c 2002 Intellectronics

Gymn´azium Tachov, semin´aˇr 8. z´aˇr´ı 2002

Glob´ aln´ı oteplov´ an´ı a Spojen´ e st´ aty americk´ e Jiˇr´ı Svrˇsek

1

c °2002 Intellectronics

Abstract Americk´ a vl´ ada tvrd´ı, ˇze splnˇen´ı z´ avazk˚ u Kyotsk´eho protokolu bude ne´ umˇernˇe drah´e a v´ aˇznˇe ohroz´ı americk´e hospod´ aˇrstv´ı. Podle spoleˇcn´e zpr´ avy Tellus Institute a Unie angaˇzovan´ ych vˇedc˚ u UCS (the Union of Concerned Scientists) Spojen´e st´ aty americk´e mohou v´ yraznˇe omezit produkci sklen´ıkov´ ych plyn˚ u, aniˇz americk´emu hospod´ aˇrstv´ı vzniknou v´ yraznˇejˇs´ı n´ aklady. Odp˚ urci tohoto kroku ignoruj´ı potenci´ alnˇe znaˇcn´e ekonomick´e ztr´ aty zp˚ usoben´e klimatick´ ymi zmˇenami a fakt, ˇze glob´ aln´ı oteplov´ an´ı povede k ˇcetn´ ym spoleˇcensk´ ym, demografick´ ym pˇresun˚ um, kter´e nelze snadno zahrnout do nˇejak´eho ekonomick´eho modelu.

1 e-mail:

[email protected], WWW: http://natura.eri.cz

References [1] The Union of Concerned Scientists. 2 Brattle Square, Cambridge, MA 02238 617-547-5552, email: [email protected] http://www.ucsusa.org/index.html [2] A Small Price to Pay. US Action to Curb Global Warming Is Feasible and Affordable. Union of Concerned Scientists and Tellus Institute. July 1998. [3] Clean Energy Blueprint. A Smarter National Energy Policy for Today and the Future. Steven Clemmer, Deborah Donovan, Alan Nogee, Jeff Deyette. Union of Concerned Scientists with American Council for an Energy-Efficient Economy Tellus Institute. October 2001.

1

0

Shrnut´ı zpr´ avy

Kyotsk´ y protokol zav´azal Spojen´e st´aty americk´e k postupn´emu sn´ıˇzen´ı emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u do roku 2008 aˇz 2012 o 7 procent pod u ´roveˇ n v roce 1990. Spojen´e st´aty americk´e tento z´avazek odm´ıtly. Spoleˇcn´a zpr´ava [2], j´ıˇz vypracoval Tellus Institute a Unie angaˇzovan´ ych vˇedc˚ u (the Union of Concerned Scientists), studuje, zda z´avazek Kyotsk´eho protokolu je pro Spojen´e st´aty provediteln´ y a finanˇcnˇe pˇrijateln´ y. Autoˇri zpr´avy doˇsli k n´asleduj´ıc´ım z´avˇer˚ um: ? Tvrzen´ı americk´e vl´ady, ˇze splnˇen´ı z´avazk˚ u Kyotsk´eho protokolu bude ne´ umˇernˇe drah´e a v´aˇznˇe ohroz´ı americk´e hospod´aˇrstv´ı, je silnˇe pˇrehnan´e. ? Spojen´e st´aty mohou v´ yznamnˇe omezit produkci sklen´ıkov´ ych plyn˚ u, aniˇz americk´emu hospod´aˇrstv´ı vzniknou v´ yraznˇejˇs´ı n´aklady. ? Odp˚ urci akce ignoruj´ı potenci´alnˇe znaˇcn´e ekonomick´e ztr´aty zp˚ usoben´e klimatick´ ymi zmˇenami a fakt, ˇze glob´aln´ı oteplov´an´ı povede k ˇcetn´ ym spoleˇcensk´ ym, demografick´ ym a politick´ ym pˇresun˚ um, kter´e nelze snadno zahrnout do nˇejak´eho ekonomick´eho modelu. ? Kroky ke sn´ıˇzen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho, nejv´ yznamnˇejˇs´ıho sklen´ıkov´eho plynu, budou prov´azeny omezen´ım nˇekter´ ych dalˇs´ıch nebezpeˇcn´ ych l´atek zneˇciˇsˇtuj´ıc´ıch ovzduˇs´ı, coˇz pˇrispˇeje ke zlepˇsen´ı zdrav´ı americk´ ych obˇcan˚ u a ˇzivotn´ımu prostˇred´ı. ? Spojen´e st´aty americk´e mohou splnit vˇsechny nebo vˇetˇsinu z´avazk˚ u Kyotsk´eho protokolu t´ ykaj´ıc´ı se omezen´ı emis´ı s nulov´ ymi nebo s celkovˇe mal´ ymi n´aklady. Existuje ˇrada ˇzivotaschopn´ ych moˇznost´ı omezen´ı paliv s vysok´ ym obsahem uhl´ıku, zejm´ena uhl´ı a ropy. Hospod´aˇrstv´ı Spojen´ ych st´at˚ u by mohly vyuˇz´ıt mechanism˚ u Kyotsk´eho protokolu, ale ke splnˇen´ı sv´ ych z´avazk˚ u tyto mechanismy nemus´ı nutnˇe vyuˇz´ıt. ? Protoˇze poˇc´ateˇcn´ı omezen´ı produkce oxidu uhliˇcit´eho vyˇzaduje jen minim´aln´ı finanˇcn´ı n´aklady, postaven´ı americk´e ekonomiky ve svˇetˇe ve vˇetˇsinˇe pr˚ umyslov´ ych oblast´ı z˚ ustane nedotˇceno. Tellus Institute a Unie angaˇzovan´ ych vˇedc˚ u k v´ yˇse uveden´ ym z´avˇer˚ um dospˇely porovn´an´ım ˇrady studi´ı za posledn´ıch deset let, kter´e studuj´ı budouc´ı d˚ usledky pˇrechodu na energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ı technologie vyuˇz´ıvaj´ıc´ı zdroje s niˇzˇs´ım obsahem uhl´ıku. Tyto anal´ yzy americk´ ych n´arodn´ıch laboratoˇr´ı ´ radu pro ohodnocen´ı technologi´ı (the Office of Technology pro energii, N´arodn´ı akademie vˇed, Uˇ Assessment) a soukrom´ ych a nevl´adn´ıch v´ yzkumn´ ych organizac´ı vyhodnocuj´ı politiku a opatˇren´ı, kter´a by pomohla pˇrekonat trˇzn´ı bari´ery a prosadit v´ yvoj a nasazen´ı tˇechto technologi´ı. Zpr´ava [2] dokazuje, ˇze Spojen´e st´aty pro v´ yznamn´e omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho maj´ı dostateˇcn´ y technologick´ y potenci´al. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u u ´ˇcinnˇejˇs´ı vyuˇzit´ı zdroj˚ u energie povede k omezen´ı n´aklad˚ u na energii dokonce i po zapoˇcten´ı n´aklad˚ u na realizaci tˇechto opatˇren´ı. Nav´ıc opatˇren´ı na omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho budou m´ıt v´ yznamn´ y pˇr´ızn´ıv´ y dopad na ˇzivotn´ı prostˇred´ı a zdrav´ı americk´ ych obˇcan˚ u. Zpr´ava [2] tak´e porovn´ av´a v´ ysledky dvou studi´ı, kter´e vznikly na z´akladˇe Kyotsk´eho protokolu. Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” (Tellus, 1997, 1998) ukazuje, ˇze Spojen´e st´aty jsou schopny sn´ıˇzit emise aˇz o 13 procent pod u ´roveˇ n v roce 1990, aniˇz by doˇslo k ekonomick´ ym ztr´at´am americk´eho pr˚ umyslu. Studie americk´eho ministerstva pro energii ”Scenarios of US Carbon Reduction” (Department of Energy, 1997) vypracovan´a t´ ymem pˇeti americk´ ych n´arodn´ıch laboratoˇr´ı ukazuje, ˇze Spojen´e st´aty jiˇz splˇ nuj´ı asi tˇri ˇctvrtiny poˇzadavk˚ u Kyotsk´eho pro-

2

tokolu. Zb´ yvaj´ıc´ı z´avazky Spojen´e st´aty mohou splnit dalˇs´ımi opatˇren´ımi na omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho nebo s vyuˇzit´ım pruˇzn´ ych mechanism˚ u, kter´e jsou stanoveny v Kyotsk´em protokolu. V´ ysledky z´ıskan´e na z´akladˇe technologick´ ych studi´ı se mohou liˇsit podle pˇredpovˇed´ı d˚ usledk˚ u zmˇen klimatu a podle pouˇzit´ ych konvenˇcn´ıch ekonomick´ ych model˚ u. Autoˇri zpr´avy [2] vˇeˇr´ı, ˇze tyto technologick´e studie poskytuj´ı d˚ uvˇeryhodnˇejˇs´ı obraz dopad˚ u klimatick´ ych zmˇen na hospod´aˇrstv´ı. Na druh´e stranˇe tyto studie doch´azej´ı k z´avˇer˚ um, ˇze akce na omezen´ı klimatick´ ych zmˇen, jsou ekonomicky nepˇrijateln´e. Napˇr´ıklad ”top down” studie ˇcasto pˇredpokl´adaj´ı, ˇze Spojen´e st´aty jsou ”nejlepˇs´ım ze vˇsech moˇzn´ ych svˇet˚ u”. Tyto studie neberou v u ´vahu, ˇze trˇzn´ı bari´ery lze pˇrekonat c´ılenou politikou a ˇze technologick´ ych inovac´ıch se skr´ yv´a znaˇcn´ y ekonomick´ y potenci´al. Vˇetˇsina tˇechto studi´ı tak´e bezd˚ uvodnˇe pˇredpokl´ad´a, ˇze omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho lze dos´ahnout pouze vysok´ ymi danˇemi z energi´ı, aniˇz by jin´e danˇe tyto vyˇsˇs´ı n´aklady kompenzovaly. Koneˇcnˇe neuvaˇzuj´ı enormn´ı n´aklady, kter´e vzniknou ze samotn´ ych glob´aln´ıch zmˇen klimatu nebo moˇzn´ y zisk zu ´ˇcinnˇejˇs´ıho vyuˇz´ıv´an´ı energie.

1

´ Uvodem

Jak´e n´aklady vzniknou Spojen´ ym st´at˚ um, pokud budou cht´ıt odvr´atit hrozbu glob´aln´ıho oteplov´an´ı? Kyotsk´ y protokol poˇzaduje, aby Spojen´e st´aty omezily emise sklen´ıkov´ ych plyn˚ u o 7 procent pod u ´roveˇ n v roce 1990. Skuteˇcnˇe splnˇen´ı tohoto poˇzadavku bude m´ıt v´aˇzn´e dopady na americk´e hospod´aˇrstv´ı, jak se ˇcasto tvrd´ı? Nebo existuj´ı moˇznosti, jak tohoto c´ıle dos´ahnout s minim´aln´ımi ˇ na tuto ot´azku by mˇela b´ n´aklady nebo dokonce se ziskem? Odpovˇed yt kl´ıˇcov´a pro rozhodnut´ı americk´e vl´ady, zda se Spojen´e st´aty k naplˇ nov´an´ı Kyotsk´eho protokolu pˇripoj´ı. Existuje solidn´ı d˚ ukaz, ˇze Spojen´e st´aty mohou splnit z´avazky Kyotsk´eho protokolu s mal´ ymi n´aklady nebo s urˇcit´ ym ziskem. D˚ uleˇzit´e studie a anal´ yzy vypracovan´e americk´ ymi laboratoˇremi ´ radu pro ohodnocen´ı technologi´ı a soukrom´ pro energii, N´arodn´ı akademi´ı vˇed, Uˇ ych a nevl´adn´ıch organizac´ı nez´avisle na sobˇe uk´azaly, ˇze Spojen´e st´aty americk´e mohou v´ yznamnˇe sn´ıˇzit emise oxidu uhliˇcit´eho, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıho sklen´ıkov´eho plynu a souˇcasnˇe t´ım ozdravit americk´e hospod´aˇrstv´ı. Nav´ıc opatˇren´ı k omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho budou m´ıt pˇr´ızniv´ y vliv na ˇzivotn´ı prostˇred´ı a zdrav´ı americk´ ych obˇcan˚ u. Zm´ınˇen´e studie a anal´ yzy ukazuj´ı, ˇze opatˇren´ı k omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho lze doprovodit politikou k pˇrekon´an´ı trˇzn´ıch bari´er a energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ımi technologiemi spalov´an´ı paliv s niˇzˇs´ım obsahem uhl´ıku, kter´e budou stimulovat dalˇs´ı technologick´ y v´ yvoj. Zat´ımco jednotliv´a samostatn´a opatˇren´ı jsou finanˇcnˇe n´akladn´a, celkov´ ym v´ ysledkem vˇsech opatˇren´ı bude minim´aln´ı ztr´ata nebo dokonce zisk. Kritikov´e Kyotsk´eho protokolu tvrd´ı, ˇze jeho naplnˇen´ı bude pro americk´e hospod´aˇrstv´ı pˇr´ıliˇs drah´e. Argumentuj´ı, ˇze v´ yznamn´e kroky k omezen´ı emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u sn´ıˇz´ı ˇzivotn´ı standard americk´ ych obˇcan˚ u a ˇradu z nich pˇriprav´ı o zamˇestn´an´ı. V roce 1998 David McIntosh pˇred americk´ ym podv´ yborem pro N´arodn´ı hospod´aˇrsk´ y r˚ ust, n´arodn´ı zdroje a regulaˇcn´ı opatˇren´ı tvrdil, ˇze splnˇen´ı Kyotsk´eho protokolu zv´ yˇs´ı spotˇrebitelsk´e ceny zboˇz´ı o v´ıce neˇz 50 procent a ceny motorov´eho benz´ınu o 70 cent˚ u za gallon. Mary Novak z WEFA Inc. pˇred t´ımto podv´ yborem tvrdila, ˇze Spojen´e st´aty splnˇen´ım Kyotsk´eho protokolu pˇriprav´ı v´ıce neˇz 2,4 mili´onu lid´ı o zamˇestn´an´ı. Tyto znepokojiv´e ekonomick´e pˇredpovˇedi vych´azej´ı z myln´e anal´ yzy, kter´a pˇredpokl´ad´a, ˇze omezen´ı spotˇreby fosiln´ıch paliv bude finanˇcnˇe n´akladn´e. V˚ ubec neuvaˇzuj´ı potenci´aln´ı pˇr´ınos

3

jiˇz existuj´ıc´ıch technologi´ı spalov´an´ı paliv s n´ızk´ ym obsahem uhl´ıku, ani potenci´aln´ı dopad politiky pro pˇrekon´an´ı trˇzn´ıch bari´er pro rozˇs´ıˇren´ı tˇechto technologi´ı. D´ale neuvaˇzuj´ı technologick´ y v´ yvoj a pokrok, ani moˇznosti, kter´e tomuto v´ yvoji mohou pˇrispˇet. Koneˇcnˇe v˚ ubec neuvaˇzuj´ı enormn´ı n´aklady zp˚ usoben´e samotn´ ymi glob´aln´ımi zmˇenami klimatu a pˇr´ızniv´e dopady omezen´ı emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u na ˇzivotn´ı prostˇred´ı, zdrav´ı a spoleˇcnost.

2 2.1

D˚ uvody pro kroky proti glob´ aln´ım zmˇ en´ am klimatu Riziko glob´ aln´ıch zmˇ en klimatu

Od 90. let 20. stolet´ı vˇedci glob´aln´ımu klimatick´emu syst´emu st´ale l´epe rozumˇej´ı. Jejich pˇredpovˇedi glob´aln´ıch zmˇen klimatu a hodnocen´ı vlivu lidsk´e ˇcinnosti na tyto zmˇeny jsou st´ale d˚ uvˇeryhodnˇejˇs´ı. Atmosf´erick´a koncentrace oxidu uhliˇcit´eho, kter´ y je nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım sklen´ıkov´ ym plynem, vzrostla od 19. stolet´ı o 30 procent. Roˇcnˇe se do atmosf´ery ze spalov´an´ı fosiln´ıch paliv dost´av´a 6 miliard tun uhl´ıku a spalov´an´ı biomasy a odlesˇ nov´an´ı pˇrisp´ıv´a dalˇs´ı miliardou tun uhl´ıku. Pokud nebudou provedena ˇz´adn´a z´asadn´ı opatˇren´ı, oˇcek´av´a se, ˇze koncem 21. stolet´ı se do atmosf´ery dostane 20 miliard tun uhl´ıku roˇcnˇe. Koncentrace oxidu uhliˇcit´eho v atmosf´eˇre vzroste na 700 ppm (parts per milion), coˇz je 2,5 n´asobek koncentrace v 19. stolet´ı. Pr˚ umˇern´a glob´aln´ı teplota vzroste o 1,4 aˇz 2,9 stupnˇe Celsia (Houghton, 1996). Potenci´aln´ı d˚ usledky tˇechto zmˇen jsou ˇcetn´e a dalekos´ahl´e. Hladina oce´an˚ u se zvedne o 19 aˇz 86 centimetr˚ u s trval´ ymi d˚ usledky pro pobˇreˇzn´ı oblasti, ostrovy a jejich rostlinn´a, ˇzivoˇciˇsn´ a a lidsk´a spoleˇcenstv´ı. M´enˇe ˇcast´e, dlouhodob´e a r˚ uzn´e extr´emn´ı klimatick´e jevy, stejnˇe jako trval´e klimatick´e zmˇeny povedou k ekologick´ ym, hospod´aˇrsk´ ym, zdravotn´ım, spoleˇcensk´ ym a politick´ ym otˇres˚ um. Klimatick´e zmˇeny povedou ke zmˇen´am ve sloˇzen´ı rostlinn´ ych a ˇzivoˇciˇsn´ ych druh˚ u ve svˇetov´ ych zalesnˇen´ ych oblastech, k ˇcastˇejˇs´ım u ´tok˚ um rostlinn´ ych ˇsk˚ udc˚ u a k lesn´ım poˇz´ar˚ um. Oˇcek´av´a se, ˇze zemˇedˇelsk´e oblasti v Africe a v jiˇzn´ı a jihov´ ychodn´ı Asii budou v d˚ usledku klimatick´ ych zmˇen vystaveny vˇetˇs´ım tlak˚ um, kter´e povedou k ne´ urod´am a k hladomor˚ um. Jiˇz nyn´ı tyto oblasti trp´ı nedostatkem pitn´e vody a potravin. Klimatick´e zmˇeny mohou tak´e v´est k rozˇs´ıˇren´ı hmyz´ıch pˇrenaˇseˇc˚ u infekˇcn´ıch onemocnˇen´ı, jako je mal´arie nebo tropick´a horeˇcka. Lze napˇr´ıklad oˇcek´avat rozˇs´ıˇren´ı mal´arie z Afriky pˇres Stˇredozemm´ı moˇre do jiˇzn´ı Evropy. Odhadnout, kdy k tˇemto d˚ usledk˚ um skuteˇcnˇe dojde, je velmi obt´ıˇzn´e. Sloˇzit´e neline´arn´ı syst´emy mohou zmˇenit sv˚ uj stav n´ahle a rychle, jak dokazuje matematick´a teorie katastrof. D˚ usledkem pak mohou b´ yt rozs´ahl´e ekologick´e a spoleˇcensk´e otˇresy, kter´e jeˇstˇe v´ıce omez´ı schopnost lidstva se adaptovat na nov´e podm´ınky. Podle n´azoru autor˚ u zpr´avy [2] vˇcasn´a a promyˇslen´a akce na vˇsech front´ach m˚ uˇze klimatick´e zmˇeny trvale nebo alespoˇ n doˇcasnˇe odvr´atit a t´ım z´ıskat potˇrebn´ y ˇcas k proveden´ı pˇr´ıpadn´ ych dalˇs´ıch ekonomick´ ych, technologick´ ych, spoleˇcensk´ ych a politick´ ych krok˚ u.

2.2

Kyotsk´ y protokol

Tˇret´ı konference R´amcov´e konvence o zmˇen´ach klimatu Organizace spojen´ ych n´arod˚ u (UN FCCC, the United Nations Framework Convention on Climate Change) v Kyoto v prosinci 1997 byla historickou pˇr´ıleˇzitost´ı zvr´atit dosavadn´ı smˇer poˇskozov´an´ı glob´aln´ıho klimatu. Signat´aˇrsk´e st´aty UN FCCC se dohodly na omezen´ı zdroj˚ u emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u v pr˚ umyslovˇe vyspˇel´ ych zem´ıch. Kyotsk´ y protokol obsahuje u ´pln´ y a jednotn´ y r´amec pro omezen´ı produkce sklen´ıkov´ ych plyn˚ u, kter´e pˇredstavuje prvn´ı krok na cestˇe ke stabilizaci glob´aln´ıho klimatu planety Zemˇe. Zda Kyotsk´ y protokol spln´ı oˇcek´av´an´ı bude z´aviset na tom, jak se k plnˇen´ı jeho z´avazk˚ u postav´ı pr˚ umyslovˇe nejvyspˇelejˇs´ı st´aty, zejm´ena Spojen´e st´aty americk´e jako nejvˇetˇs´ı zneˇciˇsˇtovatel ovzduˇs´ı.

4

2.3

Americk´ a politika po pˇ rijet´ı Kyotsk´ eho protokolu

V n´asleduj´ıc´ıch mˇes´ıc´ıch po pˇrijet´ı Kyotsk´eho protokolu Clintovova administrativa uznala potˇreby a pˇr´ıleˇzitosti ochrany glob´aln´ıho klimatu a byla ochotna pˇristoupit k potˇrebn´ ym akc´ım. Pˇredstavitel´e americk´e vl´ady pochopili, ˇze pokroˇcil´e, energeticky u ´ˇcinn´e technologie s n´ızkou produkc´ı uhl´ıku mohou b´ yt j´adrem americk´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı, kter´e tak bude produktivnˇejˇs´ı, bude m´enˇe zneˇciˇsˇtovat ˇzivotn´ı prostˇred´ı, bude m´enˇe z´avisl´e na ropˇe a bude v souladu s politikou ochrany glob´aln´ıho klimatu. D´ale pochopili, ˇze pˇrekon´an´ı trˇzn´ıch bari´er a vyˇsˇs´ı finanˇcn´ı n´aklady v souvislosti s prosazov´an´ım nov´ ych technologi´ı mohou cel´ y proces naruˇsit, pokud nebudou uˇcinˇena opatˇren´ı, kter´a zv´ yhodn´ı dlouhodob´a ˇreˇsen´ı oproti kr´atkodob´ ym c´ıl˚ um. Americk´a feder´aln´ı vl´ada m´a pˇritom politick´e n´astroje, jimiˇz lze trˇzn´ı bari´ery pˇrekonat a povzbudit tvoˇriv´e lidsk´e, technologick´e, institucion´aln´ı a ekonomick´e s´ıly. Koneˇcnˇe pochopili, ˇze Spojen´e st´aty maj´ı jedineˇcnou pˇr´ıleˇzitost se dostat do ˇcela technologi´ı 21. stolet´ı a mohou pak prosazovat tyto glob´aln´ı z´ajmy lidstva. Bohuˇzel, n´asleduj´ıc´ı kroky americk´e vl´ady nebyly v souladu s poˇzadavky praktick´eho naplnˇen´ı z´avazk˚ u Kyotsk´eho protokolu. N´avrhy na daˇ nov´a zv´ yhodnˇen´ı v´ yzkumu, v´ yvoje a praktick´e realizace technologi´ı ˇsetrn´ ych ke glob´aln´ımu klimatu se zat´ım v Kongresu nesetkaly s dostateˇcnou podporou. Nakonec americk´a vl´ada od z´avazk˚ u Kyotsk´eho protokolu zcela ustoupila s tvrzen´ım, ˇze plnˇen´ı tˇechto z´avazk˚ u by ohroˇzovalo americkou prosperitu.

3

Moˇ znosti omezov´ an´ı produkce uhl´ıku v USA

Od poˇc´atku 90. let 20. stolet´ı vznikla ˇrada studi´ı a anal´ yz, kter´e popisuj´ı, jak´e technologie a opatˇren´ı mohou pˇrispˇet ke sn´ıˇzen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho v pr˚ umyslovˇe vyspˇel´ ych zem´ı vˇcetnˇe Spojen´ ych st´at˚ u. Tyto anal´ yzy vych´azej´ı z detailn´ıch rozbor˚ u souˇcasn´e energetick´e situace v pr˚ umyslovˇe vyspˇel´ ych zem´ıch. Ve Spojen´ ych st´atech jsou kl´ıˇcov´ ymi studiemi pr´ace ”America’s Energy Choices” (ASE, 1991), ´ radu pro ohodnocen´ı techkterou vypracovaly ˇctyˇri uzn´avan´e americk´e nevl´adn´ı organizace, studie Uˇ nologi´ı (the Office of Technology Assessment) (OTA, 1992), pr´ace ”Policy Implications of Greenhouse Warming” (NAS, 1991) N´arodn´ı akademie vˇed (the National Academy of Sciences), pr´ace ”Scenarios of US Carbon Reductions” (DOE, 1997) pˇeti americk´ ych n´arodn´ıch laboratoˇr´ı ˇr´ızen´ ych Ministerstvem pro energii, pr´ace ”Energy Innovations” (ASE, 1997) a studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” (Tellus, 1997, 1998). V Evropˇe a v Japonsku mezi kl´ıˇcov´e studie patˇr´ı ”Policies and Measures to Reduce CO2 Emissions by Efficiency and Renewables” (WWF, 1997) fakulty vˇedy, technologie a spoleˇcnosti University v Utrechtu, ”Energy Policy in Greenhouse” (Krause et al., 1993) a ”Key Technology Policies to Reduce CO2 Emissions in Japan: An Indicative Survey for 2005 and 2010” (Tsuchiya et al., 1997). Autoˇri zpr´avy [1] nejprve kr´atce hodnot´ı v´ ysledky studi´ı z poˇc´atku 90. let 20. stolet´ı (ASE 1991, OTA 1993, NAS 1991) a pot´e se podrobnˇeji zab´ yvaj´ı studiemi z konce 90. let (ASE 1997, DOE 1997, Tellus 1997 a 1998).

3.1

Studie z poˇ c´ atk˚ u 90. let 20. stolet´ı

Studie z poˇc´atk˚ u 90. let 20. stolet´ı (ASE 1991, OTA 1993, NAS 1991) doch´azej´ı k podobn´ ym z´avˇer˚ um. Ukazuj´ı, ˇze do t´e doby zn´am´e technologie s n´ızkou produkc´ı uhl´ıku lze vyuˇz´ıt k veˇsker´e v´ yrobˇe energie a proto mohou m´ıt pro omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho z´asadn´ı v´ yznam. Vˇsechny studie zjiˇsˇtuj´ı, ˇze omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho lze realizovat s urˇcitou celkovou u ´sporou n´aklad˚ u,

5

pˇrestoˇze budou nutn´e poˇc´ateˇcn´ı investice do r˚ uzn´ ych oblast´ı pr˚ umyslu. Studie ”America’s Energy Choices” napˇr´ıklad doch´az´ı k z´avˇeru, ˇze do roku 2030 lze emise oxidu uhliˇcit´eho omezit aˇz o 80 procent s celkovou u ´sporou n´aklad˚ u v´ıce neˇz 500 miliard dolar˚ u (hodnota dolaru z roku 1990). Studie d´ale ukazuje, ˇze pˇri v´ yrobˇe elektˇriny n´aklady dos´ahnou asi 25 dolar˚ u na tunu oxidu uhliˇcit´eho, kter´ y nebude vyprodukov´an. Kroky k omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho budou d´ale prospˇeˇsn´e pro ˇzivotn´ı prostˇred´ı a zdrav´ı obyvatel. Napˇr´ıklad do roku 2010 se sn´ıˇz´ı emise oxidu s´ırov´eho siˇriˇcit´eho (SO2 ) a oxid˚ u dus´ıku (N Ox ) o tˇretinu a do roku 2030 o 75 procent. Studie nehodnot´ı ekonomick´ y prospˇech z omezen´ı zneˇciˇsˇtov´an´ı ovzduˇs´ı, ale lze oˇcek´avat sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u na zdravotn´ı p´eˇci spojenou s respiraˇcn´ımi onemocnˇen´ımi. Studie ”Policy Implications of Greenhouse Warming” se zab´ yv´a dvˇema pˇr´ıpady omezov´an´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe, kdy nedojde k celkov´emu finanˇcn´ımu zat´ıˇzen´ı, lze dos´ahnout omezen´ı emis´ı aˇz o 29 procent. Asi dvojn´asobn´eho omezen´ı emis´ı lze dos´ahnout v pˇr´ıpadˇe, ˇze dojde k celkov´emu finanˇcn´ımu zat´ıˇzen´ı americk´eho hospod´aˇrstv´ı. Pˇresto v koneˇcn´em d˚ usledku tento sc´en´aˇr povede k pr˚ umˇern´e u ´spoˇre 34 miliard dolar˚ u roˇcnˇe, zat´ımco n´aklady pˇri v´ yrobˇe elektˇriny dos´ahnou asi 40 dolar˚ u na tunu oxidu uhliˇcit´eho, kter´ y nebude vyprodukov´an.

3.2

Studie z konce 90. let 20. stolet´ı

Studie z konce 90. let ”Scenarios of US Carbon Reductions” (DOE, 1997), ”Energy Innovations” (ASE, 1997) a ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” (Tellus, 1997, 1998) nab´ızej´ı ˇreˇsen´ı, kter´a do roku 2010 povedou k omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho o 25 aˇz 35 procent. Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” navazuje na studii ”Energy Innovations”. Obˇe studie formuluj´ı soubor c´ılen´ ych a doplˇ nuj´ıc´ıch se opatˇren´ı k pˇrekon´an´ı trˇzn´ıch bari´er pro pronik´an´ı potˇrebn´ ych nov´ ych technologi´ı. C´ılem tˇechto dvou studi´ı je smˇeˇrovat americk´e hospod´aˇrstv´ı k v´ yraznˇe niˇzˇs´ım emis´ım oxidu uhliˇcit´eho pomoc´ı levnˇejˇs´ıch, m´enˇe ovzduˇs´ı zneˇciˇsˇtuj´ıc´ıch, bezpeˇcnˇejˇs´ıch a l´epe udrˇziteln´ ych zp˚ usob˚ u v´ yroby a spotˇreby elektrick´e energie. Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” posiluje, urychluje a doplˇ nuje opatˇren´ı popsan´a a analyzoˇ van´a ve studii ”Energy Innovations”. Soustˇreduje se pˇritom na kr´atkodobˇejˇs´ı c´ıle omezov´an´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho. Pˇrestoˇze nˇekter´a opatˇren´ı vych´azej´ı ze studie ”Energy Innovations” a ”Scenarios of US Carbon Reductions”, v´ ysledn´ y soubor opatˇren´ı je rozs´ahlejˇs´ı a ˇcasto d˚ uraznˇejˇs´ı, neˇz v tˇechto pˇredchoz´ıch studi´ıch. Studie oˇcek´av´a, ˇze do roku 2010 by mohlo b´ yt dosaˇzeno omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho aˇz o 50 procent v porovn´an´ı se souˇcasn´ ym stavem. Vˇsechny tˇri zm´ınˇen´e studie ukazuj´ı, ˇze bude dosaˇzeno celkov´e u ´spory za cenu urˇcit´ ych investic spojen´ ych s nasazen´ım potˇrebn´ ych technologi´ı. Studie ”Energy Innovations” a studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” doch´azej´ı k podobn´ ym z´avˇer˚ um s podobn´ ymi u ´sporami. Druh´a studie doch´az´ı k z´avˇeru, ˇze dojde k urˇcit´ ym finanˇcn´ım u ´spor´am ve stavebnictv´ı a v pr˚ umyslu. Pˇres poˇc´ateˇcn´ı n´aklady dojde tak´e k jist´ ym u ´spor´am pˇri v´ yrobˇe elektrick´e energie. Studie ”Energy Innovations” pˇredpokl´ad´a v bl´ızk´e budoucnosti vyˇsˇs´ı poˇc´ateˇcn´ı finanˇcn´ı n´aklady nezbytn´e k vybudov´an´ı vˇetˇs´ıho poˇctu vˇetrn´ ych elektr´aren, sluneˇcn´ıch elektr´aren, elektr´aren spaluj´ıc´ıch biomasu a dalˇs´ıch obnoviteln´ ych zdroj˚ u energie. Jej´ım c´ılem je pˇresunout tyto technologie na r˚ uzn´e u ´rovnˇe hospod´aˇrstv´ı tak, aby z dlouhodob´eho hlediska doˇslo k omezen´ı emis´ı za st´ale niˇzˇs´ı n´aklady. Studie ”Energy Innovations” tak´e odhaduje dopady navrhovan´ ych opatˇren´ı na zamˇestnanost, pˇr´ıjem obˇcan˚ u a na hrub´ y dom´ac´ı d˚ uchod. Odhaduje, ˇze v roce 2010 se objev´ı 770000 nov´ ych pra-

6

covn´ıch m´ıst, coˇz pˇredstavuje n´ar˚ ust o 0,4 procenta. Pˇr´ıjem americk´ ych obˇcan˚ u vzroste o 0,27 procenta a hrub´ y n´arodn´ı d˚ uchod o 0,03 procenta. Tento n´ar˚ ust je sice mal´ y, ale je tˇreba jej srovn´avat s d˚ usledky glob´aln´ıho oteplen´ı na zamˇestnanost a hospod´aˇrsk´ y pokles. Studie se nezab´ yv´a moˇzn´ ym ekonomick´ ym ziskem z rozvoje nov´ ych technologi´ı a v´ yroby elektrick´e energie, ani ztr´atami, kter´e budou zp˚ usobeny ekonomick´ ym poklesem nˇekter´ ych odvˇetv´ı, jako je provoz tepeln´ ych elektr´aren, v´ yroba ropn´ ych produkt˚ u a zpracov´an´ı zemn´ıho plynu. Studie ”Energy Innovations” tak´e hodnot´ı omezen´ı emis´ı, kter´e bude souviset s pˇrijet´ım navrhovan´ ych opatˇren´ı. Studie tvrd´ı, ˇze dojde ke sn´ıˇzen´ı emis´ı oxidu siˇriˇcit´eho (SO2 ) asi o 60 procent a oxid˚ u dus´ıku (N Ox ) asi o 20 procent. Autoˇri studie jsou pˇresvˇedˇceni, ˇze u ´spory n´aklad˚ u na l´ekaˇrskou p´eˇci a na vypl´acen´ı nemocensk´ ych d´avek plnˇe pokryj´ı n´aklady na zaveden´ı potˇrebn´ ych technologi´ı. N´aklady na omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho odhaduj´ı na 13 aˇz 18 dolar˚ u na tunu nevyprodukovan´eho oxidu uhliˇcit´eho. Autoˇri zpr´avy [2] jsou pˇresvˇedˇceni, ˇze kombinace obou v´ yˇse zm´ınˇen´ ych studi´ı by mohla v´est k nejvˇetˇs´ımu moˇzn´emu omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho pˇri zachov´an´ı ekonomick´eho r˚ ustu.

3.3

Srovn´ an´ı studi´ı s poˇ zadavky Kyotsk´ eho protokolu

Kyotsk´ y protokol poˇzaduje, aby Spojen´e st´aty americk´e omezily emise sklen´ıkov´ ych plyn˚ u o 7 procent pod u ´roveˇ n z roku 1990. Zm´ınˇen´e studie dokazuj´ı, ˇze Spojen´e st´aty mohou tento z´avazek splnit s minim´aln´ımi n´aklady nebo dokonce s celkov´ ymi u ´sporami. Aby autoˇri zpr´avy [2] dok´azali tento fakt, porovn´avaj´ı v´ ysledky studie ”Energy Innovations” s poˇzadavkem Kyotsk´eho protokolu. Autoˇri zpr´avy [2] nejprve vzali v u ´vahu nov´e odhady rozloˇzen´ı v´ yroby energie a mnoˇzstv´ı emis´ıch oxidu uhliˇcit´eho, kter´e byly vypracov´any aˇz po vzniku studie. Tyto odhady pˇredpokl´adaj´ı vyˇsˇs´ı emise oxidu uhliˇcit´eho kv˚ uli vyˇsˇs´ım poˇzadavk˚ um dopravy a kv˚ uli vyˇsˇs´ı spotˇrebˇe elektrick´e energie. Autoˇri zpr´avy [2] pouˇzili studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” a ”Scenarios of US Carbon Reduction” a upravili jejich v´ ysledky vzhledem k odhad emis´ı uhl´ıku v roce 2010, kter´ y je 1803 MtC. Pˇredpokl´adali, ˇze ve studi´ıch navrhovan´a opatˇren´ı budou m´ıt stejnou u ´ˇcinnost jako s p˚ uvodn´ım odhadem emis´ı. popis KP PaM SCR odhad pro rok 2010 1803 MtC 1803 MtC 1803 MtC c´ıl pro rok 2010 1244 MtC 1164 MtC 1394 MtC sn´ıˇzen´ı pro rok 2010 559 MtC 639 MtC 409 MtC sn´ıˇzen´ı pro rok 2010 v % -31 % -35 % -23 % sn´ıˇzen´ı v % vzhledem k roku 1990 -7 % -13 % +4 % KP = Kyotsk´ y protokol PaM = studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” SCR = studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” V´ ysledky uk´azaly, ˇze u ´pln´e nasazen´ı opatˇren´ı ze studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” umoˇzn´ı omezit emise oxidu uhliˇcit´eho o 13 procent pod u ´roveˇ n rou 1990. Pokud by tato opatˇren´ı byla pˇrijata, Spojen´e st´aty by splnily poˇzadavek Kyotsk´eho protokolu a nebyly by nuceny vyuˇz´ıvat doporuˇcen´ ych mechanism˚ u, jako je obchodov´an´ı s emisemi nebo restriktivn´ı naˇr´ızen´ı na omezov´an´ı emis´ı. Nav´ıc, pokud se Spojen´e st´aty rozhodnou prov´est omezen´ı emis´ı pouze v souladu s poˇzadavkem Kyotsk´eho protokolu, mohou se vyhnout finanˇcnˇe nejn´akladnˇejˇs´ım opatˇren´ım, kter´a studie navrhuje.

7

Nvrhovan´a opatˇren´ı povedou ke zlepˇsen´ı zdrav´ı obyvatel sn´ıˇzen´ım poˇctu respiraˇcn´ıch onemocnˇen´ı a k r˚ ustu produktivity. Pokud se Spojen´e st´aty rozhodnou prov´est omezen´ı v souladu se studi´ı, mohou v´ yraznˇeji pˇrispˇet k odvr´acen´ı katastrofick´ ych zmˇen glob´aln´ıho klimatu a politicky demonstrovat sv˚ uj z´ajem na v˚ udˇc´ı postaven´ı v t´eto oblasti.

3.4

Podrobn´ e srovn´ an´ı

Autoˇri zpr´avy [2] d´ale podrobnˇe porovn´ avaj´ı opatˇren´ı studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” a studie ”Scenarios of US Carbon Reduction”. Kv˚ uli zjednoduˇsen´ı se nezab´ yvaj´ı studi´ı ”Energy Innovations”, jej´ıˇz opatˇren´ı jsou vˇetˇsinou obsaˇzena a zes´ılena ve studii ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US”. Tato studie napˇr´ıklad uvaˇzuje pr˚ umyslov´e kombinovan´e syst´emy v´ yroby tepla a energie, pouˇzit´ı smˇes´ı benz´ınu s ethanolem vyroben´ ym z celul´ozy pro motorov´ a vozidla s daˇ nov´ ymi u ´levami a pouˇzit´ı biomasy sm´ısen´e s uhl´ım pˇri v´ yrobˇe elektrick´e energie. Obˇe studie vych´azej´ı z odborn´e literatury o alternativn´ıch zdroj´ıch energie. Kladou d˚ uraz na proveditelnost, dostupnost pro koncov´eho uˇzivatele a na specifick´e technologie v´ yroby elektrick´e energie v r˚ uzn´ ych hospod´aˇrsk´ ych sektorech. Podrobnˇe studuj´ı tak´e chov´an´ı trhu, pohyb cen v souvislosti s cenami energie. Obˇe studie se tak´e pokouˇsej´ı zhodnotit technologick´ y a ekonomick´ y potenci´al nov´ ych technologi´ı. Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” se tak´e zab´ yv´a modelov´an´ım opatˇren´ı, kter´a bude nutn´e pˇrijmout k prosazen´ı tˇechto technologi´ı do vˇsech sektor˚ u hospod´aˇrstv´ı. Popis ˇrady technologi´ı se vyskytuje v obou studi´ıch.

Pr˚ umysl Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” klade d˚ uraz na zaveden´ı pr˚ umyslov´ ych syst´em˚ u kombinovan´e v´ yroby tepla a energie. D´ale navrhuje daˇ nov´e u ´levy pro investice do nov´ ych v´ yrobn´ıch zaˇr´ızen´ı, kter´a budou vybavena energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ımi technologiemi a procesy. St´at by mˇel podporovat v´ yzkum, v´ yvoj a technickou pomoc pˇri zav´adˇen´ı energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ıch zaˇr´ızen´ı a pˇri pouˇzit´ı r˚ uzn´ ych alternativn´ıch zdroj˚ u energie. D´ale by mˇel prosazovat pouˇz´ıv´an´ı velmi kvalitnˇe recyklovateln´ ych materi´al˚ u a zaveden´ım dan´ı br´anit pouˇz´ıv´an´ı nov´ ych materi´al˚ u. Koneˇcnˇe by st´at ˇ an´ı, separace a zpracov´an´ı odpad˚ mˇel podporovat rozvoj technologi´ı shromaˇzdov´ u a prosazovat tyto technologie na veˇrejnosti. Studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” odhaduje, ˇze pouˇzit´ı energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ıch technologi´ı a proces˚ u m˚ uˇze do roku 2010 omezit spotˇrebu energie aˇz o 15 procent a omezit spotˇrebu fosiln´ıch paliv aˇz o 10 procent. Studie uv´ad´ı asi 20 zn´am´ ych a ovˇeˇren´ ych technologick´ ych proces˚ u. Napˇr´ıklad navrhuje pouˇzit´ı nov´ ych typ˚ u turb´ın pro kombinovan´e syst´emy v´ yroby tepla a energie, kter´e by byly poh´anˇeny plynem m´ısto elektˇrinou.

Doprava Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” navrhuje zmˇeny palivov´e ekonomiky a produkce emis´ı pomoc´ı nov´ ych standard˚ u, cenovou reformou, daˇ nov´ ymi u ´levami, zmˇenou politiky vyuˇzit´ı p˚ udy ve prospˇech pˇestov´an´ı biomasy, podporou v´ yzkumu a v´ yvoje. Americk´ y automobilov´ y pr˚ umysl by se mˇel zamˇeˇrit na v´ yrobu vozidel s n´ızkou spotˇrebou, kter´a budou m´ıt daˇ nov´e u ´levy. Palivo automobilov´ ych motor˚ u by mˇelo b´ yt vyr´abˇeno ze smˇesi benz´ınu a obnoviteln´ ych surovin, aby se omezily emise v´ yfukov´ ych plyn˚ u. St´at by mˇel podporovat v´ yzkum a v´ yvoj nov´ ych typ˚ u motor˚ u pouˇz´ıvaj´ıc´ıch celul´ozov´ y ethanol. Studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” popisuje v´ıce neˇz 10 zn´am´ ych a ovˇeˇren´ ych nov´ ych technologi´ı, konstrukc´ı a l´atek, kter´e by mohly palivovou ekonomiku posunout k dopravˇe s niˇzˇs´ı

8

spotˇrebou a s niˇzˇs´ımi emisemi, zejm´ena osobn´ıch automobil˚ u, tahaˇc˚ u kami´on˚ u a ˇzelezniˇcn´ıch lokomotiv. Pˇr´ıkladem je technologie pˇr´ım´eho vstˇrikov´an´ı paliva a nov´e dieselov´e motory s pouˇzit´ ymi kompozitn´ımi materi´aly a nov´a mazadla s niˇzˇs´ım tˇren´ım. Podobnˇe jako studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” tato studie pˇredpokl´ad´a, ˇze do roku 2010 by mˇelo na americk´ ych silnic´ıch jezdit asi 50 procent vozidel s n´ızkou spotˇrebou. Studie d´ale navrhuje pouˇzit´ı hybridn´ıch paliv a za nejslibnˇejˇs´ı pohon motorov´ ych vozidel povaˇzuje kombinaci celul´ozov´eho ethanolu a v´ ykonn´ ych elektrick´ ych bateri´ı.

Elektr´arny Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” pˇredpokl´ad´a, ˇze vl´ada pˇrijme pˇr´ısnˇejˇs´ı standardy na omezen´ı emis´ı ˇskodliv´ ych l´atek v ovzduˇs´ı. Budou pˇrijata pˇr´ısnˇejˇs´ı omezen´ı emis´ı oxidu siˇriˇcit´eho, oxid˚ u dus´ıku a dalˇs´ıch ˇskodliv´ ych l´atek v souladu s n´avrhem EPA (Environmental Protection Agency) ”New Source Performance Standards by 2010”. Produkce oxidu uhliˇcit´eho by mˇela poklesnout do roku 2010 nejm´enˇe o tˇretinu pod souˇcasnou u ´roveˇ n. Studie oˇcek´av´a, ˇze do roku 2010 bude v provozu kromˇe vodn´ıch elektr´aren nejm´enˇe 10 procent dalˇs´ıch elektr´aren z obnoviteln´ ych zdroj˚ u energie. Nejm´enˇe 10 procent tepeln´ ych elektr´aren by mˇelo spalovat smˇes biomasy s ˇcern´ ym uhl´ım, pˇriˇcemˇz by daˇ nov´e u ´levy mˇely povzbudit zemˇedˇelskou v´ yrobu biomasy. Studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” pˇredpokl´ad´a ruˇsen´ı zastaral´ ych tepeln´ ych ˇcernouheln´ ych elektr´aren, rekonstrukci vhodn´ ych tepeln´ ych elektr´aren tak, aby spalovaly zemn´ı plyn a biomasu, v´ ystavbu nov´ ych elektr´aren z obnoviteln´ ych zdroj˚ u energie jako jsou vodn´ı a vˇetrn´e elektr´arny. Studie pˇredpokl´ad´a, ˇze dojde tak´e k zvˇetˇsen´ı u ´ˇcinnosti v´ yroby, pˇrenosu a rozvodu elektrick´e energi a k prodlouˇzen´ı ˇzivotnosti vˇetiˇsiny jadern´ ych elektr´aren.

V´ ystavba Studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 in the US” pˇredpokl´ad´a, ˇze vl´ada pˇrijme pˇr´ısnˇejˇs´ı standardy pro v´ ystavbu jako soubor norem pro vybaven´ı, konstrukci, zp˚ usoby v´ ystavby a pro omezen´ı mnoˇzstv´ı energie potˇrebn´e v dom´acnostech a u ´ˇradech. Pro pˇrekon´an´ı bari´er, kter´e br´an´ı ˇsetˇren´ı energi´ı a pouˇzit´ı obnoviteln´ ych zdroj˚ u, vl´ada pouˇzije ovlivˇ nov´an´ı trhu daˇ nov´ ymi u ´levami a pob´ıdkami, r˚ uzn´ ymi daˇ nov´ ymi pob´ıdkami v´ yrobc˚ u dom´ac´ıch spotˇrebiˇc˚ u a vzdˇel´av´an´ı spotˇrebitel˚ u. Studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” pˇredpokl´ad´a pouˇzit´ı energeticky u ´ˇcinnˇejˇs´ıch technologi´ı pro budov´an´ı konstrukc´ı budov a nab´ız´ı asi 20 moˇzn´ ych u ´prav technologi´ı v´ ystavby, kter´e uˇsetˇr´ı asi 15 procent energie a do roku 2010 sn´ıˇz´ı o 5 procent spotˇrebu fosiln´ıch paliv.

Obˇe studie se podrobnˇe zab´ yvaj´ı omezen´ım produkce oxidu uhliˇcit´eho prakticky ve vˇsech sektorech hospod´aˇrstv´ı. Pro nˇekter´e sektory bude omezen´ı produkce oxidu uhliˇcit´eho pˇredstavovat vyˇsˇs´ı n´aklady, pro jin´e naopak u ´spory. Tam, kde doch´az´ı k u ´spor´am, jsou navrhovan´e technologie natolik u ´ˇcinn´e a pˇritom cenovˇe dostupn´e, ˇze kompenzuj´ı zv´ yˇsen´e n´aklady na jejich zaveden´ı v komerˇcn´ı sf´eˇre a v dom´acnostech. Tam, kde dojde ke zv´ yˇsen´ ym n´aklad˚ um, bude nutn´e pˇrizp˚ usobit trˇzn´ı mechanismus tak, aby zaveden´ı navrhovan´ ych technologi´ı bylo ekonomicky pˇrijateln´e. Vl´adn´ı politika m˚ uˇze vyuˇz´ıt mechanism˚ u daˇ nov´ ych u ´lev a daˇ nov´ ych z´atˇeˇz´ı. Obˇe studie dokazuj´ı, ˇze celkovˇe dojde k ekonomick´ ym u ´spor´am. Nˇekteˇr´ı ovˇsem argumentuj´ı, ˇze Spojen´e st´aty nebudou schopny zav´est takovou ekonomickou politiku a opatˇren´ı, kter´a by vedla k celkov´ ym u ´spor´am. Existuje pˇrinejmenˇs´ım ˇsest d˚ uvod˚ u, proˇc tento

9

n´azor lze odm´ıtnout. Za prv´e, ve v´ ypoˇctech nutn´ ych n´aklad˚ u na omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho nen´ı zahrnut uˇzitek pro ˇzivotn´ı prostˇred´ı a zdrav´ı americk´ ych obˇcan˚ u, ani z toho plynouc´ı finanˇcn´ı u ´spory. Za druh´e, nˇekter´e u ´pravy proces˚ u a technologi´ı nutn´e pro omezen´ı emis´ı zv´ yˇs´ı produktivitu pr˚ umyslu. Za tˇret´ı, omezen´ı z´avislosti na dovozu ropy pos´ıl´ı stabilitu a jistotu zdroj˚ u energi´ı a zmenˇs´ı dopady prudk´ ych a v´ yrazn´ ych zmˇen cen ropy na svˇetov´ ych trz´ıch. za ˇctvrt´e, jednotliv´e americk´e st´aty a oblasti mohou dosahovat zisk˚ u z rozvoje a provozu m´ıstn´ıch zdroj˚ u energie, jako jsou sluneˇcn´ı a vˇetrn´e elektr´arny a v´ yroba biomasy. Za p´at´e, brzk´e prosazen´ı nˇekter´ ych technologi´ı na trhu povede k budouc´ım u ´spor´am, ke zv´ yˇsen´ı v´ ykonnosti, k inovac´ım a nov´ ym myˇslenk´am. Koneˇcnˇe Spojen´e st´aty by nemˇely v´ahat vynaloˇzit finanˇcn´ı a technologick´e prostˇredky na sn´ıˇzen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho, protoˇze jen tak se vyhnou v´aˇzn´ ym ekologick´ ym a ekonomick´ ym ˇskod´am a n´asledn´ ym soci´aln´ım nepokoj˚ um. Vˇcas vynaloˇzen´e prostˇredky se naopak mohou navr´atit v podobˇe technologick´ ych, ekonomick´ ych, spoleˇcensk´ ych a environment´aln´ıch moˇznost´ı a pˇr´ıleˇzitost´ı.

4

Porovn´ an´ı s evropsk´ ymi a japonsk´ ymi studiemi

Technologick´e studie z druh´e poloviny 90. let 20. stolet´ı vypracovan´e v Evropˇe a v Japonsku dospˇely k podobn´ ym v´ ysledk˚ um. Tyto studie popisuj´ı zn´am´e technologie a procesy a hodnot´ı je v kontextu jednotliv´ ych sektor˚ u, poˇzadavk˚ u koneˇcn´ ych uˇzivatel˚ u na zdroje energie, finanˇcn´ıch n´aklad˚ u a cen. Ve studi´ıch navrhovan´a politika a opatˇren´ı vych´azej´ı z poˇzadavku, aby celkovˇe nedoˇslo k ˇz´adn´ ym ztr´at´am. Napˇr´ıklad autoˇri studie ”Policies and Measures to Reduce CO2 Emissions by Efficiency and Renewables”, kterou v roce 1997 vypracoval t´ ym Worldwide Fund for Nature, tvrd´ı, ˇze moˇznosti zahrnut´e do jejich sc´en´aˇre vedou - s nˇekolika m´alo v´ yjimkami - k celkov´emu prospˇechu, tedy koneˇcn´ y prospˇech je vyˇsˇs´ı neˇz n´aklady na proveden´ı poˇzadovan´ ych opatˇren´ı.

5

Proˇ c jsou nˇ ekter´ e studie problematick´ e

V´ ysledky z´ıskan´e technologick´ ymi studiemi se odliˇsuj´ı od pˇredpovˇed´ı skeptik˚ u v˚ uˇci politice na ochranu glob´aln´ıho klimatu a od nˇekter´ ych konvenˇcn´ıch ekonomick´ ych model˚ u. Autoˇri zpr´avy [2] jsou pˇresvˇedˇceni, ˇze technologick´e studie poskytuj´ı realistick´ y pohled na probl´emy ekonomiky, kter´a pˇrijme u ´ˇcinn´a opatˇren´ı proti glob´aln´ım zmˇen´am klimatu, a maj´ı vˇetˇs´ı d˚ uvˇeryhodnost, neˇz znaˇcnˇe pesimistick´e progn´ozy skeptik˚ u. Skeptici pˇredpov´ıdaj´ı, ˇze pokud americk´a ekonomika pˇrijme opatˇren´ı na omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho, dojde ve Spojen´ ych st´atech k hlubok´emu poklesu zamˇestnanosti, pˇr´ıjm˚ u a hrub´eho n´arodn´ıho d˚ uchodu. Tyto studie vych´ azej´ı z pesimistick´ ych a ˇcasto nerealistick´ ych pˇredpoklad˚ u ˇ o technologi´ıch v´ yroby energie a samotn´em hospod´aˇrstv´ı. Rada ekonom˚ u pˇresvˇedˇcivˇe dokumentuje neopr´avnˇen´ y pesimismus a omezenou platnost r˚ uzn´ ych konvenˇcn´ıch ekonomick´ ych model˚ u (Repetto, 1997; deCanio, 1997; Grab, 1997; Azar, 1997; Amano, 1997; Dowlatabadi, 1997). Nˇekteˇr´ı ekonomov´e naopak argumentuj´ı, ˇze technologick´e studie jsou nˇekdy pˇr´ıliˇs optimistick´e. Krause (1996) tvrd´ı, ˇze technologicky orientovan´e studie nejsou pˇr´ıliˇs optimistick´e ve sv´em ekonomick´em hodnocen´ı, neboˇt obsahuj´ı ˇradu parametr˚ u, kter´e maj´ı tendenci pˇreceˇ novat n´aklady na akce potˇrebn´e k omezen´ı klimatick´ ych zmˇen. Obecnˇe, ekonomick´e modely, kter´e pˇredpov´ıdaj´ı vysok´e n´aklady na akce potˇrebn´e k omezen´ı klimatick´ ych zmˇen, odr´aˇzej´ı urˇcit´e ekonomick´e nebo politick´e paradigma, kter´e tvrd´ı, ˇze Spojen´e st´aty jiˇz ˇzij´ı ”v nejlepˇs´ım moˇzn´em svˇetˇe” nebo ˇze brzy jej dos´ahnou prostˇrednictv´ım trˇzn´ıch mechanism˚ u. Tyto modely vˇenuj´ı jen malou pozornost samotn´ ym technologi´ım nebo jejich inovac´ım,

10

st´atem stanoven´ ym podm´ınk´am, trˇzn´ım bari´er´am, kter´e pˇrek´aˇzej´ı pronik´an´ı nov´ ych technologi´ı, proces˚ um technologick´eho vzdˇel´av´an´ı a ekonomice v r˚ uzn´ ych mˇeˇr´ıtc´ıch. Ty lze ovlivnit ˇradou cenov´ ych n´astroj˚ u, jako jsou standardy, pob´ıdky, informace a technick´a asistence, omezen´ı, v´ yzkum, v´ yvoj a urˇcit´e zmˇeny infrastruktury hospod´aˇrstv´ı. Zm´ınˇen´e modely bezd˚ uvodnˇe pˇredpokl´adaj´ı pokraˇcov´an´ı strukturn´ıch, technologick´ ych, institucion´aln´ıch vztah˚ u, kter´e umoˇzn ˇuj´ı jen ˇc´asteˇcn´e zmˇeny, pokud nespotˇrebuj´ı velk´e n´aklady. Avˇsak historie dokazuje, ˇze m˚ uˇze doj´ıt k z´asadn´ım zmˇen´am, jejichˇz d˚ usledkem je ekonomick´ y a spoleˇcensk´ y prospˇech. Ochrana klimatu je novou v´ yzvou, kter´a vyˇzaduje z´asadn´ı zmˇeny a nikoliv pouze pokraˇcov´an´ı st´avaj´ıc´ıch vztah˚ u a zp˚ usob˚ u chov´an´ı. Repetto, Azar a Krause vypracovali komparativn´ı anal´ yzy ˇrady modelov´ ych studi´ı ochrany glob´aln´ıho klimatu. Uk´azali, ˇze nˇekter´e faktory pouˇz´ıvan´e v konvenˇcn´ıch ekonomick´ ych modelech nemohou odpov´ıdat technologick´ ym skuteˇcnostem. Napˇr´ıklad tyto studie podceˇ nuj´ı rozsah, v nˇemˇz nov´e technologie v´ yroby energie mohou nahradit p˚ uvodn´ı technologie, a naopak pˇreceˇ nuj´ı n´aklady, kter´e bude nutn´e vynaloˇzit na n´ahradu fosiln´ıch zdroj˚ u paliv. Nejm´enˇe pˇrijateln´ ym pˇredpokladem nˇekter´ ych konvenˇcn´ıch model˚ u je tvrzen´ı, ˇze omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho lze dos´ahnout pouze zv´ yˇsen´ım cen energie, aniˇz by toto zv´ yˇsen´ı bylo kompenzov´ano poklesem jin´ ych cen. Technologick´e modely kromˇe zv´ yˇsen´ı ceny energie pouˇz´ıvaj´ı celou ˇradu jin´ ych opatˇren´ı ke sn´ıˇzen´ı emis´ı. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech doporuˇcuj´ı nov´e poplatky a danˇe nebo pˇredpokl´adaj´ı sn´ıˇzen´ı jin´ ych dan´ı, aby celkov´e daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı z˚ ustalo beze zmˇeny. Hammond et al. (1997), Repetto et al. (1992) a Bernow et al. (1996a, 1996b) ukazuj´ı, ˇze posuv poplatk˚ u a dan´ı m˚ uˇze tak´e v´est k ekonomick´emu a environment´ aln´ımu uˇzitku. Repetto tvrd´ı, ˇze za urˇcit´e rozumnˇe standardizovan´e skupiny pˇredpoklad˚ u vˇetˇsina ekonomick´ ych model˚ u bude pˇredpov´ıdat, ˇze makroekonomick´e dopady ”uhl´ıkov´e danˇe” ke stabilizaci emis´ı oxidu uhliˇcit´eho by mˇely b´ yt mal´e a potenci´alnˇe prospˇeˇsn´e.

5.1

Dalˇ s´ı faktory souvisej´ıc´ı s modelov´ an´ım politiky ochrany klimatu

Je dobˇre zn´amo a pops´ano, ˇze existuje cel´a ˇrada bari´er, kter´e br´an´ı pronik´an´ı cenovˇe u ´ˇcinn´ ych ˇcist´ ych technologi´ı na trh. Mezi tyto bari´ery patˇr´ı nedostatek u ´pln´ ych informac´ı o n´akladech a u ´spor´ach, nesoulad mezi tˇemi, kteˇr´ı za technologie ˇsetˇr´ıc´ı energii plat´ı vyˇsˇs´ı koncov´e ceny, a tˇemi, kteˇr´ı z niˇzˇs´ıch cen maj´ı zisk. Existuj´ı tak´e regulaˇcn´ı bari´ery, kter´e znesnadˇ nuj´ı pr˚ umyslov´ ym samov´ yrobc˚ um elektrick´e energie prodat nadbyteˇcnou energii do s´ıtˇe. DeCanio (1998) vypracoval emipirick´e studie chov´an´ı firem, kter´e ukazuj´ı, ˇze kr´atkodob´e ekonomick´e pˇr´ıleˇzitosti jsou ˇcasto zmaˇreny institucion´aln´ımi bari´erami. Tyto bari´ery lze pˇrekonat r˚ uzn´ ymi intervencemi. Soukrom´ y i veˇrejn´ y sektor vyuˇz´ıvaj´ı v´ yzkum a v´ yvoj pro zlevnˇen´ı v´ yroby a transportu energie m´enˇe neˇz v jin´ ych oblastech. Nav´ıc technologick´a setrvaˇcnost, niˇzˇs´ı kapit´alov´ y obrat a kr´atk´e ˇcasov´e horizonty spl´acen´ı vˇetˇsinˇe pr˚ umyslov´ ych firem zp˚ usobuj´ı probl´em udrˇzen´ı produktivity souˇcasnˇe s investicemi do ˇcist´ ych technologi´ı. Tyto faktory brzd´ı pronik´an´ı u ´ˇcinnˇejˇs´ıch ˇcist´ ych technologi´ı a inovac´ı st´avaj´ıc´ıch technologi´ı. Rychlost pronik´an´ı nov´ ych technologi´ı a inovac´ı m˚ uˇze v´ yraznˇe ovlivnit st´atn´ı politika. Napˇr´ıklad standardy pro portfolio obnoviteln´ ych zdroj˚ u energie a dlouhodob´e u ´vˇery mohou zajistit rychlejˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı nov´ ych technologi´ı (pˇri n´ızk´ ych n´akladech) a sn´ıˇzit dlouhodob´e n´aklady, protoˇze st´ale v´ıce firem se s nov´ ymi technologiemi sezn´am´ı. Tento impuls m˚ uˇze d´ale urychlit pronik´an´ı nov´ ych ˇcist´ ych technologi´ı na americk´em trhu. Ceny technologi´ı v´ yroby energie, zdroj˚ u energie a jejich vyuˇzit´ı dosud neodr´aˇzej´ı soci´aln´ı dopady a dopady na ˇzivotn´ı prostˇred´ı a zdrav´ı obˇcan˚ u. Avˇsak urˇcen´ı

11

”spr´avn´e ceny” nen´ı samo o sobˇe dostaˇcuj´ıc´ı. Napˇr´ıklad i v pˇr´ıpadˇe, ˇze cena paliva bude ”opravena” tak, aby zohledˇ novala poˇskozov´an´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a lidsk´eho zdrav´ı, faktory, jako dopravn´ı z´acpy, spoleˇcensk´ y dopad, nedostateˇcn´e alternativn´ı dopravn´ı moˇznosti a neodpov´ıdaj´ıc´ı infrastruktura mohou potˇrebn´e zmˇeny chov´an´ı zpomalit. Naopak, pokud bude vl´ada vˇenovat pozornost i tˇemto faktor˚ um, m˚ uˇze dos´ahnout potˇrebn´eho chov´an´ı a pos´ılen´ı tlak˚ u na ”spr´avn´e trˇzn´ı ceny”. Vˇsechny tyto jevy, kter´e ekonomov´e urˇcitou dobu znaj´ı, teprve v posledn´ıch letech pˇritahuj´ı pozornost v debat´ach o modelov´an´ı a ekonomick´ ych dopadech politiky ochrany glob´aln´ıho klimatu. ´ Uvahy o jedineˇcn´e, stabiln´ı a optim´aln´ı rovnov´aze, kter´e jsou kl´ıˇcov´ ym pˇredpokladem studi´ı, kter´e hovoˇr´ı o vysok´ ych n´akladech na ochranu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, nemaj´ı v re´aln´em svˇetˇe v´ yznam. V re´aln´em svˇetˇe ekonomiky existuj´ı trˇzn´ı bari´ery, dlouhodob´a vl´adn´ı podpora konvenˇcn´ıch zdroj˚ u energie, ceny energie, kter´e neodr´aˇzej´ı skuteˇcn´e spoleˇcensk´e n´aklady. Proto nov´e technologie lze rychle prosadit zmˇenou vl´adn´ı politiky.

6

Pˇ r´ıklady technologi´ı

Pokroˇcil´e technologie, kter´e jsou jiˇz k dispozici nebo se dosud vyv´ıjej´ı, mohou zajistit energii kaˇzd´emu sektoru americk´e ekonomiky s menˇs´ımi dopady na ˇzivotn´ı prostˇred´ı, neˇz souˇcasn´e sm´ıˇsen´e technologie. Autoˇri zpr´avy [2] uvedli nˇekolik pˇr´ıklad˚ u.

Kombinovan´e syst´emy v´ yroby tepla a energie Pr˚ umyslov´a zaˇr´ızen´ı, kter´a pouˇz´ıvaj´ı jak elektrickou energii tak tepeln´e procesy (jako napˇr. p´aru), mohou vyuˇz´ıvat odpadn´ı teplo z v´ yroby elektrick´e energie. Klasick´a pr˚ umyslov´a zaˇr´ızen´ı vyr´abˇej´ı teplo pˇremˇenou elektrick´e energie. Pˇritom doch´az´ı ke ztr´at´am energie v z´asobn´ıc´ıch tepla (asi 30 procent), k tepeln´ ym energetick´ ym ztr´at´am pˇri v´ yrobˇe elektˇriny (asi 60 aˇz 70 procent) a ke ztr´at´am pˇri dopravˇe elektˇriny (asi 10 procent). Procesy v´ yroby tepla a elektrick´e energie zatˇeˇzuj´ı ˇzivotn´ı prostˇred´ı emisemi oxidu uhliˇcit´eho, oxidu siˇriˇcit´eho a oxid˚ u dus´ıku, jemn´ ym pop´ılkem a dalˇs´ımi ˇzivotu nebezpeˇcn´ ymi vzduˇsn´ ymi emisemi, jako jsou slouˇceniny olova a kadmia. Znaˇcn´a ˇc´ast prim´arn´ıch zdroj˚ u energie se mˇen´ı v bezcenn´ y odpad a pˇrisp´ıv´a ke glob´aln´ım zmˇen´am klimatu. V 90. letech 20. stolet´ı se podaˇrilo vyvinout mikroturbiny, kter´e souˇcasnˇe vyr´abˇej´ı elektrickou ´ cinnost tˇechto mikroturbin m˚ energii a teplo. Uˇ uˇze b´ yt ekonomicky zaj´ımav´a pro pr˚ umyslov´e firmy, agregovan´e oblastn´ı nebo mˇestsk´e elektr´arny a tepl´arny a pro dalˇs´ı komerˇcn´ı uˇzivatele. V´ yroba tepla a elektrick´e energie v tˇechto kombinovan´ ych syst´emech prob´ıh´a na jednom m´ıstˇe a nav´ıc energetick´e ztr´aty dosahuj´ı jen 15 procent. Kombinovan´e syst´emy v´ yroby tepla a energie (CHP, Combined Heat and Power) lze prosadit nezbytnou technologickou pomoc´ı a regulaˇcn´ı reformou. Tyto kombinovan´e syst´emy pˇrinesou firm´am zisk ze sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u na v´ yrobu tepla a energie a Spojen´ ym st´at˚ um pˇrinesou omezen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho. Pˇredstavme si pr˚ umyslovou firmu, kter´a spotˇrebuje na v´ yrobu p´ary 50 000 tun uhl´ı roˇcnˇe s u ´ˇcinnost´ı 70 procent a z elektrick´e s´ıtˇe nakupuje 7 000 MWh roˇcnˇe. Pˇredpokl´adejme, ˇze tato energie se vyr´ab´ı spalov´an´ım zemn´ıho plynu. Pokud firma zakoup´ı mikroturbiny kombinovan´eho syst´emu v´ yroby tepla a energie, kter´e pouˇz´ıvaj´ı zemn´ı plyn na v´ yrobu tepla a elektˇriny, dojde ke sn´ıˇzen´ı n´aklad˚ u o 50 aˇz 100 tis´ıc dolar˚ u roˇcnˇe. Produkce emis´ı oxidu uhliˇcit´eho se sn´ıˇz´ı asi o 4000 tun, produkce oxidu siˇriˇcit´eho asi o 27 tun, produkce oxid˚ u dus´ıku asi o 9 tun a produkce dalˇs´ıch ˇskodlivin asi o 2 tuny. Pokud pˇredpokl´ad´ame, ˇze na trhu bude omezen´ı emis´ı znamenat zisk 25 dolar˚ u za tunu oxidu uhliˇcit´eho, 250 dolar˚ u za tunu oxidu siˇriˇcit´eho, 500 dolar˚ u za tunu oxid˚ u dus´ıku a 5000 dolar˚ u za tunu ostatn´ıch ˇskodlivin, pak firma roˇcnˇe d´ale uˇsetˇr´ı aˇz 100 tis´ıc dolar˚ u roˇcnˇe.

12

Vybran´e obytn´e a komerˇcn´ı stavebn´ı technologie Studie ”Scenarios of US Carbon Reduction” (Department of Energy, 1997) popisuje nˇekolik stavebn´ıch technologi´ı, kter´e sniˇzuj´ı spotˇrebu energie a t´ım n´aklady na v´ ystavbu. Studie d´ale dokazuje, ˇze tyto technologie v´ yraznˇe sniˇzuj´ı cenu pro koneˇcn´eho uˇzivatele. Kromˇe jiˇz existuj´ıc´ıch stavebn´ıch technologi´ı a metod se dnes vyv´ıjej´ı nov´e technologie, kter´e se st´atn´ı podporou na pˇrekon´an´ı trˇzn´ıch bari´er se mohou st´at velmi pˇritaˇzlivou moˇznost´ı pro ˇradu stavebn´ıch firem. Mezi takov´e technologie patˇr´ı pouˇzit´ı nov´ ych stavebn´ıch metod a nov´ ych materi´al˚ u, integrace do prostˇred´ı a adaptivn´ı v´ ystavba, multifunkˇcn´ı zaˇr´ızen´ı a integrovan´ y syst´em designu, odlehˇcen´e konstrukce, ˇr´ızen´a komunikace a opatˇren´ı a stavby s vlastn´ımi zdroji energie. Tyto technologie kombinuj´ı modern´ı stavebn´ı materi´aly a technologie, mikropoˇc´ıtaˇci ˇr´ızen´e syst´emy, sofistikovan´ y design se starˇs´ımi metodami vyuˇz´ıv´an´ı pˇr´ırodn´ıch materi´al˚ u a zdroj˚ u, jako je sluneˇcn´ı z´aˇren´ı, vzduch, st´ın a materi´al˚ u udrˇzuj´ıc´ıch teplo.

Osobn´ı automobilov´a doprava Souˇcasn´a pr˚ umˇern´a u ´ˇcinnost motor˚ u osobn´ıch vozidel a lehk´ ych n´akladn´ıch automobil˚ u podle test˚ u EPA je 25 mil na galon (z´akonn´a americk´a m´ıle = 1,6093426 km, americk´ y galon = 3,7854345 dm3 ). Tato u ´ˇcinnost vzr˚ ustala od 60. let 20. stolet´ı na z´akladˇe standard˚ u CAFE (Corporate Average Fuel Economy). Souˇcasn´ ym c´ılem je u ´ˇcinnost motor˚ u zv´ yˇsit na 45 mil na galon, coˇz bude znamenat pr˚ umˇern´e zv´ yˇsen´ı ceny asi o 760 dolar˚ u na vozidlo. Pokud vozidlo ujede 20 tis´ıc mil roˇcnˇe pˇri cenˇe 1 dolar za galon benz´ınu, pak by mˇelo uˇsetˇrit 350 dolar˚ u roˇcnˇe, tedy 1750 dolar˚ u za celou dobu jeho ˇzivotnosti pˇeti let. Politika podpory v´ yroby u ´ˇcinnˇejˇs´ıch vozidel m˚ uˇze proto pokr´ yt zv´ yˇsen´e n´aklady na jejich v´ yrobu a pˇritom nab´ıdnout z´akazn´ık˚ um u ´spory n´aklad˚ u na jejich provoz. Podobn´e moˇznosti se nab´ızej´ı pro kami´onovou dopravu a leteckou dopravu. V souˇcasn´e dobˇe se v zat´ım omezen´e m´ıˇre pouˇz´ıv´a cel´a ˇrada alternativn´ıch typ˚ u paliva, kter´a produkuj´ı niˇzˇs´ı emise oxidu uhliˇcit´eho a/nebo omezuj´ı emise dalˇs´ıch ˇskodlivin. Motory vozidel pouˇz´ıvaj´ı zemn´ı plyn, elektrick´ y nebo hybridn´ı elektrick´ y pohon a r˚ uzn´e typy alkohol˚ u. V´ yvoj motor˚ u s alternativn´ımi typy paliva se bude rozˇs´ıˇrovat s rostouc´ım tlakem automobilov´eho pr˚ umyslu na spotˇrebu ropy. Z dlouhodob´eho hlediska mus´ı vl´ada podpoˇrit tento v´ yvoj investicemi do vl´adn´ıch program˚ u, regulaˇcn´ımi opatˇren´ımi a podporou v´ yroby alternativn´ıch paliv. Veˇrejnost lze pˇresvˇedˇcit niˇzˇs´ımi n´aklady na provoz tˇechto vozidel, pˇrijatelnou cenou tˇechto vozidel a v´ yznamn´ ym pˇr´ınosem k ochranˇe ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a zdrav´ı. Americk´e studie dokazuj´ı, ˇze etanol vyroben´ y z dˇrevinov´e biomasy brzy bude v silniˇcn´ı dopravˇe konkurovat benz´ınu. Provoz osobn´ıch a lehˇc´ıch n´akladn´ıch automobil˚ u se m˚ uˇze st´at v´ yznamn´ ym pˇr´ıjmem zemˇedˇelsk´ ych farem. Ve Spojen´ ych st´atech jsou v provozu autobusy s palivov´ ymi ˇcl´anky. Konzorcium firem Ford, Ballard a Daimler-Benz slibuje, ˇze bˇehem nˇekolika let budou dostupn´e motory s v´ ykonn´ ymi palivov´ ymi ˇcl´anky. V bl´ızk´e budoucnosti se tak´e oˇcek´av´a vyuˇzit´ı vod´ıku jako nosiˇce energie pro dopravu.

V´ yroba elektrick´e energie Deregulace v´ yroby energie ve Spojen´ ych st´atech povede ke sn´ıˇzen´ı koneˇcn´ ych cen pro uˇzivatele. Sn´ıˇzen´ı cen ale m˚ uˇze v´est k vyˇsˇs´ı spotˇrebˇe elektˇriny a ke zv´ yˇsen´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho a dalˇs´ıch l´atek zneˇciˇsˇtuj´ıc´ıch ovzduˇs´ı. Vˇetˇsina jiˇz existuj´ıc´ıch uheln´ ych elektr´aren ve Spojen´ ych st´atech vyr´ab´ı elektˇrinu za nejniˇzˇs´ı ceny. Nov´e a velmi u ´ˇcinn´e turbiny s kombinovan´ ym cyklem, jejichˇz palivem je zemn´ı plyn s n´ızk´ ym obsahem uhl´ıku, mohou s klasick´ ymi tepeln´ ymi elektr´arnami soutˇeˇzit jako nov´e zdroje elektrick´e energie.

13

Technologie zaloˇzen´e na spalov´an´ı zemn´ıho plynu jsou ve Spojen´ ych st´atech pˇritaˇzliv´e pˇredevˇs´ım d´ıky klesaj´ıc´ım cen´am zemn´ıho plynu a jejich u ´ˇcinnosti. Tyto technologie proto mohou u ´spˇeˇsnˇe soutˇeˇzit s obnoviteln´ ymi zdroji energie. Zat´ımco n´aklady na v´ yrobu elektrick´e energie ve vˇetˇsinˇe vˇetrn´ ych elektr´aren jsou nejm´enˇe 4 centy za kWh, n´aklady na v´ yrobu elektˇriny v plynov´ ych elektr´arn´ach jsou niˇzˇs´ı neˇz 3,5 centu za kWh a mohou d´ale klesat. Tato situace nepˇr´ıznivˇe ovlivˇ nuje prosazov´an´ı nov´ ych technologi´ı v´ yroby elektrick´e energie a pˇredstavuje trˇzn´ı bari´eru, j´ıˇz lze pˇrekonat pouze c´ılenou vl´adn´ı politikou, rozvojem mikroekonomiky region˚ u a vzdˇel´av´an´ım obyvatelstva. Politika americk´e vl´ady mus´ı zohlednit nejen budouc´ı spotˇrebu elektrick´e energie, ale tak´e omezen´ı emis´ı. Toho lze dos´ahnout vytvoˇren´ım standard˚ u v´ yroby elektˇriny, prosazov´an´ım obchodn´ıch program˚ u, stanoven´ım pˇrijateln´ ych u ´rovn´ı emis´ı oxidu uhliˇcit´eho a ˇskodlivin v ovzduˇs´ı a standardy pro obnoviteln´e zdroje energie. Vl´adn´ı politika by mˇela umoˇznit pr˚ umyslov´ ym v´ yrobc˚ um tak´e vyr´abˇet elektrickou energii a teplo jako vedlejˇs´ı produkt. Tato moˇznost bude pro ˇradu firem ekonomicky pˇritaˇzliv´a. Koneˇcnˇe lze vyuˇz´ıt veˇrejn´ ych finanˇcn´ıch fond˚ u pro prosazov´an´ı obnoviteln´ ych zdroj˚ u energie, aby se v kr´atk´e dobˇe dos´ahlo dostateˇcn´eho pronik´an´ı nov´ ych technologi´ı na trh. Ve Spojen´ ych st´atech jiˇz nˇekter´e st´aty tato opatˇren´ı pˇrijala a byla zahrnuta do ˇrady feder´aln´ıch n´avrh˚ u.

7

Z´ avˇ erem

Studie r˚ uzn´ ych vl´adn´ıch a nevl´adn´ıch organizac´ı ve Spojen´ ych st´atech, v Evropˇe a v Japonsku dokazuj´ı, ˇze Spojen´e st´aty v kr´atk´e dobˇe a s mal´ ymi n´aklady mohou dos´ahnout omezen´ı emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u. Tyto prvn´ı kroky jsou nezbytn´e pro vˇetˇs´ı omezen´ı emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u v budoucnosti. Dobˇre zvolen´a vl´adn´ı politika a opatˇren´ı mohou pˇrekonat trˇzn´ı bari´ery a pomoci ˇsirˇs´ımu pronik´an´ı energeticky u ´ˇcinn´ ych technologi´ı s n´ızk´ ymi emisemi uhl´ıku. Technologick´e vzdˇel´av´an´ı a mikroekonomika mohou postupnˇe sn´ıˇzovat n´aklady tˇechto pokroˇcil´ ych technologi´ı a mohou stimulovat technologick´e inovace a n´apady. Anal´ yza autor˚ u zpr´avy [2] dospˇela k z´avˇer˚ um, kter´e jsou uvedeny ve shrnut´ı jejich zpr´avy. Tellus Institute byl zaloˇzen v roce 1976 jako neziskov´ a v´ yzkumn´ a a konzultaˇcn´ı organizace, kter´ a m´ a t´ ym 45 specialist˚ u z oblast´ı vˇedy, technologi´ı, ekonomiky a pl´ anov´ an´ı. Tellus m´ a ˇctyˇri odborn´e skupiny pro energii, rizika, pevn´ y odpad a pro mezin´ arodn´ı vztahy. Tyto skupiny se pomoc´ı analytick´ ych n´ astroj˚ u a ˇ studia zab´ yvaj´ı ot´ azkami kvality ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a soci´ aln´ı rovnosti. Skupina pro energii se soustˇreduje ˇ na anal´ yzy zdroj˚ u a vyuˇz´ıv´ an´ı energie ve vˇsech oblastech hospod´ aˇrstv´ı. V posledn´ıch letech se soustˇreduje na ot´ azky u ´ˇcinnosti zdroj˚ u energie, na obnoviteln´e technologie, na transformace trhu a na zmˇeny struktur pr˚ umyslu elektˇriny a plynu. S´ıdlo Tellus Institute je v Bostonu. ˇ Unie angaˇzovan´ ych vˇedc˚ u (the Union of Concerned Scientists) se soustˇreduje na prosazov´ an´ı zodpovˇedn´e veˇrejn´e politiky v oblastech, kde vˇeda a technologie hraj´ı kl´ıˇcovou roli. Unie angaˇzovan´ ych vˇedc˚ u vznikla v roce 1969 jako spoleˇcn´ a organizace pˇredn´ıch americk´ ych vˇedc˚ u a tis´ıc˚ u angaˇzovan´ ych obˇcan˚ u, jimˇz nen´ı lhostejn´ a americk´ a vnitˇrn´ı a zahraniˇcn´ı politika. Tato aliance se zab´ yv´ a nejz´ avaˇznˇejˇs´ımi probl´emy ohroˇzen´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı a bezpeˇcnosti, pˇred nimiˇz stoj´ı lidsk´ a civilizace. V souˇcasnosti se Unie angaˇzovan´ ych ˇ vˇedc˚ u soustˇreduje na prosazen´ı zodpovˇedn´eho pˇr´ıstupu ke glob´ aln´ımu ˇzivotn´ımu prostˇred´ı a ke zdroj˚ um surovin, kter´e jsou nezbytn´e pro ˇzivot. Prosazuje vyuˇzit´ı obnoviteln´ ych, bezpeˇcn´ ych a cenovˇe efektivn´ıch zdroj˚ u energie, zmˇeny dopravn´ı politiky, neˇs´ıˇren´ı zbran´ı hromadn´eho niˇcen´ı a trvale udrˇziteln´e zemˇedelstv´ı. Jako nez´ avisl´ a neziskov´ a organizace UCS vytv´ aˇr´ı technick´e a vˇedeck´e studie, prov´ ad´ı veˇrejn´e vzdˇel´ av´ an´ı a t´ım ovlivˇ nuje politiku na m´ıstn´ı, st´ atn´ı, feder´ aln´ı a mezin´ arodn´ı u ´rovni.

14