Gymn´azium Tachov, semin´aˇr 28. ˇcervna 2002
Vznik vesm´ıru a B˚ uh Jiˇr´ı Svrˇsek
1
c °2002 Intellectronics
Abstract Naˇse souˇcasn´e fyzik´ aln´ı teorie maj´ı jen omezenou platnost. Jsou to teorie pˇredbˇeˇzn´e a s doˇcasnou platnost´ı. Steven Weinberg je pˇresvˇedˇcen, ˇze za nimi obˇcas lze spatˇrit n´ aznaky fin´ aln´ı teorie, jej´ıˇz platnost bude neomezen´ a a kter´ a bude svoj´ı u ´plnost´ı a konzistenc´ı zcela uspokojiv´ a. Tyto sny o fin´ aln´ı teorii nejsou nov´e. Albert Einstein promarnil posledn´ı l´eta sv´eho ˇzivota neplodn´ ym a osamˇel´ ym hled´ an´ım jednotn´e teorie vˇsech interakc´ı. Einstein byl na sv´e cestˇe zcela osamocen, ale dnes rostou ˇrady mlad´ ych teoretick´ ych fyzik˚ u, kteˇr´ı se snaˇz´ı tuto fin´ aln´ı teorii objevit.
1 e-mail:
[email protected], WWW: http://natura.eri.cz
References [1] Principia Cybernetica Web. Evolutionary theory. Prof. dr. Francis Heylighen, PESP, Free University of Brussels, Pleinlaan 2, B-1050 Brussels, Belgium. http://pespmc1.vub.ac.be [2] Capra, Fritjof: Tao fyziky. Gardenia, Bratislava 1992 angl. orig.: The Tao of Physics, Bantam Books 1984 ˇ ıp ˇ [3] Coveney, Peter; Highfield, Roger: S´ casu. nakl. Oldag, Ostrava 1995, ISBN: 80-8595408-7, orig.: The Arrow of Time, WH Allen (Virgin Publishing Ltd.), Great Britain, 1990 [4] Barrow, John D.: Teorie vˇ seho. Mlad´a fronta, Praha 1997. z angl. orig.: Theories of Everything. The Quest for Ultimate Explanation. Oxford University Press, 1991. ISBN: 80-204-0602-6 [5] Weinberg, Steven: Snˇ en´ı o fin´ aln´ı teorii. Nakl. Hynek spol. s r.o., Celetn´a 11, 110 00 Praha 1. 1996. z amer. orig.: Dreams of a Final Theory. Pantheon Books, New York, 1993. ISBN: 80-85906-26-0 [6] Hawking, Stephen W.: Struˇ cn´ a historie ˇ casu. Mlad´a fronta, Praha 1991. (z angl. orig. A Brief History of Time. From The Big Bang to Black Holes. Bantam Books Inc., New York 1988) [7] Pearcy, Nancy R.; Thaxton, Charles B.: Duˇ se vˇ edy. Promˇ eny ve vztahu vˇ edy a n´ aboˇ zenstv´ı. Nakl. N´avrat dom˚ u, Plzeˇ nsk´a 166, 150 00 Praha 5. pˇreklad: Alena Koˇzeluhov´a. angl. orig.: The Soul of Science. Christian Faith and Natural Philosophy. Konos Connection, 111 Bethea Road, Fayetteville GA 30214, USA. Vyd´ano: Crossway Books, a division of Good New Publishers, 1 300 Crescent Street, Wheaton, Illinois, 1994 ISBN: 80-85495-73-2
1
1
Vznik vesm´ıru
1.1
Vznik vesm´ıru a fin´ aln´ı teorie.
Naˇse souˇcasn´e fyzik´aln´ı teorie maj´ı jen omezenou platnost. Jsou to teorie pˇredbˇeˇzn´e a s doˇcasnou platnost´ı. Steven Weinberg je pˇresvˇedˇcen, ˇze za nimi obˇcas lze spatˇrit n´aznaky fin´aln´ı teorie, jej´ıˇz platnost bude neomezen´a a kter´a bude svoj´ı u ´plnost´ı a konzistenc´ı zcela uspokojiv´a. Tyto sny o fin´aln´ı teorii nejsou nov´e. Albert Einstein promarnil posledn´ı l´eta sv´eho ˇzivota neplodn´ ym a osamˇel´ ym hled´an´ım jednotn´e teorie vˇsech interakc´ı. Einstein byl na sv´e cestˇe zcela osamocen, ale dnes rostou ˇrady mlad´ ych teoretick´ ych fyzik˚ u, kteˇr´ı se snaˇz´ı tuto fin´aln´ı teorii objevit. John D. Barrow si pokl´ad´a z´asadn´ı ot´azku, zda jejich hled´an´ı m˚ uˇze b´ yt u ´spˇeˇsn´e. M˚ uˇze b´ yt pochopen´ı logiky, kter´a prostupuje fyzik´aln´ı realitu, dovrˇseno? Pˇrijde den, kdy fyzika bude ve sv´ ych z´akladech dokonˇcena a z˚ ustanou pouze sloˇzit´e detaily utajen´e v jej´ıch z´akonech? Pˇredstavme si prostor fyzik´aln´ıch princip˚ u, ve kter´em ke vˇsem princip˚ um vedou ˇsipky od tˇech princip˚ u, kter´e je vysvˇetluj´ı. Steven Weinberg se domn´ıv´a, ˇze tyto ˇsipky netvoˇr´ı oddˇelen´e shluky ani chaotick´e bloudˇen´ı sem a tam. Sp´ıˇse vytv´aˇrej´ı jednotn´ y celek. Jak postupujeme proti jejich smˇer˚ um, zd´a se, ˇze vˇsechny m´ıˇr´ı do jedin´eho spoleˇcn´eho bodu, ze kter´eho mohou b´ yt vˇsechny principy odvozeny. Tento bod Steven Weinberg naz´ yv´a fin´aln´ı teori´ı. Je pravdˇepodobn´e, ˇze fin´aln´ı teorii hned tak neobjev´ıme. Obˇcas se ale objevuj´ı urˇcit´e n´aznaky, myˇslenky, kter´e pˇri sv´e formulaci do matematick´ ych vztah˚ u popisuj´ı re´aln´ y svˇet tak dobˇre, ˇze lze za nimi spatˇrovat hlubˇs´ı pravdu o re´aln´em svˇetˇe. Jakmile hovoˇr´ıme o fin´aln´ı teorii, objevuje se tis´ıce ot´azek a r˚ uzn´ ych v´ yhrad. Co vlastnˇe znamen´a, ˇze urˇcit´ y vˇedeck´ y ”princip” vysvˇetluje jin´ y? Jak m˚ uˇzeme vˇedˇet, ˇze existuje nˇejak´ y v´ ychoz´ı bod, ze kter´eho se vˇsechny principy odv´ıjej´ı? Jak bude vypadat fin´aln´ı teorie? Kter´e vˇedomosti souˇcasn´e fyziky pˇrevezme? Co ˇrekne o ˇzivotˇe a vˇedom´ı? Najdeme-li takovou kosmickou Rosettskou desku, pochop´ıme vˇsechny jevy, kter´e se staly a kter´e se mohou st´at? Mus´ıme b´ yt velmi opatrn´ı pˇri uˇz´ıv´an´ı term´ınu ”vˇsechno”. Fin´aln´ı teorie nikdy nebude schopna vysvˇetlit jevy jedineˇcn´e a zvl´aˇstn´ı, jako jsou Shakespearova d´ıla, nebo Mona Lisa. Mus´ıme proto pamatovat na z´asadn´ı rozd´ıl mezi obecn´ ym a zvl´aˇstn´ım. ˇ Snahy objevit fin´aln´ı teorii lze vystopovat jiˇz ve starovˇek´em Recku. Jak, kdy a proˇc vesm´ır ˇ adn´ ˇ vznikl? Jiˇz Mil´etan´e usilovali o vysvˇetlen´ı vˇsech jev˚ u pomoc´ı fundament´aln´ıch ˇc´ast´ı hmoty. Z´ y pˇredsokratovsk´ y uˇcenec nemˇel pˇredstavu o tom, co znamen´a kvantitativn´ı vysvˇetlen´ı jev˚ u. Jak dalece bychom pokroˇcili v naˇsem ch´ap´ an´ı, proˇc je pˇr´ıroda takov´a, jak´a je, pokud bychom nebyli schopni kvantitativn´ıch mˇeˇren´ı a jejich vysvˇetlen´ı ve formˇe fyzik´aln´ıch z´akon˚ u? Fyzika nen´ı schopna vˇetˇsinu konkr´etn´ıch u ´loh v˚ ubec ˇreˇsit. Jsme schopni ˇreˇsit jednoduch´e u ´lohy, coˇz n´as ujiˇsˇtuje, ˇze zn´ame tak´e z´akony, jimiˇz se ˇr´ıd´ı u ´lohy sloˇzit´e. Neum´ıme napˇr. vypoˇc´ıtat pr˚ ubˇeh biologick´e evoluce, ale dostateˇcnˇe dobˇre zn´ame z´akony, jimiˇz se ˇr´ıd´ı. To je z´asadn´ı rozd´ıl, kter´ y je ˇcasto pˇrehl´ıˇzen pˇri diskus´ıch o smyslu nebo existenci fin´aln´ı formy pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ u. Pokud tvrd´ıme, ˇze zn´ame urˇcit´e principy, kter´e vysvˇetluj´ı jin´e, jeˇstˇe to neznamen´a, ˇze jsme schopni takov´a tvrzen´ı beze zbytky prov´est. Obˇcas se n´am to povede, pokud je u ´loha jednoduch´a. Vˇetˇsinou je ale probl´em v´ ypoˇcetnˇe pˇr´ıliˇs sloˇzit´ y. Znalost fin´aln´ı teorie je sice pro pochopen´ı fyzik´aln´ıho vesm´ıru nezbytn´a, ale zdaleka pro dosaˇzen´ı tohoto c´ıle nestaˇc´ı. John D. Barrow se domn´ıv´a, ˇze k u ´pln´emu porozumˇen´ı vesm´ıru je tˇreba znalosti n´asleduj´ıc´ıch sloˇzek: -
z´akony pˇr´ırody poˇc´ateˇcn´ı podm´ınky povaha silov´ ych interakc´ı a hmotn´ ych ˇc´astic konstanty pˇr´ırody poruˇsen´e symetrie organizuj´ıc´ı principy
2
- v´ ybˇerov´e tendence - kategorie myˇslen´ı Pokud fyzikov´e hovoˇr´ı o fin´aln´ı teorii, nˇekteˇr´ı filosofov´e a vˇedci se zaˇcnou rozˇcilovat. Prohlaˇsuj´ı hled´an´ı fin´aln´ı teorie za redukcionismus nebo dokonce za fyzik´aln´ı imperialismus. To je podle Stevena Weinberga ˇc´asteˇcnˇe zp˚ usobeno t´ım, ˇze pod fin´aln´ı teori´ı si lze pˇredstavovat r˚ uzn´e zcela nesmysln´e vˇeci. Leckdo si m˚ uˇze pˇredstavovat, ˇze nalezen´ı fin´aln´ı teorie bude znamenat konec vˇedeck´eho b´ad´an´ı. Fin´aln´ı teorie ale neznamen´a konec vˇedy, ani konec z´akladn´ıho v´ yzkumu. Fascinuj´ıc´ı probl´emy ˇsirok´eho spektra budou st´ale ˇcekat na vysvˇetlen´ı, aˇt uˇz bude objevena jak´akoliv fin´aln´ı teorie. Jej´ı objev nemus´ı znamenat ulehˇcen´ı ˇreˇsen´ı ˇrady probl´em˚ u. Bude znamenat pouze dovrˇsen´ı mnoha stalet´ı trvaj´ıc´ı snahy nal´ezt principy, kter´e nelze odvodit z princip˚ u hlubˇs´ıch. C´ılem vˇedy je d´at rozmanitosti pˇr´ırody smysl. Vˇeda nen´ı zaloˇzena pouze na pozorov´an´ı. Pozorov´an´ı poskytuje nezbytn´e informace o re´aln´em svˇetˇe a umoˇzn ˇuje testovat pˇredpovˇedi. J´adro vˇedeck´eho postupu spoˇc´ıv´a v rozpozn´an´ı urˇcit´eho ˇr´adu, pˇrevod pozorovan´ ych dat do zkr´acen´e podoby, jako je slovn´ı popis nebo matematick´ y vztah. Pokud m´ame napˇr´ıklad ˇretˇezec ˇc´ısel 2, 4, 6, 8, 10,..., m˚ uˇzeme ji popsat struˇcnˇeji, pokud si ˇ ezec symbol˚ uvˇedom´ıme, ˇze jde o soupis sud´ ych ˇc´ısel. Retˇ u povaˇzujeme za ”n´ahodn´ y”, pokud nejsme schopni nal´ezt jeho zkr´acen´e vyj´adˇren´ı. ˇ ım kratˇs´ı je moˇzn´a reprezentace ˇretˇezce symbol˚ C´ u, t´ım m´enˇe tento ˇretˇezec je n´ahodn´ y. Pokud neexistuje ˇz´adn´a takov´a zkr´acen´a reprezentace, pak je ˇretˇezec n´ahodn´ y v tom smyslu, ˇze nejsme schopni rozpoznat ˇz´adn´ y ˇr´ad, kter´ y by vedl k u ´spornˇejˇs´ımu z´apisu jeho obsahu. Kaˇzd´ y ˇretˇezec symbol˚ u, kter´ y lze zapsat ve zkr´acen´e podobˇe, se oznaˇcuje jako algoritmicky stlaˇciteln´ y. Vˇeda je hled´an´ım algoritmick´ ych stlaˇcen´ı. Zaznamen´av´ame ˇrady pozorovan´ ych dat a snaˇz´ıme se definovat algoritmy, kter´e tato data kompaktnˇe reprezentuj´ı. Testujeme spr´avnost naˇsich zkr´acen´ı t´ım, ˇze pˇredpov´ıd´ame dalˇs´ı ˇcleny tˇechto ˇrad a srovn´av´ame je pak s pozorov´an´ım. Cel´a modern´ı vˇeda je zaloˇzena na pˇredpokladu, ˇze vesm´ır je algoritmicky stlaˇciteln´ y. Fin´aln´ı teorie je nejhlubˇs´ım projevem t´eto v´ıry. V´ıry, ˇze existuje zkr´acen´e vyj´adˇren´ı logiky, z nˇehoˇz vypl´ yvaj´ı vlastnosti vesm´ıru a kter´e mohou lid´e zapsat v koneˇcn´em tvaru. Ran´e pˇredstavy o uspoˇr´ad´an´ı svˇeta byly v´ yraznˇe ovlivnˇeny dobov´ ymi n´aboˇzensk´ ymi a spoleˇcensk´ ymi n´azory. Podle autor˚ u knihy [7] rozvoj modern´ı vˇedy v Evropˇe umoˇznilo kˇresˇtanstv´ı. Vˇeda je zkoum´an´ı materi´aln´ıho svˇeta a biblick´e n´aboˇzenstv´ı tvrd´ı, ˇze materi´aln´ı svˇet je skuteˇcn´ y. Hinduismus napˇr´ıklad uˇc´ı, ˇze bˇeˇzn´ y svˇet hmotn´ ych pˇredmˇet˚ u je iluze, m´aja. Lze proto pochybovat o tom, zda filozofie, kter´a takto zpochybˇ nuje materi´aln´ı svˇet, mohla podnˇecovat vˇedeck´ y z´ajem o nˇej. Vˇeda se neop´ır´a jen o metafyzick´a pˇresvˇedˇcen´ı, ale tak´e o pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze materi´aln´ı svˇet m´a velkou hodnotu, kterou stoj´ı za to zkoumat. Starovˇek´e filozofie ztotoˇzn ˇovaly materi´aln´ı svˇet se zlem a chaosem a proto neuzn´avaly jeho studium. Manu´aln´ı pr´ace pˇr´ısluˇsela pouze otrok˚ um a filozofov´e ˇ se zab´ yvali pouze duchovn´ım svˇetem. Rada historik˚ u se domn´ıv´a, ˇze to byl jeden z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u, ˇ proˇc kultura starovˇek´eho Recka nevytvoˇrila empirick´e vˇedy, kter´e vyˇzaduj´ı praktick´a pozorov´an´ı a experimenty. [7] Kˇresˇtanstv´ı tvrd´ı, ˇze z´akony pˇr´ırody diktuje B˚ uh. Potvrzuje v´ıru v existenci ˇr´adu, kter´ y leˇz´ı nad vˇecmi a dovoluje zkoum´an´ı pˇr´ırody jako svˇetskou ˇcinnost, kter´a oslavuje Boˇz´ı d´ılo. Bible st´ale dokazuje, ˇze Boˇz´ı d´ılo je dobr´e a ˇze tedy m´a smysl pˇr´ırodu zkoumat. Zcela jin´ y postoj zauj´ımaj´ı v´ ychodn´ı filozofie a n´aboˇzenstv´ı. Podle v´ ychodn´ıho mysticismu nen´ı rozˇclenˇen´ı pˇr´ırody na jednotliv´e objekty podstatn´e a vˇsechny objekty maj´ı nest´alou a neust´ale se mˇen´ıc´ı povahu. V´ ychodn´ı svˇetov´ y n´azor je vnitˇrnˇe dynamick´ y a jsou pro nˇej podstatn´e ˇcas a zmˇena. Vesm´ır se ch´ape jako jednotn´a a nedˇeliteln´a skuteˇcnost, kter´a je v neust´al´em a vˇeˇcn´em pohybu, ˇziv´a, organick´a, hmotn´a a z´aroveˇ n duchovn´ı. Protoˇze pohyb a zmˇena jsou z´akladn´ımi vlastnostmi vˇec´ı, s´ıly, kter´e pohyb zp˚ usobuj´ı, nestoj´ı mimo objekty, ale jsou vnitˇrn´ı vlastnost´ı hmoty. Vl´adcem nen´ı B˚ uh, ale princip, ovl´adaj´ıc´ı vˇse zevnitˇr, jak se p´ıˇse v Upaniˇsad´ach:
3
”Ten, kdo pˇreb´ yv´ a ve vˇsech vˇecech a pˇritom se liˇs´ı od vˇsech vˇec´ı, ten, jehoˇz vˇsechny vˇeci nepoznaj´ı, jehoˇz tˇelo jsou vˇsechny vˇeci, jenˇz ovl´ ad´ a vˇsechny vˇeci zevnitˇr, to on je tvoje duˇse, vnitˇrn´ı vl´ adce, nesmrteln´ y.” [2]
Nen´ı proto tˇeˇzk´e vysvˇetlit, proˇc tato holistick´a perspektiva v´ ychodn´ıch filozofi´ı, hinduismu, buddhismu nebo taoismu, znaˇcnˇe zt´ıˇzila a t´emˇeˇr znemoˇznila vˇedeck´ y pokrok v zem´ıch jihov´ ychodn´ı Asie. Pˇr´ıroda v tˇechto filozofi´ıch vystupuje holisticky, vytv´aˇr´ı harmonickou rovnov´ahu, kde kaˇzd´ a sloˇzka interaguje se vˇsemi ostatn´ımi, aby ustavila celek, kter´ y je v´ıce neˇz pouh´ y v´ yˇcet jeho ˇc´ast´ı. Holismus pop´ır´a tuˇsen´ı, ˇze lze jednotliv´e ˇc´asti svˇeta zkoumat oddˇelenˇe, ˇze lze pochopit tyto ˇc´asti, aniˇz bychom znali celek. [4], [7] Holistick´ y pohled pˇredpokl´ad´a ve sv´e podstatˇe, ˇze svˇet nen´ı line´arn´ı, ˇze v nˇem pˇrevl´adaj´ı nelok´ aln´ı vlivy, interaguj´ıc´ı pˇri tvorbˇe sloˇzit´eho celku. Tento pˇr´ıstup v´ ychodn´ıch filozofi´ı rozhodnˇe ´ eˇsn´e studium pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ nen´ı nespr´avn´ y, ale byl prostˇe jen pˇredˇcasn´ y. Uspˇ u mus´ı zaˇc´ıt od jednoduch´ ych line´arn´ıch probl´em˚ u, aby mohlo pozdˇeji vyvrcholit holistick´ ymi sloˇzitostmi zrozen´ ymi nelinearitou pˇr´ırody. [4] Autoˇri knihy [7] se celou svou knihou snaˇz´ı dok´azat, ˇze modern´ı vˇeda by nevznikla bez kˇresˇtansk´ ych tradic. Dokonce tvrd´ı, ˇze vˇeda pˇr´ımo z nich vyr˚ ust´a. John D. Barrow ve sv´e knize [4] ale varuje. V uveden´em n´azoru je zrnko pravdy, ale jeho nekritick´e pˇrijet´ı je stejnˇe myln´e, jako bˇeˇzn´ y n´azor, ˇze vˇeda a n´aboˇzenstv´ı spolu vˇzdy sv´adˇely nesmiˇriteln´ y boj. [7] Monoteistick´ y z´aklad pojmu univerz´aln´ıch z´akon˚ u jistˇe nelze pˇrehl´ednout. Nav´ıc ˇrada vˇedc˚ u byla n´aboˇzensky zaloˇzena a vn´aˇsela do sv´e vˇedeck´e pr´ace n´aboˇzensk´e ospravedlnˇen´ı a motivaci. Ikdyˇz tato fakta nelze rozhodnˇe popˇr´ıt, bylo by pˇr´ıliˇs odv´aˇzn´e tvrdit, ˇze modern´ı vˇeda je pˇr´ım´ ym d˚ usledkem kˇresˇtansk´e minulosti, bez n´ıˇz by v˚ ubec nevznikla. Ti, kteˇr´ı tento n´azor obhajuj´ı, se n´as snaˇz´ı pˇresvˇedˇcit, ˇze praxe vˇedy nebo pojem univerz´aln´ıch z´akon˚ u je logick´ ym d˚ usledkem jist´ ych n´aboˇzensk´ ych pˇresvˇedˇcen´ı, m´ısto aby pˇriznali, ˇze tato pˇresvˇedˇcen´ı tendenci vˇedy pouze pos´ılila. Jistˇe v dan´e historick´e dobˇe byli zboˇzn´ı vˇedci v pˇresile. N´aboˇzenstv´ı v t´e dobˇe hr´alo mnohem z´avaˇznˇejˇs´ı soci´aln´ı u ´lohu neˇz dnes. Takov´e vˇedce tˇeˇsilo, ˇze jejich vˇedeck´a pr´ace je v souladu s kˇresˇtansk´ ym pohledem na svˇet. [4] Na druh´e stranˇe nelze pˇrehl´ednout, ˇze v kˇresˇtansk´e doktr´ınˇe vˇzdy existovaly a dodnes existuj´ı tendence m´enˇe sn´aˇsenliv´e k rozvoji teoretick´e vˇedy. Stephen Hawking ve sv´e knize [6] uvedl, ˇze se v roce 1981 z´ uˇcastnil konference o kosmologii, kterou pˇripravili jezuit´e ve Vatik´anu. Katolick´a c´ırkev udˇelala kdysi za Galileiho velkou chybu, kdyˇz sv´ ym kategorick´ ym tvrzen´ım, ˇze Slunce ob´ıh´ a kolem Zemˇe, chtˇela pˇr´ırodˇe vnutit z´akon vymyˇslen´ y lidmi. V roce 1981 pˇrizvala vˇedce, aby se stali ˇ poradci v kosmologick´ ych ot´azk´ach. Na z´avˇer konference pˇrijal jej´ı u ´ˇcastn´ıky s´am papeˇz. Rekl, ˇze je spr´avn´e, pokud vˇedci studuj´ı vesm´ır po velk´em tˇresku, ale samotn´ y okamˇzik velk´eho tˇresku by se nemˇel studovat, protoˇze ten byl okamˇzikem Boˇz´ıho tvoˇren´ı. Stephen Hawking na t´eto konferenci mˇel pˇr´ıspˇevek o moˇznosti, ˇze vesm´ır je koneˇcn´ y, ale bez hranice, coˇz by znamenalo, ˇze ˇz´adn´ y okamˇzik stvoˇren´ı nenastal. [6] V ˇrad´ach teolog˚ u a filozof˚ u se v minilosti vyskytovali tac´ı, kdo povaˇzovali vˇedu za nevkusnou, materialistickou nebo dokonce za rouh´an´ı. Potˇrebn´e pˇredpoklady pro rozvoj vˇedy nejsou nijak v´ yluˇcnˇe d´any naˇs´ım judaisticko-kˇresˇtansk´ ym n´aboˇzenstv´ım. Vˇeˇrit tomu, ˇze vˇeda logicky navazuje na n´aboˇzenstv´ı, by znamenalo pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze dˇejiny jsou deterministick´e a jednoznaˇcnˇe dan´e n´asledky a pˇr´ıˇcinami. Pokusme se nyn´ı analyzovat alternativy, kter´e lze pˇredloˇzit ohlednˇe povahy pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ ua pˇr´ıˇcin jejich existence. Pouˇzijeme k tomu nˇekolik z´akladn´ıch pojm˚ u. Pod pojmem Boha (B), budeme ch´ apat vˇsevˇedouc´ıho a vˇsemocn´eho vl´adce. Pod pojem vesm´ır (V ) zahrneme veˇskerou hmotu a prostoroˇcas. Pod pojmem z´akony pˇr´ırody (Z) budeme ch´apat z´akony urˇcuj´ıc´ı bˇeh vesm´ıru. Vz´ajemn´e vztahy mezi tˇemito pojmy ponˇekud zjednoduˇsenˇe vymezuj´ı r˚ uzn´e filozofie pˇr´ırody. Vzhledem ke dvojici V a Z m˚ uˇze existovat pˇet n´asleduj´ıc´ıch postoj˚ u:
4
1. 2. 3. 4. 5.
V je ˇc´ast´ı Z Z je ˇca´st´ı V Z je totoˇzn´e s V Z neexistuje V neexistuje
Samozˇrejmˇe by bylo moˇzno pˇripustit alternativu, kdy se V a Z ˇc´asteˇcnˇe pˇrekr´ yvaj´ı, nebo alternativu, kdy se nepˇrekr´ yvaj´ı v˚ ubec. Zˇrejmˇe i takov´e moˇznosti mohou odpov´ıdat urˇcit´ ym filozofick´ ym n´azor˚ um. Prvn´ı pˇr´ıpad povaˇzuje pˇr´ırodn´ı z´akony za nˇeco, co pˇresahuje fyzik´aln´ı vesm´ır. Vesm´ır je pouze jeden z projev˚ u tˇechto z´akon˚ u. Mohly by existovat jin´e vesm´ıry nebo dokonce moˇzn´a existuj´ı. Souˇcasn´a kosmologie tento postoj vzniku vesm´ıru z ”niˇceho” skrytˇe pˇrij´ım´a. Pˇredpokl´ad´a, ˇze z´akony pˇr´ırody a dalˇs´ı prvotn´ı vazby, jako je logika, vzniku hmotn´eho vesm´ıru pˇredch´azely. Pokud bude tento vˇedeck´ y pˇr´ıstup nakonec u ´spˇeˇsn´ y a pokud n´am poskytne bezrozporn´ y obraz fyzik´aln´ıho vesm´ıru, bude tˇreba vysvˇetlit, proˇc samy pˇr´ırodn´ı z´akony daly vzniknout pr´avˇe tomuto vesm´ıru a ne jin´emu a zda mohou existovat vesm´ıry jin´e. Autor knihy [4] uv´ad´ı, ˇze zm´ınˇen´ y postoj je vlastn´ı vˇetˇsinˇe souˇcasn´ ych kosmologick´ ych teori´ı. Pokud je vesm´ır jako celek ˇr´ızen nˇejak´ ym z´akonem pˇr´ırody, jako je napˇr. obecn´a teorie relativity, pak ˇ adn´a pozorov´an´ı ale nemohou mus´ı existovat logick´a struktura rozs´ahlejˇs´ı neˇz fyzik´aln´ı vesm´ır. Z´ prok´azat, zda nˇejak´a kosmologick´a teorie vyj´adˇren´a syst´emem matematick´ ych rovnic je schopna popsat cel´ y vesm´ır. Pokud se pˇriklon´ıme k druh´emu pˇr´ıpadu, kdy pˇr´ırodn´ı z´akony existuj´ı v r´amci vesm´ıru, pak ˇ na r˚ pˇripouˇst´ıme, ˇze tyto z´akony jsou z´avisl´e na existuj´ıc´ım prostoroˇcasu. Bud uzn´ ych m´ıstech vesm´ıru plat´ı r˚ uzn´e z´akony nebo v˚ ubec ˇz´adn´e z´akony neplat´ı. Ve vesm´ıru, kter´ y je snad nekoneˇcn´ y, mohou existovat oblasti jist´e racionality. Protoˇze existence pozorovatel˚ u, jako jsme my, nutnˇe pˇredpokl´ad´a urˇcit´e pravidelnosti, nen´ı pˇrekvapiv´e, ˇze ˇzijeme v jedn´e z racion´aln´ıch oblast´ı jinak chaotick´eho vesm´ıru. Nˇekteˇr´ı kosmologov´e zast´avaj´ı n´azor, ˇze vesm´ır zapoˇcal ve stavu, kdy se neˇr´ıdil ˇz´adn´ ym z bˇeˇzn´ ych pˇr´ırodn´ıch stav˚ u. Jak se vesm´ır rozp´ın´a, chladne a st´arne, jeho chov´an´ı st´ale m´enˇe odporuje tomu, co naz´ yv´ame z´akony pˇr´ırody. Pokud tuto koncepci dovedeme k logick´emu konci, lze tvrdit, ˇze pˇr´ırodn´ı z´akony jsou d˚ usledkem aˇz posledn´ı etapy v´ yvoje vesm´ıru. V dobˇe vzniku vesm´ıru mohl existovat stav t´emˇeˇr bez zn´am´ ych pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ u, kter´ y se naprosto odliˇsoval od stavu dneˇsn´ıho. Existuje skeptiˇctˇejˇs´ı v´ yklad druh´e alternativy, kter´ y z´akony pˇr´ırody povaˇzuje za v´ yplod lidsk´eho ducha, kter´ y s´am vznikl pˇr´ırodn´ımi procesy. Z tohoto hlediska jsou z´akony pˇr´ırody jako celku alespoˇ n z ˇc´asti v´ ytvorem mysl´ıc´ıch bytost´ı a musej´ı se proto odliˇsovat v r˚ uzn´ ych ˇc´astech vesm´ıru podle toho, jak´e bytosti je ob´ yvaj´ı. Tento n´azor je mezi filozofy dost bˇeˇzn´ y, ale nen´ı pˇrij´ım´an pˇr´ırodovˇedci, protoˇze nesmˇeˇruje k ˇz´adn´emu budouc´ımu v´ yzkumn´emu programu, kter´ y by jej mohl testovat. Tˇret´ı pˇr´ıpad, kdy vesm´ır je totoˇzn´ y s pˇr´ırodn´ımi z´akony, vych´az´ı z tradice, kter´a sah´a pˇrinejmenˇs´ım ke sv. Augustinovi a Filonovi z Alexandrie. Oba dva se vyhnuli probl´emu, co dˇelal B˚ uh pˇred stvoˇren´ım svˇeta, n´azorem, ˇze nebylo ˇz´adn´e ”pˇred” a ˇze ˇcas je souˇc´ast´ı stvoˇren´eho vesm´ıru. Podobn´ y n´azor zast´avala doned´avna ˇrada kosmolog˚ u. Neˇz se zaˇcalo s v´aˇzn´ ymi pokusy pochopit kvantovou kosmologii, vˇedci se museli vyrovnat se skuteˇcnost´ı, ˇze vesm´ır zaˇc´ınal prostoroˇcasovou singularitou. Pˇred touto singularitou vesm´ır neexistoval. Popis prostoru a ˇcasu pˇredpov´ıdal, ˇze tyto pojmy ztr´acej´ı v singularitˇe fyzik´aln´ı smysl. Podle obecn´e teorie relativity se podobn´a singularita mohla na poˇc´atku vesm´ıru vyskytovat. Z teorie ale nevypl´ yv´a, proˇc by vesm´ır vlastnˇe mˇel vzniknout. Nˇekteˇr´ı kosmologov´e se proto snaˇzili pˇredstavˇe poˇc´ateˇcn´ı prostoroˇcasov´e singularity vyhnout. Pokud by gravitace ve vzd´alen´e minulosti byla odpudivou silou (coˇz se zd´a na z´akladˇe naˇsich souˇcasn´ ych znalost´ı o chov´an´ı hmoty pˇri velmi vysok´ ych energi´ıch pˇrijateln´e), pak vesm´ır nemusel zaˇc´ınat singularitou.
5
Mohli bychom oˇcek´avat pˇr´ırodn´ı z´akony, kter´e se mˇen´ı s ˇcasem? Ve skuteˇcnosti nen´ı logicky ˇ v˚ moˇzn´e, aby se pˇr´ırodn´ı z´akony mˇenily. Bud ubec ˇz´adn´e pˇr´ırodn´ı z´akony neexistuj´ı, nebo v sobˇe obsahuj´ı invarianci, kdy od kaˇzd´eho v ˇcase mˇen´ıc´ıcho se z´akona dospˇejeme k nemˇennosti nˇejak´e jeˇstˇe z´akladnˇejˇs´ı veliˇciny, kter´a ovl´ad´a pravidlo zmˇeny. ˇ Ctvrt´ y pˇr´ıpad, ˇze ˇz´adn´e pˇr´ırodn´ı z´akony neexistuj´ı, lze h´ajit dvˇema zp˚ usoby. Na jedn´e stranˇe se n´as nˇekteˇr´ı filozofov´e snaˇz´ı pˇresvˇedˇcit, ˇze pˇr´ırodn´ı z´akony jsou pouh´e ment´aln´ı kategorie, kter´e mus´ıme pˇrij´ımat, aby daly naˇs´ı zkuˇsenosti nˇejak´ y smysl. Pˇres vˇsechno, co o pˇr´ırodˇe v´ıme, nemus´ı existovat ˇz´adn´a hlubˇs´ı realita ovl´adan´a opravdov´ ymi pˇr´ırodn´ımi z´akony. Na druh´e stranˇe nˇekteˇr´ı kosmologov´e si pˇredstavuj´ı, ˇze jak se vesm´ır rozp´ın´a a st´arnˇe od chaosu tvoˇren´eho souˇcasnou pˇr´ıtomnost´ı r˚ uzn´ ych ˇr´ad˚ u, zaˇc´ınaj´ı nˇekter´e tyto ˇr´ady pˇrevl´adat. Po miliard´ach let v´ yvoje se takov´e ˇr´ady jev´ı jako pˇredurˇcen´e z´akony pˇr´ırody. P´ at´ y pˇr´ıpad, ˇze vesm´ır neexistuje, je zvl´aˇstn´ım druhem nihilismu, kter´ y nikdy ˇz´adn´ y serioznˇe uvaˇzuj´ıc´ı filozof nem˚ uˇze br´at v´aˇznˇe. Pokud se ovˇsem uvaˇzuj´ı kvantov´e kosmologick´e modely, podle nichˇz vesm´ır vznikl ”z niˇceho”, pak tento n´azor nutnˇe poˇc´ıt´a s jist´ ym ”pˇredpoˇc´ateˇcn´ım” stavem. Nelze tvrdit, ˇze tento stav je logicky nemoˇzn´ y nebo vnitˇrnˇe nekonzistentn´ı, protoˇze v kosmologick´em popisu se pˇripouˇst´ı jako pˇredch˚ udce souˇcasn´eho souˇcasn´eho stavu. Autor knihy [4] se domn´ıv´a, ˇze u ´vahy tohoto typu se bl´ıˇz´ı ontologick´ ym d˚ ukaz˚ um, kter´e podal Anseln z Canterbury a dalˇs´ı, ˇze mohou existovat pojmy, jako je Nejvyˇsˇs´ı Bytost, kter´e sami v sobˇe obsahuj´ı nutnost sv´e existence. Je skuteˇcnˇe zvl´aˇstn´ı a podivn´e, kdyˇz se snaˇz´ıme pˇredstavit existenci entity, z jej´ıˇz neexistence by plynul logick´ y spor. Nˇekteˇr´ı filozofov´e, zejm´ena teologicky zaloˇzen´ı, se sp´ıˇse neˇz na vztahy mezi pˇr´ırodn´ımi z´akony ˇ ı na vztahy Boha a vesm´ıru. Pojem Nejvyˇsˇs´ı Bytosti ve vˇsech kultur´ach je a vesm´ırem soustˇreduj´ p˚ uvodnˇejˇs´ı a pˇrirozenˇejˇs´ı, neˇz je pojem z´akon˚ u pˇr´ırody. Stejnˇe jako v pˇredchoz´ıch u ´vah´ach, lze nab´ıdnout n´asleduj´ıc´ı moˇznosti: 1. 2. 3. 4. 5.
V je ˇc´ast´ı B B je ˇc´ast´ı V B je totoˇzn´e s V B neexistuje V neexistuje
Prvn´ı pˇr´ıpad se podle terminologie nˇemeck´eho filozofa Karla Krause oznaˇcuje jako panenteismus. Podle t´eto filozofie je B˚ uh nˇeco jin´eho neˇz vesm´ır, je nad n´ım a za n´ım. B˚ uh se projevuje ve vˇsech vˇecech, ale nen´ı s nimi totoˇzn´ y. Druh´ y pˇr´ıpad odpov´ıd´a skeptick´emu postoji, ˇze ”B˚ uh” je pouze v´ ytvorem lidsk´e mysli a je tedy v´ ysledkem hmotn´ ych proces˚ u. Tomuto pˇr´ıpadu odpov´ıdaj´ı i pˇredstavy nˇekter´ ych autor˚ u science fiction o existenci jak´esi Superbytosti, kter´a ˇr´ıd´ı vesm´ır. Klasick´ ym pˇr´ıkladem je s´erie rom´an˚ u Briana W. Aldisse ”Jaro na Helikonii”, ”L´eto na Helikonii” a ”Zima na Helikonii” nebo rom´an Isaaca Asimova ”Setk´ an´ı s R´ amou” nebo jedineˇcn´ y sci- fi n´aboˇzensk´ y rom´an ”Poslov´e R´ amov´ych svˇet˚ u”, jehoˇz autorem je Gentry Lee, bl´ızk´ y spolupracovn´ık Arthura C. Clarka. Do t´eto kategorie tak´e spadaj´ı polon´aboˇzensk´e vize vyspˇel´ ych mimozemsk´ ych civilizac´ı, o nichˇz diskutuj´ı mnoz´ı nadˇsenci nebo pˇr´ıznivci UFO. Tˇret´ı pˇr´ıpad je spojen s uˇcen´ım panteismu, kter´ y povaˇzuje Boha a pˇr´ırodn´ı vesm´ır za totoˇzn´e. Panteistick´e stanovisko tak´e nach´az´ıme v mnoha neosobn´ıch v´ ychodn´ıch n´aboˇzenstv´ıch a tak´e mezi ˇ vˇedci agnostiky. Hinduismus dynamick´ y vesm´ır personifikuje sv´ ym bohem Sivou, kter´ y sv´ ym tancem udrˇzuje r˚ uzn´e jevy svˇeta a vˇsechny je sjednocuje t´ım, ˇze je zahrnuje do sv´eho rytmu a zapojuje je do tance. [2] K n´azoru agnostik˚ u mˇel bl´ızko tak´e Albert Einstein, pro kter´eho B˚ uh byl Bohem Spinozov´ ym, kter´ y se projevoval v ˇr´adu vˇec´ı, a nikoliv Bohem, kter´eho zaj´ımaj´ı osudy a ˇciny lid´ı. [5] Tˇret´ı pˇr´ıpad je n´azor ateist˚ u, kteˇr´ı nevˇeˇr´ı v existenci nˇejak´e nadˇrazen´e bytosti, kter´a stoj´ı nad ˇclovˇekem. Posledn´ı pˇr´ıpad jsme jiˇz probrali. Posledn´ı strana troj´ uheln´ıka vztah˚ u se t´ yk´a relac´ı mezi
6
z´akony pˇr´ırody a Bohem. Existuj´ı n´asleduj´ıc´ı moˇznosti: 1. 2. 3. 4. 5.
Z je ˇca´st´ı B B je ˇc´ast´ı Z B je totoˇzn´e s Z B neexistuje Z neexistuje
Prvn´ı pˇr´ıpad je v souladu s naˇs´ı judaisticko-kˇresˇtanskou tradic´ı, ˇze pˇr´ırodn´ı z´akony jsou vztahy, kter´e B˚ uh vloˇzil do vesm´ıru. Tento n´azor zast´aval napˇr´ıklad Isaac Newton. Druh´ y pˇr´ıpad odpov´ıd´a ˇc´asteˇcnˇe n´azor˚ um evoluˇcn´ı teologie, kter´a hovoˇr´ı o vyv´ıjej´ıc´ım se Bohu. V tomto pˇr´ıpadˇe je B˚ uh v´az´an urˇcitou logikou vyˇsˇs´ıho ˇr´adu. Je obt´ıˇzn´e sm´ıˇrit takov´e omezen´ı s mnoh´ ymi obrazy vˇsemohouc´ıho Boha a s t´ım, ˇze Boˇz´ı d´ılo podl´eh´a jist´ ym logick´ ym vazb´am a vztahuje se k takov´ ym pojm˚ um jako je ”dobro” nebo ”zlo”. Dalˇs´ı v´ yklad je neteistick´ y. Podle nˇeho je pojem Boha nevyhnuteln´ ym d˚ usledkem z´akon˚ u pˇr´ırody ve vˇedom´ı jist´ ych druh˚ u sloˇzit´ ych organism˚ u, jako jsme my. Tˇret´ı pˇr´ıpad klade rovn´ıtko mezi pˇr´ırodn´ımi z´akony a Bohem a podob´a se neosobn´ımu obrazu Boha sd´ılen´eho nˇekter´ ymi panteisty. Tak´e pˇripom´ın´a n´azor deist˚ u, podle nˇehoˇz B˚ uh je prvotn´ı pˇr´ıˇcinou pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ u a jejich udrˇzovatelem, ale jinak ponech´av´a vesm´ır sv´emu harmonick´emu v´ yvoji. [4] Teolog Paul Tillich jednou uvedl, ˇze ze vˇsech vˇedc˚ u mu pouze fyzikov´e pˇripadaj´ı schopni pouˇz´ıvat slovo ”B˚ uh” bez rozpak˚ u. Aˇt uˇz ˇclovˇek vˇeˇr´ı v cokoliv, je nesm´ırnˇe sv˚ udn´e hovoˇrit o fin´aln´ıch z´akonech pˇr´ırody jako o Boˇz´ı mysli. [5] Nˇekteˇr´ı lid´e ch´apou Boha tak ˇsiroce a promˇenlivˇe, ˇze je pak nevyhnuteln´e, aby ho nach´azeli vˇsude, kam se pod´ıvaj´ı. Nˇekteˇr´ı lid´e tvrd´ı, ˇze ”B˚ uh je nejvyˇsˇs´ı z´akon”, ”B˚ uh je to lepˇs´ı v n´as” nebo ”B˚ uh je vesm´ır”. Slovo ”B˚ uh” tak z´ısk´av´a zcela libovoln´ y v´ yznam. Pokud nˇekdo napˇr´ıklad tvrd´ı, ˇze ”B˚ uh je energie”, pak pochopitelnˇe Boha nalezne v kaˇzd´em kousku uhl´ı. Pokud maj´ı m´ıt slova nˇejak´ y v´ yznam, je nutn´e respektovat jejich historick´ y v´ yvoj a mus´ı se zachovat odliˇsnosti, kter´a br´an´ı tomu, aby se v´ yznamy jednotliv´ ych slov vz´ajemnˇe pˇrekr´ yvaly. Podle Stevena Weinberga ”pokud m´ a slovo ”B˚ uh” m´ıt nˇejak´y v´yznam, tak se mus´ı zachovat jeho v´yznam urˇcen´y Bibl´ı. B˚ uh je tedy starostliv´y B˚ uh, je stvoˇritelem a z´ akonod´ arcem, kter´y nejen vytvoˇril z´ akony pˇr´ırody, ale urˇcil m´ıru dobra a zla. B˚ uh se zaj´ım´ a o naˇse ˇciny a je t´ım, koho stoj´ı za to uct´ıvat. Vˇedci obˇcas pouˇz´ıvaj´ı slovo ”B˚ uh” ve v´yznamu tak abstraktn´ım, ˇze ho pak lze tˇeˇzko odliˇsit od z´ akon˚ u pˇr´ırody. Pokud pouˇzijeme slovo ”B˚ uh” t´ımto zp˚ usobem, pak je tento pojem ani ne tak chybn´y jako zcela bezv´yznamn´y. [5] Nalezneme tedy starostliv´eho Boha ve fin´aln´ıch z´akonech pˇr´ırody? Ot´azka samotn´a je ponˇekud absurdn´ı. Nejenˇze tyto z´akony dosud nezn´ame, ale tˇeˇzko je obt´ıˇzn´e si pˇredstavit, ˇze dok´aˇzeme poznat principy, kter´e jsou tak fundament´aln´ı, ˇze nebudou jiˇz vyˇzadovat znalosti jeˇstˇe hlubˇs´ıch ˇ adn´e princip˚ u. Steven Weinberg se pˇresto domn´ıv´a, ˇze na tuto ot´azku lze jiˇz dnes odpovˇedˇet. Z´ zn´amky starostliv´eho Boha ve fin´aln´ıch z´akonech nenalezneme. Cel´a historie pˇr´ırodn´ıch vˇed jasnˇe dokazuje, ˇze neust´ale jdeme smˇerem k odlidˇstˇen´e podobˇe pˇr´ırodn´ıch z´akon˚ u. Nebesa jiˇz d´avno ztratila svoji z´ahadnost. Edwin Hubble zmˇeˇril vzd´alenost ke galaxii M31 v Andromedˇe a uk´azal, ˇze nen´ı okrajovou ˇc´ast´ı naˇs´ı Galaxie. Kosmologie dokonce hovoˇr´ı o Kopern´ıkovˇe principu. Pokud by nˇejak´a kosmologick´a teorie d´avala naˇs´ı Galaxii nˇejak´e v´ yznamn´e postaven´ı, nebylo moˇzno ji br´at v´aˇznˇe. Podobnˇe byl demistifikov´an s´am ˇzivot. Organiˇct´ı chemikov´e zaˇc´atkem 20. stolet´ı dok´azali, ˇze neexistuje hranice pro synt´ezu chemick´ ych slouˇcenin spojen´ ych s ˇziv´ ymi organismy. Charles Darwin a Alfred Russel Wallace uk´azali, ˇze ˇziv´e organismy se mohou vyv´ıjet bez nˇejak´eho pˇredem dan´eho pl´anu nebo vnˇejˇs´ı pomoci. Tento proces demystifikace pak pokraˇcoval spojitou ˇradou u ´spˇech˚ u biochemie a molekul´arn´ı biologie pˇri vysvˇetlov´an´ı, jak ˇziv´e organismy funguj´ı.
7
Demystifikace ˇzivota mˇela na n´aboˇzensk´e c´ıtˇen´ı mnohem vˇetˇs´ı vliv neˇz libovoln´e fyzik´aln´ı objevy. Redukcionismus v biologii a evoluˇcn´ı teorie se proto setk´avaj´ı s mnohem zatvrzelejˇs´ım odporem neˇz objevy ve fyzice nebo astronomii. Nejz´avaˇznˇejˇs´ım odp˚ urcem a kritikem evoluce z akademick´ ych ˇrad je profesor Phillip Johnson z pr´avnick´e fakulty University of California. Johnson pˇripouˇst´ı, ˇze k evoluci doˇslo a ˇze obˇcas je vyvol´ana pˇr´ırodn´ım v´ ybˇerem. Argumentuje vˇsak t´ım, ˇze ”nen´ı ˇz´adn´ y nezvratn´ y d˚ ukaz” toho, ˇze evoluce nen´ı ˇr´ızena vyˇsˇs´ı moc´ı. Jistˇe nelze dok´azat, ˇze nedoch´az´ı k z´asahu nˇejak´e nadpˇrirozen´e s´ıly, kter´a nakl´an´ı ”misky vah” ve prospˇech nˇejak´e mutace. Stejnou n´amitku ovˇsem lze vzn´est v libovoln´e teorii. Nic nem˚ uˇze zabr´anit pˇredstavˇe, ˇze pohyb komety se neˇr´ıd´ı Newtonovou nebo Einsteinovou teori´ı gravitace, ale ˇze kometu kaˇzdou chv´ıli postrˇc´ı spr´avn´ ym smˇerem nˇejak´a nadpˇrirozen´a bytost. Johnsonovy n´amitky nepramen´ı z nezaujat´e mysli, ale jsou jistˇe motivov´any jeho n´aboˇzensk´ ym pˇresvˇedˇcen´ım, kter´emu z´aleˇz´ı na vysvˇetlen´ı ˇzivota, ale pohyb komet je mu lhostejn´ y. [5] Jak´akoliv vˇedeck´a teorie mus´ı ale pˇredpokl´adat, ˇze k ˇz´adn´emu nadpˇrirozen´emu z´asahu nedoch´az´ı, aby pak mohla zkoumat, jak je za tohoto pˇredpokladu u ´spˇeˇsn´a. Johnson d´ale tvrd´ı, ˇze pˇrirozen´a evoluce bez z´asahu Stvoˇritele, kter´ y je ”mimo pˇr´ırodu” nedovede u ´spˇeˇsnˇe vysvˇetlit p˚ uvod druh˚ u. Steven Weinberg se domn´ıv´a, ˇze lid´e takov´ ychto n´azor˚ u nemaj´ı ˇz´adn´ y cit pro obt´ıˇze, kter´e kaˇzd´a vˇedeck´a teorie vˇzdy m´a, kdyˇz vysvˇetlujeme pozorov´an´ı. Naˇse v´ ypoˇcty, experimenty nebo pozorov´an´ı jsou vˇzdy zaloˇzeny na obecnˇejˇs´ıch pˇredpokladech, neˇz jak´e jsou pouˇzity v teorii, kterou ovˇeˇrujeme. Napˇr´ıklad v´ ypoˇcty zaloˇzen´e na Newtonovˇe teorii nikdy nesouhlasily zcela pˇresnˇe se vˇsemi pozorov´an´ımi. Souˇcasn´a pr´ace paleontolog˚ u a evoluˇcn´ıch biolog˚ u je ve zcela stejn´e situaci. [5] Johnson m´a ovˇsem pravdu v tom, ˇze pˇrirozen´a evoluˇcn´ı teorie a n´aboˇzenstv´ı jsou nesluˇciteln´e. Tato nesluˇcitelnost nen´ı podle n´azoru Stevena Weimberga vˇec´ı logiky. Lze si jistˇe pˇredstavit Boha, kter´ y uvedl pˇr´ırodn´ı mechanismy do chodu a seˇr´ıdil je tak, aby vznikl nakonec ˇclovˇek jako Boˇz´ı dilo. Ovˇsem takov´a role Boha je nesluˇciteln´a s povahou Boha, kterou mu pˇrisoudila Bible. [5] ˇ Casto se uv´ad´ı, ˇze mezi vˇedou a n´aboˇzenstv´ı nen´ı ˇz´adn´ y rozpor. Tento n´azor napˇr. neust´ale zd˚ urazˇ nuj´ı Nancy Pearcyov´a a Charles Thaxton ve sv´e knize ”Duˇse vˇedy” [7] Stephen Jay Gould tvrd´ı, ˇze vˇeda a n´aboˇzenstv´ı nejsou v rozporu, protoˇze vˇeda se zab´ yv´a fakty, kdeˇzto n´aboˇzenstv´ı mor´alkou. Ovˇsem s t´ım nelze zcela souhlasit. Vˇetˇsina vˇeˇr´ıc´ıc´ıch lid´ı by byla jistˇe pobouˇrena tvrzen´ım, ˇze jejich v´ıra nem´a nic spoleˇcn´eho s konkr´etn´ımi fakty. Ve fin´aln´ı teorii pˇr´ırody moˇzn´a nalezneme dokonalost a jistou kr´asu. Ale zcela urˇcitˇe v nich nenajdeme, ˇze by ˇzivot a ˇclovˇek mˇeli nˇejak´e privilegovan´e postaven´ı ve vesm´ıru. Proto tak´e z t´eto teorie nevyplynou ˇz´adn´a mˇeˇr´ıtka hodnot nebo mor´alky. A proto tak´e v nich nebude ani stopa po Bohu, kter´ y se o tyto vˇeci zaj´ım´a. [5] Steven Weinberg d´ale vyslovuje v knize [5] sv˚ uj osobn´ı n´azor. Vˇeˇr´ıc´ı cel´a tis´ıcilet´ı bojuj´ı s ospravedlnˇen´ım existence utrpen´ı ve svˇetˇe, ve kter´em vl´adne dobrotiv´ y B˚ uh. Steven Weinberg p´ıˇse, ˇze vzpom´ınka na holocaust za 2. svˇetov´e v´alky mu stˇeˇzuje pˇrijmout jak´ ykoliv pokus ospravedlnit boˇzsk´e z´amˇery s lidstvem. Pokud existuje B˚ uh, kter´ y m´a s lidstvem nˇejak´e zvl´aˇstn´ı z´amˇery, pak velice peˇclivˇe zakr´ yv´a, ˇze mu na n´as z´aleˇz´ı. Weinberg se domn´ıv´a, ˇze je nesluˇsn´e, ne-li pˇr´ımo hˇr´ıˇsn´e obtˇeˇzovat takov´eho Boha sv´ ymi modlitbami. [5]
8
