2 a 3. fáze 1941-1943 1943-1945
plán Barbarossa •
•
•
•
I přes vzájemnou spolupráci obou států (výměna potravin za zbraně) plánoval Hitler od začátku války útok na SSSR Útok měl proběhnout ve stylu „blitzkrieg“ – bleskové války a SSSR měl být dobyt maximálně během několika (tří) měsíců – ještě do zimy 1941 Útok měl začít dříve, ale Německo se zpozdilo kvůli pomoci Italům v Africe a na Balkáně. 22.6. 1941 zaútočil Hitler bez vyhlášení války na SSSR •
• •
akce pod krycím názvem: plán Barbarossa tím Hitler porušil pakt Molotov-Ribbentrop do poslední chvíle Stalin nevěřil zprávám o útoku Německa na SSSR
© / P. Šedivec_BGB_2015
2
plán Barbarossa
Německý útok byl natolik překvapivý, že ještě hodinu před útokem přejel sovětský vlak (naplněný strategicky důležitými surovinami na základě dohod v paktu Molotov-Ribbentrop) sovětskoněmecké hranice… Po tom, co se Stalin vzpamatoval, učinil klíčové rozhodnutí – okamžitá evakuace průmyslu do bezpečí na východě země.
v následujících 6 měsících bylo do Povolží, na Ural, Sibiř, do Kazachstánu a střední Asie přesunuto 2 539 průmyslových továren (vč. dělníků, inženýrů, techniků…)
© / P. Šedivec_BGB_2015
3
plán Barbarossa
Hitler chtěl využít momentu překvapení a nasadil na útok 70% své armády (4,6 mil. vojáků)
útoku se účastnily také vojáci: Slovenska, Maďarska, Rumunska, Itálie, Finska a dobrovolníci ze Španělska
SSSR měl sice více techniky (tanků a letadel), ale dlouho měl Hitler navrch a postupoval rychlostí až 60 km za den Němci vedli na rozkaz Hitlera brutální „vyhlazovací válku“
Rudá armáda zažívala z počátku drtivé porážky díky bleskové válce byly obsazeny: Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí, Moldavsko Hitler se zastavil až u Leningradu, kde byla německá armáda obklíčena a 900 dní zde trvala blokáda města © / P. Šedivec_BGB_2010
4
blokáda Leningradu
Leningrad (dnes Petrohrad či Sankt Petěrburg) jednalo se o druhé největší město SSSR důležité průmyslové centrum, základna baltské flotily a významný komunikační uzel
výroby oceli, lokomotiv, centrum strojírenského a gumárenského průmyslu
město bylo dobře opevněno a nebylo možné ho jediným úderem dobýt
německá taktika byla Leningrad oblehnout, uzavřít všechny zásobovací trasy a město vyhladovět ne všechny zásobovací cesty se však podařilo Němcům zcela uzavřít („Cesta života“ přes zamrzlé Ladožské jezero) © / P. Šedivec_BGB_2010
5
blokáda Leningradu
blokáda trvala 900 dní (září 1941-leden 1944) obě strany zaznamenaly obrovské ztráty vojáků i techniky ve městě zemřelo cca 1 000 000 lidí hladem
potraviny došly už v zimě 1941
zaznamenány projevy kanibalismu v lednu 1944 se obležení města definitivně zhroutilo
© / P. Šedivec_BGB_2010
6
plán Barbarossa
na podzim 1941 ofenziva zpomalena kvůli blátu, do kterého se bořily tanky a těžká technika a v zimě byla kvůli mrazům a sněhu zastavena u Moskvy
Němci nebyli na zimu připraveni
Němci asi 20 km od Moskvy zastiženi zimou
až -40°C (motory aut a tanků musely běžet neustále) Stalin připravil protiútok zálohy ruských vojáků z Dálného východu velitel maršál Žukov zapojení civilistů do války tímto končí blesková válka © / P. Šedivec_BGB_2010
7
plán Barbarossa
Hitler je vytlačen o 200 km zpět (ztráta 500 000 německých vojáků) nyní se zaměřil na jih na oblasti: Kavkazu a Povolží snažil se získat obrovská naleziště nafty v okolí Kaspického moře a ropy v Perském zálivu
nafta a ropa = pohonné hmoty pro tanky a těžkou techniku
v cestě stojí město Stalingrad (dnes Volgograd)
otevírá cestu na jih také je zde umístěn jeden z největších závodů na výrobu tanků © / P. Šedivec_BGB_2010
8
bitva u Stalingradu
německé armádě velí gen. Paulus bitva se změnila v nekonečné boje o každý dům, patro i místnost město totálně zničeno Rusové zásobování přes řeku Volhu Němce má zásobovat Luftwaffe, ale nestihají to leden 1943 Paulus obklíčen ruskými vojsky („stalingradský kotel“) Hitler nařídil boj do posledního muže německá armáda zničena
© / P. Šedivec_BGB_2010
9
bitva u Stalingradu
do zajetí u Stalingradu padlo 90 000 německých vojáků
přežilo jen 6 000, z nichž se někteří vrátili z ruských gulagů až v 60. letech 20. stol.
celkem zde padlo na 1,5 mil. Němců a jejich spojenců Stalingradská bitva také znamenala obrat ve válce
Němci se začínají stahovat
© / P. Šedivec_BGB_2010
10
Bitva u Kurska-léto 1943
Po prohrané bitvě u Stalingradu Němci postupují směrem na západ Hitler vyhlásil tzv. „totální válku“
Nasazení všech rezerv taktika spálené země poslední pokus, jak získat opět převahu a iniciativu na východní frontě
Hitler připravil plán velké protiofenzivy = bitva u Kurska (červenec-srpen 1943)
Němci = 900 000 vojáků; 2 700 tanků; 1 800 letadel Rudá armáda však měla převahu V rámci této ofenzivy došlo k největší tankové bitvě v dějinách – u Pochorovky (až 1 500 tanků na jednom místě) Němci prohrávají = ústup do Evropy Rudá armáda tímto získává již na trvalo převahu © / P. Šedivec_BGB_2010
11
Einsatzgruppen
Válka na východě byla prezentována jako „válka o prostor“ a „válka ideologií“ = antisemitismus, rasismus, antikomunismus vůdce SS Heinrich Himmler zřídil zvláštní mobilní operační skupiny bezpečnostní policie a bezpečnostní služby
cca 3 000 můžů cíl: pacifikovat dobytá území od „podvratných“ živlů (pův. - bolševičtí funkcionáři, Židé ve službách strany a státu) Teror se poté obrátil proti všem Židům, Romům, duševně nemocným…
drastický postup především v Pobaltí (10-12 tisíc obětí) celkově odstraněno v masových popravách na půl milionu lidí
© / P. Šedivec_BGB_2010
12
Vznik protihitlerovské koalice
Spojenectví USA + VB + SSSR = „Velká trojka“ Vznik Atlantické charty (srpen-září 1941)
Dohoda např. o válečných dodávkách do SSSR bezúročná půjčka 11 mld. dolarů
k „Velké trojce“ se přidaly další státy
1.1. 1942 podepsalo 26 států tzv.“Washingtonskou deklaraci“ vyloučení separátního míru s Německem a jeho spojenci
závazek mobilizace všech sil v boji proti nepříteli do konce války se do protihitlerovské koalice přidalo přes 50
států.
© / P. Šedivec_BGB_2010
13
Vznik protihitlerovské koalice
Po přepadení SSSR a USA nutnost spolupráce
Setkávání Velké trojky – Roosevelt, Churchill, Stalin – celkem 3x, ale i další jednání
Diplomatická jednání
leden 1943 – konference v Casablance: angloamerická jednání o otevření druhé fronty srpen 1943 – Quebec – opět probírána otázka druhé fronty – USA pro západní Evropu x VB pro Balkán listopad – prosinec 1943 – Teheránská konference (Írán) – konference Velké trojky: Roosevelt, Churchill, Stalin – dohodnuto otevření druhé fronty ve Francii + SSSR slibuje vyhlásit válku Japonsku po porážce Německa + společná spolupráce po válce © / P. Šedivec_BGB_2010
14
3. fáze 1943 - 1945
Významné konference a setkání během války
Atlantická charta léto 1941 – USA + GB Velká koalice 1/1942– dohoda se SSSR o zásobování Casablanca – 1943 - GB + USA – koordinace válečných akcí v Africe Washington – podzim 1943 – pomoc USA Evropě – balíčky UNRRA Teherán – viz podrobněji dále Bretton Woods 7/44 – ekonomika - základ Světové banky a MMF Dumbarton Oaks 8/44 – SSSR, GB, USA, Čína – základ Charty OSN Moskva 10/44 – jednání Churchill – Stalin – sféry vlivu Quebek 1944 – USA + GB - plán na poválečné uspořádání Německa Jalta – viz podrobněji dále San Francisco – 4/45 – vznik OSN, ratifikace až 10/45 Postupim – léto 45 – viz další vývoj po válce 15
Boje v Africe
El Alamein a Tobrúk (také v první ppt.)
jednalo se o strategické základny mezi Egyptem a Lybií šlo o kontrolu Suezu a ropy na Blízkém východě
od r. 1940 operují v severní Africe Italové i Němci
10/1942 - vylodění angloamerických vojsk v Alžírsku a Casablance – vítězství Britů nad německo – italskou koalici – Rommel ustupuje do Tuniska na jaře 1943 je Afrika spojenci dobyta úplná porážka Německa – konec války v severní Africe
© / P. Šedivec_BGB_2010
16
3. fáze 1943 - 1945
Vylodění na Sicílii - červen 1943
Nejdříve dobytí malých ostrovů v sicilské úžině a pak rychlé dobytí ostrova V Itálii obranné linie napříč celou zemí
Nejtěžší boje o klášter Monte Cassino
Nakonec dobyt Kanaďany a Poláky
Mussolini po státním převratu sesazen, uvězněn partyzány ale poté Němci osvobozen Na severu vytvořena fašistická republika Salo (září 1943 – duben1945) centrum v Miláně V čele loutkového státu Mussolini Němci až do konce války museli bojovat se silnými italskými partyzánskými jednotkami
Přechod Itálie k protihitlerovské koalici © / P. Šedivec_BGB_2010
17
3. fáze 1943 - 1945
Východní fronta Rychlý postup Rudé armády po bitvě u Kurska listopad 1943 dobyt Kyjev, leden1944 osvobozen Leningrad květen 1944 dobyt Krym, Pobaltí a Bělorusko Varšavské povstání
Rusové však zůstali před městem a nechali Němce
povstání potlačit – velké množství obětí
možná proto, že povstání nevedli komunisté a kvůli dávné nedůvěře mezi oběma národy
18
3. fáze 1943 - 1945 •
Východní fronta Rychlý postup Rudé armády, mnoho německých zajatců Rumunsko, Bulharsko se přidávají ke Spojencům • Povstání na Slovensku srpen 1944 – i Češi • V zimě po německé ofenzivě povstalci ustoupili do hor • Jugoslávie se osvobodila téměř sama • silné partyzánské hnutí • složitěji se tam prosazoval sovětský vliv • 1944 – kapitulace Finska, boje v Maďarsku • Němci znovu dobyli již obsazenou Budapešť • Němci vkládali naděje do raket – vývoj v Peenemunde • V1 – střela s plochou dráhou letu s autopilotem • •
• celkem 20 000 na Anglii a Belgii v roce 1944 - 45
• V2 – balistická raketa – předzvěst dobývání kosmu • bylo jich vypáleno celkem 3000 - zejména na Londýn 19
3. fáze 1943 - 1945
Západní fronta
Vylodění v Normandii – 6.6. 1944 Den D, operace Overlord akci se podařilo utajit - kamufláže, špionážní hry Francii brání tzv. Atlantický val – maršál Rommel Velitelem vyloďovacích vojsk Dwight Eisenhover Vylodění na plážích, vytváření předpolí Velké ztráty, Dunkerque drží Němci až do 5/1945
20
3. fáze 1943 - 1945
Západní fronta
V létě 1944 osvobozena Francie, povstání v Paříži Atentát na Hitlera – von Stauffenberg
celkem desítky pokusů, tento nejnadějnější Hitler zraněn, popravy odpůrců
– generalita si byla vědoma bezvýchodné situace, doufala, že bez Hitlera šance by mohla být šance na čestný mír
Arnhemská operace září 1944 měla urychlit obsazení Německa neúspěch výsadku v Nizozemí Protiofenzíva v Ardenách prosinec 1944 – leden 1945
poslední německý válečný úspěch velké americké ztráty
21
3. fáze 1943 - 1945
Jaltská konference – únor 1945
další setkání Velké trojky dohoda o koordinaci akcí na konci války dohoda o poválečné situaci v Německu potrestání válečných zločinců, okupační zóny Sověti opět slibují pomoci na Dálném východě Rozdělení sfér vlivu Spekulace o tajném dodatku Velmoci ovládnou ty země, které osvobodí… Churchill se bojí expanze komunismu
22
3. fáze 1943 - 1945
Závěr války
Válčí se již na území Německa Do války jsou posílány děti a starci, fanatická obrana Bombardování měst – zničení Drážďan únor 1945 Most u Remagenu
Spojenci se dostali přes Rýn po jediném stojícím mostě Podminovaný most spadl po průjezdu prvních jednotek Dobyty německé průmyslové oblasti (mimo jiné Porúří)
I největší fanatici vědí, že je vývoj nezvratný Rusové prorážejí obranu na Odře a Nise
23
3. fáze 1943 - 1945
Závěr války Berlínská operace
25.4. Torgau – setkání armád na Labi Na Berlín útočí Rudá armáda
30.4. 1945 sebevražda Hitlera, Goebbelse
Velení přebírá Dönitz
2.5. 1945 Berlín kapituluje Poslední velká německá armáda je v Čechách Přibližně milion vojáků
24
3. fáze 1943 - 1945
Závěr války
Kapitulace Německa 7.5. kapitulaci podepisuje Donitz a Keitel v Remeši 8.5. pak ještě jednou v Berlíně pod taktovkou Rusů
Stalin převáží Němce do Berlína protože podle něj nesli Rusové hlavní tíhu války rozdílné oslavy konce války až dodnes
8.- 9.5. Pražská operace
Sověti přijeli do Prahy od Berlína Krušné Hory překonali na Moldavě a Cínovci konec války v Evropě poslední výstřely 11.5. 1945 v Milíně u Příbrami
25
Vstup USA do války
Ještě před válkou začalo japonsko usilovat o upevnění svých zájmů v JV Asii, především v Číně. Japonců šlo především o zisk strategických nerostných surovin(ropa, kaučuk, Fe ruda). Po podpisu paktu tří vstoupila japonská vojska do sev. Indočíny
Nato USA (do té doby hlavní dodavatel ropy do Japonska) vyhlásily embargo na veškerý vývoz do Japonska.
Poté se Japonsko zaměřilo na JV Asii, kde mohlo získat ropu a hospodářskou soběstačnost.
To však znamenalo nevyhnutelnou válku s USA! © / P. Šedivec_BGB_2010
26
Vstup USA do války
Aby mohlo Japonsko ovládnout Asii a Tichomoří, bylo nutné porazit USA 7.12. 1941 nečekaně Japonci přepadli tichomořskou flotilu USA na Havajských ostrovech – Pearl Harbour
Američané utrpěli velké ztráty(2 bitevní lodě zničeny + 6 výrazně poškozeny + zničeno 150 letadel)
USA vyhlašují Japonsku válku, Německu, Itálii a všem jejich spojencům Díky momentu překvapení a nepřipravenosti USA obsazují Japonci do půl roku rozsáhlou oblast v Tichomoří (dokonce ohrožují i sever Austrálie) © / P. Šedivec_BGB_2010
27
© / P. Šedivec_BGB_2010
28
Vstup USA do války
Jednalo se vlastně o tichomořskou obdobu německé bleskové války USA doplatili na politiku izolacionismu, kterou praktikovaly do této chvíle
Útokem na Pearl Harbour tato politika končí V čele této změny – F.D. Roosevelt
Japonská expanze
Teprve až v létě 1942 začaly USA opravdu Japonsku konkurovat Strategie Američanů byla založena na síle a využití letadlových lodí Letadlové lodě měli samozřejmě i Japonci, ale po poškození je nestačili tak rychl obnovovat jako Američané Američané dále používali tzv. „žabí taktiku“ Skoky z ostrova na ostrov
V Tichomořské oblasti Američané spolupracovali s Brity (měly tu
své kolonie) a Australany
© / P. Šedivec_BGB_2010
29
USA ve válce
Obrat ve válce v Tichomoří přinesla porážka Japonců v bitvě u souostroví Midway (americká základna v severním Pacifiku) v červnu 1942
Japonské lodě byly zničeny Od této doby měli Američané převahu v počtu letadlových lodí a kvalifikovaných pilotech
Japonci od této doby nedosáhli většího vítězství
© / P. Šedivec_BGB_2010
30
USA ve válce
O tom, kdo bude kontrolovat jižní Pacifik se rozhodlo v další velké bitvě, která trvala od srpna 1942 do února 1943 o Guadalcanal
nejtěžší boje války v Tichomoří Jednalo se o nedostavěné japonské letiště, díky kterému by měli Japonci kontrolu nad celým jižním Pacifikem obrovské ztráty na obou stranách toto vítězství Američanů znamenalo definitivní obrat ve válce v Tichomoří
© / P. Šedivec_BGB_2010
31
USA ve válce
Válka je sice rozhodnuta, ale zfanatizovaní Japonci chtějí bojovat až do posledního muže
urputně se bojuje o každý ostrov 1944 – boje o Filipíny (kamikaze – letci sebevrazi) porážka Japonců přesto urputné boje o každý ostrov pokračují
USA se pomalu blíží k Japonsku únor 1945 dobyli Američané Filipíny a poté útočí na Japonsko
Japonsko totiž odmítá kapitulaci Američané se rozhodli použít novou zbraň – atomovou pumu (projekt manhattan) © / P. Šedivec_BGB_2010
32
Atomový útok na Hirošimu a Nagasaki
6.8. 1945 – svržena bomba na Hirošimu 9.8. 1945 svržena bomba na Nagasaki Celkem asi 100 000 obětí
v srpnu 1945 vyhlašuje SSSR Japonsku válku
sice obrovské číslo, ale např. při konvenčním bombardování Tokia bylo obětí ještě více
bojuje se o Mandžusko 14.8. 1945 vyhlásil císař Hirohito kapitulaci některé armády však ještě bojují
2.9. 1945 podepsána definitivní kapitulace Japonců na křižníku Missouri
= definitivní
konec 2. sv. války © / P. Šedivec_BGB_2010
33
PŘÍLOHY
© / P. Šedivec_BGB_2010
34
35
36
37
Evakuace se příliš nepovedla,město opustilo necelých 500.000 obyvatel,většinou starců a dětí. Dalších 2,8 milionu( z toho 400tis dětí) ve městě zůstalo. Velká část zásob pro dobu nouze je v neudržovaném stavu. Dílem plesnivé,rozmáčené či znehodnocené krysami a roztoči. Nebylo palivo a nastupuje krutá zima 1941-42. V listopadu 1941 hlad dosahuje obrovských rozměrů. Pracující dostával příděl 250g chleba a 50g masa -rodinní příslušníci 125g/ 26g. Děti do 12let jen 13g masa. Obrovským způsobem vzrostl počet krádeží a vražd pro potravinové lístky. Z ulic a bytů zmizeli psi, kočky a veškerá zvířata(snad i potkani). Množili se útoky na obchody, vozy s chlebem a na pekárny. Zaznamenán je i případ, kdy drožkáři padl kůň, lidé se seběhli se sekerami a noži, koně rozřezali a odnesly domů. Leningrad se stal velkým hřbitovem, ulice se stali prospekty mrtvých. Skoro v každém domě byl sklad mrtvol. Jen v lednu a únoru 1942 zemřelo hlady a mrazem 200.000 lidí. V prosinci 1941 byli zaznamenány první případy kanibalismu. V archivu Leningradské NKVD jsou zaevidované údaje o počtu zatčených z důvodu kanibalismu. 38
Otřesné jsou i okolnosti jednotlivých případů: Mrtvoly sebrané na ulici, těla kradli i na hřbitovech, jedli zemřelé příbuzné. 18-letá Věra utopila v umyvadle novorozenou dceru a s matkou snědla. Sousedi ukradli mrtvolu 6leté dívky a snědli. Vlákali souseda pod záminkou výměny potravin,zabili a snědli. Vylákali děti na bonbón - zabili,snědli. Muž zabil manželku a její maso dal neteřím s tím,že je psí. 2 starší sestry zabili svou 14-ti letou sestru a snědli. 69-letá žena zabila vnučku a nakrmila jejím masem její rodiče a sourozence. Otec zabil 4 a 10-leté syny a snědl. Vražda za účelem pojídání masa pak byla kvalifikována jako "banditismus" a spadala tak do pravomoci Vojenských tribunálů Za kanibalismus pak v drtivé většině Vojenské tribunály vynášely rozsudky smrti a zabrání majetku. Odvolání nebylo možné a poprava byla vykonána bezprostředně po vynesení rozsudku. V zápiscích vojenského prokurátora Leningradské oblasti A. Panfilenka byla vedena i "sociologická statistika" těchto případů. Podle pohlaví se podíleli muži 36,5% a ženy 63,5% , věkově pak byly skupiny srovnatelné 16-20let stejně jako nad 40. Kriminální minulost mělo z kanibalů jen 2%. Zaznamenány jsou též popravy řidičů nákladních vozů,kteří si odsypali trochu obilí z pytlů, které vozily přes Ladožské jezero. Jídlo bylo v té době cenější než zlato. Zdroj: Sekretnie matěrialy Rosii 39
40
41
