2. listopadu Ilona Gonová, ml. 2. c 2002 Intellectronics. Abstract

Gymmázium Tachov, semináˇr 2. listopadu 2002

Drogy a ml´ adeˇ z. Proˇ c? Jiˇr´ı Svrˇsek 1 Ilona Gonová, ml.

2

c °2002 Intellectronics

Abstract Kdyˇz se rodiˇce dov´ıdaj´ı, ˇze jejich d´ıtˇe bere drogy, vˇetˇsinou nevˇed´ı, co dˇelat, nebo reaguj´ı naprosto neuv´ aˇzenˇe. Spoleˇcnost si pˇres veˇskeré z´ akony nedok´ aˇze s drogami poradit. Proˇc mlad´ı lidé berou drogy? Co je jejich motivac´ı? Zvˇedavost? Prestiˇz ve skupinˇe vrstevn´ık˚ u a snaha vyniknout? Snaha odliˇsit se od svˇeta dospˇel´ ych? Vlastn´ı ˇzivotn´ı cesta? Nˇejak´ y protest? ˇ Motivace a inspirace? Zivotn´ ı styl? M´ oda? Obyˇcejn´ a nuda? Pˇr´ıleˇzitost? Lze v˚ ubec problém drog nˇejak u ´ˇcinnˇe ˇreˇsit? Proˇc je p˚ usoben´ı protidrogov´ ych st´ atn´ıch pracovn´ık˚ u ne´ uˇcinné? Proˇc je ne´ uˇcinné p˚ usoben´ı uˇcitel˚ u stˇredn´ıch ˇskol? Rozum´ıme mladé generaci? Chceme j´ı v˚ ubec rozumˇet?

1 e-mail: 2 e-mail:

[email protected], WWW: http://natura.eri.cz [email protected]

References [1] Heller, Jiˇ r´ı; Pecinovsk´ a, Olga a kol.: Z´ avislost zn´ am´ a nezn´ am´ a. Grada Publishing s.r.o., Avicenum. Praha 1996 [2] Riedl, Ota - Vondr´ aˇ cek, Vladim´ır: Klinick´ a toxikologie. Toxikologie lék˚ u, potravin, jedovat´ ych ˇzivoˇcich˚ u, rostlin aj. 5. vyd. 820 + 43 s. Avicenum 1980, Malostranské námˇest´ı, Praha 1 [3] Meˇ c´ıˇ r, Jan: Zneuˇ z´ıv´ an´ı alkoholu a nealkoholov´ ych drog u ml´ adeˇ ze. 1. vyd. 160 s. Avicenum 1990, Malostranské námˇest´ı 28, Praha 1 [4] Klodner, Michal: Letem svˇ etem drog. verze 2.0, 1995 (Michal Klodner, Okruˇzn´ı 33, 678 01 Blansko, e-mail: [email protected]) [5] The Usenet alt.drugs archive. http://www.hyperreal.com [6] Kryst´ yna Kˇ r´ıˇ zov´ a: Nestaˇ c´ı jen ˇ r´ıkat ne. Principy asertivn´ıho chov´ an´ı. e-biz, byznys, management a technologie. ˇcerven 2002. http://www.ebiz-mag.cz

1

Pane, dej mi s´ılu, abych pˇrijal to, co zmˇenit nemohu, odvahu, abych zmˇenil to, co zmˇenit mohu, a moudrost, abych umˇel odliˇsit jedno od druhého. Marcus Aurelius

1

Nen´ı nad vlastn´ı zkuˇ senost

M´ aˇs pr´ avo s´ am posuzovat své chov´ an´ı, své myˇslenky a pocity a b´ yt za jejich d˚ usledky s´ am zodpovˇedn´ y. M´ aˇs pr´ avo nenab´ızet ˇz´ adné omluvy nebo v´ ymluvy, které by tvé chov´ an´ı ospravedlˇ novaly. M´ aˇs pr´ avo posoudit, zda a nakolik neseˇs nˇejakou zodpovˇednost za ˇreˇsen´ı problém˚ u ostatn´ıch lid´ı. M´ aˇs pr´ avo kdykoliv zmˇenit sv˚ uj n´ azor. M´ aˇs pr´ avo dˇelat chyby a nést za nˇe svoji zodpovˇednost. M´ aˇs pr´ avo b´ yt nez´ avisl´ y na dobré v˚ uli ostatn´ıch. M´ aˇs pr´ avo dˇelat nelogick´ a rozhodnut´ı. M´ aˇs pr´ avo kdykoliv ˇr´ıci, ˇze nˇeco nev´ıˇs nebo ˇze je ti to jedno. (Asertivn´ı pr´ ava)

2

Drogov´ a z´ avislost

Term´ınem drogy se oznaˇcuj´ı návykové chemické látky, jejichˇz u ´ˇcinné sloˇzky vyvolávaj´ı pocity opojen´ı, otupen´ı nebo naopak povzbuzen´ı a celou ˇradu r˚ uzn´ ych pocit˚ u a záˇzitk˚ u. Drogy zp˚ usobuj´ı zmˇeny tˇelesné a duˇsevn´ı zmˇeny, zmˇeny chován´ı a zmˇeny emoˇcn´ı. Jde o látky, které p˚ usob´ı psychotropnˇe (ovlivˇ nuj´ı psychiku ˇclovˇeka) a jsou schopny vyvolat závislost. Uˇ z´ıv´ an´ı drog znamená jejich upotˇreben´ı jako léku ve vhodné dávce a ve vhodnou dobu. Zneuˇ z´ıv´ an´ı drog znamená jejich pouˇzit´ı v pˇr´ıliˇs velkém mnoˇzstv´ı, pˇr´ıliˇs ˇcasto a v nevhodnou dobu. Drogov´ a z´ avislost se definuje jako stádium periodické nebo chronické otravy, ˇskodlivé pro jednotlivce i pro spoleˇcnost, vyvolané pouˇz´ıván´ım pˇrirozené nebo syntetické látky. Syndrom z´ avislosti je tvoˇren skupinou pˇr´ıznak˚ u fyziologick´ ych (t´ ykaj´ıc´ıch se funkc´ı organismu), behavioráln´ıch (t´ ykaj´ıc´ıch se chován´ı, rozhodován´ı, jednán´ı) a kognitivn´ıch (t´ ykaj´ıc´ıch se rozpoznáván´ı), v nichˇz má uˇz´ıván´ı nˇejaké látky u postiˇzeného pˇrednost neˇz jiné jednán´ı, kterého si dˇr´ıve cenil ´ redn´ı charakteristikou závislosti je touha brát psychoaktivn´ı látky. Typická je tendence v´ıce. Ustˇ pokraˇcovat za vˇsech okolnost´ı a zvyˇsovat dávku. Pˇreruˇs´ı-li se pˇr´ıjem látky, objev´ı se syndrom odnˇet´ı drogy (abstinenˇcn´ı pˇr´ıznaky), kter´ y jej´ım dodán´ım zmiz´ı. D˚ uleˇzit´ ymi faktory vzniku drogové závislosti jsou: • • • •

osobnostn´ı struktura postiˇzeného prostˇred´ı a tolerantn´ı postoje spoleˇcnosti droga a jej´ı dostupnost poˇca´teˇcn´ı podnˇet

Za pˇr´ıtomnosti uveden´ ych faktor˚ u pak p˚ usob´ı jiˇz mechanismy pr˚ ubˇehové: • vznik a opakován´ı situac´ı, v nichˇz se podaˇrilo dosáhnout u ´ˇcinku a uspokojen´ı pomoc´ı drogy • nepˇr´ıtomnost jin´ ych alternativ k ˇreˇsen´ı situac´ı s uspokojiv´ ym v´ ysledkem. Rozhoduj´ıc´ımi prvky v dynamice v´ yvoje drogové závislosti jsou tolerance a kontrola. Lidsk´ y organismus reaguje na urˇcit´ y obsah drogy v krvi. Pˇri opakovaném pˇr´ıjmu drogy je obvykle k dosaˇzen´ı typické reakce nutné stále vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı drogy. Tento jev se naz´ yvá tolerance. Tolerance organismu se vlivem drogy postupnˇe mˇen´ı, jak se pˇrizp˚ usobuje metabolismus organismu v˚ uˇci nové látce. Postupnˇe m˚ uˇze organismus tolerovat takové mnoˇzstv´ı drogy, které by pro nˇej na poˇcátku znamenalo ohroˇzen´ı ˇzivota. V termináln´ım (koneˇcném) stádiu uˇz´ıván´ı drogy se tolerance sniˇzuje, ale nevrac´ı se na p˚ uvodn´ı u ´roveˇ n.

2

Kontrola je schopnost kriticky a reálnˇe vyhodnocovat situaci z hlediska osobn´ıch a spoleˇcensk´ ych potˇreb a povinnost´ı. Zmˇena v kontrole je podstatou poruchy organismu a chorobného stavu bez moˇznosti vyléˇcen´ı. Lze dosáhnout pouze uzdraven´ı bez odstranˇen´ı základn´ı poruchy. N´ avykové látky jsou souˇcást´ı naˇseho ˇzivota a proto schopnost organismu pˇrizp˚ usobit se u ´ˇcink˚ um tˇechto látek je pro ˇzivot nezbytná. Problematiku návykov´ ych onemocnˇen´ı na spoleˇcensky tolerované drogy, jako je napˇr. alkohol a nikotin v tabáku, lze pochopit pouze tehdy, pokud tyto drogy pˇrijmeme jako toxické látky, v˚ uˇci nimˇz má urˇcité procento lid´ı sn´ıˇzenou odolnost.

2.1

Z´ avislost na alkoholu

Prakticky kaˇzd´ y ˇclovˇek se ve svém ˇzivotˇe setká s alkoholem. Uvád´ı se, ˇze zhruba kaˇzd´ y pát´ y ˇclovˇek alkohol odm´ıtne a pozdˇeji jej nekonzumuje v˚ ubec, nebo jen v´ yjimeˇcnˇe. Ostatn´ı lidé v´ıce ˇci ménˇe alkohol konzumuj´ı. Pˇribliˇznˇe kaˇzdému desátému ˇclovˇeku pit´ı alkoholu zp˚ usobuje obˇcas nˇejaké pot´ıˇze, které se ale ˇcasem nijak nestupˇ nuj´ı. K závislosti se dostávaj´ı asi 3% populace. Pˇr´ıˇciny závislosti mohou b´ yt jednak vnitˇrn´ı (psychologické a biologické) a jednak vnˇejˇs´ı (sociáln´ı). Biologické pˇr´ıˇciny jsou genetické, metabolické a neurologické a obvykle se uplatˇ nuj´ı prostˇrednictv´ım psychologick´ ych mechanism˚ u. Dlouhodobé nadmˇerné pit´ı alkoholu vede k adaptaci bunˇek v organismu na trval´ y pˇr´ıvod etanolu (alkoholu). Vzniká tolerance a pozdˇeji se rozv´ıj´ı syndrom odnˇet´ı drogy (abstinenˇcn´ı syndrom) pˇri pˇreruˇsen´ı pit´ı. V´ yvojová stádia alkoholismu podle Jellineka jsou následuj´ıc´ı: • St´ adium poˇ c´ ateˇ cn´ı (inici´ aln´ı) Bˇehem tohoto stádia budouc´ı pacient se neliˇs´ı nijak od svého okol´ı a neporuˇsuje ˇzádné spoleˇcenské normy. Pije pˇredevˇs´ım kv˚ uli psychotropn´ım u ´ˇcink˚ um alkoholu, protoˇze se pod jeho vlivem c´ıt´ı mnohem lépe a dokáˇze pˇrekonávat situace, které pro nˇej dosud byly bolestné nebo neˇreˇsitelné. Pije stále ˇcastˇeji a tolerance v˚ uˇci alkoholu v jeho organismu vzr˚ ustá. • St´ adium varovn´ e (prodrom´ aln´ı) Rostouc´ı tolerance organismu nutnˇe vede ke zvyˇsován´ı hladiny alkoholu v krvi pro navozen´ı pˇr´ıjemn´ ych pocit˚ u. To se projevuje zˇretelnou opilost´ı. Pacient si uvˇedomuje, ˇze jeho pit´ı je nápadné a zaˇc´ıná se za své poˇc´ınán´ı stydˇet. Proto své pit´ı skr´ yvá a snaˇz´ı se maximálnˇe kontrolovat. D´ıky psychickému vypˇet´ı se m˚ uˇze i pˇri menˇs´ı dávce etanolu dostat do stavu, kdy si nic nepamatuje (palimpsest, okénko). Rostouc´ı pocit viny vyvolává v postiˇzeném odhodlán´ı vypoˇrádat se s alkoholem a zvládnut´ı u ´ˇcink˚ u alkoholu se pro nˇej stane d˚ uleˇzité. • St´ adium rozhodn´ e (kruci´ aln´ı) V tomto stádiu jeˇstˇe roste tolerance organismu. Pacient snese znaˇcné dávky alkoholu, aniˇz by se u nˇej projevovala intoxikace. Pacient dlouhou dobu p˚ usob´ı stˇr´ızliv´ ym dojmem a pak se náhle bˇehem jediné sklenky u ´plnˇe opije. V tomto stádiu docház´ı ke zmˇenˇe kontroly v pit´ı. Alkohol se jiˇz stal souˇcást´ı základn´ıch metabolick´ ych proces˚ u a zmˇenila se reakce organismu na jeho urˇcitou dávku. Nˇekdy nedocház´ı k tomu, ˇze kaˇzdé napit´ı konˇc´ı opilost´ı. Pacient se pak faleˇsnˇe domn´ıvá, ˇze situaci zvládá a je pro nˇej povzbuzen´ım pro dalˇs´ı pit´ı s kontrolou. ˇ a opilost pacienta nutnˇe vede k budován´ı racionalizaˇcn´ıho systému, kter´ Cast´ ym zd˚ uvodˇ nuje svému okol´ı i sobˇe pˇr´ıˇciny pit´ı. Z´ıskáván´ı alkoholu, jeho ukr´ yván´ı a zd˚ uvodˇ nován´ı vyˇzaduje stále v´ıce ˇcasu a schopnost´ı pacienta. Hovoˇr´ıme o alkoholocentrickém chován´ı. Upadaj´ı zájmy o kon´ıˇcky a pacient pˇrestává staˇcit na své povinnosti v zamˇestnán´ı a v rodinˇe. ˇ ım v´ıce se chován´ı pacienta liˇs´ı od jeho p˚ C´ uvodn´ıho systému hodnot, t´ım v´ıce v nˇem rostou pocity viny. Pacient zaˇc´ıná vˇeˇrit svému racionalizaˇcn´ımu systému a buduje si pocit kˇrivdy, aby mˇel d˚ uvody proˇc p´ıt. Mˇen´ı se jeho osobnostn´ı struktura a projevuj´ı se negativn´ı stránky jeho osobnosti. Dˇr´ıve

3

spolehliv´ y a ˇcestn´ y ˇclovˇek nepln´ı své sliby, podvád´ı a je zl´ y v˚ uˇci lidem. T´ım se ale jen prohlubuje pocit vlastn´ı ubohosti a pacient se uzav´ırá do svého vnitˇrn´ıho svˇeta, kter´ y stˇreˇz´ı pˇred okol´ım. Pacient pˇrestává b´ yt vyb´ırav´ y ve znaˇcce a pije kter´ ykoliv nápoj, v nˇemˇz je alkohol. Tlak okol´ı ho nˇekdy donut´ı dlouhodobˇe abstinovat. Tento stav ale konˇc´ı, jakmile tlak okol´ı se zm´ırn´ı nebo zmiz´ı. V tomto stádiu se objevuj´ı zdravotn´ı poruchy. Nejde vˇetˇsinou o poˇskozen´ı orgán˚ u, ale o poruchy regulace v celém organismu. Pacient m˚ uˇze nˇekdy navˇstˇevovat odborné lékaˇre se st´ıˇznostmi na urˇcité nejasné pot´ıˇze, ale navzdory odborné péˇci se jeho stav nezlepˇs´ı. Vˇetˇsina pacient˚ u v tomto stádiu nevyhledá léˇcbu a pije dál. Stoupaj´ıc´ı frekvence opilosti dosáhne stavu, kdy pacient je v´ıce dn˚ u v t´ ydnu opil´ y. • St´ adium koneˇ cn´ e (termin´ aln´ı) Charakteristick´ ym znakem termináln´ıho stádia je nepˇr´ıjemn´ y stav po vystˇr´ızlivˇen´ı, kdy je pacient nucen se ”léˇcit” dalˇs´ı dávkou alkoholu (tzv. ”rann´ı douˇsky”). Po rann´ım douˇsku obvykle pokraˇcuje v pit´ı a dostává se do nˇekolikadenn´ıho stavu opilosti. Pacient nez˚ ustává u pit´ı alkoholick´ ych nápoj˚ u, ale pije také r˚ uzné technické prostˇredky, které obsahuj´ı alkohol. V d˚ usledku poˇskozen´ı jater a vyˇcerpán´ı rezerv organismu klesá tolerance organismu v˚ uˇci alkoholu. Pacient se opije menˇs´ı dávkou, neˇz dˇr´ıve. Objevuj´ı se u nˇej r˚ uzná poˇskozen´ı orgán˚ u, aˇt uˇz jater, nervového systému, cév. Typické jsou duˇsevn´ı poruchy. Nastupuje degradace osobnosti a cel´ y ˇzivot ˇ pacienta se soustˇreduje jen na z´ıskán´ı alkoholu. Objevuje se stav, kdy bez alkoholu ani s alkoholem nem˚ uˇze pacient existovat. Vˇetˇsinou v tomto stádiu pacient vyhledá pomoc a nˇekdy se pokus´ı o sebevraˇzdu.

3

Drogy a ml´ adeˇ z

Z hlediska nebezpeˇcnosti u ´ˇcink˚ u drog a alkoholu se setkáváme se dvˇema vzájemnˇe si odporuj´ıc´ımi názory. Prvn´ım z nich je názor, ˇze mlad´ y organismus je ménˇe odoln´ y a snadnˇeji vzniká drogov´ a závislost. Druh´ ym je názor, ˇze mládeˇz se sice s drogou setkává, ale opˇet ji vˇetˇsinou spontánnˇe opouˇst´ı. Jde ˇ ast mlad´ ale jen o ˇcásteˇcnou pravdu. C´ ych lid´ı, kteˇr´ı drogu opust´ı, se k n´ı za ˇcas zase vrac´ı. Mlad´ı lidé, kteˇr´ı drogu okusili, se k droze vracej´ı v dobˇe, kdy nejsou schopni zvládnout nˇekteré ˇzivotn´ı situace. U dosp´ıvaj´ıc´ı mládeˇze nen´ı pˇresná hranice mezi návykem a závislost´ı. Mládeˇz drogy nˇekdy uˇz´ıv´ a experimentálnˇe, rekreaˇcnˇe nebo pˇr´ıleˇzitostnˇe. Tento stav m˚ uˇze pˇrej´ıt v pravidelné uˇz´ıván´ı, ale za ˇcas se m˚ uˇze vrátit jen k obˇcasnému uˇz´ıván´ı. Základ mladistvé drogové závislosti se pokládá nˇekdy dokonce v pˇredˇskoln´ım vˇeku. Mládeˇz ˇ ım ˇcastˇeji si rodiˇce s dˇetmi i jen mezi ochutnává alkoholické nápoje pˇri r˚ uzn´ ych pˇr´ıleˇzitostech. C´ sebou pˇrip´ıjej´ı, t´ım ˇcastˇeji dˇeti pij´ı sami. Vytvoˇrené rituály maj´ı v´ yrazn´ y vliv na mnoˇzstv´ı vypitého alkoholu. Statisticky se uvád´ı, ˇze 16% dˇet´ı si s rodiˇci pˇri spoleˇcensk´ ych pˇr´ıleˇzitostech nikdy nepˇripilo alkoholick´ ym nápojem. Asi 20% rodiˇc˚ u podává dˇetem alkohol dokonce jako lék. Asi 80% dˇet´ı pak napodobuje své rodiˇce a v´ıce neˇz polovinˇe dˇet´ı alkoholické nápoje chutnaj´ı. Asi 25% dˇet´ı ˇskoln´ıho vˇeku zná pocit lehké opilosti. V´ıno pij´ı stejnˇe chlapci i d´ıvky, pivo a koncentráty ˇcastˇeji chlapci. V kolektivu se uˇz´ıván´ı alkoholu nejˇcastˇeji váˇze na r˚ uzné party a je provázen nˇekdy i jinou delikvenc´ı. Ve vyˇsˇs´ıch tˇr´ıdách ˇskol pij´ı zpravidla ˇzáci neukáznˇen´ı, problémov´ı, s horˇs´ım ˇskoln´ım prospˇechem. S pˇrib´ yvaj´ıc´ım vˇekem stoupá informovanost mládeˇze o ˇskodlivosti alkoholu, ale zároveˇ n roste jejich tolerance k pit´ı alkoholu a odm´ıtán´ı abstinence jako ˇzivotn´ıho stylu. Základn´ı legislativn´ı normu, která zakazuje nezletil´ ym konzumovat alkoholické nápoje, nedodrˇzuje 90% mládeˇze ˇskoln´ıho vˇeku.

4

Klasifikace zneuˇz´ıván´ı drog obvykle vycház´ı z teoretick´ ych hypotéz ˇctyˇr kategori´ı: • biologick´ e: podm´ınˇenost biologick´ ymi poruchami • psychodynamick´ e: nerozˇreˇsen´ı psychického traumatu, neuspokojen´ı ˇzivotn´ıch potˇreb s následn´ ym rozvojem neurotick´ ych konflikt˚ u • soci´ aln´ı: na u ´rovni r˚ uzn´ ych sociáln´ıch struktur (rodiny, pracovn´ıho kolektivu, ˇskoly, spoleˇcenského kolektivu apod.), vˇetˇsinou jako v´ ysledek sociáln´ıho uˇcen´ı • sociologick´ e: teorie o sociáln´ıch deviac´ıch Podstatnou podm´ınkou pro v´ yvoj návyku je motivace: • motivace fyzick´ a: pˇrán´ı fyzického uspokojen´ı, uvolnˇen´ı, odstranˇen´ı fyzick´ ych obt´ıˇz´ı, pˇrán´ı z´ıskat v´ıce energie atd. • motivace senzorick´ a: pˇrán´ı stimulovat zrak, sluch, hmat, chuˇt, potˇreba smyslovˇe sexuáln´ı stimulace, pˇr´ıpadnˇe touha po celkovém pos´ılen´ı vn´ımavosti • motivace emocion´ aln´ı: uvolnˇen´ı od psychické bolesti, pokus ˇreˇsit osobn´ı komplikace, uvolnˇen´ı od ˇspatné nálady, sn´ıˇzen´ı u ´zkosti, emocionáln´ı relaxace • motivace interperson´ aln´ı: pˇrán´ı proniknout barierámi mezi lidmi, z´ıskán´ı uznán´ı vrstevn´ık˚ u, komunikace s nimi, vzdorován´ı autoritˇe, pos´ılen´ı vazby na druhou osobu, rozpuˇstˇen´ı závislosti na jin´ ych osobách • motivace soci´ aln´ı: potˇreba prosadit sociáln´ı zmˇeny, uniknout z obt´ıˇzn´ ych podm´ınek svého prostˇred´ı, identifikovat se s nˇejakou subkulturou, mˇenit spoleˇcenské vˇedom´ı vrstevn´ık˚ u • motivace politick´ a: identifikovat se se skupinami, které protestuj´ı proti vládˇe, zmˇenit drogovou legislativu, poruˇsovat spoleˇcenská pravidla atd. • motivace intelektu´ aln´ı: uniknout nudˇe, dosáhnout intelektuáln´ı kuriozity, ˇreˇsit neobvyklé a umˇelé problémy, produkovat origináln´ı a svˇetové ideje, zkoumat své vlastn´ı vˇedom´ı a podvˇedom´ı atd. • motivace kreativnˇ e estetick´ a: vylepˇsit umˇeleckou tvorbu, zv´ yˇsit poˇzitek z umˇen´ı, rozˇs´ıˇrit pˇredstavivost atd. • motivace filozofick´ a: objevovat v´ yznamné hodnoty, hledat smysl ˇzivota, nalézat osobn´ı identifikaci, objevovat nové pohledy na svˇet atd. • motivace spiritu´ alnˇ e mystick´ a: vyznávat ortodoxn´ı v´ıru, vázat se na spirituáln´ı náhled, z´ıskávat boˇz´ı vize, komunikovat s bohem, z´ıskávat spirituáln´ı moc apod. • motivace specifick´ a: osobn´ı potˇreba proˇz´ıt dobrodruˇzstv´ı, jinak nevyjádˇritelné proˇzitky, z´ıskat ocenˇen´ı u urˇcit´ ych osob atd. Konzumace drog pˇredstavuje odchyln´ y styl ˇzivota nˇekter´ ych jedinc˚ u v pro nˇe nároˇcn´ ych ˇzivotn´ıch podm´ınkách. Konzument drogy se takto snaˇz´ı ovládnout meziosobn´ı komunikaci, adaptovat se na nové situace, omezit stres a psychické bolesti, snaˇz´ı se ovlivnit nálady a zbavit se u ´zkosti. U mladistv´ ych pak jde pˇredevˇs´ım o ovlivnˇen´ı nudy, bezradnosti, n´ızkého sebevˇedom´ı, celkového hodnocen´ı, z´ıskán´ı pozitivn´ıch zkuˇsenost´ı. Psychiatˇri uvádˇej´ı, ˇze ve valné vˇetˇsinˇe dosp´ıvaj´ıc´ı mládeˇz, která pouˇz´ıvá návykové látky alespoˇ n na u ´rovni návyku, je jiˇz primárnˇe psychicky postiˇzena. Nejˇcastˇeji se vyskytuj´ı dva extrémn´ı póly. Jeden lze popsat vlastnostmi, jako je plachost, zv´ yˇsen´ a duˇsevn´ı zranitelnost, infantilismus (dˇetinské chován´ı), hypochondrie (pˇrehnané obavy z nemoc´ı a zdravotn´ıch problém˚ u), zv´ yˇsená závislost na jin´ ych osobách, hypersenzitivita (pˇrecitlivˇelé reakce na podnˇety), u ´zkostnost a emocionáln´ı labilita. Druh´ y lze popsat vlastnostmi, jako je zv´ yˇsená dráˇzdivost, impulsivita, agresivita, zv´ yˇsená extroverze (chován´ı orientované na okol´ı), hyperaktivita. Prvn´ı pól pˇredstavuje neurotickou poruchu, druh´ y pak odchylku psychopatie. Toto sp´ıˇse statické pojet´ı je dnes nahrazováno sp´ıˇse pojet´ım v´ yvojov´ ym. Jde opˇet o syntézu pˇr´ıstup˚ u psychiatrick´ ych, psychologick´ ych a sociologick´ ych. Hlavn´ı myˇslenkou tohoto pojet´ı je

5

postiˇzen´ı v´ yvojového procesu mezi t´ım, co bylo jedinci geneticky dáno a t´ım, jak se mˇen´ı jeho sociáln´ı prostˇred´ı. V´ yvojové pojet´ı vyˇzaduje peˇclivou orientaci v r˚ uzn´ ych pˇrechodech a zlomech v´ yvoje v raném vˇeku, dˇetstv´ı a dosp´ıván´ı. Emocionáln´ı a sociáln´ı poruchy se sleduj´ı z hlediska dlouhodobého v´ yvoje. Pro rozvoj zneuˇz´ıván´ı návykov´ ych látek maj´ı v´ yznam také biologické faktory, které formuj´ı jedince. Stále pˇrib´ yvaj´ı studie o prenatáln´ım (pˇred narozen´ım) poˇskozen´ı zárodk˚ u a plod˚ u r˚ uzn´ ymi viry a jin´ ymi mikroby. Také pˇrib´ yvaj´ı studie o poˇskozen´ı plodu nikotinem a alkoholem.

3.1

Rodina

Pˇri formován´ı ˇzivotn´ıho stylu a celkové prosperity d´ıtˇete hraje prvoˇradou roli rodina. Psychologové uvádˇej´ı, ˇze ˇcasto se pˇri anal´ yze pˇr´ıˇcin drogové závislost´ı dˇet´ı a mládeˇze objevuje následuj´ıc´ı model rodiny. Otec vˇetˇsinou pocház´ı z vyˇsˇs´ı ekonomické skupiny a b´ yvá pˇribliˇznˇe stejného vˇeku jako matka. Obvykle b´ yvá pracovn´ıkem ve vyˇsˇs´ım postaven´ı a proto nemá ˇcas na rodinu. B´ yvá dominantn´ı, silnˇe egocentrickou osobnost´ı, rodinˇe emocionálnˇe vzdálen´ y. Pokud se snaˇz´ı dosáhnout urˇcit´ ych v´ ychovn´ ych c´ıl˚ u, ˇcin´ı to pˇreváˇznˇe pˇr´ısn´ ym, stereotypn´ım a nekompromisn´ım pˇr´ıstupem, vyˇzadován´ım posluˇsnosti, rozkazován´ım bez citového pˇr´ıstupu ke ˇclen˚ um rodiny. Dostává se do rozpor˚ u se sv´ ym pubertáln´ım potomkem, ztrác´ı o nˇej zájem a pˇres pocit zklamán´ı opouˇst´ı psychicky a nˇekdy také fyzicky svoji rodinu. Pokud otec nav´ıc kouˇr´ı, pije alkohol nebo uˇz´ıvá jiné psychoaktivn´ı látky, zvyˇsuje se ohroˇzen´ı jeho d´ıtˇete drogovou závislost´ı. Matka b´ yvá ˇcasto hypersenzitivn´ı (pˇrecitlivˇelá na bˇeˇzné podnˇety okol´ı), emocionálnˇe labiln´ı a trp´ı aroganc´ı svého manˇzela. Snaˇz´ı se o redukov´ an´ı napˇet´ı mezi otcem a d´ıtˇetem, pokouˇs´ı se zm´ırˇ novat poˇzadavky manˇzela, usmˇerˇ novat vztahy mezi otcem a synem kompromisn´ım pˇr´ıstupem. Tento postup ale vede k ned˚ uslednosti ve v´ ychovˇe a matka se dostává stále v´ıce do submisivn´ı (podˇr´ızené) role. Neuspokojen´ı v rodinˇe ji ˇcasto vede k jiné seberalizaci v zamˇestnán´ı a v zájmové ˇ oblasti. Casto b´ yvá mimo domov a d´ıtˇe se tak vrac´ı do prázdného bytu. Postupnˇe tlakem otce matka pˇri opakovan´ ych obt´ıˇz´ıch s d´ıtˇetem pˇrecház´ı od p˚ uvodnˇe vˇrelého citového stavu d´ıtˇeti k chladnému postoji. Pˇr´ıpadnˇe m˚ uˇze doj´ıt k druhému extrému, kdy matka je zcela tolerantn´ı k projev˚ um d´ıtˇete a snaˇz´ı se o jeho rozsáhlou obranu pˇred otcem. Rodina tak ve sv´ ych pˇr´ıstupech k d´ıtˇeti vykazuje polaritu. Na jedné stranˇe je nadmˇerná peˇclivost, autoritativnost, dominance (nadˇr´ızenost) rodiˇc˚ u, na druhé stranˇe ned˚ uslednost, nedostateˇcn´ y kontakt a slabá kontrola se sn´ıˇzen´ ym zájmem o d´ıtˇe. Pokud d´ıtˇe zaˇcne zneuˇz´ıvat nˇekterou drogu, objevuje se odm´ıtav´ y postoj, konflikty, pozdˇeji u ´pln´ y nezájem. Taková rodina je ˇcasto dysfunkˇcn´ı svoj´ı omezenou soudrˇznost´ı, nekvalitn´ımi a poruchov´ ymi vztahy mezi jej´ımi ˇcleny a chud´ ym a ploch´ ym zp˚ usobem ˇzivota. Skupiny mládeˇze, kamarádi a dalˇs´ı vrstevn´ıci maj´ı na sociálnˇe oslabeného a nevyzrálého jedince nesporn´ y vliv na to, ˇze d´ıtˇe sahá po návykov´ ych látkách a experimentuje. Vˇzité je pˇresvˇedˇcen´ı mnoh´ ych rodiˇc˚ u, vychovatel˚ u a pedagog˚ u, ˇze pˇr´ıˇcinou zneuˇz´ıván´ı návykov´ ych látek u dˇet´ı a mládeˇze je ˇspatn´ y kamarád, nedobrá parta nebo vliv naruˇsené mládeˇze. Naopak se ˇcasto potvrzuje, ˇze jedinec, kter´ y vyr˚ ustá v dobrém rodinném prostˇred´ı, se také ˇcasto setkává s naruˇsen´ ymi jedinci, se ˇspatnou partou a s nepˇr´ıznivˇe p˚ usob´ıc´ımi vrstevn´ıky. Ale nepodléh´ a jim, jeho v´ yvoj nen´ı váˇznˇe naruˇsen a dokáˇze se vyhnout negativn´ımu vlivu. Pokud pˇresto podlehne, obvykle na krátkou dobu s následnou obnovou p˚ uvodn´ıho chován´ı. Manipulace s drogou se obvykle omez´ı na urˇcité obdob´ı experimentován´ı.

4

L´ eˇ cba drogov´ e z´ avislosti

Pokud zneuˇz´ıván´ı drog se vyvine v chorobnou závislost, postiˇzen´ y obvykle ztrác´ı schopnost sv´ ymi vlastn´ımi silami zvládnout cestu zpátky. Jedinou moˇznost´ı je pak léˇcba. Léˇcba ale nevede k

6

odstranˇen´ı poruchy zp˚ usobuj´ıc´ı zmˇeny v kontrole, ani nelze odstranit vnitˇrn´ı afinitu (závislost) organismu k droze. Léˇcba také nevede k vyléˇcen´ı chorobného stavu, tedy nevede k návratu do stavu pˇred vznikem choroby. Dosahuje se pouze vymizen´ı pˇr´ıznak˚ u choroby. Pro udrˇzen´ı tohoto stavu se pacient mus´ı trvale a na cel´ y ˇzivot vzdát sebemenˇs´ıho uˇz´ıván´ı drogy. Poruˇsen´ı abstinence má dalekosáhlé d˚ usledky a prudk´ y návrat vˇsech pˇr´ıznak˚ u choroby. U drogové závislosti chyb´ı velmi d˚ uleˇzit´ y pˇredpoklad pro u ´spˇeˇsné zvládnut´ı léˇcby, kter´ ym je náhled choroby. Pouze bl´ızc´ı rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci znaj´ı skuteˇcn´ y rozsah d˚ usledk˚ u chybˇej´ıc´ıho náhledu. Pouze ti, kteˇr´ı s drogovˇe závisl´ ym ˇzij´ı, vˇed´ı o marn´ ych snahách drogovˇe závislého pˇresvˇedˇcit o jeho chorobˇe. Jen oni vˇed´ı, jak je tˇeˇzké sdˇelit drogovˇe závislému, ˇze problémy s drogou jiˇz vyplnily cel´ y jeho ˇzivotn´ı obzor a ˇze jejich aktivity nejsou nam´ıˇreny proti jeho osobˇe, ale proti jeho drogové závislosti. Nˇekteˇr´ı drogovˇe závisl´ı se dostanou do stavu, kdy choroba pˇrecház´ı do chronické fáze. V této fázi je choroba neléˇcitelná a ˇclovˇek psychicky a fyzicky v podstatˇe odcház´ı ze ˇzivota daleko pˇred biologickou smrt´ı. Okol´ı takto závislého proˇz´ıvá nesm´ırnˇe tˇeˇzké obdob´ı, kdy ˇcasto smrt závislého je vysvobozen´ım pro obˇe strany.

4.1

Pˇ rehled l´ eˇ cebn´ ych postup˚ u

Drogová závislost se vyv´ıj´ı následuj´ıc´ım zp˚ usobem: • Neschopnost zodpovˇedˇet otázky kladené ˇzivotem a ˇreˇsen´ı ve formˇe zneuˇz´ıván´ı alkoholu nebo jiné drogy. • Opakován´ı situace a opakované ˇreˇsen´ı pomoc´ı drogy. Hledán´ı a odstranˇen´ı pˇr´ıˇcin, proˇc nelze odpovˇedˇet na otázky kladené ˇzivotem, chyb´ı. • Aktivitu zaˇc´ıná pˇreb´ırat dynamika drogy zvyˇsován´ım dávek a jejich frekvence. ˇ a nahrazuje ji droga. Docház´ı k degradaci • Pˇrib´ yván´ı otázek, na které chyb´ı odpovˇed (duˇsevn´ımu u ´padku) osobnosti. • Poˇskozen´ı funkˇcn´ı koordinace orgán˚ u v organismu, pozdˇeji poˇskozen´ı orgánové, zmˇeny bunˇeˇcného metabolismu, fyzická závislost na droze. • Sociáln´ı rozvrat. Ireverzibiln´ı (nevratné) zmˇeny v organismu. Tomuto v´ yvoji mus´ı odpov´ıdat léˇcebn´ y postup, kdy se nab´ıdne zp˚ usob léˇcby od ambulantn´ı, pˇres stacionárn´ı aˇz po u ´stavn´ı. Léˇcebn´ y postup mus´ı zajistit následuj´ıc´ı u ´koly: • Odstranit drogu z organismu. • Obnovit a rehabilitovat somatické funkce organismu (funkce jednotliv´ ych orgán˚ u a celého organismu). • Obnovit psychické funkce a vytvoˇrit pozitivn´ı struktury psychiky (náhled, porozumˇen´ı svému stavu, nadˇeje na vyléˇcen´ı, smysl dalˇs´ıho ˇzivota, apod.) • Odstranit základn´ı problém, odpovˇedˇet na otázky kladené ˇzivotem. • Pˇrijet´ı stabilizace ˇzivotn´ıho stylu s abstinenc´ı. • Provést resocializaci jedince (návrat do spoleˇcnosti). Tento léˇcebn´ y program obvykle vyˇzaduje asi tˇr´ıletou trvalou a systematickou práci. U rozvinuté drogové závislosti se v´ ysledk˚ u dosahuje kombinac´ı u ´stavn´ı základn´ı léˇcby a následného ambulantn´ıho doléˇcovac´ıho systému, do kterého jsou zaˇrazeny t´ ydenn´ı u ´stavn´ı doléˇcovac´ı pobyty. Dnes existuj´ı stále v´ yraznˇejˇs´ı nároky na pracovn´ı v´ ykon. Objevuj´ı se tak vˇcasné signály o pracovn´ım selháván´ı. Proto se dnes v péˇci ambulantn´ıch zaˇr´ızen´ı objevuj´ı i lidé, kteˇr´ı maj´ı s alkoholem nebo drogou problémy, ale nejsou jeˇstˇe závisl´ı. Zat´ım ale ambulantn´ı a u ´stavn´ı zaˇr´ızen´ı nemaj´ı pro tyto lidi vhodné terapeutetické programy a ponechávaj´ı je svému osudu.

7

´ Ustavn´ ı l´ eˇ cba ´ Ustavn´ ı léˇcba je pˇredposledn´ım ˇclánkem v ˇretˇezci, jehoˇz posledn´ım ˇclánkem je trvalé um´ıstˇen´ı v u ´stavn´ı péˇci, nebo trvalé ˇzivoˇren´ı v rodinˇe nebo na ulici. ´ Ustavn´ ı léˇcba pˇredstavuje dlouhodob´ y pobyt na l˚ uˇzku, neboˇt nejkratˇs´ı smysluplná léˇcba trvá 4 aˇz 6 t´ ydn˚ u, která je potˇrebná k odstranˇen´ı drogy z organismu. Hospitalizace v této délce nebo delˇs´ı je vhodná také u chronick´ ych forem závislosti jako prvn´ı pomoc a ochrana zdrav´ı. Problém u ´stavn´ı léˇcby nespoˇc´ıvá pouze v délce hospitalizace, ale také v délce remise (odeznˇen´ı, ustoupen´ı) choroby. Závislost na droze je choroba nevyléˇcitelná a pokud se pacient má uzdravit, mus´ı b´ yt schopen ˇz´ıt s abstinenc´ı drogy. L´ eˇ cebn´ y program Léˇcebn´ y program se skládá z následuj´ıc´ıch terapi´ı (léˇcebn´ ych postup˚ u). • Averzivn´ı terapie C´ılem averzivn´ı terapie je omezen´ı a nˇekdy aˇz odstranˇen´ı nutkán´ı vz´ıt drogu. Averze (odpor ke droze) se vytváˇr´ı na základˇe podm´ınˇeného reflexu, kter´ y je zaloˇzen na spojen´ı podstatn´ ych vlastnost´ı drogy s následnou nevolnost´ı, zvracen´ım a dalˇs´ımi nepˇr´ıjemn´ ymi pocity. K vytváˇren´ı tˇechto stimul˚ u se pouˇz´ıvaj´ı r˚ uzné medikamenty, elektrické stimuly, hypnotické instrukce, autosugesce a dalˇs´ı metody. • Stabilizuj´ıc´ı terapie Dalˇs´ı moˇznost´ı, jak ovlivnit pozitivn´ı vztah k droze, je senzibilizuj´ıc´ı terapie, kterou se snaˇz´ıme o zmˇenu v reaktivitˇe organismu na pˇr´ısluˇsnou drogu. V pˇr´ıpadˇe alkoholu je rozˇs´ıˇren´ ym medikamentem disulfiram (tzv. Antabus). Pˇri disulfiram-etanolové reakci organismus pos´ıl´ı poˇskozenou obranu v˚ uˇci alkoholu. • Psychoterapie V terapii drogové závislosti se nejˇcastˇeji pouˇz´ıvaj´ı formy racionáln´ı (vysvˇetlován´ı), sugestivn´ı, abreaktivn´ı (zmˇena reakc´ı na r˚ uzné proˇzité situace a záˇzitky), psychoanalytické, interpersonálnˇe korektivn´ı (zmˇena a u ´prava vztah˚ u postiˇzeného k jeho okol´ı) a dalˇs´ı. Psychoterapie drogové závislosti tvoˇr´ı vedle medikamentózn´ı léˇcby (léˇcbˇe léky) a léˇcebného programu s pevn´ ym reˇzimem a bodovac´ım systémem základn´ı pil´ıˇr léˇcby. Pouˇz´ıvá se ve formˇe individuáln´ı nebo skupinové, pˇriˇcemˇz se vˇetˇsinou vycház´ı z individuáln´ıch odchylek. Psychoterapie se m˚ uˇze orientovat na porozumˇen´ı, logick´ y u ´sudek, pochopen´ı souvislost´ı, vyvrácen´ı d˚ uvod˚ u pouˇz´ıvat drogu, znovuproˇz´ıván´ı záˇzitk˚ u, které vedly k poˇz´ıván´ı drogy, ˇreˇsen´ı psychick´ ych situac´ı a traumat, doplnˇen´ı chybˇej´ıc´ıch souvislost´ı, potlaˇcen´ ych pˇrán´ı a obsah˚ u nevˇedom´ı. ˇ Casto se vyuˇz´ıvá skupinová terapie v zámˇernˇe vytvoˇrené skupinˇe pacient˚ u. • Doplˇ nky l´ eˇ cebn´ eho programu Léˇcebn´ y program se u ´spˇeˇsnˇe doplˇ nuje reˇzimem, tedy ˇcasovou strukturou dne a pravidly, která urˇcuj´ı systém u ´ˇcasti v léˇcebném programu. Bodovac´ı (informaˇcn´ı) systém poskytuje v´ ykonn´ y soubor informac´ı o tom, co se pacientovi daˇr´ı, a pˇredevˇs´ım co se mu nedaˇr´ı. Tento systém má obvykle toleranˇcn´ı hladiny, do nichˇz lze chybovat a po jejich pˇrekroˇcen´ı se objevuj´ı r˚ uzné tresty pˇredem stanovené. Souˇca´st´ı terapie je moˇznost návˇstˇevy rodiny v pr˚ ubˇehu u ´stavn´ı léˇcby. Obvykle je návˇstˇeva rodiny odloˇzena na dobu, kdy pacient proˇsel nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı psychickou a somatickou rekonvalescenc´ı a bylo dosaˇzeno léˇcebného pokroku pˇri aktivn´ı u ´ˇcasti pacienta. Rodina má moˇznost z´ıskat svoji stabilitu a nabrat s´ıly ztracené drogovˇe závisl´ ym ˇclenem rodiny. Pacient z´ıskává velmi d˚ uleˇzité informace o dˇen´ı v bˇeˇzném ˇzivotˇe a m˚ uˇze korigovat problematiku pohledu na sv˚ uj ˇzivot po zmˇenˇe ˇzivotn´ıho stylu.

8

Dol´ eˇ covac´ı programy Doléˇcovac´ı programy u ´stavn´ı a ambulantn´ı formy maj´ı za u ´kol stabilizovat zmˇeny ˇzivotn´ıho stylu za podm´ınek interakce pacienta se sv´ ym bˇeˇzn´ ym prostˇred´ım a okol´ım. Teprve asi po roˇcn´ı abstinenci se objev´ı primárn´ı problémy, které p˚ uvodnˇe vedly k drogové závislosti, tedy aˇz po odeznˇen´ı sekundárn´ıch problém˚ u, které byly d˚ usledkem drogové závislosti. Pokud se podaˇr´ı zvládnout primárn´ı problémy, docház´ı jeˇstˇe ve druhém roce abstinence ke zmˇenám v osobnostn´ı struktuˇre pacienta a t´ım ke zmˇenám jeho ˇzivotn´ıho stylu. Ke stabilizaci vˇsech zmˇen v osobnosti pacienta a v pˇr´ıstupu jeho okol´ı docház´ı aˇz ve tˇret´ım roce abstinence. I tento stav vyˇzaduje stále pozornost odborn´ıka. Pokud se pacient snaˇz´ı spolupráci s terapeutem ukonˇcit dˇr´ıve, sniˇzuje pravdˇepodobnost dlouhodobé remise (ustoupen´ı nemoci) a zvyˇsuje riziko recidivy (opakov´ an´ı závislosti). Uvád´ı se, ˇze pokud pacient spolupracuje na tˇr´ıletém programu, pak dlouhodobá remise je dosahována asi v 80% tˇechto pacient˚ u. Hlavn´ı pˇrekáˇzkou v terapii stále jsou, bohuˇzel, spoleˇcenské pˇredsudky a z´ akladn´ı spoleˇcensk´ a prodrogov´ a orientace.

5

Proˇ cˇ z´ıt bez drogy

Zˇrejmˇe nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım faktorem v boji s drogami je prevence. Spoleˇcnosti se jen tˇeˇzko daˇr´ı bojovat s organizovan´ ym zloˇcinem, kter´ y se zab´ yvá nezákonnou v´ yrobou, obchodem a dopravou drog a jejich prodejem. Obecnˇe plat´ı, kde nen´ı poptávka, omezuje se nab´ıdka. Mládeˇz by mˇela chápat, ˇze jako je normáln´ı ˇz´ıt bez válek, bez chudoby, bez nakaˇzliv´ ych nemoc´ı, jako je normáln´ı m´ıt právo na vzdˇelán´ı a na odpov´ıdaj´ıc´ı zamˇestnán´ı, tak je normáln´ı ˇz´ıt bez drog, a to vˇcetnˇe cigaret a alkoholu. Prim´ arn´ı prevence se zamˇeˇruje na udrˇzen´ı a podporu zdrav´ı jedince a spoleˇcnosti. Ovlivˇ nuje mechanismy vzniku a v´ yvoje drogové závislosti. Jedná se vˇetˇsinou o vzdˇeláván´ı o konfliktech, kritice a proˇzitc´ıch a jde o práci se zdravou populac´ı, která je motivována k plnohodnotnému ˇzivotu s moˇznost´ı vlastn´ıho ovlivnˇen´ı a ˇr´ızen´ı. Sekund´ arn´ı prevence se zamˇeˇruje na pomoc v jiˇz existuj´ıc´ım nebezpeˇc´ı drogové závislosti. Jde o snahu co nejdˇr´ıve rozpoznat varovné pˇr´ıznaky uˇz´ıván´ı drog a t´ım co nejrychleji omezit a zm´ırnit následné ˇskody v osobn´ı a sociáln´ı oblasti. Jedná se vˇetˇsinou o programy ovlivˇ nuj´ıc´ı jednán´ı a chován´ı. Terci´ arn´ı prevence zahrnuje opatˇren´ı zabraˇ nuj´ıc´ı návratu akutn´ıho stádia drogové závislosti, podporuje v´ ysledky léˇcby a postupné odstranˇen´ı následk˚ u závislosti. Jde o podporu vytváˇren´ı nového hodnotového systému, vytvoˇren´ı aktivn´ıho zp˚ usobu ˇzivota a sociáln´ı odpovˇednosti. Pokud má prim´ arn´ı prevence prosazovat zdrav´ y zp˚ usob ˇzivota, mˇelo by b´ yt jasné, proˇc vlastnˇe zdravˇe ˇz´ıt bez drogy: • Svoboda a nez´ avislost: Závislost´ı na jakékoliv látce ˇclovˇek ztrác´ı svobodu vlastn´ıho rozhodován´ı. Schopnosti jedince jsou vyuˇz´ıvány pouze ve prospˇech drogy. • V´ıce penˇ ez: Kaˇzdá návyková látka vyˇzaduje stále rostouc´ı finanˇcn´ı náklady a omezuje pˇritom schopnost pracovn´ı aktivity a t´ım finanˇcn´ıho v´ ydˇelku. • Lepˇ s´ı kondice, s´ıla a vytrvalost: Droga vyˇcerpává nejprve rezervy organismu a po jejich vyˇcerp´ an´ı niˇc´ı samotn´ y organismus a ochromuje jeho s´ıly. • Lepˇ s´ı postˇ reh: Povzbudiv´ yu ´ˇcinek drogy na psychiku ˇclovˇeka je m´ ytus, protoˇze i v mal´ ych mnoˇzstv´ıch droga negativnˇe ovlivˇ nuje organismus. • Lepˇ s´ı pamˇ eˇ t: Pamˇeˇt je prvn´ı nenápadnou a pl´ıˇzivou obˇet´ı drogové závislosti. • M´ enˇ e u ´ raz˚ u: Sn´ıˇzená psychick´ a kondice spolu se somatickou omezuje organismu pruˇznˇe reagovat na vzniklé situace.

9

ˇ • Lepˇ s´ı ˇ sance dalˇ s´ı generace: Zena, která nedokáˇze v tˇehotenstv´ı pˇreruˇsit konzumaci drogy, ˇzivotnˇe ohroˇzuje své budouc´ı d´ıtˇe. • Kvalitn´ı vztahy: Drogy zákonitˇe a bez v´ yjimky niˇc´ı lidské vztahy. I pˇr´ıleˇzitostné a rekreaˇcn´ı uˇz´ıván´ı drog vyˇzaduje jejich z´ıskán´ı na nelegáln´ım trhu nebo jejich nelegáln´ı v´ yrobu. Konzument drog se setkává s dodavateli drog, ˇcasto se dostává do spoleˇcenstv´ı jin´ ych konzument˚ u a opouˇst´ı a ztrác´ı své p˚ uvodn´ı pˇrátele. • Lepˇ s´ı pracovn´ı v´ ysledky: Droga sniˇzuje kvalitu pracovn´ıho v´ ykonu a je m´ ytem, ˇze m˚ uˇze pracovn´ı v´ ykon podpoˇrit. Droga sice m˚ uˇze zpoˇcátku pos´ılit kreativitu (tvoˇrivost), pˇrinést umˇelecké nápady, nab´ıdnout neobvyklé a hlubˇs´ı náhledy na svˇet, ale cena je vysoká. V touze po jeˇstˇe lepˇs´ıch nápadech a jeˇstˇe lepˇs´ıch náhledech se ˇclovˇek stává po urˇcité dobˇe otrokem drogy. • M´ ytus zvl´ ad´ an´ı situace: Jedn´ım z nejˇcastˇejˇs´ıch m´ yt˚ u uˇzivatel˚ u drog je, své uˇz´ıván´ı drog maj´ı pod kontrolou, ˇze s n´ım mohou kdykoliv pˇrestat, ˇze je drogy nikdy nemohou zotroˇcit. Nikdo z nás netuˇs´ı, jaké ˇzivotn´ı situace ho v ˇzivotˇe potkaj´ı, jaké zmˇeny zdravotn´ıho a psychického stavu ho ˇ ek pak reaguje na uˇzit´ı drogy jin´ postihnou. Clovˇ ym zp˚ usobem, jeho sebekontrola m˚ uˇze b´ yt sn´ıˇzena, zp˚ usob ˇreˇsen´ı vznikl´ ych problém˚ u drogou se m˚ uˇze stát pˇrijatelnˇejˇs´ı. Jenˇze drogou se problém neodstran´ı ani se nezmenˇs´ı a ˇclovˇek se dostává do bludného kruhu.

6

Drogy a trestn´ı z´ akon

ˇ e republice trestná. Vycház´ı se Konzumace drog a omamn´ ych psychotropn´ıch látek nen´ı v Cesk´ pˇritom ze zásady, ˇze sebepoˇskozen´ı organismu nen´ı trestné. Do konce roku 1998 nebylo trestné ani vlastnictv´ı malého mnoˇzstv´ı drogy pro vlastn´ı potˇrebu. Novela trestn´ıho zákona pˇrijatá ˇcesk´ ym senátem v bˇreznu 1998 tento pˇr´ıstup ale zásadn´ım zp˚ usobem zmˇenila a trestn´ ym ˇcinem je vlastnictv´ı ˇ libovolnˇe malého mnoˇzstv´ı psychotropn´ı látky. Rada odborn´ık˚ u se domn´ıvá, ˇze tato zmˇena trestn´ıho zákona pˇrispˇeje pouze ke kriminalizaci mládeˇze. Policie bude rozhodovat o tom, jak malé mnoˇzstv´ı drogy bude trestné. Nav´ıc zkuˇsenosti ze zahraniˇc´ı dokazuj´ı, ˇze takov´ y postup je ne´ uˇcinn´ y. Trestné jsou ale v´ yroba, distribuce, pˇrechováván´ı drogy, a to zejména pro jiné osoby. Existuj´ı státy, kde nesm´ı b´ yt drˇzeno ˇzádné mnoˇzstv´ı drogy a je zakázána i jejich konzumace. V nˇekter´ ych zem´ıch Evropy je moˇzno na základˇe nástupu na léˇcbu drogové závislosti zastavit trestn´ı st´ıhán´ı nebo odroˇcit vynesen´ı nebo v´ ykon rozsudku. Trestn´ı zákon má tedy sv˚ uj v´ yznam také v prevenci, pokud se stane souˇcást´ı celého preventivn´ıho systému. z´ akon ˇ c. 140/1961 Sb., ve znˇ en´ı z´ akona ˇ c. 360/1999 Sb. ze dne 29. listopadu 1961 Trestn´ı z´ akon par. 89 (1) Trestn´ ym ˇ cinem se rozum´ı jen ˇcin soudnˇe trestn´ y, a pokud z jednotlivého ustanoven´ı nevypl´ yvá nˇeco jiného, téˇz pˇr´ıprava k trestnému ˇcinu, pokus trestného ˇcinu, organizátorstv´ı, návod a pomoc. (2) Jedn´ an´ım se rozum´ı i opomenut´ı takového konán´ı, k nˇemuˇz byl pachatel podle okolnost´ı a sv´ ych pomˇer˚ u povinen. (3) Pokraˇ cov´ an´ım v trestn´ em ˇ cinu se rozum´ı takové jednán´ı, jehoˇz jednotlivé d´ılˇc´ı u ´toky vedené jednotn´ ym zámˇerem naplˇ nuj´ı stejnou skutkovou podstatu trestného ˇcinu, jsou spojeny stejn´ ym nebo podobn´ ym zp˚ usobem proveden´ı a bl´ızkou souvislost´ı ˇcasovou a v pˇredmˇetu u ´toku.

10

(10) N´ avykovou l´ atkou se rozum´ı alkohol, omamné látky, psychotropn´ı látky a ostatn´ı látky zp˚ usobilé nepˇr´ıznivˇe ovlivnit psychiku ˇclovˇeka nebo jeho ovládac´ı nebo rozpoznávac´ı schopnosti nebo sociáln´ı chován´ı. Nedovolen´ a v´ yroba a drˇ zen´ı omamn´ ych a psychotropn´ıch l´ atek a jed˚ u par. 187 (1) Kdo neoprávnˇenˇe vyrob´ı, doveze, vyveze, proveze, nab´ız´ı, zprostˇredkuje, prodá nebo jinak jinému opatˇr´ı nebo pro jiného pˇrechovává omamnou nebo psychotropn´ı látku, pˇr´ıpravek obsahuj´ıc´ı omamnou nebo psychotropn´ı látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnˇet´ım svobody na jeden rok aˇz pˇet let. (2) Odnˇet´ım svobody na dvˇe léta aˇz deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li ˇcin uvedeny v odstavci 1 jako ˇclen organizované skupiny, nebo ve vetˇs´ım rozsahu, nebo b) spáchá-li takov´ y cin v˚ uˇci osobˇe mladˇs´ı neˇz osmnáct let. (3) Odnˇet´ım svobody na osm az dvanáct let bude pachatel potrestán, a) z´ıská-li ˇcinem uveden´ ym v odstavci 1 znaˇcn´ y prospˇech, b) spáchá-li takov´ y ˇcin v˚ uˇci osobˇe mladˇs´ı patnácti let, nebo c) zp˚ usob´ı-li takov´ ym ˇcinem tˇeˇzkou u ´jmu na zdrav´ı. (4) Odnˇet´ım svobody na deset aˇz patnáct let bude pachatel potrestán, a) zp˚ usob´ı-li ˇcinem uveden´ ym v odstavci 1 tˇeˇzkou u ´jmu na zdrav´ı v´ıce osob nebo smrt, b) z´ıská-li takov´ ym ˇcinem prospˇech velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takov´ y ˇcin ve spojen´ı s organizovanou skupinou p˚ usob´ıc´ı ve v´ıce státech. par. 187a (1) Kdo bez povolen´ı pˇrechovává omamnou nebo psychotropn´ı latku nebo jed v mnoˇzstv´ı vˇetˇs´ım neˇz malém, bude potrestán odnˇet´ım svobody aˇz na dvˇe léta nebo penˇeˇzit´ ym trestem. (2) Odnˇet´ım svobody na jeden rok aˇz pˇet let bude pachatel potrestán, spáchá-li ˇcin uveden´ yv odstavci 1 ve vˇetˇs´ım rozsahu. par. 188 (1) Kdo vyrob´ı, sobˇe nebo jinému opatˇr´ı anebo pˇrechovává predmet urˇcen´ y k nedovolené v´ yrobˇe omamné nebo psychotropn´ı látky, pˇr´ıpravku obsahuj´ıc´ıho omamnou nebo psychotropn´ı látku nebo jedu, bude potrestán odnˇet´ım svobody na jeden rok aˇz pˇet let nebo zákazem ˇcinnosti nebo penˇeˇzit´ ym trestem nebo propadnut´ım vˇeci. (2) Odnˇet´ım svobody na dvˇe léta aˇz deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li ˇcin uveden´ y v odstavci 1 ve vˇetˇs´ım rozsahu, b) spáchá-li takov´ y ˇcin v˚ uˇci osobˇe mladˇs´ı neˇz osmnáct let, nebo c) z´ıská-li takov´ ym ˇcinem znaˇcn´ y prospˇech.

11

par. 188a ˇ ıˇ S´ ren´ı toxikomanie (1) Kdo svád´ı jiného ke zneuˇz´ıván´ı jiné návykové látky neˇz alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuˇz´ıván´ı takové látky jinak podnˇecuje nebo ˇs´ıˇr´ı, bude potrestán odnˇet´ım svobody aˇz na tˇri léta nebo zákazem ˇcinnosti nebo penˇeˇzit´ ym trestem. (2) Odnˇet´ım svobody na jeden rok aˇz pˇet let bude pachatel potrestán, spáchá-li ˇcin uveden´ yv odstavci 1 v˚ uˇci osobˇe mladˇs´ı neˇz osmnáct let. par. 195 Spoleˇ cn´ e ustanoven´ı (1) Zvláˇstn´ı zákon stanov´ı, co se povaˇzuje za omamné látky, psychotropn´ı látky, pˇr´ıpravky obsahuj´ıc´ı omamnou nebo psychotropn´ı látku nebo za prekursory.

12

2. listopadu Ilona Gonová, ml. 2. c 2002 Intellectronics. Abstract

Recommend Documents