1FP404 DIVIDENDOVÁ POLITIKA A KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MANAGEMENT

1FP404

KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MANAGEMENT

DIVIDENDOVÁ POLITIKA A KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MANAGEMENT

= finanční management, v jehož rámci se přijímají finanční rozhodnutí s důsledky na dobu kratšího 1 roku

Okruhy řízení 1. Řízení likvidity a pracovního kapitálu 2. Řízení krátkodobých aktiv a jejich jednotlivých složek 3. Řízení krátkodobých pasiv a jejich jednotlivých složek 4. Krátkodobé finanční plánování

Část II.: Krátkodobý finanční management

ŘÍZENÍ LIKVIDITY A PRACOVNÍHO KAPITÁLU


Likvidita podniku = schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, které lze použít k úhradě závazků

Aktiva

Solventnost podniku

Dlouhodobá aktiva

300

Dlouhodobá pasiva

150

Krátkodobá aktiva

300

Krátkodobá pasiva

450

Celkem

600

Celkem

600

= dlouhodobější dostupnost peněz pro uspokojení finančních závazků v termínech splatnosti (1. definice) = schopnost podniku uhradit ke stanovenému datu ve stanovené podobě a na stanoveném místě všechny své splatné závazky (2. definice)

Pasiva

Dlouhodobá aktiva

Likvidní majetek = majetek přeměnitelný na prostředky, které lze použít k úhradě závazků

= majetek s dobou využitelnosti nad 1 rok ke dni vzniku účetního případu (resp. ke dni sestavení rozvahy v případě pohledávek)

Krátkodobá aktiva = majetek s dobou využitelnosti do 1 roku ke dni vzniku účetního případu (resp. ke dni sestavení rozvahy v případě pohledávek)

KA = PzUZK + DNM + DHM + DFM + Zás + Dpoh + Kpoh + KFM + ČRA


Aktiva

Pasiva


Aktiva

Pasiva

Dlouhodobá aktiva

300

Dlouhodobá pasiva

150

Dlouhodobá aktiva

300

Dlouhodobá pasiva

150

Krátkodobá aktiva

300

Krátkodobá pasiva

450

Krátkodobá aktiva

300

Krátkodobá pasiva

450

Celkem

600

Celkem

600

Celkem

600

Celkem

600

Dlouhodobá pasiva

Běžná likvidita (current ratio, celková likv., obecná likv., likv. 3. stupně)

= vlastní kapitál a závazky s dobou splatnosti nad 1 rok ke dni sestavení rozvahy

Krátkodobá pasiva = závazky s dobou splatnosti do 1 roku ke dni sestavení rozvahy

KP = VK + Rez + DZáv + KZáv + DBÚ + KBÚ + KFV + ČRP

Strategie Konzervativní Průměrná Agresivní

Hodnota BL nad 2,5 mezi 1,5 a 2,5 pod 1,5

Fiktivní hodnota = hodnota s KA neupravenými o nelikvidní majetek Reálná hodnota = hodnota s KA upravenými o nelikvidní majetek

1

PYRAMIDÁLNÍ ROZKLAD BĚŽNÉ LIKVIDITY

PYRAMIDÁLNÍ ROZKLAD BĚŽNÉ LIKVIDITY KA/ KP

Krátkodobá aktiva Krátkodobá pasiva

KA / (V / 365) Zás / (V / 365)

Krátkodobá aktiva Výnosy / 365

Zásoby Výnosy / 365

Dzás Dkpo Dkfm Dkp

Skutečná 120 130 020 150

/

Kpoh / (V / 365)

KP / (V / 365) +

Kfm / (V / 365)

Krátkodobá pasiva Výnosy / 365

/

Krátk. pohledávky Výnosy / 365

+

+

+

Krátk. fin. majetek Výnosy / 365

Žádoucí 095 095 020 150

PYRAMIDÁLNÍ ROZKLAD BĚŽNÉ LIKVIDITY KA/ KP KA / (V / 365) Zás / (V / 365)

+

PYRAMIDÁLNÍ ROZKLAD BĚŽNÉ LIKVIDITY Příklad

KP / (V / 365)

/

Kpoh / (V / 365)

+

Kfm / (V / 365)

A.s. DUB

Období 0

Dzás

70

80,,

Dkpo

110

100,,

Dkfm

20

15,,

Dka

200

195,,

Dkp

160

130,,

BL


Období 1

1,25

1,50


Pohotová likvidita

Okamžitá likvidita

(quick ratio, rychlá likv., kyselý test, acid-test ratio, likv. 2. stupně, běžná likv.)

(prompt ratio, cash ratio, likv. 1. stupně, peněžní likv.)

Strategie Konzervativní Průměrná Agresivní

Hodnota PL nad 1,5 mezi 1 a 1,5 pod 1

Peněžní likvidita (cash ratio)

2



Pracovní kapitál

Pracovní kapitál

(working capital)

(working capital) Astra

Pampeliška

PK Výnosy Výchozí stav KA

10

KP

5

BL

2

PK

5

PK / Výnosy Výnosy / Aktiva Aktiva PK / Aktiva Strategie Konzervativní Průměrná Agresivní

ŘÍZENÍ ZÁSOB Zásoby

Hodnota PK/A nad 0,3 mezi 0,1 a 0,3 pod 0,1

ŘÍZENÍ ZÁSOB Okruhy řízení

• Materiál = suroviny, pomocné látky, látky potřebné k provozu, náhradní díly, obaly a obalové materiály, další movité věci s dobou použitelnosti do 1 roku

• Zboží = movité věci nabyté za účelem prodeje

• Zásoby vlastní výroby – Nedokončená výroba = produkty, které prošly 1 nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však ani hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností při nichž nevznikají hmotné produkty

1. Analýza obratovosti zásob 2. Analýza kvality materiálu a zboží od dodavatelů 3. Volba způsobu financování zásob 4. Regulace stavu zásob 5. Regulace struktury zásob 6. Oceňování zásob 7. Hledání rezerv v řízení zásob

– Polotovary vlastní výroby = odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu

– Výrobky = věci vlastní výroby učené k prodeji nebo k vlastní spotřebě

– Zvířata = mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm, apod.

ANALÝZA OBRATOVOSTI ZÁSOB Ukazatele obratovosti

Doba obratu materiálu • typ A

– počet obrátek aktiv či pasiv za určité období za 1 rok,

nebo

za 1 den

– doba obratu aktiv či pasiv v časových jednotkách v 1 letech,

nebo

ANALÝZA OBRATOVOSTI ZÁSOB

• typ B

ve dnech

Obrat – součet – součet – součet – součet

přírůstků aktiv = obrat na straně Má dáti aktiv úbytků aktiv = obrat na straně Dal aktiv přírůstků pasiv = obrat na straně Dal pasiv úbytků pasiv = obrat na straně Má dáti pasiv

3

ANALÝZA OBRATOVOSTI ZÁSOB Doba obratu materiálu • vliv oceňování

ANALÝZA OBRATOVOSTI ZÁSOB Doba obratu zboží • typ A

– FIFO (first-in-first-out) = metoda, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije pro ocenění úbytku zásob – LIFO (last-in-first-out) = metoda, kdy poslední cena pro ocenění přírůstku zásob se použije pro ocenění úbytku zásob – ACM (average-cost-method) = metoda, kdy zásoby na skladě se oceňují cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů Dmat

• typ B

SMat/V

FIFO LIFO



Doba obratu zásob vlastní výroby • typ A

Doba obratu zásob • typ A

• typ B

• typ B

Doba obratu výrobků • typ B

• typ C

REGULACE STAVU ZÁSOB

REGULACE STAVU ZÁSOB

Optimalizační metoda (pro materiál) • cíl

Optimalizační metoda (pro materiál) • cíl

= minimalizovat pořizovací a skladovací náklady

= minimalizovat pořizovací a skladovací náklady

• 1. pravidlo derivace = v bodech, ve kterých se první derivace funkce rovná nule, se nachází tzv. stacionární nebo-li nulové body, což jsou jediné body, ve kterých můžeme nalézt lokální extrém příslušné funkce

• předpoklady – nulový počáteční a konečný stav materiálu – lineární spotřeba materiálu – každá dodávka následuje vždy přesně v tom okamžiku, kdy je spotřebována dodávka předcházející

0

1

2

3

4

5

6

4

REGULACE STAVU ZÁSOB Optimalizační metoda (pro materiál) • cíl = minimalizovat pořizovací a skladovací náklady

• 2. pravidlo derivace = jestliže existuje pro stacionární bod druhá derivace funkce a tato derivace je kladná (záporná), pak v tomto bodě je ostré lokální minimum (maximum)

REGULACE STAVU ZÁSOB Optimalizační metoda • náklady přímo závislé na výši zásob – kapitálové

– skladovací – manipulační – pojistné – daňové – z úbytků a zastarávání

• náklady nepřímo závislé na výši zásob – pořizovací

– ztráty z množstevních slev – z nedostatku

REGULACE STAVU ZÁSOB Just-in-time-management • principy − Úsilí o výrobu na objednávku (produce to order) − Úsilí o snížení Mura (nedokonalosti ve výrobě) − Úsilí o snížení Muda (odpady ve výrobě) − Úsilí o nepřetržité zdokonalování výrobních toků - princip 5 S • Seiri = uspořádanost • Seition = upravenost • Seiso = uklizenost • Seisetsu = zainteresovanost k péči o majetek • Shitsuke = disciplína − Úsilí o zdokonalování výrobní kvality (total quality control) − Respektování lidského faktoru − Úsilí o eliminaci nepředvídatelných výdajů − Prosazování této metody v dlouhodobém horizontu

ŘÍZENÍ KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU

ŘÍZENÍ KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU Krátkodobý finanční majetek

• Peněžní prostředky – Peněžní prostředky v pokladně – Peněžní prostředky na účtech – Peníze na cestě – Ceniny • Krátkodobé cenné papíry a podíly – Majetkové cenné papíry k obchodování – Dluhové cenné papíry k obchodování – Ostatní cenné papíry - např. opce

• Pořizovaný krátkodobý finanční majetek = nakupované cenné papíry a podíly v průběhu pořizování

ANALÝZA OBRATOVOSTI KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU

Okruhy řízení 1. Analýza obratovosti krátkodobého finančního majetku 2. Regulace stavu peněžních prostředků (modely) 3. Regulace struktury peněžních prostředků 4. Podniková spořitelna 5. Cash pooling

Doba obratu krátkodobého finančního majetku ve dnech

Doba obratu peněžních prostředků ve dnech

5

MODELY ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ • cíl minimalizace nákladů spojených se získáváním peněžních prostředků a jejich držením na účtu a v hotovosti

MODELY ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Baumolův model • vychází z optimalizačního modelu zásob

– transakční náklady spojené s nákupem či prodejem pokladničních poukázek – náklady ušlé příležitosti v podobě diskontní míry z pokladničních poukázek

• předpoklad podnik drží současně neúročené peněžní prostředky a likvidní aktivum nesoucí úrok • modely Baumolův model Millerův a Orrův model Eppenova Famova varianta Millerova a Orrova modelu Stoneův model

MODELY ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Millerův a Orrův model

• předpoklady – peněžní výdaje lze stanovit s absolutní přesností – peněžní výdaje jsou konstantní – potřebné peněžní prostředky vždy lze získat prodejem pokladničních poukázek – prodej pokladničních poukázek se pravidelně opakuje ve stejné výši • využitelnost


Horní limit

Horní limit

Nákup pokladničních poukázek

Bod návratu

Prodej pokladničních poukázek

Dolní limit


Bod návratu


Dolní limit

čas

čas

Princip

1. krok

− při dosažení horního limitu, budeme nakupovat pokladniční poukázky, a to až do dosažení bodu návratu

− subjektivní stanovení dolního limitu

− při dosažení dolního limitu, budeme prodávat pokladniční poukázky, a to až do dosažení bodu návratu


Předpoklady − transakce lze uskutečnit kdykoli − doba transakce je zanedbatelná


Horní limit

Horní limit


Bod návratu


Dolní limit


Bod návratu Dolní limit

čas

2. krok

Prodej pokladničních poukázek čas

3. krok

− výpočet rozpětí mezi horním a dolním limitem

− výpočet horního limitu

Předpoklady − transakční náklady jsou fixní − peněžní toky jsou nahodilé

6


MODELY ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Eppenova a Famova varianta Millerova a Orrova modelu • změny oproti původnímu modelu

Horní limit


– transakční náklady jsou proporcionální – horní a dolní limit jsou současně body návratu – rozpětí mezi horním a dolním limitem

• rozpětí mezi horním a dolním limitem Bod návratu


Dolní limit

čas

4. krok − výpočet bodu návratu

Využitelnost

MODELY ŘÍZENÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Stoneův model • princip – horní a dolní limit, stejně jako i bod návratu jsou stanoveny intuitivně – nákup resp. prodej pokladničních poukázek se realizuje až tehdy, bude-li stav peněžních prostředků podle plánovaného peněžního rozpočtu vyšší než horní resp. nižší než dolní limit po určitý počet dní

REGULACE STRUKTURY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ • hlediska – peněžní prostředky versus krátkodobý finanční majetek – peněžní prostředky v hotovosti versus na účtu – běžný účet versus termínovaný účet – volba bankovního účtu bonita banky pojištění vkladu úrok bankovní poplatky způsob disponování s účtem doplňkové služby lokalita – peněžní v prostředky v českých korunách versus v cizí měně – cash pool = produkt finančních institucí, který umožňuje sdružovat finanční prostředky na více účtech tvořících ekonomicky spjatou skupinu a pracovat s nimi jako na účtu jediném

PODNIKOVÁ SPOŘITELNA • právní úprava – pouze pro zaměstnance

• služby – převod mezd na osobní účty zaměstnanců – vedení běžných a termínovaných účtů – poskytování půjček – bezhotovostní platby v rámci podniků – úhrada interních plateb (v rámci podniku) – úhrada externích plateb (včetně trvalých příkazů)

PODNIKOVÁ SPOŘITELNA • výhody ⇒ pro podnik – úvěr za výhodných úvěrových podmínek – odpadá manipulace s velkým objemem hotovosti – zvýšení zájmu zaměstnance o výsledky společnosti

⇒ pro zaměstnance – výhodné úročení vkladů i úvěrů – větší dostupnost úvěru – obvykle nižší poplatky při realizaci externích plateb

• nevýhody ⇒ pro podnik – vyšší administrativní náklady – vyšší nároky na hardwarové a softwarové vybavení – při zvýhodněných poplatcích vyšší náklady – udržování určitého minimálního stavu likvidních prostředků

⇒ pro zaměstnance – vklady jsou nepojištěné

7

CASH POOLING Cash pooling =

bankovní produkt spočívající ve sdružování peněžních prostředků z více vedlejších účtů na jeden hlavní účet.

CASH POOLING Předpoklady: • vymezení úrokové sazby mezi bankou a účtem hlavním

Účel: - investování a dosažení vyšších výnosů.

Hlavní účet (centrální, master, leader) =

bankovní účet, na který jsou automaticky sdružovány peněžní prostředky z vedlejších účtů (účty individuální, zapojené, závislé) a to s kladnými i zápornými zůstatky

• •

• • •

– kreditní (smlouva o běžném účtu) – debetní (smlouva o kontokorentním úvěru) vymezení úrokové sazby mezi hlavním a vedlejším účtem – ovládací smlouva záruka – ze strany vlastníka hlavního účtu – křížová záruka mezi členy cash poolingu rozdělení kontokorentního limitu na účty vedlejší stanovení vypořádacího období, za který se vyčíslují úroky mezi bankou a hlavním účtem a hlavním a vedlejším účtem, obvykle 1 měsíc souhlas VH

CASH POOLING Předpoklady: • vnitroskupinová manažerská smlouva – účel poolingu, – poolingová struktura: přesuny na účtech, periodicita připisování úroků a jejich výše, interní kontokorentní limity, – cash poolový výnos a principy jeho rozdělení, – principy sdělování informací souvisejících s cash poolingem: změny limitů, výpisy, výpočty úroků, – práva vlastníka hlavního účtu k zapojení dalších účtů do cash pooling, práva a povinnosti jednotlivých členů poolingu: vyrovnání závazků a úroků.

DRUHY CASH POOLINGU

CASH POOLING Příčiny vzniku: • změny ve vlastnické struktuře bank • změny ve vlastnické struktuře velkých podniků • konkurence na bankovním trhu, • tlak na snižování nákladů v podnicích • rozvoj informačních technologií • rozvoj rychlejších clearingových systémů mezibankovních plateb • snaha o plnou kontrolu peněžních toků z mateřské společnosti

DRUHY CASH POOLINGU

1. podle způsobu převodu peněžních zůstatků z vedlejších účtů na účet hlavní


a) fiktivní cash pooling b) reálný cash pooling

a) fiktivní cash pooling – evidenční cash poling – nereálný cash poling – imaginární cash poling – notional cash poling – interest compensation = k fyzickému převodu peněžních zůstatků nedochází – převod se zaznamenává jen zápisem na jednotlivých účtech – zůstatky zůstávají na hlavním i vedlejším účtu overnight – z imaginárního součtu na hlavním účtu se vypočítávají denní úroky, které na konci vypořádacího období zůstávají buď na účtu hlavním nebo jsou proporcionálně rozděleny zpět na účty vedlejší (tzv. remund nebo bonus) – kontokorentní limit je přidělen každému členu poolu zvlášť

8

DRUHY CASH POOLINGU

DRUHY CASH POOLINGU



b) reálný cash pooling ba) zero cash balancing

b) reálný cash pooling ba) target cash balancing

– v případě kreditního zůstatku se na konci každého dne odepíší jednotlivé zůstatky z účtů vedlejších na účet hlavní, – v případě debetního zůstatku je stav vedlejšího účtu vyrovnán na nulu, a peněžní prostředky jsou odepsány v této výši z hlavního účtu – na konci každého dne jsou konečné zůstatky vedlejších účtů rovny nule – na hlavním účtu je konsolidovaný zůstatek celého poolu – po té jsou z hlavního účtu peněžní prostředky rozděleny na výdajové účty (dodavatelé, mzdy a platy, daně, dividendy, ostatní výdaje) – z tohoto zůstatku jsou vypočítány úroky, jež mohou být zpětně proporcionálně rozpočítány mezi účty vedlejší

– nedochází k vyrovnání u vedlejších účtů na nulu, ale na požadovanou cílovou částku, která je ponechaná pro vyrovnání závazků a nepředvídatelných výdajů. – kontokorentního limit je přidělen k účtu hlavnímu – tento kontokorentní limit může MS přerozdělit na účty vedlejší – některý z vedlejších účtů může tak získat kontokorentní limit, jenž by cash pooling nezískal

DRUHY CASH POOLINGU 1. podle způsobu převodu peněžních zůstatků z vedlejších účtů na účet hlavní

DRUHY CASH POOLINGU země

Tuzemský CP

Mezinárodní CP

Nejpoužívanější typ CP

Austrálie

Ano

Ano

Fiktivní cash pooling

Srovnání fiktivního a reálného cash poolingu

Belgie

Ano

Ano


•

Brazílie

Ano

Ne


Kanada

Ano

Ano

Reálný cash pooling

•

výhody pro fiktivní cash pooling – udržení samosprávy DS – není nutná oddělená evidence pro daňové účely, jelikož nedochází k fyzickým převodům peněžních zůstatků, nejedná se o mezipodnikové půjčky – není nutné upravovat účetní systémy zapojených společností – nižší bankovní náklady nevýhody pro fiktivní cash poling – křížové záruky mezi členy cash pooling – menší přehlednost

Francie

Ano

Ano


Německo

Ano

Ano


Itálie

Ano

Ano


Japonsko

Ano

Ano


Mexiko

Ano

Ne


Holandsko

Ano

Ano


Singapore

Ano

Ano


Velká Británie

Ano

Ano


USA

Ano

Ano


DRUHY CASH POOLINGU

DRUHY CASH POOLINGU

2. podle počtu zúčastněných právnických osob

3. podle směru převodu peněžních prostředků

a) v rámci jedné právnické osoby např. zisková centra b) v rámci více právnických osob

a) jednosměrný b) dvousměrný

– s mezipodnikovými půjčkami, které mají daňové a účetní dopady

9

DRUHY CASH POOLINGU

DRUHY CASH POOLINGU



a) jednosměrný

b) dvousměrný

= no-return sweep = one-way sweep – dochází k převodu peněžních zůstatků pouze jedním směrem, na účet hlavní – na hlavním účtu se kumulují veškeré peněžní zůstatky poolu – platí pro kreditní zůstatky – u debetních zůstatků na vedlejším účtu jsou rozhodující kontokorentní limity

= return sweeping – dochází k zpětnému převodu peněžních prostředků z hlavního účtu na účty vedlejší 1.varianta – zpětný převod je pouze v určeném objemu – cash pooling target balancing – hlavně pro kreditní zůstatky a účty bez kontokorentního limitu 2. varianta – zpětný převod je mezi 0 a převodem z předchozího dne – používána hlavně u ziskových center 3. varianta (backward sweeping) – zpětný převod v plné výši převodu ze dne předchozího – využívá kontokorentní limit stanovený pro hlavní účet a úrokové sazby pro hlavní účet

DRUHY CASH POOLINGU

DRUHY CASH POOLINGU

4. podle počtu zúčastněných bank

7. podle sídla účastníků cash poolingu

a) v rámci jedné banky b) mezibankovní

a) tuzemský b) mezinárodní

– nutná dohoda mezi bankami – nákladnější

5. podle počtu úrovní a) jednostupňový

– nutno zohlednit časový posun, zpoždění při převodu peněžních prostředků, náklady na transfer informací, poplatky za převedení peněžních prostředků, lokalizace oddělení treasury a jednotlivých účtů a právní překážky převodu prostředků v oblasti devizové regulace, měnové riziko

– hlavní účet má pod sebou pouze jednu úroveň účtu vedlejších

b) vícestupňový – vedlejší účty sami slouží jako sdružené účty jiných vedlejších účtů

6. podle počtu měn, v nichž jsou účty denominované a) jednoměnový b) víceměnový – nutný fiktivní měnový swap na měnu základní, které jsou v rámci cash poolingové účty sdružovány

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK

VYUŽITÍ CASH POOLINGU 1. optimalizace úroků 2. úspory z rozsahu 3. nižší volatilita zůstatků

Pohledávky = právo věřitele požadovat určité plnění na dlužníkovi ze závazkového vztahu

• podle doby splatnosti − krátkodobé pohledávky = pohledávky s dobou splatnosti do 1 roku

− dlouhodobé pohledávky = pohledávky s dobou splatnosti nad 1 rok

• podle druhu − pohledávky za upsaný základní kapitál − pohledávky z obchodních vztahů − pohledávky − ovládající a řídící osoba − pohledávky − podstatný vliv − pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení − pohledávky − sociální zabezpečení a zdravotní pojištění − stát − daňové pohledávky − poskytnuté zálohy − dohadné účty aktivní − jiné pohledávky

10

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK Okruhy řízení 1. Analýza obratovosti pohledávek 2. Analýza finanční důvěryhodnosti klientů 3. Zajištění pohledávek 4. Volba obchodních podmínek (úrok, doba splatnosti, apod.) 5. Volba způsobu financování pohledávek 6. Regulace stavu pohledávek 7. Regulace struktury pohledávek 8. Vymáhání pohledávek 9. Účetní a daňové vypořádání pohledávek po lhůtě splatnosti

ANALÝZA OBRATOVOSTI POHLEDÁVEK Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů ve dnech (typ B)

Doba obratu závazků z obchodních vztahů ve dnech (typ B)

Obchodní deficit ve dnech

ANALÝZA OBRATOVOSTI POHLEDÁVEK Doba obratu pohledávek ve dnech

Doba obratu krátkodobých pohledávek ve dnech

ANALÝZA OBRATOVOSTI POHLEDÁVEK 1. obchodník – Nákup: 100, Platba: do 30 dnů – Prodej: 100, Platba: do 15 dnů 2. obchodník – Nákup: 100, Platba: do 15 dnů – Prodej: 100, Platba: do 30 dnů 3. obchodník – Nákup: 100, Platba: do 15 dnů – Prodej: 101, Platba: do 30 dnů

Vliv obchodního deficitu na peněžní toky

ANALÝZA FINANČNÍ DŮVĚRYHODNOSTI KLIENTŮ Finanční analýza − viz přednáška z jiných kurzů

Způsoby získávání informací o zákaznících

• přímý – od specializovaných poradenských firem (Dun & Bradstreet Corp.) – od bank – od obchodních partnerů – od klienta

• nepřímý

PLATEBNÍ INSTRUMENTY 1. Platba jiným zbožím 2. Platba v hotovosti 3. Platba bankovním převodem 4. Platba pomocí směnky 5. Platba pomocí dokumentárního akreditivu 6. Platba pomocí dokumentárního inkasa 7. Platba pomocí platebního příslibu 8. Platba pomocí jiných nástrojů: šeků, platebních karet, apod.

– z databází: Albertina data, Amadeus, Market Line, ...

11

PLATBA JINÝM ZBOŽÍM

PLATBA V HOTOVOSTI

zboží

Odběratel

zboží

zboží

Dodavatel

Odběratel

PLATBA BANKOVNÍM PŘEVODEM

Kč

Dodavatel

PLATBA POMOCÍ SMĚNKY Podstata

zboží

Odběratel

Dodavatel

Kč

Banka odběratele

Kč

Kč

Banka dodavatele

• dlužný cenný papír • abstraktní závazek ⇒ nároky oprávněných majitelů směnky nejsou vázány na příčinu vzniku tohoto závazku ⇒ jestliže dlužník se cítí nezavázán k zaplacení směnky – absolutní námitky (nesplnění formálních náležitostí) – relativní námitky (nesplnění obsahových náležitostí)

Právní úprava

• zákon směnečný a šekový č. 191/1950 • § 264 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. • Ženevské dohody • právní úprava v anglosaských zemích

PLATBA POMOCÍ SMĚNKY Druhy směnky

−

základní členění:

• směnka vlastní = bezpodmínečný písemný závazek výstavce uhradit v určitý den určitou částku oprávněnému majiteli směnky

• směnka cizí = bezpodmínečný písemný příkaz výstavce směnečníku zaplatit v určitý den určitou částku oprávněnému majiteli směnky – směnečník se k této povinnosti zavazuje jen tehdy, pokud směnku akceptoval

• směnka cizí na vlastní řad

PLATBA POMOCÍ SMĚNKY Druhy směnky − časové hledisko:

• vistasměnka = splatná na viděnou nebo-li při předložení

• časová vistasměnka = splatná určitou dobu po předložení

• fixní směnka = splatná v přesně stanovený den

• datosměnka = splatná určitou dobu po datu vystavení

= druh směnky cizí, v níž je výstavce totožný s osobou, jíž má být podle směnky zaplaceno

• zastřená směnka vlastní = druh směnky cizí, kde vystupuje výstavce a směnečník jako jedna a táž osoba

12

PLATBA POMOCÍ SMĚNKY

zboží

Odběratel SM

SM

Dodavatel A

zboží SM

ESKONTNÍ ÚVĚR

Dodavatel B

Kč

Banka odběratele

SM SM

zboží

Odběratel

SM

Kč

SM

Banka dodavatele

Banka dodavatele

Kč

Dodavatel

Eskontní úvěr = převod směnky na banku před termínem splatnosti, přičemž se banka nevzdává možnosti uplatnit zpětný postih na předchozího majitele, pokud ji směnka nebude uhrazena ve lhůtě

ESKONTNÍ ÚVĚR

BANKOVNÍ AKCEPT

zboží

Odběratel

SM

zboží

Dodavatel

Odběratel

PL

SM Kč

Dodavatel

PL SM

Kč

Centrální banka

SM

Kč

Banka dodavatele

Směnečná částka: 1 000 000 Kč Diskont: 10 % Doba splatnosti: 1 rok Částka po sražení diskontu: 900 000 Kč

Ž Ak Kč

Kč

Banka

Bankovní akcept = přijetí bezpodmínečného příkazu akceptantem zaplatit za směnku − vznik: písemnou doložkou na směnce ("přijato", "zaplatím", "akceptuji") a podpisem akceptanta − povinnost akceptanta (hlavního dlužníka): proplatit v den splatnosti celou směnečnou částku, pokud se výslovně nezaváže jen k určité dílčí části

BANKOVNÍ AVAL

DOKUMENTÁRNÍ PLATBY Dokumentární platby

zboží

Odběratel

SM

Dodavatel

= platební instrumenty, při nichž uskutečnění plateb je vázáno na předložení předem dohodnutých dokumentů

PL Ž Av PL Kč

Kč

Banka

Bankovní aval nebo-li směnečné rukojemství = přijetí bezpodmínečné záruky avalisty za směnečný (šekový) závazek avaláta − vznik: písemnou doložkou na směnce ("jako rukojmí", "per aval"), označením avaláta a podpisem avalisty − závazek avalisty (solidárního dlužníka) je stejný jako osoba, za kterou se zaručil, pokud se výslovně nezavázal jen k určité dílčí části

13

PLATBA POMOCÍ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU


Dokumentární akreditiv = závazek banky příkazce poskytnout na žádost svého klienta na jeho účet určité plnění oprávněné osobě, pokud oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu

zboží

Odběratel

Dodavatel

dok

Právní úprava

• § 682 − 691 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. • § 264 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. • Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy

Ž

A

dok

Kč

A

dok

Kč

A

Banka odběratele

dok

Kč

Banka dodavatele

10 mil. Kč 3 mil. Kč



Druhy dokumentárního akreditivu

Druhy dokumentárního akreditivu

− podle odvolatelnosti: • odvolatelný

− podle postavení banky příjemce (dodavatele): • akreditiv nepotvrzený (avizovaný)

− může být kdykoli odvolán bankou plátce

• neodvolatelný − lze změnit nebo zrušit pouze se souhlasem všech zúčastněných stran

− podle zajištění částky akreditivu ze strany banky příkazce: • krytý − je zajištěn již v okamžiku svého otevření např. − zablokováním částky akreditivu na účtu příkazce − poskytnutím úvěru na částku akreditivu − protizárukou bonitní banky − zástavní smlouvou

• nekrytý − není zajištěn bankou

− banka příjemce odpovídá jen za správnost avíza a přebíraných dokumentů

• akreditiv potvrzený − banka příjemce se připojuje k závazku za splnění akreditivu a spolu s bankou plátce ručí za tento závazek společně a nerozdílně

− podle způsobu čerpání akreditivu: • akreditiv s platbou na viděnou − akreditiv je proplácen okamžitě po předložení dokumentů

• akreditiv s odloženým placením − k úhradě dochází až po určité smluvené době po předložení dokumentů

• akreditiv remboursní − předem smluvená banka akceptuje na ni vystavenou směnku


PLATBA POMOCÍ DOKUMENTÁRNÍHO INKASA

Dokumenty

Dokumentární inkaso

• dodací list • přepravní

= platební instrument, v jehož rámci zajišťuje banka dodavateli (příjemci platby), že se odběratel (plátce) nedostane k dokumentům, umožňujícím nakládat s daným zbožím dříve − než zaplatí (D/P documents against payment) − nebo akceptuje směnku (D/A documents against acceptance) − nebo provede jiný sjednaný inkasní úkon

– konosament (potvrzení o převzetí nebo nalodění zboží) – nákladní list v silniční přepravě – letecký nákladní list – železniční nákladní list – poštovní podací lístek – potvrzení speditéra o neodvolatelném odeslání zboží – potvrzení speditéra o převzetí zboží

• obchodní – faktura

Právní úprava

• § 692 − 699 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. • § 264 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. • Jednotná pravidla pro inkasa

• jiné – pojistka – balicí list (obsah zásilky) – vážní list (váha zásilky) – osvědčení o původu zboží v určité zemi (Certificate of Origin) – osvědčení o analýze zboží (složení, jakost, ..) – osvědčení o dezinfekci – osvědčení o odebrání vzorků

14

PLATBA POMOCÍ DOKUMENTÁRNÍHO INKASA

PLATBA POMOCÍ PLATEBNÍHO PŘÍSLIBU Platební příslib

Odběratel

?

Kč

dok

Banka odběratele

zboží

dok

zboží

dok

Zasilatel

dok

Kč

Dodavatel

dok

= příslib banky, pokud dostane do stanoveného termínu příslušné dokumenty, uhradí přislíbenou částku z účtu plátce

Kč

Banka dodavatele

ZVLÁŠTNÍ FINANČNÍ INSTRUMENTY

FAKTORING Faktoring

1. Faktoring 2. Forfaiting

= faktorem prováděný odkup pohledávek splňující následující podmínky: – doba splatnosti je kratší 180 dnů, – k jejich vzniku došlo na základě nezajištěného dodavatelského úvěru, – postoupení (cese) pohledávky není vyloučeno, – neexistují k nim práva třetích osob.

FAKTORING

FAKTORING Druhy faktoringu

zboží

Vývozce

F

Dovozce

− podle převzetí úvěrového rizika faktorem: • faktoring pravý − faktor garantuje úhradu pohledávky i pro případ, kdy odběratel nezaplatí

• faktoring nepravý Ž ÚL FS F Úv $

$

Export faktor

ÚL F $

− úvěrové riziko zůstává u dodavatele

− podle počtu smluvených odkupů:

?

Import faktor

• faktoring jednorázový − faktor odkupuje jen jednu pohledávku

• faktoring rámcový − faktor automaticky odkupuje veškeré pohledávky do určité výše úvěrového limitu (rámce)

15

FORFAITING

FAKTORING Druhy faktoringu

Forfaiting

− podle příjemce platby uvedeného na faktuře: • faktoring zjevný

= forfaiterem prováděný odkup pohledávek splňující následující podmínky: – doba splatnosti je mezi 90 až 180 dny, výjimečně až několik let, – pohledávky jsou zajištěné, – postoupení (cese) pohledávky není vyloučeno, – neexistují k nim práva třetích osob.

− odběratel ví o postoupení pohledávky a hradí přímo faktorovi

• faktoring tichý − odběratel neví o postoupení pohledávky a hradí dodavateli, která následně přeposílá platbu faktorovi

− podle postavení dodavatele a odběratele:

• faktoring tuzemský − dodavatel i odběratel jsou z jedné země

• faktoring mezinárodní − dodavatel a odběratel jsou z jiné země (export faktor a import faktor) – Factors Chain International – Heller International Group

ZAJIŠŤOVACÍ INSTRUMENTY

BANKOVNÍ ZÁRUKA

Právní zajišťovací instrumenty

Bankovní záruka

• zástavní právo k věcem • zastavení pohledávky • podzástavní právo • právo zadržovací • ručení • bankovní záruka • smluvní pokuta • zajišťovací převod práva • a další

= neodvolatelný závazek banky zaplatit určitou částku v případě nedodržení podmínek kontraktu dodavatelem nebo odběratelem − druhy • záruka za odběratele – za zaplacení směnky (aval) – za zaplacení zboží – za zaplacení leasingových splátek • záruka za dodavatele – za realizaci projektu po vítězství v tendru (Vadium) – za dobré provedení kontraktu – za vrácení akontace

Právní platební instrumenty

• dokumentární akreditiv • dokumentární inkaso • faktoring Pojistné instrumenty

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK • zaslání upomínek • zaslání penalizační faktury • 1. soudní vymáhání – platební rozkaz – soudní pře – exekuce • 2. mimosoudní vymáhání (najmutí inkasní firmy) – forma mandátní smlouvy – odkup pohledávky – převzetí závazku – zprostředkovávání zápočtů – faktoring, forfaiting – dražby, veřejné soutěže – soudní vymáhání pohledávek – poradenství – kapitalizace pohledávek

KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Problémové okruhy 1. Zásady finančního plánování 2. Koordinace při sestavování finančního plánu 3. Zainteresovanost VPJ na správném finančním plánování 4. Postup práce finančního plánovače 5. Metody finančního plánování 6. Krátkodobý plán peněžních toků (platební kalendář)

16

ZÁSADY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ

KOORDINACE PŘI SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍHO PLÁNU

Úplnost Systematičnost Srozumitelnost a přehlednost Periodičnost Pružnost Klouzavost

Časová

• mezi krátkodobým a dlouhodobým finančním plánem Prostorová

• mezi finančním plánem a ostatními ekonomickými plány

• 5-letý finanční plán (roční periodicita) 2013 2017 2018

2014

• roční finanční plán (měsíční periodicita) 01/2013

12/2013

02/2013

01/2014

KOORDINACE PŘI SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍHO PLÁNU

Obchodní plán

PŘ EH LE D O P E N Ě Ž N Í CH TO CÍ CH

Plán 1. střediska

Výrobní plán

Zásobovací plán

Plán 2. střediska

Investiční plán

Plán 3. střediska

Personální plán

ZAINTERESOVANOST VPJ NA SPRÁVNÉM FINANČNÍM PLÁNOVÁNÍ

V Ý K A Z Z I S K U A Z T R Á T Y

1. středisko v případě překročení plánu

2. středisko Vliv na jednání manažerů

v případě nesplnění plánu

ROZVAHA

ZAINTERESOVANOST VPJ NA SPRÁVNÉM FINANČNÍM PLÁNOVÁNÍ Volba odměňovací základny • pro obchodní úsek • pro výrobní úsek • pro zásobovací úsek Návaznost mezi obchodním, výrobním a zásobovacím plánem

• obchodní plán na měsíc květen (15. 4.) • výrobní plán na měsíc květen (16. 4.) • zásobovací plán na měsíc květen (17. 4.)

ZAINTERESOVANOST VPJ NA SPRÁVNÉM FINANČNÍM PLÁNOVÁNÍ Vnitropodniková banka • podstata – účty VPJ u vnitropodnikové banky – úvěry VPJ u vnitropodnikové banky • funkce – monitorovací – stimulační – zúčtovací

– základní materiál (4 týdny) – palivo (1 týden) – barva (3 týdny) – obalový materiál (4 týdny) – forma (6 týdnů)

17

ZAINTERESOVANOST VPJ NA SPRÁVNÉM FINANČNÍM PLÁNOVÁNÍ Vnitropodniková banka • podmínky pro existenci vnitropodnikové banky – přesné vymezení odpovědnosti a pravomoci jednotlivých VPJ – decentralizace aktivních a pasivních účtů – správné stanovení vnitropodnikových cen – propojení se systémem zainteresovanosti – zvládnutí lidského faktoru – zavedení vhodného vnitropodnikového systému účetnictví – zajištění technických předpokladů • problémy – určení odměny pro nový management VPJ nastoupivší za špatné finanční situace způsobené starým managementem – možnost likvidace nerentabilního střediska

METODY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ • intuitivní • statistická • kauzální nebo-li příčinná – vstupní veličiny z účetnictví a z podnikové statistiky z ostatních ekonomických plánů podniku z makroekonomických prognóz – žádoucí veličiny – výstupní veličiny – kontrolní veličiny

POSTUP PRÁCE FINANČNÍHO PLÁNOVAČE 1. stanovení metody plánování (viz. dále), plánovacího horizontu (krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý) a velikost jednoho plánovaného období (jeden rok, jeden měsíc, atd.); 2. sběr dat z účetnictví, z ostatních ekonomických plánů, z makroekonomických prognóz a z ostatních zdrojů; 3. provedení finanční analýzy, 4. sestavení finančního plánu. 5. kontrola plnění finančního plánu

KRÁTK. PLÁN PENĚŽ. TOKŮ (PLATEBNÍ KALENDÁŘ) Účel

• zajistit každodenní solventnost podniku • co nejlépe vyrovnat nedostatek či přebytek peněžních prostředků Základní problémy − volba plánovacího horizontu • na 14 dní až 1 měsíc dopředu • na čtvrtletí dopředu • na rok dopředu

KRÁTK. PLÁN PENĚŽ. TOKŮ (PLATEBNÍ KALENDÁŘ)


Základní problémy


− struktura příjmů • dle stupně rizika

− způsob vyrovnávání přebytků peněžních prostředků • termínované vklady • nákup cenných papírů • předzásobení, ...

− jisté versus nejisté

• dle plátců • dle druhu − inkaso pohledávek, prodej v hotovosti, výnosové úroky, ...

− struktura výdajů • dle stupně odložitelnosti − odložitelné versus neodložitelné

• dle příjemců plateb • dle druhu − úhrada závazků, úhrada v hotovosti, výplata mezd, ...

− způsob vyrovnávání nedostatku peněžních prostředků • na straně příjmů − prodej aktiv − získání nových finančních zdrojů

• na straně výdajů − odložení výdajů − prodloužení obvyklé doby splatnosti závazků − cesta platební neschopnosti

18


PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 1: PLATEBNÍ KALENDÁŘ Leden


Tržby

Únor

100,0

150,0

Březen Duben Květen Červen 120,0

100,0

150,0

120,0

− stanovení minimální výše peněžních prostředků • dle výše rizika přijatelného v platebním kalendáři • v závislosti na ukazatelích likvidity a době obratu

Inkaso pohledávek za 2 měs.

24,0

24,0

20,0

30,0

24,0

20,0

Inkaso pohledávek za 1 měs.

60,0

50,0

75,0

60,0

50,0

75,0

Inkaso pohledávek v měsíci

30,0

45,0

36,0

30,0

45,0

36,0

− volba metody • skutečného stavu • klasická

Inkaso pohledávek − celkem

114,0

119,0

131,0

120,0

119,0

131,0

Výpočet pro měsíc k Tržby

T

= 120

Inkaso pohledávek za 2 měs. IP2

= 0,2 · Tk−2

= 0,2 · 100 = 20

Inkaso pohledávek za 1 měs. IP1

= 0,5 · Tk−1

= 0,5 · 150 = 75

Inkaso pohledávek v měsíci

= 0,3 · Tk

= 0,3 · 120 = 36

= IP2k + IP1k + IP0k

= 20 + 75 + 36 = 131

IP0

Inkaso pohledávek − celkem IP

PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 1: PLATEBNÍ KALENDÁŘ Leden Materiálové náklady

Únor

PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 1: PLATEBNÍ KALENDÁŘ

Březen Duben Květen Červen

60,0

90,0

72,0

60,0

90,0

72,0

Materiál − počáteční stav

150,0

162,0

132,0

150,0

162,0

Materiál − konečný stav

162,0

132,0

150,0

162,0

162,0

Výpočet pro Březen

stanoveny podle obchodního plánu

Leden

Únor


Režijní náklady fixní

30,0

30,0

30,0

30,0

30,0

30,0

162,0

Režijní náklady variabilní

10,0

15,0

12,0

10,0

15,0

12,0 42,0

162,0

Režijní náklady − celkem

40,0

45,0

42,0

40,0

45,0

Nákupy materiálu

72,0

60,0

90,0

72,0

90,0

72,0

Úhrada za režii v měsíci

32,0

36,0

33,6

32,0

36,0

Úhrada za materiál za 1 měs.

54,0

43,2

36,0

54,0

43,2

54,0

Úhrada za režii za 1 měs.

8,4

8,0

9,0

8,4

8,0

9,0

Úhrada za materiál za 2 měs.

41,6

36,0

28,8

24,0

36,0

28,8

Úhrada za režii − celkem

40,4

44,0

42,6

40,4

44,0

42,6

Úhrada za materiál − celkem

95,6

79,2

64,8

78,0

79,2

82,8 Výpočet pro měsíc k

Výpočet pro měsíc k


Režijní náklady fixní

RF

stanoveny podle rozpočtu režie

= 30

Materiálové náklady

MN

Materiál − počáteční stav

Mps = Mksk−1

= 132

Režijní náklady variabilní

RV

= 0,1 · Tk

= 0,1 · 120 = 12

Materiál − konečný stav

Mks = 0,6 · (Tk+1 + Tk+2)

= 0,6 · (100 + 150) = 150

Režijní náklady − celkem

RC

= RFk + RVk

= 30 + 12 = 42

Nákupy materiálu

NM

= 150 − 132 + 72 = 90

Úhrada za režii v měsíci

ÚR0 = 0,8 · RCk

= 0,8 · 42 = 33,6

Úhrada za materiál za 1 měs. ÚM1 = 0,6 · MNk−1

= 0,6 · 60 = 36

Úhrada za režii za 1 měs.

ÚR1 = 0,2 · RCk−1

= 0,2 · 45 = 9

Úhrada za materiál za 2 měs. ÚM2 = 0,4 · MNk−2

= 0,4 · 72 = 28,8


ÚR

Úhrada za materiál − celkem ÚM

= 0,6 · Tk

Výpočet pro Březen = 0,6 · 120 = 72

= Mksk − Mpsk + MNk

= ÚM1k + ÚM2k

Leden

Únor 119,0

131,0

120,0

119,0

131,0

2,0

2,0

2,0

2,0

2,0

2,0

116,0

121,0

133,0

122,0

121,0

133,0

Úhrada za materiál − celkem

95,6

79,2

64,8

78,0

79,2

82,8


40,4

44,0

42,6

40,4

44,0

42,6

0,0

0,0

0,0

30,0

20,0

0,0

136,0

123,2

107,4

148,4

143,2

125,4

PŘÍJMY − celkem

Ostatní výdaje VÝDAJE − celkem

PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 1: PLATEBNÍ KALENDÁŘ


114,0

Ostatní příjmy

= 33,6 + 9 = 42,6

= 36 + 28,8 = 64,8

PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 1: PLATEBNÍ KALENDÁŘ Inkaso pohledávek − celkem

= ÚR0k + ÚR1k

33,6


Leden Pen. prostředky − poč. stav Pen. prostředky − změna Pen. prostředky − kon. stav

Únor


38,8

18,8

16,6

42,2

15,8

−20,0

−2,2

25,6

−26,4

−22,2

7,6

18,8

16,6

42,2

15,8

−6,4

1,2


−6,4


Pen. prostředky − poč. stav

PPps = PPksk−1

= 16,6

Pen. prostředky − změna

PPzm = PŘk − VÝDk

= 133 − 107,4 = 25,6

Pen. prostředky − kon. stav

PPks = PPpsk + PPzmk

= 16,6 + 25,6 = 42,2


Ostatní příjmy

OP

stanoveny dle plánu ostatních příjmů

=2

PŘÍJMY − celkem

PŘ

= IPk + OPk

= 131 + 2 = 133

Ostatní výdaje

OV

stanoveny dle plánu ostatních výdajů

=0

VÝDAJE − celkem

VÝD = ÚMk + ÚRk + OVk

= 64,8 + 42,6 + 0 = 107,4

19

PŘÍPADOVÁ STUDIE č. 2: VÝROBNÍ PLÁN Bílá

Černá

Fialová

BARVA Hnědá

Modrá

Zelená

NÁMĚTY NA ŘEŠENÍ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI Žlutá

FORMA A B C Časové ztráty − při výměně barvy (8 hodin) − při výměně formy (2 hodiny) − při současně výměně barvy i formy (9 hodin) CHYBNÉ ŘEŠENÍ FORMA A

Bílá

Černá

Fialová

BARVA Hnědá

Modrá

Zelená

Žlutá

B C

NÁMĚTY NA ŘEŠENÍ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI 10. Neplacení penále? § 175 (Vydírání) (1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami, c) spáchá-li takový čin se zbraní, d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo značnou škodu, ...

1. Změna obchodní strategie podniku 2. Změna organizační struktury a systému zainteresovanosti 3. Zlepšení hospodaření s pohledávkami 4. Zlepšení hospodaření se zásobami 5. Prodej pro podnikání nepotřebných aktiv 6. Získání dalších finančních zdrojů (od bank, od společníků, ...) 7. Odložení ne nezbytně nutných výdajů 8. Sjednání delší doby splatnosti závazků s dodavateli 9. Podpora prodeje nabízením vyšších slev při nákupu v hotovosti 10. Neplacení penále? 11. Zpracování žebříčku priorit při vlastních platbách 12. Nenechat se vydírat dodavatelem 13. ???

NÁMĚTY NA ŘEŠENÍ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI 11. Zpracování žebříčku priorit při vlastních platbách? § 222 (Poškozování věřitele) (1) Kdo, byť i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku, b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, f) předstírá splnění závazku, nebo g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) …

NÁMĚTY NA ŘEŠENÍ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI 11. Zpracování žebříčku priorit při vlastních platbách? § 223 (Zvýhodňování věřitele) (1) Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

20

1FP404 DIVIDENDOVÁ POLITIKA A KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MANAGEMENT

Recommend Documents