Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0571
Číslo a název šablony klíčové aktivity
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Tematická oblast
Dějepis v kostce
Předmět
Základy společenských věd
Téma ŠVP (RVP)
Člověk v dějinách – poznávání dějin
Ročník
1
Materiál číslo
1
Zpracoval
Jindřich Štrobl
Historie a vývoj společnosti
Historie • je věda o dějinách a o vývoji celé společnosti • chronologicky popisuje konkrétní historická fakta a zákonitosti, díky kterým můžeme lépe rozpoznat dnešek i minulá období
Periodizace dějin lidstva • pravěk: 3 mil. – 10 tisíc př. n. l. • starověk: 10 tisíc př. n. l. – 500 n. l. (zánik Římské říše) • středověk: 500 – 16. století (od revolucí – do r. 1644) • novověk: 16. století – dodnes
Pravěk Starší doba kamenná – PLEISTOCÉN nejstarší paleolit (homo habilis) > 3 – 1 mil. př. n. l. starší paleolit (homo erectus) > 1 mil. – 250 tis. př. n. l. střední paleolit (homo sapiens neandertalensis) > 250 tis. – 10. tis. př. n. l. mladý paleolit (homo sapiens sapiens) > 40 tis. – 10 tis. př. n. l.
Charakteristika • výroba kamenných a kostěných nástrojů k lovu • keramiky (figurky zvířat a žen) tzv. venuší • základem byl lov mamutů a sobů, sběr jedlých rostlin, plodů a kořínků
Společenství tohoto období • lidé žijí ve skupinách, používají artikulovanou řeč, stěhují se za zvířaty • úkryty hledají ve skalních převisech a jeskyních • vznikala tábořiště např. v Dolních Věstonicích se společným hrobem tří jedinců • vznikají jeskynní malby s tématikou lovu a uctíváním ženského kultu
Mezolit • • • • •
Střední doba kamenná (mezolit) trvá sběr plodin a rostlin objevuje se po oteplení rybolov usazování skupin lidí vytváří lovecké revíry důležitou zbraní je luk pomocníkem člověka pes
Neolit Mladší doba kamenná (neolit – neos = řec. mladý) • neolit (7 – 5,2 tis. př. n. l.) • člověk si ovládá přírodu, získává stálý zdroj rostlinné i živočišné obživy • lidé se mění z lovců a sběračů na primitivní zemědělce
Neolit II. • pěstují obilniny a luštěniny • objevuje se chov domestikovaných (zdomácnělých) zvířat -ovce, hovězí dobytek, prasata. • k výstavbě trvalých sídlišť používali dřevo, kámen, hlínu a sušené cihly • používají k práci primitivní srpy, kamenné mlýnky na obilí a vertikální stavy pro výrobu tkanin
Neolit III. • dostatek obživy umožnil růst počtu obyvatel a základ společnosti se staly rodiny a rody • toto období označujeme neolitickou revolucí (přeměna přírodního prostředí v kulturní krajinu) • dochovala se tzv. lineární keramika
Eneolit Pozdní doba kamenná • poslední období doby kamenné • rychlý rozvoj společnosti díky objevu nového materiálu – kovu • nejdříve měď, v podobě plíšků a hrudek byly získávány tavbou • později zlato a stříbro
Eneolit II. • Kámen zůstával i nadále základním materiálem, rozvíjelo se hornictví • v tomto období se objevuje KOLO usnadňující přepravu, vůz i oradlo tažené dobytkem • primitivní lidé používali jho a jařmo pro práci a ochočování koní
Eneolit III. • vznikali konflikty kvůli rozdílům v majetkových poměrech • rostla úloha mužů v rodině i společnosti, nastává změna z matriarchátu na patriarchát • dodnes existují kruhové kultovní stavby např. Stonehenge v Anglii.
Doba bronzová • doba bronzová 3,5 – 1,1 tis. př. n. l. • vzniká nový materiál BRONZ (slitina mědi a cínu), která byla tvrdší než měď • rozvíjí se řemeslná činnost, výroba kovových nástrojů, zbraní a ozdob • r. 1900 př.n.l. se dostává znalost bronzu do Evropy (u nás Únětice u Prahy) • rozvoj pracovních nástrojů, seker a srpů • lidé používali pohřbívání žárem, tedy popel zemřelých byl ukládán do keramických nádob
Doba železná • znalost výroby železa se datuje přibližně od r. 1500 př. n. l. • charakteristické je vznik kovářských dílen, hutnictví železa a používání v zemědělství (sekery, hroty kopí a šípů) • v zemědělství se zvýšil chov koní, kuru domácího a zdokonalily se vozy (dvou a čtyřkolá) • vlastnictví vozů bylo výrazem bohatství
Keltové u nás • na našem území se usazují keltské kmeny Bojů, dle latinského názvu Bojohemium (Bohemia) • Keltové používali kruhové rotační mlýnky a hrnčířské kruhy • základem společnosti byly rodiny a rody, s vůdčí rolí muže
Keltové u nás • zvláštní postavení měli druidové – kněží, vykonávající náboženské obřady a předávali získané vědomosti dalším generacím • ve 2. století př. n. l. budují Keltové na českém území opevněná hradiště (oppida) jako správní a hospodářská střediska • nejstarším oppidem u nás je Závist nad Zbraslaví, Hrazany u Prahy
Použitá literatura a zdroje • Prof. Ph.Dr. Petr Čornej, Dr.SC, Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., PaeDr. František Parkan, PhDr. Milan Kudrys; Dějepis pro střední odborné školy; SNP – pedagogické nakladatelství, akciová společnost v Praze 2003 • Microsoft office 2010
