Název školy:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_1078_Neohebné druhy_PwP
Typ materiálu:
PowerPointová prezentace
Předmět, ročník, obor:
Český jazyk a literatura, 2. ročník, obor Kadeřník
Číslo a název sady:
Sada č. 54_Tvarosloví
Téma:
Neohebné slovní druhy
Jméno a příjmení autora:
Lenka Brychová
Datum vytvoření:
4. 11. 2013
Anotace:
Žák se seznámí se s neohebnými slovními druhy, rozliší slovní a gramatický význam neohebných slovních druhů. Umí vystupňovat příslovce, použít vlastní a nevlastní předložky, zná pravidla pro psaní spojek, částic a citoslovcí.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
Neohebné slovní druhy
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Obsah } } } } } } } } } } } }
1. Které znám/e? 2. Příslovce 3. Pojem 4. Druhy příslovcí 5. Tvoření příslovcí 6. Stupňování příslovcí 7. Předložky a jejich druhy 8. Spojky 9. Částice 10. Citoslovce 11. Shrnutí 12. Použitá literatura
Které znám/e?
příslovce předložky spojky částice citoslovce
Příslovce (adverbia)
vyjadřují
Pojem }
plnovýznamový slovní druh
}
o
ve větě: příslovečné určení (vyběhl rychle) neshodný přívlastek (cesta pěšky) součást jmenného přísudku se sponou (je smutno)
}
základ jednočlenných vět (Je mi to líto.)
o o
Okolnosti děje místo čas způsob příčina důvod
Druhy příslovcí místa Ø kde? odkud? kudy? kam? Ø daleko, zblízka, vpravo, domů }
způsobu Ø jak? Ø vesele, pěšky, tiše, rychle }
příčiny Ø proč? Ø naschvál, smíchy, náhodou }
času Ø kdy? odkdy? dokdy? jak často? Ø zítra, stále, dosud, občas }
míry Ø označují stupeň vlastnosti, míru předmětu Ø velmi, hodně, příliš, vůbec }
Druhy příslovcí
záporová (záporky) Ø ne, nikoli, ni }
Tvoření příslovcí }
nejčastěji z přídavných
jmen: -e/-ě, -o, -y
}
ze zájmen:
}
ten → tudy, tady kdo → kde, odkud, kam jenž → jak všechen →všude, vždy, však
} } } } } } } }
skromný → skromně strmý → strmě rozumný → rozumně jemný → jemně zřejmý → zřejmě hezký → hezky vysoký → vysoko
} }
} } }
z jiných slovních druhů: dvě → dvojmo vleže
Tvoření příslovcí příslovečné spřežky
}
}
spojení předložky s jiným slovem píší se dohromady
}
}
Pojedu nahoru výtahem.
}
}
} }
Vystoupáme na horu Sněžku.
nahlas, dokonce, zpaměti, potmě, zrána, zčásti → podstatné jméno vlevo, zvolna → přídavné jméno proto, vtom, ovšem → zájmeno zlehka, zblízka, navždy, dokdy → příslovce
Stupňování příslovcí 1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
tajemně
tajemněji
nejtajemněji
krátce
kratčeji
nejkratčeji
dobře
lépe
nejlépe
vysoko
výš/e
nejvýš/e
málo
méně
nejméně
špatně\zle
hůř/e
nejhůř/e
brzy
dříve
nejdříve
Předložky (prepozice) }
}
}
vyjadřují vztah (okolnosti, pády) jmen k jiným větným členům významově nesamostatný slovní druh význam patrný teprve ze spojení se jménem
j
ze
pro
ku
při
s
nad po
v
Druhy předložek vlastní (původní) }
v/e, s/e, z/e, při, nad, po, do, k/e, …
nevlastní (nepůvodní) }
i jiným slovním druhem
}
kolem, během, začátkem, blízko, proti, díky, uvnitř během roku x rychlým během … díky němu x vřelé díky blízko domu x jsme blízko
} } }
Předložky vytváří předložkový pád ve spojení se jménem: } se 3 pády: v za, s (2., 4., 7. pád) } se 2 pády: v na, o, po, v (4., 6. pád) v nad, pod, před, mezi (4., 7. pád) } s 1 pádem: v 2. pád – bez, od, u, do, z, kromě, dle, místo, během v 3. pád – díky, proti, k, kvůli v 4. pád – mimo, pro, skrz, přes, ob v 6. pád - při }
Spojky (konjunkce) } } }
spojují slova a věty nesamostatný slovní druh nejsou větným členem
Druhy: } a) souřadicí a, i, nebo, ba, ale, avšak, jenže, neboť, proto, a tak, nejen – ale, a proto, a tedy, … } b) podřadicí protože, když, jestliže, aby, že, kdyby, - li …
Částice (partikule) } } } } }
} }
uvozují samostatné věty, naznačují jejich druh (rozkaz, otázka, zvolání, přání, vytýkání …) vyjadřují postoj mluvčího k obsahu neplnovýznamový slovní druh nejsou větným členem nechť, ať, kéž, pak, jen, ano, ne, nikoliv částicemi mohou být i jiné slovní druhy: Že tě huba nepálí! Ale to jsou k nám hosti! To prší.
Citoslovce (interjekce)
označují
vyjadřují nála dy
hlasy
zvuky
city vůle
Citoslovce } }
} } }
nesamostatný větný člen zpravidla se ve větě oddělují čárkou/čárkami, vykřičníkem některé podmětem nebo přísudkem Vrabec frnk na střechu. Buch buch se ozývalo zevnitř.
} } } }
To je, panečku, dobrota! Au, to bolí. Na, vezmi si to. Dostala jsme nové šaty, heč.
Shrnutí } Které
neohebné slovní druhy nejsou větnými členy? } Které nemají neohebné slovní druhy slovní význam? } Co jsou příslovečné spřežky?
Použitá literatura }
}
}
SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-80-253-0950-6. MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. MARTINKOVÁ, Věra. Český jazyk 3: alternativní učebnice pro 3. ročník středních škol. 1. vyd. Praha: Trizonia, 1993, 214 s. ISBN 80-855-7312-1.
}
} }
Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Pro citaci byla použita norma ISO 690.
