10. srpna c 2002 Intellectronics. Abstract. 1 WWW:

Gymn´azium Tachov, semin´aˇr 10. srpna 2003

Nˇ emeck´ y nacismus (2) Jiˇr´ı Svrˇsek

1

c °2002 Intellectronics

Abstract Temnou kapitolou svˇetov´ ych dˇejin byl nˇemeck´ y nacismus. Pˇrestoˇze od konce 2. svˇetov´e v´ alky uplynuje t´emˇeˇr 60 let, nacistick´ a ideologie mezi urˇcit´ ymi skupinkami ml´ adeˇze m´ a st´ ale vˇetˇs´ı oblibu. Spoleˇcn´ ym jmenovatelem vˇsech tˇechto neonacistick´ ych skupin je zoufal´ a neznalost toho, ˇc´ım nˇemeck´ y nacismus skuteˇcnˇe byl.

1 e-mail:

[email protected], WWW: http://natura.eri.cz

References [1] Colloti, Enzo: Hitler a nacismus. Nakl. Columbus spol. s r.o., Slovinsk´a 9, 101 00 Praha 10, Praha 1996. Z italsk´eho orig.: Hitler e il nazismo, nakl. Giunti a Casterman, 1994. Pˇreklad z italˇstiny: Josef Hajn´ y. ISBN: 80-85928-44-2. [2] Beierl, Florian M.: History of the Eagle’s Nest. A complete account of Adolf Hitler’s alleged ”Mountain Fortress”. Verlag Anton Plenk, Berchtesgaden, 83471 Berchtesgaden, PO box 2147. Koch-Sternfeld Strasse 5. ISBN: 3-922590-77-2. 2nd English Edition, Summer 1998. [M1], [X1] [3] Adolf Hitler, Monology ve V˚ udcovˇe hlavn´ım stanu 1941 - 1944. Aurora, Praha 1995. ISBN: 80-901603-9-5. pˇreklad: Jethro Spencer McIntosh z nˇem. orig.: Adolf Hitler, Monologe im F¨ uhrerhauptquartier 1941 - 1944, Albrecht Knaus Verlag, Hamburg, 1980 ˇ [4] Butler, Rupert: Cern´ ı andˇel´e. Historie zbran´ı SS. Nakl. Columbus spol. s r.o., Slovinsk´a 9, 101 00 Praha 10, Praha 1996. Z angl. orig.: The Black Angels, nakl. Arrow Books, Lond´ yn 1989. Pˇreklad: Ivan Ryˇcovsk´ y. ISBN: 80-85928-41-8. ˇ ablova d´ılna. V padˇelatelsk´em komandu koncentraˇcn´ıho t´abora Sachsenhausen. [5] Burger, Adolf: D´ Nakl. Svoboda. Praha, 1991. ISBN: 80-205-0187-8 [6] Posner, Gerald L.: Hitlerovy dˇeti. Synov´e a dcery pohlav´ar˚ u Tˇret´ı ˇr´ıˇse o sobˇe a sv´ ych otc´ıch. Nakl. Lidov´e noviny, spol. s r.o., Hellichova 5, Praha 1. Praha, 1993. ISBN: 80-7106-081-X. Angl. orig.: Hitler’s Children. [7] Moulis, Miloslav: Sto dn´ı na vrcholu moci. Edice Archiv. Mlad´a fronta, Praha 1987. [8] Tom´aˇsek, Duˇsan: Konfidenti. Orbis, Praha 1991. ISBN: 80-235-0019-8 [9] Irving, David: Norimberk. Posledn´ı bitva. Grafoprint Neubert, 1997. ISBN: 80-85785-67-6 z angl. orig.: Nuremberg: The last battle. Focal Point Publications, London 1996. [10] http://www.Plenk-Verlag.com Verlag Anton Plenk, Berchtesgaden. Vidˇeno: 1.8. 1998 [11] http://www.friends-partners.org/partners/beyond-the-paleenglish/47.html Beyond the Pale. Nazism and the Holocaust. Vidˇeno: 1.6. 1999. [12] http://solar.cini.utk.edu/partners/beyond-the-pale/english/47.html Beyond the Pale. Nazism and the Holocaust. Vidˇeno: 1.6. 1999. [13] http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/ history Turnbull University of St. Andrews. Vidˇeno: 30.6. 1999. [14] http://metalab.unc.edu/pha/7-2-188/188-12.html Letter sent by the President to the Chancellor of the German Reich, Adolf Hitler, April 14, 1939. Vidˇeno: 30.6. 1999. [15] http://www.holocaust-history.org/short-essays/white-rose.shtml The White Rose. Vidˇeno: 10.5. 2000.

1

6

Poˇ c´ atek druh´ e svˇ etov´ e v´ alky

ˇ V letech 1938 a 1939 se pˇripojen´ım Rakouska, obsazen´ım Sudet a vznikem Protektor´atu Cechy a Morava uskuteˇcnila prvn´ı etapa programu nacist˚ u na obsazen´ı Evropy. Vytvoˇren´ı Velkonˇemeck´e ˇr´ıˇse vyˇzadovalo pˇredevˇs´ım uspokojen´ı u ´zemn´ıch poˇzadavk˚ u Nˇemecka. Jak se pozdˇeji uk´azalo, tyto u ´zemn´ı poˇzadavky mˇely pouze zakr´ yt skuteˇcn´e a mnohem dalekos´ahlejˇs´ı c´ıle nacist˚ u. ˇ rlet´eho pl´anu dostaly expanzivn´ı c´ıle Nˇemecka konkr´etn´ı podobu. ObV okamˇziku vyhl´aˇsen´ı Ctyˇ noven´ı vojensk´e suverenity Nˇemecka, kter´eho bylo dosaˇzeno poruˇsen´ım Versaillesk´e smlouvy, nebylo pouze ot´azkou mezin´arodn´ı prestiˇze Nˇemecka, ale pˇredpokladem aktivn´ı f´aze nˇemeck´e zahraniˇcn´ı politiky. V u ´noru 1938 ve velen´ı wehrmachtu a ve veden´ı ministerstva zahraniˇcn´ıch vˇec´ı byli lid´e oddan´ı nacistick´emu reˇzimu. Napˇr´ıklad v zahraniˇcn´ım odboru byl nahrazen konzervativn´ı Konˇ stantin von Neurath (pozdˇeji ˇr´ıˇssk´ y protektor Protektor´atu Cechy a Morava) diplomatem nacistick´eho typu Joachimem von Ribbentropem. Nˇemecko sehr´alo aktivn´ı roli v evropsk´e politice jiˇz v roce 1936 intervenc´ı ve ˇspanˇelsk´e obˇcansk´e v´alce. St´ale zjevnˇejˇs´ı bylo spojenectv´ı s faˇsistickou It´ali´ı, kter´e rychle vedlo k poruˇsen´ı rovnov´ahy m´ırov´ ych smluv v Evropˇe. Mnichovsk´a dohoda byla moˇzn´a jen d´ıky spoleˇcn´emu postupu Nˇemecka a It´alie, stejnˇe jako toto spojenectv´ı sehr´alo kl´ıˇcovou roli pˇri anexi Rakouska. It´alie v t´e dobˇe proˇz´ıvala tˇeˇzkou izolaci v d˚ usledku sv´eho taˇzen´ı v Etiopii. 5. listopadu 1937 Hitler na setk´an´ı s veliteli wehrmachtu pˇredloˇzil ˇradu hypot´ez pˇredv´ıdaj´ıc´ıch vojensk´ y z´asah pˇri ˇreˇsen´ı nˇemeck´e ot´azky nejpozdˇeji do let 1943 aˇz 1945. Nˇemeck´a ot´azka byla ˇ ot´azkou nˇemeck´eho ”ˇzivotn´ıho prostoru”. Obsazen´ı Rakouska a zniˇcen´ı Ceskoslovenska bylo jen prvn´ım krokem expanze Nˇemecka smˇerem na v´ ychod v r´amci strategie postupn´eho obsazen´ı Evropy. V kvˇetnu 1939 byl vytvoˇren Ocelov´ y pakt, kter´ y soustˇredil z´ajem It´alie na oblast kolem Stˇredozemn´ıho moˇre a Tˇret´ı ˇr´ıˇsi tak uvolnil tak´e prostor v podunajsk´e Evropˇe. Nˇemecko-sovˇetsk´ y pakt z 23. srpna 1939 chr´anil Nˇemecko pˇred nebezpeˇc´ım veden´ı v´alky na dvou front´ ach, neboˇt Hitler oˇcek´aval aktivn´ı vojenskou u ´ˇcast Francie a Anglie pˇri nˇemeck´em u ´toku na Polsko. Stejn´e taktick´e d˚ uvody vedly Sovˇetsk´ y svaz, kter´ y byl v´az´an v´aleˇcn´ ym konfliktem s Japonskem v Mongolsku, k uzavˇren´ı doˇcasn´eho pˇr´ımˇeˇr´ı s Nˇemeckem. Heslo ”Neuordnung Europas” (Nov´a Evropa) bylo vyuˇz´ıv´ano zejm´ena propagandou pro zast´ınˇen´ı dobyvaˇcn´ ych c´ıl˚ u Tˇret´ı ˇr´ıˇse. Po por´aˇzce Francie v ˇcervnu 1940 se zd´alo, ˇze wehrmachtu nem˚ uˇze nic zabr´anit v dobyt´ı Evropy. Pˇred pˇredpokl´adanou kapitulac´ı Anglie se nacistick´e veden´ı rozhodlo upˇresnit pojem Nov´e Evropy. Nejv´ıce se v tomto smˇeru angaˇzovali ministr propagandy Joseph Goebbels a ministr hospod´aˇrstv´ı Walther Funk. Joseph Goebbels se pokouˇsel rozvinout specifickou ideologii nacismu. Tˇret´ı ˇr´ıˇse se mˇela st´at ”poˇr´adkovou mocnost´ı” v Evropˇe, protoˇze Hitler˚ uv st´at se jevil jako ”dˇedic a obnovitel imperi´aln´ı velikosti”. Po p´adu Francie Goebbels prohl´asil Anglii za vykoˇrisˇtovatele pevninsk´e Evropy, aby ospravedlnil pˇripravovanou agresi. Po u ´toku na Sovˇetsk´ y svaz ideologie Nov´e Evropy z´ıskala antibolˇsevick´ y charakter a Tˇret´ı ˇr´ıˇse byla prezentov´ana jako jedin´a hr´az proti ”bolˇsevick´e infekci”. ˇ ıˇse se pˇredstavovala jako j´adro velk´e koalice n´arod˚ R´ u povolan´ ych k boji proti bolˇsevicko-asijsk´emu nebezpeˇc´ı. Walther Funk ˇs´ıˇril propagandu programu Grossraumwirtschaft (Hospod´aˇrstv´ı velk´eho prostoru) pod veden´ım Tˇret´ı ˇr´ıˇse. Neˇslo jen o podˇr´ızen´ı evropsk´e ekonomiky nacistick´emu Nˇemecku, ale tak´e o metody jedn´an´ı s jednotliv´ ymi st´aty a n´arody. Napˇr´ıklad Francie mˇela m´ıt t´emˇeˇr privilego-

2

ˇ ıˇse, zat´ımco st´aty stˇredn´ı, v´ van´e postaven´ı pod veden´ım R´ ychodn´ı a jihov´ ychodn´ı Evropy mˇely b´ yt koloniemi bez pr˚ umyslu jako zdroj pracovn´ıch sil a potravin. Pr˚ umyslov´a a finanˇcn´ı moc Nˇemecka mˇela ovl´adnout ekonomiku cel´e Evropy. Finanˇcn´ı a materi´aln´ı zdroje evropsk´e ekonomiky mˇely proudit do Nˇemecka jako vl´adnouc´ıho centra. V Nov´e Evropˇe mˇely splynout vˇsechny rasistick´e, geopolitick´e a vojensk´e principy nacistick´eho Nˇemecka. Na jejich z´akladˇe byla vytvoˇrena nov´a hierarchie st´at˚ u, kter´a mal´e st´aty odsuzovala k z´aniku nebo do role pouh´eho otroka. K tomu se pˇripojila tvrd´a hierarchie n´arod˚ u a ras. Jedn´ım z princip˚ u nov´eho uspoˇr´ad´an´ı Evropy byl princip nadˇrazenosti germ´ansk´eho n´aroda zn´am´ y jako Herrenvolk. Tento princip ospravedlˇ noval a zd˚ uvodˇ noval nadvl´adu nˇemeck´eho n´aroda ve vˇsech oblastech. Jiˇz nebylo nutn´e ospravedlˇ novat antisemitismus, rasismus, antislavismus a nepˇr´atelstv´ı k etnick´ ym skupin´am, pˇr´ıpadnˇe k lidem oznaˇcovan´ ym jako ”minderwertig” (m´enˇecenn´ı), ke kter´ ym se ˇradili homosexu´alov´e, cik´ani, asoci´aln´ı ˇzivly a dalˇs´ı lid´e nesluˇciteln´ı se spoleˇcensk´ ymi a kulturn´ımi poˇzadavky ”pansk´e rasy”. Princip nadˇrazenosti nˇemeck´eho n´aroda se setkal s jist´ ym ohlasem snad jen v zem´ıch z´apadn´ı a severn´ı Evropy (Francie nebo Norsko), ale byl naprosto odm´ıtnut v zem´ıch, kter´e byly nacisty urˇceny k likvidaci nebo k otroctv´ı. V´aleˇcn´ yu ´tok proti Polsku 1. z´aˇr´ı 1939 otevˇrel cestu pro uskuteˇcnˇen´ı projektu Neuordnung Europas (Nov´e Evropy). V Polsku byly pouˇzity metody, jimiˇz se mˇela uskuteˇcn ˇovat n´asiln´a integrace zem´ı Evropy. Situace v okupovan´em, n´asilnˇe rozdˇelen´em a st´atnˇe rozvr´acen´em Polsku napov´ıdala, jak´ ym zp˚ usobem bude Tˇret´ı ˇr´ıˇse postupovat proti ostatn´ım st´at˚ um. Polsk´ y n´arod mˇel ztratit svoji n´arodn´ı a kulturn´ı identitu a mˇel b´ yt pouh´ ym zdrojem pracovn´ı s´ıly pro Nˇemecko. Pro pr´aci nepouˇziteln´ı obyvatel´e byli postupnˇe likvidov´ani jako nepotˇrebn´ y odpad. Na pˇr´ıkladu Polska se jasnˇe uk´azalo, ˇze likvidaˇcn´ı politika pouˇz´ıvan´a jednotkami wehrmachtu a odd´ıly SS nebyla v´az´ana na obrann´ y charakter. V´alka vystupovala jako ”oˇcistn´ y” n´astroj v rukou nˇemeck´eho ”pansk´eho” n´aroda pˇri styku s ”m´enˇecenn´ ymi” n´arody a rasami. Tˇret´ı ˇr´ıˇse se vydala cestou genocidy a jej´ı v´alka byla v´alkou vyhlazovac´ı. ? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, 3.3. 1942 v poledne host: ˇr´ıˇssk´ y v˚ udce SS Heinrich Himmler (..) Na v´ ychodn´ı u ´zem´ı nesm´ıme pustit nˇemeck´e kantory, jinak ztrat´ıme rodiˇce i dˇeti. Ztrat´ıme vˇsechen lid, protoˇze ty nabiflovan´e vˇedomosti jim budou k niˇcemu. Nejl´ıp bude nauˇcit je jen posunkovou ˇreˇc. M´ıstn´ı rozhlas je sezn´ am´ı s t´ım, co maj´ı vˇedˇet, hudbu budeme vys´ılat neomezenˇe. Jen se nesm´ı nauˇcit duˇsevn´ı pr´ aci, nesm´ıme jim dovolit tisknout! Jak se tam projevilo poˇzehn´ an´ı evropsk´e kultury? Vznikem duchovn´ıho anarchismu! Nejˇsˇtastnˇejˇs´ı budou tito lid´e tehdy, kdyˇz je nech´ ame v klidu. Jinak si vychov´ ame nejzarytˇejˇs´ı nepˇra ´tele! (..) [3]

? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, 10.10. 1941 v poledne V´ alka se vr´ atila k prap˚ uvodn´ı formˇe sv´eho byt´ı: nam´ısto v´ alky n´ arod˚ u se vede v´ alka o prostor. P˚ uvodnˇe nebyla v´ alka niˇc´ım jin´ ym neˇz bojem o m´ısto k obˇzivˇe. Dnes jde zase o pˇr´ırodn´ı bohatstv´ı. Podle v˚ ule Stvoˇritele patˇr´ı tomu, kdo si ho vybojuje. Stˇehov´ an´ı n´ arod˚ u zaˇcalo na V´ ychodˇe. Od nynˇejˇska vˇsak budou n´ arody proudit ze Z´ apadu zpˇet na V´ ychod. Odpov´ıd´ a to principu pˇr´ırody, aby se bojem prosadil v´ ybˇer. Z´ akon pˇreˇzit´ı ˇza ´d´ a neust´ al´e zab´ıjen´ı, aby mohlo ˇz´ıt lepˇs´ı. Kˇresˇtanstv´ı je vzpourou proti tomuto z´ akladn´ımu z´ akonu. Provedeno do d˚ usledk˚ u by vedlo k pˇestov´ an´ı m´enˇecenn´eho. (..) [3]

3

ˇ ıˇse, ale pˇredevˇs´ım C´ılem obsazen´ı ˇrady ˇc´ast´ı Evropy nebylo pouze prosadit ˇr´ıd´ıc´ı a kontroln´ı moc R´ ˇ prosadit germanizaci u ´zem´ı na v´ ychod od R´ıˇse. Toho bylo moˇzno dos´ahnout pouze vyhn´an´ım obyvatel tˇechto u ´zem´ı d´ale na v´ ychod nebo jejich fyzickou likvidac´ı. Zcela stejn´a politika vyhlazov´an´ı jako v Polsku byla pouˇzita na okupovan´ ych u ´zem´ıch Jugosl´avie a Sovˇetsk´eho svazu. Nˇemecko niˇcilo cel´e n´arody a rasov´e komunity ve jm´enu ideologie, mocensk´ ych z´ajm˚ u a rasov´e v´ yjimeˇcnosti nez´avisle na tom, zda obyvatel´e okupovan´ ych zem´ı vystupovali nepˇr´atelsky v˚ uˇci nˇemeck´ ym vojsk˚ um. Vyhlazov´an´ı obyvatel Polska, Jugosl´avie a Sovˇetsk´eho svazu nebylo d˚ usledkem iracion´aln´ı slep´e zuˇrivosti, ale propracovan´eho pl´anu. Tento pl´an mimo jin´e obsahoval pˇredpisy pro zach´azen´ı s partyz´any a zajatci. Germanizace Nov´e Evropy mˇela nejvˇetˇs´ı rozsah koncem roku 1942 pˇred osudnou por´aˇzkou Paulusovy arm´ady u Stalingradu. Velk´e Nˇemecko, rozˇs´ıˇren´e o v´ ychodn´ı a jihov´ ychodn´ı Evropu, zahrnovalo anektovan´a u ´zem´ı Polska (Gdaˇ nsk, v´ ychodn´ı Prusko a Varmic), Belgii (Eupen, Malmedy), Lucembursko, Francii (Alsasko-Lotrinsko) a Slovinsko. Kolem tˇechto u ´zem´ı byla cel´a ˇrada u ´zem´ı s r˚ uzn´ ym statutem: ´ ˇ • Uzem´ ı pˇr´ımo podˇr´ızen´a Nˇemecku: Gener´aln´ı gouvernement Polsko, Protektor´at Cechy a Morava, severov´ ychodn´ı u ´zem´ı okupovan´e Francie, okupovan´a Belgie, ˇc´ast Jugosl´avie po anexi ˇ Slovinska rozdˇelen´a mezi Nˇemecko a It´alii, umˇele vytvoˇren´ y st´at Chorvatsko a Srbsko, Recko, okupovan´a u ´zem´ı Ukrajiny a Ruska. • Vazalsk´a u ´zem´ı se zd´anlivou st´atn´ı suverenitou: D´ansko, Norsko, Holandsko, vichistick´a Francie (od listopadu 1942 obsazen´a). • Spojenci Trojdohody: It´alie (od pˇr´ımˇeˇr´ı 8. z´aˇr´ı 1943 okupov´ana Nˇemeckem), Finsko, Rumunˇ ˇ ıˇse. sko, Madarsko (obsazen´e v bˇreznu 1944), Slovensko a politick´e satelity R´ Vˇetˇsina okupovan´ ych u ´zem´ı byla drancov´ana a vykoˇrisˇtov´ana, zbavena n´arodn´ıho a st´atn´ıho ˇ ıˇse. charakteru. V koneˇcn´e f´azi mˇela tato u ´zem´ı slouˇzit politick´ ym a ekonomick´ ym z´ajm˚ um R´ Jako obrann´ y val mezi Evropou a Asi´ı mˇela Nˇemecku poslouˇzit u ´zem´ı urˇcen´a ke germanizaci prostˇrednictv´ım vys´ıdlen´ı p˚ uvodn´ıch obyvatel a pˇrestˇehov´an´ım tzv. ”brann´ ych roln´ık˚ u” z p˚ uvodn´ı ˇ ıˇse. Vys´ıdlen´ı obyvatel´e mˇeli b´ R´ yt vˇetˇsinou fyzicky zlikvidov´ani nebo mˇeli slouˇzit jako otroci ”pansk´e rase”. Nˇekter´ au ´zem´ı byla ˇr´ızena loutkov´ ymi vl´adami kolaborant˚ u, kter´e byly nejen d˚ usledkem nov´eho ˇ ıˇs´ı, ale tak´e pˇr´ıznakem hloubky koˇren˚ ˇr´adu vnucen´eho R´ u faˇsismu a nacismu v Evropˇe. Nˇekter´e nacionalistick´e skupiny doufaly, ˇze nacistick´e Nˇemecko obnov´ı ztracen´a n´arodn´ı pr´ava zneuznan´a m´ırov´ ymi smlouvami po prvn´ı svˇetov´e v´alce. Nacistick´a Tˇret´ı ˇr´ıˇse ale nemˇela sebemenˇs´ı z´ajem pom´ahat poroben´ ym n´arod˚ um, protoˇze neuzn´avala principy rovnosti mezi n´arody.

7

Na vrcholu moci

Aˇz do l´eta 1941 ˇrada Nˇemc˚ u vn´ımala v´aleˇcn´e taˇzen´ı jako pˇr´ıjemn´e a bezplatn´e v´ ylety po Evropˇe. Nˇemecko dos´ahlo norsk´ ych fjord˚ u, starobyl´ ych holandsk´ ych mˇest, ˇreck´e Akropole v Ath´en´ach i slavn´e Eiffelovy vˇeˇze v Paˇr´ıˇzi. Expanze nˇemeck´eho nacismu zaˇcala v roce 1935 z´ısk´an´ım S´arska, v roce 1936 obsazen´ım Por´ yn´ı, v roce 1938 anex´ı Rakouska a ˇcesk´ ych Sudet. V roce 1939 Nˇemecko z´ıskalo

4

ˇ Protektor´ at Cechy a Morava a po bleskov´e v´alce Polsko. V roce 1940 nˇemeck´a vojska pochodovala ˇ ve Francii, Belgii, D´ansku a Holandsku. Na jaˇre 1941 se Nˇemecko zmocnilo Jugosl´avie a Recka. Pˇr´ıpravy na pˇrepaden´ı a zniˇcen´ı Sovˇetsk´eho svazu zaˇcaly jiˇz koncem roku 1940. Podrobn´e smˇernice pl´anu Barbarossa schv´alil Adolf Hitler v pˇr´ıtomnosti gener´al˚ u Wilhelma Keitela a Alfreda ˇ ıˇssk´ Jodla 18. prosince 1940. Nˇekdy v t´eto dobˇe (pˇresn´e datum nen´ı zn´amo) R´ y v˚ udce SS Heinrich Himmler svolal sv´e nejbliˇzˇs´ı spolupracovn´ıky na hrad Wewelsburg, kde jim ozn´amil pˇribliˇzn´ y term´ın zah´ajen´ı operace a Hitlerovo rozhodnut´ı vyhladit po jej´ım u ´spˇeˇsn´em ukonˇcen´ı 30 mili´on˚ u Slovan˚ u ˇ u na tˇechto u a Zid˚ ´zem´ıch. V r´amci pˇr´ıprav na operaci Barbarossa Heinrich Himmler navˇst´ıvil 1. bˇrezna 1941 koncentraˇcn´ı t´abor Osvˇetim (Oswiecim), kde se mˇel zaˇc´ıt stavˇet vyhlazovac´ı t´abor Auschwitz-Birkenau. Hitler oznaˇcil v´alku proti Sovˇetsk´emu svazu za v´alku dvou svˇetov´ ych n´azor˚ u, v n´ıˇz bude tˇreba pouˇz´ıt co nejtvrdˇs´ıch postup˚ u. 30. bˇrezna 1941 si gener´al Halder do sv´eho den´ıku poznamenal, ˇze u ´kolem ve v´alce proti Sovˇetsk´emu svazu bude zniˇcit vojsko a st´at rozb´ıt. Bolˇsevismus se rovn´a soci´aln´ımu zloˇcinu a proto p˚ ujde o zniˇcuj´ıc´ı boj. Kl´ıˇcov´ ym dokumentem o v´aleˇcn´ ych a pov´aleˇcn´ ych pl´anech Nˇemecka ve v´ ychodn´ı Evropˇe byl ˇ ıˇssk´ Generalplan Ost. R´ y v˚ udce SS Himmler povˇeˇril 24. ˇcervna 1941 n´astinem tohoto pl´anu profesora berl´ınsk´e univerzity dr. Konrada Meyera-Hetlinga, kter´ y prvn´ı verzi pl´anu pˇredloˇzil jiˇz 15. ˇcervence 1941. Himmler byl zˇrejmˇe zamˇestn´an d˚ uleˇzitˇejˇs´ımi u ´koly a s profesorem se seˇsel aˇz 27. ledna 1942, kdy mu pˇredal nov´e podrobn´e smˇernice, podle nichˇz Meyer-Hetling vypracoval druhou verzi pl´anu. ˇ ıˇse Ve druh´e polovinˇe roku 1941 vznikla v centr´ale Gestapa Hlavn´ıho bezpeˇcnostn´ıho u ´ˇradu R´ RSHA (Reichssicherheits- hauptamt) jin´a verze pl´anu Generalplan Ost. Tato verze po v´alce nebyla nalezena a jej´ı obsah zn´ame pouze z pozn´amek dr. Ernsta Wetzela, vysok´eho u ´ˇredn´ıka ministerstva pro obsazen´a u ´zem´ı. Hitler ale jevil vˇetˇs´ı z´ajem o pr´aci dr. Meyera-Hetlinga. Na jaˇre 1942 dr. Konrad Meyer-Hetling pˇredloˇzil ”Pr´avn´ı, hospod´aˇrsk´e a u ´zemn´ı z´asady v´ ystavby v´ ychodu”. Podle jeho n´avrhu mˇely b´ yt na dobyt´ ych u ´zem´ıch zˇr´ızeny ˇr´ıˇssk´e ˇzupy a uvedl dokonce jejich n´azvy: Ingermannland (oblast Leningradu), Gotengen (oblast Krymu a Cherson), Memel-Narew (oblast kolem Bialistoku a z´apadn´ı Litva) atd. Tyto nov´e ˇzupy mˇely b´ yt spojeny s ˇr´ıˇs´ı d´alnicemi, kdy jedna mˇela smˇeˇrovat ke Stalingradu, jiˇznˇejˇs´ı na Krym. Autor d´ale napl´anoval na d´alnic´ıch opˇern´e body zhruba po sto kilometrech. Veˇsker´a p˚ uda mˇela b´ yt svˇeˇrena spr´avc˚ um SS a rozdˇelena jako l´ena os´ıdlenc˚ um. Nˇekteˇr´ı historikov´e se domn´ıvaj´ı, ˇze tyto pl´any mohou poch´azet pˇr´ımo od Hitlera, kter´ y se tˇemito vizemi r´ad zab´ yval. Germanizaci cel´eho u ´zem´ı Meyer-Hetling pl´anoval na obdob´ı asi 15 let, opˇern´a mˇesta mˇela b´ yt germanizov´ana do 25 let. Ve sv´e pr´aci se Meyer-Hetling nezmiˇ nuje o hromadn´em vys´ıdlen´ı nebo o vyhlazen´ı p˚ uvodn´ıho obyvatelstva. Ale urˇcuje, ˇze napˇr. v ˇzupˇe Ingermannland se m´a poˇcet p˚ uvodn´ıho obyvatelstva sn´ıˇzit z 3,2 mili´onu obyvatel na 200 tis´ıc lid´ı. ˇ ıˇse RSHA, o nˇemˇz se pˇr´ıliˇs Generalplan Ost, kter´ y vznikal v Hlavn´ım bezpeˇcnostn´ım u ´ˇradu R´ nev´ı, byl dokonˇcen zˇrejmˇe v u ´noru 1942. Poˇc´ıtal s germanizac´ı cel´eho Polska, pobaltsk´ ych republik, Bˇeloruska, z´apadn´ı Ukrajiny a menˇs´ı ˇc´asti Rusk´e federace. Mˇelo b´ yt vys´ıdleno asi 31 mili´on˚ u lid´ı a na u ´zem´ıch mˇelo z˚ ustat jen 14 mili´on˚ u p˚ uvodn´ıch obyvatel. Ernst Wetzel ve sv´ ych pozn´amk´ach ale uvedl, ˇze by mˇelo b´ yt vys´ıdleno 46 aˇz 51 mili´on˚ u lid´ı. Zachovala se tak´e mapa v´ ychodn´ı Evropy, na n´ıˇz jsou vyznaˇceny ˇr´ıˇssk´e komisari´aty Ostland ˇ (dneˇsn´ı Litva, Estonsko, Lotyˇssko, Bˇelorusko a z´apadn´ı Ukrajina), Ukrajina (Volyˇ nsko, Zitomir,

5

Kyjev, Charkov, Voronˇeˇz, Dnˇepropetrovsk, Stalingrad, Saratov), Kavkaz (Kub´an ˇ, Kalmycko, Stavropol, pohoˇr´ı Kavkazu, Gruzie, Arm´enie, Azerbajdˇz´an) a ˇr´ıˇssk´ y komisari´at Moskva (Moskva, ˇ ıˇssk´e Gorkij, Vjatka - oblast od Kirova po Archangelsk a z´apadn´ı Sibiˇr, Perm, Kazaˇ n a Ufa). R´ komisari´aty mˇely podle mapy b´ yt rozdˇeleny na gener´aln´ı komisari´aty, jejichˇz spr´avci by byly vˇetˇsinou vysoc´ı d˚ ustojn´ıci SS. Kdyˇz nˇemeck´ y wehrmacht dos´ahl na v´ ychodn´ı frontˇe prvn´ıch u ´spˇech˚ u, nacist´e zaˇcali realizovat sv´e pl´any kolonizace. Z´avˇery z jedn´an´ı u Hitlera 16. ˇcervence 1941 uv´adˇej´ı, ˇze Nˇemecko nesm´ı sv´e c´ıle prozrazovat, ale mus´ı se ˇr´ıdit taktick´ ymi hledisky. Nˇemecko mus´ı zd˚ urazˇ novat, ˇze bylo nuceno u ´zem´ı obsadit, aby se zajistila jeho bezpeˇcnost pˇred bolˇsevick´ ymi hordami. Pˇritom bude ˇ ıˇse. pokraˇcov´ano ve vys´ıdlov´an´ı, ale nesm´ı b´ yt nic prozrazeno o c´ılech a u ´myslech R´ Adolf Hitler, Heinrich Himmler, Reinhard Heydrich a Joseph Goebbels sv´e pl´any na likvidaci a zotroˇcen´ı cel´ ych n´arod˚ u st´ale zdokonalovali. V roce 1941 v r´amci nacistick´e teorie o podlidech (Untermenschen) Hitler ˇrekl sv´ ym gener´al˚ um: ”... nemus´ıme je ovl´ adat jen silou. D˚ uleˇzit´e je to, abychom byli nad nimi p´ anem jako krotitel nad zvˇeˇr´ı. Podˇclovˇek je zd´ anlivˇe zcela stejn´e stvoˇren´ı jako my, s rukama, nohama, rozumem, oˇcima, u ´sty. Ale ve skuteˇcnosti je to straˇsliv´ a zr˚ uda, m´ a podobnou tv´ aˇr jako ˇclovˇek, ale duˇsevnˇe a citovˇe stoj´ı hloubˇeji neˇz kter´ekoliv zv´ıˇre. M´ a v sobˇe straˇsn´ y chaos nejprimitivnˇejˇs´ıch v´ aˇsn´ı. Je to podˇclovˇek.”

V roce 1941 se nacistick´a propaganda o ”podlidech” rozbˇehla naplno. Na ulic´ıch se objevily plak´aty, v novin´ach ˇcl´anky. V roce 1942 vyˇsla v Berl´ınˇe broˇzura s n´akladem 3,8 mili´onu kus˚ u, kter´a byla ihned pˇreloˇzena do ˇrady jazyk˚ u. V l´etˇe 1942 tiskov´ y org´an SS Das Schwarze Korps napsal, ˇze u ´kolem nacismu nen´ı pouze germanizovat v´ ychodn´ı zemˇe, ale postarat se o to, aby v tˇechto zem´ıch ˇzili skuteˇcnˇe lid´e nˇemeck´e krve. 23. ˇr´ıjna 1941 se Adolf Hitler domn´ıval, ˇze v´alka na v´ ychodn´ı frontˇe je jiˇz v´ıtˇeznˇe rozhodnuta. Vrchn´ı velitelstv´ı brann´e moci (OKW, Oberkommando der Wehrmacht) vydalo rozkaz, podle nˇehoˇz po v´ıtˇezstv´ı wehrmachtu nad Rudou arm´adou a Sovˇetsk´ ym svazem bude 49 diviz´ı rozpuˇstˇeno a voj´aci pˇrejdou do zbrojn´ıho pr˚ umyslu. Ale jiˇz 28. listopadu 1941 bylo pl´anovan´e sn´ıˇzen´ı poˇctu diviz´ı zruˇseno. V´alka na v´ ychodn´ı frontˇe se zaˇcala ponˇekud jinak, neˇz si nacist´e pˇredstavovali. [7]

8

Holocaust a genocida

ˇ u a dalˇs´ıch ”ne´arijsk´ Vyvraˇzdˇen´ı mili´on˚ u Zid˚ ych” lid´ı v obdob´ı Holocaustu je nejvˇetˇs´ım zloˇcinem proti lidskosti v cel´e historii lidstva. Holocaust umoˇznila kombinace nˇekolika faktor˚ u: u ´pln´e ovl´adnut´ı modern´ıch represivn´ıch n´astroj˚ u st´atu totalitn´ım reˇzimem nacistick´e strany, aktivn´ı spolupr´ace nebo pasivn´ı souhlas ˇsirok´ ych vrstev nˇemeck´eho obyvatelstva s nacisty, spolupr´ace nacistick´ ych a faˇsistick´ ych reˇzim˚ u a kolaborant˚ u na okupovan´ ych u ´zem´ıch a hluboce zakoˇrenˇen´e antisemitsk´e sm´ yˇslen´ı ve vˇsech kˇresˇtansk´ ych zem´ıch Evropy. Ztr´ata z´akladn´ıch lidsk´ ych hodnot v nˇemeck´e spoleˇcnosti byla zp˚ usobena vleklou politickou a hospod´aˇrskou kriz´ı 20. let 20. stolet´ı. Zahraniˇcn´ı politika Nˇemecka se po zaˇc´atku 2. svˇetov´e v´alky orientovala na u ´zem´ı ve stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropˇe s c´ılem os´ıdlit tato u ´zem´ı v´ yluˇcnˇe etnick´ ymi Nˇemci a vytvoˇrit oblast oznaˇcovanou jako ”Vaterland” (Otˇcina). 12. bˇrezna 1938 bylo anektov´ano Rakousko, v ˇr´ıjnu 1938 doˇslo k ˇ pˇripojen´ı sudetsk´ ych u ´zem´ı Ceskoslovenska na z´akladˇe Mnichovsk´e dohody. V bˇreznu 1939 bylo ˇ ˇ ˇ ıˇsi a na u ´zem´ı Ceskoslovenska rozdˇeleno na Protektor´at Cechy a Morava, kter´ y byl pˇriˇclenˇen k R´ Slovensk´ y st´at s faˇsistickou loutkovou vl´adou. Nˇemeck´a arm´ada zaˇcala okupovat tak´e ˇc´ast u ´zem´ı Litvy.

6

Svoji v´ yznamnou roli v zahraniˇcn´ı politice Nˇemecka sehr´al tak´e Pakt o ne´ utoˇcen´ı uzavˇren´ y mezi Nˇemeckem a Sovˇetsk´ ym svazem v Moskvˇe 23. dubna 1939. Tajn´a doloˇzka paktu obsahovala u ´zemn´ı n´aroky Nˇemecka a Sovˇetsk´eho svazu a jej´ı ˇc´ast byla naplnˇena po u ´toku Nˇemecka na Polsko 1. z´aˇr´ı 1939. O dva t´ ydny pozdˇeji Rud´a arm´ada se souhlasem Nˇemecka obsadila v´ ychodn´ı Polsko, okupovala ˇc´ast z´apadn´ıho Bˇeloruska a z´apadn´ı Ukrajiny, ˇc´ımˇz stanovila nov´e hranice Sovˇetsk´eho svazu. Z´ apadn´ı ˇc´ast Polska s mˇesty Danzig, Poznaˇ n, Lodˇz a Katowice byla zaˇclenˇena do Nˇemecka. Stˇredn´ı ˇc´ast Polska s mˇesty Varˇsava, Lublin, Krakow a Lvov se stala ”Gener´aln´ım gouvernmentem”. ˇ u v Polsku se na Nˇemeckem okupovan´ Ze 3,3 mili´on˚ u Zid˚ ych u ´zem´ıch ocitly asi 2 mili´ony lid´ı. Konˇ u z pˇripojen´eho z´apadn´ıho cem z´aˇr´ı 1939 jednotky SS provedly n´asiln´e pˇres´ıdlen´ı asi 600 tis´ıc Zid˚ ˇ Polska do ”Gener´aln´ıho gouvernmentu”. Zid´e byli soustˇredˇeni do ”ghett”, koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u, v nichˇz ˇcekali na ”koneˇcn´e ˇreˇsen´ı”. Mobiln´ı jednotky SS Einsatzgruppen, kter´e postupovaly za ˇ u”. [X2], [X3] wehrmachtem, dostaly za u ´kol ”oˇcistit u ´zem´ı Polska od Zid˚ ˇ um V evropsk´ ych zem´ıch okupovan´ ych Nˇemeckem na jaˇre roku 1940 byl postup nacist˚ u v˚ uˇci Zid˚ mnohem obezˇretnˇejˇs´ı, neˇz v Polsku. Na podzim roku 1940 podle Norimbersk´ ych z´akon˚ u bylo v ˇ u. Zid´ ˇ e byli vylouˇceni z Norsku, D´ansku, Belgii, Lucembursku a Francii registrov´ano p˚ ul mili´onu Zid˚ ˇ um na z´apadoevropsk´ veˇrejn´ ych sluˇzeb a doˇslo k omezen´ı jejich obˇcansk´ ych pr´av. Postup proti Zid˚ ych ˇ e a severoevropsk´ ych okupovan´ ych u ´zem´ıch byl stejn´ y jako v Nˇemecku v letech 1933 aˇz 1939. Zid´ byli postupnˇe separov´ani a izolov´ani od spoleˇcnosti. Neˇzidovˇst´ı obˇcan´e na okupovan´ ych u ´zem´ıch ˇ e n´asilnˇe deportov´ani do byli pˇresvˇedˇcov´ani ostrou antisemitskou propagandou. Pozdˇeji byli Zid´ ”ghett” a transitn´ıch t´abor˚ u, odkud byli deportov´ani do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u na u ´zem´ı Polska. Bˇehem v´alky na Balk´anˇe v roce 1941 Nˇemecko vyuˇzilo aliance s faˇsistick´ ymi reˇzimy v It´alii, ˇ ˇ u jihov´ Madarsku, Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku k persekuci 1,6 mili´on˚ u Zid˚ ychodn´ı a jiˇzn´ı ˇ Evropy. Na vˇetˇsinˇe okupovan´ ych u ´zem´ıch b´ yval´e Jugosl´avie, Recka, jiˇzn´ıho Ruska a Ukrajiny osud ˇ u z´avisel na postoji reˇzim˚ Zid˚ u tˇechto zem´ı k vyhlazovac´ımu nacistick´emu programu. S v´ yjimkou It´alie nˇemeˇct´ı nacist´e nez´ıskali od sv´ ych spojenc˚ u pˇr´ımou podporu k masov´e deˇ u z jejich u portaci Zid˚ ´zem´ı. Faˇsistick´e vl´ady tˇechto zem´ı urˇcit´ ym zp˚ usobem zabraˇ novaly masov´e ˇ u ze sv´ deportaci Zid˚ ych u ´zem´ı. Tato situace se ale radik´alnˇe zmˇenila v letech 1943 a 1944, kdyˇz Nˇemecko zah´ajilo okupaci u ´zem´ı sv´ ych b´ yval´ ych spojenc˚ u. [X2], [X3] Po u ´toku nacistick´eho Nˇemecka na Sovˇetsk´ y svaz 22. ˇcervna 1941 doˇslo k rychl´e okupaci nejvˇetˇs´ı oblasti ˇzidovsk´eho os´ıdlen´ı v Evropˇe. Na u ´zem´ı pˇripojen´ ych Sovˇetsk´ ym svazem od z´aˇr´ı 1939, ˇ u. Na u baltsk´ ych st´at˚ u, v´ ychodn´ıho Polska, Bessarabie a Bukoviny, ˇzilo 1,91 mili´onu Zid˚ ´zem´ıch ˇ u. Asi Ukrajiny, Bˇeloruska a ˇc´asti u ´zem´ı Ruska okupovan´ ych Nˇemeckem ˇzilo asi 2,16 mili´onu Zid˚ ˇ u pˇred pˇr´ıchodem nˇemeck´ ˇ u 1,5 mili´onu Zid˚ ych okupaˇcn´ıch vojsk uprchlo. V´ıce neˇz 2,5 mili´onu Zid˚ bylo uvˇeznˇeno a 90 procent z nich bylo soustˇredˇeno v asi 50 mˇestech. Asi mˇes´ıc pˇred u ´tokem Nˇemecka Sovˇetsk´ y svaz byly vytvoˇreny mobiln´ı pohotovostn´ı odd´ıly SS ˇ u a Slovan˚ ”Einsatzgruppen”, jej´ımˇz u ´kolem bylo ”oˇcistit” okupovan´a u ´zem´ı od Zid˚ u. Tyto jednotky se skl´adaly z pˇr´ısluˇsn´ık˚ u SS, SD, nˇemeck´e tajn´e policie Gestapo a m´ıstn´ıch pˇrisluhovaˇc˚ u na okupovan´ ych u ´zem´ıch. Heinrich Himmler nechal zhotovit broˇzuru ”Untermensch” (Podˇclovˇek), z n´ıˇz se pˇr´ısluˇsn´ık SS dozvˇedˇel, proˇc nelze Slovany povaˇzovat za lidsk´e bytosti: ”Pˇri letm´em pohledu je podˇclovˇek po biologick´e str´ance naprosto stejn´ ym d´ılem pˇr´ırody jako ˇclovˇek - m´a ruce, nohy, oˇci, u ´sta i jak´ ysi mozek. Ve skuteˇcnosti se od nˇej diametr´alnˇe liˇs´ı; je to straˇsliv´a zr˚ uda, karikatura ˇclovˇeka s rysy podobaj´ıc´ımi se lidsk´e bytosti, avˇsak s intelektem a mor´alkou hluboko pod u ´rovn´ı kter´ehokoli zv´ıˇrete. Takov´ y tvor je puzen temnou zmˇet´ı nespoutan´ ych zv´ıˇreck´ ych v´aˇsn´ı: neovladateln´eho sklonu k niˇcen´ı, primitivn´ıho cht´ıˇce a nestydat´e sprostoty.” [4]

7

Na okupovan´ ych u ´zem´ıch se pˇr´ısluˇsn´ıci jednotek SS dopustili masov´ ych zloˇcin˚ u proti lidskosti: poprav sovˇetsk´ ych v´aleˇcn´ ych zajatc˚ u a zloˇcin˚ u na m´ıstn´ım rusk´em a ˇzidovsk´em obyvatelstvu. Jak wehrmacht postupoval k v´ ychodu smˇerem k Moskvˇe, jednotky SS ”Einsatzgruppen” provedly oˇciˇsˇtovac´ı akce v ˇradˇe obc´ı od v linii aˇz po Leningrad, Odˇessu, Simferopol a Rostov na Donu. V prvn´ıch pˇeti mˇes´ıc´ıch okupace jednotky SS ”Einsatzgruppen” zavraˇzdili kaˇzd´ y mˇes´ıc v´ıce neˇz 100 ˇ u, celkem p˚ tis´ıc Zid˚ ul mili´onu lid´ı. Do listopadu 1941 na okupovan´ ych u ´zem´ıch ˇzilo kolem 2 mili´on˚ u ˇ u. Zid˚ Druh´ a f´aze probˇehla z daleko vˇetˇs´ı silou. Pod´ılelo se na n´ı asi 250 tis´ıc pˇr´ısluˇsn´ık˚ u SS a ˇrada ˇ e byli n´asilnˇe deportov´ani do ”ghett”, kde byla prov´adˇena jejich ”selekce” m´ıstn´ıch pˇrisluhovaˇc˚ u. Zid´ na osoby urˇcen´e k bezprostˇredn´ımu zabit´ı a na osoby urˇcen´e k nucen´ ym prac´ım. Od roku 1942 ˇ e v nich byli postˇr´ıleni. Do konce roku 1943 bylo byla ghetta postupnˇe ruˇsena a zb´ yvaj´ıc´ı Zid´ ˇ u. Jednotky SS pokraˇcovaly ve sv´e ˇcinnosti a zb´ ˇ takto zavraˇzdˇeno asi 900 tis´ıc Zid˚ yvaj´ıc´ı Zidy na okupovan´ ych u ´zem´ıch n´asilnˇe deportovaly do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u.

9

Koncentraˇ cn´ı pracovn´ı, vyhlazovac´ı t´ abory a nacistick´ e barbarstv´ı

Prvn´ı koncentraˇcn´ı t´abory vznikly brzy po n´astupu nacist˚ u k moci v Nˇemecku v r´amci represivn´ıch opatˇren´ı proti nepˇr´atel˚ um Tˇret´ı ˇr´ıˇse. Jeden z prvn´ıch koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u vznikl v Dachau nedaleko Mnichova v roce 1933. Koncentraˇcn´ı t´abory nebyly d˚ usledkem nˇejak´e degenerace nacistick´eho reˇzimu, ale organickou souˇc´ast´ı syst´emu ve snaze ovlivnit proces posluˇsnosti a discipliny nˇemeck´eho lidu. Pˇred 2. svˇetovou v´alkou lid´e nebyli do koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u pos´ıl´an´ı kv˚ uli odpyk´an´ı trestu na z´akladˇe pravomocn´eho rozhodnut´ı soudu, ale obvykle proto, aby nemohli ˇskodit reˇzimu. Politick´ a policie dostala pr´avo zatknout kohokoliv, kdo tˇreba jen vzd´alenˇe vzbuzoval podezˇren´ı, ˇze nesouhlas´ı s reˇzimem. Heinrich Himmler mˇel rozs´ahl´e pravomoci podpoˇren´e institutem pˇredbˇeˇzn´eho zadrˇzen´ı (Schutzhaft), kter´ y policii umoˇznil zadrˇzet obˇcana na neomezenˇe dlouhou dobu. V roce 1938 rozˇs´ıˇren´ım moci Gestapa byli do koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u deportov´ani tzv. asoci´alov´e. Vznikaly t´abory nucen´ ych prac´ı, kter´e souvisely s vytvoˇren´ım hospod´aˇrsk´ ych podnik˚ u SS, kde se pracovn´ı s´ıla mˇela vyuˇz´ıvat. Po anexi Rakouska v roce 1938 se p˚ usobnost Gestapa rozˇs´ıˇrila a tak´e se zvˇetˇsil poˇcet koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u pˇriˇclenˇen´ım t´abora v Mauthausenu nedalo mˇesta Linz. Do t´e doby jiˇz existovaly t´abory v Dachau, Sachsenhausenu, Buchenwaldu a Flossenb¨ urgu. ˇ u, Po Kˇriˇsˇt´alov´e noci v listopadu 1939 byli do koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u odes´ıl´any desetitis´ıce Zid˚ coˇz pˇredznamenalo funkci tˇechto t´abor˚ u pˇri ”koneˇcn´em ˇreˇsen´ı” ˇzidovsk´e ot´azky. V kvˇetnu 1939 byl otevˇren ˇzensk´ y t´abor v Ravensbr¨ ucku. Zaˇca´tek 2. svˇetov´e v´alky znamenal zmˇenu posl´an´ı a zv´ yˇsen´ı d˚ uleˇzitosti koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u. ˇ u. Jiˇz v pˇredchoz´ıch pˇeti letech veden´ı t´abor˚ V t´e dobˇe ˇzilo v Nˇemecku jeˇstˇe asi 200 tis´ıc Zid˚ u z´ıskalo autonomii uvnitˇr nacistick´eho reˇzimu. T´abory byly jasn´ ym d˚ ukazem likvidace pr´avn´ıho syst´emu v Nˇemecku. Uvnitˇr SS vznikl specializovan´ y sbor urˇcen´ y pro dozor v koncentraˇcn´ıch t´aborech, jednotky Totenkopf (Smrtihlav).

8

V zimˇe roku 1941 nacistick´e veden´ı zaˇcalo uskuteˇcn ˇovat nov´ y rozs´ahl´ y pl´an na vytvoˇren´ı vyhˇ uv lazovac´ıch t´abor˚ u na okupovan´ ych u ´zem´ıch Polska a na n´asilnou deportaci a likvidaci vˇsech Zid˚ tˇechto t´aborech smrti. P˚ uvodn´ı metody, jako hromadn´e popravy zastˇrelen´ım, vyhladovˇen´ı a nucen´e pr´ace, se nacist˚ um jevily jako m´alo u ´ˇcinn´e a znaˇcnˇe pomal´e. Nacist´e si kladli za c´ıl vyhladit celou ˇ u na okupovan´ populaci Zid˚ ych u ´zem´ıch. ˇ u, protoˇze definitivnˇe padla moˇznost Zah´ajen´ı 2. svˇetov´e v´alky pˇrineslo zv´ yˇsenou persekuci Zid˚ ˇ u. Temn´e v´ emigrace. Na okupovan´ ych u ´zem´ıch stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy ˇzily mili´ony Zid˚ yhr˚ uˇzky nacist˚ u o zniˇcen´ı ”hebrejsk´e” rasy nebylo moˇzno povaˇzovat za propagandistick´a hesla. Od bˇrezna 1941 nacist´e zaˇcali pouˇz´ıvat term´ın ”koneˇcn´e ˇreˇsen´ı” (Gesamtl¨ osung, Endl¨ osung). Ale jiˇz od poloviny ˇ u s c´ılem je soustˇredit z´aˇr´ı 1939 se pˇripravovaly v oblastech okupovan´eho Polska masov´e pˇresuny Zid˚ ve vybran´ ych oblastech, coˇz bylo prvn´ım krokem k vytvoˇren´ı ˇzidovsk´ ych ghett. Tato ghetta byla nacisty ch´ap´ana jako ”doˇcasn´e ˇreˇsen´ı” ˇzidovsk´e ot´azky. Realizace koneˇcn´eho ˇreˇsen´ı byla svˇeˇrena ˇr´ıˇssk´emu v˚ udci SS Heinrichu Himmlerovi, kter´ y se v t´e dobˇe stal tak´e komisaˇrem pro konsolidaci nˇemeck´e rasy. ˇ e vylouˇceni ze z´asobov´an´ı potravinami jeˇstˇe V Lodˇzi (pˇrejmenovan´e na Litzmannstadt) byli Zid´ pˇred jejich deportac´ı do ghetta. Prvn´ı masov´e pˇresuny Heinrich Himmler naˇr´ıdil 30. ˇr´ıjna 1939 v r´amci deportace polsk´eho obyvatelstva z u ´zem´ı b´ yval´eho Polska. Bylo postaveno nebo pˇrestavˇeno ˇsest vyhlazovac´ıch t´abor˚ u: Auschwitz-Birkenau (Oswiecim), Belzec, Chelmno, Lublin-Majdanek, Sobibor a Treblinka. 2. ledna 1941 na z´akladˇe tajn´eho rozkazu Reinharda Heydricha, ˇs´efa bezpeˇcnostn´ı sluˇzby SD, byly koncentraˇcn´ı t´abory zaˇrazeny do tˇr´ı skupin. Do prvn´ı skupiny patˇrily t´abory Dachau, Sachsenhausen a Osvˇetim I. Do druh´e skupiny patˇrily t´abory Buchenwald, Flossenb¨ urg, Neuengamme a Osvˇetim II. Do tˇret´ı skupiny patˇrily vyhlazovac´ı t´abory Mauthausen, Majdanek a pozdˇeji tak´e t´abory Auschwitz-Birkenau (Oswiecim) a Bergen-Belsen. [5] ˇ e ve Francii, Belgii a HolandPo ofenz´ıvˇe wehrmachtu padli pod kontrolu nacist˚ u tak´e Zid´ ˇ u poznala francouzskou kolaboraci s sku, pˇredt´ım tak´e v Norsku a D´ansku. Ve Francii ˇrada Zid˚ ˇ ani do tranzitn´ıch t´abor˚ ˇ e byli shromaˇzdov´ reˇzimem nacistick´eho Nˇemecka. Zid´ u a n´akladn´ımi vlaky ˇ u z tˇechto u transportov´ani do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u na u ´zem´ı Polska. Masov´e deportace Zid˚ ´zem´ı ˇ ˇ e z Madarska prob´ıhaly aˇz do ledna 1945, kdy byli transportov´ani Zid´ do t´abora Auschwitz-Birkenau. Lze se opr´avnˇenˇe domn´ıvat, ˇze jiˇz v dobˇe pˇr´ıprav u ´toku na Sovˇetsk´ y svaz byla ot´azka u ´pln´e ˇ u rozhodnuta. Speci´aln´ı jednotky SS a SD Einsatzgruppen v nˇekolika fyzick´e likvidace vˇsech Zid˚ ˇ u. t´ ydnech zmasakrovaly stovky tis´ıc Zid˚ Z protokolu konference ve Wannsee z 20. ledna 1942, kter´e se z´ uˇcastnili ˇs´ef RSHA Reinhard ˇ u v okupovan´e Heydrich a Adolf Eichmann, odpovˇedn´ y za ˇzidovskou selekci, je zn´amo rozm´ıstˇen´ı Zid˚ ˇ celkem o v´ıce neˇz 11 mili´on˚ Evropˇe urˇcen´ ych k likvidaci. Slo u lid´ı. Pˇr´ıkaz o ”koneˇcn´em ˇreˇsen´ı” (Gesamtl¨ osung) ˇzidovsk´e ot´azky vydal Heydrichovi 31. ˇcervence 1941 Hermann G¨oring. Na z´akladˇe tohoto pˇr´ıkazu zaˇcalo systematick´e vyuˇz´ıv´an´ı koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u pro vyhlazov´an´ı ˇzidovsk´eho obyvatelstva. V z´aˇr´ı 1941 byly v koncentraˇcn´ım t´aboˇre v Osvˇetimi poprv´e provedeny masov´e popravy v plynov´ ych komor´ach. Projektantem plynov´ ych komor byl SS-Brigadef¨ uhrer Dr. Ing. Hans Kammler, kter´ y byl ˇs´efem oddˇelen´ı C Hlavn´ıho u ´ˇradu hospod´aˇrsk´e spr´avy SS a pozdˇeji zajiˇsˇtoval v´ yrobn´ı

9

ˇ u prob´ıhala pr˚ program rakety A-4 po stavebn´ı str´ance [9]. Od t´eto chv´ıle likvidace Zid˚ umyslov´ ym tempem a technologi´ı. Velitel t´abora v Osvˇetimi Rudolf H¨oss o tom zanechal svˇedectv´ı. Hlavn´ı vyhlazovac´ı t´abory byly zˇr´ızeny na okupovan´ ych u ´zem´ıch Polska: Chelmno, Belzec, Treblinka, Soˇ u vyvrcholily na jaˇre a v l´etˇe roku 1942, kdy do tˇechto bibor, Osvˇetim, Majdanek. Deportace Zid˚ t´abor˚ u pˇrij´ıˇzdˇely z cel´e okupovan´e Evropy pravideln´e transporty. ˇ u ze Slovenska, v ˇcervenci 1942 z Paˇr´ıˇze, AmsterV bˇreznu 1942 zaˇcala velk´a vlna deportac´ı Zid˚ ˇ u ve stˇredn´ı Evropˇe. 16. ˇr´ıjna 1942 damu a z varˇsavsk´eho ghetta, kde bylo soustˇredˇeno nejv´ıce Zid˚ ˇ ˇ zaˇcala deportace z R´ıma, v dubnu a kvˇetnu 1944 z Madarska. ˇ u nebo k masov´ Kromˇe tˇechto deportac´ı do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u doch´azelo k vraˇzdˇen´ı Zid˚ ym poprav´am pˇri pr˚ uchodu odd´ıl˚ u SS a wehrmachtu okupovan´ ym u ´zem´ım. V dubnu a kvˇetnu 1943 doˇslo k povst´ an´ı ve varˇsavsk´em ghettu. Bylo krut´ ym zp˚ usobem potlaˇceno odd´ıly SS s pomoc´ı kolaborantsk´ ych jednotek Ukrajinc˚ u a Lotyˇs˚ u, jejichˇz antisemitsk´a zuˇrivost d´avala tuˇsit, kam aˇz mohou lid´e ve sv´e zbˇesilosti klesnout. Veden´ı t´abora v Dachau se stalo modelem brut´aln´ıho zach´azen´ı s vˇezni. Pro vˇeznˇe platil tvrd´ ya absurdn´ı disciplin´arn´ı ˇr´ad, prov´azen´ y sv´evoln´ ym psychick´ ym t´ yr´an´ım a fyzick´ ymi tresty, brut´aln´ım terorem proti bezbrann´ ym lidem. Jedin´ ym provinˇen´ım vˇezˇ n˚ u zde ˇcasto byla jen jejich existence. Uvnitˇr koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u existovala pˇr´ısn´a hierarchie moci. Po roce 1936 byli do koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u odesl´an´ı tak´e krimin´aln´ı zloˇcinci, jimˇz se obvykle svˇeˇrovalo vnitˇrn´ı ˇr´ızen´ı t´abor˚ u. Vytvoˇril se tak vztah mezi katem a bezmocnou obˇet´ı, atmosf´era strachu a vz´ajemn´eho ud´av´an´ı, coˇz jeˇstˇe zhorˇsilo souˇzit´ı mezi vˇezni. Zaveden´ı rozliˇsovac´ıch znak˚ u pro r˚ uzn´e kategorie vˇezˇ n˚ u (ˇcerven´ y troj´ uheln´ık pro politick´e vˇeznˇe, r˚ uˇzov´ y pro homosexu´aly, zelen´ y pro krimin´aln´ı zloˇcince, ˇcern´ y pro asoci´aly, fialov´ y pro Svˇedky Jeˇ hovovy, ˇzlut´ y pro Zidy) mˇelo zabr´anit vzniku solidarity mezi vˇezni a odpov´ıdalo klasifikaˇcn´ı logice nacist˚ u. Po roce 1940 koncentraˇcn´ı t´abory zaˇcaly vznikat tak´e na okupovan´ ych u ´zem´ıch a postupnˇe se mˇenila jejich funkce. Vˇetˇsina z nich zaˇcala fungovat rovnˇeˇz jako t´abory pro zajatce. Poˇcet vˇeznˇen´ ych v koncentraˇcn´ıch t´aborech radik´alnˇe vzrostl tak´e v souvislosti s v´aleˇcnou psych´ozou. Kromˇe toho vzrostl poˇcet vykonan´ ych trest˚ u smrti, coˇz mˇelo zv´ yˇsit zastraˇsovac´ı u ´ˇcinek t´abor˚ u. V roce 1942 doˇslo k dalˇs´ı zmˇenˇe funkce koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u. V bˇreznu 1942 byly koncentraˇcn´ı t´abory podˇr´ızeny hospod´aˇrsk´emu veden´ı SS, kter´e se pot´ ykalo s nedostatkem pracovn´ıch sil. Zhorˇsuj´ıc´ı se z´asobovac´ı podm´ınky b´ yvaly v t´aborech ˇcasto ˇreˇseny fyzickou likvidac´ı urˇcit´eho poˇctu vˇezˇ n˚ u. Pr´ace vˇezˇ n˚ u se vˇetˇsinou soustˇredila na leteckou v´ yrobu, jak tomu bylo napˇr. v podzemn´ıch d´ıln´ach koncentraˇcn´ıho t´abora v Buchenwaldu. Ve v´aleˇcn´ ych letech vznikly koncentraˇcn´ı t´abory vybaven´e plynov´ ymi komorami s oxidem uhelnat´ ym a ve vyhlazovac´ım t´aboˇre Auschwitz-Birkenau s otravn´ ym plynem Zyklon B (hydrogenkyanid), vyr´abˇen´ ym nˇemeckou firmou IG Farben a ˇceskou firmou Draslovka v Kol´ınˇe. Tato jedovat´a l´atka je ve zm´ınˇen´e ˇcesk´e firmˇe vyr´abˇena dodnes pod n´azvem Uragan D2. Pro p´alen´ı mrtv´ ych tˇel byla postavena krematoria. Existovaly koncentraˇcn´ı t´abory, v nichˇz byli

10

lid´e muˇceni a zab´ıjen´ı brut´aln´ım a nelidsk´ ym zp˚ usobem, zniˇcuj´ıc´ı pr´ac´ı nebo ”l´ekaˇrsk´ ymi” pokusy, kter´e zde z povˇeˇren´ı SS vykon´avali r˚ uzn´ı, ˇcasto sadistiˇct´ı, pseudovˇedci a ”l´ekaˇri”. Auschwitz-Birkenau byl vedlejˇs´ım t´aborem t´abora v Osvˇetimi. Osvˇetim (polsky Oswiecim) leˇz´ı asi 30 kilometr˚ u jihov´ ychodnˇe od mˇesta Katowice. Vyhlazovac´ı t´abor Birkenau leˇzel v baˇzinat´e krajinˇe nedaleko obce Rajsko. Cel´ y komplex byl rozdˇelen na ˇzensk´ y, rodinn´ y, muˇzsk´ y a cik´ansk´ y t´abor. Ke spalov´an´ı mrtvol se pouˇz´ıvala ˇctyˇri krematoria a v roce 1944 spalovac´ı j´ama. Ve dˇrevˇen´ ych bar´ac´ıch o d´elce asi 40 metr˚ u bylo ubytov´ano asi 400 aˇz 600 vˇezˇ n˚ u. Voda byla pouze na nˇekolika m´ıstech mezi bloky. Vˇsude byla znaˇcn´a neˇcistota, kter´a byla zdrojem r˚ uzn´ ych nemoc´ı vˇcetnˇe skvrnit´eho a bˇriˇsn´ıho tyfu. V Birkenau se prov´adˇely experimenty na lidech pomoc´ı oˇckov´an´ı vybran´ ych vˇezˇ n˚ u. V nemocniˇcn´ım bloku se prov´adˇela selekce a oslaben´ı pacienti byli pos´ıl´ani do plynov´ ych komor. [5] Nejuboˇzejˇs´ımi tvory v t´aboˇre Birkenau byly ˇzeny. Mˇely dohola ostˇr´ıhan´e vlasy, chodily ve ˇspinav´ ych c´arech hadr˚ u a doz´ıraly na nˇe nˇemeck´e prostitutky, kter´e byly oznaˇceny ˇcern´ ym troj´ uheln´ıkem jako asoci´aln´ı ˇzivly. Sadismus tˇechto dozorkyˇ n se projevoval tak´e t´ım, ˇze vˇezeˇ nkynˇe byly t´ yr´ any hladem a ˇz´ızn´ı. [5] ˇ Zivot vˇezˇ n˚ u z´avisel na rozhodnut´ı SS-hauptsturmf¨ uhrera Dr. Josefa Mengeleho, kter´ y vystudoval medic´ınu, z´ıskal doktor´at filozofie u antisemitsk´eho profesora T. Mollisona, a v roce 1937 ´ zaˇcal pracoval v Ustavu pro v´ yzkum dˇediˇcnosti, biologie a rasov´e ˇcistoty ve Frankfurtu. V kvˇetnu 1937 Mengele vstoupil do NSDAP, v roce 1938 se stal pˇr´ısluˇsn´ıkem SS. V roce 1940 vstoupil do Waffen-SS a jeden rok pracoval v u ´ˇradu SS pro rasy a pˇres´ıdlen´ı, kde zkoumal rasovou vhodnost Pol´ak˚ u. V polovinˇe roku 1941 byl pˇreloˇzen na Ukrajinu a v roce 1942 byl zranˇen, za coˇz byl vyznaˇ men´an Zelezn´ ym kˇr´ıˇzem prvn´ıho stupnˇe. Nakonec byl pˇrevelen nazpˇet k Otmarovi von Verschuerovi do Frankfurtu. Ten ho pˇrivedl k pr´aci v koncentraˇcn´ıch t´aborech. V kvˇetnu 1932 Mengele odjel do Osvˇetimi. [6] Selekce se kromˇe Josefa Mengeleho u ´ˇcastnili tak´e dalˇs´ı l´ekaˇri, SS-Obersturmf¨ uhrer Dr. Fritz Klein, l´ekaˇr ˇzensk´eho t´abora SS-Hauptsturmf¨ uhrer Dr. Entress Friedrich Karl Hermann, SSObersturmf¨ uhrer Dr. Thilo Heinz, SS-Obersturmf¨ uhrer Dr. Johan Paul Kremmer a dalˇs´ı. [5] Na jednu stranu vyˇradili vˇeznˇe urˇcen´e do plynov´ ych komor, na druhou stranu ty, kteˇr´ı mˇeli jeˇstˇe ˇ nadˇeji. Zeny pracovaly v r˚ uzn´ ych komandech, pˇri stavbˇe silnic, pˇri odkl´ızen´ı trosek, pˇri poln´ıch prac´ıch vˇzdy deset hodin dennˇe. Jejich strava byla sloˇzena z odvaru k´avy, v poledne z jednoho litru tuˇr´ınov´e pol´evky a pak ze tˇr´ı set gram˚ u chleba a k´avy. Vˇetˇsina ˇzen kv˚ uli neˇcistotˇe, podv´ yˇzivˇe a vysiluj´ıc´ı pr´aci brzy onemocnˇela skvrnit´ ym tyfem. Kdo nebyl r´ano schopen nastoupit do pr´ace, byl pˇrem´ıstˇen do bloku smrti, ”sbˇern´eho m´ısta” pro plynov´e komory. Ve sv´ ych posledn´ıch okamˇzic´ıch ˇzivota tyto lid´e straˇsnˇe trpˇeli ranami, kopanci, hladem, ˇz´ızn´ı. [5] Obˇeti selekc´ı nastoupily v t´aboˇre Auschwitz-Birkenau pˇr´ımo z rampy na n´adraˇz´ı do n´akladn´ıch aut, kter´e je odv´aˇzely ihned k plynov´e komoˇre. Za posledn´ım vozem jel sanitn´ı v˚ uz, v nˇemˇz ale nesedˇeli l´ekaˇri, ale pˇr´ısluˇsn´ık SS, kter´ y dohl´ıˇzel na pˇrepravu plechovek s Zyklonem B. Kdyˇz po nˇekolika minut´ach kolona vozidel zastavila pˇred plynovou komorou, pˇr´ısluˇsn´ıci SS pom´ahali lidem pˇri vystupov´an´ı. Dokonce je upozorˇ novali, aby vystupovali z n´akladn´ıch voz˚ u pomalu a opatrnˇe. Pak jim ozn´amili, aby se odebrali do koupelny, kde se maj´ı osprchovat pˇred pˇrijet´ım do t´abora. Vˇetˇsinou nic netuˇs´ıc´ı lid´e vstoupili do m´ıstnosti, kter´a mˇela kapacitu aˇz tis´ıc osob, v n´ıˇz museli odloˇzit sv´e ˇsaty. Pak dostali kousek m´ ydla a ruˇcn´ık. Z t´eto m´ıstnosti vedly schody dol˚ u do jin´e m´ıstnosti, kde byl u stropu vˇetˇs´ı poˇcet sprch. Nejprve do t´eto m´ıstnosti byly posl´any ˇzeny se sv´ ymi dˇetmi, pak za nimi n´asledovali muˇzi. Mezit´ım

11

nˇekter´ y pˇr´ısluˇsn´ık SS vystoupil na plochou stˇrechu a vysypal obsah plechovky s Zyklonem B do kan´alu ve stropˇe, kter´ y u ´stil do sprch. Vzduch v m´ıstnosti byl vlaˇzn´ y, aby se mohl kyanovod´ık rychleji ˇs´ıˇrit. Bˇehem pˇeti, nejv´ yˇse deseti minut byli vˇsichni lid´e usmrceni. Po asi deseti minut´ach byla spuˇstˇena ventilace, kter´a jedovat´ y plyn ods´ala. Do m´ıstnosti nastoupili vˇezˇ nov´e ze zvl´aˇstn´ıho komanda, jejichˇz u ´kolem bylo shrom´aˇzdit odloˇzen´e vˇeci a mrtv´ ym ostˇr´ıhat vlasy. Speci´aln´ı skupina ˇ vˇezˇ n˚ u a zubn´ıch technik˚ u vylamovala mrtv´ ym lidem zlat´e korunky, kter´e se pak shromaˇzdovaly a ˇ pˇretavovaly do zlat´ ych cihel. Tyto zlat´e cihly se odes´ılaly do R´ıˇssk´e banky v Berl´ınˇe. Mrtvoly byly sp´aleny v krematori´ıch, ˇctyˇrech dlouh´ ych budov´ach s vysok´ ym ˇctverhrann´ ym kom´ınem. Celkem v Birkenau bylo 12 pec´ı s 48 spalovac´ımi komorami. Zpopelˇ nov´an´ı mrtvol trvalo 15 minut. Takto mohlo b´ yt bˇehem 24 hodin provozu sp´aleno asi 9000 lid´ı. Pˇresto kapacita pec´ı nestaˇcila a mrtvoly byly p´aleny tak´e na velk´ ych hranic´ıch. [5] V noci z 8. na 9. bˇrezna 1944 bylo v Birkenau povraˇzdˇeno a sp´aleno 3792 nevinn´ ych ˇceskoslovensk´ ych obˇcan˚ u, kteˇr´ı sem byli pˇrevezeni z ghetta v Terez´ınˇe. [5] Odhaduje se, ˇze koncentraˇcn´ımi t´abory proˇslo asi 20 mili´on˚ u lid´ı. Na syst´emu koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u, od dohledu nad transporty aˇz po zodpovˇednost za jejich existenci, ˇr´ızen´ı a vraˇzdˇen´ı, se pod´ılelo asi kolem mili´onu Nˇemc˚ u. Dodnes z˚ ust´avaj´ı nezodpovˇezeny ot´azky, kde se v tˇechto lidech vzala takov´a bestialita, proˇc se tolik lid´ı pod´ılelo na vraˇzdˇen´ı, kam zmizelo svˇedom´ı a zodpovˇednost za sv´e ˇciny. N´asil´ı nacistick´eho reˇzimu se neomezilo pouze na koncentraˇcn´ı a pozdˇeji vyhlazovac´ı t´abory. Pronikalo celou spoleˇcnost´ı Tˇret´ı ˇr´ıˇse. Poˇc´atky lze naj´ıt jiˇz v ˇcervenci roku 1933, kdy byla z´akonem umoˇznˇena sterilizace, doˇslo k odsouzen´ı duˇsevn´ıch chorob a fakticky byla umoˇznˇena segregace a likvidace fyzicky a ment´alnˇe postiˇzen´ ych lid´ı. Koncem roku 1939 byla schv´alena euthanasie nikoliv na z´akladˇe svobodn´e volby, ale na z´akladˇe rozhodnut´ı, coˇz pozdˇeji v letech 1940 a 1941 umoˇznilo fyzickou likvidaci chovanc˚ u psychiatrick´ ych l´eˇceben. Takto bylo zabito asi 120 tis´ıc pacient˚ u, dokud reˇzim nebyl donucen podobn´e akce zastavit v d˚ usledku vlny protest˚ u ze strany c´ırkv´ı. Stejnˇe miziv´ ym smyslem pro hodnotu lidsk´eho ˇzivota se vyznaˇcovalo chov´an´ı v´ ykonn´ ych org´an˚ u ˇ u. na okupovan´ ych u ´zem´ıch, kde doch´azelo k masov´emu vyhlazov´an´ı Zid˚ Podle nacistick´e ideologie byl lidsk´ y ˇzivot ”ne´arijsk´eho” jedince povaˇzov´an t´emˇeˇr za bezcenn´ y. Nˇemci byli nacistick´ ym reˇzimem pˇresvˇedˇcov´ani o vlastn´ı rasov´e nadˇrazenosti, d´ıky n´ıˇz ˇrada z nich ˇ ıˇse. vˇeˇrila, ˇze jsou chr´anˇeni pˇred trestem za jak´ ykoliv krut´ y ˇcin, pokud byl ospravedlnˇen z´ajmem R´ V Polsku byla zniˇcena n´arodn´ı kultura, doˇslo k uzavˇren´ı vˇsech ˇskol, odstranˇen´ı univerzitn´ıho vzdˇel´an´ı, omezen´ı gramotnosti. Barbarsky byly niˇceny n´arodn´ı hodnoty a obyvatel´e Polska se stali ˇ e a v´ pouh´ ymi otroky nˇemeck´ ych p´an˚ u. Fyzicky byli zlikvidov´ani Zid´ yznamn´ı pˇredstavitel´e polsk´e n´arodn´ı kultury. 1. srpna 1944 vypuklo varˇsavsk´e povst´an´ı, jemuˇz velel gener´al Bor-Komorski. Po dvou mˇes´ıc´ıch zuˇriv´ ych boj˚ u za podpory dˇelostˇrelectva a letectva bylo varˇsavsk´e povst´an´ı krvavˇe potlaˇceno. Na polsk´e stranˇe padlo 180 tis´ıc lid´ı. 30. z´aˇr´ı 1944 povstalci sloˇzili zbranˇe. Hitler ale chtˇel povst´an´ı vyuˇz´ıt k roztrˇzce mezi Sovˇety a Pol´aky. Vzbouˇrenci byli povaˇzov´ani za zajatce a byli um´ıstˇeni do zajateck´ ych t´abor˚ u a nikoliv do koncentraˇcn´ıch vyhlazovac´ıch t´abor˚ u. Rud´a arm´ada se zastavila na Visle. Stalin pˇrenechal Nˇemc˚ um starost o likvidaci varˇsavsk´eho povst´an´ı.

12

Bˇehem krvav´eho potlaˇcen´ı varˇsavsk´eho povst´an´ı nacist´e mimo jin´e vyp´alili d˚ um a zcela zniˇcili knihovnu a osobn´ı dopisy v´ yznamn´eho polsk´eho matematika Waclawa Sierpinsk´eho (14.3. 1882 21.10. 1969). Sierpinski pozdˇeji popsal tyto tragick´e ud´alosti ve sv´e pˇredn´aˇsce na Jagellonsk´e univerzitˇe v Krakovˇe v roce 1945. Uvedl, ˇze jeden z jeho nejstarˇs´ıch student˚ u Stanislaw Ruziewicz byl v ˇcervenci 1941 nacisty zavraˇzdˇen. Vynikaj´ıc´ı matematik a uˇcitel profesor Jan Kazimierz byl z Univerzity ve Lvovˇe propuˇstˇen. V roce 1943 byl nacisty zavraˇzdˇen jeden z vynikaj´ıc´ıch Sierpinsk´eho student˚ u Stanislaw Saks, kter´ y byl asistentem na Varˇsavsk´e univerzitˇe a stal se jedn´ım z pˇredn´ıch expert˚ u na svˇetˇe v teorii integr´al˚ u. V roce 1942 byl nacisty zavraˇzdˇen dalˇs´ı z Sierpinsk´eho student˚ u Adolf Lindenbaum, kter´ y byl vynikaj´ıc´ım autorem prac´ı o teorii mnoˇzin a asistentem na Varˇsavsk´e univerzitˇe. Zavraˇzdˇen byl tak´e Schauder. V d˚ usledku v´alky a v´aleˇcn´ ych u ´trap zemˇreli Sierpinsk´eho kolegov´e Dickstein a Zaremba. Sierpinski uvedl, ˇze v´ıce neˇz polovina matematik˚ u, kter´a pˇredn´aˇsela na polsk´ ych akademick´ ych ˇskol´ach, byla nacisty zavraˇzdˇena. Polsk´a matematika ztratila ˇradu ˇspiˇckov´ ych a potenci´aln´ıch odborn´ık˚ u v teorii mnoˇzin a topologii. Nacistick´e barbarstv´ı zp˚ usobilo nen´avratn´e materi´aln´ı ztr´aty. Byla vyp´alena knihovna Varˇsavsk´e univerzity, kter´ y obsahovala nˇekolik tis´ıc svazk˚ u ˇcasopis˚ u, matematick´ ych knih a tis´ıce pˇretisk˚ u matematick´ ych prac´ı r˚ uzn´ ych autor˚ u. T´emˇeˇr veˇsker´a vyd´an´ı ˇcasopisu Fundamenta Mathematica (32 roˇcn´ık˚ u) a deset svazk˚ u Mathematical Monography bylo zcela sp´aleno. Soukrom´e knihovny vˇsech ˇctyˇr profesor˚ u matematiky Varˇsavsk´e univerzity a ˇrada rukopis˚ u jejich prac´ı bylo bˇehem nacistick´eho bˇesnˇen´ı sp´aleno. [X4] 6. ˇcervna 1941, jeˇstˇe pˇred napaden´ım Sovˇetsk´eho svazu, nejvyˇsˇs´ı velen´ı wehrmachtu vydalo rozkaz zastˇrelit politick´e komisaˇre Rud´e arm´ady, kteˇr´ı padnou do zajet´ı. Likvidace sovˇetsk´ ych v´aleˇcn´ ych zajatc˚ u mˇela zas´ahnout nejen ˇr´ıd´ıc´ı k´adry sovˇetsk´eho st´atu, ale mˇela zmˇenit demografickou strukturu Sovˇetsk´eho svazu, aby se umoˇznila jeho germanizace. Sovˇetˇst´ı zajatci byli vystaveni hladovˇen´ı a nemoc´ım, zach´azelo se s nimi h˚ uˇre neˇz s hospod´aˇrsk´ ymi zv´ıˇraty, protoˇze byly reˇzimem povaˇzov´ani za m´enˇecenn´e a neˇz´adouc´ı. Pro stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropu byl pˇrijat Generalplan Ost, kter´ y byl vypracov´an koncem roku 1941 a v pr˚ ubˇehu roku 1942. Tento pl´an byl spojen s pl´any na koneˇcn´e ˇreˇsen´ı, kdy mˇelo doj´ıt k fyzick´e modifikaci vztah˚ u mezi n´arody okupovan´ ych oblast´ı v´ ychodn´ı Evropy. ˇ ıˇse rozbit´ım Polska a zniˇcen´ım Generalplan Ost vych´azel z u ´zemn´ıch zisk˚ u smˇerem na v´ ychod od R´ Sovˇetsk´eho svazu jako st´atu. C´ılem bylo zajistit rozs´ahl´e u ´zemn´ı zisky a budouc´ı bezpeˇcnost Nˇemecka smˇerem na v´ ychod. Pl´an pˇredpokl´adal eliminaci p˚ uvodn´ıho obyvatelstva a pˇres´ıdlen´ı germ´ansk´eho obyvatelstva na nov´a u ´zem´ı, kter´a by tvoˇrila hranici nˇemeck´eho imp´eria s Asi´ı. ? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, 17.10. 1941 veˇ cer host´e: ˇr´ıˇssk´ y ministr dr. Todt, gauleiter Sauckel (..) Domorodci? Zaˇcneme je pros´ıvat. Rozkladn´ y ˇzidovsk´ y ˇzivel zcela vylouˇc´ıme. Dojem, jak´ y jsem z´ıskal na B´ıl´e Rusi, byl lepˇs´ı neˇz na Ukrajinˇe. Do rusk´ ych mˇest nep˚ ujdeme, ta mus´ı kompletnˇe vymˇr´ıt. Zde nemus´ıme m´ıt v´ yˇcitky svˇedom´ı. Nebudeme se vˇz´ıvat do role ch˚ uvy, v˚ uˇci tˇemto lidem nem´ ame v˚ ubec ˇza ´dn´e povinnosti. Vylepˇsit obytn´ y d˚ um, vychytat vˇsi, nˇemeck´e uˇcitele, noviny? Ne! Radˇeji zavedeme rozhlas, zcela z´ avisl´ y na n´ as. Jinak ty lidi jen nauˇc´ıme rozezn´ avat dopravn´ı znaˇcky, aby n´ am nebˇehali pod auta! Svoboda pro tyto lidi znamen´ a, ˇze se budou m´ yt jen ve sv´ atek. Kdyˇz pˇrijdeme s m´ ydlem, nez´ısk´ ame jejich sympatie. Museli by zmˇenit zp˚ usob myˇslen´ı. M´ ame jen jeden u ´kol: germanizaci pˇres´ıdlen´ım Nˇemc˚ u. Na ˇ n´ domorodce se budeme d´ıvat jako na Indi´ any. Kdyby tito lid´e nad n´ ami zv´ıtˇezil, bud am B˚ uh milostiv. Nen´ avist? Ne, tu nezn´ ame; jedn´ ame jen racion´ alnˇe. Oni vˇsak jednaj´ı z komplexu m´enˇecennosti poraˇzen´eho. (..) [3]

? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, 27.7.1941 veˇ cer

13

(..) Jih Ukrajiny, zvl´ aˇstˇe Krym, mus´ı b´ yt os´ıdlen v´ yhradnˇe Nˇemci. Je pro mˇe velmi snadn´e odsunout tamn´ı obyvatelstvo kamkoli jinam. Nˇemeck´ y osadn´ık bude ozbrojen´ ym sedl´ akem, k tomu pˇrid´ am vyslouˇzilce, aˇt jsou spˇr´ıznˇeni jakkoliv. T´ım z´ısk´ ame podd˚ ustojnick´ y sbor, kter´ y potˇrebujeme. V budoucnosti budeme m´ıt st´ alou arm´ adu o s´ıle 1,5 aˇz 2 mili´ ony muˇz˚ u. Odchodem dvan´ actiroˇca ´k˚ u ˇ ıˇse, pokud jsou ze selsk´eho budeme m´ıt kaˇzd´ ym rokem k dispozici 30 aˇz 40 tis´ıc vyslouˇzilc˚ u. Jim d´ a R´ rodu, k dispozici plnˇe vybaven´ y statek. Zemˇe n´ as nestoj´ı nic, mus´ıme jen postavit d˚ um. Tuto usedlost si selˇst´ı synkov´e, jimiˇz chci zemi zabydlit, ”koup´ı” svou dvan´ actiletou sluˇzbou; posledn´ı dva roky se uˇz budou pˇripravovat na rolniˇcen´ı (..) [3]

? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, noc z 8. na 9.8. 1941, noc z 9. na 10.8. 1941, 10.8. 1941 v poledne, 10.8. veˇ cer, noc z 10. na 11.8. 1941 ˇ ıˇse budou bydlet v kr´ (..) Budovatel´e R´ asn´ ych domech. Nˇemeck´e u ´ˇrady a sluˇzebny budou s´ıdlit v pˇrekr´ asn´ ych budov´ ach, guvern´eˇri v pal´ ac´ıch. Okolo sluˇzeben vznikne vˇsechno, co je zapotˇreb´ı. Kolem mˇest bude ve vzd´ alenosti 30 aˇz 40 km zaloˇzen prstenec kr´ asn´ ych vesnic, spojen´ ych s nejlepˇs´ımi d´ alnicemi. D´ al bude n´ asledovat jin´ y svˇet, v nˇemˇz nech´ ame Rusy ˇz´ıt, jak chtˇej´ı. (..) (..) Zabereme jen tu nejlepˇs´ı p˚ udu. Baˇziny nebudeme osidlovat. M˚ uˇzeme tam postavit ohromn´ a vojensk´ a cviˇciˇstˇe o rozloh´ ach 350 aˇz 400 km, s ˇrekami a vˇsemi pˇrek´ aˇzkami, jeˇz pˇr´ıroda stav´ı do cesty vojsku. (..) [3]

? V˚ udc˚ uv hlavn´ı stan, noc z 19. na 20.8.1941 (..) Ukrajina a Povolˇz´ı se jednou stanou obilnicemi Evropy. Budeme tam skl´ızet mnohon´ asobek toho, co na t´eto p˚ udˇe roste nyn´ı. A pˇritom Rusko za cara se sv´ ymi 170 mili´ ony lid´ı nikdy netrpˇelo hladem. Evropu ˇ edsko jednoho dne nebude cht´ıt dod´ budeme z´ asobovat i ˇzelezem. Kdyˇz Sv´ avat, dobr´ a, vezmeme rudu z V´ ychodu. Belgick´ y pr˚ umysl m˚ uˇze sv´e levn´e v´ yrobky denn´ı potˇreby mˇenit za obil´ı z tˇechto oblast´ı. M˚ uˇzeme vz´ıt naˇse chud´e dˇelnick´e rodiny napˇr´ıklad z Durynska a Kruˇsn´ ych hor a d´ at jim velk´e prostory. (..) [3]

Uskuteˇcnˇen´ı tohoto pl´anu poˇc´ıtalo s obdob´ım asi tˇriceti let. Des´ıtky mili´on˚ u lid´ı se mˇely st´at ˇ u a dalˇs´ıch minoritn´ıch souˇc´ast´ı tohoto procesu, kter´ y poˇc´ıtal z fyzick´ ym vyhlazen´ım vˇsech Zid˚ skupin, s pˇresuny slovansk´eho obyvatelstva, s obsazen´ım takto uvolnˇen´ ych u ´zem´ı germ´ansk´ ym obyvatelstvem. C´ılem bylo vytvoˇrit novou demografickou mapu stˇredn´ı a v´ ychodn´ı Evropy a vytvoˇren´ı nov´e soci´aln´ı hierarchie. Generalplan Ost nikdy nebyl definitivnˇe dopracov´an a nemohl b´ yt realizov´an aˇz do konce, protoˇze 2. svˇetov´a v´alka se por´aˇzkou wehrmachtu u Stalingradu dostala do nov´e f´aze. Ale ˇc´ast, kterou se Nˇemecku podaˇrilo uskuteˇcnit, dostateˇcnˇe potvrdila jeho koneˇcn´e c´ıle a z´amˇery. Jednou ze z´asadn´ıch nezodpovˇezen´ ych ot´azek svˇedom´ı lidstva z˚ ust´av´a, proˇc nikdo, kdo mˇel k tomu moc, nezas´ahl, aby genocidu zastavil. Vˇedom´ı ud´alost´ı za nˇemeck´e okupace bylo sice pˇribliˇzn´e, ˇ adn´a mocnost na svˇetˇe nem˚ ale dostaˇcuj´ıc´ı. Z´ uˇze pro sebe poˇzadovat m´ırnˇejˇs´ı rozsudek obhajobou, ˇ an´ı Zid˚ ˇ u br´anily moˇze o niˇcem nevˇedˇela. Znepokojuj´ıc´ı je domnˇenka, ˇze z´asah˚ um proti vyvraˇzdov´ censk´e z´ajmy nebo strategick´e kalkulace. Podle odhad˚ u zpracovan´ ych v´ıtˇezn´ ymi mocnostmi a pˇredloˇzen´ ych norimbersk´emu tribun´alu bylo ˇ u. Pozdˇejˇs´ı odhady na z´akladˇe u nˇemeck´ ymi nacisty zavraˇzdˇeno asi ˇsest mili´on˚ u Zid˚ ´daj˚ u sb´ıran´ ych po desetilet´ı uv´adˇej´ı rozmez´ı od 5,3 mili´onu do 6 mili´on˚ u lid´ı.

10

Kolaborace s nacisty

Temnou str´ankou dˇejin vˇsech okupovan´ ych zem´ı byla kolaborace ˇrady lid´ı s nˇemeck´ ym reˇzimem. Pod´ıl na ”koneˇcn´em ˇreˇsen´ı” st´atn´ımi a civiln´ımi u ´ˇrady a ˇradou jednotlivc˚ u byl motivov´an ideologick´ ym souhlasem s rasistickou politikou nacistou, jednak politick´ ymi nebo hmotn´ ymi v´ yhodami a

14

tak´e strachem a zbabˇelost´ı. V z´apadn´ı Evropˇe kolaborovalo s nacisty asi 125 tis´ıc lid´ı. Ve v´ ychodn´ı Evropˇe slouˇzilo v jednotk´ach zbran´ı SS (Waffen-SS) v letech 1941 aˇz 1944 zhruba 200 tis´ıc lid´ı. Vˇetˇsina obyvatelstva okupovan´ ych u ´zem´ıch, pokud se aktivnˇe nepod´ılela na zloˇcinech nacist˚ u, pˇrinejmenˇs´ım nacistick´e ˇ u mˇely zloˇciny pasivnˇe tolerovala. Vˇsechny formy kolaborace s nacisty a pod´ılu na persekuci Zid˚ ˇ jeden spoleˇcn´ y faktor: hluboce zakoˇrenˇen´e antisemitsk´e tradice v kˇrestansk´e Evropˇe, kter´e potlaˇcily lidskou solidaritu s touto skupinou obyvatel. V z´apadn´ı Evropˇe bˇehem nˇemeck´e okupace fungovaly vˇsechny civiln´ı org´any st´atn´ı a m´ıstn´ı ˇ an´ı a n´asiln´e deportaci Zid˚ ˇ u se pod´ılela m´ıstn´ı policie a zamˇestnanci ˇzeleznic. spr´avy. Na shromaˇzdov´ V Norsku, D´ansku, Holandsku a Belgii pˇr´ısluˇsn´ıci nacistick´e strany sehr´ali v´ yznamnou roli pˇri ”arizaci” ˇzidovsk´eho majetku. Kolaborantsk´ y reˇzim v neokupovan´e ˇc´asti Francie zde prosazoval ˇ u. antisemitskou politiku a vyhovˇel stupˇ nuj´ıc´ım se poˇzadavk˚ um nacist˚ u na persekuci a deportaci Zid˚ ˇ Faˇsistick´e reˇzimy na Slovensku, v Madarsku, Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku a It´alii se drˇzely vlastn´ı antisemitsk´e politiky. Ale pozdˇeji pod tlakem nacistick´eho Nˇemecka se tak´e zaˇcaly pod´ılet na ”koneˇcn´em ˇreˇsen´ı”. Na okupovan´ ych zem´ıch Sovˇetsk´eho svazu byl nˇemeck´ y wehrmacht ˇc´ast´ı obyvatelstva a c´ırkvemi zprvu v´ıt´ an jako osvoboditel od komunistick´e nadvl´ady. Zˇrejmˇe z tohoto d˚ uvodu se nˇemeck´e spr´avˇe podaˇrilo z´ıskat podporu m´ıstn´ıho obyvatelstva pˇri realizaci ”koneˇcn´eho ˇreˇsen´ı” ˇzidovsk´e ot´azky. V ˇ v poˇ u bud Estonsku, Litvˇe, Lotyˇssku a na Ukrajinˇe se asi 300 tis´ıc lid´ı pod´ılelo na persekuci Zid˚ ˇ an´ı ˇ mocn´ ych jednotk´ach, v arm´adˇe nebo v jednotk´ach SS. Rada z nich se pˇr´ımo pod´ılela na vyvraˇzdov´ ˇ u nebo pracovala ve vyhlazovac´ıch t´aborech. [X2], [X3] Zid˚ ˇ V Protektor´atu Cechy a Morava tajn´a st´atn´ı policie Gestapo (Geiheime Staatspolizei) vytv´aˇrela s´ıtˇe konfident˚ u s c´ılem zniˇcit nebo alespoˇ n naruˇsit ileg´aln´ı hnut´ı odporu proti nacistick´emu reˇzimu. Zr´adci, udavaˇci a provokat´eˇri se najdou v kaˇzd´e dobˇe. Totalitn´ı reˇzimy nacismu a pozdˇeji komunismu pov´ yˇsily ˇcinnost konfident˚ u na n´astroj a instituci. Konfidenti mˇeli sv´a obˇcansk´a povol´an´ı a svou ˇcinnost´ı ve prospˇech reˇzimu z´ıskali ˇcasto znaˇcn´e finanˇcn´ı a dalˇs´ı v´ yhody. Odpovˇedˇet na ot´azku, proˇc se z ˇclovˇeka st´av´a konfident, nen´ı jednoduch´e ani jednoznaˇcn´e. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech to byl strach z persekuce, z pron´asledov´an´ı, z fyzick´eho a psychick´eho muˇcen´ı, v jin´ ych touha po zisku nebo po dobrodruˇzstv´ı. Konfidentem za nacistick´e okupace se ˇclovˇek obvykle nest´aval z vlastn´ı v˚ ule. Vˇetˇsinou se zpoˇc´atku v´ıce ˇci m´enˇe intenzivnˇe u ´ˇcastnil odbojov´eho hnut´ı a teprve po dopaden´ı a zatˇcen´ı Gestapem nevydrˇzel psychick´ y a fyzick´ y n´atlak. Gestapo takov´e lidi aktivnˇe vyhled´avalo, protoˇze tito lid´e znali organizaci podzemn´ıho hnut´ı, m´ısta sch˚ uzek, ileg´aln´ı byty a lesn´ı u ´kryty, mˇeli mezi ˇcleny odboje sv´e pˇr´atele a zn´am´e, znali spojen´ı ˇ ek, kter´ a ˇcasto i hesla. Ale pˇredevˇs´ım mˇeli d˚ uvˇeru ˇclen˚ u odboje. Clovˇ y nikdy v odboji nep˚ usobil, mohl jen tˇeˇzko do nˇej proniknout. Za zˇrejmˇe nejv´ yznamnˇejˇs´ıho ideov´eho odp˚ urce nacismu lze povaˇzovat komunistick´e hnut´ı. Protikomunistick´ y refer´at praˇzsk´e u ´ˇradovny Gestapa ˇr´ıdil Heinz Jantur, kter´ y byl v roce 1942 za vˇern´e sluˇzby vyznamen´an marˇs´alem Keitelem v´aleˇcn´ ym kˇr´ıˇzem se zkˇr´ıˇzen´ ymi meˇci. Protikomunistick´ y refer´at byl um´ıstˇen ve ˇctvrt´em podlaˇz´ı Petschkova pal´ace. Po vzniku Protektor´atu Gestapo vyˇslo pˇredevˇs´ım z pˇredpokladu, ˇze komunist´e pˇrevezmou metody odboje pˇredevˇs´ım od nˇemeck´ ych komunist˚ u, kteˇr´ı za nacismu jiˇz d´ele neˇz pˇet let pracovali v hlubok´e ilegalitˇe. Nacist˚ um bylo jasn´e, ˇze bez dobˇre organizovan´ ych konfidentsk´ ych s´ıt´ı nedos´ahnou c´ıle. Proto jiˇz na podzim roku 1942 vˇenovali z´ısk´av´an´ı konfident˚ u a na jejich instrukt´aˇz znaˇcn´e prostˇredky.

15

Za zr´adcovskou ˇcinnost dost´avali konfidenti Gestapa podle sv´eho v´ yznamu a u ´spˇech˚ u odmˇenu ve formˇe penˇez a natur´ali´ı. Kmenov´ı d˚ uvˇern´ıci (Vertrauenspersonen) dost´avali st´al´ y plat ve v´ yˇsi 1000 aˇz 4000 korun. Kromˇe nich vedlo Gestapo v evidenci tzv. spolehliv´e osoby (Gew¨ahrspersonen), kteˇr´ı byli pouˇz´ıv´ani pouze k urˇcit´ ym jednotliv´ ym akc´ım a dost´avali za nˇe odmˇenu. Koneˇcnˇe Gestapo vedlo v evidenci inform´atory (Auskunftspersonen, pozdˇeji I-Personen), kteˇr´ı v r˚ uzn´e m´ıˇre pracovali pro Gestapo nebo byli zapojeni v odboji a nedobrovolnˇe byli vyuˇz´ıv´ani Gestapem. ˇ Celkov´ y poˇcet konfident˚ u a zr´adc˚ u nebyl v Protektor´atu Cechy a Morava zanedbateln´ y. Neb´ yt konfident˚ u, sotva by tajn´a st´atn´ı policie Gestapo dos´ahla takov´ ych u ´spˇech˚ u v boji proti ˇcesk´emu ˇ ım podzemn´ımu odboji. Vˇsechny totalitn´ı reˇzimy nutnˇe potˇrebuj´ı sv´e konfidenty a st´atn´ı policii. C´ v´ıce demokracie pronikne do st´atn´ıho syst´emu, t´ım m´enˇe maj´ı konfidentsk´e s´ıtˇe nadˇeji na pˇreˇzit´ı. [8]

11

Hnut´ı odporu

ˇ an´ı mili´on˚ Metodick´e vyvraˇzdov´ u lid´ı v obdob´ı Holocaustu prob´ıhalo bˇehem kr´atk´eho obdob´ı dvou ´ ek nebo nˇejak´a obrana Zid˚ ˇ u proti deportaci do pracovn´ıch a vyhlazovac´ıch t´abor˚ a p˚ ul roku. Utˇ u ˇ e byli vyzv´ani, aby se dostavili na urˇcit´e shromaˇzdiˇstˇe obvykle v m´ıstˇe byla prakticky nemoˇzn´a. Zid´ sv´eho bydliˇstˇe s t´ım, ˇze budou ”pˇres´ıdleni” do ”pracovn´ıch t´abor˚ u” v´ ychodn´ı Evropy. ˇ e nemˇeli do posledn´ı chv´ıle ˇz´adn´e inforPo pˇr´ıjezdu do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u novˇe pˇr´ıchoz´ı Zid´ mace o sv´em budouc´ım osudu. Mimo vyhlazovac´ı t´abory jednotky SS pouˇz´ıvali metodu pˇrekvapen´ı, ˇ kdy Zidy zab´ıjeli na m´ıstˇe. Hnut´ı odporu se tak omezovalo na obch´azen´ı byrokratick´eho apar´atu pˇri registraci a deˇ u. Odv´aˇzn´ı odp˚ ˇ portaci Zid˚ urci nacist˚ u Zidy ukr´ yvali a z´ısk´avali pro nˇe faleˇsn´e doklady, aby se takto zabr´anilo jejich deportaci. Pˇri tˇechto akc´ıch byla nezbytn´a spolupr´ace mezi ˇzidovsk´ ym a neˇzidovsk´ ym obyvatelstvem. Odhaduje se, ˇze t´ımto zp˚ usobem bylo zachr´anˇeno asi 100 tis´ıc ˇzidovsk´ ych rodin a samotn´ ych dˇet´ı. Kdyˇz hnut´ı odporu v z´apadn´ı Evropˇe v˚ uˇci nacistick´e okuˇ u pˇred jejich paci v roce 1943 zes´ılilo, vˇetˇsina jeho aktivit se soustˇredila pˇredevˇs´ım na z´achranu Zid˚ deportac´ı do vyhlazovac´ıch t´abor˚ u. V´ yznamn´e studentsk´e hnut´ı odporu vzniklo v polovinˇe roku 1942 v Nˇemecku. Poˇc´atkem roku 1943 se iluze o neporazitelnosti Nˇemecka rozplynula. Bitva u Stalingradu skonˇcila 31. ledna 1943 por´aˇzkou a zajet´ım zbytk˚ u 6. Paulusovy arm´ady. V t´e dobˇe mal´a skupina student˚ u, vˇetˇsinou z Univerzity v Mnichovˇe, zaˇcala otevˇrenˇe vystupovat proti nacistick´emu reˇzimu. Studenti tvrdili, ˇze v´alka je prohran´a, ˇze u ´spˇechy nacist˚ u ve 30. letech jsou pryˇc a ˇze na rukou nacist˚ u lp´ı krev vraˇzdˇen´ ych ˇ u. V˚ Zid˚ udcem studentsk´eho hnut´ı byli student medic´ıny Hans Scholl (25 let) a jeho sestra Sophie (21 let), studentka biologie a filozofie. Hans Scholl v roce 1933 vstoupil do Hitlerjugend, ale brzy byl otˇresen barbarstv´ım a nehum´annost´ı nacist˚ u. Lid´e, kteˇr´ı nikdy neˇzili v totalitn´ım reˇzimu, tˇeˇzko ch´apou jak obt´ıˇzn´e a zejm´ena nebepezneˇcn´e bylo organizovat odpor proti vl´adˇe. Nacistick´a moc podobnˇe jako pozdˇeji komunistick´a moc byla organizov´ ana zhora dol˚ u. Udrˇzet si dobr´e zamˇestn´an´ı, z´ıskat lepˇs´ı postaven´ı nebo jin´e v´ yhody znamenalo b´ yt ˇclenem nacistick´e strany NSDAP. Po n´astupu nacist˚ u k moci byl ned˚ uvˇeryhodn´ y nebo ˇ dokonce podezˇrel´ y kaˇzd´ y, kdo nebyl ˇclenem NSDAP. Rada Nˇemc˚ u a pozdˇeji tak´e ˇrada lid´ı na okupovan´ ych u ´zem´ıch spolupracovala s tajnou st´atn´ı polici´ı Gestapem a don´aˇsela r˚ uzn´e informace o sv´ ych spolupracovn´ıc´ıch, sousedech, zn´am´ ych nebo dokonce pˇr´atel´ıch a pˇr´ıbuzn´ ych. Kdokoliv nˇejak vystupoval proti reˇzimu, mohl se brzy dostat do v´aˇzn´ ych probl´em˚ u. Bˇehem vl´ady Tˇret´ı ˇr´ıˇse bylo v´ıce

16

neˇz 5000 Nˇemc˚ u popraveno jen kv˚ uli tomu, ˇze udˇelalo vtip na V˚ udce nebo poslouchalo rozhlasov´e vys´ıl´an´ı z Velk´e Brit´anie. Studenti Hans a Sophia Schollovi, jejich pˇr´atel´e Willy Graf, Alexandr Schmoller a docent filozofie mnichovsk´e univerzity Kurt Huber vytvoˇrili v Mnichovˇe skupinu B´ıl´a r˚ uˇze. Tito lid´e byli motivov´ani sv´ ym n´aboˇzensk´ ym pˇresvˇedˇcen´ım a v˚ ul´ı oˇcistit jm´eno nˇemeck´eho n´aroda. Od roku 1942 vyv´ıjeli informaˇcn´ı aktivitu protest˚ u t´ım, ˇze rozˇsiˇrovali let´aky, v nichˇz volali po reformˇe cel´eho politick´eho syst´emu. Na rozhran´ı let 1942 a 1943 skupina otevˇrenˇe vyz´ yvala k sabot´aˇzi nˇemeck´eho v´aleˇcn´eho u ´sil´ı. V l´etˇe 1942 vˇetˇsina student˚ u medic´ıny z Univerzity v Mnichovˇe odjela na tˇr´ımˇes´ıˇcn´ı studijn´ı cestu na ruskou frontu. Mezi nimi bylo tak´e nˇekolik ˇclen˚ u hnut´ı B´ıl´a r˚ uˇze. Na frontˇe vidˇeli hr˚ uzy ˇ ˇ u a od v´alky a neuvˇeˇriteln´a zvˇerstva Nˇemc˚ u p´achan´a na Zidech. Byli svˇedky bit´ı a muˇcen´ı Zid˚ voj´ak˚ u se doslechli spolehliv´a svˇedectv´ı o masov´ ych vraˇzd´ach. V listopadu 1942 se studenti vr´atili do Nˇemecka. V u ´noru 1943 bavorsk´ y gauleiter (oblastn´ı v˚ udce) Paul Geisler mˇel na Univerzitˇe pˇredn´aˇsku. ˇ ıˇsi Mimo jin´e prohl´asil, ˇze nˇemeck´e studentky by m´ısto mrh´an´ı ˇcasu studiem mˇely dˇelat dˇeti pro R´ a dodal: ”Pokud nˇekter´a z d´ıvek pro nedostatek kr´asy nem˚ uˇze naj´ıt partnera, osobnˇe kaˇzd´e najdu nˇekter´eho ze sv´ ych poboˇcn´ık˚ u.” Kdyˇz se pot´e nˇekter´e d´ıvky pokusily z pˇredn´aˇsky odej´ıt, byly okamˇzitˇe zatˇceny Gestapem. Sourozenci Schollovi byli zatˇceni v polovinˇe u ´nora 1943. 22. u ´nora byli postaveni pˇred nacion´alnˇe socialistick´ y lidov´ y soud (Volksgerichtshof). Tento soud se zab´ yval v´ yluˇcnˇe pˇr´ıpady zrady V˚ udce a nacistick´e strany. Pˇredsedou soudu byl Roland Freisler, schopn´ y pr´avn´ık a obdivovatel V˚ udce. Freislerovy v´ ystupy v soudn´ı s´ıni se d´ıky filmov´ ym z´abˇer˚ um staly dodnes hr˚ uznou legendou. Na obvinˇen´e a obh´ajce bˇehem procesu ˇrval a zastraˇsoval svˇedky. Pro svoji povahu byl oznaˇcov´an jako ”zuˇriv´ y Roland”. 22. u ´nora 1943 v Mnichovˇe Roland Freisler pˇredsedal procesu s Hansem a Sophi´ı Schollov´ ych a s jejich pˇr´ıtelem Christophem Probstem. Vˇsichni byli obvinˇeni z velezrady. Po ˇctyˇrech hodin´ach soudn´ıho procesu vˇsechny odsoudil k trestu smrti. Jeˇstˇe t´ehoˇz dne byli popraveni pro potupu setnut´ım hlavy. O t´ yden pozdˇeji Roland Freisler pˇredsedal dalˇs´ımu procesu se ˇcleny skupiny ”B´ıl´a r˚ uˇze”. Obvinˇeni byli Willi Graf, Alexander Schmorell,profesor Kurt Haber a dalˇs´ı. Freisler zaˇcal znovu ˇrv´at na obvinˇen´e a neumoˇznil jim se h´ajit. Huber˚ uv obh´ajce na zaˇc´atku jedn´an´ı povstal, vykˇrikl ”Heil Hitler!” a zeptal se soudce, zda se jako loaj´aln´ı Nˇemec m˚ uˇze vzd´at pˇr´ıpadu. Pˇred ukonˇcen´ım jedn´an´ı se soudce pokusil prok´azat vinu tˇrem hlavn´ım obvinˇen´ ym. Na profesora Hubera Freisler zaˇrval: ”J´a nezn´am ˇza´dn´eho profesora Hubera nebo doktora Hubera. Zn´am pouze obvinˇen´eho Hubera. On nen´a pr´avo b´ yt Nˇemcem”. Vˇsichni tˇri hlavn´ı obvinˇen´ı byli odsouzeni k trestu smrti. O nˇekolik mˇes´ıc˚ u dˇr´ıve Gestapo rozbilo tajnou organizaci Rote Kapelle, kter´a byla jednou z nejl´epe vybaven´ ych skupin v ilegalitˇe. Pˇresto nevzniklo ˇz´adn´e hnut´ı lidov´eho charakteru. Jin´a situace byla ve v´ ychodn´ı Evropˇe. Zde nacist´e postupovali mnohem rychleji a brut´alnˇeji. Cel´e ˇzidovsk´e komunity byli n´asilnˇe oddˇeleny od ostatn´ıho obyvatelstva bezprostˇrednˇe po dobyt´ı u ´zem´ı wehrmachtem. Nav´ıc ˇcistˇe ˇzidovsk´ y odpor v ghettech a t´aborech se setk´aval jen s velmi malou podporou zvenˇc´ı. Vˇetˇsinou ˇslo o ozbrojen´e u ´toky a revoltu proti jednotk´am SS, masov´e ˇ u bylo ˇcleny partiz´ansk´ u ´tˇeky z t´abor˚ u a partiz´ansk´ y odboj. Uv´ad´ı se, ˇze asi 20 tis´ıc Zid˚ ych skupin. [X2], [X3]

17

12

Tot´ aln´ı v´ alka a por´ aˇ zka

Prvn´ı mˇes´ıce 2. svˇetov´e v´alky se vyznaˇcovaly zostˇren´ım kontroln´ıch mechanism˚ u nacistick´eho reˇzimu, aby se zabezpeˇcila pˇrimˇeˇren´a u ´roveˇ n z´asobov´an´ı potravinami. 3. z´aˇr´ı 1939 byla vyd´ana ˇrada naˇr´ızen´ı s c´ılem maximalizovat v´aleˇcn´e u ´sil´ı a zachovat vnitˇrn´ı soudrˇznost nacistick´eho reˇzimu. Nepˇr´atelsk´ y rozhlas byl povaˇzov´an za n´astroj lˇziv´e propagandy a proto jeho poslech byl pˇr´ısnˇe zak´az´an. Naˇr´ızen´ı obsahovala ˇradu ekonomicko-soci´aln´ıch opatˇren´ı, jejichˇz c´ılem bylo jednak zv´ yˇsit efektivitu v´ yroby a jednak zajistit obyvatelstvu urˇcitou ˇzivotn´ı u ´roveˇ n. Tajn´a st´atn´ı policie Gestapo d´ıky rozˇs´ıˇren´ı pravomoc´ı mohla zatknout kaˇzd´eho, kdo byl tˇreba ˇ ıˇsi. jen podezˇrel´ y z nepˇr´atelsk´ ych postoj˚ u v˚ uˇci R´ Policejn´ı reˇzim, propracovan´a propaganda a obezˇretn´a soci´aln´ı politika slouˇzily k z´ısk´an´ı souhlasu s v´alkou. V´alka si vynutila ˇradu opatˇren´ı, jako byl pˇr´ıdˇelov´ y syst´em potravin a prodlouˇzen´ı pracovn´ı doby, pro kter´a si nacistick´ y reˇzim potˇreboval vynutit souhlas obyvatel. Z poˇc´atku nacistick´e Nˇemecko bylo sobˇestaˇcn´e jen ˇc´asteˇcnˇe. Po vypuknut´ı v´alky t´emˇeˇr po celou dobu jej´ıho trv´an´ı Nˇemecko vyuˇz´ıvalo zdroj˚ u z okupovan´ ych u ´zem´ı. Omezov´an´ı spotˇreby nebylo v Nˇemecku okamˇzitˇe znateln´e. Daleko citelnˇeji se projevila mobilizace pracovn´ıch sil, kdy vˇetˇsina muˇz˚ u byla povol´ana do arm´ady. Doˇslo k masov´emu zav´adˇen´ı pr´ace ˇzen v zemˇedˇelstv´ı a v pr˚ umyslu. T´ım se zmˇenila role ˇzeny, kterou j´ı nacistick´ y reˇzim p˚ uvodnˇe pˇrisuzoval. Negativn´ı v´ yvoj v´alky a hlubok´e materi´aln´ı ztr´aty na v´ ychodn´ı frontˇe vedly k dalˇs´ı mobilizaci pracovn´ıch sil. 27. ledna 1943 byla vyhl´aˇsena pracovn´ı povinnost pro muˇze od 16 do 65 let a pro ˇzeny od 17 do 45 let. V roce 1944 dos´ahla zamˇestnanost ˇzen t´emˇeˇr poloviny vˇsech zamˇestnanc˚ u. 2. prosince 1943 byla naˇr´ızena tak´e pracovn´ı povinnost ml´adeˇze. Souhlas obyvatelstva s nacistick´ ym reˇzimem z´avisel pˇredevˇs´ım na faktorech soci´aln´ı a politick´e soudrˇznosti. Ideologie ”n´arodn´ı pospolitosti” (Volksgemeinschaft) zde sehr´ala v´ yznamnou roli. Goebbelsova propaganda dennˇe u ´toˇcila na obyvatelstvo s c´ılem udrˇzet nezbytnou podporu nacistick´eho reˇzimu. Kdyˇz na jaˇre 1942 zes´ılila nad Nˇemeckem leteck´a v´alka a ˇrada nˇemeck´ ych mˇest byla poniˇcena bombardov´an´ım, Goebbels se snaˇzil u postiˇzen´ ych obyvatel vyvolat ”pekelnou nen´avist” a ”fanatickou odhodlanost zniˇcit nepˇr´ıtele”. 13. ledna 1943 u pˇr´ıleˇzitosti 10. v´ yroˇc´ı n´astupu nacist˚ u k moci Joseph Goebbels vyhl´asil v berl´ınsk´em sportovn´ım pal´aci heslo ”tot´aln´ı v´alky”. V´alku prohl´asil za ”v´alku n´arodn´ı obrany”. Prvoˇrad´ ym u ´kolem kaˇzd´eho ˇr´ıˇssk´eho obˇcana se stalo vydat vˇsechnu svou energii a schopnosti ve prospˇech v´aleˇcn´eho u ´sil´ı. Samotn´e Nˇemecko nikdy nepoznalo ozbrojen´ y odpor v˚ uˇci moci nacist˚ u, jako tomu bylo v ˇradˇe okupovan´ ych zem´ı Evropy. Pˇresto uvnitˇr Nˇemecka existovala opozice, kter´a ale nikdy nenabyla rozmˇer˚ u hnut´ı odporu kv˚ uli rozs´ahl´emu represivn´ımu apar´atu. Vˇetˇsina obyvatel Nˇemecka tˇreba jen mlˇcky souhlasila s reˇzimem, coˇz pˇrispˇelo k izolaci aktivn´ıch opoziˇcn´ıch skupin. Tyto skupiny vznikaly v prostˇred´ı zak´azan´ ych politick´ ych stran, pˇredevˇs´ım komunistick´e a soci´alnˇe demokratick´e, kolem vysoce postaven´ ych osobnost´ı st´atn´ı administrativy, kolem v´ yznamn´ ych d˚ ustojn´ık˚ u wehrmachtu, kteˇr´ı si uvˇedomovali sebevraˇzednost v´alky a kolem nˇekter´ ych c´ırkv´ı. Mobilizace vˇsech zdroj˚ u pro v´alku zostˇrila represe proti zv´ yˇsen´emu moˇzn´emu v´ yskytu disident˚ u a proti ˇs´ıˇren´ı protiv´aleˇcn´ ych n´alad. Kdyˇz se v´alka zaˇcala protahovat, nar˚ ustaly nevyhnutelnˇe obˇeti, kter´e muselo obyvatelstvo reˇzimu pˇrin´aˇset. Bombardov´an´ı nˇemeck´ ych mˇest, kapitulace Paulusovy

18

arm´ady u Stalingradu, velk´e ztr´aty na ˇzivotech, to vˇse vedlo k ned˚ uvˇeˇre ve sliby reˇzimu. Lid´e zaˇcali opr´avnˇenˇe pochybovat o smyslu a opr´avnˇenosti v´alky. V lednu 1943 kapitulovala Paulusova 6. arm´ada u Stalingradu. Konfidenti Gestapa hl´asili, ˇze obˇcan´e (Volksgenossen) pˇr´ıliˇs neprojevuj´ı pochopen´ı pro strategickou d˚ uleˇzitost Stalingradu, ˇze nech´apou nutnost obˇetov´an´ı nˇemeck´ ych voj´ak˚ u a ˇze nech´apou, proˇc nebyl naˇr´ızen bleskov´ yu ´stup. Objevilo se obecn´e pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze Stalingrad znamen´a obrat ve v´alce a nˇekteˇr´ı dokonce v nˇem vidˇeli zaˇc´atek konce. Ve srovn´an´ı s nadˇsen´ ymi ovacemi bezprostˇrednˇe po u ´toku Nˇemecka na Sovˇetsk´ y svaz doˇslo k z´asadn´ımu obratu. Obˇcan´e jiˇz netvoˇrili kompaktn´ı ”n´arodn´ı pospolitost” (Volksgemeinschaft) a opatˇren´ı k mobilizaci pracovn´ıch sil byla pˇrij´ım´ana skepticky. Lid´e byli pˇresvˇedˇceni, ˇze nar˚ ustaj´ı rozd´ıly v t´ıˇzi nesen´ ych obˇet´ı jednotliv´ ymi soci´aln´ımi vrstvami. Vyˇsˇs´ı vrstvy si sv´a ˇ privilegia uchovaly. Zeny z niˇzˇs´ıch vrstev zaj´ımalo, zda manˇzelky pohlav´ar˚ u nacistick´eho reˇzimu (Prominenten) se s nimi podˇel´ı o st´ale vˇetˇs´ı soci´aln´ı a ekonomick´e omezov´an´ı. V´ ysledkem byl rozpad nˇemeck´e spoleˇcnosti, kter´e jiˇz nestaˇcila propagandistick´a hesla ”n´arodn´ı pospolitosti”. Gestapo kaˇzd´ y rok zatklo nˇekolik tis´ıc odp˚ urc˚ u reˇzimu. V roce 1941 bylo uvˇeznˇeno v´ıce neˇz 11 tis´ıc lid´ı podezˇrel´ ych z aktivit nebezpeˇcn´ ych reˇzimu, v roce 1942 bylo uvˇeznˇeno v´ıce neˇz 10 tis´ıc lid´ı. ˇ Ke kaˇzdodenn´ı skuteˇcnosti patˇril pohled na deportovan´e Zidy, kteˇr´ı byli nakl´ad´ani do transportn´ıch vlak˚ u. Deportovan´ı, tot´alnˇe nasazen´ı, civiln´ı osoby a v´aleˇcn´ı zajatci ˇcasto spoleˇcnˇe odkl´ızeli sutiny v ˇ bombardovan´ ych nˇemeck´ ych mˇestech. Rada lid´ı nechtˇela vidˇet skuteˇcnou povahu vˇec´ı, ale na druh´e stranˇe bylo hodnˇe tˇech, kteˇr´ı zaˇcali nacismus ch´apat jako ur´aˇzku lidstv´ı. Otevˇren´ı druh´e fronty vylodˇen´ım spojeneck´ ych vojsk 6. ˇcervna 1944 v Normandii zah´ajilo koneˇcnou f´azi 2. svˇetov´e v´alky. Tˇret´ı ˇr´ıˇse se dostala do kleˇst´ı otevˇren´ ych na z´apadn´ı frontˇe spojenci a na v´ ychodˇe neust´avaj´ıc´ı ofenz´ıvou Rud´e arm´ady. Nˇemecko postupnˇe ztratilo vˇsechna dobyt´ a u ´zem´ı a nakonec bylo nuceno se br´anit na sv´em u ´zem´ı. 20. ˇcervence 1944 gener´al Claus von Stauffenberg um´ıstil ve Vlˇc´ım doupˇeti (Wolfschanze) v Hitlerovˇe gener´aln´ım ˇst´abu bombu, kter´a mˇela V˚ udce zab´ıt a vr´atit wehrmachtu svobodu jedn´an´ı, d´at sign´al k pˇrechodu moci a otevˇr´ıt cestu k jedn´an´ı o pˇr´ımˇeˇr´ı. Ne´ uspˇech atent´atu byl d´ılem n´ahody. Nacistick´e veden´ı si uvˇedomilo, jak je rozs´ahl´a s´ıˇt spiklenc˚ u, kteˇr´ı z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u vidˇeli v odstranˇen´ı Hitlera a nacist˚ u jedinou cestu, jak zabr´anit nevyhnuteln´e katastrofˇe. Reakce reˇzimu byla tvrd´a. Jiˇz 8. srpna 1944 byli zvl´aˇstn´ım lidov´ ym soudem odsouzeni k trestu smrti t´emˇeˇr dvˇe stovky lid´ı. S´am Hitler si pozval kata a osobnˇe stanovil podrobnosti procedury: ”chci, aby byli povˇeˇseni, jako se vˇeˇs´ı dobytek na jatk´ach.” To se i stalo a na V˚ udc˚ uv pˇr´ıkaz byl cel´ y pr˚ ubˇeh poprav v berl´ınsk´em vˇezen´ı Plotzensee nat´aˇcen. Jeˇstˇe t´ehoˇz veˇcera si V˚ udce nechal film v kancl´eˇrstv´ı pˇredv´est. Krut´e represe postihli tis´ıce lid´ı a velice p´adn´a byla tak´e odveta samotn´eho Hitlera, kter´ y se c´ıtil wehrmachtem podveden a zrazen. Proto velen´ı vojsk pˇredal do rukou sv´ ych vˇern´ ych stoupenc˚ u. Heinrich Himmler byl jmenov´an ˇr´ıˇssk´ ym ministrem vnitra, Joseph Goebbels pˇrevzal zodpovˇednost za veden´ı tot´aln´ı v´alky. Reˇzim proˇz´ıval posledn´ı u ´spˇechy d´ıky pouˇzit´ı raketov´ ych zbran´ı Vergeltungswaffe (odvetn´e zbranˇe) V2 (rakety A-4) vyvinut´e v Peenem¨ unde na pobˇreˇz´ı Baltsk´eho moˇre, kter´e byly nam´ıˇreny vˇetˇsinou na Velkou Brit´anii. Sp´achal posledn´ı zloˇciny na vlastn´ım obyvatelstvu t´ım, ˇze poslal na frontu ˇsestn´actilet´e chlapce a nejstarˇs´ı roˇcn´ıky shrom´aˇzdˇen´e v tzv. Volkssturmu. Adolf Hitler naˇr´ıdil ”odpor do posledn´ı kapky krve” a chtˇel uˇcinit z Nˇemecka sp´alenou zemi, podobnˇe jak wehrmacht uˇcinil pˇri u ´stupu z okupovan´ ych u ´zem´ı. Heinrich Himmler vydal rozkazy pro evakuaci koncentraˇcn´ıch t´abor˚ u na v´ ychodˇe, coˇz zp˚ usobilo smrt stovk´am tis´ıc˚ u lid´ı pˇri pochodech smrti.

19

ˇ ıˇssk´ 30. dubna 1945 Adolf Hitler v bunkru pod R´ ym kancl´eˇrstv´ım sp´achal sebevraˇzdu. 8. kvˇetna 1945 byla velkoadmir´alem Karlem D¨onitzem podeps´ana bezpodm´ıneˇcn´a kapitulace Nˇemecka. ˇ rstrann´a okupace Nˇemecka spojeneck´ Ctyˇ ymi vojsky byla prvn´ım krokem, kter´ y nahradil z´anik nacistick´e moci po por´aˇzce. Jiˇz bˇehem t´eto okupace se objevily prvn´ı rozpory, kter´e v klimatu studen´e v´alky vy´ ustily v rozdˇelen´ı st´atn´ı a n´arodn´ı jednoty Nˇemecka na Nˇemeckou demokratickou republiku a Spolkovou republiku Nˇemecko. 19. listopadu 1945 byl zah´ajen Norimbersk´ y proces, kter´ y vznesl tˇri z´akladn´ı obvinˇen´ı: zloˇciny proti m´ıru (pˇr´ıprava agresivn´ı v´alky), v´aleˇcn´e zloˇciny (poruˇsen´ı v´aleˇcn´ ych norem, zach´azen´ı s v´aleˇcn´ ymi zajatci) a zloˇciny proti lidskosti (deportace, genocida, nucen´e pr´ace, represe a podobnˇe). Pˇred soud byli postaveni kromˇe Adolfa Hitlera, Josepha Goebbelse, Heinricha Himmlera a Roberta Leyho, kteˇr´ı sp´achali sebevraˇzdu, vˇsichni nejvyˇsˇs´ı ˇclenov´e nacistick´eho veden´ı. V nepˇr´ıtomnosti byl souzen Martin Bormann. Obˇzalov´ani byli: • Reichsmarschall Herman G¨ oring - Vrchn´ı velitel Luftwaffe a ˇs´ef ˇctyˇrlet´eho pl´anu. • Admir´ al Karl D¨ onitz - Od ledna 1943 vrchn´ı velitel Kriegsmarine. Adolfem Hitlerem v jeho politick´em testamentu urˇcen jako jeho n´astupce ve funkci ˇr´ıˇssk´eho presidenta (nikoliv V˚ udce). • Admir´ al Erich Raeder. - Pˇredch˚ udce Karla D¨onitze. • Dr. Hans Frank - Gener´aln´ı guvern´er v okupovan´em Polsku. • Dr. Wilhelm Frick ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr vnitra. • Hans Fritsche - Hlavn´ı rozhlasov´ y koment´ator Josepha Goebbelse. • Dr. Walther Funk ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr hospod´aˇrstv´ı a president ˇr´ıˇssk´e banky. • Rudolf Hess - Do kvˇetna 1941 z´astupce V˚ udce ve funkci pˇredsedy NSDAP. • Obergruppenf¨ uhrer SS Dr. Ernst Kaltenbrunner - Od ˇcervna 1942 ˇs´ef Hlavn´ıho ˇr´ıˇssk´eho bezpeˇcnostn´ıho u ´ˇradu RSHA. • Poln´ı marˇ s´ al Wilhelm Keitel - N´aˇceln´ık ˇst´abu nejvyˇsˇs´ıho velen´ı ozbrojen´ ych sil OKW. • Generaloberst Alfred Jodl - N´aˇceln´ık operaˇcn´ıho ˇst´abu OKW.

20

• Dr. Robert Ley - V˚ udce nˇemeck´e fronty pr´ace DAF. • Constantin von Neurath ˇ ıˇssk´ ˇ - R´ y ministr zahraniˇc´ı do u ´nora 1938, pozdˇeji ˇr´ıˇssk´ y protektor Protektor´atu Cechy a Morava. • Franz von Pappen - Do ˇcervna 1934 vicekancl´eˇr, pozdˇeji Hitler˚ uv zvl´aˇstn´ı zplnomocnˇenec v Rakousku a vyslanec v Turecku. • Joachim von Ribbentrop ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr zahraniˇc´ı do u ´nora 1938. • Reichsleiter Alfred Rosenberg ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr pro okupovan´a v´ ychodn´ı teritoria od ˇcervence 1941. • Gauleiter Fritz Sauckel - V˚ udc˚ uv gener´aln´ı zplnomocnˇenec pro pracovn´ı s´ıly. • Dr. Hjalmar Schacht ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr hospod´aˇrstv´ı od roku 1937, president ˇr´ıˇssk´e banky do roku 1939. • Dr. Arthur Seyss-Inquart ˇ ıˇssk´ - R´ y komisaˇr v Nizozem´ı. • Albert Speer ˇ ıˇssk´ - R´ y ministr zbrojn´ıho pr˚ umyslu od u ´nora 1942. • Gauleiter Julius Streicher - Francouzsk´ y gauleiter, vydavatel periodika St¨ urmer. • Baldur von Schirach ˇ ıˇssk´ - R´ y v˚ udce Hitlerjugend. 10. ˇr´ıjna 1946 byl vynesen rozsudek mezin´arodn´ıho soudn´ıho tribun´alu. 15. ˇr´ıjna 1946 byly rozsudky smrti vykon´any. Hermann G¨oring po vynesen´ı rozsudku smrti sp´achal sebevraˇzdu. • Odsouzen´ı k trestu smrti: Hermann G¨oring, Joachim von Ribbentrop, Alfred Rosenberg, Julius Streicher, Ernst Kaltenbrunner, Hans Frank, Fritz Sauckel, Seyss-Inquart, Wilhelm Frick, Wilhelm Keitel, Alfred Jodl, Martin Bormann. • Odsouzen´ı na doˇ zivot´ı: Erich Raeder, Walther Funk, Rudolf Hess, Albert Speer. • Odsouzen´ı k 20. let˚ um vˇ ezen´ı: Baldur von Schirach. • Odsouzen´ı k 15. let˚ um vˇ ezen´ı: Konstantin von Neurath. • Odsouzen´ı k 10. let˚ um vˇ ezen´ı: Karl D¨onitz. • Osvobozeni: Hjalmar Schacht, Franz von Papen, Hans Fritsche.

21