Číslo a název projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií
Číslo a název šablony
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
DUM číslo a název
SSOS_CJL_5.13
Název školy
Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor : Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Tvarosloví Cílová skupina: První ročník oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu prezentace a listu s úlohami, pomocí nichž si žáci procvičí definice,funkce a jednoduché využití slovních druhů. Materiál je možné promítat na tabuli a řešit úkoly v něm obsažené. Vytvořeno: únor 2013 Použité zdroje a odkazy: MUŽÍKOVÁ, Olga; MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7.
Slovní druhy Ohebné slovní druhy
Neohebné slovní druhy
Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa
Příslovce Předložky Spojky Částice Citoslovce
Podstatná jména - substantiva označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a jevů dělíme je na: - konkrétní - abstraktní - obecná - vlastní ohýbají se tím, že se skloňují, pomocí rodu, čísla a pádu ve větě vystupují jako podmět, předmět, příslovečné určení, neshodný přívlastek apod.
Přídavná jména - adjektiva vyjadřují stupeň vlastností podstatných jmen ohýbají se v závislosti na podstatných jménech ve větě mohou vystupovat jako přívlastek shodný, jmenný tvar přísudku
Zájmena - pronómia zastupují nebo nahrazují podstatná nebo přídavná jména dělíme je na: rodová – bezrodá osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, záporná, vztažná, neurčitá ve větě mohou plnit stejné funkce jako podstatná a přídavná jména
Číslovky - numeralia vyjadřují počet, pořadí, násobek a druh dělíme je na: určité – neurčité základní, řadové, násobné, druhové ve větě mohou vystupovat v pozici podmětu, přívlastku, doplňku apod.
Slovesa - verba vyjadřují děj, činnost,stav nebo změnu stavu slovesa ohýbáme tak, že je časujeme časujeme pomocí osoby, čísla, času, způsobu, slovesného rodu a vidu slovesné tvary dělíme na: určité – neurčité slovesa dělíme na plnovýznamová a pomocná pomocná slovesa jsou: sponová, modální, fázová ve větě je sloveso nejčastěji přísudkem, ve tvaru infinitivu může také vystupovat jako podmět
Příslovce - adverbia vyjadřují bližší okolnosti dějů, stupeň vlastnosti, míru předmětu částečně se ohýbají, některá příslovce stupňujeme dělíme je na příslovce času, způsobu, místa, míry, příčiny apod.
Předložky - prepozice vyjadřují ve větě vztah podstatných jmen k jiným větným členům jsou neplnovýznamovým slovním druhem ve větě je neřadíme do skladebných dvojic pojí se s různým počtem pádů dělíme je na: vlastní a nevlastní
Spojky - konjunkce spojují větné členy ve větě nebo věty v souvětí jsou to neplnovýznamový slovní druh spojky dělíme na souřadicí a podřadicí
Částice - partikule jsou neplnovýznamový slovní druh uvozují samostatné věty a dodávají jim významové nebo citové odstíny dělíme je na: výzvové, hodnotící a emocionální nepatří do větné stavby
Citoslovce- interjekce vyjadřují nálady, pocity, napodobují zvuky lidské nebo zvířecí jsou to slovní druhy neplnovýznamové dělí se na: zvukomalebná,pocitová a kontaktová za určitých okolností se mohou načas stát slovními druhy plnovýznamovými mohou v roli přísudku vystupovat jako slovní druh plnovýznamový
Do uvedených vět doplňte správné odpovědi • Ohýbání slovních druhů se nazývá a • Přídavná jména skloňujeme a také • Slovesa vystupují ve větě nejčastěji jako • Neplnovýznamové slovní druhy jsou
. . . .
• Jakou funkci plní spojky?
Řešení • Ohýbání slovních druhů se nazývá skloňování a časování. • Přídavná jména se skloňují a také stupňují. • Slovesa ve větě vystupují nejčastěji jako přísudek. • Neplnovýznamové slovní druhy jsou předložky, spojky, částice a citoslovce • Spojky spojují slova ve větě a věty v souvětí.
