav statických poruch a zlepšení tepelně technických vlastností ochlazovaných konstrukcí Dotace ke krytí části nákladů spojených s opravami panelového domu

dobou platnosti Od 2009 název Nový Panel

Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů Úvěry městům a obcím na modernizaci bytů

1.5

Osvěta – podpora státu aktivitám vedoucím ke snižování spotřeby tepelné energie v domácnostech

1.6

Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů

1.7

Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností

Prostředky úvěrového fondu lze použít k úhradě nákladů spojených s opravami nebo modernizacemi bytů a to včetně nákladů spojených s vedením peněžního účtu u banky. Další možností nakládání s prostředky úvěrového fondu je splátka úvěru podle §4 Nařízením vlády č. 396/2001Sb. V posledních letech došlo k rychlému vývoji a dostupnosti různých informací týkající se snížení energetické náročnosti budov. V současnosti je mnoho informací volně dostupných na internetu. Další způsob vzdělávání a informovanosti o možnostech snížení energetické náročnosti v sektoru budov je pomocí odborných seminářů, konferencí, výstav či cílených školení. - Důsledná kontrola označování energetického štítkování spotřebičů na prodejnách, kontrola informačního obsahu štítků testováním elektrospotřebičů, - finanční podpora informačním kampaním propagujících energeticky úsporné elektrospotřebiče, - urychlená adaptace nové legislativy o energetickém štítkování. Organizace informačních a vzdělávacích kampaní financovaných se státní podporou

Dosažené úspory energie v roce 2010 (GWh)

Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh)

od roku 1998 s otevřenou dobou platnosti od roku 2001 s otevřenou dobou platnosti

103


3

9 *tepelná a elektrická energie]


18



376

1127 *elektrická energie]


17

56 *elektrická energie]

32

Č.

Název opatření


Trvání opatření

1.8

Program Zelená úsporám

V rámci programu Zelená úsporám jsou podporována tato opatření v obytných budovách: Úspory energie na vytápění (komplexní nebo dílčí zateplení) Nová výstavba v pasivním energetickém standardu Využití OZE pro vytápění a ohřev teplé vody Dotační bonus za vybrané kombinace opatření

Od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012


Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) 2 419

Detailní popisy opatření jsou uvedeny v Příloze 1. 3.3.2.2

Opatření v terciárním sektoru

Terciární sektor se v 90. letech v České republice rychle rozvíjel vzhledem k nízké vybavenosti službami před rokem 1990 v mnoha městech a regionech. Již od roku 1992 bylo cílem mnoha programů, které se zaměřují na segment budov, zlepšení energetické účinnosti. Na terciární sektor (zejména občanskou vybavenost) je zaměřen také Operační digram životní prostředí, jehož finanční prostředky se významně podílí na zvyšování energetické účinnosti a dosahování úspor energie. Od roku 1992 je v terciárním sektoru podporováno uplatnění energetických služeb typu EPC v České republice (s českým ekvivalentem Energetické služby se smluvně garantovanou úsporou). Hojně uplatněn byl v průběhu 90. let i německý model energetického kontraktingu v soustavách centralizovaného vytápění teplem v městech ČR. Odvětví občanské vybavenosti – školství, zdravotnictví, sociální péče a ostatní objekty veřejné a státní správy – patří ke skupině vlastníků a uživatelů budov, která byla v minulých letech nucena na základě ustanovení zákona o hospodaření energií č. 406 z roku 2000 realizovat mnohá opatření ke zlepšení energetické účinnosti – nejprve si nechat zpracovat energetické audity, návazně realizovat nízkonákladová a beznákladová opatření (v oblasti provozování budovy) a realizovat opatření pro dosažení požadované vnitřní teploty a tedy pro regulaci spotřeby. Na základě novely zákona o hospodaření energií z roku 2006, kterou byla do českého práva implementována směrnice o energetické náročnosti budov, se v objektech veřejné a státní správy budou nově zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov a současně, tak jak to dovolí disponibilní investiční zdroje, se budou realizovat i vysokonákladová opatření vyplývající z doporučení energetických auditů, tj. investiční opatření k dosažení normou požadovaných hodnot v tepelné ochraně budov. Nové požadavky se ve veřejném a státním sektoru dotknou také nové role veřejné a státní správy v podpoře výrobků a spotřebičů s nízkou spotřebou energie – prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, podporujících energeticky efektivní stavby, spotřebiče a zařízení – i v této oblasti však doprovodnými opatřeními musí být vzájemná koordinace postupů, vzdělávání a informovanost. Celkový očekávaný přínos všech opatření v terciárním sektoru bez zahrnutí synergických vlivů opatření v roce 2016 dosahuje hodnoty 2 166 GWh, respektive 7 797 TJ, respektive 1 % z konečné průměrné roční spotřeby energie z let 2002 – 2006. Očekávaný přínos uvedených opatření v období let 2011 – 2013 dosahuje hodnoty 853 GWh, respektive 3070 TJ. Terciární sektor je velmi rozmanitý co do cílových skupin, forem spotřeby energie a častokrát nutnost kombinace informačních aktivit s finanční podporou k realizaci opatření. 33

Opatření, navržená pro terciární sektor zahrnují:

Tabulka 30 Přehled opatření v terciárním sektoru Č.

Název opatření


Trvání opatření


Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) 480

2.1

Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií


2.2

Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlení

2.3

Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích

- důsledné vyžadováni plnění platných legislativních opatření (audity, energetický průkaz budov) - přijetí nových legislativních či jiných norem (energeticky účinná zařízení a - vozidla, zařízení s minimální spotřebou v pohotovostním režimu, energetická účinnost jako kriterium veřejných zakázek) - poradenské aktivity podpora z fondů OP - Tvorba doporučení pro využití konkrétních technologií světelných zdrojů, jejich využití při hromadném nákupu a rekonstrukcích systémů osvětlení - Existence konkrétních doporučení k využití energeticky úsporných světelných zdrojů pomůže zadavatelům zakázek ze sektoru provozovatelů kancelářských budov a veřejných osvětlení cíleně usilovat o instalaci energeticky úsporných světelných zdrojů. - Podpora výběru kancelářských spotřebičů při hromadných nákupech, Informační podpora pro všechny kategorie spotřebitelů.


67

202


515

1484 *elektrická energie+


Opatření v průmyslu

Podíl průmyslu na konečné spotřebě energie ČR je mnohem vyšší než 28% průměr Evropské 27. Sektor dopravy a domácností má přibližně stejný podíl, v obou případech mírně pod průměrem Evropské 27. V roce 2004 byla konečná spotřeba energie o 29 % nižší než v roce 1990. To je dáno poklesem průmyslových aktivit v České republice, především v období 1997-1999. Od roku 2000 se spotřeba energie v průmyslu mírně zvyšuje. Co se týče typu spotřebovávané energie, dominuje ropa a zemní plyn, a následuje elektřina a pevná paliva. Vyšší úroveň energetické náročnosti ekonomiky ČR a průmyslu zejména ve srovnání s vysoce rozvinutými zeměmi EU je vyvolána především těmito důvody: 34



energeticky náročnou strukturou ekonomiky s vysokým podílem základního průmyslu;



celkově nižší úrovní HDP a nižší úrovní přidané hodnoty na jednotku produkce;



vysokým podílem tuzemských pevných paliv v energetické bilanci (52,7 %) a při výrobě elektrické energie (70 %);



nižší účinností užití energie ve spotřebičích ve všech sektorech ekonomiky (zastaralost technologie, nízká míra využití, apod.), vč. průmyslu;



zastaralostí a nízkou mírou využití energetických výrobních kapacit a distribučních sítí;



nedostatečnou vybaveností měřícími a regulačními systémy;



nedostatečnými tepelně-technickými charakteristikami budov vedoucími k vyšším tepelným ztrátám;



nedostatečným povědomím o možnostech a přínosech (energetických, ekologických a sociálních) zlepšování současné ho stavu;



nedostatečnou motivací pro realizaci opatření na zvyšování účinnosti.

Historicky patří ČR k průmyslově vyspělým státům s vysokým podílem průmyslové výroby na tvorbě HDP. Na otevřenou českou ekonomiku působí všechny vnější vlivy spojené s globalizací světové ekonomiky. Českou ekonomiku lze označit za tržní s převážně liberalizovanými cenami. Průmysl, který dokázal svou produkci úspěšně realizovat na vyspělých trzích, se stal nositelem hospodářského oživení, ke kterému došlo v závěru roku 1999 V průběhu let 1989 až 2001 se zásadně změnila struktura české ekonomiky. Zvýšil se podíl terciárního sektoru (služeb) na úkor primárního (zemědělství a dobývání surovin) i sekundárního sektoru (průmysl, energetika a stavebnictví). Celkový očekávaný přínos všech opatření v sektoru průmyslu v roce 2016 dosahuje hodnoty 2 127 GWh, respektive 7 656 TJ (0,94 % konečné průměrné roční spotřeby energie z let 2002-2006). Očekávaný přínos uvedených opatření v období let 2011 – 2013 dosahuje hodnotu 570 GWh, respektive 2 053 TJ. Dopady opatření v sektoru průmyslu jsou ovlivněny rozmanitostí jednotlivých průmyslových odvětví a spotřebovávaných forem energie. Vzhledem k podílu daného sektoru na celkové spotřebě energie (cca 38%) a vysokému potenciálu úspor energie mají navrhovaná opatření značný význam. Opatření NAPEE v průmyslu zahrnují:

Tabulka 31 Přehled opatření v průmyslu Č.

Název opatření


Trvání opatření

3.1

Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP)

- Cílem opatření bylo prostřednictvím dotací podporovat realizaci projektů, které přispějí ke snižování energetické náročnosti průmyslové výroby a projektů využívajících obnovitelné zdroje

od roku 2004 do roku 2008

Dosažené úspory energie v roce 2010 (GWh) 27,8

Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) 27,8 *tepelná energie+

35

Č.

3.2

Název opatření

Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace (OPPI)


energie. - Podporovaná opatření ke zvýšení energetické účinnosti zahrnovala: - Zařízení na oddělenou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu - Snížení ztrát energie modernizací zařízení k výrobě, rozvodu a transformaci energetických médií - Zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla, případně chladu - Modernizace energetického hospodářství - Zlepšování tepelně technických vlastností budov - Aplikace moderních průmyslových technologií s nižší spotřebou energie Z programu bude podporována v oblasti energetické účinnosti: - Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti. - Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla. - Zlepšování tepelně technických vlastností budov (s výjimkou rodinných a bytových domů). - Využití ztrátové energie v průmyslových procesech. Zvyšování energetické účinnosti zaváděním kombinované výroby elektřiny a tepla. Zavádění a modernizace systémů měření a regulace. - V oblasti využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie jsou to projekty: - Výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných a druhotných zdrojů energie. - Rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

Trvání opatření




416


36

Č.

3.3

Název opatření

Podpora dobrovolných závazků k úsporám energie


- Výroba briket a pelet z obnovitelných a druhotných zdrojů energie Např. možnost čerpat granty pro konečné spotřebitele energie, kteří se zavážou ke splnění určitého snížení energetické náročnosti (nebo absolutní snížení energetické spotřeby nebo emisí CO2).

Trvání opatření




0



Opatření v sektoru dopravy

Sektor dopravy v České republice kopíruje trendy sledované v ostatních evropských zemí. S rozvojem ekonomiky a mezinárodního obchodu dochází k růstu přepravních výkonů, a to jak co se týče množství přepravených osob a zboží, tak i ujetých kilometrů. Navíc se Česká republika stala významnou tranzitní zemí a překladištěm, což se výrazně projevuje v nárůstu spotřeby pohonných hmot pro dopravu od roku 2001. V bilančních číslech dochází jak k (absolutnímu) růstu celkové spotřeby energie v dopravě, tak i ke zvyšování jejího (relativního) podílu na konečné spotřebě energie v zemi. Souhrnná spotřeba pohonných hmot a elektřiny používané pro pohon kolejových vozidel vzrostla mezi lety 2002 až 2006 o takřka 38 % (ve struktuře: motorová nafta + 65 %, benzin + 4,5 %, elektřiny + 9 %), sektor dopravy pak v energetické bilanci země posílil v tomto období o téměř 5 procentních bodů. Níže definovaná opatření jsou navržena s cílem ovlivnit tyto vývojové tendence ve prospěch zvyšování energetické efektivnosti a účinnosti užití energie napříč jednotlivými mody a druhy dopravy – železniční, automobilová, osobní (individuální i hromadná) a nákladní. Celkový očekávaný přínos všech v sektoru dopravy v roce 2016 dosahuje hodnoty 853 GWh, respektive 3 072 TJ, respektive 0,38% z průměru konečné spotřeby v letech 2002-2006. Očekávaný přínos uvedených opatření v období let 2011 – 2013 dosahuje hodnotu 93 GWh, respektive 336 TJ. Ze soupisu opatření uvedeného v předchozí kapitole vyplývá, že zdaleka nejvýznamnější potenciál energetických úspor se nachází v oblasti snižování energetické náročnosti osobních vozů uváděných na trh v tuzemsku. Dosažení nastavených cílů vidíme jako reálné, navíc, v případě zavedení systému příplatků a slev dle měrné výše emisí CO2 na ujetý kilometr může akcelerovat obměnu vozového parku v zemi, jehož stáří je významně nad evropským průměrem. Významné úspory energie (ve stovkách TJ) pak může přinést předpokládaný rozvoj (nedoprovázené) kombinované dopravy, přesněji přepravy zboží u větších transportních vzdáleností po železnici. Klíčovým je rozšíření počtu veřejných překladišť a vybavení jejich operátorů kvalitní překládací a přepravní technikou pro poskytování konkurenceschopných služeb. V železniční dopravě se pak současně nabízí velký prostor pro úspory energie u elektrické trakce díky na jedné straně přirozené modernizaci vozového parku nákupem nových jednotek schopných rekuperace, tak i zaváděním technologických opatření zlepšujících plynulost jízdy. I zde lze prokazatelně kumulativně do roku 2016 uspořit energii v řádu stovek terajoulů.

37

Poslední oblastí, které je věnována pozornost, jsou úspory energie realizované rozvojem veřejné hromadné dopravy, zejména silniční. Výše dosažitelných úspor je zde však vzhledem k řadě dalších faktorů nejobtížněji vyčíslitelná. Opatření pro zlepšení energetické účinnosti v sektoru dopravy zahrnují:

Tabulka 32 Přehled opatření v sektoru dopravy Č.

Název opatření


Trvání opatření

4.1

Snižování emisní a energetické náročnosti u osobních vozidel uváděných na trh


4.2

Opatření hromadné dopravy (modernizace tramvají) Opatření podpory kombinované dopravy

Legislativně-informačního charakteru (zavedení energetického štítkování osobních automobilů dle množství produkovaných emisí CO2 na ujetý kilometr) Uzavírání dobrovolných dohod o realizaci technologických opatření pro zvýšení energetické hospodárnosti nových vozů; Ostatní (dodržování rychlostních limitů na pozemních komunikacích; akce cílené na změnu chování řidičů v denním provozu; zavedení mezních limitů na množství škodlivin včetně CO2 pro ojeté vozy při první registraci v tuzemsku) Podpora úspory energie přinášející opatření formou jejich spolufinancování z veřejných prostředků Podpora výstavby nových a modernizace stávajících veřejných překladišť, včetně vozového parku, a rozšiřování jejich služeb pro vyšší konkurenceschopnost. Modernizace železniční infrastruktury i vozového parku v souladu s principem hospodárného užití energie

4.3

4.4

Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě




3,8

3,8


348

356


25

57

437 *pohonné hmoty+


Opatření v sektoru zemědělství

Snižování energetické náročnosti se stane nezbytnou součástí snah o snížení nákladů na výrobu zemědělských produktů, stabilizaci zemědělských podniků a zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků. Mnohé z úspor energie přinese vývoj technologií a modernizace provozů, své přínosy bude mít ve větších zemědělských podnicích také realizace energetických auditů a jejich doporučení.

38

Celkový očekávaný přínos všech opatření v sektoru zemědělství v roce 2016 dosahuje hodnoty 316 GWh, respektive 1138 TJ. Očekávaný přínos uvedených opatření v období let 2011 – 2013 dosahuje hodnotu 104 GWh, respektive 374 TJ. Prozatím největší přínosy byly dosahovány ve spotřebě na sušení, na chlazení, v náhradě tuhých paliv plynnými palivy a bioplynem.

Tabulka 33 Přehled opatření v sektoru zemědělství Č.

Název opatření


Trvání opatření

5.1

Souhrn opatření ke zvýšení energetické účinnosti zemědělských provozů

Zpracování optimalizačních projektů spotřeby energie v rostlinné a živočišné výrobě. Zpracování energetických auditů zemědělských podniků Využití elektrické energie v zemědělských technologických procesech Nové principy rekuperace tepla v zemědělských objektech. Systémové možnosti využití kombinovaných obnovitelných energetických zdrojů, především biomasy, slunce a větru. Technologické systémy pro pěstování, sklizeň, skladování a spalování energetických plodin, technické a ekonomické podmínky. Biopaliva pro mobilní energetické prostředky, principiální a systémové možnosti výroby a komerčního použití bionafty a lihu z energetických plodin i zemědělských a potravinářských odpadů.



Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) 316 *pohonné hmoty, tepelná energie+

Detailní popis opatření je uveden v Příloze 1. 3.3.2.6

Horizontální opatření

Horizontální a průřezová (mezisektorová) opatření se svým obsahem a dopadem dotýkají vždy dvou nebo několika konkrétních sektorů a segmentů spotřeby energie. Z toho důvodu je jim věnována mimořádná pozornost, protože vhodně zorganizované aktivity z této části akčního plánu mohou přinést významné synergické efekty. Z obsahového hlediska se jedná o dotační programy a plánování jejich zaměření, organizace informačních a vzdělávacích aktivit ve všech segmentech spotřeby energie, tvorba a aktualizace legislativních norem upravujících možné formy nebo hranici spotřeby energie v daném segmentu nebo technologii. Z hlediska místa spotřeby energie se jedná o spotřebu energie v budovách, výrobcích a technologiích, ve vytápění a výrobě elektrické energie, apod.

39

Celkový očekávaný přínos všech opatření v sektoru horizontálních a mezisektorových opatření bez zahrnutí synergických vlivů opatření v roce 2016 dosahuje hodnotu 8 593 GWh, respektive 30 934 TJ, respektive 3,81% konečné průměrné roční spotřeby energie z let 2002-2006. Očekávaný přínos uvedených opatření v období let 2011 – 2013 dosahuje hodnoty 3 054 GWh, respektive 10 994 TJ. Specifickým rysem opatření s horizontálním a mezisektorým dopadem je, že mají vliv vždy minimálně na dva rozdílné sektory (domácnosti, služby, průmysl, doprava, zemědělství). Svým charakterem a potenciálním dopadem je tedy nejvýznamnější částí akčního plánu. Horizontální opatření obsahují následující opatření:

Tabulka 34 Přehled horizontálních opatření Č.

Název opatření


Trvání opatření



7.1

Nabídka energetických služeb výrobci, distributory a dodavateli energie

Přínos energetických služeb poskytovaných distributory nekvantifikován, dobrovolné dohody prozatím nezavedeny.

7.2

Zavedení „bílých certifikátů“ do praxe a návaznost na energetické služby

7.3

Přínosy realizace doporučení povinných energetických auditů

7.4

Povinnost zpracování energetických

přesvědčit v rámci dobrovolných dohod distributory energie o potřebě propagovat energetické služby a zapojit se do jejich zprostředkování konečným uživatelům nebo k jejich poskytování v rámci vlastních aktivit iniciovat vznik energetického institutu, který bude poskytovat vzdělávání osob z distribučních společností, provozovatelů distribučních soustav, prodejců energie, krajských a městských energetiků a dalších osob z řad významných konečných uživatelů energie organizace propagačních kampaní a průběžné upřesňování státních priorit v oblasti „bílých certifikátů“ iniciovat vznik energetického institutu, který bude poskytovat vzdělávání osob v oblasti „bílých certifikátů“ a jejich obchodovatelnosti Zpracování energetického auditu, a pro organizační složky a příspěvkové organizace státu, krajů a obcí také povinná realizace doporučených energeticky úsporných opatření ve vybrané variantě Schválení prováděcího předpisu Příprava a prozkoušení osob způsobilých ke zpracování průkazu

0

0 (není zavedeno)


555



0,4

3 *tepelná a elektrická

Nebylo prozatím zavedeno.


40

Č.

7.5

7.6

7.7

7.8

Název opatření


průkazů budov (certifikace budov)

energetické náročnosti budovy; Proškolení stavebních úřadů, zástupců měst a obcí Zpracování průkazů dokladujících splnění energetické náročnosti nové nebo rekonstruované budovy (v případě jasně definovaných větších rekonstrukcí) Zpracování průkazů budov využívaných veřejností a jejich vystavení na veřejnost (motivační charakter pro vlastníky objektů) Důsledné vyžadování plnění existující vyhlášky Přijetí novelizované vyhlášky Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Podpora demonstračních projektů Důsledné vyžadování plnění existující vyhlášky Přijetí novelizované vyhlášky Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Podpora demonstračních projektů

Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie Požadavky na minimální účinnost při přenosu a distribuci elektřiny, tepelné energie a chladu Rotační fond MPO a ČSOB pro financování energeticky úsporných projektů

Podpora energetické

Rekonstrukce, modernizace nebo výměna zastaralých zařízení energeticky úspornějšími zařízeními Rekonstrukce tepelných sítí, izolace Energeticky úsporné osvětlovací systémy a motorové pohony s vysokou účinností Úspornější chladírenské a klimatizační systémy Kogenerační jednotky Systémy regenerace tepla, tepelná čerpadla Změna paliva na cenově výhodnější nebo šetrnější k životnímu prostředí s úsporou nákladů na energii Komplexní energetické projekty v budovách pořízení spalovacích zařízení se značkou ekologicky šetrný výrobek

Trvání opatření


Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) energie]


333



153



13

40 *především tepelná energie]

272

952 *především tepelná


41

Č.

7.9

Název opatření


účinnosti v ostatních operačních programech (zejména OPŽP)

či adekvátních (nízkoemisních) výrobků pro rodinné a bytové domy snížení tepelných ztrát u rodinných a bytových domů zateplením obvodových konstrukcí a otvorových výplní, využití OZE v domech, instalace měřící a regulační techniky, rekonstrukce otopných soustav a rozvodů teplé vody výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry – ve veřejném sektoru environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby Podpora realizace energeticky úsporných projektů v bytových a rodinných domech, školství, zdravotnictví a budovách státních a veřejných institucí Podpora projektů obnovitelných a druhotných zdrojů energie Podpora rozvoje kombinované výroby elektrické energie a tepla Podpora zpracování energetických auditů Financování energeticky úsporných projektů z úspor energie (metoda EPC) Podpora vývoje a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užívání energie Podpora modernizace výrobních a rozvodných zařízení energie Podpora zpracování energetických koncepcí měst a obcí a optimalizace zásobování sídlištních celků energií Podpora úspor energie v průmyslu, dopravě a zemědělství Podpora projektů vedoucích ke

Státní programy na podporu úspor energie a využití OZE

Trvání opatření


Úspory energie očekávané v roce 2016 (GWh) energie]


185

510 *především tepelná a elektrická energie]

42

Č.

Název opatření

7.10

Podpora šíření informací a propagace úspor energie ze strany státu

7.11

Aplikace Směrnice o ekodesignu

7.12

Vliv zavedení ekologické daňové reformy na úspory energie Provozování nové sítě v rámci kampaně Udržitelná energie pro Evropu Vzdělávací programy pro žáky základních a středních škol Využití energie prostředí pro dodávku tepla a teplé vody tepelnými čerpadly

7.13

7.14

7.15

7.16

Využití solární termální energie pro dodávku tepla


snižování emisí skleníkových plynů Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užívání energie vyhodnocení prioritních oblastí pro organizaci informačních aktivit, vyčlenění finančních prostředků a jejich pravidelná alokace pravidelné vyhodnocování organizovaných aktivit a upřesňování konkrétních priorit pro budoucí podporu Důsledné vyžadování plnění legislativních opatření Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Zavedení ekologické daňové reformy

Trvání opatření




32

127 *především tepelná energie]


0

195 *především elektrická energie]

Úspory jsou zahrnuty v ostatních opatřeních

Organizace konkrétních informačních a vzdělávacích aktivit s informační a organizační podporou kampaně

Opatření není zahrnuto do NAPEE II

organizace propagačních a informačních aktivit měření spotřeby energie na školách jako nástroj snižování spotřeby a výuky zároveň

Opatření není zahrnuto do NAPEE II

Důsledné vyžadování plnění existujícího zákona a vyhlášky Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek Zvýhodněné tarify Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Důsledné vyžadování plnění existujícího zákona a vyhlášky Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek


67



74


43

Č.

Název opatření


a teplé vody

Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Důsledné vyžadování plnění existujícího zákona a vyhlášky Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek Systém podpory výkupu elektřiny Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Opatření klade na stavitele, investora, vlastníka objektu dodržení normových požadavků při výstavbě nového či rekonstrukci (modernizaci) stávajícího objektu. Důvodem je dostatečná ochrana stavebních prvků, konstrukcí a zlepšení tepelně technických vlastností ochlazovaných konstrukcí. Opatření přinese zpřísnění součinitele prostupu tepla pro ochlazované stavební prvky a konstrukce. Při snížení tepelné ztráty na minimální hodnoty dojde k dalšímu kroku, kterým bude návrh a posouzení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie v budovách. Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek Systém podpory Poradenské aktivity Semináře Důsledné vyžadování plnění existující ho zákona a vyhlášky Přijetí novelizovaných ustanovení zákonů a vyhlášek Systém podpory výkupu elektřiny a tepla Podpora v rámci fondů OP Poradenské aktivity Semináře Zahušťování odběrů zemního plynu v již plynofikovaných částech měst a obcí kontrola kotlů a spalovacích zařízení v budovách terciárního

7.17

Využití solární fotovoltaické energie pro dodávku elektrické energie

7.18

Vliv zpřísňování norem v tepelné ochraně budov na jejich energetickou náročnost

7.19

Nové požadavky na energetickou náročnost budov

7.20

Vliv distribuované kogenerační výroby

7.21

Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla

7.22

Cílená ekologizace zdrojů znečištění

Trvání opatření




0,2

0,2 *elektrická energie+


387



0


Nebylo propočteno


42



27


44

Č.

Název opatření


Trvání opatření



sektoru a v domácnostech finanční podpora náhrady nevyhovujících spalovacích zdrojů v domácnostech za nové environmentálně šetrné zdroje tepelné energie stanovení technických požadavků na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 0,2 MW zpřísnění emisních limitů a technických požadavků na provoz zdrojů znečišťování ovzduší

Detailní popisy opatření jsou uvedeny v Příloze 1. 3.3.3

Shrnutí celkových úspor energie v konečné spotřebě

V následující tabulce jsou uvedena veškerá opatření, navržená do druhého akčního plánu energetické účinnosti ČR (NAPEE II), a jejich přínosy v jednotlivých letech sledovaných akčními plány.

Tabulka 35 Souhrnná tabulka všech opatření Akčního plánu

Seznam navrhovaných opatření

1.1

Domácnosti

1.2

Domácnosti

1.3

Domácnosti

1.4

Domácnosti

1.5

Domácnosti

1.6

Domácnosti

1.7

Domácnosti

1.8

Domácnosti

2.1

Terciární

Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření Regenerace panelových domů Program PANEL resp. NOVÝ PANEL Dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů Úvěry měst a obcí na modernizaci bytového fondu Osvěta – podpora státu aktivitám vedoucím ke snižování spotřeby tepelné energie v domácnostech Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů (vč. výpočet opatření 2.3). Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností Program Zelená úsporám Domácnosti Rozšíření úlohy veřejného

Počátek platnosti

Konec platnosti

1995

otevřeno

2001

1998

20142016 přínos [GWh]

Celkový přínos r. 2016 [GWh]

363,3

410,4

405,6

1 179,3

143,0

194,8

206,5

544,3

72,0

93,0

96,0

261,0

2,8

2,8

2,8

9,0

18,0

27,0

36,0

81,0

375,8

375,8

375,8

1 127,3

17,4

17,4

17,4

52,2

302,0 1294,3 0,0

2 117,1 3238,3 240,0

0,0 1140,1 35,205

2 419,1 5673,3 480,0

otevřeno

otevřeno

2001

otevřeno

2010


otevřeno

2001

2009


otevřeno

otevřeno

2009

2012

2011

Otevřeno

45


sektor

2.2

Terciární sektor

2.3

Terciární sektor

3.1

Průmysl

3.2

Průmysl

3.3

Průmysl

4.1

Doprava

4.2

Doprava

4.3

Doprava

.44

Doprava

5.1

7.1

Zemědělství

Průřezová

7.2

Průřezová

7.3

Průřezová

7.4

Průřezová

7.5

Průřezová

7.6

Průřezová

sektoru v demonstraci nových technologií Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlení Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích Terciární sektor Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace Podpora dobrovolných závazků k úsporám energie Průmysl Snižování emisní a energetické náročnosti nových osobních vozidel uváděných na trh Opatření podpory veřejné silniční hromadné dopravy Opatření podpory kombinované dopravy Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě Doprava Souhrn opatření ke zvýšení energetické účinnosti zemědělských provozů Zemědělství Nabídka energetických služeb výrobci, distributory a dodavateli energie Zavedení "bílých certifikátů" do praxe a návaznost na energetické služby Přínosy realizace doporučení povinných energetických auditů Povinnost zpracování energetických průkazů budov (certifikace budov) Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu Požadavky na minimální

Počátek platnosti

Konec platnosti

2010

Otevřeno

2009

Otevřeno

2004

2008

2008

Otevřeno

2009

Otevřeno

1997

Otevřeno

2001

Otevřeno

2004

Otevřeno

2008

2010

2001

2007

2001

2001




67,3

67,3

240

201,8

515,1

515,1

67,253

1 484,1

582,4

822,4

342,5

2 165,8

28

0

0

28

416

416

416

1 249

0

154

696

850

444

570

1 112

2 127

0

74

363

437

4

0

0

4

348

4

4

356

25

15

16

57

377

93

383

853

64

104

147

316

64

104

147

316

0

536

586

1 122

0

0

0

0

555

414

279

1 248

0

1

1

3

333

333

333

999

153

153

138

444

2015

2011

1995


Otevřeno

Otevřeno

Otevřeno

Otevřeno

Otevřeno

Otevřeno

Otevřeno

46


7.7

Průřezová

7.8

Průřezová

7.9

Průřezová

7.10

Průřezová

7.11

Průřezová

7.12

Průřezová

7.15

Průřezová

7.16

Průřezová

7.17

Průřezová

7.18

Průřezová

7.19

Průřezová

7.20

Průřezová

7.21

Průřezová

7.22

Průřezová

účinnost při přenosu a distribuci elektřiny, tepelné energie a chladu Rotační fond pro financování energeticky úsporných projektů (MPO, ČSOB) Podpora energetické účinnosti v ostatních operačních programech (zejména OPŽP) Státní programy na podporu úspor energie a využití OZE Podpora šíření informací a propagace úspor energie ze strany státu Aplikace Směrnice o ekodesignu Vliv zavedení ekologické daňové reformy na úspory energie Využití energie prostředí pro dodávku tepla a teplé vody tepelnými čerpadly Využití solární termální energie pro dodávku tepla a teplé vody Využití solární fotovoltaické energie pro dodávku elektrické energie Vliv zpřísňování norem v tepelné ochraně budov na jejich energetickou náročnost Nové požadavky na energetickou náročnost budov Minimální účinnost mikrovýroby Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla Cílená ekologizace zdrojů znečištění Průřezová

CELKEM 2009 Procentuálně (z konečné spotřeby 225 651 GWh)

3.4 3.4.1

Počátek platnosti

Konec platnosti

1997

Otevřeno

2007

Otevřeno

2002

Otevřeno

2008

Otevřeno

2008

Otevřeno



13

13

14

40

272

408

272

952

185

166

159

510

32

47

47

127

0

84

111

195

0

0

0

0

67

132

268

467

74

128

197

399

0

0

0

0

387

387

387

1 161

0

186

552

738

0

0

0

0

42

42

42

126

27

24

12

63

2 140 4 902 2,17%

3 054 7 882 3,49%

3 399 6 524 2,89%

8 593 19 728 8,74%

Otevřeno

2000

Otevřeno

1995

Otevřeno

2002


2015

1996

1995


Otevřeno

2010

Otevřeno

2014

Otevřeno

2001

Otevřeno

1995

Otevřeno

Veřejný sektor Příkladná role veřejného sektoru

Ve Směrnici je veřejnému sektoru věnován článek č. 5 nazvaný „Energetická účinnost u konečného uživatele ve veřejném sektoru“ a příloha č. VI nazvaná „Seznam vhodných opatření pro energetickou účinnost veřejných zakázek“. Úvodní věta článku č. 5 říká: „Členské státy zajistí, aby veřejný sektor hrál v souvislosti s touto směrnicí příkladnou úlohu“. 47

V České republice byla uvedená Směrnice promítnuta (implementována) do zákonů č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a zákona č. 458/2000 Sb., tzv. energetického zákona. Směrnice prostřednictvím zadávání veřejných zakázek se týká i zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Lze tvrdit, že legislativa ČR obsahuje řadu iniciativ, pokud jde o úspory energie včetně veřejného sektoru. Důsledně jsou využívány k dosažení energetických úspor energetické audity a průkazy energetické náročnosti budov, lze využít služeb ESCO a metody EPC, širšího uplatnění by mohlo nalézt zavedení kriteria energetické účinnosti do veřejných zakázek. V České republice není definice veřejného sektoru legislativně upravena, ale přibližně lze říci, že veřejným sektorem se rozumí vše, co je ve veřejném vlastnictví. Jsou sem zařazeny subjekty, které jsou zcela nebo zčásti financovány prostřednictvím veřejných rozpočtů, a jsou tedy financovány z veřejných financí. Veřejné zakázky a jejich zadávání se u nás řídí zákonem č. 137/2006 Sb. V něm se v § 46 mluví o stanovení technických podmínek zadavatelem. Při respektování požadavků Směrnice by tedy veřejný sektor jako zadavatel měl zohledňovat kritérium energetické účinnosti při zadávání veřejných zakázek, ale nejen při nich. Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo v roce 2009 monitorování spotřeby energie ve vládních budovách v Praze. Samotné monitorování úspory energie ještě nepřinese, ale následná etapa projektu v duchu „Monitoring & Targeting“, resp. systému řízení energetické spotřeby, úspory energie přinese. To nám praxe potvrzuje z řady případů, kde byla tato metoda zavedena.

Tabulka 36 Přehled požadavků Směrnice 2006/32/ES a jejich plnění veřejným sektorem Požadavek podle Přílohy VI Směrnice 2006/32/ES

Plnění požadavku

Pozn.

Požadavky na uplatnění finančních nástrojů pro úspory Ne energie

Více viz opatření 2.1

Požadavky nakupovat zařízení a vozidla na základě Částečně seznamů a údajů o energeticky účinných produktech


Požadavky nakupovat zařízení, které má energeticky Ne účinnou spotřebu ve všech režimech včetně pohotovostního


Požadavky na výměnu či zdokonalení stávajícího vybavení Ne a vozidel vybavením uvedeným v písmenech b) a c)


Požadavky používat energetické audity a provádět Ano následná nákladově efektivní doporučení

V ČR zavedeno zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií

Požadavky na nákup nebo pronájem energeticky Ano účinných budov či jejich částí nebo požadavky na výměnu budov (částí) s cílem zvýšit jejich energetickou účinnost

Ale jen formou energetického průkazu budovy, který byl v ČR zaveden zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a který ne zcela odpovídá požadavkům v bodu f).

3.5

Zajištění dostupnosti poradenských služeb a informací

Hlášení aktivit plánovaných v souvislosti s čl. 5(1) a 7(2), tj. stimulačních aktivit šetření energií, bylo povinnou součástí NAPEE-I. V následující tabulce uvádíme požadavky a jejich plnění v ČR.

Tabulka 37 Plnění požadavků nejen článku 7 ESD o dostupnosti informací Požadavek Článek 5 o opatřeních ve veřejném sektoru - NAPEE 2007 vyžaduje povinné hlášení plánovaného zajištění vzorové

Splnění požadavku Zpracování energetických auditů – tam jsou požadavky na veřejný sektor přísnější

48

Požadavek Splnění požadavku úlohy veřejného sektoru související zejména s čl. 5(1) Článek 6 o spoluúčasti energetických společností - Rozdělen na: 

operátory distribuce v rozvodné síti nebo maloobchodní společnosti prodávající elektrickou energii



energetické distributory nebo maloobchodní společnosti prodávající jiné formy energie (hlavně paliva)

Článek 8 o kvalifikaci, akreditaci a certifikaci Článek 9 o rušení překážejících zákonů a vyhlášek Článek 9 o modelových kontraktech pro energetické služby Článek 10 o odstranění pobízejících tarifů za přenos a distribuci Článek 11 o financích a mechanismech financování Článek 12 o dostupnosti energetického auditu pro různé sektory

energetičtí auditoři, ČKAIT Ano, jsou k dispozici pro terciární sektor zejména Ano, odstraněno, např. tarify pobízející ke zvýšenému odběru el. energie o svátcích. Energetické audity jsou v ČR povinné od roku 2001 na základě zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií – povinnost u obcí a krajů se spotřebou celkem nad 1500 GJ/rok, u soukromých podnikatelů nad 35000 GJ/rok - spotřeby paliv a energie.

Článek 13 o individuálním účtování (přinejmenším pro nové stavby a komplexní přestavby)

Na základě rozhodnutí centrálních a krajských orgánů existuje v ČR hustá síť poradenských středisek poskytujících informace v duchu článku 7 Směrnice. Jsou to konkrétně: 

poradenská střediska tzv. EKISy, provozovaná a financovaná již řadu let z prostředků programu EFEKT vyhlašovaného MPO,



v rámci programu EFEKT jsou zpracovávány a vydávány odborné příručky a tiskoviny s informacemi o různých technologiích a zařízeních vedoucích k úsporám energie,



poradenská a informační střediska ustanovená Státním fondem životního prostředí k Operačnímu programu životní prostředí, prioritní osy 2 a 3, jsou provozovaná v každém kraji,



krajské energetické agentury s různými názvy, ale zaměřením na úspory energie a obnovitelné zdroje, financované krajskými správními orgány.

Závěr: Přes výhradu neexistence zákonných ustanovení ve smyslu článku 7 přes celé portfolio energie a paliv (viz další kapitola 3.6), považujeme oblast dostupnosti informací o úsporách energie v ČR za velice dobře zabezpečenou a pro účely naplnění plánu úspor energie za plně vyhovující. Jak účastníci trhu, tak i koneční zákazníci mají celou řadu možností, jak se k potřebným informacím dostat resp. jsou potřebné informace poradenskými středisky šířeny. 3.6

Povinnosti energetických společností na podporu úspor energie při konečné spotřebě

Článek 7 Směrnice, nazvaný „Dostupnost informací“ říká: 

Členské státy zajistí, aby byly informace o mechanismech na zvýšení energetické účinnosti a o finančních a právních rámcích přijatých s cílem dosažení národního orientačního cíle úspor energie průhledné a aby byly co nejvíce šířeny mezi relevantní účastníky trhu. 49



Členské státy zajistí, aby bylo vyvinuto vyšší úsilí na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele. Vytvoří účastníkům trhu vhodné podmínky a podněty k poskytování více informací a poradenství konečným zákazníkům o energetické účinnosti u konečného uživatele.

Uvedený článek se zabývá dostupností informací v daném oboru jak mezi relevantními účastníky trhu a z nich speciálně dostupností informací pro konečné zákazníky. Problémem dostupnosti informací pro konečné zákazníky se zabývá zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: 

§ 30, odst. 2 písmeno i) obchodník s elektřinou je povinen zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb,



§ 61, odst. 2 písmeno k) obchodník s plynem je povinen zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům za konkurenceschopné ceny energetických služeb.

Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách přiřazuje zvláštní roli distributorům energie, provozovatelům distribučních soustav a maloobchodním prodejcům energie. Ti již dnes na svých webových stránkách propagují a nabízejí energetické služby u konečných zákazníků. Rozvoj trhu energetických služeb tak umožňuje energetickým organizacím lépe se adaptovat na nové požadavky svých zákazníků a zvyšovat svoji konkurenceschopnost prostřednictvím dodatečných služeb zákazníkům. Metoda poskytování energetických služeb se zárukou (EPC – Energy Performance Contracting) patří mezi jeden z nejefektivnějších nástrojů dosažení úspor energie, a to jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska vlastních reálně dosažených úspor. Uvedená metoda, která vznikla jako nástroj především (i když nejen) pro veřejný sektor, však není doposud v České republice dostatečně využívaná. V poslední době vláda ČR věnuje pozornost této metodě a hledá vhodný legislativní nástroj, který by umožnil státnímu sektoru využívat tuto metodu i u rozpočtových organizací pracujících s ročními rozpočty. Ty jsou administrativní barierou pro využívání metody EPC ve státním sektoru. 3.7

Trh s energetickými službami

Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, existují v ČR zákonná ustanovení pro propagaci a nabízení energetických služeb distributory a obchodníky s elektřinou a plynem. To je základní předpoklad pro rozvoj trhu s těmito službami. Nákup energie, myšleno především elektrické a zemního plynu je v ČR liberalizován, koneční odběratelé mohou za určitých podmínek měnit svého dodavatele, vybrat si nejlepší cenovou nabídku eventuelně spolu s poskytováním výhodné energetické služby a tím posilovat konkurenci na trhu. Pojem energetická služba není zatím příliš zaveden do praktického využívání v ČR, i když mnohými distributory elektřiny nebo plynu je to služba nabízená. Její definice je obsažena ve Směrnici. Příkladem prakticky poskytovaných energetických služeb v oblasti úspor energie může být společnost ČEZ Energetické služby. Podrobnosti jsou na jejich webové adrese. Výmluvnou je jejich nabídka smluvně garantované dosažení energetických úspor. Podobně komplexní služby poskytuje i Dalkia, a.s. a mnoho dalších distribuční nebo konzultantských společností. Nemusí to být však jenom distribuční nebo konzultantské společnosti. Známé jsou společnosti typu ESCO poskytující právě služby v oblasti garantovaných úspor energie. Podstatou energetických služeb se zárukou, jak už sám název napovídá, je poskytnutí záruky za služby, které smluvní partner, společnost / firma energetických služeb (ESCO – Energy Service Company), zákazníkovi zajišťuje. V daném případě jde o záruku, že skutečně k předpokládaným úsporám dojde. 50

Všechny tyto příklady svědčí o úspěšném rozvoji trhu s energetickými službami v ČR, čímž je plněn jeden ze základních cílů, proč Směrnice vznikla.

3.8

Strategie pro zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie

V rámci běžících programů podporuje vláda ČR snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností budov a zateplení rodinných a bytových domů. Je známo, že bytový sektor a užívání všech druhů budov nabízejí velký potenciál pro úspory energie, zejména v oblasti teplárenství, protože snižuje spotřebu energií nutných pro provoz v ČR silně rozvinutých systémů centralizovaného zásobování teplem. Praxe z provozování větších teplárenských soustav potvrzuje, že na sídlištích, kde se provádí zateplování bytových domů, dochází k výraznému snižování dodávek tepla až o 30 %. V úrovni dobrovolných sdružení a iniciativ proběhla již před léty v ČR odborná diskuse, jejímž smyslem bylo dlouhodobé nastavení požadavků na energetickou náročnost budov v České republice. Pasivní domy, nízkoenergetické domy aj. se v českých normách a standardech objevily mnohem dříve, než byl v ČR vůbec nějaký pasivní nebo nízkoenergetický dům postaven. V ČR probíhá i potřebný výzkum. Je zaměřený na možná úsporná opatření z hlediska komplexního přístupu k energetice budovy. Proto mezi zvažovaná opatření patří stavební opatření (zateplení stěn, střech, podzemního podlaží, výměna oken, výměna meziokenních vložek, zasklení lodžií a další), kvalitní koncepce větrání (centrální podtlakový systém, rovnotlaké centrální nucené větrání s rekuperací, bytové rovnotlaké větrání s rekuperací, kombinované větrání s přípravou teplé vody), příprava teplé vody (rekuperační vodovodní jednotky, redukce průtoku, perlátory), zdroje tepla na vytápění a přípravu teplé vody (tepelné čerpadlo na zemní plyn, elektrické tepelné čerpadlo vzduch – voda, kondenzační kotelna na zemní plyn a další). Zdokonalovány jsou možnosti využití obnovitelných zdrojů energie – solární tepelné systémy na přípravu teplé vody a fotovoltaické systémy. Smyslem aktivit a přijímaných opatření je posunout stavebnictví směrem k výstavbě nízkoenergetických domů podle nové Směrnice EP a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Cílem je v roce 2020 (resp. 2018 u budov užívaných nebo vlastněných orgány věřejné správy) dospět u novostaveb k budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Dalším důležitým aspektem je stanovení požadavků pro rekonstrukce stávajících budov (změny staveb). V rámci připravující legislativy byly zatím stanoven výčet ukazatelů energetické náročnosti budovy, podle kterých se bude posuzovat nová budova a budova procházející rekonstrukcí (větší změnou dokončené budovy). Jedná se o následující ukazatele energetické náročnosti budov: 1) celková roční dodaná energie 51

2) celková roční primární energie 3) průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy 4) součinitel prostupu tepla 5) dílčí roční dodané energie (vytápění,chlazení… ) 6) účinnost technických systémů Pro výše uvedené ukazatele energetické náročnosti budou stanoveny referenční hodnoty pro rok 2013, kdy vstoupí v účinnost nová právní úprava – novela zákona č. 406/2000 Sb. a nová vyhláška o energetické náročnosti budovy. Tyto požadavky se boudou postupně (časově) zpřísňovat až do termínu 2020 resp. 2018, kdy budou stanoveny hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budov, zajíštující výstavbu budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V současné době probíhají také přípravy na stanovení faktorů primární energie a to na úrovni jednotlivých technologií a jejich příslušných hodnot použítých pro výpočet celkové roční primární energie. Dále prohíhá připrava pro stanovení využití obnovitelných zdrojů energie, podle požadavků směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti budovy u nových budov a pravděpodobně také pro větší rekonstrukci budov podle požadavku směrnice EP a Rady č. 2009/28/ES. Stanovení využití obnovitelných zdrojů energie je v současné době navržena s využitím primární energie s příslušnými faktory primární energie. Počty novostaveb a rekonstrukcí (změny) budov, kterých by se změny mohly týkat Dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem se v České republice dokočuje ročně přibliženě 1 000 až 1 600 nových nebytových budov. Například v roce 2010 bylo dokončeno celkem 1 416 nebytových budov z toho 763 tvořily hotely a obdobné budovy, 44 administrativní budovy, 179 budovy pro obchod, 76 budovy pro dopravu a telekominikaci, 133 budovy pro průmysl a skladování, 89 budovy pro kulturu a vzdělávání a 132 ostatních nebytových budov. Trend počtu dokončených nových nebytových budov je od roku 2007 klesající. Dále dle údajů zveřejněných Český statistickým úřadem, bylo v roce 2010 dokončeno celkem 21 951 nových bytových budov. Z tohot 19 122 rodinných budov a 430 bytových budov. Trend počtu dokončených nových bytových budov je od roku 1997 stále stoupající. Výstavba budovy s téměř nulovou spotřebou energie by se tedy týkala řádově mezi 1 000 až 1 600 nových nebytových budov a přibližně mezi 14 000 až 22 000 nových bytových budov. Z toho přibližně 85 až 90 % budou tvořit rodiné domy. V případě změny stavby se jednalo v roce 2010 celkem o 46 637 vydaných stavebních povolení a ohlášení. Z toho 37 170 tvořily budovy (23 605 bytové budovy, 13 565 nebytové budovy), 1 793 budovy na ochranu životního prosředí a 7 674 ostatních budov.

Opatření ke zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou Tabulka 38 Přehled opatření pro zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie Č. 1.1

Návrh opatření

podpora informačních a vzdělávacích aktivit v oblasti nízkoenergetické výstavby budov -informování o přednosti úspor energií,

Trvání opatření od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti

52

Č.

1.2

1.3

1.4 1.5

1.6

1.7

Návrh opatření

-informování o finančním dopadu směřující k tomu, že nově řešené budovy mohou být stavěny za téměř nebo téměř shodných pořizovacích nákladů jako dosud běžná výstavba, -informování o zývšené kvalitě vnitřního prostředí v nově řešených budovách podpora zavádění odpovídajících změn přístupů ve výuce budoucích profesionálů ve stavebnictví - výuka střední až vysoké školy, - pořádání kurzů pro praxi, - podpora spolupráce s profesními organizacemi a komorami (CKA, CKAIT) podpora mezinárodní výměny informací a know-how, v rámci přeshraničních projektů, v rámci celé EU, zapojení do specializovaných projektů Mezinárodní energetické agentury podpora pilotních projektů (konkrétní výstavby vzorových budov jednotlivých typologických druhů, s podorbným monitoringem a publicitou) vytvoření systematické podpory (časově omezené) z veřejných zdrojů pro ty investory, kteří budou plnit nastavená povinná kriteria dříve než je předepsáno nebo, kteří budou plnit kritéria přísnější napřř. nulové budovy. Doporučuje se volit nějaký finanční model, který není zátěží pro státní rozpočet - například dotace na zlepšení výšu úroku při úvěru nebo z příslušných fondů zajistit odsunutí zahájení splácení úvěru (vytvoření modelu ve spolupráci s ministerstvem financí a metodická podpora při vytváření takových podpor na úrovni krajů) Intenzivní požadavek na zavedení vzorového řešení nově stavěné nebo rekonstruované budovy pro státní a veřeknou správu a publikování těchto informací podpora vyvoje technologických řešení komponentů vhodných pro nulové budovy - v příslušných dotačních programech a grantech (VaV) včetně spolufinancování s podnikatelskou sférou atd.

Trvání opatření


od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti

od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti od roku 2013 s otevřenou dobou platnosti

Informace o politikách a finančních opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie včetně využití obnovitelných zdrojů energie v nových a stávající budovách bude provádět ministerstvo průmyslu a obchodu a to především systémém zajištující dálkový přístup, tj. pravidelné zveřejňování na stránkách resortu. Finanční optaření, týkající se výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie je uvedeno již v příloze č. 1 tohoto plánu. 3.9

Opatření k podpoře implementace směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov

V oblasti požadavků na energetickou náročnost budov nová směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, nazývanou jako EPBD II, oproti směrnici z roku 2002 zavádí především dva nové pojmy a požadavky. Jedná se o pojem „nákladově optimální úroveň energetické náročnosti“ a o pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“. Definice nákladově optimální úrovní úrovně požadavků na energetickou náročnost budov se stanovena přímo ve směrnici a jedná se o úroveň požadavků na energetickou náročnost budov, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti energií, na údržbu a likvidaci v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu; uvažují se také přínosy z úspor energie a zbytková hodnota na konci odhadovaného ekonomického životního cyklu. Srovnávací metodický rámec pro stanovení optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov je uveden v příloze III zmíněné směrnice. Dále Komise stanovila svým Nařízením upřesňující informace pro srovnávací metodický rámec.

53

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie je také, spíše však obecně, zavedena v příslušné směrnici. Jde o budovu, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I směrnice je velmi nízká. Velmi nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Dále nechává směrnice na jednotlivých členských státech, aby zmíněnou definici budovy konkrétně upřesnili s ohledem na technické, klimatické a ekonomické možnosti v daném státě. V případě budov s téměř nulovou spotřebou energie má směrnice dva termínované požadavky. První je požadavek, aby po 31. prosinci 2018 byly všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci právě budovami s téměř nulovou spotřebou energie a to z důvodu, aby veřejný sektor sloužil jako příklad. Druhý požadavek je, aby pro všechny nové budovy zmíněná podmínka by měla být splněna do 31. prosince 2020.

Příprava legislativních návrhů implementující směrnici 2010/31/EU Oblast energetické náročnosti budov ze směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov, označovaná někdy jako EPBD I, byla implementována do české národní legislativy v ustanovení § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Toto ustanovení řešilo jak samotné požadavky na energetickou náročnost, tak také požadavky na průkaz (certifikát) energetické náročnosti budov a jeho náležitosti. Další podrobnosti k tomuto ustanovení byly uvedeny v prováděcím právním předpisu, kterým je vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Práce na návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb., který bude implementovat novou směrnici 2010/31/EU, započaly v lednu roku 2011. Pro implementaci směrnice 2010/31/EU vzniklo několik pracovních skupin. Rozhodující skupina byla a je skupina vytvořená při MPO. Návrh novely zákona implementující směrnici 2010/31/EU byl do současné doby pravidelně konzultován na společných jednáních této pracovní skupiny a zasílán k připomínkám podle nastaveného termínového harmonogramu. K uvedenému návrhu novely zákona proběhlo několik společných jednání a schůzek a proběhla kontinuální komunikace, kde byly předkládány návrhy novely zákona, které byly následně připomínkovány členy zmíněné pracovní skupiny.

Připravovaná novelizace zákona č. 406/2000 Sb., bude obsahovat požadavky, aby: od r. 2013 nové budovy a budovy po renovaci byly vybaveny průkazy energetické náročnosti a splňovaly nastavené ukazatele energetické náročnosti budov, které se v současné době intenzivně diskutují a připravují v několika pracovních skupinách, které byly pro implementaci nové směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti ustanoveny zřizeny 

od r. 2020 všechny nové budovy a od r. 2018 všechny nové veřejné budovy byly, podle požadavku nové směrnice, budovany s téměř nulovou spotřebou energie



od r. 2020 renovované budovy musí splnit požadavky stanovené v příslušné technické normě jednotlivé stavební konstrukce.

pro

3.10 Alternativní opatření pro systémy vytápění a klimatizace

54

Jedním z důsledků implementace Směrnice EPBD byl vznik vyhlášek o kontrole účinnosti kotlů a vyhlášky o kontrole klimatizačních systémů. V návaznosti na tyto vyhlášky bylo potřebné vytvořit síť certifikovaných osob kompetentních k provádění těchto kontrol. V současné době jsou všechna potřebná opatření zajištěna, kontroly kotlů a klimatizací ve smyslu Směrnice EPBD probíhají. Seznam certifikovaných osob je zveřejněn na portále MPO. Obsahuje asi 120 certifikovaných energetických expertů. Kromě toho obsahuje daleko větší množství certifikovaných energetických auditorů a expertů pro vypracování energetických průkazů energetické náročnosti budov. Z hlediska Směrnice EPBD považujeme tuto oblast v ČR za plně zajištěnou.

4

ZŘÍZENÍ KOMPETENTNÍCH ORGÁNŮ A POVĚŘENÝCH ORGANIZACÍ

Směrnice 2006/32/ES předpokládá v článku 4, odstavec 4, že každý stát pověří některou z agentur nebo úřadů celkovou kontrolou a dohledem nad rámcem dosažení cílů Směrnice. V ČR po zrušení České energetické agentury v roce 2007, byly touto činností pověřeny Státní energetická inspekce (SEI) a MPO. Státní energetické inspekci přísluší provádění kontroly nad úsporami energie a ověřování dosažených úspor a dohled nad plněním Směrnice vykonává MPO. Významnou část podkladů pro hodnocení dosažených úspor poskytuje i Český statistický úřad.

55

PŘÍLOHA 1. SEZNAM OPATŘENÍ S POPISEM VÝPOČTU ÚSPOR ENERGIE

56

2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky. 19. srpna 2011

Recommend Documents