2. Je čas na změnu
Modul M3
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Je čas na změnu
1 Celkový obraz O modulu Pomůcky a nástroje Pravidla a konvence
12.10.2009
Strana 2/85
Je čas na změnu
2 Obsah 1. Celkový obraz
2
2. Obsah
3
3. HLAVNÍ PROBLÉMY UMĚNÍ 19. STOLETÍ
4
3.2 Úvod 3.3 Předchůdci impresionismu - ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA, BARBIZONSKÁ ŠKOLA 4. DOBA MODERNÍ
4 5 10
4.2 Úvod
10
4.3 Impresionismus
10
4.4 Postimpresionismus
21
4.5 Secese
31
4.6 Moderní výtvarné směry počátku 20. století
33
4.7 KUBISMUS
40
4.8 FUTURISMUS
44
4.9 Počátky abstraktního umění
46
4.10 ČESKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU
48
4.11 MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA
52
4.12 SURREALISMUS
59
4.13 ČESKÉ UMĚNÍ MEZI DVĚMA VÁLKAMI
60
4.14 Autotest
66
5. UMĚNÍ PO ROCE 1945
67
5.2 ABSTRAKTNÍ EXPRESIONISMUS
67
5.3 INFORMEL - ART BRUT
69
5.4 POP-ART A NOVÝ REALISMUS
69
5.5 AKČNÍ UMĚNÍ
71
5.6 MINIMAL ART, LAND ART A ARTE POVERA
72
5.7 POSTMODERNISMUS
74
5.8 ČESKÉ UMĚNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
79
6. Rejstřík
85
12.10.2009
Strana 3/85
Je čas na změnu
3 HLAVNÍ PROBLÉMY UMĚNÍ 19. STOLETÍ 3.1 Úvod Již v první polovině 19. století dochází ke změnám, které znamenají výrazný posun výtvarného umění směrem, který je pro nás dnes samozřejmostí. Dochází k zásadním změnám ve společnosti, mění se pohled na umění, moderní umění odráží změny ve společnosti - symbolizuje rozpad zažitého modelu světa - křesťanství, náboženství, církev. Od počátku bylo evropské umění svázáno s náboženstvím.
Jaen Farncois Millet: KLEKÁNÍ Rozpad sledujeme po celé 19. století v hospodářsky silnějších zemích jako je Francie, Anglie. Zde vznikalo i moderní umění dřív než v ostatní Evropě. Tyto země lze považovat za kolébku moderního umění. O moderním umění mluvíme od roku 1850 do 60. let 20. století, kdy nastupuje postmoderna. 12.10.2009
Strana 4/85
Je čas na změnu
HISTORICKÉ ZMĚNY: 1. Průmyslová revoluce 1750 - 1850: vynález parního stroje (James WATT 1785), rozvoj textilního průmyslu, Anglie - "dílna světa". 2. Velká francouzská revoluce 1789 - 1794: vývoj od feudální společnosti k moderní občanské společnosti. 3. Rozvoj vědy a techniky. 4. Globalizace, 2. polovina 20. století: moderní komunikační prostředky a audiovizuální média zkracují vzdálenosti a propojují téměř všechna místa na světě. ČLENĚNÍ Z HLEDISKA POLITICKÉHO VÝVOJE: 5. Osvícenství, americká a Velká francouzská revoluce, Napoleon I.; (1750 - 1815) 6. Restaurace a revoluce (1815 - 1848) 7. Velmocenský imperialismus, nacionalismus, demokratismus a socialismus (1848 - 1914) 8. První a druhá světová válka (1914 - 1945) 9. období po druhé světové válce od roku 1945
3.2 Předchůdci impresionismu - ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA, BARBIZONSKÁ ŠKOLA ANGLICKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA Angličtí krajináři stojí na pomezí klasicismu a romantismu - jsou významnými předchůdci impresionismu. Hlavním tématem je krajinomalba. Nejdůležitějším přínosem je krajinomalba osvobozená od idealizace a aranžování přírody, stejně jako od historických a mytologických příměsí, charakteristických pro komponovanou nebo historickou krajinomalbu. - přináší nový přístup k přírodě, založený na pocitu základní zkušenosti umožňující vyrovnat se s problémem světla a barvy. - objevují se nová témata: městská nebo industriální krajina (železniční mosty, přístavy, vlaky projíždějící krajinou.)
12.10.2009
Strana 5/85
Je čas na změnu
Williem TURNER: "Déšť, pára, rychlost". Hlavní představitelé: ·
John CONSTABLE (1776 - 1837)
·
William TURNER (1775 - 1851)
studovali osvětlení, atmosféru, barevný kolorit, pracovali technikou barevných skvrn. John CONSTABLE (1776 - 1837) - jeden z nejvýznamnějších anglických krajinářů - zakladatel moderní realistické krajinomalby 19. století. - na jeho způsob malby navazují impresionisté. (nahrazuje místní barvu barevnými skvrnami, hustě kladenými vedle sebe, jež se spojí ve výsledný tón až na divákově sítnici). - čerpal především z přírody - studie skutečnosti, ve kterých se snažil zachytit neupravenou krajinu. (výsledný obraz však maloval v ateliéru, v plenéru - dělal pouze skicky) Dílo: - VŮZ NA SENO (1821) v roce 1824 vystavil CONSTABLE tři své obrazy na pařížském Salónu, mezi nimi i Vůz na seno. Tyto obrazy vzbudily senzaci a malíř získal zlatou medaili. - ŽITNÉ POLE William TURNER (1775 - 1851) - druhá významná krajinářská osobnost první poloviny 19. století. - počátky jeho tvorby jsou spojeny s historickou klasickou malbou: HANNIBAL PŘEKRAČUJE ALPY nebo NELSONEVA SMRT U TRAFALGARU.
12.10.2009
Strana 6/85
Je čas na změnu
- postupně však převažují krajiny. - v posledních letech života se odpoutává od pevného tvaru předmětů k roztřesenému rukopisu, který zachycuje pouhý zrakový vjem. Dílo: - PARNÍK V SNĚHOVÉ BOUŘI - DÉŠŤ, PÁRA A RYCHLOST: téma, které přináší průmyslová revoluce. Vlak jedoucí přes most. Novinkou v tomto obraze neni pouze téma, ale také barevné zpracování volnými tahy štětce.
Williem TURNER: "Sněhová bouře"
BARBIZONSKÁ ŠKOLA - kolem roku 1830 12.10.2009
Strana 7/85
Je čas na změnu
- patří mezi druhé významné předchůdce impresionismu. - její umělci jako první důsledně praktikují plenérovou malbu (malbu přímo ve volné přírodě, nepracují pouze v ateliéru, jak to dělaly generace malířů před nimi). - název vznikl podle vesnice Barbizon blízko Fontainebleau (nedaleko Paříže), kam od roku 1830 jezdili francouzští malíři malovat. - důležitým pro tvorbu v plenéru je i technický pokrok - možnost skladovat barvy v tubách. Hlavní představitelé: ·
Théodore ROUSSEAU - byl hlavní představitelem a zakladatelem školy. V Barbizonu se usadil kolem roku 1836.
·
Gustave COURBET (1819 - 1877) - neidealizuje krajinu, je řazen i k období realizmu.
1850 Francie - kolem roku 1848, jedna z ranných skupin francouzských umělců začala tvořit mimo akademii - Theodore Rousseau a Jean-Francois Millet spolu s dalšími opustili revolucionářskou Paříž té doby a vydali se do klidného okolí malé vesnice zvané Barbizon - inspirováni Constablem - jeho stylem přesného zobrazení přírody; Barbizonští malíři usilovali o malbu čisté přírody - malíři Barbizonské školy pomohli při prosazení přírodních a venkovských témat v práci ostatních francouzských malířů; pomohli také při znovuzrození viditelné reality, jež nabírala svou důležitost v dobách pozdějšího jak realismu tak impresionismu - patří sem: Th. Rosseau, Millet, C. Corot, G. Courbet, z českých malířů: Antonín Chitussi! Gustave Courbet - realista - Bonjour Monsieur Courbet - malíři se setkávají na cestě, zájem na realistickém vypodobení výjevu - Ateliér 1853, pohled do jeho ateliéru Jean Francois Millet (1814 - 1875) - v jeho malbě se otvírá prostor pro prostá a sakrální témata - Večerní modlitba - Kupky sena... - Sběračky klasů Charles Daubigny - propojuje barbizonskou a impresionistickou poetiku
12.10.2009
Strana 8/85
Je čas na změnu
- protest proti malířům salónů; zájem o malbu přímo v plenéru - o reálnou krajinu = to vede k impresionistům, kteří odtud vzešli
12.10.2009
Strana 9/85
Je čas na změnu
4 DOBA MODERNÍ 4.1 Úvod Doba moderní nastupuje kolem poloviny 19. století. Obecně se rozsah doby moderní určuje těmito letopočty: 1870 - 1970. ·
Toto období znamená ve výtvarném umění značně rychlý vývoj oproti předcházejícím letům období slohů (gotika, renesance, baroko).
·
Jednotlivé obory výtvarného umění se začínají vzájemně osamostatňovat, což je nejvíce patrné v architektuře, která po období secese nastupuje svou vlastní cestu, nezávislou na malířství a sochařství.
UMĚNÍ POSLEDNÍ TŘETINY 19. STOLETÍ 1870 - 1900 ·
setkáváme s významnými uměleckými směry: - impresionismus - postimpresionismus - secese
Většina nových uměleckých směrů vznikala v malířství - může pružněji reagovat na nové myšlenky. Architektura a sochařství jsou závislé na objednavatelých. V architektuře zprvu přežíval historismus (období pseudo-slohů, novorenesance, novobaroko), až vyústil v eklekticismus = vybýrání motivů z nejrůznějších slohů minulosti. Zároveň se začíná rozvíjet "inženýrská" architektura využívající nové materiály - železo, ocel, beton, sklo.
4.2 Impresionismus IMPRESIONISMUS ·
vznikl na konci 60 let 19. století ve francouzském malířství.
·
kromě malířství se impresionismus uplatnil i v sochařství,literatuře a hudbě, (architektuře v té době vládl historismus).
klasickou dobou impresionismu bylo desetiletí 1874 - 1884. POJEM - IMPRESE - IMPRESIONISMUS: - název vznikl podle slavného Monetova obrazu - "Impression, soleil levant" (Dojem, východ slunce), který představuje pohled z umělcova okna v přístavu Le Havre na moře. Novinkou není pouze způsob malby, ale zejména téma industriální krajiny v pozadí. 12.10.2009
Strana 10/85
Je čas na změnu
- obraz byl vystaven na první výstavě skupiny mladých nezávislých malířů1874 ve studiu fotografa F. Nadara na pařížském boulevardu des Capucins, které Nadar impresionistům půjčil na celý měsíc zcela zdarma; vystavováno bylo celkem 165 děl od třiceti umělců. (oficiální Salon impresionisty odmítal)
Claude MONET: "Impression, soleil levant" (Dojem, východ slunce) ·
posměšného pojmenování "impresionisté" užil poprvé žurnalista Leroy a umělci jej později v roce 1877 přijali.
·
výstavy 1874 se účastnili mimo jiné P. Cézanne, E. Degas, J. B. A. Guillaumin, C. Monet, B. Morisotová, C. Pissarro, A. Renoir a A. Sisley.
KOŘENY IMPRESIONISMU - tři základní zdroje, které vedli ke vzniku směru. 10. angličtí krajináři - John CONSTABLE, Joseph William TURNER, druhá polovina 18. století. viz výše: předchůdci impresionismu. Malíři světelných efektů a mlžných oparů. 11. barbizonská škola - 1825 - 30, vesnice Barbizon, malba v plenéru, Theodor ROUSSEAU, Camille COROT. 12. Edouard MANET (1832 - 1883) - otec impresionismu, který však tuto roli nikdy nepřijal. Tvrdil, že pouze uznání v oficiálním Salonu může umělci zajistit úspěch. - po celý svůj život se snažil dosáhnout oficiálního uznání. (odmítal například vystavovat vedle Cézanna...)
12.10.2009
Strana 11/85
Je čas na změnu
Edouard MANET: "Snídaně v trávě" - poprvé šokoval pařížskou smetánku roku 1863 - kdy vystavil na Salónu ODMÍTNUTÝCH obraz: "Snídaně v trávě" ·
Salón odmítnutých - nechal zřídit Napoleón III. jako reakci na velké množství nepřijatých obrazů do oficiálního Salonu, který pořádala Akademie umění. Všechny obrazy, které byly touto Akademií odmítnuty, byly vystaveny právě na tomto Salónu ODMÍTNUTÝCH, který u veřejnosti vzbudil možná větší zájem než oficiální Salon.
- CO BYLO NA OBRAZE URÁŽLIVÉHO??? - ani né tak způsob malby, ale téma erotické scény v parku, kde se nacházeli muži s prostitutkama. Protiklad oblečený muž a nahá žena v reálném prostředí. Žádný mytologický výjev, ale realita všedního dne. ·
pohoršující bylo také Manetovo čerpání z předloh starých mistrů.
·
podobný skandál následoval i u obrazu: "OLYMPIA".
·
přestože se nikdy v technice malby nestal impresionistou, důležitý pokrok sledujeme v jeho tématech a v práci s barvou.
-
12.10.2009
Strana 12/85
Je čas na změnu
·
mladí malíři impresionismu Maneta obdivovali a považovali jej za svého vůdce, ačkoliv on sám si držel přátelský odstup a nezúčastnil se žádné z impresionistických výstav.
- CHARAKTERISTIKA IMPRESIONISMU ·
malba v plenéru.
·
malba pomocí čistých barevných skvrn, jež se spojí ve výsledný obraz teprve na sítnici divákova oka.
·
vyřadili z barevné palety černou, šedé tóny a popírají obrysovou kresbu.
·
zachytit co nejvěrněji skutečnost a atmosféru.
·
zkoumání optických teorií.
·
tématem se stává město - jeho pouliční život, zábava, svět divadla, baletu a cirkusu.
·
v úzkém smyslu znamená impresionismus malbu v plenéru, pracující s paletou čistých světlých barev nanášených v drobných dělených skvrnách, jež se spojují ve výsledný obraz teprve na divákově sítnici.
· ·
PRVNÍ VÝSTAVA - oficiální Salon impresionisty odmítal. - 15. dubna 1874 byla v ateliéru fotografe Félixe NADARA zahájena první imprasionistická výstava. ·
vystaveno bylo 165 děl od 30 autorů.
·
vstupné bylo 1 frank, katalog stál 50 centimů.
·
výstavy se z impresionistů neúčastnil pouze Manet, bál se nepřízně oficiálního Salonu.
· - další výstavy následovaly v letech 1876, 1877, 1879...., poslední výstava byla uskutečněna v roce 1886, po tomto roce se malíři impresionistické skupiny rozešli. - nejdéle zůstavali věrni zásadám impresionismu: MONET, SISLEY, MORISOTOVÁ a PISSARRO. · ·
Hlavní představitelé - Claude MONET - Camille PISSARRO - Alfred SISLEY - Bertha MORISOTOVÁ
· 12.10.2009
Strana 13/85
Je čas na změnu
- Dále Auguste RENOIR u něhož však černá barva hrála vždy důležitou roli. - Edgar DEGAS, pro něhož zase byla důležitá kresba a souvislý tah štětce. - Paul CÉZANNE, který se brzy vydal jinou cestou.
MUZEA A SALONY ·
1748 – od tohoto roku byly ve Francii, v Paříži, každý druhý rok pořádány výstavy „současného“ umění.
·
1791 – Salon (nebo též Salón), byla státem organizovaná výstava otevřená všem francouzským i zahraničním umělcům, malířům, kreslířům i sochařům, za podmínky, že budou vybráni porotou. Vstup byl volný, při vstupu se dal koupit katalog všech vystavujících a vystavených děl. (nutný pro orientaci na výstavě, velký počet děl i vystavujících)
Téhož roku se Salon stává přístupný široké veřejnosti. ·
1793 – od tohoto roku se Salon koná každoročně, představuje se na něm přes 800 vystavujících.
- až do konce 19. století byl salon nejdůležitější výstavou umění ve Francii. ·
1848 – se organizace Salonu mění. Do tohoto roku byl Salon pořádán v Louvru v sále čtvercového půdorysu, od toho i název výstavy.
- od roku 1857 – až do konce století se konal v Průmyslovém paláci na Champs-Élysée. (palác byl postaven při příležitosti Světové výstavy roku 1855 v Paříži. Pozn. Světové výstavy = zajímavý fenomén, zlomové okamžiky ve vývoji designu atd.) - Salon pokaždé vyvolával různé rivality a skandály, protesty a polemiky. - Šlo zde totiž o hodně. Pro umělce to byla jediná příležitost předvést svou práci, případně dosáhnout jejího prodeje prostřednictvím veřejných či soukromých zakázek. - Porota, od doby Ludvíka Filipa složená ze členů Akademie výtvarných umění, vybírala umělce, kteří měli v úctě „vysoké umění“, založené na studiu a kopírování antiky. Pro akademiky je charakteristická dominující historická malba, jež je stále v hierarchii žánrů na přední příčce. - Umění, které prosazovala Akademie výtvarných umění, mělo velký vliv na vkus části buržoazní třídy, jež se snažila upevnit legitimitu své moci a zadávala zakázky umělcům. ·
Odmítnutí dvou Courbetových obrazů: „Malířský ateliér“ a „Pohřeb v Ornans“ ho přimělo k zorganizování své vlastní výstavy „Du realisme“ v budově postavené za tímto účelem v Paříži na avenue Montaigne č. 7.
1863 – předložili 3 000 umělců, kteří chtěli vystavovat v Salonu, pět tisíc děl, z nichž dva tisíce 12.10.2009
Strana 14/85
Je čas na změnu
byly přijaty. Napoleon III. navrhl, spíš vzhledem k množství žádostí než z lásky k umění, aby byl zorganizován paralelní salon v paláci na Champs-Élysées, VÝSTAVA ODMÍTNUTÝCH DĚL: ať rozhodne veřejnost o oprávněnosti či neoprávněnosti odvolání dotyčných umělců. Na tomto Salonu, nazvaném „SALON ODMÍTNUTÝCH“, vystavovalo 1 200 umělců. Odmítání děl se opakovalo (např.: MANETŮV: Pištec v roce 1866), což vedlo novátorské umělce k vystavování ve vlastních ateliérech nebo čím dál tím víc v galeriích.
Hlavní představitelé impresionismu Claude MONET (1840-1926)
- byl nejtypičtějším představitelem impresionismu a zůstal jím až do konce života. - celý svůj život se držel přísně impresionistické techniky malby. - Proslulé jsou především jeho cykly, v nichž jedno téma nebo jeden objekt maloval ze stejného pohledu v nejrůznějších denních dobách či ročních dobách, vždy za jiného osvětlení a v jiné barevnosti a náladě:
12.10.2009
·
NÁDRAŽÍ V ST. LAZAIRE
·
PARLAMENT V LONDÝNĚ
·
KATEDRÁLA V ROUEN
Strana 15/85
Je čas na změnu
Claude MONET: "Katedrála v Rouan" Když v roce 1886 koupil dům v Giverny, soustředil se na malbu leknínů ve své zahradě ·
LEKNÍNY
- Vytvořil několik desítek obrazů s tímto námětem až neuvěřitelně barevně bohatých a různorodých, z nichž některé měly monumentální rozměry. Nakonec již pro něho nebylo důležité téma obrazu, ale jen způsob zpracování. Důsledně dodržovali impresionistické zásady krajináři Camille Pissarro a Alfres Sisley. Auguste RENOIR (1841 – 1919)
12.10.2009
Strana 16/85
Je čas na změnu
- Je jedním z dodnes nejoblíbenějších impresionistů. - V mládí se učil malbě na porcelán a vějíře (blízko k francouzskému rokoku). - v roce 1862 se seznámil s impresionisty C. Monetem, A. Sisleyem, s nimiž začal malovat v plenéru. Z raného období pochází obrazy: ·
Lisa
·
Gabriela (ze kterých je cítit vliv výuky malby na porcelán a vějíře).
V Paříži si oblíbil prostředí kaváren,zahradníchtančíren, kde ho okouzlovalo veselí lidových zábav. Z tohoto období pochází obrazy:
12.10.2009
·
TANEC v MOULIN de la GALETTE(1876)
·
LÓŽE
·
MILENCI V TRÁVĚ
·
HOUPAČKA
Strana 17/85
Je čas na změnu
Auguste RENOIR: "MOULIN de la GALETTE" a "HOUPAČKA" V devadesátých letech vyvrcholilo Renoirovo zaujetí půvabem ženského těla, nejmilejším modelem jeho aktů se stala jeho služka Gabriela. Pozn.: když Renoira stihl těžký revmatismus, který ho ochromil, museli přátelé přivazovat malíři štětce k prstům, aby vůbec mohl pracovat. Edgar DEGAS (1834-1917)
- proslul především svými obrazy tanečnic a baletek, které maloval v záři reflektorů i unavené při zkoušce, a dostihů. - vliv na něj měla Ingresova kresba (období klasicismu), která je cítit v celém jeho díle (Ingrese osobně navštívil). - Nepoužíval techniku svých přátel, k zachycení pohybu potřeboval linii, která vytvářela 12.10.2009
Strana 18/85
Je čas na změnu
kresbu postavy. - Nezachycoval optický dojem, ale tvar v pohybu. - Ke konci života maloval zjednodušenými konturami akty, (téměř oslepl) a začal modelovat z vosku figurky tanečnic, koní a ženských aktů.
"Absint" "Baletní škola" dílo: - Nebyl pravým impresionistou i proto, že se zajímal i o hlubší společenské problémy a díky své technice malby. - k nejznámějším dílům patří: ·
ABSINT– (1886) jde o studii všedního dne a odráží hluboký soucit se sociálním postavením vyobrazených osob.
·
LÓŽE – (1874)
·
BALETNÍ ŠKOLA – (1875-76)
Byl jedním z prvních, kdo začal používat při malbě vlastních fotografií jako pomocného materiálu.
Impresionismus v ČR Impresionistické tendence se nepatrně dotkly i českého území, i když impresionismus je „majetkem“ jen francouzského malířství. Z českých umělců se částečně přiblížil impresionismu Antonín Slavíček (1870-1910). Zejména technikou malby. Ve svých raných obrazech: 12.10.2009
Strana 19/85
Je čas na změnu
·
Břízová nálada,
·
Na podzim v mlze aj.,
ale odlišuje se od něho svým hlubokým zájmem o krajinu v jejím trvání, poznamenanou historií i lidmi, kteří v ní žijí. Jeho velkými tématy byla drsná příroda Českomoravské vysočiny (Kameničky) a Praha, kterou zachytil v dešti, v rozbředlém sněhu, ve všedních záběrech i v monumentálních pohledech (Praha z Letné, Praha od Ládví, Chrám sv. Víta, Staroměstské náměstí). Slavíček byl největším krajinářem na přelomu 19. a 20. století. sochařství K českým sochařům tohoto proudu patří především Rodinův žák Josef Mařatka, dále Bohumil Kafka a vynikající medailér Otakar Španiel. Oba poslední byli ovlivněni Rodinovou výstavou, která se konala 1902 v Praze. Postimpresionismus – V Čechách rozvinuli posimpresionistické malířství mladí studenti pražské Akademie. Vystavovali po roce 1907 pod názvem Osma. Patřili k ní například Emil Filla, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta a Antonín Procházka. Postupně se hlásili k expresionismu, futurismu a kubismu.
12.10.2009
Strana 20/85
Je čas na změnu
1872: B. Smetana: Má vlast
4.3 Postimpresionismus Výraz postimpresionismus nepojmenovává jednotný styl, spíš je to náhradní název pro umělecké tendence od impresionismu do konce 19. století. Společné je těmto umělcům odmítání impresionistické náhodnosti a hledání hlubšího obsahu a pevnější formy. Způsob, jakým k tomu docházeli, byl různý. Do dějin malířství vstupují osobnosti : ·
Paul CÉZANNE
·
Vincent van GOGH
·
Paul GAUGUIN
·
Henri de TOULOUSE - LAUTREC
·
Henri ROUSSEAU zv. Celník
Za oficiální termín vzniku postimpresionismu je považován rok 1884, kdy byla založena Společnost nezávislých umělců, která každoročně pořádala Salón nezávislých. DALŠÍ MEZNÍKY: - 1886 proběhla poslední výstava impresionistů. - postimpresionističtí malíři jsou oproti impresionistům o jednu generaci mladší. Nejstarší byl Cezánne, patří ještě k impresionistické generaci. Obecné rysy postimpresionismu: Přes všechny rozdíly mezi jednotlivými postimpresionistickými směry, dané jejich specifickými názory, záměry a metodami, lze vysledovat některé společné obecné rysy postimpresionismu: - Všechny postimpresionistické směry (s výjimkou naivního umění Celníka Rousseaua) vznikly jako reakce na impresionismus. - Důraz je kladen na metodu a umělecký program; umělecká tvorba je provázena teoriemi a manifesty, které jsou úzce spjaty s tvůrčím procesem. - Umění se staví do opozice proti společnosti a její vládnoucí vrstvě; někteří umělci přijali osud „prokletých umělců“ (Gogh, Gauguin, Lautrec jako životní nutnost, nikoliv jako exhibicionismus). - Libovolnější zacházení s barvou. - Svobodnější nakládání s perspektivou, třetí prostor lze vytvářet jinak než dosud přísnými zákony. - Rovněž tradiční pojetí světla a stínu vzalo za své a šerosvitná malba se stala historii.
12.10.2009
Strana 21/85
Je čas na změnu
Paul CÉZANNE (1839-1906)
- Mládí prožil v Aix-en-Provence na Jihu Francie s přítelem Emilem ZOLOU. - Otec bankéř chtěl, aby studoval práva. Po různých překážkách se však rozhodl pro cestu malíře. Díky otci byl existenčně zajištěn majetkem, který zdědil. Dílo: - Počátky = romantické období, barokizující kompozice, mytologická a náboženská témata, podobizny rodiny a přátel, obrazy tmavého koloritu, které maloval špachtlí. - V roce 1880 začíná Cézanovo nové období, kdy překonal impresionismus a našel svůj osobitý sloh. Maluje krajiny s horou San Victore v Provence, zátiší s jablky a podobizny přátel. Malba se stává průsvitnější.
- Ve svých prostých zátiších s jablky, hruškami a pomeranči na bílém ubruse se vždy 12.10.2009
Strana 22/85
Je čas na změnu
snažil dobrat se k základním geometrickým tvarům. V jeho obrazech však téměř nenajdeme souvislou linii, jeho barevná výstavba obrazu je zcela nová, založená na barevných plochách, v nichž někdy nechával i prázdná místa, jimiž prosvítá plátno. - Nepoužíval modelace světlem a stínem. - Také v podobiznách řešil podobné problémy kontrastu a harmonie barevných tónů a plnosti tvaru. - Další díla: ·
Chlapec v červené vestě
·
Autoportrét (velké řada, i nedokončených)
·
Paní Cézannová (portréty jeho manželky, kterou nutil velmi dlouho sedět modelem, zkoumal různé světelné jevy. V portrétech jde vidět utrpení ženy z velmi dlouhého sedění:)
·
Podobizna Joachyma Gasqueta (1897, Národní galerie v Praze)
· - V pozdním období maloval figurální kompozice: ·
Velké koupání
·
Hráči karet
·
Kuřáci
- tyto obrazy měly silný vliv i na naše avantgardní umělce.
·
Svou práci také teoreticky zpracovával, v roce 1904 formuloval názor, že přírodní tvary je
12.10.2009
Strana 23/85
Je čas na změnu
nutno zjednodušovat podle válce, koule a kužele… · ·
Cézanne zemřel 22. 10 1906 v rodném Aix na následky silného podchlazení.
· · · ·
Vincent Willem van GOGH (1853-1890)
·
· ·
Život a dílo: ·
holandský malíř, chtěl studovat teologii, ale místo toho pracoval v uměleckém obchodě a učil se malovat.
·
Studoval však bibli a stal se pomocným kazatelem.
·
Všechno, co měl, rozdal a žil v neuvěřitelně bídných podmínkách. Po citové krizi hledal smysl života v kreslení.
·
V letech 1882-1883 se učil v Haagu u Antona Mauva, kreslil podle modelu a namaloval rovní krajiny.
·
Celý svůj život byl finančně závislý na svém bratru Theovi .
·
Za celý život namaloval přes 850 obrazů, prodal však pouze jeden, a to pouze známému, kterému ho bylo líto.
·
Jeho počáteční obrazy krajin a lidí jsou tmavé a pochmurné, jsou výrazem jeho smutku a neodpovídají holandské krajině a jejím přívětivým lidem.
- Nejvýznamnějším obrazem holandského období jsou · ·
Jedlíci brambor
Jsou tu hrubé tváře zemědělců a vesnických žen, v nichž se zračí chudoba a těžká práce.
-
12.10.2009
Strana 24/85
Je čas na změnu
- V letech 1885-1886 žil van Gogh v Antverpách, kde kreslil námořníky, studoval japonský dřevoryt a Rubensovo dílo, vzorem mu byl i Millet. Jeho obrazy se začaly prosvětlovat. ·
Teprve po příchodu do Paříže, kam roku 1886 odjel, se jeho obrazy rozzářily jasnými barvami, když poznal díla impresionistů a neoimpresionistů i obrazy Gauguinovy. Maloval hlavně Monmartre, kde bydlel.
·
V roce 1888 odjel do Arles v Provenci, kde pod jižním sluncem jeho paleta dostala ještě jasnější barvy, kde ale i propukla jeho duševní choroba.
·
Ta vyvrcholila při konfliktu s Gauguinem, jehož van Gogh ohrožoval na životě a jako pokání si v záchvatu šílenství uřízl kus ucha.
·
V posledních letech života se několikrát léčil a nakonec v Auvers spáchal sebevraždu.
·
V mezidobích, kdy byl relativně zdráv, přímo vášnivě maloval. Střídá se v nich pohoda sluncem ozářené provensálské krajiny v barevně jásavých žlutých, zelených a modrých tónů, výrazné portréty blízkých lidí, ale i obrazy jeho pokoje, židle,slunečnic či cibule s obrazy, z jejichž vířivých linií cítíme jeho deprese,vnitřní neklid i zoufalství.
-
-
- Vrcholné jsou jeho autoportréty:
12.10.2009
Strana 25/85
Je čas na změnu
- Další díla: ·
Cesta s cypřiši, kde se obloha i krajina slévá v jednom pohybu.
·
Obilné pole s havrany, sice ozářené sluncem, ale s temnou oblohou věštící katastrofu. Právě tehdy se postřelil.
·
Čtrnáct slunečnic ve váze, SLUNEČNICE
·
Hvězdná noc
·
Zelené žito
·
Kosatce
·
Kostel v Auvers
·
Most v Arbes
- Pozn.: bylo zjištěno, že chorobný Goghův stav byl navíc ještě podněcován jeho malířskou tvorbou: čerstvě namalovaná plátna schla v místnosti, kde van Gogh spal. Terpentýn, kterým se ředí olejové barvy, obsahuje těžké těkavé složky terpenu, jež mají ve větším množství halucinogenní účinky. -
12.10.2009
Paul GAUGUIN (1848-1903)
Strana 26/85
Je čas na změnu
- Život a dílo: ·
Francouzský malíř, sochař, keramik a grafik.
·
Prožil složitý a dobrodružný život. (Pocházel ze španělské důstojnické rodiny, jejíž členové sloužili v Peru). Od mládí měl neklidnou povahu a lákaly ho daleké kraje.
·
Chtěl být námořníkem (dokonce i k námořnictvu nastoupil a navštívil Švédsko a Dánsko), ale stal se úspěšným bankovním makléřem a úspěšnými spekulacemi získal značné jmění.
·
Žil v blahobytu a sbíral obrazy impresionistů.
·
Roku 1873 se oženil s Dánkou Sophií Gadovou, s níž měl pět dětí.
·
V35 letech opustil povolání, rodinu s pěti dětmi a věnoval se výhradně umění, když předtím maloval jen ve volném čase.
·
V polovině 80. let 19. století pracoval ve stylu impresionismu – a s impresionisty také vystavoval.
·
Postupně však přešel k svému vlastnímu stylu, který byl inspirován Émilem Bernardem začal malovat stylem syntetismu: - práce ve velkých barevných plochách ohraničených výraznou linkou.
·
Prvním takovým obrazem bylo Vidění po kázání.
·
V Bretani, kam odjel poprvé v roce 1886 (= nejzapadlejší oblast Francie městečko Pont Aven, sem jezdili malíři již od 70. let 19. století) namaloval svá nejvýznamnější díla:
-
-
-
12.10.2009
·
Žlutý Kristus
·
Modrá pieta
·
Olivetská hora
·
Bonjour, Monsieur
Strana 27/85
Je čas na změnu
·
Roku 1891 získal prodejem svých obrazů peníze na první cestu na Tahiti (1891-1893). Zde našel ráj s nádhernou přírodou i krásnými ženami.
·
Namaloval tu řadu barevně bohatých obrazů tahitských žen a věnoval se i dřevořezbě a keramice.
·
Po návratu 1894 napsal knihu Noa Noa a doprovodil ji dřevorytovými ilustracemi.
·
Druhý pobyt na Tahiti (1895 – 1903), po definitivním rozchodu se ženou, už nebyl zdaleka tak idylický. Brzy poznal, že krásný rámec pro život nestačí, pokud člověk není vyrovnán sám se sebou.
·
Měl finanční starosti a byl nemocen - Syfilis, spory s koloniálními úřady ho dovedly i do vězení, protože se zastával domorodců. Ve vězení zůstal tři měsíce. Několikrát pomýšlel na sebevraždu.
·
Jeho plátna z tohoto období jsou temnější a malíř do nich ukládal symbolické významy.
-
- Z tohoto období pochází obrazy: · · ·
Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? je těžko dešifrovatelný.
K nejlepším obrazům z tohoto období patří například Nevermore,Bilý kůň nebo malířovi autoportréty.
Jeho trápení ukončila smrt 8. 5. 1903.
· ·
Gauguinovo dílo je syntézou barbarského divošství s intelektualismem a typicky francouzským klasickým cítěním, spirituálnosti s materialismem.
12.10.2009
Strana 28/85
Je čas na změnu
·
Stal se vůdcem francouzských symbolistů a z jeho tvorby vyšlo secesní malířství, které pokračovalo v jeho plošné malbě a zužitkovalo i prvky dekorativní, které jsou v ní obsaženy (skupina Nabis).
·
Jako první přinesl do evropského umění zájem o primitivní kultury.
· ·
Henri de TOULOSE-LAUTREC (1864-1901)
· ·
12.10.2009
·
Nejmladší malíř s postimpresionistické skupiny.
·
Vynikající umělec poznamenaný tragickým osudem.
·
V dětství si zlomil obě nohy a ty mu přestaly růst. Jako tělesně těžce postižený člověk se dostal na okraj společnosti a jeho světem se staly kavárny,kabarety,cirkusy,tančírny a nevěstince na pařížském Montmartru.
·
V tomto prostředí vykrystalizoval jeho styl typický objektivně ostrým pozorovatelským viděním s dávkou sarkasmu a často i karikatury.
Strana 29/85
Je čas na změnu
·
Zachycoval slavné zpěváky, zpěvačky a tanečnice (La Goulou, Bruant, Jane Avrilová), většinou z Moulin Rouge a Moulin de la Galette, a vytvořil pro ně i první litografické plakáty. Ovlivnil ho i japonský dřevoryt. Stal se zakladatelem moderní grafiky. Základem jeho stylu je bravurní kresba, expresivní barva je jí podřízena. Jeho desiluze není jen jeho osobním pocitem, ale i projevem dekadentních nálad konce století. V mnohém tvoří spojovací článek mezi Degasem a mladým Picassem.
· · ·
Neoimpresionismus (= pointilismus) ·
vychází z impresionismu, pracuje s barevnou skvrnou, ale současně impresionismus popírá, zavrhuje jeho impulzivnost.
· ·
Tvůrcem tohoto směru je Georges Seurat (1859-1891). Neoimpresionistický rukopis sestává ze stejně velkých skvrn čistých barev, které jsou vedle sebe kladeny tak, aby výsledná barva vznikala až při odstupu.
·
Nejvýznamnější jeho dílo: ·
Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte, v němž vytvořil skutečně radostnou a klidnou sváteční pohodu.
· 12.10.2009
Strana 30/85
Je čas na změnu
·
Další díla: ·
Komedianti před boudou
·
Kankán
·
Cirkus
· ·
Dalším představitelem byl: Paul Signac
4.4 Secese Vymezení pojmu: ·
Secese – Jugendstil (Německo), - Art Nouveau (Francie), - Modern Style (Anglie), Style modernista (Španělsko) jsou různé názvy pro nový sloh, který vznikl z reakce na historismus a akademismus.
·
Je to poslední univerzální sloh z konce 19. století, který se rozšířil po celém světě a zasáhl všechny oblasti uměleckého i společenského života (móda, životní styl).
Obecný úvod: - Je to sloh necírkevní a nearistokratický , jeho nositelkou byla bohatá buržoazie, později pronikl v poněkud pokleslejší podobě do nejširších společenských vrstev. Vyjadřoval nálady konce století, trochu melancholické a dekadentní, na druhé straně však oslavoval mládí, jaro a zrod nového života. Slovo secese znamená odchod mladých umělců z akademických spolků. První secese se udály v roce 1892 v Mnichově, pak v Berlíně. Vídeňská secese z roku 1897 vedená Gustavem Klimtem byla už synonymem pro nový sloh. ·
Období secese je poměrně krátké
·
nejvýznamnější jsou léta 1890-1905.
12.10.2009
Strana 31/85
Je čas na změnu
·
Jejím vrcholem je světová výstava v Paříži v roce 1900, začíná však jako protosecese v Anglii již kolem poloviny století v díle prerafaelitů a snahami o obrodu uměleckého řemesla a přetrvává až do první světové války.
Charakteristickými znaky: - secese jsou lineární vlnící se křivky, plošnost,ornamentálnost těžící z přírodních tvarů květin, zvířecích i lidských těl a symboličnost. - Secese se inspiruje japonským uměním, ale i keltskou kulturou, především však biomorfními tvary. - Secesní barevnost pracuje na principu barevné harmonie a kontrastu. Oblíbeny jsou lomené barevné odstíny. Secesní barva nemá prostorovou funkci. - Kombinování různých materiálů – kámen, dřevo, kov, sklo. - Secese usilovala o vytvoření jednotného souborného uměleckého díla, v němž by se tvůrčím způsobem uplatnily všechny druhy umění s tím souvisí pojem: GESAMTKUNSTWERK, zasáhnout architekturu, užité umění tak aby vzniklo souborné komplexní dílo v secesním slohu. Secesní témata: - Krajina symbolizující duševní nálady. - Květinou secese se stala lilie,kosatec,kala,mák a leknín. - Erotika se stala velkým tématem secese. - Žena, ženská figura a různé části ženského těla – fetišistické symboly – vlasy. - Secese se rozvíjela paralelně s literárním symbolismem. Malířství a sochařství Kdybychom podrobili rozboru díla všech umělců činných na přelomu 19. a 20. století, našli bychom v nich vliv secese ať už v symbolickém obsahu, nebo ve formě - v plošnosti či lineární dekorativnosti. ·
Secesí jsou poznamenána díla jak např. Rodinova,Munchova,Picassova z modrého a růžového období, tak Matissova,Kandinského a mnoha dalších. Na počátku těchto tendencí stál Paul Gauguin a umělci, kteří ho následovali, zejména Maurice Denis ze skupiny Nabis. Maloval rovněž ve velkých konturovaných plochách, ale v lomených bledých tónech.
Gustav KLIMT (1862-1918)
12.10.2009
Strana 32/85
Je čas na změnu
- Jeden se zakladatelů vídeňské secese. Jeho obrazy jsou syntézou až orientálně barevné nádhery plošné dekorace s kontrastním naturalistickým pojetím tváří a těla. Mají v sobě uhrančivou erotičnost (Judita s hlavou Holofernovou, Salome), symboličnost (Tři lidské věky) i náladovost (Tři dívky, krajiny).
- Vynikající jsou jeho ženské portréty. Vrcholem kultivované jemné barevnosti s použitím zlata, stříbra a dekorativní stylizace jsou jeho malby pro palác Stocklet v Bruselu. Další osobností secese je Alfons MUCHA.
4.5 Moderní výtvarné směry počátku 20. století Moderní umělecké směry (1905 - 1914) 12.10.2009
Strana 33/85
Je čas na změnu
Toto období bylo velmi bohaté na vznik nových uměleckých směrů. - V krátkých časových odstupech nebo téměř současně nastoupily: ·
Fauvismus 1905
·
Expresionismus 1905
·
Kubismus 1907 – 1910
·
Futurismus 1909 – 1910
·
Abstraktní malířství 1909 – 1910
·
Metafyzická malba 1910
·
Rayonismus 1913
·
Suprematismus 1913
Tyto směry se rozvinuly, jak už bylo řečeno v malířství., které si udrželo vedoucí postavení. Navazují na impresionismus a postimpresionismus a dále je rozvíjí. Rychlý vývoj na chvíli přerušila první světová válka. FAUVISMUS Názevfauvisté (les fauves = šelmy) vznikl pří příležitosti společné výstavy skupiny malířů na Pařížském Podzimním salónu v roce 1905. Označení mu dal jistý kritik Louis Vauxcelles, který mezi plátny uviděl malou sošku v duchu ještě akademismu a zvolal: „Donatello parmi les fauves!“ (Donatello mezi šelmami). Tak bylo pokřtěno celé hnutí.
Znaky: - Fauvisté nevytvořili žádný společný program. - Jejich dílo bylo popisováno jako „barbarské a naivní mazanice dítěte hrajícího si s krabičkou barviček“. - konstrukce obrazového prostoru pomocí čistých barev, bez modelace, bez stínování, síla obrazu vychází z barevné plochy. Hlavní charakteristický rys: nepřirozená a výbojná barva, svoboda při jejím výběru – exploze barev. Členové: 12.10.2009
Strana 34/85
Je čas na změnu
·
Henri Matisse
·
André Derain
·
Maurice Vlaminck
·
Georges Rouault :/ruolt
„Barvy byly pro nás dynamické patrony. Měly za úkol vyjádřit světlo. Útočili jsme na barvy. Idea ve své svěží novosti byla nádherná. Že totiž skutečnost je možnost nadsazovat.“ (Maurice Vlaminck) Jednotlivý členové jsou od sebe natolik rozdílní, že nemohli vytvořit nějakou skupinu. Po roce 1907 se skupina rozpadla a jen Matisse a Dufy se příliš nevzdálili od svých fauvistických zásad.
MATISSE Henri (1869-1954)
- Největší malíř této skupiny. - Francouzský malíř, grafik, sochař, kreslíř, dekoratér a ilustrátor. - Od roku 1887 studoval v Paříži práva. Dlouho se jim však nevěnoval. - V roce 1890 prodělal operaci slepého střeva, během rekonvalescence začal kopírovat barevné pohlednice. Malířství ho zaujalo natolik, že se mu rozhodl věnovat naplno. Zanechal právnické kariéry. - V roce 1893 nastoupil na Akademii Krásných umění. - V roce 1907 otevřel v bývalém klášteře vyhledávanou malířskou školu.
12.10.2009
Strana 35/85
Je čas na změnu
Dílo: ·
Přepych, klid a rozkoš
·
Tanec
·
Hudba - malované pouze čistými barevnými plochami.
další: Albert Marquet, Derain, Maurice de Vlaminck, Othon Friesz, Henri-Charles Manguin, Charles Camoin, Jean Puy, Louis Valtat, Georges Rouault, Georges Braque, Raoul Dufy Za fauvisty v Čechách jsou považováni v ranném díle Václav Špála a Emil Filla. EXPRESIONISMUS - Tímto termínem byly v roku 1911 označeny všechny tehdejší moderní umělecké směry, ale v užším slova smyslu je to tvorba malířů, v jejichž díle je hlavní důraz kladen na psychické momenty. - Exprese = vyjádření, výraz - zvýraznění citového poznatku – dílo je projev umělcovy 12.10.2009
Strana 36/85
Je čas na změnu
duše. - Expresionismus není vyhraněný umělecký směr, na rozdíl od impresionismu a kubismu. Pozn.: expresionismus v širším pojetí můžeme najít už v díle gotických malířů: např. Grünewald, později v baroku Rembrandt, Goya a dalších malířů renesance,, manýrismu, baroka nebo 19.století. - Expresionismus seznamoval se světem hrůzné osamělosti, děsivé úzkosti ze smrti, nemoci a šílenství. Člověk byl viděn jako živá osobnost ztracená na drsném severu, trpící a milující. Děsivé fantazie kostlivců s bizardními karnevalovými maskami v sešklebených grimasách byly nekompromisně šokující, a tak tento umělecký směr nebyl kritiky dostatečně oceněn. - Svou přímostí se prokletí umělci expresionismu znelíbili nastupujícímu fašismu, který je označil za zdegenerované umělce a zničil mnohá jejich díla. -
Tento směr se projevil především v německém umění. V roce 1905 byla založena skupina Die Brucke (vznikla v Drážďanech), skupina neměla žádný konkrétní program a rozešla se v roce 1913.
- Další expresionistickou skupinou, která vznikla v roce 1911 v Mnichově, byl Der blaue Reiter (modrý jezdec) – jejími členy byli: Vasilij Kandinskij,Alfréd Kubín (narodil se v Litoměřicích, ale většinu života žil v Rakousku, vynikající ilustrátor dokázal sugestivním způsobem vyjádřit tísnivou atmosféru, vlastní mu byly především morbidní náměty), Paul Klee (přistoupil v roce 1912). - Skupina se rozešla na počátku první sv. války. Malířství: K nejvýznamnějším malířům patří hlavně norský malíř Edvard Munch (1863-1944)
12.10.2009
Strana 37/85
Je čas na změnu
- norský malíř a grafik, průkopník a jeden z hlavních představitelů expresionismu - Tragický život – matku umírá, když je Muchovi pět let, jeho dvě sestry umírají hned záhy také na tuberkulózu, otec také umírá… - Malíř vášnivého nitra, tragična,úzkosti a hrůzu před smrtí. - Jeho dílo bylo ovlivněno V. van Goghem, P. Gauguinem a fauvismem, vytvořil osobitý expresívní styl, v němž symbolicky využíval barvy i linie. …prohlásil, že „není třeba malovat interiéry, muže, kteří čtou, a ženy, které pletou, ale je třeba zobrazovat živé lidi, kteří dýchají, cítí, trpí a milují.“ Výrazně ovlivnil moderní umění střední Evropy, ovlivnil drážďanskou skupinu Die Brücke i českou avantgardní skupinu Osma. Díla: ·
Nemocné dítě (1885-1886)
·
Úzkost (1894)
·
Puberta (1894)
·
Křik (1895)
·
Žárlivost (1894)
·
Červené psí víno
12.10.2009
Strana 38/85
Je čas na změnu
Další představitelé: James ENSOR – obrazy s fantaskními náměty, (bizarní karnevalové masky, jako symbol pokrytectví a škodolibosti, dále kostlivci, grimasy…) Ensorovo dílo obdivovali surrealisté pro jeho hrůznou fantazii. 12.10.2009
Strana 39/85
Je čas na změnu
Emil NOLDE – německý malíř, který začal malovat až po těžké nemoci. - Jeho hlavní témata soustředěna na náboženství. - Jeho témata nevyhovovaly nacistům, ti jeho obrazy zabavili a označili je za zvrhlé umění.
4.6 KUBISMUS aneb PROBLEMATIKA TVARU A PROSTORU Kubismus bylo avantgardní umělecké hnutí, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale zmnoha úhlů současně. Zároveň znamenal i obrovskou změnu v přístupu ke skutečnosti, nejen ve vidění, ale především v práci s realitou. Zobrazovaný předmět byl rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary (především krychle - latinsky cubus), které byly pak pomocí fantazie skládány do obrazu, proto zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformované a objevují se zároveň z několika pohledů. Problém nastal u předmětů, které jsou ve vzájemném vztahu, neboť pak vznikalo mnoho průhledů s neobvyklými úhly pohledu. Kubismus měl velký dopad na umělce prvních desetiletí 20. století a tím ovlivnil (ať přímo či nepřímo) vývoji nových uměleckých stylů (futurismus, konstruktivismus a expresionismus. V některých lokalitách získal charakter uměleckého slohu (např. v Čechách). Protože kubismus byl směr, ve kterém literatura neměla velký vliv, nemá žádný přesně daný počátek (tj. nevyšel mu žádný manifest). První impulsy, kterými byl kubismus ovlivněn, můžeme vysledovat kolem roku 1906 u děl, která během svých studií v Paříži vytvářeli Georges Braque (Francouz) a Pablo Picasso (Španěl). Zpočátku byla jejich tvorba na sobě nezávislá, oba ovlivnil Paul Cézanne a africké domorodé umění. Roku 1907 začali pracovat společně a zůstali spolu až do vypuknutí první světové války (1914). Termínu „kubismus“ jako první použil francouzský kritik umění Louis Vauxcelles v roce 1908 ("divný cubiques" = krychle). Toto použití bylo myšleno hanlivě. Později byl termín přijat, ačkoli se jeho zakladatelům nelíbil. Podle tvorby dělíme kubismus na: 13. Pre-cubismus (1906 – 1909) – v toto období zahájili kubisté Georges Braque a Pablo Picasso. Období kdy kubismus vznikal, díla jsou ovlivněna předchozími malířskými trendy, dochází k objevování kubistické perspektivy. (např. Pablo Picasso - Ženský akt). Postupně jsou zobrazované předměty omezovány na základní geometrické tvary, z barev se používaly pouze odstíny šedé a hnědé barvy. 14. Analytický kubismus (1909 – 1912) – v tomto období kubismus nebyl abstraktním uměním, barva se stále téměř nepoužívala. Dochází k částečné abstrakci tzn. zobrazované předměty jsou nahrazovány jinými podobnými předměty. Zobrazovaný předmět je rozložen na jednotlivé geometrické tvary, které jsou pak zobrazeny neperspektivně vedle sebe. 12.10.2009
Strana 40/85
Je čas na změnu
Jde o to rozbít zobrazovaný předmět na množství geometrických plošek, představit různé strany a aspekty téhož objektu; velice úzká barevná škála - hnědých a šedých tónů. Obrázek: George Braque 15. Syntetický kubismus (též vrcholný) (1912 – 1914) – v této fázi se kubismus přiblížil abstrakci, nicméně je pro něj stále důležitý zobrazovaný předmět, který je skládán z linií a ploch. Objevuje se koláž a s ní i barva. 16. Orfismus – toto období dospělo k úplné abstrakci, využívá barvy. V tomto období již umělci nenapodobují ani se nijak nesnaží rozkládat či znovu skládat reálný předmět, tím se vlastně jednotlivé malířské prvky staly zcela nezávislé na realitě. 17. Po roce 1923 došlo k dalšímu rozvoji kubismu, ale již nešlo o čistý kubismus, ale kubismus něčím ovlivněný, např. imaginativní kubismus je ovlivněn surrealismem. Za první kubistické dílo jsou povážovány: "Avignonské slečny" od Pabla Picassa - výchozí bod kubismu - odmítá způsob zobrazení založený na perspektivě (který je používán a stryktně dodržován už od období renesance) Obrázek: "Avignonské slečny" GEORGES BRAQUE 1882 - 1963 francouzský malíř a sochař. Společně s Pablem Picassem patří mezi zakladatele kubismu. Stal se jednou z největších osobností umění 20. století. - učil se na malíře pokojů, stejně tak jako jeho otec a dědeček, k tomu ale také po večerech mezi lety 1897 a 1899 studoval malířství ve škole École des Beaux-Arts v Le Havre. - Jeho raná díla byla impresionistická, ale poté, co v roce 1905 uviděl díla fauvistů, změnil styl a začal malovat ve fauvistickém stylu. Obrázek: "Žena a kytara" ·
Zátiší se džbánem a houslemi 1911 - tvar je zde uplně rozbitý. - používá písmena, šablony!, do pigmentů přidává písek a železné piliny - vytváří tak první koláže - imitace dřeva, noviny PABLO PICASSO 1881 - 1973
Pablo Ruiz Picasso (25. října, 1881 – 8. dubna, 1973) byl španělský malíř a sochař. Jeho celé jméno je Pablo Diego José Santiago Francisco de Paula Juan Nepomuceno Crispín Crispiniano de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz Blasco y Picasso López. 12.10.2009
Strana 41/85
Je čas na změnu
Je jednou z nejvýznamnějších osobností umění 20. století. Společně s Georgesem Braquem je považován za zakladatele kubismu. Odhaduje se, že Picasso vytvořil asi 13 500 obrazů a skic, 100 000 rytin a tisků, 34000 ilustrací a 300 skulptur a keramických děl. Picasso už jako chlapec prokazoval vášeň i cit pro kresbu. Podle jeho matky bylo jeho první slovo „piz“, což je zkrácenina od lapiz, španělsky tužka. Měl velmi pestrý soukromý život: Kromě manželky měl i množství milenek. Byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti se třemi ženami. (film: "Přežila jsem Picassa" popisuje jeho vztah k ženám) Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů, ale asi neuznávanější jsou: - Modré období (1901–1904), - Růžové období (1905–1907), - období ovlivněné Afrikou (1908–1909), - Analytický kubismus (1909–1912), a - Syntetický kubismus (1912–1919). V letech 1939-40 se konala v Muzeu moderního umění v New Yorku pod záštitou jeho ředitele Alfreda Barra, velice úspěšná retrospektiva Picassova díla až do té doby. Tato výstava Picassa proslavila a ukázala americké veřejnosti celý rozsah jeho umění. Znamenala i to, že mnozí historikové umění přehodnotili svůj názor na Picassa. Picassova tvorba ·
Před rokem 1901
Picasso se začal učit u svého otce před rokem 1890. Jeho vývoj můžeme sledovat díky kolekci jeho raných prací, které jsou teď v Picassově muzeu v Barceloně. Jedná se o jednu z největších existujících sbírek, která dokládá vývoj díla jednoho umělce. V roce 1893 se z jeho děl vytrácí jakási mladistvost a můžeme říci, že právě tímto rokem začíná kariéra Picassa jako malíře. Akademický realismus, dobře patrný na jeho dílech z poloviny 90. let 19. století, můžeme vidět např. na obraze „První přijímání“ z roku 1896. Jedná se o velký obraz, na kterém je Picassova sestra Lola. ·
Modré období
V Modrém období (1901-1904) tvořil Picasso tmavé obrazy vyvedené v modrých a modrozelených barvách, pouze zřídka použil teplejší barvy. Není jisté, kdy přesně toto Picassovo období začalo. Je možné, že se tak stalo ve Španělsku na jaře 1901 nebo v Paříži ve druhé polovině toho roku. Strohá barevnost a smutné náměty (prostitutka, žebrák) mohou mít za příčinu Picassovu cestu po Španělsku a také sebevraždu jeho přítele Carlose Casagemase. Od podzimu roku 1901 vytvořil několik posmrtných portrétů Casagemase a v roce 1903 namaloval temný alegorický obraz "La Vie" - „Život“. 12.10.2009
Strana 42/85
Je čas na změnu
Obrázek: "La Vie" Stejná nálada panuje i na rytině s názvem "Skromný pokrm" z roku 1904, na které je žena a slepý muž, oba jsou vyhublí a sedí u skoro prázdného stolu. Téma slepoty se v Picassových obrazech tohoto období objevuje častěji. Další časté téma jsou umělci, akrobati a harlekýni. Harlekýn - obvykle vyobrazený v oblečení se čtvercovým vzorem - se stal Picassovým osobním symbolem. ·
Růžové období
Pro růžové období (léta 1905–1907) je charakteristický veselejší nádech s oranžovými a růžovými barvami. Opět se zde často objevuje harlekýn. ·
Africké období
Na začátku Picassova Afrického období (léta 1907–1909) stojí dvě postavy na obraze Avignonské slečny, které byly inspirovány předměty přivezenými z Afriky. Nápady vzniklé v tomto období vedou přímo k následujícímu období - kubismu. ·
Analytický kubismus
Analytický kubismus (léta 1909–1912) je styl,který Picasso vytvořil společně s Braquem. Obrazy obou umělců byly v té době temné, vyvedené v hnědých barvách. Oba umělci malovali věci tak, jakoby byly viděny z více úhlů najednou. Obrazy Picassa a Braqua z té doby jsou si velice podobné. ·
Syntetický kubismus
Syntetický kubismus (léta 1912–1919) je dalším stupněm kubismu. Umělec na obraz lepí i kusy papíru - často tapety nebo noviny. Jednalo se o první použití koláže v umění. ·
Klasicismus a Surrealismus
Po První světové válce tvořil Picasso v neoklasicistním stylu. Tento „návrat k pořádku“ je viditelný v tvorbě mnoha umělců 20. let 20. století. Picassovy obrazy a kresby z té doby připomínají díla Ingrese. V 30. letech 20. století vystřídal harlekýna jako hlavní motiv Picassových obrazů minotaurus. To, že Picasso používal motiv minotaura, můžeme zčásti přičíst jeho kontaktu se surrealisty, kteří minotaura často používali jako svůj symbol. U Picassa ho můžeme najít např. v obraze Guernica. - Je to jeden z jeho nejznámějších obrazů. Zobrazuje bombardování španělského města Guernika Němci. Dlouhou dobu bylo toto plátno v New Yorském Muzeu moderního 12.10.2009
Strana 43/85
Je čas na změnu
umění, v roce 1981 se vrátilo do Španělska a dnes je v Madridu ·
Pozdní dílo
Picasso byl jedním z 250 sochařů, kteří vystavovali ve Filadelfii v létě 1949. V 50. letech 20. století se Picassův styl opět změnil, když začal tvořit interpretace děl starých mistrů. Vytvořil skupinu obrazů založených na Velazquezových Las Meninas - Dvorní dámy. Další díla založil na obrazech od Goyi, Poussina, Maneta, Courbeta a Delacroixe. Dostal zakázku na vytvoření makety pro patnáctimetrovou sochu v Chicagu. Do projektu se vrhl s velkým zápalem a vytvořil skulpturu, která je dvojsmyslná a do jisté míry i kontroverzní. Byla odhalena roku 1967 a stala se jednou z nejznámějších pamětihodností Chicaga. Picasso odmítl odměnu 100 000 dolarů a věnoval je občanům města. Picassova pozdní díla byla směsicí stylů, jeho prostředky vyjadřování v neustálé proměně až do konce jeho života. Picasso se cele věnoval práci, byl odvážnější, jeho dílo barevnější a expresivnější. Mezi lety 1968 a 1971 vytvořil množství obrazů a stovky leptů. Jeho obrazy nebyly v jeho době nijak dobře přijímány, teprve později byl Picasso uznán za umělce, který byl často daleko před svou dobou.
JUAN GRIS 1887 - 1927 - patřil ke skupině kubistů, která nevystavovala na salonu s malými kubisty - MENŠÍ KUBISTÉ - kubističtí sateliti, skupina Section d‘OrMenší kubisté: - Robert Delaunay - byl hlavou této skupiny; předchůdce malířského orfismu; další představitelé byli ovlivněni kubismem pouze pokrátkou dobu, po té se věnovali tvorbě v rámci jiného směru. ·
Marcel Duchamp
·
Marc Chagal si z kubismu odvodil, co potřeboval, dál pokračoval individuálně
·
a další
4.7 FUTURISMUS italská situace v žalostném stavu, vyhlášení Říma opět hlavním městem - avšak byrokratizace a provincialismus - proto pohled do budoucnosti, odmítnutí antické tradice - inspirace umělců ve jménu obžaloby, soucit k nejubožejším, tendence k pietismu - toto pojetí redukovalo obraz na hloubce, na žánrovou scénu; ideově omezené, provinciální 12.10.2009
Strana 44/85
Je čas na změnu
- počátkem 20. století snaha prolomit tento provincialismus; klima: témata hospodářská a sociální; filosofie doby: positivismus a pragmatismus - Filippo Marinetti vyšel z prostředí francouzských symbolistických básníků - zveřejnil 1909 Manifest futurismu - k tomuto se hlásili futuristé rozdílných politických přesvědčení: anarchisté, komunisté, nacionalisté… - tento směr byl později vyznáván i fašistickým hnutím v Itálii - dodnes se vedou diskuse, zda je to samostatný směr, a nebo předzvěst fašismu = futurismus 1909 - 1914 Itálie - název z italského il futuro, tj. budoucnost - literární a výtvarný umělecký směr 1. čtvrtiny 20. stol.; jeden z hlavních avantgardních směrů - vznik futurismu je spojen s Futuristickým manifestem - Filippo Tommaso Marinetti - vydán 1909 v Paříži v deníku Le Figaro - v roce 1910 publikováno umělci několik manifestů o malířství -1912 a 1914 v Itálii vydány další manifesty o architektuře a sochařství - celkem vznikne více než 50 manifestů (Manifest Osvobozená slova) - futurismus programově neguje dosavadní estetické konvence a literární formy (zvláště v poezii) - oslavuje dynamiku technického světa a industriální společnost a za projev této dynamiky považuje i sociální revoluci se všemi nezbytnými rysy militarismu - kult síly, násilí a války - manifest oslavuje válku jako jedinou skutečnou hygienu lidstva - kult rychlosti a moderních strojů - ať literatura zapomene na suť mrtvých, ať žije současnost; pohřbívá antiku a vůbec veškerou historii; hledí do budoucnosti s radostnou vizí rušného města, hlučných křižovatek, dýmajících elektráren, tepajících proudů více úrovňových silnic osvobodit Itálii od kostelů, kněží i mnichů; požaduje konec náboženství, které se opírá o odříkání a slzy, jehož skličujícím symbolem je člověk na kříži - futurismus ovlivnil dadaismus a surrealismus, kinetické umění - nejvýrazněji se futurismus projevil v Itálii a v Rusku po 1. světové válce - futuristická oslava budoucnosti viděné v nové technické civilizaci, spojená se sociální revolucí, byla obzvláště v Rusku přijímána - ovšem když byl Marinetti 1913 v Rusku, byl odmítnut pro jeho válečné sklony - samostatnou modifikací původních podnětů futurismu je kubofuturismus, soustředěný na princip “osvobozování skutečnosti“ prostřednictvím nové skladebnosti uměleckého díla; ruský kubofuturismus je s italským spojen formálně - zpracováním materiálu, ale ne ideově - rozdíl v pohledu na válku Giacomo Balla (1871 - 1958) Dynamika psa na vodítku, Děvčátko běžící po balkóně - snaha zachytit kontinuitu pohybu v časoprostoru, umístil vedle sebe jednotlivá stádia pohybu připomíná zpomalený filmový záznam 12.10.2009
Strana 45/85
Je čas na změnu
Umberto Boccioni (1882 - 1916) Dynamika cyklisty - zveřejnění technického manifestu futuristického sochařství 1911 - Umberto Boccioni - hlavní představitel Carlo Carrá (1881 - 1966) Gino Severini (1883 - 1966) - na realitě nezávislá kombinace geometrických forem
4.8 Počátky abstraktního umění Počátky abstraktního umění a osobnost Františka Kupky Abstraktní umění může působit jako chaotická změť barevných skvrn a čar. Přesto má pevný smysl a řád. Je považováno za další vývojový stupeň následující po kubismu, který začal bořit tvary věcí. Významně ho ovlivnily vědecké objevy z oblasti vnímání, optiky a zvuku. Jeden z prvních abstraktních obrazů namaloval v roce 1910 Vasilij Kandinskij. Náhodou si všiml vlastního hotového plátna, které bylo opřené čelem ke zdi, takže znázorněný předmět nebyl zřetelný. Překvapilo ho, jak silný estetický vjem může vyvolat pouhé uspořádání barev. Nezávisle na Kandinském došli ve stejné době k abstraktnímu výrazu i jiní malíři jako Mondrian, Kupka, Delaunay, Picabia a další. Byli do značné míry inspirováni novými poznatky o vlastnostech světla, o skládání barev a teoriemi o souvislostech mezi barvou a zvukem či barvou a rytmem. František Kupka (1871-1957) Významný český malíř a grafik, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního umění vycházejícího z kubismu – orfismu. Žil ve Francii, kde pracoval jako ilustrátor, kreslíř a karikaturista. Své mládí prožil v Dobrušce u Náchoda, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maluje vývěsní štíty a obrázky svatých. Proto je poslán do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887). Zde studuje jako žák prof. Sequense až do roku 1891, kdy odchází do Vídně. Ve Vídni zůstal až do roku 1895, kdy oklikou přes severní Evropu dorazil do Paříže. Zde se zpočátku živí malováním plakátů, vyučuje náboženství a dokonce vystupuje jako spiritistické médium. Od té doby pak Paříži strávil většinu svého života a na pařížském předměstí Puteaux nakonec zemřel. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu a po svém zranění se vrací do Paříže, kde organizuje Českou kolonii, jejímž je později jmenován předsedou. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 přednáší, později přednáší v Paříži pro československé stipendisty. Za svůj život pořádal mnoho výstav a získal mnohá ocenění za svá díla. Svoje umělecké názory shrnul v knize "Tvoření v umění výtvarném" Dvojbarevná fuga, Sólo hnědé čáry, Modrá kompozice http://www.volny.cz/obstast/tvarno/kupka.html MODERNISMUS - určité období, podkategorie „-ismy“ - podřizování osob a děl k -ismům je občas zavádějící; není 12.10.2009
Strana 46/85
Je čas na změnu
podstatná definice -ismů, ale tvorba osobností - nová éra - loučí se s eklektismem minulé doby - přehodnocení všech hodnot - příznačné pro přelom 19. a 20. století; s nástupem fotografie přehodnocení umění - umění nemá znázorňovat reálně - přestává platit - krása, nápodoba, harmonie - kubismus i fauvismus vychází z Cézanna - pro jejich protestní charakter a sociální cítění by se mohlo mluvit o expresionismu - tento název se však vžil pro označení německých expr. skupin
POČÁTKY BEZPŘEDMĚTNÉ MALBY (VASILIJ KANDINSKIJ A FRANTIŠEK KUPKA) FRANTIŠEK KUPKA 1871 - 1957 - vizionář, médium, spiritista - abstrakce orfismu - pro umělce není úkol napodobovat, co příroda vytvořila, ale sama schopnost přírody tvořit - virtuózní malíř, ctižádostivý umělec, přelom století ještě symbolicko secesní malba, pak expresionistické tendence - vitální malby: Radosti života, Doroty, Tři grácie,… - též bravurní ilustrátor, však neustrnul a stále sledoval vývoj, později studoval biologii: podněty - postupně se dostává k abstrakci: - Holčička si hraje s míčkem - sled dráhy pruhovaného míčku při hodu… výsledek pak Dvojbarevná fuga - Klávesy piana - začíná organizovat obraz jako hudební skladbu - Paní Kupková mezi vertikálami - Kosmické jaro 1911-12 - dospívá k ryze abstraktním kompozicím, založeno na secesním ornamentu - Dvoubarevná fuga - Amorfa 1912 - první nefigurativní dílo veřejně vystavené - svým odmítáním účastnit se výstav se dostal mimo dobový kontext - sám členil - organická abstrakce a vertikální abstrakce - Čtyři příběhy bílé a černé - perfektní prozkoumání oblastí abstrakce a filosofické architektury, motivy stvořené - byl profesorem pražské akademie, ale působil v Paříži pro české studenty - ovlivněn filmem - opakování motivu - pohyb - 1907 - 1908 výrok Kandinského: každá forma může být umělecká, použil-li ji umělec s vnitřní nutností; pro něj je hlavní požadavek vnitřní nutnost 12.10.2009
Strana 47/85
Je čas na změnu
Další kontakty s abstrakcí: Severini - 1. italský futurista, na realitě nezávislá kombinace geometrických forem Francis Picabia - (později u dada), opuštění předmětnosti jako žert, jako provokace Karlo Kari - válka jako hygiena lidstva, rozbitá abstraktní struktura Joan Miró Giacometti
4.9 ČESKÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU - velký vliv na mladou generaci: 1) výstavy - před první světovou válkou: SVU uspořádány výstavy: Munch 1905, Rodin 1902, Impresionisté 1907 2) Šaldovy kritiky ve Volných Směrech FRANTIŠEK XAVER ŠALDA - teoretik, vyrůstal se symbolistní generací, svou kritickou dráhu začal 1891, ve 23 letech - vydal 1891 Synthetismus v novém umění - základní úvaha o současné situaci - východisko pro celý symbolistní program nové generace = osudové pro českou tvorbu - zdůraznění umění jako potřeby tvořit - na přelomu 10. let vyhlásil nový typ kritiky - Kritika patosem a inspirací - o bolestné kritice, o opravdové kritice, kdy se kritik musí protrpět ke svému soudu, nesmí nikdy ustrnout a musí dílo domyslet dále, než vůbec umělec sám tušil, aby další mohl pokračovat v naznačeném směru; zdůraznění poslání; zdůrazňuje odklon od viděného, důraz na duševní nazírání předmětu, touha dobrat se pod povrch - kultura dospěla k tomu, že věda nemůže moderního člověka uspokojit - umění přijímá funkci, kterou doposud mělo náboženství; zdůrazňuje dobrat se pod povrch jako symbolisté - redaktor časopisu Volné směry - 1903 publikuje stať - Nová krása - nepopisuje minulost, nýbrž organizuje přítomnost a budoucnost; organizuje chaos přítomnosti v nový rytmus; nový zákon, nový styl, nový rytmus; krása mužská a tvrdá, krása struktury a logiky; předznamenává kubismus - Šaldovy teorie jsou výživnou půdou pro přijetí kubisme v Čechách - 1905 Boje o zítřek - ideový základ mladého českého umění 13A - VÝZNAM ZALOŽENÍ SKUPINY OSMA - 1905 bomba - iniciační výstava = Muchova výstava - Munch byl blízký pocitům mladých - 1909 - 1910 - generace Osmy; generace, která již vyrostla na Šaldových kritikách, považují 12.10.2009
Strana 48/85
Je čas na změnu
Šaldovy texty za samozřejmé - 1907 první výstava Osmy - počátek českého moderního umění; prošla bez povšimnutí - kritický ohlas vzbudila až 2. výstava 1908 u Topiče na Národní třídě; členové - mladá generace AVU: - 1. výstava Emil Filla, Bohumil Kubišta, Willi Nowak, Antonín Procházka, Otakar Kubín, Friedrich Feigl, Max Horb,+ Emil Artur Pitterman - byl dosud žákem akademie a tak nemohl vystavovat, jeho obrazy možno shlédnout na požádání - při první výstavě = 7+1; plátna ovlivněná fauvismem a expresionismem - 2. výstava Filla, Kubišta, Nowak, Procházka, Feigl, Vincenc Beneš - přibyl, Scheithanerová (Procházková) - opět 7, Pitterman, Horb, Kubín tam není - nebyla to skupina prosazující národní styl, byli to Češi i Němci - vůdčí postava Osmy = Emil Filla - skupina se scházela v kavárně Union (roh Perština a Národní) - František Langer: Vzpomínky na kavárnu Union - boj o principy moderního umění, společně, kolektivně řešili témata - kompoziční a barevné zákony - Osma posednuta výtvarnými zákony - kompoziční zákony, barevné zákony; zájem o Chevrelovy teorie barev - zájem o simultánní kontrasty; obrazy jsou postaveny na zákonech; význam simultánního kontrastu = červená neindikuje zelenou, ale žlutozelenou, zelená neindukuje červenou - vnímá simultánně tyto barvy vedle sebe - magické - aplikuje to Kubišta - vzory: Munch, El Greco - objev století, Cézanne - skupina má svou tvorbou blízko k expresionismu - zájem o barvu; barva = prostředník výrazu, obrazy krvácejí barvou - Šaldovy postuláty - dovnitř, duše člověka; zkoumání barvy, ale jako nástroje pro poznání lidské podstaty - Preisler a Jiránek navazují kontakty s mladými umělci, aby ti mohli vstoupit do Mánesa - členství ve skupině by jim umožňovalo účast na výstavách a celkově zaštiťovalo jejich existenci - většina členů Osmy opravdu vstupuje do Mánesa, odkud záhy 1910 pro neshody vystoupí (polarizace mladých a starých) a zakládají Skupinu Výtvarných umělců: Filla, Procházka, Beneš, + Čapek, Guttfreund, Gočár, Janák, Hoffman - (1912 SVU opouštějí Špála a Čapek, vrací se zpět do Mánesa; SVU se rozpadá kol. 1. světové války) - 1908 - 1910 čilé styky s Paříží; přijetí kubismu - 1910 Mánes: výstava Nezávislých - výstava francouzského umění; organizovali Kubišta s Matějčkem; nadšené přijetí Derainova Koupání = zájem o řešení problému figury v krajině rozličná koupání (Kubišta) - v Osmě se nenaplnily kubistické názvuky - v každém případě byl nástup Osmy signálem radikalizace výtvarného života v Čechách, vyostřením vztahů mezi pojmy tradice a avantgarda
12.10.2009
Strana 49/85
Je čas na změnu
- novoprimitivismus - zdůrazňování primitivismu jako záměrně neintelektuálního přístupu inspirovaného mimoevropskými kulturami = důležité pro generaci Osmy - Filla, Beneš 13B - SKUPINA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ A ČESKÝ KUBISMUS KUBISMUS - v Čechách až kolem 1910 (Picasso, Braque 1907 - 1908) - Apollinaire řekl: v Čechách je tak zakořeněný kubismus, žije tu malíř jménem Kubišta - kubismus v Čechách díky: cestám umělců do Paříže (Filla, Gutfreund, Kubišta, J. Čapek) Kramářovým nákupům obrazů Picassa a Braqua; mecenáš a sběratel, hlavní teoretik kubismu Vincenc Kramář - měl sbírky ortodoxních kubistů: znalost tohoto - 1909 - rok 1 českého kubismu - Kramář koupil Picassovu Hlavu Fernandy - V. Kramář napsal studii 1920 - Kubismus jako magický realismus - důležitý tvar, konstrukce a řád SPOLKY: 1863 - Umělecká beseda; 1887 - Spolek výtvarných umělců Mánes, 1911 - Skupina výtvarných umělců SVU - odchod mladých umělců z Mánesa a založení Skupiny výtvarných umělců 1911 - Filla, Beneš, Čapek, Špála, Procházka, Kubín, Váchal, Šíma, Kysela, Gutfreund, Chochol, Janák, Gočár, Hofman - nebyl tam Kubišta! - ve sklupině čapkovské křídlo - neortodoxní - chápe Picassův a Braqův kubismus jen jako jedno z možných variant dobového hledání nového výrazu, akceptovali modifikace, neodmítali italský futurismus Čapkové, Špála, Hofman, Chochol fillovské křídlo - ortodoxní - uznával jen Picassa a Braqua - Filla, Beneš, Gutfreund = spor o kubismus - napětí mezi jimi dvěma, rozpory - 1912 skupinu opustil Josef i Karel Čapek, Špála, Hofman, Chochol, Šíma BOHUMIL KUBIŠTA 1884 - 1918 - šlo mu o řád a zákon; byl na setkání s kubismem připraven svou tvorbou - Zátiší s nálevkou = první česká reakce na kubismus; Koupání mužů 1911; Hráči karet - práce barev - čistým tvořením se vykupuje z mrzkosti a konce, záchrana před pomíjejícností; rozvíjí nadále Kubismus, ale do SVU nikdy nevstoupil 12.10.2009
Strana 50/85
Je čas na změnu
- rafinovaná, magická práce s barvou; symbolistní témata - mučivost existence, zoufalost - Svatý Šebestián 1912 - symbolické téma, barevnost redukovaná na základní dvojzvuk - Polibek smrti 1912; Oběšený 1915 - usiloval o symboly psychického dění v člověku; zobrazit dramata, kterými žije nový moderní člověk; kritizoval kubismus jako povrchový - truchlení - základní prvek Kubištova kubismu - magický realismus = prosvětlování věcí, duchovní energie je všude, penetrismus - výraz duchovní energie VINCENC BENEŠ 1883 - 1979 - Zuzana a starci - malířské schéma je interpretováno do pravoúhlých forem EMIL FILLA 1882 - 1953 - Čtenář Dostojevského 1907 - Dostojevský dobová ikona; elementární, komplementární barevné pojetí; popis tragiky života - Salome - posun k analytickému kubismu - kubistická interpretace, vliv El Grekův - silný umělec a vyznavač svobody - od 1912 považuje za největší svobodu a metu toho, co muže umělec pro umění v Čechách udělat = následovat Picassa - vybírá si jak potřebuje jednotlivé fáze a stádia Picassa, Braqua - ne chronologicky - píše statě - Filla dříve tvrdil: pokud nám dílo neodpoví na otázku: Kdo jsme, kam jdeme, odkud přicházíme? pak je to jen pouhý materiál a šikovnost; matérie ANTONÍN PROCHÁZKA - na Moravě, učitel; tedy působil mimo Prahu, čímž se dostal z centra dění - přijímá technicky směr kubismu, ale zachovává si vlastní výtvarnou řeč, vyvíjí se samostatně - 1913 se dotkne i problému abstrakce - má slabost pro poezii věcného světa, interpretuje kubismus jako magický realismus - kubistická redukce barvy - poválečná atmosféra - návrat k realismu (celá Evropa - příklon k pokornému návratu k realitě) OTAKAR KUBÍN 1883 - 1969 - jeden z prvních zakladatelů Osmy; vliv německého expresionismu, svoboda barvy; věřil komunismu, ale po letech se vrací OTTO GUTFREUND 1889 - 1927 - jeden z prvních sochařů v Evropském kontextu, který aplikoval kubismus v plastice; kubistický sochař - Picasso - Hlava Fernandy, pak až Gutfreund; Úzkost - 1911 - vztah k Muchovi; k abstrakci se dostává přes vlastní životní zkušenost 12.10.2009
Strana 51/85
Je čas na změnu
- zemřel po koupání ve Vltavě JOSEF ČAPEK 1887 - 1945 - zpočátku byl ještě pozadu, až 1912 začíná zkoušet nové kubistické formy, rozešel se s Fillou - kolem 1913 dospívá k vlastní interpretaci kubismu - syntetický kubismus - jeho obrazy jsou složeny z přímek, vlnovek, zubatých linek, křížků, obdélníků, trojúhelníků, kruhů - z nich jako ze stavebních dílů vznikají postavy… - Hlava 1914, Úzkost 1915 - zakládal své obrazy na protikladu světla a stínu - objevuje specifickou poezii všednosti a civilnosti, ale jde mu také o vnitřní děje - smysl pro sociální souvislost - český kubismus se ujal hlouběji, též v architektuře a designu POSTAVENÍ A TVORBA SKUPINY SURSUM - skupina založená 1910 navazovala na tradici Moderní Revue - čeští symbolisté - vnitřní touha, expresionismus; symbolismus až surrealismus - znamená „vzhůru“, hlavními členy byli: Josef Váchal, Josef Zrzavý, Pacovský, Konůpek, Adámek, Horejc - vydávali časopis: Veraikon (od myt: věrná tvář - podoba, - otisk Kristovy tváře) - Josef Váchal - samorost české scény - vlastní technologie - rozvíjel tisk z výšky - dřevoryty, řezy,... a jiné rozličné štočky; náměty: duchové, múzy, víly a člověk mezi nimi; stává se jedinečný, protest proti upadající kvalitě knihy - chtěl, aby se opět stala jedinečnou; též knihař a sazeč - Josef Zrzavý - v podstatě Sursum tvořila mim hlavní dobové proudy, neřešila vztah čes. zemí a ostatní Evropy a Paříže; řešila své problémy, zaujetí pro magii - skupina oceňována až dnes
4.10 MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA RADIKÁLNÍ REVIZE POJETÍ MODERNÍHO UMĚNÍ, EVROPSKÁ MEZIVÁLEČNÁ AVANTGARDA 14A - DADA (CHARAKTER, VÝZNAM, HLAVNÍ CENTRA A PŘEDSTAVITELÉ, MARCEL DUCHAMP) - Marcel Duchamp: přehodnocení vztahu k umění - revize: Fontána (pisoir), a vystavený sušák na lahve… 12.10.2009
Strana 52/85
Je čas na změnu
- Dada - surrealismus, 1916 - 1950 Evropa - v únoru 1916 založili v Zürichu rumunský básník Tristan Tzara, němečtí spisovatelé Hugo Ball a Richard Hülsenbeck a elsaský malíř a sochař H. Arp Cabaret Voltaire, jako literární klub spojený s výstavní síní a jevištěm - název Dada pro hnutí dodalo náhodné otevření Laroussova slovníku - kult absurdity, jedno obrovské nic, odmítnutí všeho, odmítá jakoukoli racionalitu, jakýkoli řád; dada neznamená nic - příbuznost s Malevičovou nulou - v Galerii Dada vystavovali 1917 svá díla H. Arp, C. de Chirico, M. Ernst, L. Feininger, V. Kandinskij, P. Klee, O. Kokoschka, F. Marc, A. Modigliani a P. Picasso - nejvýznamnější uměleckou osobností byl Arp; v jeho kolážích, dřevorytech a reliéfech se vyrovnávají podvědomé představy s výtvarnou jistotou - předchůdcem švýcarských dadaistů byl M. Duchamp, jenž se usadil 1915 v New Yorku, kde vytvářel svá ready-mades - kolem něho se utvořila skupina newyorských dadaistů, k níž patřili Man Ray, F. Picabia, de Zayas, Arensberg - skupina vydávala časopis „291“; koncem 1916 se Picabia vrátil do Barcelony, kde založil časopis „391" - po druhé cestě do USA se usadil 1918 ve Švýcarsku a připojil k Curyšské skupině - 1917 vydal Tzara 2 sešity Dada, k němuž ve spolupráci s Picabiou připojil 1918 třetí sešit s dadaistickým manifestem; 4 a pátý sešit vyšly 1919 pod názvem Antologie Dada - pařížskou dadaistickou skupinu tvořili Breton, Aragon, Soupault, Eluard, Ribemont-Dessaignes, Péret a Cravan, první dadaistický salón se konal 1922 v Galerie Montaigne; na podzim se skupina rozešla pro rozpory, které vznikly při dadaistickém setkání v Tyrolech - berlínskou dadaistickou skupinu založil Hülsenbeck 1917; rozešla se 1920 po výstavě, kde vynikaly zejména satirické karikatury G. Grosze - kolínskou skupinu vedli M. Ernst a H. Arp; uspořádala výstavy 1919 a 1920; zvláště výstava 1922 vyvolala skandál, načež byla policejně uzavřena - vůdčí osobností dadaistické skupiny v Hannoveru byl Kurt Schwitters - Merz - dada bylo intelektuálním protestem proti dosavadním kulturním a uměleckým konvencím; jako v podstatě destruktivní hnutí nevytvořilo nové výrazové formy a ani o to neusilovalo; techniku koláže přejalo od kubismu - svým zásadně odmítavým stanoviskem k estetickým hodnotám připravovalo surrealismus, jehož první přívrženci byli bývalí dadaisté MARCEL DUCHAMP 1887 - 1968 - „umění není věcí sítnice, ale šedé kůry mozkové“ - Akt sestupující ze schodů 1911 - končí s kubismem - Nevěsta svlékaná svými mládenci - Velké sklo 1915-23 - osudové dílo Duchampovo; nikdy to nedokončil, rozbilo se to, praskliny odpovídají liniím mládenců - on řekl, že teprve teď po slepení 12.10.2009
Strana 53/85
Je čas na změnu
to bude hotové; dílo tvoří dva oddělené prostory – horní je doménou nevěsty, dolní mládenců - Sušák na sklenice 1914 - předmět naprosto banální, bez umělcova zásahu, jen podpis - Fontána - pisoár; zpochybnil umělecké konvence 14B - KAZIMÍR MALEVIČ A RUSKÁ KUBOFUTURISTICKÁ AVANTGARDA, RUSKÝ KONSTRUKTIVISMUS KUBOFUTURISMUS - Rusko reaguje na buřičské a anarchistické myšlenky Marinettiho okamžitě - manifest Osvobozená slova přeložen za dva měsíce, což je unikátní a ihned se shledávají s velkým ohlasem; atmosféra ruské avantgardy je anarchistická MICHAIL LARIONOF a LIDMILA GONČAROVOVÁ - formulují svůj směr „paprskismus“ - rayonismus - lučismu, obrazy převedeny do svazků paprsků, reálný motiv je znečitelněn; první ryze Ruský směr, i když ta samostatnost je tam trošku limitovaná - Larionov 1912: Vesna - ostře žlutá, provokativní, jsou zrušeny kánony estetické i zobrazující - podobně jako v Itálii měl futurismus i v Rusku nacionální zaměření - inspirace tradiční ruskou ikonou a náboženskou malbou - 1907 skupina Modrá růže, později další Kulový kluk (již provokativní futuristický název); v Rusku dochází ke spojení v tzv. kubofuturismu VELEMIR CHLEBNIKOV - futurisické básně: Futuristický les - snaha provokovat buržoazii: jedna výstava se jmenovala Políček obecnému vkusu - 1914 světová válka: Larionov i Gončarovová (kteří byli v obd: 1909 - 1910 tahouny Rus. kultury) odjíždějí do Paříže, kde již zůstanou KAZIMIR MALEVIČ - malíř a teoretik, je významnou osobností ruské avantgardy (1/2 20.stol.) a jedním z průkopníků abstraktního umění - vymyslel vlastní směr - suprematismus, čili nepředmětné umění; skrze umění hledal cestu k absolutnu; k suprematismu dochází přes zázemí, které má náboženský charakter - zatímco Mondrian přišel ke geometrické abstrakci zjednodušováním a postupným eliminováním věcných obsahů, Malevič už na začátku hledal něco, co se v přírodě vůbec nevyskytuje - a tím pro něj byly geometrické tvary, zvláště pak čtverec - zpočátku maloval kubofuturistické figurativní obrazy a kubismus byl pro něj odrazovým můstkem pro další tvorbu - Tančící figura - deformované pojetí člověka i obrazu; protest i provokace - Hlava venkovského děvčete - je již na hranici geometrické abstrakce, převádí viděné na geometrické formy – zřetelný vliv kubismu 12.10.2009
Strana 54/85
Je čas na změnu
- Částečné zatmění s Monou Lisou - 1914 - je to koláž, kubistické dílo, kde je červeně přeškrtnutá tvář Mony Lisy, což značí odmítnutí figurativního umění - Černý čtverec na bílém poli - na poslední futuristické výstavě 0,10 - 1915 věšen do rohu jako ikona (na této výstavě má Malevič 39 abstraktních obrazů s geometrickou kompozicí) - opustí svět dosavadních forem a dospěje k formě čisté; absolutní černá na absolutní bílé - které znamenají součet všech barev a světel - roku 1915 vydal manifest suprematismu s názvem „Od kubismu k suprematismu“ - vyhlásí suprematismus, který se zříká zobrazení předmětů; nezobrazuje předměty, ale čistý pocit; vytváření světa, které nemá předmětu - krajní bod, kam může malířství dojít, mezní pozice, za niž již nejde dál - suprematistický manifest 1915 - nadvláda čisté senzibility, která je nezávislá na okolí; zobrazování přírody je bezcenné - černý čtverec je čisté nic = otevření bodu nula, otevření absolutnu - umění je cestou k absolutním hodnotám, k té nule, k bohu (ne náboženství ani technika) - vysvětluje genezi: malířství před suprematismem nebylo svobodné a nebylo uměním, protože napodobovalo to, co je v přírodě Matisse osvobodil barvu, zachoval předmět kubisté osvobodili předmět; porušili celistvost předmětů, ale rezignovali na barvu futuristé rozbili hmotný substrát; zavedli pohyb a dynamiku, zrušili perspektivu a další svazující pravidla, ale nedospěl k čistě geometrické tvorbě „Kubofuturisté shromáždili všechny věci na náměstí, rozbili je, ale nespálili.“ Malevič směřuje dál a přichází k suprematismu – k bezpředmětné tvorbě, která je nezávislá na okolí, jde o čistý pocit, o vyjádření čisté senzibility; směřuje k bodu nula - a jak k té bezpředmětnosti a bodu nula Malevič vlastně přišel? Ve svém textu „Myšlení“ píše o Bohu. Bůh je dokonalý, šest dnů tvořil, sedmého dne nastal odpočinek a od té doby už netvoří. „Pohyb už neexistuje, je dosaženo absolutna, přibližuje se nebytí.“ „Prapodstatou není pohyb, ale klid a jeho synonymem je neexistence, nicota - stav nula.“ - odstraněním předmětu z malby může umělec dospět k nule - „pokud lidstvo poznalo boha, poznalo 0“; jeho úvahy směřují k bodu nula; odstraňuje předměty z umění, aby mohl dospět ke své nule - redukuje na 3 formy: čtyřúhelník, kruh, kříž - na bílém pozadí - bílá plocha představuje nekonečno a barevné formy na ní jsou buď statické a nebo dynamické; na obrazech jsou energie, síly a jejich vztahy - k výročí říjnové revoluce vyzdobil Malevič město a přednášel dělníkům o novém umění a černém čtverci - fáze suprematismu: černý čtverec je nahuštěná malířská masa, zatím nerozlišená na barvy spektra 12.10.2009
Strana 55/85
Je čas na změnu
- tato masa, podle Maleviče, vybuchne a rozpráší se na pestrou paletu barev; suprematismus je v této fázi malířstvím barev a silového vyjádření - obrazy mají komplikovanější kompozici - žlutý obdélník - přechod k nekonečnu - rozpuštění té žluté v bílé, výtvarně je blíž tomu, co chtěl říct; v Malevičově vývoji to není ilustrace - další fáze suprematismu: dalším rozprášením pak vznikne bílá, nehybná nicota, bez cíle a bez smyslu, a tím malířský suprematismus ve 20. letech končí - Bílý čtverec na bílém pozadí - je krajní bod, za který už nejde jít; je to absolutní bezpředmětnost Černý čtverec = ekonomický Červený čtverec = revoluční Bílý čtverec = duchovní - bílý suprematismus přechází ve filosofický a Malevič se dostává k architektonickému a prostorovému suprematismu - virtuální hyperarchitektury - umělec projektuje nový model Země a kosmu - z Maleviče se stává náboženský mystik a dostává se ke kosmickému suprematismu - 1928 - 1933 se vrací opět k figuraci - ke zjednodušeným figurám, kde jsou vynechány detaily, jen to lidství je zviditelněný – ne člověk; znovu se tam vrací realita, kterou před 15 lety opustil, pořád ale v geometrické formě - v umění hledal cestu k absolutnu a tím zvýšil nároky na umění; průkopník monochromie - 60. a 70. letech na něj navázali minimalističtí umělci, jako třeba Frank Stella, jehož práce odmítají jakékoliv odezvy k vnějšímu světu, jsou čistě geometrické EL LISICKIJ - Pohádka o dvou čtvercích - radikální se rozhodnutí se pouze pro obrazové, odloučení se od textového, základ nové typografie - Malevičovy formy jsou použity jako narativní; El Lisického interpretace suprematismu dala impuls vizuální komunikaci (Malevičovy geometrické tvary) VLADIMÍR TATLIN - 1913 cesta do Paříže, setkal se s Picassovými reliéfy a asamblážemi; 1913-14 dospívá k podobným principům jako Marcel Duchamp - stávají se s Malevičem tvrdými konkurenty; oba vyvodili krajní polohu, které jsou sobě dost protikladné: Tatlin - scénograf, praktik x Malevič - až náboženská podstata IVAN PUNI - žák Tatina, dospěl k dadaistickým readymadům, propojuje malovanou a skutečnou realitu - 1915 skutečný talíř na skutečné desce stolu, jen zavěšeno na zdi - jen přimalován zelený okraj talíře - Lázeň - obraz je text, ryze konceptuální dílo; konceptuální dada umělec; jeho dílo až do 90. let téměř neznámé
12.10.2009
Strana 56/85
Je čas na změnu
KONSTRUKTIVISMUS - 1917 VŘSR, revoluce sociální plánována ruku v ruce s revolucí v umění - snaha - umění pro všechny, zrušit velké umění, má se stát každodenním chlebem - 1918 - v roce prvního výročí Lenin vyhlásil soutěž na výzdobu Moskvy - zvítězil Malevič „proletáři všech zemí spojte se“ - Malevič jezdí vlakem přednášet dělníkům o novém umění, černém čtverci, věřil, že je tím obroditelem - MAJAKOVSKIJ - kresbičky k agitačním básním - SVOMAZ - ruská revoluční škola - dává impuls i učební metody pozdějšímu Bauhausu, který byl postaven na levicové ideologii - kolem 1919 končí to šťastné období, kdy revoluce sociální i umělecká šly spolu - kdy se obě dvě revoluce prolínají, po této době se rozcházejí!!! - vliv ruské revoluční avantgardy mezi válkami měl pozitivní vliv na celou Evropu - 1919 ztrácí suprematismus, Malevič odchází do Vitebska a zakládá UNOVIS - skupina propojovala suprematismus s užitým uměním; El Lisickij - přestává se mluvit o suprematismu a začíná se zdůrazňovat konstruktivismus - po 1920 se již nemluví o suprematismu, ale přichází ke slovu konstruktivismus - hlásí dobu inženýrů a končí s umělci; více odpovídá Leninově ideologii - Kandinský není dost konstruktivní, proto odchází z Ruska opět do Paříže (zůstává u závěsného obrazu), Chagal odchází - elektrifikace + sovětská moc = komunismus; nová politika a nová technika; nové umění vzejde z nových technologií; principy umění se redukují jen na principy technické - umění zítřka nebude již uměním - 1920: Manifest realismu a Manifest Produkcionismu (Ročenko) = 2 konstruktivistické manifesty… dnes nerozlišujeme MANIFEST REALISMU - napojen futuristickými idejemi - formuluje základní body umění budoucnosti, umění má vést lidstvo - superspolečenská úloha; rozsáhle kritizuje dosavadní postup - distancuje se od futuristů, kteří zůstali na půl cesty, ačkoli taky hlásali novost - zříkáme se barvy jako malířského prvku - je to náhodnost, ne podstata; zříkáme se objemu; linie - to v přírodě neexistuje, má platnost jen dekorativní; zříkáme se napodobování; sochařství = pět stěžejních zásad - umělec se zbavuje štětce a je vybaven prostorem a časem; pracuje pro reálnou společnost s reálným prostorem a časem - Zdeněk Pešánek na to reaguje u nás - pracuje s reálným pohybem a světlem - fotografie se stává určujícím uměleckým médiem, fotomontáž - výsledného obrazu se dosahuje 12.10.2009
Strana 57/85
Je čas na změnu
kombinací různých snímků MANIFEST PRODUKTIVISMU - autorem je Rodčenko - je ještě radikálnější, kritizuje předchozí manifest jako příliš abstraktní a romanticky nekonkrétní - těsněji to spojuje s politickým uspořádáním, zdůrazňuje komunistickou politickou orientaci; naprosto politické zaměření a politické využití umění! - zdůrazňují - pryč s uměním, ať žije technika; náboženství a umění je lež - umělec jako inženýr; ruší se romantický pojem génia a zavádí se praktický pojem inženýra - umělci se vzdávají požadavku nezávislosti výtvarného díla, ale mimoumělecká prospěšnost, konec závěsným obrazům; plakáty, předměty denní potřeby, oblečení, látky - význam umění pro průmysl VLADIMIR TATLIN 1885 - 1953 - Věž třetí internacionály 1919 - manifestace konstruktivistické estetiky v architektuře, nebyl však zrealizován ALEXANDR RODČENKO - kinetická plastika, abstraktní plastika; vycházel z kubismu a futurismu; propagační malíř a grafik - zformuloval řeč moderní fotografie MEDUNĚCKY - nejčistší příklad ztvárnění konstruktivistických idejí - plastika z tyčí NEP - nový ekonomický program, hospodářské budování státu; jsou akceptovány jen ty formy umění, které přímo proklamují ideologii - takže umělci emigrovali nebo se vzdali - 1929 Lunačarsky vyhlašuje socialistický realismus a Malevič spáchá sebevraždu - německý fašismus a ruský komunismus mají stejné rysy 14C - PIET MONDRIAN A SKUPINA DE STIJL - abstraktismus intelektuální přísnosti, řádu, geometrie: tu v Holandsku - abstraktismus se líhne v Evropě na různých místech paralelně: vychází z historických předpokladů - termín: konkretismus - obraz není abstraktní, ale tvoří novou, konkrétní realitu 1.- abstraktismus typu emotivního - Kandinskij: abstrakt umění je chápáno jako výlev ducha, spíš emotivní; romantická inspirace 2.- typ intelektuální přísnosti, řádu, geometrie: Mondrian - obě tato tendence však mají mytický základ; Kandinský i Mondrian věří v obrodu světa divotvornou silou ducha - u Mondriana zdůraznění ducha, který opustil a unikl z nejistých mezí nahodilosti; náklonnost k scientismu - De Stijl 1914 k Holandsku 12.10.2009
Strana 58/85
Je čas na změnu
PIET MONDRIAN 1872 - 1944 - začínal jako malíř - naturalismus - impresionismus - secese - fauvismus - je to malíř velikého přirozeného nadání; k abstrakci došel postupně, viz Strom! - postupně bere předmětu jeho individuální rysy, až zbude kostra: linie - toto pak nazval NOVOPLASTICISMEM kolem 1917 - spolupracoval s Theem Van Doesburgem; pak se nepohodli kvůli diagonále, kterou Van Doesburg použil - pro Mondriana znamenala děsivý návrat k citovému světu, kterému se bránil co mohl - Revue De Stijl soustředila nejlepší malíře orientované ve smyslu abstraktním; důraz na styl cílem přírody je člověk, a cílem člověka je styl - M: individualismus v umění i v životě je příčinou zkázy proti níž je třeba postavit průzračnou jasnost ducha, který jediný může vytvořit rovnováhu mezi všeobecným a individuálním - odraz dobových problému - pohledy na vysoké a nízké umění. Pro koho? V Rusku: pro všechny!! - ztotožnění umění se životem chápe Mondrian podobně jako Malevič - čistá vnitřní aktivita, proto je třeba z umění vyloučit přítomnost objektivního světa; ten je příčinou emocionality, kterou Mondrian spatřoval v každém zachvění štětce, proto vyloučil každou zkřivenou linii - za jediné možné prostředky považoval vodorovnou a svislou přímku; Mondrian od této své askeze nikdy neupustil - redukce: vodorovné a svislé linie; bílá černá; tři základní barvy - žlutá, modrá, červená - Skupina De Stijl: kolem revue - věnovala se také architektuře
4.11 SURREALISMUS ANDRÉ BRETON A SURREALISMUS - živná půda = dada + Freud - surrealismus vyšel z Dada, které samo již uvolnilo zábrany; ale nejde tu o absolutní negaci snaží se podpořit svobodu - jde tu o přeměnu od duchovní anarchie, spontánnosti a experimentů k vědeckému hledání a snahy o uchopení této duchovní svobody; sen, nezištná hra myšlenek - surrealismus se snaží zalátat a najít cestu po válečné roztržce mezi uměním a společností; hledá spojnici mezi realitou a fantazií - je tu výrazný problém individuální svobody a svobody sociální (revoluce po 1. sv. válce) >ANDRE BRETON - je duchovním vůdcem tohoto hnutí; poznal Freuda, psychologie, teorie podvědomí, surrealismus oslavuje snové představy a fantazii - definice surrealismu dle A. Bretona: Surrealismus je čistý psychický automatismus, jímž má být 12.10.2009
Strana 59/85
Je čas na změnu
ať slovně, písemně nebo jakýmkoli jiným způsobem skutečný průběh myšlení; je to diktát myšlení, s vyloučením kontroly vykonávané rozumem, mimo jakékoli estetické nebo mravní zaujetí - 1. manifest Surrealismu: Andre Breaton - výtvarné vyjádření - malířství a sochařství nemají toto zrychlené vyjádření - tedy: vnitřní model, niternost, která je však velmi vzdálena asketickému spiritualismu - A. B.: občas se blíží expresionismu, kteří obraz považovali za promítnutí momentálního stavu duše, psychologického plynutí, na plátno - surealisté si jsou vědomi zrady vnímatelných věcí - ty již neposkytují člověku útěchu, jelikož jsou zabydleny ve vztazích, proto je třeba tyto zaběhnuté vztahy zpřeházet; vytvořit svět, v němž člověk nalezne zázračnosti MAX ERNST - frotáže, od dadaismu k surrealismu STÉPHANE MALLARMÉ - šicí stroj a deštník na pitevním stole - surrealistické obrazy - směřování k nepodobnosti - je to útok na principy totožnosti od dada - objekty: Duchamp a Picabia SALVADOR DALÍ 1904 - 1989 - paranoicko-kritická metoda, u Dalího je paranoia kriticky zužitkována - surrealistické umění je figurální - jde o zobrazení vztahů JOAN MIRÓ - automatismus i na plátně; typ primitivního surrealismu Chagal, Klee, Eluard, surrealistická skupina ale pracovala dlouho TOYEN - po 2. válce se s ní pravidelně setkávala až do 80. let GIORGIO DE CHIRICO - typ metafyzické malby, motiv ujíždějícího vlaku - nostalgie RENÉ MAGRITTE - Zrádná podoba - to není dýmka - rozdíl mezi předmětem a jeho dvojrozměrnou ilustrací
4.12 ČESKÉ UMĚNÍ MEZI DVĚMA VÁLKAMI - rok 1918 a rok 1938 vymezují vznik, existenci a zánik samostatného československého státu - zatímco dvacátá léta lze označit spíše za dobu optimistického budování a úspěšného fungování nového státu, dějiny třicátých let se již odvíjely spíše ve znamení mezinárodně politické i vnitřní krize - k nejvýznamnějším výtvarným sdružením dvacátých a třicátých let patřily skupiny Tvrdošíjní (založena v roce 1918), Devětsil (založen v roce 1920), Sociální skupina (založena v roce 1924) a Skupina surrealistů v ČSR (založena v roce 1934) 15A - NOVOKLASICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE - reakce na první světovou válku - skepse: obrácení pozornosti k drobnostem - během války - konec skupiny SVU, přežil Mánes a Tvrdošíjní a přece (Čapci, Zrzavý, 12.10.2009
Strana 60/85
Je čas na změnu
Kremlička…) - skupina Tvrdošíjní sdružovala výrazné individuality evropské humanistické orientace, jejichž tvorba se vyznačovala dvojznačným programem, pohybujícím se mezi doznívajícím kubismem (Josef Čapek, Václav Špála) a neoklasicismem (Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička), mezi modernismem a historismem - Antonín Procházka 1882 - 1945 - od expresionistických počátků skupiny Osmy, přes kubistické období, civilistická 20. léta až po poslední etapu tvorby Antonína Procházky, jež je charakteristická příklonem ke klasickému ideálu a monumentálními pracemi pro Masarykovu univerzitu v Brně (Prométheus přinášející lidstvu oheň, 1938) a brněnské objednavatele před 2. světovou válkou OTTO GUTFREUND 1889 - 1927 - sochař, který přešel do SVU; rozvíjí kubismus ve 3D jako první vůbec; po válce jeho dílo naznačuje dvě cesty: novoklasicistní - socha Rodina v Ratibořicích - a kubisticko abstraktní - 1905 - 1909 - studium na Umělecko-průmyslové škole v Praze; seznamuje se Rodinem, zajímá se o středověké umění; 1911 - stává se členem Skupiny výtvarných umělců, vystavuje Úzkost; Hamlet, Harmonie, Koncert; aplikuje principy analytického kubismu v sochařství; v okamžiku vyhlášení války se nachází v Paříži, kde vstupuje do Cizinecké legie; členství v Mánesu; 1926 vyhrává konkurz na místo profesora na Umělecko-průmyslové škole v Praze 15B - POETISMUS A KONSTRUKTIVISMUS, SKUPINA DEVĚTSIL - moderní umělecký vývoj přerušen válkou SKUPINA TVRDOŠÍJNÍ (příklon k novoklasicismu) - hlavní postavou je J. Čapek (umělci narození v 80. letech 19. stol.), do roku 1920 na špici - po válce - naivistický primitivismus - touha po naprostém šťastném životě, láska k věcem, k práci JOSEF ČAPEK - Nejskromnější umění - umění z lidu je silnější něž profesionální - za bolševika uznáván, protože ho zajímalo sociální téma; vidí problém chudého člověka jako lidský, ne politický! - Kulhavý poutník - jde pomalu, není vpředu, na špici, ale má čas vidět a přemýšlet; Josef byl takovým poutníkem DEVĚTSIL - 1920 založen spolek Devětsil (rozpad 1929) - klíčové meziválečné avantgardní sdružení - další generace, 20. léta jsou generačním zlomem, generace umělců narozených kolem 1900: Teige, Wolker, Neumann, Vančura, Seifert… 1) příklon k ideálům proletářského umění, příklon k nejprostším věcem - pokora, sentimentální 12.10.2009
Strana 61/85
Je čas na změnu
sociální cítění, utopická vize bezkonfliktní porevoluční společnosti = poetický naivismus - spolek Devětsil spojoval proletářské umělce z nejrůznějších oblastí umění: architektura, scénografie, fotografie (Rösller, Hák), užité umění a malířství, literatura, grafika, divadlo (Osvobozené divadlo - sekce Devětsilu: Honzl, Frejka) - vzniká po skončení světové války - ochromení - představa nového uspořádání světa (v Rusku revoluce 1917 - ruská avantgarda) - základ: Teige, Nezval, Wolker, Šíma, Muzika; odrazovým můstkem byly pro ně Tvrdošíjní, 1920 ale odcházejí a vytvářejí opozici - Karel Teige - vůdčí osobnost Devětsilu - pod praporem proletářského umění se snažil stmelit mladou generaci - je třeba naučit se svěžesti lidového umění + malovat jako Henri Rousseau + ocenit knihu Josefa Čapka - O nejskromnějším umění - Teige kritizuje Mondriana i Maleviče, že jejich díla jsou estétské hříčky - publikuje kritiku Tvrdošíjných; podstatné bylo být avantgardní; vystupovali proti Tvrdošíjným - 1. výstava Devětsilu - Čapek kritizuje, že hlásí avantgardu, ale vystavují sentimentální obrázky z cest - hlásili se k totalitnímu myšlení - mimo něj není modernismu; problém avantgardy tohoto období je že, osobní přínos obětovali kolektivnímu - ideál umění je přístupný všem; vytrácí se svobodný tvůrčí počin; „umění pro proletáře“ - Devětsil se přihlašuje k proletářskému umění, navazují na Lunačarského (demagog u Lenina socialistický realismus) 2) 1922 - Teige publikuje stať Umění dnes a zítra - už ne tolik prolet. umění, ale oslava současné civilizace a moderní techniky - personální změny - přibyli: Nezval, Halas, Voskovec, Štýrský, Toyen - vyhlašuje „Nové umění“ - potřeba zbudovat nový svět, revoluční myšlení; politizuje umění; nové umění přestane být uměním - avantgarda je pilíř, podstatné je být avantgardní; hodnota umění se již nezmiňovala, podstatné je být avantgardní - osobovali si, že jsou jediní, nejdál; kdo nejde s námi - jde proti nám - do umění začíná zahrnovat, co se dřív bralo jen jako zábava - film, dagerotypie, fotografie vyzdvihovány tyto techniky - nové umění musí spočívat na strojové výrobě; umění přítomnosti je uměním techniky 3) konstruktivismus - obrazové básně jakožto původní příspěvek devětsilu; kubistická koláž se mění v poetistickou fotomontáž - 1922 navštívil Paříž - setkává se tu s ruským konstruktivismem - přehodnocení umění - Teige píše programový článek Malířství a poezie - nutno přehodnotit výrazové prostředky, fotoaparát zrušil smlouvu mezi malířstvím a skutečností; fotografie je dokonalejší, možno mnoho kopií, dovede je každý - jsou 12.10.2009
Strana 62/85
Je čas na změnu
reprodukovatelné - konec závěsného obrazu a malířství jako takového; kino je jediné plátno, které nás dnes zajímá = technika umožní, aby tvořili všichni, umění všech a pro všechny - spojení malířství s literaturou = obrazová poezie - vychází z koláže, pásmové řešení rozložení souvislého dojmového schématu, redukce slova - stručnost , slovo už není zapotřebí, nahradí je obraz dada - absurdní spojení zlomků reality, agresivní, chaotické vyznění konstruktivismus - překvapivé spojení, významové propojení zlomků skutečnosti, komponované na pevné geometrické osnově, k propagandistickým nebo reklamním účelům Devětsil - lyrická atmosféra, básnický obsah, technicky ale spíš konstruktivismus - obraz zpoetičtěl, báseň zvizuálněla - téma: turistické básně, exotika vzdálených plaveb, i cizí nápisy - internacionální poezie - hlavní materiál: fotografie - obrazové básně dělali: Štýrský, Teige, Voskovec - optimální oblast - grafický design - rychle nabyla výtvarné kvality, reprodukovatelná; vliv ruského konstruktivismu a Bauhausu POETISMUS - 1924 - publikuje Teige zásadní manifest - článek „Poetismus“ - první -ismus vzniklý v české zemi - ideový mluvčí Teige - zprvu se orientoval na principy proletářského umění, ale 1924 došel k novému estetickému programu pod názvem poetismus - Nezval, Biebl, Seifert, Vančura, V+W - spojení poezie a konstrukce - polarita poetismu - životní doplněk, životní atmosféra a konstruktivismu - pracovní metoda o pevných základech - teorie o polaritě poetismu a konstruktivismu, v nichž poetismus představoval fúzi obrazu a básně i životní styl; byl protikladem, ale zároveň i doplňkem racionálního konstruktivismu, který se uplatňoval spíše v architektuře a užitém umění - poetismus je metoda, jak nazřít svět, aby byl básní; konec dělení na umění vysoké a nízké, mizí tragičnost, tento estetický sadismus; nerozlišuje mezi tělesným a duchovním uměním; podstatné je štěstí a radost ze života; život je umění, spojení umění a života, zruší galerie, ideální je varieté; úkol poetismu = vytvořit ze života lunapark (poetismus především léčí poválečnou kocovinu) - přechod mezi dada a surrealismem - absolutní moc poezie a imaginace - umění pro všechny smysly; nové formy umění, obrazové básně; dospívá k postulátu absolutní univerzální poezie pro všechny smysly - tady se odehraje změna poetiky - to co patří městu - automobil, pohyb, průmysl, masy lidí - pokrok tisku: pryč s originály - 1925 - Konstruktivismus a likvidace umění - stať Teigeho v Disku - služba proletariátu a straně 12.10.2009
Strana 63/85
Je čas na změnu
- oblast grafiky a užité grafiky: směs poetismu a ruského konstruktivismu (El Lisickij): 2. polovina 20. let - obohacování typografického materiálu o fotokoláž (vliv surrealismu) - 1928 - druhý manifest poetismu - nasycení všech pěti lidských smyslů - sítě, prvky konstruktivismu spolu s obrazovým doprovodem, nové napětí a nové vztahy v grafice; hra - Zdeněk Pešánek - světelně kinetické plastiky, konstruktivistické prvky, technik a technologie 4) obrácení zorného úhlu z vnějšku dovnitř k osobním zážitkům, dětským vzpomínkám a nevědomým psychickým procesům - to přivedlo poetismus na poč. 30. let k surrealismu a k postupnému splynutí s ním - 1933 přechází z iniciativy Nezvala na platformu surrealismu - Teige pracuje s tanečnicí na Abecedě - lidské tělo jako grafický znak - poetismus v malířství = artificialismus - samostatný útvar na pomezí surrealismu a geometrické abstrakce - Teige má výhrady k psychickému automatismu, který považuje za příliš pasivní - klíčová výstava Poesie 32 - kterou uspořádal v říjnu 1932 SVU Mánes; zúčastnili se jí vedle zahraničních hostů (například Arp, Dalí, Giacometti, Chirico, Klee a Miró) přední umělci české avantgardy - soustředila se na ní díla lyrického kubismu (Emil Filla, František Muzika), pozdního, organického artificialismu (Jindřich Štyrský a Toyen), čistého, esenciálního lyrismu (Josef Šíma) i díla vedoucí na práh surrealismu (Jindřich Štyrský, Alois Wachsman, Vincenc Makovský, Adolf Hoffmeister) - 1934 - zakládá Nezval skupinu surrealistů 15C - SURREALISMUS V ČESKÉM UMĚNÍ - hlavními umělci: Štýrský a Toyen (Marie Čermínová) - umělci, kteří pobývali od 1922 v Paříži, kde vymysleli a provozovali směr artificialismus, jako 3. samostatný směr vedle abstrakce a surrealismu; vyzdvihuje obrazivost a tvůrčí roli vzpomínky, postavené proti omezující a záporné úloze paměti; artificialismus má některé prvky podobné se surrealismem: automatický text; avšak artificialismu šlo o něco jiného: o kontakt s nevědomím, čekání na obrazy, prolínání různých zdrojů; manifest Artificialismu vychází v revue Red; později tento směr někdy chápán jako přechod od abstrakce k surrealismu (Bretonův 1. manifest Surrealismu: 1924) - Artificialismus je podobný abstrakci, neboť se neváže na model, a surrealismu, že po překonání zevního zaujetí hledá téma v krajině citlivé, poetické, imaginární… - čerpá z oblasti existující na pokraji vědomí a nevědomí JINDŘICH ŠTYRSKÝ 1899 - 1942 - český malíř a teoretik umění; od roku 1923 byl členem Devětsilu, v letech 1925-28 žil v Paříži, kde se v roce 1926 spolu s malířkou Toyen stal spolutvůrcem nového uměleckého směru 12.10.2009
Strana 64/85
Je čas na změnu
"artificialismu" - ten spočíval především na asociativní a evokativní hodnotě abstraktní barevné struktury - po návratu do vlasti dva roky pracoval jako šéf výpravy Osvobozeného divadla, od roku 1933 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a v roce 1934 spoluzakládal Surrealistickou skupinu; Štýrského rané práce ovlivnil částečně lyrický kubismus a primitivismus (Jaro, 1923) - poté však přešel k nefigurativní malbě a posléze (vlastně již na konci 20. let) se stal - vedle Toyen - nejvýznamnější osobností české surrealistické malby (Cigareta u mrtvé, 1931; Obraz, 1932; Muž nesený větrem, 1934); v evropském měřítku byl jedním z prvních umělců používajících barevnou koláž - umělcova aktivita se však neomezila jen na malbu, zasáhl významným způsobem i do scénického výtvarnictví, knižní ilustrace, fotografie, ale také do poezie - umění se věnoval rovněž teoreticky, své úvahy publikoval v řadě časopiseckých studií, ale i na přednáškách - za jeho - ovšem zcela originálního - nástupce a pokračovatele v oblasti koláží a fotomontáží je možno považovat J. Koláře TOYEN 1902 - 1980 - rychlá malířská proměna: motiv Poušť; 1924 se Štýrským v Paříži kde se věnovali artificialismu; 1934 podepsala založení surrealistické skupiny v čsr, 1942 umírá Jindřich Štýrský: Toyen je dědičkou jeho díla; Toyen i nadále udržuje styk s Pařížskou surrealistickou skupinou: Breton, Peret… František Janoušek: ernstovské metody, Vincenc Makovský: obnažování sádry jako materiálu, Šíma: k lyrické abstrakci - 1938: V. Nezval opouští surrealistickou skupinu, její členové se názorově oddělili, Teige toto rozpuštění neuznává, vydává: surrealismus proti proudu česká interpretace surrealismu - Surrealistická skupina je tu založena 1934 - Biebl, Honzl, Ježek, Májovský, Nezval, Štýrský, Toyen, Teige - surrealismus obrátil hlavní pozornost k hlubšímu zkoumání psychických funkcí tvorby – emocionální a imaginativní procesy - po hospodářské krizi, která 1929 usvědčuje poetismus z falešného optimismu, odhaleny procesy v Rusku, to vše způsobilo krizi v komunistické straně, tu Gottwald prosadil prosovětský kurz, proti tomuto se vyslovili: Hora, Halas, Pujmanová,… v takzvaném Manifestu sedmi (byli za to vyloučeni), rozpadá se Devětsil - Teige ihned zakládá Levou Frontu (organizace je pro něj důležitější než svoboda), rozchází se se Štýrským a Toyen, Štýrský píše proti Teigovi, poukazuje na jeho názorovou nedůslednost - surrealismus přichází do Čech již jako hotový směr s vypracovanými metodami, který je akceptován - Teige přijímá surrealismus v momentě, kdy se shoduje s jeho marxistickou politickou orientací, vnímá jej jako paralelu k sociální revoluci - Štýrského kořeny: je to jedno, zda jsou namalované, nebo přímo skutečné, jde o to, jaké 12.10.2009
Strana 65/85
Je čas na změnu
poselství nesou - Toyen: ve své surrealistické tvorbě navazuje a rozvíjí imaginaci a citlivost artificialismu
4.13 Autotest 18.
12.10.2009
Strana 66/85
Je čas na změnu
5 UMĚNÍ PO ROCE 1945 5.1 ABSTRAKTNÍ EXPRESIONISMUS ABSTRAKTNÍ EXPRESIONISMUS - po skončení 2. světové války - vyrovnání se s novou realitou - selhání člověka - umění se stává obchodním artiklem, centrem umění NEW YORK - emigrace evr. avantgard + podpora umění + dobří umělci přímo tam - uvolněná malířskost; vyjádření psychických stavů, instinkt, spontánní emoce, duchovní nebo fyzická energie - rozvoj expresionistické, gestické malby; důležitost gesta, výrazu, exprese - tento směr dynamicky objevoval hloubku a napětí emocí na plátně a jeho charakteristickým rysem bylo přijímání umělce jako nekonformní individuality - cenění impresionismu, kubismu a hlavně abstraktního expresionisme (obraz jako iluze prostoru lže) - obrazy abstraktních a lyrických expresionistů působí vnitřním jasem a mlžnou magickou citovou bezprostředností, vyjadřují základní lidské pocity v objevování abstrakce ve vztahu mezi barvou a formou - plátna vznikají jako konečná odpověď po dlouhé meditaci, chladné a systematické uvažování je zcela zatlačeno ze světa mystiky, tichá a tajemství zen-buddhismu JACKSON POLLOCK 1912 - 1956 - legenda amerického umění, ztělesnění triumfu Ameriky - stejně jako pro Evropu Picasso - americký malíř; nejvýznamnější představitel amerického abstraktního expresionismu - po roce 1947 vytvářel obrazy malované technikou drippingu - lití a cákání barvy na nenapnuté plátno na podlaze - nedá se mluvit o kompozici; obraz má charakter pole = allover painting - ploch budí dojem, že je segmentem nekonečného prostoru - vstoupit do obrazu a stát se jeho součástí - automatické, bezprostřední vstup do podvědomí, vplynout do aktu malování = mystický okamžik, který nesouvisí s ničím venku, člověk je v kontaktu jen se svým podvědomím a tím, co právě dělá WILLEM DE KOONING 1904 - 1997 [kóning] - patřil mezi nejvýznamnější členy amerického abstraktního expresionismu - hlavně ale brutálně malované obrazy žen, agresivní tahy štětce; neomezoval se na čistou abstrakce - ženské tělo - malba u de Kooninga představovala silné vrstvy barvy energeticky rozetřené po plátně postupně ve vyváženosti figurace i abstrakce - Marilyn Monroe - exhibicionistické, lehce oslnivé rysy hollywoodské hvězdy 12.10.2009
Strana 67/85
Je čas na změnu
- v sedmdesátých letech se de Kooning obrátil k figurativnímu sochařství MARK ROTHKO 1903 - 1970 - narozen v Rusku, emigroval do USA se svými rodiči v roce 1913; byl převážně malířem samoukem, k abstrakci se stejně jako k filosofiím Dálného Východu dostal v roce 1945 - poté začal ze své tvorby eliminovat jakýkoliv intelektualismus - oprošťuje své obrazy od symbolů a tvarů, nechává působit intimní barvy a vytváří tak ve svých dílech vysoce spirituální atmosféru - jednoduché barevné kompozice Marka Rothka působí dojmem, že obsahují zvláštní hlubokou pravdu, jakoby byly výsledkem dlouhé a namáhavé meditace - colorfield - Rothkova plátna bez určitých forem představují pravé učení abstraktního expresionismu přímou odpověď na nerozluštitelné tajemství lidské duše, Mark Rothko spáchal sebevraždu v roce 1970 BARNETT NEWMAN 1905 - 1970 - americký malíř byl mistrem v objevování prostorových efektů a bohatých barev, byl průkopníkem umění, které bylo nekompromisně abstraktní a zároveň obsahovalo silné emoce - Newman se k abstrakci dostal přes surrealistické kresby, které vytvářel ve 40. letech, od té doby tvořil obrazy se svým charakteristickým znakem - vertikální čárou, která vypadá jako zip; monochromní pole rozdělené jedním nebo více pruhy - uspořádání pruhů podněcuje diváka, aby se soustředil na prostorový zážitek čisté barvy; skrze viditelné se snaží ukázat nekonečno - byl hlavním hybným článkem při vzniku hnutí abstraktního expresionismu na počátku 50. let, nicméně i když v počátcích skupiny abstraktní abstrakce hrál velmi významnou roli, byl kritiky příznivě přijat až po desetiletích neúspěchů - v 60. letech byl Newman také jakousi otcovskou figurou nastupující generaci minimalistů a konceptuálních umělců SAM FRANCIS 1923 - 1994 - americký malíř, mistrem abstraktního expresionismu, mnohé z jeho obrazů by bezpochyby mohly sloužit jako monumenty abstrakce - Francis v jisté míře tvořil s inspirací japonského abstraktního umění; i když se jeho práce jeví jako bezprostřední, Francis si je vždy pečlivě metodicky promýšlel a komponoval - jeho obrazy plné intenzivních barev neobsahují pohled na reálný svět, ale zprostředkovávají určitý pocit, pohyb a atmosféru - Sam Francis o své tvorbě tvrdil, že byla ovlivněna kalifornským sluncem a Monetovými lekníny - plátno pocákáno barevnými skvrnami; velké plochy bílého plátna ponechány bez doteku; litá barva - pohyb bez omezení, barva bez ohraničení, cit bez skutečnosti
5.2 INFORMEL - ART BRUT 12.10.2009
Strana 68/85
Je čas na změnu
- umění v původním surovém, stavu; spontánní, neškolené umělecké projevy; dětská tvorba; umění prehistorických nebo primitivních národů; umění duševně chorých; grafitti… = nezávisle na regulích uměleckého světa - informel je umění netvárnosti - silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím - umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti - barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem - informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců - úsilí o „novou“ orientaci člověka ve světě, o řešení a naplňování vztahu subjektu moderního člověka ke světu, v němž se vrstvila existenciální úzkost s noetickou skepsí a devalvací stávajících hodnot - záměr maximálního výrazového působení netradičními výtvarnými postupy, prostředky a materiály, které svým radikalismem a jiností byly příslibem něčeho „nového“ (po válce, která vzala jistoty, ale nedala nové) - zbaven fixace na jakákoli pravidla, která dosud ve výstavbě a pojetí uměleckého díla platila - bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád - zakládá se na spontánním expresivním gestu - protiklad ke geometrické abstrakci JEAN DUBUFFET HANS HARTUNG - drsné a dramatické linie černé barvy dominují neurčitému bledému pozadí - kaligrafie tvořená svázanými snopy čar uspořádaných křížem přes sebe vyzařuje sílu a energii TAŠISMUS - TACHISMUS - směr v nefigurativním malířství a grafice 50. let 20. stol. zejm. ve Francii; tachismus vznikl v Paříži po druhé světové válce - zdůrazňoval spontánnost malířské akce, projevující se např. automatickým kladením barevných skvrn a linií bez promyšleného záměru - automatismem byl tašismus blízký surrealismu a spontánností akční malbě - malíři vytvářeli barevné skvrny v širokých tazích štětce, barva byla nanášena na plátna přímo z tub a rozmazávána ve spontánních tvořivých impulsech; obrazy mluví novým uměleckým jazykem, zachycují náhlou dynamiku a bezprostřednost - tachismus se tak vlastně stává evropskou obdobou americké akční malby
5.3 POP-ART A NOVÝ REALISMUS POP-ART A NOVÝ REALISMUS POP-ART 12.10.2009
Strana 69/85
Je čas na změnu
- název je odvozen z anglického popular-art (lidové umění); 1. polovina 60. let - pop-art je směr figurativní malby, grafiky a sochařství, který vznikl před rokem 1955 téměř současně v USA a Anglii jako reakce mladých výtvarníků na změny v poválečné společnosti - reakce mladé generace na abstraktní expresionismus, kterému vytýkali nedostatečný kontakt s realitou - americká kultura padesátých let hýří neony reklam, tajemnými dobrodružstvími Supermana, hvězdnou slávou JFK a Marilyn Monroe - člověk je jako nebránící se oběť zahlcován miliony podnětů z šílené jízdy kolotočem Ameriky - v umění nemá proto smysl hledat pocity - právě tak jako v běžném bezvýznamném scénáři života člověka šedesátých let - pop-art hledá kontakt umění s tímto světem, snaží se opakováním vytvořit nezapomenutelný pocit v konzumní duši amerického diváka - obrátili pozornost k prostředí, které je obklopovalo - obrázky masové kultury, obchodní reklamy, komikové seriály - v 60. letech se rozvíjel jako jedna z alternativ zaměřených vůči nefigurativnímu umění - zobrazuje člověka zahrnutého prvky konzumní technické civilizace, masovými médii a standardním zbožím - tematicky je zaměřen zejména na prostředí velkoměsta (tzv. velkoměstský folklór) - pop-art je svým pojetím ironizující, provokující, kontrastující i poetizující - využívá prvky reálných předmětů, odpadů, popřípadě je zobrazuje a povyšuje na nové symboly - obrazy přístupné pro všechny, ne jen intelektuálům - programovým obrazem hnutí se stala koláž Richarda Hamiltona (GB) - Co vlastně dělá naše dnešní příbytky tak odlišnými a sympatickými; kulturista, zpěvák popmusic, magnetofon - motivy - v Evropě se hovoří spíše o novém realismu, který se transformuje až do hyperrealismu v 2. polovině 60. let ROY LICHTENSTEIN 1923 - 1997 - monumentalizované fragmenty komikových seriálů, dramatická banalita - Lichtensteinovy malby jsou nadměrně zvětšené kopie rámečků komiksů s dialogy, neosobními černými čarami a barevnými puntíky užívanými pro tištění barev na levném papíře - jeho obrazy jsou v celém pop-artu vlastně nejparadoxnější, protože v žádné knize či publikaci nemohou být věrně reprodukovány - zmenšením se prakticky stanou nerozeznatelná od svého komiksového vzoru - Lichtensteinovo slavné užití komiksu se stalo pro pop-art typickým, Lichtenstein totiž otevřeně používal prvky masové kultury, industriálního prostředí i směsici ironie a parodie - svým uměním se přitom ale nesnažil o komentování a kritiku stavu společnosti, chtěl ukázat nové pojetí estetiky USA 60. let ANDY WARHOL 1928 - 1987 12.10.2009
Strana 70/85
Je čas na změnu
- narodil se v rodině stavebního dělníka a emigranta z Československa Ondřeje Warholy a jeho ženy Julie - serigrafie - první významná výstava pop-artu se jmenuje The New Realists; tam Warhol poprvé vystavuje své Campbellovy polévky a série Dolarových bankovek - v létě 1966 se jeho film Chelsea Girls stává prvním undergroundovým filmem v komerčních kinech - na výstavě Expo 67 v Montrealu Warhol vystavuje šest autoportrétů a v srpnu téhož roku přednáší na různých kalifornských universitách. - v sedmdesátých a osmdesátých letech Warholův status mediální hvězdy neobyčejně vzrostl a Warhol často využíval svého vlivu k podpoře mladých umělců; začal vydávat časopis Interview, jehož první číslo vyšlo v listopadu 1969, a pracoval na psaní divadelních her - jeho hra nazvaná Vepřové měla dokonce premiéru v Round House Theatre v Londýně - po sedmi letech začal Warhol znovu malovat, a to hlavně portréty celebrit - v roce 1963 začal s masovou produkcí sítotisku, vytvářel série nekonvenčních portrétů slavných osobností (M. Monroe, Mao-Ce-Tung)
5.4 AKČNÍ UMĚNÍ FLUXUS, AKČNÍ UMĚNÍ AKČNÍ UMĚNÍ - odehrává se v akci, performance, není statické, není vyjádřením v prostoru ale i v čase - protagonisté: Fluxus, J. Cage, R. Rauschenberg, Ben Vautier, D. Spoerri FLUXUS - založen Cagem - hnutí Fluxus vzniklo v New Yorku kolem roku 1960; z New Yorku se rozšířilo do Evropy a nakonec také do Japonska - toto nové umělecké hnutí v sobě zahrnovalo nové estetické nauky, které v té době vznikaly na třech kontinentech; tyto nauky se skládaly především z principů dadaismu, Bauhausu a zen buddhismu a předpokládaly fúzi a kombinaci všech médií a uměleckých disciplín - dá se říci, že Fluxus předpovídal vývoj avantgardního umění uplynulých čtyřiceti let - objekty a performance, které členové hnutí Fluxus vytvářeli a pořádali, jsou charakterizovány minimalistickými gesty, jež se zakládají na vědeckých, filosofických, sociologických a jiných mimouměleckých vlivech - nejznámější osobností skupiny Fluxus je Yoko Ono, nicméně od doby vzniku se do tohoto hnutí zapojila celá řada umělců - 60. letech 20. stol., když bylo hnutí Fluxus na vrcholu, umělci z celého světa společně pracovali na různých spontánních uměleckých akcích - v dnešní době již není Fluxus nadále považován přímo za umělecké hnutí, nicméně přetrvává 12.10.2009
Strana 71/85
Je čas na změnu
jako umělecký pocit, který je definován spojením radikálních společenských postojů a stále se vyvíjejících estetických nauk - ač byli původně umělci sdružení v hnutí Fluxus považováni za mezinárodní sdružení vtipálků, dnes se těší statutu radikálních vizionářů, kteří se snaží o politické, společenské a estetické změny vnímání lidstva - Milan Knížák - akční umění 60. let; vyvolání akcí a konfliktů; snaha překročit hranice v oblasti společensko-politické
5.5 MINIMAL ART, LAND ART A ARTE POVERA MINIMALISMUS - minimal art - hnutí v americkém výtvarném umění od 60. do pol. 70. let; někdy také zvané jako ABC art, reduktivismus nebo rejective art - mezi základní předpoklady minimalismu patří eliminace zobrazení i stop osobního dotyku umělce, soustředění na základní, většinou pravoúhlé tvary, v malířství absence iluzivního prostoru, v sochařství nepřítomnost podstavce, důraz na materiálové kvality - umělecký směr snažící se snížit na minimum počet barev, hodnot, tvarů linek nebo textur - nesnaží se reprezentovat nebo symbolizovat žádný jiný objekt nebo zkušenost - umělecké dílo je ostříháno na minimum, reduktivní tendence, díla nemají rozpoznatelná osobní rukopis - oproštění od všech náhodných příběhů a subjektivních hledisek - ruší organickou výstavbu sochy - socha nemá centrum, jádro objektu - je to série objektů, jedna věc za druhou; pravoúhlé tvary v sériích - jednoduchost, nudnost, velkorysost - zen - výstava 1966 v NY - Primární struktury - předchůdci minimalismu jsou pováleční američtí umělci B. Newman, A. Reinhardt a D. Smith - hlavní představitelé C. Andre, D. Flavin, D. Judd, S. Le Witt, R. Morris, R. Serra, F. Stella FRANK STELLA 1936 - práce odmítají jakékoli symbolické odezvy k vnějšímu světu, totální odříznutí od souvislostí a kontextů - symetrické, čistě geometrické věci, nelze dosadit žádný pocit, ani paralela s přírodou - ne podle pravítka - chvějivá čára - tvarovaná plátna - Stella bývá často považován za předchůdce minimalismu - jeho práce vedly k tomu, aby bylo do Musea Moderního umění v New Yorku přijato celkem šestnáct nových amerických malířů - od 80. let Stella vytvořil řadu rozměrných prací pro veřejné prostory, které potvrdily Stellův zájem o architekturu - tvorba Franka Stelly je ovlivněna minimalismem i abstraktním expresionismem - minimalismem v použití materiálů a abstraktním expresionismem v použití barev 12.10.2009
Strana 72/85
Je čas na změnu
- jeho neobvyklé zpracování témat se stalo vzorem pro mnohé mladé umělce nastupující generace - Stella vytváří masivní nástěnné reliéfy v trojrozměrných abstraktních tvarech, které výrazně pochybují o tradičním pojetí reliéfu a plastiky - do Stellova širokého okruhu tvorby patří mimo jiné také vysoce inovativní tisky obrovských rozměrů, Stella často také pracuje na neobvykle tvarovaných plátnech, ale také jasně omalovává rozměrné hliníkové konstrukce - jeho díla vyzařují umně dosaženou rovnováhu, svobodu projevu a vyjádření, a jeho hrubé křivky a jejich zbarvení vytváří dojem pohybu, dynamiky a kontrastů DONALD JUDD 1928 - série „regály“ - svislé uspořádání kvádrových krabic připevněných na zeď - nejsou postavené na podlahu a není tam sokl - nejsou ani sochou a ve skutečnosti mají blíž malbě - redukuje umělecké dílo na jeho elementární podstatu = kvádr; dřevo, kov - industriální materiály; věci jsou hodně o povrchu DAN FLAVIN 1933 - pracuje se zářivkami minimalistickým způsobem; později i problém barvy - což minimalismus nechtěl řešit; nejpatrnější styk s pop-artem KARL ANDRE 1935 - sestavoval seskupení cihel, umělohmotných latí a cementových kvádrů, které vodorovně rozmisťoval po podlaze - 5x20 - povrch železných desek organizovaných do základní struktury, povrch každého čtverce působí jinak; zaměřit se na povrch těch věcí - 36 čtverců z Mg a Zn - střídavě položeno na podlahu, na rozdíl od tradičního pojetí sochy nejsou jednotlivé části nikterak spojeny; každou je možno vyměnit za jinou; netvoří žádnou vertikální strukturu, prostě leží na zemi ANTIFORMA - ROBERT MORRIS - napětí mezi materiálem a přísnou strukturou; pro dřevo je přirozenější, když je jen deska - minimalismus znásilňuje přirozenost materiálů - je potřeba materiál osvobodit - velké množství bavlny a filcu naházel na jednu hromadu a zatížil betonovým kvádrem - což je ale minimalistický objekt LAND-ART - land-art vzniká v polovině 60. let; v různých podobách se s tímto nevšedním experimentálním uměleckým směrem můžeme setkat i dnes - obor konceptuálního umění - umělec zkoumá vyjadřovací prostředky a funkce, odmítá tradiční metody - díla provedená na zemském povrchu v souladu s minimalistickými principy; díla vystavená v přírodě nebo na veřejných prostranstvích budí pozornost svými rozměry, hrou s rozmanitostí tvaru a často i svým politickým postojem - je výsledkem odmítání procesu komercializace umění a reflexe přírody a země jako daného 12.10.2009
Strana 73/85
Je čas na změnu
prostředí lidské existence - realizován formováním přírodních či civilizačních útvarů s odkazem k prehistorickým výtvorům mýtických civilizací - nejvýznamnějším prostředkem k vyjádření umění se stává veliký kus látky, do kterého umělec balí objekty svého zájmu a naznačuje tak divákovi jiné pohledy na vžité umění - Joseph Beuys, Christo, On Kawara, Martin Kippenberger, Joseph Kosuth, Barnett Newman, Yoko Ono, Robert Smithson ROBERT SMITHSON 1938 - 1973 - snažil se o představení funkce umění v opravdovém životě a prostředí; vytvořil finančně nákladné a masivní konstrukce hlavně v západních Spojených Státech; vztah mezi land-artem a minimalem - přirozeným a základním prvkem pro Smithsonovo umění je fakt, že jeho díla podléhají erozi a nepřízni počasí - monumentálnost Smithsonových prací se nejlépe obhlížela ze vzduchu, jeho snaha o pompéznost se mu však stala osudnou - Smithson byl zabit po pádu helikoptéry při vzdušné prohlídce svého díla ve stáří 35 let - Spiral jetty 1969 - spirálové molo, na březích Velkého solného jezera v Utahu; dnes hladina stoupla; odkaz na vír, který běží od mytického kanálu, který přivedl z moře tu slanou vodu CRISTO JAREČEV 1935 - zahalení budov do silného plátna, přechodná proměna budov, mostu v umělecké dílo; dočasné projekty - potřeba množství lidí - kolektivní paměť ARTE POVERA - "chudé umění" - které používá nemalířské materiály, monochromy a podobně
5.6 POSTMODERNISMUS 18A - NULOVÝ BOD (LUCIO FONTANA, JOHN CAGE, YVES KLEIN), SKUPINA ZERO - nulový bod, neboli druhá moderna (postmodernismus je proti moderně), utopie, absolutní čistota, nic - v malbě - monochromie, v hudbě - ticho, skok do prázdna… LUCIO FONTANA - Bílé, proříznuté plátno 1949 - otvírá prostot dál, kam? - rozřízl plátno - destruuje obraz a skrze něj vstupuje do prostoru, konec tradičního umění ve prospěch nekonečné dimenze - destruuje obraz, protože obraz pracuje s plochou - snaží se integrovat reálný prostor do umění; skrze plochu vstupuje do prostoru 12.10.2009
Strana 74/85
Je čas na změnu
- návrat k intuici k neznámému rituálu; proříznutí plátna = smrtelné gesto klasické malby - vidí tam symbolické hodnoty prostoru - požaduje plné pochopení primárních hodnot existence - učinil aktuálním téma monochromního obrazu - BÍLÝ MANIFEST 1946 - požadujeme plné pochopení primárních hodnot existence, proto uvádíme do umění podstatné hodnoty přírody - barva - prvek prostoru, zvuk - prvek času, pohyb - rozvíjející se v čase a v prostoru = základní formy nového umění JOHN CAGE 1912 - 1992 - zabýval se zenovým buddhismem - člověk má jednat a ne mluvit; život směřující k cíli nemá žádný obsah, pořád se jen spěchá - smysly jsou plně otevřeny jen tam, kde není žádného cíle - aleatorika - tvoření na základě náhodných kombinací; použití náhody v umění - otec náhody, rozvinul bohatství toho, co náhoda je (ne jen házení mincí); náhodu je možné ztotožnit s přírodou - 1952 - 1956 - Black Mountain Collage - 1. happening, skladby, kde se diváci sami účastní; 1. happening vůbec; jeho žáci pak hnutí Fluxus - spolupracoval s dalšími Fluxusáky: Cuningham (tanečník, skladatel?), Rauschenberg - Skladba pro připravené piano - naházel pod struny různé věci - posun zvuku - Imaginary Landscape nr. 4 - pro 12 rozhlasových přijímačů - 4 min 33 sec - ticha - Zimní hudba - 1 - 20 pianistů hraje náhodné partitury - Atlas Eclipticalis - mapa hvězdné oblohy přiložená na notový papír, kde hvězdy vytvářejí noty, tu je náhoda = příroda - Lectures of Nothning (čtyři skladby) - ten, kdo otevřel dveře do absolutní svobody - oprostil se od osobního vkusu - vypouštění ega uměleckého tvoření - surrealismus - podvědomí, informel - lidské nitro, exprese - soustředí se na svůj výraz - u J. Cage toto ego není vyjádřeno - nové zvukové zdroje - oscilátory, generátory, elektronická hudba, sebemenší hluk má pro něj hudební hodnotu - experimenty s náhodnými prvky v tvůrčím procesu byly v této době akceptovány spíše výtvarníky než hudebníky - čeští skladatelé: Vostřák, Kotík, Rudolf Komorous, Miloslav Korbelář, tento druh hudby souvisel s českým informelem (který paradoxně má jiné kult. pozadí) - zájem o grafickou podobu partitur 12.10.2009
Strana 75/85
Je čas na změnu
YVES KLEIN 1928 - 1962 - v Japonsku poznal zenové myšlení - IKB = International Klein Blue; dal si patentovat modrou; modrá vyvolává atmosféru duchovnosti a svobody, jeho modrá je velice speciální - fosforeskuje… - Antropometrie - modelky natřené IKB za doprovodu umělcovy vlastní symfonie (monotónní hudba), používal je místo štětce - Umělec prostoru se vrhl do prázdna 1960 - fotomontáž; vydal si svoje vlastní nedělní noviny - Akt vyklizení galerie a namaloval zdi bílou barvou - dal tomu svého ducha čistoty = nulová senzibilita SKUPINA ZERO - 1957 – Německo + Itálie - jádro skupiny tvoří Heinz Mack, Otto Piene a Günther Uecker (hřebíkový umělec) - spojuje je zájem o světlo, pohyb, akce - demonstrace - vydali první sborník ZERO 1, zabývající se problémem malířské monochromie PIETRO MANZONI - bílý monochromní obraz z linek a čar - Zero se stalo pozitivní alternativou založenou na syntéze moderní technické civilizace se světem přírody k do té doby převládajícímu hnutí informálního malířství, spjatého především s francouzskou existencialistickou filosofií - mělo mezinárodní platformou, která díky široce stanoveného programu spojovala nejrůznější osobité skupiny a umělce: Nové Realisty, umělce Nových tendencí, kinetisty, monochromní malíře, neokonstruktivisty a mnohé další - sborník ZERO 3, který vydali Otto Piene společně s Heinzem Mackem v roce 1961, měl povahu generačního manifestu, na jeho tvorbě se podílely příspěvky Pola Buryho, Lucia Fontany, Yvese Kleina, Piera Manzoniho, Arnulfa Rainera, Ditera Rota, Almira da Silvy, Raphaela Jesuse Sota, Daniela Spoerriho, Jeana Tinguelyho, Günthera Ueckera a dalších - KONCEPTUÁLNÍ UMĚNÍmyšlenek (VYSVĚTLENÍ POJMU, HISTORIE, -18B konceptuální umělec je tvůrcem spíš než předmětů; ptá se, co jeVLIV to umění KONCEPTUÁLNÍHO UMĚNÍ V SOUČASNOSTI) - vzniká v okruhu Fluxu - za předchůdce může být považován Marcel Duchamp, který svými readymades vznesl otázku po -podstatě v 60. letech nepřátelé vládnoucího pop-artu; pokud měl pop-art nějaký obsah, šlo většinou o umění již ve 20. letech ironická nebo lehkovážná témata SOL LEWITT 1928 - nové umění s takovou neseriózností nechtělo mít nic společného - ideově teoretikem konceptuálního umění; spojuje koncept s minimalismem; konceptuální umění KONCEPT vrcholdiváka 1966 víc - 1972 se obrací na -ducha než na emoce; idea je v díle prvotní a to, jak je provedena je druhotné udělá to třeba dělník; sama může bát finálním produktem a nemusí být - umění, pro které je rozhodující myšlenka idea a nikoli výtvarná práce a vytvořený předmět realizována; úkolem umění je bát filosofií - myšlenky mohou být vyjádřeny použitím rozličné škály médií - texty, mapy, diagramy, filmy, Věty konceptuálním umění:slova Sol Lewitt: video,ofotografie; kombinace a obrazu; fragmenty slov 1. Konceptuální umělci jsou spíše mystici než racionalisté. Dosahují závěrů, které logika nemůže 12.10.2009
Strana 76/85
Je čas na změnu
pojmout. 2. Racionální úvahy opakují racionální názory. 3. Iracionální názory vedou k novým zkušenostem. 4. Formální umění je nevyhnutelně racionální. 5. Iracionální myšlenky by měly být následovány rozhodně a logicky. 6. Pokud umělec změní svůj názor v průběhu vykonání díla, kompromituje výsledek a opakuje v minulosti dosažené výsledky. 7. V procesu, který zahrnuje vznik nápadu až po dokončení díla, je umělcova vůle druhotná. Jeho vůle může být pouze projevem jeho ega. 8. Pokud jsou používána slova jako malba a socha, implikují celou tradici a předpokládají následné přijímání této tradice, a tím kladou omezení na umělce, který tudíž váhá při vytváření umění, které by tato omezení přesahovalo. 9. Koncept a myšlenka jsou dvě různé věci. Koncept obsahuje všeobecný směr, zatímco myšlenka je komponent. Myšlenky uskutečňují koncept. 10. Myšlenky mohou být umělecká díla; jsou ve vývojovém řetězci, který případně může zaujmout nějakou formu. Všechny myšlenky nemusí být nezbytně nutně fyzicky vykonané. 11. Myšlenky nemusejí nezbytně nutně přicházet v logickém pořadí. Mohou se vyvíjet nečekanými směry, nicméně myšlenka musí být dokončena v mysli před tím, než se zformuje myšlenka následující. 12. Pro každé umělecké dílo, které se stává hmotné, existuje mnoho jeho variací, které hmotné nejsou. 13. Umělecké dílo může být považováno za vodič mezi myslí umělce a pozorovatele. Nikdy by ale k pozorovateli nemělo doopravdy dosáhnout a také by nikdy nemělo opustit umělcovu mysl. 14. Slova jednoho umělce k druhému mohou vyvolat myšlenkový řetězec pokud spolu sdílejí společný koncept. 15. Protože žádná forma není ve své podstatě důležitější než ostatní formy, umělec může rovným dílem používat jakoukoliv formu od slovního vyjadřování (ať mluvou či písmem) až k fyzické realitě. 16. Pokud jsou používána slova a pokud vznikla z myšlenek o umění, potom jsou pouze uměním a nikoliv literaturou, stejně tak, jako čísla nejsou matematikou. 17. Všechny myšlenky jsou umění, pokud se uměním zabývají a pokud spadají do konvenčního pojetí umění. 18. Lidé se obvykle snaží pochopit umění minulosti tak, že na něj aplikují současné konvence, z čehož vzniká neporozumění umění minulosti. 19. Konvence v umění jsou pozměňovány uměleckými díly. 20. Úspěšné umění mění naše porozumění konvencím tak, že mění naše vnímání. 21. Vnímání myšlenek vede k novým myšlenkám. 22. Umělec si nemůže představit své umění, a nemůže ho pochopit, dokud není úplné. 12.10.2009
Strana 77/85
Je čas na změnu
23. Umělec může špatně pochopit umělecké dílo (porozumět mu jinak než umělec), nicméně stejně může být sveden svým vlastním nesprávně vyloženým myšlenkovým řetězcem. 24. Vnímání je subjektivní. 25. Není nezbytně nutné, aby umělec rozuměl svému vlastnímu umění. Jeho vnímání není ani lepší ani horší než vnímání ostatních. 26. Umělec může vnímat umění ostatních lépe než své vlastní umění. 27. Koncept uměleckého díla může zahrnovat podstatu díla nebo proces, při kterém je vytvářeno. 28. Pokud je myšlenka díla stanovena v umělcově mysli a je rozhodnuto o jeho konečné formě, je celý proces pouze dokončen naslepo. Existuje zde mnoho vedlejších podnětů, které umělec nemůže pojímat. Tyto podněty však mohou být použity jako myšlenky pro nová díla. 29. Proces je mechanický a nemělo by s ním být manipulováno. Měl by se vyvíjet svévolně. 30. V uměleckém díle je obsaženo mnoho různých prvků. Ty nejdůležitější jsou také nejzřejmější. 31. Pokud umělec používá stejnou formu ve více dílech a mění použitý materiál, lze předpokládat, že umělcův koncept se týkal použití materiálu. 32. Banální myšlenky nemohou být zachráněny nádherným provedením. 33. Je složité zpackat dobrý nápad. 34. Když se umělec naučí dělat své řemeslo příliš dobře, vytváří povrchní umění. 35. Tyto věty jsou poznámkami o umění, nejsou však umění samo o sobě. JOSEPH KOSUTH 1945 - jedním z nejuznávanějších postav konceptuálního umění - jeho cílem bylo vytvořit ve svém díle takový obsah, aby dílo nepotřebovalo žádné komentáře či vysvětlení; všechno jeho dílo je podle něj výsledkem kreativního procesu, neboť bez provedení by žádná myšlenka nemohla být plně realizována - význam vyjádřeného umění je pak v textu daleko důležitější a přístupnější než jeho podoba - používá neony, billboardy a reklamní stránky v novinách, aby tak diváku prezentoval abstraktní informaci; tato informace vysvětluje svým textem sama sebe a zároveň tak představuje běžné fráze jako umění - vidí svá díla jako jediný možný způsob k tomu, aby si umění zachovalo delikátní vztah s filosofií a kulturou - Jedna a tři židle 1965 - opakující obsah slova židle v reálné, obrazové i slovní podobě; tři dimenze židle – všechny jsou samostatné, svébytné systémy myšlení a fungování 18C - POSTMODERNISMUS VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ A MYŠLENÍ - postmoderna, postmodernismus je evropský myšlenkový směr konce 20. století 12.10.2009
Strana 78/85
Je čas na změnu
- označuje i filosofický směr konce 20. a počátku 21. století, který je spojen především s Francií - škála tendencí a forem často navzájem odlišných - tento pojem vznikl na základě knihy Jean-François Lyotarda - O postmodernismu - společným prvkem je zaměření vůči dosavadnímu (modernímu) umění, exkluzivnímu, obecně nesrozumitelnému, zacílenému převážně na kulturní elitu - zaměřen proti doposud převládající (moderní) koncepci jediné pravdy a jediného cíle - základním prvkem postmoderny je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění - usiluje o alternativnost lidských přístupů ke světu, odmítá vizi intelektuální a kulturní nadřazenosti západní civilizace i nadřazenost racionality v procesu poznání - došlo nejen ke zpochybnění optimistického pohledu na historický vývoj západní civilizace, ale i pohledu na dějiny jako na proces postupného překonávání dřívějších fází - s tím je samozřejmě spojen fakt, že se tímto termínem označují často i protichůdné proudy a tím je ztížen jejich popis - tímto důrazem na pluralitu se postmoderna blíží k hnutí New Age - v malířství a sochařství patrné přesouvání důrazu směrem k poetičtějším, emocionálnějším a ambivalentnějším dílům; samotný termín postmoderní výtvarné umění je však používán méně často 18D - NOVÉ TECHNOLOGIE VE VÝTVARNÉM UMĚNÍ - propojování technologií - synestezie; nejpřitažlivější impulz je ten, který působí na různé smysly - současnost preferuje umění prostorově-časové - závažné téma mediálnosti veškeré lidské zkušenosti - videoart, videoperformance, internet, webart
5.7 ČESKÉ UMĚNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE ČESKÉ UMĚNÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE 19A - ČESKÝ INFORMEL A JEHO KULTURNÍ SOUVISLOSTI - informel: je umění netvárnosti - silné vrstvy barvy s kousky omítky, rozdrceným mramorem, pískem i sádrou působí hrůzným napětím - umělec pracuje s barvou jako s blátem, všemožně ji míchá a kupí vrstvy na povrchu plátna v hrůzné životnosti - barevná hmota pak na plátně zobrazuje širokou škálu pocitů, vidin samoty, odcizení, hněvu, hrůzy a zničení časem
12.10.2009
Strana 79/85
Je čas na změnu
- informel si nade vše cení svou bezprostřednost, vitalitu a nezkaženost, a tak jsou často jako umělecká díla vystavovány obrazy šílenců - zbaven fixace na jakákoli pravidla, která dosud ve výstavbě a pojetí uměleckého díla platila - bez estetizace, stržení pout s tradicí a s pojmy jako krása, tvar rytmus, řád - nejvyšší bod světového informel v polovině 50. let; v Čechách 13 let zpoždění - vychází z širších evropských souvislostí - navazuje bezprostředněji než ostatní polohy českého umění své doby na aktuální světové proudy; informelní umělci - okruh AVU - filosofie existencionalismu se promítla i do umění - silným podnětem pro český informel byl totalitní systém a s ním spojené vědomí opozice; Mnichovem dopadl na naši zemi prožitek naprosté opuštěnosti - existenciální pocity úzkosti, skepse a osamění i ve výtvarném umění - v atmosféře strachu po roce 1948 - jak se vyrovnat s komunistickým diktátem; nelze se vrátit doby předválečné - plné rozvinutí nefigurativní informel nastalo v Čechách ale až na konci 50. let - na našem území se užívalo pojmu strukturální abstrakce - nová výtvarná řeč většinou vyrůstala z tvůrčího přehodnocení surrealismu - skupina Ra SKUPINA RA - formovala se během války - JOSEF ISTLER; hledání nového výrazu; umělci prošli zkušeností surrealismu - kritický vztah k tomuto předválečnému směru - odmítají psychický automatismus; důraz na citové hodnoty a sílu čistě výtvarných prostředků; 1948 - násilně umlčena; v pol. 40. let uplatňovali v monotypech, grafikách a malbách autonomní lineární znaky práce s nepředmětnou malířskou strukturou - počátek 50. let byl pro české umění dobou temna - mnozí přestali načas pracovat, někdo přestoupil na „jinou víru“ - situaci nezměnil ani úspěch na světové výstavě v Bruselu, ani dominantní postavení abstrakce na světové scéně SKUPINA 42 - představovala jakýsi článek v kontinuitě moderního umění, ačkoli také po roce 1948 skončila; umělci - Kotík, Kolář + Ister z RA navazovali kontakt s mladou generací - s Medkem, Boudníkem… - i přes omezené možnosti dané totalitním režimem avantgardní pohyb pokračoval dál - úzkost a nejistota, které plodila doba, směřovaly umělce víc k existenciální problematice a k přítomnosti – převažovala figurální témata, např. Medek - Noc a den 1956 - uvolňování politické situace v 2. pol. 50. let - pomalu končilo období naprosté izolovanosti změny směrnic ideologicky zaměřeného Svazu československých výtvarných umělců umožnily opětovně zakládat tvůrčí skupiny! - také se začínala uvolňovat kulturní politika; předěl se začal ztenčovat - začalo se i psát o abstraktní tvorbě, která byla doposud tabu KONFRONTACE 1960 16. 3. a 30. 10.
12.10.2009
Strana 80/85
Je čas na změnu
- stimulem k abstrakci byl vývoj světové abstrakce; rozšíření nefigurativní tvorby bylo mimo jiné i výrazem nekonformního postoje vůči politickému tlaku - dvě neoficiální neveřejné konfrontační ateliérové výstavy; na základě přátelství a názorové blízkosti; akce undergroundu - konané v ateliérech Jiřího Valenty a Aleše Veselého; iniciátorem byl Jan Koblasa - spojovalo je velice podobné prožívání životních pocitů i nefigurativní, expresivně a existenciálně vypjatá malba - gestická malba, informel, lyrická abstrakce, tašismus, abstraktní expresionismus - tvrdá brutální abstrakce; syrové hmoty netradičních materiálů - netradiční materiály a nekonvenční postupy - strukturální abstrakce - tento pojem vznikl na poč. 60 let v okruhu konfrontací pravděpodobně inspirované Boudníkvým objevem strukturální grafiky - obrazy-objekty - vznikaly zpracováním nejrůznějších předmětů a hmot - plechů, dřev, textilií, písků, papírů, provázků, hřebů, drátů… - některé materiály zůstaly záměrně nezpracované, aby působily svoji syrovostí - těžké hmoty, temná barevnost, materiálová destrukce, exprese - převažovala díla projevující se v úsilí o úplné. Pečlivé zaplnění obrazu - horror vacui = strach z prázdnoty - bolestná meditace o nespravedlnosti páchané na nevinných obětech; zdůrazňování obsahu děl! - díla, které zde účastníci vystavili, působila téměř jednotným dojmem - monochromní barevnost okry, šedé, černé a hnědé tóny - 1961 - vzniká skupina Konfrontace - teoretici: Fr. Šmejkal, Jan Kříž, Bohumil Mráz umělci: Medek, Piesen, Koblasa, Istler, Kotík, Boudník, Valenta,Veselý, Demartini, Kolář, Kolářová, Malich - Konfrontace daly podnět k vzepětí informálního umění – též to souviselo s krizí starých výtvarných koncepcí, které již nebyly s to vyjádřit současný životní pocit VLADIMÍR BOUDNÍK 1924 - 1968 - český malíř a grafik, autor textů, samotář a autodidakt - svůj směr explozionalismus - 3 manifesty explozionalismu vytvořil na konci 40. let - malířské akce v pražských ulicích; obkreslí sloupanou omítku; vybízel kolemjdoucí; zapojit fantazii lidí; kreativní; sensitivní, asociační hra; vnitřní čin - exploze - jeden z nejvýznamnějších představitelů původní a nezávislé lyrické abstrakce v grafice - v letech 1945 - 1957 šířil ideu explozionalismu založenou na tvůrčí asociaci pouličními happeningy a kresbami na zdech - byl přesvědčen, že umění může zbavit lidstvo netečnosti a lhostejnosti - vytvořil nové výtvarné techniky: sazovou techniku a exhumační techniku, aktivní grafiku, strukturální grafiku, magnetickou grafiku - bází jeho grafického umění byly „aktivní“ stopy po nejrůznějších nástrojích a konkrétních 12.10.2009
Strana 81/85
Je čas na změnu
materiálech z továrního odpadu = 1959 objev strukturální grafiky - existenciální akcent v symbolech utrpení a smrti; 1968 sebevražda MIKULÁŠ MEDEK 1926 - 1974 - vystudoval pražskou Akademii a VŠUP pod vedením Františka Muziky a Františka Tichého - jeho tvorba byla založena na principech surrealismu, od kterého se pomalu odkláněl k nefigurativní malbě - lidská postava se proměnila v autonomní plošný znak - barevná hmota, obrysovost figury ztrácela postupně význam; celou obrazovou úlohu překryly procesy psychických dramat a vytvářely z ní živou tkáň vědomí - přes "existenciální" malířské kompozice postoupil k "preparovaným obrazům" založeným na racionálně rozložených barevných útvarech - rytí linií do struktur barevných laků; síla jednoho tónu - převážně šlo o hlubokou červenou a hlubokou modrou - po roce 1964 se opět vrátil k figurální a imaginativní malbě. Byl vnukem Antonína Slavíčka - Jídlo - symbol odporu, hájil si osobní nezávislost i když musel odejít ze školy (VŠUP) ROBERT PIESEN 1921 - strukturální malba - ukázněná organizace plochy - rez, narušení, destrukce čistých materiálů - méněcenné hmoty, provazy, nitě, železo, písek ALEŠ VESELÝ - obrazy-objekty; stigmatické objekty - bohatá imaginace osobních symbolů Pojetí hmotných struktur se různilo: DALIBOR CHATRNÝ - kresba magnetem a železnými pilinami RADEK KRATINA - Zápalková struktura - počítá se zásahem diváka - variabily BĚLA KOLÁŘOVÁ - fotogramy, rentgenogramy KAREL MALICH - abstraktní reliéfy; lineární kresby - držel několik fixů v jedné ruce; prostorové modely mraků HUGO DEMARTINI 1931 - začínal jako informelní malíř; lyrická abstrakce MILOŠ URBÁSEK - nalepil plakáty a pak je strhal; pracoval s textem – z písma se stal samostatný konstruktivní element - lettrismus ZDENĚK SÝKORA - Šedá struktura VÁCLAV BOŠTÍK - Rytmické členění JIŘÍ KOLÁŘ 1914 - český výtvarník, básník, spisovatel; spoluzakladatel Skupiny 42; věnuje se vizuální poezii a předmětné poezii - poezii dělal z čehokoli, Uzlové básně, Žiletkové básně 12.10.2009
Strana 82/85
Je čas na změnu
- objevy - rozšířil možnosti koláže: roláž - rozřezání obrazu do částí, které jsou podle určitých pravidel vráceny do celku novém rytmu; chiasmáž - struktury druhů písem, roztrhání na malé kousky; antikoláž; dekoltáž; třásňová koláž; muchláž… 19B - NEOKONSTRUKTIVNÍ TENDENCE A PŘÍBUZNÉ PROUDY 19C - NOVÁ FIGURACE - nová figurace není ve svém významu pravým uměleckým směrem, jedná se o definici nového vztahu skutečnosti a člověka - nová figurace vznikla na počátku šedesátých let, vše jako reakce na svět zahlcený neosobním abstraktním uměním; našla nové výrazové možnosti ve zdůraznění rysu lidské postavy a lidských emocí - umělec zde zachycuje postavu jako předmět svého díla ve zcela jiném pojetí než v klasických směrech minulosti - člověk na plátně je pln revolty proti společnosti, jeho výraz je vyhraněn do intensity nočních můr a porušených lidských forem 19D - 12/15, HNUTÍ A PROBLÉMY SEDMDESÁTÝCH A OSMDESÁTÝCH LET TVRDOHLAVÍ - 1987 - 1991 - desetičlenná skupina; 1999 - znovuzaložení skupiny - Jiří David, Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skála BODY-ART, PERFORMANCE - zkouší meze vlastního těla PETR ŠTEMBERA 1974 - Štěpování - způsobem, obvyklým v sadařství vštěpoval větvičku do paže JAN MLČOCH 1974 - Zavěšení - Velký spánek - dal se zavěsit za ruce a nohy na silonová lana v obrovském půdním prostoru, oči zakryté páskou a uši ucpané tampony … 19E - TENDENCE A OSOBNOSTI SOUČASNÉHO ČESKÉHO UMĚNÍ EVA BROMOVÁ JIŘÍ ČERNICKÝ - První sériově vyráběná schizofrenie 12.10.2009
Strana 83/85
Je čas na změnu
- Domácí výbuch MAGDALENA JETELOVÁ - zářící světelný paprsek, protínající krajinu
12.10.2009
Strana 84/85
Je čas na změnu
6 Rejstřík
12.10.2009
Strana 85/85
