Mgr. David Faflík odborně způsobilá osoba v oboru hydrogeologie a sanační geologie č. 1446/2001
Ve Veselí nad Lužnicí dne: 24.9.2009 Počet stran textu: 18 Počet vázaných příloh: 5
1
OBSAH
IDENTIFIKAČNÍ LIST .......................................................................................................................................... 1 OBSAH.............................................................................................................................................................. 2 1. ÚVOD ........................................................................................................................................................... 3 2. CÍLE PROJEKTU ............................................................................................................................................. 4 3. GEOLOGICKÁ SITUACE A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY ................................................................................ 5 4. PŘEDBĚŽNÁ REŠERŠE .................................................................................................................................... 6 4.1. PROZKOUMANOST ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................................. 6 4.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA KONTAMINACE ............................................................................................................ 6 4.3. PŘEDBĚŽNÝ KONCEPČNÍ MODEL AR ...................................................................................................................... 7 4.3.1. Zdroje a ohniska znečištění .................................................................................................................. 7 4.3.2. Transportní cesty.................................................................................................................................. 7 4.3.3 Příjemci rizik .......................................................................................................................................... 7 5. METODIKA PRŮZKUMNÝCH PRACÍ ............................................................................................................... 7 5.1. KONCEPCE PRŮZKUMNÝCH PRACÍ.......................................................................................................................... 7 5.2. I. ETAPA PRŮZKUMNÝCH PRACÍ ............................................................................................................................ 8 5.3. II.ETAPA PRŮZKUMNÝCH PRACÍ ............................................................................................................................ 9 5.3.1 Vrtné práce.......................................................................................................................................... 10 5.3.2. Geologická dokumentace ................................................................................................................... 10 5.3.3 Hydrodynamické zkoušky .................................................................................................................... 10 5.3.4 Odběr vzorků ....................................................................................................................................... 11 5.3.5. Laboratorní analýzy ............................................................................................................................ 11 5.3.6. Vyhodnocení ...................................................................................................................................... 12 6. HODNOCENÍ RIZIK ...................................................................................................................................... 12 6.1 IDENTIFIKACE RIZIK ........................................................................................................................................... 13 6.2 HODNOCENÍ RIZIKA PRO LIDSKÉ ZDRAVÍ A PRO EKOSYSTÉMY ...................................................................................... 13 7. DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ ..................................................................................................... 13 8. ZÁVĚREČNÉ ZPRACOVÁNÍ ........................................................................................................................... 14 9. ORGANIZACE PROJEKTU A ČASOVÝ HARMONOGRAM................................................................................ 14 9.1. ORGANIZACE PROJEKTU .................................................................................................................................... 14 9.2. ČASOVÝ HARMONOGRAM ................................................................................................................................. 15 10. ROZSAH PRACÍ .......................................................................................................................................... 16 LITERATURA ................................................................................................................................................... 18
PŘÍLOHY:
Příloha č. 1: Situace širších vztahů Příloha č. 2: Situace průzkumných prací Příloha č. 3: Blízké zdroje podzemních vod Příloha č. 4: Geologická situace Příloha č. 5: Fotodokumentace Samostatná příloha č.6: Rozpočet analýzy rizik areálu MOTOR Písek
2
1. Úvod Na základě objednávky č. 053/11.8.2009/TO, zpracovala společnost HYDROZDROJ, s.r.o. předkládaný projekt analýzy rizika bývalého areálu MOTOR Písek (dále jen projekt). Projekt zahrnuje zejména situování a technické provedení průzkumných děl, množství a způsob odběru vzorků stavebních konstrukcí, zemin, povrchových a podzemních vod. Součástí projektu je rovněž určení organizačních postupů při realizaci průzkumných prací včetně jejich časového harmonogramu a způsob vyhodnocení průzkumných prací. Projekt vychází z informací předaných investorem, údajů získaných předběžnou rešerší a terénní rekognoskací zájmového území.
Projekt AR je zpracován v souladu Metodickými pokyny MŽP č. 12/2005 a 13/2005 a s dalšími souvisejícími právními předpisy, především se zákonem č. 62/1988 Sb. včetně příslušných vyhlášek (č. 368/2004, č. 369/2004 a dalších). Rozsah vzorkování a laboratorních analýz bude v souladu s Metodickým pokynem MŽP č. 3/2008.
3
2. Cíle projektu Zájmové území se nachází v průmyslové zóně města Písek, v jeho severní části, nad pravým břehem řeky Otavy. Předběžnou rešerší nebyly zjištěny žádné historické geologickoprůzkumné práce na zájmové lokalitě, které by mapovaly znečištění horninového prostředí a podzemních vod. Přehledná situace zájmového areálu je zobrazena v příloze 1. Zájmový areál, který je v současnosti v majetku společnosti BG Studio s.r.o., byl využíván od druhé poloviny 70.let do počátku 90.let jako výrobní závod podniku MOTOR Písek. Právě strojírenská výroba v Motoru Písek v uvedeném období zanechala v areálu největší stopy z hlediska ekologických škod. Písecký závod plnil hlavní funkci jako zkušebna motorů. V současnosti investor využívá areál zčásti k vlastním administrativním účelům, jednak jej využívá ke skladování materiálů a z části tento areál pronajímá za účelem skladování a parkování vozidel. Ekologicky nejslabším místem areálu je bezesporu hlavní budova s výrobní halou a především se zkušebnou motorů, která se nachází v její jz. části (přístavek). S provozem souvisí i kanalizační systém ukončený v 9 jímkách na oplachové vody. Míru ekologických škod v zájmovém areálu tedy pravděpodobně nejvíce ovlivní těsnost jímek a celého kanalizačního systému. Podle informací zástupce investora jsou tyto jímky částečně vyprázdněny, od ukončení činnosti MOTORu nejsou zkušebna motorů, ani jímky na oplachové vody užívány. Cílem projektu je dostatečným rozsahem a širokým obzorem průzkumných prací zajistit veškeré informace potřebné pro zpracování analýzy rizika. Za tímto účelem je projekt rozdělen do dvou hlavních etap: I.etapa průzkumných prací zahrnuje: • • • • •
Rešerši, terénní rekognoskaci a pasportizaci Kamerové zkoušky kanalizace včetně jímek Geofyzikální průzkum Vyhodnocení průzkumných prací a aktualizaci koncepčního modelu Zpracování etapové zprávy
Vrtné práce v exteriéru i interiéru budov Geodetické práce Hydrodynamické zkoušky Vzorkovací práce a terénní měření Laboratorní analýzy Vyhodnocení II.etapy průzkumných prací Vyhodnocení zdravotních a ekologických rizik Zpracování závěrečné zprávy, zápis do databáze SEKM a kategorizace priorit 4
Záměrem vlastníka pozemku je zachovat stávající budovy v předmětném areálu s výjimkou zkušebny motorů, kterou společnost BG Studio s.r.o. hodlá odstranit včetně podzemních jímek a zbytků technologie. Budoucí využití areálu není v současnosti známo, pravděpodobně bude zachováno využití současné, tj. částečně administrativní činnost, částečně skladovací účely a částečně garážování nákladních vozidel. Vyloučeno není ani další průmyslové využití tohoto areálu v budoucnu.
3. Geologická situace a hydrogeologické poměry Širší okolí lokality se z regionálně - geologického hlediska nachází na kontaktu středočeského plutonu, zde zastoupeného zejména amfibol - biotitickým granodioritem (červenský typ) a moldanubika, které se nachází v podloží sanované lokality a je zde reprezentováno perlovou rulou (viz přílohu 4). Přítomnost perlové ruly souvisí právě s kontaktem dvou litologických jednotek. Metamorfní procesy vedoucí ke vzniku perlových rul probíhaly při pronikání paleozoických granitoidních hornin do staršího horninového komplexu. S tím souvisí i řada tektonických procesů vázaných na kontaktní metamorfózu. Část tektonických poruch vznikala už v době chladnutí magmatických hornin, tyto synorogenní poruchy bývají často uzavřené, tektonické poruchy podstatné pro proudění podzemních vod jsou mnohem mladšího data a vznikaly v důsledku pohybů litosférických desek v době postorogenní. Hlavní směry tektonických poruch v zájmovém území lze usuzovat dle predisponovaných údolí vodotečí. V zájmovém území dominují směry ZSZ-VJV a SSV-JJZ. Prozkoumanost zájmového území je dosti nízká, z morfologie území a geologickým map lze usuzovat, že kvartérní pokryv bude mít mocnost několika metrů, v jv. části areálu s menší mocností, hlinitopísčitého charakteru, v dolní části (sz.) areálu, nad skalnatým svahem bude mocnost kvartéru zvýšena o kamenito-hlinitou suť až o několik metrů. Drtivou většinu zájmového areálu zaujímají zastavěné a zpevněné plochy, v jejich podloží se nacházejí různorodé antropogenní navážky, které nahrazují původní holocenní a recentní pokryv. Zájmové území spadá do Hydrogeologického rajónu č. 632 (Krystalinikum v povodí střední Vltavy a do hydrologické povodí č.1-08-03-105/0 s drenážní osou řekou Otavou. Zde jsou uvedeny základní hydrogeologické poměry daného povodí (Zdroj HEIS, informační server VÚV TGM. volná Hladina: Typ propustnosti: puklinová Transmisivita: nízká <1.10-4 m2/s 0,3-1 g/l Mineralizace: Chemický typ: Ca-Mg-HCO3-SO4
5
V zájmovém území je možno rozlišit dvě hydrodynamické zóny, které tvoří oběh podzemní vody. Svrchní mělká zvodeň s průlinovou propustností je vázána na poměrně propustné kvartérní sedimenty, méně již na eluvium. Při předběžné rekognoskaci bylo zjištěno, že mělká zvodeň je v zájmovém území je dosti saturována. V ČS PHM sousedící s jv. rohem areálu Motoru dochází k odčerpávání podzemní vody z důvodu snižování hladiny v prostoru úložiště nádrží. Vzhledem k nedostatku informací se můžeme pouze domnívat, že směrem k erozní bázi (řece Otavě), která se nachází cca 30 m pod úrovní areálu, bude zvodnění mělkého kolektoru vyznívat. Hluboký oběh podzemní vody v puklinové zóně krystalinika může tvořit druhou samostatnou zónu cirkulace podzemní vody. Hladina podzemní vody hlubšího oběhu bude vzhledem k hloubce erozní báze dosti zakleslá, předpokládáme hloubku okolo 20 m p.t. Srážkové vody v širším zájmovém území, pokud nejsou odvedeny podnikovou kanalizací, jsou částečně infiltrovány do horninového prostředí a část jich odteče povrchově či subpovrchově do Otavy, případně do jejího pravostranného drobného přítoku, severně zájmového areálu.
4. Předběžná rešerše 4.1. Prozkoumanost zájmového území Jak je výše uvedeno, prozkoumanost území je nízká, co se záznamů v databázích geofondu týče, jsou zde dochovány pouze 2 vrtané studny (HV-1 a HV-2), které jsou zobrazeny v příloze 3 tohoto projektu. Tyto studny vybudované v druhé polovině 80.let jsou nadále využívány jako zdroje užitkové vody pro mytí vozidel. Kvalita vody z těchto vrtů je sledována nepravidelně a pouze v ukazatelích základního chemismu, voda v poslední provedené analýze vyhověla v těchto parametrech limitům pitné vody. Ke všem ostatním účelům je využívána voda z městského vodovodu.
4.2. Stručná charakteristika kontaminace Nejsou dostupné žádné informace o kontaminaci horninového prostředí a podzemních vod lokality. Při konstrukci projektu AR jsme museli vycházet z omezených informací o výrobním procesu a používaných nebezpečných látkách, dále jsme vyšli z terénní rekognoskace a v neposlední řadě jsme využili zkušeností s projektováním a realizací geologicko-průzkumných prací na podobných nebo blízkých lokalitách, jako je např. KOVOSVIT Písek. Indikační průzkum znečištění bude zaměřen především na ropné látky (uhlovodíky C10-C40), dále těkavé organické látky (ClU, BTEX) a těžké kovy. Ověřena bude rovněž přítomnost
6
dalších látek jako jsou PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky), PCB (polychlorované bifenyly) a další.
4.3. Předběžný koncepční model AR 4.3.1. Zdroje a ohniska znečištění V rámci AR budou ověřeny veškeré známé zdroje potenciálního znečištění, průzkumné práce jsou situovány tak do předpokládaných ohnisek kontaminace. Ověřena budou rovněž případné zdroje znečištění v okolí zájmového areálu. Některé potenciální zdroje znečištění jsou zobrazeny ve fotodokumentaci (příloha 5). 4.3.2. Transportní cesty V rámci AR budou uvažovány tyto transportní cesty: • • • •
Drenáž kontaminovaných podzemní vod do vodoteče (Otava, příp. její pravostranný přítok) Šíření kontaminovaných podzemních vod do okolních zdrojů. Ty se nacházejí uvnitř areálu a v jeho jz. okolí (viz přílohu 3) Úniky kontaminovaných vod z podzemních jímek, případně z kanalizační sítě, do horninového prostředí – kontaminace nesaturované nebo saturované zóny. Vdechování nebo ingesce prachových částic původem z kontaminovaných prostor
4.3.3 Příjemci rizik
• •
ekosystém vodoteče – zhoršení kvality životního prostředí pro vodní ekosystémy obyvatelstvo na okolních pozemcích – používání podzemní vody ze studní
•
k zalévání, k mytí, případně k pitným účelům obyvatelstvo v okolí zájmového areálu, příp. osoby pohybující se v areálu – vdechování nebo polykání kontaminovaného prachu
5. Metodika průzkumných prací
5.1. Koncepce průzkumných prací Podrobný hydrogeologický průzkum je projektován tak, aby zajistil dostatečné podklady pro zpracování analýzy rizik, posouzení míry přirozené atenuace a zpracování výkazu výměr pro případný projekt sanace.
7
Projektované práce jsou rozděleny do dvou etap, zejména proto, aby se předešlo koncepčním chybám. V první etapě budou získány potřebné informace o zájmovém areálu, jeho využití, znečišťujících látkách, hydrogeologických poměrech, atp. Data která jsou podstatná pro upřesnění koncepce, rozsahu a charakteru hlavní části geologicko-průzkumných prací, tj. druhé etapy. Umístění, hloubky, případně další parametry průzkumných objektů jsou z tohoto důvodu jen orientační a budou upřesněny v etapové zprávě AR.
5.2. I. Etapa průzkumných prací •
V rámci první etapy prací bude nutno nejprve provést registraci průzkumných prací v ČGS (Geofond). Dalším krokem bude komunikace se st.správou (OŽP MěÚ Písek, ČIŽP OOV Č.Budějovice) za účelem ověření historických záznamů o provozu v Motoru Písek (havárie, vydaná rozhodnutí, atd.).
•
Další relevantní informace vstupující do AR budou získány rešerší dostupných materiálů, případně konzultacemi s pamětníky.
•
Před zahájením vlastních průzkumných prací bude nutné provést vytýčení inženýrských sítí. Na základě terénní rekognoskace budou upřesněny polohy průzkumných vrtů a sond. V případě střetů zájmů bude nutno nalézt náhradní umístění průzkumného díla. Přesné umístění bude provedeno až na základě dohody s investorem a správci veřejných inženýrských sítí.
•
Vzhledem k tomu, že nejvýznamnějším potenciálním zdrojem znečištění v zájmovém areálu je provozní kanalizační systém s jímkami na oplachové vody, budou realizovány kamerové zkoušky kanalizace a jímek s cílem objevit případné netěsnosti v systému, přítomnost produktu, příp. sedimentu.
•
podstatnou součástí I.etapy projektu je geofyzikální průzkum. Bude zaměřen na zmapování hloubky skalního podkladu a na zjištění případných přirozených preferenčních cest proudění podzemních vod a potenciálního šíření kontaminace. Vymezená plocha bude proměřena v síti několika profilů, které budou situovány s ohledem na maximální vykrytí lokality a s přihlédnutím k terénním možnostem (zástavba, zpevněné povrchy apod.). K řešení úkolu bude jako geofyzikální metoda využita mělká refrakční seismika. Metoda je nedestruktivní, nevyžaduje žádné zásahy do terénu. Seismické refrakční měření umožňuje vysledování reliéfu skalního podloží na základě rozdílných rychlostí seismických vln. V daném prostředí není vhodné využívat metod odporového profilování, neboť areál je silně protkán inženýrskými sítěmi, které mají pro tuto metodu silně rušivý vliv.. Pro seismický průzkum bude profilování s krokem max. 5 m. Navrhovaný geofyzikální průzkum (vlastní měření a interpretace) je limitován následujícími objektivními faktory: 8
a) převaha zastavěných a zpevněných povrchů – limitují umístění geofyzikálních profilů, podél kterých je nutné uzemňovat geofony b) provoz nákladních vozidel jednak ve vlastním areálu na přilehlé silniční komunikaci směr Vrcovice – zvýšená hladina seismického šumu od projíždějících aut zhoršuje kvalitu seismických záznamů (poměr signál/šum), c) hloubka hledaného seismického rozhraní a heterogenita pokryvu – limitují interpretační možnosti refrakční seismiky. Výstupem geofyzikálního průzkumu budou kromě základní dokumentace především hloubkové seismické řezy, strukturní schéma zájmové plochy se zakreslením všech informací, umožňujících optimální situování vrtů a dalších technických prací, a písemná zpráva obsahující interpretaci a souhrnné zhodnocení zjištěných poznatků. Předpokládaná doba trvání terénních prací je 3 až 4 dny. V rámci plánovaného geofyzikálního průzkumu by bylo vhodné doplnit např. DEMP (dipólové elektromagnetické profilování) v okolí areálu - a to jako rezervní metody pro první etapu a byla by zrealizována pouze v případě odsouhlasení tohoto postupu všemi zainteresovanými subjekty v případě, že by to mělo reálné opodstatnění. Metoda DEMP využívá jevu elektromagnetické indukce, takže nepotřebuje vodivý kontakt se zemí a nevadí jí vysoký odpor povrchové vrstvy (písek, štěrk, asfalt), je tedy vhodná i pro tento areál.
•
Aktualizace koncepčního modelu bude dalším krokem I.Etapy prací, který využije především výsledků rešerší a konzultací. Na základě nově získaných informací bude aktualizován a upřesněn koncepční model AR uvedený v kap 4.3.
•
Práce provedené v rámci I.etapy budou shrnuty a vyhodnoceny v etapové zprávě, která bude předložena k vyjádření MŽP ČR, OEŠ. Zpráva bude obsahovat textové, tabulkové a grafické vyhodnocení získaných dat, včetně doporučení a upřesnění koncepce II.etapy průzkumných prací AR.
5.3. II.etapa průzkumných prací Druhou etapu průzkumných prací v rámci AR areálu MOTOR Písek, lze rozdělit do následujících bodů: •
Vrtné práce v exteriéru i v interiéru budovy
•
Geodetické zaměření
•
Hydrodynamické zkoušky
•
Vzorkovací práce
•
Laboratorní práce
•
Vyhodnocení a závěrečné zpracování 9
5.3.1 Vrtné práce Na lokalitě je projektováno 9 průzkumných hydrogeologických vrtů do dvou hloubkových úrovní. Vrty hluboké á 8 m ověří kontaminaci zemin a podzemní vody v kvartérních sedimentech a kvartérní mělké zvodni. Vrty hluboké 20 m (HP-26, HP-31) ověří kontaminaci zemin nad hladinou a podzemní vody v hlubší části mělké zvodně, jsou situovány na sz. okraji areálu, tedy v místech, kde předpokládáme zakleslou hladinu podzemní vody mělkého oběhu. Vrty budou hloubeny jádrově, průměrem min. 172 mm a vystrojeny PVC pažnicí o prům. min 110 mm. Pokud bude dosaženo skalního podkladu dříve, než v projektované hloubce vrtu, bude hloubení pokračovat nárazově točivou technologií průměrem min. 156 mm (týká se hlubších vrtů – HP-26 a HP-31) nebo bude vrt podle geologických podmínek ukončen v menší hloubce. Vrtné jádro bude po provedení dokumentace skartováno, stejně jako materiál vynesený při případném nárazově-točivém vrtání. Znečištěné zeminy budou odvezeny k odstranění odbornou firmou. Dalšími projektovanými objekty jsou průzkumné indikační vrty, které jsou projektovány v rozsahu 22 ks. Vrty budou hloubeny na vytipovaných místech v exteriérech a budou určeny k indikaci znečištění zemin nesaturované zóny a v případě zastižení hladiny podzemní vody také k odběru vzorků vod. Vrty budou hloubeny jádrově min. průměrem 133 mm do hloubky á 5 m p.t. Po provedení geologické dokumentace a odběru všech vzorků budou tyto vrty likvidovány zpětným záhozem. V případě kontaminovaných zemin budou tyto odborně odstraněny podobně jako vrty hydrogeologické. V interiérech budov, přesněji v hlavní hale a ve zkušebně motorů, je navržen soubor celkem 24 ks úzkoprofilových indikačních sond určených k ověření kontaminace zemin v podloží budovy. K jejich realizaci bude zapotřebí provést předvrty do betonových podlah, ty budou také využity k odběru vzorků stavebních hmot. Úzkoprofilové sondy budou likvidovány stejně jako indikační vrty. Situace všech projektovaných průzkumných objektů je vyznačena v příloze č.2. Tato situace není fixní, na základě výsledků první etapy průzkumných prací (především geofyzikálního průzkumu a kamerových zkoušek) je možné ji upravit. Případné upřesnění situace II.etapy průzkumných prací bude provedeno v etapové zprávě. 5.3.2. Geologická dokumentace Veškerá průzkumná díla (vrty, sondy) budou geologicky zdokumentována. Primární dokumentace bude pomocí účelového software upravena do grafické podoby a uvedena v příloze závěrečné zprávy z průzkumu. Na všech vrtech bude zaznamenána úroveň naražené a ustálené hladiny podzemní vody, která bude změřena ve dvou cyklech. 5.3.3 Hydrodynamické zkoušky Za účelem ověření základních hydraulických parametrů zkoušené zvodně bude na čtyřech vybraných vrtech provedena orientační hydrodynamická zkouška (čerpací a stoupací zkouška). Hydrodynamické zkoušky budou provedeny metodou 1 + 1 den. Vyhodnocení 10
hydrodynamických zkoušek v tabulkové a grafické podobě bude součástí závěrečné zprávy. Vypouštění čerpaných vod bude probíhat do podnikové kanalizace. 5.3.4 Odběr vzorků Vzorky zemin budou z vrtného jádra odebírány metodou bodové brázdy z 1 m mocných poloh z hloubek vybraných na základě organoleptického posouzení geologa. Většina sledovaných polutantů v zeminách bude sledována nad úrovní hladiny podzemní vody. Látky s měrnou hmotností vyšší než voda (např. ClU, PCB a PAU) budou v zeminách sledovány také pod úrovní HPV. Vzorky budou obvykle odebírány z každé sondy a vrtu ze dvou hloubkových úrovní, v případě, že bude senzoricky zjištěna přítomnost kontaminace bude případně odběr vzorků zemin v daném vrtu rozšířen o další hloubkové intervaly. Celkem je projektováno 110 odběrů vzorků zemin. 4 vzorky zeminy budou odebrány jako poloporušené (asi 0,3 metrový úsek vrtného jádra) pro provedeny geomechanických zkoušek. Součástí AR bude také odběr vzorků stavebních konstrukcí. Jedná se o vzorky podlahového betonu a ze základových patek ve zkušebně motorů. Vzorky betonu budou odebírány jednak při výše popisované úzkoprofilové sondáži a jednak mechanickým odlamováním stavebních konstrukcí nebo návrty do hloubky cca 10 cm. Celkem je projektováno 44 odběrů stavebních konstrukcí. Vzorky podzemních vod budou odebírány ze všech hydrogeologických vrtů, stejně tak z okolních studní, jako čerpané, po ustálení hydraulických poměrů ve vrtu přímo do předepsaných vzorkovnic. Odběr vzorků pro analýzy organických látek těžších než voda bude probíhat zonálně, odběrných válcem z hloubky cca 0,5 až 1 m nade dnem vrtu, podobně jako odběr vzorků z nevystrojených indikačních vrtů, které zastihnou podzemní vodu. Celkem je plánován odběr vzorků podzemních vod z 18 objektů. Vzorky povrchových vod z řeky Otavy, do povrchových vod jsme zahrnuli také zbytky kontaminovaných vod v celkem 8 ks podzemních jímek (viz příloha 2 – objekty A až F). Vzorky budou odebírány buďto přímo do předepsaných vzorkovnic, z jímek potom pomocí odběrného válce. 5.3.5. Laboratorní analýzy V rámci AR bude provedena celá škála laboratorních rozborů a zkoušek: Analýzy vzorků zemin a stavebních konstrukcí: •
C10-C40 (ropné uhlovodíky)
•
TOL ( = BTEX+ClU, tj. benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny + chlorované alifatické uhlovodíky)
mikrobiologický rozbor (základní soubor stanovení počtu mikroorganismů včetně abiosestonu)
•
ÚChR (tzv. úplný chemický rozbor)
Laboratorní analýzy budou prováděny v akreditovaných laboratořích, vzorky budou po odběru neprodleně předány laboratoři. 5.3.6. Vyhodnocení Veškeré poznatky získané v II.etapě průzkumných prací budou zdokumentovány. Pro zvýšení přehlednosti bude ke zpracování získaných dat použit účelový software, výstupem budou tabelární souhrny, mapové a jiné grafické přílohy, které umožní přehlednou interpretaci zjištěných výsledků. Vyhodnocení výsledků průzkumných prací obou etap bude podkladem pro hodnocení zdravotních rizik, případně stanovení cílových parametrů a návrh variant nápravných opatření.
6. Hodnocení rizik Cílem hodnocení rizik je nezávisle informovat o současné ekologické zátěži areálu a s ohledem na přírodní podmínky vyhodnotit ekologická a hygienická rizika zjištěné ekologické zátěže ve vztahu k okolí. Hodnocení rizik bude probíhat následujícími kroky: •
Identifikace rizik
•
Hodnocení rizik pro lidské zdraví a pro ekosystémy 12
Při hodnocení rizik bude postupováno v souladu s MP MŽP č. 12/2005 a budou hodnoceny jen reálné expoziční scénáře.
6.1 Identifikace rizik Identifikace rizik bude provedena na základě získaných informací o charakteru a rozsahu kontaminace, po zhodnocení reálných mechanismů migrace i přirozené atenuace a po upřesnění nejdůležitějších transportních cest a na základě upřesnění relevantních scénářů expozice potenciálně ohrožených příjemců. V případě negativního výsledku identifikace rizik, tzn. že nebudou identifikována žádná rizika, nebudou další kroky kapitoly 6.1 realizovány.
6.2 Hodnocení rizika pro lidské zdraví a pro ekosystémy V souladu s Metodickým pokynem MŽP ČR (září 2005) bude proveden výpočet potenciálního rizika pro lidské zdraví. Při charakterizaci rizika byla posouzena skupina sledovaných polutantů, resp. jejich toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti ve vztahu k expozičním cestám aktualizovaného koncepčního modelu. Rizika budou posouzena z hlediska jejich nekarcinogenního i karcinogenního účinku. Identifikovaná rizika budou rovněž zhodnocena ve vztahu k životnímu prostředí a především k ekosystémům zájmového území a širšího okolí.
7. Doporučení nápravných opatření Při úvahách o návrhu nápravných opatření se bude vycházet z veškerých dostupných dat a informací o charakteru, rozsahu a závažnosti kontaminace i o potenciálních a zejména reálných rizicích zjištěných v průběhu zpracování analýzy rizik. Budou zohledněny specifické podmínky dané lokality a definované faktory nejistoty. Ke zjištěným číselným údajům a k interpretaci těchto dat bude přistupováno s jistým empirickým nadhledem a se snahou tato data citlivě využít ve specifických podmínkách bývalého areálu MOTOR Písek. Nápravná opatření budou navržena následujícím postupem: o Stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření o Odvození cílových parametrů o Koncepce postupu nápravných opatření o Vlastní návrh nápravných opatření o Identifikace a zhodnocení možných sanačních rizik o Doporučení opatření pro snížení míry nejistot o Doporučení metodiky monitoringu o Odhad finančních nákladů doporučených variant 13
8. Závěrečné zpracování Obě etapy průzkumných prací včetně hodnocení rizik budou shrnuty v závěrečné zprávě z Analýzy rizika bývalého areálu MOTOR Písek. Součástí závěrečné zprávy budou tabulkové a mapové přílohy ve kterých budou zobrazeny relevantní výsledky průzkumných prací. Při zpracování bude postupováno v souladu s platnou legislativou (zejména vyhláškou č. 369/2004 Sb.,...) a platnými MP MŽP. Závěrečná zpráva stejně jako etapová zpráva bude předložena k vyjádření MŽP ČR, OEŠ. Výsledky a závěry AR budou zaznamenány v databázi SEKM a Priority KM.
9. Organizace projektu a časový harmonogram 9.1. Organizace projektu
Průzkum budou provádět pracovníci odborné hydrogeologické a sanační firmy, kteří budou také řídit a koordinovat jednotlivé pracovní činnosti a kteří v podobě závěrečné zprávy předloží komplexní materiál dokumentující průběh a výsledek průzkumných prací.
14
9.2. Časový harmonogram
Týdny od podpisu smlouvy o dílo
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
I.Etapa průzkumných prací Komunikace se st.správou (BÚ, Geofond registrace) Rešerše archivních materiálů (Investor, Geofond) Terénní rekognoskace a pasportizace Kamerové zkoušky kanalizace a jímek Geofyzikální průzkum Vyhodnocení a zpracování I.etapy průzkumných prací aktualizace koncepčního modelu zpracování dat a etapové zprávy tisk a kompletace Schválení 1. etapy prací
II. Etapa průzkumných prací Vrtné práce - exteriér Vrtné práce - interiér Geodetické práce Polní zkoušky Odběr vzorků Laboratorní práce Vyhodnocení II.etapy průzkumných prací a závěrečné zpracování zpracování grafických příloh vyhodnocení dat z II.etapy pr.prací vyhodnocení zdravotních rizik závěrečné zpracování tisk a kompletace Zápis do databáze SEKM, priority KM, obhajoba AR
15
10. Rozsah prací Výkon I. Etapa průzkumných prací komunikace se st.správou (BÚ, Geofond registrace) rešerše archivních materiálů (Investor, Geofond) terénní rekognoskace a pasportizace kamerové zkoušky kanalizace, vč.jímek geofyzikální průzkum přípravné práce, vytýčení profilů (1000 m) geofyzikální práce - mělká refrakční seismika geofyzikální práce - dipólové elektromagnetické profilování (DEMP) přeprava osob a měřící techniky zpracování a vyhodnocení vyhodnocení I.etapy pr.prací aktualizace koncepčního modelu zpracování etapové zprávy tisk a kompletace II. Etapa průzkumných prací Vrtné práce - exteriér indikační vrty (Ø156 mm) hydrogeologické průzkumné vrty (min. 178 mm, výstroj 125 mm) ocelové zhlaví vrtu (nadzemní, pojezdové) doprava vrtné soupravy Vrtné práce - interiér indikační sondy (Ø50 mm) předvrty do betonu doprava vrtné soupravy Geodetické práce zaměření průzkumných vrtů a sond Polní zkoušky 3 ks hydrodynamických zkoušek s vyhodnocením (čerpací a stoupací) režimní měření hladin + měření pH – 2 cykly Odběr vzorků odběr vzorků zemin a sedimentů odběr vzorků stavebních konstrukcí odběr vzorků podzemní vody odběr vzorků povrchových vod odběr poloporušeného vzorku zeminy doprava vzorků do laboratoře Laboratorní práce Chemické analýzy zemin, sedimentů a stavebních konstrukcí uhlovodíky C10-C40 TOL (zemina, stav.konstrukce) PCB + pesticidy organické chlorované kovy, rozšířený soubor (As,Ba,Be,Cd,Co,Crcelk,Cr6+,Cu,Hg,Mo,Ni,Pb,Sb,Sn,V,Zn) kovy, zkrácený soubor (As,Cd,Cr,Cu,Ni,Pb,Zn) příprava vzorku (včetně likvidace a protokolu) PAU (dle US EPA) Chemické analýzy vod uhlovodíky C10-C40
Jednotka
Počet jednotek
hod. hod. hod. bm
6 24 16 1000
soubor km km km
1 1 1 200
hod. hod. hod. výtisk
50 16 56 6
bm bm ks celkem
110 96 9 1
bm ks celkem
96 24 1
ks
55
vrt záměr
4 20
ks ks ks ks ks celkem
110 44 18 10 4 1
analýza analýza analýza
154 24 8
analýza analýza ks analýza
8 24 32 8
analýza
28 16
Výkon TOL (BTEX+ClU) PCB + pesticidy organické chlorované fenoly těkající s vodní parou kovy, rozšířený soubor (As,Ba,Be,Cd,Co,Crcelk,Cr6+,Cu,Hg,Mo,Ni,Pb,Sb,Sn,V,Zn) kovy, zkrácený soubor (As,Cd,Cr,Cu,Ni,Pb,Zn) PAU (dle US EPA) Úplný chemický rozbor (ÚChR) mikrobiologický rozbor soubor parametrů přirozené atenuace (DOC, O2, EL, methan, …) Geomechanické zkoušky indexové zkoušky stanovení organického uhlíku Vyhodnocení II.etapy průzkumných prací a závěrečné zpracování geologická dokumentace sled a řízení prací zpracování grafických příloh vyhodnocení dat z II.etapy pr.prací vyhodnocení zdravotních rizik Závěrečné zpracování tisk a kompletace zápis do databáze SEKM, priority KM, obhajoba AR Povinná rezerva 10%
Jednotka analýza analýza analýza
Počet jednotek 15 15 6
analýza analýza analýza analýza analýza analýza
6 9 6 8 4 4
rozbor rozbor
4 4
bm hod. hod. hod. hod. hod. výtisk celkem
302 50 36 30 30 56 6 1
17
Literatura Server České geologické služby (2008)
http://nts2.cgu.cz/
Server Geofondu české republiky (2008)
www.geofond.cz
Mapy CZ
www.mapy.cz
Vodohospodářský informační portál
http://heis.vuv.cz/
Beneš, V. (1995): Hydrodynamika transportních a transformačních procesů polutantů v podzemních vodách. Studie AV ČR 2/95. ACADEMIA Praha MŽP ČR (2005): Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území, č.12/05, OEŠ MŽP MŽP ČR (2005): Metodický pokyn MŽP pro průzkum kontaminovaného území, č.13/05, OEŠ MŽP Olmer M., Kessl J. et al. (1990): Hydrogelogické rajóny. VÚV Praha. Pitter, P. (1999): Hydrochemie, Vydavatelství VŠCHT, Praha Šráček O., Datel J., Mls J. (2000): Kontaminační hydrogeologie. Universita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum. Praha
1. Pohled na hlavní halu z východu, prostory užívá firma Casta, a.s. 2. Hlavní vjezd do areálu, vrátnice a administrativní budova Casta a.s. 3. Prostor mezi pomocnými provozy (vlevo) a hlavní halou (vpravo). 4. Garáže nákladních automobilů v severní části areálu. 5. Jedna ze železobetonových patek ve zkušebně motorů, všechny jsou značně zaolejované. 6. Interiér hlavní haly, která je vyklizena a v současnosti neužívána. 7. Nádrže PHM na sousedním pozemku čerpací stanice (jižní část areálu). 8. Pohled na budovu zkušebny motorů, její jz. stěnu. 9. Vrtná studna HV-1 užívaná k mytí vozidel. 10. Řeka Otava a její údolí s příkrým a skalnatým pravým břehem, nad ním lze mezi stromy vytušit areál Motoru, pohled východním směrem.
Fotografie č. 1: Pohled na hlavní halu z východu, prostory užívá firma Casta, a.s.
Fotografie č. 2: Hlavní vjezd do areálu, vrátnice a administrativní budova Casta a.s.
Fotografie č. 3: Prostor mezi pomocnými provozy (vlevo) a hlavní halou (vpravo).
Fotografie č. 4: Garáže nákladních automobilů v severní části areálu.
Fotografie č. 5: Jedna ze železobetonových patek ve zkušebně motorů, všechny jsou značně zaolejované.
Fotografie č. 6: Interiér hlavní haly, která je vyklizena a v současnosti neužívána.
Fotografie č. 7: Nádrže PHM na sousedním pozemku čerpací stanice (jižní část areálu).
Fotografie č. 8: Pohled na budovu zkušebny motorů, její jz. stěnu.
Fotografie č. 9: Vrtná studna HV-1 užívaná k mytí vozidel.
Fotografie č. 10: Řeka Otava a její údolí s příkrým a skalnatým pravým břehem, nad ním lze mezi stromy vytušit areál Motoru, pohled východním směrem.
