Název projektu
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Název školy
Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín
Autor
PaedDr. Karel Suchánek
Název šablony
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
VY_32_INOVACE_G2_český jazyk a literatura pro vyšší GY_01_4
Stupeň a typ vzdělávání
Gymnaziální vzdělávání
Vzdělávací oblast
Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor
Český jazyk a literatura
Tematický okruh
Český jazyk a literatura pro vyšší gymnázium
Cílová skupina
Žák 16-19 let
Anotace
Prezentace seznamuje žáky s charakteristickými rysy evropské středověké literatury a s počátky domácí kultury – staroslověnskou, latinskou i českou literaturou v období románského a gotického stylu.
Vybavení, pomůcky
PC, projektor
Datum
18. 10.2012 Legenda, rytířský epos, kronika, dvorská lyrika, žákovská poezie, hlaholice, cyrilice, glosa
Klíčová slova
www.zlinskedumy.cz
Středověká evropská kultura
Počátky literatury v českých zemích
Evropská literatura • – po pádu západořímské říše r. 476 • – vliv křesťanství (od 4. st.) – státní ideologie, opora společnosti • – oblast: • západní (latinská vzdělanost) • východní (byzantská, řecká vzdělanost) • – centra: kláštery, chrámy, školy, univerzity
Literatura náboženská (v latině) • základní text – křesťanská bible, dokument středověku • má 2 části:
• Starý zákon (viz hebrejská literatura) • • •
• •
Nový zákon = křesťanská část bible 1. – 2. st. n. l. (řecky) obsahuje: 4 evangelia (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) – o životě Ježíše Krista epištoly (listy apoštolů věřícím) Zjevení sv. Jana (Apokalypsa) – o konci světa, posledním soudu
• legendy – o životě a činech světců; zázračné jevy • lyrické písně a modlitby
Literatura světská, laická a) pro šlechtu a rytíře: hrdinský národní epos • francouzská Píseň o Rolandovi (synovec Karla Velikého) • německá Píseň o Nibelunzích • španělská Píseň o Cidovi • finská Kalevala • ruské Slovo o tažení Igorově • znaky: • příběh s bohatým dějem, hlavní a vedlejší dějové linie • epická šíře, obšírné popisy, mnoho postav • hlavní postava – hrdina (statečný, odvážný, čestný) • rytířský (dvorský) epos ústřední postavou často soudobý rytíř, odvážný bojovník, spravedlivý vládce, ochránce chudých, žen ap., např. bájný král Artuš, makedonský Alexandr Veliký (jako rytíř) •
dvorská (kurtoazní) lyrika – milostná poezie • hluboký cit, láska k vyvolené paní, obdiv, úcta (rytířský kult ženy), často láska neopětovaná, nešťastná; milostné nabídky jako galantní hra; původ – jižní Francie (Provence) – 12. stol. • • autoři: • • • • • • forma: • • • •
– přednašeči, zpěváci: – trubadúři (Francie) – minnesängři (Německo) – žakéři, žertéři – původně pomocníci, předvaděči
– pastorela (pastýřská milostná píseň) – epištola (milostný list) – alba (loučení za úsvitu, svítáníčka)
b) pro měšťanstvo:
• • • • • •
o současném životě, rozporech, nedostatcích zábavnost a komika šiřitelé – studenti, žakéři forma: fabliaux – komická veršovaná povídka zvířecí epos – spojení bajek drama – na tržištích, před chrámem
Počátky písemnictví v českých zemích (9.- počátek 15.století) • kulturní jazyky: • staroslověnština • latina • čeština
Písemnictví staroslověnské • • • • • • • • • • • • •
pol. 9. st. Velká Morava pronikání křesťanství - ze západu (z východofrancké říše, expanze) - z východu (z Byzance)
863 – příchod Konstantina – Cyrila a Metoděje ( ze Soluně) význam politický (hráz proti francké expanzi) náboženský (křesťanství v jazyce slovanském) literární (základ slovanského písemnictví)
staroslověnština – 1. slovanský kulturní jazyk hlaholice (z malé řecké abecedy) – 1. slovanské písmo, mladší cyrilice – základ azbuky • nejstarší texty – náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu •
Staroslověnské texty • Proglas • • • • • •
• • • • • • •
předmluva k překladu evangelia (Konstantin) nejstarší dochovaná slovanská báseň; program cyrilometodějské mise proklamuje nutnost vzdělanosti, právo na kulturu v srozumitelném jazyce = počátek demokratizace kultury Kyjevské listy - hlaholicí psaný zlomek misálu (mešní knihy) Život Konstantina – Cyrila, Život Metoděje (dříve Panonské legendy) vrchol literární činnosti pozdně velkomoravského období, obrana díla obou bratří, životopisy, život = vyprávění historické, životopisné, v próze, bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy) Paterik (Knihy otců) – vyprávění o mniších, vzdělavatelná četba Zákon sudnyj ljudem (pro laiky) Nomokánon (církevní předpisy) = právnická literatura modlitby, překlady částí bible První staroslověnská legenda o sv. Václavu- hned po jeho smrti Druhá legenda o sv. Václavu- překlad Po smrti Metodějově zákaz staroslověnské bohoslužby; staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře (kulturní centrum přemyslovského státu) – do 11. st.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vy%C5%A 1ehrad-rotunda.jpg, 18. 10. 2012
Období dvou kultur - latinské a české 10. - 12. st. LATINSKY PSANÁ LITERATURA
ČESKY PSANÁ LITERATURA
Kristiánova legenda – o životě sv. Václava a sv. Ludmily Kronika česká – Kosmova kronika 12. stol. (autor - děkan svatovítské kapituly) psaná veršem i prózou straní katolické církvi, oslava Přemyslovců, nezmiňuje staroslověnskou vzdělanost 3 části: nejstarší příběhy z doby pohanské (bájné podání starců) vyprávění pamětníků zážitky Kosmovy
Glosy – české poznámky vepsané do latinských textů - Vídeňské glosy - Svatořehořské glosy Hospodine pomiluj ny – 1.česká píseň, funkce hymny Svatý Václave, vévodo české země – 12. a 13. století •
•
•
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kosmas.jpg, 18. 10. 2012
Vznik česky psané literatury přelom 13. a 14. st. vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků demokratizace a zčeštění literatury laicizace (zesvětštění) – autoři nejen kněží; témata nejen náboženská zvláštnosti staročeských památek: výlučné postavení verše (vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určena pro poslech – neznalost písma) nezájem o původnost námětu (cizí prameny) zlomkovitost anonymita autora obtížná datace žánry: duchovní světské duchovní lyrika (Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba) světská lyrika duchovní epika (legendy; např. o sv. Jiří) světská epika (epos, kronika) • sociální satiry • drama • zábavná a odborná próza •
-
Literatura počátku 14. stol. Alexandreis – přelom 13. a 14. stol. neznámý autor, šlechtic téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého - ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř); české prostředí, vojenská taktika i jména forma: rytířský epos, čeština, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi) předlohy: latinská a německá rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina – 9 zlomků) Dalimilova kronika – poč. 14. stol. nejstarší česky psaná veršovaná kronika (přístupnost, obliba) autor neznámý (název je omyl z 16. st.), nižší šlechtic straní nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedláku (viz Oldřich a Božena), národní zájem – uvědomělé vlastenectví téma: dějiny od nejstarších dob do r. 1314 forma: prostý vyprávěcí sloh, zajímavost děje, přístupný jazyk
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalimilova_kronika_parizsky_fragment.jpg, 18. 10. 2012
Literatura doby Karlovy – 2. pol. 14. st. rozkvět českého státu (jádro světové říše, styky Prahy s kulturní Evropou) vznik pražského arcibiskupství (1344), založení pražské univerzity (1348), stavitelské památky (gotika) • literatura latinská: Karel IV. – Vita Caroli (vlastní životopis) • literatura česká (převažuje): legendy dvojí styl zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná, přístupná forma (Legenda o sv. Prokopu) úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma (Život sv. Kateřiny) zábavná próza – rytířská epika, např. Tristram a Izolda, Trójanská kronika světská lyrika – milostná píseň, s přírodními motivy např. Dřěvo sě listem odievá, Závišova píseň
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Charles_IV-John_Ocko_votive_picture-fragment.jpg, 18. 10. 2012
sociální satiry -kritika ze stanoviska nižších vrstev žákovská, vagantská poezie Píseň veselé chudiny (o bídě; vtip, ironie) Podkoní a žák (spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe; ironie a trpkost); forma dialogu, živý, přístupný jazyk Satiry Hradeckého rukopisu – autoři neznámí (i z měšťanstva) – poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života – Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle) – Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem) – bajka O lišce a džbánu – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením) • Smil Flaška z Pardubic- Nová rada – alegorie; zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout (ideál panovníka podle představ vysoké šlechty)
počátky dramatu: • Mastičkář • zlomek velikonoční hry (latinský podklad) námět: 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků postavy: mastičkář Postrpalk (vzdělaný, zištný) a pomocník Rubín (lidový, výřečný – vychvaluje léky) charakteristika jazykem (knižní × hovorový, až vulgární) střídání veršů českých a latinských – makaronismy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Katedrala_svateho_Vita_pruceli.jp g, 18. 10. 2012
Použité zdroje: • • •
BALAJKA, B. Přehledné dějiny literatury I. 3. vydání. Praha: Fortuna, 1995 ISBN: 80-7168-198-9 HÁNOVÁ,E. Odmaturuj z literatury 1. 3. vydání. Praha: Didaktis, 2004. ISBN 807358-016-0 POLÁŠKOVÁ, T. Literatura: přehled středoškolského učiva. 2. upravené vydání. Třebíč: VYUKA.CZ, 2006. ISBN 80-902571 -6-X
