Gymn´azium Tachov, semin´aˇr 28. ˇr´ıjna 2002
Psychotronika Jiˇr´ı Svrˇsek
1
c °2002 Intellectronics
Abstract Psychotroniku jej´ı zast´ anci definuj´ı jako vˇedu, kter´ a se zab´ yv´ a jevy spojen´ ymi s psychick´ ymi procesy (psych´e = duˇse doprov´ azen´ ymi energetick´ ym projevem (tron, souˇca ´st slova elektron jako ˇc´ astice nesouc´ı energii). V ˇsirˇs´ım kontextu psychotroniku definuj´ı jako ovl´ adnut´ı a pochopen´ı mohutnosti sv´e duˇse (psych´e = duˇse, tr´ on = vl´ ada, moc) z pohledu nalezen´ı spr´ avn´eho m´ısta a postaven´ı v ˇzivotˇe.
1 e-mail:
[email protected], WWW: http://natura.eridan.cz
References [1] Rejd´ ak, Zdenˇ ek; Drbal, Karel: Perspektivy telepatie. Slavn´ e psychotronick´ e fenom´ eny 20. stolet´ı. Rozˇs´ıˇren´e a doplnˇen´e vyd´an´ı. Nakl. Eminent, P.O. Box 298, 111 21 Praha 1. 1995. ISBN: 80-85876-08-6 ´ ı nad [2] Weisner, Ivo: Svˇ etlo d´ avn´ ych vˇ ek˚ u. Nakl. AOS Publishing, Resslova 40, 400 01 Ust´ Labem, 1996 ISBN: 80-901919-4-0 (AOS Publishing) ˇ ep´ [3] Stˇ an, Josef: Teorie pravdˇ epodobnosti. Academia, Praha 1987 [4] Bergier, Jacques; Pauwels, Louis: Jitro kouzeln´ık˚ u. nakl. Svoboda, Praha 1990. Z franc. orig. Le Matin des Magiciens. Gallimard, Paris 1960 pˇreklad: Jiˇr´ı Kon˚ upek (v roce 1969) ISBN: 80-205-0086-3 [5] Capra, Fritjof: Tao fyziky. Gardenia, Bratislava 1992 orig.: The Tao of Physics, Bantam Books 1984 [6] von Buttlar-Brandenfels, Johannes: Mimo prostor a ˇ cas. Ikar Praha spol. s r.o., 1997. orig.: Zeitriss, F.A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, Munchen, 1992. ISBN: 80-7202-065-X [7] Weinberg, Steven: Snˇ en´ı o fin´ aln´ı teorii. Nakl. Hynek spol. s r.o., Celetn´a 11, 110 00 Praha 1. 1996. z amer. orig.: Dreams of a Final Theory. Pantheon Books, New York, 1993. ISBN: 80-85906-26-0 [8] The Search for Spock: Developing the Theoretical Basis of Psi by James E. Beichler. 1998. Publication copy for YGGDRASIL: The Journal of Paraphysics. http://members.aol.com/jebco1st/Paraphysics/search1.htm [9] H. Pierre Noyes: Science and Paranormal Phenomena. 3 Jun 1999. quant-ph/9906014 e-Print archive. Los Alamos National Laboratory. US National Science Foundation. http://xxx.lanl.gov/abs/quant-ph/9906014 [10] Subject: Alain Aspect a dezinformace o holografii. Date: Mon, 24 Jul 2000 11:30:08 -0400 (EDT) From: Luboˇs Motl <
[email protected]> http://lumo.come.to
1
1
Obsah psychotroniky
Psychotroniku jej´ı zast´anci definuj´ı jako vˇedu, kter´a se zab´ yv´a jevy spojen´ ymi s psychick´ ymi procesy (psych´e = duˇse doprov´azen´ ymi energetick´ ym projevem (tron, souˇc´ ast slova elektron jako ˇc´ astice nesouc´ı energii). V ˇsirˇs´ım kontextu psychotroniku definuj´ı jako ovl´adnut´ı a pochopen´ı mohutnosti sv´e duˇse (psych´e = duˇse, tr´ on = vl´ ada, moc) z pohledu nalezen´ı spr´avn´eho m´ısta a postaven´ı v ˇzivotˇe. Psychotronika studuje mimoˇr´adn´e schopnosti ˇclovˇeka, kter´e se projevuj´ı spont´annˇe nebo je lze stabilizovat a zkoumat laboratornˇe. Psychotronick´e schopnosti jsou projevem urˇcit´ ych neurofyziologick´ ych proces˚ u v organismu a jsou v´az´any na jistou energetickou formu, kterou vyzaˇruje lidsk´ y organismus. Tato dosud nepopsan´a energetick´a forma je schopna pˇren´aˇset informaci mezi lidmi (telepatie), z´ısk´avat informaci z velk´ ych vzd´alenost´ı (telegnoze), je schopna konat pr´aci na urˇcit´e vzd´alenosti (telekineze, psychokineze).
1.1
Telepatie
Telepatie je neobvyklou formou komunikace mezi lidmi, kter´a se projevuje ˇcasto bezdˇeˇcnˇe zˇrejmˇe pod vlivem siln´ ych citov´ ych z´aˇzitk˚ u. Telepatii lze vyvolat experiment´alnˇe. Jde o pˇrenos informace a nikoliv o pˇrenos abstraktn´ıch myˇslenek. Spont´ ann´ı telepatie se klasifikuje z hlediska intenzity do pˇeti stupˇ n˚ u. Prvn´ı stupeˇ n spont´ann´ı telepatie se projevuje jako nevysvˇetliteln´ y emocion´aln´ı neklid nebo ˇsok. Percipient nen´ı schopen urˇcit, odkud informace pˇrich´az´ı. V t´eto neurˇcit´e podobˇe b´ yvaj´ı telepatick´e z´aˇzitky jen zˇr´ıdka registrov´any a jsou sp´ıˇse tuˇsen´ım, kter´ ych m´a ˇclovˇek bˇehem ˇzivota mnoho. Druh´ y stupeˇ n spont´ann´ı telepatie pˇredstavuje emocion´aln´ı impuls, kdy percipient je schopen urˇcit, kdo je jej´ım induktorem. Pˇri tˇret´ım stupni spont´ann´ı telepatie doch´az´ı k uvˇedomˇen´ı si v´ıce podrobnost´ı dan´e ud´alosti. Percipient v´ı, kdo je induktorem a nav´ıc m´a pˇredstavu, k jak´e ud´alosti doˇslo. Informace vˇsak nen´ı dostateˇcnˇe v´ yrazn´a a percipient ji nen´ı schopen pˇresnˇe zachytit a identifikovat. ˇ Ctvrt´ y stupeˇ n spont´ann´ı telepatie se obvykle projevuje jako vizu´aln´ı halucinace zˇreteln´eho charakteru. Percipient naprosto neoˇcek´avanˇe spatˇr´ı osobu, kter´a mu zpr´avu zaslala. Nˇekdy je tato pˇredstava natolik siln´a, ˇze percipient ji povaˇzuje za re´alnou. Informace pˇren´aˇsen´a v tomto stupni telepatie nepotˇrebuje ˇz´adnou interpretaci, protoˇze je t´emˇeˇr vˇern´ ym obrazem pr´avˇe prob´ıhaj´ıc´ı ud´alosti. P´at´ y stupeˇ n spont´ann´ı telepatie se projevuje jako dokonal´a telepatick´a halucinace, kdy se percipient pˇrenese do konkr´etn´ı situace, v n´ıˇz se nach´az´ı induktor a na vlastn´ı oˇci je svˇedkem pˇr´ısluˇsn´eho dˇeje. Spont´ann´ı telepatie se v tomto stupni jiˇz kryje se spont´ann´ı jasnovidnost´ı. Experiment´ aln´ı telepatie vˇetˇsinou pouˇz´ıv´a dva z´akladn´ı pˇr´ıstupy. Prvn´ım jsou kvantitativn´ı pokusy se statistick´ ym hodnocen´ım dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u pouˇzit´ım teorie pravdˇepodobnosti. Druh´ ym jsou kvalitativn´ı pokusy, kdy se prov´ad´ı jeden experiment za velmi pˇr´ısnˇe kontrolovan´ ych podm´ınek, aby experiment byl s´am o sobˇe pr˚ ukazn´ ym d˚ ukazem telepatick´eho pˇrenosu. Nˇekdy se oba pˇr´ıstupy vz´ajemnˇe kombinuj´ı, zejm´ena v pˇr´ıpadech, kdy poˇcet kvantitativn´ıch pokus˚ u je mal´ y na statistickou anal´ yzu. Kvantitativn´ı pokusy jsou obvykle organizov´any jako urˇcov´an´ı jednoduch´ ych symbol˚ u v dlouh´e ˇradˇe pokus˚ u, pˇriˇcemˇz jsou symboly pˇredem zn´amy. Obvykle se pouˇz´ıv´a pˇet r˚ uzn´ ych symbol˚ u v bal´ıˇcku o 25 kart´ach. Pokus˚ u se u ´ˇcastn´ı r˚ uzn´ y poˇcet lid´ı. Pˇri kvalitativn´ıch pokusech se naopak pracuje s nˇekolika vybran´ ymi jedinci, kteˇr´ı proˇsli r˚ uzn´ ymi ˇ jako induktor (vys´ılaj´ıc´ı osoba) nebo psychologick´ ymi testy a bylo u nich zjiˇstˇeno, ˇze jsou vhodn´ı bud jako percipient (vn´ımaj´ıc´ı osoba). Pˇri kvalitativn´ıch pokusech percipient nev´ı pˇredem, jak´e symboly bude pˇrij´ımat. Nˇekdy jde o sloˇzit´e obrazy, kter´e se pokouˇs´ı percipient co nejl´epe interpretovat.
2
Pˇri kvalitativn´ıch pokusech telapatie se nepˇren´aˇs´ı myˇslenky, kter´e jsou abstraktn´ı, ale pouze ˇ pˇredstavy, kter´e lze nˇejak zhmotnit. Proto se pˇren´aˇs´ı urˇcit´e n´akresy, obrazce obrazy. Casto se pˇren´aˇs´ı fiktivn´ı obrazy, kter´e induktor m´a pouze ve sv´e mysli. D´ale se pˇren´aˇs´ı vzhled pˇredmˇetu, urˇcit´a v˚ unˇe nebo z´apach. Nˇekdy se pˇren´aˇs´ı p´ısmena nebo ˇc´ıslice, pokud si je lze zˇretelnˇe v mysli pˇredstavit. Koneˇcnˇe se pˇren´aˇs´ı pocity, jako je radost, pl´aˇc nebo zoufalstv´ı. Telepatick´e pokusy vyˇzaduj´ı znaˇcnou trpˇelivost a peˇcliv´e zvl´adnut´ı techniky r˚ uzn´ ych pokus˚ u. Proto je d˚ uleˇzit´ y peˇcliv´ y v´ ybˇer zkouman´ ych osob. Jednou z metod je hodnocen´ı excitace nervov´e soustavy. Pˇri testu pokusn´a osoba pomoc´ı myˇsi nebo joysticku kompenzuje odchylky svˇeteln´eho bodu, kter´ y pozoruje na monitoru poˇc´ıtaˇce, od vertik´aln´ı ˇc´ary. Program zajiˇsˇtuje trval´e n´ahodn´e odchylov´an´ı bodu. Pokusn´a osoba se mus´ı pokusit odchylky bodu korigovat co nejpˇresnˇeji a nejrychleji. Poˇc´ıtaˇc registruje vˇsechny body, v nichˇz byla odchylka nulov´a a ve kter´ ych bodech byla maxim´aln´ı a jejich ˇcasov´e okamˇziky. Statistick´ ym zpracov´an´ım se urˇc´ı rozptyl amplitudov´e chyby, stˇredn´ı chybov´ y interval, stˇredn´ı kvadratick´a odchylka interval˚ u reakce a stˇredn´ı hodnota periody frekvenˇcn´ı sloˇzky chyby. Z tˇechto parametr˚ u se pak vypoˇc´ıt´avaj´ı obecnˇejˇs´ı parametry, jako je koeficient variace chyby nebo koeficient charakterizuj´ıc´ı koncentraci energie biologick´eho p˚ uvodu. Dlouholetou prax´ı se zjistilo, ˇze hodnocen´ı pokusn´ ych osob touto metodou se pro telepatick´e pokusy osvˇedˇcilo.
1.2
Telegnoze (jasnovidnost)
Telegnoze je schopnost z´ısk´ avat informace z velk´ ych prostorov´ ych a nˇekdy ˇcasov´ ych vzd´alenost´ı. Jde o mechanismus pozn´av´an´ı objektivn´ıch skuteˇcnost´ı z minul´eho, souˇcasn´eho nebo budouc´ıho svˇetˇe nadan´ ym ˇclovˇekem, kter´ y s nimi nebyl a nen´ı v pˇr´ıˇcinn´em styku. Tyto skuteˇcnosti pˇritom nelze poznat ani odhadnout ˇz´adnou logickou u ´vahou nebo deduktivn´ım uvaˇzov´an´ım. ˇ Telegnoze (jasnovidnost) nesouvis´ı s obecn´ ymi v´ ypovˇedmi nebo s r˚ uzn´ ymi mechanick´ ymi inˇ terpretacemi karetn´ıch znak˚ u nebo jin´ ych symbol˚ u. Nesouvis´ı ani s mnohoznaˇcn´ ymi pˇredpovˇedmi vˇetˇsiny vˇetc˚ u ve stylu ”Pˇrekroˇc´ıˇs-li ˇreku, zahyne velk´ a ˇr´ıˇse”. Takov´e pˇredpovˇedi jsou naprosto bezcenn´e a z´aleˇz´ı na pˇredstavivosti, jak si je kdo vyloˇz´ı. Z´asadn´ı ot´azkou z˚ ust´av´a, odkud jasnovidci pˇr´ısluˇsn´e informace z´ısk´avaj´ı. Jako vysvˇetlen´ı existuje nˇekolik hypot´ez. Uvedeme pouze nˇekter´e z nich. ? Univerz´ aln´ı informaˇ cn´ı pole Souˇc´ast´ı ˇcasoprostoru je univerz´aln´ı informaˇcn´ı pole, v nˇemˇz jsou uloˇzeny veˇsker´e informace nez´avisle na ˇcasov´ ych a prostorov´ ych vztaz´ıch. Jasnovidec pˇri telegnozi informace z´ısk´av´a z tohoto inˇ je produktem naˇsich mozk˚ formaˇcn´ıho pole, kter´e bud u a existuje trvale i po naˇs´ı smrti anebo existuje nez´avisle na biologick´ ych organismech jako urˇcit´a forma ”univerz´aln´ıho vˇedom´ı”. Informace je objektivn´ı realitou stejnˇe jako elektrick´ y n´aboj. ? Holografick´ a hypot´ eza Podle jin´e parafyzik´aln´ı hypot´ezy zm´ınˇen´a forma energie m´a podstatu ”hologramu”. Fyzik´aln´ı objevy v oblasti holografie uk´azaly, ˇze k rekonstrukci obrazu cel´eho objektu postaˇcuje jen mal´a ˇc´ast hologramu. V t´eto ˇc´asti hologramu je v podobˇe interferenˇcn´ıch obrazc˚ u obsaˇzena informace o cel´em objektu. Celek je tedy obsaˇzen v kaˇzd´e ˇc´asti hologramu. Fyzik David Bohm z Lond´ ynsk´e kr´alovsk´e univerzity na z´akladˇe experiment˚ u t´ ymu Alaina Aspecta a dalˇs´ıch vyslovil hypot´ezu, ˇze vesm´ır je v jist´em smyslu superhologram. Nelok´aln´ı spojen´ı mezi ˇc´asticemi n´am podle Bohma dokazuj´ı, ˇ ˇze existuje hlubˇs´ı u ´roveˇ n reality, kterou bˇeˇznˇe nevn´ım´ame. Casoprostor a hmota v nˇem je pouze projekc´ı superholografick´eho vesm´ıru do niˇzˇs´ı u ´rovnˇe. Superholografick´ y vesm´ır obsahuje veˇsker´e ˇ zde nem´a informace o vesm´ıru a existuje v nˇem minulost, budoucnost a pˇr´ıtomnost souˇcasnˇe. Cas n´ami pozorovan´ y smysl. Tato teorie holografick´eho paradigmatu odpov´ıd´a pˇredstavˇe univerz´aln´ıho informaˇcn´ıho pole. Podle psychotronik˚ u a parafyzik˚ u holografick´ y pohled na svˇet Davida Bohma poprv´e nab´ıdl
3
novou u ´roveˇ n ch´ap´an´ı ˇr´adu uvnitˇr naˇseho vesm´ıru. Podle Bohma se tento ˇr´ad neprojevuje na fyzik´aln´ı u ´rovni pozorovan´ ych jev˚ u, ale je ”uschov´an” v Bohmovˇe kvantov´em potenci´alu. Tento ˇr´ad vesm´ıru se schov´av´a za pravdˇepodobnostn´ım chov´an´ım kvantov´e mechaniky na hlubˇs´ı u ´rovni, j´ıˇz pˇredpokl´adal Albert Einstein (Bohmova hypot´eza ”skryt´ ych promˇenn´ ych”). Podle parafyzik˚ u kdyˇz kvantov´ y teoretik tvrd´ı, ˇze vlnov´ y bal´ık zkolabuje s jistou pravdˇepodobnost´ı pˇri mˇeˇren´ı, pak to znamen´a, ˇze se projev´ı skryt´ y ˇr´ad vesm´ıru. V roce 1980 sv˚ uj holografick´ y pohled na svˇet popsal David Bohm ve sv´e knize ”Wholeness and the Implicate Order”. Bohm˚ uv model reality je dynamick´ y a Bohm hovoˇr´ı o ”holopohybu”, aby popsal tok ”skryt´ ych” a ”odkryt´ ych” projev˚ u ˇr´adu na nejniˇzˇs´ı u ´rovni naˇs´ı reality. V souvislosti s ”holopohybem”, z nˇehoˇz vych´az´ı fyzik´aln´ı realita, vakuum jiˇz nen´ı pr´azdn´e. Vakuum je vyplnˇeno superpozic´ı vˇsech typ˚ u vln a pol´ı, zat´ımco poloha hmotn´ ych ˇc´astic v prostoru (explicitn´ı u ´roveˇ n) z˚ ust´av´a relativn´ı v˚ uˇci k jin´ ym ˇc´astic´ım hmoty. Pozorovatel je souˇc´ast´ı tohoto syst´emu a interaguje se vˇsemi jeho ˇc´astmi ve vˇsech okamˇzic´ıch. Proto nen´ı jiˇz nutn´e mluvit o vˇedom´ı, kter´e pˇri interakci s hmotou zp˚ usobuje kolaps vlnov´eho bal´ıku. Pozorovatel je pozorov´an a st´av´a se integr´aln´ı souˇc´ast´ı fyzik´aln´ıch experiment˚ u. Vˇedom´ı je souˇc´ast´ı interakce hmotn´ ych tˇeles ve smyslu definovan´em kvantovou mechanikou. Vˇedom´ı tak nen´ı nutnou souˇc´ast´ı Bohmova modelu. David Bohm ale vˇeˇril, ˇze vˇedom´ı se mus´ı u ´ˇcastnit holopohybu a interagovat na ”implicitn´ı” u ´rovni tak, ˇze d˚ usledkem je ”explicitn´ı” u ´roveˇ n ve formˇe kolapsu vlnov´e funkce v kvantov´e mechanice. David Bohm d´ale tvrdil, ˇze vakuum je vyplnˇeno nekoneˇcnou energi´ı jako d˚ usledku superpozice vln a pol´ı. Vakuum je tedy re´alnou entitou a nikoliv pouze jeviˇstˇem, kde se odehr´av´a hmotn´ y svˇet. Vakuum tedy nen´ı pr´azdn´e, ale obsahuje kvantov´ y potenci´al jako zdroj energie. Fyzik´aln´ı vesm´ır je pak projevem holopohybu. Experimenty Alaina Aspecta v roce 1982 na Univerzitˇe v Paˇr´ıˇzi ale dok´ azaly, ˇze se David Bohm m´ ylil a jeho teorie skryt´ ych promˇenn´ ych jsou chybn´e. Vesm´ır nefunguje tak, jak si David Bohm pˇredstavoval a koncepty kvantov´e mechaniky jsou spr´ avn´e. Podle Bellov´ ych nerovnost´ı jsou statistick´e korelace mezi jist´ ymi veliˇcinami vˇzdy menˇs´ı neˇz jist´ a mez. Tyto Bellovy nerovnosti jsou v pˇr´ırodˇe naruˇseny. Tento pokus nahradit kvantovou mechaniku jistou formou klasick´e mechaniky neuspˇel. Kvantov´ a mechanika pˇredpov´ıd´ a pro ˇradu experiment˚ u statistick´e korelace, kter´e svoj´ı hodnotou pˇrevyˇsuj´ı maxim´ aln´ı moˇzn´e korelace podle klasick´e teorie. Statistick´ a korelace jev˚ u ale rozhodnˇe neznamen´ a, ˇze se nˇejak´ a informace mus´ı ˇs´ıˇrit okamˇzitˇe a ˇze jeden jev je d˚ usledkem jevu druh´eho. Modern´ı kvantov´ a gravitace nebo teorie superstrun projevuj´ı v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech nelok´ aln´ı chov´ an´ı. Nic se ale nemˇen´ı na experiment´ aln´ım faktu, ˇze bˇeˇzn´e jevy pˇri dostateˇcnˇe n´ızk´em gravitaˇcn´ım poli a n´ızk´ ych energi´ıch - napˇr´ıklad prozaick´e Aspectovy pokusy - mus´ı m´ıt interpretaci v ˇreˇci relativistick´e a lok´ aln´ı kvantov´e teorie pole. [10] Pˇresn´ y smysl holografick´eho paradigmatu v kvantov´e gravitaci je zcela jin´ y, neˇz si pˇredstavuj´ı parapsychologov´e a parafyzikov´e ve sv´ ych hypot´ez´ ach. Pokud se snaˇz´ıme do nˇejak´eho objemu vloˇzit pˇr´ıliˇs mnoho informace, potˇrebujeme do nˇej vloˇzit tak´e pˇr´ıliˇs mnoho hmoty a t´ım vznikne ˇcern´ a d´ıra. Entropie ˇcern´e d´ıry je u ´mˇern´ a povrchu ˇcern´e d´ıry vydˇelen´emu ˇctyˇrn´ asobkem Newtonovy gravitaˇcn´ı konstanty. Dan´ a oblast prostoru se m˚ uˇze nach´ azet jen v exp(S) stavech, kde S je povrch t´eto oblasti vydˇelen´ y ˇctyˇrn´ asobkem Newtonovy konstanty (v jednotk´ ach c = ¯ h = 1). Toto je pˇresn´ y smysl holografie, jedin´e holografick´e omezen´ı na mnoˇzstv´ı nez´ avisl´e informace ve vesm´ıru. [10] Snaha interpretovat v´ ysledky hypot´ezy Davida Bohma v teori´ıch psychotronick´ ych (parafyzik´ aln´ıch) jev˚ u je opˇet jasn´ ym d˚ ukazem, ˇze lid´e, kteˇr´ı tyto teorie vytv´ aˇrej´ı, pˇrinejmenˇs´ım nekonzultuj´ı sv´e z´ avˇery s teoretick´ ymi fyziky. Sami pak doch´ azej´ı ke zcela myln´ ym a zav´ adˇej´ıc´ım z´ avˇer˚ um. Pˇr´ıˇcina tˇechto omyl˚ u je zjevn´ a: ani dnes teoretikov´e psychotronick´ ych (parafyzik´ aln´ıch) jev˚ u nemaj´ı dostateˇcn´e fyzik´ aln´ı vzdˇel´ an´ı a pˇredevˇs´ım vytrh´ avaj´ı z kontextu fakta, kter´ a se pro jejich teorie hod´ı, aniˇz si tato fakta do hloubky a v souvislostech prostuduj´ı nebo je pochop´ı. Psychotronikov´e a parafyzikov´e proto zcela mylnˇe uv´ adˇej´ı, ˇze Alain Aspect sv´ ymi experimenty pˇrinejmenˇs´ım podpoˇril Bohmovu teorii. D´ ale mylnˇe tvrd´ı, ˇze ˇca ´stice jsou nelok´ alnˇe spojeny nezn´ am´ ym zp˚ usobem, jak tvrd´ı Bohmova hypot´eza, a rozv´ıjej´ı fantastick´e a zcela myln´e pˇredstavy.
4
1.3
Psychokineze
Psychokineze je jev, kdy ˇclovˇek sv´ ym vˇedom´ım vyvol´av´a pohyb pˇredmˇet˚ u, pˇriˇcemˇz doch´az´ı k mˇeˇriteln´ ych fyzik´aln´ım jev˚ um a tyto jevy lze registrovat fyzik´aln´ımi pˇr´ıstoji. Jde tedy o pohyb mechanick´ ych soustav nebo pˇredmˇet˚ u, kter´ y je zp˚ usoben netepelnou energi´ı, jej´ımˇz zdrojem je ˇclovˇek. Tato energie je ovl´ad´ana do urˇcit´ ych mez´ı vˇedomˇe nebo nevˇedomˇe. Do oblasti psychokineze patˇr´ı tak´e levitace, vznesen´ı tˇela ˇclovˇeka a voln´ y pohyb vzduchem navzdory gravitaci. Tento jev byl pˇripisov´ an r˚ uzn´ ym m´ag˚ um v okamˇziku jejich ext´aze. Vˇetˇsina psychotronik˚ u se domn´ıv´a, ˇze ˇslo o masovou sugesci. Na druh´e stranˇe nˇekteˇr´ı pˇripouˇstˇej´ı, ˇze za zcela mimoˇra´dn´ ych okolnost´ı by t´emˇeˇr univerz´aln´ı schopnosti ˇclovˇeka mohly v´est k pˇrekon´an´ı gravitace. Cestovatel´e pˇrin´aˇseli v minulosti zpr´avy o zvl´aˇstn´ım tanci derviˇs˚ u, pˇri nˇemˇz se odpout´avali od zemˇe a chv´ıli volnˇe pluli vzduchem. M´ısto pojmu psychokineze se ˇcasto pouˇz´ıv´a term´ın telekineze. Tento term´ın m˚ uˇze ale reprezentovat jak´ekoliv d´alkov´e ovl´ad´ an´ı pohybu pˇredmˇet˚ u nebo mechanick´ ych zaˇr´ızen´ı. Term´ın psychokineze zd˚ urazˇ nuje, ˇze jde o p˚ usoben´ı psychick´ ymi procesy. Kvantitativn´ı experimenty s psychokinez´ı spoˇc´ıvaj´ı napˇr´ıklad ve vrh´an´ı hrac´ı kostky mechanick´ ym zaˇr´ızen´ım a sledov´an´ı, zda pokusn´a osoba je schopna ovlivnit pohyb kostky. Byl sestrojen pˇr´ıstroj, v nˇemˇz ve vakuov´e n´adobˇe kapky dopadaj´ı na ostr´ y bˇrit. Za norm´aln´ıch okolnost´ı n´adobky o obou stran´ach bˇritu obsahuj´ı stejn´e mnoˇzstv´ı vody. D´ale se pouˇz´ıv´a se Crookes˚ uv pˇr´ıstroj pro mˇeˇren´ı tlaku z´aˇren´ı. Uvnitˇr vakuov´e trubice je um´ıstˇena vrtulka, na jej´ıˇz listy z jednoho smˇeru dopad´ a z´aˇren´ı. Pro vysvˇetlen´ı psychokineze existuje nˇekolik hypot´ez, kter´e se snaˇz´ı vysvˇetlit moˇznost pohybu pˇredmˇet˚ u. ? Hypot´ eza biologick´ eho plazmatu. V ˇziv´em organismu existuj´ı element´arn´ı ˇc´astice, kter´e tvoˇr´ı sloˇzit´a seskupen´ı a tvoˇr´ı jednotnou energetickou s´ıˇt. Tato s´ıˇt je oznaˇcov´ana jako biologick´e plazma. Intenzita z´aˇren´ı plazmatu v okamˇziku podr´aˇzdˇen´ı vzr˚ ust´a aˇz tˇrikr´at a po nˇekolika minut´ach se vrac´ı k p˚ uvodn´ı hodnotˇe. Toto biologick´a plazma je v okamˇzic´ıch vzruˇsen´ı vyzaˇrov´ano jak mozkem tak srdcem a objemov´a hustota plazmatu je kolem 100 mili´on˚ u ˇc´astic na jeden centimetr krychlov´ y, coˇz odpov´ıd´a hustotˇe elektronov´e plazmy, kter´a je zdrojem radiov´eho z´aˇren´ı Slunce. ? Mentionov´ a hypot´ eza dr. Kahudy. V 80. letech 20. stolet´ı na str´ank´ach ˇcesk´eho ˇcasopisu Vˇeda a technika ml´adeˇzi obhajoval dr. Frantiˇsek Kahuda hypot´ezu zvl´aˇstn´ıch element´arn´ıch ˇc´astic vyzaˇrovan´ ych mozkem. Tyto ˇc´astice oznaˇcil jako mentiony a tvrdil, ˇze existuj´ı ˇc´astice nejm´enˇe tˇr´ı typ˚ u, z nichˇz jeden se pohybuje nadsvˇetelnou rychlost´ı, aby tak vysvˇetlil okamˇzit´ y pˇrenos informace na velk´e vzd´alenosti. Pro svoji hypot´ezu ale nemˇel ˇz´adnou fyzik´aln´ı oporu a studenti fyziky na Matematicko-fyzik´aln´ı fakultˇe Univerzity Karlovy pˇri veˇrejn´e pˇredn´aˇsce hypot´ezu zcela zpochybnili. ˇ ? Clovˇ ek jako modul´ ator kosmick´ ych energi´ı. Nˇekteˇr´ı psychotronici se opr´avnˇenˇe domn´ıvaj´ı, ˇze energie ˇclovˇeka nepostaˇcuje k realizaci psychokinetick´ ych jev˚ u. Zast´avaj´ı hypot´ezu, ˇze ˇclovˇek p˚ usob´ı pouze jako modul´ator energie z ciz´ıch kosmick´ ych zdroj˚ u. Je jist´e, ˇze psychotronici nemohou dospˇet k ˇz´adn´ ym uspokojiv´ ym fyzik´aln´ım vysvˇetlen´ım psychokineze, pokud nebude nav´az´ana spolupr´ace se souˇcasnou experiment´aln´ı a zejm´ena teoretickou fyzikou.
1.4
Bioaktivace
Bioaktivace je schopnost ˇziv´eho organismu vyvolat ve vnˇejˇs´ım prostˇred´ı energetick´e a informaˇcn´ı zmˇeny, kter´e se projevuj´ı struktur´aln´ı zmˇenou syst´em˚ u, pˇr´ıpadnˇe doch´az´ı ke vzniku syst´em˚ u nov´ ych.
5
Tyto zmˇeny jsou v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech vn´ımateln´e a nebo objektivnˇe mˇeˇriteln´e. Bioaktivace je interakce ˇclovˇeka s ˇzivou hmotou v prostˇred´ı (bioterapie, ideoplastie), interakce ˇclovˇeka s neˇzivou hmotou v prostˇred´ı (aktivace vody, exponov´an´ı film˚ u, p˚ usoben´ı na krystalizaci, oh´ yb´ an´ı lˇziˇcek atd.) a interakce mezi ˇclovˇekem a samotn´ ym prostˇred´ım. (ukl´ad´an´ı informace do univerz´ aln´ıho informaˇcn´ıho pole, odeˇc´ıt´an´ı informace z informaˇcn´ıho pole a vizualizace informace z informaˇcn´ıho pole, tj. materializace). Zmˇeny po bioaktivaci nemus´ı b´ yt objektivnˇe mˇeˇriteln´e, ale lze je pozorovat zprostˇredkovanˇe. Napˇr´ıklad aktivovan´a voda pozitivnˇe stimuluje kl´ıˇcivost a r˚ ust rostlin.
1.5
Radiesteze (proutkaˇ ren´ı)
Proutkaˇren´ı a proutku (virgule) k vyhled´av´an´ı vody, kov˚ u a zemn´ıch puklin se vyuˇz´ıvalo jiˇz ve ˇ ınˇe. starovˇek´e C´ M´ısto proutku (virgule) se pouˇz´ıvalo nˇekdy mal´e z´avaˇz´ı, kter´e bylo zavˇeˇseno na kr´atk´e niti a drˇzelo se mezi prsty. Jeho pohyby si kaˇzd´ y proutkaˇr interpretoval po sv´em. Toto z´avaˇz´ı se oznaˇcuje jako siderick´e kyvadlo (lat. pendula = vis´ıc´ı, zavˇeˇsen´ y). V roce 1812 se zaˇcalo pochybovat o hypot´eze p˚ usoben´ı atom˚ u hmoty na proutek nebo siderick´e ˇ kyvadlo. Cetn´ ı badatel´e zkoumali pohyb proutku nebo siderick´eho kyvadla a dospˇeli k n´azoru, ˇze na tyto n´astroje nep˚ usob´ı ˇz´adn´e tajemn´e s´ıly, ale jedn´a se pouze o svalov´e pohyby proutkaˇre pod vlivem jeho myˇslenek. Tento z´avˇer mˇel vyvr´atit cel´e proutkaˇrsk´e umˇen´ı. Zm´ınˇen´ y n´azor je jedn´ım z nejbˇeˇznˇejˇs´ıch vysvˇetlen´ı mechaniky p˚ usoben´ı geofyzik´aln´ıch vliv˚ u na proutkaˇre. Tyto vlivy nep˚ usob´ı pˇr´ımo na proutek nebo na siderick´e kyvadlo, ale na celou nervovou soustavu proutkaˇre. Proutkaˇr dost´av´a prvotn´ı impulsy od slab´ ych fyzik´aln´ıch vliv˚ u. Po koordinaci tˇechto vliv˚ u v mozku doch´az´ı ke svalov´emu reflexu, kter´ y vede k pohybu proutku nebo kyvadla. Proto je proutek drˇzen ve znaˇcnˇe labiln´ı poloze. Svalov´e reflexy pˇritom prob´ıhaj´ı v podvˇedom´ı ˇ proutkaˇre. Casto b´ yv´a tato spr´avn´a reakce naruˇsena subjektivn´ımi pocity proutkaˇre. Na vysvˇetlen´ı proutkaˇren´ı existuje ˇrada hypot´ez. ? Magnetick´ e pole Je prok´az´ano, ˇze ˇclovˇek reaguje na zmˇenu magnetick´eho pole v hodnotˇe aˇz jedn´e tis´ıciny horizont´aln´ı sloˇzky magnetick´eho pole Zemˇe. Senzitivn´ı proutkaˇr reaguje na magnetick´e pole intenzity jen 10−4 Oe (1Oe = 79, 6 A/m). Fungov´an´ı proutkaˇren´ı je zp˚ usobeno pˇredevˇs´ım zmˇenami intenzity magnetick´eho pole. Proto je nutn´e, aby se proutkaˇr pohyboval, protoˇze v mˇen´ıc´ıcm se magnetick´em poli se indukuj´ı elektrick´e proudy. ? Magnetohydrodynamick´ a hypot´ eza Ve vnˇejˇs´ım magnetick´em poli Zemˇe se projevuj´ı kr´atk´e pulsy, kter´e ovlivˇ nuj´ı elektromagnetick´e pole uvnitˇr lidsk´eho tˇela. Tyto pulsy jsou deformov´any horninami a kapalinami pod zemsk´ ym povrchem. ? Gravitaˇ cn´ı hypot´ eza Proutkaˇr reaguje na mal´e zmˇeny gravitaˇcn´ıho pole zp˚ usoben´e zmˇenami hustoty a rozloˇzen´ı hornin. ? Radiaˇ cn´ı hypot´ eza Proutkaˇr reaguje na pˇrirozenou radiaci a elektromagnetick´e kmity na molekul´arn´ı u ´rovni (tzv. Ramanova spektra). ? Proutkaˇ r vys´ıl´ a do okol´ı urˇ cit´ y sign´ al Proutkaˇr vys´ıl´a do okol´ı elektromagnetick´e sign´aly a pˇrij´ım´a sign´aly odraˇzen´e. Je obt´ıˇzn´e si vˇsak pˇredstavit, ˇze by proutkaˇr byl schopen vyslat sign´al o takov´e energii, aby pronikl do hloubky aˇz 100 metr˚ u, kde nˇekteˇr´ı proutkaˇri nalezli rudn´a loˇziska.
6
1.6
Geopatogenn´ı z´ ony
Psychotronici pojmem ”geopatogenn´ı z´ony” oznaˇcuj´ı oblasti, na jejichˇz chemick´e sloˇzen´ı a poruˇsen´ı homogenity a integrity lidsk´ y organismus vˇedomˇe nebo nevˇedomˇe reaguje. Geopatogenn´ı z´ony jsou lokality, v nichˇz pod vlivem pˇrirozen´e nebo umˇel´e nehomogenity nebo radiace podloˇz´ı nebo povrchu ter´enu doch´az´ı ke zmˇenˇe fyzik´aln´ıch pol´ı nad ter´enem. Tyto zmˇeny pol´ı ovlivˇ nuj´ı ˇziv´e organismy a mohou je negativnˇe stimulovat. Tato stimulace je z´avisl´a na d´elce setrv´av´an´ı v geopatogenn´ıch z´on´ach. Biologov´e ˇcetn´ ymi pokusy prok´azali, ˇze pokud odst´ın´ıme zemsk´e magnetick´e pole, dojde k potlaˇcen´ı rozmnoˇzov´an´ı bunˇek. Pokud je na druh´e stranˇe ˇziv´ y organismus vystaven anom´aln´ımu magnetick´emu poli, je rovnˇeˇz ohroˇzen. Napˇr´ıklad voda, kter´a prot´ek´a por´ezn´ım prostˇred´ım nebo proch´az´ı propustn´ ymi vrstvami, kter´e pˇril´ehaj´ı k loˇzisk˚ um j´ılu, indukuje elektrick´ y proud. Pokud je okoln´ı prostˇred´ı dostateˇcnˇe elektricky vodiv´e a vznikaj´ıc´ı elektrick´ y proud je dostateˇcnˇe siln´ y, doch´ az´ı ke vzniku magnetick´e anom´alie na zemsk´em povrchu. Biochemikov´e zjistili, ˇze magnetick´e pole m´a znaˇcn´ y vliv na pr˚ ubˇeh enzymatick´ ych proces˚ u v buˇ nk´ach a na celkovou reaktivitu biologick´eho syst´emu. Nejen ˇcasoprostorov´a zmˇena magnetick´e indukce, ale tak´e magnetick´e bouˇre a mikrosekundov´e hystereze naruˇsuj´ı fyziologick´e procesy v organismech. Biologov´e zjistili, ˇze anom´alie v magnetick´em poli ovlivˇ nuj´ı rozvoj mikrofl´ory, doch´az´ı k patologick´ ym zmˇen´am u rostlin a mˇen´ı se v´ yskyt urˇcit´eho druhu hmyzu nad geopatogenn´ı z´onou. Oblast nad geopatogenn´ı z´onou m´a odliˇsn´e fyzik´aln´ı vlastnosti na rozd´ıl od jin´ ych oblast´ı. Doch´ az´ı zde ke zv´ yˇsen´e a zrychlen´e v´ ymˇenˇe energie mezi povrchem Zemˇe a atmosf´erou. Tato v´ ymˇena energie m´a negativn´ı vliv na vˇsechny ˇziv´e organismy. Fyzik´aln´ı mˇeˇren´ı prok´azala, ˇze nad m´ısty zlom˚ u geopatogenn´ıch z´on je zv´ yˇsen´a intenzita elektrostatick´eho pole ve vzduchu. Je moˇzn´e, ˇze pr´avˇe toto pole hraje stabilizaˇcn´ı roli pˇri emisi par kov˚ u nad loˇziskem. Experiment´alnˇe je ovˇeˇreno, ˇze geopatogenn´ı z´ony zp˚ usobuj´ı nad ter´enem zv´ yˇsenou ionizaci vzduchu. V oblastech geologick´ ych anom´ali´ı je oslaben pˇr´ıjem velmi kr´atk´ ych vln. Laboratorn´ı pokusy svˇedˇc´ı o korelaci mezi v´ yskytem nemoc´ı, patologick´ ymi n´alezy a v´ yskytem geopatogenn´ıch z´on. Pokusn´a zv´ıˇrata se instinktivnˇe snaˇz´ı geopatogenn´ım z´on´am vyh´ ybat. Obdobn´ a zjiˇstˇen´ı lze zaznamenat tak´e u lid´ı. S geopatogenn´ımi z´onami je proto nutn´e poˇc´ıtat jako s objektivn´ım jevem, kter´ y spoleˇcnˇe s dalˇs´ımi vlivy ˇzivotn´ıho prostˇred´ı p˚ usob´ı na lidsk´ y organismus. Problematika detekce geopatogenn´ıch z´on nen´ı jednoduch´a. Nen´ı tak´e jednoznaˇcn´e, jak´ ym zp˚ usobem a zda v˚ ubec kaˇzd´ y ˇclovˇek na pˇr´ıtomnost geopatogenn´ı z´ony reaguje. V bytˇe lze vyuˇz´ıt vlastn´ı subjektivn´ı dojmy t´ım, ˇze pˇremisˇtujeme l˚ uˇzko na r˚ uzn´a m´ısta. Geopatogenn´ı z´ony nelze odst´ınit. Vˇsechna ”zaruˇcen´a” zaˇr´ızen´ı na odst´ınˇen´ı geopatogenn´ı z´ony jsou v´ıce ˇci m´enˇe podvodem.
2
Psychotronika a jej´ı odp˚ urci
Podle vztahu k psychotronice lze odbornou a laickou veˇrejnost rozdˇelit zhruba do pˇeti v´ yrazn´ ych skupin. 1. Lid´ e s magick´ ym, okultn´ım, spiritistick´ ym, mystick´ ym a n´ aboˇ zensk´ ym pˇ r´ıstupem. Psychotronick´e jevy pˇredstavuj´ı souˇc´ast jejich pˇresvˇedˇcen´ı a v´ıry. 2. Lid´ e s pˇ r´ırodovˇ edeck´ ym pˇ r´ıstupem. Ke zd˚ uvodnˇen´ı psychotronick´ ych jev˚ u vyuˇz´ıvaj´ı filozofii, psychologii, biofyziku a teoretickou fyziku (tzv. parafyzika. 3. Lid´ e s vyˇ ck´ avac´ım pˇ r´ıstupem. Psychotroniku nezam´ıtaj´ı, ale vyˇck´avaj´ı, jak´ ym smˇerem se obecn´ y n´azor na psychotroniku bude ub´ırat. 4. Lid´ e s neutr´ aln´ım pˇ r´ıstupem. Na psychotroniku nemaj´ı ˇz´adn´ y n´azor nebo se o ni nezaj´ımaj´ı. 5. Lid´ e s odm´ıtav´ ym pˇ r´ıstupem. Psychotroniku zcela odm´ıtaj´ı a povaˇzuj´ı ji za ˇsarlat´anstv´ı, podvod a pavˇedu.
7
Odp˚ urci psychotroniky vyuˇz´ıvaj´ı poznatk˚ u z nejr˚ uznˇejˇs´ıch vˇedn´ıch vˇedn´ıch obor˚ u. Jejich hlavn´ı n´amitky jsou: ? Nespr´ avn´ a formulace hypot´ ez, jejich nespr´ avn´ e statistick´ e testov´ an´ı a nespr´ avn´ e hodnocen´ı v´ ysledk˚ u test˚ u. Pouˇzit´ı matematick´e statistiky vyˇzaduje dodrˇzen´ı n´asleduj´ıc´ıho postupu: 1. Pˇresn´e zformulov´ an´ı hypot´ezy, kterou chceme testovat. Nulovou hypot´ ezou oznaˇcujeme hypot´ezu, j´ıˇz chceme potvrdit. Proti n´ı stoji alternativn´ı hypot´ eza, j´ıˇz chceme vyvr´ atit. 2. V´ ybˇer vhodn´eho statistick´eho testu. Stanoven´ı z nˇej plynouc´ıch pˇredpoklad˚ u a podm´ınek pro ˇ an´ı statistick´ shromaˇzdov´ ych dat. Stanoven´ı statistick´e hladiny testu (pravdˇepodobnosti zam´ıtnut´ı hypot´ezy, pˇrestoˇze je spr´ avn´ a), tj. intervalu spolehlivosti. 3. Shrom´ aˇzdˇen´ı poˇzadovan´eho mnoˇzstv´ı dat za pˇr´ısn´eho dodrˇzen´ı pˇredpoklad˚ u a podm´ınek statistick´eho testu. 4. Proveden´ı statistick´eho testu. Interpretace v´ ysledku testu. V´ ysledek testu nemus´ı potvrdit nulovou hypot´ezu ani alternativn´ı hypot´ezu.
Metody matematick´e statistiky poskytuj´ı intervaly spolehlivosti dan´eho v´ ysledku, ale jejich hranice se mus´ı stanovit pˇredem. Pokud napˇr. oznaˇc´ıme jako 0 negativn´ı a 1 jako pozitivn´ı v´ ysledek, pak pr˚ umˇer velmi dlouh´e ˇrady v´ ysledk˚ u by mˇel b´ yt 0,5, protoˇze oba v´ ysledky jsou stejnˇe pravdˇepodobn´e. Nen´ı vˇsak jasn´e, jak velk´a odchylka pˇri realizaci dlouh´e ˇrady pokus˚ u je jeˇstˇe pˇr´ıpustn´a, aby bylo moˇzno hypot´ezu telepatick´eho pˇrenosu pˇrijmout nebo zam´ıtnout. Statistikov´e opr´avnˇenˇe nam´ıtaj´ı, ˇze odchylka od pr˚ umˇeru m˚ uˇze b´ yt pˇri r˚ uzn´ ych pokusech libovolnˇe velk´a s r˚ uznou pravdˇepodobnost´ı. Pokud tedy napˇr. experiment skonˇc´ı s hodnotou pr˚ umˇeru 0,8, m˚ uˇze j´ıt o potvrzen´ı hypot´ezy telepatick´eho pˇrenosu, ale tak´e m˚ uˇze j´ıt o pouhou statistickou n´ahodnou odchylku v dlouh´e ˇradˇe pokus˚ u. ? Fyzik´ aln´ı n´ amitky. Pˇrenos ment´aln´ı energie odporuje z´akladn´ım z´akon˚ um fyziky. Intenzita ment´aln´ı energie mus´ı klesat s druhou mocninou vzd´alenosti od jej´ıho zdroje. Ment´aln´ı energie poruˇsuje z´akon zachov´an´ı energie a hmotnosti. Nen´ı jasn´a interakce ment´ aln´ı energie s ostatn´ımi formami energi´ı. Hypot´ezy o podstatˇe parafyzik´aln´ıch jev˚ u jsou nekonzistentn´ı s fyzikou. Vˇetˇsinou pouˇz´ıvaj´ı urˇcit´e fyzik´aln´ı teorie v oblastech mimo jejich p˚ usobnost, pˇripojuj´ı k nim neod˚ uvodnˇen´e, nedok´azan´e domnˇenky, kombinuj´ı r˚ uzn´e nesouvisej´ıc´ı teorie, vytv´aˇrej´ı dalˇs´ı nedokazateln´e hypot´ezy. ? N´ amitky psychiatr˚ u. Psychotronici nespr´avnˇe hodnot´ı r˚ uzn´e patologick´e jevy (psychick´e poruchy a odchylky). ? N´ amitky l´ ekaˇ r˚ u. Metody psychotronick´eho l´eˇcitelstv´ı maj´ı zcela n´ahodn´e v´ ysledky nebo v´ ysledky zp˚ usoben´e sugestivn´ım p˚ usoben´ım na pacienta. Proti psychotronice jako alternativn´ı vˇedˇe se stav´ı ˇrada seri´ozn´ıch vˇedc˚ u, jako je napˇr. nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg. Weinberg tvrd´ı, ˇze alternativn´ı vˇedy se snaˇz´ı ˇcasto o zcela autonomn´ı vysvˇetlen´ı, kter´e je nez´avisl´e na ostatn´ıch pˇr´ırodn´ıch vˇed´ach, jako je hypot´eza o ”p´at´e silov´e interakci”. Alternativn´ı vˇedy buduj´ı sv´e zcela vlastn´ı z´akony, kter´e nelze vysvˇetlit fyzik´aln´ımi jevy. Dnes se ale jasnˇe ukazuje, ˇze cel´a vˇeda je tvoˇrena konverguj´ıc´ımi a vz´ajemnˇe propojen´ ymi ˇretˇezci vysvˇetlen´ı. Podle Weinberga jednou z velk´ ych sluˇzeb, kterou vˇedˇe poskytl tento objev struktury vˇedeck´ ych vysvˇetlen´ı, je nezvratn´e prok´az´an´ı faktu, ˇze ˇz´adn´e autonomn´ı vˇedy neexistuj´ı. [7] Pˇredstavme si, ˇze by n´am nˇekdo tvrdil, ˇze kdesi v modern´ım Texasu existuje sedm zlat´ ych mˇest. Navrhli byste, bez jak´ ychkoliv pˇredsudk˚ u, aby se vytvoˇrila expedice, jej´ımˇz u ´kolem by bylo
8
prohledat kaˇzd´ y kousek tohoto st´atu? Asi byste usoudili, ˇze o Texasu v´ıme jiˇz tolik vˇec´ı, ˇze prostˇe nestoj´ı za to hledat domnˇel´a zlat´a mˇesta. Podobnˇe objev vz´ajemnˇe konverguj´ıc´ıch a propojen´ ych ˇretˇezc˚ u vysvˇetlen´ı n´am prok´azal velkou sluˇzbu v tom, ˇze v pˇr´ırodˇe pro autonomn´ı vˇedy, jako je astrologie, telekin´eze nebo kreacionismus nen´ı ˇz´adn´e m´ısto. [7]
3
Fyzika a psychotronika
Existuje nˇekolik fyzik˚ u, kteˇr´ı pˇri studiu psychotronick´ ych jev˚ u dospˇeli k n´azoru, ˇze nejde o nesmysl. C´ıtili, ˇze fyzika je zat´ım pˇred tˇemito jevy zcela bezradn´a. Pˇres u ´spˇechy teoretick´e a experiment´aln´ı fyziky z˚ ust´av´a ˇrada nejasnost´ı a probl´em˚ u. Nedaˇr´ı se sjednotit gravitaci s ostatn´ımi interakcemi. Byla objevena ˇrada element´arn´ıch ˇc´astic s velmi kr´atkou dobou ˇzivota (rezonanc´ı), kter´e nelze zaˇradit do vhodn´eho teoretick´eho r´amce. Probl´emem je interpretace mˇeˇren´ı v kvantov´e mechanice. Na souˇcasnou fyziku jsou vedeny u ´toky z r˚ uzn´ ych stran. Existuje cel´a ˇrada nesrovnalost´ı teorie s pozorovanou skuteˇcnost´ı. Jeden z nov´ ych smˇer˚ u ve fyzice, kter´ y zapoˇcal David Bohm svoj´ı u ´vahou o spojen´ı fyziky a teorie vˇedom´ı, podle autora knihy [1] snad povede k pochopen´ı psychotronick´ ych jev˚ u. Pˇr´ıroda se neˇr´ıd´ı podle vˇedy, ale vˇeda se mus´ı ˇr´ıdit podle pˇr´ırody. Paranorm´aln´ı jevy lze definovat jako jevy, kter´e nejsou z´avisl´e na prostoru a ˇcasu. T´ım se odliˇsuj´ı od norm´aln´ıch jev˚ u popisovan´ ych fyzikou, jej´ımˇz z´akladem je prostor a ˇcas. Proto fyzika nen´ı schopna paranorm´aln´ı jevy zkoumat. H. Pierre Noyes se domn´ıv´a, ˇze souˇcasn´a fyzika by mˇela hledat konstrukci prostoru a ˇcasu jako z´akladu fyziky. Vˇetˇsina fyzik˚ u a pˇr´ırodovˇedc˚ u nekriticky ch´ape prostor a ˇcas jako prostoroˇcasov´e kontinuum, na jehoˇz pozad´ı se odehr´av´a fyzik´aln´ı divadlo. Makroskopick´e kvantov´e jevy, jako je kvantov´a korelace bez pˇrenosu sign´alu nadsvˇetelnou rychlost´ı a teleportace foton˚ u (zniˇcen´ı fotonu na jednom m´ıstˇe a vytvoˇren´ı na jin´em m´ıstˇe) ukazuj´ı, ˇze prostoroˇcas je mnohem sloˇzitˇejˇs´ı, neˇz klasick´ a Maxwellova pˇredstava kontinua. Podobn´e u ´vahy plat´ı pro ˇcern´e d´ıry a souˇcasnou kosmologii. [9] H. Pierre Noyes proto domn´ıv´a, ˇze zˇrejmˇe nejsch˚ udnˇejˇs´ı cestou, jak porozumˇet paranorm´aln´ım jev˚ um, je rozv´ıjet ”norm´aln´ı vˇedu” a zahrnout do n´ı paranorm´aln´ı jevy. T´ımto smˇerem postupuje tzv. ”parafyzika”, kter´a se snaˇz´ı pˇrekroˇcit hranice fyziky do oblast´ı, kter´e fyzikou nejsou pokr´ yv´any. Parafyzika je logick´ ym studiem paranorm´aln´ıch jev˚ u uvnitˇr kontextu fyziky. Jej´ı zast´anci tvrd´ı, ˇze pokud paranorm´aln´ı jevy existuj´ı, mus´ı nutnˇe p˚ usobit ve stejn´em fyzick´em svˇetˇe, jak´ y vysvˇetluje fyzika. V jeˇstˇe ˇsirˇs´ım kontextu parafyzika je logick´ ym studiem jev˚ u v pˇr´ırodˇe, kter´e nelze vysvˇetlit pomoc´ı vlastnost´ı hmoty v prostoru a v ˇcase. [9] Autor knihy [1] souhlas´ı s D. Mendˇelejevem, kter´ y prohl´asil, ˇze je lepˇs´ı i takov´a hypot´eza, kter´a se pozdˇeji uk´aˇze nepravdiv´a, neˇz ˇz´adn´ a hypot´eza. V tomto smyslu nelze souhlasit s Newtonem, kter´ y kategoricky trval na tom, ˇze nedˇel´a hypot´ezy. Je tˇreba zbourat klasick´e zakoˇrenˇen´e pˇredstavy. Albert Einstein o vzniku vyn´alez˚ u ironicky prohl´asil, ˇze vˇsichni si mysl´ı, ˇze to nen´ı moˇzn´e, s v´ yjimkou jednoho hlup´aka, kter´ y to nev´ı a udˇel´a vyn´alez. Koneˇcnˇe Jacques Bergier a Louis Pauwels ve sv´e knize ”Jitro kouzeln´ık˚ u” napsali: ”Ale k ˇcertu, vˇeda nen´ı pˇrece posv´ atn´ a kr´ ava, je moˇzno ji povalit a uvolnit cestu.” [4] Bohuˇzel, cel´a parafyzika je dodnes silnˇe zat´ıˇzena t´ım, ˇze jej´ı zast´anci maj´ı v drtiv´e vˇetˇsinˇe nedostateˇcn´e fyzik´aln´ı a matematick´e vzdˇel´an´ı. Jejich hypot´ezy vych´azej´ı z nejasn´ ych pˇredpoklad˚ u, jsou nedostateˇcnˇe a chybnˇe definov´any, jsou vnitˇrnˇe nekonzistentn´ı a jsou nekoherentn´ı s fyzik´aln´ım pozn´an´ım. Proto je lid´e s fyzik´aln´ım a matematick´ ym vzdˇel´an´ım nemohou br´at v´aˇznˇe a jak´ekoliv diskuse s parafyziky povaˇzuj´ı za naprostou ztr´atu ˇcasu.
9
