0 3I 0 0 C MIMO 0 3. JUDr. Radek S 0 3merda TRESTNE 0 3PRA 0 0VNI 0 0 U 0 0PRAVA DROGOVE 0 0 PROBLEMATIKY 0 0 PROTIDROGOVE 0 0 CENTRA 0 0L Y

ÏI ÂD N E Â C ÂS L O MIMOÏ RA

JUDr. Radek SÏmerda

TRESTNEÏPRAÂVNIÂ

UÂPRAVA DROGOVEÂ PROBLEMATIKY

ÂR O D N I Â PROTIDROGOVE Â CENTRA ÂL Y NA

JUDr. Radek SÏmerda Ph.D.

Â VNIÂ UÂPRAVA TRESTNEÏPRA DROGOVEÂ PROBLEMATIKY

ÏA Â DNEÂ CÏIÂSLO BULLETINU NPC MIMOR

Ï EDMLUVA PR CharakteristickyÂm rysem drogoveÂ kriminality je jejõÂ vysokaÂ latence. To, co se uvaÂdõÂ ve statistikaÂch at' uzÏ policie nebo ve statistikaÂch jinyÂch orgaÂnuÊ o pocÏtu osob, ktereÂ byly za drogoveÂ trestneÂ cÏiny stõÂhaÂny, obzÏalovaÂny a odsouzeny ukazuje zÏe to, co je evidovaÂno, je pouze malou cÏaÂstõÂ skutecÏneÏ paÂchaneÂ drogoveÂ kriminality v CÏR. Plyne to zrÏejmeÏ i z publikovanyÂch statõÂ v odborneÂm tisku.1) Autor cÏlaÂnku citovaneÂho v poznaÂmce1) zduÊraznÏuje, zÏe samotneÂ drogoveÂ cÏiny prÏedstavujõÂ jen malou cÏaÂst kriminaÂlnõÂch aktivit a zÏe je trÏeba vzõÂt v uÂvahu nezanedbatelneÂ mnozÏstvõÂ trestnyÂch cÏinuÊ paÂchanyÂch pod vlivem omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek. V teÏchto souvislostech tedy nelze podcenÏovat relativneÏ nõÂzkyÂ pocÏet tzv. drogovyÂch deliktuÊ. Studie dr. SÏmerdy komplexneÏ vymezuje, popisuje a hodnotõÂ drogovou problematiku prioritneÏ z pohledu trestnõÂho praÂva hmotneÂho a mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, ktereÂ CÏeskaÂ republika v teÂto oblasti prÏijala. V raÂmci praÂce autor precizneÏ analyzuje probleÂmoveÂ okruhy, souvisejõÂcõÂ s praÂvnõÂ uÂpravou drogoveÂ problematiky. Jsou to uÂstavneÏpraÂvnõÂ, filosofickaÂ, politickaÂ, kulturnõÂ a historickaÂ vyÂchodiska. VsÏõÂmaÂ si zejmeÂna mezinaÂrodneÏ praÂvnõÂch vyÂchodisek a limituÊ rÏesÏenõÂ i v souvislosti s legislativnõÂmi profily neÏkteryÂch evropskyÂch zemõÂ. ZÏe jde o problematiku velmi slozÏitou, je zrÏejmeÂ i z toho, zÏe v souvislosti s projednaÂvaÂnõÂm teÏchto otaÂzek v Parlamentu existujõÂ. VeÏtsÏina parlamentnõÂch stran v teÏchto otaÂzkaÂch nehlasovala jednotneÏ, protozÏe vyÂsÏe uvedeneÂ politickeÂ slozÏky prÏevaÂzÏneÏ respektujõÂ, zÏe je veÏcõÂ kazÏdeÂho zaÂkonodaÂrce, jak hlasuje. Pikna mluvõÂ o ¹psychiatrickeÂm prÏõÂstupu k teÂto problematiceª, u jedneÂ skupiny diskutujõÂcõÂch, zatõÂm co druhaÂ skupina ¹s prÏõÂstupem juristickyÂmª klade duÊraz na skutecÏnost, zÏe cÏeskaÂ praÂvnõÂ uÂprava nenõÂ v souladu s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky.2) CelyÂ probleÂm je cÏasto videÏn z hlediska dvou mozÏnyÂch prÏõÂstupuÊ a to ¹represivnõÂhoª a ¹terapeutickeÂhoª. Toto cÏleneÏnõÂ povazÏuje SÏmerda za neprÏesneÂ a zavaÂdeÏjõÂcõÂ. Na tyto probleÂmy ostatneÏ ukazujõÂ i neÏmeckeÂ a holandskeÂ zkusÏenosti s vyÂsledky snahy chaÂpat teÏzÏce zaÂvisleÂ uzÏivatele heroinu jako nemocneÂ.3) SÏmerdova praÂce je svyÂm komplexnõÂm a originaÂlnõÂm zpracovaÂnõÂ studiõÂ, kteraÂ nebyla doposud v teÂto oblasti zpracovaÂna a publikovanaÂ. ZnacÏneÂ mnozÏstvõÂ autorem sebranyÂch informacõÂ a interpretacÏnõÂ zaÂveÏry v jeho praÂci obsazÏeneÂ jsou zaÂsadnõÂ povahy. PraÂce je vyuzÏitelnaÂ nejen pro odbornou verÏejnost, ale i pro verÏejnost laickou vcÏetneÏ pracovnõÂkuÊ mediõÂ. SaÂm autor podotyÂkaÂ, zÏe dostacÏujõÂcõÂ penzum objektivnõÂch informacõÂ v oblasti drogoveÂ problematiky nenõÂ pro laickou verÏejnost dostatecÏneÂ prÏõÂstupneÂ. DomnõÂvaÂm se, zÏe po prÏecÏtenõÂ tohoto dõÂla budou cÏtenaÂrÏi videÏt drogovou problematiku daleko objektivneÏji. Prof. JUDr. Dagmar CõÂsarÏovaÂ, DrSc.

) Srov. naprÏ. P. Zeman: Charakteristika a trendy drogoveÂ kriminality v CÏR, TrestnõÂ praÂvo 01/2007, str. 10 a naÂsl. ) Pikna B. NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, TrestnõÂ praÂvo 7-8/1997, str. 22.

1 2 3

) Srov. cÏlaÂnek Bartsch M. Drogenpolitik, Seelische Wracks, Der Spiegel 4/2007 str. 42.

2


I. SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................................

7

II. UÂVOD ...........................................................................................................................................................................

8

Ï EDMEÏTU ZKOUMA Â NIÂ .............................................................................................................. III. VYMEZENIÂ PR 3.1 UÂvod ........................................................................................................................................................................ 3.2 DrogovaÂ problematika ± prÏedmeÏt praÂvnõÂ regulace ........................................................................................... 3.3 TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky ± forma praÂvnõÂ regulace ......................................................... 3.4. Pojem ¹Drogaª .....................................................................................................................................................

10 10 10 13 15

Â VNIÂ, POLITICKA Â , KULTURNIÂ A FILOZOFICKA Â VYÂCHODISKA IV. UÂSTAVNEÏPRA Ï ESÏENIÂ DANEÂ PROBLEMATIKY ............................................................................................................ 17 PRO R 4.1 UÂvod ........................................................................................................................................................................ 17 4.2 Jedinec versus staÂt ................................................................................................................................................. 18 4.3 Drogy jako politikum ............................................................................................................................................ 25 4.3.1 CõÂl protidrogoveÂ politiky ............................................................................................................................ 29 4.3.2 DrogovyÂ trh a jeho konec? ........................................................................................................................ 29 4.4 KulturnõÂ vyÂchodiska ............................................................................................................................................... 31 4.5 FilozofickaÂ vyÂchodiska .......................................................................................................................................... 33 4.5.1 PozÏitek versus askeze .................................................................................................................................. 33 4.5.2 Liberalismus versus paternalismus ............................................................................................................ 34 Â VNIÂ UÂPRAVY A HISTORICKA Â VYÂCHODISKA .................................................................... V. VYÂVOJ PRA Â 5.1 Uvod ........................................................................................................................................................................ 5.2 HistorickaÂ vyÂchodiska mezinaÂrodnõÂ .................................................................................................................... 5.2.1 VyÂvoj pramenuÊ mezinaÂrodnõÂho praÂva drog ............................................................................................. 5.2.2 DrÏõÂveÏjsÏõÂ uÂmluvy o kontrole drog ............................................................................................................... 5.2.3 UÂmluvy prÏijateÂ v raÂmci OSN ..................................................................................................................... 5.2.4 ZaÂkladnõÂ pilõÂrÏe soucÏasneÂho a platneÂho mezinaÂrodnõÂho systeÂmu kontroly drog ................................. 5.2.4.1 JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 ................................................................ 5.2.4.2 UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 ........................................................................ 5.2.4.3 UÂmluva OSN proti nedovoleneÂmu obchodu z roku 1988 ....................................................... 5.3 HistorickaÂ vyÂchodiska ± domaÂcõÂ .......................................................................................................................... 5.3.1 UÂvod .............................................................................................................................................................. 5.3.2 ZaÂkon cÏõÂs. 117/1852 rÏ.z. o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch .............................................................. 5.3.3 PraÂvnõÂ uÂprava ± ¹PrvnõÂª republiky ........................................................................................................... 5.3.4 PraÂvnõÂ uÂprava po II. sveÏtoveÂ vaÂlce s duÊrazem na mimo-trestnõÂ legislativu ......................................... 5.3.5 PraÂvnõÂ uÂprava dle trestnõÂho zaÂkona cÏ. 140/1961 Sb. ...............................................................................

36 36 36 37 38 39 40 40 41 41 42 42 42 43 44 45

Â VNIÂ UÂPRAVA DROGOVEÂ PROBLEMATIKY VI. PRA MIMOTRESTNIÂHO CHARAKTERU ................................................................................................................... 6.1 UÂvod ........................................................................................................................................................................ 6.2 MezinaÂrodnõÂ zaÂvazky a limity naÂrodnõÂ legislativy ............................................................................................. 6.2.1 UÂvodnõÂ charakteristika staÂvajõÂcõÂho mezinaÂrodnõÂho systeÂmu kontroly drog ........................................ 6.2.2 JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 .............................................................................. 6.2.2.1 SysteÂm kontroly laÂtek ................................................................................................................... 6.2.2.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy ..................................................................................... 6.2.3 UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 ....................................................................................... 6.2.3.1 SysteÂm kontroly laÂtek ................................................................................................................... 6.2.3.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy ..................................................................................... Â 6.2.4 Umluva proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami ................................ 6.2.4.1 UÂvod ................................................................................................................................................ 6.2.4.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy ..................................................................................... 6.2.5 VzorovyÂ zaÂkon OSN proti drogaÂm ........................................................................................................... 6.2.5.1 Presumpce viny .............................................................................................................................. 6.3 ZaÂkon o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch ............................................................................................................................... 6.3.1 UÂvod .............................................................................................................................................................. 6.3.2 PrÏedmeÏt praÂvnõÂ regulace .............................................................................................................................

47 47 48 48 49 50 51 53 53 53 54 54 55 56 57 57 57 58

3


6.3.3 6.3.4 6.3.5 6.3.6 6.3.7

ZachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory .................................................................. ZpuÊsobilost k zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory ......................................... PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ ................................................................................................................................. ZachaÂzenõÂ bez povolenõÂ ............................................................................................................................ Kontrola dodrzÏovaÂnõÂ ZNL a sankcÏnõÂ opatrÏenõÂ ......................................................................................

59 59 59 60 60

VII. DROGOVEÂ DELIKTY ± DE LEGE LATA .......................................................................................................... 62 7.1 UÂvod ...................................................................................................................................................................... 62 7.2 PrÏedmeÏt interpretace ± drogoveÂ delikty ........................................................................................................... 62 7.3 ZarÏazenõÂ drogovyÂch deliktuÊ v raÂmci trestnõÂho zaÂkona ................................................................................... 64 7.4 SpolecÏnaÂ terminologie drogovyÂch deliktuÊ ± regulovaneÂ laÂtky ...................................................................... 66 7.4.1 NaÂvykovaÂ laÂtka; jinaÂ naÂvykovaÂ laÂtka nezÏ alkohol ................................................................................ 66 7.4.2 OmamnaÂ laÂtka ............................................................................................................................................ 70 7.4.3 PsychotropnõÂ laÂtka ..................................................................................................................................... 70 7.4.4 PrÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku ................................................................... 71 7.4.5 Prekursor ..................................................................................................................................................... 71 7.4.6 Jed ................................................................................................................................................................ 72 7.4.7 PomocnaÂ laÂtka ............................................................................................................................................ 72 7.5 TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ ................................ 72 7.5.1 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ ...................................................... 73 7.5.1.1 RegulovaneÂ laÂtky ......................................................................................................................... 74 7.5.1.2 VyÂroba .......................................................................................................................................... 74 7.5.1.3 Jak trestneÏpraÂvneÏ kvalifikovat peÏstovaÂnõÂ rostlin? .................................................................. 75 7.5.1.4 Dovoz, vyÂvoz, pruÊvoz ................................................................................................................. 76 7.5.1.5 NabõÂdka ......................................................................................................................................... 77 7.5.1.6 ZprostrÏedkovaÂnõÂ .......................................................................................................................... 77 7.5.1.7 Prodej ............................................................................................................................................ 77 7.5.1.8 Jinak jineÂmu opatrÏõÂ ..................................................................................................................... 77 7.5.1.9 PrÏechovaÂvaÂnõÂ ................................................................................................................................ 78 7.5.2 Rozbor kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstat podle § 187 odst. 1,2,3,4 TrZ ..................................... 78 7.5.2.1 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 2 TrZ ............................................... 79 7.5.2.2 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 3 TrZ ............................................... 83 7.5.2.3 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 4 TrZ ............................................... 84 7.5.3 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ .................................................... 85 7.5.3.1 UÂvod .............................................................................................................................................. 85 7.5.3.2 PrÏechovaÂvaÂnõÂ bez povolenõÂ ........................................................................................................ 88 7.5.3.3 VeÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂ ............................................................................................................. 92 7.5.3.4 Pokyn nejvysÏsÏõÂho staÂtnõÂho zaÂstupce cÏ. 6/2000 SbõÂrky pokynuÊ obecneÂ povahy ................... 94 7.5.3.5 VeÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂ a judikatura ...................................................................................... 95 7.5.4 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187a odst. 1, 2 TrZ ........................................................... 96 7.5.5 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ ...................................................... 97 7.5.6 Rozbor kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1, 2 TrZ ........................... 98 7.6 TrestnyÂ cÏin SÏõÂrÏenõÂ toxikomanie .......................................................................................................................... 98 7.6.1 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1 TrZ .................................................... 100 7.6.1.1 SvaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ .................................................................................................... 101 7.6.1.2 PodporovaÂnõÂ jineÂho ve zneuzÏõÂvaÂnõÂ ............................................................................................ 101 7.6.1.3 PodneÏcovaÂnõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ ............................................................................................................. 101 7.6.1.4 SÏõÂrÏenõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ .......................................................................................................................... 102 7.6.2 Rozbor kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1,2 TrZ ........................... 102 7.6.2.1 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹Tiskem, Filmem, Rozhlasem, TelevizõÂª ...................................... 102 7.6.2.2 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹VerÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂª .......................................... 103 7.6.2.3 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹JinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobemª .......................................... 103 7.7 TrestnõÂ soudnictvõÂ nad mlaÂdezÏõÂ .......................................................................................................................... 103

4


VIII. DROGOVEÂ DELIKTY ± DE LEGE FERENDA ............................................................................................. 8.1 UÂvod ...................................................................................................................................................................... 8.2 NaÂvrhy de lege ferenda ± obecneÏ ..................................................................................................................... 8.3 KonkreÂtnõÂ naÂvrhy de lege ferenda .................................................................................................................... 8.4 Rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho ..........................................................................................................

105 105 106 108 109

Â TUÊ IX. LEGISLATIVNIÂ MODELY VYBRANNYÂCH CÏLENSKYÂCH STA EVROPSKEÂ UNIE ................................................................................................................................................... 9.1 UÂvod ...................................................................................................................................................................... 9.2 PraÂvnõÂ uÂprava EvropskeÂ unie ............................................................................................................................ 9.3 LegislativnõÂ profily vybranyÂch cÏlenskyÂch zemõÂ EvropskeÂ unie ..................................................................... 9.3.1 Rakousko .................................................................................................................................................... 9.3.1.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.1.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.1.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a drzÏba drog ......................................................................................................... 9.3.1.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a drogoveÂ trestneÂ cÏiny ..................................................................... 9.3.1.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a justicÏnõÂ praxe .................................................................................................. 9.3.1.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj ............................................................................................................................. 9.3.2 Belgie ........................................................................................................................................................... 9.3.2.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.2.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.2.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a jejich drzÏba ........................................................................................................ 9.3.2.4 ObchodovaÂnõÂ a drogovaÂ kriminalita ......................................................................................... 9.3.2.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe ................................................................................................... 9.3.2.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj ............................................................................................................................. 9.3.3 DaÂnsko ........................................................................................................................................................ 9.3.3.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.3.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.3.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a drzÏba drog ......................................................................................................... 9.3.3.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami .............................................. 9.3.3.5 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj ............................................................................................................................. 9.3.4 ItaÂlie ............................................................................................................................................................. 9.3.4.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.4.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.4.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a drzÏba .................................................................................................................. 9.3.4.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami .............................................. 9.3.5 NeÏmecko ..................................................................................................................................................... 9.3.5.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.5.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.5.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a drzÏba .................................................................................................................. 9.3.5.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami .............................................. 9.3.5.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe ................................................................................................... 9.3.5.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj ............................................................................................................................. 9.3.6 Nizozemsko ................................................................................................................................................. 9.3.6.1 VyÂvoj legislativy .......................................................................................................................... 9.3.6.2 KontrolovaneÂ laÂtky ..................................................................................................................... 9.3.6.3 UzÏõÂvaÂnõÂ drog a drzÏba .................................................................................................................. 9.3.6.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami .............................................. 9.3.6.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe ................................................................................................... 9.3.6.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj ............................................................................................................................. 9.4 PraÂvnõÂ uÂprava drzÏby drog ve vybranyÂch cÏlenskyÂch zemõÂch EvropskeÂ unie ................................................ 9.4.1 Trendy v ilegaÂlnõÂ drzÏbeÏ drog .................................................................................................................... 9.4.1.1 ObecnaÂ charakteristika ............................................................................................................... 9.4.1.2 Podstata trestneÂho cÏinu v jednotlivyÂch staÂtech EU ............................................................... 9.4.1.3 Podstata drogy .............................................................................................................................

113 113 113 114 114 114 115 115 115 116 117 117 117 117 118 118 119 119 120 120 120 120 121 121 121 121 122 122 123 123 123 124 124 125 125 125 125 125 126 126 127 127 127 127 127 127 128 129

5


9.4.2 Belgie ........................................................................................................................................................... 9.4.2.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.3 DaÂnsko ........................................................................................................................................................ 9.4.3.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.4 NeÏmecko ..................................................................................................................................................... 9.4.4.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ Ï ecko .......................................................................................................................................................... 9.4.5 R 9.4.6 SÏpaneÏlsko .................................................................................................................................................... 9.4.6.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.7 Francie ......................................................................................................................................................... 9.4.7.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.8 Irsko ............................................................................................................................................................. 9.4.8.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.9 ItaÂlie ............................................................................................................................................................. 9.4.9.1 Aplikace trestuÊ ............................................................................................................................ 9.4.10 Lucembursko ............................................................................................................................................... 9.4.10.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.11 Nizozemsko ................................................................................................................................................. 9.4.11.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.12 Rakousko ..................................................................................................................................................... 9.4.12.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.13 Portugalsko .................................................................................................................................................. 9.4.13.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.14 Finsko ........................................................................................................................................................... 9.4.14.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.15 SÏveÂdsko ........................................................................................................................................................ 9.4.15.1 Aplikace trestuÊ .......................................................................................................................... 9.4.16 VelkaÂ BritaÂnie ............................................................................................................................................. 9.4.16.1 Aplikace trestuÊ ..........................................................................................................................

129 129 130 130 130 131 131 132 132 132 132 133 133 133 133 133 134 134 134 134 135 135 136 136 136 136 136 136 137

Â VEÏR ....................................................................................................................................................................... 138 X. ZA

6

Â LITERATURA ..................................................................................................................................... XI. POUZÏITA 11.1 OdbornaÂ cÏeskaÂ literatura .................................................................................................................................. 11.2 SlovnõÂky a komentaÂrÏe ....................................................................................................................................... 11.3 CÏlaÂnky a studie .................................................................................................................................................. 11.4 PrÏõÂrucÏky, zpraÂvy a sbornõÂky .............................................................................................................................. 11.5 ZahranicÏnõÂ prameny ..........................................................................................................................................

142 142 142 143 144 144

Ï IÂLOHY .................................................................................................................................................................. XII. PR 12.1 PrÏõÂloha cÏ. 1 ¹VyÂvoj mezinaÂrodnõÂch smluvª .................................................................................................. 12.2 PrÏõÂloha cÏ. 2 ¹ZaÂkon o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch, vybranaÂ ustanovenõÂª .................................. 12.3 PrÏõÂloha cÏ. 3 ¹VybranaÂ ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.ª ........................................................ 12.4 PrÏõÂloha cÏ. 4 ¹VyÂvoj ustanovenõÂ §§ 187; 187a; 188 TrZª ............................................................................ 12.5 PrÏõÂloha cÏ. 5 ¹VyÂvoj praÂvnõÂ uÂpravy SÏõÂrÏenõÂ toxikomanieª ............................................................................ 12.6 PrÏõÂloha cÏ. 6 ¹Preambule JednotneÂ uÂmluvyª ................................................................................................ 12.7 PrÏõÂloha cÏ. 7 ¹Klasifikace laÂtek dle JednotneÂ uÂmluvyª ............................................................................... Â mluvy z roku 1971ª ........................................................................................... 12.8 PrÏõÂloha cÏ. 8 ¹Preambule U 12.9 PrÏõÂloha cÏ. 9 ¹CÏleneÏnõÂ laÂtek podle UÂmluvy z roku 1971ª ........................................................................... 12.10 PrÏõÂloha cÏ. 10 ¹Preambule UÂmluvy z roku 1988ª ......................................................................................... Â mluvy z roku 1988ª ...................................................................................... 12.11 PrÏõÂloha cÏ. 11 ¹LaÂtky podle U 12.12 PrÏõÂloha cÏ. 12 ¹OrgaÂny OSN zameÏrÏeneÂ na problematiku drogª ................................................................ 12.13 PrÏõÂloha cÏ. 13 ¹ZaÂvaznyÂ pokyn policejnõÂho prezidenta cÏ. 12/1999ª ........................................................... 12.14 PrÏõÂloha cÏ. 14 ¹Pokyn obecneÂ povahy nejvysÏsÏõÂho staÂtnõÂho zaÂstupce cÏ. 6/2000ª ....................................... 12.15 PrÏõÂloha cÏ. 15 ¹VybranaÂ ustanovenõÂ zaÂkona o prÏestupcõÂchª ....................................................................... 12.16 PrÏõÂloha cÏ. 16 ¹Rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho ± drogoveÂ deliktyª ...........................................

145 145 145 148 148 150 151 151 152 152 152 153 153 154 155 156 157


I. SEZNAM ZKRATEK EU

EvropskaÂ unie

JednotnaÂ uÂmluva

JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961; publikovaÂna vyhlaÂsÏkou ministra zahranicÏnõÂch veÏcõÂ pod cÏ. 47/1965 Sb. Listina zaÂkladnõÂch praÂv a svobod, vyhlaÂsÏenaÂ prÏedsednictvem CÏNR dne 16. prosince 1992 jako soucÏaÂst uÂstavnõÂho porÏaÂdku CÏeskeÂ republiky pod cÏ. 2/1993 Sb., ve zneÏnõÂ uÂstavnõÂho zaÂkona cÏ. 162/1998 Sb.

LPS

Protokol PrÏesZ Ï TrR

Protokol o zmeÏnaÂch JednotneÂ uÂmluvy z roku 1972; publikovaÂn formou sdeÏlenõÂ federaÂlnõÂho ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ pod cÏ. 458/1991 Sb. ZaÂkon CÏNR cÏ. 200/1990 Sb., o prÏestupcõÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ ZaÂkon cÏ. 141/1961 Sb., o trestnõÂm rÏõÂzenõÂ soudnõÂm (trestnõÂ rÏaÂd), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a naÂlezuÊ UÂstavnõÂho soudu (uÂplneÂ zneÏnõÂ pod cÏ. 43/2002 Sb.)

ZaÂkon cÏ. 140/1961 Sb., trestnõÂ zaÂkon, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a naÂlezuÊ Â stavnõÂho soudu (uÂplneÂ zneÏnõÂ pod cÏ. 412/2002 Sb.) U Â mluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971; publikovaÂna vyhlaÂsÏkou ministra UÂmluva z roku 1971 U zahranicÏnõÂch veÏcõÂ pod cÏ. 62/1989 Sb. Â mluva proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami UÂmluva z roku 1988 U z roku 1988; publikovaÂna pod cÏ. 462/1991 Sb. Â stava CÏeskeÂ republiky ze dne 16. prosince 1992 cÏ. 1/1993 Sb., ve zneÏnõÂ uÂstavUÂstava U nõÂch zaÂkonuÊ cÏ. 347/1997 Sb., cÏ. 300/2000Sb., cÏ. 395/2001 Sb., cÏ. 448/2001 Sb. a cÏ. 515/2002 Sb. TrZ

ZNL

ZaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ

7


Â VOD II. U Tato disertacÏnõÂ praÂce si klade za cõÂl komplexneÏ vymezit, popsat a zhodnotit drogovou problematiku prioritneÏ z pohledu trestnõÂho praÂva hmotneÂho, ktereÂ musõÂ staÂle cÏasteÏji reflektovat i zaÂvazky vyplyÂvajõÂcõÂ z mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho. PrÏedevsÏõÂm je vsÏak pokusem o zhodnocenõÂ dosavadnõÂho legislativnõÂho prÏõÂstupu a praxe CÏeskeÂ republiky v oblasti drog vcÏetneÏ poskytnutõÂ detailnõÂ analyÂzy prÏõÂslusÏneÂ judikatury a publikovanyÂch naÂzoruÊ na toto teÂma. Na zaÂkladeÏ zjisÏteÏnyÂch zaÂveÏruÊ pak obsahuje i konkreÂtnõÂ naÂvrhy zmeÏn, dle naÂzoru autora potrÏebnyÂch, v raÂmci praÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky s jedinyÂm cõÂlem ± navrhnout jednoznacÏnyÂ, aplikovatelnyÂ, vyvaÂzÏenyÂ a uÂcÏinnyÂ systeÂm trestneÏpraÂvnõÂ ochrany spolecÏnosti a jednotlivcuÊ prÏed drogovou kriminalitou. TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky je nepochybneÏ teÂmatem znacÏneÏ slozÏityÂm, rozsaÂhlyÂm, zahrnujõÂcõÂm poznatky z mnoha veÏdnõÂch oboruÊ a rozhodneÏ nejen praÂvnõÂch. Tomu samozrÏejmeÏ musõÂ odpovõÂdat i rozsah tohoto textu. K vyporÏaÂdaÂnõÂ vsÏech otaÂzek souvisejõÂcõÂch s danyÂm teÂmatem by vsÏak bylo nezbytneÂ pojmout tuto studii jako multioborovou s cÏaÂstmi spadajõÂcõÂmi do oboruÊ kriminologie, kriminalistiky, leÂkarÏstvõÂ, sociologie, psychologie a dalsÏõÂch. NaprÏõÂklad jizÏ samotnyÂ pojem drogy, uzÏityÂ v naÂzvu teÂto praÂce, je nezbytneÂ prÏesneÏ a legaÂlneÏ vymezit, a to i prÏes jeho nepochybnou vyÂznamovou zrÏetelnost v hovoroveÂ rÏecÏi cÏi medicõÂneÏ. V oboru trestnõÂho praÂva hmotneÂho s nõÂm totizÏ nenõÂ mozÏneÂ vystacÏit, nebot' dikce trestnõÂho zaÂkona tento pojem v soucÏasnosti neuzÏõÂvaÂ. PrÏesneÂ a legaÂlnõÂ vymezenõÂ tohoto a dalsÏõÂch klõÂcÏovyÂch pojmuÊ je tedy jednõÂm z cõÂluÊ teÂto trestneÏpraÂvnõÂ studie. PrÏi veÏdomõÂ multidisciplinaÂrnõÂ a internacionaÂlnõÂ povahy zvoleneÂho teÂmatu je v zaÂsadeÏ povinnostõÂ podrobit analyÂze i mezinaÂrodneÏpraÂvnõÂ raÂmec drogoveÂ problematiky tvorÏenyÂ v soucÏasnosti neÏkolika multilateraÂlnõÂmi uÂmluvami, z neÏhozÏ vyplyÂvaÂ nespocÏet zaÂvazkuÊ dobrovolneÏ prÏijatyÂch CÏeskou republikou. RovneÏzÏ nebylo mozÏneÂ v raÂmci studie opominout ani popis jednotlivyÂch prÏõÂstupuÊ praÂvnõÂ reglementace uplatnÏovanyÂch na mezinaÂrodnõÂm poli s duÊrazem na jednotliveÂ zemeÏ evropskeÂho prostoru. PraÂveÏ z teÏchto duÊvoduÊ obsahuje praÂce podrobnou analyÂzu legislativnõÂch modeluÊ vybranyÂch cÏlenskyÂch staÂtuÊ EvropskeÂ unie, rÏekneÏme urcÏiteÂ legislativnõÂ profily. ZabyÂvat se protidrogovou politikou a na ni navazujõÂcõÂ legislativou jednoho staÂtu izolovaneÏ by totizÏ bylo mozÏno povazÏovat za neobjektivnõÂ azÏ zkreslujõÂcõÂ, a to nejen vzhledem ke staÂle rostoucõÂ baÂzi mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce v teÂto oblasti. Tato praÂce vychaÂzõÂ z prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe v raÂmci tvorby naÂrodnõÂch pravidel a opatrÏenõÂ je prÏedevsÏõÂm nezbytneÂ hledat ponaucÏenõÂ ve zkusÏenostech staÂtuÊ okolnõÂch i dalsÏõÂch. SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ spolecÏnost a koncepce sociaÂlnõÂho staÂtu (nenõÂ na rozdõÂl od Francie a NeÏmecka uÂstavneÏ zakotvena) je jizÏ natolik slozÏiteÏ institucionalizovaÂna, zÏe platõÂ mnohem võÂce nezÏ drÏõÂve, zÏe svoboda jednotlivce koncÏõÂ tam, kde zacÏõÂnaÂ svoboda druheÂho. NaprÏõÂklad Boguszak definoval atributy sociaÂlnõÂho staÂtu naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem. ¹SociaÂlnõÂ staÂt maÂ zarucÏit kazÏdeÂmu obcÏanu zÏivotnõÂ minimum. Toto minimum je zajisÏteÏno verÏejnopraÂvnõÂm rezÏimem sociaÂlnõÂ peÂcÏe v zaÂsadeÏ bez zaÂvislosti na vyÂsledcõÂch 1 praÂce; musõÂ byÂt tedy zajisÏteÏno i obcÏanu, kteryÂ nemaÂ mozÏnost opatrÏit si zÏivotnõÂ prostrÏedky vlastnõÂ pracõÂ.ª ) S existencõÂ svobody a mozÏnostõÂ tuto svobodu realizovat vsÏak nerozdõÂlneÏ souvisõÂ i existence urcÏityÂch povinnostõÂ, bez nichzÏ by byla svoboda pouze teoretickyÂm pojmem. Z teÏchto duÊvoduÊ tvorÏõÂ pojednaÂnõÂ o hodnotaÂch, uÂstavnõÂch limitech a filozofickokulturnõÂch vyÂchodiscõÂch regulace drogoveÂ problematiky s duÊrazem na problematiku ochrany zdravõÂ a praÂva jedince na sebeposÏkozenõÂ rovneÏzÏ jednu z podstatnyÂch cÏaÂstõÂ teÂto praÂce. Z hlediska analytickeÂho pojetõÂ teÂto studie je kapitola pojednaÂvajõÂcõÂ o obecnyÂch vyÂchodiscõÂch zarÏazena prÏed pasaÂzÏemi veÏnujõÂcõÂmi svoji pozornost vyÂhradneÏ platneÂmu praÂvu, nebot' je jisteÏ vhodneÂ postupovat od obecneÂho ke konkreÂtnõÂmu a platneÂ praÂvnõÂ normy podrobit zkoumaÂnõÂ azÏ po duÊkladneÂm osveÏtlenõÂ hodnotoveÂho raÂmce vcÏetneÏ historickeÂho vyÂvoje praÂvnõÂ uÂpravy tento raÂmec dokreslujõÂcõÂ. ZaÂveÏrem je vhodneÂ zduÊraznit skutecÏnost, zÏe cõÂlem autora rozhodneÏ nebylo dospeÏt k neÏktereÂmu z obecnyÂch a veÏdecky praÂzdnyÂch konstatovaÂnõÂ ve smyslu: ¹drogy jsou neÏco nebezpecÏneÂho, normaÂlnõÂ je drogy nebrat, musõÂme zatocÏit s dealery, vyhlaÂsõÂme vaÂlku drogaÂm apod.ª, a to i prÏesto, zÏe drogovyÂ probleÂm je reaÂlneÏ jednõÂm z klõÂcÏovyÂch celosveÏtovyÂch probleÂmuÊ od druheÂ poloviny dvacaÂteÂho stoletõÂ. ) Boguszak, J., CÏapek, J., Gerloch, A., Teorie praÂva, Praha 2001, s. 204.

1

8


V teÂto praÂci jde prÏedevsÏõÂm o analyÂzu faktuÊ, poznatkuÊ a jejich souvislostõÂ. Jde o vymezenõÂ limituÊ samotneÂ praÂvnõÂ uÂpravy a v neposlednõÂ rÏadeÏ o vyvraÂcenõÂ neÏkteryÂch myÂtuÊ. Pro strucÏnyÂ prÏehled jsou identifikovaÂny naÂsledujõÂcõÂ probleÂmoveÂ okruhy, ktereÂ tvorÏõÂ zaÂrovenÏ i samotneÂ cõÂle podrobeneÂ zaÂjmu autora teÂto praÂce. ProbleÂmoveÂ okruhy zvoleneÂho teÂmatu tedy jsou: Â STAVNEÏPRAÂVNIÂ, FILOZOFICKAÂ, POLITICKAÂ, KULTURNIÂ A HISTORICKAÂ VYÂCHO& U DISKA, Â RODNEÏPRAÂVNIÂ VYÂCHODISKA A LIMITY RÏESÏENIÂ, & MEZINA Â TERMINOLOGIE, & ODBORNA Â ZA PRAÂVNIÂHO PROSTRÏEDIÂ DE LEGE LATA, & ANALY Â VRHY DE LEGE FERENDA, & NA Â CH EVROPSKYÂCH ZEMIÂ. & LEGISLATIVNIÂ PROFILY VYBRANY V raÂmci zpracovaÂnõÂ teÏchto probleÂmovyÂch oblastõÂ byly uzÏity zejmeÂna naÂsledujõÂcõÂ vyÂzkumneÂ a interpretacÏnõÂ metody: historickaÂ analyÂza, komparativnõÂ metoda, metoda jazykoveÂho a logickeÂho vyÂkladu, metoda vyÂkladu systematickeÂho, historickeÂho a prÏedevsÏõÂm vyÂkladu teleologickeÂho.

9


Ï EDMEÏTU ZKOUMAÂNIÂ III. VYMEZENIÂ PR 3.1 UÂvod JizÏ samotnyÂ naÂzev zvoleneÂho teÂmatu ¹TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematikyª, jezÏ si klade tato praÂce za cõÂl zkoumat prÏedevsÏõÂm z hlediska juristickeÂho, volaÂ hned na pocÏaÂtku po nezbytneÂm vymezenõÂ. Nejen v odbornyÂch kruzõÂch se totizÏ pohrÏõÂchu cÏasto uzÏõÂvaÂ mnoha termõÂnuÊ, ktereÂ nejsou terminologicky zcela vyhraneÏneÂ. Na prvnõÂ pohled se muÊzÏe zdaÂt, zÏe obsah souslovõÂ ¹trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravaª cÏi ¹drogovaÂ problematikaª je u kazÏdeÂho autora v zaÂsadeÏ identickyÂ; opak je vsÏak pravdou. Velmi cÏasto je uzÏõÂvanaÂ terminologie naplneÏna jinyÂm obsahem, a to prÏedevsÏõÂm v zaÂvislosti na osobnõÂm postoji a znalostech autorovyÂch. Obdobnou charakteristiku tohoto probleÂmu najdeme naprÏõÂklad ve vysokosÏkolskeÂ ucÏebnici Kriminologie autoruÊ NovotneÂho, Zapletala a kolektivu. ¹V domaÂcõÂ i zahranicÏnõÂ literaturÏe se setkaÂvaÂme cÏasto se znacÏnou nejednotnostõÂ prÏi pouzÏõÂvaÂnõÂ pojmuÊ naÂvykovaÂ 2 laÂtka, droga, omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky, i kdyzÏ neÏktereÂ z nich jsou vymezeny zaÂkonnou normou.ª ) ObecneÏ je zrÏejmeÂ, zÏe zaÂkoniteÏ jinyÂ pohled a odlisÏnou definici neÏkteryÂch termõÂnuÊ zaujme odborneÏ zdatnyÂ jurista na rozdõÂl od nemeÂneÏ odborneÏ zdatneÂho leÂkarÏe, psychologa cÏi sociologa. NaÂzor je vsÏak per definitionem kategoriõÂ subjektivnõÂ a jako takovyÂ musõÂ byÂt i posuzovaÂn, hodnocen. SjednocenõÂ uzÏõÂvaneÂ terminologie v zaÂjmu konstruktivnõÂho prÏõÂstupu k probleÂmu je z tohoto duÊvodu zÏaÂdoucõÂ, neli nezbytneÂ. PraÂveÏ z tohoto duÊvodu je nikoli nepodstatnaÂ cÏaÂst teÂto studie veÏnovanaÂ vymezenõÂ frekventovanyÂch legaÂlnõÂch pojmuÊ z teÂto oblasti s cõÂlem ucÏinit vyÂklad prÏesneÏjsÏõÂm a srozumitelneÏjsÏõÂm. NaÂsledneÏ budou tedy definovaÂny zaÂkladnõÂ pojmy cÏi oblasti, kteryÂmi se zabyÂvaÂ tato praÂce. JednaÂ se o pojmy jako trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava, drogovaÂ problematika, vyjadrÏujõÂcõÂ prÏedevsÏõÂm limity rozsahu a zameÏrÏenõÂ teÂto praÂce, cÏi samotnyÂ pojem drogy a jeho legaÂlnõÂ ekvivalenty, ktereÂzÏto budou detailneÏ vymezeny v raÂmci vyÂkladu znakuÊ prÏõÂslusÏnyÂch skutkovyÂch podstat v kapitole veÏnovaneÂ platneÂmu praÂvu. Definovat tyto pojmy je duÊlezÏiteÂ nejen pro prÏesneÂ pochopenõÂ zaÂveÏruÊ teÂto praÂce, ale samozrÏejmeÏ i pro spraÂvnou aplikaci dotcÏenyÂch skutkovyÂch podstat trestnõÂho zaÂkona. VymezenõÂ teÏchto pojmuÊ, ktereÂ je samo o sobeÏ slozÏiteÂ, se ukaÂzalo v raÂmci zpracovaÂnõÂ teÂto cÏaÂsti daÂle slozÏiteÏjsÏõÂ o fakt, kteryÂm je zvolenõÂ posloupnosti, s jakou majõÂ byÂt tyto pojmy definovaÂny. Jako nejprÏehledneÏjsÏõÂ, nikoli ideaÂlnõÂ, se jevõÂ zapocÏõÂt vyÂklad objasneÏnõÂm pojmu ¹drogovaÂ problematikaª, jezÏ lze povazÏovat za causam proximam prÏedmeÏtu regulace. NaÂsledneÏ bude objasneÏn pojem ¹trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravyª, jakozÏto formy praÂvnõÂ regulace daneÂho probleÂmu, a v zaÂveÏru bude definovaÂn klõÂcÏovyÂ pojem pro celou tuto oblast, kteryÂm je pojem ¹drogyª, vcÏetneÏ vyÂcÏtu jeho legaÂlnõÂch ekvivalentuÊ s promeÏnlivyÂm obsahem.

3.2 DrogovaÂ problematika ± prÏedmeÏt praÂvnõÂ regulace Problematika vznikajõÂcõÂ prÏi zachaÂzenõÂ s drogami zabõÂraÂ velmi sÏirokeÂ pole puÊsobnosti. SvyÂmi dopady muÊzÏe zpuÊsobovat a bohuzÏel i zpuÊsobuje zaÂvazÏneÂ probleÂmy v mnoha, a nejen zdravotnõÂch, oblastech. PomeÏrneÏ komplexneÏ se snazÏõÂ tuto problematiku vymezit jedna z vysokosÏkolskyÂch ucÏebnic trestnõÂho praÂva hmotneÂho. ¹Drogy prÏedstavujõÂ pro spolecÏnost zaÂvazÏnyÂ probleÂm sociaÂlnõÂ (u konzumentuÊ dochaÂzõÂ ke zmeÏnaÂm zaÂkladnõÂch zÏivotnõÂch hodnot, oslabovaÂnõÂ vuÊle a narusÏovaÂnõÂ mezilidskyÂch vztahuÊ), zdravotnõÂ (mimo somatickyÂch a psychickyÂch poruch drogoveÏ zaÂvislyÂch prÏedstavuje uzÏõÂvaÂnõÂ drog, zejmeÂna teÏch, ktereÂ se aplikujõÂ nitrozÏilneÏ, vysokeÂ riziko naÂkazy infekcõÂ prÏenaÂsÏenyÂch krvõÂ ± hepatitidy, viru HIV etc.), financÏnõÂ (zatõÂzÏenõÂ verÏejneÂ sfeÂry o naÂklady na represi a podporu nejruÊzneÏjsÏõÂch preventivnõÂch programuÊ, ve sfeÂrÏe sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ potom zvyÂsÏeneÂ vyÂdaje na podpory v nezameÏstnanosti, na sociaÂlnõÂ daÂvky cÏi invalidnõÂ duÊchody). S drogami je takeÂ spojeno ÏsirokeÂ spektrum trestneÂ cÏinnosti. Mimo trestneÂ cÏiny zameÏrÏeneÂ na regulaci nelegaÂlnõÂ vyÂroby a distribuce drog cÏi zvysÏovaÂnõÂ poptaÂvky po drogaÂch, existuje i rozsaÂhlaÂ trestnaÂ cÏinnost paÂchanaÂ pod vlivem nebo v souvislosti s uzÏõÂvaÂnõÂm drog, trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s uplatneÏnõÂm nelegaÂlneÏ zõÂskanyÂch financÏnõÂch prostrÏedkuÊ z drogoveÂ trestneÂ cÏinnosti. Shora uvedeneÂ 2

) NovotnyÂ, O., Zapletal, J., a kol., Kriminologie, 2. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 353.

10


ÏnyÂ, vedou zaÂkonodaÂrce k tomu, aby se pokusil regulovat takeÂ duÊvody, jejichzÏ vyÂcÏet zdaleka nenõÂ konec 3 praÂvnõÂmi prostrÏedky zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog.ª ) S teÏmito zaÂveÏry je v zaÂsadeÏ mozÏneÂ souhlasit, nebot' uvedenou charakteristiku lze povazÏovat za pomeÏrneÏ vyÂstizÏnou, zejmeÂna s ohledem na poslednõÂ veÏtu, kteraÂ konstatuje, zÏe drogy jsou zaÂrovenÏ i aktuaÂlnõÂm probleÂmem legislativy. Nelze vsÏak bezvyÂhradneÏ souhlasit s naznacÏenyÂm pokusem regulovat samotneÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog praÂvnõÂmi prostrÏedky za prÏedpokladu, zÏe se jimi rozumõÂ prostrÏedky trestneÏpraÂvnõÂ. TrestnõÂ praÂvo by jisteÏ nemeÏlo obecneÏ chraÂnit jedince prÏed sebou samyÂm a nemeÏlo by tudõÂzÏ sankcionovat cÏi formou trestnõÂch sankcõÂ zpuÊsobovat uÂjmu jedinci za to, zÏe saÂm sebe posÏkozuje. StaÂvajõÂcõÂ cÏeskyÂ trestnõÂ zaÂkon to ani naÂznakem necÏinõÂ. LegislativnõÂ prÏõÂstup neÏkteryÂch evropskyÂch zemõÂ je vsÏak odlisÏnyÂ (naprÏ. Francie, Finsko, SÏveÂdsko, ve SÏpaneÏlsku jde o jev nezaÂkonnyÂ, nikoli trestnyÂ). UzÏõÂvaÂnõÂ drog tedy nenõÂ momentaÂlneÏ podle cÏeskeÂho trestnõÂho praÂva postihovaÂno a v raÂmci kodexu z roku 1961 nikdy ani vyÂslovneÏ nebylo, i kdyzÏ o totalitnõÂ praxi cÏeskeÂho staÂtu to tak jednoznacÏneÏ jizÏ prohlaÂsit mozÏneÂ nenõÂ. Nutno teÂzÏ dodat, zÏe z hlediska mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ uzÏõÂvaÂnõÂ drog ani kriminalizovaÂno byÂt nemusõÂ. ¹UÂmluvy OSN o drogaÂch nepozÏadujõÂ prÏõÂmo inkriminaci samotneÂho uzÏõÂvaÂnõÂ drogy, nyÂbrzÏ jejõÂ drzÏbu, 4 vyÂrobu, prodej a koupi.ª ) Na teÂto skutecÏnosti nic nezmeÏnil ani oficiaÂlneÏ formulovanyÂ a prÏi znalosti praÂvnõÂ uÂpravy v zaÂsadeÏ ¹laickyÂ cõÂlª NaÂrodnõÂ strategie protidrogoveÂ politiky na obdobõÂ 2001 ± 2004 schvaÂleneÂ vlaÂdou CÏR usnesenõÂm cÏ. 1045 ze dne 23. rÏõÂjna 2000, kteryÂ na straneÏ cÏ. 9 uvaÂdõÂ tento strategickyÂ zaÂmeÏr: ¹Preference leÂcÏby a pomoci prÏed postihem za uzÏõÂvaÂnõÂ a drzÏenõÂ drog pro osobnõÂ potrÏebu, ktereÂ je efektivneÏjsÏõÂ nezÏ pronaÂsledovaÂnõÂ a stigmatizace.ª V raÂmci veÏdeckeÂ praÂce je vsÏak vhodneÂ se oprostit od obecnyÂch hodnotõÂcõÂch souduÊ praÂce kompetentnõÂch orgaÂnuÊ staÂtnõÂ spraÂvy, nebot' toto nenõÂ vytycÏenyÂm cõÂlem praÂce juristickeÂho charakteru. Pojmem ¹drogovaÂ problematikaª se v teÂto praÂci rozumõÂ problematika spojenaÂ s neopraÂvneÏnyÂm naklaÂdaÂnõÂm s legaÂlneÏ definovanyÂmi laÂtkami, prÏedmeÏty urcÏenyÂmi k jejich nedovoleneÂ vyÂrobeÏ cÏi problematika obecneÏ spojenaÂ s protipraÂvnõÂ propagacõÂ, podporou cÏi sÏõÂrÏenõÂ jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ. TakoveÂ jednaÂnõÂ je formou praÂvnõÂch norem regulovaÂno a zaÂrovenÏ jejich dodrzÏovaÂnõÂ i vynucovaÂno. Co se rozumõÂ laÂtkami, s nimizÏ neopraÂvneÏneÏ naklaÂdat cÏi propagovat jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ zaklaÂdaÂ trestnyÂ cÏin, je vymezeno v naÂsledujõÂcõÂm textu a kapitole zabyÂvajõÂcõÂ se platnou praÂvnõÂ uÂpravou. O rozsahu zkoumaneÂho teÂmatu ± drogoveÂ problematiky daÂle napovõÂ i citace z preambule JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961, kteraÂ popisuje vyÂchodiska smluvnõÂch stran, jezÏ vedla k prÏijetõÂ teÂto prvnõÂ komplexnõÂ smluvnõÂ uÂpravy na mezinaÂrodnõÂm poli regulace drog (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.6). Z textu teÂto preambule je zrÏejmeÂ, zÏe zaÂmeÏrem prÏijetõÂ JednotneÂ uÂmluvy bylo rozvinout mezinaÂrodnõÂ spolupraÂci formou obecneÏ prÏijatelneÂ smluvnõÂ uÂpravy, jezÏ nahradõÂ veÏtsÏinu existujõÂcõÂch smluv tyÂkajõÂcõÂch se omamnyÂch laÂtek, a to prÏi veÏdomõÂ, zÏe regulovaneÂ uzÏitõÂ omamnyÂch laÂtek je i nadaÂle nezbytneÂ zejmeÂna v leÂkarÏskeÂ oblasti a prÏi vnõÂmaÂnõÂ starosti o fyzickeÂ a moraÂlnõÂ zdravõÂ lidstva. Nelze vsÏak opominout ani fakt, zÏe toxikomanie je pohromou nejen z pohledu zdravotnõÂch dopaduÊ, ale rovneÏzÏ tak i hospodaÂrÏskyÂm a sociaÂlnõÂm rizikem pro celou spolecÏnost. Lze tedy konstatovat, zÏe naklaÂdaÂnõÂ s neÏkteryÂmi laÂtkami (drogami) existujõÂcõÂmi v reaÂlneÂm sveÏteÏ je nezbytneÂ z vyÂsÏe uvedenyÂch duÊvoduÊ regulovat. Pouze vsÏak naklaÂdaÂnõÂ, ve formeÏ urcÏiteÂho jednaÂnõÂ spojeneÂho s konkreÂtnõÂm nebo potenciaÂlnõÂm rizikem. SamotnaÂ existence teÏchto laÂtek totizÏ pro spolecÏnost cÏi jednotlivce rizikem nenõÂ. PraÂveÏ naopak. VeÏtsÏina teÏchto laÂtek je pro spolecÏnost a jednotlivce prospeÏsÏnaÂ a modernõÂ medicõÂnu si nenõÂ mozÏneÂ bez nich vuÊbec prÏedstavit. JednoznacÏnyÂm rizikem je vsÏak laickeÂ (neodborneÂ) zachaÂzenõÂ s nimi vcÏetneÏ jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ. Z teÏchto duÊvoduÊ lze z cÏisteÏ formaÂlneÏ praÂvnõÂho hlediska konstatovat, zÏe vsÏechny existujõÂcõÂ laÂtky jsou legaÂlnõÂ. NelegaÂlnõÂ jsou pouze neÏktereÂ formy jednaÂnõÂ cÏi naklaÂdaÂnõÂ s nimi, oznacÏeneÂ praÂvnõÂm rÏaÂdem za protipraÂvnõÂ. Diskuse o legalizaci neÏktereÂ z laÂtek se v tomto ohledu jevõÂ v zaÂsadeÏ nadbytecÏnou. To, co je praÂvnõÂ rÏaÂdem oznacÏeno za protipraÂvnõÂ, vsÏak jesÏteÏ nemusõÂ byÂt v rozporu s praÂvem trestnõÂm a nemusõÂ tedy zaklaÂdat skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu. Na tomto mõÂsteÏ lze tedy shrnout, zÏe drogovou problematikou se v teÂto praÂci rozumõÂ vztahy vznikajõÂcõÂ 3

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 102-103. ) Pikna, B., TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 18.

4

11


prÏi neopraÂvneÏneÂm naklaÂdaÂnõÂ s neÏkteryÂmi laÂtkami laicky oznacÏovanyÂmi za drogy, propagace jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ, jejichzÏ vznik je provaÂzen konkreÂtnõÂm cÏi potenciaÂlnõÂm rizikem pro zaÂjmy, ktereÂ je nutno chraÂnit prostrÏedky pro jedince nejcitelneÏjsÏõÂmi, tedy prostrÏedky trestnõÂho praÂva. V souvislosti s vyÂsÏe uvedenyÂm vymezenõÂm drogoveÂ problematiky soustrÏedõÂcõÂm svoji pozornost na tzv. nealkoholoveÂ drogy je cÏasto sklonÏovaÂna i otaÂzka alkoholu a trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy neÏkteryÂch forem zachaÂzenõÂ s nõÂm. V raÂmci teÂto uÂvodnõÂ kapitoly je trÏeba zduÊraznit, zÏe veÏcnyÂ rozsah teÂto praÂce je zaÂsadneÏ limitovaÂn zvolenyÂm teÂmatem. TõÂm jsou vybraneÂ drogoveÂ delikty hlavy cÏtvrteÂ trestnõÂho zaÂkona. Alkohol nenõÂ laÂtkou obsazÏenou jako znak neÏktereÂ z teÏchto skutkovyÂch podstat, resp. nenõÂ laÂtkou, se kterou je spojena kriminalizace urcÏiteÂho jednaÂnõÂ ± naklaÂdaÂnõÂ s nõÂ. Proto nenõÂ ani prÏedmeÏtem zkoumaÂnõÂ teÂto studie. Nelze ji vsÏak opominout zcela, protozÏe s praÂvnõÂ uÂpravou drogovyÂch deliktuÊ, byt' jen zprostrÏedkovaneÏ souvisõÂ. Ve verÏejneÂm mõÂneÏnõÂ dokonce velmi uÂzce. NejvyÂrazneÏjsÏõÂm a nejvõÂce sklonÏovanyÂm reprezentantem trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy zachaÂzenõÂ s alkoholem je trestnyÂ cÏin podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi specifikovanyÂ v ustanovenõÂ § 218 odst. 1 TrZ, kteryÂ obsahuje skutkovou podstatu postihujõÂcõÂ podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi, ktereÂ se deÏje bud' soustavneÏ, nebo alternativneÏ ve veÏtsÏõÂ mõÂrÏe. Sankce je stanovena azÏ na jeden rok trestu odneÏtõÂ svobody. I prÏesto, zÏe alkoholovaÂ toxikomanie nenõÂ, jak vyÂsÏe uvedeno, primaÂrnõÂm cõÂlem zkoumanyÂm v teÂto praÂci, nenõÂ mozÏneÂ se kriticky nezmõÂnit o teÂto skutkoveÂ podstateÏ a jejõÂ aplikaci. Za spaÂchaÂnõÂ tohoto trestneÂho cÏinu je stanoven trest odneÏtõÂ svobody ve vyÂsÏi azÏ jeden rok, cozÏ cÏinõÂ z hlediska dopaduÊ generaÂlnõÂ prevence prÏed takovou trestnou cÏinnostõÂ tuto uÂpravu teÂmeÏrÏ ¹zbytecÏnouª a svyÂm puÊsobenõÂm na chovaÂnõÂ jednotlivcuÊ v zaÂsadeÏ impotentnõÂ. PodaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi je totizÏ nepochybneÏ jednaÂnõÂm spolecÏensky vysoce nebezpecÏnyÂm. Nejen z hlediska znaÂsobenyÂch zdravotnõÂch rizik oproti starsÏõÂ populaci, ale prÏedevsÏõÂm z hlediska jizÏ dnes znaÂmeÂho statistickeÂho faktu, zÏe veÏtsÏina zaÂvislyÂch osob na nealkoholovyÂch laÂtkaÂch uvaÂdõÂ jako prvnõÂ svoji zkusÏenost s drogami zkusÏenost s alkoholem. Sankce ve vyÂsÏi azÏ jeden rok odneÏtõÂ svobody se jevõÂ rovneÏzÏ jako disharmonickaÂ ve srovnaÂnõÂ se sankcemi hrozõÂcõÂmi prÏi spaÂchaÂnõÂ drogovyÂch deliktuÊ. NaprÏõÂklad podle ustanovenõÂ § 187 odst. 2 TrZ hrozõÂ pachateli za spaÂchaÂnõÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty dveÏ leÂta azÏ deset let trestu odneÏtõÂ svobody, pokud naprÏ. nabõÂdne nebo opatrÏõÂ osobeÏ mladsÏõÂ 18 let jednu cigaretu marihuany nebo dokonce jen prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo prekursor. Z vyÂsÏe uvedeneÂho je tedy zrÏejmeÂ, zÏe se jednaÂ o dveÏ hranicÏnõÂ rÏesÏenõÂ kriminalizace jednotlivyÂch jednaÂnõÂ. V prvnõÂm prÏõÂpadeÏ (trestnyÂ cÏin podle § 218 odst. 1 TrZ) se spolecÏenskaÂ nebezpecÏnost v prÏõÂslusÏneÂ sankci v podstateÏ neodraÂzÏõÂ, kdezÏto v prÏõÂpadeÏ druheÂm (trestnyÂ cÏin podle § 187 odst. 2 TrZ) se jednaÂ o sankci v zaÂsadeÏ nelegitimnõÂ a prÏepjatou. V tomto ohledu lze souhlasit s cÏastou kritikou soucÏasneÂho cÏeskeÂho prÏõÂstupu, kteryÂ neoduÊvodneÏneÏ a v podstateÏ dlouhodobeÏ, riskantneÏ vede prÏõÂkrou hranici mezi alkoholem a nealkoholovyÂmi drogami, a to i prÏi veÏdomõÂ minimaÂlneÏ stejneÏ nebezpecÏnyÂch dopaduÊ alkoholu na spolecÏnost, a zejmeÂna na mlaÂdezÏ. AlarmujõÂcõÂ je daÂle skutecÏnost, zÏe ustanovenõÂ o trestneÂm cÏinu podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi je v CÏeskeÂ republice aplikovaÂno ± diplomaticky rÏecÏeno ± jen sporadicky a je mu neÏkdy i prÏisuzovaÂn pouze charakter praÂvnõÂho moralismu cÏi charakter obsolentnõÂho ustanovenõÂ nereflektujõÂcõÂho nepsaneÂ kulturnõÂ tradice cÏi spolecÏenskeÂ zvyky. Toto podceneÏnõÂ alkoholoveÂ toxikomanie u mladistvyÂch vsÏak muÊzÏe mõÂt, a dnes jizÏ dokonce i maÂ, vyÂrazneÏ negativnõÂ dopady. V raÂmci statistickeÂ prÏõÂlohy NaÂrodnõÂ strategie protidrogoveÂ politiky na obdobõÂ 2005±2009, kterou v prosinci roku 2004 schvaÂlila vlaÂda CÏR, lze vycÏõÂst neÏkolik pozoruhodnyÂch a alarmujõÂcõÂch uÂdajuÊ. NaprÏ. poslednõÂm mõÂstem konzumace alkoholu sÏestnaÂctiletyÂmi v roce 2003 je na zaÂkladeÏ jejich vyÂpoveÏdõÂ ze 75 % bar, restaurace nebo diskoteÂka. Podle vyÂzkumu, kteryÂ u teÂto populace probeÏhl v letech 1995±2003, je z hlediska subjektivneÏ vnõÂmaneÂ dostupnosti alkoholu tato dostupnost vnõÂmaÂna jako ¹celkem snadnaÂª cÏi ¹velmi snadnaÂª u cca 97 % teÂto populace. Z hlediska nezÏaÂdoucõÂch forem konzumace alkoholu (cÏasteÂ pitõÂ nadmeÏrnyÂch daÂvek ± 5 a võÂce sklenic 3kraÂt a cÏasteÏji v poslednõÂch 30 dnech) je prokazatelnyÂ vzruÊstajõÂcõÂ trend. V roce 1995 tento fakt prÏiznaÂvalo cca 14 % sÏestnaÂctiletyÂch, kdezÏto v roce 2003 jizÏ 17,5 % sÏestnaÂctiletyÂch. Z hlediska prÏiznaneÂho stavu opilosti v poslednõÂch 30 dnech ± 3kraÂt a cÏasteÏji jsou trendy v zaÂsadeÏ identickeÂ, tzn. naÂruÊst o cca 3 % (z 10,3 % na 13,5 %). Tyto uÂdaje jisteÏ nelze hodnotit jako vyÂsledky uÂspeÏsÏnyÂch preventivnõÂch opatrÏenõÂ u mlaÂdezÏe vztahujõÂcõÂch se k uzÏõÂvaÂnõÂ alkoholu. JednaÂ se spõÂsÏe o fakt vypovõÂdajõÂcõÂ zejmeÂna o soucÏasneÂ nevyvaÂzÏeneÂ cÏeskeÂ praxi, jejõÂzÏ jsou orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ 12


integraÂlnõÂ soucÏaÂstõÂ. Lze vsÏak konstatovat, zÏe urcÏiteÂ naÂznaky zlepsÏenõÂ cÏi hledaÂnõÂ vhodneÂho a vyvaÂzÏeneÂho prÏõÂstupu staÂtnõÂch institucõÂ v oblasti alkoholoveÂ toxikomanie vuÊbec je mozÏneÂ ocÏekaÂvat praÂveÏ od aplikace vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ Strategie. Ta se totizÏ jizÏ velmi podrobneÏ veÏnuje i problematice alkoholoveÂ toxikomanie a nikoli pouze ilegaÂlnõÂm nealkoholovyÂm drogaÂm jako Strategie prÏedchozõÂ. JakaÂkoli strategie je vsÏak bez adekvaÂtnõÂch opatrÏenõÂ vcÏetneÏ optimaÂlnõÂho nastavenõÂ praÂvnõÂ uÂpravy pouze idealistickyÂm programovyÂm dokumentem. NaÂvrh rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho projednaÂvanyÂ v soucÏasneÂ dobeÏ Parlamentem bohuzÏel vsÏak potvrzuje vyÂsÏe uvedeneÂ. Na praÂvnõÂ uÂpraveÏ podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi totizÏ nevyjadrÏuje ambici cokoli meÏnit a ani se nepokousÏõÂ zakotvit kvalifikovanou skutkovou podstatu podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ naprÏ. pod veÏkovou hranici patnaÂct let, o jejõÂzÏ legitimiteÏ snad nemuÊzÏe byÂt zÏaÂdnyÂch pochyb. V ustanovenõÂ § 180 naÂvrhu noveÂho trestnõÂho kodexu najdeme skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu ¹podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ deÏtemª, kteraÂ znõÂ: ¹Kdo opakovaneÏ nebo ve veÏtsÏõÂ mõÂrÏe prodaÂ, podaÂ nebo poskytne dõÂteÏti alkohol, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na jeden rok.ª DõÂteÏtem se podle § 418 pak rozumõÂ osoba mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let, pokud trestnõÂ zaÂkon nestanovõÂ jinak. StrucÏneÂ a obecneÂ pojednaÂnõÂ o alkoholu lze uzavrÏõÂt konstatovaÂnõÂm, zÏe prÏõÂstup eliminujõÂcõÂ alkohol z prÏedmeÏtu zkoumaÂnõÂ nemaÂ za cõÂl stanovit jakousi pomyslnou hierarchii laÂtek ohrozÏujõÂcõÂch zÏivot cÏi zdravõÂ cÏloveÏka. Jde pouze o vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ racionaÂlnõÂ zvaÂzÏenõÂ doporucÏeneÂho rozsahu teÂto praÂce ve sveÏtle multidisciplinaÂrnõÂ povahy zneuzÏõÂvaÂnõÂ jakyÂchkoliv naÂvykovyÂch laÂtek, i kdyzÏ i v teÂto praÂci lze jisteÏ naleÂzt poznatky ukazujõÂcõÂ na pouze legislativnõÂ hranici mezi nimi, ne vsÏak na hranici mezi obecnyÂmi riziky spojenyÂmi se zneuzÏõÂvaÂnõÂm kazÏdeÂ z nich.

3.3 TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky ± forma praÂvnõÂ regulace V prÏedchozõÂ pasaÂzÏi byl definovaÂn prÏedmeÏt zaÂjmu a z hlediska praÂvnõÂch norem tedy prÏedmeÏt praÂvnõÂ regulace cÏi praÂvnõÂ uÂpravy. PraÂvnõÂ rÏaÂd CÏeskeÂ republiky je vsÏak tradicÏneÏ deÏlen na ruÊznaÂ odveÏtvõÂ cÏi praÂvnõÂ obory, ktereÂ jsou bud' pomeÏrneÏ samostatneÂ nebo spolu velmi uÂzce souvisõÂ. JednõÂm z teÏch v druheÂm porÏadõÂ uvedenyÂch je i obor trestnõÂho praÂva hmotneÂho, zejmeÂna s ohledem na jeho subsidiaÂrnõÂ cÏi akcesorickyÂ charakter. V oboru trestnõÂho praÂva se uplatnÏujõÂ i dalsÏõÂ principy typickeÂ pouze pro toto naprÏõÂklad princip pomocneÂ uÂlohy trestnõÂ represe a ostatneÏ odveÏtvõÂ. JednaÂ se o zaÂsadnõÂ principy jako 5 i pozÏadavek ekonomie trestnõÂ hrozby. ) ZmõÂnit subsidiaÂrnõÂ charakter trestnõÂho praÂva hmotneÂho je podstatneÂ zejmeÂna s ohledem na skutecÏnost, zÏe problematika naklaÂdaÂnõÂ s drogami je komplexneÏ upravena zaÂkonem cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ (daÂle teÂzÏ ¹ZNLª viz kapitola VI.). TrestnõÂ zaÂkon, jakozÏto prÏedpis upravujõÂcõÂ a chraÂnõÂcõÂ elementaÂrnõÂ individuaÂlnõÂ a spolecÏenskeÂ hodnoty, sankcionuje pak jeho nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ porusÏenõÂ. TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ musõÂ byÂt vzÏdy tõÂm poslednõÂm rÏesÏenõÂm ± ¹ultima ratioª stojõÂcõÂm na konci rÏeteÏzce regulace teÂto oblasti a zaÂrovenÏ na jejõÂm pocÏaÂtku, jakozÏto vyÂraz nezbytnosti chraÂnit elementaÂrnõÂ spolecÏenskeÂ hodnoty prostrÏedky generaÂlnõÂ prevence a rovneÏzÏ jako vyÂraz stanovenõÂ spolecÏenskyÂch priorit, ktereÂ je nutneÂ chraÂnit naÂstroji pro jednotlivce nejcitelneÏjsÏõÂmi. ¹JestlizÏe staÂt prohlaÂsõÂ urcÏiteÂ jednaÂnõÂ za trestneÂ, cÏinõÂ tak ze dvou zaÂkladnõÂch duÊvoduÊ ± prvnõÂ spocÏõÂvaÂ v tom, zÏe takoveÂ jednaÂnõÂ je pro spolecÏnost nebezpecÏneÂ a z tohoto duÊvodu je trÏeba prÏed nõÂm spolecÏnost chraÂnit; a druhyÂ vycha ÂzõÂ z prÏesveÏdcÏenõÂ staÂtu, zÏe trestnõÂ postih je k potlacÏovaÂnõÂ takoveÂho jednaÂnõÂ skutecÏneÏ 6 nutnyÂ a uÂcÏinnyÂ.ª ) PozÏadavek prÏimeÏrÏenosti trestnõÂ represe vzhledem k zaÂvazÏnosti chovaÂnõÂ toho ktereÂho jednotlivce je jednõÂm z pojmovyÂch znakuÊ praÂvnõÂho staÂtu. Je pochopitelneÏ veÏcõÂ naÂzoru, nakolik je to ktereÂ jednaÂnõÂ sÏkodliveÂ spolecÏnosti. HrubaÂ disproporce mezi sankcõÂ a nebezpecÏnostõÂ jednaÂnõÂ se vsÏak vzÏdy musõÂ odrazit takeÂ v postojõÂch verÏejnosti, v jejõÂm ocÏekaÂvaÂnõÂ. PomõÂjenõÂ ¹hlasu verÏejnostiª nevytvaÂrÏõÂ dobreÂ modeloveÂ ) MirÏicÏka A., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, CÏaÂst obecnaÂ i zvlaÂsÏtnõÂ, VsÏehrd, Praha 1934, zvl. s. 12. ) RuÊzÏicÏka, M., K problematice trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek nebo jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6, s. 9.

5 6

13


prÏedpoklady pro internalizaci praÂva, tj. pro to, aby adresaÂti praÂva akceptovali cÏinnost staÂtnõÂch struktur ve formeÏ aplikace obecneÏ zaÂvaznyÂch norem a uznali jejich spolecÏenskou prospeÏsÏnost. ProtestnõÂ verÏejneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ drog (typickeÂ naprÏ. pro subkulturu tzv. hippies a jejõÂ naÂsledovnõÂky) ukazuje na prÏesveÏdcÏenõÂ o nelegitimnosti neÏkteryÂch forem zaÂkazu a sankcionovaÂnõÂ. To vytvaÂrÏõÂ cÏetnaÂ pnutõÂ, jezÏ musõÂ spolecÏnost jako celek vstrÏebat. Pokud se jõÂ to smysluplneÏ nepodarÏõÂ, riskuje odcizenõÂ nezanedbatelneÂho pocÏtu svyÂch cÏlenuÊ (v prÏõÂpadeÏ ¹hippiesovskyÂchª subkultur zejmeÂna mladyÂch lidõÂ). Pojmem ¹trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravaª se tedy v teÂto praÂci rozumõÂ praÂvnõÂ regulace tzv. drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ formou trestnõÂho praÂva hmotneÂho, jakozÏto oboru praÂva verÏejneÂho. To znamenaÂ praÂvnõÂ uÂprava obsazÏenaÂ v zaÂkoneÏ cÏ. 140/1961 Sb., trestnõÂ zaÂkon, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. S drogami je vsÏak spojeno sÏirokeÂ spektrum mozÏnyÂch a spolecÏensky nebezpecÏnyÂch jednaÂnõÂ. Ne vsÏechna je ale nezbytneÂ postihovat, kriminalizovat a tedy regulovat v rezÏimu praÂva trestnõÂho. Je zrÏejmeÂ, zÏe definovat souslovõÂ ¹trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravaª neÏjakeÂ vyÂrazneÂ obtõÂzÏe necÏinõÂ, nebot' tento obor maÂ dlouhou historii a jeho pojmoslovõÂ je ustaÂleneÂ. Toto tvrzenõÂ vsÏak ve vztahu k drogoveÂ problematice platõÂ pouze, pokud zaujõÂmaÂme prÏõÂstup de lege lata, tedy prÏõÂstup ke zkoumaneÂmu teÂmatu z pohledu praÂva platneÂho a existujõÂcõÂho. Tato snaha je pochopitelneÏ o neÏco slozÏiteÏjsÏõÂ, pokud nehodlaÂme zkoumat jen co reaÂlneÏ existuje, z pohledu praÂvnõÂch norem, tedy to, co platõÂ a puÊsobõÂ, ale hodlaÂme rovnou podrobit praÂvnõÂ uÂpravu jisteÂ kritice de lege ferenda a pokusit se tedy navrhnout, co by platit meÏlo. Zde jizÏ nevystacÏõÂme s platnyÂm kodexem a normami souvisejõÂcõÂmi. MusõÂme totizÏ vstrÏebat i vyÂchodiska obecnaÂ a pokusit se je pro danyÂ uÂcÏel spraÂvneÏ interpretovat. Zde se nejednaÂ pouze o normy spadajõÂcõÂ do praÂva uÂstavnõÂho, zejmeÂna oblasti zaÂkladnõÂch lidskyÂch praÂv, ale i o jistaÂ pravidla a prÏõÂstupy obecneÏ platneÂ pro jednotliveÂ praÂvnõÂ obory. JakaÂkoli praÂvnõÂ norma, a ta trestnõÂ obzvlaÂsÏteÏ, musõÂ byÂt prÏedevsÏõÂm normou obecnou. Proto jen steÏzÏõÂ obstojõÂ kriminalizace jednoho typu jednaÂnõÂ s motivem umozÏnit kriminalizaci jineÂho, u neÏhozÏ selhaÂvaÂ praxe v oblasti dokazovaÂnõÂ. TõÂm je mõÂneÏno naprÏõÂklad zavedenõÂ skutkoveÂ podstaty ve staÂvajõÂcõÂm § 187a trestnõÂho zaÂkona z duÊvodu umozÏneÏnõÂ postihu prÏekupnõÂkuÊ drog (srovnej dalsÏõÂ vyÂklad ± kapitola VII.). TrestnaÂ jednaÂnõÂ nejsou rovneÏzÏ svyÂm obsahem homogennõÂ a mnozÏstvõÂ forem jednotlivyÂch jednaÂnõÂ je na tomto poli znacÏneÂ. ZaÂkladnõÂm scheÂmatem prÏedmeÏtu staÂvajõÂcõÂ regulace formou trestnõÂho praÂva v oblasti drog je deÏlenõÂ na trestnaÂ jednaÂnõÂ tyÂkajõÂcõÂ se: Â VNEÏNEÂ VYÂROBY, DISTRIBUCE CÏI NAKLA Â DA Â NIÂ S DROGAMI, A) NEOPRA Â JMEM ZVYSÏOVAT POPTA Â VKU PO DROGA Â CH, B) CÏINNOSTIÂ SOUVISEJIÂCIÂCH SE ZA Ï Ï Â Â Â Â Â Â C) CINNOSTI PACHANYCH V SOUVISLOSTI SE ZNEUZIVANIM DROG, Ï EDKU Ï OVA Â NIÂ NELEGA Â LNEÏ ZIÂSKANYÂCH FINANCÏNIÂCH PROSTR Ê Z TRESTD) UPLATN Ï Â NE CINNOSTI. JednaÂnõÂ definovanaÂ pod põÂsmenem c) a d) nejsou prioritneÏ prÏedmeÏtem zkoumaÂnõÂ teÂto praÂce, nebot' zde nenõÂ mozÏneÂ detailneÏ obsaÂhnout naprÏõÂklad problematiku legalizace vyÂnosuÊ z trestneÂ cÏinnosti, tzv. ¹pranõÂ ÏspinavyÂch peneÏzª, jezÏ vydaÂ svyÂm rozsahem nepochybneÏ na samostatnou studii. RovneÏzÏ tak problematika trestneÂ cÏinnosti paÂchaneÂ pod vlivem drog zabõÂraÂ velmi sÏirokeÂ pole trestneÂ cÏinnosti zarÏazeneÂ v soucÏasneÂ dobeÏ naprÏ. do hlavy V. zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona, obsahujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny hrubeÏ narusÏujõÂcõÂ obcÏanskeÂ souzÏitõÂ, nebo hlavy VIII., obsahujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny proti svobodeÏ a lidskeÂ duÊstojnosti, a prÏedevsÏõÂm do hlavy IX., obsahujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny proti majetku. Pojem trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky je svyÂm obsahem v zaÂsadeÏ identickyÂ s obsahem pojmu drogoveÂ delikty. DrogovyÂmi delikty se v teÂto praÂci rozumõÂ vybraneÂ trestneÂ cÏiny zarÏazeneÂ do hlavy IV. trestnõÂho zaÂkona, zahrnujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny obecneÏ nebezpecÏneÂ, kteryÂmi jsou takovaÂ trestnaÂ jednaÂnõÂ, s nimizÏ byÂvaÂ spojeno nebezpecÏõÂ ohrozÏujõÂcõÂ zÏivot a zdravõÂ võÂce lidõÂ nebo cizõÂ majetek ve velkeÂm rozsahu. Je nutno vzõÂt v uÂvahu, zÏe jednaÂnõÂ spojeneÂ s neodbornyÂm a nekontrolovatelnyÂm naklaÂdaÂnõÂm s drogami a jedy je opravdu rizikovyÂm, a to zcela jisteÏ obecneÏ pro celou spolecÏnost, nejen tedy pro konzumenta samotneÂho. Jejich systematickeÂ zarÏazenõÂ mezi trestneÂ cÏiny obecneÏ nebezpecÏneÂ se tedy jevõÂ jako spraÂvneÂ. TrestneÂ cÏiny zarÏazeneÂ do IV. hlavy zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona jsou svojõÂ povahou trestneÂ cÏiny ohrozÏovacõÂ. Jejich naÂsledek spocÏõÂvaÂ ve vyvolaÂnõÂ ohrozÏenõÂ tj. reaÂlneÂho bezprostrÏednõÂho nebezpecÏõÂ, jezÏ spocÏõÂvaÂ ve veÏtsÏõÂ cÏi mensÏõÂ pravdeÏpodobnosti vzniku poruchy. Poruchou ve smyslu drogovyÂch deliktuÊ je rozumeÏn vznik sÏkody na zdravõÂ nebo ztraÂta zÏivota. 14


Hlava IV. staÂvajõÂcõÂho trestnõÂho zaÂkona v platneÂm zneÏnõÂ obsahuje dva trestneÂ cÏiny (drogoveÂ delikty) zahrnujõÂcõÂ cÏtyrÏi zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty: ± NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 trestnõÂho zaÂkona zahrnujõÂcõÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ neopraÂvneÏneÂ vyÂroby, dovozu, vyÂvozu, pruÊvozu, nabõÂdky, zprostrÏedkovaÂnõÂ, prodeje nebo jineÂho zpuÊsobu opatrÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku je obsahujõÂcõÂho, prekursoru nebo jedu jineÂmu a daÂle prÏechovaÂvaÂnõÂ neÏktereÂ z teÏchto laÂtek nebo jedu pro jineÂho. ± NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona zahrnujõÂcõÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ nepovoleneÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. ± NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 188 trestnõÂho zaÂkona zahrnujõÂcõÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ opatrÏenõÂ sobeÏ nebo jineÂmu, prÏechovaÂvaÂnõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku je obsahujõÂcõÂho nebo jedu. ± SÏõÂrÏenõÂ toxikomanie podle § 188a odst. 1 trestnõÂho zaÂkona zahrnujõÂcõÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ svaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo v podporÏe takoveÂho jednaÂnõÂ nebo v jednaÂnõÂ spocÏõÂvajõÂcõÂho v podneÏcovaÂnõÂ cÏi ÏsõÂrÏenõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky. Z vyÂsÏe uvedeneÂho vyÂcÏtu skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ je zrÏejmeÂ, zÏe obsahujõÂ mnoho forem kriminalizovanyÂch jednaÂnõÂ, tedy jednaÂnõÂ podleÂhajõÂcõÂch trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ. TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava vsÏak nezahrnuje vesÏkeraÂ jednaÂnõÂ spadajõÂcõÂ a vyskytujõÂcõÂ se v tzv. obecneÂ drogoveÂ problematice. PrÏesnyÂ komentaÂrÏ jednotlivyÂch forem protipraÂvnõÂch jednaÂnõÂ, jakyÂmi jsou naprÏ. vyÂroba, prÏechovaÂvaÂnõÂ cÏi svaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ neÏkteryÂch laÂtek, je obsazÏen v kapitole veÏnujõÂcõÂ se trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ drogoveÂ problematiky de lege lata (kapitola VII.). Z vyÂsÏe uvedeneÂho je daÂle zrÏejmeÂ, zÏe skutkoveÂ podstaty neobsahujõÂ jednotnyÂ pojem regulovaneÂ laÂtky ± ¹drogyª. Tyto naopak uzÏõÂvajõÂ vzÏdy rozdõÂlneÂ vyÂcÏty neÏkolika pojmuÊ jako naprÏ. omamnaÂ laÂtka, psychotropnõÂ laÂtka, prekursor, naÂvykovaÂ laÂtka cÏi prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky apod. V kazÏdeÂ skutkoveÂ podstateÏ je vyÂcÏet regulovanyÂch laÂtek vzÏdy jinyÂ. PraÂveÏ z toho duÊvodu naÂsleduje samostatnaÂ pasaÂzÏ obecneÏ definujõÂcõÂ klõÂcÏovyÂ pojem zkoumaneÂho.

3.4 Pojem ¹Drogaª TermõÂn droga se jazykoveÏ vyvinul z arabskeÂho slova ¹duranaª, jezÏ se svyÂm puÊvodnõÂ vyÂznamem blõÂzÏõÂ cÏeskeÂmu ekvivalentu leÂcÏivo. Podle stanoviska SveÏtoveÂ zdravotnickeÂ organizace je za drogu poklaÂdaÂna 7 jakaÂkoli laÂtka, kteraÂ je±li vpravena do zÏiveÂho organismu, muÊzÏe pozmeÏnit jednu nebo võÂce jeho funkcõÂ. ) SveÏtovaÂ zdravotnickaÂ organizace (WHO) vydaÂvaÂ kazÏdyÂ rok ¹Seznam drog pod mezinaÂrodnõÂ kontrolou narkotikª. Droga je pojem oznacÏujõÂcõÂ drogy ve farmaceutickeÂm smyslu a jineÂ laÂtky i leÂky, kteryÂch je zneuzÏõÂvaÂno ke zmeÏnaÂm naÂlady, povzbuzenõÂ nebo tlumenõÂ dusÏevnõÂch a teÏlesnyÂch funkcõÂ, vyvolaÂnõÂ mimorÏaÂdnyÂch zaÂzÏitkuÊ jako iluzõÂ, halucinacõÂ, pseudohalucinacõÂ. Pojem drogy definovanyÂ SveÏtovou zdravotnickou organizacõÂ je v zaÂsadeÏ termõÂnem nejobecneÏjsÏõÂho charakteru, se kteryÂm v oblasti cÏeskeÂho trestnõÂho praÂva zejmeÂna s duÊrazem na zaÂsadu nullum crimen sine lege obstojõÂme jen steÏzÏõÂ. Toto tvrzenõÂ vsÏak neplatõÂ o mezinaÂrodnõÂm praÂvu verÏejneÂm, kde je termõÂn droga uzÏõÂvaÂn pomeÏrneÏ beÏzÏneÏ vcÏetneÏ mezinaÂrodnõÂch smluv regulujõÂcõÂch tuto oblast. PlatnyÂ trestnõÂ zaÂkon pojem drogy ve sveÂ dikci neuzÏõÂvaÂ. TrestnõÂ zaÂkon naopak uzÏõÂvaÂ pojmy svyÂm naÂzvem odlisÏneÂ, vzÏdy vsÏak s prÏesnyÂm legaÂlnõÂm obsahem a uzÏõÂvaÂ jich pohrÏõÂchu hned neÏkolik. Jejich uzÏitõÂ je nezbytneÂ prÏõÂsneÏ odlisÏovat prÏi aplikaci trestneÏpraÂvnõÂch norem, a to vzÏdy s duÊrazem na prÏesnou dikci konkreÂtnõÂ skutkoveÂ podstaty. NaprÏõÂklad skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ postihuje v obecneÂ rovineÏ neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ 7

) NovotnyÂ, O., Zapletal, J., a kol., Kriminologie, 2. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 354.

15


s omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtkou, prekursorem, jedem nebo prÏõÂpravkem obsahujõÂcõÂm omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, kdezÏto skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187a TrZ postihuje pouze neopraÂvneÏneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. AlternativnõÂm znakem teÂto skutkoveÂ podstaty jizÏ tedy nenõÂ prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo prekursor. StejneÏ tak musõÂme byÂt velmi obezrÏetnõÂ prÏi aplikaci ustanovenõÂ trestneÂho cÏinu ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie podle § 188a TrZ, jehozÏ skutkovaÂ podstata postihuje mimo jineÂ svaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu. TermõÂn naÂvykovaÂ laÂtka je definovaÂn pro uÂcÏely trestnõÂho praÂva hmotneÂho v ustanovenõÂ § 89 odst. 10 TrZ. Pro prÏehlednost lze tedy shrnout, zÏe staÂvajõÂcõÂ trestnõÂ zaÂkon uzÏõÂvaÂ v raÂmci drogovyÂch deliktuÊ naÂsledujõÂcõÂch trestneÏpraÂvnõÂch pojmuÊ: ¹jinaÂ naÂvykovaÂ laÂtka nezÏ alkohol, omamnaÂ laÂtka, psychotropnõÂ laÂtka, prekursor, prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku a jedª. Jejich prÏesneÂ legaÂlnõÂ vymezenõÂ je obsazÏeno v kapitolaÂch VI. a prÏedevsÏõÂm VII., zabyÂvajõÂcõÂch se platnou praÂvnõÂ uÂpravou, nebot' je jisteÏ prÏehledneÏjsÏõÂ traktovat tyto pojmy bezprostrÏedneÏ v souvislosti s analyÂzou ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona a zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, jakozÏto prÏedpisu vyplnÏujõÂcõÂho blanketnõÂ charakter prÏõÂslusÏnyÂch skutkovyÂch podstat a potvrzujõÂcõÂho tak akcesorickyÂ charakter trestnõÂho praÂva hmotneÂho.

16


Â STAVNEÏPRAÂVNIÂ, POLITICKAÂ, KULTURNIÂ A FILOZOFICKAÂ IV. U Ï ESÏENIÂ DANEÂ PROBLEMATIKY VYÂCHODISKA PRO R 4.1 UÂvod Tato kapitola je vyÂrazem snahy o interpretaci vyÂchodisek cÏi limituÊ, jezÏ nemajõÂ nutneÏ sveÂ normativnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ. JednaÂ se spõÂsÏe o argumenty, se kteryÂmi je mozÏno operovat de lege lata prÏi interpretaci legitimity trestneÏpraÂvnõÂ praÂvnõÂ uÂpravy cÏi de lege ferenda prÏi uÂvahaÂch o jejõÂ zmeÏneÏ cÏi modifikaci. Tyto limity svyÂm charakterem spadajõÂ spõÂsÏe do oblasti historickyÂch a kulturnõÂch danostõÂ, stejneÏ tak jako souvisõÂ i s filozofickyÂm pohledem na soucÏasnou spolecÏnost a jedince jako jejõÂ integraÂlnõÂ soucÏaÂst. V oblasti drogoveÂ problematiky, zejmeÂna v teÂ cÏaÂsti tyÂkajõÂcõÂ se neodborneÂho naklaÂdaÂnõÂ cÏi samotneÂho zneuzÏõÂvaÂnõÂ regulovanyÂch laÂtek, cÏasto vystaÂvaÂ klõÂcÏovaÂ otaÂzka spocÏõÂvajõÂcõÂ v hledaÂnõÂ odpoveÏdnosti za zdravotnõÂ stav jedince a mõÂry zdravõÂ celeÂ spolecÏnosti, jakozÏto kategorie jen slozÏiteÏ meÏrÏitelneÂ. V otaÂzce reglementace jednaÂnõÂ, ktereÂ sekundaÂrneÏ souvisõÂ s drogovyÂm probleÂmem, jakyÂm je naprÏ. majetkovaÂ cÏi naÂsilnaÂ trestnaÂ cÏinnost paÂchaÂna pod vlivem cÏi s cõÂlem si takovou laÂtku obstarat, panuje naÂzorovaÂ jednota v tom, zÏe je nezbytneÂ takoveÂ jednaÂnõÂ postihovat. SlozÏiteÏjsÏõÂ je vsÏak situace a hledaÂnõÂ argumentuÊ pro relevantnõÂ odpoveÏd' na otaÂzku, procÏ staÂt kriminalizuje jizÏ jednaÂnõÂ spocÏõÂvajõÂcõÂ v opatrÏovaÂnõÂ si takoveÂ laÂtky (nenõÂ prÏõÂpad CÏeskeÂ republiky kromeÏ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k jejõÂ nedovoleneÂ vyÂrobeÏ, cozÏ nelze hodnotit praÂveÏ jako rÏesÏenõÂ vyvaÂzÏeneÂ), jejõÂ vyÂrobeÏ cÏi vypeÏstovaÂnõÂ nebo jejõÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ. ExistujõÂ vsÏak i dalsÏõÂ nemeÂneÏ komplikovaneÂ otaÂzky s tõÂmto spojeneÂ. V teÂto souvislosti je mozÏneÂ pro zajõÂmavost uveÂst i fakt, zÏe jsou staÂty, ktereÂ trestajõÂ jizÏ samotneÂ uzÏitõÂ jedincem (naprÏ. Finsko, Francie, Lucembursko cÏi Portugalsko) nebo dokonce kvalifikovaneÏ uzÏitõÂ v kolektivu (naprÏ. Belgie) cÏi na mõÂsteÏ verÏejneÏ prÏõÂstupneÂm (srov. daÂle kapitolu IX. zabyÂvajõÂcõÂ se legislativnõÂmi profily evropskyÂch zemõÂ). PraÂveÏ pokus o hledaÂnõÂ argumentuÊ a odpoveÏdõÂ na skutecÏnost spocÏõÂvajõÂcõÂ v tom, zÏe staÂt reguluje mozÏnost volneÏ naklaÂdat s neÏkteryÂmi laÂtkami, a odpoveÏdi na legitimitu takoveÂ praxe vcÏetneÏ vynucovaÂnõÂ plneÏnõÂ povinnostõÂ formou trestnõÂch sankcõÂ je mozÏneÂ najõÂt v teÂto kapitole. UÂvodem teÂto kapitoly je vhodneÂ uveÂst citaci ze zaÂkladnõÂ praÂvnõÂ normy CÏeskeÂ republiky, jõÂzÏ je uÂstavnõÂ zaÂkon CÏeskeÂ naÂrodnõÂ rady cÏ. 1/1993 Sb., UÂstava CÏeskeÂ republiky, ve zneÏnõÂ uÂstavnõÂch zaÂkonuÊ cÏ. 347/ Â stavaª). UÂstava je 1997 Sb., cÏ. 300/2000Sb., cÏ. 395/2001 Sb., cÏ. 448/2001 Sb. a cÏ. 515/2002 Sb. (daÂle jen ¹U totizÏ v kazÏdeÂm uÂstavnõÂm staÂteÏ povazÏovaÂna za zaÂklad praÂvnõÂho rÏaÂdu a rovneÏzÏ i zaÂkladnõÂ soubor principuÊ charakterizujõÂcõÂ dotcÏeneÂ staÂtnõÂ zrÏõÂzenõÂ. Od tohoto zaÂkladu se odvõÂjõÂ a musõÂ odvõÂjet tvorba a aplikace praÂvnõÂho rÏaÂdu. StejneÏ tak se od teÏchto principuÊ odvõÂjõÂ vyÂklad obsazÏenyÂ v teÂto kapitole majõÂcõÂ za cõÂl popsat a vylozÏit jednotlivaÂ vyÂchodiska rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky, nutneÏ se pohybujõÂcõÂ v limitech historickyÂch, kulturnõÂch a prÏedevsÏõÂm filozoficko uÂstavneÏpraÂvnõÂch. Â stavy je CÏeskaÂ republika demokratickyÂ praÂvnõÂ staÂt zalozÏenyÂ na uÂcteÏ k praÂvuÊm cÏloveÏka Podle cÏl. 1 U a obcÏana. ¹DemokraticÏnost staÂtu je pozÏadavkem uÂstavou kladenyÂm na dalsÏÂõ praÂvnõÂ normy i uskutecÏnÏovaÂnõÂ vesÏkereÂ cÏinnosti staÂtu, ktery Â je staÂtem praÂvnõÂm, jehozÏ zaÂkladnõÂm principem je uÂcta k praÂvuÊm 8 a svobodaÂm cÏloveÏka a obcÏana.ª ) StejnyÂ pramen uvaÂdõÂ, zÏe ¹Ve vztahu staÂt a obcÏan platõÂ v praÂvnõÂm staÂteÏ princip, zÏe obcÏanu je dovoleno vsÏe, co mu nenõÂ zaÂkonem zakaÂzaÂno, kdezÏto staÂtnõÂ orgaÂny mohou zasahovat pouze tehdy, v teÏch mezõÂch a takovyÂmi zpuÊsoby, ktereÂ jsou zaÂkonem dovoleny.ª ¹ObcÏan je zaÂsadneÏ svobodnyÂ a praÂvnõÂ prÏedpisy jeho svobody omezujõÂ jen v mõÂrÏe spolecÏensky nezbytneÂ.ª Je vsÏak jedinec jakozÏto cÏlen institucionalizovaneÂ spolecÏnosti ± staÂtu ± svobodnyÂ neomezeneÏ? Ve vztahu k drogoveÂ problematice je nezbytneÂ si polozÏit otaÂzku, zda muÊzÏe staÂt formou obecneÏ zaÂvaznyÂch norem stanovit, co je zdraveÂ, bezpecÏneÂ, a co nikoli? MuÊzÏe potom toto zdraveÂ (bezpecÏneÂ) chovaÂnõÂ vynucovat uklaÂdaÂnõÂm trestneÏpraÂvnõÂch sankcõÂ? MuÊzÏe staÂt chraÂnit jedince prÏed sebou samyÂm? Co je veÏtsÏõÂ hodnotou, zaÂjem spolecÏnosti, nebo zaÂjem jednotlivce? Lze zdravotnõÂ dopady naÂvykovyÂch laÂtek omlouvat kulturnõÂmi danostmi? Toto jsou jen neÏktereÂ z mnoha otaÂzek, ktereÂ musõÂ napadnout kazÏdeÂho, kdo se snazÏõÂ intenzivneÏ zamyÂsÏlet nad legitimitou a obsahovou harmoniõÂ praÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky nejen v oblasti trestnõÂho praÂva. Tyto otaÂzky jsou vsÏak samy o sobeÏ znacÏnyÂm zjednodusÏenõÂm.

) PavlõÂcÏek V., HrÏebejk J., UÂstava a uÂstavnõÂ rÏaÂd CÏeskeÂ republiky, 1. dõÂl, uÂstavnõÂ systeÂm, 2. vydaÂnõÂ, Praha, 1998, s. 53 an.

8

17


4.2 Jedinec versus staÂt I prÏes vyÂsÏe naznacÏeneÂ zjednodusÏenõÂ je na prvnõÂ pohled zrÏejmeÂ, zÏe klõÂcÏovyÂm pojmem zkoumaneÂ oblasti je zcela nepochybneÏ pojem svobody, jejõÂ pomyslneÂ a nejen praÂvnõÂ hranice a s tõÂm pochopitelneÏ souvisejõÂcõÂ vnitrÏnõÂ a vneÏjsÏõÂ garance takovyÂch hranic. V tomto ohledu je trÏeba si uveÏdomit, zÏe pojem svobody zcela jisteÏ nenõÂ pouze kategoriõÂ ¹cÏisteÏª praÂvnõÂ. Dle naÂzoru autora teÂto praÂce je prÏedevsÏõÂm kategoriõÂ filozofickou. Ne na vsÏechny vyÂsÏe uvedeneÂ otaÂzky lze totizÏ najõÂt jednoznacÏnou odpoveÏd' v listineÏ uÂstavnõÂho charakteru cÏi v samotneÂm vyÂcÏtu lidskyÂch praÂv a svobod nebo dokonce v normeÏ nizÏsÏõÂ praÂvnõÂ sõÂly. Z praÂvnõÂho hlediska lze svobodu jednotlivce praÂvneÏ vymezit jako sfeÂru nezakaÂzaneÂho a tudõÂzÏ dovoleneÂho chovaÂnõÂ. FundamentaÂlnõÂm principem je tu tzv. negativnõÂ vymezenõÂ svobody. PrÏestozÏe (jak je vyÂsÏe prÏedeslaÂno) je svoboda zejmeÂna kategoriõÂ filozofickou, muÊzÏe a musõÂ byÂt i kategoriõÂ praÂvnõÂ. JejõÂ praÂvnõÂ vymezenõÂ je vsÏak dosti schematickeÂ a nepostihuje ji v celeÂ jejõÂ celistvosti. Princip negativnõÂho vymezenõÂ svobody je imanentnõÂm znakem praÂvnõÂho staÂtu. V ListineÏ i UÂstaveÏ CÏR je gramaticky proveden ve veÏteÏ: ¹co nenõÂ zakaÂzaÂno, je dovolenoª. TakoveÂ vymezenõÂ implikuje dveÏ mnozÏiny lidskyÂch chovaÂnõÂ: a) jednaÂnõÂ v souladu s praÂvem (secundum legem), b) jednaÂnõÂ v rozporu s praÂvem (contra legem). 9 Pokud neÏkterÏõÂ autorÏi naprÏ. Gerloch ) vymezujõÂ dalsÏõÂ mnozÏinu chovaÂnõÂ praeter legem, cÏasto opomõÂjejõÂ, zÏe chovaÂnõÂ praÂvem ¹neupraveneÂª lze opeÏt rozdeÏlit do dvou vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂch mnozÏin ad a) nebo ad b). ChovaÂ-li se praeter legem jedinec (nebo jinaÂ osoba soukromeÂho praÂva), chovaÂ se secundum legem, protozÏe deÏlaÂ neÏco, co zakaÂzaÂno nenõÂ. ChovaÂ-li se praeter legem orgaÂn verÏejneÂ moci, jednaÂ protipraÂvneÏ, protozÏe staÂt smõÂ vykonaÂvat jen cÏinnosti zaÂkonem uvedeneÂ nebo alesponÏ prÏedpoklaÂdaneÂ zpuÊsobem zaÂkonem vymezenyÂm a v mezõÂch Â stava cÏl. 2). KazÏdeÂ lidskeÂ chovaÂnõÂ je tedy praÂvem upraveno. Je bud' zakaÂzaÂno zaÂkona (obojõÂ viz LPS i U 10 nebo je dovoleno tõÂm, zÏe zakaÂzaÂno nenõÂ (k tomu srov.) ). PrÏes vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ negativnõÂ vymezenõÂ (praÂvnõÂ) svobody, je faktem, zÏe praÂvnõÂ prÏedpisy platõÂ v urcÏiteÂm mõÂsteÏ a cÏase a zÏe se v pruÊbeÏhu tohoto cÏasu meÏnõÂ. PrÏi uÂvaze, co by meÏlo byÂt zakaÂzaÂno (tj. prÏi uÂvaze de lege ferenda), s uvedenyÂm negativnõÂm vymezenõÂm nevystacÏõÂme, protozÏe to se vztahuje k hledisku de lege lata. Dynamicky se meÏnõÂcõÂ spolecÏenskeÂ podmõÂnky mnohdy prÏi nekoncepcÏnõÂm a nekvalifikovaneÂm snazÏenõÂ ze strany zaÂkonodaÂrcuÊ mohou vyuÂstit v slozÏityÂ soubor norem, jejichzÏ vyÂklad (zejmeÂna ve vztahu k normaÂm dalsÏõÂm) muÊzÏe cÏinit praxi znacÏneÂ probleÂmy. PozÏadavek praÂvnõÂ jistoty a mozÏnosti znaÂt praÂvo tu nelze pomõÂjet. MaÂ-li mõÂt kazÏdyÂ povinnost a mozÏnost praÂvo znaÂt: ¹ingnorantia legis non excusatª, nesmõÂ byÂt praÂvo (zejmeÂna to trestnõÂ) srozumitelneÂ jen juristuÊm. NenõÂ-li srozumitelneÂ ani juristuÊm, je sankcionovaÂnõÂ jedincuÊ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ jen jakousi dodatecÏnou snahou trestat za neÏco, co nemeÏl jedinec mozÏnost (a tõÂm ani povinnost) znaÂt, prÏesneÏji rÏecÏeno cÏemu nemeÏl mozÏnost porozumeÏt. TrestnõÂ represe pak postraÂdaÂ svuÊj zaÂkladnõÂ cõÂl, kteryÂm je vyÂchova a prevence. TakovaÂ represe jen vyvolaÂvaÂ strach a zmatek, je kontraproduktivnõÂ a muÊzÏe mõÂt neÏkdy i negativneÏjsÏõÂ dopady na zÏivot jedince nezÏ samotneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ drog. Co maÂ tedy byÂt zakaÂzaÂno a co dovoleno? A takeÂ jak to maÂ byÂt zakaÂzaÂno, resp. dovoleno? PrvnõÂ otaÂzka se vztahuje k praÂvnõÂ filozofii, sociologii cÏi k principuÊm proporcionality a pozÏadavku legitimity praÂva v ocÏõÂch jeho adresaÂtuÊ. DruhaÂ k probleÂmu legislativnõÂ a interpretacÏnõÂ techniky cÏi normotvorneÂho procesu vuÊbec. PraÂvnõÂ dokumenty obsahujõÂcõÂ vyÂcÏet lidskyÂch praÂv a svobod nejsou jen pouhou proklamacõÂ stanovujõÂcõÂ cõÂle cÏi pouze snad jen urcÏityÂm programovyÂm dokumentem. SoucÏasnyÂ vyÂcÏet garantovanyÂch a nezaÂvislou justicõÂ chraÂneÏnyÂch lidskyÂch praÂv a svobod je praÂveÏ a jedineÏ vyÂsledkem dlouhodobeÂho filozofickeÂho a naÂzoroveÂho vyÂvoje a s nõÂm spojeneÂho vyÂvoje mysÏlenõÂ a samozrÏejmeÏ i vyÂvoje spolecÏnosti samotneÂ vcÏetneÏ jejõÂ organizace. A to i s ohledem na fakt, zÏe i mezi garantovanyÂmi lidskyÂmi praÂvy a svobodami je nutneÂ veÂst urcÏitou diferenciaci. Diferenciaci zalozÏenou na praÂvech zaÂkladnõÂch (neÏkdy 9

) Gerloch, A., Teorie praÂva, DobraÂ Voda, 2001.

10

) Knapp V., Teorie praÂva, Praha, 1995.

18


teÂzÏ ¹prÏirozenyÂchª) a praÂvech odvozenyÂch od kapitaÂloveÂ zpuÊsobilosti daneÂho staÂtu a prÏõÂpadneÏ i historickeÂho vyÂvoje. Lze naprÏõÂklad poznamenat, zÏe demokratickeÂ zrÏõÂzenõÂ, dnes jizÏ v nasÏem regionu povazÏovaneÂ za samozrÏejmost, jisteÏ nebylo jesÏteÏ pocÏaÂtkem minuleÂho stoletõÂ zcela beÏzÏneÂ. ¹Spravedlnost dnes chaÂpeme ne11 jako apriornõÂ jednou pro vzÏdy danou kategorii, ale jako kategorii historickou, prochaÂzejõÂcõÂ vyÂvojem.ª ) VeÏtsÏina demokratickyÂch staÂtuÊ garantuje ochranu zaÂkladnõÂho lidskeÂho praÂva na zÏivot. SociaÂlnõÂ praÂva jako naprÏõÂklad praÂvo na bezplatnou zdravotnõÂ peÂcÏi souvisejõÂcõÂ i s duÊsledky drogoveÂ problematiky, jizÏ vsÏak nelze povazÏovat za nedõÂlnou soucÏaÂst uÂstavnõÂch textuÊ vsÏech demokratickyÂch staÂtuÊ. DrtivaÂ veÏtsÏina lidskyÂch praÂv a svobod jizÏ dnes nasÏla sveÂ normativnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ. ZaÂjem jednotlivce a celku je vsÏak staÂle se vyvõÂjejõÂcõÂ kategoriõÂ. Hranici je slozÏiteÂ veÂst v obecneÂ rovineÏ. SpõÂsÏe je nezbytneÂ hledat rÏesÏenõÂ a zaujmout vyÂklad vzÏdy se znalostõÂ individuaÂlnõÂch podmõÂnek. Pro oblast drog to platõÂ dvojnaÂsob. V naÂsledujõÂcõÂm textu je obsazÏen urcÏityÂ a individuaÂlnõÂ pohled na veÏc. Tento pohled cÏi vyÂklad se tyÂkaÂ prÏedevsÏõÂm samotneÂ legitimity 12trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky. K pojmuÊm zaÂkonnost, legitimita a praÂvnõÂ staÂt srovnej. ) Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedeneÂho lze konstatovat, zÏe CÏeskaÂ republika je staÂtem zalozÏenyÂm na demokratickyÂch hodnotaÂch garantujõÂcõÂch mõÂru svobody ne z hlediska prÏõÂrodnõÂho rÏaÂdu (praÂva silneÏjsÏõÂho jedince), ale z hlediska rovnosti vsÏech lidõÂ majõÂcõÂch praÂvo na identickyÂ obsah svobody. StaÂt je garantem neporusÏitelnosti teÏchto hranic a absolutnõÂ svoboda je teoretickyÂ pojem, nebot' existuje takzvanyÂ prÏirozenyÂ odpor prostrÏedõÂ, jak z hlediska prÏõÂrodnõÂho tak z hlediska ostatnõÂch jedincuÊ, z nichzÏ je spolecÏnost Â kolem staÂtu a jeho orgaÂnuÊ je tedy ochrana neporusÏitelnosti teÏchto hranic ve sveÏtle ochrany tvorÏena. U ¹slabsÏõÂchª jedincuÊ s cõÂlem zajisÏteÏnõÂ maximaÂlneÏ mozÏneÂ rovnosti vsÏech. ¹Pojmu ¹svobodaª je imanentnõÂ antinomie nesvobody. Neexistuje totizÏ neomezenaÂ, absolutnõÂ svoboda. KazÏdaÂ svoboda je nutneÏ omezena, implikuje sveÂ vlastnõÂ omezenõÂ, takzÏe pojem neomezenaÂ (abso13 lutnõÂ) svoboda je vnitrÏneÏ rozpornyÂ, je to protimluv (contradictio in adiecto).ª ) NeomezenaÂ svoboda neguje rovnost ve svobodeÏ. O svobodeÏ lze hovorÏit ve vztahu k jednotlivci, ale vztaÂhneme-li ji k relacõÂm mezi jednotlivci, nutneÏ se dostaÂvaÂme k otaÂzce rovnosti ve svobodeÏ, jezÏ je duÊlezÏiteÏjsÏõÂ nezÏ abstraktnõÂ pojem svobody jako takoveÂ. Teprve ve vztahu ke svobodaÂm ostatnõÂch dostaÂvaÂ svoboda individua svuÊj smysl. JizÏ Aristoteles kvalifikoval cÏloveÏka jako zoon politikon, teprve ve vztahu k ostatnõÂm se cÏloveÏk realizuje (nenõÂ-li Bohem nebo zvõÂrÏetem, jak prÏipomõÂnaÂ citovanyÂ klasik euroamerickeÂho mysÏlenõÂ). JedineÏ v interakcõÂch s ostatnõÂmi dostaÂvaÂ cÏloveÏk-zoon svuÊj smysl a sveÂ mõÂsto. Existence cÏloveÏka bez spolecÏnosti je sice mozÏnaÂ, ale nenõÂ to celyÂ cÏloveÏk, je jen individualitou prÏipravenou o svuÊj smysl a o svou podstatu, o podstatu sveÂ svobody. OsameÏlyÂ cÏloveÏk nepotrÏebuje zõÂskaÂvat svobodu, maÂ jõÂ prÏebytek, kteryÂ nemuÊzÏe realizovat a kteryÂ ho cÏinõÂ nesÏt'astnyÂm. LideÂ dajõÂ jisteÏ prÏednost ¹nesvobodeÏª spolecÏnosti ostatnõÂch prÏed svobodou samoty. Princip rovneÂ svobody je provedenõÂm spojenõÂ principu svobody jednotlivce a principu rovnosti. Rovnost je relacõÂ a svoboda hodnotou. Relace tu vznikaÂ jako rovnyÂ vztah dvou a võÂce svobod ruÊznyÂch individuõÂ. DaÂle je trÏeba tedy prÏijmout i tezi, zÏe svoboda je myslitelnaÂ pouze tam, kde platõÂ obecnaÂ pravidla a jejich nestrannaÂ aplikace vcÏetneÏ vynucenõÂ jejich dodrzÏovaÂnõÂ (vyÂznam slova represe majõÂcõÂ dnes jizÏ teÂmeÏrÏ pejorativnõÂ naÂdech). Svoboda kazÏdeÂho z naÂs je jakyÂmsi pomyslnyÂm prostorem, jehozÏ hranice jsou stabilnõÂ v prÏõÂmeÂ zaÂvislosti na uÂcÏinnosti teÏchto pravidel a funkcÏnosti vztahuÊ uvnitrÏ spolecÏnosti. ¹Princip spravedlnosti (podle J. Rawlse ± pozn. autora) vychaÂzõÂ z pozÏadavku, aby ve spolecÏnosti zalozÏeneÂ na praÂvu vsÏichni jejõÂ cÏlenoveÂ prÏijali 14¹pravidla hryª, aby stejneÏ jako vyuzÏõÂvajõÂ vyÂhody snaÂsÏeli i brÏemena, kteraÂ spolecÏenskeÂ souzÏitõÂ prÏinaÂsÏõÂ.ª ) Tyto normy naÂs ± ¹svobodneÂª v jisteÂm smeÏru omezujõÂ, ale zaÂrovenÏ i svobodu garantujõÂ. NeznamenaÂ to vsÏak, zÏe vyÂlucÏneÏ a jedineÏ trestnõÂ praÂvo je tõÂm povolanyÂm naÂstrojem k jejich garanci. VyÂznamnyÂ neÏmeckyÂ kriminolog Kaiser zaujal k otaÂzce omezeneÂ funkce trestu a trestnõÂho praÂva naÂsledujõÂcõÂ sta11

) Gerloch, A., Teorie praÂva ± 2. rozsÏõÂrÏeneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2001, s. 253. ) Boguszak, J., CÏapek, J., Gerloch, A., Teorie praÂva, Praha 2001, s. 179 a naÂsl.

12 13

) Knapp V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 16. ) Gerloch, A., Teorie praÂva ± 2. rozsÏõÂrÏeneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2001, s. 242.

14

19


novisko. ¹OdstrasÏujõÂcõÂ a generaÂlnõÂ prevence trestneÏpraÂvnõÂch norem, jakozÏ i trestneÏpraÂvnõÂ apely mõÂrÏÂõ do praÂzdna, jestlizÏe nebyly zprostrÏedkovaÂny nebo naucÏeny normy chovaÂnõÂ, jejichzÏ respektovaÂnõÂ trestnõÂ zaÂkon prÏepokla ÂdaÂ. TõÂm se rozumõÂ zaÂvislost praÂva na funkcÏnõÂ zdatnosti sociaÂlnõÂ sõÂteÏ neformaÂlnõÂ sociaÂlnõÂ 15 kontroly.ª ) V souvislosti s diskusõÂ o legitimiteÏ trestneÏpraÂvnõÂch naÂstrojuÊ urcÏenyÂch k ochraneÏ praÂv vyplyÂvajõÂcõÂch z raÂmce EvropskeÂ uÂmluvy o ochraneÏ lidskyÂch praÂv vyjaÂdrÏil EvropskyÂ soud pro lidskaÂ praÂva ve veÏci X. a Y. versus Holandsko neÏktereÂ principy, na zaÂkladeÏ kteryÂch je dle jeho naÂzoru staÂt povinen chraÂnit praÂva pomocõÂ kriminalizace urcÏityÂch jednaÂnõÂ. ¹Z UÂmluvy vyplyÂvaÂ pro staÂt nejen povinnost zdrzÏet se zaÂsahuÊ porusÏujõÂcõÂch chraÂneÏnaÂ praÂva, ale teÂzÏ pozitivnõÂ povinnost prÏijmout prÏimeÏrÏenaÂ opatrÏenõÂ k prÏedchaÂzenõÂ porusÏenõÂ praÂva nebo k uplatneÏnõÂ sankcõÂ za jizÏ nastaleÂ porusÏenõÂ. Tato pozitivnõÂ povinnost se netyÂkaÂ jen vztahu jednotlivce s orgaÂny verÏejneÂ moci, ale teÂzÏ vztahuÊ mezi jednotlivci navzaÂjem (tzv. horizontaÂlnõÂ uÂcÏinek UÂmluvy). VyÂbeÏr opatrÏenõÂ je veÏcõÂ uÂvahy (marge dÂappreÂciation) staÂtu, ale urcÏiteÂ skutky porusÏujõÂcõÂ urcÏitaÂ praÂva musõÂ byÂt stõÂhaÂny trestneÏ. ZaÂvisõÂ to na povaze porusÏeneÂho praÂva a na povaze porusÏenõÂ. DuÊlezÏiteÂ je tu teÂzÏ srovnaÂvacõÂ hledisko, tj. 16 prÏevazÏujõÂcõÂ praxe ostatnõÂch smluvnõÂch staÂtuÊ.ª ) S jistou daÂvkou zobecneÏnõÂ a zjednodusÏenõÂ lze vyslovit naÂzor, zÏe cesta ke zdravõÂ jednotlivce a celeÂ spolecÏnosti je jednou z cest ke svobodeÏ opravdoveÂ. SvobodeÏ nejen proklamovaneÂ postulaÂty ex constitutione. StojõÂ tedy v neÏkteryÂch ohledech opravdu jedinec proti staÂtu cÏi staÂt proti jedinci? ObeÏ tyto kategorie (jedinec; staÂt) je vhodneÂ v normativnõÂ oblasti nazvat kategoriemi hodnotovyÂmi a vzaÂjemneÏ provaÂzanyÂmi, nebot' v nejobecneÏjsÏõÂ rovineÏ rozhodneÏ nenõÂ mozÏneÂ uvazÏovat o obou z nich separaÂtneÏ. Tak jako je staÂt institucionalizovanyÂm spolecÏenstvõÂm jednotlivcuÊ na urcÏiteÂm uÂzemõÂ, nenõÂ na druhou stranu mozÏneÂ v soucÏasneÂ dobeÏ uvazÏovat o jednotlivci, kteryÂ by nepodleÂhal v urcÏiteÂm okamzÏiku moci neÏktereÂho ze soucÏasnyÂch staÂtuÊ splnÏujõÂcõÂho tzv. ¹staÂtnõÂª kriteÂria podle mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho. Ve sveÏtle vyÂsÏe uvedeneÂho je staÂt zcela jisteÏ urcÏitou hodnotovou kategoriõÂ. PrimaÂrnõÂm aspektem celeÂho probleÂmu abusu naÂvykovyÂch laÂtek, jak jizÏ bylo naznacÏeno vyÂsÏe, je zaÂjem celku (spolecÏnosti) na zachovaÂnõÂ urcÏiteÂho prostrÏedõÂ uvnitrÏ sebe sama, prostrÏedõÂ, ktereÂ bude moci odpovõÂdajõÂcõÂm zpuÊsobem võÂcemeÂneÏ zajisÏt'ovat kontinuitu v cÏase. MaÂ-li danaÂ spolecÏenskaÂ formace prÏezÏõÂt, musõÂ se postarat o zdraveÂ prostrÏedõÂ uvnitr17Ï sebe sama. JednaÂ se o zaÂkladnõÂ zaÂjem kazÏdeÂ spolecÏnosti ± zaÂjem na reprodukci zÏivota ve spolecÏnosti, ), se kteryÂm uÂzce souvisõÂ hodnota ochrany hodnot vlastnõÂch praÂveÏ jednotlivcuÊm. Anarchie jisteÏ nesveÏdcÏõÂ ochraneÏ individuaÂlnõÂch hodnot vcÏetneÏ svobody. StaÂt je18 tvorÏen jednotlivci a jeho vznik a existence je vyÂsledkem vuÊle jednotlivcuÊ (k tomu daÂle srovnej). ) Svoji organizaci staÂt zajisÏt'uje aplikacõÂ obecnyÂch norem obsahoveÏ vychaÂzejõÂcõÂch z vuÊle veÏtsÏiny jednotlivcuÊ. Ve vztahu k drogoveÂ problematice, tak jako ve vztahu ke kazÏdeÂ jineÂ obdobneÏ slozÏiteÂ multidisciplinaÂrnõÂ problematice, je vsÏak nezbytneÂ poznamenat, zÏe nenõÂ mozÏneÂ ocÏekaÂvat tvorbu veÏtsÏinoveÂ vuÊle, majõÂcõÂ svuÊj odraz v praÂvnõÂch normaÂch, zalozÏeneÂ cÏisteÏ na odbornyÂch zaÂkladech. Ne kazÏdyÂ jednotlivec je totizÏ odborneÏ erudovanyÂ v medicõÂneÏ cÏi praÂvu a nelze to ani ocÏekaÂvat. Z toho Ê duvodu tedy nenõÂ legitimnõÂ zpochybnÏovat samotnyÂ staÂt a tvrdit, zÏe existuje rozpor mezi zaÂjmy staÂtu a zaÂjmy jednotlivce. PrÏipust'me vsÏak mozÏnyÂ rozpor mezi cÏisteÏ individuaÂlnõÂm zaÂjmem konkreÂtnõÂho jednotlivce cÏi skupiny a zaÂjmem veÏtsÏiny spolecÏnosti obsazÏenyÂm v normativnõÂm textu a prÏipust'me i mozÏnyÂ rozpor mezi naÂzorem jednotlivce a naÂzorem odbornyÂch autorit na danou problematiku. Bez posledneÏ uvedeneÂho rozporu by ani nebylo mozÏno uvazÏovat o tolik potrÏebneÂm vyÂvoji v oblasti vyÂzkumu, kteryÂ je vlastnõÂ i drogoveÂ problematice. V tomto ohledu nelze povazÏovat praÂvnõÂ uÂpravu drogoveÂ problematiky za jev dokonanyÂ. Ve vztahu k cÏeskeÂmu praÂvnõÂmu raÂmci to platõÂ dvojnaÂsob. OdbornaÂ literatura k vyÂsÏe uvedeneÂmu vztahu jedince a staÂtu zaujõÂmaÂ naÂsledujõÂcõÂ naÂzor. ¹CÏloveÏk se rodõÂ ve spolecÏnosti, v nõÂzÏ existuje praÂvo, a v nõÂ i umõÂraÂ. V nõÂ prozÏõÂvaÂ celyÂ svuÊj individuaÂlnõÂ (ontogenetickyÂ) vyÂvoj. PraÂvo z cÏloveÏka deÏlaÂ obcÏana a tõÂm vlastneÏ rozdvojuje jeho osobnost.ª 15

) Kaiser, G., Kriminologie, Praha 2004.

16

) RepõÂk, B., EvropskaÂ uÂmluva o lidskyÂch praÂvech a trestnõÂ praÂvo, Praha 2002, s. 51.

17

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 29.

18

) HarvaÂnek, J., a kol., PraÂvnõÂ teorie, Brno 1995, s. 72 a naÂsl.

20


¹MluvõÂ-li se tedy o zaÂkladnõÂch praÂvech obcÏana a cÏloveÏka, poprÏ. o zaÂkladnõÂch praÂvech obcÏanskyÂch a lidskyÂch (anebo o zaÂkladnõÂch svobodaÂch obcÏana a cÏloveÏka, i to jsou nakonec praÂva), rozumeÏjõÂ se tõÂm v prvnõÂm prÏõÂpadeÏ praÂva, kteraÂ cÏloveÏk maÂ od staÂtu, kteraÂ mu staÂt poskytuje, kdezÏto v prÏÂõpadeÏ druheÂm praÂva, kteraÂ maÂ cÏloveÏk nezaÂvisle na jakeÂmkoli staÂtu, tj. v tomto smyslu jako praÂva prÏirozenaÂ. PrÏÂõkladem praÂva lidskeÂho je19 praÂvo na zÏivot (cÏl. 6 odst. 1 Listiny), prÏõÂkladem praÂva obcÏanskeÂho je praÂvo peticÏnõÂ (cÏl. 18 Listiny).ª ) Ve zkoumaneÂm prÏõÂpadeÏ ± prÏõÂpadeÏ zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog a problematiky s tõÂm nutneÏ souvisejõÂcõÂ (obchod, vyÂroba, propagace apod.) ± je mozÏneÂ prÏedmeÏtnyÂ vyÂklad oprÏõÂt o dveÏ zaÂkladnõÂ lidskaÂ praÂva obsazÏenaÂ v LPS. Ve vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ diferenciaci lze i tady veÂst urcÏitou hranici. PrvnõÂm praÂvem je zaÂkladnõÂ lidskeÂ praÂvo na zÏivot upraveneÂ v cÏl. 6 LPS zarÏazeneÂm v hlaveÏ druheÂ, oddõÂlu prvnõÂm nazvaneÂm ¹ZaÂkladnõÂ lidskaÂ praÂva a svobodyª. PraÂvnõÂ uÂprava tohoto praÂva doslovneÏ znõÂ: ¹KazÏdyÂ maÂ praÂvo na zÏivot. LidskyÂ zÏivot je hoden ochrany jizÏ prÏed narozenõÂm.ª DruhyÂm praÂvem je praÂvo upraveneÂ v cÏl. 31 zarÏazeneÂm v hlaveÏ IV. LPS nazvaneÂ ¹HospodaÂrÏskaÂ, sociaÂlnõÂ a kulturnõÂ praÂvaª. JednaÂ se o praÂvo na ochranu zdravõÂ, ktereÂ znõÂ naÂsledovneÏ: ¹KazÏdyÂ maÂ praÂvo na ochranu zdravõÂ. ObcÏaneÂ majõÂ na zaÂkladeÏ verÏejneÂho pojisÏteÏnõÂ praÂvo na bezplatnou zdravotnõÂ peÂcÏi a na zdravotnõÂ pomuÊcky za podmõÂnek, ktereÂ stanovõÂ zaÂkon.ª ReaÂlnyÂm faktem je skutecÏnost, zÏe rÏada drogoveÏ zaÂvislyÂch participuje na sociaÂlnõÂ sõÂti, jezÏ funguje na principu solidarity. SebeznicÏujõÂcõÂ tendence neÏkteryÂch jedincuÊ se odraÂzÏõÂ v nemalyÂch vyÂdajõÂch verÏejnyÂch rozpocÏtuÊ a tato skutecÏnost muÊzÏe byÂt i legitimnõÂm duÊvodem pro zaÂkaz urcÏiteÂho naklaÂdaÂnõÂ s laÂtkami posÏkozujõÂcõÂmi lidskeÂ zdravõÂ. ¹ParalelneÏ se uzÏõÂvaÂnõÂ drog negativneÏ odraÂzÏõÂ v ekonomice a sociaÂlnõÂ sfeÂrÏe,20 nebot' se zvysÏujõÂ vyÂdaje na terapeutiku zaÂvislyÂch osob, na zdravotnõÂ a duÊchodoveÂ zabezpecÏenõÂ apod.ª ) VeÏc vsÏak nenõÂ jednoduchaÂ. Nejen zneuzÏõÂvaÂnõÂ regulovanyÂch drog je nezÏaÂdoucõÂ. StejneÏ nezÏaÂdoucõÂ je i uzÏõÂvaÂnõÂ legaÂlneÏ dostupnyÂch (alkohol, tabaÂk) a neprÏõÂznivyÂ dopad maÂ celaÂ rÏada zÏivotnõÂch naÂvykuÊ (nedostatek pohybu, pozÏõÂvaÂnõÂ tucÏnyÂch potravin apod.). SankcionovaÂni by teoreticky mohli byÂt vsÏichni, kterÏõÂ stojõÂ vlastnõÂm zavineÏnõÂm spolecÏnost penõÂze, jezÏ by mohla vynalozÏit jinde. StanovenõÂ hranice je velmi obtõÂzÏneÂ a odvõÂjõÂ se od celospolecÏenskeÂho konsensu. V soucÏasnosti je zakaÂzaÂno manipulovat s drogami, vyjma zaÂkonem vymezenyÂch a povolenyÂch prÏõÂpaduÊ. V neÏkteryÂch zemõÂch je dokonce trestneÂ i jejich samotneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ. Ve vztahu k vyÂsÏe uvedenyÂm prÏedmeÏtuÊm zneuzÏõÂvaÂnõÂ je tedy vzÏdy nutneÂ pecÏliveÏ vaÂzÏit jejich potenciaÂlnõÂ rizika. HranicÏnõÂm kriteÂriem se jevõÂ spõÂsÏe potenciaÂlnõÂ riziko pro okolõÂ plynoucõÂ z existence cÏi vlivu takoveÂho produktu na jednaÂnõÂ uzÏivatele a nikoli pouze potenciaÂlnõÂ rizika pro samotneÂho jedince ± uzÏivatele, i kdyzÏ ani ta nelze vzhledem k vyÂsÏe uvedeneÂmu podcenÏovat cÏi na neÏ nebrat zrÏetel. MajõÂ totizÏ rovneÏzÏ i urcÏityÂ vliv na okolõÂ, byt' ¹jenª prostrÏednictvõÂm sociaÂlnõÂho systeÂmu. Nakolik je vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ praÂvo na ochranu zdravõÂ takeÂ povinnostõÂ sveÂ individuaÂlnõÂ zdravõÂ chraÂnit, nelze jednoznacÏneÏ rozhodnout. PraÂvo na ochranu zdravõÂ, jezÏ se vztahuje na kazÏdou fyzickou osobu, je uÂzce spjato s praÂvem na zÏivot (cÏl. 6 odst. 1 LPS). Vzhledem k tomu, zÏe vsÏak praÂvo na zÏivot nenõÂ v praÂvnõÂm rÏaÂdu CÏeskeÂ republiky pojato soucÏasneÏ jako povinnost zÏõÂt (pokus sebevrazÏdy nenõÂ trestnyÂm cÏinem na rozdõÂl od uÂcÏasti na takoveÂm jednaÂnõÂ), je otaÂzkou, nakolik staÂt muÊzÏe sankcõÂ postihovat jedince, kteryÂ se chovaÂ destruktivneÏ vuÊcÏi sveÂmu zdravõÂ, uvaÂzÏõÂme-li, zÏe neÏkteraÂ zdravõÂ posÏkozujõÂcõÂ jednaÂnõÂ vuÊcÏi sobeÏ sameÂmu povedou s velkou pravdeÏpodobnostõÂ ke smrti cÏi alesponÏ k dozÏivotnõÂmu zdravotnõÂmu posÏkozenõÂ. Jde o periodicky se opakujõÂcõÂ praktiky, jezÏ lze v extreÂmnõÂch prÏõÂpadech oznacÏit za sebevrazÏdu na pokracÏovaÂnõÂ, acÏkoliv jedinec nemusõÂ mõÂt v uÂmyslu svuÊj zÏivot ukoncÏit, ale naopak jej ucÏinit snesitelneÏjsÏõÂm. Koncepce praÂva na ochranu zdravõÂ u naÂs vychaÂzõÂ z pojetõÂ, zÏe svobodnyÂ a prÏõÂcÏetnyÂ cÏloveÏk (cÏl. 1 LPS) je ve sveÂm jednaÂnõÂ odpoveÏdnyÂ za to, jak zachaÂzõÂ se svyÂm zdravõÂm, stejneÏ jako je odpoveÏdnyÂ za jinaÂ svoje jednaÂnõÂ. Je vsÏak filozofickou otaÂzkou, zda je lidskaÂ vuÊle svobodnaÂ. Podle neÏkteryÂch naÂzoruÊ je jednaÂnõÂ cÏloveÏka determinovaÂno, i kdyzÏ tak slozÏiteÏ a variabilneÏ, zÏe je vzhledem k nasÏim znalostem lidskeÂ psychiky a veÏdomõÂ cÏasto obtõÂzÏneÂ prÏedvõÂdat, jak se cÏloveÏk zachovaÂ. Nebude-li vsÏak mozÏneÂ k chovaÂnõÂ cÏloveÏka prÏicÏõÂtat prvek svobodneÂ vuÊle, nenõÂ mozÏneÂ ani cÏloveÏka 19

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 13 a naÂsl. ) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 48.

20

21


sankcionovat za porusÏenõÂ pravidel. TõÂm paÂdem by nebylo vlastneÏ ani nutneÂ stanovovat jakaÂkoliv pravidla. Pokud by vsÏak byl prÏijat tento princip, bylo by jisteÏ nutneÂ charakterizovat stav spolecÏnosti jako stav sociaÂlnõÂ anomie. JinaÂ je otaÂzka jednaÂnõÂ, jõÂmzÏ sice jednotlivec posÏkozuje zdravõÂ svoje, ale soucÏasneÏ vystavuje riziku uÂjmy jineÂ. Jde naprÏõÂklad o prÏõÂpady agresivity individua pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky cÏi prÏõÂpady, kdy vykonaÂvaÂ cÏinnost, prÏi ktereÂ muÊzÏe s ohledem na negativnõÂ dopad naÂvykoveÂ laÂtky na sveÂ rozpoznaÂvacõÂ schopnosti ohrozit jineÂ (naprÏ. rÏõÂzenõÂ motoroveÂho vozidla). V tomto ohledu je mozÏneÂ najõÂt urcÏitou oporu v obecneÏ prÏijõÂmanyÂch filozofickyÂch vyÂchodiscõÂch naprÏ. daÂle uvedenyÂch. 21 PrimaÂrnõÂm postulaÂtem teorie spravedlnosti Johna Rawlse ) (jehozÏ klasickaÂ teorie je koncipovaÂna s ohledem na hodnoty demokracie a praÂvnõÂho staÂtu) je rovnost ve svobodeÏ. Tam, kde zacÏõÂnaÂ stejnaÂ svoboda druheÂho, koncÏõÂ svoboda prvnõÂho. VybocÏõÂ-li svobodneÏ jednajõÂcõÂ jedinec z tohoto raÂmce a v raÂmci sveÂ dispozicÏnõÂ svobody takovyÂm jednaÂnõÂm ohrozõÂ cÏi posÏkodõÂ duÊlezÏitou hodnotu jineÂho (zÏivot, zdravõÂ cÏi majetek), neguje onu rovnost ve svobodeÏ, cozÏ je stav z hlediska Rawlsova postulaÂtu nespravedlivyÂ. To takeÂ cÏinõÂ legitimnõÂm sankcionovat takovaÂ jednaÂnõÂ. Obdobnou charakteristiku lze najõÂt u mnoha autoruÊ. ¹Svobodou zde rozumõÂme sfeÂru zbavenou donucenõÂ. Svobodu a rovnost svobod lze zajistit pouze pomocõÂ praÂva a zaÂkonnosti. Svobody jednotlivce prÏitom nemohou byÂt garantovaÂny bez jakyÂchkoli omezenõÂ uzÏ i proto, zÏe neomezenaÂ svoboda jednoho 22by nutneÏ znamenala anulovaÂnõÂ nebo omezenõÂ svobody druhyÂch, a tedy anulovaÂnõÂ rovnosti svobody.ª ) Profesor Knapp dodaÂvaÂ: ¹Svoboda jedince je omezena nejen svobodou, tj. koneckoncuÊ zaÂjmem jineÂho jedince, ale nezbytneÏ i zaÂjmem obecnyÂm. Z toho pak vyplyÂvaÂ, zÏe svoboda cÏloveÏka je omezena Ï zaÂjem obecnyÂ. TõÂm je daÂno to, zÏe uÂkolem i praÂvnõÂ normou, kteraÂ chraÂnõÂ zaÂjem jineÂho jedince a vzÏdy teÂz 23 praÂva je chraÂnit svobodu cÏloveÏka a zaÂrovenÏ omezovat ji.ª ) FrancouzskaÂ Deklarace praÂv cÏloveÏka a obcÏana ze dne 26. srpna 1789, jezÏ je povazÏovaÂna za zaÂklad verÏejnopraÂvnõÂ tradice uÂpravy lidskyÂch praÂv v evropskeÂm prostoru k tomuto uvaÂdõÂ: ¹Svoboda spocÏõÂvaÂ v mozÏnosti konat vsÏe, co nesÏkodõÂ jineÂmu: vyÂkon prÏirozenyÂch praÂv kazÏdeÂho cÏloveÏka maÂ tedy jen ty meze, ktere Â zajisÏt'ujõÂ jinyÂm cÏlenuÊm spolecÏnosti uzÏõÂvaÂnõÂ tyÂchzÏ praÂv. Tyto meze mohou byÂt 24 urcÏeny jen zaÂkonem.ª ) DalsÏõÂm aspektem vztahu jednotlivce a celku s ohledem na problematiku abusu drog je fakt, zÏe jedinec soustavneÏ posÏkozujõÂcõÂ sveÂ zdravõÂ, s ohledem na vyÂsÏe popsaneÂ a uÂstavneÏ zarucÏeneÂ praÂvo na ochranu zdravõÂ (jezÏ je dle cÏl. 1 LPS zarucÏeno vsÏem rovneÏ), maÂ takto praÂvneÏ zarucÏenu jistotu, zÏe o neÏj bude postaraÂno v situaci, kdy jizÏ saÂm nebude schopen svou zÏivotnõÂ situaci zvlaÂdat. PraÂvo obcÏanuÊ na bezplatnou zdravotnõÂ peÂcÏi je zalozÏeno na zaÂkladeÏ systeÂmu verÏejneÂho pojisÏteÏnõÂ (cÏl. 31 LPS, veÏta druhaÂ), prÏicÏemzÏ financÏnõÂ zdroje k jeho realizaci staÂt zõÂskaÂvaÂ prostrÏednictvõÂm odvoduÊ ze ziskuÊ osob za uzÏitõÂ solidaÂrnõÂho principu prÏi prÏerozdeÏlovaÂnõÂ takto zõÂskanyÂch prostrÏedkuÊ. PrÏi nejteÏzÏsÏõÂch prÏõÂpadech zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek se toxikoman zpravidla na zõÂskaÂvaÂnõÂ zdrojuÊ ve spolecÏnosti nepodõÂlõÂ, ale cÏasto vyuzÏõÂvaÂ servis z takovyÂch zdrojuÊ pochaÂzejõÂcõÂ. Je tedy otaÂzkou, do jakeÂ mõÂry muÊzÏe kazÏdyÂ z naÂs posÏkozovat sveÂ zdravõÂ, je-li naÂslednaÂ peÂcÏe nutnaÂ prÏi takoveÂm posÏkozenõÂ hrazena zejmeÂna teÏmi, kterÏõÂ se takto destruktivneÏ vuÊcÏi sveÂmu zdravõÂ nechovajõÂ. S RawlsovyÂm principem rovneÂ svobody tu jizÏ nevystacÏõÂme. OtaÂzka sankcionovatelnosti jednaÂnõÂ, jehozÏ se veÏtsÏina s ruÊznou mõÂrou intenzity na sobeÏ dopousÏtõÂ, protozÏe teÂmeÏrÏ vsÏichni si nicÏõÂ zdravõÂ neÏcÏõÂm, co nenõÂ pro hodnotnyÂ zÏivot nezbytneÏ nutneÂ, bude otaÂzkou, jakou mõÂru intenzity takoveÂ ¹sebedestrukceª bude moci staÂt prÏi zachovaÂnõÂ jisteÂ proporcionality jednaÂnõÂ a sankce postihovat skrze svuÊj mocensko-institucionaÂlnõÂ aparaÂt. Tuto mõÂru intenzity muÊzÏe dostatecÏneÏ urcÏityÂmi formulacemi stanovit pouze praÂvnõÂ norma. OtaÂzka trestnosti jednaÂnõÂ spojeneÂho s naklaÂdaÂnõÂm s naÂvykovyÂmi laÂtkami implikuje celou rÏadu probleÂmuÊ at' uzÏ praÂvnõÂch cÏi veskrze eticko-moraÂlnõÂch, prÏicÏemzÏ veÂst jednoznacÏnou deÏlõÂcõÂ cÏaÂru mezi obeÏma okruhy nelze z duÊvodu podmõÂneÏnosti praÂva jako staÂtem petrifikovaneÂho normativnõÂho systeÂmu (nebo 21

) Rawls, J., Teorie spravedlnosti, Praha 1995. ) Boguszak, J., CÏapek, J., Gerloch, A., Teorie praÂva, Praha 2001, s. 180 a naÂsl.

22 23

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 16. ) Boguszak, J., CÏapek, J., Gerloch, A., Teorie praÂva, Praha 2001, s. 200.

24

22


jeho cÏaÂsti) a normativnõÂch systeÂmuÊ ve spolecÏnosti spontaÂnneÏ reglementujõÂcõÂch lidskeÂ chovaÂnõÂ a nespojenyÂch se sankcõÂ staÂtnõÂho donucenõÂ (etika, moraÂlka a spravedlnost), cÏasto vsÏak spojenyÂch se sankcõÂ spolecÏenskeÂho odsouzenõÂ, ktereÂ je zpuÊsobileÂ byÂt v mnoha ohledech intervencõÂ citelneÏjsÏõÂ. MaÂ-li staÂt povinnost chraÂnit zdravõÂ jednotlivcuÊ (jezÏ je rubem tohoto praÂva naÂlezÏejõÂcõÂho kazÏdeÂ fyzickeÂ osobeÏ), muÊzÏe jisteÏ a legitimneÏ trestat urcÏitaÂ jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂ s posÏkozovaÂnõÂm zdravõÂ, byt' je jednotlivec provaÂdõÂ k vlastnõÂ uÂjmeÏ a ne k uÂjmeÏ jinyÂch. Tento princip takto obecneÏ vyjaÂdrÏenyÂ lze povazÏovat za etickyÂ. ZaÂsahy do sfeÂry individuaÂlnõÂ svobody majõÂ i zde svou neprÏekrocÏitelnou hranici. Tato hranice je ovsÏem velmi teÏzÏko stanovitelnaÂ. KorelaÂtem tu musõÂ byÂt opeÏt celospolecÏenskyÂ konsensus. Je rovneÏzÏ slozÏiteÂ, ne-li nemozÏneÂ prÏinutit k leÂcÏbeÏ toxikomana, kteryÂ se leÂcÏit nechce. ProgramoveÂ izolovaÂnõÂ takto postizÏenyÂch (nemocnyÂch) jedincuÊ a jejich nucenaÂ abstinence na naÂklady staÂtu jisteÏ nenõÂ vhodnyÂm rÏesÏenõÂm z hlediska dosazÏenõÂ cõÂluÊ drogoveÂ politiky a i z hledisek ekonomickyÂch, acÏkoliv i zde by se nasÏli zastaÂnci argumentujõÂcõÂ tõÂm, zÏe totaÂlnõÂ izolacõÂ toxikomanuÊ by se zamezilo sÏõÂrÏenõÂ drog mezi tu cÏaÂst populace, kteraÂ na nich nenõÂ zaÂvislaÂ nebo kteraÂ se s drogami vuÊbec nesetkala. V praÂvu jedince k zachaÂzenõÂ se svojõÂ fyzickou integritou je trÏeba rozlisÏovat dveÏ roviny. Rovinu abstraktnõÂ a rovinu reaÂlnou. Z pohledu abstraktneÏ-prÏirozeneÂho maÂ jisteÏ kazÏdyÂ jedinec praÂvo rozhodovat o sveÂm zdravõÂ a zÏivoteÏ, saÂm o sobeÏ. Je odpoveÏdnyÂ za teÏzÏkosti, ktereÂ prÏõÂpadneÏ prozÏõÂvaÂ, nebot' opraÂvneÏnaÂ a odpoveÏdnaÂ-povinnaÂ je tataÂzÏ osoba. OvsÏem z reaÂlneÂho hlediska, vyjadrÏujõÂcõÂho podobu soucÏasneÂ spolecÏnosti (zvlaÂsÏteÏ v EvropeÏ, vybudovaneÂ na krÏest'anskyÂch hodnotaÂch), koresponduje praÂvo sebe sama veÏdomeÏ a uÂmyslneÏ posÏkodit s povinnostõÂ a odpoveÏdnostõÂ vuÊcÏi spolecÏnosti a jejõÂmu sÏirokeÂmu sociaÂlnõÂmu systeÂmu. K jeho zhroucenõÂ by velmi brzo dosÏlo, kdyby byl opravdu kazÏdyÂ ¹svobodnyÂª a neprÏispõÂval, ale pouze vyuzÏõÂval jeho servis. Je vsÏak nutneÂ vzÏdy a pravidelneÏ vyslovovat urcÏiteÂ pochybnosti o tom, zda praÂveÏ trestnõÂ praÂvo je vzÏdy efektivnõÂm systeÂmem k ochraneÏ sÏteÏdreÂho sociaÂlnõÂho systeÂmu. V teÂto souvislosti je vsÏak nutneÂ prÏõÂmo na tomto mõÂsteÏ opeÏt zduÊraznit, zÏe staÂvajõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky je rÏazena v raÂmci trestneÂ cÏinnosti obecneÏ nebezpecÏneÂ a trestneÂ cÏiny tam rÏazeneÂ jsou trestnyÂmi cÏiny ohrozÏovacõÂmi. Z teÂto jejich povahy vyplyÂvaÂ preventivnõÂ charakter veÏtsÏiny takovyÂch skutkovyÂch podstat a kriminalizace jednaÂnõÂ jizÏ v podstateÏ ve faÂzi ¹prÏõÂpravneÂª, nemajõÂcõÂ za naÂsledek konkreÂtnõÂ hmatatelnou sÏkodu, ale ¹pouzeª vznik reaÂlneÂho rizika. Rizika nejen pro samotneÂho takto jednajõÂcõÂho jedince, ale zejmeÂna reaÂlneÂho rizika pro jeho okolõÂ cÏi spolecÏnost jako celek. Ïnost, zÏe existuje neÏco, co saÂm nazyÂvaÂ postulaÂtem spolecÏensky Profesor Knapp poukazuje na skutec 25 nezbytneÂho omezenõÂ svobody jedince ). Z tohoto postulaÂtu vyplyÂvaÂ, zÏe omezenõÂ svobody je v zaÂsadeÏ dvojõÂ: kauzaÂlnõÂ a spolecÏenskeÂ. To kauzaÂlnõÂ je objektivnõÂ, je daÂno nezaÂvisle na lidskeÂ vuÊli a je mimo dosah puÊsobnosti praÂva. SociaÂlnõÂ (spolecÏenskeÂ) omezenõÂ individuaÂlnõÂ svobody je naproti tomu subjektivnõÂ. Jeho mõÂra a zpuÊsob zaÂlezÏõÂ na lidskeÂ /spolecÏenskeÂ/ vuÊli, je vyÂsledkem kolize zaÂjmuÊ a jejich spolecÏenskeÂho hodnocenõÂ. Na rozdõÂl od omezenõÂ kauzaÂlnõÂho, ktereÂ je, jak uvedeno vyÂsÏe, daÂno objektivneÏ nezaÂvisle na lidskeÂ vuÊli, je trÏeba u omezenõÂ sociaÂlnõÂho vzÏdy hledat odpovõÂdajõÂcõÂ mõÂru, kteraÂ se snaÂsÏõÂ se svobodou jedince, kteraÂ tedy v antinomii svobody vytvaÂrÏõÂ vyrovnanyÂ stav ± homeostaÂzi. 26 Gerloch ) vypocÏõÂtaÂvaÂ mimopraÂvnõÂ okolnosti omezujõÂcõÂ sfeÂru svobody naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem: biologickeÂ a fyzikaÂlnõÂ zaÂkonnosti, sociaÂlnõÂ podmõÂnky lidskeÂ existence, jednou ucÏineÏneÂ rozhodnutõÂ omezujõÂcõÂ cÏloveÏka v jeho budoucõÂ cÏinnosti. V teÂto souvislosti se jevõÂ jako vhodnaÂ pro oblast drogoveÂ problematiky naÂsledujõÂcõÂ citace: ¹VychaÂzejõÂce z toho povazÏujeme za rovnovaÂzÏneÂ takoveÂ omezenõÂ svobody jedince, k neÏmuzÏ dojde tehdy, jestlizÏe, prÏedevsÏõÂm, rozpor mezi spolecÏenskyÂm zaÂjmem na ochraneÏ svobody jedince a jinyÂm spolecÏenskyÂm zaÂjmem nenõÂ v daneÂ historickeÂ situaci mozÏno rÏesÏit jinak nezÏ praÂveÏ omezenõÂm svobody jedince, a daÂle, jestlizÏe spolecÏenskaÂ uÂjma, kteraÂ by hrozila, kdyby svoboda jedince nebyla omezena, by byla veÏtsÏõÂ nezÏ 27 spolecÏenskaÂ uÂjma, kteraÂ by vznikla omezenõÂm svobody jedince.ª ) 25

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 17. ) Gerloch, A., Teorie praÂva ± 2. rozsÏõÂrÏeneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2001, s. 249.

26 27

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha, 1995, s. 17.

23


V souvislosti s tõÂmto tvrzenõÂm se jevõÂ vhodneÂ polozÏit otaÂzku. Je omezenõÂ jednotlivce v oblasti nepovoleneÂho ± neodborneÂho naklaÂdaÂnõÂ (naprÏ. vyÂroba, peÏstovaÂnõÂ, prÏechovaÂvaÂnõÂ, obchod) s regulovanyÂmi laÂtkami, (teÂzÏ i jedy, zbraneÏmi, vyÂbusÏninami cÏi radioaktivnõÂm materiaÂlem) vyvaÂzÏeno minimalizacõÂ rizik vzniku spolecÏenskeÂ uÂjmy? Dle naÂzoru autora znõÂ odpoveÏd' ± rozhodneÏ ano. VzÏdy je vsÏak nezbytneÂ hledat vyvaÂzÏeneÂ legislativnõÂ rÏesÏenõÂ. To znamenaÂ vyÂsÏe zmõÂneÏnou ¹homeostaÂzuª. Tato rovnovaÂha vsÏak muÊzÏe byÂt cÏisteÏ formaÂlnõÂ. UrcÏiteÂ jednaÂnõÂ muÊzÏe byÂt sice praÂvneÏ zakaÂzaÂno (tj. muÊzÏe byÂt protipraÂvnõÂ), ale to jesÏteÏ neznamenaÂ, zÏe zaÂkaz bude jedincem respektovaÂn. Kdyby totizÏ lideÂ dodrzÏovali praÂvnõÂ normy dobrovolneÏ, nemusely by tyto normy mõÂt vuÊbec povahu norem praÂvnõÂch a spolecÏnost by co do reglementace vystacÏila s normami moraÂlnõÂmi. PorusÏovaÂnõÂ pravidel je nutneÂ sankcionovat, jinak nelze o zÏaÂdneÂ minimalizaci rizik hovorÏit. Toto sankcionovaÂnõÂ musõÂ byÂt duÊsledneÂ a efektivnõÂ. V oboru kriminologie je totizÏ jizÏ dlouhodobeÏ prÏijõÂmaÂno pravidlo, zÏe rychlaÂ a uÂcÏinnaÂ vymahatelnost praÂva je lepsÏõÂ zaÂrukou prevence nezÏ vysokeÂ tresty. LidskeÂ teÏlo (fyzickaÂ integrita jednotlivce) nenõÂ pouhyÂm prÏedmeÏtem ani pouhou fyzickou jednotkou existujõÂcõÂ mimo spolecÏnost. Relace mezi hodnotou jednotlivce (pracovnõÂ, sociaÂlnõÂ i kulturnõÂ), kteraÂ v duÊsledku extreÂmnõÂho abusu klesaÂ, a zaÂjmem celku (obecnou vuÊlõÂ) na zdravõÂ jednotlivcuÊ jisteÏ z etickeÂho hlediska dovoluje tresty za jednaÂnõÂ s abusem souvisejõÂcõÂ. Sporu nenõÂ o tom, zda trestat tam, kde jsou ohrozÏeny cÏi posÏkozeny jineÂ osoby nezÏ pachatel vlastnõÂho jednaÂnõÂ, ani o tom, zÏe urcÏitaÂ jednaÂnõÂ, jezÏ majõÂ dopad pouze na toho, kdo tato jednaÂnõÂ cÏinõÂ, majõÂ byÂt postihovaÂna. Meritum probleÂmu imanentnõÂho otaÂzce, kam azÏ muÊzÏe trestneÏpraÂvnõÂ politika staÂtu zajõÂt (tedy jakaÂ zavineÏnaÂ jednaÂnõÂ mohou byÂt antecedentem sankce, poprÏõÂpadeÏ obecneÂ praÂvnõÂ reglementace vuÊbec), lezÏõÂ v konfliktu mezi zaÂjmem celku (spolecÏnosti) a svobodou individua (lidskeÂho jedince svobodneÏ a volneÏ jednajõÂcõÂho v tomto sveÏteÏ). TrestnõÂ praÂvo, jakozÏto ultima ratio ochrany spolecÏenskyÂch hodnot prÏed kriminalitou a naopak ochrany obcÏana prÏed samotnyÂm trestnõÂm praÂvem (Lewish), se tu zcela dostaÂvaÂ na argumentacÏneÏ tenkyÂ led. Jen velmi nesnadno lze totizÏ dospeÏt k rÏesÏenõÂ, jezÏ by reflektovalo konsensus, poprÏõÂpadeÏ naÂzorovyÂ kompromis mezi teÏmi, kdo preferujõÂ zaÂjem spolecÏnosti na zdravõÂ jednotlivcuÊ a jejich ability k cÏinnostem, ktereÂ spoluvytvaÂrÏejõÂ zdravou dynamiku spolecÏnosti a zajisÏt'ujõÂ tvorbu jejõÂch hodnot, a teÏmi, kterÏõÂ preferujõÂ individuaÂlnõÂ svobodu jednotlivce v zachaÂzenõÂ s jeho psychosomatickou integritou a oznacÏujõÂ ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch za symptomy nebezpecÏneÂho praÂvnõÂho moralismu. KonkreÂtnõÂ praÂvo lze teÂzÏ chaÂpat jako dõÂlcÏõÂ projev svobody reglementovanyÂ praÂvnõÂm rÏaÂdem. Tato svoboda potom nenõÂ nicÏõÂm jinyÂm nezÏ mnozÏinou rozlicÏnyÂch mozÏnyÂch jednaÂnõÂ, kteraÂ maÂ anebo nemaÂ svobodnyÂ jedinec praÂvo uskutecÏnÏovat pod ochranou vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho praÂvnõÂho rÏaÂdu. Tento praÂvnõÂ rÏaÂd nenõÂ samozrÏejmeÏ hodnotoveÏ neutraÂlnõÂ. Mezi nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂ hodnoty patrÏõÂ i ochrana tvuÊrce samotneÂho ± spolecÏnosti tvorÏeneÂ jednotlivci, nazyÂvaneÂ po splneÏnõÂ dalsÏõÂch definicÏnõÂch znakuÊ z hlediska staÂtoveÏdy staÂtem. VyÂsÏe zmõÂneÏneÂ praÂvo nenõÂ jednosmeÏrnou zaÂlezÏitostõÂ. PraÂvo je spojeno vzÏdy i s urcÏitou povinnostõÂ. Tak jako je staÂt povinen chraÂnit svobodu jednotlivce, je i jedinec povinen dodrzÏovat normy, s jejichzÏ dodrzÏovaÂnõÂm stojõÂ a padaÂ garance svobody. NaprÏõÂklad G. Jellinek rozlisÏil postavenõÂ cÏloveÏka ve vztahu ke staÂtu na status negativus, jõÂmzÏ rozumeÏl Â ani staÂt nesmõÂ zasahovat, a status sfeÂru chovaÂnõÂ cÏloveÏka chraÂneÏnou i proti staÂtu, tj. takovou, do ktere 28 positivus, jõÂmzÏ rozumeÏl jednotlivaÂ opraÂvneÏnõÂ cÏloveÏka proti staÂtu. ) VyvstaÂvajõÂ ovsÏem probleÂmy dalsÏõÂ. JakaÂ sebeposÏkozujõÂcõÂ jednaÂnõÂ tedy majõÂ byÂt postavena mimo zaÂkon? V souvislosti s abusem naÂvykovyÂch laÂtek je prvorÏadou otaÂzkou, zda trestat samotneÂ jejich uzÏõÂvaÂnõÂ. V rÏadeÏ evropskyÂch staÂtuÊ je takovaÂ praxe odmõÂtnuta, naopak ve SpojenyÂch staÂtech bylo za Reaganovy vlaÂdy v 80. letech samotneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ prohlaÂsÏeno za neprÏõÂtele cÏõÂslo jedna, cozÏ vedlo naprÏ. k testovaÂnõÂ mocÏi u neÏkteryÂch skupin staÂtnõÂch zameÏstnancuÊ. VelkyÂm politickyÂm teÂmatem v CÏeskeÂ republice v druheÂ polovineÏ 90. let bylo znovuzavedenõÂ trestnosti drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. Politizace a medializace tohoto teÂmatu v mnoha prÏõÂpadech vedla azÏ k dezinformovanosti sÏirsÏõÂ verÏejnosti.

28

) Jellinek, G., System der subjektiven oÈffentlichen Rechte, s. 94 an.

24


4.3 Drogy jako politikum Z celeÂho probleÂmu souvisejõÂcõÂho s drogami se v CÏeskeÂ republice pochopitelneÏ stalo politikum, jak to lze jisteÏ ocÏekaÂvat u vsÏech teÂmat, kteraÂ jitrÏõÂ lidskeÂ emoce (strach cÏi smysl pro spravedlnost) a kteraÂ rozdeÏlujõÂ spolecÏnost v preferencõÂch mezi neÏkolik teÏzÏko slucÏitelnyÂch postojuÊ. RovneÏzÏ absence konkreÂtnõÂ obeÏti cÏi konkurence obeÏti a pachatele v jedneÂ osobeÏ u veÏtsÏiny deliktuÊ spojenyÂch se zneuzÏõÂvaÂnõÂm naÂvykovyÂch laÂtek smeÏrÏuje k mnohem mensÏõÂmu ztotozÏneÏnõÂ se s existujõÂcõÂm stavem. NaÂzor, zÏe politizace celeÂho probleÂmu je nezÏaÂdoucõÂm jevem a zÏe je leÂpe prÏenechat rÏesÏenõÂ teÂto problematiky vyÂhradneÏ odbornõÂkuÊm, je v situaci, kdy se ani erudovanõÂ experti nemohou dohodnout, nutno cÏaÂstecÏneÏ odmõÂtnout. UÂkolem odbornõÂkuÊ presentujõÂcõÂch zaÂveÏry svyÂch veÏdnõÂch oboruÊ je totizÏ prÏipravit komplexnõÂ a objektivnõÂ fakta praÂveÏ pro tato veÏtsÏinovaÂ politickaÂ rozhodnutõÂ. ¹SlozÏitaÂ sociaÂlnõÂ stratifikace soudobeÂ spolecÏnosti determinuje diferenciaci skupinoveÂho praÂvnõÂho veÏ29 domõÂ, zejmeÂna ve vazbeÏ na rozdõÂlneÂ sociaÂlnõÂ potrÏeby, hodnoty a zaÂjmy.ª ) Politizace celeÂ otaÂzky je zcela zaÂkonityÂm jevem v demokratickeÂ spolecÏnosti, kteraÂ hodlaÂ kontroverznõÂ teÂmata tyÂkajõÂcõÂ se naÂs vsÏech a prÏedevsÏõÂm budoucõÂ generace rÏesÏit na verÏejneÂm foÂru prÏi dobreÂ informovanosti verÏejnosti o vsÏech aspektech probleÂmu. V tomto ohledu je vsÏak co zlepsÏovat. NevyvaÂzÏeneÂ azÏ zkreslujõÂcõÂ informace podaÂvaneÂ rozlicÏnyÂmi autoritami v konecÏneÂm duÊsledku puÊsobõÂ spõÂsÏe dezinformacÏnõÂm dojmem. Drogy jsou kontroverznõÂm a navõÂc i ¹laÂkavyÂmª teÂmatem. ZjevneÂ nepravdy spocÏõÂvajõÂcõÂ v prÏekrucovaÂnõÂ neÏkteryÂch faktuÊ (naprÏ. velmi zjednodusÏujõÂcõÂ diferenciace drog na meÏkkeÂ a tvrdeÂ bez dalsÏõÂho) nejsou zejmeÂna vuÊcÏi mladyÂm lidem vhodnou praxõÂ, protozÏe zjistõÂ-li mladyÂ cÏloveÏk nepravdivost pausÏaÂlnõÂho prÏõÂstupu k drogaÂm, je ve veÏtsÏõÂm nebezpecÏõÂ nezÏ adekvaÂtneÏ poucÏenyÂ jedinec, kteryÂ maximaÂlneÏ neÏkolikraÂt v zÏivoteÏ okusõÂ marihuanovou cigaretu se znalostõÂ souvislostõÂ a prÏõÂpadnyÂch rizik. Je-li jednou ze zaÂkladnõÂch charakteristik svobodneÂ spolecÏnosti zaÂvislost vlaÂdnoucõÂch struktur na verÏejneÂm mõÂneÏnõÂ, nelze danyÂ probleÂm vypreparovat a sveÏrÏit jeho rÏesÏenõÂ pouze vzdeÏlaneÂ eliteÏ, zejmeÂna kdyzÏ ani tato nemaÂ koncepcÏneÏ jednotnyÂ postoj. V CÏeskeÂ republice je dlouhodobeÏ viditelnyÂ rozpor mezi pojetõÂm juristickyÂm a pojetõÂm sociologicko-psychologickyÂm, cÏi prÏesneÏji mezi neÏkteryÂmi reprezentanty teÏchto veÏdnõÂch disciplõÂn. NezÏaÂdoucõÂm jevuÊm, jako je populismus cÏi demagogie, nelze nikdy zcela ve svobodneÂ spolecÏnosti uznaÂvajõÂcõÂ svobodu slova a svobodnou politickou souteÏzÏ zabraÂnit. Bez heslovitosti se neobejde prÏesveÏdcÏovaÂnõÂ verÏejnosti a demagogie je zlou ¹sestrou politikyª jizÏ od dob antiky. Politizace probleÂmu je zaÂkonitaÂ. KazÏdyÂ zaÂvazÏnyÂ celospolecÏenskyÂ probleÂm se v urcÏiteÂ chvõÂli staÂvaÂ politikem. Drogy jsou jõÂm uzÏ mnoho let. V CÏeskeÂ republice se onõÂm okamzÏikem velmi intenzivnõÂ politizace a s tõÂm spojeneÂ verÏejneÂ diskuse na teÂma drogy stal puÊvodneÏ vlaÂdnõÂ naÂvrh novely trestnõÂho zaÂkona, jenzÏ si kladl za cõÂl znovu obnovit trestnost prÏechovaÂvaÂnõÂ drog i pro vlastnõÂ potrÏebu, jezÏ z trestnõÂho raÂmce vymizela pocÏaÂtkem let devadesaÂtyÂch. Tato legislativnõÂ iniciativa meÏla oporu i v usnesenõÂ vlaÂdy ze dne 9. kveÏtna 1996 cÏ. 281, kteryÂm bylo vyjaÂdrÏeno rozhodnutõÂ vlaÂdy zpracovat naÂvrhy na tvrdsÏõÂ a uÂcÏinneÏjsÏõÂ opatrÏenõÂ nejen proti nedovoleneÂ vyÂrobeÏ a obchodu, ale proti rostoucõÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog. V raÂmci projednaÂvaÂnõÂ tohoto legislativnõÂho naÂvrhu a bezprostrÏedneÏ po jeho prÏijetõÂ (i kdyzÏ v roce 1997 se jizÏ nejednalo o naÂvrh vlaÂdnõÂ, ale tõÂmto naÂvrhem inspirovanyÂ a s nõÂm identickyÂ naÂvrh poslaneckyÂ) vyvolala tato novela velmi ostrou a emotivnõÂ debatu v raÂmci politickyÂch, odbornyÂch i laickyÂch kruhuÊ. V souvislosti s touto debatou bylo mozÏneÂ zaznamenat neÏkolik vyhraneÏnyÂch naÂzoruÊ z oblasti veÏnujõÂcõÂ svoji pozornost drogoveÂ politice, zachaÂzenõÂ se zaÂvislyÂmi osobami, mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm cÏi oblasti cÏisteÏ represivnõÂ hledajõÂcõÂ uÂcÏinneÂ naÂstroje pro rÏesÏenõÂ kriminality spojeneÂ s drogovy30Âch obchodem. CelyÂ probleÂm byl cÏasto videÏn v kontradikci ¹dvou mozÏnyÂchª prÏõÂstupuÊ k regulaci drog. ) PrÏõÂstup represivnõÂ a prÏõÂstup terapeutickyÂ. AnalogickeÂ deÏlenõÂ lze uzÏõÂt i na skupiny uÂcÏastnõÂkuÊ teÂto verÏejneÂ diskuse. Tedy na zastaÂnce represe a zastaÂnce terapie. Toto cÏleneÏnõÂ je vsÏak znacÏneÏ neprÏesneÂ a zavaÂdeÏjõÂcõÂ. ObdobnyÂm a schematickyÂch zpuÊsobem charakterizuje tuto vnitrospolecÏenskou diskusi tyÂkajõÂcõÂ se 29

) Gerloch, A., Teorie praÂva ± 2. rozsÏõÂrÏeneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2001, s. 242.

30

) JelõÂnek, J., Novelizace trestnõÂho praÂva v roce 1998, Praha 1998, s. 25.

25


31

drzÏby drog Pikna. Ve sveÂ studii )z teÂto doby konstatuje, zÏe v souvislosti s novyÂmi legislativnõÂmi iniciativami dochaÂzõÂ neustaÂle ke strÏetuÊm mezi dveÏmi rozdõÂlnyÂmi naÂzorovyÂmi skupinami. PrvnõÂ skupinu, jezÏ meÏla jizÏ neÏkolik let mozÏnost bezprostrÏedneÏ ovlivnÏovat verÏejneÂ mõÂneÏnõÂ vcÏetneÏ naÂzoruÊ politikuÊ nazyÂvaÂ skupinou ¹psychiatrickeÂho prÏõÂstupuª k otaÂzce drzÏenõÂ drog a souvisejõÂcõÂch probleÂmuÊ. Druhou skupinu nazyÂvaÂ ¹prÏõÂstupem juristickyÂmª, jenzÏ klade duÊraz prÏedevsÏõÂm na dodrzÏovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ a na skutecÏnost, zÏe cÏeskaÂ praÂvnõÂ uÂprava nenõÂ v souladu s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky. Ze strany zastaÂncuÊ cÏi obhaÂjcuÊ vyÂsÏe uvedeneÂ novely trestnõÂho zaÂkona byly uvaÂdeÏny rozlicÏneÂ argumenty podporujõÂcõÂ nezbytnost regulace obecneÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ drog, nejen tedy prÏechovaÂvaÂnõÂ pro jineÂho. JednõÂm z teÏchto argumentuÊ byla i otaÂzka harmonizace s prÏijatyÂmi mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky a druhyÂm argumentem byla uÂdajnaÂ nezbytnost vybavit policii uÂcÏinneÏjsÏõÂm naÂstrojem pro boj s prostyÂmi dealery, kterÏõÂ prÏed touto novelou v raÂmci trestnõÂ rÏõÂzenõÂ tvrdili, zÏe drogy, jezÏ majõÂ u sebe, majõÂ vyÂhradneÏ pro osobnõÂ potrÏebu, tzn. neprÏechovaÂvajõÂ je pro jineÂho. Harmonizaci s prÏijatyÂmi mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky lze jisteÏ povazÏovat za legitimnõÂ duÊvod pro zmeÏnu trestnõÂho zaÂkona. Dva roky prÏed prÏijetõÂm teÂto normy se tõÂmto jevem intenzivneÏ zabyÂval i vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂ Pikna. ¹Se zaÂmeÏrem dostaÂt mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm CÏeskeÂ republiky vcÏetneÏ zabezpecÏenõÂ rÏaÂdneÂho plneÏnõÂ uÂkoluÊ v procesu zajisÏt'ovaÂnõÂ kompatibility cÏeskeÂho praÂva s praÂvnõÂm rÏaÂdem EvropskeÂ unie, se jevõÂ aktuaÂlnõÂm prÏi uÂvahaÂch ¹de lege ferendaª novelizovat (doplnit) §187 odst. 1 TrZ tak, aby trestneÂ bylo 32 nejen opatrÏovaÂnõÂ nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy pro jineÂho, ale rovneÏzÏ ¹pro sebeª.ª ) Na druhou stranu je vsÏak nezbytneÂ kategoricky odmõÂtnout v porÏadõÂ druhou vyÂsÏe uvedenou argumentaci (uÂcÏinneÏjsÏõÂ naÂstroj na dealery), a to prÏedevsÏõÂm z hlediska samotneÂ povahy trestnõÂho praÂva hmotneÂho, jezÏ vykonaÂvaÂ i urcÏitou preventivnõÂ roli a daÂle i z hlediska pozÏadavku na praÂvnõÂ jistotu a cÏi uÂstavneÏpraÂvnõÂ zaÂsadu nullum crimen sine lege. ZavedenõÂ noveÂ skutkoveÂ podstaty na zaÂkladeÏ skutecÏnosti, zÏe orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ nejsou schopny postihovat mnohem zaÂvazÏneÏjsÏõÂ formy jednaÂnõÂ, jakyÂm je naprÏ. distribuce drog podle speciaÂlnõÂho ustanovenõÂ je nutneÂ povazÏovat za cÏisteÏ uÂcÏelovyÂ prÏõÂstup, kteryÂ je v rozporu s individuaÂlnõÂm hodnocenõÂm, spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti ruÊznyÂch forem kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ a prÏõÂstup majõÂcõÂ za naÂsledek rezignaci na zaÂkladnõÂ procesnõÂ zaÂsadu zjisÏteÏnõÂ skutkoveÂho stavu veÏci, o neÏmzÏ nejsou duÊvodneÂ pochybÏ v souvislosti s § 1 odst. 1 TrR Ï ). nosti (ustanovenõÂ § 2 odst. 5 TrR Pokud bylo dalsÏõÂm zaÂmeÏrem odlisÏit dealery a prosteÂ konzumenty, tak se lze domnõÂvat, zÏe praÂveÏ opak se stal pravdou, nebot' obeÏ tyto skupiny pachateluÊ jsou stõÂhaÂny podle identickeÂho ustanovenõÂ, jezÏ je cÏi by byÂt meÏlo odrazem diferencovaneÂ spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti vyjaÂdrÏeneÂ touto skutkovou podstatou na rozdõÂl od nebezpecÏnosti vyjaÂdrÏeneÂ skutkovou podstatou postihujõÂcõÂ drogovyÂ obchod (k ustanovenõÂ § 187a TrZ a jeho dopaduÊm srov. kapitolu VII.). ReaÂlneÂ dopady prÏi aplikaci tohoto ustanovenõÂ mohou byÂt a pravdeÏpodobneÏ i jsou daÂle takoveÂ, zÏe se orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ spokojõÂ s kvalifikacõÂ podle mõÂrneÏjsÏõÂho ustanovenõÂ § 187a TrZ, nebot' je nic nemotivuje k podstoupenõÂ slozÏiteÏjsÏõÂho duÊkaznõÂho postupu co do prvkuÊ objektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu zahrnutyÂch zavineÏnõÂm. Z vyÂsÏe uvedeneÂho muÊzÏe byÂt pochopitelneÏ zrÏejmeÂ, zÏe v souvislosti s projednaÂvaÂnõÂm teÂto novely se odlisÏneÂ naÂzory taÂhly rovneÏzÏ naprÏõÂcÏ politickyÂm spektrem a veÏtsÏina parlamentnõÂch stran v zaÂsadeÏ neÏ ada poslancuÊ ve svyÂch naÂzorech o postojõÂch k navrhovaneÂ legislativnõÂ zmeÏneÏ hlasovala jednotneÏ. R v zaÂsadeÏ vyjaÂdrÏila postoj k drogaÂm vuÊbec. Je zajõÂmaveÂ, zÏe rÏesÏenõÂ drogoveÂho probleÂmu, prÏestozÏe je tradicÏneÏ v proklamativnõÂ rovineÏ soucÏaÂstõÂ volebnõÂch programuÊ a vlaÂdnõÂch prohlaÂsÏenõÂ, nenõÂ soucÏaÂstõÂ politicko-filozofickyÂch paradigmat. OtaÂzka rÏesÏenõÂ daneÂho probleÂmu jde naprÏõÂcÏ politickyÂm spektrem a kluby zaÂkonodaÂrcuÊ a sekretariaÂty stran prÏevaÂzÏneÏ respektujõÂ, zÏe je veÏcõÂ kazÏdeÂho zaÂkonodaÂrce, jak hlasuje. VyÂraznyÂm zpuÊsobem zasaÂhl do projednaÂvaÂnõÂ teÂto novely i tehdejsÏõÂ prezident CÏeskeÂ republiky VaÂclav Havel, kteryÂ vraÂtil PoslaneckeÂ sneÏmovneÏ Parlamentu CÏeskeÂ republiky novelu trestnõÂho zaÂkona prÏi Â stavy s tõÂmto oduÊvodneÏnõÂm: vyuzÏitõÂ sveÂho praÂva podle cÏl. 50 U 31

) Pikna, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 22. ) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 51.

32

26


¹DospeÏl jsem k naÂzoru, zÏe zaÂkon by vedl spõÂÏs k postihu obeÏtõÂ nezÏ postihu pachateluÊ. ZnamenaÂ prÏõÂlisÏ ostryÂ vpaÂd do jsoucõÂho systeÂmu lidskyÂch praÂv a svobod. Po duÊkladneÂm zvaÂzÏenõÂ vsÏech aspektuÊ zaÂkona se domnõÂvaÂm, zÏe nebezpecÏõÂ, kteraÂ budou provaÂzet jeho aplikaci, mohou prÏevazÏovat nad vyÂhodami, ktereÂ by meÏl zaÂkon prÏineÂst.ª JizÏ dnes lze konstatovat, zÏe tato slova byla praxõÂ spõÂsÏe vyvraÂcena nezÏ potvrzena (v teÂto souvislosti srov. obecneÏ zaÂvaznyÂ pokyn nejvysÏsÏõÂho staÂtnõÂho zaÂstupce cÏ. 6/2000 obsazÏenyÂ v kapitole VII., obsahujõÂcõÂ mimo jineÂ i akcent na alternativnõÂ postupy cÏi opatrÏenõÂ u pachateluÊ drogoveÂho deliktu podle § 187a TrZ). V historickeÂm kontextu je mozÏneÂ toto ¹vetoª vnõÂmat spõÂsÏe jako gesto politickeÂ, mimo odbornyÂ raÂmec, pramenõÂcõÂ v zaÂsadeÏ z naÂzoroveÂho spektra tehdejsÏõÂ hlavy republiky, na ktereÂ maÂ vsÏak prezident dle UÂstavy jisteÏ nezadatelneÂ praÂvo. DalsÏõÂm prÏõÂkladem azÏ hysterickeÂ politizace drogoveÂ problematiky byla prezidentem republiky aplikovanaÂ uÂstavnõÂ kompetence ve formeÏ individuaÂlnõÂ milosti. JizÏ za uÂcÏinnosti novely trestnõÂho zaÂkona z roku 1998 udeÏlil prezident Havel milost ve formeÏ agraciace v prÏõÂpadeÏ mladeÂho pachatele s azÏ prÏõÂznacÏnyÂm jmeÂnem Pobuda. Tento pachatel soustavneÏ prodaÂval na Ostravsku drogy mladsÏõÂm patnaÂcti let. PrÏestozÏe soud v raÂmci vyÂmeÏry sankce vyuzÏil institut mimorÏaÂdneÂho snõÂzÏenõÂ trestu, byl pachateli vymeÏrÏenyÂ trest naÂsledneÏ prominut. Nutno zduÊraznit, zÏe tento pachatel nebyl odsouzen na zaÂkladeÏ noveÂho ustanovenõÂ kriminalizujõÂcõÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy, ale podle ustanovenõÂ postihujõÂcõÂho neopraÂvneÏnyÂ prodej, ktereÂ trestnõÂ zaÂkon obsahuje jizÏ od roku 1961. I takoveÂ mohou byÂt duÊsledky neobjektivnõÂ politizace drogoveÂho probleÂmu. Jen s podivem lze daÂle prÏijmout i naÂzor komunistickeÂho poslance (Matulky) prÏednesenyÂ v rozpraveÏ na puÊdeÏ PoslaneckeÂ sneÏmovny, zÏe alkohol a tabaÂk jsou civilizacÏnõÂmi neduhy a nelegaÂlnõÂ naÂvykoveÂ laÂtky civilizacÏneÏ destruktivnõÂm cÏinitelem. Dopad alkoholu na zdravõÂ spolecÏnosti (viz naprÏ. dopad na rodinu a zdravõÂ deÏtõÂ alkoholikuÊ) jisteÏ nenõÂ ani v porovnaÂnõÂ s ostatnõÂmi drogami natolik zanedbatelnyÂ, aby jej sÏlo oznacÏit za pouhyÂ neduh. ZlehcÏovaÂnõÂ jedneÂ z forem toxikomanie ± alkoholismu ± je symptomatickeÂ: jeho lehcÏõÂ formou ¹trpõÂª veÏtsÏina (nejen) cÏeskeÂ populace. OstryÂ prÏedeÏl mezi akceptacõÂ cÏi dokonce glorifikacõÂ naÂvykovyÂch laÂtek ¹tradicÏnõÂchª (alkohol, tabaÂk) a jakyÂmkoliv nekritickyÂm odmõÂtaÂnõÂm pouzÏitõÂ neÏkteryÂch laÂtek jinak legaÂlneÏ verÏejnosti nedostupnyÂch, prÏesto vsÏak v oduÊvodneÏnyÂch prÏõÂpadech pouzÏitelnyÂch v medicõÂneÏ, je typickyÂm prÏõÂkladem zjednodusÏovaÂnõÂ probleÂmu abusu naÂvykovyÂch laÂtek jako takovyÂch. ¹SoucÏasnyÂ postoj nasÏÂõ spolecÏnosti vuÊcÏi naÂvykovyÂm laÂtkaÂm je rozpornyÂ, na jedneÂ straneÏ je u naÂs tradicÏnõÂ zaÂlezÏitostõÂ pozÏõÂvaÂnõÂ alkoholu, zejmeÂna piva a võÂna, ktereÂ si nasÏe spolecÏnost postupem cÏasu ritualizovala, a nepovazÏuje 33se za spolecÏensky neuÂnosneÂ, pokud ten, kdo alkohol pozÏõÂvaÂ, neprÏekrocÏõÂ spolecÏensky uÂnosnou mõÂru.ª ) Snaha po co nejuÂcÏinneÏjsÏõÂ prevenci konvergenujõÂcõÂ se snahou spolecÏnosti chraÂnit zdravõÂ svyÂch cÏlenuÊ se nemuÊzÏe dõÂt na baÂzi preference jedneÏch naÂvykovyÂch laÂtek za soucÏasneÂho tvrdeÂho postihu naklaÂdaÂnõÂ s jinyÂmi v daneÂ kulturÏe dosud nedomestikovanyÂmi cÏi vuÊbec nedomestikovatelnyÂmi. ZpuÊsob komunikace a poskytovaÂnõÂ informacõÂ laickeÂ verÏejnosti ze strany orgaÂnuÊ odpoveÏdnyÂch za prevenci je bohuzÏel velmi cÏasto zkreslujõÂcõÂ. ObjektivnõÂ obecneÂ poveÏdomõÂ jako vyÂsledek naÂkladneÂho preventivnõÂho snazÏenõÂ a kvalitnõÂch informacõÂ je dalsÏõÂm z klõÂcÏovyÂch pilõÂrÏuÊ efektivnõÂ protidrogoveÂ strategie. V CÏeskeÂ republice vsÏak jde spõÂsÏe o pilõÂrÏ defektivnõÂ, zejmeÂna prÏi sledovaÂnõÂ laickeÂ debaty o marihuaneÏ hranicÏõÂ azÏ s negativnõÂ reklamou na heroin a v podstateÏ s propagacõÂ bezobsazÏneÂho pojmu tzv. ¹meÏkkyÂch drogª. Z principu je jakaÂkoliv, byt' i skrytaÂ, propagace naÂvykovyÂch laÂtek spolecÏensky nezÏaÂdoucõÂm jevem, a to i v prÏõÂpadeÏ alkoholu a cigaret. VytvaÂrÏenõÂ pocitu, zÏe kourÏenõÂm teÂ ktereÂ znacÏky cigaret cÏi pitõÂm toho ktereÂho alkoholu se z chlapce stane muzÏ, je smutnyÂm pruÊvodnõÂm jevem konzumnõÂho zÏivota zaÂpadnõÂch spolecÏnostõÂ a spolecÏnostõÂ, jezÏ ZaÂpad napodobujõÂ. NedaÂvno prÏijateÂ zaÂsadnõÂ omezenõÂ tabaÂkoveÂ reklamy je naopak jisteÏ pozitivnõÂm krokem. SociaÂlneÏ-ekonomickyÂ stav cÏeskeÂ spolecÏnosti na pocÏaÂtku 21. stoletõÂ, absolutnõÂ izolace od okolnõÂch demokratickyÂch zemõÂ postraÂdajõÂcõÂch vsÏudyprÏõÂtomnyÂ paternalistickyÂ staÂt do let devadesaÂtyÂch vcÏetneÏ 33

) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 169.

27


absence odpovõÂdajõÂcõÂ legislativy na pocÏaÂtku jejõÂ transformace je, bohuzÏel, v neÏkteryÂch ohledech stavem trvajõÂcõÂm dodnes. Stal se nepochybneÏ jednõÂm z urcÏujõÂcõÂch podneÏtuÊ v CÏeskeÂ republice ke generova ÂnõÂ 34 prostrÏedõÂ, ktereÂ lze cum grano salis nazvat prostrÏedõÂm vuÊcÏi drogoveÂ kriminaliteÏ prÏõÂveÏtivyÂm. ) ObdobneÏ charakterizoval v teÂto dobeÏ (prÏed novelou z roku 1998) legislativnõÂ situaci B. Pikna: ¹V teÂto souvislosti je mozÏno vyjaÂdrÏit naÂzor, zÏe soucÏasnou legislativu a faktickou situaci v CÏeskeÂ republice, jako jedneÂ z maÂla zemõÂ sveÏta a zrÏejmeÏ poslednõÂ v EvropeÏ, lze oznacÏit ¹sui generisª za stav legalizace drog 35 v praÂvnõÂm i veÏcneÂm vyÂznamu, jak o neÏj usilujõÂ zastaÂnci tzv. liberalizace drog v zahranicÏõÂ.ª ) Hypertrofie zlocÏineckyÂch ganguÊ (vcÏetneÏ teÏch, ktereÂ obchodujõÂ s drogami) je pruÊvodnõÂm jevem transformace a jistou danõÂ za otevrÏenõÂ ¹zÏelezneÂ oponyª. ZtraÂta jistoty bezpecÏõÂ je obcÏany psychologicky vnõÂmaÂna jako nebezpecÏõÂ a je zÏivnou puÊdou pro demagogii jak z rÏad politikuÊ, tak i policie, kteraÂ by si vzÏdy prÏaÂla veÏtsÏõÂ pravomoci, aby ochraÂnila ¹zÏivoty, zdravõÂ a majetek obcÏanuÊ a jejich deÏtõÂª. ZvysÏovaÂnõÂ uÂrovneÏ bezpecÏnosti vsÏak musõÂ jõÂt prÏedevsÏõÂm cestou zlepsÏenõÂ policejnõÂho vyÂkonu a vyÂkonu ostatnõÂch orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ, nikoli cestou omezovaÂnõÂ osobnõÂ svobody obcÏanuÊ. V tomto ohledu nelze samozrÏejmeÏ opomenout ani strategickou a logisticky vyÂhodnou polohu CÏeskeÂ republiky v centru Evropy, dõÂky ktereÂ je CÏeskaÂ republika jednou z oblõÂbenyÂch zastaÂvek a centrem organizovaneÂho zlocÏinu na tranzitnõÂch drogovyÂch trasaÂch. ¹Mezi vyÂznamneÂ faktory ovlivnÏujõÂcõÂ soucÏasnyÂ nelegaÂlnõÂ mezinaÂrodnõÂ obchod s drogami na nasÏem uÂzemõÂ patrÏõÂ: strategicka Â poloha CÏeskeÂ repu36 bliky v centru Evropy a tõÂm i na hlavnõÂch tranzitnõÂch drogovyÂch trasaÂch.ª ) Mezi dalsÏõÂ faktory majõÂcõÂ bezprostrÏednõÂ vliv na drogovou situaci v nasÏem regionu rÏadõÂ autorky citovaneÂ praÂce naprÏ. tyto: kvalitnõÂ a rozvinutyÂ chemickyÂ pruÊmysl, tradicÏneÏ dobryÂ organizacÏnõÂ a inteligencÏnõÂ potenciaÂl obyvatel CÏeskeÂ republiky, rozpad byÂvaleÂho SoveÏtskeÂho svazu a byÂvaleÂ SocialistickeÂ federativnõÂ republiky JugoslaÂvie a s nimi spojenyÂ masivnõÂ proud ekonomickyÂch a politickyÂch beÏzÏencuÊ na uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky, ktereÂho vyuzÏily zlocÏineckeÂ gangy, CÏeskaÂ republika je staÂle oznacÏovaÂna za velice vhodnyÂ staÂt pro ¹propõÂraÂnõÂª peneÏz z organizovaneÂho zlocÏinu obecneÏ a dalsÏõÂ. MõÂsto rÏesÏenõÂ staÂvajõÂcõÂch probleÂmuÊ, ktereÂ jsme si jizÏ tzv. prÏipustili k teÏlu, dochaÂzõÂ k hledaÂnõÂ alternativ a trÏetõÂch cest, jezÏ jsou produktem spõÂsÏe vyÂnosneÂho obchodu nebo kraÂtkodobeÂho politickeÂho profitu. RozhodneÏ ne produktem filozofie, kteraÂ je mylneÏ a uÂcÏeloveÏ spojovaÂna naprÏ. s kourÏenõÂm cannabisovyÂch derivaÂtuÊ cÏi abusem jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek. NicmeÂneÏ neÏkterÏõÂ politicÏtõÂ reprezentanti tzv. liberaÂlnõÂch pozic v oblasti drog by si jizÏ meÏli uveÏdomit, zÏe skupina uzÏivateluÊ ilegaÂlnõÂch drog nenõÂ praÂveÏ skupinou elektoraÂtu s prÏõÂvlastkem disciplinovanyÂ. PraÂveÏ naopak. CÏlenoveÂ tzv. alternativnõÂch subkultur nemajõÂ o politiku zaÂjem a hodnoty veÏtsÏinoveÂ spolecÏnosti (dluzÏno dodat, zÏe cÏasto lidsky pokrÏiveneÂ) neuznaÂvajõÂ. VyÂhody sociaÂlnõÂ sõÂteÏ vsÏak mnozõÂ z nich raÂdi vyuzÏõÂvajõÂ. HovorÏõÂ se o odcizenyÂch jedincõÂch, F. A. Hayek hovorÏil dokonce o ¹naÂrocõÂch prÏõÂzÏivnõÂkuÊª. Pocitem odcizenosti a vykorÏeneÏnosti trpõÂ dnes mnoho lidõÂ, ale jen neÏkterÏõÂ jsou natolik vnõÂmavõÂ, aby tuto nechut' transformovali v neÏco kreativnõÂho. Problematika spojenaÂ s neopraÂvneÏnyÂm, neodbornyÂm naklaÂdaÂnõÂm, uzÏõÂvaÂnõÂm cÏi zneuzÏõÂvaÂnõÂm drog se staÂvaÂ nejen dõÂky rostoucõÂ kooperaci a globalizaci problematikou globaÂlnõÂ, jejõÂzÏ duÊsledky se projevujõÂ prakticky v kazÏdeÂ zemeÏpisneÂ oblasti. Obchod s drogami je nepochybneÏ spolu s obchodem se zbraneÏmi nejvyÂnosneÏjsÏõÂ cÏinnostõÂ na sveÏteÏ a tyto dveÏ komodity nejsou uvedeny vedle sebe naÂhodneÏ, nebot' spolu velmi uÂzce souvisõÂ. Suma nelegaÂlneÏ zõÂskanyÂch financÏnõÂch prostrÏedkuÊ, kteryÂmi disponuje a operuje narkomafie, cÏasto a neÏkolikanaÂsobneÏ prÏevysÏuje hrubyÂ naÂrodnõÂ produkt strÏedoevropskyÂch zemõÂ jako kuprÏ. CÏeskeÂ republiky. JednoznacÏneÏ se jednaÂ o velmi znacÏneÂ ekonomickeÂ a bezpecÏnostnõÂ riziko. O problematice terorismu a jeho financovaÂnõÂ je v zaÂsadeÏ zbytecÏneÂ se zminÏovat. DõÂky teÂto kapitaÂloveÂ abiliteÏ je uÂcÏastnõÂk mezinaÂrodnõÂho obchodu s drogami schopen vyuzÏõÂvat modernõÂch dopravnõÂch metod a poprÏ. vybudovat i produkcÏnõÂ oblast tzv. ¹na klõÂcÏª. PolicejnõÂ orgaÂny na celeÂm sveÏteÏ s nimi samozrÏejmeÏ drzÏõÂ krok jen velmi obtõÂzÏneÏ a cÏasto se staÂvaÂ, zÏe i za urcÏityÂ profit tu a tam svuÊj krok bohuzÏel jesÏteÏ zpomalõÂ.

) SÏtablovaÂ, R., SÏõÂrÏenõÂ drog a kriminalita v CÏeskeÂ republice v devadesaÂtyÂch letech, in: Bulletin NPDC, 2001, cÏ. 3, s. 8 a naÂsl. ) Pikna, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 23.

34 35 36

) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 166.

28


4.3.1 CõÂl protidrogoveÂ politiky V souvislosti s politizacõÂ probleÂmu je nutneÂ i stanovenõÂ urcÏityÂch cõÂluÊ protidrogoveÂ politiky. CõÂlem ambicioÂznõÂm, nikoli vsÏak reaÂlnyÂm, je mozÏno nazvat cÏinnost smeÏrÏujõÂcõÂ ke konecÏneÂmu vyrÏesÏenõÂ drogoveÂho probleÂmu, k jakeÂsi kapitulaci drog ve vaÂlce proti drogaÂm (war on drugs ± termõÂn pochaÂzejõÂcõÂ z USA uzÏõÂvanyÂ v protidrogoveÂ politice 80. let Reaganovou vlaÂdou). ¹To, zÏe prÏedstava spolecÏnosti bez drog se ukaÂzala vzhledem k realiteÏ jako iluze, nemuÊzÏe znamenat rezignaci staÂtu na 37tento probleÂm, kteryÂ maÂ nejen zdravotnõÂ, ale i sociaÂlneÏ bezpecÏnostnõÂ, prÏõÂpadneÏ i kriminaÂlnõÂ dimenzi.ª ) ReaÂlnyÂm cõÂlem teÂto politiky je naopak tvorba legislativy na evropskeÂ a celosveÏtoveÂ uÂrovni vystaveÏneÂ na principech a v duchu mezinaÂrodnõÂch dohod. DefinovaÂnõÂ cõÂle protidrogoveÂ politiky zaÂkoniteÏ splyÂvaÂ s definovaÂnõÂm cõÂloveÂho stavu, k jehozÏ dosazÏenõÂ musõÂ smeÏrÏovat vesÏkeraÂ cÏinnost. TõÂmto stavem je co nejmensÏõÂ pocÏet lidõÂ zaÂvislyÂch na drogaÂch jako cÏõÂslo kritickeÂ a co nejmensÏõÂ pocÏet lidõÂ zneuzÏõÂvajõÂcõÂch naÂvykoveÂ laÂtky jako uÂdaj preventivnõÂ. StrÏedem pozornosti teÂto politiky je objekt, vuÊcÏi ktereÂmu smeÏrÏuje kriminaÂlnõÂ chovaÂnõÂ. TõÂmto objektem je obecnyÂ zaÂjem na ochraneÏ zdravõÂ jednotlivce a ¹zdravõÂ celeÂ spolecÏnostiª prÏed duÊsledky zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek. Kontrast sociaÂlnõÂho ¹dnaª a celeÂ sÏkaÂly mozÏnostõÂ a laÂkadel, ktereÂ staÂvajõÂcõÂ spolecÏnost prostrÏednictvõÂm masoveÂ produkce vykorÏeneÏnyÂm a bez duchovneÏ-mentaÂlnõÂho konceptu materialisticky zÏijõÂcõÂm lidem nabõÂzõÂ, je jistyÂm mementem. ExistujõÂ i neÏktereÂ politickeÂ naÂzory, zÏe vyrÏesÏit probleÂm drog nenõÂ mozÏneÂ, pokud nebude omezena lidskaÂ svoboda zpuÊsobem, kteryÂ si vsÏak autor syroveÏ utopickeÂho romaÂnu ¹1984ª nedovedl prÏedstavit ani ve svyÂch nejbujneÏjsÏõÂch prÏedstavaÂch. SpolecÏnost, kteraÂ jizÏ maÂ zaÂkladnõÂ poznatky v manipulaci s lidskyÂm veÏdomõÂm, se ocitaÂ v pokusÏenõÂ tyto prostrÏedky uzÏõÂvat pro tvorbu urcÏiteÂho ± ¹zÏaÂdoucõÂhoª ± spolecÏenskeÂho prostrÏedõÂ. Jejich plosÏnaÂ a centraÂlneÏ rÏõÂzenaÂ aplikace na spolecÏnost by vsÏak prÏinesla vyÂsledky, jezÏ prÏinaÂsÏejõÂ mnohonaÂsobneÏ cÏerneÏjsÏõÂ perspektivu nezÏ ¹spolecÏnost prolezlaÂ drogamiª. Garantem ochrany a prevence vzniku vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho nebezpecÏõÂ (ohrozÏenõÂ zdravõÂ cÏi zÏivota) muÊzÏe byÂt pouze staÂt oplyÂvajõÂcõÂ odborneÏ zpuÊsobilyÂm a veÏdecky neutraÂlnõÂm aparaÂtem schopnyÂm ve spolupraÂci s mezinaÂrodnõÂm spolecÏenstvõÂm posoudit, ktereÂ laÂtky jsou nebezpecÏneÂ pro vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂ objekt z hlediska jejich neodborneÂho usu a samozrÏejmeÏ i abusu. Tato povinnost nasÏla i sveÂ zhmotneÏnõÂ ve formeÏ uÂstavnõÂho zaÂvazku (cÏl. 31 LPS: ¹KazÏdyÂ maÂ praÂvo na ochranu zdravõÂ.ª)

4.3.2 DrogovyÂ trh a jeho konec? PozÏadavek ponechat drogy jako takoveÂ jen regulaci trhu (znaÂmyÂ je tõÂmto naÂzorem naprÏ. laureaÂt Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman) je extreÂmnõÂ a jeho mozÏnyÂ dopad si lze jen teÏzÏko domyslet, protozÏe praxe staÂtuÊ a mezistaÂtnõÂch struktur zalozÏenyÂch na smluvnõÂch vztazõÂch mezi nimi do tohoto stadia nikdy nedospeÏje. Riziko spolecÏenskeÂho chaosu a v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ i anomie je tu prÏõÂlisÏ velkeÂ. StaÂt nemuÊzÏe rezignovat na sveÂ integracÏnõÂ spolecÏenskeÂ a regulacÏnõÂ funkce v oblasti drogoveÂ politiky a prÏiznaÂvaÂ to i veÏtsÏina zastaÂncuÊ tolerantnõÂch rÏesÏenõÂ vcÏetneÏ propagaÂtoruÊ legalizace neÏkteryÂch drog. ¹Je zrÏejmeÂ, zÏe tato forma legalizace (obecnaÂ, generaÂlnõÂ beztrestnost drog, tzn. vcÏetneÏ vyÂroby a obchodovaÂnõÂ ± pozn. autora) by v podstateÏ znamenala plnou rezignaci staÂtu (staÂtuÊ) na jeho ochrannou funkci vuÊcÏi svyÂm obcÏanuÊm a soucÏasneÏ by i prÏedstavovala vystavenõÂ spolecÏnosti neuÂmeÏrnyÂm rizikuÊm zdravotnõÂm, spolecÏenskyÂm a bezpecÏnostnõÂm.ª ¹DuÊlezÏityÂm poznatkem zahranicÏnõÂ praxe je, zÏe legalizace urcÏiteÂ drogy nevede ke snõÂzÏenõÂ ilegaÂlnõÂho 38 obchodu, nyÂbrzÏ vyvolaÂvaÂ vznik novyÂch forem drogoveÂ kriminality.ª ) Ï esÏenõÂm rozhodneÏ nemuÊzÏe byÂt poskytnutõÂ mozÏnosti podnikatelskyÂm subjektuÊm s drogami neomeR zeneÏ naklaÂdat (vyraÂbeÏt je a obchodovat s nimi bez regulacÏnõÂch mechanismuÊ). S velkou pravdeÏpodobnostõÂ by totizÏ bylo mozÏno ocÏekaÂvat, zÏe tohoto legalizovaneÂho naklaÂdaÂnõÂ s drogami by se chopily jizÏ logisticky a kapitaÂloveÏ prÏipraveneÂ mafie, ktereÂ vzhledem k nõÂzkyÂm naÂkupnõÂm cenaÂm (JizÏnõÂ Amerika, 37

) Pikna, B.,TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 19. ) Pikna, B.,TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 19

38

29


jihozaÂpadnõÂ a jihovyÂchodnõÂ Asie) by mohly dlouhodobeÏ drzÏet ceny tak nõÂzko, zÏe mnozÏstvõÂ jejich konzumentuÊ a dopad na jejich zdravõÂ by znamenal prÏinejmensÏõÂm neuÂmeÏrneÂ zatõÂzÏenõÂ zdravotnickyÂch systeÂmuÊ, nemluveÏ uzÏ o dopadech na rodinu apod. RovneÏzÏ monopol staÂtu na neÏktereÂ drogy by jisteÏ znamenal jejich jesÏteÏ nizÏsÏõÂ ceny na cÏerneÂm trhu. RestriktivnõÂ politika staÂtu, kteraÂ drzÏõÂ nabõÂdku na urcÏiteÂ uÂrovni, je takeÂ zÏaÂdoucõÂ pro regulaci pocÏtu lidõÂ zaÂvislyÂch na drogaÂch, nebot' veÏtsÏõÂ dostupnost drog by byla prÏõÂcÏinou jejich rozsÏõÂrÏenõÂ. Restrikce ovsÏem nesmõÂ byÂt hlavnõÂm naÂstrojem drogoveÂ politiky staÂtu, protozÏe se snadno zvrhaÂvaÂ v situaci, kdy staÂt a jeho represivnõÂ slozÏky vytvorÏõÂ prostrÏedõÂ steÏzÏõÂ ve svobodneÂ spolecÏnosti dlouhodobeÏ akceptovatelneÂ, jak ukazuje prÏõÂklad neÏkteryÂch zemõÂ (USA v 80. letech za vlaÂdy republikaÂnskyÂch prezidentuÊ Reagana a Bushe). VyÂsÏe uvedeneÂ liberaÂlnõÂ sceÂnaÂrÏe vsÏak vzÏdy opomõÂjejõÂ to hlavnõÂ. TotizÏ skutecÏnost, zÏe restrikce v oblasti urcÏityÂch laÂtek je stanovena prÏedevsÏõÂm a hlavneÏ z duÊvoduÊ ochrany a eliminace negativnõÂch dopaduÊ na zdravõÂ jednice cÏi populace vyplyÂvajõÂcõÂch z neodborneÂho zneuzÏõÂvaÂnõÂ takovyÂch laÂtek. Likvidace mafiõÂ a zavedenõÂ volneÂho trhu s uzÏõÂvaÂnõÂm drog jisteÏ nerÏesÏõÂ dopady na zdravõÂ a sociaÂlnõÂ systeÂm. PraÂveÏ naopak. Snaha reglementovat legaÂlnõÂ trh s drogami vede v podstateÏ k legitimiteÏ jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ, k legitimiteÏ postupneÂ degradace hodnot, na kteryÂch je spolecÏnost vybudovaÂna. NezÏ zakotvit a praÂvneÏ regulovat volnyÂ trh s drogami se jevõÂ jako vhodneÏjsÏõÂ naklaÂdaÂnõÂ s drogami neregulovat vuÊbec. OmezovaÂnõÂ poptaÂvky tak zuÊstaÂvaÂ tou nejsnazsÏõÂ cestou. SoucÏasneÏ je i cestou, kteraÂ se v budoucnu nejvõÂce vyplaÂcõÂ, cÏehozÏ jsou si staÂty v soucÏasnosti dobrÏe veÏdomy, vydaÂvajõÂce praÂveÏ na prevenci a vyÂchovu znacÏneÂ cÏaÂstky ze staÂtnõÂho rozpocÏtu. ZaÂvazek staÂtuÊ potlacÏovat mezinaÂrodnõÂ obchod s drogami je vyjaÂdrÏen v UÂmluveÏ OSN proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami z roku 1988. Snaha o sjednocenõÂ boje proti naÂvykovyÂm laÂtkaÂm a obchodu s nimi v mezinaÂrodnõÂm meÏrÏõÂtku je pochopitelnaÂ vzhledem k celoplanetaÂrnõÂmu rozsahu tohoto probleÂmu. Drogy jsou obchodovaÂny na velikeÂ vzdaÂlenosti a mnohde je peÏstovaÂnõÂ rostlinnyÂch zdrojuÊ jedinyÂm a velmi skromnyÂm zdrojem obzÏivy chudyÂch venkovanuÊ (naprÏ. AfghaÂnistaÂn, kde vyÂroba opia tvorÏõÂ podstatnou cÏaÂst jeho HDP), prÏicÏemzÏ naÂkupnõÂ ceny drogovyÂch mafiõÂ jsou velice nõÂzkeÂ a teprve transportem na mõÂsto konzumace jejich cena rapidneÏ stoupaÂ. Vzhledem ke komplexnõÂ povaze celeÂ problematiky budou muset byÂt nalezena i rÏesÏenõÂ komplexnõÂho charakteru prÏi upamatovaÂnõÂ si vsÏech sociaÂlnõÂch, ekonomickyÂch i politickyÂch aspektuÊ, vcÏetneÏ nabõÂdky hospodaÂrÏskyÂch alternativ pro dotcÏeneÂ zemeÏ a jejich obyvatelstvo zabyÂvajõÂcõÂ se produkcõÂ. Teprve uveÏdomeÏnõÂ si vsÏech teÏchto slozÏitostõÂ a provaÂzanostõÂ muÊzÏe staÂt u zrodu adekvaÂtnõÂch a citlivyÂch metod a mechanismuÊ, ktereÂ beztak celyÂ probleÂm nikdy zcela nemohou uspokojiveÏ vyrÏesÏit. PraÂvnõÂ metody tu nejsou dostatecÏneÂ, nejsou-li naÂsledovaÂny prevencõÂ, osveÏtou, vyÂchovou, postupy leÂcÏebnyÂmi a resocializacÏnõÂmi. Na mezinaÂrodnõÂm poli vznikaÂ jen pozvolna rozvinutaÂ spolupraÂce tajnyÂch slozÏek represivnõÂch aparaÂtuÊ jednotlivyÂch staÂtuÊ v boji proti organizovaneÂmu zlocÏinu, kteryÂ je k obchodu s drogami prÏitahovaÂn vidinou velkyÂch ziskuÊ stejneÏ jako k jakeÂkoliv jineÂ cÏinnosti toto slibujõÂcõÂ (naprÏõÂklad tzv. obchod se zbraneÏmi cÏi lidmi). PrÏes znacÏnou financÏnõÂ naÂkladnost vsÏak praÂveÏ tyto cesty patrÏõÂ k teÏm meÂneÏ efektivnõÂm, byt' jisteÏ smysluplnyÂm, acÏkoliv, jak jizÏ bylo zmõÂneÏno, jejich prÏõÂlisÏnaÂ preference konstituuje i politicky nezdravou atmosfeÂru. KoneckoncuÊ nenõÂ naÂhodou, zÏe totalitnõÂ cÏi autoritativnõÂ rezÏimy se s problematikou nelegaÂlnõÂho mezinaÂrodnõÂho obchodu s drogami vyporÏaÂdaÂvajõÂ dõÂky duÊrazu na represivnõÂ uÂlohu staÂtu vuÊbec mnohdy leÂpe nezÏ staÂty demokratickeÂ a praÂvnõÂ. V prostrÏedõÂ, kde musõÂ byÂt spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu k tomu urcÏenyÂmi institucemi rÏaÂdneÏ vysÏetrÏeno, nestranneÏ posouzeno a dokaÂzaÂno, je postih takoveÂho druhu kriminality obzvlaÂsÏteÏ teÏzÏkyÂ a umozÏnÏuje dopadnout pachatele spõÂsÏe z nizÏsÏõÂch pater sõÂteÏ teÏch, kterÏõÂ na obchodu s drogami vyÂdeÏlecÏneÏ participujõÂ. Vzhledem k lukrativnosti obchodu s drogami pro patrony drogovyÂch karteluÊ totizÏ nebyÂvaÂ probleÂm opatrÏit si kontakty ve staÂtnõÂ spraÂveÏ. ProruÊstaÂnõÂ staÂtnõÂho institucionaÂlnõÂho mechanismu a zlocÏinu je pak v neÏkteryÂch zemõÂch velkyÂm probleÂmem. StejneÏ tak i tvrdost sankcõÂ se mezi staÂty velmi lisÏõÂ vzhledem k jejich specifickeÂmu historickeÂmu, kulturnõÂmu a politickeÂmu vyÂvoji. Mnohde (naprÏ. v CÏõÂneÏ cÏi Thajsku) jsou cÏasto uklaÂdaÂny i tresty absolutnõÂ. V tvrdosti sankce tak staÂt vyjadrÏuje prÏedstavu o mõÂrÏe nebezpecÏnosti kvalifikovanyÂch jednaÂnõÂ spojenyÂch s drogami. MaÂ-li vsÏak byÂt demokratickyÂ a praÂvnõÂ staÂt zalozÏen na uznaÂnõÂ lidskyÂch praÂv, musõÂ proporcionalitu trestneÂho jednaÂnõÂ a sankcõÂ a takeÂ adekvaÂtnost prostrÏedkuÊ boje s drogovyÂm probleÂmem 30


odvõÂjet prÏedevsÏõÂm od racionaÂlneÏ poznaneÂ potrÏeby, ne od emotivnõÂho a pausÏalizujõÂcõÂho strachu. Z toho vychaÂzõÂ i mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce zalozÏenaÂ na konsensu o nebezpecÏnosti neodborneÂho naklaÂdaÂnõÂ s drogami pro lidskou spolecÏnost, jak to vyjadrÏujõÂ naprÏ. i preambule dotcÏenyÂch uÂmluv (srov. prÏõÂlohy 12.6, 12.8, 12.10). ObecneÏ lze konstatovat, zÏe v zÏaÂdneÂ ze zemõÂ, ktereÂ prÏistoupily k mezinaÂrodnõÂm drogovyÂm uÂmluvaÂm, neexistuje vyhraneÏnaÂ podoba prÏõÂstupu cÏisteÏ represivnõÂho nebo terapeutickeÂho, a to i prÏes cÏasteÂ tvrzenõÂ teÂto skutecÏnosti v souvislosti s charakteristikou CÏeskeÂ republiky. Jde o typicky nesÏt'astneÂ operovaÂnõÂ s pojmy, ktereÂ jsou srozumitelneÂ a lehce sdeÏlitelneÂ, ale ve sveÂm duÊsledku praÂzdneÂ. V tom spocÏõÂvaÂ velkaÂ nebezpecÏnost zjednodusÏenõÂ probleÂmu a uvedenõÂ ho azÏ do hranicÏnõÂ polohy ¹bud' a neboª. OtaÂzka vsÏak takto nestojõÂ. Je trÏeba vybudovat systeÂm, kteryÂ bude vyvaÂzÏenyÂ. Ne vsÏak pouze mezi terapiõÂ a represõÂ, ale prÏedneÏ mezi prevencõÂ a sankcõÂ. Slovo represe je nutneÂ vylozÏit jako duÊraz na vynucovaÂnõÂ dodrzÏovaÂnõÂ zaÂkonuÊ, a to i trÏeba pomocõÂ slozÏek ozbrojenyÂch sboruÊ. Terapie 39 naopak znamenaÂ proces leÂcÏby a ta maÂ sveÂ leÂkarÏsky prÏesneÏ daneÂ mõÂsto. (srov. ¹represe a USA).ª ) HorlivyÂm zastaÂncuÊm cÏisteÏ terapeutickeÂho prÏõÂstupu je vsÏak nutneÂ polozÏit mimo jineÂ tyto otaÂzky: & Lze leÂc Ï it dealera z jeho uÂmyslu zÏivit se nelegaÂlnõÂm prodejem drog? & Je moz Ï neÂ leÂcÏit nelegaÂlnõÂho vyÂrobce a z cÏeho? & Je moz Ï neÂ leÂcÏit konzumenta, kteryÂ nenõÂ zaÂvislyÂ a z medicõÂnskeÂho hlediska tedy neuchopitelnyÂ? OdpoveÏd' na tyto otaÂzky je jednoznacÏnaÂ. MedicõÂna a leÂcÏba majõÂ mõÂsto tam, kde existujõÂ zdravotnõÂ komplikace a v horsÏõÂm prÏõÂpadeÏ i defekt. V oblasti drog je tõÂmto defektem vznik zaÂvislosti. Politika staÂtu v teÂto oblasti musõÂ smeÏrÏovat k prevenci prÏed mozÏnostõÂ vzniku tohoto defektu jak u jedince, tak i celeÂ spolecÏnosti. V tom lze spatrÏovat i opodstatneÏnost existence naÂstrojuÊ trestnõÂho praÂva, ktereÂ jsou mylneÏ oznacÏovaÂny za cÏistyÂ projev represe. ¹NeuvaÂzÏenaÂ a prÏõÂlisÏnaÂ drogovaÂ tolerance neznamenaÂ nic jineÂho nezÏ kapitulaci spolecÏnosti v boji proti zhoubneÂmu puÊsobenõÂ ilegaÂlnõÂch drog a ve svyÂch duÊsledcõÂch je jejõÂ prezentovanaÂ ¹humaÂnnostª hluboce 40 nehumaÂnnõÂ, nebot' zanechaÂvaÂ drogoveÏ zaÂvisleÂ osoby v jejich zÏivoteÏª bez jakyÂchkoliv perspektiv.ª ) StaÂt musõÂ naÂvykoveÂ laÂtky podrobit praÂvnõÂmu rezÏimu. Je zaÂsadnõÂ otaÂzkou, jak nastavit praÂvnõÂ parametry a (zejmeÂna) jak je uplatnÏovat a prosazovat. V kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ uzÏ zde je mozÏno prÏedeslat to, co plyne z tezõÂ prÏedesÏleÂho textu. Ï esÏenõÂ je neustaÂlyÂm permanentnõÂm diskurzem mezi verÏejnostõÂ, politiky a odbornõÂky z ruÊznyÂch obR Ï esÏenõÂ nebude nikdy komplexnõÂ v tom smyslu, zÏe celyÂ lastõÂ (naprÏ. praÂvnõÂci, psychologoveÂ, leÂkarÏi). R probleÂm pokryje. ¹VelkyÂ projekt spolecÏnosti bez drogª nebere v uÂvahu esenci cÏloveÏka, jeho slabosti a jeho zveÏdavost. Jeho prÏijetõÂ by znamenalo, zÏe budeme zÏõÂt ve strachu, kdyzÏ ne o sebe, tak o sveÂ deÏti. Strach rodicÏuÊ o deÏti by jen dostal novou identitu. RodicÏe by se mozÏnaÂ jen nebaÂli, zÏe jejich dõÂteÏ prÏipravõÂ droga o zdravõÂ cÏi spolecÏenskeÂ uplatneÏnõÂ, ale rovneÏzÏ tak by se baÂli, zÏe se jejich dõÂteÏ stane ¹obeÏtõÂª represivnõÂho systeÂmu se znacÏnyÂmi pravomocemi, kteryÂ jejich dõÂteÏ prÏipravõÂ o spolecÏenskeÂ uplatneÏnõÂ minimaÂlneÏ stejneÏ duÊslednyÂm zpuÊsobem. NenõÂ nutneÂ zduÊraznÏovat skutecÏnost, zÏe kazÏdaÂ byrokratickaÂ struktura, kteraÂ vznikne, se jen nerada vzdaÂvaÂ sveÂ existence, protozÏe zajisÏt'uje atraktivnõÂ pozice pro sveÂ prÏedstavitele. KazÏdaÂ jednou danaÂ pravomoc se jen teÏzÏko odnõÂmaÂ. Co vsÏak udeÏlat, aby systeÂm neexistoval pro systeÂm, ale proto, aby skutecÏneÏ lidem slouzÏil a v raÂmci mozÏnostõÂ je ochraÂnil prÏed nejhorsÏõÂmi mozÏnyÂmi dopady drog, velice cÏasto nicÏõÂcõÂch neopakovatelnou hodnotu lidskeÂ bytosti, jezÏ je jako politicko-filozofickyÂ kaÂnon zakoÂdovaÂna v samyÂch zaÂkladech zaÂpadnõÂ civilizace v duchu ucÏenõÂ stoikuÊ, krÏest'anuÊ, osvõÂcencuÊ a humanistuÊ? JednoznacÏnaÂ odpoveÏd' bohuzÏel neexistuje.

4.4 KulturnõÂ vyÂchodiska Â stavy), cõÂlem Je-li v materiaÂlnõÂm praÂvnõÂm staÂteÏ, k jehozÏ koncepci se CÏeskaÂ republika hlaÂsõÂ (cÏl. 1 U praÂvnõÂho rÏaÂdu ochrana praÂv a zajisÏteÏnõÂ spravedlnosti, nelze tak kontroverznõÂ trestneÏpraÂvnõÂ otaÂzky, jako ) Komorous, J., Argumenty aneb Ne drogoveÂ liberalizacÏnõÂ lobby v CÏR, in: Bulletin NPDC, 2000, cÏ. 1. ) Pikna, B.,TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 20.

39 40

31


jsou jednaÂnõÂ spojenaÂ s naklaÂdaÂnõÂm s naÂvykovyÂmi laÂtkami, rÏesÏit zcela izolovaneÏ bez ohledu na jistou etickou ideu, kteraÂ je soucÏaÂstõÂ urcÏiteÂho kontextu daneÂ kultury. Drogu je totizÏ nutno videÏt rovneÏzÏ i jako probleÂm kulturnõÂ, nebot' nelze povazÏovat za zaÂsadneÏ neprÏesneÂ deÏlenõÂ drog na kulturneÏ absorbovaneÂ a naopak. VõÂce nezÏ shovõÂvavyÂ prÏõÂstup k alkoholovyÂm drogaÂm se naÂm jizÏ velmi nevyplaÂcõÂ a liberaÂlnõÂ prÏõÂstup se naÂm vracõÂ jako bumerang v podobeÏ epidemie drog nelegaÂlnõÂch, nebot' drogy neznajõÂ nejen zemeÏpisneÂ hranice, ale ani hranici legality, kterou dlouhodobeÏ a velmi precizneÏ vedeme mezi ilegaÂlnõÂmi drogami a alkoholem cÏi tabaÂkem. NeÏktereÂ sociologickeÂ vyÂzkumy z poslednõÂ doby dolozÏily uÂzkou souvislost mezi uzÏõÂvaÂnõÂm alkoholu cÏi tabaÂku mladistvyÂmi a jejich pozdeÏjsÏõÂ orientacõÂ na abusus drog. ProbleÂm propagace drog, naprÏ. v umeÏleckyÂch dõÂlech, je slozÏitou a citlivou zaÂlezÏitostõÂ, nebot' uÂzce hranicÏõÂ se svobodou umeÏleckeÂho projevu. V rÏadeÏ filmuÊ se drogy objevujõÂ, a ne vzÏdy jejich divaÂci chaÂpou tragiku dõÂla ukazujõÂcõÂ vyÂjevy ze zÏivota jedincuÊ nebo celyÂch subkultur uzÏõÂvajõÂcõÂch z ruÊznyÂch duÊvoduÊ zakaÂzaneÂ drogy. CelosveÏtovyÂ trend v oblasti propagace ¹chemickeÂ zaÂbavyª pomocõÂ literaÂrnõÂch, filmovyÂch a samozrÏejmeÏ i hudebnõÂch deÏl se nemohl neprojevit v tak maleÂ kulturnõÂ oblasti, jakou je CÏeskaÂ republika. SoucÏasnaÂ evropskaÂ hudebnõÂ a klubovaÂ sceÂna pro mladeÂ je postavena na zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek, bez kteryÂch nenõÂ jedinec mezi vrstevnõÂky v dnesÏnõÂ dobeÏ takzvaneÏ ¹inª. ZejmeÂna nedostatek alternativ vyuzÏitõÂ volneÂho cÏasu a nedostatek objektivnõÂch informacõÂ tuto spiraÂlu jesÏteÏ võÂce roztaÂcÏejõÂ. Dynamicky se rozvõÂjejõÂcõÂ subkulturou spojenou s uzÏõÂvaÂnõÂm neÏkteryÂch laÂtek (marihuana, XTC, LSD a cÏaÂstecÏneÏ pervitin a kokain) je tzv. tanecÏnõÂ sceÂna. PostupneÏ vystoupila z undergroundu a neÏktereÂ jejõÂ k rozbujenõÂ trhu s uvedenyÂmi laÂtkami mezi odnozÏe se staly ¹mainstreamovouª zaÂlezÏitostõÂ, cozÏ vedlo 41 rostoucõÂm pocÏtem prÏõÂznivcuÊ tanecÏnõÂ hudby (obdobneÏ) ). SpojenõÂ drogoveÂho opojenõÂ a opakovanyÂch rytmuÊ je starou metodou vystoupenõÂ z mysli, ale v kontextu konzumnõÂ zaÂpadnõÂ kultury muÊzÏe znamenat dopad na spolecÏnost, kteryÂ je v soucÏasnosti mozÏno jen teÏzÏko odhadnout. Bude-li cÏaÂst tzv. ¹clubberuÊª pokracÏovat zvolenyÂm zÏivotnõÂm tempem, muÊzÏ42eme se docÏkat armaÂdy lidõÂ s posÏkozenyÂm teÏlem a mozkem vyzÏadujõÂcõÂm jinaÂ (legaÂlnõÂ) psychofarmaka. ) Faktem je, zÏe drogy vyÂrazneÏ formujõÂ (nejen) modernõÂ umeÏnõÂ a celou nasÏi civilizaci. Jejich dopady v tomto smeÏru jesÏteÏ nebyly ani rÏaÂdneÏ zhodnoceny. JistyÂ poznaÂvacõÂ, umeÏleckyÂ (viz naprÏ. modernõÂ reklama) a duchovnõÂ potenciaÂl, naprÏ. halucinogennõÂch drog (znaÂmyÂ jizÏ tisõÂce let po celeÂm sveÏteÏ v kulturaÂch vyznaÂvajõÂcõÂch sÏamanskou magii), je spolecÏnostõÂ vstrÏebaÂvaÂn po sveÂm a striktnõÂ vymahatelnost zaÂkazuÊ propagace by mohla mõÂt rozlicÏneÂ duÊsledky. MladõÂ, umeÏlci a boheÂmoveÂ vsÏeho druhu si reflexi vlastnõÂch zkusÏenostõÂ nemohou odpustit. Bylo by kraÂtkozrakeÂ zakazovat zobrazenõÂ drogoveÂ zkusÏenosti v umeÏleckyÂch dõÂlech a tvaÂrÏit se, zÏe na nasÏi kulturu nemajõÂ drogy zÏaÂdnyÂ vliv nebo zÏe jejich dopad je jen a jen vyÂhradneÏ negativnõÂ. RostoucõÂ rozdõÂly mezi sociaÂlnõÂm postavenõÂm osob vedou samozrÏejmeÏ i v oblasti drog k vnitrÏnõÂmu deÏlenõÂ na drogy chudyÂch a drogy bohatyÂch. Jedno majõÂ vsÏak lideÂ spolecÏneÂ, a to uÂzkou sÏkaÂlu motivuÊ, ze kteryÂch se rozhodnou drogy zneuzÏõÂt. ObecneÏ jde prÏevaÂzÏneÏ vzÏdy o experiment, zaÂbavu, uÂnik od probleÂmuÊ a na zaÂveÏr nutnost spojenou se zaÂvislostõÂ. NezbytneÂ je si teÂzÏ uveÏdomit, zÏe rÏada naÂvykovyÂch laÂtek se pomalu integruje do urcÏiteÂ lidskeÂ kultury a jejich konzumace se staÂvaÂ neodmyslitelnou soucÏaÂstõÂ sociaÂlnõÂch rituaÂluÊ a rÏada naÂvykovyÂch laÂtek naproti tomu se z ruÊznyÂch duÊvoduÊ smysluplnou a beÏzÏnou soucÏaÂstõÂ sociaÂlna staÂt nemuÊzÏe pro svou destruktivnost vuÊcÏi zdravõÂ dusÏevnõÂmu i teÏlesneÂmu. Jedna laÂtka ovlivnÏujõÂcõÂ psychiku jedincuÊ se muÊzÏe do daneÂ kultury zarÏadit bez veÏtsÏõÂch negativnõÂch vlivuÊ a jinaÂ muÊzÏe znamenat (za spolupuÊsobenõÂ dalsÏõÂch faktoruÊ) v extreÂmnõÂm prÏõÂpadeÏ i rozpad zaÂkladnõÂho hodnotoveÂho systeÂmu a sociaÂlnõÂch vztahuÊ. PrÏõÂkladem toho muÊzÏe byÂt zhoubnyÂ vliv alkoholu na puÊvodnõÂ obyvatele obou Amerik, AustraÂlie cÏi NoveÂho ZeÂlandu, prÏicÏemzÏ tento je jizÏ po historicky dlouhou dobu dokonce soucÏaÂstõÂ naÂbozÏenskyÂch i sociaÂlnõÂch rituaÂluÊ euroamerickeÂ zÏidovsko-krÏest'anskeÂ kultury. MultikulturnõÂ charakter dynamicky se globalizujõÂcõÂ planetaÂrnõÂ civilizacÏnõÂ struktury tyto uzÏ tak dost slozÏiteÂ situace a etickeÂ a praÂvnõÂ otaÂzky s nimi spojeneÂ jesÏteÏ daÂle komplikuje. 41

) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 168 a naÂsl. ) VaneÏcÏek, M., DrogoveÂ subkultury ± Punk, In: Bulletin NPDC, 2001, cÏ. 3, s. 17 a naÂsl.; NozÏina, M., VaneÏcÏek, M., DrogoveÂ subkultury ± Hippies, in: Bulletin NPDC, 2001, cÏ. 2, s. 15 a naÂsl.

42

32


UzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek lze teÂzÏ povazÏovat za obecneÏ sdõÂlenou lidskou zkusÏenost taÂhnoucõÂ se naprÏõÂcÏ kulturou ruÊznyÂch lidskyÂch spolecÏnostõÂ od teÏch segmentovanyÂch azÏ po slozÏiteÏ strukturovaneÂ civilizacÏnõÂ okruhy, v jejichzÏ aglomeracõÂch zÏijõÂ vedle sebe miliony lidõÂ. UzÏõÂvaÂnõÂ teÂ ktereÂ laÂtky bylo soucÏaÂstõÂ kulturnõÂ tradice a jako takoveÂ prÏedaÂvaÂno spolu s urcÏityÂm vzorcem chovaÂnõÂ a kulturnõÂm kontextem z generace na generaci. JizÏ odedaÂvna dochaÂzelo k migracõÂm a vyÂmeÏneÏ socio-kulturnõÂch memuÊ s tõÂm spojenyÂch. SÏõÂrÏilo se uzÏõÂvaÂnõÂ urcÏityÂch omamnyÂch laÂtek a ne vzÏdy takovyÂ kulturnõÂ transfer prÏinaÂsÏel znicÏujõÂcõÂ duÊsledky pro danou lidskou pospolitost. PrÏõÂkladem transferu, kteryÂ nemeÏl sociaÂlneÏ destruktivnõÂ uÂcÏinky, je rozsÏõÂrÏenõÂ halucinogennõÂ rostliny zvaneÂ peyotl z Ameriky strÏednõÂ (kde meÏl dlouhou tradici) do Ameriky severnõÂ v druheÂ polovineÏ 18. stoletõÂ. ReligioÂznõÂ zameÏrÏenõÂ severoamerickyÂch domorodcuÊ na sny a vize znamenalo, zÏe rituaÂlnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ peyotlu se do kulturneÏ-naÂbozÏenskeÂ vyÂbavy IndiaÂnuÊ zarÏadilo vedle jinyÂch technik (naprÏ. extreÂmnõÂho fyzickeÂho vypeÏtõÂ spojeneÂho s bolestõÂ prÏi tzv. ¹Tanci slunceª u preÂrijnõÂch kmenuÊ). Naproti tomu soucÏasneÂ sÏõÂrÏenõÂ tradicÏnõÂho evropskeÂho alkoholu zde svuÊj socio-kulturnõÂ kontext nenalezlo a znamenalo kolaps sociaÂlnõÂ a moraÂlnõÂ integrity prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nepocÏetnyÂch domorodyÂch populacõÂ severoamerickeÂho kontinentu, kteryÂ byl o to rychlejsÏõÂ, ocÏ meÂneÏ fyzicky a psychicky odolnõÂ byli proti ¹ohniveÂ vodeÏª novyÂch obyvatel migrujõÂcõÂch z Evropy. Pluralita a ruÊznost kultur vegetujõÂcõÂch vedle sebe cÏi postupneÏ proruÊstajõÂcõÂch znamenaÂ i jistou diverzifikaci pojetõÂ vztahu dvou zaÂkladnõÂch hodnot: hedoÂnistickeÂ slasti, kterou jedinci v ruÊzneÂ mõÂrÏe instinktivneÏ vyhledaÂvajõÂ, na straneÏ jedneÂ a askeze, kteraÂ skrze odmõÂtnutõÂ slasti je motorem tvorby materiaÂlnõÂch statkuÊ nutnyÂch k reprodukci a kontinuaÂlnõÂ evoluci vedoucõÂ k rozvoji daneÂ civilizacÏnõÂ struktury, na straneÏ druheÂ.

4.5 FilozofickaÂ vyÂchodiska 4.5.1 PozÏitek versus askeze ObecneÏ rÏecÏeno je velmi slozÏitou otaÂzkou, jakeÂ chovaÂnõÂ smõÂ staÂt pod hrozbou trestu zakazovat. Pokud si vypomuÊzÏeme naÂzorem zrÏetelneÏ vystupujõÂcõÂm z diskuse v neÏmeckeÂ literaturÏe a soudnictvõÂ o deliktech zabitõÂ a ublõÂzÏenõÂ na teÏle, nenõÂ slozÏiteÂ zaznamenat princip, zÏe opraÂvneÏnost staÂtu k donucovaÂnõÂ je uznaÂvaÂna pouze prÏi omezovaÂnõÂ praÂv druhyÂch. Ï Masarykovy univerzity v BrneÏ i vyÂV tomto kontextu vystoupil v roce 1998 na PraÂvnickeÂ fakulte 43 znamnyÂ neÏmeckyÂ trestneÏpraÂvnõÂ odbornõÂk Lothar Kuntz, lic.jur. ) se svyÂm referaÂtem na teÂma ¹Ochrana jedince prÏed sebou samyÂmª. Z tohoto referaÂtu se pokousÏõÂ cÏerpat i neÏktereÂ, daÂle uvedeneÂ mysÏlenky. I v CÏeskeÂ republice existuje mnoho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, ktereÂ presumujõÂ s donucenõÂm spojeneÂ vmeÏsÏovaÂnõÂ staÂtu do chovaÂnõÂ osoby, a to z ruÊznyÂch motivuÊ. JednõÂm z nich muÊzÏe byÂt i zabraÂneÏnõÂ posÏkozenõÂ jednotlivce sebou samyÂm. NaprÏ. povinnost pouzÏõÂvaÂnõÂ bezpecÏnostnõÂch paÂsuÊ prÏi rÏõÂzenõÂ motoroveÂho vozidla, povinneÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ prÏilby u motocyklisty nebo povinneÂ ocÏkovaÂnõÂ. PrÏõÂkladem z jineÂ oblasti, jezÏ muÊzÏe poslouzÏit k ilustraci mõÂry staÂtnõÂ ingerence, je povinnaÂ sÏkolnõÂ dochaÂzka. Podle Pikny lze prÏõÂmo v trestnõÂm zaÂkoneÏ najõÂt ¹urcÏitou obdobu ochranneÂ a soucÏasneÏ i donucovacõÂ funkce staÂtu, kteraÂ je chaÂpaÂna jako samozrÏejmyÂ atribut staÂtnõÂ moci. naprÏõÂklad bychom mohli uveÂst trestnyÂ cÏin ohrozÏovaÂnõÂ pohlavnõÂ nemocõÂ podle § 226 tr. zaÂkona, kdy pachatel je povazÏovaÂn za nemocneÂho 44a soucÏasneÏ je prÏinucen se leÂcÏit, a to na zaÂkladeÏ aplikace konkreÂtnõÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu.ª ) OtaÂzka praÂvnõÂ uÂpravy tyÂkajõÂcõÂ se naÂvykovyÂch laÂtek je teÂma, ktereÂ ilustruje podle Kuntze braÂny pruÊniku moraÂlky do trestnõÂho praÂva. Jde o konflikt mezi pomyslnyÂm praÂvem na opojenõÂ, ktereÂ nenõÂ praÂvneÏ prosaditelneÂ, a naÂrokem na sebeposÏkozenõÂ. PrÏi konfliktu dvou spolecÏenskyÂch orientacõÂ, a to principu vyÂkonnosti (askeze) a principu pozÏitku jako vyÂrazu autonomie individua, je nezbytneÂ najõÂt vyvaÂzÏenyÂ prÏõÂstup respektujõÂcõÂ jednotlivce a na druheÂ straneÏ i spolecÏnost. PozÏitek je zaÂkladnõÂ potrÏebou ) SbornõÂk prÏõÂspeÏvkuÊ z mezinaÂrodnõÂho seminaÂrÏe±trestneÏpraÂvnõÂ reforma v CÏeskeÂ republice v interdisciplinaÂrnõÂ perspektiveÏ, prÏednaÂsÏejõÂcõÂ: Lothar Kuntz, od roku 1989 veÏdeckyÂ pracovnõÂk v Institutu pro praÂvnõÂ a sociaÂlnõÂ filozofii saarlendskeÂ univerzity, orientuje se na badatelskou cÏinnost v oblasti drogoveÂ kriminality a drogoveÂ politiky. 44 ) Pikna, B.,TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 20. 43

33


lidskeÂ existence, kteraÂ nemaÂ pouze moraÂlnõÂ, nyÂbrzÏ i praÂvnõÂ relevanci. Tuto uvaÂdõÂ i usnesenõÂ druheÂ maleÂ trestnõÂ komory ZemskeÂho soudu v LuÈbecku: ¹OpojenõÂ patrÏõÂ podobneÏ jako jõÂdlo, pitõÂ a sex k zaÂkladnõÂm potrÏebaÂm cÏloveÏka, ktereÂ pozÏõÂvajõÂ ochrany v raÂmci svobodneÂho rozvoje osobnosti. Je zaÂsadnõÂ otaÂzkou lidskeÂho sebeurcÏenõÂ ucÏinit zodpoveÏdneÂ rozhodnutõÂ o tom, jakeÂ potraviny, pozÏivatiny a omamneÂ laÂtky bude obcÏan prÏijõÂmat. CÏõÂm technicÏteÏji, rychleji a funkcÏneÏji je spolecÏnost vystaveÏna, tõÂm silneÏjsÏõÂ se staÂvaÂ potrÏeba vytrhnout se z tohoto sevrÏenõÂ. Od takto chaÂpaneÂho pozitivnõÂho pojmu opojenõÂ je nutno odlisÏovat zaÂvislost, kteraÂ oznacÏuje patologickyÂ stav stojõÂcõÂ mimo individuaÂlnõÂ sebeurcÏenõÂ.ª Askezi lze chaÂpat jako soucÏaÂst pozÏadavkuÊ kladenyÂch na jednotlivce stylem zÏivota v soucÏasneÂ spolecÏnosti. VesÏkereÂ lidskeÂ jednaÂnõÂ se staÂle võÂce racionalizuje a ukaÂznÏuje, a to je praÂveÏ zaÂkladem modernõÂ vyÂkonnostneÏ orientovaneÂ spolecÏnosti.

4.5.2 Liberalismus versus paternalismus Paternalismus lze obecneÏ definovat jako s donucovaÂnõÂm spojeneÂ vmeÏsÏovaÂnõÂ se do chovaÂnõÂ osoby s cõÂlem zabraÂnit, aby si sama sÏkodila. JednodusÏe to lze ilustrovat na prÏõÂkladu vztahu rodicÏe a dõÂteÏte. Tedy jako vztah mezi paternalizujõÂcõÂm a paternalizovanyÂm. PraÂvnõÂ (staÂtnõÂ) paternalismus vychaÂzõÂ z toho, zÏe zaÂkaz nebo praÂvnõÂ prÏedpis existuje i proti vuÊli prÏõÂslusÏneÂho adresaÂta z dobreÂho duÊvodu vzÏdy tehdy, kdyzÏ je to nezbytneÂ k odvracenõÂ sÏkody (fyzickeÂ, psychickeÂ nebo ekonomickeÂ) od osoby, kteraÂ tomuto opatrÏenõÂ podleÂhaÂ. Kde vsÏak lezÏõÂ hranice mezi individuaÂlnõÂ maximalizacõÂ svobody a praÂvnõÂm normovaÂnõÂm chovaÂnõÂ jednotlivce? CÏloveÏk muÊzÏe byÂt sebou samyÂm pouze v interakci s okolõÂm (druhyÂmi). ReflexõÂ ve vztahu k okolõÂ totizÏ poznaÂvaÂ sebe sama. CÏastyÂm pojmem uzÏõÂvanyÂm prÏi diskusõÂch o mozÏneÂ mõÂrÏe zaÂsahu do svobody jednotlivce je pojem zdravõÂ lidu. Tomuto termõÂnu nelze prÏisoudit samostatnyÂ obsah, nebot' zdravõÂ lidu je odvozovaÂno od zdravõÂ jednotlivce. I kdyzÏ tedy hledisko cÏi kriterioÂn zdravõÂ lidu je jen zcela obtõÂzÏneÏ uchopitelneÂ, je mozÏneÂ prÏi pohledu na zdravotnõÂ peÂcÏi jako soucÏaÂst systeÂmu sociaÂlnõÂch jistot hledat vyÂchozõÂ bod dalsÏõÂch uÂvah z hlediska prÏõÂpadnyÂch spolecÏenskyÂch naÂkladuÊ vzniklyÂch v duÊsledku sebeposÏkozujõÂcõÂho chovaÂnõÂ. Z toho lze usuzovat, zÏe jako urcÏityÂ rub praÂva obcÏana na obranu proti staÂtu existujõÂ rovnocenneÂ pozitivnõÂ naÂroky staÂtu vuÊcÏi jednotlivci. Z toho lze dovodit i praÂvo staÂtu a mozÏnaÂ i povinnost staÂtu sankcionovat urcÏitaÂ jednaÂnõÂ (viz vyÂsÏe). MuÊzÏe vsÏak byÂt na spolecÏnosti pozÏadovaÂna naÂhrada za naÂsledky riskantnõÂho chovaÂnõÂ, na jejichzÏ vznik nemeÏla v duÊsledku autonomnõÂho rozhodnutõÂ dotycÏneÂho zÏaÂdnyÂ vliv? Dle Lothara Kuntze by bylo mozÏno vnõÂmat prohibicÏnõÂ paternalistickou politiku vzhledem k narkotikuÊm jako vyÂraz lidskeÂ duÊstojnosti. DaÂle Kuntz uvaÂdõÂ, zÏe jednotlivyÂ cÏloveÏk je praÂvnõÂm subjektem jen proto, zÏe je võÂce nezÏ pouhou individualizovanou hmotou, zÏe se podõÂlõÂ na neÏcÏem ideoveÂm, a to na lidskeÂ duÊstojnosti. NemaÂ tudõÂzÏ praÂvo napadat neÏco, na cÏem je zalozÏena praÂvnõÂ zpuÊsobilost kazÏdeÂho cÏloveÏka. Takto interpretovanyÂ pojem lidskeÂ duÊstojnosti legitimuje i existenci deliktuÊ proti sobeÏ jako osobeÏ. Toto lze oznacÏit jako povinnost byÂti osobou. Ta v sobeÏ zahrnuje rovneÏzÏ udrzÏovaÂnõÂ teÏlesneÂ neporusÏenosti a zdravõÂ. Argument, zÏe cÏloveÏk sÏkodõÂ uzÏõÂvaÂnõÂm narkotik pouze sobeÏ sameÂmu, by se pak podle Kuntze nemusel uplatnit z neÏkolika duÊvoduÊ. NaprÏõÂklad ze stanoviska subjektivismu neexistuje zÏaÂdneÂ praÂvo na to, aby si cÏloveÏk sÏkodil a z pohledu utilitaristickeÂho cÏloveÏk po znicÏenõÂ vlastnõÂho zdravõÂ vyuzÏõÂvaÂ sociaÂlnõÂ sõÂteÏ a jinyÂch vyÂhod sociaÂlnõÂho staÂtu. ZdravotneÏ posÏkozenyÂ jedinec nenõÂ daÂle schopen plnit pozitivnõÂ vyÂkony, ktereÂ ¹dluzÏõÂª, v tom smyslu se vyhyÂbaÂ povinnostem vuÊcÏi staÂtu. Z principuÊ sociaÂlnõÂho staÂtu vyplyÂvaÂ i omezenõÂ praÂva deÏlat se sebou cokoli. VuÊcÏi spolecÏnosti maÂ jedinec nejen praÂvo na ochranu, ale takeÂ povinnost dodrzÏovat pravidla, bez kteryÂch by ochrana nebyla reaÂlneÏ splnitelnaÂ. Svoboda jednotlivce se odvõÂjõÂ od spolecÏnosti majõÂcõÂ uÂstavu, jejõÂzÏ je jedinec nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ bez ohledu na vuÊli byÂt jejõÂm cÏlenem. V tomto smyslu lze vnõÂmat drogovou subkulturu jako urcÏityÂ vyÂraz uÂnikoveÂ rebelie vuÊcÏi spolecÏnosti jako celku, vcÏetneÏ jejõÂho destruktivnõÂho uÂcÏinku na hodnoty, na nichzÏ je spolecÏnost vystaveÏna a dõÂky nimzÏ se vyvõÂjõÂ. Vzorce chovaÂnõÂ jsou vyÂsledkem vyÂvoje hodnot kazÏdeÂ spolecÏnosti vcÏetneÏ obrovskeÂho rozmachu duÊrazu na zakotvenõÂ lidskyÂch praÂv v polovineÏ 20. stoletõÂ. SebezaÂchovneÂ tendence spolecÏnosti nejsou naoktrojovaÂny, ale daÂny vyÂvojem a empirickyÂm zjisÏteÏnõÂm v raÂmci toku cÏasu. Ve vyÂsÏe zmõÂneÏneÂm smyslu je vnõÂmaÂn i paternalistickyÂ prÏõÂstup ve sveÂ extreÂmnõÂ poloze sankcionujõÂcõÂ vesÏkereÂ uzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek pro dobro jednotlivce a celeÂ spolecÏnosti a opakem je liberaÂlnõÂ 34


prÏõÂstup, kteryÂ uÂstõÂ ve snahu vytvorÏit modely pro legalizaci vsÏech naÂvykovyÂch laÂtek se zaÂmeÏrem dostat je pod kontrolu a zajistit z jejich vyÂroby a distribuce zisky naÂlezÏejõÂcõÂ jinak pouze strukturaÂm organizovaneÂho zlocÏinu. PosledneÏ zmõÂneÏnyÂ prÏõÂstup je nutneÂ velmi duÊrazneÏ odmõÂtnout, nebot' je jaksi vytrzÏenyÂ z kontextu daneÂ problematiky. CõÂlem protidrogoveÂ politiky nenõÂ dostat naÂvykoveÂ laÂtky pod kontrolu s cõÂlem profitovat z jejich distribuce. CõÂlem je ochrana zdraveÂho vyÂvoje spolecÏnosti. CõÂlem nenõÂ likvidace mafiõÂ. OrganizovaneÂho zlocÏinu (narkomafiõÂ) by nebylo, nebyÂt poptaÂvky. NabõÂdka je pouze tam, kde je poptaÂvka. Ï esÏenõÂ stojõÂcõÂ hlavneÏ na represi bez subsidiaÂrnõÂ uÂlohy postupuÊ preventivnõÂch, leÂcÏebnyÂch a jinyÂch se R ukaÂzala jako neadekvaÂtneÏ zasahujõÂcõÂ do svobod jednotlivce vzhledem k tomu, zÏe represivnõÂ slozÏky staÂtu i v prostrÏedõÂ demokratickeÂ spolecÏnosti vaÂzaneÂ praÂvem majõÂ jistou tendenci uchovaÂvat a prosazovat jednou zõÂskanyÂ mocenskyÂ vliv. Na druhou stranu rÏesÏenõÂ tendujõÂcõÂ k liberaÂlnõÂmu prÏõÂstupu mohou znamenat jistou diskriminaci veÏtsÏõÂ cÏaÂsti populace vystaveneÂ veÏtsÏõÂ kriminaliteÏ (i naÂsilneÂ) souvisejõÂcõÂ s uzÏõÂvaÂnõÂm naÂvykovyÂch laÂtek a takeÂ nutnost prÏispõÂvat ze svyÂch danõÂ na leÂcÏenõÂ toxikomanuÊ a zmõÂrnÏovaÂnõÂ negativnõÂch jevuÊ spojenyÂch s abusem (nefunkcÏnõÂ rodiny a jedinci s probleÂmy zarÏazenõÂ do spolecÏnosti, ruÊzneÂ druhy infekcÏnõÂch onemocneÏnõÂ). NaÂvykoveÂ laÂtky se mõÂrou sveÂ destruktivnosti samozrÏejmeÏ lisÏõÂ i s ohledem na ruÊznou adaptabilitu v teÂ ktereÂ kulturÏe. Vzhledem k jizÏ zmõÂneÏneÂ koexistenci a prolõÂnanõÂ kultur, ktereÂ nabylo za poslednõÂ trÏi stoletõÂ nebyÂvalyÂch rozmeÏruÊ, nelze s jistotou rÏõÂci, zÏe vyÂcÏet laÂtek danou kulturou a jejõÂm praÂvnõÂm systeÂmem relativneÏ tolerovanyÂch musõÂ odraÂzÏet jejich skutecÏnou spolecÏenskou nebezpecÏnost. ProbleÂmy formulace trestneÏpraÂvnõÂch a jinyÂch norem a politika rozhodovaÂnõÂ staÂtnõÂch institucõÂ tak v rÏadeÏ prÏõÂpaduÊ mohou vytvaÂrÏet situace vyvolaÂvajõÂcõÂ ostreÂ naÂzoroveÂ strÏety zastaÂncuÊ ruÊznyÂch koncepcõÂ. PozÏadavek obecneÂ formulace pravidel, jezÏ majõÂ byÂt v budoucnu aplikovaÂna na prÏedem neznaÂmyÂ pocÏet prÏõÂpaduÊ a diferencovaneÏ vnõÂmanaÂ legitimita postihuÊ spojenyÂch s porusÏenõÂm teÏchto obecnyÂch pravidel tvorÏõÂ zaÂklad diskursu, kteryÂ pravdeÏpodobneÏ jen steÏzÏõÂ v dohledneÂ dobeÏ najde rÏesÏenõÂ. StejneÏ tak jako i v teÂto cÏaÂsti cÏasto citovanyÂ L. Kuntz uzavrÏel svuÊj panel tõÂmto prohlaÂsÏenõÂm: ¹RozhodujõÂcõÂ pro zaÂkaz urcÏityÂch drog dle praÂvnõÂho principu svobody nenõÂ ani tak jejich abstraktnõÂ stupenÏ nebezpecÏnosti, jako spõÂÏse jejich ohrozÏovaÂnõÂ svobody ve smyslu omezovaÂnõÂ svobodneÂho vytvaÂrÏenõÂ pravidel jednaÂnõÂ.ª Tuto kapitolu, kteraÂ si vytycÏila nesnadnyÂ uÂkol, a to traktovat filozofickaÂ, kulturnõÂ cÏi historickaÂ vyÂchodiska, nenõÂ snadneÂ uzavrÏõÂt neÏjakyÂm jednoznacÏnyÂm zaÂveÏrem, protozÏe pohled na tyto otaÂzky je v zaÂsadeÏ nutneÏ limitovaÂn i osobnõÂmi postoji cÏi naÂzory autora. JednaÂ se spõÂsÏe o soubor mnoha mysÏlenek a naÂzoruÊ tzv. k zamysÏlenõÂ. StejneÏ tak je dle naÂzoru autora zrÏejmeÂ, zÏe konecÏneÂ nalezenõÂ jednoznacÏneÂ odpoveÏdi na otaÂzky vztahujõÂcõÂ svoji pozornost ke svobodeÏ jednotlivce prÏi naklaÂdaÂnõÂ s vlastnõÂm teÏlem je velmi slozÏiteÂ, pokud vuÊbec kdy mozÏneÂ. SvyÂm rozsahem totizÏ tyto otaÂzky spadajõÂ do subjektivnõÂch oblastõÂ, jakyÂmi jsou moraÂlka a s nõÂ souvisejõÂcõÂ problematiky võÂry cÏi naÂbozÏenstvõÂ. I prÏes vyÂsÏe uvedeneÂ lze ukoncÏit tuto pasaÂzÏ konstatovaÂnõÂm, ve ktereÂm vidõÂ autor teÂto studie urcÏityÂ pevnyÂ bod cÏi vyÂchodisko: 45 ¹OmezenõÂ svobody cÏloveÏka naklaÂdat s jeho svobodou je ochranou jeho svobody.ª )

45

) Knapp, V., Teorie praÂva, Praha 1995, s. 21.

35


Â PRAVY A HISTORICKAÂ VYÂCHODISKA V. VYÂVOJ PRAÂVNIÂ U 5.1 UÂvod V prÏedchaÂzejõÂcõÂ kapitole je mozÏneÂ hledat odpoveÏd' na otaÂzky souvisejõÂcõÂ s urcÏityÂmi uÂstavneÏpraÂvnõÂmi, filozofickyÂmi, kulturnõÂmi cÏi politickyÂmi limity rÏesÏenõÂ daneÂ problematiky. ZahaÂjit vsÏak vyÂklad o platneÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ bez alesponÏ strucÏneÂho exkursu do jejõÂho postupneÂho vyÂvoje se nejevõÂ jako prÏehledneÂ, nebot' platneÂ praÂvnõÂ normy obecneÏ prodeÏlaÂvajõÂ urcÏityÂ vyÂvoj, a analyÂzu pouze poslednõÂho legaÂlnõÂho zneÏnõÂ by bylo mozÏneÂ hodnotit jako analyÂzu v zaÂsadeÏ vytrzÏenou z kontextu. Z tohoto duÊvodu je na tomto mõÂsteÏ zarÏazena pasaÂzÏ tyÂkajõÂcõÂ se historickeÂho vyÂvoje drogoveÂ problematiky a jejõÂho legaÂlnõÂho odrazu v praÂvnõÂch normaÂch. Vzhledem k rostoucõÂ kooperaci na mezinaÂrodnõÂm poli a staÂle silneÏjsÏõÂmu vlivu praÂva mezinaÂrodnõÂho na naÂrodnõÂ praÂvnõÂ rÏaÂdy cÏi jejich vzaÂjemneÂho ovlivnÏovaÂnõÂ je nezbytneÂ nastõÂnit i historickyÂ vyÂvoj regulace drogoveÂ problematiky pomocõÂ naÂstrojuÊ mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho. Dokonce lze takovyÂ prÏõÂstup povazÏovat za nutnyÂ, nebot' praÂveÏ mezinaÂrodnõÂ spolecÏenstvõÂ a smluvnõÂ instrumenty prÏijõÂmaneÂ suvereÂnnõÂmi staÂty daly zaÂklad rozvoje naÂrodnõÂ legislativy reglementujõÂcõÂ drogovou problematiku. MezinaÂrodnõÂ zaÂvazky z teÂto oblasti tvorÏõÂ podstatnou cÏaÂst praÂvnõÂ materie, kterou je nezbytneÂ pouzÏõÂt prÏi tvorbeÏ cÏi interpretaci vnitrostaÂtnõÂch norem z duÊvodu jejich zaÂvaznosti pro CÏeskou republiku. Tato kapitola zabyÂvajõÂcõÂ se historiõÂ je tedy cÏleneÏna na dva souvisejõÂcõÂ celky; historickaÂ vyÂchodiska mezinaÂrodnõÂ a historickaÂ vyÂchodiska domaÂcõÂ.

5.2 HistorickaÂ vyÂchodiska mezinaÂrodnõÂ ProbleÂm drogoveÂ kriminality je vzhledem k rozmachu komunikacÏnõÂch platforem a mezinaÂrodnõÂho obchodu võÂce nezÏ drÏõÂve probleÂmem globaÂlnõÂm. Dnes je jizÏ zcela zrÏejmeÂ, zÏe tento probleÂm nenõÂ efektivnõÂ a v zaÂsadeÏ ani mozÏneÂ rÏesÏit izolovaneÏ. EfektivnõÂ rÏesÏenõÂ je naopak trÏeba hledat v raÂmci vzaÂjemneÂ spolupraÂce cÏlenuÊ mezinaÂrodnõÂho spolecÏenstvõÂ ± staÂtuÊ. VõÂce nezÏ drÏõÂve je rovneÏzÏ zrÏejmeÂ, zÏe politika jednoho staÂtu bezprostrÏedneÏ ovlivnÏuje i prostrÏedõÂ ve staÂtech okolnõÂch. Tento axiom protidrogovyÂch snah vsÏak nebyl vzÏdy takto zrÏejmyÂ a obecneÏ sdõÂlenyÂ. PrvnõÂ pokusy rÏesÏit drogovou problematiku multilateraÂlnõÂ formou se datujõÂ k pocÏaÂtku 20. stoletõÂ, kdy lze vysledovat prvnõÂ snahy regulovat nekontrolovanyÂ pohyb drog mezi staÂty formou mezinaÂrodnõÂch uÂmluv. Jak uzÏ to tak byÂvaÂ nejen v mezinaÂrodnõÂm praÂvu, impulsem kteryÂ, vedl k hledaÂnõÂ rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky, nebylo primaÂrneÏ veÏdomõÂ negativnõÂch dopaduÊ zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog na jednotlivce cÏi obyvatelstvo. PrimaÂrnõÂm impulsem byly cÏisteÏ ekonomickeÂ mezistaÂtnõÂ spory v oblasti dovozu a vyÂvozu artiklu, kteryÂ azÏ pozdeÏji zõÂskal povahu neÏcÏeho, co je potrÏeba regulovat, nejen z duÊvoduÊ trzÏneÏ ochranaÂrÏskyÂch, ale prÏedevsÏõÂm z duÊvoduÊ potenciaÂlnõÂch rizik zdravotnõÂch. StrucÏneÏ lze popsat a oznacÏit jako spousÏteÏcõÂ impuls tzv. ¹opioveÂ vaÂlkyª, jezÏ se odehraÂly mezi CÏõÂnou a koloniaÂlnõÂmi velmocemi ± Velkou BritaÂniõÂ a pozdeÏji i FranciõÂ. PrÏõÂcÏinou teÏchto dvou vaÂlek byla pasivnõÂ obchodnõÂ bilance VelkeÂ BritaÂnie ve vztahu k CÏõÂneÏ, kterou se snazÏila VelkaÂ BritaÂnie dohaÂneÏt zvyÂsÏenyÂm dovozem opia do CÏõÂny z Indie. KourÏenõÂ opia vsÏak bylo v CÏõÂneÏ v polovineÏ 19. stoletõÂ staÂle võÂce expandujõÂcõÂm probleÂmem vcÏetneÏ znacÏnyÂch zdravotnõÂch dopaduÊ na obyvatelstvo. Vzhledem k viditelnyÂm naÂsledkuÊm tohoto jevu se celeÂho probleÂmu postupneÏ ujaly cõÂrkve, ktereÂ byly v podstateÏ po boku veÏdeckyÂch a dobrocÏinnyÂch spolecÏnostõÂ jedinyÂmi institucemi zpuÊsobilyÂmi se oprostit od ekonomickyÂch kalkulacõÂ a soustrÏedit se na problematiku i z jinyÂch pozic, rÏekneÏme spolecÏenskyÂch a zdravotnõÂch. Z teÏchto aktivit se zformovalo v neÏkolika zemõÂch tzv. ¹hnutõÂ proti opiuª, ktereÂ vyuÂstilo sveÂ snahy a tlak tõÂm, zÏe z iniciativy americkeÂho prezidenta Theodora Roosevelta byla svolaÂna prvnõÂ diplomatickaÂ konference v roce 1909 v SÏanghaji, na ktereÂ se SpojeneÂ staÂty americkeÂ postavily na stranu CÏõÂny proti 36


46

47

britskeÂmu dovozu opia ) (z hlediska historickeÂho vyÂvoje daÂle srov. cÏlaÂnek uvedeny Â v zaÂpatõÂ ) cÏi zpra48 covanou stat' uverÏejneÏnou v odborneÂm periodiku NPDC uvedenou tamteÂzÏ). ) ZneuzÏõÂvaÂnõÂ neÏkteryÂch laÂtek, jmenoviteÏ opia, morfia a kokainu, bylo v zaÂpadnõÂch zemõÂch prÏed prvnõÂ sveÏtovou vaÂlkou jen rÏõÂdkyÂm jevem. Naopak na vyÂchodeÏ bylo od pradaÂvna jejich uzÏõÂvaÂnõÂ soucÏaÂstõÂ neÏkteryÂch kultur. Na prÏõÂkladu hasÏisÏe lze uveÂst rozsÏõÂrÏenõÂ jeho uzÏõÂvaÂnõÂ v podstateÏ v celeÂm islaÂmskeÂm sveÏteÏ. Stranou nezuÊstaÂvalo ani opium a morfium. NegativnõÂ naÂsledky projevujõÂcõÂ se na lidskeÂm zdravõÂ byly jizÏ tehdy zrÏejmeÂ, a proto bylo mozÏno jizÏ tehdy identifikovat urcÏiteÂ naÂznaky snah toto rÏesÏit. NaprÏõÂklad kalifoveÂ v EgypteÏ trestali uzÏõÂvaÂnõÂ i teÏlesnyÂmi tresty. Tato opatrÏenõÂ vsÏak nevedla k vyÂraznyÂm zmeÏnaÂm. Nic nebraÂnilo expanzi drogoveÂho probleÂmu na zaÂpad. ¹AzÏ do druheÂ poloviny 19. stoletõÂ nenabyla problematika OPL takovyÂch rozmeÏruÊ, aby vyzÏadovala akce celosveÏtoveÂho vyÂznamu. PraÂveÏ na sklonku 19. stoletõÂ pokroky prÏõÂrodnõÂch a technickyÂch veÏd umozÏnily vyraÂbeÏt z prÏõÂrodnõÂch surovin velkeÂ mnozÏstvõÂ alkaloiduÊ, a to vcÏetneÏ heroinu. Rozvoj dopravy a spojuÊ pomohl prÏekonat zemeÏpisneÂ vzdaÂlenosti, umozÏnil vyÂvoj mezinaÂrodnõÂho obchodu, a to vsÏe vedlo, kromeÏ jineÂho, takeÂ k rozsÏõÂrÏenõÂ nabõÂdky omamnyÂch laÂtek, prÏedevsÏõÂm opiaÂtoveÂho typu. ZaÂhy se teÂzÏ objevila patrnaÂ souvislost mezi rozsÏõÂrÏenõÂm teÏchto laÂtek, zdravotnõÂm posÏkozenõÂm zneuzÏivateluÊ a zlocÏinem. NahromadeÏnõÂ teÏchto negativnõÂch jevuÊ dalo zaÂklad pro prvnõÂ mezinaÂrodnõÂ konferenci o omamnyÂch laÂtkaÂch v roce 1909 v SÏanghaji, kde byla vytvorÏena opiovaÂ komise. CelosveÏtovaÂ situace ve vyÂrobeÏ drog, obchodu s nimi a jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ se dnes vyznacÏuje nebyÂvalyÂm naÂsilõÂm a korupcõÂ. Jak konstatujõÂ orgaÂny OSN, cÏinnost drogovyÂch mafiõÂ se nadaÂle upevnÏuje a prÏes cÏetnaÂ a dlouhodobaÂ uÂsilõÂ ze strany OSN se staÂle nepodarÏilo podstatneÏji omezit ani vyÂrobu a obchod zejmeÂna s tradicÏnõÂmi drogami ± heroin, kokain, 49 a kannabisoveÂ produkty.ª )

5.2.1 VyÂvoj pramenuÊ mezinaÂrodnõÂho praÂva drog V mezinaÂrodnõÂm spolecÏenstvõÂ a jeho normativnõÂ tvorbeÏ jde vzÏdy o hledaÂnõÂ obecneÂho prÏõÂstupu, cÏasto kompromisu cÏi meÏrÏõÂtka obecneÏ pro staÂty prÏijatelneÂho, nebot' mezi suvereÂnnõÂmi staÂty nenõÂ mozÏneÂ hovorÏit o superlegislativnõÂm orgaÂnu, kteryÂ naoktrojuje obecneÏ zaÂvaznyÂ prÏõÂstup. I z tohoto duÊvodu je mezinaÂrodneÏpraÂvnõÂ raÂmec regulujõÂcõÂ drogovou problematiku prÏevaÂzÏneÏ smluvnõÂho typu. StrÏedem zaÂjmu teÏchto mezinaÂrodnõÂch pramenuÊ je ochrana zdravõÂ jednotlivce a spolecÏnosti v mezinaÂrodnõÂm meÏrÏõÂtku, ale i problematika spojenaÂ s pranõÂm sÏpinavyÂch peneÏz a organizovanyÂm zlocÏinem. VyÂvoj mezistaÂtnõÂch smluvnõÂch instrumentuÊ v oblasti drog prodeÏlal pomeÏrneÏ pestryÂ vyÂvoj, kdy drtivaÂ veÏtsÏina prvotnõÂch pramenuÊ je dnes jizÏ v zaÂsadeÏ obsolentnõÂ. Z toho duÊvodu je vhodneÂ odlisÏit mezinaÂrodnõÂ prameny historickeÂ jizÏ neplatõÂcõÂ a mezinaÂrodnõÂ smluvnõÂ prameny platõÂcõÂ, smluvnõÂ staÂty zavazujõÂcõÂ a prÏedmeÏtnou oblast regulujõÂcõÂ dodnes. Ty posledneÏ uvedeneÂ budou z hlediska konkreÂtnõÂch zaÂvazkuÊ z nich vyplyÂvajõÂcõÂch analyzovaÂny azÏ v raÂmci cÏaÂsti zabyÂvajõÂcõÂ se platnyÂmi praÂvnõÂmi normami. OpravdovyÂ a zaÂrovenÏ i duÊslednyÂ zaÂjem v oblasti drog lze prÏiznat azÏ Organizaci spojenyÂch naÂroduÊ. Pod patronacõÂ OSN byla uzavrÏena seÂrie smluv, pozÏadujõÂcõÂch provaÂdeÏnõÂ kontroly nad vyÂrobou, distribucõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, boj proti abusu drog a samozrÏejmeÏ i nezaÂkonneÂmu obchodu s nimi. TõÂmto vyÂvojem dosÏlo k uznaÂnõÂ smutneÂ skutecÏnosti, zÏe drogovyÂ probleÂm se staÂvaÂ staÂle meÂneÏ probleÂmem izolovanyÂm, ale naopak jde o probleÂm globaÂlnõÂ, proti ktereÂmu lze bojovat pouze spolecÏnyÂm uÂsilõÂm a harmonizacõÂ legislativy vcÏetneÏ vzaÂjemneÂ spolupraÂce i v jinyÂch oblastech. Z toho duÊvodu je mozÏneÂ smluvnõÂ instrumenty cÏlenit na skupinu teÏch starsÏõÂch, jezÏ byly prÏijaty od roku 50 1912 prÏes obdobõÂ SpolecÏnosti naÂroduÊ azÏ do zalozÏenõÂ OSN a na skupinu smluv prÏijatyÂch v raÂmci OSN. ) Z takoveÂho cÏleneÏnõÂ bude vychaÂzet i tato praÂce, i kdyzÏ je trÏeba zduÊraznit, zÏe ne vsÏechny z raÂmce pozdeÏjsÏõÂch smluv prÏijatyÂch pod patronacõÂ OSN zavazujõÂ staÂty dodnes. Existuje v nich totizÏ skupina trÏõÂ nejmladsÏõÂch a klõÂcÏovyÂch smluv, ktereÂ tvorÏõÂ onu zaÂkladnõÂ mezinaÂrodnõÂ baÂzi v oblasti kontroly drog ) Informace cÏerpaÂny ze studie: SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1. 47 ) HamouzovaÂ, J., ZmeÏny v politickeÂm systeÂmu CÏeskeÂ republiky a jejich vliv na drogovou sceÂnu II, in: Bulletin NPDC, 2003, cÏ. 3, s. 39. 48 ) VaneÏcÏek, M., TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky, in: Bulletin NPDC, 2002, cÏ. 2, s. 16-19. 49 ) SÏefl, J., FataÂlnõÂ naÂsledky uzÏivateluÊ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, in: Bulletin NPDC, 2002, cÏ. 2, s. 20-33. 50 ) SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1, s. 41. 46

37


dnesÏnõÂ doby. ¹ZaÂsady celosveÏtoveÂ filozofie prÏõÂstupu k rÏesÏenõÂ probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog jsou obsazÏeny ve trÏech dohodaÂch o kontrole drog, ktereÂ prÏijala Organizace spojenyÂch naÂroduÊ (OSN) postupneÏ v letech 1961, 1971 a 1988. OSN se pomocõÂ svyÂch trÏõÂ mezinaÂrodnõÂch dohod snazÏõÂ51koordinovat celosveÏtoveÂ snahy tyÂkajõÂcõÂ se vyÂroby, prÏepravy a spotrÏeby drog s vyÂjimkou alkoholu.ª ) Jednotnou uÂmluvu o omamnyÂch laÂtkaÂch lze povazÏovat za prÏelomovyÂ bod v mezinaÂrodnõÂ kontrole drog, nebot' v podstateÏ nahradila cÏi sjednotila dosavadnõÂ praÂvnõÂ raÂmec (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.1).

5.2.2 DrÏõÂveÏjsÏõÂ uÂmluvy o kontrole drog Vzhledem ke skutecÏnosti, zÏe prÏevaÂzÏnaÂ cÏaÂst zaÂvazkuÊ z uÂmluv, o kteryÂch bude pojednaÂvat tato cÏaÂst, jizÏ v soucÏasneÂ dobeÏ CÏeskou republiku ani jineÂ staÂty nezavazujõÂ, bude tato cÏaÂst pouze jakousi strucÏnou anotacõÂ jejich prÏedmeÏtu regulace, nebot' podrobneÂ pojednaÂnõÂ by prÏesahovalo prÏedmeÏt teÂto studie. Tato cÏaÂst a jejõÂ chronologie byla zpracovaÂna s 52vyuzÏitõÂm informacõÂ obsazÏenyÂch v odborneÂ studii uvedeneÂ v zaÂpatõÂ a lze na ni tedy v dalsÏõÂm odkaÂzat. ) Ve sledovaneÂm obdobõÂ 1912±1945 bylo prÏijato na mezinaÂrodnõÂm poli celkem sÏest uÂmluv regulujõÂcõÂch ruÊzneÂ aspekty drogoveÂ problematiky s urcÏityÂm akcentem na opium, ktereÂ bylo substancõÂ, jezÏ zaprÏõÂcÏinilo dalsÏõÂ vyÂvoj v oblasti regulace daneÂ problematiky. I. MezinaÂrodnõÂ opiovaÂ uÂmluva ± Haag, 1912 V roce 1909 se v SÏanghaji sesÏli zaÂstupci 13 zemõÂ (USA, VelkaÂ BritaÂnie, Francie, NeÏmecko, ItaÂlie, NizozemõÂ, Portugalsko, Rakousko-Uhersko, Rusko, CÏõÂna, Japonsko, Siam a Persie) na mezinaÂrodnõÂ konferenci o omamnyÂch laÂtkaÂch. VyÂsledkem teÂto konference vsÏak nebylo kvuÊli sporuÊm beÏhem jednaÂnõÂ prÏijetõÂ zÏaÂdneÂho praÂvneÏ zaÂvazneÂho dokumentu. Bylo prÏijato celkem deveÏt doporucÏenõÂ obsahujõÂcõÂch neÏktereÂ zaÂkladnõÂ principy rodõÂcõÂ se mezinaÂrodnõÂ kontroly drog, zejmeÂna omezenõÂ obchodu s drogami jen pro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely vcÏetneÏ mysÏlenky, zÏe staÂty by meÏly omezit svuÊj vyÂvoz kvuÊli ochraneÏ zaÂjmuÊ jinyÂch staÂtuÊ. Z duÊvodu pouze deklaratornõÂho charakteru prÏijatyÂch dokumentuÊ projevily SpojeneÂ staÂty americkeÂ iniciativu svolat dalsÏõÂ zasedaÂnõÂ s cõÂlem prÏijmout zaÂvaznyÂ mezinaÂrodnõÂ instrument. K tomuto dosÏlo v Holandsku, kde byla jako vyÂsledek jednaÂnõÂ MezinaÂrodnõÂ konference o opiu v Haagu sjednaÂna dne 23. ledna 1912 zaÂvaznaÂ mezinaÂrodnõÂ smlouva pro oblast drog ± ¹MezinaÂrodnõÂ opiovaÂ uÂmluvaª. UÂmluva vstoupila v platnost v roce 1915. Byla svojõÂ povahou zamyÂsÏlena jako univerzaÂlnõÂ prÏesto, zÏe byla prÏijata puÊvodneÏ pouze 13 smluvnõÂmi stranami. PrÏedmeÏtem sveÂ regulace se zameÏrÏila na problematiku suroveÂho opia, opia zpracovaneÂho pro kourÏenõÂ a opia pro leÂkarÏskeÂ uzÏitõÂ vcÏetneÏ dalsÏõÂch laÂtek jako morfinu, kokainu a dalsÏõÂch prÏõÂpravkuÊ, u nichzÏ se staÂty zavaÂzaly prÏijmout prÏedpis regulujõÂcõÂ jejich vyÂrobu, prodej a uzÏõÂvaÂnõÂ vyÂhradneÏ pro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely. PuÊsobnosti pro CÏeskoslovensko nabyla konvence azÏ 10. ledna 1920, a to jejõÂ ratifikacõÂ uÂstavnõÂmi orgaÂny CÏSR. ProvaÂdeÏcõÂ zaÂkon v CÏeskoslovensku byl k teÂto konvenci vydaÂn 18. cÏervna 1925. II. MezinaÂrodnõÂ opiovaÂ uÂmluva ± ZÏeneva, 1925 Aplikace ustanovenõÂ HaagskeÂ uÂmluvy prÏineslo pomeÏrneÏ dobreÂ vyÂsledky. K uÂcÏinneÏjsÏõÂmu postupu proti ilegaÂlnõÂmu obchodu a zneuzÏõÂvaÂnõÂ vsÏak bylo nezbytneÂ i omezit peÏstovaÂnõÂ a vyÂrobu drog a zprÏõÂsnit kontrolu mezinaÂrodnõÂho obchodu. Z toho duÊvodu se v ZÏeneveÏ uskutecÏnila druhaÂ opiovaÂ konference za uÂcÏasti 36 staÂtuÊ. Zde byla prÏijata prvnõÂ uÂmluva vypracovanaÂ pod zaÂsÏtitou SpolecÏnosti naÂroduÊ, kteraÂ byla naÂsledneÏ podepsaÂna v ZÏeneveÏ dne 19.2 1925. Na nasÏem uÂzemõÂ byla vyhlaÂsÏena pod. cÏ. 173/1933 Sb. zaÂk. a narÏ. Tato uÂmluva se na rozdõÂl od prÏedchozõÂ jizÏ vztahovala na vsÏechny trÏi hlavnõÂ prÏõÂrodnõÂ drogy: opium, koku a cannabis vcÏetneÏ jejich derivaÂtuÊ (heroinu, kokainu a hasÏisÏe). UÂmluva vybudovala daÂle i urcÏityÂ staÂlyÂ institucionaÂlnõÂ raÂmec pro kontrolu drog, kteryÂ zacÏal shromazÏd'ovat neÏktereÂ statistickeÂ uÂdaje. TõÂmto byly polozÏeny zaÂklady mezinaÂrodnõÂch institucõÂ pozdeÏji prÏejmenovanyÂch a puÊsobõÂcõÂch dodnes 51

) Kolektiv autoruÊ, Povaha probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v mezinaÂrodnõÂch souvislostech, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 2. ) SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1, s. 41.

52

38


v pozmeÏneÏneÂ podobeÏ v raÂmci OSN. Podle teÂto konvence se kazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt zavaÂzal, zÏe bude stõÂhat prÏimeÏrÏenyÂmi tresty porusÏenõÂ zaÂkonuÊ a narÏõÂzenõÂ, jezÏ se vztahujõÂ na provaÂdeÏnõÂ ustanovenõÂ teÂto uÂmluvy a zÏe zavede prÏõÂslusÏnaÂ normativnõÂ opatrÏenõÂ. III. UÂmluva o omezenõÂ vyÂroby a uÂpraveÏ distribuce omamnyÂch laÂtek ± ZÏeneva, 1931 Tato uÂmluva byla podepsaÂna v ZÏeneveÏ dne 13. 7. 1931. Na rozdõÂl od prÏedchozõÂch uÂmluv, ktereÂ se soustrÏedily na mezinaÂrodnõÂ pohyb drog, tato uÂmluva si polozÏila za cõÂl omezit sveÏtovou produkci teÏchto laÂtek pouze na veÏdeckeÂ a leÂkarÏskeÂ uÂcÏely. Zavedla deÏlenõÂ laÂtek do dvou skupin a rozsÏõÂrÏila kontrolu i na pruÊmysloveÏ vyraÂbeÏneÂ laÂtky. CelkoveÏ zprÏõÂsnila kontrolu a sankce vcÏetneÏ zavedenõÂ mozÏnosti uvalit embargo na dovoz i vyÂvoz omamnyÂch laÂtek vuÊcÏi zemi porusÏujõÂcõÂ rezÏim. Tuto neÏkdy nazyÂvanou ¹limitacÏnõÂª konvenci podepsalo do 30. cÏervence 1931 celkem 36 staÂtuÊ, mezi nimi i CÏeskoslovensko. IV. UÂmluva k potlacÏovaÂnõÂ nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi laÂtkami ZÏeneva, 1936 Tato uÂmluva byla podepsaÂna v ZÏeneveÏ dne 26. cÏervna 1936. AzÏ do okamzÏiku prÏijetõÂ teÂto mezinaÂrodnõÂ dohody se mezinaÂrodnõÂ instrumenty soustrÏedily pouze na pohyb omamnyÂch laÂtek, poprÏ. omezenõÂ jejich vyÂroby, ale samy o sobeÏ neusnadnÏovaly mezinaÂrodnõÂ spolupraÂci v boji proti nedovoleneÂmu obchodu a tranzitu drog. Tato uÂmluva je prvnõÂm mezinaÂrodnõÂm naÂstrojem, kteryÂ zakotvuje prÏõÂsneÂ tresty a extradici pachateluÊ trestneÂho cÏinu nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi laÂtkami, a patrÏõÂ tak mezi prvnõÂ smlouvy patrÏõÂcõÂ do 53 tzv. mezinaÂrodnõÂho praÂva trestnõÂho. ) K uÂplneÂmu vyÂcÏtu zbyÂvajõÂcõÂ dveÏ mezinaÂrodnõÂ smlouvy: Dohoda o vyÂrobeÏ, vnitrÏnõÂm obchodu a pouzÏitõÂ zpracovaneÂho opia ± ZÏeneva 1925 a Dohoda o kontrole kourÏenõÂ opia na DaÂlneÂm VyÂchodeÏ ± Bangkok, 1931. Tyto dohody nejsou zarÏazeny chronologicky v prÏedesÏleÂm vyÂcÏtu, nebot' jsou co do prÏedmeÏtu regulace cÏi regionaÂlnõÂm dopaduÊm, v zaÂsadeÏ meÂneÏ vyÂznamneÂ. ObeÏ jsou jistyÂm vyÂrazem snahy regulovat vyÂrobu a kourÏenõÂ opia v raÂmci regionaÂlnõÂho fenomeÂnu na DaÂlneÂm vyÂchodeÏ. MõÂsto zaÂkazu zavedly tyto uÂmluvy vyÂrobu a distribuci staÂtnõÂm monopolem, registraci kurÏaÂkuÊ opia, zaÂkaz prodeje mladistvyÂm, apod.

5.2.3 UÂmluvy prÏijateÂ v raÂmci OSN V raÂmci Organizace spojenyÂch naÂroduÊ, jezÏ prÏevzala po sveÂm vzniku mimo jineÂ i funkce zanikleÂ SpolecÏnosti naÂroduÊ v oblasti drogoveÂ problematiky bylo do dnesÏnõÂho dne prÏijato celkem sedm mezinaÂrodnõÂch instrumentuÊ s ruÊznyÂmi dopady a ruÊznyÂm vyÂznamem. I. Protokol z Lake Success, 1946 Tento protokol neprÏinesl veÏcneÂ zmeÏny v mezinaÂrodnõÂ kontrole drog, ale transferoval funkce sveÏrÏeneÂ starsÏõÂmi smlouvami SpolecÏnosti naÂroduÊ na OSN, s cÏõÂmzÏ souvisõÂ vytvorÏenõÂ Komise OSN pro omamneÂ laÂtky. CÏeskoslovensko prÏistoupilo k protokolu 28. zaÂrÏõÂ 1949. Po znacÏneÂm rozsÏõÂrÏenõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v obdobõÂ po skoncÏenõÂ druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlky byla koordinace boje s drogami sveÏrÏena NarkotickeÂ komisi OSN (Division of Narcotics). PraÂveÏ tato komise byla iniciaÂtorem vzniku dalsÏõÂch uÂmluv. II. Protokol z ParÏõÂzÏe, 1948 Tento protokol byl podepsaÂn dne 19.11. 1948. Pod mezinaÂrodnõÂ kontrolu zarÏadil i neÏktereÂ dalsÏõÂ laÂtky drÏõÂve neuvedeneÂ v UÂmluveÏ z roku 1931. PrÏedevsÏõÂm byl vyÂrazem reakce na vyÂrobu a uzÏitõÂ novyÂch, synteticky vyraÂbeÏnyÂch laÂtek. III. Protokol o omezenõÂ a uÂpraveÏ peÏstovaÂnõÂ opioveÂho maÂku, jakozÏ i vyÂroby, mezinaÂrodnõÂho obchodu, velkoobchodu a pouzÏõÂvaÂnõÂ opia ± New York, 1953 Tento protokol byl podepsaÂn dne 23.cÏervna 1953 a v platnost vstoupil azÏ v roce 1963. Zanedlouho byl vsÏak komplexneÏ nahrazen Jednotnou uÂmluvou. Byl vyÂrazem snahy o omezenõÂ nadbytecÏneÂ vyÂroby opia pro legaÂlnõÂ uÂcÏely a jeho zaÂsoby udrzÏovaneÂ jednotlivyÂmi staÂty. PovinnostõÂ taxativneÏ vyjmenovanyÂch staÂtuÊ, ktereÂ mohly vyraÂbeÏt opium na export, bylo zavedenõÂ monopolu na jeho vyÂrobu a umozÏneÏnõÂ kontroly dodrzÏovaÂnõÂ zaÂvazkuÊ na sveÂm uÂzemõÂ. KontrolnõÂ a donucovacõÂ pravomoci byly sveÏrÏeny orgaÂnu, ze ktereÂho se pozdeÏji vyvinul MezinaÂrodnõÂ vyÂbor pro kontrolu narkotik.

) CÏepelka, CÏ., David, V., UÂvod do teorie mezinaÂrodnõÂho praÂva, in: AUB Iuridica Brno, 1983, cÏ. 53, s. 187.

53

39


5.2.4 ZaÂkladnõÂ pilõÂrÏe soucÏasneÂho a platneÂho mezinaÂrodnõÂho systeÂmu kontroly drog PrÏedesÏleÂ pojednaÂnõÂ se tyÂkalo pramenuÊ mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho prÏevaÂzÏneÏ nemajõÂcõÂch vliv na soudobou aplikaci a zaÂvazky CÏeskeÂ republiky. HistorickyÂ vyÂklad z pohledu mezinaÂrodnõÂch instrumentuÊ bude uzavrÏen mezinaÂrodnõÂmi uÂmluvami, jezÏ tvorÏõÂ zaÂklad soudobeÂ mezinaÂrodnõÂ kontroly drog. PraÂveÏ uvnitrÏ jejich dikce je nezbytneÂ analyzovat aktuaÂlnõÂ zaÂvazky, ke kteryÂm CÏeskaÂ republika dobrovolneÏ prÏistoupila. Tyto budou podrobneÏ interpretovaÂny v raÂmci kapitoly zabyÂvajõÂcõÂ se platnou trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravou. MozÏnyÂmi naÂsledky neplneÏnõÂ ustanovenõÂ konvencõÂ by mohlo byÂt i zahaÂjenõÂ soudnõÂho rÏõÂzenõÂ proti CÏeskeÂ republice u MezinaÂrodnõÂho soudnõÂho dvora v Haagu na podneÏt ktereÂkoli zemeÏ, kteraÂ je stranou Konvence. Touto zaÂlezÏitostõÂ by se pravdeÏpodobneÏ takeÂ zabyÂval MezinaÂrodnõÂ vyÂbor pro kontrolu narkotik (INCB) a v nejextreÂmneÏjsÏõÂm prÏõÂpadeÏ by se mohlo staÂt, zÏe by navrhl sankce jako naprÏõÂklad bojkot legaÂlnõÂho obchodu v oblasti regulovanyÂch laÂtek. JednaÂ se o naÂsledujõÂcõÂ smluvnõÂ dokumenty: 1. Jednotnou uÂmluvu o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961, ve zneÏnõÂ protokolu z roku 1972; 2. UÂmluvu o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971; 3. UÂmluvu OSN proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami z roku 1988. 5.2.4.1 JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch, tvorÏõÂcõÂ zaÂkladnõÂ baÂzi cÏi pilõÂrÏ soucÏasneÂho systeÂmu mezinaÂrodnõÂ kontroly drog, byla sjednaÂna 31. brÏezna 1961 v New Yorku a jmeÂnem CÏeskoslovenskeÂ socialistickeÂ republiky byla podepsaÂna dne 31. cÏervence 1961 s vyÂhradami, ktereÂ se tyÂkaly dõÂlcÏõÂ uzavrÏenosti teÂto uÂmluvy pro neÏktereÂ staÂty. VlaÂda CÏeskoslovenskeÂ socialistickeÂ republiky vyslovila s UÂmluvou souhlas dne 13. zaÂrÏõÂ 1961 a prezident republiky ji ratifikoval dne 23. listopadu 1963 s vyÂhradami ucÏineÏnyÂmi prÏi podpisu UÂmluvy. CÏeskeÂ zneÏnõÂ JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch bylo v CÏeskeÂ republice publikovaÂno vyhlaÂsÏkou ministra zahranicÏnõÂch veÏcõÂ ze dne 27. dubna 1965 pod cÏ. 47/1965 Sb. UÂmluva jako celek vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 41 odstavce 2 dne 13. prosince 1964 a tõÂmto dnem vstoupila rovneÏzÏ v platnost i pro CÏeskoslovenskou socialistickou republiku. JednotnaÂ uÂmluva byla prozatõÂm zmeÏneÏna pouze jednou, a to Protokolem o zmeÏnaÂch JednotneÂ uÂmluvy sjednanyÂm 25. brÏezna 1972 v ZÏeneveÏ. Protokol, jenzÏ vstoupil v platnost 8. srpna 1975, posõÂlil uÂlohu MezinaÂrodnõÂho uÂrÏadu pro kontrolu omamnyÂch laÂtek, rozsÏõÂrÏil naprÏõÂklad povinnosti staÂtuÊ v oblasti odhadu spotrÏeby omamnyÂch laÂtek a prosadil potrÏebu leÂcÏby a rehabilitace drogoveÏ zaÂvislyÂch. ObecneÏ rozsÏõÂrÏil vyÂznam mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce v drogoveÂ oblasti. CÏeskaÂ republika jej ratifikovala v roce 1988. Tento protokol byl v CÏeskeÂ republice publikovaÂn formou sdeÏlenõÂ federaÂlnõÂho ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ pod cÏ. 458/1991 Sb. CõÂlem prÏijetõÂ teÂto prÏelomoveÂ uÂmluvy, jak to uzÏ vyplyÂvaÂ z jejõÂho naÂzvu, bylo sjednotit cÏi nahradit vsÏechny drÏõÂve podepsaneÂ mezinaÂrodnõÂ uÂmluvy z teÂto oblasti (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.1), protozÏe systeÂm kontroly se stal jizÏ velmi komplikovanyÂm a neprÏehlednyÂm a bylo nezbytneÂ se noveÏ daÂle zameÏrÏit i na kontrolu peÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ slouzÏõÂ jako suroviny pro zõÂskaÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek. DalsÏõÂmi cõÂli bylo vytvorÏit podmõÂnky pro vybudovaÂnõÂ orgaÂnuÊ provaÂdeÏjõÂcõÂch ustanovenõÂ UÂmluvy cÏi omezenõÂ vyÂroby omamnyÂch laÂtek pouze na mnozÏstvõÂ pouzÏõÂvanaÂ pro leÂcÏebneÂ a omezeneÂ veÏdeckeÂ uÂcÏely. ¹CelkoveÏ lze oznacÏit Jednotnou uÂmluvu za võÂceuÂcÏelovyÂ mezinaÂrodneÏpraÂvnõÂ instrument, kteryÂ prÏedvõÂdaÂ nejen administrativnõÂ (kontrola drog od vyÂroby prÏes mezina ÂrodnõÂ obchod a distribuci azÏ po 54 spotrÏebu), ale i trestnõÂ opatrÏenõÂ (byt' jen v omezeneÂm rozsahu).ª ) JednotnaÂ uÂmluva reglementuje naÂsledujõÂcõÂ oblasti: & SysteÂm laÂtek podleÂhajõÂcõÂch kontrole, kontrolnõÂ mechanismy a instituce; & VedenõÂ statistickyÂch u Â dajuÊ o problematice a povinnosti staÂtuÊ; Ï stovaÂnõÂ) a dovozu s duÊrazem na opium, konopõÂ a kerÏ koka; & OmezenõÂ vyÂroby (pe & TrestnõÂ instituty, konfiskace apod. urcÏene Â pro transformaci do praÂvnõÂch rÏaÂduÊ; & OpatrÏenõÂ proti zneuzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek; ) SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1, s. 46.

54

40


5.2.4.2 UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 V reakci na naÂruÊst zneuzÏõÂvaÂnõÂ psychofarmak koncem 60. let doporucÏily shodneÏ SveÏtovaÂ zdravotnickaÂ organizace (WHO) a Komise OSN pro omamneÂ laÂtky, aby vlaÂdy jednotlivyÂch staÂtuÊ prÏijaly prÏõÂslusÏnaÂ praÂvnõÂ a administrativnõÂ opatrÏenõÂ pro jejich kontrolu, kteraÂ by reagovala na aktuaÂlnõÂ probleÂmy souvisejõÂcõÂ s rozsÏirÏovaÂnõÂm teÏchto laÂtek, jezÏ nepodleÂhajõÂ mezinaÂrodnõÂ kontrole podle JednotneÂ uÂmluvy. Â mluva Na podkladeÏ naÂvrhuÊ Komise OSN pro omamneÂ laÂtky byla ve spolupraÂci s WHO prÏipravena U o psychotropnõÂch laÂtkaÂch (Convention on Psychotropic Substantes, 1971). ¹ZatõÂmco dosavadnõÂ mezinaÂrodnõÂ instrumenty se vztahovaly pouze na kontrolu omamnyÂch laÂtek, UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch, prÏijataÂ ve VõÂdni dne 21.2. 1971, vyÂznamneÏ rozsÏõÂrÏila mezinaÂrodnõÂ kontrolu. Jde v nõÂ o velkou skupinu pruÊmysloveÏ vyraÂbeÏnyÂch laÂtek, ktereÂ dokaÂzÏõÂ meÏnit naÂladu a chovaÂnõÂ lidõÂ a mohou vytvaÂrÏet zaÂvislost.ª ¹UÂmluva v zaÂsadeÏ prÏebõÂraÂ model JednotneÂ uÂmluvy (zejme Âna pokud jde 55 o institucionalizovanyÂ mechanismus), ale celkoveÏ obsahuje meÂneÏ naÂrocÏneÂ zaÂvazky.ª ) UÂmluva z roku 1971 vstoupila v platnost dnem 16. srpna 1976. Pro CÏeskoslovenskou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 11. ledna 1989. Tato uÂmluva je zameÏrÏena na laÂtky, ktereÂ nebyly zahrnuty v prÏedchozõÂch uÂmluvaÂch a zahrnuje i halucinogeny, amfetamin, barbituraÂty cÏi transquilizeÂry. Na zaÂkladeÏ teÂto uÂmluvy se kontroluje okolo 105 psychotropnõÂch laÂtek. VeÏtsÏina z nich je obsazÏena ve Â mluva z roku 1971 vyzyÂvaÂ farmaceutickyÂch vyÂrobcõÂch puÊsobõÂcõÂch na centraÂlnõÂ nervovou soustavu. U k prÏõÂsneÏjsÏõÂ kontrole obzvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂch laÂtek jako naprÏ. LSD. RovneÏzÏ vyzyÂvaÂ k tomu, aby laÂtky sÏiroce pouzÏõÂvaneÂ pro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely byly kontrolovaÂny tak, aby nebyla narusÏena prÏõÂstupnost pro tyto uÂcÏely, ale na druheÂ straneÏ, aby se zamezilo jejich zneuzÏitõÂ. CÏeskeÂ zneÏnõÂ UÂmluvy z roku 1971 bylo publikovaÂno dne 21. dubna 1989 vyhlaÂsÏkou ministra zahranicÏnõÂch veÏcõÂ pod cÏ. 62/1989 Sb., o UÂmluveÏ o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. O zaÂmeÏrech smluvnõÂch stran nejleÂpe vypovõÂ doslovnyÂ text preambule (viz prÏõÂloha cÏ. 12.8). 5.2.4.3 UÂmluva OSN proti nedovoleneÂmu obchodu z roku 1988 UÂmluva proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami byla sjednaÂna dne Â mluva podepsaÂna 20. prosince 1988 ve VõÂdni. JmeÂnem CÏeskoslovenskeÂ socialistickeÂ republiky byla U v New Yorku dne 7. prosince 1989. S UÂmluvou vyslovilo souhlas FederaÂlnõÂ shromaÂzÏdeÏnõÂ CÏeskeÂ a SlovenskeÂ FederativnõÂ Republiky a prezident CÏeskeÂ a SlovenskeÂ FederativnõÂ Republiky ji ratifikoval. UÂmluva z roku 1988 je zameÏrÏena prÏevaÂzÏneÏ na prevenci pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz zõÂskanyÂch prÏi nezaÂkonneÂm obchodu s drogami a poskytuje konkreÂtnõÂ instrumenty pro mezinaÂrodnõÂ spolupraÂci v oblasti trestnõÂho praÂva. Â mluvy je prÏispeÏt ke spolupraÂci mezi signataÂrÏskyÂmi staÂty, aby ObecneÏ je mozÏneÂ rÏõÂci, zÏe cõÂlem teÂto U mohly uÂcÏinneÏji rÏesÏit ruÊzneÂ probleÂmy nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami Â mluvou by meÏly staÂty prÏijõÂmat mezinaÂrodnõÂho charakteru. V raÂmci plneÏnõÂ zaÂvazkuÊ stanovenyÂch U nutnaÂ opatrÏenõÂ, vcÏetneÏ zaÂkonodaÂrnyÂch a organizacÏnõÂch v souladu se zaÂkladnõÂmi ustanovenõÂmi svyÂch vnitrostaÂtnõÂch praÂvnõÂch rÏaÂduÊ. ¹HlavnõÂm cõÂlem zatõÂm poslednõÂ z mnohostrannyÂch smluv, UÂmluvy OSN proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami, prÏijateÂ ve VõÂdni je posõÂlit praÂvnõÂ naÂstroje mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce staÂtuÊ prÏi potlacÏovaÂnõÂ tohoto typu mezinaÂrodnõÂ kriminality. Nejde jen o rozsÏõÂrÏenõÂ okruhu skutkovyÂch podstat, ktereÂ se smluvnõÂ strany zavaÂzaly inkriminovat ve sveÂm vnitrostaÂtnõÂm praÂvu, ale i o dalsÏÂõ opatrÏenõÂ, jako zmrazenõÂ a konfiskace vyÂnosuÊ a majetku zõÂskanyÂch z obchodu s drogami, 56pruÊlom do bankovnõÂho tajemstvõÂ umozÏnÏujõÂcõÂ souduÊm zõÂskat bankovnõÂ, financÏnõÂ a obchodnõÂ zaÂznamy.ª ) K interpretaci anglickeÂho pojmu ¹incriminationª se vyjaÂdrÏil na neÏkolika mõÂstech Pikna. ObecneÏ by bylo lze jej prÏelozÏit jako ¹obvinit ze zlocÏinuª. Jeho uzÏitõÂ v souvislosti s drogami vsÏak znamenaÂ, zÏe osobu sice trestneÏ nestõÂhaÂme, ale zcela ji nezprosÏt'ujeme zodpoveÏdnosti za neÏjakeÂ meÂneÏ zaÂvazÏneÂ jednaÂnõÂ.

) SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ.1, s. 47. ) SÏturma, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1, s. 47.

55 56

41


¹Je zrÏejmeÂ, zÏe pojem ¹inkriminovatª (incriminate) uzÏõÂvanyÂ ve spojenõÂ konzumace drog by meÏl byÂt prÏeklaÂdaÂn ÏsõÂrÏeji nezÏli pojem trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ, kteryÂ je praÂvnõÂ ¹terminus technicusª s prÏesneÏ vymezenyÂm obsahem. Pojem inkriminovat spõÂÏse znamenaÂ, zÏe osobu sice trestneÏ nestõÂhaÂme, ale zcela ji nezprosÏt'ujeme zodpoveÏdnosti za neÏjakeÂ meÂneÏ zaÂvazÏneÂ nezaÂkonne Â jednaÂnõÂ. Typicky muÊzÏe jõÂt o nahrazenõÂ trestnõÂho 57 stõÂhaÂnõÂ spraÂvnõÂm rÏõÂzenõÂm (rÏõÂzenõÂm o prÏestupku).ª ) Ve zkratce rÏecÏeno lze tuto smlouvu tvorÏõÂcõÂ trÏetõÂ pilõÂrÏ soucÏasneÂho mezinaÂrodnõÂho systeÂmu kontroly drog charakterizovat jako soubor opatrÏenõÂ a zaÂvazkuÊ spadajõÂcõÂch v signataÂrÏskyÂch staÂtech do oboru praÂva trestnõÂho. V oblasti hmotneÂho praÂva trestnõÂho se jednaÂ o pozÏadavky na obsah jednotlivyÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ cÏi deliktuÊ souvisejõÂcõÂch s jevem pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz. V oblasti procesnõÂho trestnõÂho praÂva se UÂmluva bezprostrÏedneÏ dotyÂkaÂ oblasti praÂvnõÂ pomoci, extraÂ mluva reglementuje sankcÏnõÂ systeÂm vystaveÏnyÂ na porusÏovaÂnõÂ dice cÏi zajisÏt'ovacõÂch opatrÏenõÂ. Tato U pravidel prÏevaÂzÏneÏ dohodnutyÂch v prÏedchozõÂch uÂmluvaÂch z roku 1961 a 1971. UÂmluva vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 29 odst. 1 dnem 11. listopadu 1990. Pro Ï Ceskou a Slovenskou FederativnõÂ Republiku vstoupila v platnost dnem 2. zaÂrÏõÂ 1991. Ve sbõÂrce zaÂkonuÊ byla publikovaÂna pod cÏ. 462/1991 Sb. O zaÂmeÏrech smluvnõÂch stran nejleÂpe vypovõÂdaÂ rozsaÂhlaÂ preambule (viz prÏõÂloha 12.10). ZaÂveÏrem teÂto pasaÂzÏe je vhodneÂ se zmõÂnit i o institucionaÂlnõÂm raÂmci soucÏasneÂho systeÂmu mezinaÂrodnõÂ kontroly drog, tak jak se historicky vyvinul. KromeÏ SveÏtoveÂ zdravotnickeÂ organizace (WHO) je tvorÏen i neÏkolika klõÂcÏovyÂmi institucemi, jejichzÏ vyÂcÏet a strucÏnaÂ charakteristika je obsazÏena v prÏõÂloze cÏ. 12.12.

5.3 HistorickaÂ vyÂchodiska ± domaÂcõÂ 5.3.1 UÂvod PrvnõÂ pokusy o praÂvnõÂ uÂpravu deliktuÊ souvisejõÂcõÂch s drogami je mozÏneÂ na uÂzemõÂ soucÏasneÂ58 CÏeskeÂ republiky datovat jizÏ do let padesaÂtyÂch 19. stoletõÂ, tj. do obdobõÂ Rakousko-uherskeÂ monarchie. ) Tato problematika vsÏak nebyla v teÂ dobeÏ regulovaÂna obdobnyÂm zpuÊsobem, jakyÂ muÊzÏeme najõÂt ve staÂvajõÂcõÂm praÂvnõÂm rÏaÂdu cÏi konkreÂtneÏ v trestnõÂm kodexu. S jistou daÂvkou zjednodusÏenõÂ lze konstatovat, zÏe prvnõÂ obecneÏ zaÂvazneÂ praÂvnõÂ normy tyÂkajõÂcõÂ se drog byly prÏijaty v roce 1852, prÏesneÏji rÏecÏeno 27. kveÏtna 1852. V tento den byl totizÏ schvaÂlen zaÂkon cÏ. 117/ 1852 rÏ.z., o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch, jenzÏ nabyl uÂcÏinnosti 1. zaÂrÏõÂ 1852. Tento zaÂkon se stal zaÂkladem rakouskeÂho a pozdeÏji i cÏeskoslovenskeÂho trestnõÂho praÂva a platil azÏ do 1. srpna 1950, kdy byl komplexneÏ zrusÏen zcela novyÂm komunistickyÂm trestnõÂm zaÂkonõÂkem cÏ. 86/1950 Sb. TrestnõÂ zaÂkon z roku 1950 nebyl vsÏak aplikovaÂn prÏõÂlisÏ dlouho, nebot' byl 1. ledna 1962 nahrazen doposud uÂcÏinnyÂm trestnõÂm zaÂkonem cÏ. 140/1961 Sb. Chronologicky poslednõÂm a zaÂsadnõÂm legislativnõÂm krokem v oblasti trestnõÂho praÂva hmotneÂho je pokus komplexneÏ reformnõÂ. TõÂm je rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho schvaÂlenaÂ usnesenõÂm vlaÂdy CÏeskeÂ republiky cÏ. 593 ze dne 9. cÏervna 2004, kteraÂ na sveÂ definitivnõÂ schvaÂlenõÂ Parlamentem jesÏteÏ jen cÏekaÂ, a to i prÏes fakt, zÏe prosÏla 15. rÏõÂjna 2004 prvnõÂm cÏtenõÂm v PoslaneckeÂ sneÏmovneÏ. Ve vztahu k podobeÏ tohoto normativnõÂho textu a prÏi zameÏrÏenõÂ se detailneÏ na naÂvrh praÂvnõÂ regulace drogovyÂch deliktuÊ lze ocÏekaÂvat diskusi, jezÏ pravdeÏpodobneÏ svoji intenzitou prÏedcÏõÂ ty prÏedesÏleÂ (srov. kapitolu VIII.).

5.3.2 ZaÂkon cÏõÂs. 117/1852 rÏ.z. o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch ZaÂkon cÏõÂs. 117/1852 rÏ.z., o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch by bylo jisteÏ prÏesneÏjsÏõÂ nazyÂvat rozsaÂhlou novelou trestnõÂho zaÂkonõÂku z roku 1803. Tento zaÂkon podstatneÏ zjednodusÏil systeÂm trestuÊ a jeho cÏlaÂnek IV. uvozovacõÂho patentu zakotvil zaÂsadu legality patrÏõÂcõÂ mezi soucÏasneÂ zaÂkladnõÂ zaÂsady uÂstavnõÂ 57

) Pikna, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 23. ) GajdosÏõÂkovaÂ, H., HistorickyÂ naÂstin praÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ, Projekt analyÂzy dopaduÊ novelizace drogoveÂ legislativy, Praha 2001. Informace v teÂto kapitole uvedeneÂ byly cÏerpaÂny mimo jineÂ z teÂto praÂce.

58

42


a znaÂmou prÏedevsÏõÂm ve sveÂ latinskeÂ mutaci: ¹nullum crimen, nulla poena sine legeª. Na rozdõÂl od zaÂkonõÂku z roku 1803 jizÏ rozlisÏuje nejen bipartici zlocÏinuÊ a prÏestupkuÊ, ale i noveÏ zavedeneÂ prÏecÏiny. PraÂveÏ toto deÏlenõÂ je velmi inspirujõÂcõÂ z hlediska ¹drogovyÂch deliktuÊª a je rovneÏzÏ aktuaÂlnõÂ i ve sveÏtle rekodifikacÏnõÂch pracõÂ v soucÏasnosti, tj. na pocÏaÂtku 21. stoletõÂ. DalsÏõÂ vyÂraznou zmeÏnou je vypusÏteÏnõÂ procesneÏ praÂvnõÂch norem a zaÂbeÏr pouze na normy hmotneÏ praÂvnõÂ. PrvnõÂ praÂvnõÂ uÂprava zakotvenaÂ zaÂkonem cÏ. 117/1852 rÏ.z., o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch v oblasti drogovyÂch deliktuÊ smeÏrÏovala vsÏak svoji pozornost spõÂsÏe vuÊcÏi zÏivnostenskeÂmu podnikaÂnõÂ a uklaÂdaÂnõÂ postihu za provineÏnõÂ proti tehdejsÏõÂm prÏedpisuÊm upravujõÂcõÂm naklaÂdaÂnõÂ s leÂcÏivy a jedy. SvyÂm obsahem tyto skutkoveÂ podstaty cÏaÂstecÏneÏ splnÏovaly obsah ustanovenõÂ dnesÏnõÂch trestnyÂch cÏinuÊ rÏazenyÂch do IV. hlavy trestnõÂho zaÂkona, tzn. trestnyÂch cÏinuÊ obecneÏ nebezpecÏnyÂch. Z pohledu dnesÏnõÂ podoby drogovyÂch deliktuÊ lze rÏõÂci, zÏe dotcÏenaÂ historickaÂ ustanovenõÂ reglementovala prÏevaÂzÏneÏ jednaÂnõÂ, ktereÂ dnes muÊzÏeme charakterizovat jako neopraÂvneÏnou distribuci, prÏicÏemzÏ sankce nebyly prÏõÂlisÏ vysokeÂ a k subjektivnõÂ straÂnce teÏchto deliktuÊ postacÏovala prÏedevsÏõÂm nedbalost. DrzÏba a uzÏõÂvaÂnõÂ drog trestneÂ nebylo. NaprÏõÂklad podle § 354 zaÂkona o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch byl trestnyÂ neopraÂvneÏnyÂ prodej leÂcÏiv vnitrÏnõÂch i zevnõÂch. UstanovenõÂ § 368 naopak upravovalo nedbalost v chovaÂnõÂ a oddeÏlenõÂ jedu a § 370 rÏesÏil zanedbaÂnõÂ dohledu nad jedovatou laÂtkou. ZaÂkon daÂle obsahoval i ustanovenõÂ § 337 upravujõÂcõÂ ¹uzÏõÂvaÂnõÂ odvaru z makovic prÏi deÏtechª. V tomto prÏõÂpadeÏ vsÏak hrozila sankce pouze v prÏõÂpadeÏ, zÏe nastalo teÏzÏkeÂ posÏkozenõÂ na teÏle, nebo usmrcenõÂ naÂsledkem podaÂvaÂnõÂ teÂto laÂtky. Toto jednaÂnõÂ bylo klasifikovaÂno jako prÏestupek a za jeho spaÂchaÂnõÂ hrozil trest ve formeÏ veÏzenõÂ od 1 azÏ do 6 meÏsõÂcuÊ. V prÏõÂpadeÏ naÂsledku v podobeÏ zpuÊsobenõÂ smrti se jednalo o prÏecÏin, kteryÂ se trestal prÏõÂsneÏji tuhyÂm veÏzenõÂm od 6 meÏsõÂcuÊ do 1 roku. Tento zpuÊsob trestaÂnõÂ se vztahoval i na osoby, ktereÂ se neopatrneÏ chovaly prÏi vykurÏovaÂnõÂ sõÂrou a prÏi uzÏõÂvaÂnõÂ narkotizujõÂcõÂch prostrÏedkuÊ (§ 336 põÂsm. d). Velmi zajõÂmavou uÂpravu obsahoval rovneÏzÏ i v oblasti provozovaÂnõÂ leÂkarÏstvõÂ a ranhojicÏstvõÂ bez povolenõÂ, kde zvlaÂsÏtnõÂ zrÏetel byl braÂn na skutecÏnost, zÏe tato Â plneÂ zneÏnõÂ vybranyÂch ustanoosoba uzÏõÂvala eÂterovyÂch par, tj. dopousÏteÏla se narkotizovaÂnõÂ (§ 343). U venõÂ zaÂkona cÏ. 117/1852 rÏ.z., o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch je uvedeno v prÏõÂloze cÏ. 12.2 teÂto praÂce.

5.3.3 PraÂvnõÂ uÂprava ± ¹PrvnõÂª republiky Rakousko-uherskaÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava byla v uÂcÏinnosti azÏ do trÏicaÂtyÂch let 20. stoletõÂ, kdy dosÏlo k podstatneÂ zmeÏneÏ na zaÂkladeÏ prÏijetõÂ MezinaÂrodnõÂ opioveÂ uÂmluvy a UÂmluvy o omezenõÂ vyÂroby a uÂpravy distribuce omamnyÂch laÂtek. Tyto smluvnõÂ instrumenty byly promõÂtnuty do praÂvnõÂho systeÂmu tehdejsÏõÂho CÏeskoslovenska zaÂkonem cÏ. 29/1938 S.z.n. ¹opiovyÂ zaÂkonª. TõÂmto zaÂkonem byla provedena MezinaÂrodnõÂ opiovaÂ uÂmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlaÂsÏenaÂ pod cÏ. 159/1922 Sb., z. a n., MezinaÂrodnõÂ opiovaÂ uÂmluva ze dne 19. cÏervna 1925, vyhlaÂsÏenaÂ pod cÏ. 147/1927 Sb. z.a n. a UÂmluva o zamezenõÂ vyÂroby a uÂprav distribuce omamnyÂch laÂtek ze dne 13. cÏervna 1931, vyhlaÂsÏenaÂ pod cÏ. 173/1933 Sb., z. a n. V ustanovenõÂ § 1 opioveÂho zaÂkona bylo stanoveno, zÏe uÂrÏednõÂmu dozoru se podrobujõÂ vyÂroba, zpracovaÂnõÂ, prÏõÂprava, rozdeÏlovaÂnõÂ, obchod, dovoz, tranzit a vyÂvoz omamnyÂch laÂtek. Byl zde podaÂn vyÂklad zaÂkladnõÂch pojmuÊ a stanovena potrÏeba zvlaÂsÏtnõÂch povolenõÂ k disponovaÂnõÂ s teÏmito laÂtkami. V trestnõÂ oblasti klasifikoval opiovyÂ zaÂkon podle zaÂvazÏnosti prÏestupky, prÏecÏiny a zlocÏiny. PrÏestupky postihovaly okresnõÂ uÂrÏady pokutou od 500 do 50 000 KcÏ nebo veÏzenõÂm od 24 hodin do 5 meÏsõÂcuÊ. LaÂtku, jezÏ byla prÏedmeÏtem prÏestupku, mohl okresnõÂ uÂrÏad zkonfiskovat bez ohledu na to, komu naÂlezÏela. ZaÂvazÏnyÂmi delikty, ktereÂ projednaÂval soud, byly prÏecÏiny a zlocÏiny, i pokusy o neÏ. OpiovyÂ zaÂkon trestal v prveÂ rÏadeÏ uÂmyslneÂ vyrobenõÂ omamneÂ laÂtky, prÏõÂpravu, zpracovaÂnõÂ, prÏepracovaÂnõÂ, prÏechovaÂvaÂnõÂ, prodej, uvedenõÂ do obeÏhu, nabõÂdku, dovoz, vyÂvoz nebo pruÊvoz. ¹TakoveÂ chovaÂnõÂ bylo kvalifikovaÂno jako prÏecÏin a trestaÂno tuhyÂm veÏzenõÂm od 3 meÏsõÂcuÊ do 3 let a peneÏzÏityÂm trestem od 5000,- do 50 000,korun. Byl-li takovyÂ cÏin spaÂchaÂn ve velkeÂm rozsahu, v raÂmci provozovaÂnõÂ zÏivnosti nebo za takovyÂch okolnostõÂ, zÏe z toho vzesÏlo teÏzÏkeÂ posÏkozenõÂ teÏla nebo smrt cÏloveÏka nebo nebezpecÏõÂ pro zÏivot nebo zdravõÂ lidõÂ ve veÏtsÏõÂm rozsahu, hrozil pachateli zÏalaÂrÏ od 1 do 5 let a peneÏzÏityÂ trest od 10 000 do 100 000 korun (§ 19 odst.1 citovaneÂho zaÂkona). TrestnaÂ byla takteÂzÏ vyÂroba, opatrÏenõÂ, prÏechovaÂvaÂnõÂ nebo prÏenechaÂnõÂ naÂstroje nebo prÏedmeÏtu, kteryÂ byl nepochybneÏ urcÏen k neopraÂvneÏneÂ vyÂrobeÏ nebo k prÏõÂpraveÏ nebo k neopraÂvneÏneÂmu zpracovaÂnõÂ nebo 43


prÏepracovaÂnõÂ omamneÂ laÂtky. Zde hrozil pachateli trest od 1 meÏsõÂce do 1 roku a peneÏzÏityÂ trest do 5 000 korun (§ 19 odst. 2 citovaneÂho zaÂkona). Pojem ¹omamneÂ prostrÏedkyª ± pozdeÏji ¹omamneÂ laÂtkyª ± 59 uprÏesnÏovaly provaÂdeÏcõÂ vyhlaÂsÏky.ª. ). ZaÂkon umozÏnÏoval podrobit odsouzeneÂho policejnõÂmu dohledu a cizince vypoveÏdeÏt z uÂzemõÂ republiky. Bez ohledu na vyÂsledek trestnõÂho rÏõÂzenõÂ bylo mozÏneÂ prÏedmeÏty urcÏeneÂ ke spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu, prÏedmeÏty, kteryÂmi byl trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn, nebo prÏedmeÏty, ktereÂ byly trestnyÂm cÏinem vyrobeny nebo zõÂskaÂny, prohlaÂsit za propadleÂ. OdsouzenyÂm osobaÂm bylo mozÏneÂ na urcÏityÂ cÏas nebo navzÏdy odejmout zvlaÂsÏtnõÂ povolenõÂ, zÏivnostenskou koncesi nebo zakaÂzat vyÂkon funkce. Na zaÂkladeÏ opioveÂho zaÂkona byla zavedena povinnost zapisovat drogy do zvlaÂsÏtnõÂch tzv. ¹opiovyÂch registruÊª, a to jak v prÏõÂpadeÏ velkoobchodu, tak maloobchodu. VsÏechny leÂkaÂrny musely v teÏchto registrech zaznamenaÂvat drogy vydaÂvaneÂ na leÂkarÏskeÂ prÏedpisy. To se tyÂkalo i leÂkarÏuÊ a veterinaÂrÏuÊ, kterÏõÂ disponovali osobnõÂmi leÂkaÂrnami. ZaÂkon rovneÏzÏ zavaÂdeÏl v leÂkaÂrnaÂch uÂrÏednõÂ inspekce, provaÂdeÏneÂ minimaÂlneÏ jednou za rok. Ty byly zameÏrÏeny na kontrolu dodrzÏovaÂnõÂ prÏedpisuÊ, na jejichzÏ zaÂkladeÏ byly drogy vydaÂny. OpiovyÂ zaÂkon, vlaÂdnõÂ narÏõÂzenõÂ cÏ. 137/1938 Sb., kteryÂm se provaÂdõÂ opiovyÂ zaÂkon, vyhlaÂsÏka ministra zdravotnictvõÂ cÏ. 80/1946 Sb., a vyhlaÂsÏka ministra zdravotnictvõÂ cÏ. 189/1949 Sb., byly zrusÏeny zaÂkonnyÂm opatrÏenõÂm prÏedsednictva NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ cÏ. 23/1955 Sb., o jedech a laÂtkaÂch sÏkodlivyÂch zdravõÂ. Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedeneÂho je tedy mozÏneÂ konstatovat, zÏe OpiovyÂ zaÂkon stanovoval skutkoveÂ podstaty trestnyÂch cÏinuÊ v zaÂsadeÏ obdobnyÂm zpuÊsobem, jak je znaÂ soucÏasnaÂ praÂvnõÂ uÂprava. Nevedl hranici mezi drzÏenõÂm drogy pro sebe cÏi drzÏbou pro jineÂho.

5.3.4 PraÂvnõÂ uÂprava po II. sveÏtoveÂ vaÂlce s duÊrazem na mimotrestnõÂ legislativu NejduÊlezÏiteÏjsÏõÂ skutecÏnostõÂ povaÂlecÏneÂho vyÂvoje drogoveÂ legislativy je zarÏazenõÂ drogovyÂch deliktuÊ prÏõÂmo do raÂmce trestnõÂho zaÂkona; konkreÂtneÏ trestnõÂho zaÂkona z roku 1950. Jednalo se o dva drogoveÂ delikty, podle ustanovenõÂ § 197 a ustanovenõÂ § 198 (viz prÏõÂloha cÏ. 12.3). V raÂmci skutkovyÂch podstat teÏchto deliktuÊ byla kriminalizovaÂna jednaÂnõÂ ve formeÏ neopraÂvneÏneÂ vyÂroby, dovozu, vyÂvozu, opatrÏenõÂ jineÂmu nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊ a vyÂroba, opatrÏenõÂ sobeÏ nebo jineÂmu nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k neopraÂvneÏneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊ. Mnohem pestrÏejsÏõÂ vsÏak byl vyÂvoj mimotrestnõÂ legislativy, a to azÏ do soucÏasnosti. V boji s ruÊznyÂmi typy zaÂvislostõÂ po druheÂ sveÏtoveÂ vaÂlce pokracÏovala i domaÂcõÂ legislativa. PrÏõÂznacÏneÂ pro toto obdobõÂ bylo, zÏe spolecÏenskaÂ poptaÂvka akcentovala prÏedevsÏõÂm probleÂmy spojeneÂ se zneuzÏõÂvaÂnõÂm alkoholu. Z toho duÊvodu byl v CÏeskoslovensku nejdrÏõÂve vypracovaÂn novyÂ zaÂkon proti alkoholismu. V zaÂkoneÏ cÏ. 87/1948 Sb., o potõÂraÂnõÂ alkoholismu, se zduÊraznÏovalo, zÏe potõÂraÂnõÂm alkoholismu se rozumeÏjõÂ vsÏechna potrÏebnaÂ opatrÏenõÂ a narÏõÂzenõÂ smeÏrÏujõÂcõÂ k ochraneÏ lidskeÂho zdravõÂ prÏed naÂsledky alkoholismu. AvsÏak ani zaÂkon cÏ. 120/1961 Sb., o boji proti alkoholismu, kteryÂ nahradil zaÂkon z roku 1948, neobsahoval zÏaÂdnaÂ ustanovenõÂ proti nealkoholovyÂm toxikomaniõÂm. Tento nedostatek odstranil azÏ doposud uÂcÏinnyÂ zaÂkon CÏNR cÏ. 37/1989 Sb., o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi. StaÂtnõÂ dohled nad obchodem a distribucõÂ drog navazoval na prÏedvaÂlecÏnyÂ opiovyÂ zaÂkon a jeho provaÂdeÏcõÂ prÏedpisy. ZaÂkony a narÏõÂzenõÂ byly ovsÏem modifikovaÂny v souladu s modernizacõÂ a reorganizacõÂ metod vyÂroby a distribuce drog. Dne 16. cÏervna 1953 vydalo ministerstvo zdravotnictvõÂ po dohodeÏ s ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ a vyÂzÏivy vyhlaÂsÏku cÏ. 283/1953, kteraÂ stanovila novaÂ pravidla a upravovala prÏedchaÂzejõÂcõÂ narÏõÂzenõÂ tyÂkajõÂcõÂ se zachaÂzenõÂ s drogami. Tato vyhlaÂsÏka obsahovala seznam drog a preparaÂtuÊ, ktereÂ podleÂhaly dozoru, a rovneÏzÏ podmõÂnky, za jakyÂch majõÂ byÂt drogy skladovaÂny. DaÂle urcÏovala pravidla zachaÂzenõÂ s drogami pro vyÂrobce a distributory, laboratorÏe, preventivnõÂ a leÂcÏebnaÂ zarÏõÂzenõÂ, vyÂzkumneÂ a veÏdeckeÂ uÂstavy, dovoznõÂ a vyÂvoznõÂ podniky. ZavaÂdeÏla rovneÏzÏ pravidla balenõÂ a znacÏenõÂ teÏchto laÂtek, jejich povinnou registraci a daÂle urcÏovala detailnõÂ systeÂm jejich naÂkupu, zpracovaÂnõÂ a prodeje. Po prÏijetõÂ JednotneÂ uÂmluvy dosÏlo takeÂ u naÂs k zavedenõÂ kontroly, evidence i trestuÊ odpovõÂdajõÂcõÂch prÏijateÂmu mezinaÂrodnõÂmu standardu. CÏeskoslovenskaÂ praÂvnõÂ uÂprava zachaÂzenõÂ s omamnyÂmi laÂtkami 59

) GajdosÏõÂkovaÂ, H., HistorickyÂ naÂstin praÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ, Projekt analyÂzy dopaduÊ novelizace drogoveÂ legislativy, Praha 2001.

44


vychaÂzela ze zaÂkona cÏ. 20/1966 Sb., o peÂcÏi o zdravõÂ lidu. Ten ve zrusÏeneÂm § 82 zmocnÏoval vlaÂdu k vydaÂnõÂ prÏedpisu o jedech a laÂtkaÂch sÏkodlivyÂch zdravõÂ. V souladu s tõÂmto zmocneÏnõÂm vydala vlaÂda CÏSSR vlaÂdnõÂ narÏõÂzenõÂ cÏ. 56/1967 Sb., o jedech a jinyÂch laÂtkaÂch sÏkodlivyÂch zdravõÂ, jõÂmzÏ bylo nahrazeno zaÂkonneÂ opatrÏenõÂ prÏedsednictva NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ cÏ. 23/1955 Sb. PodrobneÏjsÏõÂ uÂpravu pak obsahovala vyhlaÂsÏka ministerstev zdravotnictvõÂ a spravedlnosti cÏ. 57/1967 Sb., kterou se realizovalo vlaÂdnõÂ narÏõÂzenõÂ. V prÏõÂloze cÏ. 3 k teÂto vyhlaÂsÏce byl obsazÏen seznam omamnyÂch laÂtek. Tato vyhlaÂsÏka a vlaÂdnõÂ narÏõÂzenõÂ byly v roce 1988 zrusÏeny narÏõÂzenõÂm vlaÂdy CÏSR cÏ. 192/1988 Sb., o jedech a neÏkteryÂch jinyÂch laÂtkaÂch sÏkodlivyÂch zdravõÂ. To vstoupilo v platnost dne 1. ledna 1989. PoslednõÂ normativnõÂm pocÏinem v oblasti jeduÊ je staÂle uÂcÏinneÂ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., ze dne 10. kveÏtna 1999, kteryÂm se pro uÂcÏely trestnõÂho zaÂkona stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy, nakazÏliveÂ choroby a sÏkuÊdce. V zaÂsadeÏ klõÂcÏovou normou, kteraÂ uzavõÂraÂ vyÂvoj mimotrestnõÂ legislativy, tolik duÊlezÏiteÂ pro samotneÂ trestnõÂ praÂvo hmotneÂ, je od 1. ledna 1999 uÂcÏinnyÂ zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch dalsÏõÂch zaÂkonuÊ (daÂle jen ZNL), jehozÏ bezprostrÏednõÂ dopady do trestnõÂho praÂva jsou analyzovaÂny v naÂsledujõÂcõÂ kapitole. PrÏed prÏijetõÂm ZNL upravovalo zachaÂzenõÂ s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami narÏõÂzenõÂ vlaÂdy CÏSR cÏ. 192/1988 Sb., o jedech a neÏkteryÂch jinyÂch laÂtkaÂch sÏkodlivyÂch zdravõÂ, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Toto narÏõÂzenõÂ vlaÂdy, plneÏ poplatneÂ dobeÏ sveÂho vzniku a odraÂzÏejõÂcõÂ vztahy ve staÂtem vlastneÏneÂ a staÂtem detailneÏ rÏõÂzeneÂ ekonomice, postraÂdalo administrativnõÂ naÂstroje ke splneÏnõÂ zaÂvazkuÊ vyplyÂvajõÂcõÂch z uvedenyÂch mezinaÂrodnõÂch smluv, nebot' plneÏnõÂ teÏchto zaÂvazkuÊ bylo v komunistickeÂ ekonomice zajisÏt'ovaÂno spõÂsÏe internõÂ cestou prÏõÂmeÂho rÏõÂzenõÂ podnikuÊ a nikoli cestou obecneÂ regulace pomocõÂ praÂvnõÂch norem. Tato zastaralaÂ praÂvnõÂ uÂprava byla zcela nevyhovujõÂcõÂ daÂle i s ohledem na uÂstavnõÂ porÏaÂdek a mezinaÂrodnõÂ zaÂvazky CÏeskeÂ republiky. ZejmeÂna byla dotcÏena otaÂzka svobody podnikaÂnõÂ v nasÏõÂ zemi, nebot' kompetence prÏõÂslusÏnyÂch uÂrÏaduÊ k povolovaÂnõÂ zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami a k jejich vyÂvozu a dovozu byla zalozÏena toliko podzaÂkonnyÂm prÏedpisem, takzÏe v zaÂsadeÏ neodpovõÂdala cÏl. 26 odst. 2 Listiny zaÂkladnõÂch praÂv a svobod, podle nõÂzÏ lze podmõÂnky a omezenõÂ pro vyÂkon urcÏityÂch cÏinnostõÂ stanovit zaÂkonem. PuÊvodnõÂ praÂvnõÂ uÂprava rovneÏzÏ neupravovala na uÂrovni zaÂkona problematiku zachaÂzenõÂ s laÂtkami, z nichzÏ jsou nedovoleneÏ vyraÂbeÏny naÂvykoveÂ laÂtky (prekursory), a s laÂtkami, ktereÂ jsou pouzÏõÂvaÂny prÏi nedovoleneÂ vyÂrobeÏ naÂvykovyÂch laÂtek (pomocneÂ laÂtky). V nasÏem praÂvnõÂm rÏaÂdu tedy nebyly azÏ na neÏkolik vyÂjimek (prÏõÂslusÏnaÂ ustanovenõÂ trestnõÂho a prÏesÂ mluvy OSN proti nedovoleneÂmu obchodu tupkoveÂho zaÂkona) promõÂtnuty zaÂvazky vyplyÂvajõÂcõÂ z U s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami. Za tento legislativnõÂ stav byla CÏeskaÂ republika do prÏijetõÂ ZNL opakovaneÏ a tvrdeÏ kritizovaÂna ze strany orgaÂnuÊ OSN a EvropskeÂ unie. Toliko k mimotrestnõÂ povaÂlecÏneÂ legislativeÏ, jejõÂzÏ vyÂvoj byl popsaÂn azÏ do soucÏasneÂho a platneÂho stavu.

5.3.5 PraÂvnõÂ uÂprava dle trestnõÂho zaÂkona cÏ. 140/1961 Sb. TrestnõÂ zaÂkon cÏ. 140/1961 Sb., uÂcÏinnyÂ od 1. ledna 1962, v podstateÏ prÏejal prÏedchozõÂ trestneÏ praÂvnõÂ uÂpravu a tato praÂvnõÂ uÂprava, byt' s velkyÂmi modifikacemi vcÏetneÏ zcela novyÂch skutkovyÂch podstat platõÂ azÏ dodnes (srov. prÏõÂlohy cÏ. 12.4; 12.5).Vzhledem k tomu, zÏe soucÏasneÂmu zneÏnõÂ trestnõÂho zaÂkona je veÏnovaÂna dostatecÏnaÂ pozornost v raÂmci kapitoly analyzujõÂcõÂ platnou praÂvnõÂ uÂpravu, je nadbytecÏneÂ na tomto mõÂsteÏ rozebõÂrat podrobneÏ jejõÂ vyÂvoj, nebot' tento nedõÂlneÏ patrÏõÂ i k interpretaci de lege lata formou historickeÂho vyÂkladu. Je vsÏak vhodneÂ zmõÂnit alesponÏ dva zaÂkladnõÂ historickeÂ meznõÂky jejõÂho vyÂvoje z devadesaÂtyÂch let 20. stoletõÂ. PrvnõÂm z nich je rok 1990, ve ktereÂm byla prÏijata rozsaÂhlaÂ novela TrZ, (zaÂkon cÏ. 175/1990 Sb.).Touto novelou bylo do zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti TrZ zarÏazeno ustanovenõÂ § 188a, ktereÂ noveÏ koncipovalo skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie. RovneÏzÏ byla vyÂrazneÏ zmeÏneÏna skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 TrZ tak, zÏe se naÂsledneÏ vztahovala nejen na omamneÂ laÂtky a jedy, ale i na psychotropnõÂ laÂtky. DaÂle byl odstraneÏn trestnõÂ postih jednaÂnõÂ ve formeÏ prÏechovaÂvaÂnõÂ pro sebe, nebot' dle teÂto novelizace muselo byÂt nadaÂle prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ, psychotropnõÂ laÂtky cÏi jedu vykonaÂvaÂno vyÂhradneÏ pro jineÂho. MarneÂ bylo hledaÂnõÂ duÊvoduÊ, ktereÂ vedly k takto vyÂrazneÂ zmeÏneÏ v oblasti prÏechovaÂvaÂnõÂ drog. To 45


znamenaÂ zmeÏna trestnosti obecneÂ drzÏby na drzÏbu s explicitneÏ vyjaÂdrÏenyÂm znakem skutkoveÂ podstaty ¹pro jineÂhoª. V raÂmci elektronickeÂ knihovny PoslaneckeÂ sneÏmovny Parlamentu CÏeskeÂ republiky lze zjistit pouze fakt, zÏe tato zmeÏna nebyla navrhovanaÂ vlaÂdou jako soucÏaÂst jejõÂho naÂvrhu, jehozÏ cõÂlem bylo napravit alesponÏ zaÂsadnõÂ pozuÊstatky totalitnõÂho trestnõÂho praÂva. VlozÏenõÂ slova ¹pro jineÂhoª prÏed slova ¹prÏechovaÂvaÂª bylo totizÏ FederaÂlnõÂm shromaÂzÏdeÏnõÂm CÏeskeÂ a SlovenskeÂ federativnõÂ republiky schvaÂleno dne 2. kveÏtna 1990 na naÂvrh spolecÏneÂ zpraÂvy vyÂboruÊ FederaÂlnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, ktereÂ tento naÂvrh (tisk 325) rozsaÂhleÂ novely trestnõÂho zaÂkona posuzovaly. O autorstvõÂ a duÊvodech teÂto dõÂlcÏõÂ a prÏesto zaÂsadnõÂ zmeÏny lze pouze spekulovat. DruhyÂm meznõÂkem a doposud poslednõÂm nejvyÂrazneÏjsÏõÂm legislativnõÂm pocÏinem z teÂto oblasti je politicky, mediaÂlneÏ a bohuzÏel i odborneÏ kontroverznõÂ novela trestnõÂho zaÂkona cÏ. 112/1998 Sb. Ta byla jisteÏ vedena dobryÂmi a legitimnõÂmi uÂmysly, ale z velkeÂ cÏaÂsti vaÂgnõÂm a slozÏiteÏ aplikovatelnyÂm zpuÊsobem. Mezi hlavnõÂ duÊvod byla nezbytnost harmonizovat cÏeskou praÂvnõÂ uÂpravu s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky. NaÂsleduje citace z doby prÏed prÏijetõÂm teÂto novely. ¹NasÏe praÂvnõÂ uÂprava daneÂ materie neodpovõÂdaÂ zneÏnõÂ cÏlaÂnku 36 odst. 1 JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 (daÂle jen ¹JednotnaÂ uÂmluva z roku 1961ª), podle ktereÂho se smluvnõÂ strany zavazujõÂ ucÏinit opatrÏenõÂ nutnaÂ k tomu, aby za trestnyÂ cÏin byla povazÏovaÂna rovneÏzÏ drzÏba drogy, tzn. jakeÂkoliv nelegaÂlnõÂ drzÏenõÂ drogy bez ohledu na motiv a na to, komu jsou drogy urcÏeny. Strany se tak zavaÂzaly, zÏe 60 budou stõÂhat drzÏenõÂ drog, jakozÏ i dalsÏõÂ formy jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ.ª ) Tato novela zprÏõÂsnila zejmeÂna postih za jednaÂnõÂ specifikovaneÂ v ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ. DaÂle zakotvila do zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona novou skutkovou podstatu podle ustanovenõÂ § 187a odst.1 TrZ, jezÏ kriminalizuje neopraÂvneÏneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. VuÊbec poslednõÂ legislativnõÂ zmeÏnou trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky je modifikace skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie. K teÂto zmeÏneÏ dosÏlo zaÂkonem cÏ. 134/2002 Sb., kteryÂ rozsÏõÂrÏil kvalifikovanou skutkovou podstatu o dalsÏõÂ znaky. TeÏmito se nadaÂle rozumõÂ spaÂchaÂnõÂ takoveÂho cÏinu tiskem, filmem, rozhlasem, televizõÂ, verÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂ nebo jinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobem. I tato novela byla podrobena urcÏiteÂ emotivnõÂ a vyhraneÏneÂ diskusi, nikoli vsÏak jizÏ takoveÂ intenzity jako ta prÏedchozõÂ z roku 1998.

60

) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 49.

46


Â PRAVA DROGOVEÂ PROBLEMATIKY MIMOTRESTVI. PRAÂVNIÂ U Â NIHO CHARAKTERU 6.1 UÂvod Jak bylo jizÏ v teÂto praÂci zmõÂneÏno, trestnõÂ praÂvo je svojõÂ povahou praÂvnõÂm oborem subsidiaÂrnõÂho charakteru, cozÏ vystihuje jeho zaÂvislost na jinyÂch praÂvnõÂch odveÏtvõÂch. ¹TrestnõÂ praÂvo chraÂnõÂ spolecÏenskeÂ hodnoty a vztahy pravidelneÏ jizÏ upraveneÂ jinyÂmi praÂvnõÂmi odveÏtvõÂmi, cozÏ ovsÏem zdaleka vzÏdy nemusõÂ znamenat recepci jejich praÂvnõÂch pojmuÊ. Jindy v tom smyslu, zÏe trest je nejzazsÏõÂ (subsidiaÂrnõÂ) prostrÏedek k ochraneÏ praÂvnõÂho rÏ61aÂdu, k neÏmuzÏ je mozÏno saÂhnout teprve tehdy, kdyzÏ prostrÏedky ostatnõÂch praÂvnõÂch odveÏtvõÂ nepostacÏujõÂ.ª ) Z teÂto skutecÏnosti vyplyÂvaÂ v souvislosti s analyÂzou trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky neÏkolik zaÂveÏruÊ. PrÏedneÏ je vsÏak nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe skutkoveÂ podstaty drogovyÂch deliktuÊ definujõÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ porusÏenõÂ urcÏityÂch povinnostõÂ stanovenyÂch mimotrestnõÂmi normami. KromeÏ vlaÂdnõÂho narÏõÂzenõÂ cÏ. 114/1999 Sb., ze dne 10. kveÏtna 1999, kteryÂm se pro uÂcÏely trestnõÂho zaÂkona stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy, nakazÏliveÂ choroby a sÏkuÊdce, jezÏ tvorÏõÂ v zaÂsadeÏ jen marginaÂlnõÂ cÏaÂst zkoumaneÂ problematiky, je tou primaÂrnõÂ normou mimotrestnõÂho charakteru zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ (daÂle jen ZNL). Tento zaÂkon je v soucÏasnosti klõÂcÏovou normou pro celou oblast naklaÂdaÂnõÂ s regulovanyÂmi laÂtkami (drogami) a prÏedevsÏõÂm pro samotnou aplikaci trestnõÂho praÂva hmotneÂho. PraÂveÏ z toho duÊvodu je mu v teÂto praÂci veÏnovaÂna patrÏicÏnaÂ pozornost. PlatnyÂ trestnõÂ kodex ve sveÂm ustanovenõÂ § 195 odkazuje na zvlaÂsÏtnõÂ zaÂkon, kteryÂ maÂ stanovit, co se povazÏuje za omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo za prekursory a daÂle zakotvuje zmocneÏnõÂ pro vlaÂdu, aby narÏõÂzenõÂm stanovila, co se povazÏuje za jedy ve smyslu §§ 187, 187a a 188. TõÂmto zvlaÂsÏtnõÂm zaÂkonem presumovanyÂm v ustanovenõÂ § 195 TrZ je praÂveÏ ZNL, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Ve strucÏnosti rÏecÏeno, ZNL definuje prÏedevsÏõÂm dveÏ podstatneÂ oblasti pro aplikaci trestneÏpraÂvnõÂch norem. PrvnõÂ oblast je tvorÏena definicemi pojmuÊ, ktereÂ je nezbytneÂ ve smyslu trestnõÂho zaÂkona povazÏovat za omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravky tyto laÂtky obsahujõÂcõÂ a za prekursory. V teÂto souvislosti je mozÏneÂ spatrÏovat i druhyÂ zaÂveÏr souvisejõÂcõÂ s vyÂsÏe uvedenou charakteristikou trestnõÂho praÂva hmotneÂho. Tento zaÂveÏr spocÏõÂvaÂ ve skutecÏnosti, zÏe ne vsÏechny pojmy definovaneÂ ZNL a TrZ jsou svyÂm obsahem identickeÂ. Toto tvrzenõÂ platõÂ prÏedevsÏõÂm o pojmu naÂvykovaÂ laÂtka. Druhou oblastõÂ upravenou v raÂmci ZNL je oblast stanovujõÂcõÂ praÂva a povinnosti prÏi zachaÂzenõÂ s regulovanyÂmi laÂtkami toliko duÊlezÏitaÂ pro posouzenõÂ znaku protipraÂvnosti vyÂslovneÏ uvedeneÂho u veÏtsÏiny skutkovyÂch podstat drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. TrÏetõÂm zaÂveÏrem plynoucõÂm ze subsidiaÂrnõÂ povahy trestnõÂho praÂva hmotneÂho je skutecÏnost, zÏe trestnõÂ praÂvo hmotneÂ kriminalizuje jen neÏkteraÂ a nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ porusÏenõÂ pravidel upravenyÂch v ZNL. Tento zaÂkon totizÏ obsahuje svuÊj vlastnõÂ sankcÏnõÂ systeÂm administrativnõÂho charakteru. V poneÏkud prÏeneseneÂm vyÂznamu subsidiarity trestnõÂho praÂva hmotneÂho je mozÏneÂ spatrÏovat i konkurenci cÏeskeÂ praÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky ve vztahu k pramenuÊm mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho soustrÏed'ujõÂcõÂ svoji pozornost na oblast drogoveÂ problematiky. Z toho duÊvodu je nezbytneÂ, aby se tato kapitola rovneÏzÏ zabyÂvala i charakteristikou soudobeÂho systeÂmu mezinaÂrodnõÂ kontroly drog, nebot' prameny mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho jsou minimaÂlneÏ rovnocennyÂmi prameny vnitrostaÂtnõÂ Â stavy CÏeskeÂ republiky v roce 2001, nynõÂ praÂvnõÂ uÂpravy, zejmeÂna vzhledem k novelizovaneÂmu cÏl. 10 U aktuaÂlneÏ zneÏjõÂcõÂmu: ¹VyhlaÂsÏeneÂ mezinaÂrodnõÂ smlouvy, k jejichzÏ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimizÏ je CÏeskaÂ republika vaÂzaÂna, jsou soucÏaÂstõÂ praÂvnõÂho rÏaÂdu; stanovõÂ-li mezinaÂrodnõÂ smlouva neÏco jineÂho nezÏ zaÂkon, pouzÏije se mezinaÂrodnõÂ smlouva.ª S touto uÂstavnõÂ normou bezprostrÏedneÏ souvisõÂ i cÏastaÂ diskuse o prÏesneÂm obsahu mezinaÂrodnõÂch 61

) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, I. ObecnaÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 17.

47


62 zaÂvazkuÊ vyplyÂvajõÂcõÂch pro CÏeskou republiku, jejõÂ praÂvnõÂ rÏaÂd a jeho aplikaci (srov.) ). Pro prÏõÂklad je mozÏneÂ uveÂst teÂmatiku drzÏby drog v obecneÂ rovineÏ a jejõÂ trestneÏpraÂvnõÂ postih nebo teÂma neprÏesneÏ v hovoroveÂ cÏesÏtineÏ nazyÂvaneÂ ± legalizace marihuany. PraÂveÏ vypreparovaÂnõÂ a osveÏtlenõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, ke kteryÂm CÏeskaÂ republika dobrovolneÏ prÏistoupila, cÏi je v raÂmci sukcese do zaÂvazkuÊ tzv. podeÏdila po sveÂm totalitnõÂm prÏedchuÊdci, je jednõÂm s cõÂluÊ teÂto kapitoly. Bez jejich prÏesneÂ znalosti by totizÏ nebylo mozÏneÂ hodnotit platnou vnitrostaÂtnõÂ uÂpravu cÏi navrhovat jejõÂ podobu pro futuro. PlatnyÂ zaÂklad soudobeÂ mezinaÂrodnõÂ kontroly drog tvorÏõÂ, jak vyÂsÏe uvedeno, trÏi mezinaÂrodnõÂ uÂmluvy: JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961, UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 a UÂmluva proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami z roku 1988. K teÏmto mezinaÂrodnõÂm smlouvaÂm je trÏeba prÏistupovat a interpretovat je v podstateÏ jako celek. Â mluv z roku 1961 a 1971, ktereÂ na sebe obsahoveÏ uÂzce navazujõÂ Toto tvrzenõÂ platõÂ prÏedevsÏõÂm u U a obsahujõÂ identickaÂ ustanovenõÂ o prevenci a represi, vcÏetneÏ faktu, zÏe operujõÂ a odkazujõÂ na identickeÂ kontrolnõÂ instituce. Jejich rozdõÂlneÂ prÏijetõÂ v cÏase bylo daÂno odlisÏnou povahou laÂtek, ktereÂ tyto uÂmluvy regulujõÂ a na neÏ navazujõÂcõÂ odlisÏneÂ politickeÂ a ekonomickeÂ duÊvody. ¹PruÊmysloveÏ vyspeÏleÂ staÂty, kde se vyraÂbeÏjõÂ psychotropnõÂ laÂtky, totizÏ nebyly ochotny podrobit je stejneÏ prÏõÂsnyÂm omezenõÂm a opatrÏenõÂm v oblasti kontroly legaÂlnõÂho obchodu, jako to ucÏinily s klasickyÂmi drogami (omamnyÂmi laÂtkami). PraÂveÏ v tomto se ustanovenõÂ UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch odlisÏujõÂ. 63 DalsÏõÂ vyÂvoj vsÏak naznacÏuje sblizÏovaÂnõÂ obou smluvnõÂch rezÏimuÊ.ª ) Vzhledem ke staÂle posilujõÂcõÂmu charakteru mezinaÂrodnõÂho praÂva kontroly drog a mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce rovneÏzÏ bude pasaÂzÏ tyÂkajõÂcõÂ se platnyÂch mimotrestnõÂch norem zahaÂjena zaÂvazky a limity vyplyÂvajõÂcõÂmi z mezinaÂrodnõÂho praÂva verÏejneÂho. Tato posloupnost je zvolena rovneÏzÏ z duÊvoduÊ historickyÂch souvislostõÂ, nebot' ZNL je praÂvnõÂ normou, kteraÂ je z velkeÂ cÏaÂsti provedenõÂm teÏchto mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ. JednotnaÂ uÂmluva se stala zaÂkladem praÂvnõÂ uÂpravy obsazÏeneÂ v ZNL, nebot' jejõÂ obsah je z velkeÂ cÏaÂsti obsahem administrativnõÂ regulace a povolovacõÂch rezÏimuÊ provedenyÂch praÂveÏ tõÂmto zaÂkonem. V naÂsledujõÂcõÂm textu bude tedy postupovaÂno od drÏõÂveÏjsÏõÂho k soucÏasneÂmu a od mezinaÂrodnõÂho k vnitrostaÂtnõÂmu.

6.2 MezinaÂrodnõÂ zaÂvazky a limity naÂrodnõÂ legislativy 6.2.1 UÂvodnõÂ charakteristika staÂvajõÂcõÂho mezinaÂrodnõÂho systeÂmu kontroly drog JizÏ vyÂsÏe bylo okrajoveÏ zmõÂneÏno, zÏe mezinaÂrodnõÂ praÂvo regulujõÂcõÂ drogovou problematiku se historicky vyvinulo v praÂvnõÂ uÂpravu prÏevaÂzÏneÏ smluvnõÂho typu. Slovo prÏevaÂzÏneÏ je uzÏito z hlediska obecneÏ prÏijõÂmaneÂho deÏlenõÂ pramenuÊ mezinaÂrodnõÂho praÂva kontroly drog na formaÂlnõÂ a materiaÂlnõÂ. Velmi inspirativnõÂ pohled na mezinaÂrodnõÂ prameny materiaÂlnõÂ povahy zaujal v teÂto praÂci64 mnohokraÂt citovanyÂ SÏturma a lze tedy odkaÂzat na jeho studii zabyÂvajõÂcõÂ se praÂveÏ tõÂmto fenomeÂnem. ) Z hlediska prÏesneÏjsÏõÂho zarÏazenõÂ je vhodneÂ tento smluvneÏ praÂvnõÂ komplex mezinaÂrodnõÂ kontroly drog vnitrÏneÏ cÏlenit. DveÏ starsÏõÂ uÂmluvy (1961; 1971) lze klasifikovat jako mezinaÂrodnõÂ smlouvy obsahujõÂcõÂ materii prÏevaÂzÏneÏ administrativneÏ-kontrolnõÂ, tj. oblasti, kterou se tradicÏneÏ zabyÂvaÂ vnitrostaÂtnõÂ praÂvo spraÂvnõÂ (ZNL). Lze vsÏak konstatovat, zÏe obsahujõÂ i vyÂznamnaÂ ustanovenõÂ trestneÏpraÂvnõÂ. Naopak nejmladsÏõÂ uÂmluva z roku 1988 vykazuje znacÏneÂ odlisÏnosti od dvou prÏedchozõÂch zejmeÂna tõÂm, zÏe obsahuje velmi sÏirokyÂ zaÂbeÏr ustanovenõÂ tradicÏneÏ kategorizovanyÂch do oboru mezinaÂrodnõÂho praÂva 65 trestnõÂho. ) ¹PrÏi praÂvnõÂ analyÂze uÂmluv o kontrole drog se pak ukaÂzÏõÂ i rozdõÂly mezi jednotlivyÂmi ustanovenõÂmi. 62

) ZpraÂva MezinaÂrodnõÂho vyÂboru pro kontrolu drog OSN, in: Bulletin NPDC, 2004, cÏ. 1, s. 7 a naÂsl. ) SÏturma, P., MezinaÂrodnõÂ praÂvo a kontrola drog: prameny, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 7. 64 ) SÏturma, P., MateriaÂlnõÂ prameny mezinaÂrodnõÂ kontroly drog (se zvlaÂsÏtnõÂm zrÏetelem k otaÂzce legalizace), in: praÂvnõÂk, 1995, cÏ. 8. 65 ) Informace zde a daÂle uvedeneÂ cÏerpaÂny z P. SÏturma, MezinaÂrodnõÂ praÂvo a kontrola drog: prameny, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 7. 63

48


I z tohoto hlediska jde o instrumenty smõÂÏseneÂ povahy obsahujõÂcõÂ kontrolnõÂ opatrÏenõÂ zameÏrÏenaÂ cÏisteÏ dovnitrÏ staÂtu, opatrÏenõÂ, jimizÏ staÂty chraÂnõÂ ostatnõÂ smluvnõÂ strany (poprÏ. celeÂ mezinaÂrodnõÂ spolecÏenstvõÂ) i opatrÏenõÂ, jimizÏ staÂt muÊzÏe jednostranne Ï chraÂnit prÏed dovozem urcÏiteÂ nezÏaÂdoucõÂ laÂtky (viz cÏlaÂnek 13 66 UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch).ª ) Podle PotocÏneÂho spadaÂ smluvnõÂ uÂprava problematiky drog do odveÏtvõÂ mezinaÂrodnõÂho praÂva smluv67 nõÂho slouzÏõÂcõÂho k ochraneÏ zÏivota, svobody a zdravõÂ. ) Lze souhlasit s tõÂmto naÂzorem, nebot' se jednaÂ o smlouvy, ktereÂ lze velmi obecneÏ charakterizovat jako obsahujõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpravu specifickeÂ kategorie lidskyÂch praÂv, a to praÂva na ochranu zdravõÂ, jak je zakotveno v MezinaÂrodnõÂm paktu o hospodaÂrÏskyÂch, sociaÂlnõÂch a kulturnõÂch praÂvech (daÂle jen Pakt) a rovneÏzÏ v LPS. Podle cÏl. 12 Paktu uznaÂvajõÂ smluvnõÂ strany praÂvo kazÏdeÂho na dosazÏenõÂ nejvyÂsÏe dosazÏitelneÂ uÂrovneÏ fyzickeÂho i psychickeÂho zdravõÂ, podobneÏ i cÏl. 31 LPS stanovõÂ, zÏe kazÏdyÂ maÂ praÂvo na ochranu zdravõÂ. Tato praÂva jsou zarucÏena vsÏem rovneÏ a bez diskriminace na zaÂkladeÏ jakyÂchkoliv kriteÂriõÂ (cÏl. 2 a 3 Paktu a cÏl. 1 a 3 LPS). OdpovõÂdaÂ jim povinnost smluvnõÂch staÂtuÊ zdravõÂ jednotlivcuÊ i celeÂ spolecÏnosti chraÂnit (podrobneÏji kapitola IV.). SpeciaÂlnõÂm provedenõÂm teÏchto otaÂzek jsou pak praÂveÏ obeÏ uÂmluvy tyÂkajõÂcõÂ se omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek. Lze konstatovat, zÏe tyto uÂmluvy rozhodneÏ nezakazujõÂ vesÏkereÂ naklaÂdaÂnõÂ s regulovanyÂmi ± taxativneÏ vyjmenovanyÂmi laÂtkami, nebot' rÏada z nich je hojneÏ uzÏõÂvaÂna praÂveÏ v medicõÂneÏ. Tuto skutecÏnost vyjadrÏuje i cÏl. 33 JednotneÂ uÂmluvy stanovujõÂcõÂ povinnost nepovolit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ. Pouze tedy neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s taxativneÏ vyjmenovanyÂmi laÂtkami by meÏlo byÂt dle vnitrostaÂtnõÂch praÂvnõÂch rÏaÂduÊ smluvnõÂch staÂtuÊ postizÏitelneÂ. VsÏechny staÂvajõÂcõÂ uÂmluvy o kontrole drog zaklaÂdajõÂ praÂvnõÂ uÂcÏinky pouze mezi smluvnõÂmi stranami, prÏesto jsou kontrolnõÂ opatrÏenõÂ dobrovolneÏ plneÏna i neÏkteryÂmi necÏlenskyÂmi staÂty. ¹ZaÂjem na univerzaÂlnõÂm systeÂmu kontroly vsÏak vedl i k prÏijetõÂ ustanovenõÂ cÏlaÂnku 12. odst. 2 JednotneÂ uÂmluvy, ktereÂ se zdaÂ byÂt vyÂjimkou z obecneÂ povahy pacta tertiis nec nocent nec prosunt: OrgaÂn bude vyzÏadovat od vlaÂd, jichzÏ se to tyÂkaÂ, pokud jde o zemeÏ a uÂzemõÂ, na 68neÏzÏ se tato UÂmluva nevztahuje, aby Â mluvy.ª ) poskytly prÏiblizÏneÂ uÂdaje v souhlase s ustanovenõÂm teÂto U

6.2.2 JednotnaÂ uÂmluva o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 Materie JednotneÂ uÂmluvy se svyÂmi dopady a prÏijatyÂmi zaÂvazky dotyÂkaÂ praÂvnõÂho rÏaÂdu CÏeskeÂ republiky v neÏkolika ohledech. V prvnõÂm prÏõÂpadeÏ nahradila drÏõÂve uzavrÏeneÂ mezinaÂrodnõÂ zaÂvazky v teÂto oblasti. Pro platnou praÂvnõÂ uÂpravu v oblasti drogoveÂ problematiky daÂle vyplyÂvajõÂ konkreÂtnõÂ zaÂvazky v oblastech spadajõÂcõÂch veÏtsÏinou do staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpravy ZNL (systeÂm regulace a definice laÂtek) a zaÂrovenÏ i do trestnõÂho praÂva hmotneÂho a procesnõÂho. Nelze opominut ani terminologii teÂto uÂmluvy, kteraÂ muÊzÏe a pravdeÏpodobneÏ by i meÏla mõÂt vliv na terminologii zaÂkonnou cÏi jejõÂ interpretaci. SysteÂm zalozÏenyÂ Jednotnou uÂmluvou je pomeÏrneÏ slozÏityÂ a obsahuje mnoho dõÂlcÏõÂch zaÂvazkuÊ. Z toho duÊvodu zde bude pojednaÂno pouze o neÏkteryÂch, bezprostrÏedneÏ se trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy dotyÂkajõÂcõÂch. JednotnaÂ uÂmluva vsÏak obsahuje i neÏktereÂ zaÂvazky obecneÂho charakteru, ktereÂ je vhodneÂ zduÊraznit uÂvodem. JednaÂ se o zaÂvazek prÏijmout legislativnõÂ spraÂvnõÂ opatrÏenõÂ nutneÂ k tomu, aby CÏeskaÂ republika: & Plnila na sveÂm u ÂzemõÂ ustanovenõÂ teÂto UÂmluvy. & &

Spolupracovala s ostatnõÂmi staÂty v dotcÏenyÂch oblastech. Omezila produkci, vyÂrobu, vyÂvoz, dovoz, distribuci, obchod, pouzÏitõÂ a prÏechovaÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek vyÂlucÏneÏ pro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely (s vyÂhradami vyÂslovneÏ uvedenyÂmi v UÂmluveÏ).

CÏeskaÂ republika se spolu s ostatnõÂmi signataÂrÏskyÂmi staÂty daÂle zavaÂzala veÏnovat zvlaÂsÏtnõÂ pozornost a prÏijõÂmat praktickaÂ opatrÏenõÂ za uÂcÏelem prevence zneuzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek, leÂcÏenõÂ, vyÂchovy, doleÂcÏenõÂ, rehabilitace a noveÂho zacÏleneÏnõÂ osob zaÂvislyÂch na omamnyÂch laÂtkaÂch do spolecÏnosti. ) SÏturma, P., MezinaÂrodnõÂ praÂvo a kontrola drog: prameny, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 7. ) PotocÏnyÂ, M., MezinaÂrodnõÂ praÂvo verÏejneÂ (ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst), Praha 1996, s. 63. 68 ) SÏturma, P., MezinaÂrodnõÂ praÂvo a kontrola drog: prameny, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 7. 66 67

49


VsÏechny smluvnõÂ staÂty jsou povinny zvyÂsÏit informovanost sÏirsÏõÂ verÏejnosti o teÏchto otaÂzkaÂch, bude-li nebezpecÏõÂ, zÏe se zneuzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek rozsÏõÂrÏõÂ. SysteÂm kontroly plneÏnõÂ zaÂvazkuÊ je nastaven tak, zÏe smluvnõÂ staÂty uznaly pravomoc Organizace spojenyÂch naÂroduÊ v oblasti mezinaÂrodnõÂ kontroly omamnyÂch laÂtek s tõÂm, zÏe Komisi pro omamneÂ laÂtky prÏi HospodaÂrÏskeÂ a sociaÂlnõÂ radeÏ a MezinaÂrodnõÂmu uÂrÏadu pro kontrolu omamnyÂch laÂtek byly sveÏrÏeny funkce, jezÏ pro tyto orgaÂny vyplyÂvajõÂ z teÂto uÂmluvy. NezaÂvisle na ustanovenõÂch JednotneÂ uÂmluvy mohou smluvnõÂ strany prÏijmout jesÏteÏ striktneÏjsÏõÂ nebo prÏõÂsneÏjsÏõÂ kontrolnõÂ opatrÏenõÂ nezÏ jsou opatrÏenõÂ prÏedvõÂdanaÂ uÂmluvou. 6.2.2.1 SysteÂm kontroly laÂtek JednotnaÂ uÂmluva zvolila systeÂm taxativnõÂho vyÂcÏtu omamnyÂch laÂtek podleÂhajõÂcõÂch kontrole, a to zpuÊsobem jejich uvedenõÂ v neÏktereÂm ze cÏtyrÏ seznamuÊ tvorÏõÂcõÂch prÏõÂlohy uÂmluvy. Nad raÂmec taxativnõÂho vyÂcÏtu se vsÏak podle cÏlaÂnku 2 odstavce 8 smluvnõÂ strany zavaÂzaly, zÏe ucÏinõÂ vsÏe, co je v jejich moci, aby laÂtky, ktereÂ nejsou dotcÏeny touto uÂmluvou, ale mohou byÂt zneuzÏity k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ drog, byly co nejvõÂce vzaty pod dohled. Tyto seznamy rozhodneÏ nejsou uzavrÏenyÂmi vyÂcÏty a mohou podleÂhat zmeÏnaÂm, at' uzÏ doplneÏnõÂm noveÂ laÂtky na seznam, prÏerÏazenõÂm laÂtky mezi seznamy, nebo dokonce vyrÏazenõÂm teÂto laÂtky ze seznamu. NaÂvrh zmeÏny je opraÂvneÏn podat bud' smluvnõÂ staÂt, nebo SveÏtovaÂ zdravotnickaÂ organizace. NaÂvrh se podaÂvaÂ GeneraÂlnõÂmu tajemnõÂku OSN vcÏetneÏ argumentace navrzÏenyÂch zmeÏn. KonecÏneÂ rozhodnutõÂ vydaÂvaÂ Komise pro omamneÂ laÂtky na zaÂkladeÏ doporucÏenõÂ SveÏtoveÂ zdravotnickeÂ organizace, a toto pak GeneraÂlnõÂ tajemnõÂk zasÏle vsÏem smluvnõÂm staÂtuÊm. RozhodnutõÂ je prÏezkoumatelneÂ ve lhuÊteÏ 90 dnuÊ na zÏaÂdost smluvnõÂ strany. PrÏõÂloha k JednotneÂ uÂmluveÏ klasifikuje omamneÂ laÂtky v raÂmci cÏtyrÏ seznamuÊ (viz prÏõÂloha 12.7). DluzÏno rÏõÂci, zÏe seznamy a laÂtky v nich obsazÏeneÂ majõÂ ruÊznyÂ charakter a s kazÏdyÂm seznamem je spojenyÂ odlisÏnyÂ rezÏim zachaÂzenõÂ. JednaÂ se v zaÂsadeÏ o deÏlenõÂ laÂtek dle jejich povahy a z nõÂ vyplyÂvajõÂcõÂch rizik. ZarÏazenõÂ laÂtek a jejich sloucÏenin do jednotlivyÂch seznamuÊ I. ± IV. odpovõÂdaÂ zarÏazenõÂ laÂtek v raÂmci prÏõÂloh ZNL, ktereÂ kopõÂrujõÂ tyto seznamy. Seznam I. Z hlediska charakteristiky laÂtek podleÂhajõÂcõÂch kontrole lze rÏõÂci, zÏe omamneÂ laÂtky zarÏazeneÂ do seznamu I. podleÂhajõÂ vsÏem kontrolnõÂm opatrÏenõÂm zavedenyÂm uÂmluvou s dõÂlcÏõÂmi vyÂjimkami u kontrolnõÂch opatrÏenõÂ tyÂkajõÂcõÂch se pouze jednotlivyÂch drog. Opium, listy koka a konopõÂ podleÂhajõÂ pochopitelneÏ identickeÂmu rezÏimu jako ostatnõÂ laÂtky uvedeneÂ v Seznamu I. PodleÂhajõÂ vsÏak i neÏkteryÂm dalsÏõÂm opatrÏenõÂm zameÏrÏenyÂm zejmeÂna na jejich peÏstovaÂnõÂ a produkci. LaÂtky uvedeneÂ v seznamu I. podleÂhajõÂ naÂsledujõÂcõÂm opatrÏenõÂm: & OmezenõÂ produkce, vy Âroby, vyÂvozu, dovozu, distribuci, obchodu, pouzÏitõÂ a prÏechovaÂvaÂnõÂ vyÂlucÏneÏ pro leÂkarÏskeÂ a veÏdeckeÂ uÂcÏely. PovinnostõÂ je zasõÂlat UÂrÏadu prÏiblizÏneÂ uÂdaje o potrÏebeÏ, spotrÏebeÏ, vyÂrobeÏ apod. omamnyÂch laÂtek v signataÂrÏskeÂm staÂteÏ. SmluvnõÂ staÂty nesmõÂ povolit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ. DuÊsledneÂ kontrolnõÂ a inspekcÏnõÂ opatrÏenõÂ na sveÂm uÂzemõÂ. & Vy Âroba, obchod a distribuce omamnyÂch laÂtek musõÂ byÂt provaÂdeÏny na zaÂkladeÏ povolenõÂ (licence) s vyÂjimkou teÏch prÏõÂpaduÊ, kdy je tato vyÂroba provaÂdeÏna jednõÂm nebo neÏkolika staÂtnõÂmi podniky. & OmamneÂ la Âtky nesmõÂ byÂt poskytovaÂny nebo rozdeÏlovaÂny na soukromeÂ osoby jinak, nezÏ na leÂkarÏskyÂ prÏedpis. & ZabavenõÂ a konfiskace drog, la Âtek a kazÏdeÂho materiaÂlu, pouzÏõÂvaneÂho k paÂchaÂnõÂ neÏktereÂho z prÏestupkuÊ, uvedenyÂch v cÏlaÂnku 36 UÂmluvy nebo urcÏenyÂch ke spaÂchaÂnõÂ takovyÂch prÏestupkuÊ. Seznam II. OmamneÂ laÂtky zarÏazeneÂ do seznamu II. podleÂhajõÂ stejnyÂm kontrolnõÂm opatrÏenõÂm jako uvedeneÂ v seznamu I. s vyÂjimkou neÏkteryÂch opatrÏenõÂ stanovenyÂch uÂmluvou. Seznam III. Tento seznam obsahuje taxativnõÂ vyÂcÏet prÏõÂpravkuÊ obsahujõÂcõÂch neÏktereÂ omamneÂ laÂtky. PrÏõÂpravky uvedeneÂ v seznamu III. podleÂhajõÂ stejnyÂm kontrolnõÂm opatrÏenõÂm jako prÏõÂpravky, ktereÂ obsahujõÂ omamneÂ laÂtky uvedeneÂ v seznamu II. s neÏkteryÂmi vyÂjimkami stanovenyÂmi Jednotnou uÂmluvou. JineÂ 50


prÏõÂpravky nezÏ ty, ktereÂ jsou uvedeny v seznamu III., podleÂhajõÂ stejnyÂm kontrolnõÂm opatrÏenõÂm jako omamneÂ laÂtky, ktereÂ obsahujõÂ. Seznam IV. Seznam IV. obsahuje vyÂcÏet omamnyÂch laÂtek, ktereÂ budou rovneÏzÏ zahrnuty do seznamu I. a budou tedy podleÂhat vsÏem kontrolnõÂm opatrÏenõÂm prÏedepsanyÂm pro laÂtky uvedeneÂ v seznamu I. DaÂle je vsÏak nad jejich raÂmec nezbytneÂ prÏijmout i vsÏechna zvlaÂsÏtnõÂ kontrolnõÂ opatrÏenõÂ, kteraÂ uznajõÂ staÂty za nutnaÂ s ohledem na zvlaÂsÏt' nebezpecÏnyÂ charakter uvedenyÂch omamnyÂch laÂtek. SmluvnõÂ strany jsou daÂle povinny zakaÂzat produkci, vyÂrobu, export a import, obchod, drzÏbu nebo pouzÏõÂvaÂnõÂ takovyÂch omamnyÂch laÂtek v prÏõÂpadeÏ, zÏe ze situace v jejich zemi vyplyÂvaÂ, zÏe by to byl nejvhodneÏjsÏõÂ zpuÊsob na ochranu verÏejneÂho zdravõÂ s vyÂjimkou mnozÏstvõÂ, jezÏ by mohlo byÂt pouzÏito vyÂhradneÏ pro leÂkarÏskyÂ a veÏdeckyÂ vyÂzkum vcÏetneÏ klinickyÂch pokusuÊ s teÏmito laÂtkami. 6.2.2.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy Z pohledu staÂvajõÂcõÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ a rekodifikacÏnõÂch diskusõÂ se jevõÂ jako klõÂcÏovaÂ zejmeÂna naÂsledujõÂcõÂ ustanovenõÂ JednotneÂ uÂmluvy tyÂkajõÂcõÂ se zaÂvazkuÊ v oblasti drzÏby drog a jejich konfiskace cÏi postihu dotcÏenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Jako vyÂznamneÂ a staÂle diskutovaneÂ se jevõÂ ustanovenõÂ cÏl. 33 JednotneÂ uÂmluvy, ktereÂ znõÂ: ¹Strany nepovolõÂ drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ.ª ¹Za jeden z nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂch zaÂvazkuÊ se v teÂto souvislosti povazÏuje cÏlaÂnek 33 JednotneÂ uÂmluvy z roku 1961, kteryÂ zakazuje staÂtuÊm povolit drzÏbu drog jinak nezÏ na zaÂkladeÏ ¹udeÏleneÂho praÂvaª. RovneÏzÏ v cÏlaÂnku 5 odst. 3 UÂmluvy z roku 1971 se hovorÏõÂ, zÏe je zÏaÂdoucõÂ, aby strany nepovolovaly drzÏbu laÂtek uvedenyÂch v prÏõÂslusÏnyÂch seznamech drog jinak, nezÏ za podmõÂnek stanovenyÂch zaÂkonem. V oficiaÂlnõÂch komentaÂrÏõÂch k JednotneÂ uÂmluveÏ z roku 1961 a k UÂmluveÏ z roku 1971 je uprÏesneÏno, zÏe prÏedmeÏtneÂ cÏlaÂnky teÏchto UÂmluv se tyÂkajõÂ zejmeÂna drzÏenõÂ laÂtek drogoveÏ zaÂvislyÂmi osobami, a to i v malyÂch mnozÏstvõÂch, nebot' tyto laÂtky jim totizÏ nebyly prÏedepsaÂny leÂkarÏem a nebyly vydaÂny k tomu zplnomocneÏnou osobou. Z komentaÂrÏe k textu JednotneÂ uÂmluvy z roku 1961 lze vyvodit, zÏe signataÂrÏskeÂ zemeÏ nejsou striktneÏ vaÂzaÂny stõÂhat a trestat nezaÂkonneÂ drzÏenõÂ drog pouze tehdy, jednaÂ-li se 69o jejich drzÏenõÂ pro osobnõÂ potrÏebu (konzumaci), nebot' tyto prÏõÂpady nejsou povazÏovaÂny za trestnyÂ cÏin.ª ) Drogu je nutneÂ vzhledem k dikci JednotneÂ uÂmluvy vyklaÂdat jako laÂtku zarÏazenou v rezÏimu teÂto Â mluvy. Podle oficiaÂlnõÂho komentaÂrÏe k JednotneÂ uÂmluveÏ o omamnyÂch laÂtkaÂch je nezbytneÂ cÏl. 33 U interpretovat v naÂvaznosti na cÏlaÂnek 4, odst. c) pozÏadujõÂcõÂ po stranaÂch uÂmluvy omezit drzÏenõÂ drog vyÂlucÏneÏ k leÂkarÏskyÂm a veÏdeckyÂm uÂcÏeluÊm (cÏlaÂnek je podrobenyÂ urcÏityÂm vyÂjimkaÂm vyÂslovneÏ stanovenyÂm v uÂmluveÏ). Z toho duÊvodu nesmõÂ smluvnõÂ strany povolovat drzÏenõÂ drog za jinyÂmi uÂcÏely. DaÂle je uvedeno ve vztahu k cÏlaÂnku 36, zÏe nemuÊzÏe byÂt jakyÂchkoli pochyb, zÏe zavaÂzaneÂ staÂty nemajõÂ kategorickou povinnost posuzovat nedovoleneÂ drzÏenõÂ drog pro osobnõÂ potrÏebu jako ¹vaÂzÏnyÂ deliktª ve smyslu cÏlaÂnku 36 odst. 1 (viz daÂle), s nõÂmzÏ je bezprostrÏedneÏ spojen trest uveÏzneÏnõÂ nebo jinyÂ trest odneÏtõÂ svobody. Mohou zvolit i uvalenõÂ mensÏõÂch trestuÊ, takovyÂch, jako jsou pokuty nebo dokonce i vyÂtka. Pokud staÂt zvolõÂ mozÏnost neuklaÂdat prÏõÂsneÂ tresty za nedovoleneÂ drzÏenõÂ drog pro osobnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ, staÂle musõÂ vyÂrazneÏ usilovat prÏedchaÂzet tomuto drzÏenõÂ vsÏemi spraÂvnõÂmi kontrolami produkce, vyÂroby, obchodovaÂnõÂ a distribuce, ktereÂ jsou vyzÏadovaÂny Jednotnou uÂmluvou, a jejichzÏ zaÂkladnõÂm uÂkolem je prÏedchaÂzet zneuzÏitõÂ drog a tudõÂzÏ teÂzÏ zabraÂnit nedovoleneÂmu drzÏenõÂ drog narkomany. CÏlaÂnek 33 se aplikuje na vsÏechny drogy a jejich prÏõÂpravky. ¹V prÏõÂpadeÏ drzÏenõÂ drogy pro osobnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ jde o vyÂjimku z tzv. trestnõÂch ustanovenõÂ, kteraÂ sledujõÂ potlacÏovaÂnõÂ nezaÂkonneÂho obchodu s drogami. NenõÂ tedy prÏõÂmyÂm zaÂmeÏrem UÂmluv OSN trestneÏ stõÂhat a trestat zvlaÂsÏteÏ narkomany s tõÂm, zÏe tuto otaÂzku mohou staÂty rÏesÏit flexibilneÏ ± od trestneÏpraÂvnõÂho postihu, pr Ï es alternativnõÂ opatrÏenõÂ k pouheÂmu napomenutõÂ, prÏõÂpadneÏ k ulozÏenõÂ spraÂvnõÂch sankcõÂ cÏi 70 opatrÏenõÂ.ª ) 69

) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 50. 70 ) Pikna, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 24.

51


Vzhledem k vyÂsÏe citovaneÂ dikci cÏl. 33 JednotneÂ uÂmluvy je tedy formaÂlnõÂ legalizace drog (tedy jejich vyjmutõÂ z rezÏimu trestneÏpraÂvnõÂho) vyloucÏena. CelyÂ probleÂm prÏi upamatovaÂnõÂ si faktu, zÏe vsÏechny drogy nejsou stejneÏ nebezpecÏneÂ zdravõÂ jedince a spolecÏnosti, se tak prÏesouvaÂ k mozÏnosti depenalizace cÏi faktickeÂ tolerance urcÏityÂch naklaÂdaÂnõÂ s vybranyÂmi laÂtkami. CÏasto je o depenalizaci cÏi faktickeÂ toleranci uvazÏovaÂno naprÏ. v souvislosti s indickyÂm konopõÂm (marihuana). PrÏesto vsÏak bude nutno takovyÂ prÏõÂstup vzÏdy pecÏliveÏ zvaÂzÏit na zaÂkladeÏ aktuaÂlnõÂch poznatkuÊ leÂkarÏskeÂ veÏdy, kteraÂ jesÏteÏ zdaleka nevyrÏkla sveÂ poslednõÂ slovo a vzhledem k nespocÏtu studiõÂ z teÂto oblasti lze konstatovat, zÏe hovorÏõÂ cÏasto velmi diferencovaneÏ cÏi rozporuplneÏ. V souvislosti s pojmem legalizace dochaÂzõÂ k cÏasteÂ terminologickeÂ neprÏesnosti, kdy je smeÏsÏovaÂn formaÂlnõÂ aspekt (otaÂzka pozitivneÏ zakotveneÂ dikce praÂvnõÂch norem) a aspekt materiaÂlnõÂ (tedy to, zda vsÏechna jednaÂnõÂ spadajõÂcõÂ pod dikci takovyÂch norem jsou staÂtem sankcionovaÂna). TolerantnõÂ praxõÂ je znaÂmo od 70. let zejmeÂna Nizozemsko a v poslednõÂ dobeÏ i dalsÏõÂ zemeÏ (Belgie, SÏvyÂcarsko). NutneÂ je vsÏak zduÊraznit, zÏe v zÏaÂdneÂ z teÏchto zemõÂ nejsou drogy a jejich drzÏba, vyÂroba cÏi distribuce vyloucÏeny z rezÏimu trestnõÂho zaÂkona. Ani tolerantnõÂ nizozemskaÂ praxe ohledneÏ konopõÂ neznamenaÂ jeho legalizaci. TrestneÏ procesnõÂ zaÂsada oportunity tu dospeÏla do stavu faktickeÂ dekriminalizace v neÏkteryÂch vymezenyÂch prÏõÂpadech (vlastnictvõÂ a obchod s malyÂmi mnozÏstvõÂmi konopõÂ a jeho produkty). Dekriminalizace drog (byt' jen neÏkteryÂch) vsÏak do znacÏneÂ mõÂry ovlivnõÂ a ovlivnÏuje nejen prostrÏedõÂ ve vlastnõÂm staÂteÏ, ale i ve staÂtech okolnõÂch cÏi geograficky blõÂzkyÂch. PrÏõÂkladem je drogovaÂ turistika zejmeÂna mladyÂch lidõÂ v souvislosti s tolerancõÂ cannabis v Nizozemsku. DrogoveÂ politiky jednotlivyÂch staÂtuÊ by ale meÏly byÂt prÏedevsÏõÂm koordinovaneÂ, o cozÏ se pokousÏõÂ vsÏechny mezinaÂrodnõÂ smlouvy z teÂto oblasti. IzolovanaÂ rÏesÏenõÂ globaÂlnõÂho probleÂmu mohou totizÏ puÊsobit nekoncepcÏneÏ a neÏkdy i destruktivneÏ na staÂty okolnõÂ. DalsÏõÂm klõÂcÏovyÂm ustanovenõÂm a bezprostrÏedneÏ trestneÏpraÂvnõÂho charakteru je ustanovenõÂ cÏl. 36 zneÏjõÂcõÂ: ¹S vyÂhradou svyÂch uÂstavnõÂch prÏedpisuÊ ucÏinõÂ kazÏdaÂ Strana opatrÏenõÂ nutnaÂ k tomu, aby peÏstovaÂnõÂ, produkce, vyÂroba, teÏzÏba, prÏõÂprava, drzÏba, nabõÂdka, daÂnõÂ do prodeje, distribuce, koupeÏ, prodej, dodaÂnõÂ z jakeÂhokoliv titulu, zprostrÏedkovaÂnõÂ, odeslaÂnõÂ, tranzit, doprava, dovoz a vyÂvoz omamnyÂch laÂtek, neodpovõÂdajõÂcõÂ ustanovenõÂm teÂto UÂmluvy, nebo jakeÂkoliv jineÂ cÏiny, ktereÂ by podle naÂzoru teÂto Strany odporovaly ustanovenõÂm teÂto UÂmluvy, byly povazÏovaÂny za trestneÂ cÏiny, jsou-li spaÂchaÂny uÂmyslneÏ, a aby na vaÂzÏneÂ prÏõÂpady byly vymeÏrÏeny prÏimeÏrÏeneÂ tresty, zejmeÂna veÏzenõÂ nebo jineÂ tresty odneÏtõÂ svobody. NehledeÏ na ustanovenõÂ uvedeneÂ pod prÏedchozõÂm põÂsmenem, mohou Strany v prÏõÂpadeÏ, zÏe se takovyÂch prÏõÂpaduÊ dopustily osoby zaÂvisleÂ na omamneÂ laÂtce, zarÏõÂdit, aby se takovyÂmto osobaÂm dostalo mõÂsto vyÂroku o vineÏ a trestu, poprÏ. navõÂc leÂcÏenõÂ, vyÂchovy, doleÂcÏenõÂ, rehabilitace a noveÂho zacÏleneÏnõÂ do spolecÏnosti v souladu s ustanovenõÂm odstavce 1 cÏlaÂnku 38.ª Z vyÂsÏe uvedeneÂho ustanovenõÂ cÏl. 36 JednotneÂ uÂmluvy vyplyÂvajõÂ pro CÏeskou republiku i dalsÏõÂ povinnosti a zaÂvazky. Pro prÏehlednost bude jejich vyÂcÏet cÏõÂslovaÂn. I. KazÏdyÂ z vyÂsÏe uvedenyÂch deliktuÊ musõÂ byÂt povazÏovaÂn za zvlaÂsÏtnõÂ delikt, bude-li spaÂchaÂn v rozlicÏnyÂch zemõÂch; Â myslnaÂ uÂcÏast prÏi neÏktereÂm z uvedenyÂch deliktuÊ, spolupachatelstvõÂ nebo pomoc nebo pokus II. U o jejich spaÂchaÂnõÂ, jakozÏ i prÏõÂprava a uÂmyslneÏ provedeneÂ financÏnõÂ operace souvisejõÂcõÂ s teÏmito delikty musõÂ byÂt poklaÂdaÂny za trestneÂ cÏiny spadajõÂcõÂ pod tresty, vyÂsÏe uvedeneÂ; III. OdsouzenõÂ za tyto cÏiny v cizineÏ budou braÂna rovneÏzÏ v uÂvahu pro to, aby bylo mozÏno stanovit, jdeli o opakovaÂnõÂ trestneÂho cÏinu; IV. KazÏdyÂ z deliktuÊ uvedenyÂch vyÂsÏe a uÂmyslnaÂ uÂcÏast prÏi neÏktereÂm z uvedenyÂch deliktuÊ, spolupachatelstvõÂ nebo pomoc nebo pokus o jejich spaÂchaÂnõÂ, jakozÏ i prÏõÂprava a uÂmyslneÏ provedeneÂ financÏnõÂ operace souvisejõÂcõÂ s delikty budou povazÏovaÂny za prÏõÂpad podleÂhajõÂcõÂ vydaÂnõÂ ve smyslu kazÏdeÂ smlouvy o vydaÂvaÂnõÂ pachateluÊ uzavrÏeneÂ mezi staÂty. StaÂty se zavazujõÂ zahrnout tyto delikty do kazÏdeÂ smlouvy o vydaÂvaÂnõÂ pachateluÊ, kteraÂ bude mezi nimi uzavrÏena, jako delikty podleÂhajõÂcõÂ vydaÂvaÂnõÂ. JednotnaÂ uÂmluva stanovõÂ i dalsÏõÂ pravidla, kteraÂ se tyÂkajõÂ extradice; V. VsÏechny drogy, laÂtky a kazÏdyÂ materiaÂl, pouzÏõÂvanyÂ k paÂchaÂnõÂ neÏktereÂho z deliktuÊ, uvedenyÂch v cÏlaÂnku 36 nebo urcÏenyÂch ke spaÂchaÂnõÂ takovyÂch deliktuÊ, mohou byÂt zabaveny a konfiskovaÂny. 52


6.2.3 UÂmluva o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 6.2.3.1 SysteÂm kontroly laÂtek StejneÏ tak, jako JednotnaÂ uÂmluva definuje regulovaneÂ laÂtky formou jejich taxativnõÂho vyÂcÏtu, stanovõÂ Â mluva z roku 1971 analogickyÂ systeÂm. Jistou odlisÏnost je vsÏak mozÏneÂ videÏt v systeÂmu pravidel i U a podmõÂnek pro zmeÏny prÏedmeÏtnyÂch seznamuÊ. U laÂtek, ktereÂ doposud nepodleÂhajõÂ mezinaÂrodnõÂ kontrole a o kteryÂch maÂ SveÏtovaÂ zdravotnickaÂ organizace nebo neÏkteraÂ smluvnõÂ strana zpraÂvy o nutnosti ji do rezÏimu regulace zarÏadit, oznaÂmõÂ tuto skutecÏnost generaÂlnõÂmu tajemnõÂku OSN vcÏetneÏ prÏedlozÏenõÂ argumentuÊ toto tvrzenõÂ podporujõÂcõÂch. V konecÏneÂ instanci rozhoduje o zarÏazenõÂ na seznam MezinaÂrodnõÂ komise pro omamneÂ laÂtky prÏi Â mluvy). KazÏdeÂ takoveÂ rozhodnutõÂ je sdeÏleno prostrÏednictvõÂm RadeÏ (identickyÂ orgaÂn jako u JednotneÂ U generaÂlnõÂho tajemnõÂka OSN vsÏem smluvnõÂm staÂtuÊm a staÂtuÊm OSN. RozhodnutõÂ nabude uÂcÏinnosti po uplynutõÂ 180 dnuÊ od sdeÏlenõÂ. Tento systeÂm samozrÏejmeÏ platõÂ i pro zmeÏnu zarÏazenõÂ laÂtky do konkreÂtnõÂho seznamu nebo dokonce vyrÏazenõÂ neÏktereÂ laÂtky z oblasti regulace vuÊbec. PodmõÂnky pro zarÏazenõÂ laÂtky do neÏktereÂho ze seznamuÊ regulovanyÂch laÂtek oznacÏovanyÂch za psychotropnõÂ jsou naÂsledujõÂcõÂ a lze z nich samozrÏejmeÏ odvodit i jejich charakter. TakovaÂ laÂtka musõÂ mõÂt schopnost vyvolat stav zaÂvislosti a stimulovat nebo tlumit centraÂlnõÂ nervovou soustavu, projevujõÂcõÂ se halucinacemi nebo poruchami motorickeÂ funkce nebo mysÏlenõÂ nebo chovaÂnõÂ nebo vnõÂmaÂnõÂ nebo naÂlady a zaÂrovenÏ musõÂ veÂst k podobneÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ a k podobnyÂm sÏkodlivyÂm uÂcÏinkuÊm jako neÏkteraÂ laÂtka uvedenaÂ v jizÏ platneÂm seznamu I., II., III., IV. DaÂle je nezbytneÂ, aby existoval dostatek duÊkazuÊ, zÏe laÂtky je zneuzÏõÂvaÂno, nebo zÏe jejõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ je pravdeÏpodobneÂ, takzÏe vznikajõÂ probleÂmy pro zdravõÂ obyvatelstva a probleÂmy spolecÏenskeÂ, ktereÂ opravnÏujõÂ k tomu, aby laÂtka byla podrobena mezinaÂrodnõÂ kontrole. StaÂty se zavaÂzaly, zÏe ucÏinõÂ vsÏechna mozÏnaÂ opatrÏenõÂ, aby se prÏedchaÂzelo zneuzÏõÂvaÂnõÂ psychotropnõÂch laÂtek a zajistilo vcÏasneÂ odhalenõÂ, leÂcÏenõÂ, vyÂchova a rehabilitace postizÏenyÂch osob, jakozÏ i peÂcÏe o neÏ po skoncÏenõÂ leÂcÏby a jejich znovuzapojenõÂ do spolecÏnosti. LaÂtky jsou obsazÏeny a rÏazeny ve cÏtyrÏech seznamech podle sveÂho charakteru a dalsÏõÂch podmõÂnek. Povaha kazÏdeÂho seznamu odpovõÂdaÂ i na otaÂzku podmõÂnek naklaÂdaÂnõÂ s laÂtkami tam uvedenyÂmi. ZaÂsadnõÂ odlisÏnosti lze videÏt prÏedevsÏõÂm u seznamu I. V prÏõÂpadeÏ laÂtek uvedenyÂch v seznamech II., III. a IV. jsou staÂty povinny vyzÏadovat, aby jejich vyÂroba a distribuce, jakozÏ i obchod s nimi (vcÏetneÏ vyÂvoznõÂho a dovoznõÂho obchodu) byly provaÂdeÏny vyÂhradneÏ na zaÂkladeÏ povolenõÂ (licence) nebo jineÂho podobneÂho kontrolnõÂho opatrÏenõÂ. ZÏaÂdnyÂ signataÂrÏskyÂ staÂt nesmõÂ v souladu se svyÂm uÂstavnõÂm porÏaÂdkem povolit reklamu psychotropnõÂch laÂtek urcÏenyÂch sÏirokeÂ verÏejnosti. StaÂty nesmõÂ povolit drzÏbu laÂtek uvedenyÂch v seznamech II., III. a IV. jinak nezÏ za podmõÂnek stanovenyÂch zaÂkonem. Pro seznam I platõÂ urcÏitaÂ zvlaÂsÏtnõÂ a prÏõÂsneÏjsÏõÂ ustanovenõÂ nezÏ na ostatnõÂ laÂtky, proto o jeho rezÏimu poneÏkud podrobneÏji. SmluvnõÂ staÂty se zavaÂzaly, zÏe u laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu I zakaÂzÏõÂ vesÏkereÂ jejich pouzÏõÂvaÂnõÂ, s vyÂjimkou pouzÏõÂvaÂnõÂ naÂlezÏiteÏ opraÂvneÏnyÂmi osobami k veÏdeckyÂm a velmi omezenyÂm leÂcÏebnyÂm uÂcÏeluÊm ve zdravotnickyÂch nebo veÏdeckyÂch zarÏõÂzenõÂch, jezÏ jsou pod prÏõÂmou kontrolou vlaÂdy nebo puÊsobõÂ na zaÂkladeÏ jejõÂho zvlaÂsÏtnõÂho povolenõÂ. DaÂle musõÂ staÂty pozÏadovat, aby vyÂroba, distribuce a drzÏba teÏchto laÂtek a obchod s nimi podleÂhaly zvlaÂsÏtnõÂmu povolenõÂ (licenci). SysteÂm kontroly regulovanyÂch laÂtek je tedy nastaven obdobneÏ jako systeÂm obsazÏenyÂ v JednotneÂ uÂmluveÏ. StaÂty mohou zaveÂst i prÏõÂsneÏjsÏõÂ kontrolnõÂ opatrÏenõÂ, nezÏ stanovõÂ UÂmluva z roku 1971, jestlizÏe jsou podle jejich naÂzoru zÏaÂdoucõÂ nebo nutnaÂ pro ochranu zdravõÂ a blaha obyvatelstva. Nutno teÂzÏ prÏipomenout, zÏe i cÏeskaÂ praÂvnõÂ uÂprava zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch ctõÂ cÏleneÏnõÂ laÂtek v teÏchto seznamech, a to tak, zÏe laÂtky jsou rÏazeny v prÏõÂlohaÂch zaÂkona stejnyÂm zpuÊsobem a vzÏdy spolecÏneÏ ve skupinaÂch tak, jak to cÏinõÂ UÂmluva z roku 1971 v prÏõÂpadeÏ seznamuÊ. (O cÏleneÏnõÂ psychotropnõÂch laÂtek v raÂmci cÏtyrÏ seznamuÊ nejleÂpe napovõÂ prÏehlednaÂ tabulka uvedenaÂ v prÏõÂloze cÏ. 12.9.) 6.2.3.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy Z pohledu staÂvajõÂcõÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ a rekodifikacÏnõÂch diskusõÂ se jevõÂ jako klõÂcÏovaÂ zejmeÂna naÂsledujõÂcõÂ ustanovenõÂ UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch tyÂkajõÂcõÂ se zaÂvazkuÊ v oblasti psychotropnõÂch laÂtek a dotcÏenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Jako vyÂznamneÂ a staÂle diskutovaneÂ se jevõÂ ustanovenõÂ cÏlaÂnku 22 obsahujõÂcõÂ ustanovenõÂ trestnõÂho charakteru obdobneÂ ustanovenõÂ z JednotneÂ uÂmluvy. 53


Toto ustanovenõÂ reguluje mimo jineÂ instituty extradice, mezinaÂrodnõÂ uznaÂvaÂnõÂ recidivy cÏi konfiskace laÂtek a zarÏõÂzenõÂ pouzÏiteÂho nebo urcÏeneÂho ke spaÂchaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ. Podstatnou a staÂle diskutovanou cÏaÂstõÂ cÏlaÂnku 22 je naÂsledujõÂcõÂ pasaÂzÏ cÏisteÏ hmotneÏpraÂvnõÂho charakteru, zneÏjõÂcõÂ doslovneÏ: ¹S vyÂhradou omezenõÂ podle svyÂch uÂstavnõÂch prÏedpisuÊ bude kazÏdaÂ Strana povazÏovat za trestnyÂ cÏin kazÏdeÂ jednaÂnõÂ, ktereÂ je v rozporu se zaÂkonem nebo narÏõÂzenõÂm prÏijatyÂm k plneÏnõÂ zaÂvazkuÊ podle teÂto UÂmluvy a bylo spaÂchaÂno uÂmyslneÏ, a zajistõÂ, aby na zaÂvazÏneÂ trestneÂ cÏiny byly vymeÏrÏeny prÏõÂslusÏneÂ tresty, zejmeÂna veÏzenõÂ nebo jineÂ tresty odneÏtõÂ svobody. Bez ohledu na ustanovenõÂ prÏedchaÂzejõÂcõÂho põÂsmena tohoto odstavce, v prÏõÂpadech, kdy se takovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ dopustily osoby, ktereÂ zneuzÏõÂvajõÂ psychotropnõÂch laÂtek, Strany mohou, bud' mõÂsto odsouzenõÂ nebo trestu anebo jako doplneÏnõÂ trestu, podrobit tyto osoby podle odstavce 1 cÏlaÂnku 20 opatrÏenõÂm, jejichzÏ uÂcÏelem je leÂcÏenõÂ, vyÂchova a rehabilitace teÏchto osob, peÂcÏe o neÏ po skoncÏenõÂ leÂcÏby a jejich znovuzapojenõÂ do spolecÏnosti.ª

6.2.4 UÂmluva proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami 6.2.4.1 UÂvod HlavnõÂm cõÂlem teÂto uÂmluvy, prÏispeÏt ke spolupraÂci mezi signataÂrÏskyÂmi staÂty, aby mohly uÂcÏinneÏji rÏesÏit rozlicÏneÂ probleÂmy nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami mezinaÂrodnõÂho charakteru. Tato prozatõÂm nejmladsÏõÂ mezinaÂrodnõÂ uÂmluva obsahuje, jak vyÂsÏe uvedeno, velmi sÏirokyÂ zaÂbeÏr ustanovenõÂ tradicÏneÏ kategorizovanyÂch do oboru mezinaÂrodnõÂho praÂva trestnõÂho. KromeÏ zaÂvazkuÊ kladoucõÂch konkreÂtnõÂ pozÏadavky na podobu skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ, deliktuÊ souvisejõÂcõÂch s jevem pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz cÏi pozÏadavkuÊ na uklaÂdaÂnõÂ trestuÊ a jejich vyÂsÏe lze konstatovat, zÏe uÂmluva velmi detailneÏ reguluje i dalsÏõÂ instituty trestnõÂho praÂva hmotneÂho cÏi procesnõÂho. Â mluvy, nebot' i prÏes jejich O nich je uvedena pouze strucÏnaÂ anotace s odkazem na prÏõÂslusÏnyÂ cÏlaÂnek U zajõÂmavost by podrobneÂ pojednaÂnõÂ prÏekracÏovalo stanovenyÂ raÂmec teÂto studie. JednaÂ se naprÏõÂklad o naÂsledujõÂcõÂ praÂvnõÂ instituty: ¹Konfiskaceª ± cÏl. 5, ¹VzaÂjemnaÂ praÂvnõÂ pomocª ± cÏl. 7, ¹SledovaneÂ dodaÂvkyª ± cÏl. 11. Konfiskace KazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt je povinen prÏijmout potrÏebnaÂ opatrÏenõÂ ke konfiskaci vyÂteÏzÏkuÊ zõÂskanyÂch z trestnyÂch cÏinuÊ vyÂsÏe uvedenyÂch nebo majetku, jehozÏ hodnota odpovõÂdaÂ takovyÂm vyÂteÏzÏkuÊm. DaÂle musõÂ prÏijmout opatrÏenõÂ ke konfiskaci omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, materiaÂluÊ nebo zarÏõÂzenõÂ, prÏõÂpadneÏ jinyÂch prostrÏedkuÊ uzÏityÂch nebo urcÏenyÂch k uzÏitõÂ jakyÂmkoliv zpuÊsobem prÏi spaÂchaÂnõÂ stanovenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. KazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt muÊzÏe posoudit mozÏnost zajisÏteÏnõÂ prÏenosu duÊkaznõÂho brÏemene o zaÂkonneÂm nabytõÂ prÏedpoklaÂdanyÂch vyÂteÏzÏkuÊ nebo jineÂho majetku podleÂhajõÂcõÂch konfiskaci do teÂ mõÂry, aby takoveÂto opatrÏenõÂ bylo v souladu s jejõÂm vnitrostaÂtnõÂm praÂvem a s povahou jejõÂho soudnõÂho a jineÂho rÏõÂzenõÂ (viz nõÂzÏe, pasaÂzÏ veÏnovanaÂ VzoroveÂmu zaÂkonu OSN proti drogaÂm). VzaÂjemnaÂ praÂvnõÂ pomoc SmluvnõÂ staÂty jsou vyzyÂvaÂny k vzaÂjemneÂmu poskytovaÂnõÂ praÂvnõÂ pomoci v co mozÏnaÂ nejsÏirsÏõÂm meÏrÏõÂtku prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, trestnõÂm stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂm jednaÂnõÂ, ktereÂ se tyÂkaÂ trestnyÂch cÏinuÊ, stanovenyÂch uÂmluvou. VzaÂjemnaÂ praÂvnõÂ pomoc muÊzÏe byÂt pozÏadovaÂna za uÂcÏelem provaÂdeÏnõÂ duÊkazuÊ nebo sveÏdectvõÂ od osob; dorucÏovaÂnõÂ soudnõÂch põÂsemnostõÂ; vykonaÂnõÂ prohlõÂdek a zajisÏteÏnõÂ majetku; prohledaÂnõÂ objektuÊ a mõÂst; poskytovaÂnõÂ informacõÂ a duÊkaznõÂch prostrÏedkuÊ; identifikace a vyhledaÂvaÂnõÂ vyÂteÏzÏkuÊ, majetku, prostrÏedkuÊ a jinyÂch prÏedmeÏtuÊ pro uÂcÏely dokazovaÂnõÂ. SledovaneÂ dodaÂvky Pokud to dovolujõÂ zaÂkladnõÂ zaÂsady vnitrostaÂtnõÂch praÂvnõÂch rÏaÂduÊ signataÂrÏskyÂch staÂtuÊ, meÏly by smluvnõÂ staÂty prÏijõÂmat nezbytnaÂ opatrÏenõÂ a v raÂmci svyÂch mozÏnostõÂ umozÏnÏovat i vyuzÏitõÂ sledovanyÂch dodaÂvek na mezinaÂrodnõÂ uÂrovni, na zaÂkladeÏ dohod nebo ustanovenõÂ vzaÂjemneÏ prÏijatelnyÂch, za uÂcÏelem identifikace osob, ktereÂ se podõÂlejõÂ na trestnyÂch cÏinech stanovenyÂch uÂmluvou, a trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ proti nim. 54


6.2.4.2 ZaÂvazky v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy SysteÂm zaÂvazkuÊ stanovenyÂch uÂmluvou z roku 1988 je stanoven velmi detailneÏ, provaÂzaneÏ a v zaÂsadeÏ formou prÏedestrÏenõÂ mozÏneÂ legaÂlnõÂ dikce. Z tohoto duÊvodu a daÂle z hlediska pozÏadavku na prÏehlednost a hospodaÂrnost textu teÂto studie je vhodneÂ uveÂst prÏijateÂ zaÂvazky formou doslovnyÂch citacõÂ. CÏeskaÂ republika stejneÏ jako kazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt je povinna ve sveÂm praÂvnõÂm rÏaÂdu zakotvit jako uÂmyslneÂ trestneÂ cÏiny naÂsledujõÂcõÂ jednaÂnõÂ: V oblasti drogovyÂch deliktuÊ: a)i) vyÂrobu, zhotovovaÂnõÂ, extrahovaÂnõÂ, prÏõÂpravu, nabõÂdnutõÂ, nabõÂdnutõÂ za uÂcÏelem prodeje, rozsÏirÏovaÂnõÂ, prodej, dodaÂvaÂnõÂ za jakyÂchkoliv podmõÂnek, prÏekupnictvõÂ, prÏevoz, tranzitnõÂ prÏepravu, prÏevaÂzÏenõÂ, dovoz cÏi vyÂvoz jakeÂkoliv omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, porusÏujõÂcõÂ ustanovenõÂ JednotneÂ uÂmluvy s doplnÏky cÏi UÂmluvy z roku 1971; ii) peÏstovaÂnõÂ opioveÂho maÂku, kokainovyÂch kerÏuÊ nebo rostlin Cannabis za uÂcÏelem vyÂroby omamnyÂch laÂtek v rozporu s ustanovenõÂmi JednotneÂ uÂmluvy s doplnÏky; iii) prÏechovaÂvaÂnõÂ nebo naÂkup ktereÂkoliv omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky za uÂcÏelem ktereÂkoliv z cÏinnostõÂ uvedenyÂch vyÂsÏe v pododstavci (i); iv) zhotovenõÂ, prÏevaÂzÏenõÂ nebo sÏõÂrÏenõÂ zarÏõÂzenõÂ, materiaÂluÊ nebo laÂtek uvedenyÂch v tabulce I a v tabulce II, pokud je znaÂmo, zÏe jsou urcÏeny pro pouzÏitõÂ s cõÂlem nedovoleneÂho peÏstovaÂnõÂ, vyÂroby nebo zhotovenõÂ omamnyÂch nebo psychotropnõÂch laÂtek; v) organizovaÂnõÂ, rÏõÂzenõÂ nebo financovaÂnõÂ jakyÂchkoliv trestnyÂch cÏinuÊ uvedenyÂch v pododstavcõÂch (ii), (iii) nebo (iv); V oblasti pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz: b)i) prÏemeÏnu nebo prÏevod majetku, pokud je znaÂmo, zÏe tento majetek byl zõÂskaÂn v duÊsledku jakeÂhokoliv trestneÂho cÏinu nebo trestnyÂch cÏinuÊ, oznacÏenyÂch jako takoveÂ v souladu s ustanovenõÂm v põÂsmenu a) tohoto odstavce, prÏõÂpadneÏ v duÊsledku uÂcÏasti na trestneÂm cÏinu nebo trestnyÂch cÏinech za uÂcÏelem ukrytõÂ nebo zatajenõÂ nedovoleneÂho zdroje prÏõÂjmuÊ, nebo za uÂcÏelem poskytnutõÂ pomoci ktereÂkoliv osobeÏ zuÂcÏastneÏneÂ na spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu nebo trestnyÂch cÏinuÊ, aby se mohla vyhnout odpoveÏdnosti za svoje cÏiny; ii) ukrytõÂ nebo zatajovaÂnõÂ podstaty, zdroje, mõÂsta, kde se nachaÂzõÂ, zpuÊsobu sÏõÂrÏenõÂ, prÏevozu, praÂv k majetku, vcÏetneÏ praÂva vlastnickeÂho, pokud je znaÂmo, zÏe tento majetek byl zõÂskaÂn v duÊsledku trestneÂho cÏinu nebo trestnyÂch cÏinuÊ a ktereÂ jako takoveÂ byly stanoveny v souladu s ustanovenõÂm põÂsmene a) tohoto odstavce, prÏõÂpadneÏ v duÊsledku uÂcÏasti na takoveÂm trestneÂm cÏinu nebo trestnyÂch cÏinech; c) s vyÂhradou svyÂch uÂstavnõÂch principuÊ a zaÂkladnõÂch zaÂsad jejich praÂvnõÂho systeÂmu: i) zõÂskaÂnõÂ, drzÏbu nebo uzÏõÂvaÂnõÂ majetku, pokud v dobeÏ jeho zõÂskaÂnõÂ bylo znaÂmo, zÏe takovyÂto majetek byl zõÂskaÂn v duÊsledku trestneÂho cÏinu nebo trestnyÂch cÏinuÊ, ktereÂ byly jako takoveÂ stanoveny v souladu s ustanovenõÂm põÂsmene a) tohoto odstavce nebo v duÊsledku uÂcÏasti na tomto trestneÂm cÏinu nebo trestnyÂch cÏinech; ii) drzÏbu zarÏõÂzenõÂ nebo materiaÂluÊ, nebo laÂtek uvedenyÂch v tabulce I a tabulce II, pokud je znaÂmo, zÏe se pouzÏõÂvajõÂ nebo jsou urcÏeny k nedovoleneÂmu peÏstovaÂnõÂ, vyÂrobeÏ nebo zhotovovaÂnõÂ jakyÂchkoli omamnyÂch nebo psychotropnõÂch laÂtek; iii) verÏejneÂ podneÏcovaÂnõÂ nebo navaÂdeÏnõÂ jinyÂch osob jakyÂmikoliv prostrÏedky ke spaÂchaÂnõÂ neÏktereÂho z trestnyÂch cÏinuÊ, oznacÏenyÂch jako takoveÂ v tomto cÏlaÂnku, prÏõÂpadneÏ k nedovoleneÂmu pouzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch nebo psychotropnõÂch laÂtek; iv) uÂcÏast, spolcÏenõÂ, spiknutõÂ za uÂcÏelem spaÂchaÂnõÂ cÏinu nebo cÏinuÊ, ktereÂ jsou uvedeny v tomto cÏlaÂnku, pokusy o dokonaÂnõÂ takoveÂho trestneÂho cÏinu nebo cÏinuÊ, napomaÂhaÂnõÂ, podneÏcovaÂnõÂ, navaÂdeÏnõÂ a rady ke spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu. StaÂty se daÂle zavaÂzaly, zÏe s vyÂhradou svyÂch uÂstavnõÂch principuÊ a zaÂkladnõÂch zaÂsad sveÂho praÂvnõÂho systeÂmu prÏijmou takovaÂ opatrÏenõÂ, jezÏ mohou byÂt potrÏebnaÂ k uznaÂnõÂ za trestneÂ cÏiny, pokud jsou vykonaÂvaÂny uÂmyslneÏ, prÏechovaÂvaÂnõÂ, zõÂskaÂvaÂnõÂ nebo peÏstovaÂnõÂ jakyÂchkoliv omamnyÂch nebo psychotropÂ mluvy z roku 1971. nõÂch laÂtek pro osobnõÂ potrÏebu prÏi porusÏenõÂ JednotneÂ uÂmluvy s doplnÏky nebo U KazÏdyÂ staÂt vsÏak muÊzÏe prÏijõÂmat i tvrdsÏõÂ nebo prÏõÂsneÏjsÏõÂ opatrÏenõÂ, nezÏ stanovõÂ tato uÂmluva, jestlizÏe jsou podle jejõÂho naÂzoru zÏaÂdoucõÂ nebo nutnaÂ pro odvraÂcenõÂ nebo potlacÏenõÂ nedovoleneÂho obchodu. SmluvnõÂ staÂty se rovneÏzÏ zavaÂzaly prÏijõÂmat opatrÏenõÂ, kteraÂ budou poklaÂdat za vhodnaÂ, k zamezenõÂ 55


uÂniku laÂtek uvedenyÂch v tabulce I a tabulce II (viz prÏõÂloha cÏ. 12.11) pouzÏõÂvanyÂch za uÂcÏelem nedovoleneÂ vyÂroby omamnyÂch nebo psychotropnõÂch laÂtek a budou za tõÂmto uÂcÏelem navzaÂjem spolupracovat. Z hlediska dalsÏõÂch zaÂvazkuÊ bezprostrÏedneÏ souvisejõÂcõÂch s vyÂsÏe uvedenyÂm a klõÂcÏovyÂch pro cÏeskou trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravu je mozÏneÂ uveÂst naÂsledujõÂcõÂ zaÂvazky rozdeÏleneÂ do samostatnyÂch oblastõÂ. ProkazovaÂnõÂ subjektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu ZaÂmeÏr, uÂmysl nebo uÂcÏel jako prvky trestneÂho cÏinu uvedeneÂho v põÂsmenech a), b), c) (viz vyÂsÏe), mohou byÂt stanoveny na zaÂkladeÏ objektivnõÂch faktickyÂch okolnostõÂ. UklaÂdaÂnõÂ trestuÊ a jejich vyÂsÏe KazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt je povinen zajistit, zÏe za spaÂchaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ uvedenyÂch vyÂsÏe budou stanoveny tresty, ktereÂ budou braÂt v uÂvahu zaÂvazÏnou povahu teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ, jako uveÏzneÏnõÂ nebo jineÂ formy odneÏtõÂ svobody, peneÏzÏiteÂ tresty a zabavenõÂ majetku. LeÂcÏba a resocializace SmluvnõÂ staÂty mohou rovneÏzÏ stanovit, vedle stõÂhaÂnõÂ a potrestaÂnõÂ, zÏe pachatel bude podroben takovyÂm opatrÏenõÂm, jako jsou leÂcÏba, vyÂchova, postpenitenciaÂrnõÂ peÂcÏe, rehabilitace nebo resocializace. V urcÏityÂch prÏõÂpadech meÂneÏ zaÂvazÏneÂ povahy mohou smluvnõÂ staÂty stanovit jako alternativu vedle stõÂhaÂnõÂ cÏi potrestaÂnõÂ takovaÂ opatrÏenõÂ, jako jsou vyÂchova, rehabilitace nebo resocializace, jakozÏ i ± je-li pachatel pozÏivatelem omamnyÂch laÂtek ± leÂcÏba a postpenitenciaÂrnõÂ peÂcÏe. Okolnosti zvysÏujõÂcõÂ nebezpecÏnost trestneÂho cÏinu SmluvnõÂ staÂty jsou povinny zajistit, aby jejich soudy a jineÂ prÏõÂslusÏneÂ orgaÂny, ktereÂ majõÂ jurisdikci, mohly braÂt v uÂvahu faktickeÂ okolnosti, ktereÂ mohou zpuÊsobit, zÏe spaÂchaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ (vyÂsÏe specifikovanyÂch) bude zvlaÂsÏt' zaÂvazÏneÂ. TakovyÂmi okolnostmi jsou: a) uÂcÏast na spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu v raÂmci organizovaneÂ kriminaÂlnõÂ skupiny, k nõÂzÏ pachatel naÂlezÏõÂ; b) zapojenõÂ pachatele do jinyÂch mezinaÂrodneÏ organizovanyÂch trestnyÂch cÏinnostõÂ; c) zapojenõÂ pachatele do jinyÂch protipraÂvnõÂch cÏinnostõÂ, umozÏneÏnyÂch spaÂchaÂnõÂm trestneÂho cÏinu; d) pouzÏitõÂ naÂsilõÂ nebo zbranõÂ pachatelem; e) skutecÏnost, zÏe pachatel zastaÂvaÂ verÏejnyÂ uÂrÏad a zÏe trestnyÂ cÏin souvisõÂ s tõÂmto uÂrÏadem; f) podrÏõÂzenõÂ nebo zneuzÏitõÂ mladistvyÂch; g) okolnost, zÏe trestnyÂ cÏin byl spaÂchaÂn v naÂpravneÂm nebo sÏkolnõÂm zarÏõÂzenõÂ, prÏõÂpadneÏ verÏejneÂm zarÏõÂzenõÂ nebo v jejich bezprostrÏednõÂ blõÂzkosti nebo na jinyÂch mõÂstech, kteraÂ vyuzÏõÂvajõÂ zÏaÂci nebo studenti pro ÏskolnõÂ, sportovnõÂ nebo spolecÏenskou cÏinnost; h) prÏedchozõÂ odsouzenõÂ, zejmeÂna za spaÂchaÂnõÂ podobnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ, at' uzÏ v zahranicÏõÂ, nebo ve sveÂ zemi v rozsahu daneÂm praÂvnõÂm rÏaÂdem prÏõÂslusÏneÂ smluvnõÂ strany. DiskrecÏnõÂ pravomoc SmluvnõÂ staÂty musõÂ usilovat o to, aby diskrecÏnõÂ praÂva podle jejich praÂvnõÂch rÏaÂduÊ, kteraÂ se vztahujõÂ k trestneÂmu stõÂhaÂnõÂ osob za spaÂchaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ, byla vykonaÂvaÂna za uÂcÏelem dosazÏenõÂ maximaÂlnõÂ uÂcÏinnosti donucovacõÂch opatrÏenõÂ u teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ, jakozÏ i s naleÂhavou potrÏebou zabraÂnit paÂchaÂnõÂ takovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. PromlcÏecõÂ lhuÊta trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ KazÏdyÂ smluvnõÂ staÂt by meÏl v prÏõÂpadeÏ nutnosti stanovit v souladu se svyÂm praÂvnõÂm rÏaÂdem prodlouzÏenou promlcÏecõÂ lhuÊtu pro trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ za jakyÂkoliv trestnyÂ cÏin, oznacÏenyÂ vyÂsÏe, a prodlouzÏenou promlcÏecõÂ lhuÊtu v prÏõÂpadech, kdy prÏedpoklaÂdanyÂ pachatel unikaÂ prÏed spravedlnostõÂ. 71

6.2.5 VzorovyÂ zaÂkon OSN proti drogaÂm ) Na zaÂveÏr pojednaÂnõÂ o soucÏasnyÂch mezinaÂrodnõÂch instrumentech regulujõÂcõÂch drogovou problematiku je jisteÏ vhodneÂ se zmõÂnit i o instrumentech nemajõÂcõÂch zaÂvaznyÂ charakter, ale pouze charakter doporucÏujõÂcõÂ. 71

) Informace zõÂskaÂny z materiaÂlu Sekce legislativy Ministerstva vnitra, Informace k zaÂkladnõÂm legislativneÏ praÂvnõÂm aspektuÊm materiaÂlu UNDCP (OSN) ¹VzorovyÂ zaÂkon tyÂkajõÂcõÂ se nezaÂkonneÂho obchodovaÂnõÂ s drogami a trestnyÂch cÏinuÊ souvisejõÂcõÂchª.

56


Vzhledem ke slozÏitosti a rozsaÂhlosti zaÂvazkuÊ v oblasti regulace prÏistoupila OSN k vypracovaÂnõÂ vzoroveÂho zaÂkona tyÂkajõÂcõÂho se nezaÂkonneÂho obchodovaÂnõÂ s drogami a trestnyÂch cÏinuÊ souvisejõÂcõÂch. VzorovyÂ zaÂkon byl vypracovaÂn mezinaÂrodnõÂ pracovnõÂ skupinou, kterou UNDCP (OSN) svolala do VõÂdneÏ ve dnech 23.±27. zaÂrÏõÂ 1996. Tento ¹zaÂkonª byl vypracovaÂn pro potrÏebu zemõÂ, ktereÂ zamyÂsÏlõÂ upravit ve sveÂm trestnõÂm praÂvu kontrolu drog v souladu s tzv. uÂmluvami OSN o drogaÂch. VzorovyÂ zaÂkon obsahuje implikaci prÏõÂslusÏnyÂch ustanovenõÂ uÂmluv OSN upravujõÂcõÂch problematiku naÂvykovyÂch laÂtek, ke kteryÂm prÏistoupila i CÏeskaÂ republika a jsou tedy soucÏaÂstõÂ jejõÂho praÂvnõÂho rÏaÂdu. PrÏi aplikaci vzoroveÂho zaÂkona mohou jednotliveÂ staÂty provaÂdeÏt urcÏiteÂ uÂpravy v textu, avsÏak pouze do teÂ mõÂry, kterou jednotliveÂ uÂmluvy prÏipousÏteÏjõÂ. VzorovyÂ zaÂkon obsahuje neÏkteraÂ ustanovenõÂ, kteraÂ nejsou zakotvena ve staÂvajõÂcõÂm praÂvu CÏeskeÂ republiky. NaprÏ. odlozÏenõÂ injekcÏnõÂch strÏõÂkacÏek na mõÂsta, kde mohou ohrozÏovat jineÂ osoby (cÏlaÂnek 2.10-1), tolerovaneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ (cÏlaÂnek 2.5-3), organizovaÂnõÂ akcõÂ nebo zaÂbavnyÂch podnikuÊ (cÏlaÂnek 2.5-4) a dalsÏõÂ. Za zmõÂnku stojõÂ uÂprava neopraÂvneÏneÂho drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu, ktereÂ je podle uÂmluv OSN o drogaÂch obecneÏ trestneÂ pro inkriminovanost samotneÂho aktu drzÏenõÂ drogy s tõÂm, zÏe zmõÂrnÏujõÂcõÂ tresty cÏi alternativnõÂ opatrÏenõÂ u uzÏivatele drog lze aplikovat pouze prÏi mnozÏstvõÂ drogy urcÏeneÂ vyÂhradneÏ pro osobnõÂ potrÏebu dotycÏneÂ osoby. ¹V prÏilozÏeneÂm komentaÂrÏi cÏ. 16 je pak osveÏtlena otaÂzka povinnosti staÂtuÊ uÂcÏastnõÂkuÊ uÂmluv OSN o drogaÂch uzaÂkonit trestnost drzÏenõÂ a naÂkupu drog pro osobnõÂ spotrÏebu podle poslednõÂ uÂmluvy z roku 1988. ZaÂrovenÏ se poukazuje na skutecÏnost, zÏe podle drogovyÂch uÂmluv OSN z roku 1961 a 1971 samotneÂ uzÏõÂvaÂnõÂ drog nemusõÂ byÂt trestaÂno, nebot' staÂty jsou pouze zÏaÂdaÂny, aby zakaÂzaly drzÏenõÂ drog pro jineÂ nezÏ leÂkarÏskeÂ a veÏdeckeÂ uÂcÏely. VzorovyÂ zaÂkon tak umozÏnÏuje ruÊzneÂ alternativy postihu cÏi netolerovaÂnõÂ drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu zejmeÂna s prÏihleÂdnutõÂm k jejõÂmu maleÂmu mnozÏstvõÂ. NicmeÂneÏ nenõÂ nijak zpochybnÏovaÂno, zÏe neopraÂvneÏneÂ drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu je podle uÂmluv OSN o drogaÂch obecneÏ trestneÂ pro inkriminovanost samotneÂho aktu ¹drzÏenõÂª s tõÂm, zÏe zmõÂrnÏujõÂcõÂ tresty cÏi alternativnõÂ opatrÏenõÂ u uzÏivatele drog72 lze aplikovat pouze prÏi maleÂm mnozÏstvõÂ drogy urcÏeneÂ vyÂhradneÏ pro osobnõÂ potrÏebu dotycÏneÂ osoby.ª ) 6.2.5.1 Presumpce viny Tento vzorovyÂ zaÂkon obsahuje zvlaÂsÏtnõÂ ustanovenõÂ o tzv. presumpci viny (cÏlaÂnek 2.4-1). ¹Toto vyÂjimecÏneÂ ustanovenõÂ vzoroveÂho zaÂkona by umozÏnÏovalo staÂtu tam, kde jsou prÏesveÏdcÏiveÂ duÊvody pro podezrÏenõÂ, zÏe neÏjakaÂ osoba spaÂchala trestnyÂ cÏin na uÂseku vyÂroby a zpracovaÂnõÂ drog a pranõÂ ÏspinavyÂch peneÏz, presumovat, zÏe tato osoba spaÂchala trestnyÂ cÏin, jestlizÏe jejõÂ zÏivotnõÂ standard zjevneÏ prÏevysÏuje uÂrovenÏ, kterou muÊzÏe udrzÏovat z vlastnõÂch prostrÏedkuÊ.ª73) Toto ustanovenõÂ v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ nenarusÏuje obecneÏ uznaÂvanou uÂstavnõÂ zaÂsadu presumpce neviny, ale pouze prÏedstavuje prÏenaÂsÏenõÂ duÊkaznõÂho brÏemene ze strany staÂtu (orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ) na podezrÏelou osobu, kteraÂ nenõÂ schopna sama poskytnout duÊkaz ohledneÏ prÏõÂjmu odpovõÂdajõÂcõÂho jejõÂmu zÏivotnõÂmu standardu. ¹Je evidentnõÂ, zÏe zaÂlezÏõÂ na vuÊli kazÏdeÂho staÂtu, zda prÏipustõÂ tak duÊlezÏityÂ pruÊlom do sveÂho zaÂkonodaÂrstvõÂ. NicmeÂneÏ naprÏ. ve SÏvyÂcarsku je obdobnaÂ vyÂjimka zakotvena a slouzÏÂõ jako uÂcÏinnyÂ naÂstroj prÏi potõÂraÂnõÂ nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ drogoveÂ kriminality.ª73)

6.3 ZaÂkon o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch 6.3.1 UÂvod JizÏ v prÏedesÏleÂm textu bylo neÏkolikraÂt zduÊrazneÏno, zÏe zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ je v soucÏasnosti klõÂcÏovou normou pro celou oblast naklaÂdaÂnõÂ s regulovanyÂmi laÂtkami a prÏedevsÏõÂm pro samotnou aplikaci trestnõÂho praÂva hmotneÂho. ZNL totizÏ definuje vybraneÂ pojmy zaÂsadnõÂ nejen pro vyÂklad neÏcÏeho samotneÂho, ale zaÂrovenÏ i pro interpretaci dotcÏenyÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ. ZaÂvaznou vsÏak nenõÂ samotnaÂ definice termõÂnu ¹naÂvykovaÂ 72

) Pikna, B., Informace Sekce legislativy MV, Informace k zaÂkladnõÂm legislativneÏ praÂvnõÂm aspektuÊm materiaÂlu UNDCP (OSN) ¹VzorovyÂ zaÂkon tyÂkajõÂcõÂ se nezaÂkonneÂho obchodovaÂnõÂ s drogami a trestnyÂch cÏinuÊ souvisejõÂcõÂchª.

57


laÂtkaª, kteryÂ je vyÂslovnou dikcõÂ trestnõÂho zaÂkona naplneÏn odlisÏnyÂm obsahem od termõÂnu naÂvykoveÂ laÂtky obsazÏeneÂm v ZNL. Pojem naÂvykoveÂ laÂtky je v teÂto kapitole daÂle uzÏõÂvaÂn v tom smyslu, zÏe podle ZNL je pojmem, kteryÂ zahrnuje laÂtky omamneÂ a psychotropnõÂ (srov. naÂsledujõÂcõÂ kapitolu). ZaÂvazneÂ pro aplikaci skutkovyÂch podstat trestnyÂch cÏinuÊ jsou definice laÂtky omamneÂ, psychotropnõÂ, prekursoru cÏi prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku. Na tyto pojmy trestnõÂ zaÂkon vyÂslovneÏ odkazuje a jejich definici saÂm nepodaÂvaÂ ani nerozvaÂdõÂ. SkutkoveÂ podstaty drogovyÂch deliktuÊ jsou tedy v urcÏityÂch ohledech normami s dispozicõÂ odkazovacõÂ a v zaÂsadeÏ i blanketnõÂ ve vztahu k protipraÂvnosti, jakozÏto znaku vsÏech skutkovyÂch podstat trestnyÂch cÏinuÊ. ZNL podaÂvaÂ definici teÏchto laÂtek formou taxativnõÂho vyÂcÏtu ve zrÏetelneÏ oznacÏenyÂch prÏõÂlohaÂch zaÂkona 1-7. JednaÂ se o identickyÂ systeÂm k systeÂmu zalozÏeneÂmu mezinaÂrodnõÂmi konvencemi, ktereÂ rovneÏzÏ definujõÂ regulovaneÂ laÂtky formou poskytnutõÂ taxativnõÂho vyÂcÏtu teÏchto laÂtek. Z tohoto vyplyÂvaÂ, zÏe i nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ cÏeskeÂho legaÂlnõÂho textu v raÂmci prÏõÂloh ZNL je vzÏdy uvaÂdeÏn uÂdaj o zarÏazenõÂ vyjmenovanyÂch laÂtek do konkreÂtnõÂho seznamu v raÂmci mezinaÂrodnõÂch konvencõÂ. DeÏlenõÂ laÂtek v raÂmci seznamuÊ prÏilozÏenyÂch k mezinaÂrodnõÂm konvencõÂm je zalozÏeno na rozdõÂlneÂ povaze teÏchto laÂtek z hledisek jejich potenciaÂlnõÂho nebezpecÏõÂ, uÂcÏinkuÊ a chemickeÂ povahy. Toto tvrzenõÂ platõÂ i pro cÏeskou zaÂkonnou uÂpravu. Definice laÂtek omamnyÂch, psychotropnõÂch, prekursoru cÏi prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku jsou definicemi legaÂlnõÂmi tvorÏõÂcõÂmi znaky jednotlivyÂch skutkovyÂch podstat. Z toho duÊvodu budou traktovaÂny prÏõÂmo v naÂsledujõÂcõÂ kapitole soustrÏed'ujõÂcõÂ pozornost na detailnõÂ rozbor platneÂ praÂvnõÂ uÂpravy a jednotlivyÂch znakuÊ skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ. Tento prÏõÂstup se jevõÂ jako prÏehledneÏjsÏõÂ. DuÊvodem prÏijetõÂ komplexnõÂ uÂpravy ZNL v roce 1998 byla nutnost praÂvneÏ regulovat zachaÂzenõÂ a obchodovaÂnõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami a prekursory a rovneÏzÏ i nezbytnost vytvorÏit uÂcÏinneÂ praÂvnõÂ naÂstroje proti staÂle rostoucõÂmu nezaÂkonneÂmu obchodu s naÂvykovyÂmi laÂtkami. Jak lze daÂle vycÏõÂst i z duÊvodoveÂ zpraÂvy k tomuto naÂvrhu zaÂkona, prÏedstavuje tento duÊsledneÂ zapracovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ CÏeskeÂ republiky do nasÏeho praÂvnõÂho rÏaÂdu. Lze konstatovat, zÏe touto normou byly v nasÏem praÂvnõÂm rÏaÂdu poprveÂ komplexneÏ promõÂtnuty zaÂvazky vyplyÂvajõÂcõÂ z prÏõÂslusÏnyÂch mezinaÂrodnõÂch smluv, a acÏkoli tento zaÂkon prÏedstavuje jisteÏ slozÏityÂ normativnõÂ systeÂm, je takovyÂ zpuÊsob k duÊsledneÂmu splneÏnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ nezbytnyÂ. ZNL neprÏõÂmo novelizoval trestnõÂ zaÂkon v neÏkteryÂch ohledech. PrÏedevsÏõÂm zakotvil trestnõÂ postih za nedovoleneÂ naklaÂdaÂnõÂ s prekursory. Modifikace ustanovenõÂ § 187 TrZ daÂle odrazila skutecÏnost, zÏe dikce ZNL pocÏõÂtaÂ s rÏadou mozÏnostõÂ legaÂlnõÂho zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory bez povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Z toho duÊvodu byl znak ¹bez povolenõÂª nahrazen termõÂnem ¹neopraÂvneÏneÏª, jezÏ je mozÏneÂ povazÏovat za prÏesneÏjsÏõÂ a za dikci, kteraÂ necÏinõÂ vyÂkladoveÂ potõÂzÏe. Toto pravidlo vsÏak bylo tyÂzÏ rok znovu porusÏeno zavedenõÂm noveÂ skutkoveÂ podstaty podle § 187a TrZ, kteraÂ obsahuje ve vztahu k drzÏbeÏ opeÏt znak ¹bez povolenõÂª. LegislativnõÂm cõÂlem v raÂmci prÏõÂprav teÂto normy bylo koncipovat zaÂkon v podobeÏ, kteraÂ zarucÏõÂ urcÏitou stabilitu zaÂkonneÂ uÂpravy. JizÏ s urcÏityÂm cÏasovyÂm odstupem lze konstatovat, zÏe tento zaÂmeÏr se nepodarÏilo do duÊsledku naplnit, nebot' tato norma byla jizÏ za võÂce nezÏ peÏt let sveÂ uÂcÏinnosti neÏkolikraÂt vyÂrazneÏ novelizovaÂna, a dokonce bylo jizÏ jednou prÏikrocÏeno k vyhlaÂsÏenõÂ jejõÂho uÂplneÂho zneÏnõÂ v roce 2002. Tato skutecÏnost je pravdeÏpodobneÏ nutnou danõÂ za vpravdeÏ progresivnõÂ charakter teÂto normy a znacÏnou slozÏitost jejõÂ veÏcneÂ puÊsobnosti. U teÂto uÂpravy lze vsÏak i do budoucna prÏedpoklaÂdat pravidelneÂ novelizace, zejmeÂna v oblasti prÏõÂloh zaÂkonneÂ normy, ktereÂ vypocÏõÂtaÂvajõÂ regulovaneÂ laÂtky. Tak, jak se meÏnõÂ veÏdeckaÂ poznaÂnõÂ v oblasti naÂvykovyÂch laÂtek, meÏnõÂ se i spektrum jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ. PraÂvnõÂ uÂprava tak musõÂ na tyto skutecÏnosti pruzÏneÏ reagovat.

6.3.2 PrÏedmeÏt praÂvnõÂ regulace ZaÂkon o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch podle sveÂho ustanovenõÂ § 1 upravuje zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, s prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂmi naÂvykoveÂ laÂtky (daÂle jen ¹prÏõÂpravkyª), s prekursory a pomocnyÂmi laÂtkami, jejich vyÂvoz, dovoz a tranzitnõÂ operace s nimi. ZNL daÂle upravuje zpuÊsobilost k zachaÂzenõÂ s teÏmito laÂtkami, ohlasÏovacõÂ a evidencÏnõÂ povinnosti, kontrolu dodrzÏovaÂnõÂ zaÂkona a mozÏneÂ sankce za jeho porusÏenõÂ. SamostatneÏ upravuje peÏstovaÂnõÂ maÂku, konopõÂ a koky a vyÂvoz a dovoz makoviny. ZvlaÂsÏtnõÂ uÂprava peÏstovaÂnõÂ konopõÂ a koky vyplyÂvaÂ ze skutecÏnosti, zÏe u konopõÂ a koky jsou omamnou laÂtkou pouze neÏktereÂ cÏaÂsti rostliny, nikoli celaÂ rostlina. 58


V raÂmci zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami je nezbytneÂ uveÂst i problematiku jejich skladovaÂnõÂ, dovozu, vyÂvozu cÏi znesÏkodnÏovaÂnõÂ, ktereÂ vypovõÂdajõÂ o velkeÂ pozornosti veÏnovaneÂ naklaÂdaÂnõÂ s teÏmito laÂtkami a rovneÏzÏ tak o jejich charakteru, s nõÂmzÏ jsou spojena nemalaÂ rizika. Ke kazÏdeÂmu dovozu cÏi vyÂvozu je trÏeba mõÂt prÏõÂslusÏneÂ povolenõÂ, ktereÂ vydaÂvaÂ Ministerstvo zdravotnictvõÂ. Z hlediska skladovaÂnõÂ stanovuje ZNL velmi prÏõÂsneÂ podmõÂnky, o podmõÂnkaÂch pro prÏepravu to platõÂ dvojnaÂsob. NepouzÏitelneÂ naÂvykoveÂ laÂtky, prÏõÂpravky a prekursory, jakozÏ i odpad je obsahujõÂcõÂ, musõÂ byÂt vzÏdy znesÏkodneÏny. ZnesÏkodnÏovaÂnõÂ nepouzÏitelnyÂch naÂvykovyÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ a prekursoruÊ, jakozÏ i odpadu je obsahujõÂcõÂho, ktereÂ jsou leÂcÏivem, se rÏõÂdõÂ zvlaÂsÏtnõÂm praÂvnõÂm prÏedpisem ± zaÂkon cÏ. 79/1997 Sb., o leÂcÏivech. Tento zaÂkon vsÏak nemaÂ pro trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravu veÏtsÏõÂ vyÂznam.

6.3.3 ZachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory Z hlediska trestnõÂho praÂva hmotneÂho je pasaÂzÏ ZNL regulujõÂcõÂ zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami obzvlaÂsÏteÏ duÊlezÏitaÂ, nebot' odpovõÂdaÂ na otaÂzku obsahu pojmu ¹neopraÂvneÏneÏª cÏi ¹bez povolenõÂª uzÏiteÂho ve skutkovyÂch podstataÂch drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Pokud je s takovyÂmi laÂtkami zachaÂzeno v souladu se zaÂkonem o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, nezaklaÂdaÂ takoveÂ jednaÂnõÂ skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu a prÏõÂpadneÏ naÂslednou sankci. ZachaÂzenõÂm s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory se rozumõÂ podle dikce ustanovenõÂ § 3 ZNL vyÂzkum, vyÂroba, zpracovaÂnõÂ, odbeÏr, skladovaÂnõÂ, dodaÂvaÂnõÂ a pouzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ a prekursoruÊ. DaÂle se jõÂm rozumõÂ koupeÏ a prodej naÂvykovyÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ a prekursoruÊ, jakozÏ i nabyÂvaÂnõÂ a pozbyÂvaÂnõÂ dalsÏõÂch veÏcnyÂch nebo zaÂvazkovyÂch praÂv s nimi spojenyÂch, zprostrÏedkovaÂnõÂ takovyÂch smluv a zastupovaÂnõÂ prÏi jejich uzavõÂraÂnõÂ. Definice zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, jakozÏ i obecnyÂ praÂvnõÂ rezÏim zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi Â mluvy laÂtkami, vychaÂzõÂ z cÏinnostõÂ, u kteryÂch se vyzÏaduje staÂtnõÂ regulace podle JednotneÂ uÂmluvy a U z roku 1971. Pojem zachaÂzenõÂ je koncipovaÂn tak, aby zahrnoval nejen vlastnõÂ fyzickeÂ zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory, ale aby zahrnoval rovneÏzÏ praÂvnõÂ vztahy prÏi tom vznikajõÂcõÂ. TõÂm se sleduje minimalizace praÂvnõÂho prostoru pro obchodovaÂnõÂ s prÏedmeÏtnyÂmi laÂtkami bez uÂrÏednõÂho povolenõÂ a pro obchaÂzenõÂ zaÂkona.

6.3.4 ZpuÊsobilost k zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory ZNL stanovõÂ trojõÂ povahu zpuÊsobilosti. Tato musõÂ byÂt u osob ex lege splneÏna prÏi cÏinnosti, pro ktereÂ se pozÏaduje povolenõÂ k zachaÂzenõÂ a daÂle i cÏinnosti, prÏi kteryÂch se prÏichaÂzõÂ do prÏõÂmeÂho styku s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory. JednaÂ se o obecnou, zdravotnõÂ a odbornou zpuÊsobilost. Z hlediska obecneÂ zpuÊsobilosti smeÏjõÂ tyto cÏinnosti vykonaÂvat pouze ve smyslu ZNL bezuÂhonneÂ (§ 8 odst. 5 viz daÂle) fyzickeÂ osoby zpuÊsobileÂ k praÂvnõÂm uÂkonuÊm a starsÏõÂ 18 let. Z hlediska zdravotnõÂ zpuÊsobilosti nesmeÏjõÂ tyto cÏinnosti vykonaÂvat fyzickeÂ osoby, v jejichzÏ organismu je prÏõÂtomna naÂvykovaÂ laÂtka, pokud se nejednaÂ o prÏõÂtomnost naÂvykoveÂ laÂtky z duÊvodu leÂkarÏem prÏedepsaneÂ leÂcÏby. Ke splneÏnõÂ teÂto povinnosti se nestanovõÂ zÏaÂdnaÂ uÂrÏednõÂ ani jinaÂ zaÂvaznaÂ procedura, protozÏe naÂvykovyÂch laÂtek jsou rÏaÂdoveÏ stovky a u mnoha z nich nebyla dosud vyvinuta spolehlivaÂ a dostupnaÂ metoda ke zjisÏt'ovaÂnõÂ jejich prÏõÂtomnosti v lidskeÂm organismu. JednaÂ se tedy v podstateÏ o ustanovenõÂ preventivnõÂho charakteru. ZameÏstnanci osob uskutecÏnÏujõÂcõÂch zaÂkonem specifikovaneÂ cÏinnosti jsou povinni podrobit se na vyÂzvu zameÏstnavatele leÂkarÏskeÂ prohlõÂdce ke zjisÏteÏnõÂ prÏõÂtomnosti naÂvykoveÂ laÂtky v organismu. Z hlediska odborneÂ zpuÊsobilosti je kazÏdyÂ, kdo provaÂdõÂ vyÂsÏe uvedeneÂ cÏinnosti, povinen zabezpecÏit, aby fyzickeÂ osoby, ktereÂ prÏi teÏchto cÏinnostech prÏichaÂzejõÂ do prÏõÂmeÂho styku s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory nebo ktereÂ tyto cÏinnosti prÏõÂmo rÏõÂdõÂ, zõÂskaly znalosti o povaze a uÂcÏincõÂch teÏchto laÂtek a o zachaÂzenõÂ s nimi.

6.3.5 PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ K zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami (omamneÂ a psychotropnõÂ), prÏõÂpravky a prekursory je trÏeba povolenõÂ k zachaÂzenõÂ, nestanovõÂ-li ZNL jinak. PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ vydaÂvaÂ na dobu 2 let Ministerstvo zdravotnictvõÂ a toto povolenõÂ je zaÂsadneÏ neprÏevoditelneÂ. Na vydaÂnõÂ povolenõÂ k zachaÂzenõÂ nenõÂ praÂvnõÂ 59


naÂrok. PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ opravnÏuje pouze k cÏinnostem v neÏm uvedenyÂm. ZmeÏny v povolenyÂch cÏinnostech nebo jejich rozsÏõÂrÏenõÂ je mozÏno proveÂst jedineÏ na zaÂkladeÏ noveÂho povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ muÊzÏe byÂt vydaÂno pouze bezuÂhonneÂ fyzickeÂ osobeÏ, kteraÂ maÂ trvalyÂ pobyt na uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky, nebo praÂvnickeÂ osobeÏ se sõÂdlem v CÏeskeÂ republice. BezuÂhonnostõÂ se pro uÂcÏely tohoto zaÂkona rozumõÂ skutecÏnost, zÏe fyzickaÂ osoba nebyla pravomocneÏ odsouzena pro uÂmyslnyÂ trestnyÂ cÏin ani pro trestnyÂ cÏin spaÂchanyÂ z nedbalosti v souvislosti se zachaÂzenõÂm s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prekursory a leÂcÏivy. BezuÂhonnost se prokazuje vyÂpisem z RejstrÏõÂku trestuÊ, nikoli starsÏõÂm 3 meÏsõÂcuÊ. Osoba, kteraÂ zachaÂzõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory na zaÂkladeÏ povolenõÂ k zachaÂzenõÂ, musõÂ mõÂt vzÏdy ustanovenu odpoveÏdnou osobu po celou dobu platnosti povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Jako odpoveÏdnou osobu lze ustanovit fyzickou osobu, kteraÂ maÂ vysokosÏkolskeÂ vzdeÏlaÂnõÂ farmaceutickeÂho, leÂkarÏskeÂho nebo veterinaÂrnõÂho zameÏrÏenõÂ anebo chemickotechnologickeÂho, poprÏõÂpadeÏ jineÂho srovnatelneÂho zameÏrÏenõÂ. PraÂvnõÂ konstrukce povolenõÂ k zachaÂzenõÂ byla vytvorÏena s cõÂlem znemozÏnit zneuzÏitõÂ tohoto institutu. Z toho duÊvodu je v zaÂkoneÏ obsazÏen velmi prÏõÂsnyÂ praÂvnõÂ rezÏim s vysokou mõÂrou diskrecÏnõÂ pravomoci rozhodovacõÂho orgaÂnu, t.j. Ministerstva zdravotnictvõÂ. Atributem tohoto prÏõÂsneÂho praÂvnõÂho rezÏimu je prÏedevsÏõÂm omezenaÂ doba platnosti povolenõÂ, absence praÂvnõÂho naÂroku na vydaÂnõÂ povolenõÂ, neprÏevoditelnost povolenõÂ cÏi mozÏnost stanovit limit vyÂroby. Ministerstvo zdravotnictvõÂ muÊzÏe rozhodnout o odneÏtõÂ povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Ministerstvo zdravotnictvõÂ povolenõÂ vsÏak vzÏdy odejme, pokud byl drzÏitel povolenõÂ pravomocneÏ odsouzen za trestnyÂ cÏin, jehozÏ skutkovaÂ podstata souvisõÂ s touto cÏinnostõÂ.

6.3.6 ZachaÂzenõÂ bez povolenõÂ V praxi vsÏak existuje rÏada prÏõÂpaduÊ, kdy nenõÂ racionaÂlnõÂ a ani efektivnõÂ vyzÏadovat k zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory uÂrÏednõÂ povolenõÂ vydaÂvaneÂ za prÏõÂsnyÂch podmõÂnek. OpacÏnyÂ prÏõÂstup by znamenal velkou administrativnõÂ zaÂteÏzÏ nejen pro staÂtnõÂ orgaÂny. Rozsah teÏchto vyÂjimek je pomeÏrneÏ sÏirokyÂ. KromeÏ ex lege taxativneÏ vysledovanyÂch prÏõÂpaduÊ muÊzÏe Ministerstvo zdravotnictvõÂ stanovit vyhlaÂsÏkou i dalsÏõÂ prÏõÂpady, kdy se k zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory nevyzÏaduje povolenõÂ k zachaÂzenõÂ PovolenõÂ k zachaÂzenõÂ se naprÏ. ze zaÂkona nevyzÏaduje pro cÏinnost staÂtnõÂch orgaÂnuÊ v raÂmci jejich puÊsobnosti, pro cÏinnost ArmaÂdy CÏeskeÂ republiky, Policie CÏeskeÂ republiky a CelnõÂ spraÂvy CÏeskeÂ republiky prÏi plneÏnõÂ jejich uÂkoluÊ. RovneÏzÏ tak pro cÏinnost praÂvnickyÂch nebo fyzickyÂch osob, ktereÂ zrÏizujõÂ soudneÏ toxikologickeÂ laboratorÏe, hygienickeÂ laboratorÏe, specializovanaÂ diagnostickaÂ, veÏdecko-vyÂzkumnaÂ a vyÂukovaÂ pracovisÏteÏ vysokyÂch sÏkol a specializovanaÂ diagnostickaÂ a veÏdecko-vyÂzkumnaÂ pracovisÏteÏ Akademie veÏd CÏeskeÂ republiky. PrÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ naÂvykoveÂ laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂlohaÂch cÏ. 1, 2, 5, 6 nebo 7 ZNL a prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ efedrin a pseudoefedrin mohou daÂle bez povolenõÂ k zachaÂzenõÂ, nabyÂvat, pozbyÂvat a skladovat osoby provozujõÂcõÂ zdravotnickeÂ zarÏõÂzenõÂ nebo zarÏõÂzenõÂ uÂstavnõÂ sociaÂlnõÂ peÂcÏe, ale pouze pro poskytovaÂnõÂ zdravotnõÂ peÂcÏe. ObdobneÏ u osoby opraÂvneÏneÂ k vyÂkonu odbornyÂch veterinaÂrnõÂch cÏinnostõÂ. Z hlediska beÏzÏneÂho zÏivota mohou tyto laÂtky nabyÂvat, a to i v zastoupenõÂ, na zaÂkladeÏ leÂkarÏem vydaneÂho receptu, uchovaÂvat a pouzÏõÂvat podle vydaneÂho receptu pro vlastnõÂ potrÏebu fyzickeÂ osoby. ObdobneÏ to platõÂ pro prÏõÂpady veterinaÂrnõÂ peÂcÏe. VyÂsÏe uvedenyÂ vyÂcÏet vyÂjimek platõÂ obdobneÏ i pro zachaÂzenõÂ s prekursory.

6.3.7 Kontrola dodrzÏovaÂnõÂ ZNL a sankcÏnõÂ opatrÏenõÂ Kontrolu dodrzÏovaÂnõÂ povinnostõÂ vyplyÂvajõÂcõÂch z tohoto zaÂkona a z rozhodnutõÂ vydanyÂch na jeho zaÂkladeÏ vykonaÂvajõÂ poveÏrÏenõÂ zameÏstnanci Ministerstva zdravotnictvõÂ, Ministerstva vnitra, krajuÊ zarÏazenõÂ do krajskeÂho uÂrÏadu a ve veÏcech veterinaÂrnõÂ peÂcÏe rovneÏzÏ okresnõÂch veterinaÂrnõÂch spraÂv (daÂle jen ¹inspektorÏiª). Inspektor je prÏi vyÂkonu kontrolnõÂ cÏinnosti opraÂvneÏn vstupovat na pozemky, do objektuÊ a mõÂstnostõÂ, vyzÏadovat vysveÏtlenõÂ zjisÏteÏnyÂch skutecÏnostõÂ a prÏedlozÏenõÂ listin a dokumentuÊ, porÏizovat kopie listin a dokumentuÊ a vyÂpisy z nich, odebõÂrat vzorky apod. KontrolovaneÂ osoby jsou povinny strpeÏt kontrolu a poskytnout soucÏinnost potrÏebnou k jejõÂmu provedenõÂ. 60


Hlava VIII. ZNL upravuje sankce za porusÏenõÂ ZNL. TeÏmito sankcemi jsou pokuty a propadnutõÂ veÏci. FyzickeÂ osobeÏ ± podnikateli nebo praÂvnickeÂ osobeÏ je mozÏneÂ ulozÏit pokutu: a) azÏ do vyÂsÏe 500 000 KcÏ, pokud porusÏõÂ povinnosti ve veÏcech evidence, dokumentace a ohlasÏovacõÂch povinnostõÂ podle ZNL, b) azÏ do vyÂsÏe 1 000 000 KcÏ, pokud uvede nepravdiveÂ nebo neuÂplneÂ uÂdaje v zÏaÂdosti o povolenõÂ k zachaÂzenõÂ, v zÏaÂdosti o vyÂvoznõÂ povolenõÂ, v zÏaÂdosti o dovoznõÂ povolenõÂ nebo prÏi plneÏnõÂ ohlasÏovacõÂch povinnostõÂ podle ZNL, c) azÏ do vyÂsÏe 10 000 000 KcÏ, pokud bez povolenõÂ k zachaÂzenõÂ uskutecÏnõÂ cÏinnosti, pro ktereÂ se vyzÏaduje povolenõÂ k zachaÂzenõÂ, nebo uskutecÏnõÂ vyÂvoz bez vyÂvoznõÂho povolenõÂ nebo dovoz bez dovoznõÂho povolenõÂ, d) pokutu azÏ do vyÂsÏe 500 000 KcÏ, pokud porusÏõÂ jineÂ povinnosti vyplyÂvajõÂcõÂ z tohoto zaÂkona nebo z rozhodnutõÂ vydaneÂho na jeho zaÂkladeÏ, nezÏ ktereÂ jsou uvedeny pod põÂsmeny a) azÏ c). Na rozdõÂl od prÏedchozõÂ praÂvnõÂ uÂpravy byly v raÂmci ZNL zavedeny tzv. jineÂ spraÂvnõÂ delikty, ktereÂ jsou prÏi porusÏenõÂ administrativnõÂch povinnostõÂ podnikateluÊ prÏi zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory typickeÂ. VyÂsÏe pokut je odstupnÏovaÂna podle zaÂvazÏnosti porusÏenõÂ povinnostõÂ, prÏicÏemzÏ vyÂsÏe pokuty za zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory bez povolenõÂ je stanovena tak, aby mohla znamenat skutecÏneÏ citelnou ekonomickou uÂjmu. Pokuty ulozÏeneÂ a vybraneÂ podle tohoto zaÂkona Ministerstvem zdravotnictvõÂ jsou prÏõÂjmem staÂtnõÂho rozpocÏtu a pokuty ulozÏeneÂ a vybraneÂ podle tohoto zaÂkona krajskyÂm uÂrÏadem jsou prÏõÂjmem kraje. PrÏi rozhodovaÂnõÂ o vyÂsÏi pokuty se prÏihleÂdne zejmeÂna k zaÂvazÏnosti protipraÂvnõÂho jednaÂnõÂ a k rozsahu Ï õÂzenõÂ o ulozÏenõÂ pokuty lze zahaÂjit nejpozdeÏji do 5 vznikleÂ nebo hrozõÂcõÂ uÂjmy na zdravõÂ a majetku. R let od jednaÂnõÂ, kteryÂm byla porusÏena povinnost stanovenaÂ ZNL nebo rozhodnutõÂm vydanyÂm na jeho zaÂkladeÏ, nebo do 5 let ode dne, kdy protipraÂvnõÂ stav naposledy trval. UlozÏenõÂ pokuty nebraÂnõÂ, pokud lze jednaÂnõÂ, kteryÂm byla porusÏena povinnost vyplyÂvajõÂcõÂ z tohoto zaÂkona nebo rozhodnutõÂ vydaneÂho na jeho zaÂkladeÏ, postihnout podle jineÂho praÂvnõÂho prÏedpisu nebo pokud za takoveÂ jednaÂnõÂ byla jizÏ ulozÏena sankce podle jineÂho praÂvnõÂho prÏedpisu. Druhou sankcõÂ, kterou je mozÏneÂ podle ZNL ulozÏit, je sankce propadnutõÂ veÏci. VlastnõÂkem propadleÂ veÏci se staÂvaÂ staÂt. JejõÂ praÂvnõÂ uÂprava spocÏõÂvaÂ v tom, zÏe spolu s pokutou se ulozÏõÂ propadnutõÂ naÂvykovyÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ, prekursoruÊ a pomocnyÂch laÂtek a zarÏõÂzenõÂ a materiaÂlu k jejich vyÂrobeÏ, jestlizÏe naÂlezÏõÂ osobeÏ, ktereÂ byla ulozÏena pokuta, a tyto veÏci byly pouzÏity nebo urcÏeny k jednaÂnõÂ porusÏujõÂcõÂmu povinnosti vyplyÂvajõÂcõÂ z tohoto zaÂkona nebo z rozhodnutõÂ vydaneÂho na jeho zaÂkladeÏ nebo byly takovyÂm jednaÂnõÂm zõÂskaÂny nebo byly nabyty za veÏc zõÂskanou takovyÂm jednaÂnõÂm. Z mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ vyplyÂvaÂ povinnost konfiskovat naÂvykoveÂ laÂtky, prÏõÂpravky a prekursory pouzÏiteÂ k nezaÂkonnyÂm uÂcÏeluÊm. Proto je jako doprovodnaÂ sankce k pokuteÏ upraveno propadnutõÂ veÏci, nebot' v neÏkteryÂch prÏõÂpadech muÊzÏe dojõÂt k tomu, zÏe povinnost konfiskovat omamneÂ jedy nelze realizovat v trestnõÂm nebo prÏestupkoveÂm rÏõÂzenõÂ. Za uÂcÏelem praÂvnõÂ jistoty obsahuje zaÂkon prekluzivnõÂ lhuÊtu k zahaÂjenõÂ rÏõÂzenõÂ o ulozÏenõÂ sankcõÂ. PeÏtiletaÂ lhuÊta byla stanovena na zaÂkladeÏ doporucÏenõÂ MezinaÂrodnõÂho uÂrÏadu pro kontrolu drog. UstanovenõÂ o konkurenci sankcõÂ je koncipovaÂno s ohledem na prÏõÂsneÂ mezinaÂrodnõÂ zaÂvazky CÏeskeÂ republiky trestat nezaÂkonneÂ naklaÂdaÂnõÂ s omamnyÂmi jedy, prÏicÏemzÏ konkurecÏnõÂ pouzÏitõÂ sankcõÂ podle jinyÂch zaÂkonuÊ by nemuselo ve vsÏech prÏõÂpadech znamenat splneÏnõÂ teÏchto povinnostõÂ (zejmeÂna co se tyÂcÏe konfiskace). ZNL reglementuje i specifickeÂ ochranneÂ opatrÏenõÂ. TõÂmto opatrÏenõÂm je zabraÂnõÂ veÏci podle ustanovenõÂ § 40 ZNL. Nebylo-li ulozÏeno propadnutõÂ veÏci, lze rozhodnout, zÏe se takovaÂ veÏc zabõÂraÂ, jestlizÏe byla pouzÏita nebo urcÏena k jednaÂnõÂ porusÏujõÂcõÂmu povinnosti vyplyÂvajõÂcõÂ z tohoto zaÂkona nebo z rozhodnutõÂ vydaneÂho na jeho zaÂkladeÏ nebo byla takovyÂm jednaÂnõÂm zõÂskaÂna nebo byla nabyta za veÏc zõÂskanou takovyÂm jednaÂnõÂm a jestlizÏe nenaÂlezÏõÂ osobeÏ, kteraÂ porusÏila povinnosti stanoveneÂ tõÂmto zaÂkonem a rozhodnutõÂmi vydanyÂmi na jeho zaÂkladeÏ, nebo takoveÂ osobeÏ nenaÂlezÏõÂ zcela. O zabraÂnõÂ veÏci nelze rozhodnout, jestlizÏe uplynulo 5 let od jednaÂnõÂ majõÂcõÂho znaky porusÏenõÂ povinnostõÂ stanovenyÂch tõÂmto zaÂkonem nebo rozhodnutõÂm vydanyÂm na jeho zaÂkladeÏ cÏi 5 let ode dne, kdy protipraÂvnõÂ stav naposledy trval, nebo veÏc naÂlezÏõÂ osobeÏ pozÏõÂvajõÂcõÂ vyÂsad a imunit podle mezinaÂrodnõÂho praÂva. VlastnõÂkem zabraneÂ veÏci se staÂvaÂ staÂt. Tento institut sleduje naplneÏnõÂ verÏejneÂho zaÂjmu sledovaneÂho propadnutõÂm veÏci v prÏõÂpadech, kdy propadnutõÂ veÏci nelze vyslovit. PraÂvnõÂ konstrukce vychaÂzõÂ z platneÂ praÂvnõÂ uÂpravy prÏestupkoveÂho zaÂkona.

61


VII. DROGOVEÂ DELIKTY ± DE LEGE LATA 7.1 UÂvod PrÏedchozõÂ cÏaÂsti teÂto studie byly veÏnovaÂny filozofickyÂm a kulturnõÂm limituÊm rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky cÏi jejõÂm historickyÂm vyÂchodiskuÊm a meznõÂkuÊm. CÏasto diskutovaneÂ povinnosti vyplyÂvajõÂcõÂ pro CÏeskou republiku z mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ vcÏetneÏ legislativnõÂ uÂpravy mimotrestnõÂho charakteru vypovõÂdajõÂcõÂ o subsidiaÂrnõÂ povaze trestnõÂho praÂva hmotneÂho tvorÏõÂ dalsÏõÂ nedõÂlnou cÏaÂst teÂto praÂce. NaÂsledujõÂcõÂ vyÂklad je tedy vystaveÏn na zaÂveÏrech a zjisÏteÏnõÂch uvedenyÂch v prÏedchozõÂch kapitolaÂch. Z toho duÊvodu bude na dotcÏenyÂ text pokud mozÏno jen odkazovaÂno. Tato kapitola je prÏirozenyÂm vyuÂsteÏnõÂm jizÏ uvedenyÂch zaÂveÏruÊ a pojednaÂvaÂ o platneÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ drogoveÂ problematiky obsazÏeneÂ v zaÂkoneÏ cÏ. 140/1961 Sb., trestnõÂ zaÂkon, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a rovneÏzÏ cÏaÂstecÏneÏ i v zaÂkoneÏ cÏ. 218/2003 Sb., o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe, kteryÂ stanovõÂ ve vztahu k osobaÂm mladsÏõÂm osmnaÂcti let neÏktereÂ odchylky od obecneÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy. Na zaÂkladeÏ detailnõÂho zhodnocenõÂ tohoto normativnõÂho souboru jsou v naÂsledujõÂcõÂm textu identifikovaÂna i neÏkteraÂ problematickaÂ mõÂsta staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpravy. JizÏ uÂvodem lze vsÏak konstatovat, zÏe staÂvajõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky je charakteristickaÂ urcÏitou disharmoniõÂ s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky, nejednotnostõÂ, sankcÏnõÂ nevyrovnanostõÂ a prÏedneÏ nejednoznacÏnyÂm vyjaÂdrÏenõÂm neÏkteryÂch normativnõÂch znakuÊ skutkovyÂch podstat, jezÏ majõÂ za naÂsledek bohuzÏel neustaÂlenou interpretacÏnõÂ praxi. ¹Jsme toho naÂzoru, zÏe je trÏeba zjednodusÏit a zefektivnit jednotliveÂ skutkoveÂ podstaty trestnyÂch cÏinuÊ, uvedenyÂch ve zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona, ktereÂ postihujõÂ drogovou kriminalitu. Jejich praÂvnõÂ uÂprava de lege lata je teÏzÏkopaÂdnaÂ, dokazovaÂnõÂ v raÂmci kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstat zejmeÂna § 187 tr. zaÂkona je znacÏneÏ komplikovaneÂ, a to zejmeÂna s ohledem na naprosto praÂvneÏ vaÂgnõÂ a neurcÏiteÂ pojmy, ktereÂ se nemajõÂ v trestnõÂm praÂvu vyskytovat. DomnõÂvaÂme se, zÏe skutkovaÂ podstata kazÏdeÂho trestnõÂho zaÂkona musõÂ byÂt naprosto urc73Ï itaÂ, resp. konkreÂtnõÂ, nedaÂvajõÂcõÂ mozÏnost jakkoli jinak aplikovat nezÏ tak, jak meÏl zaÂkonodaÂrce na mysli.ª )

7.2 PrÏedmeÏt interpretace ± drogoveÂ delikty 74

Navzdory skutecÏnosti, zÏe je s drogami spojeno ÏsirokeÂ spektrum trestneÂ cÏinnosti ), rozumõÂ se v cÏeskeÂm praÂvnõÂm rÏaÂdu trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravou drogoveÂ problematiky soubor ustanovenõÂ hlavy IV. platneÂho trestnõÂho zaÂkona zahrnujõÂcõÂ dva trestneÂ cÏiny (drogoveÂ delikty) se cÏtyrÏmi zaÂkladnõÂmi skutkovyÂmi pod75 statami ) (srov. kapitolu III.). TeÏmito drogovyÂmi delikty jsou: 1. NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1; § 187a odst. 1; § 188 odst. 1 TrZ; 2. SÏõÂrÏenõÂ toxikomanie podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1 TrZ; Z hlediska metody historickeÂho vyÂkladu je nutneÂ zduÊraznit, zÏe platnyÂ trestnõÂ kodex obsahoval ve sveÂ puÊvodnõÂ dikci (do roku 1990) pouze dveÏ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 a ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ. PuÊvodnõÂ zneÏnõÂ kodexu tedy neobsahovalo trestnyÂ cÏin ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie § 188a odst. 1 TrZ a skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a odst. 1 TrZ (srov. prÏõÂlohu 12.4). V tomto kontextu je tedy nezbytneÂ interpretovat i platneÂ zneÏnõÂ trestnõÂho zaÂkona. ZejmeÂna trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ zahrnujõÂcõÂho dnes dõÂky neÏkolika novelizacõÂm jizÏ trÏi zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty. U trestneÂho cÏinu ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie by z hlediska systematiky trestnõÂho zaÂkona vaÂzÏneÂ interpretacÏnõÂ obtõÂzÏe vznikat nemeÏly, nebot' se jednaÂ z hlediska objektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu o samostatnou skutkovou podstatu nedoplnÏujõÂcõÂ systeÂm skutkovyÂch podstat trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ 73

) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 165. ) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 105.

74 75

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 105.

62


omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ, ale doplnÏujõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravu drogoveÂ problematiky jako celek o specifickyÂ druh kriminalizovaneÂho jednaÂnõÂ vyjaÂdrÏenyÂ samostatnou skutkovou podstatou. O urcÏityÂch komplikacõÂch danyÂch pomeÏrneÏ vaÂgnõÂ formulacõÂ teÂto skutkoveÂ podstaty pojednaÂvaÂ dalsÏõÂ text veÏnovanyÂ vyÂhradneÏ tomuto trestneÂmu cÏinu. PuÊvodnõÂ zneÏnõÂ kodexu z roku 1961 definovalo prvnõÂ skutkovou podstatu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 odst. 1 TrZ, jako praÂvnõÂ normu, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo komplexneÏ kriminalizovat jednaÂnõÂ spojenaÂ s nepovolenyÂm naklaÂdaÂnõÂm s omamnyÂmi prostrÏedky nebo jedy ve formeÏ vyÂroby, dovozu, vyÂvozu, opatrÏenõÂ jineÂmu nebo obecneÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ. To znamenaÂ, zÏe prÏedmeÏtem uÂpravy byla urcÏitaÂ jednaÂnõÂ cÏi nepovoleneÂ zachaÂzenõÂ se samotnyÂmi laÂtkami ± omamnyÂmi prostrÏedky nebo jedy. Naproti tomu druhaÂ skutkovaÂ podstata tohoto trestneÂho cÏinu upravenaÂ v § 188 odst. 1 TrZ kriminalizovala jednaÂnõÂ spojenaÂ s vyÂrobou, opatrÏenõÂm sobeÏ nebo jineÂmu nebo prÏechovaÂvaÂnõÂm prÏedmeÏtu zpuÊsobileÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊ. To znamenaÂ, zÏe prÏedmeÏtem uÂpravy byla urcÏitaÂ jednaÂnõÂ cÏi nepovoleneÂ zachaÂzenõÂ nikoli se samotnyÂmi regulovanyÂmi laÂtkami, ale pouze s prÏedmeÏty zpuÊsobilyÂmi k jejich nedovoleneÂ vyÂrobeÏ. Tento trestnyÂ cÏin obsahujõÂcõÂ dveÏ skutkoveÂ podstaty byl tedy z urcÏityÂch hledisek ucelenyÂm systeÂmem kriminalizace vybranyÂch jednaÂnõÂ spojenyÂch s drogovou problematikou a rozdeÏlenõÂ na dveÏ skutkoveÂ podstaty bylo daÂno odlisÏnou povahou prÏedmeÏtu, se kteryÂm pokud bylo naklaÂdaÂno neopraÂvneÏneÏ, zaklaÂdalo takoveÂ jednaÂnõÂ trestnyÂ cÏin. RozdeÏlenõÂ na dveÏ skutkoveÂ podstaty bylo mozÏneÂ vyklaÂdat i jako snahu zaÂkonodaÂrce o odlisÏenõÂ dvou forem jednaÂnõÂ s odlisÏnou spolecÏenskou nebezpecÏnostõÂ, kdy pouze prvnõÂ zaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata byla doplneÏna kvalifikovanou. O odlisÏneÂ povaze zaÂkladnõÂch skutkovyÂch podstat z hlediska spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti vypovõÂdaly i trestnõÂ sazby stanoveneÂ za jejich spaÂchaÂnõÂ. Toto konstatovaÂnõÂ je na tomto mõÂsteÏ uvedeno prÏedevsÏõÂm pro ilustraci cÏi zduÊrazneÏnõÂ faktu, zÏe jakaÂkoli naÂslednaÂ novelizace puÊvodnõÂch skutkovyÂch podstat cÏi doplneÏnõÂ novyÂch do puÊvodnõÂho raÂmce muÊzÏe veÂst k narusÏenõÂ systeÂmu trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy a cÏinit tak nemaleÂ interpretacÏnõÂ potõÂzÏe. JisteÏ nenõÂ sporu o tom, zÏe puÊvodnõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravu drogoveÂ problematiky bylo nezbytneÂ novelizovat, zejmeÂna vzhledem k mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm a noveÂ spolecÏenskeÂ situaci po roce 1989. VzÏdy vsÏak bylo potrÏebneÂ duÊkladneÏ analyzovat staÂvajõÂcõÂ systeÂm praÂvnõÂ uÂpravy, kdy zejmeÂna v kodexech tak rÏõÂkajõÂc vsÏe souvisõÂ se vsÏõÂm. Toto pravidlo se bohuzÏel naplnit nepodarÏilo, a to i prÏes fakt, zÏe naprÏ. novela z roku 1998 (zaÂk. cÏ. 112/1998 Sb.) byla vedena jisteÏ dobryÂmi a legitimnõÂmi motivy, ale byla bohuzÏel zarÏazena do praÂvnõÂho raÂmce zaÂsadneÏ nevhodnyÂm zpuÊsobem. ¹I kdyzÏ tato zaÂkonnaÂ zmeÏna nenõÂ v prÏõÂpadeÏ trestnõÂho zaÂkona, podle meÂho naÂzoru, zcela dokonalaÂ, takzÏe k jejõÂ legislativneÏ technickeÂ straÂnce, resp. k podrobnostem lze mõÂt prÏipomõÂnky, v zaÂsadeÏ povazÏuji tento zaÂkonodaÂrcuÊv krok za spraÂvnyÂ. A to nejen z duÊvoduÊ, ktereÂ prÏede mnou uvedli jizÏ jinõÂ, ale i proto, zÏe k uzaÂkoneÏnõÂ trestnõÂ odpoveÏdnosti za prÏechovaÂvaÂnõÂ76drog, a to i pro vlastnõÂ potrÏebu, se CÏeskaÂ republika zavaÂzala prÏistoupenõÂm k tzv. UÂmluvaÂm o drogaÂch.ª ) ObdobneÏ JelõÂnek: ¹NovaÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu podle § 187a tr. zaÂk. je kontroverznõÂm ustanovenõÂm, ktereÂ maÂ do jisteÂ mõÂry podobu legislativnõÂho experimentu. JejõÂ prÏijetõÂ je vyÂrazem urcÏiteÂho 77 kompromisu mezi protikladnyÂmi naÂzory.ª ) Z povahy trestnõÂho praÂva hmotneÂho plyne, zÏe vesÏkeraÂ jednaÂnõÂ v trestnõÂm zaÂkoneÏ uvedenaÂ jsou jednaÂnõÂmi protipraÂvnõÂmi. V prÏõÂpadeÏ neÏkteryÂch trestnyÂch cÏinuÊ je vsÏak znak protipraÂvnosti ve skutkoveÂ podstateÏ vyÂslovneÏ uveden. JednaÂ se o vyÂraz vyÂslovneÂ diferenciace mezi legaÂlnõÂmi a nelegaÂlnõÂmi zpuÊsoby urcÏiteÂho jednaÂnõÂ, ktereÂ je mozÏneÂ uskutecÏnÏovat v zaÂsadeÏ secundum legem ± v souladu s platnyÂm praÂvnõÂ rÏaÂdem. PrÏedevsÏõÂm se jednaÂ o prÏõÂpady, kdy takovaÂ urcÏitaÂ nedovolenaÂ jednaÂnõÂ chteÏl zaÂkonodaÂrce odlisÏit od obdobnyÂch jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂch se zajisÏt'ovaÂnõÂm spolecÏensky zÏaÂdoucõÂch78 potrÏeb (naprÏ. v leÂkarÏstvõÂ cÏi veterinaÂrnõÂ peÂcÏi) a z tohoto duÊvodu praÂvnõÂm rÏaÂdem povolenyÂch (srov.) ). VyÂsÏe uvedeneÂ platõÂ i pro drogoveÂ delikty z naÂsledujõÂcõÂch duÊvoduÊ. JednaÂ se totizÏ o trestneÂ cÏiny 76

) Fastner, J., JesÏteÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk., in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 11, s. 6-11. 77 ) JelõÂnek, J., Novelizace trestnõÂho praÂva v roce 1998, Praha 1998, s. 36-37. 78 ) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ , I. ObecnaÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 97, 187.

63


s blanketnõÂm charakterem dispozic skutkovyÂch podstat. Znak protipraÂvnosti je azÏ na skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie vzÏdy vyÂslovneÏ uveden (neopraÂvneÏneÏ, bez povolenõÂ, nedovoleneÂ vyÂrobeÏ). ProtipraÂvnost jednaÂnõÂ definovaneÂho v teÏchto skutkovyÂch podstataÂch je trÏeba dovozovat prÏedevsÏõÂm z praÂvnõÂ uÂpravy zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ktereÂmu je vzhledem k teÂto jeho vyÂznamnosti veÏnovaÂna z velkeÂ cÏaÂsti prÏedchaÂzejõÂcõÂ kapitola. StaÂvajõÂcõÂ zneÏnõÂ skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ je spojeno s neopraÂvneÏnyÂm naklaÂdaÂnõÂm s urcÏityÂmi laÂtkami podleÂhajõÂcõÂmi mezinaÂrodnõÂ a na ni navazujõÂcõÂ naÂrodnõÂ zaÂkonneÂ regulaci, jejõÂmzÏ vyÂrazem je pochopitelneÏ i uÂprava trestneÏpraÂvnõÂ. KtereÂ laÂtky jsou v trestneÏpraÂvnõÂm smyslu laÂtkami omamnyÂmi, psychotropnõÂmi, prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂmi omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo prekursory a daÂle i jedy cÏi naÂvykovyÂmi laÂtkami bude objasneÏno v naÂsledujõÂcõÂm textu. V raÂmci vymezenõÂ prÏedmeÏtu interpretace, tedy platneÂ praÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch deliktuÊ, je nezbytneÂ se zmõÂnit o skutecÏnosti, zÏe vyÂsÏe vymezeneÂ drogoveÂ delikty nejsou taxativnõÂm vyÂcÏtem skutkovyÂch podstat, ve kteryÂch je jako soucÏaÂst objektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu definovaÂn znak naÂvykoveÂ laÂtky ve smyslu § 89 odst. 10 TrZ. DalsÏõÂmi delikty, ktereÂ vsÏak nejsou prÏedmeÏtem zkoumaÂnõÂ teÂto praÂce, ale s jevem zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek bezprostrÏedneÏ souvisõÂ, jsou naprÏ. trestneÂ cÏiny podle ustanovenõÂ § 201 TrZ, ohrozÏenõÂ pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky nebo trestnyÂ cÏin opilstvõÂ podle ustanovenõÂ § 201a TrZ. Tyto trestneÂ cÏiny jsou vyÂrazem snahy zaÂkonodaÂrce kriminalizovat urcÏitaÂ jednaÂnõÂ pachatele, kteryÂ tyto vykonaÂvaÂ pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky nebo dokonce ve stavu neprÏõÂcÏetnosti. DalsÏõÂmi specifickyÂmi ustanovenõÂmi trestnõÂho zaÂkona z teÂto kategorie jsou trestneÂ cÏiny vyhyÂbaÂnõÂ se vyÂkonu civilnõÂ sluzÏby podle ustanovenõÂ § 272d TrZ, kteryÂ upravuje mimo jineÂ i uÂmyslneÂ posÏkozenõÂ sveÂho zdravõÂ cÏi zneuzÏitõÂ naÂvykoveÂ laÂtky v uÂmyslu vyhnout se vyÂkonu civilnõÂ sluzÏby cÏi povinnostõÂ s jejõÂm vyÂkonem spojenyÂch a trestnyÂ cÏin vyhyÂbaÂnõÂ se sluzÏebnõÂmu uÂkonu a vyÂkonu vojenskeÂ sluzÏby podle ustanovenõÂ §§ 280, 281 TrZ. Tento trestnyÂ cÏin naopak postihuje mimo jineÂ i uÂmyslneÂ zneuzÏitõÂ naÂvykoveÂ laÂtky s uÂmyslem vyhnout se plneÏnõÂ sluzÏebnõÂho uÂkonu, vyÂkonu vojenskeÂ sluzÏby nebo plneÏnõÂ vojenskyÂch povinnostõÂ a umozÏnÏuje i ulozÏenõÂ vyÂjimecÏneÂho trestu, pokud k tomuto jednaÂnõÂ dojde za branneÂ pohotovosti staÂtu nebo bojoveÂ situace. Oba trestneÂ cÏiny, zejmeÂna ten prvneÏ uvedenyÂ, ztraÂcejõÂ postupneÏ na sveÂm vyÂznamu vzhledem k probõÂhajõÂcõÂ reformeÏ a postupneÂ profesionalizaci ArmaÂdy CÏeskeÂ republiky. ZaÂveÏrem lze konstatovat, zÏe v raÂmci sankcÏnõÂho systeÂmu upraveneÂho verÏejnyÂm praÂvem CÏeskeÂ republiky navazujõÂ na skutkoveÂ podstaty drogovyÂch deliktuÊ skutkoveÂ podstaty prÏestupkuÊ podle zaÂkona CÏNR cÏ. 200/1990 Sb., o prÏestupcõÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. JednaÂ se o prÏestupky na uÂseku zdravotnictvõÂ (ustanovenõÂ § 29 odst. 1, põÂsm. e) PrÏesZ) a uÂseku ochrany prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi (ustanovenõÂ § 30 PrÏesZ). V prÏõÂpadeÏ ustanovenõÂ § 29 odst. 1, põÂsm e) PrÏesZ se prÏestupku dopustõÂ ten, kdo porusÏõÂ povinnost prÏi zachaÂzenõÂ s omamnyÂmi, psychotropnõÂmi laÂtkami nebo jinyÂmi laÂtkami sÏkodlivyÂmi zdravõÂ. V prÏõÂpadeÏ ustanovenõÂ § 30 odst. 1, põÂsm f) se prÏestupku dopustõÂ ten, kdo umozÏnõÂ neopraÂvneÏneÏ pozÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let, nejde-li o cÏin prÏõÂsneÏji trestnyÂ a v prÏõÂpadeÏ põÂsm. j) se prÏestupku dopustõÂ ten, kdo neopraÂvneÏneÏ prÏechovaÂvaÂ v maleÂm mnozÏstvõÂ pro svoji potrÏebu omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.15).

7.3 ZarÏazenõÂ drogovyÂch deliktuÊ v raÂmci trestnõÂho zaÂkona ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst platneÂho trestnõÂho zaÂkona obsahuje znaky jednotlivyÂch trestnyÂch cÏinuÊ, ktereÂ jsou rozdeÏleny podle druhoveÂho objektu do dvanaÂcti hlav. DrogoveÂ delikty jsou zahrnuty v hlaveÏ IV. zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona, kteraÂ tvorÏõÂ prÏechod od ochrany79 zaÂjmuÊ tyÂkajõÂcõÂch se spolecÏnosti jako celku k ochraneÏ zaÂjmuÊ, jezÏ jsou tradicÏneÏ vlastnõÂ jednotlivcuÊm. ) Tato skupina trestnyÂch cÏinuÊ je nazyÂvaÂna trestnyÂmi cÏiny obecneÏ nebezpecÏenyÂmi. JizÏ z naÂzvu plyne, zÏe se jednaÂ o trestneÂ cÏiny spocÏõÂvajõÂcõÂ v jednaÂnõÂch, s nimizÏ je anebo cÏasto byÂvaÂ spojeno nebezpecÏõÂ pro zÏivot nebo zdravõÂ lidõÂ anebo nebezpecÏõÂ sÏkody velkeÂho rozsahu pro cizõÂ majetek. 80 ObdobneÏ NovotnyÂ. ) 79

) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, I. ObecnaÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 35. ) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, II. ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 150 a naÂsl.

80

64


ChraÂneÏnyÂm zaÂjmem (druhovyÂm objektem), kteryÂ spojuje trestneÂ cÏiny hlavy IV. do jedneÂ skupiny, je tedy zaÂjem spolecÏnosti na ochraneÏ zÏivota a zdravõÂ lidõÂ a majetku. Skupina obecneÏ nebezpecÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ vykazuje v raÂmci zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti trestnõÂho zaÂkona neÏkteraÂ vyÂraznaÂ specifika. Z hlediska objektivnõÂ straÂnky skutkovyÂch podstat se jednaÂ s vyÂjimkou dvou deliktuÊ o trestneÂ cÏiny ohrozÏovacõÂ, jejichzÏ naÂsledek spocÏõÂvaÂ ve vyvolaÂnõÂ urcÏiteÂho reaÂlneÂho nebezpecÏõÂ, charakteristickeÂho veÏtsÏõÂ cÏi mensÏõÂ pravdeÏpodobnostõÂ vzniku poruchy. ¹K dokonaÂnõÂ teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ, jak jizÏ bylo rÏecÏeno, nenõÂ trÏeba, aby nastala porucha, nyÂbrzÏ stacÏõÂ pouheÂ ohrozÏenõÂ chraÂneÏneÂho objektu, resp. prÏedmeÏtu uÂtoku.81 Pokud u trestnyÂch cÏinuÊ obecneÏ nebezpecÏnyÂch dojde teÂzÏ k porusÏe, projevõÂ se to v praÂvnõÂm posouzenõÂª ) (tzn. v okolnostech podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby ± pozn. autora). Poruchou je v tomto ohledu trÏeba rozumeÏt reaÂlnyÂ vznik sÏkody na zdravõÂ, zÏivota nebo majetku. V teÂto souvislosti se lze jisteÏ ztotozÏnit s naÂzorem staÂtnõÂho zaÂstupce vyslovenyÂm v raÂmci odvolaÂnõÂ proti zprosÏt'ujõÂcõÂmu rozsudku okresnõÂho soudu v Olomouci v mediaÂlneÏ znaÂmeÂ kauze se spolumajiteli a jednateli nakladatelstvõÂ Votobia, obzÏalovanyÂmi z trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie. StaÂtnõÂ zaÂstupce v põÂsemneÂm oduÊvodneÏnõÂ uvedl, zÏe tento trestnyÂ cÏin podle § 188a TrZ patrÏõÂ do kategorie tzv. ohrozÏovacõÂch trestnyÂch cÏinuÊ a je zde trÏeba uÂmyslneÂ formy zavineÏnõÂ, kteraÂ musõÂ zahrnovat mozÏnost vyvolaÂnõÂ poruchy prÏedpoklaÂdaneÂ trestnõÂm zaÂkonem. PostacÏõÂ tedy prokaÂzaÂnõÂ tzv. ohrozÏovacõÂho uÂmyslu a nenõÂ nutneÂ, aby v duÊsledku jednaÂnõÂ pachatele skutecÏneÏ ke zneuzÏitõÂ naÂvykoveÂ laÂtky dosÏlo, ale postacÏõÂ, aby pachatelovo jednaÂnõÂ smeÏrÏovalo k vyvolaÂnõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek u teÏch, jimzÏ je takoveÂ jednaÂnõÂ 82 urcÏeno. ) DruhyÂm specifikem obecneÏ nebezpecÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ je prÏevaÂzÏneÏ blanketnõÂ charakter jejich dispozic. ¹V rÏadeÏ prÏõÂpaduÊ totizÏ prÏõÂslusÏneÂ trestneÏpraÂvnõÂ normy odkazujõÂ na mimotrestnõÂ uÂpravu, naprÏõÂklad na prÏedpisy o ochraneÏ zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ a jeho83 jednotlivyÂch slozÏek, na veterinaÂrnõÂ zaÂkon, na zaÂkon o lihu, zaÂkon o strÏelnyÂch zbranõÂch a strÏelivu ...ª ) TrestneÂ cÏiny obecneÏ nebezpecÏneÂ lze daÂle vnitrÏneÏ cÏlenit na neÏkolik skupin, z nichzÏ drogoveÂ delikty tvorÏõÂ v podstateÏ samostatnou a ucelenou cÏaÂst. V zahranicÏnõÂ legislativeÏ nejsou vyÂjimecÏneÂ ani prÏõÂpady, kdy je drogovaÂ problematika regulovaÂna samostatnou a komplexnõÂ normou (naprÏ. ItaÂlie, srov. kapitolu VIII.). ObjektivnõÂ straÂnky drogovyÂch deliktuÊ lze obecneÏ definovat jako jednaÂnõÂ spojenaÂ s neodbornyÂm a nekontrolovatelnyÂm naklaÂdaÂnõÂm s omamnyÂmi cÏi psychotropnõÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ tyto laÂtky, prekursory nebo jedy. RovneÏzÏ i svaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu tvorÏõÂ znaky kriminalizovaneÂho jednaÂnõÂ. TakovaÂ jednaÂnõÂ jsou jisteÏ rizikovyÂmi obecneÏ pro celou spolecÏnost, nejen pro konzumenta samotneÂho. UrcÏiteÂ zvlaÂsÏtnosti teÏchto deliktuÊ vsÏak vyplyÂvajõÂ i z vysokyÂch nelegaÂlnõÂch ziskuÊ plynoucõÂch z tohoto typu kriminality, existence specializovanyÂch zlocÏineckyÂch struktur a znacÏnyÂch negativnõÂch dopaduÊ na zdravõÂ populace, zejmeÂna deÏtõÂ a mladistvyÂch. Tyto skutecÏnosti by se meÏly pochopitelneÏ odrazit i v trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ daneÂ oblasti. Ve sveÏtle vyÂsÏe uvedeneÂho lze uzavrÏõÂt tuto pasaÂzÏ zabyÂvajõÂcõÂ se klasifikacõÂ drogovyÂch deliktuÊ v raÂmci trestnõÂho kodexu definicõÂ spolecÏneÂho objektu drogovyÂch deliktuÊ, jakozÏto podstaty a duÊvodu trestneÏpraÂvnõÂ regulace teÂto oblasti a rovneÏzÏ tak i jejich spolecÏneÂho rÏazenõÂ v raÂmci trestnõÂho kodexu. Objekt drogovyÂch deliktuÊ by meÏl byÂt vzÏdy i interpretacÏnõÂm korektivem v raÂmci aplikace dotcÏenyÂch ustanovenõÂ. Objektem drogovyÂch deliktuÊ je zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti a lidõÂ proti mozÏneÂmu ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂho z neodborneÂho a nekontrolovaneÂho naklaÂdaÂnõÂ s urcÏityÂmi zaÂkonem definovanyÂmi laÂtkami a rovneÏzÏ tak zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti prÏed ohrozÏenõÂm plynoucõÂm ze zneuzÏõÂvaÂnõÂ teÏchto laÂtek a s tõÂm souvisejõÂcõÂ zaÂjem na udrzÏenõÂ zdraveÂho sociaÂlnõÂho prostrÏedõÂ spolecÏnosti uvnitrÏ sebe sama. Do teÂto definice objektu lze jisteÏ zahrnout i zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti prÏed riziky plynoucõÂmi z organizovaneÂho zlocÏinu a jineÂ kriminality spojeneÂ s drogami, vcÏetneÏ ochrany prÏed jednaÂnõÂmi spojenyÂmi s generovaÂnõÂm a naÂslednou alokacõÂ nelegaÂlneÏ zõÂskanyÂch financÏnõÂch prostrÏedkuÊ. VyÂsÏe uvedeneÂ vymezenõÂ chraÂneÏnyÂch zaÂjmuÊ cÏi ¹praÂvnõÂch statkuÊª, jak jsou neÏkdy v odborneÂ literaturÏe 81

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 92. ) KrajskyÂ soud v OstraveÏ ze dne 17. zaÂrÏõÂ 1997 Rt 17/99 2 To 461/97 (Sb.s.r. 99, 3: 56). 83 ) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 91. 82

65


oznacÏovaÂny lze oznacÏit za vymezenõÂ velmi komplexnõÂ. Dle naÂzoru autora je vsÏak nutneÂ zahrnout velmi rozsaÂhlou problematiku i definicõÂ snazÏõÂcõÂ se postihnout vsÏechny faktory cÏi hodnoty, jezÏ je nezbytneÂ Ï kud restriktivneÏjsÏõÂm zpuÊsobem definujõÂ chraÂnit prostrÏedky trestnõÂho praÂva. ObdobnyÂm, i kdyzÏ pone 84 85 86 objekt drogovyÂch deliktuÊ jinõÂ autorÏi (naprÏ. lze odkaÂzat na ) ) )). Po obecneÂ charakteristice typickyÂch vlastnostõÂ spolecÏnyÂch, jak pro skupinu trestnyÂch cÏinuÊ obecneÏ nebezpecÏnyÂch, tak pro samotnou skupinu drogovyÂch deliktuÊ, bude prÏistoupeno k definovaÂnõÂ legaÂlnõÂ terminologie, se kterou operujõÂ jednotliveÂ skutkoveÂ podstaty drogovyÂch deliktuÊ.

7.4 SpolecÏnaÂ terminologie drogovyÂch deliktuÊ ± regulovaneÂ laÂtky NenõÂ trÏeba na tomto mõÂsteÏ zvlaÂsÏteÏ zduÊraznÏovat skutecÏnost, zÏe tato studie zkoumaÂ oblast nazvanou trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky, tak jako byla vyÂsÏe vymezena. Tato oblast se vyznacÏuje spolecÏnou terminologiõÂ vlastnõÂ v podstateÏ vsÏem skutkovyÂm podstataÂm, ktereÂ do nõÂ rÏadõÂme. PrÏedevsÏõÂm se jednaÂ o pojmy jednotlivyÂch laÂtek, u nichzÏ je neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s nimi nebo svaÂdeÏnõÂ k jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ v duchu prÏõÂslusÏnyÂch skutkovyÂch podstat kriminalizovaÂno. JizÏ v kapitole trÏetõÂ tvorÏõÂcõÂ uÂvod do daneÂ problematiky bylo zmõÂneÏno, zÏe platnyÂ trestnõÂ zaÂkon pojem drogy ve sveÂ dikci neuzÏõÂvaÂ. TrestnõÂ zaÂkon uzÏõÂvaÂ pojmy svyÂm naÂzvem odlisÏneÂ, vzÏdy vsÏak s prÏesnyÂm legaÂlnõÂm obsahem a uzÏõÂvaÂ jich pohrÏõÂchu hned neÏkolik. Jejich uzÏitõÂ je nezbytneÂ prÏõÂsneÏ odlisÏovat prÏi aplikaci trestneÏpraÂvnõÂch norem, a to vzÏdy s duÊrazem na prÏesnou dikci konkreÂtnõÂ skutkoveÂ podstaty a jejõÂho zneÏnõÂ. Pro prÏehlednost lze shrnout, zÏe staÂvajõÂcõÂ trestnõÂ zaÂkon uzÏõÂvaÂ v raÂmci sveÂ dikce naÂsledujõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ pojmy tyÂkajõÂcõÂ se regulovanyÂch laÂtek: ¹naÂvykovaÂ laÂtka; jinaÂ naÂvykovaÂ laÂtka nezÏ alkohol; omamnaÂ laÂtka; psychotropnõÂ laÂtka; prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku; prekursor a jedª. NaÂsledujõÂcõÂ pasaÂzÏ obsahuje pojednaÂnõÂ o jejich prÏesneÂm legaÂlnõÂm obsahu. RovneÏzÏ tak jsou v raÂmci textu zarÏazeny i cÏaÂsti veÏnujõÂcõÂ svoji pozornost termõÂnuÊm nikoli trestneÏpraÂvnõÂm, ale svyÂm zpuÊsobem pro danou problematiku nejen de lege lata, ale i de lege ferenda vyÂznamnyÂm. JednaÂ se o termõÂny jako naÂvykovaÂ laÂtka cÏi pomocnaÂ laÂtka definovaneÂ v raÂmci dikce ZNL cÏi pojem alkoholickeÂho naÂpoje cÏi alkoholu definovaneÂ zaÂkonem cÏ. 37/1989 Sb., o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi, Â stavnõÂho soudu. ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a naÂlezu U

7.4.1 NaÂvykovaÂ laÂtka; jinaÂ naÂvykovaÂ laÂtka nezÏ alkohol TermõÂn naÂvykovaÂ laÂtka je definovaÂn pro uÂcÏely trestnõÂho praÂva hmotneÂho v ustanovenõÂ § 89 odstavci 10 TrZ. Podle tohoto ustanovenõÂ se takovou laÂtkou rozumõÂ: alkohol, omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky a ostatnõÂ laÂtky zpuÊsobileÂ neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ a rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ. Z vyÂsÏe uvedeneÂho je zrÏejmeÂ, zÏe pojem naÂvykoveÂ laÂtky je v raÂmci TrZ definovaÂn podle vlastnostõÂ takoveÂ laÂtky a jejich vyÂcÏet je tedy svojõÂ povahou demonstrativnõÂ, nebot' vycÏerpaÂvajõÂcõÂ seznam teÏchto laÂtek byÂt stanoven ani nemuÊzÏe. Pojem ¹naÂvykovaÂ laÂtkaª byl v raÂmci TrZ etablovaÂn novelou z roku 1990 publikovanou pod cÏ. 175/1990 Sb. UplatnÏuje se v rÏadeÏ ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona naprÏ. v ustanovenõÂ §§ 25, 32, 188a, 201, 201a, 272c, 280 nebo 281 TrZ. TrestnõÂ zaÂkon vsÏak nenõÂ bohuzÏel jedinyÂm prÏedpisem cÏeskeÂho praÂvnõÂho rÏaÂdu, kteryÂ definuje pojem naÂvykoveÂ laÂtky. V teÂto souvislosti je nezbytneÂ zmõÂnit i zaÂkon cÏ. 37/1989 Sb., o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a naÂlezu UÂstavnõÂho soudu a daÂle prÏedevsÏõÂm zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Ten druhyÂ v porÏadõÂ je 84

) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, II. ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 169. ) SÏaÂmal, P., PuÊry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k trestnõÂmu zaÂkonu 6. vydaÂnõÂ ± II.dõÂl, Praha 2004, s. 1154. 86 ) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 242. 85

66


klõÂcÏovyÂm prÏedpisem pro interpretaci drogovyÂch deliktuÊ. Je proto zaÂsadnõÂ mõÂt tuto skutecÏnost neustaÂle na pameÏti a vzõÂt ji vzÏdy v uÂvahu prÏi praÂvnõÂ kvalifikaci jednotlivyÂch kriminaÂlnõÂch jednaÂnõÂ. NejdrÏõÂve vsÏak k zaÂkonu o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi. Tato norma obsahuje v uÂvodnõÂch ustanovenõÂch a pouze pro sveÂ uÂcÏely obdobnou definici naÂvykovyÂch laÂtek, jako je ta trestneÏpraÂvnõÂ, ovsÏem s tou vyÂjimkou, zÏe doplnÏuje tuto definici o obligatornõÂ pojmovyÂ znak, kteryÂm je schopnost teÂto laÂtky vyvolat zaÂvislost u osob, ktereÂ ji uzÏõÂvajõÂ. V ustanovenõÂ § 1 odst. 3 zaÂkona cÏ. 37/1989 Sb. je stanoveno: ¹JinyÂmi naÂvykovyÂmi laÂtkami nezÏ alkohol podle tohoto zaÂkona jsou omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky a ostatnõÂ chemickeÂ laÂtky, jejichzÏ uzÏõÂvaÂnõÂ muÊzÏe vyvolat zaÂvislost osob na nich, posÏkozuje zdravõÂ a vede k jineÂ toxikomanii nezÏ alkoholismu. Pokud nenõÂ v tomto zaÂkoneÏ vyÂslovneÏ stanoveno jinak, nepovazÏuje se pro uÂcÏely tohoto zaÂkona nikotin za jinou naÂvykovou laÂtku.ª Tento zaÂkon nedefinuje alkohol jako takovyÂ, nebot' v praxi je zcela zrÏejmeÂ, co se rozumõÂ alkoholem a jakeÂ je jeho chemickeÂ slozÏenõÂ. Definuje vsÏak, co se rozumõÂ alkoholickyÂmi naÂpoji. V ustanovenõÂ § 1 odst. 2 tohoto zaÂkona je stanoveno, zÏe: ¹AlkoholickyÂmi naÂpoji podle tohoto zaÂkona jsou lihoviny, destilaÂty, võÂno, pivo a jineÂ naÂpoje, ktereÂ obsahujõÂ võÂce nezÏ 0,75 objemoveÂho procenta alkoholu.ª SamotnyÂ alkohol tento zaÂkon nepochybneÏ rÏadõÂ z hlediska jazykoveÂho vyÂkladu, ustanovenõÂ § 1 odst. 3 mezi skupinu naÂvykovyÂch laÂtek (arg. ¹jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholª). Lze konstatovat, zÏe zneÏnõÂ teÂto normy pocÏõÂtaÂ automaticky s rizikem vzniku zaÂvislosti na alkoholu, kdezÏto u jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek je mozÏnost vzniku zaÂvislosti pojmovyÂm a obligatornõÂm znakem toho, aby bylo lze oznacÏit takovou substanci za laÂtku naÂvykovou. Definice jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu uvedenaÂ v zaÂkoneÏ o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi je pouzÏitelnaÂ pouze pro oblast, jezÏ reguluje tento zaÂkon samotnyÂ. Nikoli ovsÏem pro oblast trestneÏpraÂvnõÂ, nebot' ta pracuje s definicõÂ naÂvykoveÂ laÂtky vlastnõÂ ± uvedenou v ustanovenõÂ § 89 odst. 10 TrZ. TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ naopak beÏzÏneÏ uzÏõÂvaÂ definici alkoholickeÂho naÂpoje obsazÏenou v zaÂkoneÏ cÏ. 37/ 1989 Sb., nebot' TrZ takovou definici pro sveÂ uÂcÏely neobsahuje. Definici alkoholickeÂho naÂpoje uplatnõÂme naprÏõÂklad u trestneÂho cÏinu podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi podle ustanovenõÂ § 218 TrZ, kteryÂ obsahuje skutkovou podstatu, jezÏ postihuje podaÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ mlaÂdezÏi, ktereÂ se deÏje bud' soustavneÏ nebo alternativneÏ ve veÏtsÏõÂ mõÂrÏe. TermõÂn naÂvykoveÂ laÂtky vyÂsÏe oznacÏenyÂ za trestneÏpraÂvnõÂ je zcela po praÂvu v odborneÂ literaturÏe kritizovaÂn za svoji neprÏesnost cÏi zavaÂdeÏjõÂcõÂ zneÏnõÂ sveÂho naÂzvu, nebot' vyvolaÂnõÂ naÂvyku nenõÂ pojmovyÂm znakem kazÏdeÂ takoveÂ laÂtky a uzÏ vuÊbec nenõÂ nezbytnyÂm znakem pro kvalifikaci v trestneÏpraÂvnõÂm smyslu. PojmovyÂm znakem je naopak zpuÊsobilost neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ. NenõÂ jõÂm tedy zaÂvislost cÏi naÂvyk. Toto je nikoli nepodstatnyÂm faktem v oblasti drogovyÂch deliktuÊ, kde se cÏasto vedou debaty o nebezpecÏnosti teÂ cÏi oneÂ laÂtky zejmeÂna co do potenciaÂlnõÂho vzniku zaÂvislosti a s tõÂm souvisejõÂ legitimiteÏ kriminalizovat neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s laÂtkami, jezÏ uÂdajneÏ zaÂvislost nezpuÊsobujõÂ. Vznik zaÂvislosti, jakozÏto uÂcÏinek je pro aplikaci skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ na rozdõÂl od medicõÂny a ochranneÂ legislativy prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi veÏtsÏinou v zaÂsadeÏ nepodstatnyÂ. TrestnõÂ praÂvo musõÂ byÂt naopak vyÂrazem snahy puÊsobit preventivneÏ tak, aby ke vzniku zaÂvislosti cÏi rizikoveÂho jednaÂnõÂ pod bezprostrÏednõÂm vlivem drog, pokud mozÏno, vuÊbec nedochaÂzelo. Z toho duÊvodu, jak uvedeno vyÂsÏe, jsou drogoveÂ delikty zarÏazeny do hlavy IV. zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂsti TrZ mezi trestneÂ cÏiny obecneÏ nebezpecÏneÂ, ktereÂ jsou trestnyÂmi cÏiny ohrozÏovacõÂmi. To znamenaÂ trestnyÂmi cÏiny, jezÏ kriminalizujõÂ prÏevaÂzÏneÏ jizÏ neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s regulovanyÂmi laÂtkami ± drogami. Ve vztahu ke vzniku zaÂvislosti, jakozÏto zpuÊsobeneÂmu uÂ87cÏinku lze vsÏak v judikaturÏe najõÂt i inspirujõÂcõÂ praÂvnõÂ naÂzor KrajskeÂho soudu v Plzni ze dne 8.12. 1997. ) ¹DrogovaÂ zaÂvislost s ohledem na nutnost dlouhodobeÂho leÂcÏenõÂ s pomeÏrneÏ malou nadeÏjõÂ na uÂspeÏch muÊzÏe mõÂt charakter teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 7 põÂsm. ch), event.b) tr. zaÂk. TrestneÂ je nejen zpuÊsobenõÂ takoveÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ, ale i pokus a prÏõÂprava takoveÂho jednaÂnõÂ.ª Pro zajõÂmavost je mozÏneÂ na tomto mõÂsteÏ uveÂst i jednotliveÂ definice zaÂvislosti ve smyslu dikce zaÂkona cÏ. 37/1989 Sb. a contrario ve smyslu leÂkarÏskeÂ veÏdy. 87

) Pramen: Jt 58/98 9 To 540/97 (SoJ. 98, 7: 147.).

67


ZaÂkon cÏ. 37/1989 Sb. definuje v § 1 odstavci paÂteÂm osobu zaÂvislou naÂsledovneÏ: ¹Osobou zaÂvislou na alkoholu nebo na jineÂ naÂvykoveÂ laÂtce podle tohoto zaÂkona je osoba, kteraÂ nenõÂ schopna se natrvalo zdrzÏet nadmeÏrneÂho nebo jinak ÏskodliveÂho pozÏõÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ nebo uzÏõÂvaÂnõÂ jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek a tõÂm si zpuÊsobuje vaÂzÏnou poruchu na zdravõÂ nebo vaÂzÏneÏ narusÏuje spolecÏenskeÂ vztahy.ª LeÂkarÏskeÂ vymezenõÂ zaÂvislosti je podaÂno naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem: ¹Z formaÂlnõÂho hlediska je situace jasnaÂ. ZaÂvislost je to, co odpovõÂdaÂ definici zaÂvislosti podle MezinaÂrodnõÂ klasifikace nemocõÂ (MKN-10). Jde o skupinu fyziologickyÂch, behavioraÂlnõÂch a kognitivnõÂch fenomeÂnuÊ, v nichzÏ uzÏõÂvaÂnõÂ neÏjakeÂ laÂtky nebo trÏõÂdy laÂtek maÂ u daneÂho jedince mnohem veÏtsÏÂõ prÏednost nezÏ jineÂ jednaÂnõÂ, ktereÂho si kdysi cenil võÂce. CentraÂlnõÂ popisnou charakteristikou syndromu zaÂvislosti je touha (cÏasto silnaÂ, neÏkdy prÏemaÂhajõÂcõÂ) braÂt psychoaktivnõÂ laÂtky (ktereÂ mohou, avsÏak nemusõÂ byÂt leÂkarÏsky prÏedepsaÂny), alkohol nebo tabaÂk. NaÂvrat k uzÏõÂvaÂnõÂ laÂtky po obdobõÂ abstinence cÏasto vede k rychlejsÏõÂmu znovuobjevenõÂ jinyÂch rysuÊ syndromu, nezÏ je tomu u jedincuÊ, u nichzÏ se zaÂvislost nevyskytuje. DefinitivnõÂ diagnoÂza zaÂvislosti by se obvykle meÏla stanovit pouze tehdy, jestlizÏe beÏhem jednoho roku dosÏlo ke trÏem nebo võÂce z naÂsledujõÂcõÂch jevuÊ: silnaÂ touha nebo pocit puzenõÂ uzÏõÂvat laÂtku; potõÂzÏe v sebeovlaÂdaÂnõÂ prÏi uzÏõÂvaÂnõÂ laÂtky, a to pokud jde o zacÏaÂtek a ukoncÏenõÂ nebo mnozÏstvõÂ laÂtky; teÏlesnyÂ odvykacõÂ stav; pruÊkaz tolerance k uÂcÏinku laÂtky; postupneÂ zanedbaÂva ÂnõÂ jinyÂch poteÏÏsenõÂ nebo zaÂjmuÊ; pokracÏovaÂnõÂ v uzÏõÂvaÂnõÂ prÏes 88 jasnyÂ duÊkaz zjevneÏ ÏskodlivyÂch naÂsledkuÊ.ª ) Charakter duÊlezÏityÂ pro kvalifikaci neÏktereÂ laÂtky za laÂtku naÂvykovou ve smyslu trestnõÂho praÂva je tedy vyÂsÏe uvedenaÂ zpuÊsobilost takoveÂ laÂtky neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ. Toto je duÊlezÏiteÂ u trestnyÂch cÏinuÊ postihujõÂcõÂch jednaÂnõÂ pachatele, kterÏõÂ pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky vykonaÂvajõÂ urcÏiteÂ cÏinnosti, prÏi kteryÂch by mohli ohrozit zÏivot nebo zdravõÂ lidõÂ nebo zpuÊsobit znacÏnou sÏkodu na majetku. TakovyÂm trestnyÂm cÏinem je naprÏõÂklad trestnyÂ cÏin ¹ohrozÏenõÂ pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky podle § 201 trestnõÂho zaÂkona.ª Podle judikatury k trestneÂmu cÏinu ohrozÏenõÂ pod vlivem naÂvykoveÂ laÂtky je vhodneÂ poznamenat, zÏe stav vylucÏujõÂcõÂ zpuÊsobilost u rÏidicÏe motoroveÂho vozidla je daÂn vzÏdy, jestlizÏe hladina alkoholu v krvi dosaÂhla 1,00 g na 1 kg vaÂhy (1 promile). V konkreÂtnõÂm prÏõÂpadeÏ vsÏak muÊzÏe byÂt i nizÏsÏõÂ. PrÏi posuzovaÂnõÂ zpuÊsobilosti rÏidicÏe k rÏõÂzenõÂ motoroveÂho vozidla je daÂle nutno hodnotit takeÂ zpuÊsob jõÂzdy rÏidicÏe ovlivneÏneÂho alkoholem z toho hlediska, jakou meÏrou ohrozÏoval uÂcÏastnõÂky silnicÏnõÂho provozu a bezpecÏnost 89 tohoto provozu. ) Definici vztahujõÂcõÂ svoji pozornost na schopnost neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka, nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti, nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ je jisteÏ mozÏneÂ povazÏovat za legitimnõÂ rÏesÏenõÂ v trestneÏpraÂvnõÂ oblasti, nebot' definice dle schopnostõÂ a vlastnostõÂ laÂtky patrnyÂch navenek, tzn. majõÂcõÂch vliv na okolõÂ tvorÏeneÂ zaÂjmy chraÂneÏnyÂm trestnõÂm praÂvem, prostrÏednictvõÂm jedince jednajõÂcõÂho pod jejõÂm vlivem je tõÂm prÏesnyÂm a pravyÂm znakem v oblasti trestnõÂho praÂva hmotneÂho. Nelze opominout ani samotnou konstrukci zavineÏnõÂ a pozÏadavek prÏõÂcÏetnosti v dobeÏ spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu, na nõÂzÏ je soucÏasneÂ trestnõÂ praÂvo vybudovaÂno. V odborneÂ literaturÏe bylo mozÏneÂ jizÏ neÏkolikraÂt zaznamenat naÂvrh zameÏnit v trestnõÂm kodexu termõÂn 90 ¹naÂvykovaÂ laÂtkaª naprÏ. termõÂnem ¹opojnaÂ laÂtka.ª. ) K tomuto naÂvrhu je jisteÏ mozÏneÂ se prÏipojit, nebot' zpuÊsobilost vyvolat naÂvyk nenõÂ pojmovyÂm znakem kazÏdeÂ takoveÂ laÂtky a pojem naÂvykoveÂ laÂtky je rovneÏzÏ matoucõÂ vzhledem k neÏkolika existujõÂcõÂm legaÂlnõÂm pojmuÊm naÂvykoveÂ laÂtky v cÏeskeÂm praÂvnõÂm rÏaÂdu, a to s ruÊznyÂm obsahem. V teÂto praÂci jizÏ neÏkolikraÂt zmõÂneÏnaÂ rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho se vsÏak ani v teÂto naprosto formaÂlnõÂ zaÂlezÏitosti nesnazÏõÂ vyhoveÏt dlouhodobyÂm odbornyÂm poznatkuÊm. Ve sveÂm ustanovenõÂ § 421 naÂvrhu totizÏ definuje naÂvykovou laÂtku identickyÂm zpuÊsobem jako nynõÂ platnyÂ trestnõÂ zaÂkon. ¹NaÂvykovou laÂtkou se rozumõÂ alkohol, omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky a ostatnõÂ laÂtky zpuÊsobileÂ neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ.ª I v prÏõÂpadeÏ alkoholu je situace slozÏiteÏjsÏõÂ. ZaÂkon cÏ. 37/1989 Sb., o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi Â stavnõÂho soudu velmi precizneÏ stanovõÂ, co toxikomaniemi, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ a naÂlezu U 88

) NesÏpor, K., NaÂvykoveÂ chovaÂnõÂ a zaÂvislost, Praha 2000, s. 14. ) Srov. NS CÏSR-11 Tz 24/82 a Rt 36/84.

89 90

) Kolektiv autoruÊ, Povaha probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v mezinaÂrodnõÂch souvislostech, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 5, s. 8.

68


rozumõÂ alkoholickyÂmi naÂpoji. Pro trestnõÂ praÂvo vsÏak tato definice nemaÂ, vyjma ustanovenõÂ vyÂslovneÏ operujõÂcõÂ s pojmem ¹alkoholickyÂ naÂpojª, valneÂho vyÂznamu, protozÏe pojem alkoholu obsazÏenyÂ v § 89 odst. 13 TrZ nenõÂ vaÂzaÂn touto definicõÂ, ale rozhodujõÂcõÂ je, zda v konkreÂtnõÂ laÂtce, kteraÂ trÏeba nenõÂ ¹alkoholickyÂm naÂpojemª (naprÏ. z duÊvodu, zÏe tento naÂpoj neobsahoval plnyÂch 0,75 objemoveÂho procenta alkoholu), je obsazÏen alkohol a zda neprÏõÂzniveÏ puÊsobil na psychiku, ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ konkreÂtnõÂ a posuzovaneÂ osoby. Pojem ¹jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholuª obsazÏenyÂ ve skutkoveÂ podstateÏ trestneÂho cÏinu ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie odkazuje k dikci § 89 odst. 10 TrZ, kteraÂ stanovõÂ, co je naÂvykovou laÂtkou pro oblast trestnõÂho praÂva hmotneÂho. K definici obsazÏeneÂ v § 89 odst. 10 TrZ je vsÏak uvedenyÂ pojem z § 188a TrZ speciaÂlnõÂ, protozÏe definice naÂvykoveÂ laÂtky zahrnuje i alkohol, prÏicÏemzÏ dikce § 188a TrZ hovorÏõÂ o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch vyjma alkoholu. Pojmem ¹jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholuª se tedy mõÂnõÂ laÂtky zpuÊsobileÂ neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ, vyjma alkoholu. Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedeneÂho lze tedy konstatovat, zÏe cÏeskyÂ praÂvnõÂ rÏaÂd znaÂ v tuto chvõÂli trÏi legaÂlnõÂ pojmy naÂvykoveÂ laÂtky s odlisÏnyÂm obsahem. PrvnõÂm pojmem je pojem trestneÏpraÂvnõÂ obsazÏenyÂ v § 89 odst. 10 TrZ. DruhyÂ je pojem uzÏõÂvanyÂ na poli ochrany spolecÏnosti prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi, majõÂcõÂ svojõÂ legaÂlnõÂ baÂzi v zaÂkoneÏ cÏ. 37/1989 Sb., o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi. DalsÏõÂm a v porÏadõÂ trÏetõÂm prÏedpisem, kteryÂ definuje pojem ¹naÂvykovaÂ laÂtkaª je zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb., o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch dalsÏõÂch zaÂkonuÊ, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ (ZNL), kteryÂ byl v roce 2002 vyhlaÂsÏen prÏedsedou vlaÂdy v uÂplneÂm zneÏnõÂ pod cÏ. 55/2002 Sb. Definice naÂvykoveÂ laÂtky obsazÏenaÂ v ZNL je pro uÂcÏely trestnõÂho praÂva nepouzÏitelnaÂ, prÏestozÏe tento termõÂn je v ZNL termõÂnem zahrnujõÂcõÂm v sobeÏ z hlediska taxativnõÂho vyÂcÏtu jednotlivyÂch laÂtek, jak laÂtky omamneÂ, tak i laÂtky psychotropnõÂ. NaÂvykovyÂmi laÂtkami je trÏeba ve smyslu ZNL rozumeÏt souhrn taxativnõÂch vyÂcÏtuÊ omamnyÂch laÂtek a psychotropnõÂch laÂtek uvedenyÂch v prÏõÂlohaÂch cÏ. 1 azÏ 7 zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch. Z teÂto definice je zrÏejmeÂ, zÏe zaÂkon podaÂvaÂ definici formou taxativnõÂho vyÂcÏtu teÏchto laÂtek ve zrÏetelneÏ oznacÏenyÂch prÏõÂlohaÂch zaÂkona 1-7. JednaÂ se o identickyÂ systeÂm k systeÂmu zalozÏeneÂmu mezinaÂrodnõÂmi konvencemi, ktereÂ rovneÏzÏ definujõÂ regulovaneÂ laÂtky formou poskytnutõÂ taxativnõÂho vyÂcÏtu teÏchto laÂtek. Z tohoto vyplyÂvaÂ, zÏe i nedõÂlnou soucÏaÂstõÂ cÏeskeÂho legaÂlnõÂho textu v raÂmci prÏõÂloh ZNL je vzÏdy uvaÂdeÏn uÂdaj o zarÏazenõÂ vyjmenovanyÂch laÂtek do konkreÂtnõÂho seznamu v raÂmci mezinaÂrodnõÂch konvencõÂ. DeÏlenõÂ laÂtek v raÂmci seznamuÊ prÏilozÏenyÂch k mezinaÂrodnõÂm konvencõÂm je zalozÏeno na rozdõÂlneÂ povaze teÏchto laÂtek z hledisek jejich potenciaÂlnõÂho nebezpecÏõÂ, uÂcÏinkuÊ a chemickeÂ povahy. Toto tvrzenõÂ platõÂ i pro cÏeskou zaÂkonnou uÂpravu. Z hlediska judikatury lze uveÂst rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu ze dne91 11. cÏervna 2003, tyÂkajõÂcõÂ se taxativnõÂho vyÂcÏtu regulovanyÂch laÂtek, v tomto prÏõÂpadeÏ konkreÂtneÏ jeduÊ. ) ¹PrÏi kvalifikaci trestneÂ cÏinnosti podle § 187a odst. 1 tr. zaÂk. je trÏeba veÏnovat pozornost konkreÂtnõÂmu vymezenõÂ laÂtek uvedenyÂch v narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., ve zneÏnõÂ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 40/2000 Sb., ve znaleckeÂm posudku byla cÏistaÂ elementaÂrnõÂ rtut' oznacÏena jako prvek uvedenyÂ v prÏõÂloze cÏ. 1 tohoto narÏõÂzenõÂ, acÏkoliv jako jedy jsou v teÂto prÏõÂloze oznacÏeny pouze anorganickeÂ a organickeÂ sloucÏeniny rtuti. PrÏechovaÂvaÂnõÂ cÏisteÂ rtuti proto nelze kvalifikovat jako trestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk.) PrÏestozÏe znalec ve sveÂm posudku vyÂslovneÏ uvedl, zÏe se nejednaÂ o zÏaÂdnou sloucÏeninu, uzavrÏel, zÏe tato laÂtka je oznacÏena jako jed ve smyslu trestnõÂho zaÂkona narÏõÂzenõÂm vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., ve zneÏnõÂ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 40/2002 Sb., a je uvedena v prÏõÂloze cÏ. 1 tohoto narÏõÂzenõÂ. Toto tvrzenõÂ vsÏak nelze povazÏovat za spraÂvneÂ, nebot' ze zminÏovaneÂ prÏõÂlohy cÏ. 1 je zrÏejmeÂ, zÏe cÏistaÂ elementaÂrnõÂ rtut' jako prvek zde uvedena nenõÂ. V teÂto prÏõÂloze jsou pouze obsazÏeny rtut', anorganickeÂ sloucÏeniny (s uvedenyÂmi vyÂjimkami) a rtut', organickeÂ sloucÏeniny (s uvedenou vyÂjimkou). Lze prÏitom duÊvodneÏ prÏedpoklaÂdat, zÏe elementaÂrnõÂ rtut', jako prvek, zde nenõÂ uvedena zaÂmeÏrneÏ, kdyzÏ na jineÂm mõÂsteÏ prÏõÂlohy jsou jinak samostatneÏ uvedeny i prvky jako naprÏ. brom, fluor a uran.ª 91

) Rozsudek 4 Tz 64/2003.

69


Lze tedy shrnout, zÏe definice naÂvykoveÂ laÂtky stanoveneÂ ZNL tvorÏõÂ souhrn taxativnõÂch vyÂcÏtuÊ laÂtek omamnyÂch a laÂtek psychotropnõÂch. Mezi nimi je nezbytneÂ prÏõÂsneÏ rozlisÏovat, nebot' tuto diferenci vede i samotnyÂ trestnõÂ zaÂkon ve svyÂch skutkovyÂch podstataÂch.

7.4.2 OmamnaÂ laÂtka TaxativnõÂ vyÂcÏet omamnyÂch laÂtek tvorÏõÂ prÏõÂlohy cÏ. 1-3 ZNL. LaÂtky jsou vzÏdy uvedeny mezinaÂrodnõÂm nechraÂneÏnyÂm naÂzvem v cÏeskeÂm jazyce vcÏetneÏ chemickeÂho naÂzvu. PrÏõÂloha cÏ. 1 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 102 takovyÂch omamnyÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu I. podle JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i izomery teÏchto laÂtek, estery a eÂtery teÏchto omamnyÂch laÂtek a rovneÏzÏ i soli omamnyÂch laÂtek uvedenyÂch v tomto seznamu, vcÏetneÏ solõÂ izomeruÊ, esteruÊ a eÂteruÊ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy tyto soli mohou existovat. Mezi omamnyÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 1 jsou uvedeny naprÏ.: Koka ± listy, Kokain, KoncentraÂt z makoviny, Methadon, Morfin, Opium. PrÏõÂloha cÏ. 2 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 10 takovyÂch omamnyÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu II. podle JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch. K teÏmto laÂtkaÂm je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i izomery omamnyÂch laÂtek uvedenyÂch v tomto seznamu, daÂle soli omamnyÂch laÂtek uvedenyÂch v tomto seznamu, vcÏetneÏ solõÂ izomeruÊ laÂtek uvedenyÂch v tomto seznamu ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy tyto soli mohou existovat. Mezi omamnyÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 2 je uveden naprÏ. Kodein. PrÏõÂloha cÏ. 3 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 6 takovyÂch omamnyÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu IV. podle JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch. K teÏmto laÂtkaÂm je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli omamnyÂch laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy tyto soli mohou existovat. OmamneÂ laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 3 mohou byÂt vsÏak pouzÏity pouze k veÏdeckyÂm a velmi omezenyÂm terapeutickyÂm uÂcÏeluÊm vymezenyÂm v povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Mezi omamnyÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 3 jsou uvedeny naprÏ.: Heroin, KonopõÂ, PryskyrÏice z konopõÂ. KonopõÂm je trÏeba ve smyslu ZNL rozumeÏt kvetoucõÂ nebo plodonosnyÂ vrcholõÂk rostliny z rodu konopõÂ (Cannabis) nebo nadzemnõÂ cÏaÂst rostliny z rodu konopõÂ, jejõÂzÏ soucÏaÂstõÂ je vrcholõÂk. PouzÏiteÂ definice pojmuÊ vychaÂzejõÂ z mezinaÂrodnõÂch uÂmluv.

7.4.3 PsychotropnõÂ laÂtka TaxativnõÂ vyÂcÏet psychotropnõÂch laÂtek tvorÏõÂ prÏõÂlohy cÏ. 4-7 ZNL. LaÂtky jsou vzÏdy uvedeny mezinaÂrodnõÂm nechraÂneÏnyÂm naÂzvem cÏi jeho dalsÏõÂ variantou v cÏeskeÂm jazyce vcÏetneÏ chemickeÂho naÂzvu. PrÏõÂloha cÏ. 4 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 30 takovyÂch psychotropnõÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu I. podle UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i stereoizomery psychotropnõÂch laÂtek, azÏ na vyÂslovneÂ vyÂjimky, uvedeneÂ v tomto seznamu ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy tyto stereoizomery mohou existovat podle zvlaÂsÏtnõÂho chemickeÂho oznacÏenõÂ a solõÂ psychotropnõÂch laÂtek uvedenyÂch v tomto seznamu ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy mohou existovat. PsychotropnõÂ laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 4 mohou byÂt pouzÏity pouze k veÏdeckyÂm a velmi omezenyÂm terapeutickyÂm uÂcÏeluÊm vymezenyÂm v povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Mezi psychotropnõÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 4 jsou uvedeny naprÏ.: LSD, MDMA, Tetrahydrokanabinoly + vsÏechny jejich izomery. PrÏõÂloha cÏ. 5 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 18 takovyÂch psychotropnõÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu II. podle UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy existence takovyÂch solõÂ je mozÏnaÂ. Mezi psychotropnõÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 5 jsou uvedeny naprÏ.: Amfetamin, Fenmetrazin, Flunitrazepam, Metamfetamin, Delta 9 tetrahydrokanabinol a jeho stereochemickeÂ varianty. PrÏõÂloha cÏ. 6 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 7 takovyÂch psychotropnõÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu III. podle UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy existence takovyÂch solõÂ je mozÏnaÂ. Mezi psychotropnõÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 6 jsou uvedeny naprÏ.: Pentobarbital, Pentazocin, Butalbital. PrÏõÂloha cÏ. 7 ZNL obsahuje k dnesÏnõÂmu dni cca 61 takovyÂch psychotropnõÂch laÂtek, jejichzÏ vyÂcÏet je 70


zalozÏen na seznamu laÂtek zarÏazenyÂch do seznamu IV. podle UÂmluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy existence takovyÂch solõÂ je mozÏnaÂ. Mezi psychotropnõÂmi laÂtkami uvedenyÂmi v prÏõÂloze cÏ. 7 jsou uvedeny naprÏ.: Bromazepam, Diazepam, Nitrazepam, Tetrazepam, Zolpidem.

7.4.4 PrÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku PrÏõÂpravkem je trÏeba rozumeÏt roztok nebo smeÏs v jakeÂmkoli fyzikaÂlnõÂm stavu obsahujõÂcõÂ jednu nebo võÂce naÂvykovyÂch laÂtek. To znamenaÂ laÂtek definovanyÂch v prÏõÂlohaÂch 1-7 ZNL (viz vyÂsÏe). SoucÏaÂstõÂ ZNL Â mluvy. je i prÏõÂloha cÏ. 8, kterou tvorÏõÂ seznam prÏõÂpravkuÊ zarÏazenyÂch do seznamu III podle JednotneÂ U JednaÂ se naprÏõÂklad o prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ kokain s podmõÂnkou, zÏe mnozÏstvõÂ kokainu nesmõÂ prÏesaÂhnout 0,1 % kokainu. PrÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ naÂvykoveÂ laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 3 nebo 4 ZNL mohou byÂt pouzÏity pouze k veÏdeckyÂm a velmi omezenyÂm terapeutickyÂm uÂcÏeluÊm vymezenyÂm v povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. PrÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ ostatnõÂ naÂvykoveÂ laÂtky mohou byÂt pouzÏity pouze k terapeutickyÂm, veÏdeckyÂm, vyÂukovyÂm, veterinaÂrnõÂm uÂcÏeluÊm nebo i k jinyÂm uÂcÏeluÊm na zaÂkladeÏ povolenõÂ Ministerstva zdravotnictvõÂ.

7.4.5 Prekursor ObecneÏ se prekursorem rozumõÂ ¹vyÂchozõ Â laÂtka nebo meziprodukt, z neÏhozÏ prÏi metabolismu (laÂtkoveÂ 92 prÏemeÏneÏ) vznikaÂ vyÂslednyÂ produktª. ) ¹Prekursorem je tedy chemickaÂ laÂtka pouzÏõÂvanaÂ prÏi vyÂrobeÏ kontrolovaneÂ laÂtky a je rozhodujõÂcõÂ pro jejõÂ vyrobenõÂ (naprÏ. efedrin prÏi vyÂrobeÏ methamfetaminu nebo 93 ergometrin prÏi vyÂrobeÏ LSD apod.).ª ) Prekursor lze rovneÏzÏ definovat jako chemickou laÂtku pouzÏõÂvanou jako surovinu k vyÂrobeÏ syntetickyÂch drog. ¹Pokud jde o syntetickeÂ drogy, jejich vyÂroba spocÏÂõvaÂ vesmeÏs v pouzÏitõÂ prekursoruÊ, ktereÂ se stanou soucÏaÂstõÂ vyÂsledneÂho produktu. Tyto laÂtky majõÂ vsÏak ÏsirokeÂ pouzÏitõÂ v rÏadeÏ pruÊmyslovyÂch odveÏtvõÂ, vyraÂbeÏjõÂ se ve velkeÂm mnozÏstvõÂ a jsou k dispozici na legaÂlnõÂm trhu, cozÏ silneÏ zteÏzÏuje kontrolu jejich 94 pohybu.ª ) O teÏchto skutecÏnostech sveÏdcÏõÂ i znacÏnaÂ pozornost veÏnovanaÂ v soucÏasnosti teÏmto laÂtkaÂm na mezinaÂrodnõÂm poli. Prekursorem v cÏisteÏ legaÂlnõÂm smyslu je trÏeba rozumeÏt laÂtku uvedenou v prÏõÂloze cÏ. 9 ZNL, jakozÏ i roztok nebo smeÏs v jakeÂmkoli fyzikaÂlnõÂm stavu obsahujõÂcõÂ jednu nebo võÂce laÂtek uvedenyÂch v prÏõÂloze cÏ. 9 ZNL, kromeÏ laÂtek uvedenyÂch v § 1 odst. 2 tohoto zaÂkona. PrÏõÂloha cÏ. 9 ZNL obsahuje taxativnõÂ vyÂcÏet cca 16 chemickyÂch laÂtek oznacÏenyÂch za prekursory, jejichzÏ Â mluvy z roku 1988. PrÏõÂloha obsahuje jejich nechraÂneÏnyÂ mezivyÂcÏet je zalozÏen na tabulce I podle U naÂrodnõÂ naÂzev v cÏeskeÂm jazyce vcÏetneÏ chemickeÂho naÂzvu. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy existence takovyÂch solõÂ je mozÏnaÂ. Mezi prekursory patrÏõÂ naprÏ.: Efedrin, Kyselina lysergovaÂ, Pseudoefedrin. Podle § 1 odstavce 2 ZNL se vsÏak tento zaÂkon vyÂslovneÏ nevztahuje na zachaÂzenõÂ s prekursory obsazÏenyÂmi: v leÂcÏivech v leÂkoveÂ formeÏ, s vyÂjimkou leÂcÏivyÂch prÏõÂpravkuÊ obsahujõÂcõÂch efedrin a leÂcÏivyÂch prÏõÂpravkuÊ obsahujõÂcõÂch veÏtsÏõÂ mnozÏstvõÂ nezÏ 30 mg pseudoefedrinu v jednotce leÂkoveÂ formy, v jinyÂch vyÂrobcõÂch nebo laÂtkaÂch, pokud slozÏenõÂ teÏchto vyÂrobkuÊ nebo laÂtek je takoveÂ, zÏe prekursory v nich obsazÏeneÂ nemohou byÂt snadnyÂm zpuÊsobem pouzÏity nebo znovu zõÂskaÂny snadno pouzÏitelnyÂmi zpuÊsoby. VycÏleneÏnõÂ neÏkteryÂch prekursoruÊ z praÂvnõÂho rezÏimu ZNL a tedy i TrZ vychaÂzõÂ podle duÊvodoveÂ zpraÂvy k naÂvrhu zaÂkona ze skutecÏnosti, zÏe neÏktereÂ prekursory jsou cÏasto pouzÏõÂvanyÂmi chemikaÂliemi prÏi nejruÊzneÏjsÏõÂch vyÂrobaÂch, kdy z technologickyÂch duÊvoduÊ neprÏichaÂzõÂ jejich zneuzÏitõÂ v uÂvahu, a proto nenõÂ rozumneÂ ani spravedliveÂ tyto cÏinnosti svazovat prÏõÂsnyÂmi pravidly tohoto zaÂkona. UvedenaÂ uÂvaha je promõÂtnuta rovneÏzÏ v cÏl. 12 odst. 14 UÂmluvy z roku 1988, kteryÂ vyvazuje neÏktereÂ prekursory z praÂvnõÂho rezÏimu teÂto uÂmluvy.

) PetraÂcÏkovaÂ, V. ± Kraus, J. a kol., AkademickyÂ slovnõÂk cizõÂch slov. II. dõÂl (L-ZÏ), Praha 2001. ) SÏaÂmal, P., PuÊry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k trestnõÂmu zaÂkonu 6. vydaÂnõÂ ± II.dõÂl, Praha 2004, s. 1157. 94 ) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 154. 92 93

71


7.4.6 Jed PoslednõÂm z legaÂlnõÂch termõÂnuÊ, se kteryÂm operujõÂ skutkoveÂ podstaty drogovyÂch deliktuÊ, je pojem jedu. SamotnyÂ trestnõÂ zaÂkon stanovõÂ ve sveÂm ustanovenõÂ § 195 odstavci 2, zÏe ¹vlaÂda narÏõÂzenõÂm stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy ve smyslu § 187, 187a a 188, ktereÂ choroby se povazÏujõÂ za nakazÏliveÂ ve smyslu § 189 azÏ 192 a na ktereÂ ÏskuÊdce se vztahujõÂ ustanovenõÂ § 192.ª Pro oblast praÂvnõÂ regulace drogoveÂ problematiky je duÊlezÏiteÂ praÂveÏ vymezenõÂ jeduÊ, nebot' jed je jednõÂm z alternativnõÂch prÏedmeÏtuÊ, se kteryÂm, pokud je naklaÂdaÂno neopraÂvneÏneÏ, zaklaÂdaÂ trestnyÂ cÏin. Jed je tedy po boku omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursoru tõÂm poslednõÂm alternativnõÂm znakem trÏõÂ ze cÏtyrÏ skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ. TõÂmto presumovanyÂm narÏõÂzenõÂm je narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., ze dne 10. kveÏtna 1999, kteryÂm se pro uÂcÏely trestnõÂho zaÂkona stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy, nakazÏliveÂ choroby a sÏkuÊdce. KromeÏ taxativnõÂho vyÂcÏtu jeduÊ obsahuje narÏõÂzenõÂ i vyÂcÏet nakazÏlivyÂch lidskyÂch chorob, nakazÏlivyÂch chorob domaÂcõÂch nebo jinyÂch hospodaÂrÏsky duÊlezÏityÂch zvõÂrÏat cÏi nakazÏlivyÂch chorob nebo sÏkuÊdcuÊ uzÏitkovyÂch rostlin, a to v prÏõÂlohaÂch 2 ± 4. Tyto jsou vsÏak pro praÂci s tõÂmto zameÏrÏenõÂm nepodstatneÂ. Z hlediska definice jeduÊ je uzÏito stejneÂho systeÂmu jako v prÏõÂpadeÏ ZNL, to znamenaÂ taxativnõÂho vyÂcÏtu obsazÏeneÂho v prÏõÂlohaÂch tohoto narÏõÂzenõÂ. ¹Za jedy ve smyslu § 187, 187a a 188 trestnõÂho zaÂkona, nejde-li o leÂcÏiva podle zaÂkona cÏ. 79/1997 Sb., o leÂcÏivech a o zmeÏnaÂch a doplneÏnõÂ neÏkteryÂch souvisejõÂcõÂch zaÂkonuÊ, se povazÏujõÂ chemickeÂ laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 1 tohoto narÏÂõzenõÂ nebo chemickeÂ prÏõÂpravky, ktereÂ obsahujõÂ nejmeÂneÏ 7 % laÂtky.ª V prÏõÂloze cÏ. 1 tohoto narÏõÂzenõÂ je uvedeno k dnesÏnõÂmu dni 212 polozÏek (jeduÊ s ruÊznyÂmi chemickyÂmi modifikacemi). NaprÏõÂklad jsou za jedy oznacÏeny: kyanovodõÂk, fluor, fosfor bõÂlyÂ, oxid dusicÏityÂ, sirovodõÂk, uran.

7.4.7 PomocnaÂ laÂtka ZaÂveÏrem pasaÂzÏe veÏnovaneÂ legaÂlnõÂ terminologii skutkovyÂch podstat je vhodneÂ uveÂst i definici pojmu pomocnaÂ laÂtka. Z pohledu trestnõÂho praÂva hmotneÂho nenõÂ nezbytneÂ veÏnovat pomocnyÂm laÂtkaÂm detailnõÂ pozornost, nebot' neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s nimi netvorÏõÂ znak zÏaÂdneÂ ze soucÏasnyÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ, i kdyzÏ neÏktereÂ tyto laÂtky, naprÏ. toluen, mohou splnÏovat znaky naÂvykoveÂ laÂtky podle § 89 odst. 10 TrZ. To znamenaÂ ¹ostatnõÂ laÂtky zpuÊsobileÂ neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ a rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂª. Pomocnou laÂtkou je nutno rozumeÏt laÂtku uvedenou v prÏõÂloze cÏ. 10 a cÏ. 11 ZNL. K nim je vsÏak nezbytneÂ ve smyslu prÏõÂlohy pocÏõÂtat i soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto skupineÏ ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy existence takovyÂch solõÂ je mozÏnaÂ s vyÂjimkou solõÂ kyseliny chlorovodõÂkoveÂ a kyseliny sõÂroveÂ. Jejich Â mluvy z roku 1988 a obsahuje v soucÏasneÂ dobeÏ cca 11 takovyÂch vyÂcÏet je zalozÏen na tabulce II podle U laÂtek. Mezi pomocneÂ laÂtky patrÏõÂ naprÏ.: kyselina fenyloctovaÂ, sõÂrovaÂ nebo chlorovodõÂkovaÂ, aceton, toluen, manganistan draselnyÂ.

7.5 TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ obsahuje v soucÏasneÂm zneÏnõÂ trestnõÂho zaÂkona trÏi zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty. JednaÂ se o skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle ustanovenõÂ §§ 187 odst. 1; 187a odst. 1 a 188 odst. 1 TrZ. JelikozÏ se jednaÂ o trestnyÂ cÏin kriminalizujõÂcõÂ mnoho forem jednaÂnõÂ spocÏõÂvajõÂcõÂho v neopraÂvneÏneÂm naklaÂdaÂnõÂ s regulovanyÂmi laÂtkami nebo prÏedmeÏty urcÏenyÂmi k jejich nedovoleneÂ vyÂrobeÏ, je nezbytneÂ pocÏõÂtat i s tõÂm, zÏe obsahuje neÏkolik spolecÏnyÂch termõÂnuÊ ± forem jednaÂnõÂ, jako naprÏ. ¹prÏechovaÂvaÂnõÂª. Z toho duÊvodu bude v raÂmci analyÂzy na jizÏ jednou objasneÏnyÂ termõÂn vzÏdy pouze odkazovaÂno. Z hlediska struktury vyÂkladu bude postupovaÂno podle rÏazenõÂ skutkovyÂch podstat v raÂmci trestnõÂho zaÂkona, i kdyzÏ v neÏkteryÂch prÏõÂpadech nebude mozÏneÂ oddeÏlit a nezmõÂnit komparaci s jinyÂm ustanovenõÂm, nebot' vsÏechny skutkoveÂ podstaty jednoho trestneÂho cÏinu by meÏly byÂt interpretovaÂny jako soucÏaÂst komplexnõÂho systeÂmu kriminalizace neopraÂvneÏneÂho naklaÂdaÂnõÂ s urcÏityÂmi prÏesneÏ definovanyÂmi laÂtkami (viz vyÂsÏe). 72


7.5.1 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ zahrnuje v soucÏasneÂ dobeÏ kriminalizaci neopraÂvneÏneÂho jednaÂnõÂ ve formeÏ vyÂroby, dovozu, vyÂvozu, pruÊvozu, nabõÂdky, zprostrÏedkovaÂnõÂ, prodeje nebo jineÂho zpuÊsobu opatrÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku je obsahujõÂcõÂho, prekursoru nebo jedu jineÂmu a daÂle prÏechovaÂvaÂnõÂ neÏktereÂ z teÏchto laÂtek nebo jedu pro jineÂho. ¹Po subjektivnõÂ straÂnce se vyzÏaduje uÂmysl. Jde o ohrozÏovacõÂ trestnyÂ cÏin, a proto je trestnyÂ cÏin podle § 187 TrZ dokonaÂn jizÏ vyrobenõÂm, dovezenõÂm, provezenõÂm, nabõÂzenõÂm, zprostrÏedkovaÂnõÂm, proda ÂnõÂm 95 nebo jinyÂm opatrÏenõÂm jineÂmu nebo prÏechovaÂvaÂnõÂm pro jineÂho, pokud se tak deÏje neopraÂvneÏneÏ.ª ) K alternativnõÂ povaze znakuÊ ± jedna ÂnõÂ teÂto skutkoveÂ podstaty lze uveÂst citaci z naÂlezu UÂstavnõÂho 96 soudu CÏR ze dne 8. cÏervence 2003. ) ¹Skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 odst. 1 trestnõÂho zaÂkona lze naplnit alternativnõÂmi zpuÊsoby jednaÂnõÂ, a to ¹neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂ, doveze, vyveze, proveze, nabõÂzõÂ, zprostrÏedkuje, prodaÂ nebo jinak opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtkuª.ª TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 TrZ je jednõÂm z trestnyÂch cÏinuÊ, jejichzÏ neprÏekazÏenõÂ je podle § 167 odst. 1 TrZ trestneÂ. K naplneÏnõÂ zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty tohoto trestneÂho cÏinu a vzniku trestnõÂ odpoveÏdnosti je nezbytneÂ, aby ke splneÏnõÂ neÏktereÂho z alternativnõÂch znakuÊ dosÏlo zaÂsadneÏ neopraÂvneÏneÏ. ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata stanovõÂ za spaÂchaÂnõÂ tohoto trestneÂho cÏinu trest odneÏtõÂ svobody ve vyÂsÏi jeden rok azÏ peÏt let. JednaÂnõÂ vyjmenovanaÂ v zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstateÏ tohoto deliktu jako naprÏ. vyÂroba, prodej, dovoz, vyÂvoz atd. je obecneÏ mozÏneÂ uskutecÏnÏovat legaÂlneÏ-opraÂvneÏneÏ. V prÏõÂpadeÏ drogovyÂch deliktuÊ tedy zaÂsadneÏ v souladu s praÂvnõÂ uÂpravou ZNL nebo narÏõÂzenõÂm vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., o jedech. V teÂto souvislosti lze uveÂst i prÏõÂklad z judikatury tyÂkajõÂcõÂ se jizÏ vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ subsidiaÂrnõÂ povahy trestnõÂho praÂva a blanketnõÂ formy skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ souvisejõÂcõÂ v daneÂm prÏõÂpadeÏ s institutem zaÂsady ingnorantia iuris non excusat a institutem negativnõÂho praÂvnõÂho omylu. ¹Na trestnõÂ odpoveÏdnost pachatele trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 TrZ (poprÏ. § 187a TrZ) proto nemaÂ vliv, zÏe neveÏdeÏl, zÏe do CÏeskeÂ republiky dovezl naÂvykovou laÂtku (naprÏ. listy koka), k jejõÂmuzÏ dovozu je podle zaÂkona cÏ. 167/1998 Sb., 97 jehozÏ se blanketnõ Â ustanovenõÂ § 195 odst. 1 TrZ dovolaÂvaÂ, trÏeba zvlaÂsÏtnõÂho dovoznõÂho povolenõÂ.ª ) 98 (obdobneÏ). ) Obsah teÂto skutkoveÂ podstaty je vyÂrazem ochrany praÂvnõÂch statkuÊ definovanyÂch vyÂsÏe a daÂle i vyÂrazem inkorporace mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ zalozÏenyÂch jednotlivyÂmi uÂmluvami. KomplexneÏ lze odkaÂzat na kapitolu VI. tyÂkajõÂcõÂ se vyÂhradneÏ analyÂzy mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ. Na tomto mõÂsteÏ budou uvedeny pouze ty zaÂsadnõÂ, ktereÂ se tyÂkajõÂ prÏesneÂ specifikace jednotlivyÂch forem jednaÂnõÂ, jezÏ je povinnostõÂ staÂtu kriminalizovat cÏi okolnostõÂ zvysÏujõÂcõÂch nebezpecÏnost trestneÂho cÏinu a v neposlednõÂ rÏadeÏ zpuÊsobu uklaÂdaÂnõÂ trestuÊ a jejich vyÂsÏe. DetailnõÂ posouzenõÂ souladu cÏeskeÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy s teÏmito zaÂvazky je obsazÏeno v kapitole naÂsledujõÂcõÂ ± de lege ferenda. CÏeskaÂ republika je podle cÏlaÂnku 33 JednotneÂ uÂmluvy zaÂsadneÏ povinna nepovolit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ. DaÂle je povinna ucÏinit vesÏkeraÂ nutnaÂ opatrÏenõÂ k tomu, aby peÏstovaÂnõÂ, produkce, vyÂroba, teÏzÏba, prÏõÂprava, drzÏba, nabõÂdka, daÂnõÂ do prodeje, distribuce, koupeÏ, prodej, dodaÂnõÂ z jakeÂhokoliv titulu, zprostrÏedkovaÂnõÂ, odeslaÂnõÂ, tranzit, doprava, dovoz a vyÂvoz omamnyÂch laÂtek, ktereÂ je Â mluvy bylo povazÏovaÂno za trestnyÂ cÏin, je-li spaÂchaÂn uÂmyslneÏ, a aby na vaÂzÏneÂ prÏõÂpady v rozporu s cõÂli U tohoto druhu byly vymeÏrÏeny prÏimeÏrÏeneÂ tresty, zejmeÂna veÏzenõÂ nebo jineÂ tresty odneÏtõÂ svobody. Existuje pouze jedineÂ mozÏneÂ zmõÂrneÏnõÂ tohoto zaÂvazku, a to v prÏõÂpadeÏ, zÏe se takoveÂho jednaÂnõÂ dopustila osoba zaÂvislaÂ na omamneÂ laÂtce. V tomto prÏõÂpadeÏ je mozÏneÂ, aby se teÂto osobeÏ dostalo namõÂsto vyÂroku o vineÏ a trestu, poprÏ. navõÂc leÂcÏenõÂ, vyÂchovy, doleÂcÏenõÂ, rehabilitace a noveÂho zacÏleneÏnõÂ do spolecÏnosti. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu, 6. vydaÂnõÂ ± II.dõÂl, Praha 2004, s. 1157 Â S 564/02 Sb. n. u. US Svazek cÏ. 30, naÂlez cÏ. 108 s. 489. ) Pramen: IV. U

95 96 97

) SoudnõÂ rozhodnutõÂ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, cÏ. 10, Praha 2000, s. 468. ) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, II. ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst 4. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 171.

98

73


¹Z hlediska dodrzÏovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe citovaneÂ UÂmluvy OSN obsahujõÂ povinnost pro uÂcÏastnickeÂ staÂty uzaÂkonit trestnost drzÏenõÂ drog obecneÏ, tj. bez relevance motivu jejich drzÏenõÂª. UÂmluvy OSN daÂvajõÂ staÂtuÊm moz Ï nost moderacÏnõÂho prÏÂõstupu prÏi praÂvnõÂm i veÏcneÂm rÏesÏenõÂ 99 drzÏenõÂ drogy za uÂcÏelem osobnõÂ konzumace.ª ) ¹V souvislosti s postihem se v cÏlaÂnku 38 JednotneÂ uÂmluvy z roku 1961 stranaÂm doporucÏuje, aby veÏnovaly zvlaÂsÏtnõÂ pozornost opatr Ï enõÂm smeÏrÏujõÂcõÂm k leÂcÏenõÂ a leÂkarÏskyÂm osÏetrÏenõÂm ¹pozÏivacÏuÊ drogª 100 a zajisÏteÏnõÂ jejich rehabilitace.ª ) Â mluvy z roku 1988 prÏijmout opatrÏenõÂ, nezbytnaÂ k tomu, aby CÏeskaÂ republika je daÂle povinna podle U podle jejõÂho trestnõÂho praÂva byla kriminalizovaÂna uÂmyslnaÂ jednaÂnõÂ ve formeÏ: vyÂroby, zhotovovaÂnõÂ, extrahovaÂnõÂ, prÏõÂpravy, nabõÂdnutõÂ, nabõÂdnutõÂ za uÂcÏelem prodeje, rozsÏirÏovaÂnõÂ, prodeje, dodaÂvaÂnõÂ za jakyÂchkoliv podmõÂnek, prÏekupnictvõÂ, prÏevozu, tranzitnõÂ prÏepravy, prÏevaÂzÏenõÂ, dovozu cÏi vyÂvozu jakeÂkoliv omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, peÏstovaÂnõÂ opioveÂho maÂku, kokainovyÂch kerÏuÊ nebo rostlin Cannabis za uÂcÏelem vyÂroby omamnyÂch laÂtek cÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ, nebo naÂkupu ktereÂkoliv omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky za uÂcÏelem cÏinnostõÂ uvedenyÂch vyÂsÏe, a to prÏi porusÏenõÂ ustanovenõÂ mezinaÂrodnõÂch konvencõÂ. 7.5.1.1 RegulovaneÂ laÂtky Co se rozumõÂ laÂtkami omamnyÂmi, psychotropnõÂmi, prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂmi omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursory nebo jedem, je definovaÂno v prÏedchozõÂ pasaÂzÏi teÂto kapitoly. TrestnõÂ zaÂkon v ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ nestanovõÂ, jakeÂ mnozÏstvõÂ laÂtky je nezbytneÂ vyrobit, doveÂzt, vyveÂzt atd. k naplneÏnõÂ teÂto skutkoveÂ podstaty na rozdõÂl od ustanovenõÂ § 187a TrZ. Tuto skutecÏnost je nutneÂ vylozÏit tak, zÏe jde o jakeÂkoliv mnozÏstvõÂ, prÏicÏemzÏ cÏõÂm veÏtsÏõÂ toto mnozÏstvõÂ bude, tõÂm vysÏsÏõÂ bude i spolecÏenskaÂ nebezpecÏnost takoveÂho jednaÂnõÂ. SoucÏasneÏ prÏi hodnocenõÂ materiaÂlnõÂho znaku trestneÂho cÏinu bude nutneÂ prÏihleÂdnout nejen k mnozÏstvõÂ laÂtky, ale i k jejõÂ povaze a nebezpecÏnosti vyplyÂvajõÂcõÂ pro objekt chraÂneÏnyÂ tõÂmto trestnyÂm cÏinem. Â stavnõÂho soudu: ¹TrestnõÂ zaÂkon v ustanovenõÂ § 187 odst. 1 nestanovõÂ, K tomu lze citovat z naÂlezu U jakeÂ mnozÏstvõÂ omamneÂ cÏi psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo prekursoru se vyzÏaduje ke spaÂchaÂnõÂ tohoto trestneÂho cÏinu. Z uÂcÏelu tohoto ustanovenõÂ vyplyÂvaÂ, zÏe k trestnõÂmu postihu stacÏõÂ jakeÂkoliv mnozÏstvõÂ takoveÂ laÂtky. VzÏdy je vsÏak trÏeba z hlediska stupneÏ nebezpecÏnosti cÏinu pro spolecÏnost posuzovat konkreÂtnõÂ okolnosti prÏõÂpadu, zejmeÂna druh a uÂcÏinnost konkreÂtnõÂ laÂtky, zejmeÂna zda zjisÏteÏneÂ mnozÏstvõÂ v101daneÂm prÏõÂpadeÏ a v jakeÂ intenziteÏ bylo zpuÊsobileÂ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo ohrozit jeho zÏivot. ). 7.5.1.2 VyÂroba VyÂrobou je trÏeba rozumeÏt jakeÂkoli zhotovenõÂ nebo vytvorÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursoru nebo jedu neopraÂvneÏnyÂm zpuÊsobem cÏi subjektem. Je nepochybneÂ, zÏe neopraÂvneÏnaÂ vyÂroba regulovanyÂch laÂtek je trestnaÂ nejen pro jineÂho, ale i pro vlastnõÂ potrÏebu. Jakkoli se muÊzÏe na prvnõÂ pohled zdaÂt interpretace tohoto prvnõÂho z alternativnõÂch znakuÊ skutkoveÂ podstaty ± ¹neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂª jednoznacÏnaÂ, bohuzÏel opak je pravdou. Podle JednotneÂ uÂmluvy je trÏeba vyÂrobou rozumeÏt vsÏechny procesy, kromeÏ produkce, jezÏ umozÏnÏujõÂ zõÂskaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek a zahrnuje rovneÏzÏ cÏisÏteÏnõÂ a prÏemeÏnu teÏchto laÂtek v jineÂ drogy. Produkce, kteraÂ nenõÂ vyÂrobou, je definovaÂna jako proces, kteryÂ spocÏõÂvaÂ v zõÂskaÂvaÂnõÂ opia, listuÊ koka, konopõÂ a konopneÂ pryskyrÏice z rostlin, ktereÂ tyto plody obsahujõÂ. PeÏstovaÂnõÂm se rozumõÂ peÏstovaÂnõÂ opioveÂho maÂku, kerÏe koka a rostliny konopõÂ. Lze tedy z cÏaÂsti souhlasit s vyÂkladem obsazÏenyÂm v komentaÂrÏi trestnõÂho zaÂkona, kteryÂ uvaÂdõÂ: ¹Pojmem neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂ se rozumõÂ nejen pruÊmyslovaÂ nebo rÏemeslnaÂ vyÂroba, ale i jakeÂkoli jineÂ zho99

) Pikna, B.,NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 23. ) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 49. 101 Â S 564/02 Sb. n. u. US Svazek cÏ. 30, naÂlez cÏ. 108 s. 489. ) Pramen: IV. U 100

74


tovenõÂ nebo vytvorÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursoru nebo jedu neopraÂvneÏnyÂm subjektem, jde o jakyÂkoli proces, kromeÏ produkce (peÏstovaÂnõÂ, vypeÏstovaÂnõÂ), jezÏ umozÏnÏuje zõÂskaÂnõÂ neÏktere Â z uvedenyÂch laÂtek, prÏicÏemzÏ zahrnuje rovneÏzÏ 102 cÏisÏteÏnõÂ a prÏemeÏnu teÏchto laÂtek v jineÂ takoveÂ laÂtky.ª ) ProblematickeÂ na tomto vyÂkladu je prÏõÂkladneÂ uvedenõÂ peÏstovaÂnõÂ a vypeÏstovaÂnõÂ jako jednotlivyÂch forem produkce. Ve sveÏtle vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂch mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ lze totizÏ konstatovat, zÏe pojmy vyÂroby, peÏstovaÂnõÂ a produkce jsou zaÂsadneÏ pojmy s odlisÏnyÂm obsahem. Tuto skutecÏnost (rozdõÂl mezi peÏstovaÂnõÂm a vyÂrobou) lze mimo jineÂ dovodit i z dikce platneÂho ZNL, kteryÂ tuto hranici vede stejnyÂm zpuÊsobem a problematice praÂvnõÂ regulace peÏstovaÂnõÂ konopõÂ cÏi kerÏuÊ koka veÏnuje samostatnou pozornost. Tento zaÂkon vede rovneÏzÏ jednoznacÏnou hranici a odlisÏuje mezi vyÂrobci a osobami peÏstujõÂcõÂmi, pro ktereÂ vyplyÂvajõÂ ze zaÂkona i odlisÏneÂ povinnosti v raÂmci jejich cÏinnosti. VyvstaÂvaÂ tedy prvnõÂ probleÂm cÏeskeÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky. Je jõÂm otaÂzka, zda peÏstovaÂnõÂ neÏkteryÂch rostlin, naprÏ. indickeÂho konopõÂ, naplnÏuje neÏkterou ze skutkovyÂch podstat trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ, cÏi nikoli. Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedenyÂch skutecÏnostõÂ se lze domnõÂvat, zÏe peÏstovaÂnõÂ nelze zahrnout pod pojem vyÂroby. Obdobny Â 103 vyÂklad lze najõÂt ve vyÂsÏe zmõÂneÏneÂm komentaÂrÏi cÏi vysokosÏkolskeÂ ucÏebnici trestnõÂho praÂva hmotneÂho. ) TeÂto interpretaci sveÏdcÏõÂ i aktuaÂlnõÂ judikatura NejvysÏsÏõÂho soudu. ¹Za vyÂrobu omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky ve smyslu § 187 odst. 1 TrZ je trÏeba povazÏovat jakeÂkoli zhotovenõÂ nebo vytvorÏenõÂ teÂto laÂtky (kromeÏ peÏstovaÂnõÂ urcÏityÂch rostlin), a to bez ohledu na chemickyÂ cÏi technologickyÂ postup a bez omezenõÂ jen na urcÏiteÂ zpuÊsoby, jimizÏ je takovaÂ laÂtka zõÂskaÂna. NemusõÂ jõÂt nutneÏ o proces, prÏi neÏmzÏ vznikaÂ vyÂrobek, kvalitativneÏ a kvantitativneÏ zcela odlisÏnyÂ od vstupnõÂch kom104 ponentuÊ.ª ) 7.5.1.3 Jak trestneÏpraÂvneÏ kvalifikovat peÏstovaÂnõÂ rostlin? Podle vyÂsÏe citovanyÂch autoruÊ je trÏeba povazÏovat vypeÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ nejsou samy o sobeÏ drogou za opatrÏenõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ jedu, omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky a takoveÂ jednaÂnõÂ je postizÏitelneÂ ve smyslu § 188 TrZ. VypeÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ samy o sobeÏ drogou jsou, je nutneÂ povazÏovat za opatrÏenõÂ drogy ve smyslu § 187 odst. 1 TrZ a jejich drzÏenõÂ za prÏechovaÂvaÂnõÂ podle § 187 odst. 1 cÏi § 187a odst. 1 TrZ. K tomuto vyÂkladu je vsÏak nezbytneÂ dodat, zÏe ke kvalifikaci vypeÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ samy o sobeÏ drogou jsou, jako opatrÏenõÂ nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ ve smyslu § 187 odst. 1 TrZ je nezbytneÂ, aby se tak deÏlo pro jineÂho. VylozÏit tedy peÏstovaÂnõÂ rostlin pro vlastnõÂ potrÏebu, ktereÂ samy o sobeÏ drogou jsou, jako opatrÏenõÂ drogy podle § 187 odst. 1 TrZ nenõÂ mozÏneÂ. OpatrÏenõÂ si drogy pro sebe nenõÂ na rozdõÂl od neÏkteryÂch evropskyÂch zemõÂ v cÏeskeÂm trestnõÂm praÂvu kriminalizovaÂno. CÏeskeÂ trestnõÂ praÂvo znaÂ pouze kriminalizaci jednaÂnõÂ ve formeÏ opatrÏenõÂ si prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ jedu, omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, co je mozÏneÂ spaÂchat, jak pro sebe tak pro jineÂho. Tento trestnyÂ cÏin je vsÏak vyÂrazem snahy kriminalizovat jizÏ prÏõÂpravnaÂ jednaÂnõÂ smeÏrÏujõÂcõÂ k vyÂrobeÏ regulovanyÂch laÂtek ve formeÏ opatrÏenõÂ ruÊznyÂch prÏõÂstrojuÊ, zarÏõÂzenõÂ, nebo jejich soucÏaÂstõÂ, surovin a pomocnyÂch laÂtek ve vyÂrobeÏ pouzÏõÂvanyÂch a k takoveÂ vyÂrobeÏ urcÏenyÂch (viz nõÂzÏe). Nutno ovsÏem dodat, zÏe ke spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu spocÏõÂvajõÂcõÂho v opatrÏenõÂ si prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ je nezbytneÂ i uÂmyslneÂho zavineÏnõÂ ve vztahu ke znaku ¹urcÏenõÂª takoveÂho prÏedmeÏtu k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ. Kriminalizovat peÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ nejsou samy o sobeÏ drogou, jako opatrÏenõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ jedu, omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky podle ustanovenõÂ § 188 TrZ je mozÏneÂ prÏi naplneÏnõÂ subjektivnõÂ straÂnky povazÏovat za spraÂvnyÂ vyÂklad, nebot' jisteÏ splnÏuje naÂlezÏitosti definovaneÂho prÏedmeÏtu a postizÏitelneÂ je jednaÂnõÂ ve formeÏ pro sebe cÏi pro jineÂho. OvsÏem za prÏedpokladu splneÏnõÂ uÂmyslneÂho zavineÏnõÂ i ve vztahu k urcÏenosti takoveÂ rostliny pro dalsÏõÂ vyÂrobu drog. TrestneÏpraÂvnõÂ kvalifikace vypeÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ samy o sobeÏ drogou jizÏ jsou, vsÏak cÏinõÂ nemaleÂ potõÂzÏe. VyÂcÏet regulovanyÂch laÂtek v cÏeskeÂm praÂvnõÂm rÏaÂdu je taxativnõÂ, a pokud je urcÏitaÂ laÂtka zaÂkonem 102 103 104

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu, 6. vydaÂnõÂ ± II.dõÂl, Praha 2004, s. 1154. ) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 108. ) Soubor trestnõÂch rozhodnutõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu, C. H. Beck, Praha, cÏ. 2/2004, cÏõÂslo judikaÂtu 657.

75


oznacÏena za omamnou, psychotropnõÂ, prÏõÂpravek ji obsahujõÂcõÂ, prekursor nebo jed, nemuÊzÏe byÂt stejnaÂ substance zaÂrovenÏ oznacÏena za prÏedmeÏt urcÏenyÂ k jejõÂ nedovoleneÂ vyÂrobeÏ. V prÏõÂpadeÏ opaku by se mohlo jednat o neprÏõÂpustneÂ rozsÏirÏovaÂnõÂ podmõÂnek trestnõÂ odpoveÏdnosti a porusÏenõÂ uÂstavneÏpraÂvnõÂ zaÂsady nullum crimen sine lege. V tom spocÏõÂvaÂ tedy probleÂm spocÏõÂvajõÂcõÂ ve zpuÊsobu cÏi mozÏnosti kriminalizovat peÏstovaÂnõÂ neÏkteryÂch rostlin pro vlastnõÂ potrÏebu, ktereÂ samy o sobeÏ drogou jsou. Z vyÂsÏe uvedeneÂho vyplyÂvaÂ, zÏe subsumce peÏstovaÂnõÂ pod pojem opatrÏenõÂ uvedenyÂ v ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ, jezÏ je trestneÂ pouze pro jineÂho, a oznacÏit rostlinu ± omamnou laÂtku za prÏedmeÏt urcÏenyÂ k jejõÂ nedovoleneÂ vyÂrobeÏ nenõÂ mozÏneÂ. MozÏneÂ by to bylo snad pouze v prÏõÂpadeÏ prokaÂzaÂnõÂ, zÏe naprÏ. rostlina konopõÂ byla urcÏena k vyÂrobeÏ jineÂ regulovaneÂ laÂtky. To znamenaÂ, pokud by naprÏ. rostlina konopõÂ (jejõÂ nadzemnõÂ cÏaÂst sama o sobeÏ omamnaÂ laÂtka) byla urcÏena k vyÂrobeÏ, naprÏ. k extrahovaÂnõÂ uÂcÏinneÂ psychotropnõÂ laÂtky uvedeneÂ v raÂmci prÏõÂloh ZNL (tetrahydrokanabinoly + vsÏechny jejich izomery cÏi delta 9 tetrahydrokanabinol a jeho stereochemickeÂ varianty). Kriminalizovat toto jednaÂnõÂ daÂle jako prÏechovaÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky podle ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ lze povazÏovat za velmi sporneÂ, a to z naÂsledujõÂcõÂch duÊvoduÊ. Z obecneÂho pohledu je zcela zrÏejmeÂ, zÏe peÏstovaÂnõÂ je urcÏityÂm specifickyÂm druhem vyÂroby. V legislativeÏ evropskyÂch staÂtuÊ nenõÂ vyÂjimkou existence znaku peÏstovaÂnõÂ cÏi produkce po boku vyÂroby. Kriminalizovat toto jednaÂnõÂ tedy azÏ podle vyÂsledneÂho naklaÂdaÂnõÂ (stavu) s takovou laÂtkou je nejen v rozporu s pozÏadavkem na spravedliveÂ hodnocenõÂ spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti takoveÂho jednaÂnõÂ. Je to prÏedevsÏõÂm vyÂklad v trestnõÂm praÂvu neprÏõÂpustnyÂ, a to nejen z hlediska praÂvnõÂ jistoty a pozÏadavku na dostatecÏneÏ jasneÂ a srozumitelneÂ formulace skutkovyÂch podstat trestnyÂch cÏinuÊ definovanyÂch zaÂkonem. Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedeneÂho lze tedy indikovat urcÏitou mezeru, nejasnost cÏi nedostatek v trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ drogovyÂch deliktuÊ, kteryÂ se pravdeÏpodobneÏ zaklaÂdaÂ na nedodrzÏenõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ v oblasti nezbytnosti obecneÏ kriminalizovat peÏstovaÂnõÂ rostlin, ktereÂ jsou samy o sobeÏ drogou, a to i pro vlastnõÂ potrÏebu. Zcela zrÏetelneÏ je mozÏneÂ ilustrovat tento probleÂm na rostlineÏ indickeÂho konopõÂ, jak jizÏ bylo vyÂsÏe naznacÏeno. Podle JednotneÂ uÂmluvy inkorporovanyÂch zaÂvazkuÊ ve formeÏ ZNL je zachaÂzenõÂ s indickyÂm konopõÂm regulovaÂno v neÏkolika jeho podobaÂch, formaÂch cÏi substancõÂch. KonopõÂ a pryskyrÏice z konopõÂ jsou zarÏazeny v prÏõÂloze cÏ. 2 ZNL jako omamneÂ laÂtky. KonopõÂm je trÏeba ve smyslu ZNL rozumeÏt kvetoucõÂ nebo plodonosnyÂ vrcholõÂk rostliny z rodu konopõÂ (Cannabis) nebo nadzemnõÂ cÏaÂst rostliny z rodu konopõÂ, jejõÂzÏ soucÏaÂstõÂ je vrcholõÂk. Tetrahydrokanabinoly a vsÏechny jejich izomery a daÂle i delta 9 tetrahydrokanabinol a jeho stereochemickeÂ varianty jsou obsazÏeny v prÏõÂlohaÂch 4 a 5 ZNL jako laÂtky psychotropnõÂ. Podle ustanovenõÂ § 24 ZNL je obecneÏ zakaÂzaÂno peÏstovat druhy a odruÊdy rostliny konopõÂ (rod Cannabis), ktereÂ mohou obsahovat võÂce nezÏ 0,3 % laÂtek ze skupiny tetrahydrokanabinoluÊ. Z teÂto skutecÏnosti lze dovodit, zÏe v CÏeskeÂ republice nelze legaÂlneÏ (opraÂvneÏneÏ) peÏstovat tyto specifickeÂ rostliny konopõÂ. OtaÂzkou vsÏak zuÊstaÂvaÂ mozÏnost kriminalizace peÏstovaÂnõÂ rostlin konopõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu. Na zaÂkladeÏ vyÂsÏe uvedeneÂho lze tedy shrnout, zÏe peÏstovaÂnõÂ rostliny konopõÂ (nadzemnõÂ cÏaÂst rostliny) pro vlastnõÂ potrÏebu nenaplnÏuje znaky skutkoveÂ podstaty podle § 187 odst. 1 TrZ, nebot' se nejednaÂ o vyÂrobu takoveÂ laÂtky a ani opatrÏovaÂnõÂ takoveÂ laÂtky pro jineÂho. NadzemnõÂ cÏaÂst rostliny konopõÂ je ve smyslu ZNL omamnou laÂtkou. Nelze ji tedy z logickeÂho vyÂkladu ani zahrnout pod pojem prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ jedu, omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky postizÏitelneÂ podle ustanovenõÂ § 188 TrZ, kde je opatrÏenõÂ trestneÂ jak pro sebe tak pro jineÂho. V tomto smyslu je mozÏneÂ hovorÏit o urcÏiteÂ mezerÏe v platneÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ, kterou je mozÏneÂ v oblasti trestnõÂho praÂva vyplnit vyÂkladem jen velmi slozÏiteÏ, pokud vuÊbec. 7.5.1.4 Dovoz, vyÂvoz, pruÊvoz Slovy doveze, vyveze, proveze se mõÂnõÂ neopraÂvneÏnyÂ transport regulovanyÂch laÂtek mezi uÂzemõÂmi ruÊznyÂch staÂtu spojenyÂch s prÏekrocÏenõÂm staÂtnõÂch hranic, prÏicÏemzÏ doveze znamenaÂ dopravenõÂ laÂtky na staÂtnõÂ uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky, vyveze znamenaÂ vyÂvoz laÂtky z uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky na uÂzemõÂ jineÂho staÂtu a pojmem proveze se mõÂnõÂ tranzit laÂtek prÏes uÂzemõÂ võÂce nezÏ dvou staÂtuÊ spojenyÂ s prÏekrocÏenõÂm jejich staÂtnõÂch hranic, prÏicÏemzÏ tranzitnõÂm, nikoli vyÂchozõÂm a ani cõÂlovyÂm staÂtem je CÏeskaÂ republika. StaÂtnõÂ hranicõÂ jsou i tzv. vzdusÏneÂ cÏi vodnõÂ hranice dle norem mezinaÂrodnõÂho praÂva. 76


¹Dovozem se rozumõÂ prÏesun z uÂzemõÂ jineÂho staÂtu na uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky, vyÂvozem je fyzickeÂ prÏemõÂsteÏnõÂ z uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky na uÂzemõÂ jineÂho staÂtu a prÏevozem105 se rozumõÂ prÏeprava z uÂzemõÂ jednoho staÂtu prÏes celnõÂ uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky na uÂzemõÂ trÏetõÂho staÂtu.ª ) NejvysÏsÏõÂ soud CÏR ve sveÂm rozhodnutõÂ ze dne 6.uÂnora 2001, ktereÂ se tyÂkalo mõÂsta spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu tzv. ¹tranzitnõÂho deliktuª judikoval: ¹MõÂstem spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 tr. zaÂk., ktereÂho se pachatel dopustõÂ tõÂm, zÏe prÏepravuje drogy z CÏeskeÂ republiky do ciziny, je na uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky kazÏdeÂ mõÂsto, kteryÂm pachatel prÏi vyÂvozu drog projede.V prÏõÂpadeÏ tzv. tranzitnõÂho deliktu nenõÂ v rozporu s pozÏadavky vyplyÂvajõÂcõÂmi z ustanovenõÂ § 177 põÂsm. c) tr. rÏ. na uvedenõÂ mõÂsta cÏinu, jestlizÏe zÏalobnõÂ naÂvrh neobsahuje vsÏechna mõÂsta, kde dosÏlo k jeho spaÂchaÂnõÂ. Pro stanovenõÂ mõÂsta prÏÂõslusÏnosti urcÏiteÂho soudu pak 106 nenõÂ nezbytneÂ, aby v zÏalobnõÂm naÂvrhu bylo vyÂslovneÏ uvedeno takeÂ mõÂsto nachaÂzejõÂcõÂ se v jeho obvodu.ª ) 7.5.1.5 NabõÂdka Slovem nabõÂzõÂ uvedenyÂm dikci ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ je trÏeba rozumeÏt jednaÂnõÂ spocÏõÂvajõÂcõÂ v ochoteÏ pachatele jineÂmu regulovanou laÂtku poskytnout. NabõÂdka muÊzÏe byÂt vyÂslovnaÂ nebo konkludentnõÂ, uÂplatnaÂ cÏi bezuÂplatnaÂ ¹NabõÂdka bude nejcÏasteÏji smeÏrÏovat k prodeji, ale muÊzÏe to byÂt i nabõÂdka obdarovaÂnõÂ, ¹puÊjcÏenõÂª apod. Z cÏasoveÂho hlediska muÊzÏe byÂt nabõÂdka formulovaÂna tak, zÏe k plneÏnõÂ muÊzÏe dojõÂt okamzÏiteÏ po jejõÂ akceptaci nebo i v budoucnu, prÏicÏemzÏ vsÏak k dokonaÂnõÂ trestneÂho cÏinu nenõÂ trÏeba, 107 aby k akceptaci nabõÂdky vuÊbec kdy dosÏlo.ª ) Z formulace termõÂnu ¹nabõÂzõÂª nevyplyÂvaÂ, zÏe je nezbytneÂ nabõÂzet laÂtku opakovaneÏ. K naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty postacÏõÂ, zÏe nabõÂdka byla ucÏineÏna jednou a je lhostejneÂ, zda dosÏlo k jejõÂ akceptaci osobou, jõÂzÏ byla laÂtka nabõÂdnuta. Touto formou jednaÂnõÂ je tedy za splneÏnõÂ dalsÏõÂch podmõÂnek pozÏadovanyÂch trestnõÂm zaÂkonem trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn jizÏ pouhou projevenou vuÊlõÂ takovou laÂtku poskytnout. 7.5.1.6 ZprostrÏedkovaÂnõÂ ZprostrÏedkovaÂnõÂm je trÏeba rozumeÏt cÏinnost, jejõÂzÏ podstatou je zajisÏteÏnõÂ kontaktu mezi jednotlivyÂmi osobami zabyÂvajõÂcõÂmi se naklaÂdaÂnõÂm s drogou, naprÏ. mezi vyÂrobcem a kupujõÂcõÂm. DaÂle teÂzÏ mezi prÏekupnõÂkem a kupujõÂcõÂm cÏi mezi daÂrcem a prÏõÂjemcem regulovaneÂ laÂtky apod. CõÂlem zprostrÏedkovaÂnõÂ je tedy dodaÂnõÂ cÏi transfer drogy. Pojem zprostrÏedkuje znamenaÂ, zÏe pachatel uÂmyslneÏ umozÏnõÂ cÏi zajistõÂ osobnõÂ cÏi jinyÂ kontakt mezi osobami, ktereÂ neopraÂvneÏneÏ naklaÂdajõÂ s laÂtkami, prÏicÏemzÏ saÂm ji neprodaÂvaÂ ani s nõÂ nijak nenaklaÂdaÂ. 7.5.1.7 Prodej JednaÂnõÂ oznacÏeneÂ v ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ slovy ¹prodaÂª je trÏeba vylozÏit jako smeÏnu regulovaneÂ laÂtky za penõÂze s dalsÏõÂ osobou cÏi osobami, prÏicÏemzÏ touto osobou nemusõÂ byÂt konecÏnyÂ uzÏivatel laÂtky, ale i osoba, kteraÂ s laÂtkou daÂle obchoduje ± ¹dealerª. Lhostejno je i zda prodaÂvajõÂcõÂ subjekt obdrzÏõÂ protihodnotu ve formeÏ peneÏz ihned cÏi je domluveno nebo konkludentneÏ dohodnuto, zÏe kupujõÂcõÂ subjekt zaplatõÂ s cÏasovyÂm zpozÏdeÏnõÂm. 7.5.1.8 Jinak jineÂmu opatrÏÂõ Dikce jinak jineÂmu opatrÏõÂ znamenaÂ neopraÂvneÏneÂ obstaraÂnõÂ drogy jineÂmu a odlisÏnyÂm zpuÊsobem nezÏ je vyÂslovneÏ zmõÂneÏno (prodej). Jde o jakeÂkoliv jednaÂnõÂ smeÏrÏujõÂcõÂ k tomu, aby se laÂtka dostala do dispozice subjektu odlisÏneÂho od toho, kteryÂ laÂtku obdrzÏõÂ. MuÊzÏe jõÂt o ¹smeÏnu za jinou veÏc nezÏ penõÂzeª (teÂzÏ smeÏna urcÏiteÂho mnozÏstvõÂ laÂtky za stejneÂ mnozÏstvõÂ stejneÂ cÏi jineÂ laÂtky nebo jineÂ komodity). DaÂle i ve formeÏ ¹puÊjcÏenõÂª cÏi o jejõÂ bezplatneÂ poskytnutõÂ ¹darovaÂnõÂª. 105

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 108.

106

) Pramen: Rt 3/2002 7 Nd 41/2001 (Sb.s.r. 2002, 1: 9). ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1155.

107

77


¹Dikce jinak jineÂmu opatrÏõÂ se vztahuje jen k prÏedchaÂzejõÂcõÂmu prodeji, ale nevztahuje se k vyÂrobeÏ, byt' ta muÊzÏe takeÂ slouzÏit k opatrÏovaÂnõÂ takoveÂ laÂtky nebo prostrÏedku. To vyplyÂvaÂ i z toho, zÏe uvedenaÂ dikce se jizÏ z logiky veÏci nemuÊzÏe vztahovat obdobneÏ k vyÂvozu, dovozu, pruÊvozu108nebo nabõÂdce, kde nejde o opatrÏovaÂnõÂ, ale o dalsÏõÂ naklaÂdaÂnõÂ s jizÏ opatrÏenou laÂtkou nebo prÏedmeÏtem. ) K pojmu jinak jineÂmu opatrÏõÂ lze citovat rozhodnutõÂ krajskeÂho soudu v Plzni ze dne 17. listopadu 109 1998, tyÂkajõÂcõÂ se naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ a totozÏnosti skutku. ) ¹Pro naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 tr. zaÂk. stacÏõÂ, kdyzÏ pachatel jineÂmu opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ drogu. NenõÂ podmõÂnkou, aby provaÂdeÏl cÏinnost prÏekupnõÂka drog. RozdõÂl je pouze v hodnocenõÂ stupneÏ spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti cÏinu.ª ¹TotozÏnost skutku ve smyslu ustanovenõÂ § 220 odst. 1 tr. rÏ. posouzeneÂho jako trestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 odst. 1 tr. zaÂk. je zachovaÂna i tehdy, jestlizÏe soud oproti obzÏalobeÏ rozsÏõÂrÏõÂ v souladu s vyÂsledky provedeneÂho dokazovaÂnõÂ pocÏet osob, jimzÏ byla omamnaÂ laÂtka opatrÏena, pokud tyto dalsÏõÂ uÂtoky byly spaÂchaÂny za podmõÂnek pokracÏovaÂnõÂ v trestneÂm cÏinu ve smyslu § 89 odst. 3 tr. zaÂk.ª 7.5.1.9 PrÏechovaÂvaÂnõÂ ObecneÏ je trÏeba rozumeÏt prÏechovaÂvaÂnõÂm jakyÂkoli zpuÊsob drzÏby drogy. Pachatel ji samozrÏejmeÏ nemusõÂ mõÂt prÏõÂmo u sebe, ale muÊzÏe mõÂt drogu ukrytou na urcÏiteÂm mõÂsteÏ, ulozÏenou u jineÂho subjektu, zakopanou v zemi apod. Na deÂlce prÏechovaÂvaÂnõÂ nezaÂlezÏõÂ z hlediska naplneÏnõÂ formaÂlnõÂch znakuÊ trestneÂho cÏinu, tato okolnost se muÊzÏe zhodnotit z hlediska materiaÂlnõÂho znaku trestneÂho cÏinu. Jinak rÏecÏeno se prÏechovaÂvaÂnõÂm rozumõÂ mozÏnost jakeÂkoliv dispozice s takovou laÂtkou, kteraÂ zaÂvisõÂ pouze na vuÊli drzÏõÂcõÂho subjektu, a ne pouze stav, kdy subjekt muÊzÏe s laÂtkou bezprostrÏedneÏ disponovat, protozÏe ji maÂ prÏõÂmo u sebe. PrÏechovaÂvaÂnõÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 187 odst.1 TrZ musõÂ byÂt vykonaÂvaÂno Ï pro jineÂho. K pojmu prÏechovaÂvaÂnõÂ zaujal NejvysÏsÏõÂho soud CÏR usnesenõÂm ze dne 5. brÏezna uÂmyslne 110 2003 ) naÂsledujõÂcõÂ vyÂklad. ¹PrÏechovaÂvaÂnõÂm podle § 187 odst. 1 tr. zaÂk. se rozumõÂ jakyÂkoli zpuÊsob drzÏenõÂ zmõÂneÏneÂ laÂtky, prÏõÂpravku, prekursoru nebo jedu, prÏicÏemzÏ pachatel je nemusõÂ mõÂt prÏõÂmo u sebe, avsÏak musõÂ je mõÂt ve sveÂ moci, v dispozici. DeÂlku doby drzÏenõÂ k tomu, aby se jizÏ jednalo o prÏechovaÂvaÂnõÂ, zaÂkon prÏÂõmo nestanovõÂ, ovsÏem je trÏeba rozumeÏt alesponÏ neÏkolik hodin trvajõÂcõÂ drzÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho takovou laÂtku, prekursoru nebo jedu. (srov. Stanovisko publikovaneÂ pod cÏ. 4/198742 Bulletinu byÂvaleÂho NejvysÏÏsõÂho soudu CÏSR). DrzÏenõÂ tedy muÊzÏe byÂt i kraÂtkodobeÂ, cozÏ vyplyÂvaÂ zejmeÂna ze skutecÏnosti, zÏe pachatel drzÏõÂ drogu cÏi jinou laÂtku pro jineÂho, tedy zjevneÏ jen prÏechodneÏ, avsÏak nestacÏõÂ pouze chvilkoveÂ drzÏenõÂ, nebot' by se jizÏ nejednalo o prÏechovaÂvaÂnõÂ, ktereÂ prÏedpoklaÂdaÂ urcÏityÂ cÏasovyÂ prostor k uplatneÏnõÂ dispozicÏnõÂ moci drzÏitele.ª ¹JednaÂnõÂ pachatele spocÏõÂvajõÂcõÂ v tom, zÏe ve spolupraÂci prÏi balenõÂ heroinu, kteryÂ tak obvineÏnyÂ sice fyzicky drzÏel, avsÏak toliko po kraÂtkou dobu, nelze podrÏadit pod pojem ¹prÏechovaÂvaÂª podle § 187 odst. 1 tr. zaÂk., a je proto nutneÂ je hodnotit jako uÂcÏastenstvõÂ ve formeÏ poskytnutõÂ pomoci ke spaÂchaÂnõÂ zmõÂneÏneÂho trestneÂho cÏinu podle § 10 odst.1 põÂsm. c), § 187 odst. 1 tr. zaÂk.ª

7.5.2 Rozbor kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstat podle § 187 odst. 1, 2, 3, 4 TrZ TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ zahrnuje v soucÏasneÂ dobeÏ trÏi kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty, ktereÂ jsou uvedeny v jeho odstavcõÂch 2, 3 a 4. O kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstataÂch trestnyÂch cÏinuÊ obecneÏ platõÂ: ¹KvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty jsou tvorÏeny znaky zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty a neÏjakyÂm dalsÏõÂm znakem, kteryÂ typizuje vysÏÏsõÂ stupenÏ nebezpecÏnosti cÏinuÊ jõÂm charakterizovanyÂch pro spolecÏnost (hovorÏõÂme o tzv. okolnosti podminÏu-

78

108

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1154.

109

) Pramen: Rt 24/2000 7 To 686/98 (Sb.s.r. 2000, 4 s. 218).

110

) UsnesenõÂ 5 Tdo 115/2003.


jõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏÏsõÂ trestnõÂ sazby). VysÏ111ÏsõÂ typovaÂ nebezpecÏnost muÊzÏe spocÏÂõvat v zaÂvazÏneÏjsÏõÂm porusÏenõÂ nebo ohrozÏenõÂ objektu trestneÂho cÏinu.ª ) K teÏmto okolnostem podminÏujõÂcõÂm pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby se podle ustanovenõÂ § 88 odst. 1 TrZ prÏihleÂdne jen tehdy, jestlizÏe pro svou zaÂvazÏnost podstatneÏ zvysÏujõÂ stupenÏ nebezpecÏnosti trestneÂho cÏinu pro spolecÏnost. UÂstavnõÂ soud CÏeskeÂ republiky k tomuto judikoval: ¹Nelze pominout daÂle fakt, zÏe kvantitativnõÂ hlediska rozhodnaÂ pro posouzenõÂ trestneÂho cÏinu dle vysÏÏsõÂ trestnõÂ sazby je nutno posuzovat se zrÏetelem na ustanovenõÂ § 88 trestnõÂho zaÂkona, podle neÏhozÏ k okolnosti, kteraÂ podminÏuje pouzÏitõÂ vysÏÏsõÂ trestnõÂ sazby, se prÏihleÂdne jen tehdy, jestlizÏe pro svou zaÂvazÏnost 112 podstatneÏ zvysÏuje stupenÏ nebezpecÏnosti trestneÂho cÏinu pro spolecÏnost.ª ) Z hlediska obligatornõÂho znaku subjektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu ± tj. zavineÏnõÂ je daÂle nutneÂ podotknout, zÏe u vsÏech zaÂkladnõÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ je nezbytneÂ k jejich spaÂchaÂnõÂ zavineÏnõÂ ve formeÏ uÂmyslu, protozÏe se jednaÂ vyÂlucÏneÏ o trestneÂ cÏiny doloÂznõÂ. Na druhou stranu podle ustanovenõÂ § 6 odst. 1, 2 TrZ postacÏõÂ ve vztahu k okolnostem podminÏujõÂcõÂm pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby zavineÏnõÂ z nedbalosti, a to dokonce nedbalosti neveÏdomeÂ, nenõÂ-li vsÏak trestnõÂm zaÂkonem stanoveno jinak. 7.5.2.1 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 2 TrZ PrvnõÂ kvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata upravenaÂ v ustanovenõÂ § 187 odst. 1, 2 TrZ je naplneÏna, pokud se pachatel dopustõÂ jednaÂnõÂ podle § 187 odst. 1 TrZ jako cÏlen organizovaneÂ skupiny (§ 187 odst. 1, 2 põÂsm. a) TrZ) nebo je-li takoveÂ jednaÂnõÂ spaÂchaÂno ve veÏtsÏõÂm rozsahu (§ 187 odst. 1, 2 põÂsm. a) TrZ) nebo vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let (§ 187 odst. 1, 2 põÂsm. b) TrZ). Za takoveÂ jednaÂnõÂ hrozõÂ pachateli trest odneÏtõÂ svobody ve vyÂsÏi dva roky azÏ deset let. Okolnosti uvedeneÂ pod põÂsmenem a) prÏedmeÏtneÂho ustanovenõÂ TrZ, kteryÂmi jsou cÏlenstvõÂ v organizovaneÂ skupineÏ a spaÂchaÂnõÂ trestneÂ cÏinnosti ve veÏtsÏõÂm rozsahu je mozÏneÂ charakterizovat jako okolnosti souvisejõÂcõÂ s kriminaÂlnõÂ cÏinnostõÂ na urcÏiteÂm vysÏsÏõÂm stupni organizace a promysÏlenosti cÏi cÏinnosti v rozsahu nepochybneÏ prÏekracÏujõÂcõÂ, individuaÂlnõÂ delikvenci osoby zneuzÏõÂvajõÂcõÂ regulovaneÂ laÂtky. JednaÂ se o okolnosti charakterizujõÂcõÂ jednaÂnõÂ pro spolecÏnost vysoce nebezpecÏneÂ, ke ktereÂmu dochaÂzõÂ v podstateÏ vyÂhradneÏ na straneÏ nelegaÂlnõÂ nabõÂdky drog cÏi obchodu s nimi. V raÂmci analyÂzy bude veÏnovaÂna pozornost nejdrÏõÂve fenomeÂnu organizovanyÂch forem trestneÂ cÏinnosti, ktereÂ tvorÏõÂ jeden z hlavnõÂch uÂkoluÊ k rÏesÏenõÂ v raÂmci drogoveÂ problematiky dnesÏnõÂ doby a teprve naÂsledneÏ bude vymezen termõÂn ¹spaÂchaÂnõÂ trestneÂ cÏinnosti ve veÏtsÏõÂm rozsahuª, ke ktereÂmu existuje v soucÏasneÂ dobeÏ pomeÏrneÏ bohataÂ judikatura. Pojem organizovaneÂ skupiny je z hlediska dikce platneÂho trestnõÂho zaÂkona nezbytneÂ odlisÏit prÏedevsÏõÂm od pojmu zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ, kteryÂ tvorÏõÂ urcÏitou vysÏsÏõÂ a specifickou formu trestneÂ soucÏinnosti. Judikatura vyklaÂdaÂ pojem organizovaneÂ skupiny jako sdruzÏenõÂ võÂce osob (nejmeÂneÏ trÏõÂ trestneÏ odpoveÏdnyÂch osob), v neÏmzÏ je provedena urcÏitaÂ deÏlba uÂkoluÊ mezi jednotliveÂ cÏleny a jehozÏ cÏinnost se v duÊsledku toho vyznacÏuje plaÂnovitostõÂ a koordinovanostõÂ, cozÏ zvysÏuje pravdeÏpodobnost uÂspeÏsÏneÂho provedenõÂ trestneÂho cÏinu, a tõÂm i jeho nebezpecÏnost (srov. R 53/1976-II. a R 45/1986). OrganizovanaÂ skupina nemusõÂ mõÂt trvalejsÏõÂ charakter. Co se rozumõÂ zlocÏinnyÂm spolcÏenõÂm a jakeÂ jsou jeho legaÂlneÏ definovaneÂ znaky je upraveno v ustanovenõÂ § 89 odst. 17 TrZ. Toto ustanovenõÂ definuje zlocÏinneÂ spolcÏenõÂ jako spolecÏenstvõÂ võÂce osob s vnitrÏnõÂ organizacÏnõÂ strukturou, s rozdeÏlenõÂm funkcõÂ a deÏlbou cÏinnostõÂ, ktereÂ je zameÏrÏeno na soustavneÂ paÂchaÂnõÂ uÂmyslneÂ trestneÂ cÏinnosti. ¹Pro zlocÏinneÂ spolcÏenõÂ proto nestacÏÂõ jen deÏlba uÂkoluÊ mezi jednotliveÂ cÏleny spolecÏenstvõÂ võÂce osob, ale je vyzÏadovaÂna vnitrÏnõÂ organizacÏnõÂ struktura, s rozdeÏlenõÂm funkcõÂ a deÏlbou cÏinnosti. Tato organizacÏnõÂ struktura je charakterizovaÂna vztahy nadrÏõÂzenosti a podrÏõÂzenosti (rozdeÏlenõÂ funkcõÂ), relativnõÂ stabilnostõÂ a prÏõÂsnyÂm dodrzÏovaÂnõÂm pravidel (tzv. kodexu organizace), vcÏetneÏ zaÂsadnõÂho utajenõÂ organizace, jejõÂ struktury i113jejõÂch akcõÂ. DeÏlba cÏinnostõÂ u zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ vyplyÂvaÂ z organizacÏnõÂ struktury zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ.ª ) 111

) NovotnyÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, I. ObecnaÂ cÏaÂst, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2003, s. 100. Â S 564/02 Sb. n. u. US Svazek cÏ. 30, naÂlez cÏ. 108 s. 489. ) Pramen: IV. U 113 Ï ) SaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu - I. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 680-681. 112

79


Podle ustanovenõÂ § 43 TrZ se povazÏuje za pachatele trestneÂho cÏinu spaÂchaneÂho ve prospeÏch zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ pachatel, kteryÂ spaÂchal uÂmyslnyÂ trestnyÂ cÏin jako cÏlen zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ, nebo pokud takovyÂ cÏin spaÂchal veÏdomeÏ se cÏlenem zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ anebo v uÂmyslu zlocÏinneÂmu spolcÏenõÂ napomaÂhat, a to za prÏedpokladu, zÏe okolnosti cÏinu nebo osoba pachatele podstatneÏ zvysÏujõÂ stupenÏ jeho nebezpecÏnosti pro spolecÏnost. U takoveÂho pachatele se hornõÂ hranice trestnõÂ sazby odneÏtõÂ svobody stanovenaÂ v tomto zaÂkoneÏ zvysÏuje o jednu trÏetinu a takoveÂmu pachateli se ulozÏõÂ trest v hornõÂ hranici takto stanoveneÂ trestnõÂ sazby odneÏtõÂ svobody. PrÏi komparaci teÏchto dvou legaÂlnõÂch termõÂnuÊ je mozÏneÂ uveÂst podstatnyÂ rozdõÂl v tom, zÏe u cÏlenstvõÂ v organizovaneÂ skupineÏ ¹se nevyzÏaduje, aby Ïslo o soustavnou trestnou 114 cÏinnost, a vychaÂzõÂ se z toho, zÏe postacÏõÂ, kdyzÏ je tõÂmto zpuÊsobem proveden i jeden akt trestneÂ cÏinnosti.ª ) I prÏes vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ rozdõÂly mezi pojmy organizovaneÂ skupiny a zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ je vsÏak nutneÂ zduÊraznit jednu podstatnou skutecÏnost, kterou je prÏõÂpadnaÂ konkurence naplneÏnõÂ obou teÏchto podmõÂnek cÏi okolnostõÂ a naÂsledky z toho vyplyÂvajõÂcõÂ pro praÂvnõÂ kvalifikaci. Pachatel trestneÂho cÏinu, ktereÂho se dopustil jako cÏlen organizovaneÂ skupiny a jeho jednaÂnõÂ je tedy posuzovaÂno jako okolnost podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby, v zaÂsadeÏ nebraÂnõÂ tomu, aby za splneÏnõÂ podmõÂnek stanovenyÂch trestnõÂm zaÂkonem bylo soucÏasneÏ posouzeno jako jednaÂnõÂ pachatele trestneÂho cÏinu spaÂchaneÂho ve prospeÏch zlocÏinneÂho spolcÏenõÂ, a to se vsÏemi vyÂsÏe uvedenyÂmi zaÂkonnyÂmi konsekvencemi. TeÏmi se rozumõÂ prÏedevsÏõÂm mozÏnost ulozÏenõÂ sankce stanoveneÂ kvalifikovanou skutkovou podstatou (deset let) soucÏasneÏ zvyÂsÏenou o jednu trÏetinu vcÏetneÏ ulozÏenõÂ trestu v teÂto hornõÂ trÏetineÏ. Druhou z okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby uvedenyÂch pod põÂsmenem a) prÏedmeÏtneÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty je spaÂchaÂnõÂ trestneÂ cÏinnosti ve veÏtsÏõÂm rozsahu. Tento pojem je stanoven obecnou formou, stejneÏ jako tomu je v naÂsledujõÂcõÂch ustanovenõÂch § 187a odst. 1, 2, TrZ a ustanovenõÂ § 188 odst. 1, 2 TrZ, kteraÂ obsahujõÂ rovneÏzÏ obecneÂ pojmy jako ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª cÏi rovneÏzÏ ¹ve veÏtsÏÂõm rozsahuª a nenõÂ tedy trestnõÂm zaÂkonem blõÂzÏe specifikovaÂn. Pokud se zameÏrÏõÂme na vyÂklad tohoto obecneÂho termõÂnu, je nezbytneÂ vzõÂt v uÂvahu prÏedevsÏõÂm obecnaÂ pravidla a smysl kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstat. JizÏ vyÂsÏe bylo zmõÂneÏno, zÏe kazÏdyÂ dalsÏõÂ znak prÏistupujõÂcõÂ k zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstateÏ a tvorÏõÂcõÂ okolnost podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby musõÂ byÂt znakem, kteryÂ charakterizuje podstatneÏ vysÏsÏõÂ stupenÏ nebezpecÏnosti takoveÂho druhu jednaÂnõÂ pro spolecÏnost vyjaÂdrÏeneÂho ve sveÂ ¹beÏzÏneÂª cÏi ¹prosteÂª formeÏ zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou a nelze-li jizÏ obecneÏ nebezpecÏnost takoveÂho druhu jednaÂnõÂ ¹ohodnotitª v raÂmci sankcÏnõÂho rozpeÏtõÂ stanoveneÂho skutkovou podstatou zaÂkladnõÂ. NebezpecÏnost kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ pro spolecÏnost je daÂle nezbytneÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 3 odst. 4 TrZ vzÏdy odvozovat od vyÂznamu chraÂneÏneÂho zaÂjmu, kteryÂ byl cÏinem dotcÏen, zpuÊsobu provedenõÂ cÏinu a jeho naÂsledkuÊ, okolnostõÂ, za kteryÂch byl cÏin spaÂchaÂn, osoby pachatele, mõÂry jeho zavineÏnõÂ a jeho pohnutky. Ve smyslu vyÂsÏe uvedeneÂho byl individuaÂlnõÂ objekt trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ v prÏedchozõÂm vyÂkladu definovaÂn jako zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti proti mozÏneÂmu ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂmu z neodborneÂho a nekontrolovaneÂho naklaÂdaÂnõÂ s urcÏityÂmi zaÂkonem definovanyÂmi laÂtkami a rovneÏzÏ tak zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti prÏed ohrozÏenõÂm plynoucõÂm ze zneuzÏõÂvaÂnõÂ teÏchto laÂtek, a s tõÂm souvisejõÂcõÂ zaÂjem na udrzÏenõÂ zdraveÂho sociaÂlnõÂho prostrÏedõÂ spolecÏnosti uvnitrÏ sebe sama vcÏetneÏ zaÂjmu na ochraneÏ spolecÏnosti prÏed riziky plynoucõÂmi z organizovaneÂho zlocÏinu a jineÂ kriminality spojeneÂ s drogami, vcÏetneÏ ochrany prÏed jednaÂnõÂmi spojenyÂmi s generovaÂnõÂm a naÂslednou alokacõÂ nelegaÂlneÏ zõÂskanyÂch financÏnõÂch prostrÏedkuÊ. Dle naÂzoru autora teÂto studie je nezbytneÂ odvozovat znak ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª primaÂrneÏ z mõÂry cÏi stupneÏ ohrozÏenõÂ objektu chraÂneÏneÂho trestnõÂm zaÂkonem. K ohrozÏenõÂ tohoto objektu dochaÂzõÂ praÂveÏ neopraÂvneÏnou cÏinnostõÂ ve formeÏ vyÂroby, transportu, prodeje, nabõÂdky a jinyÂch neopraÂvneÏnyÂch naklaÂdaÂnõÂ s definovanyÂmi laÂtkami. V teÂto souvislosti je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe pojem ¹rozsahª nenõÂ z hlediska gramatickeÂho vyÂkladu identickyÂ s pojmem mnozÏstvõÂ laÂtky, i kdyzÏ lze jisteÏ prÏipustit, zÏe mnozÏstvõÂ laÂtky, se kterou je v raÂmci rozsahu teÂto cÏinnosti neopraÂvneÏneÏ naklaÂdaÂno, bude ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ prÏõÂmo uÂmeÏrneÏ ruÊst s rozsahem 114

80

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II.dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1158.


teÂto trestneÂ cÏinnosti. S mnozÏstvõÂm laÂtky, se kterou je naklaÂdaÂno neopraÂvneÏneÏ, pak pochopitelneÏ roste i mõÂra rizika cÏi ohrozÏenõÂ plynoucõÂho pro zaÂjmy chraÂneÏneÂ trestnõÂm zaÂkonem. JisteÏ nelze zpochybnÏovat faktor ¹mnozÏstvõÂ laÂtkyª a prÏisuzovat mu pouze marginaÂlnõÂ vyÂznam pro vyÂklad dotcÏeneÂho ustanovenõÂ TrZ. SpõÂsÏe jde o zduÊrazneÏnõÂ faktu, zÏe mnozÏstvõÂ laÂtky nenõÂ jedinyÂm kriteÂriem cÏi faktorem, kteryÂ puÊsobõÂ na chraÂneÏneÂ zaÂjmy. DalsÏõÂmi nemeÂneÏ vyÂznamnyÂmi faktory jsou cÏetnost takoveÂho jednaÂnõÂ, pohnutka cÏi motiv, kteryÂ je v bezprostrÏednõÂm vztahu k rozsahu trestneÂ cÏinnosti. ZajõÂmavaÂ v tomto ohledu je i skutecÏnost, zÏe trestnyÂ cÏin obsahuje celkem trÏi kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty. Ve zbyÂvajõÂcõÂch dvou skutkovyÂch podstataÂch jizÏ okolnost vypovõÂdajõÂcõÂ o dalsÏõÂm a znacÏneÏjsÏõÂm rozsahu kriminaÂlnõÂ cÏinnosti cÏi mnozÏstvõÂ laÂtky definovaÂna nenõÂ, i kdyzÏ je zrÏejmeÂ, zÏe s mnozÏstvõÂm laÂtky roste prÏõÂmo uÂmeÏrneÏ i nebezpecÏnost takoveÂho jednaÂnõÂ pro spolecÏnost. UrcÏiteÂ kvantitativnõÂ hledisko v dalsÏõÂch kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstataÂch vyjadrÏujõÂ pouze hranice cÏi vyÂsÏe obdrzÏeneÂho prospeÏchu z teÂto trestneÂ cÏinnosti. VyÂsÏe uvedenyÂ naÂzor lze oprÏõÂt mimo jineÂ i o fakt, zÏe zaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata tohoto trestneÂho cÏinu nestanovõÂ zÏaÂdneÂ mnozÏstvõÂ laÂtky jako hranici k odlisÏenõÂ kriminalizovaneÂho a dekriminalizovaneÂho jednaÂnõÂ, ze ktereÂho by pak mohl byÂt odvozovaÂn onen veÏtsÏõÂ rozsah, jakozÏto okolnost podstatneÏ zvysÏujõÂcõÂ nebezpecÏnost jednaÂnõÂ definovaneÂho zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou. Ke spaÂchaÂnõÂ tohoto trestneÂho cÏinu postacÏõÂ ojedineÏlyÂ uÂtok na zaÂjem chraÂneÏnyÂ trestnõÂm zaÂkonem. To znamenaÂ, zÏe k trestnosti postacÏõÂ jizÏ ojedineÏlaÂ vyÂroba, dovoz, vyÂvoz, pruÊvoz, nabõÂdka, zprostrÏedkovaÂnõÂ, prodej, opatrÏenõÂ jineÂmu cÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ pro jineÂho, a to jakeÂhokoli mnozÏstvõÂ. Pojem veÏtsÏõÂ rozsah zmõÂneÏnyÂ kvalifikovanou skutkovou podstatou je tedy nezbytneÂ interpretovat jako ¹veÏtsÏõÂ rozsah trestneÂ cÏinnostiª definovaneÂ zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou. Tento znak je v raÂmci dikce trestnõÂho zaÂkona uveden v raÂmci jednoho ustanovenõÂ po boku okolnosti ¹cÏlenstvõÂ v organizovaneÂ skupineÏª. VyÂsÏe bylo jizÏ zmõÂneÏno, zÏe obeÏ tyto okolnosti je mozÏneÂ charakterizovat jako okolnosti souvisejõÂcõÂ s kriminaÂlnõÂ cÏinnostõÂ na urcÏiteÂm vysÏsÏõÂm stupni organizace a promysÏlenosti cÏi cÏinnosti v rozsahu nepochybneÏ prÏekracÏujõÂcõÂ individuaÂlnõÂ delikvenci osoby zneuzÏõÂvajõÂcõÂ regulovaneÂ laÂtky. I z tohoto, rÏekneÏme, systeÂmoveÂho hlediska lze vyvozovat zaÂveÏr o jisteÂ spolecÏneÂ povaze teÏchto dvou okolnostõÂ. PrvaÂ z nich se totizÏ snazÏõÂ postihnout cÏi zhodnotit vysÏsÏõÂ typovou nebezpecÏnost organizovaneÂho kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ, se kteryÂm byÂvaÂ spojen i rozsah trestneÂ cÏinnosti, jezÏ je cÏasto i samotnyÂm duÊvodem existence teÂto ¹organizaceª. Ta druhaÂ okolnost naopak vyjadrÏuje hledisko kvantitativnõÂ, jezÏ je obdobnyÂm zpuÊsobem pro spolecÏnost nebezpecÏnaÂ, byt' naplnÏovanaÂ jedinyÂm pachatelem. SoucÏasnaÂ judikatura zaujõÂmaÂ v raÂmci interpretace znaku ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª prÏevaÂzÏneÏ zuzÏujõÂcõÂ formu interpretace, soustrÏedõÂcõÂ svoji pozornost a prÏedmeÏt hodnocenõÂ v podstateÏ a vyÂhradneÏ na mnozÏstvõÂ regulovaneÂ laÂtky. Na zaÂveÏr teÂto cÏaÂsti vyÂkladu a pro ilustraci cÏi naÂlezÏitou komparaci naÂsledujõÂ trÏi judikaÂty soustrÏedõÂcõÂ svoji pozornost na danou problematiku. MeÏstskyÂ soud v Praze dne 7. listopadu 2001 judikoval svyÂm usnesenõÂm v kauze tyÂkajõÂcõÂ se prodeje drog k pojmu ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª naÂsledujõÂcõÂ, dle naÂzoru autora teÂto praÂce velmi spornyÂ vyÂklad: ¹1. KvalifikacÏnõÂ znak ¹prodej a prÏechovaÂvaÂnõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek ve veÏtsÏõÂm rozsahuª ve smyslu § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ vyjadrÏuje kvantitativnõÂ i kvalitativnõÂ straÂnku prodeje a prÏechovaÂvaÂnõÂ takovyÂch laÂtek ve sveÂm celku a mõÂru ohrozÏenõÂ zÏivota a zdravõÂ jejich uzÏivateluÊ. Z hlediska naplneÏnõÂ teÂto okolnosti je proto zaÂsadnõÂ mnozÏstvõÂ a druh uÂcÏinnyÂch laÂtek a cÏetnost osob, jejichzÏ potrÏebu mohou potenciaÂlneÏ uspokojit. MusõÂ jõÂt o mnozÏstvõÂ, ktereÂ znacÏneÏ prÏesahuje jednotlivou dennõÂ spotrÏebnõÂ daÂvku a zaÂrovenÏ je tak velkeÂ, zÏe je potenciaÂlneÏ zpuÊsobileÂ ohrozit na zdravõÂ nebo prÏõÂmo na zÏivoteÏ veÏtsÏõÂ pocÏet osob. Vedle toho muÊzÏe mõÂt vyÂznam teÂzÏ financÏnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ hodnoty prodaÂvaneÂ nebo prÏechovaÂvaneÂ laÂtky, zpuÊsob provedenõÂ cÏinu, kvalita takoveÂ laÂtky, deÂlka jejõÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ a prodeje a pocÏet osob, jimzÏ byla skutecÏneÏ prodaÂna nebo pro jejichzÏ pouzÏitõÂ byla urcÏena. 2. Za veÏtsÏõÂ pocÏet osob potenciaÂlneÏ ohrozÏenyÂch uzÏõÂvaÂnõÂm omamneÂ laÂtky heroin nebo psychotropnõÂ laÂtky metamfetamin naplnÏujõÂcõÂ kvalifikacÏnõÂ znak ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª ve smyslu § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ lze povazÏovat pocÏet dvaceti osob. SpodnõÂ hranicÏnõÂ mnozÏstvõÂ teÏchto laÂtek odpovõÂdajõÂcõÂ veÏtsÏõÂmu rozsahu ve smyslu § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ prÏedstavuje cÏtyrÏicetinaÂsobek spotrÏebnõÂ daÂvky daneÂ laÂtky. PrÏi splneÏnõÂ podmõÂnek § 88 odst. 1 TrZ postacÏõÂ k naplneÏnõÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ i splneÏnõÂ jednoho z teÏchto kriteÂriõÂ. S ohledem na konkreÂtnõÂ specifickeÂ okolnosti prÏõÂpadu muÊzÏe prÏevaÂzÏit vyÂznam i neÏktereÂho jineÂho kriteÂria, naprÏõÂklad deÂlky prodeje nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ uvedenyÂch laÂtek pro jineÂho nebo pravidelnost zaÂsobovaÂnõÂ urcÏiteÂ osoby teÏmito laÂtkami. 81


3. Jde-li o prodej nebo prÏechovaÂvaÂnõÂ heroinu nebo metamfetaminu pro jineÂho, lze v prÏõÂpadeÏ, zÏe okolnosti prÏõÂpadu neoduÊvodnÏujõÂ jinyÂ zaÂveÏr, vychaÂzet z toho, zÏe v jednom k prodeji urcÏeneÂm balenõÂ (v tzv. psanõÂcÏku) je jednotlivaÂ spotrÏebnõÂ daÂvka. SpodnõÂ hranicõÂ z hlediska naplneÏnõÂ znaku ¹veÏtsÏõÂho rozsahuª ve smyslu § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ pak je prÏechova ÂvaÂnõÂ nebo prodej nejmeÂneÏ cÏtyrÏiceti takovyÂch 115 balenõÂ jednotlivyÂch spotrÏebnõÂch daÂvek uvedenyÂch laÂtek.ª ) V raÂmci oduÊvodneÏnõÂ sveÂho usnesenõÂ MeÏstskyÂ soud v Praze daÂle uvaÂdõÂ, zÏe z hlediska naplneÏnõÂ znaku ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª je trÏeba zachovat i relaci k ustanovenõÂ § 187a odst. 1, odst. 2 TrZ, ktereÂ stanovõÂ jako kvalifikacÏnõÂ znak pro prÏõÂpady prÏechovaÂvaÂnõÂ stejnyÂch laÂtek pro vlastnõÂ potrÏebu pachatele rovneÏzÏ veÏtsÏõÂ rozsah. HranicÏnõÂ mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ ve smyslu § 187a odst. 1 TrZ je prÏitom dle naÂzoru MeÏstskeÂho soudu na mõÂsteÏ stanovit jako urcÏityÂ naÂsobek spotrÏebnõÂ dennõÂ daÂvky toho ktereÂho uzÏivatele. O naÂsobky takovyÂch daÂvek (alesponÏ tedy dvojnaÂsobky) musõÂ jõÂt proto, zÏe uzÏivateli psychotropnõÂch cÏi omamnyÂch laÂtek je trÏeba tolerovat urcÏiteÂ ¹prÏedzaÂsobenõÂª takovou laÂtkou, na nõÂzÏ je prokazatelneÏ zaÂvislyÂ do takoveÂ mõÂry, zÏe ji bere denneÏ, a to dokonce v neÏkolika dennõÂch daÂvkaÂch. S pozÏadavkem MeÏstskeÂho soudu v Praze, aby byla zachovaÂna relace mezi ¹veÏtsÏõÂm rozsahemª zmõÂneÏnyÂm v kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstataÂch § 187 odst. 1, 2 TrZ a § 187a odst. 1, 2 TrZ nenõÂ mozÏneÂ souhlasit hned z neÏkolika duÊvoduÊ. PrvnõÂm je vyÂsÏe uvedenyÂ zaÂveÏr, zÏe odvozovat ¹veÏtsÏõÂ rozsahª v kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstateÏ podle § 187 odst. 1, 2 TrZ vyÂhradneÏ z mnozÏstvõÂ laÂtky nenõÂ legitimnõÂ. DaÂle je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe ustanovenõÂ § 187a TrZ kriminalizuje pouze jednu formu jednaÂnõÂ, a tõÂm je prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy, z cÏehozÏ vyplyÂvaÂ duÊvod nemozÏnosti zachovaÂvat tuto relaci. V ustanovenõÂ § 187 je kromeÏ prÏechovaÂvaÂnõÂ (a to dokonce vyÂhradneÏ pro jineÂho) kriminalizovaÂno võÂce forem jednaÂnõÂ. Vztahovat tedy relaci mnozÏstvõÂ laÂtky vyrobeneÂ, nabõÂzeneÂ, vyvezeneÂ, dovezeneÂ, provezeneÂ nebo dokonce jineÂmu opatrÏeneÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaneÂ podle § 187 TrZ k mnozÏstvõÂ cÏi naÂsobku spotrÏebnõÂ dennõÂ daÂvky se jevõÂ obzvlaÂsÏteÏ neoduÊvodneÏnyÂm, mimo jineÂ i z hlediska teleologickeÂho vyÂkladu ve vztahu k ustanovenõÂ § 187a TrZ. StejneÏ tak jako se jevõÂ v teÂto souvislosti nejednoznacÏnyÂm dovozovat mnozÏstevnõÂ hranici prÏechovaÂvaneÂ laÂtky podle ustanovenõÂ § 187a TrZ z konzumace cÏi mõÂry zaÂvislosti konkreÂtnõÂho pachatele. Z dikce tohoto ustanovenõÂ je zrÏejmeÂ, zÏe se jednaÂ o prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy pro sebe. O skutecÏnosti, zÏe se tak deÏje vyÂhradneÏ za uÂcÏelem konzumace vsÏak objektivnõÂ straÂnka skutkoveÂ podstaty jednoznacÏneÏ nehovorÏõÂ a takovou podmõÂnku ani nestanovõÂ (k tomuto probleÂmu srov. daÂle pasaÂzÏ k ustanovenõÂ § 187a). UÂstavnõÂ soud CÏeskeÂ republiky zaujal ve sveÂm naÂlezu tento vyÂklad: ¹Pojem ¹ve veÏtsÏÂõm rozsahuª vyjadrÏuje kvantitativnõÂ i kvalitativnõÂ hledisko prÏi nedovoleneÂ manipulaci cÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ ve sveÂm celku a mõÂru ohrozÏenõÂ zÏivota a zdravõÂ jejich uzÏivateluÊ. Z hlediska naplneÏnõÂ teÂto okolnosti je proto zcela zaÂsadnõÂ jasneÏ prokaÂzat mnozÏstvõÂ a druh uÂcÏinnyÂch laÂtek a cÏetnost osob, jejichzÏ potrÏebu mohly potenciaÂlneÏ uspokojit. MusõÂ jõÂt o mnozÏstvõÂ, ktereÂ znacÏneÏ prÏesahuje jednotlivou dennõÂ spotrÏebnõÂ daÂvku, a zaÂrovenÏ je tak velkeÂ, zÏe je potenciaÂlneÏ zpuÊsobileÂ ohrozit na zdravõÂ nebo prÏõÂmo na zÏivoteÏ veÏtsÏõÂ pocÏet osob. K posouzenõÂ trestnosti v zaÂkladnõÂ i kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstateÏ trestneÂho cÏinu podle § 187 trest116 nõÂho zaÂkona je trÏeba vzÏdy odborneÏ zjisÏt'ovat mnozÏstvõÂ uÂcÏinneÂ laÂtky v zajisÏteÏneÂ smeÏsi.ª ) PoslednõÂm soudnõÂm rozhodnutõÂm je usnesenõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu CÏeskeÂ republiky ze dne 28. kveÏtna 2003, se kteryÂm se lze v zaÂsadeÏ a z velkeÂ cÏaÂsti ztotozÏnit. ¹KvalifikacÏnõÂ znak prodeje a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek ve ¹veÏtsÏõÂm rozsahuª ve smyslu § 187 odst. 2 põÂsm. a) tr. zaÂkona vyjadrÏuje jednak kvantitativnõÂ a jednak kvalitativnõÂ straÂnku prodeje a drzÏenõÂ takovyÂch laÂtek ve sveÂm celku a mõÂru ohrozÏenõÂ zÏivota a zdravõÂ jejich uzÏivateluÊ.ª ¹Z hlediska naplneÏnõÂ teÂto okolnosti je proto a) zaÂsadnõÂ vedle mnozÏstvõÂ teÂzÏ druh uÂcÏinnyÂch laÂtek a cÏetnost osob, jejichzÏ potrÏebu mohou potenciaÂlneÏ uspokojit. (MusõÂ prÏitom jõÂt o mnozÏstvõÂ, ktereÂ znacÏneÏ prÏesahuje jednotlivou dennõÂ spotrÏebnõÂ daÂvku a zaÂrovenÏ je tak velkeÂ, zÏe je potenciaÂlneÏ zpuÊsobileÂ ohrozit na zdravõÂ nebo prÏõÂmo na zÏivoteÏ veÏtsÏõÂ pocÏet osob.) b) vyÂznamneÂ je takeÂ financÏnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ hodnoty prodaÂvaneÂ nebo drzÏeneÂ laÂtky, zpuÊsob provedenõÂ cÏinu a kvalita takoveÂ laÂtky. 115 116

82

) Pramen: 7 To 380/2001. Â S 564/02 Sb. n. u. US Svazek cÏ. 30, naÂlez cÏ. 108 s. 489. ) Pramen: IV. U


PrÏitom, prÏi splneÏnõÂ podmõÂnek § 88 odst. 1 tr. zaÂkona, postacÏõÂ k naplneÏnõÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 2 põÂsm. a) tr. zaÂkona i splneÏnõÂ jen jednoho ze shora uvedenyÂch kriteÂriõÂ. NenõÂ prÏitom vyloucÏeno, zÏe s ohledem na konkreÂtnõÂ specifickeÂ okolnosti prÏõÂpadu muÊzÏe prÏevaÂzÏit vyÂznam i neÏktereÂho jineÂho kriteria, naprÏõÂklad deÂlka doby, po kterou pachatel uvedeneÂ laÂtky prodaÂval cÏi 117 drzÏel nebo pravidelnost zaÂsobovaÂnõÂ urcÏiteÂ osoby teÏmito laÂtkami.ª ) DaÂle NejvysÏsÏõÂ soud CÏeskeÂ republiky k pojmu ve veÏtsÏõÂm rozsahu v roce 2004 judikoval. ¹Za situace, kdy nenõÂ zjisÏteÏno, v kolika prÏõÂpadech a v jakeÂm mnozÏstvõÂ pachatel prodaÂval drogu, je mozÏneÂ podle vyÂsledkuÊ provedeneÂho dokazovaÂnõÂ na naplneÏnõÂ znaku ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 odst. 2 põÂsm. a) TrZ usuzovat teÂzÏ z vyÂsÏe peneÏzÏnõÂ cÏaÂstky, kterou za takto prodaÂvanou drogu pachatel utrzÏil, z kvality prodaÂvaneÂ drogy i z deÂlky doby, po kterou pachatel 118 drogu prodaÂval, poprÏõÂpadeÏ lze vychaÂzet i z dalsÏõÂch obdobnyÂch okolnostõÂ, za nichzÏ byl cÏin spaÂchaÂn.ª ) PoslednõÂ okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby dotcÏeneÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty je okolnost, kdy se pachatel dopustõÂ jednaÂnõÂ podle § 187 odst. 1 TrZ vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let (§ 187 odst. 1, 2 põÂsm. b) TrZ). Interpretace teÂto okolnosti necÏinõÂ zÏaÂdneÂ obtõÂzÏe. Osobou mladsÏõÂ osmnaÂcti let se rozumõÂ osoba, kteraÂ jesÏteÏ nedovrsÏila stanovenyÂ veÏk ± tzn. do dne svyÂch osmnaÂctyÂch narozenin, nebot' v tento den svyÂch narozenin jizÏ nenõÂ osobou mladsÏõÂ osmnaÂcti let. ¹Osobou mladsÏõÂ osmnaÂcti let je 119 takovaÂ osoba jen do dne prÏedchaÂzejõÂcõÂho jejõÂm osmnaÂctyÂm narozeninaÂm.ª ) 7.5.2.2 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 3 TrZ Podle v porÏadõÂ druheÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty upraveneÂ ustanovenõÂm § 187 odst. 1, 3 TrZ bude pachatel potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na osm azÏ dvanaÂct let za prÏedpokladu, zÏe zõÂskaÂ jednaÂnõÂm uvedenyÂm v zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstateÏ znacÏnyÂ prospeÏch (§ 187 odst. 1, 3 põÂsm. a) TrZ); spaÂchaÂ-li takoveÂ jednaÂnõÂ vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ patnaÂcti let (§ 187 odst. 1, 3 põÂsm. b) TrZ) nebo zpuÊsobõÂ-li takovyÂm jednaÂnõÂm teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ (§ 187 odst. 1, 3 põÂsm. c) TrZ). Interpretace okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby stanovenyÂch touto kvalifikovanou skutkovou podstatou zÏaÂdneÂ veÏtsÏõÂ obtõÂzÏe necÏinõÂ, nebot' se jednaÂ o velmi beÏzÏneÂ trestneÏpraÂvnõÂ pojmy v zaÂsadeÏ definovaneÂ samotnyÂm trestnõÂm zaÂkonem. ZõÂskaÂnõÂm znacÏneÂho prospeÏchu kriminaÂlnõÂm jednaÂnõÂm upravenyÂm zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou je nezbytneÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 11 TrZ rozumeÏt zõÂskaÂnõÂ prospeÏchu dosahujõÂcõÂho financÏnõÂ cÏaÂstku ve vyÂsÏi nejmeÂneÏ 500 000,- KcÏ. SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ patnaÂcti let, je trÏeba vyklaÂdat analogicky jako v prÏõÂpadeÏ osoby mladsÏõÂ osmnaÂcti let. Osobou mladsÏõÂ patnaÂcti let se tedy rozumõÂ osoba, kteraÂ jesÏteÏ nedospeÏla do dne svyÂch patnaÂctyÂch narozenin ± tzn. do dne svyÂch patnaÂctyÂch narozenin, nebot' v den svyÂch patnaÂctyÂch narozenin jizÏ nenõÂ osobou mladsÏõÂ patnaÂcti let. ZpuÊsobenõÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ je v porÏadõÂ trÏetõÂ okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby u kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1, 3 TrZ. Co je trÏeba rozumeÏt teÏzÏkou uÂjmou na zdravõÂ, definuje formou taxativnõÂho vyÂcÏtu ustanovenõÂ § 89 odst. 7 TrZ a rozvaÂdõÂ jej cÏetnaÂ judikatura. V teÂto souvislosti se jevõÂ zajõÂmavyÂm, jizÏ jednou v teÂto praÂci zmõÂneÏnyÂ judikaÂt KrajskeÂho soudu v Plzni ze dne 8.12. 1997, tyÂkajõÂcõÂ se zaÂvislosti jako mozÏneÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ. ¹DrogovaÂ zaÂvislost s ohledem na nutnost dlouhodobeÂho leÂcÏenõÂ s pomeÏrneÏ malou nadeÏjõÂ na uÂspeÏch muÊzÏe mõÂt charakter teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 7 põÂsm. ch), event. b) tr. za Âk. 120 TrestneÂ je nejen zpuÊsobenõÂ takoveÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ, ale i pokus a prÏõÂprava takoveÂho jednaÂnõÂ.ª ) Pod citacemi TrZ zmõÂneÏneÂho judikaÂtu je trÏeba ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 7 TrZ rozumeÏt: ¹ztraÂtu 121nebo podstatneÂ ztõÂzÏenõÂ pracovnõÂ zpuÊsobilostiª nebo ¹delsÏõÂ dobu trvajõÂcõÂ poruchu zdravõÂª (srov.). )

117

) UsnesenõÂ Tdo 620/2003.

118

) Soubor rozhodnutõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu, C. H. Beck, Praha, cÏ. 25/2004, cÏõÂslo judikaÂtu 608. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II.dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1158.

119 120 121

) Pramen: Jt 58/98 9 To 540/97 (SoJ. 98, 7: 147). ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± I. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 658, 661.

83


7.5.2.3 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187 odst. 1, 4 TrZ NejprÏõÂsneÏjsÏõÂ sankce ve formeÏ odneÏtõÂ svobody na deset azÏ patnaÂct let hrozõÂ pachateli v prÏõÂpadeÏ naplneÏnõÂ v porÏadõÂ trÏetõÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty dotcÏeneÂho trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1, 4 TrZ. DalsÏõÂ zvlaÂsÏtnostõÂ zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ, naÂsledky pro pachatele, jehozÏ jednaÂnõÂ naplnilo tuto kvalifikovanou skutkovou podstatu, je, zÏe tento pachatel muÊzÏe byÂt na zaÂkladeÏ ustanovenõÂ § 62 odst. 1 TrZ podmõÂneÏneÏ propusÏteÏn z vyÂkonu trestu azÏ po uplynutõÂ 2/3 ulozÏeneÂho trestu odneÏtõÂ svobody. Tato skutkovaÂ podstata je naplneÏna v prÏõÂpadeÏ splneÏnõÂ jedneÂ ze trÏõÂ okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby, a to jednaÂnõÂm definovanyÂm zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou. TeÏmito okolnostmi jsou zpuÊsobenõÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ võÂce osob nebo zpuÊsobenõÂ smrti (§ 187 odst. 1, 4 põÂsm. a) TrZ), zõÂskaÂnõÂ prospeÏchu velkeÂho rozsahu trestnyÂm cÏinem (§ 187 odst. 1, 4 põÂsm. b) TrZ) nebo spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech (§ 187 odst. 1, 4 põÂsm. c) TrZ). Co se rozumõÂ zpuÊsobenõÂm teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ, je objasneÏno vyÂsÏe. Tato uÂjma na zdravõÂ vsÏak musõÂ byÂt zpuÊsobena na rozdõÂl od prÏedchozõÂho ustanovenõÂ võÂce osobaÂm, podle odborneÂ literatury nejmeÂneÏ trÏem 122 Ï trÏem (srov.). )123DaÂle teÂzÏ: ¹TeÏzÏkou uÂjmou na zdravõÂ võÂce osob se rozumõÂ zpuÊsobenõÂ takoveÂ uÂjmy nejmeÂne 124 osobaÂm.ª ) ¹V daneÂm prÏõÂpadeÏ to znamenaÂ zpuÊsobenõÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ nejmeÂneÏ trÏÂõ osob.ª ) ZpuÊsobenõÂ smrti je dalsÏõÂ okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby. Pojem smrti je v judikaturÏe interpretovaÂn na zaÂkladeÏ leÂkarÏskyÂch poznatkuÊ jako tzv. cerebraÂlnõÂ smrt (biologickaÂ smrt mozku). Jinak 125 rÏecÏeno ± takovyÂ stav organismu, kteryÂ vylucÏuje obnovenõÂ vsÏech zÏivotnõÂch funkcõÂ (srov. )). Na rozdõÂl od zpuÊsobenõÂ teÏzÏkeÂ uÂjmy na zdravõÂ nepozÏaduje tato kvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata zpuÊsobenõÂ smrti võÂce osob. K jejõÂmu naplneÏnõÂ tedy postacÏõÂ smrt jedineÂho cÏloveÏka. StarsÏõÂ judikatura zaujõÂmaÂ z hlediska zavineÏnõÂ k tomuto znaku naÂsledujõÂcõÂ naÂzor. ¹Smrt ve smyslu § 187 odst. 3 põÂsm. a) TrZ muÊzÏe byÂt zavineÏna z nedbalosti, pokud obzÏalovanyÂ, vzhledem ke kvaliteÏ a mnozÏstvõÂ omamneÂ laÂtky a fyzickeÂ konstituci a stavu toho, jemuzÏ je urcÏena, neupozornõ Â posÏkozeneÂho na tyto skutecÏnosti, i se zrÏetelem na mõÂru nebezpecÏnosti ruÊznyÂch zpuÊsobuÊ 126 aplikace.ª ) V prÏõÂpadeÏ, zÏe pachatel trestneÂho cÏinu zõÂskaÂ svyÂm jednaÂnõÂm prospeÏch velkeÂho rozsahu, bude rovneÏzÏ postizÏen podle teÂto kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty. ZõÂskaÂnõÂm prospeÏchu velkeÂho rozsahu kriminaÂlnõÂm jednaÂnõÂm upravenyÂm zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou je nezbytneÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 11 TrZ rozumeÏt zõÂskaÂnõÂ prospeÏchu dosahujõÂcõÂho financÏnõÂ cÏaÂstky nejmeÂneÏ 5 000 000,- KcÏ. PoslednõÂ okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby u teÂto kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty je okolnost zÏe pachatel spaÂchal trestnyÂ cÏin ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech. Co se obecneÏ rozumõÂ organizovanou skupinou a jakeÂ jsou jejõÂ definicÏnõÂ znaky, je uvedeno vyÂsÏe u prvnõÂ kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle § 187 odst. 1, 2 põÂsm. a). JejõÂ definicÏnõÂ znaky je vsÏak trÏeba doplnit o znak novyÂ, charakterizujõÂcõÂ takovou skupinu v mezinaÂrodnõÂm meÏrÏõÂtku. DaÂle je trÏeba si uveÏdomit, zÏe prvnõÂ okolnost uvedenaÂ v raÂmci kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle § 187 odst. 1, 2 põÂsm. a) pozÏaduje cÏlenstvõÂ v takoveÂ skupineÏ, kdezÏto ta druhaÂ definuje takoveÂ jednaÂnõÂ jako jednaÂnõÂ ¹ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtechª. Ve spojenõÂ s takovou skupinou je mozÏneÂ interpretovat jako hledisko poneÏkud sÏirsÏõÂ, nezÏ je uÂzce definovanyÂ pozÏadavek na cÏlenstvõÂ v takoveÂ skupineÏ. Z hlediska charakteru takoveÂ skupiny je klõÂcÏovyÂ pozÏadavek na mezinaÂrodnõÂ charakter takoveÂ skupiny. TakovaÂ skupina totizÏ musõÂ puÊsobit ve võÂce staÂtech, cozÏ znamenaÂ, zÏe musõÂ puÊsobit minimaÂlneÏ ve 127 staÂtech dvou. PrÏõÂpadneÏ tedy vcÏetneÏ CÏeskeÂ republiky. ) Z hlediska zavineÏnõÂ k teÂto okolnosti je trÏeba, na rozdõÂl od obecneÂho pravidla, uÂmyslneÂho zavineÏnõÂ, nebot' pachatel musõÂ z povahy veÏci a okolnostõÂ veÏdeÏt, zÏe se jednaÂ o skupinu definovaneÂho charakteru ± puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech ± a zÏe jednaÂ ve spojenõÂ s nõÂ. 122 123 124

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1158. ) NovotnyÂ, F., RuÊzÏicÏka, M., a kolektiv., TrestnõÂ kodexy, trestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd, Praha 2002, s. 285.

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 97. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1298. 126 ) SoudnõÂ rozhledy, C. H. Beck, Praha 1998, cÏõÂslo rozhodnutõÂ 93. 127 ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu- II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1159. 125

84


7.5.3 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ 7.5.3.1 UÂvod ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a odst. 1 TrZ je naplneÏna jednaÂnõÂm pachatele, kteryÂ bez povolenõÂ prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. Za takoveÂ jednaÂnõÂ hrozõÂ pachateli trest odneÏtõÂ svobody azÏ na dveÏ leÂta nebo peneÏzÏityÂ trest. Tato skutkovaÂ podstata (vcÏetneÏ jedneÂ kvalifikovaneÂ) je momentaÂlneÏ nejmladsÏõÂ a zaÂrovenÏ i nejkontroverzneÏjsÏõÂ skutkovou podstatou v raÂmci trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch deliktuÊ. RovneÏzÏ tak je mozÏneÂ ji oznacÏit za jednu z nejvõÂce diskutovanyÂch skutkovyÂch podstat celeÂho trestnõÂho zaÂkona, o cÏemzÏ sveÏdcÏõÂ i nespocÏet publikovanyÂch cÏlaÂnkuÊ, nejen v odbornyÂch periodicõÂch. DuÊvoduÊ teÂto neobvykleÂ pozornosti a vsÏeobecneÂ znalosti jejõÂ dikce (jizÏ de facto zlidoveÏleÂ ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª) lze spatrÏovat hned neÏkolik. K neÏkteryÂm daÂle uvedenyÂm duÊvoduÊm obecneÂho zaÂjmu cÏi argumentuÊm objevujõÂcõÂm se v souvislosti s debatami o nõÂ, je vsÏak nezbytneÂ se, dle naÂzoru autora teÂto praÂce, postavit poneÏkud rezervovaneÏ nebo neÏktereÂ z nich dokonce i odmõÂtnout, jak uzÏ bylo ucÏineÏno v prÏedchozõÂch kapitolaÂch nebo tak bude ucÏineÏno ve vyÂkladu naÂsledujõÂcõÂm. V roce 1998, kdy byla zaÂkonem cÏ. 112/1998 Sb. vcÏleneÏna do raÂmce soucÏasneÂho trestnõÂho kodexu, se okamzÏiteÏ stala prÏedmeÏtem rozsaÂhleÂ a celospolecÏenskeÂ diskuse, jezÏ vyuÂstila v komplexnõÂ politizaci celeÂ problematiky spojeneÂ s drogami, beÏhem nõÂzÏ byli a doposud i jsou cÏlenoveÂ zaÂkonodaÂrneÂ reprezentace a odborneÂ verÏejnosti kaÂdrovaÂni a sÏkatulkovaÂni mezi zastaÂnce terapie nebo na zastaÂnce represe. ZastaÂnce liberaÂlnõÂho prÏõÂstupu nebo zastaÂnce sociaÂlnõÂho inzÏenyÂrstvõÂ. Na obhaÂjce lidskeÂ svobody naklaÂdat s vlastnõÂm teÏlem a na obhaÂjce slusÏnyÂch lidõÂ a ochraÂnce jejich deÏtõÂ, kterÏõÂ tuto svobodu plõÂzÏiveÏ likvidujõÂ. NasÏli bychom jisteÏ i mnoho dalsÏõÂch, drogovyÂ probleÂm nikterak nerÏesÏõÂcõÂch naÂlepek a kategoriõÂ. DalsÏõÂm duÊvodem je nepochybneÏ vaÂgnõÂ formulace objektivnõÂ straÂnky tohoto trestneÂho cÏinu, umozÏnÏujõÂcõÂ ruÊznorodyÂ vyÂklad ze strany orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ a rozhodneÏ neprÏipõÂvajõÂcõÂ k zajisÏteÏnõÂ praÂvnõÂ jistoty a naplneÏnõÂ klõÂcÏoveÂ uÂstavneÏpraÂvnõÂ a trestneÏpraÂvnõÂ zaÂsady nullum crimen sine lege, s nõÂzÏ souvisõÂ pozÏadavek na jasnost, urcÏitost a srozumitelnost skutkovyÂch podstat. Z praxe EvropskeÂ soudu pro lidskaÂ praÂva pochaÂzõÂ naÂsledujõÂcõÂ citace. ¹Soud prÏipomneÏl, zÏe cÏlaÂnek 7 § 1 UÂmluvy se neomezuje ne zaÂkaz retrospektivnõÂ aplikace trestnõÂho zaÂkona v neprospeÏch obzÏalovaneÂho. Toto ustanovenõÂ rovneÏzÏ zakotvuje v obecneÂ rovineÏ princip, podle neÏhozÏ pouze zaÂkon muÊzÏe definovat trestnyÂ cÏin a narÏizovat trest (nullum crimen, nulla poena sine lege), jakozÏ i princip, zÏe trestnõÂ praÂvo nelze interpretovat extenzivneÏ v neprospeÏch obzÏalovaneÂho, naprÏõÂklad formou analogie. Z toho vyplyÂvaÂ, zÏe trestnyÂ cÏin musõÂ byÂt zaÂkonem jasneÏ definovaÂn. Tato podmõÂnka je splneÏna, jestlizÏe jednotlivec muÊzÏe ze zneÏnõÂ relevantnõÂho ustanovenõÂ (za prÏõÂpadne Â pomoci jeho soudnõÂ interpretace) poznat, za jakeÂ cÏiny cÏi 128 opomenutõÂ bude volaÂn k odpoveÏdnosti.ª ) JizÏ beÏhem sveÂho projednaÂvaÂnõÂ Parlamentem a bezprostrÏedneÏ po sveÂm prÏijetõÂ si vyslouzÏila, nutno rÏõÂci po praÂvu, oznacÏenõÂ jako ¹legislativnõÂ experimentª, ¹kontroverznõÂ ustanovenõÂª nebo ¹politickyÂ kompromisª. RuÊzÏicÏka k tomu ve sveÂ praÂci põÂsÏe: ¹UstanovenõÂ § 187a bylo do trestnõÂho zaÂkona zarÏazeno ve znacÏneÂm speÏchu. ZakotvenõÂ trestnosti drzÏenõÂ (prÏechovaÂvaÂnõÂ) drog pro vlastnõÂ potrÏebu by totizÏ samo o sobeÏ nevyvolaÂvalo zÏaÂdneÂ negativnõÂ duÊsledky, pokud by na neÏ navazovala rÏada opatrÏenõÂ v trestnõÂm praÂvu hmotneÂm, procesnõÂm a v jinyÂch praÂvnõÂch odveÏtvõÂch (zejmeÂna alternativnõÂ tresty, alternativnõÂ opatrÏenõÂ, Ê zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v jinyÂch uplatneÏnõÂ ruÊznyÂch forem odklonuÊ, rÏesÏenõÂ sociaÂlnõÂch a zdravotnõÂch duÊsledku 129 praÂvnõÂch odveÏtvõÂch, prÏedevsÏõÂm praÂvu spraÂvnõÂm, resp. zdravotnickeÂm).ª ) ObdobneÏ JelõÂnek. Velmi ilustrujõÂcõÂ a zajõÂmaveÂ zjisÏteÏnõÂ cÏi srovnaÂnõÂ cÏeskeÂ praÂvnõÂ uÂpravy se zahranicÏõÂm ve vztahu k tehdy 130 jen navrhovaneÂmu ustanovenõÂ dnesÏnõÂho § 187a TrZ poskytnul Pikna. ) ¹S obdobnyÂm trestneÏpraÂvnõÂm ustanovenõÂm jsme se setkali pouze v celkem modernõÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ Indie, kteraÂ rovneÏzÏ prÏistoupila k UÂmluvaÂm OSN o drogaÂch. Podle teÂto uÂpravy osoba zaÂvislaÂ na drogaÂch, ) CÏapek, J., PraÂvnickyÂ slovnõÂk evropskeÂ ochrany lidskyÂch praÂv, Praha 2002, s. 119. ) RuÊzÏicÏka, M., K problematice trestneÂho cÏinu . . . podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6, s. 9. 130 ) Pikna, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo 1997, cÏ. 7-8 s. 23-27. 128 129

85


kteraÂ drzÏõÂ maleÂ mnozÏstvõÂ vyÂhradneÏ pro osobnõÂ spotrÏebu, muÊzÏe byÂt podmõÂneÏneÏ propusÏteÏna s ohledem na veÏk, charakter, prÏedesÏlou bezuÂhonnost nebo fyzickeÂ cÏi dusÏevnõÂ zdravõÂ s tõÂm, zÏe podmõÂneÏneÂ propusÏteÏnõÂ maÂ slouzÏit k leÂcÏenõÂ narkomana. Pojem ¹maleÂ mnozÏstvõÂª stanovuje vlaÂdnõÂ vyÂnos. ZaÂsadnõÂ vsÏak je, na rozdõÂl od shora zminÏovaneÂho naÂvrhu (§ 187a), zÏe duÊkaznõÂ brÏemeno v prÏÂõpadeÏ, zÏe jde o drogu pro osobnõÂ spotrÏebu, lezÏõÂ na osobeÏ, u ktereÂ byla tato droga zjisÏteÏna.ª DalsÏõÂm teÂmatem teÂto diskuse byly a doposud i jsou proklamovaneÂ (dnes jizÏ statisticky nepodlozÏeneÂ) obavy z mozÏneÂho prÏepõÂnaÂnõÂ trestnõÂ represe vuÊcÏi zaÂvislyÂm osobaÂm, ktereÂ se budou obaÂvat vyhledat prÏõÂpadnou odbornou pomoc, experimentaÂtoruÊm nebo mladyÂm lidem obecneÏ, kterÏõÂ prÏichaÂzõÂ do styku s drogami ve veÏku, kdy cÏasto neumeÏjõÂ ani posoudit dopady sveÂho jednaÂnõÂ a mohli by tak byÂt kriminaÂlneÏ stigmatizovanõÂ po celyÂ zbytek sveÂho zÏivota. RozhodneÏ nenõÂ vzaÂcnyÂm jevem ani tvrzenõÂ, zÏe ustanovenõÂ § 187a TrZ kriminalizuje uzÏõÂvaÂnõÂ drog nebo maÂ za naÂsledek zavõÂraÂnõÂ ¹nasÏich deÏtõÂª kourÏõÂcõÂch marihuanu do veÏzenõÂ (prvnõÂ z teÏchto uvedenyÂch tvrzenõÂ bylo obsazÏeno dokonce v oficiaÂlnõÂ vlaÂdnõÂ strategii protidrogoveÂ politiky 2001-2004). Dle naÂzoru autora teÂto praÂce vsÏak soucÏasneÂ zneÏnõÂ § 187a TrZ nenõÂ namõÂrÏeno proti narkomanuÊm, ale praÂveÏ v jejich prospeÏch, pokud toto tvrzenõÂ oprÏeme cÏisteÏ o zneÏnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, jezÏ kategoricky pozÏadujõÂ kriminalizaci obecneÂ drzÏby drog bez rozlisÏovaÂnõÂ, zda je tak cÏineÏno pro sebe nebo pro jineÂho. ZakotvenõÂ onoho byt' nejednoznacÏneÂho ¹maleÂho mnozÏstvõÂª by meÏlo slouzÏit praÂveÏ k tomu, aby nebyliykriminalizovaÂny tyto vyÂsÏe uvedeneÂ skupiny. O tom, zda je podle autora teÂto praÂce sÏt'astneÂ se pokousÏet o tuto diferenciaci cÏisteÏ hmotneÏ praÂvnõÂ formou, srovnej nõÂzÏe. NenõÂ vsÏak pochyb, zÏe toto ustanovenõÂ meÏnõÂ legislativnõÂ podmõÂnky pouze na straneÏ osob prÏechovaÂvajõÂcõÂch drogy nikoli za uÂcÏelem je poskytnout jineÂmu. PoneÏkud spekulativnõÂ a nepodlozÏeneÂ tvrzenõÂ obsahuje i odbornaÂ literatura. ¹UstanovenõÂ § 187a je znacÏneÏ problematickeÂ vzhledem k tomu, zÏe tato skutkovaÂ podstata dopadaÂ prÏedevsÏõÂm na ty, kterÏõÂ jsou pouhyÂmi konzumenty drog, vcÏetneÏ teÏch, kterÏõÂ jsou na droze natolik zaÂvislõÂ, zÏe je na neÏ trÏeba pohlõÂzÏet jako na nemocneÂ. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech, patrneÏ zejmeÂna u neÏkteryÂch sociaÂlnõÂch skupin, zvlaÂsÏteÏ mladistvyÂch, je mozÏno ocÏekaÂvat i opacÏnyÂ uÂcÏinek (vuÊcÏi snõÂzÏenõÂ poptaÂvky ± pozn. autora), nebot' trestnõÂm zaÂkonem postihovaneÂ drzÏenõÂ drog, je mozÏno jako trestnõÂ postih vlastnõÂ konzumace drog, kteraÂ u nich zõÂskaÂvaÂ na atraktivnosti 131 zakaÂzaneÂho ovoce.ª ) NeprÏõÂlisÏ sÏt'astnou byla rovneÏzÏ argumentace neÏkteryÂch reprezentantuÊ orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ, nejcÏasteÏji vysoce postavenyÂch policistuÊ, zÏe potrÏebujõÂ novyÂ uÂcÏinnyÂ naÂstroj pro neprÏõÂmyÂ postih poulicÏnõÂho dealerstvõÂ, nebot' nejsou schopni prokazovat mnohem zaÂvazÏneÏjsÏõÂ formy trestneÂho jednaÂnõÂ, jako naprÏõÂklad jizÏ zmõÂneÏnyÂ prodej nebo jineÂ opatrÏenõÂ drogy jineÂmu. ObdobnyÂ argument obsahuje i duÊvodovaÂ zpraÂva vlaÂdnõÂho naÂvrhu zaÂkona, kteryÂ byl vsÏak nakonec prÏijat jako poslaneckaÂ iniciativa, a nikoli jako naÂvrh vlaÂdnõÂ, nebot' ten byl prÏedtõÂm zamõÂtnut. Tento naÂzor jizÏ za uÂcÏinnosti teÂto normy bohuzÏel prÏejala i soudnõÂ praxe, konkreÂtneÏ v roce 2000 KrajskyÂ soud v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch: ¹VeÏdomõÂ rizika trestnõÂ sankce za prÏechovaÂvaÂnõÂ drog by meÏlo naplnit dosud zanedbanou preventivnõÂ funkci trestnõÂho praÂva v uvedeneÂ oblasti. Toto noveÂ ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona meÏlo smeÏrÏovat jednak k trestnõÂmu postihu skutecÏnyÂch konzumentuÊ drog, kterÏõÂ prÏechovaÂvajõÂ drogu za uÂcÏelem jejõÂ konzumace, a daÂle pachateluÊ, kterÏõÂ drogu prÏechovaÂvajõÂ jako jejõÂ vyÂrobci nebo prÏekupnõÂci, ale v raÂmci trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ se jim nepodarÏõÂ prokaÂzat drzÏenõÂ (prÏechovaÂvaÂnõÂ) drogy pro jineÂho, prÏõÂp. nebude vyvraÂcena jejich ob132 hajoba, zÏe drogu majõÂ pro svoji potrÏebu pouze jako prÏõÂlezÏitostnõÂ konzumenti.ª ) Lze se domnõÂvat, zÏe zakotvenõÂ tohoto ustanovenõÂ, jakozÏto naÂstroje proti dealeruÊm bylo ve sveÂm duÊsledku faktickou dekriminalizacõÂ jejich cÏinnosti pod hlavicÏkou zaÂvislosti nebo uÂmyslu drzÏenou laÂtku zneuzÏõÂt. PrÏed uÂcÏinnostõÂ teÂto novely totizÏ neexistovalo zÏaÂdneÂ vodõÂtko pro nelegaÂlnõÂ prodejce drog, pokud se tyÂkaÂ mnozÏstvõÂ drogy k drzÏenõÂ jako hranice mezi prÏestupkem a trestnyÂm cÏinem. TakoveÂ vodõÂtko ani existovat nemohlo, nebot' jedinyÂm kriteÂriem byl motiv a urcÏenost teÂto drzÏby. Pokud pachatel prÏechovaÂval pro jineÂho byt' nepatrneÂ mnozÏstvõÂ drogy, zaklaÂdalo takoveÂ jednaÂnõÂ trestnyÂ cÏin. MnozÏstvõÂ laÂtky bylo nepodstatneÂ. NynõÂ je bohuzÏel povinnostõÂ staÂtnõÂch orgaÂnuÊ a justice jim takoveÂ vodõÂtko nechteÏneÏ poskytnout pokud chteÏjõÂ odpoveÏdneÏ aplikovat § 187a TrZ. OtaÂzka motivu kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ se totizÏ staÂvaÂ zaÂsadneÏ podruzÏnou za existence ustanovenõÂ § 187a

86

131

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu- II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1160.

132

) Pramen Rt 46/2000 4 To 23/20 (Sb.s.r. 2000, 8: 466).


TrZ, kde prioritnõÂm je vaÂgneÏ stanoveneÂ mnozÏstvõÂ jako hranice mezi trestnyÂm cÏinem a spraÂvnõÂm deliktem. DoznaÂnõÂ reaÂlneÂho dealera k prÏestupku nebo i trestneÂmu cÏinu podle § 187a TrZ je pro takoveÂho pachatele z pohledu sankce vzÏdy znacÏneÏ vyÂhodneÂ, bohuzÏel vsÏak i pro orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ, ktereÂ pak nejsou reaÂlneÏ motivovaÂny cokoli daÂle cÏinit. PoslednõÂ vyÂraznou skupinou argumentuÊ, ktereÂ bylo mozÏno zaznamenat, byl cÏasto a nutno rÏõÂci, zÏe legitimneÏ daÂvanyÂ akcent na soubor mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ a povinnost CÏeskeÂ republiky teÏmto zaÂvazkuÊm dostaÂt. K teÂto diskusi a vyÂsÏe uvedenyÂm srovnej prÏõÂslusÏneÂ pasaÂzÏe teÂto studie, zejmeÂna kapitolu IV. a VI. Argumentace o nutnosti zavedenõÂ obecneÂ trestnosti drzÏby drog z hlediska mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ je zaÂsadneÏ spraÂvnaÂ. Toto tvrzenõÂ lze podlozÏit jizÏ neÏkolikraÂt v teÂto praÂci zmõÂneÏnyÂmi cÏlaÂnky 33 a 36 JednotneÂ uÂmluvy, podle kteryÂch je CÏeskaÂ republika povinna nedopustit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ a rovneÏzÏ tak kriminalizovat uÂmyslnou drzÏbu omamnyÂch laÂtek v rozporu s cõÂli teÂto uÂmluvy. Za vaÂzÏneÂ prÏõÂpady takoveÂho jednaÂnõÂ by meÏly byÂt vymeÏrÏeny prÏimeÏrÏeneÂ tresty, zejmeÂna veÏzenõÂ nebo jineÂ tresty odneÏtõÂ svobody. Pikna zaujal v roce 1996 k tomuto naÂsledujõÂcõÂ. ¹Na principiaÂlnõÂ otaÂzku . . ., tj. zda maÂ CÏeskaÂ republika povinnost z hlediska svyÂch mezinaÂrodnõÂ133 ch zaÂvazkuÊ uzaÂkonit zaÂsadu trestnosti drzÏenõÂ drogy ¹pro sebeª, maÂm za to, zÏe musõÂme odpoveÏdeÏt ano.ª ) Nutno dodat, zÏe podle mezinaÂrodnõÂch uÂmluv existujõÂ pouze urcÏiteÂ vyÂjimky zmõÂrnÏujõÂcõÂ tento zaÂvazek jako naprÏ. kdyzÏ pachatelem je osoba zaÂvislaÂ na omamneÂ laÂtce. V takoveÂm prÏõÂpadeÏ je mozÏneÂ namõÂsto vyÂroku o vineÏ a trestu aplikovat poprÏ. ulozÏit spolecÏneÏ s trestem leÂcÏenõÂ, vyÂchovu, rehabilitaci s cõÂlem noveÂho zacÏleneÏnõÂ do spolecÏnosti. O tom, zda cÏeskyÂ praÂvnõÂ rÏaÂd takovyÂ postup umozÏnÏuje v adekvaÂtnõÂm rozsahu nebo zda k takoveÂ praxi motivuje, srovnej dalsÏõÂ text. JednaÂ se totizÏ o cÏasto pomõÂjenyÂ fakt, zÏe i prÏes zavedenõÂ obecneÂ trestnosti drzÏby drog muÊzÏe byÂt praÂvnõÂ uÂprava a jejõÂ vyÂslednaÂ aplikace ryze individuaÂlnõÂ. MuÊzÏe byÂt nastavena tak cÏasto pozÏadovanyÂm racionaÂlnõÂm zpuÊsobem, kteryÂ zcela legitimneÏ umozÏnõÂ orgaÂnuÊm aplikace diferencovat pachatele podle spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti jejich jednaÂnõÂ. MuÊzÏe umozÏnit rozlisÏovat tzv. dealery od toxikomanuÊ a experimentaÂtoruÊ. SkutkovaÂ podstata podle § 187a TrZ je nesÏt'astnyÂm rÏesÏenõÂm praÂveÏ z duÊvodu, zÏe jde pouze o legislativnõÂ kompromis, kteryÂ chteÏl vyhoveÏt mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm (trestnost drzÏby obecneÏ ± i pro sebe), ale zaÂrovenÏ tyto zaÂvazky relativizuje (veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂ) a spõÂsÏe, nezÏ aby usnadnÏovala praÂci orgaÂnuÊm cÏinnyÂm v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ (cozÏ bylo jednõÂm z cõÂluÊ), tuto praÂci jim naopak komplikuje kladenõÂm zcela novyÂch duÊkaznõÂch probleÂmuÊ. ObdobneÏ se vyjaÂdrÏil Pikna. ¹Podle naÂzoru autora se uzaÂkoneÏnõÂ mozÏnosti beztrestneÂho drzÏenõÂ maleÂho mnozÏstvõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu nejevõÂ nejsÏt'astneÏjsÏÂõm, nebot' tato praxe se ve sveÏteÏ neosveÏdcÏila134a prÏõÂlisÏ zteÏzÏuje a snizÏuje (zbytecÏneÏ) efektivnost dokazovaÂnõÂ zejmeÂna orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ.ª ) Citace vyÂsÏe uvedenyÂch zaÂvazkuÊ je na tomto mõÂsteÏ uvedena opakovaneÏ praÂveÏ z duÊvodu naÂlezÏiteÂ ilustrace jejich obsahu. Tento obsah je mozÏneÂ rozdeÏlit do dvou rovin. Rovina hmotneÏ praÂvnõÂ zneÏjõÂcõÂ: ¹nedopustit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ a rovneÏzÏ tak kriminalizovat uÂmyslnou drzÏbu omamnyÂch laÂtek v rozporu s cõÂli teÂto uÂmluvyª. Rovina procesneÏ praÂvnõÂ zneÏjõÂcõÂ po interpretaci: ¹signataÂrÏskeÂ zemeÏ nejsou striktneÏ vaÂzaÂny stõÂhat a trestat nezaÂkonneÂ drzÏenõÂ drogy pouze tehdy, jednaÂ-li se o jejich drzÏenõÂ pro osobnõÂ spotrÏebu (konzumaci), nebot' tyto prÏõÂpady nejsou povazÏovaÂny za zaÂvazÏnyÂ trestnyÂ cÏin.ª Velmi podneÏtnou muÊzÏe byÂt diskuse o zavedenõÂ principu oportunity do nasÏeho trestnõÂho praÂva, kteryÂ by umozÏnil staÂtnõÂmu zaÂstupci, aby v prÏõÂpadech experimentaÂtoruÊ, zaÂvislyÂch osob cÏi dokonce i drobneÂho dealerstvõÂ ze strany zaÂvisleÂho narkomana, se veÏc nemusela dostat prÏed soud a osoba nemusela byÂt zbytecÏneÏ stigmatizovaÂna. PodrobneÏji v kapitole de lege ferenda. Z vyÂsÏe citovaneÂ PiknoveÏ praÂce muÊzÏeme vycÏõÂst naÂsledujõÂcõÂ. ¹Z KomentaÂrÏe k textu JednotneÂ uÂmluvy z roku 1961 lze vyvodit, zÏe signataÂrÏskeÂ zemeÏ nejsou striktneÏ vaÂzaÂny stõÂhat a trestat nezaÂkonneÂ drzÏenõÂ drogy pouze tehdy, jednaÂ-li se o jejich drzÏenõÂ pro osobnõÂ spotrÏebu (konzumaci), nebot' tyto prÏõÂpady nejsou povazÏovaÂny za zaÂvazÏnyÂ trestnyÂ cÏin.ª 133

) Pikna, B., SoucÏasnaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 47-52. 134 ) Pikna, B., SoucÏasnaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy 1996. cÏ. 2, s. 52.

87


CÏeskaÂ republika si zadeÏlala na vsÏechny sveÂ aplikacÏnõÂ probleÂmy cÏi probleÂmy s dodrzÏovaÂnõÂm mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ praÂveÏ tõÂm, zÏe se vydala na slepou cestu regulace cÏisteÏ hmotneÏ praÂvnõÂm zpuÊsobem, kteryÂ je dle naÂzoru autora teÂto praÂce pro oblast drog zpuÊsobem zaÂsadneÏ nevhodnyÂm, prÏedevsÏõÂm z duÊvoduÊ znacÏnyÂch specifik na straneÏ regulovanyÂch laÂtek cÏi osob a jejich motivuÊ naklaÂdaÂnõÂ s nimi. O tomto zaÂveÏru sveÏdcÏõÂ i velmi rozmanitaÂ a doposud neustaÂlenaÂ judikatura (viz daÂle). Nutno je takeÂ zduÊraznit, zÏe zakotvenõÂ trestnosti prÏechovaÂvaÂnõÂ regulovanyÂch laÂtek jak pro sebe tak pro jineÂho nenõÂ v cÏeskeÂm trestnõÂm praÂvu nicÏõÂm novyÂm. AzÏ do 30. cÏervna roku 1990, tzn. do uÂcÏinnosti zaÂkona cÏ. 175/1990 Sb., bylo prÏechovaÂvaÂnõÂ drog trestneÂ obecneÏ a bez ohledu na mnozÏstvõÂ. SkutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ totizÏ zneÏla naÂsledovneÏ: ¹Kdo bez povolenõÂ vyrobõÂ, doveze, vyveze, jineÂmu opatrÏõÂ nebo prÏechovaÂvaÂ omamneÂ prostrÏedky nebo jedy, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta nebo naÂpravnyÂm opatrÏenõÂm nebo peneÏzÏityÂm trestem.ª Ve vztahu k uzaÂkoneÏnõÂ trestnosti prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro sebe je tedy prÏesneÏjsÏõÂ uzÏõÂvat termõÂn znovuzavedenõÂ, a nikoli zavedenõÂ. JednaÂ se naÂvrat k jizÏ drÏõÂve platneÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ, i kdyzÏ v poneÏkud uzÏsÏõÂm vymezenõÂ, a to vzhledem ke stanovenõÂ vaÂgnõÂ mnozÏstevnõÂ hranice pro kriminalizaci takoveÂho jednaÂnõÂ, jezÏ puÊvodnõÂ trestnõÂ kodex od roku 1961 do roku 1990 neobsahoval. 7.5.3.2 PrÏechovaÂvaÂnõÂ bez povolenõÂ TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a odst. 1 TrZ je uÂmyslnyÂm trestnyÂm cÏinem. ¹KromeÏ hodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty u konkreÂtnõÂho prÏõÂpadu je trÏeba se vzÏdy zabyÂvat i hodnocenõÂm stupneÏ spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti. StupenÏ individuaÂlnõÂ spolecÏenÂ drogy k laickeÂmu tisÏenõÂ bolestõÂ, skeÂ nebezpecÏnosti bude vyÂznamneÏ snizÏovaÂn naprÏ. tõÂm, zÏe osoba uzÏõÂva 135 ucÏinila opatrÏenõÂ k tomu, aby se k droze nedostala jinaÂ osoba apod.ª ) Jeho objektivnõÂ straÂnka spocÏõÂvaÂ v tom, zÏe pachatel bez povolenõÂ prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. Co se rozumõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtkou nebo jedem, je dostatecÏneÏ vylozÏeno vyÂsÏe. ObdobneÏ jako ve skutkoveÂ podstateÏ trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ je v teÂto skutkoveÂ podstateÏ vyÂslovneÏ vyjaÂdrÏen znak protipraÂvnosti. Na rozdõÂl od § 187 odst. 1 TrZ vsÏak odlisÏnyÂm zpuÊsobem. Nikoli slovem ¹neopraÂvneÏneÏª, ale slovy ¹bez povolenõÂª. UstanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ drÏõÂve rovneÏzÏ obsahovalo znak zneÏjõÂcõÂ ¹bez povolenõÂª, a to azÏ do 30. cÏervna 1998, kdy nabyla uÂcÏinnosti vyÂsÏe komentovanaÂ novela cÏ. 112/1998 Sb. Tato novela tento pojem nahradila v § 187 odst. 1 TrZ pojmem ¹neopraÂvneÏneÏª a na druhou stranu pojem ¹bez povolenõÂª zavedla v noveÂ skutkoveÂ podstateÏ § 187a odst. 1 TrZ. DuÊvody tohoto rozlisÏenõÂ cÏi spõÂsÏe nedopatrÏenõÂ nejsou zrÏejmeÂ, a to dokonce i z duÊvodu toho, zÏe stejnyÂ zaÂkon, jenzÏ zavedl tuto novou skutkovou podstatu, novelizoval paralelneÏ zaÂkon o prÏestupcõÂch, kde uzÏil vhodneÏjsÏõÂ terminologii ¹kdo neopraÂvneÏneÏ prÏechovaÂvaÂ v maleÂm mnozÏstvõÂª. RozdõÂl dvojõÂho vyjaÂdrÏenõÂ znaku protipraÂvnosti nenõÂ obecneÏ sÏt'astnyÂ, nebot' dikce zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch obecneÏ pocÏõÂtaÂ s rÏadou mozÏnostõÂ legaÂlnõÂho zachaÂzenõÂ s naÂvykovyÂmi laÂtkami, prÏõÂpravky a prekursory, ke kteryÂm nenõÂ explicitneÏ vyzÏadovaÂno povolenõÂ k zachaÂzenõÂ. Z toho duÊvodu se dikce ªneopraÂvneÏneÏª, jevõÂ jako mnohem prÏesneÏjsÏÂõ a necÏinõÂcõÂ vyÂkladoveÂ potõÂzÏe. Z hlediska interpretace samotneÂho termõÂnu ¹prÏechovaÂvaÂª lze odkaÂzat na prÏedesÏlyÂ vyÂklad tyÂkajõÂcõÂ se pojmu prÏechovaÂvaÂnõÂ podanyÂ v raÂmci analyÂzy trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ. ZajõÂmavaÂ vsÏak muÊzÏe byÂt otaÂzka posouzenõÂ prÏõÂpadu, kdy si jizÏ osoba laÂtku aplikovala. Toto mnozÏstvõÂ jizÏ aplikovaneÂ laÂtky vsÏak nelze zaÂsadneÏ scÏõÂ136 tat s mnozÏstvõÂm prÏechovaÂvaneÂ u pachatele zjisÏteÏneÂ, nebot' uzÏõÂvaÂnõÂ nenõÂ kriminalizovaÂno (obdobneÏ). ) NutneÂ vsÏak je se podrobneÏ vyjaÂdrÏit k vyÂkladu problematiky vyÂcÏtu prÏechovaÂvanyÂch laÂtek a prÏedevsÏõÂm motivu cÏi pohnutky takoveÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ, jakozÏto fakultativnõÂ slozÏky subjektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu. Pokud se z hlediska vymezenõÂ prÏechovaÂvanyÂch laÂtek zameÏrÏõÂme na skutkovou podstatu podle § 187a 135

) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 243. 136 ) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 243.

88


odst. 1 TrZ, je mozÏneÂ indikovat naÂsledujõÂcõÂ skutecÏnosti. Podle tohoto ustanovenõÂ je trestneÂ prÏechovaÂvat bez povolenõÂ pouze omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm. JednaÂ se o uzÏsÏõÂ vymezenõÂ regulovanyÂch laÂtek nezÏ v § 187 odst. 1 TrZ. Podle prÏestupkoveÂho zaÂkona nenõÂ dokonce protipraÂvnõÂ a postizÏitelneÂ ani prÏechovaÂvaÂnõÂ jedu v maleÂm mnozÏstvõÂ, cozÏ lze povazÏovat za pomeÏrneÏ riskantnõÂ prÏõÂstup a reaÂlnou rezignaci na vyvaÂzÏenost praÂvnõÂ uÂpravy, kteraÂ muÊzÏe mõÂt za naÂsledky i nemozÏnost postihu cÏi preventivnõÂho zaÂsahu (naprÏ. zabraÂnõÂ veÏci) u zaÂvazÏnyÂch neopraÂvneÏnyÂch naklaÂdaÂnõÂ s jedy, u nichzÏ je i maleÂ mnozÏstvõÂ znacÏnyÂm rizikem pro chraÂneÏneÂ zaÂjmy. JudikaÂt NejvysÏsÏõÂho soudu z poslednõÂ doby k regulovanyÂm laÂtkaÂm v ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ konstatuje. ¹TrestnyÂm cÏinem podle § 187a je mimo jineÂ neopraÂvneÏneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ jedu, tj. prÏesneÏ specifikovaneÂ chemickeÂ laÂtky co do sveÂho slozÏenõÂ, kteraÂ je vyÂslovneÏ uvedena v prÏõÂloze cÏ. 1 k narÏÂõzenõÂ vlaÂdy cÏ. 114/1999 Sb., ve zneÏnõÂ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy cÏ. 40/2002 Sb. DrzÏenõÂ jinyÂch laÂtek cÏi chemickyÂch sloucÏenin takovyÂch laÂtek, ktereÂ nejsou v citovaneÂm narÏõÂzenõÂ vlaÂdy (resp. jeho prÏõÂloze) uvedeny, nenõÂ trestneÂ podle § 187a TrZ, byt' se muÊzÏe jednat o laÂtky jinak lidskeÂmu zdravõÂ ÏskodliveÂ, u nichzÏ je nutno dodrzÏovat prÏedpisy z oblasti spraÂvneÏ praÂvnõÂ (naprÏ. zaÂkon cÏ. 157/1998 Sb., ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, nebo 137 zaÂkon cÏ. 185/2001 Sb., ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏÂõch prÏedpisuÊ).ª ) PrÏi srovnaÂnõÂ teÏchto ustanovenõÂ na zaÂkladeÏ systematickeÂho vyÂkladu staÂvajõÂcõÂch drogovyÂch deliktuÊ je zrÏejmeÂ, zÏe tedy podle trestnõÂho zaÂkona nenõÂ kriminalizovaÂno prÏechovaÂvaÂnõÂ prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo prekursoru, a to v jakeÂmkoli mnozÏstvõÂ, pokud se tak ovsÏem necÏinõÂ uÂmyslneÏ pro jineÂho ve smyslu ustanovenõÂ § 187 odst. 1TrZ. V teÂto souvislosti vyvstaÂvaÂ dalsÏõÂ nemalyÂ probleÂm staÂvajõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky danyÂ prÏevaÂzÏneÏ nesÏt'astnou formulacõÂ ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ. Ve vztahu k zaÂkonu o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch lze konstatovat, zÏe tento velmi precizneÏ reguluje i zachaÂzenõÂ s prekursory a rovneÏzÏ tak stanovõÂ jednoznacÏneÂ podmõÂnky pro naklaÂdaÂnõÂ s prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂmi omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky. Reguluje a stanovuje v podstateÏ identicky povinnosti a prÏõÂsnaÂ opatrÏenõÂ i pro prÏechovaÂvaÂnõÂ prekursoruÊ cÏi vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂch prÏõÂpravkuÊ. Nejen tedy pro laÂtky omamneÂ nebo psychotropnõÂ. PrÏes tyto skutecÏnosti nenõÂ podle platneÂho trestnõÂho zaÂkona trestneÂ prÏechovaÂvat prekursory a prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, pokud se tak necÏinõÂ pro jineÂho, cozÏ lze kvalifikovat jako porusÏenõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ. Nutno daÂle upozornit, zÏe se muÊzÏe jednat i o prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku s tõÂm nejprÏõÂsneÏjsÏõÂm rezÏimem zachaÂzenõÂ. Podle prÏijatyÂch mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ je CÏeskaÂ republika povinna aplikovat stejnaÂ opatrÏenõÂ nejen na ¹drogy ± omamneÂ cÏi psychotropnõÂª, ale i na prÏõÂpravky je obsahujõÂcõÂ. Pokud se jednaÂ o praktickeÂ dopady praÂvnõÂ uÂpravy a je-li cõÂlem mezinaÂrodnõÂch uÂmluv prÏedevsÏõÂm ochrana zdravõÂ jedince a spolecÏnosti, tak je bohuzÏel nutno konstatovat, zÏe z praktickeÂho hlediska je zcela zrÏetelneÏ lhostejneÂ, zda si toxikoman aplikuje omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku v cÏisteÂ podobeÏ nebo formou prÏõÂpravku ji obsahujõÂcõÂ. K tomu je trÏeba dodat i probleÂm vyÂcÏtu regulovanyÂch laÂtek podanyÂ tõÂmto ustanovenõÂm ve vztahu k ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ. Z hlediska systeÂmoveÂho pohledu na vyvaÂzÏenost kriminalizace jednotlivyÂch jednaÂnõÂ s ruÊznyÂm stupneÏm nebezpecÏnosti pro spolecÏnost je nutneÂ videÏt, zÏe podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ je obecneÏ trestneÂ (pro jineÂho i pro sebe) prÏechovaÂvat prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, za cozÏ hrozõÂ pachateli z hlediska trestu odneÏtõÂ svobody sazba ve vyÂsÏi 1 rok azÏ 5 let. PrÏechovaÂvat jizÏ vyrobenyÂ prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku naopak trestneÂ nenõÂ, pokud tak ovsÏem nenõÂ cÏineÏno pro jineÂho. VyÂsÏe bylo pojednaÂno o redukovaneÂm vyÂcÏtu laÂtek obsazÏenyÂch v tomto ustanovenõÂ a poneÏkud nevhodneÏ vyjaÂdrÏeneÂmu znaku protipraÂvnosti. NynõÂ bude analyzovaÂn znak prÏechovaÂvaÂnõÂ a jeho motiv, nebot' pojmu mnozÏstvõÂ laÂtky veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ bude veÏnovaÂna naÂsledneÏ samostatnaÂ pozornost, zejmeÂna vzhledem k rozsaÂhleÂ judikaturÏe. PraÂveÏ motiv prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy byl tõÂm hlavnõÂm duÊvodem cÏi impulsem k novelizaci trestnõÂho zaÂkona s cõÂlem vyhoveÏt mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm a nadaÂle kriminalizovat prÏechovaÂvaÂnõÂ drog obecneÏ, nejen pro jineÂho. 137

) Soubor rozhodnutõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu, C. H. Beck, Praha 2004, cÏ. 26, cÏõÂslo judikaÂtu 628.

89


V prÏõÂpadeÏ § 187 odst. 1 TrZ je situace zcela zrÏejmaÂ. K naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty je nezbytneÂ, aby prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy bylo cÏineÏno veÏdomeÏ pro jineÂho. Respektive s cõÂlem poskytnout drogu v budoucnu jineÂ osobeÏ. To znamenaÂ nezbytnost, aby takovaÂ laÂtka byla veÏdomeÏ a uÂmyslneÏ prÏechovaÂvaÂna pro jineÂho. V ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ vsÏak zÏaÂdnyÂ znak urcÏenosti cÏi motivu prÏechovaÂvaÂnõÂ obsazÏen nenõÂ, a to na rozdõÂl od prÏestupkoveÂho zaÂkona, kteryÂ stanovõÂ, zÏe prÏestupku se dopustõÂ ten, kdo neopraÂvneÏneÏ prÏechovaÂvaÂ v maleÂm mnozÏstvõÂ pro svoji potrÏebu omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku. Pokud vsÏak oprÏeme interpretaci o metodu systematickeÂho vyÂkladu ve vztahu k ustanovenõÂ § 187 odst.1 TrZ musõÂme dojõÂt k zaÂveÏru, zÏe skutkovaÂ podstatu podle § 187a kriminalizuje nepovoleneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ urcÏityÂch laÂtek pro sebe. JelõÂnek k tomu konstatuje: ¹PrÏechovaÂvaÂnõÂ pro jineÂho je postihovaÂno ustanovenõÂm § 187.138UstanovenõÂ § 187a je ve vztahu k ustanovenõÂ § 187 subsidiaÂrnõÂ, a proto je jednocÏinnyÂ soubeÏh vyloucÏen.ª ) ObdobneÏ RuÊzÏicÏka: ¹MaÂ se zde jednat o trestnõÂ postih drzÏenõÂ teÏchto laÂtek v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm jen pro vlastnõÂ potrÏebu,139byt' tato skutecÏnost je zrÏejmaÂ azÏ ze srovnaÂnõÂ zneÏnõÂ ustanovenõÂ § 187a odst. 1 a § 187 odst. 1 tr. zaÂk.ª ) ObdobneÏ autorÏi komentaÂrÏe trestnõÂho zaÂkona: ¹PrÏechovaÂvaÂnõÂ podle § 187a musõÂ byÂt vykonaÂvaÂno pro sebe, nebot' prÏechovaÂvaÂnõÂ pro jineÂho je postihovaÂno ustanovenõÂm § 187. UstanovenõÂ § 187a je subsidiaÂrnõÂ 140 privilegovanou skutkovou podstatou ve vztahu k ustanovenõÂ § 187.ª ) NejvysÏsÏõÂ soud CÏR dne 12. cÏervence 2000 zaujal k vyÂkladu pojmu prÏechovaÂvaÂnõÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 187a naÂsledujõÂcõÂ: ¹Pro uÂplnost je trÏeba uveÂst, zÏe pro naplneÏnõÂ znaku ¹prÏechovaÂvaÂnõÂª ve smyslu § 187a odst. 1 tr. zaÂk. postacÏÂõ po formaÂlnõÂ straÂnce jakyÂkoliv zpuÊsob drzÏenõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky cÏi jedu bez povolenõÂ pro sebe. MusõÂ vsÏak jõÂt o drzÏenõÂ takoveÂ laÂtky v mnozÏstvõÂ prÏevysÏujõÂcõÂm daÂvku potrÏebnou pro drzÏitele (podle stupneÏ jeho zaÂvislosti), nebot' drzÏenõÂ jen jedneÂ daÂvky konzumentem drog prÏed jejõÂm pouzÏitõÂm nenõÂ prÏechovaÂvaÂnõÂm, ale jen tzv. spotrÏebnõÂ drzÏbou, byt' by Ïslo o mnozÏstvõÂ jinak naplnÏujõÂcõÂ 141 znak ¹mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ.ª ) V roce 2001 pak NejvysÏsÏõÂ soud CÏR dne 19.dubna zaujal k vyÂkladu pojmu prÏechovaÂvaÂnõÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 187a toto stanovisko: ¹I kdyzÏ to zaÂkon vyÂslovneÏ neuvaÂdõÂ, musõÂ byÂt ¹prÏechovaÂvaÂnõÂª podle § 187a tr. zaÂk. vykonaÂvaÂno pro sebe, tj. pro potrÏebu pachatele, nebot' prÏechovaÂvaÂnõÂ shora uvedenyÂch laÂtek pro jineÂho je postihovaÂno ustanovenõÂm § 187 tr. zaÂk. To znamenaÂ, zÏe ustanovenõÂ § 187a tr. zaÂk. je subsidiaÂrnõÂ privilegovanou skutkovou podstatou k § 187 tr. zaÂk. ZaÂkon rovneÏzÏ blõÂzÏe nespecifikuje, jakeÂ mnozÏstvõÂ bez povolenõÂ prÏechovaÂvaneÂ drogy se povazÏuje za ¹mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª. Z uÂcÏelu ustanovenõÂ § 187a tr. zaÂk. vsÏak lze dovodit, zÏe k trestnõÂ odpoveÏdnosti pachatele postacÏõÂ takoveÂ mnozÏstvõÂ, ktereÂ znamenaÂ zvyÂsÏeneÂ nebezpecÏõÂ pro zdravõÂ nebo zÏivot cÏloveÏka. DosavadnõÂ judikatura (srov. rozh. cÏ. 46/2000 SbRt.) rÏesÏõÂ prÏedmeÏtnou otaÂzku tak, zÏe za mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ dle § 187 odst. 1 tr. zaÂk., je trÏeba povazÏovat takoveÂ mnozÏstvõÂ drogy, ktereÂ võÂcenaÂsobneÏ, podle ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂho pro zÏivot a zdravõÂ lidõÂ ze Ïskodlivosti jednotlivyÂch laÂtek prÏevysÏuje beÏzÏnou daÂvku 142 pruÊmeÏrneÂho konzumenta (v prÏÂõpadeÏ matamfetaminu desetinaÂsobneÏ).ª ) Podle ustanovenõÂ § 187a je tedy trestneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu pro sebe. Judikatura a naprosto drtivaÂ veÏtsÏina autoruÊ vcÏetneÏ praxe daÂle vyvozuje, zÏe tato drzÏba ± prÏechovaÂvaÂnõÂ je cÏineÏna vyÂhradneÏ za uÂcÏelem konzumace. HledaÂnõÂ obsahu onoho pojmu ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª, ktereÂmu je naÂsledneÏ veÏnovaÂna samostatnaÂ pasaÂzÏ, je zalozÏeno na hledaÂnõÂ mnozÏstvõÂ drogy tzv. hypotetickeÂ cÏi konkreÂtnõÂ konzumentskeÂ drzÏby. Z hlediska teleologickeÂho vyÂkladu meÏl pravdeÏpodobneÏ i zaÂkonodaÂrce na mysli vyjaÂdrÏit mnozÏstvõÂm veÏtsÏõÂm nezÏ 138

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 111. ) RuÊzÏicÏka, M., K problematice trestneÂho cÏinu . . . podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6, s. 9. 140 ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu - II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1162. 141 ) Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu CÏR ze dne 12.7. 2000 (Pramen 4 Tz 142/2000). 139

142

90

) Pramen : Rt 60/2001 3 Tz 56/2001 (Sb.d.r. 2001, 10: 598.


malyÂm jakousi pomyslnou hranici mezi mnozÏstvõÂm drogy drzÏenyÂm zaÂvislou osobou pro svoji okamzÏitou potrÏebu a mnozÏstvõÂm urcÏenyÂm na ilegaÂlnõÂ prodej. PraÂveÏ z duÊvodu, zÏe uzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ na rozdõÂl od neÏkteryÂch evropskyÂch staÂtuÊ kriminalizovaÂno, byÂvaÂ dovozovaÂno mnozÏstvõÂ drog podle ustanovenõÂ § 187a jako mnozÏstvõÂ konzumentskeÂ. Dle naÂzoru autora teÂto praÂce vsÏak nelze ze skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu dovozovat co v nõÂ obsazÏeno vyÂslovneÏ nenõÂ. Lze jisteÏ konstatovat, zÏe drtivaÂ veÏtsÏina prÏõÂpaduÊ prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro sebe budou prÏõÂpady pachateluÊ prÏechovaÂvajõÂcõÂch drogy za uÂcÏelem okamzÏiteÂ nebo pozdeÏjsÏõÂ konzumace, nelze vyloucÏit ani dlouhodobeÂ prÏedzaÂsobenõÂ drogou. Znak spotrÏebnõ143 Â drzÏby nebo motiv drzÏby za uÂcÏelem konzumace vsÏak tato skutkovaÂ podstata neobsahuje (srovnej). ) Z toho duÊvodu nelze vyloucÏit ani nepovoleneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu z duÊvoduÊ sbeÏratelskyÂch nebo z duÊvodu, kdy momentaÂlneÏ nenõÂ tato laÂtka urcÏena pro jineÂho a nenõÂ zahrnuta zavineÏnõÂm objektivnõÂ straÂnka podle § 187 odst. TrZ, pachatel vsÏak rozhodneÏ nemaÂ v uÂmyslu laÂtku konzumovat. Dokonce si lze prÏedstavit i situaci, zÏe motivacõÂ je drzÏba za uÂcÏelem aplikace zvõÂrÏeti nebo za uÂcÏelem jineÂho kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ naprÏ. spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu vrazÏdy otravou (zejmeÂna jed). V posledneÏ jmenovaneÂm prÏõÂpadeÏ by bylo mozÏno uvazÏovat o kvalifikaci ve smyslu ¹pro jineÂhoª. NejednaÂ se jisteÏ o prÏõÂpad nikterak beÏzÏnyÂ, spõÂsÏe hypotetickyÂ. V teÂto praÂci je tento prÏõÂpad uveden prÏedevsÏõÂm z duÊvodu akcentu na skutecÏnost, zÏe pokud toto ustanovenõÂ vylozÏõÂme ve sveÏtle objektu, k jehozÏ ochraneÏ smeÏrÏuje zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti a lidõÂ proti mozÏneÂmu ohrozÏenõÂ, ktereÂ vyplyÂvaÂ z nekontrolovaneÂho a neodborneÂho naklaÂdaÂnõÂ s drogami a jedy, tak muÊzÏeme dovodit, zÏe § 187a a jeho termõÂn ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª nemusõÂ mõÂt nutneÏ podle sveÂho zneÏnõÂ na mysli hranici konzumentskeÂ drzÏby, ale muÊzÏe se jednat i o hranici, kdy toto mnozÏstvõÂ laÂtky je schopno ohrozit zdravõÂ nebo zÏivot pravdeÏpodobneÏ nejmeÂneÏ sedmi lidõÂ. NejmeÂneÏ sedmi z duÊvodu, zÏe trestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a odst. TrZ je ohrozÏovacõÂm deliktem, jenzÏ je soucÏaÂstõÂ hlavy IV. trestnõÂho zaÂkona stmelujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny obecneÏ nebezpecÏneÂ. KlõÂcÏovyÂm pojmem teÂto hlavy je pojem obecneÂho nebezpecÏõÂ, s nõÂmzÏ operuje i skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu obecneÂho ohrozÏenõÂ podle § 179 odst. 1 TrZ. Podle ustaÂleneÂ judikatury je praÂveÏ ohrozÏenõÂ minimaÂlneÏ sedmi lidõÂ pocÏet nezbytnyÂ ke vzniku obecneÂho nebezpecÏõÂ a tedy ke vzniku kriminaÂlnõÂ situace. Interpretaci pojmu prÏechovaÂvaÂnõÂ urcÏiteÂho mnozÏstvõÂ drogy jako konzumentskeÂ drzÏby zcela jisteÏ nesveÏdcÏõÂ ani pojem jedu obsazÏenyÂ po boku omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek v raÂmci teÂto skutkoveÂ podstaty. StanovenõÂ konzumentskeÂ drzÏby u jedu neznõÂ rovneÏzÏ prÏõÂlisÏ prÏesveÏdcÏiveÏ. Jedinou spolecÏnou vlastnostõÂ, kterou nelze upõÂrat omamnyÂm nebo psychotropnõÂm laÂtkaÂm ve vztahu k jedu, je skutecÏnost, zÏe stejneÏ jako uzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ kriminalizovaÂno, nenõÂ kriminalizovaÂna rovneÏzÏ ani sebevrazÏda. Pro prÏõÂklady promysÏleneÏjsÏõÂ formy skutkoveÂ podstaty nemusõÂme jõÂt geograficky prÏõÂlisÏ daleko. Nutno prÏiznat, zÏe SlovenskaÂ republika se v oblasti praÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch deliktuÊ vydala po rozpadu federace poneÏkud prÏehledneÏjsÏõÂ cestou a jejõÂ staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂprava je beze sporu jasneÏjsÏõÂ. Ve SlovenskeÂ republice platõÂ azÏ do dnes v zaÂsadeÏ identickyÂ trestnõÂ kodex jako v CÏeskeÂ republice s vyÂhradou zmeÏn ucÏineÏnyÂch po rozpadu federace. JednaÂ se o zaÂkon cÏ. 140/1961 Zb. TrestnyÂ zaÂkon, v znenõÂ neskorsÏõÂch predpisov. V prÏõÂpadeÏ prÏechovaÂvaÂnõÂ drog obsahuje slovenskyÂ trestnõÂ zaÂkon v ustanovenõÂ § 89 odst. 12 vyÂkladoveÂ pravidlo, ktereÂ definuje klõÂcÏovyÂ pojem nemajõÂcõÂ bohuzÏel dnes v cÏeskeÂ legislativeÏ ekvivalent: ¹prÏechovaÂvaÂnõÂ omamnyÂch, psychotropnõÂch laÂtek, jedu nebo prekursoru pro vlastnõÂ potrÏebuª. Toto ustanovenõÂ znõÂ v puÊvodnõÂm zneÏnõÂ takto: ¹PrechovaÂvanõÂm omamnej laÂtky, psychotropnej laÂtky, jedu alebo prekurzora pre vlastnuÂ potrebu sa rozumie mat' neopraÂvnene v drzÏbe po akuÂkol'vek dobu omamnuÂ laÂtku, psychotropnuÂ laÂtku, jed alebo prekurzor v mnozÏstve, ktoreÂ zodpovedaÂ najviac obvykle jednorazovej daÂvke na pouzÏitie, a to pre osobnuÂ spotrebu.ª Tento vyÂklad uplatnõÂme prÏi aplikaci obdobneÂho ustanovenõÂ nasÏeho § 187a TrZ, ktereÂ je ve slovenskeÂm trestnõÂm kodexu obsazÏeno v ustanovenõÂ § 186 zneÏjõÂcõÂ: 143

) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 243.

91


¹Kto neopraÂvnene prechovaÂva pre vlastnuÂ potrebu omamnuÂ laÂtku, psychotropnuÂ laÂtku, jed alebo prekurzor, potresce sa odnÏatõÂm slobody azÏ na tri roky alebo prepadnutõÂm veci.ª Pro uÂplnost je mozÏneÂ snad jen ocitovat zaÂkladnõÂ skutkovou podstatu ekvivalentu nasÏeho trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ, ve ktereÂ muÊzÏeme indikovat opeÏt mnohem zdarÏilejsÏõÂ definici znaku prÏechovaÂvaÂnõÂ. Zde zmõÂneÏneÂ prÏechovaÂvaÂnõÂ je totizÏ formulovaÂno obecneÏ, bez nutnosti prokazovat splneÏnõÂ podmõÂnky ± ¹pro jineÂhoª. Z takoveÂ konstrukce skutkoveÂ podstaty je nepochybneÏ mnohem jasneÏjsÏõÂ a zrÏetelneÏjsÏõÂ, zÏe vyÂsÏe uvedeneÂ ustanovenõÂ § 186 je privilegovanyÂm vuÊcÏi § 187, nebot' naprosto vyÂslovneÏ hovorÏõÂ o osobnõÂ jednoraÂzoveÂ daÂvce za uÂcÏelem osobnõÂ spotrÏeby. ¹§ 187 (1) Kto neopraÂvnene omamnuÂ laÂtku, psychotropnuÂ laÂtku, jed alebo prekurzor a) vyrobõÂ, vyvezie, dovezie alebo prevezie, b) kuÂpi, vymenõÂ alebo inak zadovaÂzÏi, c) predaÂ alebo inak sprostredkuje, alebo d) prechovaÂva po akuÂkol'vek dobu, potresce sa odnÏatõÂm slobody na dva roky azÏ osem rokov alebo prepadnutõÂm majetku, alebo penÏazÏnyÂm trestom, alebo prepadnutõÂm veci.ª 7.5.3.3 VeÏtsÏÂõ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂ ZaÂkonnyÂ znak mnozÏstvõÂ laÂtky veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ nenõÂ v zaÂkoneÏ a ani jineÂm praÂvnõÂm prÏedpise blõÂzÏe vymezen. JelõÂnek k tomu uvaÂdõÂ: ¹ZaÂkonoda Ârce poneÏkud rezignoval na potrÏebu stanovit podmõÂnky 144 trestnõÂ odpoveÏdnosti prÏõÂmo v zaÂkoneÏ.ª ) JednaÂ se o zcela novyÂ termõÂn, kteryÂ doposud trestnõÂ kodex nereglementoval. RovneÏzÏ ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ zÏaÂdnou mnozÏstevnõÂ hranici pro spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ve formeÏ prÏechovaÂvaÂnõÂ pro jineÂho neobsahuje. TrestnõÂ zaÂkon tedy stanovenõÂ mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂho nezÏ maleÂho ponechaÂvaÂ na judikaturÏe. Vzhledem k pocÏtu laÂtek, ktereÂ jsou prÏõÂslusÏnyÂm praÂvnõÂm prÏedpisem povazÏovaÂny za omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedy, bude stanovenõÂ mnozÏstvõÂ nikoli maleÂho u kazÏdeÂ takoveÂ laÂtky dlouhodobou zaÂlezÏitostõÂ. Ke stanovenõÂ mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂho nezÏ maleÂho formou judikatury uvaÂdõÂ reprezentant justice Fastner: ¹nejmeÂneÏ sympatickeÂ by mi bylo stanovenõÂ tohoto mnozÏstvõÂ judikaturou, nebot', jak jsem jizÏ v uÂvodu zmõÂnil, nejde o otaÂzku praÂvnõÂ, nyÂbrzÏ odbornou, kterou by meÏli rÏesÏit experti z prÏõÂslusÏnyÂch nepraÂvnõÂch 145 oboruÊ (psychiatrÏi, toxikologoveÂ), nikoli soud.ª ) Jak ale toto mnozÏstvõÂ stanovit? PraÂveÏ tato otaÂzka je tou nejcÏasteÏji poklaÂdanou v souvislosti s debatami o trestneÏpraÂvnõÂ uÂpraveÏ drogoveÂ problematiky. OdpoveÏd' na ni doposud nenõÂ jednoznacÏnaÂ, cozÏ lze ilustrovat i naÂsledneÏ uvedenyÂmi odbornyÂmi zaÂveÏry a judikaturou. NaprÏõÂklad trestnõÂ kolegium NejvysÏsÏõÂho soudu ve sveÂm stanovisku cÏ. 46/00 Sb. rozh. tr. uvaÂdõÂ, zÏe se jednaÂ o mnozÏstvõÂ, ktereÂ võÂcenaÂsobneÏ ± podle ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂho pro zÏivot a zdravõÂ lidõÂ ze Ïskodlivosti jednotlivyÂch laÂtek ± prÏevysÏuje beÏzÏnou daÂvku pruÊmeÏrneÂho konzumenta. PrÏi posuzovaÂnõÂ otaÂzky, zda je naplneÏn tento zaÂkonnyÂ znak, pak dle naÂzoru trestnõÂho kolegia nelze cÏinit rozdõÂl mezi prvokonzumentem a uzÏivatelem v pokrocÏileÂm stadiu zaÂvislosti. MusõÂ jõÂt o mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ jedna potrÏebnaÂ daÂvka pro uzÏivatele, nebot' drzÏenõÂ jedneÂ daÂvky prÏed jejõÂm pouzÏitõÂm nenõÂ prÏechovaÂvaÂnõÂm, ale jen spotrÏebnõÂ drzÏbou, cÏõÂmzÏ bychom postihovali nikoliv prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy, ale jejõÂ konzumaci. JelõÂnek definuje toto mnozÏstvõÂ identicky jako vyÂsÏe uvedeneÂ trestnõÂ kolegium, a to naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem: ¹Za mnozÏstvõÂ veÏtsÏÂõ nezÏ maleÂ bude trÏeba povazÏovat takoveÂ mnozÏstvõÂ, ktereÂ bude prÏesahovat jednu daÂvku drogy pro vlastnõÂ potrÏebu. V prÏõÂpadeÏ, zÏe by se jednalo o mnozÏstvõÂ odpovõÂdajõÂcõÂ jedneÂ daÂvce drogy pro vlastnõÂ potrÏebu, jednalo by se o trestnõÂ postih nikoli prÏechovaÂvaÂnõÂ drog, ale o trestnõÂ postih konzumace drog. 144 145

92

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 113. ) Fastner, J., JesÏteÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 11, s. 9.


V kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ puÊjde o takoveÂ mnozÏstvõÂ drogy, ktereÂ je schopneÂ v daneÂm prÏÂõpadeÏ a u daneÂ osoby ohrozit jejõÂ zdravõÂ nebo zÏivot. V uÂvahu bude trÏeba braÂt prokazatelneÂ, okamzÏiteÂ, kraÂtkodobeÂ ÏskodliveÂ puÊsobenõÂ drogy, nikoli dlouhodobyÂ neprÏõÂznivy146 Â vliv drogy. Rozhodnou nebude hmotnost prÏechovaÂvaneÂ laÂtky, ale mnozÏstvõÂ drogy v laÂtce obsazÏeneÂ.ª ) JelõÂnek daÂle pozÏaduje prÏõÂsneÏ individuaÂlnõÂ posouzenõÂ konkreÂtnõÂho prÏõÂpadu, a to vzhledem ke stupni zaÂvislosti, zpuÊsobu aplikace apod. KloucÏkovaÂ zaujõÂmaÂ toto stanovisko: ªHodnoty naÂvykovyÂch laÂtek, ktereÂ by odpovõÂdaly mnozÏstvõÂ veÏtÏsÂõmu nezÏ maleÂmu, by meÏly byÂt voleny tak, aby se jednalo o mnozÏstvõÂ, kteraÂ odpovõÂdajõÂ võÂce nezÏ jedneÂ daÂvce, avsÏak kteraÂ jizÏ mohou vaÂzÏneÏ ohrozit lidskeÂ zdravõÂ. Tyto hodnoty by meÏly byÂt uvedeny v147gramech a vztahovat se k cÏisteÂ laÂtce obsazÏeneÂ v zajisÏteÏneÂm vzorku omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky.ª ) ChmelõÂk u trestneÂho cÏinu148podle § 187a odst. 1 TrZ hovorÏõÂ o mnozÏstvõÂ drogy, ktereÂ je zpuÊsobileÂ vaÂzÏneÏ ohrozit zdravõÂ nebo zÏivot. ) RuÊzÏicÏka se domnõÂva149 Â, zÏe se musõÂ jednat o mnozÏstvõÂ, ktereÂ prÏedstavuje 150 zvyÂsÏeneÂ nebezpecÏõÂ pro zdravõÂ nebo zÏivot cÏloveÏka. ) K tomuto vymezenõÂ se prÏiklaÂnõÂ i dalsÏõÂ autorÏi. ) Fastner prÏipomõÂnaÂ, zÏe existuje velkyÂ rozpor a polemika o tom, zda toto zvyÂsÏeneÂ ohrozÏenõÂ zdravõÂ nebo zÏivota je trÏeba vztaÂhnout na cÏloveÏka obecneÏ nebo konkreÂtnõÂ osobu prÏechovaÂvajõÂcõÂ drogu, u ktereÂ by bylo trÏeba vzÏdy zkoumat znalcem stupenÏ zaÂvislosti a s tõÂm potrÏebneÂ velikosti uÂcÏinneÂ daÂvky. PrÏipomõÂnaÂ, zÏe prÏõÂpadnaÂ relace ke konkreÂtnõÂ osobeÏ by ve sveÂm duÊsledku znamenala, zÏe o cÏõÂm zaÂvislejsÏõÂho toxikomana by se jednalo, tõÂm by toto mnozÏstvõÂ bylo vysÏsÏõÂ. Respektive experimentaÂtor s drogou cÏi zacÏõÂnajõÂcõÂ konzument by byl trestneÏ odpoveÏdnyÂ jizÏ prÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ mnozÏstvõÂ drogy mnohonaÂsobneÏ nizÏsÏõÂho nezÏ na drogaÂch zaÂvislyÂ toxikoman, naprÏõÂklad tedy i dealer, jemuzÏ se nepodarÏilo prokaÂzat prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy pro jineÂho. ¹TakoveÂ rÏesÏenõÂ prÏedstavujõÂcõÂ nizÏÏsõÂ praÂh trestnõÂ odpoveÏdnosti u zacÏaÂtecÏnõÂkuÊ oproti recidivistuÊm, jde prÏõÂmo proti zaÂkladnõÂm zaÂsadaÂm trestaÂnõÂ v demokratickeÂ spolecÏnosti a je v rozporu teÂzÏ s uÂstavnõÂm 151 principem rovnosti obcÏanuÊ prÏed zaÂkonem (cÏl. 1 Listiny zaÂkladnõÂch praÂv a svobod).ª ) Fastner se daÂle prÏiklaÂnõÂ k pevneÂmu stanovenõÂ veÏtsÏõÂho nezÏ maleÂho mnozÏstvõÂ drogy, a to nejleÂpe podzaÂkonnou normou, nebot' konstatuje, zÏe v prÏõÂpadeÏ stanovenõÂ individuaÂlnõÂ formou by o trestnõÂ odpoveÏdnosti rozhodoval znalec na rozdõÂl od soudu, kteryÂ jedinyÂ je nadaÂn touto kompetencõÂ podle 152 cÏlaÂnku 90 UÂstavy. OpacÏnyÂ naÂzor lze vysledovat u kolektivu autoruÊ SotolaÂrÏ, SÏaÂmal, PuÂry a dalsÏõÂ. ) Podle Fastnera prÏichaÂzejõÂ v uÂvahu cÏtyrÏi mozÏnosti stanovenõÂ mnozÏstvõÂ pevnou formou. Stanovit formou prÏõÂlohy zaÂkona (trestnõÂ zaÂkon nebo ZNL), narÏõÂzenõÂm vlaÂdy ± tuto variantu povazÏuje aktuaÂlneÏ za nejschuÊdneÏjsÏõÂ, vyhlaÂsÏkou prÏõÂslusÏneÂho ministerstva ± tuto variantu povazÏuje za obecneÏ optimaÂlnõÂ (rakouskaÂ praxe) nebo judikaturou. VyÂsÏe zmõÂneÏneÂ narÏõÂzenõÂ vlaÂdy je totizÏ vlaÂda opraÂvneÏna vydat podle Â stavy bez speciaÂlnõÂho zmocneÏnõÂ, pokud je vydaÂno k provedenõÂ zaÂkona a v jeho mezõÂch. cÏl. 78 U K preferenci stanovenõÂ mnozÏstvõÂ laÂtky formu ministerskeÂ vyhlaÂsÏky se vyslovili dalsÏõÂ autorÏi, naprÏ. KloucÏkovaÂ. ¹Pro zajisÏteÏnõÂ veÏtsÏõÂ praÂvnõÂ jistoty by vsÏak bylo vhodneÏjsÏõÂ, aby hranicÏnõÂ mnozÏstvõÂ uvedenaÂ v § 187a odst. 1, odst. 2 TrZ byla stanovena praÂvnõÂm prÏedpisem, jako je tomu naprÏ. v Rakousku, kde zaÂkon cÏ. 112/1997 rakouskeÂ sbõÂrky zaÂkonuÊ odkazuje na vyhlaÂsÏky SpolkoveÂ ministryneÏ praÂce, zdravotnictvõÂ a sociaÂlnõÂch veÏcõÂ o spodnõÂch hranicõÂch veÏtsÏÂõho mnozÏstvõÂ (hranicÏnõÂm mnozÏstvõÂ) omamnyÂch a psy153 chotropnõÂch laÂtek cÏ. 374/1997 a cÏ. 375/1997 rakouskeÂ sbõÂrky zaÂkonuÊ, ktereÂ nabyly uÂcÏinnosti 1. 1. 1998.ª ) S absencõÂ legaÂlnõÂho vymezenõÂ tohoto mnozÏstvõÂ, ktereÂ v podstateÏ tvorÏõÂ klõÂcÏovou hranici mezi trestnyÂm 146

) JelõÂnek, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 s. 112. ) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 243. 148 ) ChmelõÂk, J., a kol., DrogovaÂ kriminalita, UÂrÏad pro vysÏetrÏovaÂnõÂ pro CÏeskou republiku, Ministerstvo vnitra, Praha 1999, s. 37. 149 ) RuÊzÏicÏka, M., K problematice trestneÂho cÏinu . . . podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6. 150 ) Fastner, J., JesÏteÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 11, s. 7. 151 ) Fastner, J., JesÏteÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 11, s. 8. 152 ) Kolektiv autoruÊ, Povaha probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v mezinaÂrodnõÂch souvislostech, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 5, s. 12. 153 ) KloucÏkovaÂ, S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu podle § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6, s. 245. 147

93


cÏinem a prÏestupkem, se vyrovnaÂvaÂ aplikacÏnõÂ praxe jen velmi slozÏiteÏ, a lze rÏõÂci, zÏe se s nõÂm doposud odpovõÂdajõÂcõÂm zpuÊsobem ani nevyrovnala. PraxõÂ bylo ucÏineÏno neÏkolik pokusuÊ o jeho vymezenõÂ, at' uzÏ na straneÏ metodickyÂch pokynuÊ orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ (policie a staÂtnõÂ zastupitelstvõÂ), tak i na straneÏ justice formou judikatury. PrvnõÂm pokusem v raÂmci sjednocovaÂnõÂ praxe prÏi vyÂkladu ustanovenõÂ § 187a, a to konkreÂtneÏ na nejnizÏsÏõÂ uÂrovni orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ byl pokyn PolicejnõÂho prezidenta cÏ. 39/1998 ze dne 9.12.1998, kteryÂ byl pokusem stanovit orientacÏnõÂ hodnoty mnozÏstvõÂ ¹veÏtsÏõÂho nezÏ maleÂhoª u zaÂkladnõÂch druhuÊ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, vyskytujõÂcõÂch se na cÏeskeÂm drogoveÂm trhu (viz prÏõÂloha 12.13). Ve snaze umozÏnit zaÂkladnõÂ orientaci v teÂto slozÏiteÂ problematice upravil pokyn postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Policie CÏR prÏi odhalovaÂnõÂ protipraÂvnõÂch jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂch s toxikomaniõÂ. OrientacÏnõÂ tabulka prÏilozÏenaÂ k tomuto zaÂvazneÂmu pokynu pak stanovila hodnoty maleÂho mnozÏstvõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek. Tato tabulka vychaÂzela z urcÏiteÂho pruÊmeÏru minimaÂlnõÂho mnozÏstvõÂ drogy urcÏeneÂho pro vlastnõÂ potrÏebu v neÏkteryÂch evropskyÂch staÂtech. Pokyn policejnõÂho prezidenta maÂ obecneÏ povahu pouze internõÂho metodickeÂho prÏedpisu Policie CÏR. Z teÂto povahy pochopitelneÏ vyplyÂvaÂ i jeho zaÂvaznost pro adresaÂty mimo policii, i kdyzÏ i otaÂzka zaÂvaznosti pro samotneÂ prÏõÂslusÏnõÂky policie v kontrastu k zaÂkonneÂ dikci nenõÂ rovneÏzÏ striktnõÂ zaÂlezÏitostõÂ. Nelze vsÏak podcenÏovat dopady jakeÂhokoli takoveÂho pokynu PolicejnõÂho prezidenta, nebot' cÏasto je tento prÏedpis bohuzÏel jedinyÂm normativnõÂm naÂstrojem policisty ve vyÂkonu, kteryÂ opravdu duÊveÏrneÏ znaÂ. NaprÏ. RuÊzÏicÏka ve vztahu k tomuto pokynu a s duÊrazem na mozÏnost rigidnõÂho stanovenõÂ mnozÏstevnõÂch hranic bez zvaÂzÏenõÂ konkreÂtnõÂch okolnostõÂ prÏõÂpadu ± stupenÏ zaÂvislosti, druh a uÂcÏinnost laÂtky ± konstatuje naÂsledujõÂcõÂ (srov. vyÂsÏe). ¹Jsou proto odmõÂtaÂny jakeÂkoli pokusy stanovit toto mnozÏstvõÂ tabulkami, jak se naprÏ. stalo zaÂvaznyÂm pokynem policejnõÂho prezidenta ze dne 9.12. 1998, kteryÂm se upravuje postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ policie CÏeskeÂ republiky prÏi odhalovaÂnõÂ protipraÂvnõÂch jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂch s toxikomaniõÂ. Tabulky vychaÂzejõÂ z jakeÂhosi aritmetickeÂho pruÊmeÏru mezi pojetõÂm minimaÂlnõÂho mnozÏstvõÂ drog urcÏeneÂho pro vlastnõ Â potrÏebu v neÏkte154 ryÂch evropskyÂch staÂtech, zejmeÂna SRN a ItaÂlii, a postraÂdajõÂ individuaÂlnõÂ prÏõÂstup.ª ) Podle dostupnyÂch informacõÂ byl tento prÏedpis jizÏ zrusÏen. nebot' naÂsledneÏ uvedenyÂ pokyn NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ je v soucÏasneÂ dobeÏ vyuzÏõÂvaÂn i PoliciõÂ CÏR. V praxi se totizÏ jevõÂ jako prÏesneÏjsÏõÂ a komplexneÏjsÏõÂ. 7.5.3.4 Pokyn NejvysÏsÏÂõ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ cÏ. 6/2000 SbõÂrky pokynuÊ obecneÂ povahy S ohledem na probleÂmy v aplikaci ustanovenõÂ § 187a TrZ vydala NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ ve smyslu ustanovenõÂ § 9 odst. 3 zaÂkona cÏ. 283/1993 Sb., o staÂtnõÂm zastupitelstvõÂ, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, dne 27. dubna 2000 pokyn obecneÂ povahy cÏ. 6/2000 SbõÂrky pokynuÊ obecneÂ povahy NSZ, jõÂmzÏ se upravujõÂ podrobnosti postupu staÂtnõÂch zastupitelstvõÂ prÏi postihu trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a TrZ. Tento pokyn nabyl uÂcÏinnosti dnem 1. kveÏtna 2000. ZmeÏneÏn by prozatõÂm jednou, a to pokynem obecneÂ povahy cÏ. 13/2001 ze dne 13. prosince 2001, kteryÂ nabyl uÂcÏinnosti dnem 1. ledna 2002. V tomto pokynu se pokusila NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ vymezit prÏedevsÏõÂm tzv. ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª u vybranyÂch, nejcÏasteÏji zneuzÏõÂvanyÂch drog, jakozÏto znak skutkoveÂ podstaty specifikovanyÂ v ustanovenõÂ § 187a odst. 1 TrZ. DaÂle vymezila i znak ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª uvedenyÂ v kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstateÏ trestneÂho cÏinu podle § 187a odst. 1, 2 TrZ. V raÂmci jeho zpracovaÂnõÂ bylo podle dostupnyÂch informacõÂ se vychaÂzelo z mezinaÂrodnõÂch zkusÏenostõÂ i medicõÂnskyÂch hledisek. Oba tyto termõÂny jsou vymezeny formou tabulky, kteraÂ tvorÏõÂ prÏõÂlohu pokynu (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.14). Tento pokyn je pomeÏrneÏ znaÂmyÂm prÏedevsÏõÂm touto tabulkou stanovujõÂcõÂ mnozÏstevnõÂ hodnoty drog. MaÂlo se vsÏak zduÊraznÏuje, zÏe obsahuje kromeÏ stanovenõÂ legaÂlnõÂch mnozÏstvõÂ, ke kteryÂm musõÂ prÏihleÂdnout staÂtnõÂ zaÂstupce prÏi posuzovaÂnõÂ znaku skutkoveÂ podstaty, daÂle i jineÂ povinnosti smeÏrÏujõÂcõÂ do praxe staÂtnõÂch zaÂstupcuÊ na uÂseku drogoveÂ kriminality. Po jejich analyÂze jednoznacÏneÏ vyplyÂvaÂ, zÏe vyÂsÏe uve154

94

) RuÊzÏicÏka, M., K problematice trestneÂho cÏinu . . . podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6, s. 11.


denaÂ obava z prÏepõÂnaÂnõÂ represe vuÊcÏi zaÂvislyÂm osobaÂm, jezÏ provaÂzela prÏejetõÂ novely trestnõÂho zaÂkona, se ukaÂzala lichou, alesponÏ tedy pokud se jednaÂ o reaÂlnyÂ postup orgaÂnuÊ verÏejneÂ zÏaloby. PrÏi posuzovaÂnõÂ osoby obvineÏneÂho z hlediska podmõÂnek trestnõÂ odpoveÏdnosti u osob, ktereÂ zneuzÏõÂvajõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky cÏi jedy, se musõÂ staÂtnõÂ zaÂstupce vzÏdy vyporÏaÂdat s otaÂzkou zmensÏeneÂ prÏõÂcÏetnosti (§ 25, § 32 TrZ.). K tomu ulozÏõÂ policejnõÂmu orgaÂnu vypracovaÂnõÂ znaleckeÂho posudku z oboru zdravotnictvõÂ, odveÏtvõÂ psychiatrie, poprÏõÂpadeÏ psychologie. V souvislosti s uklaÂdaÂnõÂm trestuÊ a ochrannyÂch opatrÏenõÂ stanovõÂ tento pokyn prÏednostnõÂ uplatneÏnõÂ alternativnõÂch mozÏnostõÂ trestnõÂho postihu, zejmeÂna v naÂsledujõÂcõÂch ohledech. ObecneÏ maÂ mõÂt staÂtnõÂ zaÂstupce prÏi vyÂkonu dozoru v prÏõÂpravneÂm rÏõÂzenõÂ a prÏi navrhovaÂnõÂ trestuÊ a ochrannyÂch opatrÏenõÂ ve veÏcech trestnyÂch cÏinuÊ podle § 187a TrZ obzvlaÂsÏteÏ na zrÏeteli podpuÊrnou uÂlohu trestnõÂ represe. Pokud jsou splneÏny zaÂkonneÂ podmõÂnky, meÏl by staÂtnõÂ zaÂstupce prÏi vyÂkonu dozoru v prÏõÂpravneÂm Ï .) cÏi zabezpecÏit zjisÏteÏnõÂ nezbytnyÂch podkladuÊ rÏõÂzenõÂ veÏc podmõÂneÏneÏ zastavit trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ (§ 307 TrR pro prÏõÂpadneÂ pozdeÏjsÏõÂ uplatneÏnõÂ podmõÂneÏneÂho upusÏteÏnõÂ od potrestaÂnõÂ s dohledem (§ 26 TrZ), podmõÂneÏneÂho odsouzenõÂ s dohledem (§ 60 a § 60b TrZ), poprÏõÂpadeÏ upusÏteÏnõÂ od potrestaÂnõÂ za soucÏasneÂho ulozÏenõÂ ochranneÂho leÂcÏenõÂ (§ 25 TrZ). V rÏõÂzenõÂ prÏed soudem by meÏl staÂtnõÂ zaÂstupce daÂle svyÂmi naÂvrhy a uÂcÏastõÂ u hlavnõÂho lõÂcÏenõÂ zajistit, aby prÏi projednaÂnõÂ veÏci prÏed soudem byly provedeny takeÂ vesÏkereÂ duÊkazy duÊlezÏiteÂ pro prÏõÂpadneÂ uplatneÏnõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch odklonuÊ. ObdobneÏ jako u vyÂsÏe analyzovaneÂho pokynu policejnõÂho prezidenta je nutneÂ zduÊraznit, zÏe pokyn NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ nenõÂ a ani nemuÊzÏe byÂt zaÂvaznyÂm pro soudce, nebot' dle cÏl. 90 UÂstavy je pouze soud legitimovaÂn rozhodovat o vineÏ a trestu za trestneÂ cÏiny a je prÏi tom podle cÏl. 95 UÂstavy vaÂzaÂn pouze zaÂkonem nebo mezinaÂrodnõÂ smlouvou. MnozÏstvõÂ v neÏm uvedenaÂ jsou tedy pro praxi pouze orientacÏnõÂ. Tomuto pokynu vsÏak nelze uprÏõÂt relevanci a vaÂhu, kterou velmi vyÂznamneÏ ovlivnÏuje praxi, nebot' orgaÂny cÏinneÂ v prÏõÂpravneÂm trestnõÂm rÏõÂzenõÂ z neÏj zpravidla vychaÂzejõÂ. Dokonce i soudy v raÂmci sveÂ rozhodovacõÂ praxe se k hodnotaÂm v neÏm obsazÏenyÂm cÏasto prÏiklaÂneÏjõÂ, i kdyzÏ samozrÏejmeÏ nikoli prÏõÂmo, nebot' se nejednaÂ o obecneÏ zaÂvaznyÂ prÏedpis a bude vzÏdy o jeho obsahu nutno proveÂzt duÊkaz (naprÏ. NejvysÏsÏõÂ soud CÏR dne 12.7. 2000, Pramen 4 Tz 142/2000). StanovenõÂ hranice trestnõÂ odpoveÏdnosti touto formou jisteÏ nelze obecneÏ povazÏovat za dostatecÏneÂ. Nutno vsÏak rÏõÂci, zÏe pouze dõÂky jeho existenci odstranila praxe cÏaÂst probleÂmuÊ souvisejõÂcõÂch s vaÂgneÏ formulovanou skutkovou podstatou. LegitimnõÂ stanovenõÂ hranic jednotlivyÂch mnozÏstvõÂ laÂtek a apel na uzÏõÂvaÂnõÂ alternativnõÂch postupuÊ v duchu mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ lze povazÏovat za spraÂvnyÂ postup, a to i prÏes skutecÏnost, zÏe v podstateÏ dokazuje alibismus cÏeskeÂho zaÂkonodaÂrneÂho sboru. 7.5.3.5 VeÏtsÏÂõ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂ a judikatura SamotnaÂ soudnõÂ praxe zaujala k vyÂkladu pojmu ¹veÏtsÏÂõ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª cÏi ¹veÏtsÏõÂ rozsahª naÂsledujõÂcõÂ pozici. NaprÏõÂklad NejvysÏsÏõÂ soud ve sveÂm rozsudku ze dne 16. uÂnora 2000 konstatoval k pojmu maleÂ mnozÏstvõÂ: ¹MaleÂ mnozÏstvõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek ve smyslu § 187a tr. zaÂk. lze vymezit tak, zÏe se tõÂm rozumõÂ individuaÂlneÏ urcÏenaÂ dennõÂ daÂvka omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky v mnozÏstvõÂ obvykleÂm pro konkreÂtnõÂ osobu uzÏõÂvajõÂcõÂ tyto laÂtky, kteraÂ odpovõÂdaÂ stupni jejõÂ zaÂvislosti na teÏchto laÂtkaÂch, anizÏ je 155 zpuÊsobilaÂ vaÂzÏneÏ ohrozit zdravõÂ nebo zÏivot teÂto osoby.ª ) O peÏt meÏsõÂcuÊ pozdeÏji dne 12. cÏervence 2000 zaujal ve sveÂm rozsudku NejvysÏsÏõÂ soud CÏeskeÂ republiky, jizÏ konkreÂtneÏ k pojmu ¹veÏtsÏÂõ nezÏ maleÂ mnozÏstvõÂª tento vyÂklad: ¹Za mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ ve smyslu § 187a odst. 1 trestnõÂho zaÂkona je trÏeba povazÏovat takoveÂ mnozÏstvõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu, ktereÂ podle ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂho pro zÏivot a zdravõÂ lidõÂ ze Ïskodlivosti jednotlivyÂch daÂvek peÏtinaÂsobneÏ azÏ desetinaÂsobneÏ prÏevysÏuje beÏzÏnou jedno156 raÂzovou daÂvku pruÊmeÏrneÂho konzumenta.ª )

155 156

) Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu CÏR - Rt 13/2000. ) Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu CÏR ze dne 12.7. 2000 - 4 Tz 142/2000.

95


DalsÏõÂ naÂzor k vyÂkladu mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂho nezÏ maleÂho zaujal v roce 2000 KrajskyÂ soud v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch ¹Za mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ ve smyslu § 187a odst. 1 tr. zaÂk. je trÏeba povazÏovat takoveÂ mnozÏstvõÂ prÏechovaÂvaneÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu, ktereÂ võÂcenaÂsobneÏ, podle ohrozÏenõÂ vyplyÂvajõÂcõÂho pro zÏivot a zdravõÂ lidõÂ ze Ïskodlivosti jednotlivyÂch laÂtek prÏevysÏuje beÏzÏnou daÂvku pruÊmeÏrneÂho konzumenta (v prÏõÂpadeÏ metamfetaminu-base /pervitinu/ desetinaÂsobneÏ). PrÏi posuzovaÂnõÂ otaÂzky, zda je naplneÏn tento zaÂkonnyÂ znak, nelze cÏinit rozdõÂl mezi prvokonzumentem a uzÏivatelem teÏchto laÂtek v pokrocÏileÂm stadiu zaÂvislosti. MusõÂ vsÏak jõÂt o drzÏenõÂ takoveÂ laÂtky v mnozÏstvõÂ prÏevysÏujõÂcõÂm daÂvku potrÏebnou pro drzÏitele (podle stupneÏ jeho zaÂvislosti), nebot' drzÏenõÂ jen jedneÂ daÂvky konzumentem drog prÏed jejõÂm pouzÏitõÂm nenõÂ prÏechovaÂvaÂnõ Âm, 157 ale jen tzv. spotrÏebnõÂ drzÏbou, byt' by Ïslo o mnozÏstvõÂ jinak splnÏujõÂcõÂ znak mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ.ª ) ZaÂveÏrem lze konstatovat, zÏe autor teÂto praÂce pohlõÂzÏõÂ na formulaci teÂto skutkoveÂ podstaty velmi kriticky stejneÏ tak jako na jejõÂ naÂslednou aplikaci, kteraÂ je vsÏak daÂna praÂveÏ prÏedevsÏõÂm nevhodneÏ vyjaÂdrÏenyÂmi legaÂlnõÂmi znaky, zejmeÂna znakem ¹mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª. Jako vhodneÏjsÏõÂ se jevõÂ zakotvit obecnou trestnost prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy a zaÂrovenÏ reglementovat rozlicÏnaÂ opatrÏenõÂ ve formeÏ odklonuÊ a jinyÂch alternativnõÂch postupuÊ vuÊcÏi experimentaÂtoruÊm a zaÂvislyÂm osobaÂm. Snaha rozlisÏit jednaÂnõÂ teÏchto skupin pachateluÊ od dealeruÊ hmotneÏ praÂvnõÂ formou nenõÂ nejsÏt'astneÏjsÏõÂm rÏesÏenõÂm. Je to prÏõÂstup disharmonickyÂ s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky, kontradiktornõÂ vuÊcÏi zobecneÏneÂ praxi evropskyÂch zemõÂ, prÏõÂstup pro orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ slozÏiteÏjsÏõÂ a prÏõÂstup privilegujõÂcõÂ paradoxneÏ spõÂsÏe vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ dealery, a nikoli pachatele meÂneÏ zaÂvazÏnyÂch forem jednaÂnõÂ, ktereÂ cÏasto nenõÂ nutneÂ ani kriminalizovat (srov. naÂsledujõÂcõÂ kapitolu).

7.5.4 KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata podle § 187a odst. 1, 2 TrZ KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187a odst. 1, 2 TrZ byla do raÂmce trestnõÂho kodexu zarÏazena soucÏasneÏ se skutkovou podstatou zaÂkladnõÂ. Jak jizÏ bylo vyÂsÏe zmõÂneÏno u trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ, kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty prÏedstavujõÂ vzÏdy zaÂvazÏneÏjsÏõÂ formu jednaÂnõÂ specifikovaneÂho skutkovou podstatou zaÂkladnõÂ. OkolnostõÂ podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby presumovanou tõÂmto ustanovenõÂm je, zÏe pachatel bez povolenõÂ prÏechovaÂval omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm a tohoto kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ se dopustil ve veÏtsÏõÂm rozsahu. Za takoveÂ jednaÂnõÂ hrozõÂ pachateli trest odneÏtõÂ svobody ve vyÂsÏi jeden rok azÏ peÏt let. NejvysÏsÏõÂ soud CÏR ve sveÂm, jizÏ vyÂsÏe citovaneÂm rozsudku ze dne 12.cÏervence 2000 (Pramen 4 Tz 142/ 2000), dal pojmu ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª naÂsledujõÂcõÂ vyÂklad. ¹VeÏtsÏõÂ rozsahª vyjadrÏuje kvantitativnõÂ i kvalitativnõÂ hledisko prÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky anebo jedu jako celku, nikoliv jen mnozÏstvõÂ takoveÂ laÂtky, i kdyzÏ to bude z hlediska naplneÏnõÂ teÂto okolnosti podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ trestnõÂ sazby nepochybneÏ zaÂsadnõÂ. VyÂkladoveÂ pravidlo uvedeneÂ v ustanovenõÂ § 89 odst. 11 tr. zaÂk. zde nelze pro stanovenõÂ ¹veÏtsÏõÂho rozsahuª pouzÏõÂt, nebot' zde nejde o financÏnõÂ vyjaÂdrÏenõÂ prÏechovaÂvaneÂ laÂtky, ktereÂ vsÏak muÊzÏe mõÂt podpuÊrnyÂ vyÂznam. Mimo mnozÏstvõÂ prÏechovaÂvaneÂ laÂtky nebo jedu, ktereÂ by meÏlo znacÏneÏ prÏesaÂhnout beÏzÏnou potrÏebu pachatele, je trÏeba prÏi zvazÏovaÂnõÂ teÂto okolnosti podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vyÂsÏe trestnõÂ sazby hodnotit i druh a kvalitu takoveÂ laÂtky, deÂlku jejõÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ, skutecÏnost, zda pachatel pozÏõÂvaÂ cÏi jinak uzÏõÂvaÂ takoveÂ laÂtky pravidelneÏ nebo jen obcÏas, velikost obvykle zneuzÏõÂvaneÂ daÂvky pachatelem apod. U drogoveÏ znacÏneÏ zaÂvisleÂho pachatele, u neÏhozÏ jednoraÂzovaÂ daÂvka mnohonaÂsobneÏ prÏevysÏuje beÏzÏnou daÂvku pruÊmeÏrneÂho konzumenta drog, nebude mozÏno vzhledem k § 88 odst. 1 TrZ prÏihleÂdnout pro naplneÏnõÂ kvantitativnõÂho hlediska znaku ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª k hmotnosti 10 g metamfetaminu, nebot' u takto drogoveÏ zaÂvisleÂ osoby uvedeneÂ mnozÏstvõÂ drogy podstatneÏ nezvysÏuje stupenÏ nebezpecÏnosti trestneÂho cÏinu pro spolecÏnost. V obecneÂ rovineÏ lze v prÏõÂpadeÏ pojmu ¹ve veÏtsÏõÂm rozsahuª odkaÂzat na vyÂsÏe uvedenou analyÂzu ustanovenõÂ § 187 odst. 1, 2 põÂsm. a) TrZ, kde je tento znak duÊkladneÏ analyzovaÂn. 157

96

) Pramen Rt 46/2000 4 To 23/20 (Sb.s.r. 2000, 8: 466).


7.5.5 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ zahrnuje v soucÏasneÂ dobeÏ kriminalizaci neopraÂvneÏneÂho jednaÂnõÂ ve formeÏ vyÂroby, opatrÏenõÂ sobeÏ nebo jineÂmu anebo prÏechovaÂvaÂnõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jedu. V prÏõÂpadeÏ naplneÏnõÂ znakuÊ zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty muÊzÏe byÂt pachatel postizÏen trestem odneÏtõÂ svobody na jeden rok azÏ peÏt let nebo zaÂkazem cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂm trestem nebo propadnutõÂm veÏci. K vyÂvoji zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.4). NeprÏekazÏenõÂ tohoto trestneÂho cÏinu je podle ustanovenõÂ § 167 TrZ trestneÂ. Z hlediska vztahu trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ k trestneÂmu cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ zaujala judikatura v roce 2004 naÂsledujõÂcõÂ stanovisko. ¹OpatrÏenõÂ (vyrobenõÂ, prÏechovaÂvaÂnõÂ) prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky je trestnyÂm cÏinem nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 188 TrZ, kteryÂ je ve vztahu k trestneÂmu cÏinu podle § 187 TrZ subsidiaÂrnõÂ. Pokud si pachatel opatrÏõÂ takovyÂ prÏedmeÏt v uÂmyslu uvedeneÂ laÂtky vyraÂbeÏt, maÂ prÏednost pouzÏitõÂ primaÂrnõÂho ustanovenõÂ o prÏõÂpraveÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek podle § 7 odst. 1, § 187 odst. 2 azÏ 4 TrZ. ProtozÏe prÏõÂprava k trestneÂmu cÏinu je uÂmyslneÂ jednaÂnõÂ a je trestnaÂ jen u zvlaÂsÏt' zaÂvazÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ obsazÏenyÂch v ustanovenõÂ § 41 odst. 2 TrZ, musõÂ se 158tento uÂmysl vztahovat i k okolnostem podminÏujõÂcõÂm pouzÏitõÂ vysÏÏsÂõ trestnõÂ sazby tohoto trestneÂho cÏinu.ª ) K vyÂkladu pojmuÊ vyrobõÂ, opatrÏõÂ, prÏechovaÂvaÂ srov. vyÂsÏe uvedenyÂ vyÂklad k ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ. NutneÂ je vsÏak zduÊraznit, zÏe trestnyÂ cÏin podle § 188 odst. 1 TrZ kriminalizuje opatrÏenõÂ definovaneÂho prÏedmeÏtu pro jineÂho i pro sebe. ObdobneÏ k pojmuÊm: omamnaÂ nebo psychotropnõÂ laÂtka, prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, jed. Objekt trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1 TrZ je identickyÂ jako objekt podle ustanovenõÂ § 187 odst. 1 TrZ. Z hlediska subjektivnõÂ straÂnky se vyzÏaduje uÂmysl a tento uÂmyslnyÂ ohrozÏovacõÂ trestnyÂ cÏin je dokonaÂn jizÏ vyrobenõÂm, opatrÏenõÂm sobeÏ cÏi jineÂmu, nebo prÏechovaÂvaÂnõÂm prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku takovou laÂtku obsahujõÂcõÂho, nebo jedu. Z hlediska subjektivnõÂ straÂnky musõÂ byÂt takovyÂ prÏedmeÏt prÏõÂmo urcÏen k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ. Po novele tohoto ustanovenõÂ provedeneÂ v roce 1990 jizÏ nepostacÏõÂ, aby takovyÂ prÏedmeÏt byl jen zpuÊsobilyÂ k nedovo159 leneÂ vyÂrobeÏ definovanyÂch laÂtek. TeÂto interpretaci sveÏdcÏõÂ i judikaÂt NejvysÏsÏõÂho soudu ze dne 30. 10. 2001. ) ¹PraÂveÏ gramatickyÂ vyÂklad slov ¹prÏedmeÏt urcÏenyÂª je zcela jednoznacÏnyÂ, neumozÏnÏujõÂcõÂ vyÂklad, zÏe pachateleÂ sice veÏdeÏli o jisteÂ mozÏnosti pouzÏitõÂ prÏedmeÏtneÂ laÂtky k vyÂrobeÏ omamnyÂch cÏi psychotropnõÂch laÂtek, ale spoleÂhali cÏi si mysleli, zÏe bude uzÏita k jinyÂm uÂcÏeluÊm. ZaÂkonem cÏ. 175/1990 Sb. byl novelizovaÂn trestnõÂ zaÂkon mimo jineÂ praÂveÏ v § 188 tr. zaÂk., kde na mõÂsto termõÂnu ¹prÏedmeÏt zpuÊsobilyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊª byl uzÏit termõÂn ¹prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jeduª. PraÂveÏ prÏedchozõÂ zaÂkonnaÂ uÂprava umozÏnÏovala termõÂnem ¹prÏedmeÏt zpuÊsobilyÂª rozlisÏit prÏÂõpady praÂvnõÂ kvalifikace podle § 188 tr. zaÂk. (uÂmyslneÂ zavineÏnõÂ pachateluÊ zahrnovalo pouze zpuÊsobilost prÏedmeÏtu ke ÏskodliveÂmu uÂcÏelu) a jako prÏõÂpravy podle § 7 tr. zaÂk. k trestneÂmu cÏinu podle § 187 tr. zaÂk. (uÂmyslneÂ zavineÏnõÂ pachateluÊ zahrnovalo urcÏenost prÏedmeÏtu ke ÏskodliveÂmu uÂcÏelu). JednõÂm ze zaÂkladnõÂch cõÂluÊ zaÂk. cÏ. 175/1990 Sb. bylo zuÂzÏit podmõÂnky trestnosti. PraÂveÏ k takoveÂmu cõÂli zrÏejmeÏ smeÏrÏovala novela § 188 tr. zaÂk., kteraÂ vyloucÏila trestnost pachateluÊ, u nichzÏ uÂmyslneÂ zavineÏnõÂ nezahrnovalo urcÏenost prÏedmeÏtu ke ÏskodliveÂmu uÂcÏelu, prÏicÏemzÏ prÏi prokaÂzaÂnõÂ takoveÂho zavineÏnõÂ se jednalo o trestnyÂ cÏin podle § 188 tr. zaÂk.ª Podle komentaÂrÏe k trestnõÂmu zaÂkonu je nezbytneÂ prÏedmeÏtem urcÏenyÂm k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku takovou laÂtku obsahujõÂcõÂho nebo jedu rozumeÏt ¹nejen 158

) SbõÂrka soudnõÂch rozhodnutõÂ a stanovisek cÏ. 19/2004.

159

) Pramen: 4 Tz 220/2001.

97


prÏõÂstroje, jinaÂ zarÏõÂzenõÂ a jejich soucÏaÂsti, ale i suroviny, ktereÂ jsou podle sveÂ povahy zpuÊsobile Â a zaÂrovenÏ 160 urcÏeneÂ k takoveÂ vyÂrobeÏ. NemusõÂ jõÂt vsÏak o prÏedmeÏty vyÂlucÏneÏ urcÏeneÂ k takoveÂ vyÂrobeÏ.ª ) ProblematickyÂm na teÂto skutkoveÂ podstateÏ, cÏi spõÂsÏe na systeÂmu kriminalizace komplexu drogoveÂ problematiky je fakt, zÏe obecneÏ kriminalizuje opatrÏenõÂ prÏedmeÏtu urcÏeneÂho k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ je obsahujõÂcõÂch a jeduÊ, pokud je tak cÏineÏno pro jineÂho i pro sebe. OpatrÏenõÂ si takovyÂch jizÏ hotovyÂch ± vyrobenyÂch laÂtek pro sebe naopak trestneÂ nenõÂ. DuÊvodem teÂto dekriminalizace je pravdeÏpodobneÏ nezaÂjem kriminalizovat uzÏivatele drog a opatrÏovaÂnõÂ drogy. V prÏõÂpadeÏ jedu je to vsÏak znacÏneÏ diskutabilnõÂ.

7.5.6 Rozbor kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 188 odst. 1, 2 TrZ JedinaÂ kvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata upravenaÂ v ustanovenõÂ § 188 odst. 1, 2 TrZ je naplneÏna, pokud se pachatel dopustõÂ jednaÂnõÂ podle § 188 odst. 1 TrZ ve veÏtsÏõÂm rozsahu (§ 188 odst. 1,2 põÂsm. a) TrZ) nebo vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let (§ 188 odst. 1,2 põÂsm. b) TrZ) nebo zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch (§ 188 odst. 1,2 põÂsm. c) TrZ). Za takoveÂ jednaÂnõÂ hrozõÂ pachateli trest odneÏtõÂ svobody ve vyÂsÏi dveÏ leÂta azÏ deset let. K vyÂkladu teÏchto okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby je mozÏneÂ odkaÂzat na vyÂklad obsazÏenyÂ v raÂmci rozboru skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1, 2, 3 TrZ.

7.6 TrestnyÂ cÏin sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie DruhyÂm trestnyÂm cÏinem, kteryÂ rÏadõÂme mezi tzv. drogoveÂ delikty, je trestnyÂ cÏin ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie specifikovanyÂ ustanovenõÂm § 188a odst. 1 TrZ a obsahujõÂcõÂ v soucÏasneÂ dobeÏ jednu kvalifikovanou skutkovou podstatu. Tento trestnyÂ cÏin spocÏõÂvaÂ v jednaÂnõÂ pachatele, kteryÂ svaÂdõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo ho v tom podporuje a nebo zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky jinak podneÏcuje nebo sÏõÂrÏõÂ. ¹UstanovenõÂ § 188a tr. zaÂk. o trestneÂm cÏinu ÏsÂõrÏenõÂ toxikomanie je novou skutkovou podstatou, zakotvenou novelou trestnõÂho zaÂkona z roku 1990. ZduÊraznÏuje se jõÂ spolecÏenskaÂ nebezpecÏnost forem jednaÂnõÂ uvedenyÂch v odstavci prveÂm.ª ZakotvenõÂ teÂto skutkoveÂ podstaty do raÂmce trestnõÂho zaÂkona bylo pocÏaÂtkem devadesaÂtyÂch let vedeno prÏedevsÏõÂm zaÂmeÏrem kriminalizovat jednaÂnõÂ ve formeÏ uÂcÏastenstvõÂ na zneuzÏõÂvaÂnõÂ neÏkteryÂch naÂvykovyÂch laÂtek ve smyslu ustanovenõÂ § 10 TrZ. SoucÏasneÂ cÏeskeÂ trestnõÂ praÂvo drÏõÂve nekriminalizovalo a ani nekriminalizuje samotneÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek. Z toho duÊvodu bylo tedy nezbytneÂ tuto situaci rÏesÏit samostatnou skutkovou podstatou, nebot' z hlediska zaÂsady akcesority uÂcÏastenstvõÂ na trestneÂm cÏinu nenõÂ mozÏneÂ uÂcÏastnõÂka na zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykoveÂ laÂtky kriminalizovat, pokud nenõÂ kriminalizovaÂno i samotneÂ jednaÂnõÂ konzumenta. ¹PrÏi svaÂdeÏnõÂ a podporovaÂnõÂ jde v podstateÏ o jednaÂnõÂ podobneÂ naÂvodu a pomoci ve smyslu § 10 odst. 2 põÂsm. b), c), i kdyzÏ vzhledem k tomu, zÏe osoba, kteraÂ sama pozÏõÂvaÂ naÂvykoveÂ laÂtky, se nedopousÏtõÂ trestneÂho cÏinu, nemuÊzÏe jõÂt o formu uÂcÏastenstvõÂ ve smyslu citovaneÂho ustanovenõÂ, ale jedna Â se o prÏõÂmeÂ 161 pachatelstvõÂ trestneÂho cÏinu podle § 188a, zcela nezaÂvisleÂ na prÏõÂp. pachatelstvõÂ jineÂ osoby.ª ) ObdobneÂ vyjaÂdrÏenõÂ lze najõÂt i u JelõÂnka v poznaÂmkoveÂm vydaÂnõÂ trestnõÂho zaÂkona. ¹Vzhledem k tomu, zÏe samotneÂ pozÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek je beztrestneÂ, nenõÂ mozÏneÂ trestneÏ stõÂhat ani uÂcÏastenstvõÂ na neÏm podle § 10 tr. zaÂk. (organizova162 ÂnõÂ, naÂvod, pomoc). RÏesÏenõÂ bylo nalezeno ve vytvorÏenõÂ noveÂ skutkoveÂ podstaty podle § 188a tr. zaÂk.ª ) O legitimiteÏ zakotvenõÂ noveÂho drogoveÂho deliktu do raÂmce trestnõÂho zaÂkona napovõÂ i rozsudek 163 VrchnõÂho soudu v Praze ze dne 11. ledna 2001 ) rÏesÏõÂcõÂ mozÏnyÂ soubeÏh drogovyÂch deliktuÊ podle ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu - II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1166. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1167. 162 ) JelõÂnek, J., SovaÂk., Z., TrestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd - poznaÂmkoveÂ vydaÂnõÂ s judikaturou, 20. aktualizovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 195. 163 ) Rozsudek 10 To 194/2000. 160 161

98


§ 187 TrZ s trestnyÂm cÏinem sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie podle § 188a TrZ, poprÏõÂpadeÏ s trestnyÂm cÏinem ohrozÏovaÂnõÂ mravnõÂ vyÂchovy mlaÂdezÏe podle § 217 põÂsm. b) TrZ. ¹I. JednaÂnõÂ uvedenaÂ v § 188a tr. zaÂk. a v § 187 tr. zaÂk. jsou navzaÂjem v pomeÏru subsidiarity, kdyzÏ primaÂrnõÂm ustanovenõÂm je ustanovenõÂ § 187 tr. zaÂk., a to zejmeÂna v prÏõÂpadeÏ, kdy pachatel svyÂm jednaÂnõÂm nejen vzbudõÂ u posÏkozenyÂch zaÂjem o konzumaci omamnyÂch prostrÏedkuÊ, nyÂbrzÏ sveÂ jednaÂnõÂ daÂle rozvede tak, zÏe naplnõÂ skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu dle § 187 tr. zaÂk. II. Pokud by vsÏak Ïslo ze strany pachatele o naplneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie dle § 188a formou neadresneÂho podneÏcovaÂnõÂ (kuprÏ. tiskem cÏi jinyÂmi sdeÏlovacõÂmi prostrÏedky), prÏichaÂzelo by v uÂvahu naplneÏnõÂ obou skutkovyÂch podstat. (tedy jednocÏinnyÂm soubeÏhem). III. SoubeÏh trestnyÂch cÏinuÊ nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 tr. zaÂk. a ohrozÏovaÂnõÂ mravnõÂ vyÂchovy mlaÂdezÏe podle § 217 põÂsm. b) tr. zaÂk. je mozÏnyÂ.ª Judikatura daÂle k pomeÏru trestnyÂch cÏinuÊ podle § 187 odst. 1 TrZ a § 188a odst. 1 TrZ vyjaÂdrÏila naÂsledujõÂcõÂ. ¹TrestnyÂ cÏin ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie podle § 188a TrZ je v pomeÏru subsidiarity k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 TrZ. Jejich jednocÏinnyÂ soubeÏh je vyloucÏen. Proto se skutek, kteryÂ by vykazoval znaky obou uvedenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ, posoudõÂ jen jako 164 trestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 TrZ.ª ) ZajõÂmavyÂm teÂmatem k diskusi v souvislosti s interpretacõÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie se muÊzÏe jevit relace tohoto ustanovenõÂ vuÊcÏi cÏl. 17 Listiny zaÂkladnõÂch praÂv a svobod. CÏlaÂnek 17 LPS upravuje svobodu projevu a praÂvo na sÏõÂrÏenõÂ informacõÂ. Podle odstavce cÏtvrteÂho zmõÂneÏneÂho cÏlaÂnku lze svobodu projevu a praÂvo vyhledaÂvat a sÏõÂrÏit informace omezit pouze zaÂkonem, a za prÏedpokladu, zÏe se jednaÂ o opatrÏenõÂ v demokratickeÂ spolecÏnosti nezbytnaÂ pro ochranu praÂv a svobod druhyÂch, bezpecÏnost staÂtu, verÏejnou bezpecÏnost, ochranu verÏejneÂho zdravõÂ a mravnosti. RovneÏzÏ tak EvropskaÂ uÂmluva o ochraneÏ lidskyÂch praÂv a svobod (UÂmluva) stanovõÂ, zÏe podle ustanovenõÂ cÏlaÂnku 10 UÂmluvy maÂ kazÏdyÂ praÂvo na svobodu projevu. Pojem svobody projevu je pomeÏrneÏ intenzivneÏ rozvinut v raÂmci judikatury EvropskeÂ komise pro lidskaÂ praÂva a EvropskeÂho soudu pro lidskaÂ praÂva. Â mluvy konEvropskyÂ soud pro lidskaÂ praÂva s odvolaÂnõÂm na sveÂ rozsudky tyÂkajõÂcõÂ se cÏlaÂnku 10 U statoval, zÏe lze z jeho judikatury odvodit neÏktereÂ obecneÂ principy. ¹Svoboda projevu je jednõÂm z hlavnõÂch zaÂkladuÊ demokratickeÂ spolecÏnosti; s omezenõÂm vyplyÂvajõÂcõÂm z cÏlaÂnku 10 § 2 se vztahuje nejen na ¹informaceª nebo ¹mysÏlenkyª, ktereÂ jsou prÏijõÂmaÂny prÏõÂzniveÏ nebo poklaÂdaÂny ze nesÏkodneÂ nebo je k nim zaujõÂmaÂn lhostejnyÂ postoj, ale i na takoveÂ ¹informaceª nebo ¹mysÏlenkyª, ktereÂ uraÂzÏejõÂ, ÏsokujõÂ, zneklidnÏujõÂ. Svoboda projevu tak, jak je vymezena v cÏlaÂnku 10, ktereÂ je trÏeba vyklaÂdat zuÂzÏeneÏ, a nezbytnost kazÏdeÂho omezenõÂ musõÂ byÂt prÏespodleÂhaÂ rÏadeÏ vyÂjimek, 165 veÏdcÏiveÏ dokaÂzaÂna.ª ) SkutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie vsÏak bohuzÏel budõÂ pozornost i svoji vysoce vaÂgneÏ formulovanou dikcõÂ, naprÏ. ¹jinak podneÏcuje nebo sÏõÂrÏõÂª. Z hlediska jizÏ vyÂsÏe zmõÂneÏneÂ praxe EvropskeÂho soudu pro lidskaÂ praÂva a ve vztahu k formulaci skutkovyÂch podstat je mozÏneÂ uveÂst naÂsledujõÂcõÂ naÂzor aplikujõÂcõÂ jednou za zaÂkladnõÂch zaÂsad soudobeÂho trestnõÂho praÂva: ¹nullum crimen sine legeª. V raÂmci interpretace teÂto zaÂsady vyjaÂdrÏeneÂ cÏlaÂnkem 7 Â mluvy dospeÏl soud k naÂsledujõÂcõÂmu zaÂveÏru: U ¹CÏlaÂnek 7 §1 se neomezuje pouze na zaÂkaz retrospektivnõÂ aplikace trestnõÂho zaÂkona v neprospeÏch obzÏalovaneÂho. Toto ustanovenõÂ rovneÏzÏ zakotvuje v obecneÂ rovineÏ princip, podle neÏhozÏ pouze zaÂkon muÊzÏe definovat trestnyÂ cÏin a narÏizovat trest (nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege), jakozÏ i princip, zÏe trestnõÂ zaÂkon nelze interpretovat extenzivneÏ v neprospeÏch obzÏalovaneÂho, naprÏõÂklad formu analogie. Z toho vyplyÂvaÂ, zÏe zaÂkon musõÂ byÂt jasneÏ definovaÂn. Tato podmõÂnka je splneÏna, jestlizÏe jednotlivec muÊzÏe ze zneÏnõÂ relevantnõÂho ustanovenõÂ (za prÏõÂpadne Â pomoci jeho soudnõÂ interpretace) po166 znat, za jakeÂ cÏiny cÏi opomenutõÂ bude volaÂn k odpoveÏdnosti.ª ) 164

) Soubor trestnõÂch rozhodnutõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu, C. H. Beck, Praha, cÏ. 4/2004, cÏõÂslo judikaÂtu 681. ) CÏapek, J., PraÂvnickyÂ slovnõÂk evropskeÂ ochrany lidskyÂch praÂv, Praha 2002, s. 199. 166 ) CÏapek, J., PraÂvnickyÂ slovnõÂk evropskeÂ ochrany lidskyÂch praÂv, Praha 2002, s. 119. 165

99


Jeden z autoruÊ, kterÏõÂ se ve svyÂch pracõÂch veÏnujõÂ teÂto problematice, konstatuje ve vztahu k dikci teÂto skutkoveÂ podstaty a jejõÂ interpretaci: ¹PrÏi vyÂkladu ustanovenõÂ § 188a trestnõÂho zaÂkona je trÏeba mõÂt na pameÏti, zÏe trestneÏpraÂvnõÂ pojem ¹prÏõÂcÏinnaÂ souvislostª je oproti stejneÂmu, obecneÏ filosofickeÂmu pojmu zuÂzÏen podle zaÂsad umeÏleÂ izolace a gradace. JestlizÏe neÏkdo publikuje stat', v nõÂzÏ pojednaÂvaÂ naprÏ. o konopõÂ, rostlineÏ s mnohostrannyÂm vyuzÏitõÂm, lze jen velmi obtõÂzÏneÏ a s naÂsilnou logikou konstruovat prÏõÂcÏinnou souvislost mezi publikacõÂ a ruÊstem toxikomanie. TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ vydavateluÊ se v podobnyÂch prÏÂõpadech jevõÂ stejneÏ neuÂcÏelneÂ a neprÏimeÏrÏeneÂ jako hypotetickeÂ stõÂhaÂnõÂ vydavatele Goethova roma167 Ânu ¹UtrpenõÂ mladeÂho Wertheraª pro trestnyÂ cÏin uÂcÏasti na sebevrazÏdeÏ podle § 230 trestnõÂho zaÂkona.ª )

7.6.1 ZaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1 TrZ ZaÂjem (objekt), k jehozÏ ochraneÏ slouzÏõÂ toto trestneÏpraÂvnõÂ ustanovenõÂ lze definovat jako zaÂjem na ochraneÏ spolecÏnosti a jejõÂch cÏlenuÊ ± jednotlivcuÊ proti mozÏneÂmu ohrozÏenõÂ vyply ÂvajõÂcõÂmu ze zneuzÏõÂvaÂnõÂ 168 jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek nezÏ alkoholu. ObdobneÏ definujõÂ objekt i jinõÂ autorÏi. ) Sankce stanovenaÂ trestnõÂm zaÂkonem za ohrozÏenõÂ vyÂsÏe uvedeneÂho praÂvnõÂho statku jednaÂnõÂm specifikovanyÂm zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou cÏinõÂ v soucÏasneÂ dobeÏ azÏ trÏi leÂta trestu odneÏtõÂ svobody nebo zaÂkaz cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂ trest. Z hlediska subjektivnõÂ straÂnky je trestnyÂ cÏin sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie uÂmyslnyÂm ohrozÏovacõÂm trestnyÂm cÏinem, kteryÂ je dokonaÂn jizÏ samotnyÂm svaÂdeÏnõÂm, podporovaÂnõÂm, podneÏcovaÂnõÂm nebo sÏõÂrÏenõÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu. Na rozdõÂl od prÏedchozõÂch skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ (§ 187, § 187a, § 188) operuje tento trestnyÂ cÏin z hlediska regulovanyÂch laÂtek poneÏkud odlisÏnou definicõÂ, a to definicõÂ: ¹jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholª. KonkreÂtneÏ se tedy ve smyslu ustanovenõÂ § 89 odst. 10 TrZ jednaÂ o laÂtky omamneÂ, psychotropnõÂ a ostatnõÂ laÂtky zpuÊsobileÂ neprÏõÂzniveÏ ovlivnit psychiku cÏloveÏka nebo jeho ovlaÂdacõÂ nebo rozpoznaÂvacõÂ schopnosti nebo sociaÂlnõÂ chovaÂnõÂ. DetailneÏjsÏõÂ informace jsou obsazÏeny v raÂmci prÏedchozõÂ pasaÂzÏe vymezujõÂcõÂ klõÂcÏoveÂ termõÂny pro oblast drogovyÂch deliktuÊ. Dikce skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie nevylucÏuje kriminalizovat ani definovanaÂ jednaÂnõÂ s takovyÂmi laÂtkami, s nimizÏ neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ nekriminalizujõÂ prÏedchozõÂ drogoveÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 187, § 187a, § 188 TrZ. JednaÂ se naprÏõÂklad o ruÊznaÂ rÏedidla, barviva, cÏisticõÂ prostrÏedky atd. Na prvnõÂ pohled je tedy zrÏejmeÂ, zÏe objektivnõÂ straÂnka tohoto trestneÂho cÏinu vymezuje neÏkolik alternativnõÂch zpuÊsobuÊ kriminaÂlnõÂch jednaÂnõÂ. TrestnyÂ cÏin je tedy mozÏneÂ spaÂchat: a) svaÂdeÏnõÂm jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu; b) podporovaÂnõÂm jineÂho ve zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu; c) podneÏcovaÂnõÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu; d) ÏsÂõrÏenõÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu. K trestnõÂ odpoveÏdnosti pachatele nenõÂ nezbytneÂ, aby jedinec nebo osoby, kteryÂm byl takovyÂ projev vuÊle adresovaÂn, jõÂm byly skutecÏneÏ ovlivneÏny. V teÂto souvislosti judikoval KrajskyÂ soud v OstraveÏ dne 17. zaÂrÏõÂ 1997 ve veÏci mediaÂlneÏ znaÂmeÂho prÏõÂpadu spolumajiteluÊ a jednateluÊ nakladatelstvõÂ Votobia se sõÂdlem v Olomouci, kterÏõÂ spolecÏneÏ nechali prÏelozÏit a vydali dõÂlo COOKING WITH CANNABIS od autora A. Gottlieba a v dobeÏ od 22. 5. 1995 do 27. 10. 1995 vydali nejmeÂneÏ 8581 ks zmõÂneÏneÂ publikace v prÏekladu s titulem ¹VarÏõÂme s konopõÂmª, v nõÂzÏ jsou v zaÂjmu zõÂskaÂnõÂ lepsÏõÂch prozÏitkuÊ z uÂcÏinkuÊ produktuÊ konopõÂ uvaÂdeÏny receptury prÏõÂpravy pokrmuÊ a naÂpojuÊ s marihuanou, hasÏisÏem cÏi hasÏisÏovyÂm olejem. ¹K naplneÏnõÂ zaÂkonnyÂch znakuÊ trestneÂho cÏinu ÏsõÂrÏenõÂ toxikomanie podle § 188a odst. 1 tr. zaÂk. nenõÂ nutneÂ, aby osoby, jimzÏ je jednaÂnõÂ pachatele popsaneÂ v teÂto skutkoveÂ podstateÏ urcÏeno, jõÂm byly skutecÏneÏ 169 ovlivneÏny.ª ) 167 168 169

100

) Partyk, P., K vztahu trestneÂho cÏinu podle § 188a tr.z. k cÏl. 17 Listiny, ASPI. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1167. ) Rt 17/99 2 To 461/97 (Sb.s.r. 99, 3: 56).


7.6.1.1 SvaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏÂõvaÂnõÂ . . . Co je trÏeba rozumeÏt jednaÂnõÂm ve formeÏ svaÂdeÏnõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu trestnõÂ zaÂkon blõÂzÏe nevymezuje. Z dikce skutkoveÂ podstaty je vsÏak zrÏejmeÂ, zÏe z hlediska adresaÂta onoho ¹svaÂdeÏnõÂª musõÂ jõÂt o konkreÂtnõÂ osobu ± jednotlivce. Toto je hlavnõÂ rozdõÂl mezi jednaÂnõÂm ve formeÏ svaÂdeÏnõÂ a jednaÂnõÂm ve formeÏ podneÏcovaÂnõÂ nebo sÏõÂrÏenõÂ. 170 Podle odborneÂ literatury ) a judikatury lze svaÂdeÏt ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu prÏedevsÏõÂm: prÏemlouvaÂnõÂm, poucÏenõÂm, prÏÂõpadneÏ prÏedvedenõÂm zpuÊsobu zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky cÏi jinou formou vyvolaÂnõÂ rozhodnutõÂ o zneuzÏõÂvaÂnõÂ teÂto laÂtky. RovneÏzÏ tak by se dalo uvazÏovat o svaÂdeÏnõÂ ve formeÏ schvalovaÂnõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky za uÂcÏelem vzbudit rozhodnutõÂ jineÂ osoby takovou laÂtku zneuzÏõÂvat. StejnyÂ pramen uvaÂdõÂ: ¹Je mozÏneÂ i neprÏõÂmeÂ svaÂdeÏnõÂ, prÏi ktereÂm pachatel svaÂdõÂ prostrÏednictvõÂm zÏiveÂho naÂstroje.ª 7.6.1.2 PodporovaÂnõÂ jineÂho ve zneuzÏÂõvaÂnõÂ . . . Z hlediska adresaÂta podporovaÂnõÂ jineÂho ve zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu platõÂ to sameÂ jako u vyÂsÏe definovaneÂho svaÂdeÏnõÂ. ¹PodporovaÂnõÂ muÊzÏe byÂt provedeno jak vuÊcÏi osobeÏ zacÏõÂnajõÂcõÂ se zneuzÏõÂvaÂnõÂm, tak i vuÊcÏi osobe Ï , kteraÂ jizÏ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkohol zneuzÏõÂvaÂ, ve formeÏ fyzickeÂ 171 i psychickeÂ (intelektuaÂlnõÂ).ª ) Podle odborneÂ literatury (naprÏ. vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂ komentaÂrÏ) a judikatury lze fyzicky podporovat jineÂho ve zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu prÏedevsÏõÂm ruÊznorodou pomocõÂ jako naprÏõÂklad opatrÏenõÂm takoveÂ naÂvykoveÂ laÂtky, financÏnõÂ puÊjcÏkou na obstaraÂnõÂ laÂtky, zajisÏteÏnõÂm potrÏeb pro aplikaci laÂtky (naprÏ. injekcÏnõÂch strÏõÂkacÏek), obstaraÂnõÂm bytu cÏi mõÂstnosti pro narkomana za uÂcÏelem nerusÏeneÂ aplikace, prÏivedenõÂm osoby do komunity, kde se takoveÂ laÂtky beÏzÏneÏ zneuzÏõÂvajõÂ. TakoveÂ jednaÂnõÂ vsÏak musõÂ byÂt vzÏdy zahrnuto uÂmyslem zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky podporovat. Podporovat je rovneÏzÏ mozÏneÂ i psychickou formou jako naprÏ. poskytnutõÂm ruÊznyÂch rad, utvrzovaÂnõÂm v prÏedsevzetõÂ zneuzÏõÂvat takovou laÂtku. PodporovaÂnõÂ lze tedy obecneÏ definovat jako jakeÂkoliv jednaÂnõÂ spocÏõÂvajõÂcõÂ v utvrzovaÂnõÂ stavu, kdy subjekt uzÏõÂvaÂ laÂtku, at' uzÏ formou psychickeÂ pomoci cÏi vytvaÂrÏenõÂ podmõÂnek ulehcÏujõÂcõÂch zneuzÏõÂvaÂnõÂ laÂtky nebo podmõÂnek k tomu vedoucõÂch. SchvalovaÂnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ laÂtky, je-li cÏineÏno s uÂmyslem vzbudit rozhodnutõÂ ji pozÏõÂt cÏi pozÏõÂvat, je svaÂdeÏnõÂm, je-li cÏineÏno s uÂmyslem jizÏ ucÏineÏneÂ rozhodnutõÂ posõÂlit cÏi smeÏrÏuje proti rozhodnutõÂ ji nepozÏõÂvat, lze kvalifikovat jako podporovaÂnõÂ. Podle autoruÊ vyÂsÏe citovaneÂho komentaÂrÏe nelze za podporu jineÂho ve zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu povazÏovat preventivnõÂ akce ruÊznyÂch staÂtnõÂch i nestaÂtnõÂch organizacõÂ, prÏi kteryÂch je rozdaÂvaÂn zdravotnickyÂ materiaÂl vcÏetneÏ injekcÏnõÂch strÏõÂkacÏek pro nitrozÏilnõÂ aplikaci, vysveÏtlovaÂny zaÂsady prevence u toxikomanuÊ, poskytovaÂny rady a poucÏenõÂ z hlediska hygieny a zdravotnõÂch zaÂsad, apod. S tõÂmto naÂzorem lze jisteÏ souhlasit, prÏedevsÏõÂm z duÊvodu absence volnõÂ slozÏky v oblasti subjektivnõÂ straÂnky trestneÂho cÏinu. Na zaÂkladeÏ ustanovenõÂ § 12 odst. 2 zaÂk. cÏ. 283/1993 Sb., o staÂtnõÂm zastupitelstvõÂ, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, vydala v roce 2002 NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ Mgr. Marie BenesÏovaÂ k teÂto problematice, konkreÂtneÏ k mozÏneÂ trestnõÂ odpoveÏdnosti prÏi testovaÂnõÂ drogy ¹extaÂzeª nestaÂtnõÂmi organizacemi za172 byÂvajõÂcõÂmi se preventivnõÂ cÏinnostõÂ v boji proti drogaÂm sveÂ stanovisko. ) JednaÂ se o velmi komplexnõÂ a detailnõÂ materiaÂl, s jehozÏ zaÂveÏry se lze v zaÂsadeÏ ztotozÏnit. 7.6.1.3 PodneÏcovaÂnõÂ zneuzÏÂõvaÂnõÂ JednaÂnõÂ ve formeÏ podneÏcovaÂnõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo jeho sÏõÂrÏenõÂ jsou z hlediska adresaÂtuÊ takoveÂho jednaÂnõÂ jednaÂnõÂm adresovanyÂmi vuÊcÏi osobaÂm blõÂzÏe neurcÏenyÂm. ObeÏ jednaÂnõÂ je mozÏneÂ spaÂchat jak uÂstnõÂm projevem, tak rovneÏzÏ i tiskem nebo jinyÂm sdeÏlovacõÂm prostrÏedkem. PodneÏcovaÂnõÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu je trÏeba rozumeÏt projev vytvaÂrÏejõÂcõÂ u blõÂzÏe nespecifikovaneÂho okruhu osob rozhodnutõÂ nebo naÂladu vedoucõÂ ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu. MuÊzÏe se tak staÂt formou uÂstnõÂ cÏi põÂsemnou. ¹PodneÏcovaÂnõÂ se muÊzÏe staÂt prÏõÂmo, neprÏõÂmo i skryteÏ ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1168. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1168. 172 ) Stanovisko NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupkyneÏ ke sjednocenõÂ vyÂkladu zaÂkonuÊ a jinyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, porÏ. cÏ. 26/2002. 170 171

101


(naprÏ. vyÂsmeÏÏsneÂ poznaÂmky nebo ironizovaÂnõÂ na adresu osoby, kteraÂ nezneuzÏõÂvaÂ takoveÂ naÂvykoveÂ laÂtky, apod.). Na rozdõÂl od svaÂdeÏnõÂ zde nenõÂ projev pachatele zameÏrÏen na konkreÂtnõÂ osobu nebo osoby, i 173 kdyzÏ i zde jeho snaha mõÂrÏõÂ k vyvolaÂnõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek u teÏch, jimzÏ je jeho projev urcÏen.ª ) 7.6.1.4 SÏÂõrÏenõÂ zneuzÏÂõvaÂnõÂ PoslednõÂm alternativnõÂm zpuÊsobem kriminalizovaneÂho jednaÂnõÂ definovaneÂho zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou je jednaÂnõÂ ve formeÏ tzv. sÏõÂrÏenõÂ zneuzÏõÂvaÂnõÂ jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek nezÏ alkoholu. Toto jednaÂnõÂ maÂ obdobnou povahu jako vyÂsÏe definovaneÂ podneÏcovaÂnõÂ. Bude se vsÏak dõÂt v sÏirsÏõÂm rozsahu a rovneÏzÏ takeÂ vuÊcÏi prÏedem neznaÂmeÂmu pocÏtu subjektuÊ. JednaÂ se o uÂmyslneÂ jednaÂnõÂ s cõÂlem rozsÏõÂrÏit zneuzÏõÂvaÂnõÂ takovyÂch laÂtek. ¹MuÊzÏe naprÏ. jõÂt o vyzyÂvaÂnõÂ osob, ktereÂ laÂtky jizÏ zneuzÏõÂvajõÂ, aby sveÂ postoje a naÂvyky ± tzn. drogovou kulturu ± daÂle ÏsõÂrÏily mezi sveÂ vrstevnõÂky apod. MuÊzÏe byÂt provedeno i formou schvalovaÂnõÂ spaÂchaÂnõÂ trest174 nyÂch cÏinuÊ, nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187 a § 188.ª )

7.6.2 Rozbor kvalifikovaneÂ skutkoveÂ podstaty podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1, 2 TrZ KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie podle ustanovenõÂ § 188a odst. 1, 2 TrZ zahrnuje v soucÏasneÂ dobeÏ jednu okolnost definujõÂcõÂ snõÂzÏenou veÏkovou hranici prÏedmeÏtu uÂtoku a daÂle skupinu okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby, jezÏ jsou charakteristickeÂ zpuÊsobem cÏi formou sÏõÂrÏenõÂ informacõÂ s uÂmyslem ohrozit objekt chraÂneÏnyÂ dotcÏenyÂm ustanovenõÂm. V prÏõÂpadeÏ naplneÏnõÂ neÏktereÂ z teÏchto okolnostõÂ hrozõÂ pachateli trest ve vyÂsÏi jeden rok azÏ peÏt let trestu odneÏtõÂ svobody. PrvnõÂ okolnostõÂ je jednaÂnõÂ pachatele, kteryÂ ve smyslu ustanovenõÂ § 188a odst. 1, 2 põÂsm. a) TrZ spaÂchaÂ trestnyÂ cÏin sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let. K naplneÏnõÂ teÂto okolnosti podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby lze odkaÂzat na shora uvedenyÂ vyÂklad k drogoveÂmu deliktu podle § 187 odst. 1, 2 põÂsm. b) TrZ. ZbyÂvajõÂcõÂmi okolnostmi podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby u trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie je skupina okolnostõÂ definovanyÂch ustanovenõÂm § 188a odst. 1, 2 põÂsm. b) TrZ. SpocÏõÂvajõÂ v jednaÂnõÂ pachatele, kteryÂ se jednaÂnõÂ definovaneÂho zaÂkladnõÂ skutkovou podstatou dopustõÂ tiskem, filmem, rozhlasem, televizõÂ, verÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂ nebo jinyÂm obdobnyÂm zpuÊsobem. Tento vyÂcÏet je nutno povazÏovat za vyÂcÏet demonstrativnõÂ. Z povahy teÏchto okolnostõÂ vyplyÂvaÂ, zÏe k jejich naplneÏnõÂ bude nezbytneÏ zapotrÏebõÂ z hlediska zavineÏnõÂ alesponÏ eventuaÂlnõÂho uÂmyslu. KvalifikovanaÂ skutkovaÂ podstata trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie je v aktuaÂlnõÂm zneÏnõÂ pomeÏrneÏ novou normou. V roce 2002 byla totizÏ vyÂrazneÏ modifikovaÂna novelou cÏ. 134/2002 Sb. (srovnej prÏõÂlohu cÏ. 12.5). PuÊvodnõÂ zneÏnõÂ druheÂho odstavce nynõÂ prÏedstavuje jeho põÂsmeno a) a k neÏmu bylo touto novelou doplneÏno noveÂ põÂsmeno b). DoplneÏnõÂ noveÂ skupiny okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby specifikovanyÂch v ustanovenõÂ § 188a odst. 1, 2 põÂsm. b) bylo vyvolaÂno nutnostõÂ prÏedbeÏzÏneÏ inkorporovat zaÂvazek CÏeskeÂ republiky vyplyÂvajõÂcõÂ ze Smlouvy o EvropskeÂ unii, jezÏ vyzÏaduje, aby cÏlenskeÂ staÂty veÏnovaly prÏi stõÂhaÂnõÂ podneÏcovaÂnõÂ k nezaÂkonneÂmu uzÏõÂvaÂnõÂ nebo vyÂroby drog zvlaÂsÏtnõÂ pozornost pouzÏõÂvaÂnõÂ uÂdajuÊ zpracovanyÂch na pocÏõÂtacÏi, a sÏõÂrÏenyÂch zejmeÂna na Internetu. 7.6.2.1 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ¹tiskem, filmem, rozhlasem, televizõÂª TrestnyÂ cÏin je spaÂchaÂn tiskem pokud se pachatel dopustõÂ kriminalizovaneÂho jednaÂnõÂ prostrÏednictvõÂm novin, cÏasopisu, magazõÂnu, bulletinu cÏi jinyÂch periodik a zaÂrovenÏ i prostrÏednictvõÂm publikacõÂ, ktereÂ nemusejõÂ vychaÂzet periodicky jako naprÏ. kniha, sbornõÂk apod. KlõÂcÏovyÂ pro danyÂ dokument je jeho obsah, nemusõÂ jõÂt pouze o psanyÂ text. ¹ZaÂkon zde maÂ na mysli obsah tiskoviny, jõÂmzÏ je trÏeba rozume Ï t, 175 jak vlastnõÂ obsah textu, znaku cÏi obrazu, tak jejich usporÏaÂdaÂnõÂ a prÏõÂp. i vyÂtvarneÂ zpracovaÂnõÂ.ª )

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1168. ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1168. 175 ) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1169. 173 174

102


K tomu je vhodneÂ srovnat praÂvnõÂ uÂpravu obsazÏenou v zaÂkoneÏ cÏ. 46/2000 Sb., o praÂvech a povinnostech prÏi vydaÂvaÂnõÂ periodickeÂho tisku a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch dalsÏõÂch zaÂkonuÊ (tiskovyÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. DaÂle teÂzÏ zaÂkon cÏ. 37/1995 Sb., o neperiodickyÂch publikacõÂch, v aktuaÂlnõÂm zneÏnõÂ. TrestnyÂ cÏin je spaÂchaÂn filmem, pokud je kriminaÂlneÏ vyÂznamnyÂ text, deÏj cÏi obraz, zachycenyÂ na filmovyÂ paÂs a naÂsledneÏ urcÏen k verÏejneÂ produkci. StejnyÂ zdroj jako vyÂsÏe uvaÂdõÂ: ¹Jsou to tedy zpravodajskeÂ, kraÂtkometraÂzÏnõÂ i dlouhometraÂzÏnõÂ a dalsÏÂõ filmy urcÏeneÂ k verÏejneÂ produkci. Naproti tomu sem nepatrÏõÂ televiznõÂ filmy a inscenace, ktereÂ se zarÏazujõÂ pod pojem televizeª. TrestnyÂ cÏin je spaÂchaÂn rozhlasem, pokud je kriminaÂlneÏ vyÂznamnaÂ informace sÏõÂrÏena verÏejneÏ pomocõÂ rÏecÏi nebo hudby na daÂlku k posluchacÏuÊm radiovou cestou nebo vedenõÂm bez ohledu na skutecÏnost, kdo takoveÂ vysõÂlaÂnõÂ provozuje. Podle vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho komentaÂrÏe se muÊzÏe jednat o vysõÂlaÂnõÂ na vsÏech vlnovyÂch frekvencõÂch, ale i o rozhlas po draÂteÏ. NepatrÏõÂ sem mõÂstnõÂ rozhlas a zaÂvodnõÂ rozhlas, ktereÂ vsÏak mohou byÂt zarÏazeny pod pojem ¹jinyÂ obdobneÏ uÂcÏinnyÂ zpuÊsobª. K tomu je vhodneÂ srovnat praÂvnõÂ uÂpravu v zaÂkoneÏ cÏ. 231/2001 Sb., o provozovaÂnõÂ rozhlasoveÂho a televiznõÂho vysõÂlaÂnõÂ a o zmeÏneÏ dalsÏõÂch zaÂkonuÊ cÏi zaÂkon cÏ. 484/1991 Sb., o CÏeskeÂm rozhlasu, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. TrestnyÂ cÏin je spaÂchaÂn prostrÏednictvõÂm televize, jakozÏto masoveÂho sdeÏlovacõÂho prostrÏedku pro prÏenos pohyblivyÂch obrazuÊ elektronickou cestou na vzdaÂlenost k divaÂkuÊm. TelevizõÂ muÊzÏe byÂt televize verÏejnopraÂvnõÂ, soukromaÂ, kabelovaÂ cÏi satelitnõÂ. K tomu je vhodneÂ naprÏ. srovnat vyÂsÏe uvedenou praÂvnõÂ uÂpravu a zaÂkon cÏ. 483/1991 Sb., o CÏeskeÂ televizi, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. 7.6.2.2 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu verÏejneÏ prÏÂõstupnou pocÏÂõtacÏovou sõÂtõÂ VerÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂ je trÏeba rozumeÏt prÏedevsÏõÂm sõÂt' Internet jakozÏto staÂle se rozvõÂjejõÂcõÂ sveÏtovou pocÏõÂtacÏovou sõÂt'. ObecneÏ je za verÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂt' nutneÂ povazÏovat ¹funkcÏnõÂ propojenõÂ pocÏõÂtacÏuÊ do sõÂtõÂ s cõÂlem vytvorÏit informacÏnõÂ systeÂm pracujõÂcõÂ s daÂlkovyÂm prÏõÂstupem, 176 jakyÂm je prÏedevsÏÂõm Internet a jineÂ podobneÂ informacÏnõÂ systeÂmy (naprÏ. francouzskyÂ Minitel apod.).ª ) Z technickeÂho hlediska je takovaÂ verÏejneÏ prÏõÂstupnaÂ sõÂt' soustavou vzaÂjemneÏ propojenyÂch serveruÊ, datovyÂch komunikacõÂ a k nim naÂsledneÏ prÏipojenyÂch pocÏõÂtacÏuÊ. Z hlediska organizacÏnõÂho se jednaÂ o provozovatele sõÂtõÂ, zprostrÏedkovatele prÏipojenõÂ a koncoveÂ uzÏivatele cÏi prÏõÂpadneÏ dalsÏõÂ subjekty. Za takovou sõÂt' nelze povazÏovat uzavrÏenou pocÏõÂtacÏovou sõÂt', nejcÏasteÏji tzv. intranet provozovanyÂ praÂvnickou osobou cÏi jinou institucõÂ, kteraÂ nenõÂ verÏejneÏ prÏõÂstupnaÂ. NutneÂ je zduÊraznit, zÏe praÂveÏ pomocõÂ webovyÂch straÂnek dochaÂzõÂ v soucÏasnosti k nejmasoveÏjsÏõÂmu sÏõÂrÏenõÂ informacõÂ naplnÏujõÂcõÂch znaky skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie. 7.6.2.3 SpaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu jinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobem JinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobem je trÏeba rozumeÏt zpuÊsob obdobnyÂ tisku, filmu, rozhlasu, televizi nebo verÏejneÏ prÏõÂstupneÂ pocÏõÂtacÏoveÂ sõÂti. MuÊzÏe se jednat naprÏ. o nahraÂvku na gramofonoveÂ desce, kazeteÏ, videokazeteÏ, cd cÏi jinyÂch nosicÏõÂch, pokud jsou urcÏeny a zprÏõÂstupneÏny veÏtsÏõÂmu pocÏtu posluchacÏuÊ cÏi divaÂkuÊ ± blõÂzÏe neurcÏeneÂmu pocÏtu lidõÂ. NezaÂlezÏõÂ na tom, zda je takovyÂ nosicÏ zprÏõÂstupneÏn absolutneÏ nebo limitovaÂn naprÏ. cÏlenstvõÂm nebo uhrazenõÂm urcÏiteÂho poplatku. Podle odborneÂ literatury je mozÏneÂ do teÂto skupiny okolnostõÂ rÏadit i mõÂstnõÂ rozhlas, vysõÂlacõÂ stanici apod.

7.7 TrestnõÂ soudnictvõÂ nad mlaÂdezÏõÂ JesÏteÏ nedaÂvno tvorÏila praÂvnõÂ uÂprava zachaÂzenõÂ s delikventnõÂ mlaÂdezÏõÂ nedõÂlnou soucÏaÂst trestnõÂho kodexu. TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava mladistvyÂch (hmotnaÂ i procesnõÂ) byla koncipovaÂna pouze jako suma ruÊznyÂch odchylek od uÂpravy obecneÂ a v zaÂsadeÏ neumozÏnÏovala potrÏebnyÂ prostor pro prÏõÂpadnyÂ specifickyÂ a individuaÂlnõÂ postup orgaÂnuÊ cÏinnyÂch v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ. RovneÏzÏ tak neprÏihlõÂzÏela ke genezi, povaze a projevuÊm trestneÂ cÏinnosti tzv. ¹korÏeny trestnõÂho jednaÂnõÂª. DrogovaÂ kriminalita cÏi delikvence spojenaÂ s nõÂ se cÏasto a nejcitelneÏji dotyÂkaÂ praÂveÏ nizÏsÏõÂch veÏkovyÂch skupin, u kteryÂch prÏedstavuje i zvyÂsÏeneÂ riziko 176

) SÏaÂmal, P., PuÂry, F., Rizman, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 1169.

103


negativnõÂch dopaduÊ. PraÂvnõÂ uÂprava kriminalizace mladistvyÂch nederoguje vyÂsÏe uvedeneÂ formulace drogovyÂch deliktuÊ. Zcela novyÂ zaÂkon cÏ. 218/2003 Sb., o odpoveÏdnosti mlaÂdezÏe za protipraÂvnõÂ cÏiny a o soudnictvõÂ ve Ï vecech mlaÂdezÏe a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch zaÂkonuÊ (zaÂkon o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe), ze dne 25. cÏervna 2003, kteryÂ nabyl uÂcÏinnosti dne 1. 1. 2004, upravuje ve vztahu k mladistvyÂm poneÏkud odlisÏneÏ od obecneÂ praÂvnõÂ uÂpravy neÏktereÂ instituty at' uzÏ v oblasti vyÂsÏe sankcõÂ, cÏi zejmeÂna v oblasti uklaÂdaÂnõÂ mozÏnyÂch preventivnõÂch opatrÏenõÂ. Nutno rÏõÂci ve prospeÏch dospõÂvajõÂcõÂch osob. Z toho duÊvodu je nutneÂ se zde zmõÂnit i v teÂto normeÏ, byt' jen velmi strucÏneÏ. ObecneÏ lze o tomto noveÂm zaÂkonu rÏõÂci, zÏe i zahranicÏnõÂ praÂvnõÂ uÂpravy i doporucÏenõÂ Rady Evropy jednoznacÏneÏ uprÏednostnÏujõÂ samostatnou a ucelenou praÂvnõÂ uÂpravu. TakovaÂ praÂvnõÂ uÂprava u mladistvyÂch pachateluÊ by meÏla splnÏovat prvky vyÂchovneÂ, leÂcÏebneÏ-ochranneÂ a takoveÂ, ktereÂ zajistõÂ ochranu sociaÂlnõÂho okolõÂ prostrÏednictvõÂm kontroly, dohledu a vyÂjimecÏneÏ i izolace. DaÂle je potrÏeba vyÂchovy specializovanyÂch odbornõÂkuÊ. PrÏijetõÂm tohoto zaÂkona jisteÏ legislativneÏ dochaÂzõÂ k naplneÏnõÂ zaÂsady subsidiarity trestnõÂ represe, v tom smeÏru, zÏe ulozÏenõÂ trestu by meÏlo byÂt vyuzÏõÂvaÂno v zaÂsadeÏ jen v prÏõÂpadech, kdy neprÏichaÂzõÂ v uÂvahu jineÂ rÏesÏenõÂ, nebo nelze naplneÏnõÂ uÂcÏelu zaÂkona dosaÂhnout jinyÂm zpuÊsobem. PrÏedpoklaÂdaÂ se prioritnõÂ pouzÏitõÂ alternativnõÂch zpuÊsobuÊ rÏõÂzenõÂ (odklonuÊ) a alternativnõÂch sankcõÂ. PrÏed uvedenõÂm avizovanyÂch vyÂjimek dopadajõÂcõÂch bezprostrÏedneÏ do drogoveÂ problematiky je nutneÂ strucÏneÏ osveÏtlit terminologii, normativnõÂ vazby cÏi filozofii a uÂcÏel zaÂkona o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe vuÊbec. Tento zaÂkon upravuje podmõÂnky odpoveÏdnosti mlaÂdezÏe za protipraÂvnõÂ cÏiny uvedeneÂ v trestnõÂm zaÂkoneÏ, opatrÏenõÂ uklaÂdanaÂ za takoveÂ protipraÂvnõÂ cÏiny, postup, rozhodovaÂnõÂ a vyÂkon soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe. Pokud tento zaÂkon nestanovõÂ jinak, uzÏije se na toho, kdo v dobeÏ spaÂchaÂnõÂ cÏinu neprÏekrocÏil osmnaÂctyÂ rok veÏku, obecnyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. ProtipraÂvnõÂm cÏinem se dle zaÂkona rozumõÂ provineÏnõÂ, trestnyÂ cÏin nebo cÏin jinak trestnyÂ. TrestnyÂ cÏin spaÂchanyÂ mladistvyÂm se nazyÂvaÂ provineÏnõÂm. CÏin, jehozÏ znaky jsou uvedeny v trestnõÂm zaÂkoneÏ, nenõÂ provineÏnõÂm, jestlizÏe je spaÂchaÂn mladistvyÂm a stupenÏ jeho nebezpecÏnosti pro spolecÏnost je malyÂ. MlaÂdezÏõÂ se rozumõÂ deÏti mladsÏõÂ patnaÂcti let a mladistvõÂ. DõÂteÏtem mladsÏõÂm patnaÂcti let je ten, kdo v dobeÏ spaÂchaÂnõÂ cÏinu jinak trestneÂho nedovrsÏil patnaÂctyÂ rok veÏku. MladistvyÂm pak ten, kdo v dobeÏ spaÂchaÂnõÂ provineÏnõÂ dovrsÏil patnaÂctyÂ rok a neprÏekrocÏil osmnaÂctyÂ rok sveÂho veÏku. ¹Oproti obecneÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ zalozÏeneÂ na dualismu sankcõÂ (tresty a ochrannaÂ opatrÏenõÂ) zaÂkon o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe noveÏ zavaÂdõÂ monistickyÂ systeÂm sankcõÂ, kteryÂ nabõÂzõÂ võÂce mozÏnostõÂ, jak reagovat prostrÏedky trestnõÂho177praÂva na delikvenci mladistvyÂch. OpatrÏenõÂ, kteraÂ je mozÏneÂ ulozÏit, jsou diferencovaÂna do trÏõÂ skupin.ª ) OpatrÏenõÂmi se rozumõÂ vyÂchovnaÂ opatrÏenõÂ (§ 15 azÏ 20), ochrannaÂ opatrÏenõÂ (§ 21 azÏ 23) a trestnõÂ opatrÏenõÂ (§ 24 azÏ 35); prÏimeÏrÏenaÂ omezenõÂ a prÏimeÏrÏeneÂ povinnosti ve smyslu trestnõÂho zaÂkona a trestnõÂho rÏaÂdu nahrazujõÂ vyÂchovnaÂ opatrÏenõÂ. Podle ustanovenõÂ § 18 odst. 1 põÂsm. f) zaÂkona cÏ. 218/2003 Sb., o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe je soud pro mlaÂdezÏ nebo dokonce i staÂtnõÂ zaÂstupce v prÏõÂpravneÂm rÏõÂzenõÂ opraÂvneÏn ulozÏit mladistveÂmu vyÂchovnou povinnost, kterou stanovõÂ, aby se podrobil leÂcÏenõÂ zaÂvislosti na naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, ktereÂ nenõÂ ochrannyÂm leÂcÏenõÂm podle trestnõÂho zaÂkona. Podle ustanovenõÂ § 19 odst. 1 põÂsm. a), b), c), e) zaÂkona cÏ. 218/2003 Sb., o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe je soud pro mlaÂdezÏ nebo dokonce i staÂtnõÂ zaÂstupce v prÏõÂpravneÂm rÏõÂzenõÂ opraÂvneÏn ulozÏit mladistveÂmu vyÂchovneÂ omezenõÂ, kteryÂm stanovõÂ, aby zejmeÂna a) nenavsÏteÏvoval urcÏiteÂ akce, zarÏõÂzenõÂ nebo jineÂ pro mladistveÂho nevhodneÂ prostrÏedõÂ, b) nestyÂkal se s urcÏityÂmi osobami, c) nezdrzÏoval se na urcÏiteÂm mõÂsteÏ, e) neuzÏõÂval naÂvykoveÂ laÂtky. PrÏi stanovenõÂ druhu trestnõÂho opatrÏenõÂ a jeho vyÂmeÏry prÏihleÂdne soud pro mlaÂdezÏ podle ustanovenõÂ § 25 odst. 2 zaÂkona cÏ. 218/2003 Sb., o soudnictvõÂ ve veÏcech mlaÂdezÏe takeÂ k tomu, zÏe mladistvyÂ spaÂchal provineÏnõÂ ve stavu zmensÏeneÂ prÏõÂcÏetnosti, kteryÂ si prÏivodil vlivem naÂvykoveÂ laÂtky. Vzhledem k dikci prvnõÂho odstavce ustanovenõÂ § 25 je nutneÂ toto ¹prÏihleÂdnutõÂª vylozÏit jako polehcÏujõÂcõÂ okolnost.

177

104

) JelõÂnek, J., SovaÂk, Z¹ TrestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd, poznaÂmkoveÂ vydaÂnõÂ s judikaturou 20. vydaÂnõÂ, Praha 2004.


VIII. DROGOVEÂ DELIKTY ± DE LEGE FERENDA 8.1 UÂvod Tato kapitola, jak jizÏ plyne z jejõÂho naÂzvu, je pasaÂzÏõÂ smeÏrÏujõÂcõÂ svyÂm obsahem do budoucna. Vzhledem ke skutecÏnosti, zÏe veÏtsÏina kritickyÂch pohleduÊ cÏi podneÏtuÊ ke zmeÏnaÂm praÂvnõÂ uÂpravy drogovyÂch deliktuÊ byla vznesena jizÏ v raÂmci analyÂzy praÂvnõÂ uÂpravy platneÂ, bude tato cÏaÂst strucÏnou a prÏehlednou, rekapitulujõÂcõÂ vyÂsÏe oduÊvodneÏnaÂ zjisÏteÏnõÂ cÏi naÂzory. NezÏ vsÏak bude prÏistoupeno ke konkreÂtnõÂm naÂvrhuÊm zmeÏn praÂvnõÂ uÂpravy de lege ferenda, je vhodneÂ upozornit na neÏktereÂ komplikace momentaÂlneÏ souvisejõÂcõÂ se zpracovaÂnõÂm kapitoly teÂto povahy. PrvnõÂ komplikacõÂ je bezesporu zvolenõÂ posloupnosti cÏi filozofie, s jakou bude k prÏedestrÏenõÂ jednotlivyÂch naÂvrhuÊ prÏistoupeno. ExistujõÂ v zaÂsadeÏ trÏi mozÏnosti pojetõÂ. PrvnõÂ z mozÏnostõÂ je oprÏõÂt jednotliveÂ naÂvrhy de lege ferenda o staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpravu obsazÏenou v platneÂm trestnõÂm zaÂkoneÏ cÏ. 140/1961 Sb., ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. Druhou mozÏnostõÂ je podrobit analyÂze naÂvrh rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho, kteryÂ prÏedlozÏila vlaÂda CÏeskeÂ republiky dne 21. cÏervence 2004 do PoslaneckeÂ sneÏmovny Parlamentu CÏeskeÂ republiky, a pokusit se navrhnout jejõÂ dõÂlcÏõÂ modifikaci. TrÏetõÂ mozÏnostõÂ je vyÂcÏet jednotlivyÂch obecnyÂch tezõÂ, naÂvrhuÊ cÏi pravidel, podle kteryÂch by meÏla byÂt trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky do budoucna vystaveÏna tak, aby jejõÂ podoba splnÏovala zaÂkladnõÂ cõÂle a pozÏadavky z hlediska mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, uÂstavnõÂho porÏaÂdku CÏeskeÂ republiky a rovneÏzÏ, bohuzÏel, cÏasto opomõÂjeneÂho pozÏadavku na vytvorÏenõÂ praÂvnõÂ uÂpravy urcÏiteÂ, jasneÂ, vyvaÂzÏeneÂ a prÏedevsÏõÂm jednoznacÏneÏ aplikovatelneÂ. RozhodnutõÂ, kterou z vyÂsÏe uvedenyÂch variant zvolit, nenõÂ jednoducheÂ, nebot' kazÏdaÂ z nich maÂ jisteÏ svaÂ ¹proª a ¹protiª. VyÂhodou prvnõÂ varianty je aktuaÂlnõÂ platnost (resp. uÂcÏinnost) praÂvnõÂ uÂpravy a s tõÂm souvisejõÂcõÂ existence vyÂkladovyÂch stanovisek, at' uzÏ ve formeÏ neprÏõÂlisÏ ustaÂleneÂ judikatury, nebo nespocÏtu odbornyÂch publikacõÂ a dõÂlcÏõÂch naÂzorovyÂch postojuÊ. RovneÏzÏ tak sveÏdcÏõÂ teÂto varianteÏ i skladba teÂto studie, jezÏ se primaÂrneÏ soustrÏedõÂ praÂveÏ na rozbor platneÂho normativnõÂho souboru. NevyÂhodou prvnõÂ varianty je naopak existence teÂ druheÂ. SoucÏasneÏ nenõÂ ani prÏõÂlisÏ motivujõÂcõÂ zpracovaÂvat a zvazÏovat konkreÂtnõÂ zmeÏny norem, ktereÂ mohou byÂt velmi zaÂhy soucÏaÂstõÂ praÂvnõÂ historie. DruhaÂ z mozÏnyÂch variant, jezÏ znamenaÂ zpracovaÂnõÂ oponentury cÏi komplexnõÂho pozmeÏnÏovacõÂho naÂvrhu k vlaÂdnõÂ prÏedloze, je variantou nepochybneÏ velmi zajõÂmavou a objektivneÏ prospeÏsÏnou. UÂcÏastnit se, byt' trÏeba jen virtuaÂlnõÂm zpuÊsobem, aktuaÂlneÏ probõÂhajõÂcõÂch legislativnõÂch pracõÂ je jisteÏ zajõÂmaveÏjsÏõÂm prÏõÂstupem nezÏ v prÏõÂpadeÏ varianty prvnõÂ. Negativem je vsÏak navrzÏenaÂ podoba dikce skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ v raÂmci teÂto prÏedlohy (viz prÏõÂloha 12.16). K vlaÂdnõÂmu naÂvrhu trestnõÂho kodexu lze totizÏ vzneÂst neÏkolik velmi zaÂsadnõÂch prÏipomõÂnek, ktereÂ jsou podrobneÏ rozvedeny v naÂsledujõÂcõÂm textu. ZaÂsadnõÂ nevyÂhodou druheÂ zmõÂneÏneÂ varianty je daÂle naprostaÂ nejistota tyÂkajõÂcõÂ se jejõÂho prÏijetõÂ Parlamentem CÏeskeÂ republiky. Z informacõÂ pochaÂzejõÂcõÂch z PoslaneckeÂ sneÏmovny lze vysledovat, zÏe jizÏ existuje znacÏnyÂ soubor poslaneckyÂch prÏipomõÂnek vuÊcÏi prÏedkladateli, vcÏetneÏ prÏipomõÂnek zaÂsadnõÂch, jezÏ mohou mõÂt za naÂsledek nejen nõÂzkou podporu teÂto normy, ale zaÂrovenÏ i jejõÂ znacÏnou obsahovou flexibilitu. I z tohoto duÊvodu lze jen steÏzÏõÂ presumovat, zda trestnõÂ kodex bude schvaÂlen, kdy bude schvaÂlen a prÏedevsÏõÂm v jakeÂ podobeÏ. O soucÏasneÂ politickeÂ situaci a stabiliteÏ vlaÂdy, jezÏ tento kodex prÏedlozÏila, lze rovneÏzÏ pouze spekulovat. ZdaÂlo by se tedy, zÏe v porÏadõÂ trÏetõÂ avizovanaÂ varianta je tou nejvhodneÏjsÏõÂ; tzn. zpracovat tuto kapitolu jako soubor obecnyÂch vyÂchodisek, dosavadnõÂch aplikacÏnõÂch zaÂveÏruÊ a limituÊ vyplyÂvajõÂcõÂch z mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ doplneÏnyÂch o zkusÏenosti zemõÂ evropskeÂho prostoru, se kteryÂmi maÂ CÏeskeÂ republika spolecÏnyÂ kontinentaÂlnõÂ praÂvnõÂ systeÂm. Komplikovanou na tomto prÏõÂstupu vsÏak muÊzÏe byÂt skutecÏnost, zÏe jakyÂkoli obecnyÂ a veÏdeckyÂ zaÂveÏr by meÏl byÂt argumentacÏneÏ vystaveÏn na konkreÂtnõÂch faktech, na reaÂlneÂ existenci praÂvnõÂ normy a jejõÂ aplikaci tak, aby takovyÂ zaÂveÏr meÏl svoji vypovõÂdacõÂ hodnotu a byl zaÂrovenÏ i prokazatelnyÂ. Z vyÂsÏe uvedenyÂch duÊvoduÊ se autor teÂto praÂce rozhodl pro formu, kteraÂ se jevõÂ optimaÂlnõÂ a kombinuje pozitiva vsÏech trÏõÂ variant, byt' je prÏõÂstupem v podstateÏ nejnaÂrocÏneÏjsÏõÂm. NaÂsledujõÂcõÂ text bude tedy strukturovaÂn do dvou pasaÂzÏõÂ. PrvnõÂ z nich bude souborem obecnyÂch naÂvrhuÊ a principuÊ, na kteryÂch by meÏla byÂt trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava vystaveÏna vcÏetneÏ naÂvrhuÊ dõÂlcÏõÂch zmeÏn staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpravy v zaÂ105


koneÏ cÏ. 140/1961 Sb., trestnõÂ zaÂkon, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. DruhaÂ cÏaÂst bude strucÏnyÂm komentaÂrÏem zmeÏn, jezÏ navrhuje vlaÂda v raÂmci rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho.

8.2 NaÂvrhy de lege ferenda ± obecneÏ ObecneÏ je trÏeba akcentovat, zÏe trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky musõÂ splnÏovat neÏktereÂ zaÂkladnõÂ pozÏadavky. MusõÂ byÂt zejmeÂna praÂvnõÂ uÂpravou: a) jasnou, srozumitelnou, jednoznacÏneÏ aplikovatelnou; b) obecnou ± umozÏnÏujõÂcõÂ individuaÂlnõÂ prÏõÂstup v konkreÂtnõÂm prÏõÂpadeÏ; c) zalozÏenou na respektu k prÏijatyÂm mezinaÂrodnõÂm zaÂvazkuÊm; d) vyvaÂzÏenou z hlediska subsidiaÂrnõÂ povahy trestnõÂho praÂva; e) uÂcÏinnou z hlediska ochrany zaÂjmuÊ, ktereÂ jsou prÏõÂcÏinou regulace. V raÂmci reglementace drogoveÂ problematiky je vzÏdy nezbytneÂ pecÏliveÏ zvazÏovat vhodneÂ prostrÏedky praÂvnõÂ regulace a naÂstroje, ktereÂ poskytujõÂ jednotlivaÂ praÂvnõÂ odveÏtvõÂ. VzÏdy je nezbytneÂ mõÂt na pameÏti, zÏe trestnõÂ praÂvo hmotneÂ musõÂ byÂt vzÏdy azÏ tõÂm poslednõÂm rÏesÏenõÂm ± ¹ultima ratioª v raÂmci regulace teÂto oblasti a zaÂrovenÏ na jejõÂm pocÏaÂtku, jakozÏto vyÂraz nezbytnosti chraÂnit elementaÂrnõÂ spolecÏenskeÂ hodnoty prostrÏedky generaÂlnõÂ prevence. CÏasto opomõÂjenyÂ faktor generaÂlnõÂ prevence spojenyÂ s aplikacõÂ trestneÏpraÂvnõÂch sankcõÂ lze definovat i jako formu komunikace, kterou lze jen steÏzÏõÂ suplovat ruÊznyÂmi informacÏnõÂmi kampaneÏmi ve stylu ¹normaÂlnõÂ je drogy nebratª. PosouzenõÂ dopaduÊ takovyÂch kampanõÂ na jednaÂnõÂ jednotlivcuÊ nenõÂ prÏedmeÏtem teÂto praÂce a spadaÂ spõÂsÏe do oboruÊ sociologickyÂch. Z pohledu prÏedmeÏtu zaÂjmu teÂto studie je nicmeÂneÏ mozÏneÂ zduÊraznit, zÏe obecneÂ puÊsobenõÂ trestnõÂho praÂva formou uklaÂdaÂnõÂ sankcõÂ za urcÏitaÂ jednaÂnõÂ lze vnõÂmat rovneÏzÏ jako komunikaci spolecÏnosti s konkreÂtnõÂmi prÏedem neurcÏenyÂmi jedinci s cõÂlem znaÂzornit modely chovaÂnõÂ, jezÏ spolecÏnost povazÏuje za obecneÏ nebezpecÏneÂ pro hodnoty a zaÂjmy, na kteryÂch je vybudovaÂna. DrogovaÂ problematika zahrnuje velmi sÏirokeÂ pole mozÏnyÂch kriminaÂlnõÂch jednaÂnõÂ a rozhodneÏ nenõÂ problematikou homogennõÂ. JisteÏ lze souhlasit s tvrzenõÂm, zÏe jednaÂnõÂ cÏlena organizovaneÂ drogoveÂ skupiny cÏi dealera drog je z hlediska nebezpecÏnosti a rizik pro spolecÏnost z takoveÂho jednaÂnõÂ vyplyÂvajõÂcõÂch jisteÏ veÏtsÏõÂm nebezpecÏõÂm nezÏ jednaÂnõÂ experimentaÂtora, zaÂvisleÂho jedince, kteryÂ drogu prÏechovaÂvaÂ pro vlastnõÂ potrÏebu cÏi dokonce pro vlastnõÂ potrÏebu vyraÂbõÂ nebo peÏstuje. To ovsÏem neznamenaÂ, zÏe maÂ spolecÏnost naprosto rezignovat na snahu rÏesÏit probleÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog a ucÏinit z teÂto oblasti volnou sfeÂru bez jakeÂkoli regulace. TakovyÂ prÏõÂstup by bylo totizÏ mozÏneÂ povazÏovat za vzkaz vuÊcÏi verÏejnosti a jedincuÊm, zÏe zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog je v podstateÏ bezpecÏnyÂm jednaÂnõÂm, s nõÂmzÏ nejsou spojena zÏaÂdnaÂ citelnaÂ rizika. Je trÏeba si uveÏdomit, zÏe drtivaÂ veÏtsÏina spolecÏnosti je tvorÏena laiky v oblasti drogoveÂ problematiky a nedokaÂzÏe tak zhodnotit mozÏnaÂ rizika souvisejõÂcõÂ s uÂcÏinky teÏchto laÂtek. Informace o nebezpecÏnosti toho ktereÂho jednaÂnõÂ cÏi laÂtky je cÏasto a pouze zprostrÏedkovaÂna tõÂm, zÏe naklaÂdaÂnõÂ s nõÂ je regulovaÂno a porusÏenõÂ pravidel sankcionovaÂno. V prÏõÂpadeÏ, zÏe bychom ponechali naklaÂdaÂnõÂ s dotcÏenyÂmi laÂtkami bez jakeÂkoli regulace, mohli bychom naÂsledneÏ uvazÏovat i o rezignaci na regulaci bezpecÏnosti silnicÏnõÂho provozu, ochrany zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ, hygieny, bezpecÏnosti praÂce, stavebnõÂch povinnostõÂ apod. StaÂt je povinen dbaÂt ochrany jedincuÊ, nebot' cÏasto pouze on, prostrÏednictvõÂm odborneÏ specializovanyÂch institucõÂ, je zpuÊsobilyÂ posoudit nebezpecÏnost konkreÂtnõÂch jednaÂnõÂ. KlõÂcÏovou je vsÏak volba konkreÂtnõÂch praÂvnõÂch naÂstrojuÊ urcÏenyÂch k rÏesÏenõÂ daneÂho probleÂmu. Paleta mozÏnyÂch naÂstrojuÊ musõÂ byÂt vzÏdy velmi rozmanitaÂ a zaÂsadneÏ individuaÂlnõÂ, diferencovanaÂ podle druhu protipraÂvnõÂch jednaÂnõÂ a jejich konkreÂtnõÂmu cÏi abstraktnõÂmu nebezpecÏõÂ pro zaÂjmy jedince cÏi spolecÏnosti. TrestnõÂ praÂvo by vsÏak nemeÏlo chraÂnit jedince prÏed sebou samyÂm, tzn. posÏkodit ho formou verÏejnopraÂvnõÂ sankce za to, zÏe se saÂm posÏkozuje abusem drog. TrestnõÂ praÂvo by meÏlo primaÂrneÏ sankcionovat jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂ s sÏõÂrÏenõÂm jevu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog tradicÏneÏ oznacÏovaneÂ jako jednaÂnõÂ rÏazenaÂ na stranu nabõÂdky, jako vyÂraz komunikace o nebezpecÏnosti zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog pro jedince a spolecÏnost. 106


PozÏadavek prÏimeÏrÏenosti trestnõÂ represe je totizÏ jednõÂm z pojmovyÂch znakuÊ praÂvnõÂho staÂtu. ZaÂsadnõÂ disproporce mezi sankcõÂ a nebezpecÏnostõÂ jednaÂnõÂ se vsÏak vzÏdy musõÂ odrazit takeÂ v postojõÂch verÏejnosti, v jejõÂm ocÏekaÂvaÂnõÂ a takeÂ v ochoteÏ tyto normy dodrzÏovat. O tom, zda platnaÂ praÂvnõÂ uÂprava a bohuzÏel i ta vlaÂdou navrhovanaÂ naplnÏuje vyÂsÏe stanoveneÂ podmõÂnky lze bohuzÏel pochybovat. PlatneÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ lze vycÏõÂtat praÂveÏ nejasnost a nesrozumitelnost vyjaÂdrÏenõÂ neÏkteryÂch znakuÊ skutkovyÂch podstat, malyÂ prostor pro individuaÂlnõÂ posouzenõÂ okolnostõÂ konkreÂtnõÂho prÏõÂpadu, a to jak ve prospeÏch pachatele, tak v jeho neprospeÏch cÏi dõÂlcÏõÂ disharmonii s prÏijatyÂmi mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky. Z toho duÊvodu a daÂle i z duÊvoduÊ uvedenyÂch v prÏõÂslusÏnyÂch partiõÂch teÂto praÂce se navrhuje naÂsledneÏ uvedeneÂ zmeÏny praÂvnõÂ uÂpravy zvazÏovat nejen v raÂmci samotneÂho trestnõÂho zaÂkona, ale komplexneÏ v raÂmci celeÂho systeÂmu praÂvnõÂ regulace drogoveÂ problematiky. PodstatnaÂ cÏaÂst regulace muÊzÏe byÂt stanovena prÏõÂmo v raÂmci zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch. TrestneÂ cÏiny totizÏ obsahujõÂ znak protipraÂvnosti ¹neopraÂvneÏneÏª, cozÏ znamenaÂ v rozporu se zaÂkonem o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch nebo vlaÂdnõÂm narÏõÂzenõÂm o jedech. SkutkoveÂ podstaty pak mohou byÂt naÂsledneÏ velmi jednoznacÏneÂ, strucÏneÂ a obecneÂ. NaprÏõÂklad pro jeho meÂneÏ zaÂvazÏnaÂ porusÏenõÂ fyzickyÂmi osobami ± nepodnikateli je mozÏno uvazÏovat o zakotvenõÂ prÏestupkuÊ prÏõÂmo v jeho raÂmci a stanovit k jejich projednaÂnõÂ orgaÂny mõÂstnõÂ samospraÂvy ± obce, tak jak je to beÏzÏneÂ i v neÏkteryÂch evropskyÂch zemõÂch. Pouze v prÏõÂpadeÏ recidivy by takoveÂ jednaÂnõÂ mohlo za urcÏityÂch okolnostõÂ spadat do rezÏimu praÂva trestnõÂho. V raÂmci trestneÏpraÂvnõÂ regulace drogoveÂ problematiky by bylo rovneÏzÏ optimaÂlnõÂ posõÂlit regulaci formou trestnõÂho praÂva procesnõÂho. V teÂto souvislosti nejsou ojedineÏlyÂmi uÂvahy o zakotvenõÂ principu oportunity pro vybraneÂ drogoveÂ delikty tak, aby orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ (staÂtnõÂ zaÂstupce, soud) mohly v konkreÂtnõÂm prÏõÂpadeÏ posoudit verÏejnyÂ zaÂjem na rÏesÏenõÂ daneÂ kauzy v rezÏimu praÂva trestnõÂho a pozÏadovaneÂ jednaÂnõÂ vynucovat prostrÏedky pro jedince nejcitelneÏjsÏõÂmi. PrÏõÂmo v raÂmci trestnõÂho kodexu je mozÏneÂ uvazÏovat o zakotvenõÂ speciaÂlnõÂ uÂcÏinneÂ lõÂtosti u drogovyÂch deliktuÊ u zaÂvislyÂch a experimentaÂtoruÊ v prÏõÂpadeÏ prÏesneÏ definovanyÂch podmõÂnek nebo modifikovat instituty ¹upusÏteÏnõÂ od potrestaÂnõÂª a ¹upusÏteÏnõÂ od potrestaÂnõÂ s dohledemª tak, aby mohla byÂt ulozÏena podmõÂneÏnaÂ leÂcÏba zaÂvisleÂ osoby na delsÏõÂ dobu a dokonce i v prÏõÂpadeÏ kvalifikovanyÂch skutkovyÂch podstat s cõÂlem vyjmout osoby, ktereÂ drogy prodaÂvajõÂ z duÊvodu financovaÂnõÂ sveÂ zaÂvislosti. Formou modifikace institutu podmõÂneÏneÂho odkladu trestu odneÏtõÂ svobody vaÂzat vyÂkon trestu na neuÂspeÏsÏnou dobrovolnou leÂcÏbu cÏi velmi brzkou recidivu. V prÏõÂpadeÏ jizÏ ulozÏeneÂho trestu, kteryÂ je vykonaÂvaÂn, by daÂle soud obligatorneÏ prÏihlõÂzÏel v rÏõÂzenõÂ o podmõÂneÏneÂm propusÏteÏnõÂ z vyÂkonu trestu k prÏõÂstupu odsouzeneÂho k leÂcÏbeÏ a k jejõÂm vyÂsledkuÊm v raÂmci hodnocenõÂ toho, jak se podarÏilo odstranit prÏõÂcÏiny trestneÂ cÏinnosti. MozÏneÂ se rovneÏzÏ jevõÂ zakotvenõÂ ruÊznyÂch forem odklonuÊ od standardnõÂho trestnõÂho rÏõÂzenõÂ v raÂmci projednaÂvaÂnõÂ drogovyÂch deliktuÊ, naprÏ. podmõÂneÏneÂ zastavenõÂ trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ u experimentaÂtora, zaÂvisleÂho jedince apod. PrÏedlozÏenou rekodifikaci trestnõÂho praÂva hmotneÂho je nutneÂ prÏedevsÏõÂm povazÏovat za vyÂzvu a prÏõÂlezÏitost k vypracovaÂnõÂ zcela noveÂ praÂvnõÂ uÂpravy vcÏetneÏ zmeÏny procesnõÂch cÏi aplikacÏnõÂch forem. Je mozÏneÂ uvazÏovat o zakotvenõÂ ¹faktickeÂ dekriminalizaceª neprÏõÂlisÏ obecneÏ nebezpecÏnyÂch jednaÂnõÂ experimentaÂtoruÊ, mladyÂch lidõÂ, zaÂvislyÂch osob vcÏetneÏ prÏõÂpaduÊ, kdy prodaÂvajõÂ drogy za uÂcÏelem financovaÂnõÂ sveÂ zaÂvislosti. CÏeskaÂ republika nemusõÂ vymyÂsÏlet jizÏ vymysÏleneÂ, zahranicÏnõÂch evropskyÂch uÂprav a vzoruÊ je nespocÏet. JednaÂnõÂ dealeruÊ, experimentaÂtoruÊ a zaÂvislyÂch osob musõÂ byÂt odlisÏeno primaÂrneÏ podle pohnutky cÏi motivu jednaÂnõÂ, nikoli podle vaÂgnõÂho mnozÏstvõÂ, jehozÏ obsah musõÂ hledat verÏejnaÂ zÏaloba dõÂky prÏijateÂmu politickeÂmu kompromisu a alibismu. OtaÂzka motivu kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ se totizÏ staÂvaÂ zaÂsadneÏ podruzÏnou v prÏõÂpadeÏ, zÏe prioritnõÂ postavenõÂ maÂ vaÂgneÏ stanoveneÂ mnozÏstvõÂ jako hranice mezi trestnyÂm cÏinem a spraÂvnõÂm deliktem. DoznaÂnõÂ reaÂlneÂho dealera nebo vyÂrobce k prÏestupku nebo i trestneÂmu cÏinu podle privilegovaneÂ skutkoveÂ podstaty je pro takoveÂho pachatele z pohledu sankce vzÏdy znacÏneÏ vyÂhodneÂ, bohuzÏel vsÏak i pro orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ, ktereÂ daÂle nejsou reaÂlneÏ motivovaÂny cokoli daÂle cÏinit (zejmeÂna policie). Z toho duÊvodu se uÂcÏinnost praÂvnõÂ uÂpravy mõÂjõÂ uÂcÏinkem, kdy na jedneÂ straneÏ zbytecÏneÏ kriminalizuje jednaÂnõÂ jedincuÊ, kterÏõÂ by meÏli byÂt spõÂsÏe klienty preventivnõÂch a leÂcÏebnyÂch opatrÏenõÂ a na druheÂ 107


straneÏ poskytuje nelegitimnõÂ vyÂhodu dealeruÊm, kterÏõÂ se dopousÏteÏjõÂ jednaÂnõÂ pro spolecÏnost velmi nebezpecÏnyÂch. Lze se tedy domnõÂvat, zÏe zakotvenõÂ ustanovenõÂ soucÏasneÂho § 187a TrZ, jakozÏto naÂstroje proti dealeruÊm, bylo ve sveÂm duÊsledku faktickou dekriminalizacõÂ jejich cÏinnosti pod hlavicÏkou zaÂvislosti nebo uÂmyslu drzÏenou laÂtku zneuzÏõÂt. PrÏed uÂcÏinnostõÂ teÂto novely totizÏ neexistovalo zÏaÂdneÂ vodõÂtko pro nelegaÂlnõÂ prodejce drog ohledneÏ mnozÏstvõÂ drogy k drzÏenõÂ jako hranice mezi prÏestupkem a trestnyÂm cÏinem. TakoveÂ vodõÂtko ani existovat nemohlo, nebot' jedinyÂm kriteÂriem byl motiv a urcÏenost teÂto drzÏby. Pokud pachatel prÏechovaÂval pro jineÂho byt' nepatrneÂ mnozÏstvõÂ drogy, zaklaÂdalo takoveÂ jednaÂnõÂ trestnyÂ cÏin. MnozÏstvõÂ laÂtky bylo nepodstatneÂ. NynõÂ je, bohuzÏel, povinnostõÂ staÂtnõÂch orgaÂnuÊ a justice jim takoveÂ vodõÂtko nechteÏneÏ poskytnout, pokud chteÏjõÂ odpoveÏdneÏ aplikovat trestnyÂ cÏin podle § 187a TrZ.

8.3 KonkreÂtnõÂ naÂvrhy de lege ferenda V prvnõÂ rÏadeÏ se jevõÂ jako vhodneÂ proveÂst urcÏiteÂ technickeÂ zmeÏny a naÂpravu terminologickyÂch nedostatkuÊ soucÏasneÂ praÂvnõÂ uÂpravy, jezÏ nemaÂ naprosto zÏaÂdnyÂ veÏcnyÂ cÏi politickyÂ naÂboj, prÏesto by vsÏak tyto zmeÏny usnadnily aplikaci dotcÏenyÂch ustanovenõÂ v praxi (naprÏ. zaÂmeÏna matoucõÂho pojmu ¹naÂvykovaÂ laÂtkaª za pojem ¹opojnaÂ laÂtkaª cÏi zaÂmeÏna termõÂnu ¹bez povolenõÂª za termõÂn ¹neopraÂvneÏneÏª apod.) V raÂmci zaÂkona o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch dotaÂhnout rozdeÏlenõÂ taxativnõÂho vyÂcÏtu laÂtek prÏijetõÂm noveÂ prÏõÂlohy, kteraÂ rozdeÏlõÂ laÂtky na dveÏ skupiny ± drogy s neakceptovatelnyÂm rizikem a drogy rizikoveÂ prÏi neodborneÂm naklaÂdaÂnõÂ. Tato diferenciace bude vyuzÏita v raÂmci skutkovyÂch podstat trestnyÂch cÏinuÊ jako kriteÂrium pro vyuzÏitõÂ individuaÂlnõÂho prÏõÂstupu na straneÏ poptaÂvky. VyÂcÏet kriminalizovanyÂch jednaÂnõÂ ve staÂvajõÂcõÂm zneÏnõÂ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187 odst. 1 TrZ je trÏeba ve smyslu mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ doplnit o kriminalizaci jednaÂnõÂ ve formeÏ neopraÂvneÏneÂho ¹peÏstovaÂnõÂª a ¹produkceª. Ve sveÏtle mnohokraÂt v teÂto praÂci zmõÂneÏnyÂch mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ lze totizÏ konstatovat, zÏe pojmy vyÂroby, peÏstovaÂnõÂ a produkce jsou zaÂsadneÏ pojmy s odlisÏnyÂm obsahem. Tuto skutecÏnost (rozdõÂl mezi peÏstovaÂnõÂm a vyÂrobou) lze mimo jineÂ dovodit i z dikce platneÂho ZNL, kteryÂ tuto hranici vede stejnyÂm zpuÊsobem a problematice praÂvnõÂ regulace peÏstovaÂnõÂ konopõÂ cÏi kerÏuÊ koka veÏnuje samostatnou pozornost. Tento zaÂkon vede rovneÏzÏ jednoznacÏnou hranici a odlisÏuje mezi vyÂrobci a osobami peÏstujõÂcõÂmi, pro ktereÂ vyplyÂvajõÂ ze zaÂkona i odlisÏneÂ povinnosti v raÂmci jejich cÏinnosti. Z hlediska nezbytneÂ diferenciace nebezpecÏnosti konkreÂtnõÂho jednaÂnõÂ se v raÂmci ustanovenõÂ § 187 TrZ jako vhodneÂ jevõÂ de lege ferenda zakotvit dalsÏõÂ a noveÂ okolnosti podminÏujõÂcõÂ pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby: 1. povolaÂnõÂ pachatele, kteryÂ vzhledem ke sveÂmu povolaÂnõÂ maÂ snadneÏjsÏõÂ prÏõÂstup k drogaÂm (leÂkarÏi, farmaceuti, zdravotnickyÂ personaÂl, psycholog, veterinaÂrÏ, leÂkaÂrnõÂk cÏi jejich zameÏstnanci); 2. snadneÏjsÏõÂ kontakt s ohrozÏenou skupinou (ucÏiteleÂ, vychovateleÂ), prÏõÂpadneÏ pracuje v jisteÂ specializovaneÂ profesi (naprÏõÂklad pracovnõÂci veÏzenÏskeÂ sluzÏby); 3. sÏõÂrÏenõÂ drogy na urcÏityÂch mõÂstech (ve Ïskole nebo v blõÂzkosti Ïskol, hrÏisÏteÏ, sportovisÏteÏ, v budovaÂch vojenskyÂch jednotek, zarÏÂõzenõÂch vyÂkonu trestu nebo zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂch, nebo zarÏõÂzenõÂch verÏejneÏ prÏõÂstupnyÂch nebo na mõÂstech verÏejneÏ prÏõÂstupnyÂch); 4. pachatel, kteryÂ uvedenyÂ cÏin zorganizoval, nebot' zorganizovaÂnõÂ drogoveÂho trestneÂho cÏinu nepochybneÏ zvysÏuje podstatneÏji nebezpecÏnost tohoto trestneÂho cÏinu pro spolecÏnost nezÏ cÏin individuaÂlneÏ spaÂchanyÂ. V raÂmci pozÏadavku na vyvaÂzÏenost trestnõÂ represe a subsidiaÂrnõÂ uÂlohu trestnõÂho praÂva se jevõÂ jako zÏaÂdoucõÂ i zmeÏna formy zavineÏnõÂ ve vztahu k neÏkteryÂm okolnostem podminÏujõÂcõÂm pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby ± naprÏ. uÂmysl ve vztahu k veÏku obeÏti. DaÂle se jevõÂ jako vhodneÂ zakotvit ulozÏenõÂ vyÂjimecÏneÂho trestu za zvlaÂsÏt' kvalifikovaneÂ prÏõÂpady nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ. PrÏõÂpadneÂ ulozÏenõÂ vyÂjimecÏneÂho trestu by nebylo ojedineÏleÂ ani v mezinaÂrodnõÂm srovnaÂnõÂ (naprÏõÂklad Francie nebo Rakousko). ZaÂveÏrem je navrhovaÂno rÏesÏenõÂ nejvõÂce diskutovaneÂ otaÂzky drogovyÂch deliktuÊ, kterou je reglementace drzÏby cÏi prÏechovaÂvaÂnõÂ drog. Autor je toho naÂzoru, zÏe prÏechovaÂvaÂnõÂ drog by meÏlo byÂt specifickyÂm trestnyÂm cÏinem a drzÏba by meÏla byÂt kriminalizovaÂna obecneÏ. ObecneÂ termõÂny definujõÂcõÂ vaÂgneÏ mnozÏ108


stvõÂ drogy jako hranici mezi trestnyÂm cÏinem a spraÂvnõÂm deliktem se navrhuje vypustit a nadaÂle je neuzÏõÂvat. Tento naÂvrh je vsÏak podmõÂneÏn vyÂsÏe specifikovanyÂm zakotvenõÂm principu oportunity tak, aby staÂtnõÂ zaÂstupce a rovneÏzÏ i soud mohl trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ zastavit s odkazem na nedostatek verÏejneÂho zaÂjmu, jestlizÏe lze mõÂt duÊvodneÏ za to, zÏe trestnõÂ sankci je uÂcÏelneÏjsÏõÂ a uÂcÏinneÏjsÏõÂ nahradit leÂcÏebnyÂmi, vyÂchovnyÂmi, resocializacÏnõÂmi a rehabilitacÏnõÂmi opatrÏenõÂmi. Princip legality by meÏl byÂt v prÏõÂpadeÏ stõÂhaÂnõÂ drogovyÂch deliktuÊ tyÂkajõÂcõÂch se neopraÂvneÏneÂ drzÏby nahrazen principem oportunity (mõÂra narusÏenõÂ verÏejneÂho zaÂjmu by meÏla byÂt v zaÂkoneÏ definovaÂna veÏcneÏ (zaÂvislost, experimentaÂtorstvõÂ). RovneÏzÏ je mozÏneÂ uvazÏovat o doplneÏnõÂ staÂvajõÂcõÂho ustanovenõÂ § 66 o dalsÏõÂ prÏõÂpad zaÂniku trestnosti v prÏõÂpadeÏ nedovoleneÂho prÏechovaÂvaÂnõÂ drogy. NaÂvrh zakotvenõÂ obecneÂ trestnosti drzÏby drog je oduÊvodneÏn mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky. CÏeskaÂ republika je totizÏ podle cÏlaÂnku 33 JednotneÂ uÂmluvy zaÂsadneÏ povinna nepovolit drzÏbu drog bez zaÂkonneÂho povolenõÂ. Jedinou vyÂjimkou je mozÏneÂ zmõÂrneÏnõÂ tohoto zaÂvazku, a to v prÏõÂpadeÏ, zÏe se takoveÂho jednaÂnõÂ dopustila osoba zaÂvislaÂ na omamneÂ laÂtce. V tomto prÏõÂpadeÏ je mozÏneÂ, aby se teÂto osobeÏ dostalo namõÂsto vyÂroku o vineÏ a trestu, poprÏ. navõÂc leÂcÏenõÂ, vyÂchovy, doleÂcÏenõÂ, rehabilitace a noveÂho zacÏleneÏnõÂ do spolecÏnosti. ¹Z hlediska dodrzÏovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe citovaneÂ UÂmluvy OSN obsahujõÂ povinnost pro uÂcÏastnickeÂ staÂty uzaÂkonit trestnost drzÏenõÂ drog obecneÏ, tj. bez relevance motivu nost moderacÏnõÂho prÏÂõstupu prÏi praÂvnõÂm i veÏcneÂm rÏesÏenõÂ jejich drzÏenõÂª. UÂmluvy OSN daÂvajõÂ staÂtuÊm mozÏ178 drzÏenõÂ drogy za uÂcÏelem osobnõÂ konzumace.ª )¹V souvislosti s postihem se v cÏlaÂnku 38 JednotneÂ uÂmluvy z roku 1961 stranaÂm doporucÏuje, aby veÏnovaly zvlaÂsÏtnõÂ pozornost opatrÏenõÂm smeÏrÏujõÂcõÂm k leÂcÏenõÂ 179 a leÂkarÏskyÂm osÏetrÏenõÂm ¹pozÏivacÏuÊ drogª a zajisÏteÏnõÂ jejich rehabilitace.ª )

8.4 Rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho Jak jizÏ bylo vyÂsÏe zmõÂneÏno, 21. cÏervence 2004 prÏedlozÏila vlaÂda CÏeskeÂ republiky PoslaneckeÂ sneÏmovneÏ Parlamentu CÏeskeÂ republiky naÂvrh rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho. K dnesÏnõÂmu dni je tento naÂvrh projednaÂvaÂn jako tisk 744/0 a dne 14. rÏõÂjna 2004 byl schvaÂlen v prvnõÂm cÏtenõÂ. UsnesenõÂm PoslaneckeÂ sneÏmovny cÏ. 1302 byl prÏikaÂzaÂn k projednaÂnõÂ uÂstavneÏ praÂvnõÂmu vyÂboru. Po jeho prostudovaÂnõÂ lze konstatovat, zÏe vlaÂdnõÂ naÂvrh rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho v oblasti reglementace drogovyÂch deliktuÊ naprosto nereflektuje dlouhodobou odbornou debatu vcÏetneÏ souvisejõÂcõÂ judikatury, kteraÂ kontinuaÂlneÏ probõÂhaÂ od poslednõÂho vyÂrazneÂho legislativnõÂho pocÏinu na poli teÂto problematiky ± novely z roku 1998. Tento vlaÂdnõÂ naÂvrh, bohuzÏel, opomõÂjõÂ i cÏisteÏ technickeÂ zmeÏny a naÂpravu terminologickyÂch nedostatkuÊ soucÏasneÂ uÂpravy vyÂsÏe uvedeneÂ (naprÏ. zaÂmeÏna matoucõÂho pojmu ¹naÂvykovaÂ laÂtkaª za pojem ¹laÂtky opojneÂª, zaÂmeÏna termõÂnu ¹bez povolenõÂª za termõÂn ¹neopraÂvneÏneÏª apod.). O souladu vlaÂdnõÂ prÏedlohy rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky, ke kteryÂm CÏeskaÂ republika dobrovolneÏ prÏistoupila v letech 1961, 1971 a 1988 lze rovneÏzÏ vzneÂst zaÂsadnõÂ pochybnosti a v prÏõÂpadeÏ jejõÂho prÏijetõÂ lze ocÏekaÂvat mnohem intenzivneÏjsÏõÂ vlnu kritiky ze strany mezinaÂrodnõÂch subjektuÊ cÏi organizacõÂ, nezÏ tomu bylo v devadesaÂtyÂch letech, kdy byla CÏeskaÂ republika naprosto po praÂvu kritizovaÂna za nedodrzÏovaÂnõÂ zaÂvazkuÊ v oblasti prÏechovaÂvaÂnõÂ drog. NavrzÏenaÂ praÂvnõÂ uÂprava drogovyÂch deliktuÊ je, dle naÂzoru autora, naprosto neprÏijatelnaÂ prÏedevsÏõÂm z odbornyÂch duÊvoduÊ a mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, ke kteryÂm CÏeskaÂ republika dobrovolneÏ prÏistoupila a ktereÂ tvorÏõÂ dnes mezinaÂrodneÏpraÂvnõÂ zaÂklad puÊsobõÂcõÂ i prÏes svoji smluvneÏ praÂvnõÂ povahu fakticky erga omnes. Z porovnaÂnõÂ zaÂveÏruÊ a informacõÂ uvedenyÂch v naÂsledujõÂcõÂ kapitole cÏ. IX, jezÏ mapuje legislativnõÂ profily vybranyÂch evropskyÂch zemõÂ, daÂle vyplyÂvaÂ, zÏe se CÏeskaÂ republika pokousÏõÂ opeÏt hledat urcÏiteÂ trÏetõÂ cesty a ignoruje zahranicÏnõÂ zkusÏenosti a dlouholeteÂ prÏõÂstupy v teÏchto zemõÂch uplatnÏovaneÂ. 178 179

) Pikna, B.,NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 23. ) Pikna, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drogy ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 49.

109


JisteÏ nelze tomuto naÂvrhu uprÏõÂt sledovaÂnõÂ neÏkteryÂch cõÂluÊ, kteryÂch tyto zemeÏ võÂce meÂneÏ efektivneÏ dosahujõÂ (naprÏ. alternativnõÂ postupy u zaÂvislyÂch a experimentaÂtoruÊ). ZvolenyÂ zpuÊsob zavaÂdeÏnõÂ nespocÏtu novyÂch, obecnyÂch a vaÂgnõÂch hmotneÏ praÂvnõÂch termõÂnuÊ (zcela noveÂ uzÏitõÂ pojmu ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª u rozsahu, cÏin ve velkeÂm rozsahu, peÏstovaÂnõÂ v mnozÏstvõÂm veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm apod.), je vsÏak velmi nesÏt'astnyÂ, alibistickyÂ a zpuÊsob, kteryÂ se nepoucÏil z dosavadnõÂch probleÂmuÊ aplikace ustanovenõÂ § 187a odst. 1, 2 TrZ. Jak vyplyÂvaÂ z dikce vlaÂdnõÂ prÏedlohy, stejneÏ to bude nakonec sama vlaÂda, kteraÂ provede trestnõÂ zaÂkon svyÂm narÏõÂzenõÂm. StanovenõÂ podmõÂnek trestnõÂ odpoveÏdnosti tedy nechaÂvaÂ v naÂvrhu bohuzÏel otaÂzku otevrÏenou, cozÏ lze opeÏt povazÏovat za citelneÂ porusÏenõÂ uÂstavneÏ praÂvnõÂ zaÂsady nullum crimen sine lege. Lze se dokonce domnõÂvat, zÏe se muÊzÏe jednat i o pokus obejõÂt zaÂkonodaÂrnyÂ sbor a v tom jesÏteÏ horsÏõÂm prÏõÂpadeÏ o vyÂraz skutecÏnost, zÏe prÏedkladatel cÏi samotnyÂ autor prÏedlohy vlastneÏ ani nevõÂ, jak by takoveÂ obligatornõÂ znaky trestneÂho cÏinu meÏly byÂt nastaveny a nechaÂvaÂ toto rozhodnutõÂ otevrÏeneÂ. PrÏi veÏdomõÂ, zÏe rekodifikacÏnõÂ praÂce probõÂhajõÂ v podstateÏ jizÏ võÂce nezÏ desetiletõÂ, se jednaÂ o smutnyÂ fakt. DalsÏõÂm negativnõÂm faktem, kteryÂ se bezpochyby podepsal na vyÂsledneÂ podobeÏ kodexu, je skutecÏnost, zÏe zaÂveÏrecÏnaÂ faÂze prÏõÂprav je cÏisteÏ individuaÂlnõÂ ± sveÏrÏena vyÂhradneÏ urcÏityÂm jednotlivcuÊm. I kdyzÏ jim zcela jisteÏ nelze uprÏõÂt erudici v oboru, nelze povazÏovat takovyÂ prÏõÂstup u normy kodexoveÂho typu za legitimnõÂ a vhodnyÂ. K samotneÂ jeho podobeÏ lze vzneÂst neÏkolik kritickyÂch prÏipomõÂnek, ktereÂ majõÂ charakter zaÂsadnõÂch zejmeÂna z duÊvodu dodrzÏovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ. ObecneÏ je nejveÏtsÏõÂ chybou, zÏe neÏktereÂ spraÂvneÂ cõÂle jsou sledovaÂny opeÏt formou hmotneÏpraÂvnõÂ ± prostrÏednictvõÂm vaÂgnõÂch termõÂnuÊ ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª apod. EvropskyÂ legislativnõÂ trend v oblasti drog je naproti tomu v posuzovaÂnõÂ individuaÂlnõÂch prÏõÂpaduÊ v raÂmci aplikace ± legislativa k tomu vytvaÂrÏõÂ pouze dostatecÏnyÂ prostor. StaÂvajõÂcõÂ trestnõÂ zaÂkon obsahuje dva trestneÂ cÏiny rozdeÏleneÂ do cÏtyrÏ skutkovyÂch podstat. VlaÂdnõÂ naÂvrh obsahuje peÏt trestnyÂch cÏinuÊ ± drogovyÂch deliktuÊ vcÏetneÏ zcela novyÂch skutkovyÂch podstat. TrestnyÂ cÏin nedovoleneÂ vyÂroby a jineÂho naklaÂdaÂnõÂ s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami a s jedy podle ustanovenõÂ § 261 naÂvrhu je ekvivalentem dnesÏnõÂho § 187 TrZ (srov. prÏõÂlohu cÏ. 12.16). S navrzÏenou zmeÏnou zaÂkladnõÂ skutkoveÂ podstaty (rozsÏõÂrÏenõÂ vyÂcÏtu laÂtek) lze souhlasit. StejneÏ tak jako u platneÂho zneÏnõÂ vsÏak v teÂto skutkoveÂ podstateÏ absentuje kriminalizace jednaÂnõÂ ve formeÏ neopraÂvneÏneÂho ¹peÏstovaÂnõÂª a ¹produkceª. PrÏedkladatel uvaÂdõÂ v duÊvodoveÂ zpraÂveÏ, zÏe tõÂmto naÂvrhem odstranil prÏepõÂnaÂnõÂ trestnõÂ represe u neÏkteryÂch okolnostõÂ podminÏujõÂcõÂch pouzÏitõÂ vysÏsÏõÂ trestnõÂ sazby zavedenõÂm spodnõÂch hranic mnozÏstvõÂ takovyÂch laÂtek poskytovanyÂch osobaÂm mladsÏõÂm 15 a 18 let. UcÏinil tak vsÏak nejmeÂneÏ sÏt'astnou formou, a to formou zavedenõÂ mnoha novyÂch, obecnyÂch a vaÂgnõÂch hmotneÏ praÂvnõÂch termõÂnuÊ v raÂmci drogoveÂ problematiky. DaÂle je zrÏejmeÂ, zÏe vysoce nebezpecÏneÂ je zcela jisteÏ prodaÂvat, nabõÂzet drogy apod. osobaÂm mladsÏõÂm 15 cÏi 18 let obecneÏ. JednaÂ se nepochybneÏ o zaÂvazÏneÏjsÏõÂ formu jednaÂnõÂ, nezÏ stanovõÂ zaÂkladnõÂ skutkovaÂ podstata. Nejen tedy od urcÏiteÂho vaÂgneÏ stanoveneÂho mnozÏstvõÂ. ZmõÂrneÏnõÂ pozÏadovaneÂ trestnõÂ represe je mozÏneÂ mnohem efektivneÏjsÏõÂm zpuÊsobem (viz vyÂsÏe). PrÏedkladatel daÂle bohuzÏel kombinuje a zameÏnÏuje naprosto vyÂznamoveÏ odlisÏneÂ pojmy ¹rozsahª a ¹mnozÏstvõÂ laÂtkyª. KonkreÂtneÏ se jednaÂ o formulace jako: ¹spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 ve znacÏneÂm rozsahu, nebo ve veÏtsÏõÂm rozsahu vuÊcÏi dõÂteÏti nebo v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm vuÊcÏi dõÂteÏti mladsÏõÂmu patnaÂcti letª. V teÂto souvislosti je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe pojem ¹rozsahª nenõÂ z hlediska gramatickeÂho vyÂkladu identickyÂ s pojmem ¹mnozÏstvõÂ laÂtkyª, i kdyzÏ lze jisteÏ prÏipustit, zÏe mnozÏstvõÂ laÂtky, se kterou je v raÂmci rozsahu teÂto cÏinnosti neopraÂvneÏneÏ naklaÂdaÂno, bude ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ prÏõÂmo uÂmeÏrneÏ ruÊst s rozsahem teÂto trestneÂ cÏinnosti. S mnozÏstvõÂm laÂtky, se kterou je naklaÂdaÂno neopraÂvneÏneÏ, pak pochopitelneÏ roste i mõÂra rizika cÏi ohrozÏenõÂ plynoucõÂho pro zaÂjmy chraÂneÏneÂ trestnõÂm zaÂkonem. K dalsÏõÂm nedostatkuÊm naÂvrhu lze odkaÂzat na vyÂsÏe uvedenou pasaÂzÏ tyÂkajõÂcõÂ se naÂvrhuÊ na zmeÏnu platneÂ praÂvnõÂ uÂpravy. DruhyÂ z navrzÏenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ ± prÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky a jedu podle ustanovenõÂ § 262 je ekvivalentem dnesÏnõÂho § 187a TrZ (srov. prÏõÂlohu 12.16). V raÂmci noveÂho zneÏnõÂ se prÏedkladatel opeÏt nesÏt'astneÏ pokousÏõÂ formou privilegovaneÂ skutkoveÂ podstaty a stanovenõÂm obecnyÂch cÏi vaÂgnõÂch termõÂnuÊ o meÂneÏ represivnõÂ prÏõÂstup k osobaÂm zneuzÏõÂvajõÂcõÂm naÂvykoveÂ laÂtky zejmeÂna konopneÂho charakteru. 110


Vzhledem k tomu, zÏe dle naÂzoru autora by meÏla byÂt praÂvnõÂ uÂprava konstruovaÂna naprosto odlisÏnyÂm zpuÊsobem, nebude tato navrzÏenaÂ dikce podrobneÏ analyzovaÂna. I prÏes kritiku smeÏrÏujõÂcõÂ k samotneÂ existenci tohoto ustanovenõÂ lze daÂle indikovat neÏkteraÂ nedopatrÏenõÂ prÏedkladatele sveÏdcÏõÂcõÂ o velmi maleÂ pozornosti, kterou veÏnoval tomuto naÂvrhu. NavrzÏenaÂ dikce je totizÏ mimo jineÂ v rozporu se zaÂkonem o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch cÏ. 167/1998 Sb., kteryÂ v prÏõÂlohaÂch taxativneÏ vymezuje, co se rozumõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtkou nebo prekursorem nebo prÏõÂpravkem obsahujõÂcõÂm omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku. Tento zaÂkon stanovõÂ, zÏe tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickaÂ varianta (THC) je sama o sobeÏ psychotropnõÂ laÂtkou. Z cÏehozÏ vyplyÂvaÂ, zÏe nemuÊzÏe sama sebe obsahovat. PrÏedkladatel meÏl pravdeÏpodobneÏ na mysli prÏõÂpravek tyto laÂtky obsahujõÂcõÂ. O vaÂgnõÂch termõÂnech platõÂ vyÂsÏe uvedeneÂ. NejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ na naÂvrhu rekodifikace je vsÏak pokus o dekriminalizaci peÏstovaÂnõÂ konopnyÂch drog. VlaÂdnõÂ naÂvrh trestnõÂho kodexu obsahuje totizÏ i jeden novyÂ trestnyÂ cÏin ± ¹NedovoleneÂ peÏstovaÂnõÂ rostlin obsahujõÂcõÂch omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtkuª podle ustanovenõÂ § 263 naÂvrhu: § 263 NedovoleneÂ peÏstovaÂnõÂ rostlin obsahujõÂcõÂch omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku (1) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu peÏstuje v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm konopõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na Ïsest meÏsõÂcuÊ, propadnutõÂm veÏci nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu peÏstuje v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm houbu nebo jinou rostlinu nezÏ uvedenou v odstavci 1 obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na jeden rok, propadnutõÂm veÏci nebo peneÏzÏityÂm trestem. (3) OdneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve veÏtsÏõÂm rozsahu. (4) OdneÏtõÂm svobody na Ïsest meÏsõÂcuÊ azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve znacÏneÂm rozsahu. V prÏõÂpadeÏ, zÏe bude tato novaÂ skutkovaÂ podstata zarÏazena do raÂmce trestnõÂho kodexu, bude mõÂt za naÂsledek dekriminalizaci peÏstovaÂnõÂ konopõÂ pro sebe, a to v urcÏiteÂm vaÂgnõÂm mnozÏstvõÂ, cozÏ bude mozÏno povazÏovat za flagrantnõÂ porusÏenõÂ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, podle kteryÂch je CÏeskaÂ republika povinna ucÏinit vesÏkeraÂ nutnaÂ opatrÏenõÂ k tomu, aby peÏstovaÂnõÂ, produkce, vyÂroba, teÏzÏba omamnyÂch laÂtek, ktereÂ jsou v rozporu s cõÂli UÂmluvy, byly povazÏovaÂny za trestnyÂ cÏin, je-li spaÂchaÂn uÂmyslneÏ, a aby na vaÂzÏneÂ prÏõÂpady tohoto druhu byly vymeÏrÏeny prÏimeÏrÏeneÂ tresty, zejmeÂna veÏzenõÂ nebo jineÂ tresty odneÏtõÂ svobody. I prÏes evidentnõÂ rozpor s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky lze tomuto naÂvrhu vytyÂkat i dalsÏõÂ zaÂsadnõÂ nedostatky spocÏõÂvajõÂcõÂ strucÏneÏ v naÂsledujõÂcõÂm textu vyjaÂdrÏeneÂm formou otaÂzek: 1. Jak bude interpretovaÂno mnozÏstvõÂ ¹veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª u rostliny konopõÂ? Podle pocÏtu rostlin nebo mnozÏstvõÂ uÂcÏinneÂ laÂtky? 2. Jak posoudõÂ samopeÏstitel z hlediska zavineÏnõÂ, co mu naÂsledneÏ vyroste? ObecneÏ je znaÂmo, zÏe rostlina indickeÂho konopõÂ je velmi potentnõÂ plevel, kteryÂ se rozmnozÏuje bez vlivu peÏstitele mezi sezoÂnami v podstateÏ geometrickou rÏadou. Z toho vyplyÂvaÂ, zÏe kazÏdyÂ rok naplnõÂ peÏstitel vzÏdy vysÏsÏõÂ kvalifikovanou skutkovou podstatu a ani nebude muset takovou rostlinu saÂzet. 3. PrÏedkladatel uvaÂdõÂ ve skutkoveÂ podstateÏ znak ¹bez povolenõÂª, prÏestozÏe povolenõÂ na peÏstovaÂnõÂ konopõÂ nelze v CÏR vuÊbec zõÂskat. PeÏstovat indickeÂ konopõÂ s vysÏsÏõÂm obsahem THC nezÏ 0,3 % je obecneÏ zakaÂzaÂno a souvisõÂ s tõÂm i velmi jednoznacÏneÏ formulovaneÂ mezinaÂrodnõÂ zaÂvazky. KonopõÂ je definovaÂno zaÂkonem o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch, kteryÂ cÏinõÂ rozdõÂl mezi konopõÂm, jenzÏ obsahuje urcÏiteÂ procento uÂcÏinneÂ laÂtky THC (viz vyÂsÏe), ktereÂ se nesmõÂ peÏstovat vuÊbec, a mezi technickyÂm konopõÂm, a to je mozÏneÂ peÏstovat pouze na ohlaÂsÏku, nikoli na povolenõÂ. 4. DaÂle je nezbytneÂ polozÏit otaÂzku o skutecÏnosti, zÏe pachatel peÏstoval konopõÂ na nedostatecÏneÏ strÏezÏeneÂm poli? Jak bude posouzeno abstraktnõÂ cÏi konkreÂtnõÂ ohrozÏenõÂ okolõÂ, deÏtõÂ nebo dokonce i cÏloveÏka s neznalostõÂ uÂcÏinkuÊ? Jak posuzovat, zÏe peÏstitel nezabraÂnil rozsÏõÂrÏenõÂ rostliny na okolnõÂ pozemky? V prÏõÂpadeÏ cÏtvrteÂho trestneÂho cÏinu v porÏadõÂ, kteryÂm je trestnyÂ cÏin vyÂroby a drzÏenõÂ prÏedmeÏtu k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky a jedu podle ustanovenõÂ § 264 naÂvrhu, je skutkovaÂ 111


podstat a teÂmeÏrÏ identickaÂ jako v platneÂm trestnõÂm zaÂkoneÏ. Lze jõÂ rovneÏzÏ vytknout uzÏitõÂ vaÂgnõÂch pojmuÊ jako u prÏedesÏlyÂch skutkovyÂch podstat. Na trestneÂm cÏinu sÏõÂrÏenõÂ toxikomanie vlaÂda nemaÂ ambici meÏnit nic zaÂsadnõÂho, a tak jeho podoba v naÂvrhu zuÊstaÂvaÂ teÂmeÏrÏ identickaÂ jako v platneÂm trestnõÂm zaÂkoneÏ. PoslednõÂ novinkou je zakotvenõÂ spolecÏneÂho ustanovenõÂ § 266, ktereÂ zmocnÏuje vlaÂdu k vydaÂnõÂ narÏõÂzenõÂ, kteryÂm stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy ve smyslu § 261, 262 a 264 a jakeÂ je mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ, veÏtsÏõÂ rozsah, znacÏnyÂ rozsah a velkyÂ rozsah u omamnyÂch laÂtek, psychotropnõÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ je obsahujõÂcõÂch, prekursoruÊ, pomocnyÂch laÂtek pouzÏõÂvanyÂch pro nezaÂkonnou vyÂrobu omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek nebo prekursoruÊ a jeduÊ. DaÂle je vlaÂda zmocneÏna stanovit, ktereÂ rostliny nebo houby se povazÏujõÂ za rostliny a houby obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku podle § 263 a jakeÂ je mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ, veÏtsÏõÂ rozsah a znacÏnyÂ rozsah ve smyslu § 263. I prÏes skutecÏnost, zÏe se jednaÂ o ¹puÊlkrokª pozitivnõÂm smeÏrem k jednoznacÏneÏjsÏõÂmu vymezenõÂ podmõÂnek trestnõÂ odpoveÏdnosti prÏedpisem obecneÏ zaÂvaznyÂm (nikoli vsÏak zaÂkonem ve smyslu UÂstavy), nelze se vsÏak s tõÂmto prÏõÂstupem ztotozÏnit z mnoha duÊvoduÊ uvedenyÂch vyÂsÏe, ktereÂ se tyÂkajõÂ existence takovyÂch termõÂnuÊ vuÊbec. ZaÂveÏrem je mozÏneÂ konstatovat, zÏe staÂvajõÂcõÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky v raÂmci zaÂkona cÏ. 140/1961 Sb., trestnõÂ zaÂkon, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, nenõÂ z mnoha hledisek praÂvnõÂ uÂpravou optimaÂlnõÂ a bylo by zÏaÂdoucõÂ proveÂst jejõÂ nikoli nevyÂraznou modifikaci. VlaÂdou navrzÏeneÂ zmeÏny v raÂmci prÏedlozÏeneÂ rekodifikace trestnõÂho praÂva jsou vsÏak natolik nezdarÏileÂ, nelegitimnõÂ a rozporuplneÂ, zÏe lze vyslovit i naÂzor, zÏe setrvaÂnõÂ na teÂ staÂvajõÂcõÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ je mnohem mensÏõÂm zlem nezÏ prÏijetõÂ teÂ aktuaÂlneÏ navrzÏeneÂ.

112


Ï LENSKYÂCH STAÂTU Ê IX. LEGISLATIVNIÂ MODELY VYBRANYÂCH C Â EVROPSKE UNIE 9.1 UÂvod Pro komplexnõÂ zhodnocenõÂ cÏi naÂvrhy de lege ferenda v oblasti trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravy drogoveÂ problematiky je obecneÏ jisteÏ vhodneÂ cÏerpat i poznatky z praÂvnõÂ uÂpravy cizõÂch staÂtuÊ a jejich praxe cÏi aplikace. Toto tvrzenõÂ platõÂ samozrÏejmeÏ pro vyÂzkum v jakeÂkoli oblasti a nejen praÂvnõÂ. Tato kapitola je v raÂmci teÂto studie svyÂm rÏazenõÂm tou poslednõÂ. JejõÂ zarÏazenõÂ vsÏak nevypovõÂdaÂ o vyÂznamu informacõÂ v nõÂ obsazÏenyÂch, nebot' tyto byly adekvaÂtneÏ vyuzÏity jizÏ v prÏedchozõÂch pasaÂzÏõÂch. Tato kapitola je vyÂrazem snahy poskytnout detailnõÂ informace o legislativnõÂch modelech vybranyÂch cÏlenskyÂch staÂtuÊ EvropskeÂ unie a jejich praxe, kterou tyto staÂty uplatnÏujõÂ na poli drogoveÂ problematiky. SoucÏaÂstõÂ je rovneÏzÏ pasaÂzÏ o legislativnõÂm profilu samotneÂ EU, jakozÏto mezinaÂrodnõÂho svazku a obsahoveÏ oddeÏlenaÂ pasaÂzÏ zabyÂvajõÂcõÂ se problematikou drzÏby drog ve vsÏech puÊvodnõÂch staÂtech EU prÏed poslednõÂm rozsÏõÂrÏenõÂm. Problematika drzÏby drog je totizÏ staÂle diskutovanou a aktuaÂlnõÂ otaÂzkou nejen v CÏeskeÂ republice. Informace v teÂto kapitole uvedeneÂ byly zõÂskaÂny prÏevaÂzÏneÏ prÏekladem z oficiaÂlnõÂch dokumentuÊ EvropskeÂho monitorovacõÂho centra pro drogy a drogovou zaÂvislost (EMCDDA) publikovanyÂch na internetoveÂ straÂnce http://eldd.emcdda.eu.int/. EvropskeÂ monitorovacõÂ centrum pro drogy a drogovou zaÂvislost bylo zalozÏeno narÏõÂzenõÂm Rady EU (EEC) cÏ. 302/93 z 8 uÂnora 1993, doplneÏneÂho narÏõÂzenõÂm Rady cÏ. 3294/94 z 22 prosince 1994. EMCDDA zapocÏalo plnit sveÂ uÂkoly a zahaÂjilo plneÏ svoji cÏinnost v roce 1995 a v roce 1996 publikovalo prvnõÂ vyÂrocÏnõÂ zpraÂvu o stavu drogoveÂ problematiky v EvropskeÂ unii. PoslaÂnõÂm tohoto centra je shromazÏd'ovat a rozsÏirÏovat spolehliveÂ, hodnoveÏrneÂ a srovnatelneÂ informace drogoveÂho jevu a drogoveÂ zaÂvislosti v EvropeÏ s duÊrazem na naÂrodnõÂ strategie a politiky a strategii a politiku samotneÂ EU. Na zaÂkladeÏ plneÏnõÂ urcÏenyÂch uÂkoluÊ spolupracuje centrum i s necÏlenskyÂmi staÂty EU stejneÏ jako s mezinaÂrodnõÂmi organizacemi zabyÂvajõÂcõÂmi se teÏmito otaÂzkami. ZejmeÂna s Programem OSN pro kontrolu narkotik ± UNDCP (United Nations Drug Control Programme); SveÏtovou zdravotnickou organizacõÂ ± WHO (World Health Organisation); Radou Pompidou (the Counsil of EuropesÂ Pompidou Group); SveÏtovou celnõÂ organizacõÂ ± WCO (The World Customs organisation); Interpolem ± (the International Criminal Police Organisation) a Europolem (European Police Office).

9.2 PraÂvnõÂ uÂprava EvropskeÂ unie EvropskeÂ spolecÏenstvõÂ jako takoveÂ je uÂcÏastnõÂkem mezinaÂrodnõÂho boje proti drogaÂm od konce osmdesaÂtyÂch let. I po podepsaÂnõÂ Dohody o EvropskeÂ unii v roce 1993 si vsÏak kazÏdyÂ cÏlenskyÂ staÂt ponechal vlastnõÂ postupy, zaÂkony a strategii v oblasti tyÂkajõÂcõÂ se drog. VyÂznam tohoto probleÂmu a odhodlaÂnõÂ EU se zabyÂvat jeho rÏesÏenõÂm dokladuje i pravidelneÂ zarÏazenõÂ tohoto bodu na program schuÊzõÂ EvropskeÂ komise a znacÏnaÂ suma informacõÂ sebranaÂ evropskyÂmi institucemi. EvropskaÂ unie samotnaÂ, tak jako i CÏeskaÂ republika vychaÂzõÂ prÏi rÏesÏenõÂ probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog z platnyÂch mezinaÂrodnõÂch uÂmluv a pojõÂmaÂ je jako vyÂchozõÂ praÂvnõÂ uÂpravu pro spolecÏnou politiku v raÂmci trÏetõÂho pilõÂrÏe MaastrichtskeÂ smlouvy. Sem spadaÂ i cÏlaÂnek K1 definujõÂcõÂ oblasti spolecÏneÂho zaÂjmu, kam takeÂ patrÏõÂ i boj proti drogoveÂ zaÂvislosti, spolupraÂce souduÊ v trestneÏpraÂvnõÂch veÏcech, celnõÂ spolupraÂce a policejnõÂ spolupraÂce za uÂcÏelem prevence a boje s obchodovaÂnõÂm s drogami. CelaÂ oblast tzv. trÏetõÂho pilõÂrÏe stojõÂ mimo tradicÏnõÂ legislativu ES. V raÂmci EvropskeÂ unie na spolecÏneÂ schuÊzi ministruÊ spravedlnosti a vnitra cÏlenskyÂch staÂtuÊ EU a asociovanyÂch staÂtuÊ za uÂcÏasti Komise byla v roce 1994 podepsaÂna BerlõÂnskaÂ deklarace o prohlubovaÂnõÂ spolupraÂce prÏi potõÂraÂnõÂ drogoveÂ kriminality a organizovaneÂho zlocÏinu v EvropeÏ. Deklarace vyzvala asociovaneÂ staÂty, aby podepsaly a urychleneÏ ratifikovaly uÂmluvy OSN o narkotikaÂch, pokud tak jesÏteÏ neucÏinily. PrÏi vyÂcÏtu smluv, ktereÂ majõÂ vliv na protidrogovou politiku cÏlenskyÂch staÂtuÊ EU, nesmeÏjõÂ byÂt opomenuty ani SchengenskeÂ dohody, ktereÂ v cÏlaÂnku 19 stanovõÂ, zÏe zuÂcÏastneÏneÂ strany se budou snazÏit o harmonizaci zaÂkonuÊ a jinyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ ve vymezenyÂch oblastech, prÏicÏemzÏ jednou z teÏchto oblastõÂ je problematika drog. PrvnõÂ legislativnõÂ krok EvropskyÂch spolecÏenstvõÂ v globaÂlnõÂm drogoveÂm meÏrÏõÂtku byla ratifikace 113


Â mluvy proti nedovoleneÂmu obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami a prekursory cÏlaÂnku 12 U z roku 1988. ES byla zpuÊsobilaÂ ratifikovat tento cÏlaÂnek a prÏijmout narÏõÂzenõÂ 3677/90 z roku 1990 na zaÂkladeÏ spolecÏneÂ hospodaÂrÏskeÂ politiky. SmeÏrnice o pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz 91/308 byla prÏijata v roce 1991 v kontextu vnitrÏnõÂho trhu, jakkoli vyÂvoj legislativy zameÏrÏeneÂ na drogy uvnitrÏ EU reaÂlneÏ zapocÏal Maastrichtskou smlouvou z roku 1992. MaastrichtskaÂ smlouva byla prvnõÂ EvropskaÂ smlouva, kteraÂ vyÂslovneÏ reflektovala drogovyÂ fenomeÂn. DrogovyÂ prÏedmeÏt je zmõÂneÏn ve dvou cÏlaÂncõÂch teÂto smlouvy. CÏlaÂnek 129 vztahujõÂcõÂ se k verÏejneÂmu zdravõÂ a cÏlaÂnek K.1 (4) a K.1 (9) vztahujõÂcõÂ se k puÊsobnosti justice vnitra. CÏlaÂnek 129 mimo jineÂ stanovõÂ, zÏe: ¹SpolecÏnaÂ opatrÏenõÂ budou cÏineÏna smeÏrem k prevenci prÏed nemocemi, zejmeÂna v oblasti hlavnõÂch civilizacÏnõÂch chorob zahrnujõÂcõÂch drogovou zaÂvislost formou podpory vyÂzkumuÊ v teÏchto oblastech a jejich ÏsõÂrÏenõÂ atd.ª AmsterodamskaÂ smlouva prÏijataÂ v roce 1997 reprezentuje novyÂ krok v raÂmci boje s drogovyÂm probleÂmem. Tato smlouva nepatrneÏ zmeÏnila text vyÂsÏe uvedeneÂho cÏlaÂnku vztahujõÂcõÂho se k verÏejneÂmu zdravõÂ (nynõÂ cÏlaÂnek 152, drÏõÂve vyÂsÏe uvedenyÂ 129) a obzvlaÂsÏteÏ zmeÏnila ustanovenõÂ tyÂkajõÂcõÂ se drog. SpolupraÂce na tomto poli je nynõÂ zameÏrÏena na vyÂrazneÏjsÏõÂ cÏinnost cÏlenskyÂch staÂtuÊ k redukci drogoveÏ zpuÊsobenyÂch zdravotnõÂch sÏkod zahrnujõÂcõÂch hlavneÏ prevenci. KonkreÂtnõÂ cÏinnost EvropskeÂ unie je v soucÏasneÂ dobeÏ zalozÏena na cÏtyrÏleteÂ protidrogoveÂ strategii, kteraÂ je blõÂzÏe specifikovaÂna jednotlivyÂmi akcÏnõÂmi plaÂny. EvropskaÂ unie nemaÂ vlastnõÂ systeÂm klasifikace laÂtek a respektuje systeÂm zalozÏenyÂ mezinaÂrodnõÂmi konvencemi OSN. UrcÏitaÂ specifika cÏi duÊraz lze vysledovat pouze u syntetickyÂch drog. EvropskaÂ legislativa prÏõÂmo nereguluje uzÏõÂvaÂnõÂ nebo drzÏbu drog, nebot' ani neexistuje legaÂlnõÂ baÂze pro tuto cÏinnost. V cÏervenci 1993 byla zalozÏena v raÂmci Europolu skupina specializujõÂcõÂ se na problematiku souvisejõÂcõÂ s drogami. Mnoho dalsÏõÂch naÂstrojuÊ bylo prÏijato na uÂrovni EU v raÂmci boje s drogovyÂm obchodem, se kteryÂm souvisõÂ i naprÏõÂklad tzv. evropskyÂ zatykacÏ. Na konci roku 2003 Rada ministruÊ dospeÏla k politickeÂ dohodeÏ na prvnõÂm raÂmcoveÂm rozhodnutõÂ s cõÂli harmonizovat minimaÂlnõÂ hranice sankcõÂ za obchod s drogami. Toto pozÏaduje po jednotlivyÂch zemõÂch, aby zajistily, zÏe trestneÂ cÏiny budou trestaÂny sankcemi mezi 1-3 lety veÏzenõÂ nebo mezi 5-10 lety veÏzenõÂ v prÏõÂpadeÏ, zÏe tato jednaÂnõÂ budou zahrnovat velkaÂ mnozÏstvõÂ drog nebo budou zahrnovat takoveÂ drogy, ktereÂ zpuÊsobujõÂ nejvõÂce sÏkod na zdravõÂ. EvropskaÂ unie veÏnuje tradicÏneÏ obrovskou pozornost problematice pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz a jejich konfiskaci.

9.3 LegislativnõÂ profily vybranyÂch cÏlenskyÂch zemõÂ EvropskeÂ unie 9.3.1 Rakousko 9.3.1.1 VyÂvoj legislativy PrvnõÂ podstatnyÂ rakouskyÂ zaÂkon regulujõÂcõÂ drogovou problematiku byl prÏijat v roce 1951 pod naÂzvem zaÂkon o omamnyÂch drogaÂch ¹the Narcotic Drugs Actª. NovelizovaÂn byl naÂsledneÏ v letech 1971, 1974, 1977, 1980, 1985. JizÏ v roce 1971 vedla rakouskaÂ drogovaÂ legislativa jasnou hranici v raÂmci stõÂhaÂnõÂ drogoveÂ kriminality mezi pachateli, kterÏõÂ puÊsobõÂ v raÂmci obchodu s narkotiky a osobami se zdravotnõÂmi probleÂmy zpuÊsobenyÂmi uzÏõÂvaÂnõÂm drog. O deveÏt let pozdeÏji v roce 1980 zakotvila novela poprveÂ princip, kteryÂ se stal nadaÂle zaÂkladem pro protidrogovou politiku v Rakousku. TõÂmto principem bylo ¹therapy instead of punishmentª ± v cÏesÏtineÏ tedy ¹terapie namõÂsto trestuª. Tento prÏõÂstup v podstateÏ znamenaÂ, zÏe zaÂvislyÂ na drogaÂch je nemocnaÂ osoba, kteraÂ porusÏila drogovou praÂvnõÂ uÂpravu a spaÂchala drogovyÂ delikt praÂveÏ z duÊvodu, zÏe je ovlaÂdaÂna svojõÂ zaÂvislostõÂ. Tato osoba musõÂ mõÂt podle rakouskeÂ protidrogoveÂ politiky mozÏnost cÏi sÏanci se podrobit leÂcÏenõÂ sveÂ zaÂvislosti na mõÂsto toho, aby byla prioritneÏ potrestaÂna. Dne 1. ledna 1998 nabyl uÂcÏinnosti zaÂkon o omamnyÂch laÂtkaÂch ¹the Narcotic Substances Actª (Suchmittelgesetz abbr. SMG), kteryÂ nahradil the Narcotic Drugs Act. NovyÂ zaÂkon prÏedstavuje kontinuitu prÏõÂstupu rakouskeÂ drogoveÂ politiky naznacÏeneÂ jizÏ prÏedchozõÂ legislativou, zejmeÂna v chaÂpaÂnõÂ principu terapie namõÂsto trestu. Z tohoto duÊvodu prÏedvõÂdaÂ prÏõÂsneÂ sankce za jednaÂnõÂ ve formeÏ prodeje nebo 114


obchodu s narkotiky nynõÂ i s psychotropnõÂmi laÂtkami a prekursory, zatõÂmco v prÏõÂpadeÏ zaÂvislyÂch osob, jezÏ spaÂchaly drogovyÂ trestnyÂ cÏin, nabõÂzõÂ zaÂkon sÏirokeÂ pole opatrÏenõÂ k jejich leÂcÏbeÏ a rehabilitaci. Takovou uÂpravou se Rakousko plneÏ prÏipojilo k partneruÊm z EvropskeÂ unie a prÏijalo soucÏasneÂ zneÏnõÂ mezinaÂrodnõÂch uÂmluv v oblasti drogoveÂ problematiky, ktereÂ drÏõÂve neratifikovalo zcela kompletneÏ. Â mluvy VyÂsledkem je, zÏe Rakousko dalo komplexneÏ pod kontrolu laÂtky uvedeneÂ v prÏõÂlohaÂch III. a IV. U Â z roku 1971 a prekursory uvedeneÂ v prÏõÂlohaÂch I. a II. Umluvy z roku 1988. 9.3.1.2 KontrolovaneÂ laÂtky VsÏechny laÂtky rakouskyÂm praÂvem definovaneÂ jsou obsazÏeny v neÏkolika seznamech uvedenyÂch trÏemi narÏõÂzenõÂmi. Tyto zahrnujõÂ v tomto porÏadõÂ: & omamneÂ la Âtky (5 seznamuÊ) & psychotropnõÂ la Âtky (1 seznam) & prekursory (2 seznamy) KazÏdaÂ laÂtka oficiaÂlneÏ uznanaÂ jako laÂtka kontrolovanaÂ musõÂ byÂt obsazÏena v jednom z teÏchto narÏõÂzenõÂ. V souladu s touto klasifikacõÂ a s ohledem na mozÏneÂ sankce a tresty je v raÂmci stõÂhaÂnõÂ drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ vedeno rozlisÏenõÂ na zaÂkladeÏ podstaty laÂtky. 9.3.1.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a drzÏba drog Konzumace drog nenõÂ rakouskyÂm praÂvem definovanaÂ jako trestnyÂ cÏin, acÏkoliv jejich drzÏba trestnyÂ cÏin zaklaÂdaÂ. RakouskaÂ drogovaÂ praÂvnõÂ uÂprava cÏinõÂ rozdõÂl mezi drzÏbou drog pro vlastnõÂ potrÏebu (uzÏitõÂ) a drzÏbou za uÂcÏelem obchodovaÂnõÂ. KriteÂria v raÂmci stõÂhaÂnõÂ, kteryÂmi se rÏõÂdõÂ posuzovaÂnõÂ a rozlisÏenõÂ vyÂsÏe uvedenyÂch dvou typuÊ ilegaÂlnõÂho jednaÂnõÂ, jsou: & mnoz Ï stvõÂ ± maleÂ, velkeÂ & frekvence uz Ï õÂvaÂnõÂ ze strany osoby ± prÏõÂlezÏitostneÂ, pravidelneÂ & podstata la Âtky Z teÏchto duÊvoduÊ ten, kdo zõÂskaÂ, drzÏõÂ, produkuje, importuje, exportuje, poskytne nebo nabõÂzõÂ jineÂmu nebo trÏetõÂ osobeÏ, muÊzÏe byÂt potrestaÂn azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ veÏzenõÂ nebo pokutou azÏ na 360 dennõÂch pokut (27 § 1 SMG). NicmeÂneÏ dospeÏlaÂ osoba nebo osoba starsÏõÂ o dva roky nezÏ nezletilyÂ bude potrestaÂna azÏ na 3 roky veÏzenõÂ, pokud umozÏnila uzÏitõÂ drogy nezletileÂmu. StejneÏ tak v prÏõÂpadech, kdy byl trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn s komercÏnõÂmi uÂmysly nebo je pachatel cÏlenem kriminaÂlnõÂ skupiny. V prÏõÂpadech, kdy se pachatel dopustil teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ ve stavu drogoveÂ zaÂvislosti a spaÂchal je pouze z uÂmyslu uspokojit svoji zaÂvislost cÏi obstarat si drogu pro svoji vlastnõÂ potrÏebu, bude ulozÏen trest do 6 meÏsõÂcuÊ veÏzenõÂ nebo pokuta ve vyÂsÏi azÏ na 360 dennõÂch pokut. CÏlaÂnek 28 (SMG) zavaÂdõÂ pojem ¹velkeÂ mnozÏstvõÂª jako deÏlõÂcõÂ kriteÂrium mezi meÂneÏ zaÂvazÏnyÂmi trestnyÂmi cÏiny a zaÂvazÏnyÂmi trestnyÂmi cÏiny. NarÏõÂzenõÂ prÏijateÂ v roce 1997 definuje pojem ¹velkeÂho mnozÏstvõÂª pro kazÏdou kontrolovanou laÂtku vyjaÂdrÏeneÂ v cÏisteÂm mnozÏstvõÂ uÂcÏinneÂ laÂtky, jako naprÏ. 20 g. THC (aktivnõÂ princip cannabis), 5 g heroinu, 15 g kokainu, 10 g amphetaminu, 30 g MDMA, MBDB, MDE atd. V soucÏasnosti zredukoval dodatek k tomuto narÏõÂzenõÂ mnozÏstvõÂ heroinu z 5 g na pouze 3 g. 9.3.1.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a drogoveÂ trestneÂ cÏiny JednaÂnõÂ stanovenaÂ jako trestneÂ cÏiny upraveneÂ v raÂmci SMG jsou tato: produkce, opatrÏovaÂnõÂ, drzÏba, import, export, nabõÂdka a distribuce kontrolovanyÂch laÂtek. Je to praÂveÏ uÂmysl cÏi cõÂl jednaÂnõÂ, kteryÂ urcÏuje vyÂsÏi trestu. Pro opatrÏovaÂnõÂ nebo drzÏbu velkeÂho mnozÏstvõÂ drog s uÂmyslem ho distribuovat bude hrozit trest azÏ na 3 roky, v prÏõÂpadech produkce, importu, exportu nebo distribuce velkyÂch mnozÏstvõÂ, to znamenaÂ jednaÂnõÂ uÂzce spjatyÂch s pojmem obchodovaÂnõÂ s drogami budou tresty ulozÏeny azÏ do 5 let, a to v prÏõÂpadeÏ pouze zaÂkladnõÂho trestneÂho cÏinu. Tresty mohou byÂt zprÏõÂsneÏny na 1 rok azÏ 10 let v prÏõÂpadeÏ, zÏe pachatel jednal komercÏneÏ nebo jako cÏlen kriminaÂlnõÂ slupiny. Mezi 1 rokem azÏ 15 lety veÏzenõÂ lze uvazÏovat v prÏõÂpadeÏ pachatele, kteryÂ jako cÏlen kriminaÂlnõÂ skupiny 115


byl jizÏ jednou za obchodovaÂnõÂ s drogami odsouzen. KriminaÂlnõÂ skupinou se rozumõÂ skupina majõÂcõÂ võÂce nezÏ 10 cÏlenuÊ zalozÏenaÂ za uÂcÏelem paÂchaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ obchodovaÂnõÂ s drogami nebo v prÏõÂpadech, kdy zadrzÏeneÂ mnozÏstvõÂ je võÂce nezÏ 25kraÂt veÏtsÏõÂ nezÏ definovaneÂ velkeÂ mnozÏstvõÂ. V prÏõÂpadeÏ, zÏe pachatel je v cÏele organizace zabyÂvajõÂcõÂ se obchodem s drogami, hrozõÂ mu trest mezi 10 azÏ 20 lety nebo dozÏivotõÂ (dozÏivotõÂ je mozÏneÂ ulozÏit vsÏak azÏ od novely k Narcotic substances act z 8. kveÏtna 2001, BGBl. I 51/ 2001). 9.3.1.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a justicÏnõÂ praxe Policie v Rakousku nemaÂ zÏaÂdnou diskrecÏnõÂ pravomoc a musõÂ hlaÂsit kazÏdyÂ trestnyÂ cÏin, o ktereÂm se dozvõÂ beÏhem sluzÏby. JednaÂ se tedy o princip legality aplikovanyÂ i v CÏeskeÂ republice. VesÏkeraÂ kriminaÂlnõÂ jednaÂnõÂ, o kteryÂch se dozvõÂ prokuraÂtorÏi ve sluzÏbeÏ, musõÂ byÂt z uÂrÏednõÂ povinnosti trestneÏ stõÂhaÂny. To znamenaÂ, zÏe musõÂ vzÏdy nastoupit oficiaÂlnõÂ reakce. Tou muÊzÏe byÂt bud' odklon od stõÂhaÂnõÂ, nebo obzÏaloba. SceÂnaÂrÏ cÏ. 1. drzÏba heroinu pro osobnõÂ uzÏitõÂ ze strany dospeÏleÂho pachatele V tomto prÏõÂpadeÏ pachatel na zaÂkladeÏ vyÂslechu ze strany policie prÏiznaÂ, zÏe je pravidelnyÂm uzÏivatelem heroinu a nedopustil se jineÂho trestneÂho cÏinu. V tomto prÏõÂpadeÏ si pachatel opatrÏil a drzÏel maleÂ mnozÏstvõÂ drogy pro osobnõÂ uzÏitõÂ. StaÂtnõÂ prokuratura v souladu s cÏlaÂnkem 35 SMG pozÏaÂdaÂ regionaÂlneÏ prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad jako prÏõÂslusÏnou zdravotnõÂ autoritu, aby zaujala naÂzor, zda zdravotneÏ orientovaneÂ opatrÏenõÂ pro pachatele je nezbytneÂ. KromeÏ toho je o informace o pachateli pozÏaÂdaÂna i rakouskaÂ Agentura pro monitoring drog (ANDMA), kde je veden drogovyÂ registr s personaÂlnõÂmi daty. Pokud je na zaÂkladeÏ stanoviska regionaÂlnõÂ autority nezbytneÂ prÏijmout zdravotneÏ orientovaneÂ opatrÏenõÂ pro tohoto pachatele a pachatel je ochotnyÂ se podrobit teÏmto opatrÏenõÂm, odlozÏõÂ staÂtnõÂ prokuratura docÏasneÏ prÏõÂpad na maximaÂlneÏ dvouletou probacÏnõÂ lhuÊtu. NaÂsledneÏ musõÂ pachatel informovat staÂtnõÂ prokuraturu, v pravidelnyÂch intervalech o zahaÂjenõÂ a vyÂvoji zdravotnõÂch opatrÏenõÂ prÏedlozÏenõÂm odpovõÂdajõÂcõÂch certifikaÂtuÊ. Pokud tato potvrzenõÂ jsou beÏhem probacÏnõÂ lhuÊty poskytovaÂna pravidelneÏ, bude docÏasneÂ odlozÏenõÂ zmeÏneÏno na permanentnõÂ, a to v souladu s cÏlaÂnkem 90 rakouskeÂho trestnõÂho rÏaÂdu (CCP). Proces vsÏak bude pokracÏovat, pokud pachatel vytrvale odmõÂtaÂ se podrobit zdravotnõÂm opatrÏenõÂm nebo spaÂchal dalsÏõÂ trestnyÂ cÏin v souvislosti s drogovou zaÂvislostõÂ. V prÏõÂpadeÏ, zÏe se beÏhem probacÏnõÂ doby pachatel znovu dopustõÂ drzÏby nebo opatrÏenõÂ si drogy v maleÂm mnozÏstvõÂ pro osobnõÂ potrÏebu, muÊzÏe prokuraÂtor upustit od stõÂhaÂnõÂ za stejnyÂch podmõÂnek, ale nenõÂ jimi vaÂzaÂn tak jako v prvnõÂm prÏõÂpadeÏ. (Novela BGBl. I 51/2001). SceÂnaÂrÏ cÏ. 2. majetkovyÂ trestnyÂ cÏin spaÂchanyÂ uzÏivatelem drog k financovaÂnõÂ jeho drogoveÂ zaÂvislosti Pachatel byl jizÏ drÏõÂve odsouzen za drogovyÂ trestnyÂ cÏin. NynõÂ je obvineÏn z kraÂdezÏe kabelky bez uzÏitõÂ naÂsilõÂ a odcizeneÂ veÏci nebyly prÏõÂlisÏ cenneÂ a trestnyÂ cÏin tedy nemeÏl zaÂvazÏneÂ naÂsledky. Pachatel je zaÂvislyÂ a loupezÏ spaÂchal z duÊvodu financovaÂnõÂ sveÂ zaÂvislosti. V tomto prÏõÂpadeÏ byl trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn v souvislosti s obstaraÂvaÂnõÂm drogy a pachatel je postaven prÏed trest veÏzenõÂ ne delsÏõÂ nezÏ 5 let. Jakmile se podezrÏelyÂ prÏiznaÂ k tomuto trestneÂmu cÏinu, je uÂrÏednõÂ protokol zaslaÂn policiõÂ na staÂtnõÂ zastupitelstvõÂ a je povazÏovaÂn za dostacÏujõÂcõÂ pro prÏõÂmeÂ obvineÏnõÂ prÏed trestnõÂm soudem sestaÂvajõÂcõÂm z jednoho soudce a dvou prÏõÂsedõÂcõÂch bez prÏedchozõÂho stadia vysÏetrÏovaÂnõÂ. Tento soud odsoudõÂ obzÏalovaneÂho k jednomu roku veÏzenõÂ na zaÂkladeÏ ustanovenõÂ cÏlaÂnku 142/2 trestnõÂho zaÂkona. Tento trest je podmõÂneÏneÏ odlozÏen na dobu dvou let. OdsouzenyÂ je povinen se podrobit nezbytnyÂm zdravotneÏ leÂcÏebnyÂm opatrÏenõÂm. Soud revokuje odklad a vykonaÂ trest, pokud se odsouzenyÂ nepodrobõÂ nebo nepokracÏuje v leÂcÏbeÏ, nebo je znovu odsouzen v souvislosti se svou zaÂvislostõÂ na drogaÂch a vyÂkon trestu ve veÏzenõÂ se jevõÂ jako nezbytnyÂ z hlediska prevence prÏed paÂchaÂnõÂm dalsÏõÂch trestnyÂch cÏinuÊ. SceÂnaÂrÏ cÏ. 3: distribuce drog v maleÂm z duÊvodu financovaÂnõÂ drogoveÂ zaÂvislosti drogovyÂm uzÏivatelem Pachatel je dospeÏlyÂ, jizÏ drÏõÂve odsouzen za neÏkteryÂ z drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. PodezrÏelyÂ byl prÏistizÏen prÏi prodeji heroinu s hrubou vaÂhou cca 150 g a je zaÂvislyÂ na drogaÂch. TrestnyÂ cÏin spaÂchal z duÊvodu financovaÂnõÂ sveÂ zaÂvislosti. Jakmile se podezrÏelyÂ prÏiznaÂ k tomuto trestneÂmu cÏinu, je uÂrÏednõÂ protokol zaslaÂn policiõÂ na staÂtnõÂ zastupitelstvõÂ a je dostacÏujõÂcõÂ pro prÏõÂmeÂ obvineÏnõÂ prÏed trestnõÂm soudem sestaÂvajõÂcõÂm z jednoho soudce 116


a ze dvou prÏõÂsedõÂcõÂch bez prÏedchozõÂho stadia vysÏetrÏovaÂnõÂ. Soud potrestaÂ v souladu s cÏlaÂnkem cÏ. 28/2 SMG podezrÏeleÂho na dva roky veÏzenõÂ bez odkladu z duÊvodu daÂvaÂnõÂ do obeÏhu velkeÂho mnozÏstvõÂ drog a vezme v uÂvahu prÏedchozõÂ kriminaÂlnõÂ zaÂznamy za obdobneÂ trestneÂ cÏiny. NicmeÂneÏ v souladu s cÏlaÂnkem 39/1 SMG maÂ povinnost a meÏl by odlozÏit vyÂkon trestu, pokud ulozÏil odsouzeneÂmu trest mensÏõÂ nezÏ dva roky a odsouzenyÂ je zaÂvislyÂ na drogaÂch a podrobõÂ se nezbytnyÂm leÂcÏebnyÂm opatrÏenõÂm. Pokud absolvuje uÂspeÏsÏneÏ leÂcÏebneÂ opatrÏenõÂ beÏhem odkladu vyÂkonu trestu, meÏl by soud odlozÏit vyÂkon trestu a stanovit probacÏnõÂ lhuÊtu minimaÂlneÏ na jeden rok a maximaÂlneÏ na trÏi. Soud by meÏl revokovat odklad a trest vykonat, pokud se odsouzenyÂ pachatel nepodrobõÂ souvisleÂ leÂcÏbeÏ a je opeÏtovneÏ odsouzen v souvislosti se svou zaÂvislostõÂ na drogaÂch a vyÂkon trestu se jevõÂ jako nezbytnyÂ k prevenci prÏed spaÂchaÂnõÂm dalsÏõÂch trestnyÂch cÏinuÊ. 9.3.1.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj Od 1. cÏervna 2001 nabyla uÂcÏinnosti novela SMG. NovyÂm hlavnõÂm ustanovenõÂm zahrnutyÂm v teÂto novele je zvyÂsÏenõÂ trestnõÂch sankcõÂ za organizovanyÂ prodej azÏ na trest na dozÏivotõÂ pro leadery kriminaÂlnõÂch organizacõÂ. Diskuse z konce roku 2000 se tyÂkala prÏedevsÏõÂm legaÂlnõÂho raÂmce uzÏõÂvaÂnõÂ cannabis pro leÂcÏebneÂ uÂcÏely. JizÏ na konci roku 1998 võÂdenÏskyÂ meÏstskyÂ soud prÏijal rozhodnutõÂ, ktereÂ prÏipousÏtõÂ cannabis k leÂcÏebnyÂm uÂcÏeluÊm. Na zaÂkladeÏ praÂvnõÂho posouzenõÂ bylo shledaÂno, zÏe SMG zakazuje pouze vsÏechny formy konzumace rostlin a ploduÊ zÏenskeÂho rodu cannabis, u kteryÂch nebyl olej extrahovaÂn. LeÂkarÏskeÂ uzÏitõÂ jinyÂch produktuÊ cannabis je ale povoleno. NarÏõÂzenõÂ o narkotickyÂch laÂtkaÂch vyÂslovneÏ zminÏuje delta-9-tetrahydrocannabinol, kteryÂ je prÏõÂpadeÏ farmaceutickeÂho uzÏitõÂ laÂtkou, na kterou muÊzÏe byÂt vydaÂn prÏedpis (narÏõÂzenõÂ o narkotickyÂch laÂtkaÂch BGBI II 1997/374 prÏõÂloha IV). PrÏes tyto okolnosti nebyl doposud uveden na rakouskyÂ trh zÏaÂdnyÂ takovyÂ prÏõÂpravek. KompletnõÂ databaÂzi rakouskeÂ legislativy je mozÏneÂ najõÂt na internetoveÂ adrese: http//www.ris.bka .gv.at/bgbl/.

9.3.2 Belgie 9.3.2.1 VyÂvoj legislativy ZaÂkladnõÂ belgickaÂ praÂvnõÂ uÂprava regulujõÂcõÂ nelegaÂlnõÂ obchod s jedy, uspaÂvajõÂcõÂmi cÏi narkotickyÂmi drogami a desinfekcÏnõÂmi prostrÏedky pochaÂzõÂ z 24. uÂnora 1921. Tento zaÂkon byl komplexneÏ prÏepracovaÂn v roce 1975 prÏijetõÂm zaÂkona z 9. cÏervence 1975 a opeÏtovneÏ v roce 1994 zaÂkonem ze dne 14. cÏervence 1994. Tyto novely zavedly rozdõÂly mezi tresty hrozõÂcõÂmi za neopraÂvneÏneÂ naklaÂdaÂnõÂ s toxickyÂmi laÂtkami a desinfekcÏnõÂmi prostrÏedky na jedneÂ straneÏ a omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami pravdeÏpodobneÏ zpuÊsobujõÂcõÂmi zaÂvislost na straneÏ druheÂ. BelgickeÂ drogoveÂ praÂvo je zalozÏeno na trÏech hlavnõÂch domeÂnaÂch: prevence, leÂcÏba a vymaÂhaÂnõÂ praÂva. HlavnõÂm cõÂlem je puÊsobit preventivneÏ a redukovat uzÏõÂvaÂnõÂ drog a daÂle i snõÂzÏit pocÏet novyÂch drogovyÂch uzÏivateluÊ. DalsÏõÂ prioritou je ochrana spolecÏnosti a jejõÂch cÏlenuÊ stojõÂcõÂch tvaÂrÏõÂ v tvaÂrÏ drogoveÂmu fenomeÂnu a jeho naÂsledkuÊm. Tato priorita rovneÏzÏ zahrnuje pomoc drogoveÏ zaÂvislyÂm vcÏetneÏ zajisÏteÏnõÂ lepsÏõÂch zÏivotnõÂch podmõÂnek pro tyto osoby, a to i prÏes fakt, zÏe uzÏõÂvajõÂ drogy. V Belgii lze rovneÏzÏ v raÂmci aplikace praÂvnõÂch norem vysledovat obecnyÂ prÏõÂstup, jehozÏ naÂsledkem je skutecÏnost, zÏe uklaÂdaÂnõÂ sankcõÂ justicÏnõÂmi orgaÂny zejmeÂna ve formeÏ veÏzenõÂ by meÏlo byÂt azÏ tou poslednõÂ mozÏnostõÂ prÏi rÏesÏenõÂ problematickeÂho uzÏõÂvaÂnõÂ drog. 9.3.2.2 KontrolovaneÂ laÂtky Seznam teÏchto laÂtek byl zalozÏen kraÂlovskyÂm dekretem z 31. prosince 1930 na trhu uspaÂvacõÂch laÂtek a narkotik a kraÂlovskyÂm dekretem z 2. prosince 1988, kteryÂ reguluje trh s neÏkteryÂmi psychotropnõÂmi laÂtkami. Oba seznamy jsou neprÏetrzÏiteÏ meÏneÏny v zaÂvislosti na stavu vyÂvoje v oblasti novyÂch substancõÂ. UspaÂvacõÂ laÂtky a omamneÂ laÂtky zahrnujõÂ opium, heroin, kokain, morfin, methadon, cannabis a cannabisovou pryskyrÏici. PsychotropnõÂ laÂtky zahrnujõÂ naprÏ. amfetaminy, halucinogeny cÏi MDMA. Od okamzÏiku prÏijetõÂ narÏõÂzenõÂ z dubna 1998 musõÂ justicÏnõÂ orgaÂny rozlisÏovat mezi osobnõÂm uzÏõÂvaÂnõÂm derivaÂtuÊ cannabis (marihuana, hasÏisÏ) a jinyÂmi drogami (jako heroin, kokain, XTC). Toto rozlisÏenõÂ je 117


v Belgii interpretovaÂno jako diference zalozÏenaÂ na zdravotnõÂch rizicõÂch, kteraÂ jsou s urcÏitou drogou spojena. 9.3.2.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a jejich drzÏba UzÏõÂvaÂnõÂ drog je povazÏovaÂno za trestnyÂ cÏin pouze za prÏedpokladu, zÏe k neÏmu dochaÂzõÂ ve skupineÏ/ spolecÏnosti võÂce osob. ZaÂkladnõÂm trestem je veÏzenõÂ od 3 meÏsõÂcuÊ do 5 let a/nebo pokuta od 5.000 do 500.000 EUR. UzÏõÂvaÂnõÂ drog v soukromõÂ nenõÂ analogicky podle belgickeÂho praÂva trestneÂ. AcÏkoliv soudy rozhodujõÂ na zaÂkladeÏ prÏedpokladu cÏi domneÏnky, zÏe drzÏba je nezbytnou podmõÂnkou pro uzÏitõÂ drogy, je drzÏba narkotickyÂch drog bez ohledu na mnozÏstvõÂ a druh laÂtky sama o sobeÏ trestnyÂm cÏinem a zaklaÂdaÂ praÂvnõÂ baÂzi pro trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ drogovyÂch uzÏivateluÊ. BelgickeÂ praÂvo trestaÂ drzÏbu drog trestem veÏzenõÂ mezi 3 meÏsõÂci azÏ 5 lety, a/nebo pokutou. Doba trestu odneÏtõÂ svobody muÊzÏe byÂt zvyÂsÏena azÏ na 15 nebo dokonce 20 let za prÏedpokladu, zÏe byly splneÏny zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ okolnosti (drogovyÂ trestnyÂ cÏin ve vztahu vuÊcÏi nezletilyÂm mladsÏõÂm 12 let nebo spaÂchanyÂ jako soucÏaÂst cÏinnosti kriminaÂlnõÂ organizace jako naprÏ. organizaÂtor nebo vedoucõÂ osoba kriminaÂlnõÂ organizace). DrzÏba pro osobnõÂ potrÏebu muÊzÏe veÂst i k podmõÂneÏneÂmu odsouzenõÂ, at' uzÏ prÏi soucÏasneÂm ulozÏenõÂ probacÏnõÂho opatrÏenõÂ, nebo nikoli. PraktickaÂ aplikace praÂva zvlaÂsÏteÏ se soustrÏedõÂcõÂ na uzÏitõÂ drog a jejich drzÏbu byla objektem prÏehodnocenõÂ ze strany FederaÂlnõÂho ministerstva spravedlnosti, ktereÂ vydalo dveÏ smeÏrnice s cõÂlem harmonizovat vynucovaÂnõÂ praÂva v praxi. Dne 26. kveÏtna 1993 byl odeslaÂn pokyn (obeÏzÏnõÂk) verÏejnyÂm zÏalobcuÊm. Tento obeÏzÏnõÂk vysveÏtluje mnoho obecnyÂch principuÊ pro staÂtnõÂ orgaÂny v raÂmci zachaÂzenõÂ v prÏõÂpadech drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. V tomto pokynu je vedena hranice mezi prÏõÂlezÏitostnyÂmi uzÏivateli, pravidelnyÂmi uzÏivateli a dealery. PravidelnyÂm uzÏivateluÊm by meÏla byÂt daÂna vesÏkeraÂ mozÏnaÂ prÏõÂlezÏitost se podrobit leÂcÏbeÏ. ZaÂvislõÂ lideÂ jsou obvykle povazÏovaÂni za nemocneÂ osoby, ktereÂ potrÏebujõÂ byÂt chraÂneÏny prÏed sebou samyÂmi a vuÊcÏi kteryÂm musõÂ byÂt chraÂneÏna i spolecÏnost. ZaÂvazÏnost spaÂchaneÂho trestneÂho cÏinu, opakujõÂcõÂ se podstata trestneÂho cÏinu a pachateluÊv uÂmysl jsou braÂny v uÂvahu prÏi posuzovaÂnõÂ skutecÏnosti, kteraÂ se pachateli stala ± jinak rÏecÏeno, zda puÊjde pachatel do veÏzenõÂ nebo dostane mozÏnost se podrobit leÂcÏbeÏ. Jako naÂsledek rozdõÂlneÂ aplikace tohoto pokynu prÏetrval v praxi nejednotnyÂ prÏõÂstup v raÂmci stõÂhaÂnõÂ. Dne 8. kveÏtna 1998 byl z tohoto duÊvodu prÏijat dalsÏõÂ pokyn. Na zaÂkladeÏ zpraÂvy parlamentnõÂ pracovnõÂ skupiny tato novaÂ smeÏrnice zmeÏnila pokyn z roku 1993. Tato se soustrÏedila na politiku trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ v oblasti drzÏby a drobneÂho prodeje drog pro osobnõÂ spotrÏebu. Na zaÂkladeÏ teÂto noveÂ smeÏrnice je daÂle drzÏba pro osobnõÂ uzÏitõÂ cannabis odlisÏovaÂna od drzÏby ostatnõÂch drog a po prokuraÂtorech je pozÏadovaÂno, aby aplikovali nejmensÏõÂ trestnõÂ prioritu v raÂmci trestaÂnõÂ teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ. V lednu 2001 prÏijala federaÂlnõÂ vlaÂda programovyÂ dokument. Tento dokument vyjadrÏuje zaÂmeÏr modifikovat praÂvo s cõÂlem zmõÂrnit tresty pro bezprobleÂmoveÂ uzÏivatele cannabisu. Produkce a prodej zuÊstane aktivneÏ stõÂhaÂn stejneÏ jako uzÏõÂvaÂnõÂ cannabisu, ktereÂ vede k asociaÂlnõÂmu chovaÂnõÂ ± probleÂmoveÂ uzÏõÂvaÂnõÂ. 9.3.2.4 ObchodovaÂnõÂ a drogovaÂ kriminalita ObchodovaÂnõÂ s drogami nenõÂ jako takoveÂ belgickyÂm praÂvem definovaÂno. PraÂvo zakazuje produkci, import, export, vyÂrobu, prÏepravu, drzÏbu, prodej atd. ZaÂkladnõÂ tresty zahrnujõÂ veÏzenõÂ na dobu 3 meÏsõÂcuÊ azÏ 5 let a/nebo pokutu. V zaÂvislosti na zaÂvazÏnosti teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ mohou byÂt tresty zprÏõÂsneÏny azÏ na 10, 15 nebo 20 let v prÏõÂpadech zapojenõÂ nezletilyÂch. Do 15 let vyÂsÏe sankce je trest ulozÏen v zaÂvislosti na naÂsledcõÂch trestneÂho cÏinu pro trÏetõÂ osoby: nevyleÂcÏitelnaÂ choroba nebo smrt; azÏ na 20 let v prÏõÂpadeÏ obchodovaÂnõÂ v rozsaÂhleÂm meÏrÏõÂtku. SmeÏrnice z kveÏtna 1998 takeÂ zavaÂdõÂ noveÂ prvky v raÂmci regulace trestnyÂch cÏinuÊ prodeje a obchodovaÂnõÂ. Z duÊvodu, zÏe zaÂkon z roku 1921 a jeho naÂsledneÂ zmeÏny neprÏedvõÂdajõÂ pojem prodeje drog z duÊvodu financovaÂnõÂ sveÂ konzumace, pokyn z kveÏtna 1998 pozÏaduje po verÏejnyÂch zaÂstupcõÂch, aby byli duÊraznõÂ v prÏõÂpadech prodeje v maleÂm, ale aby takeÂ brali v uÂvahu (zmõÂrneÏnõÂm trestu) prÏõÂpady, ve kteryÂch bylo jedinyÂm zaÂmeÏrem prodeje financovat vlastnõÂ zaÂvislost.

118


9.3.2.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe SmeÏrnice z kveÏtna 1998 maÂ velmi silnyÂ vliv na redefinici praÂce justicÏnõÂch orgaÂnuÊ ve vztahu k trestnyÂm cÏinuÊm spojenyÂm s uzÏõÂvaÂnõÂm a drzÏbou drog. DaÂ se rÏõÂci, zÏe praÂvo se nezmeÏnilo, ale smeÏrnice podstatneÏ modifikuje praxi justicÏnõÂch orgaÂnuÊ. V Belgii je poprveÂ zavedeno rozlisÏovaÂnõÂ mezi drzÏbou cannabis pro osobnõÂ potrÏebu a ostatnõÂmi drogami s neakceptovatelnyÂmi riziky pro zdravõÂ. DrzÏba cannabis pro osobnõÂ potrÏebu zuÊstaÂvaÂ trestnyÂm cÏinem, ale s nejnizÏsÏõÂ prioritou v raÂmci stõÂhaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ. To znamenaÂ, zÏe v prÏõÂpadech jednoraÂzoveÂho cÏi prÏõÂlezÏitostnõÂho uzÏitõÂ cannabis je vyplneÏna zjednodusÏenaÂ policejnõÂ zpraÂva a droga je zadrzÏena. Podle povahy prodeje v maleÂm bude trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ, ktereÂ maÂ byÂt zahaÂjeno, rozlisÏovat podle zaÂmeÏru (motivu): zda prodej maÂ za cõÂl poskytnout zdroje pro vlastnõÂ uzÏitõÂ nebo s uÂmyslem vytvaÂrÏet zisk. SmeÏrnice z roku 1998 soustrÏedõÂ svoji pozornost prÏevaÂzÏneÏ na trestaÂnõÂ pachateluÊ. RovneÏzÏ vsÏak doporucÏuje, aby uklaÂdaÂnõÂ trestu odneÏtõÂ svobody bylo azÏ tõÂm poslednõÂm opatrÏenõÂm v prÏõÂpadeÏ zaÂvislyÂch pachateluÊ, samozrÏejmeÏ s vyÂjimkou spaÂchaÂnõÂ velmi zaÂvazÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. SceÂnaÂrÏ cÏ. 1: drzÏba heroinu pro osobnõÂ potrÏebu dospeÏlyÂm pachatelem V prÏõÂpadeÏ zatcÏenõÂ osoby za jednaÂnõÂ ve formeÏ drzÏby maleÂho mnozÏstvõÂ ilegaÂlnõÂ laÂtky (jineÂ nezÏ cannabis), naprÏ. heroin, policie prÏikrocÏõÂ k osobnõÂ prohlõÂdce, zajistõÂ drogu a prÏõÂpadneÏ provede prohlõÂdku auta nebo obydlõÂ. ZpraÂva o teÏchto uÂkonech je naÂsledneÏ zaslaÂna k verÏejneÂmu zÏalobci. NicmeÂneÏ je mozÏneÂ jesÏteÏ prÏed prÏedlozÏenõÂm trestnõÂ veÏci k soudu, aby verÏejnyÂ zÏalobce narÏõÂdil ve spolupraÂci s pachatelem leÂcÏbu ve specializovaneÂm centru. VerÏejnyÂ zÏalobce navrhne po analyÂze spisu neÏkterou z mozÏnyÂch sankcõÂ cÏi opatrÏenõÂ, ktereÂ maÂ ve sveÂ dispozici na sveÂm uvaÂzÏenõÂ. JednaÂ se o peneÏzÏnõÂ pokutu, podmõÂneÏneÂ propusÏteÏnõÂ, probacÏnõÂ prÏõÂkaz, obzÏalobu a uveÏzneÏnõÂ. Varianta ve formeÏ probace je v prÏõÂpadech drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ hojneÏ aplikovaÂna. Tento prÏõÂstup znamenaÂ upusÏteÏnõÂ od stõÂhaÂnõÂ vyÂmeÏnou za tyto podmõÂnky: zaÂvazek napravit zpuÊsobenou sÏkodu nebo se podrobit leÂcÏbeÏ nebo zaÂkazu navsÏteÏvovat urcÏitaÂ mõÂsta. DeÂlka leÂcÏby by nemeÏla prÏekrocÏit 6 meÏsõÂcuÊ. V praxi jsou nicmeÂneÏ cÏasteÂ poznatky, zÏe verÏejnõÂ zÏalobci jsou obezrÏetnõÂ a opatrnõÂ prÏi uklaÂdaÂnõÂ teÏchto urovnaÂnõÂ. SceÂnaÂrÏ cÏ. 2: majetkovyÂ trestnyÂ cÏin spaÂchanyÂ uzÏivatelem drog za uÂcÏelem financovaÂnõÂ jeho zaÂvislosti Policie poteÂ, co zatkne osobu, zasÏle zpraÂvu verÏejneÂmu zÏalobci. NejpravdeÏpodobneÏji bude prÏõÂpad prÏedlozÏen k rozhodnutõÂ soudu a soud pravdeÏpodobneÏ ulozÏõÂ probacÏnõÂ prÏõÂkaz a odlozÏõÂ vyÂkon trestu na dobu vyÂkonu leÂcÏby. ExistujõÂ vsÏak poznatky, zÏe veÏtsÏina uzÏivateluÊ drog pravidelneÏ vyuzÏõÂvajõÂcõÂ asistencÏnõÂ sluzÏby spojeneÂ naprÏ. s leÂcÏbou maÂ cÏasto v rejstrÏõÂcõÂch jizÏ dlouheÂ trestnõÂ zaÂznamy neÏjakyÂm zpuÊsobem se vztahujõÂcõÂ k drogaÂm, a tõÂm paÂdem pozitivneÏ teÏzÏõÂ ze soudnõÂho probacÏnõÂho prÏõÂkazu. SceÂnaÂrÏ cÏ. 3: distribuce drog v maleÂm drogovyÂm uzÏivatelem z duÊvodu financovaÂnõÂ naÂkladuÊ spojenyÂch s jeho zaÂvislostõÂ NarÏõÂzenõÂ z roku 1998 povazÏuje prodej v maleÂm k financovaÂnõÂ zaÂvislosti za polehcÏujõÂcõÂ okolnost v raÂmci trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ takoveÂho deliktu. To znamenaÂ, zÏe v raÂmci stõÂhaÂnõÂ by meÏlo byÂt vzÏdy zvazÏovaÂno ulozÏenõÂ probacÏnõÂho prÏõÂkazu cÏi podrobenõÂ se leÂcÏbeÏ. K aplikaci probace je duÊlezÏiteÂ prokaÂzat, zÏe prodej malyÂch mnozÏstvõÂ slouzÏil pouze pro osobnõÂ potrÏebu. Existence drÏõÂveÏjsÏõÂ trestneÂ cÏinnosti, prÏestozÏe muÊzÏe byÂt hodnocena jako duÊvod k prÏõÂsneÏjsÏõÂ sankci, nebyÂvaÂ povazÏovaÂna za prÏekaÂzÏku k probaci. 9.3.2.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj V lednu 2001 prÏijala belgickaÂ vlaÂda zpraÂvu, ve ktereÂ je vyjaÂdrÏen zaÂmeÏr zmeÏnit drogovou legislativu s cõÂlem redukovat tresty v prÏõÂpadech bezprobleÂmovyÂch uzÏivateluÊ cannabis. HlavnõÂ motivy normy prÏijateÂ 4. dubna a 3. kveÏtna 2003, kteraÂ nabyla uÂcÏinnosti dne 2. cÏervna 2003, jsou naÂsledujõÂcõÂ: Belgie smeÏrÏuje k politice realistickeÂho prÏõÂstupu. To neznamenaÂ politiku tolerance nebo legalizace drog. Je to politika zalozÏenaÂ na teÏchto klõÂcÏovyÂch bodech: Tresty za nelegaÂlnõÂ vyÂrobu nebo obchod jsou zprÏõÂsneÏny; drzÏba nebo peÏstovaÂnõÂ cannabis zuÊstaÂvaÂ trestnyÂm cÏinem. V prÏõÂpadech osobnõÂho uzÏõÂvaÂnõÂ tak jako i drzÏby mnozÏstvõÂ cannabis, ktereÂ muÊzÏe byÂt zkonzumovaÂno jednoraÂzoveÏ nebo beÏhem 24 hodin (prÏesneÏji 3 gramy) bude sepsaÂna zjednodusÏenaÂ policejnõÂ zpraÂva (mõÂsto, datum, cÏas a dalsÏõÂ fakta jako typ laÂtky apod.). V prÏõÂpadech problematickeÂho uzÏõÂvaÂnõÂ bude informovaÂn verÏejnyÂ zÏalobce a muÊzÏe byÂt doporucÏena 119


leÂcÏba. PrÏõÂpady vyÂtrzÏnosti na verÏejnosti budou prÏedlozÏeny verÏejneÂmu zÏalobci. ProblematickyÂm uzÏõÂvaÂnõÂm se rozumõÂ stupenÏ zaÂvislosti, kteryÂ zabranÏuje uzÏivateli kontrolu jeho uzÏõÂvaÂnõÂ s mozÏnyÂmi fyzickyÂmi a psychickyÂmi projevy. Za verÏejnou vyÂtrzÏnost bude povazÏovaÂno drzÏenõÂ cannabis ve veÏzenõÂ, ve sÏkolaÂch nebo v objektech sociaÂlnõÂch sluzÏeb stejneÏ tak jako v jejich bezprostrÏednõÂm okolõÂ nebo jinyÂch mõÂstech, kde se cÏasto vyskytujõÂ deÏti a ktereÂ jsou vzdeÏlaÂvacõÂ, sportovnõÂ cÏi sociaÂlnõÂ povahy. OdrazovaÂnõÂ od uzÏõÂvaÂnõÂ jakyÂchkoli drog, vcÏetneÏ rekreacÏnõÂho uzÏõÂvaÂnõÂ dospeÏlyÂmi. ZÏaÂdneÂ ilegaÂlnõÂ drogy pro deÏti. RekreacÏnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ dospeÏlyÂmi v prÏõÂtomnosti deÏtõÂ bude stõÂhaÂno nejprÏõÂsneÏjsÏõÂm zpuÊsobem. PostihovaÂnõÂ rÏõÂzenõÂ motorovyÂch vozidel pod vlivem drog vcÏetneÏ cannabisu. BlizÏsÏõÂ informace o belgickeÂ legislativeÏ vcÏetneÏ dalsÏõÂch informacõÂ s drogovou politikou souvisejõÂcõÂch je mozÏneÂ naleÂzt na internetoveÂ adrese FederaÂlnõÂho ministerstva spravedlnosti Belgie: http://www.just. fgov.be

9.3.3 DaÂnsko 9.3.3.1 VyÂvoj legislativy HlavnõÂ daÂnskyÂ zaÂkon regulujõÂcõÂ trestneÂ cÏiny souvisejõÂcõÂ s omamnyÂmi laÂtkami je zaÂkon o drogaÂch (Euphoriants Act) z roku 1955 vcÏetneÏ naÂslednyÂch novelizacõÂ. Na zaÂkladeÏ jeho sekcõÂ 1 a 2 zaklaÂdaÂ trestnyÂ cÏin import, export, prodej, naÂkup, nabõÂdka, prÏijetõÂ, vyÂroba, zpracovaÂnõÂ nebo drzÏba drog. V konkreÂtnõÂch prÏõÂpadech je mozÏneÂ obdrzÏet speciaÂlnõÂ povolenõÂ k legaÂlnõÂ cÏinnosti. LaÂtky definovaneÂ tõÂmto zaÂkonem jsou vycÏteny v 5 seznamech jakozÏto prÏõÂlohy vlaÂdnõÂho narÏõÂzenõÂ vydaneÂho na zaÂkladeÏ zaÂkona. Toto narÏõÂzenõÂ je pravidelneÏ revidovaÂno v prÏõÂpadeÏ vyÂskytu noveÂ laÂtky na ilegaÂlnõÂm trhu. Na zaÂkladeÏ trÏetõÂ cÏaÂsti tohoto zaÂkona je jeho porusÏenõÂ trestaÂno pokutou nebo veÏzenõÂm azÏ na dva roky. ZaÂkon saÂm o sobeÏ nerozlisÏuje mezi jednotlivyÂmi typy laÂtek z hlediska vyÂsÏe trestu. PrÏesto soudy diferencujõÂ mezi typy drog v raÂmci vyÂmeÏry sankce. Z toho duÊvodu jsou uklaÂdaÂny prÏõÂsneÏjsÏõÂ sankce, pokud se jednaÂ o nebezpecÏnou laÂtku. KromeÏ toho NejvysÏsÏõÂ staÂtnõÂ zaÂstupce v obeÏzÏnõÂku z roku 1969 tyÂkajõÂcõÂho se pravidel stõÂhaÂnõÂ porusÏenõÂ zaÂkona z roku 1955 doporucÏil policii ukoncÏit projednaÂnõÂ prÏõÂpaduÊ zahrnujõÂcõÂch drzÏbu malyÂch mnozÏstvõÂ drog ulozÏenõÂm napomenutõÂ. UstanovenõÂ 191 (1) TrestnõÂho zaÂkona vycÏlenÏuje nejvõÂce nebezpecÏneÂ trestneÂ cÏiny zahrnuteÂ v zaÂkoneÏ z roku 1955. Tyto trestneÂ cÏiny jsou postizÏitelneÂ veÏzenõÂm azÏ na 6 let za prÏevoz drog prÏi porusÏenõÂ zaÂkona z roku 1955 nebo v prÏõÂpadeÏ velkeÂho mnozÏstvõÂ osob nebo velkeÂho objemu peneÏz cÏi dalsÏõÂch prÏiteÏzÏujõÂcõÂch okolnostõÂ. Na zaÂkladeÏ ustanovenõÂ 191 (2) jsou aplikovaÂny stejneÂ tresty osobaÂm, ktereÂ importujõÂ, exportujõÂ, prodaÂvajõÂ, kupujõÂ, nabõÂzõÂ, prÏijõÂmajõÂ, vyraÂbõÂ, sÏlechtõÂ nebo drzÏõÂ drogy s uÂmyslem prÏeveÂst v duchu odstavce 191 (1). Trest muÊzÏe byÂt zprÏõÂsneÏn azÏ na deset let, pokud trestnyÂ cÏin zahrnuje znacÏneÂ mnozÏstvõÂ obzvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂch laÂtek. NutneÂ je takeÂ zmõÂnit, jak bude uvedeno daÂle, i zaÂkon z roku 2001 regulujõÂcõÂ problematiku mõÂst, kde se cÏasto uzÏõÂvajõÂ drogy, jako naprÏõÂklad hudebnõÂ kluby apod. 9.3.3.2 KontrolovaneÂ laÂtky PrÏõÂloha k VlaÂdnõÂmu narÏõÂzenõÂ z roku 1993 obsahuje 5 seznamuÊ, A, B, C, D a E. Seznam A obsahuje laÂtky jako: cannabis, heroin, zpracovaneÂ opium atd. Seznam B zahrnuje laÂtky jako: kokain, MDMA, amfetaminy, methadon. Seznam C obsahuje naprÏõÂklad kodein. Seznam D obsahuje barbituraÂty a seznam E tranquilisery. 9.3.3.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a drzÏba drog UzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ daÂnskyÂm praÂvem prÏõÂmo stanoveno jako trestnyÂ cÏin. V souladu se zaÂkonem z roku 1955 zaklaÂdaÂ trestnyÂ cÏin import, export, prodej, koupeÏ, dorucÏenõÂ, obdrzÏenõÂ, vyÂroba, sÏlechteÏnõÂ a drzÏba. Z toho duÊvodu osobnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ nenõÂ trestnyÂ cÏin. PrÏestozÏe drzÏba dokonce malyÂch mnozÏstvõÂ se zaÂmeÏrem osobnõÂ konzumace je trestnyÂm cÏinem. 120


V prÏõÂpadech prvnõÂho spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu ilegaÂlnõÂ drzÏby pro osobnõÂ potrÏebu bude pachateli vydaÂno pouze napomenutõÂ. V prÏõÂpadech naÂsledneÂho spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu bude trest pokuty ve vyÂsÏi 300 DKK (40 EUR) azÏ 3000 DKK (400 EUR) ve vztahu k typu a mnozÏstvõÂ drog. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech muÊzÏe drzÏba nebezpecÏnyÂch drog se zaÂmeÏrem osobnõÂho uzÏitõÂ vyuÂstit i ke kraÂtkeÂmu trestu veÏzenõÂ. 9.3.3.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami Import a export drog je trestnyÂ, jak podle zaÂkona z roku 1955, tak podle trestnõÂho zaÂkona a jeho ustanovenõÂ § 191. DrzÏba drog se zaÂmeÏrem distribuovat veÏtsÏõÂ nezÏ malaÂ mnozÏstvõÂ obvykle koncÏõÂ veÏzenõÂm. Zda je obchod s drogami trestaÂn podle zaÂkona z roku 1955 nebo podle trestnõÂho zaÂkona, zaÂlezÏõÂ na mnozÏstvõÂ drog. Ve vztahu k heroinu a kokainu jsou prÏõÂpady rÏesÏeny v rezÏimu trestnõÂho zaÂkona, pokud mnozÏstvõÂ je prÏiblizÏneÏ 25 g a võÂce zatõÂmco odpovõÂdajõÂcõÂ limit pro amfetaminy je prÏiblizÏneÏ 50 g a u cannabisu prÏiblizÏneÏ 10 kg. ZaÂkon o drogaÂch z roku 1955 byl v roce 1996 novelizovaÂn s cõÂlem zprÏõÂsnit trest pro profesionaÂlnõÂ dealery, kterÏõÂ s cõÂlem vyhnout se prÏõÂsnyÂm sankcõÂm majõÂ u sebe vzÏdy jen malaÂ mnozÏstvõÂ drog. V souladu s touto novelou opakovanyÂ prodej malyÂch mnozÏstvõÂ obzvlaÂsÏteÏ sÏkodõÂcõÂch drog je povazÏovaÂn za jednoznacÏneÏ prÏiteÏzÏujõÂcõÂ okolnost. 9.3.3.5 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj K poskytnutõÂ võÂce efektivnõÂch naÂstrojuÊ proti tzv. cannabisovyÂm klubuÊm a jinyÂm formaÂm organizovaneÂho zlocÏinu vyskytujõÂcõÂho se na neÏkteryÂch mõÂstech byl prÏijat zaÂkon z roku 2001 k postihovaÂnõÂ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ teÏchto mõÂst. Pokud je na neÏkteryÂch mõÂstech provaÂdeÏn obchod ve formeÏ systematickeÂho paÂchaÂnõÂ kriminaÂlnõÂch cÏinuÊ, ktereÂ je zpuÊsobileÂ vyvolaÂvat neprÏõÂjemnosti a nebezpecÏnost pro bezprostrÏednõÂ obyvatele, zaÂkon zplnomocnÏuje mõÂstnõÂho sÏeÂfa policie po prÏedbeÏzÏneÂm varovaÂnõÂ osoby odpoveÏdneÂ za provoz tohoto prostoru vydat zaÂkaz navsÏteÏvovaÂnõÂ tohoto mõÂsta nebo vpousÏteÏt hosty. ZaÂkaz nenõÂ mozÏneÂ aplikovat pro rezidenty z tohoto mõÂsta nebo jejich prÏõÂbuzneÂ. StejneÏ tak nemohou byÂt omezena praÂva se shromazÏd'ovat na teÏchto mõÂstech z politickyÂch duÊvoduÊ nebo v jinyÂch ohledech propagujõÂcõÂ cÏi sÏõÂrÏenõÂ jejich naÂzory. Dne 31. brÏezna 2004 byla prÏijata novela trestnõÂho zaÂkona cÏ. 218. PorusÏenõÂ ustanovenõÂ § 191 (1) je nynõÂ trestaÂno veÏzenõÂm azÏ na 10 let prÏed drÏõÂve mozÏnyÂmi 6 lety. § 191 (2) byl takeÂ zmeÏneÏn a jeho porusÏenõÂ je nynõÂ mozÏneÂ potrestat veÏzenõÂm azÏ na 16 let na rozdõÂl od drÏõÂveÏjsÏõÂch 10 let. Dne 9. cÏervna 2004 byl prÏijat zaÂkon cÏ. 445 jako vyÂraz intenzivnõÂ snahy bojovat proti drogaÂm. Tento zaÂkon novelizoval zaÂkon z roku 1955. ZaÂmeÏrem tohoto zaÂkona je zduÊraznit, zÏe drzÏba a prodej drog je ilegaÂlnõÂ a maÂ cÏisteÏ trestnõÂ souvislosti. Dokonce bylo zaÂmeÏrem zprÏõÂsnit tresty v prÏõÂpadech, kdy drogy byly prodaÂny v restauracõÂch a na diskoteÂkaÂch, s cõÂlem ochraÂnit mladeÂ lidi prÏed drogami. V souladu s novyÂm ustanovenõÂm 3(1) zaÂkona z roku 1955 jizÏ nadaÂle nebude mozÏneÂ uklaÂdat napomenutõÂ v prÏõÂpadech drzÏby malyÂch mnozÏstvõÂ drog. NapomenutõÂ bude nadaÂle uklaÂdaÂno pouze ve vyÂjimecÏnyÂch prÏõÂpadech. DaÂle byly doplneÏny dalsÏõÂ prÏiteÏzÏujõÂcõÂ okolnosti, naprÏõÂklad pokud jsou drogy prodaÂvaÂny nebo nabõÂzeny v restauracõÂch, nocÏnõÂch klubech, na koncertech, hudebnõÂch festivalech a vsÏude jinde, kde se uÂcÏastnõÂ mladõÂ lideÂ. Tyto zmeÏny nabyly uÂcÏinnosti teprve 1. cÏervence 2004.

9.3.4 ItaÂlie 9.3.4.1 VyÂvoj legislativy Historicky bylo italskeÂ praÂvo regulujõÂcõÂ drogy zalozÏeno na principu nekriminalizace uzÏõÂvaÂnõÂ drog. ZaÂkon prÏijatyÂ v prosinci 1975 potvrdil tento princip, ale zduÊraznil nezaÂkonnost drzÏby kontrolovanyÂch drog. PrÏesto byla zavedena dveÏ kriteÂria regulujõÂcõÂ trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ: & u ÂcÏel jednaÂnõÂ, zejmeÂna zda jde o osobnõÂ uzÏitõÂ nebo ne, a & mnoz Ï stvõÂ drzÏeneÂ drogy. Tento zaÂkon byl ostrÏe kritizovaÂn, protozÏe mechanismus nepotrestaÂnõÂ vztahujõÂcõÂ se k drzÏbeÏ malyÂch mnozÏstvõÂ drog zpuÊsobil vyÂrazneÂ rozdõÂly v aplikaci praÂva. S cõÂlem vyrÏesÏit tuto otaÂzku byl v roce 1990 121


prÏijat novyÂ sjednocujõÂcõÂ zaÂkon revidujõÂcõÂ a koncentrujõÂcõÂ prÏedesÏlaÂ pravidla (normy) tyÂkajõÂcõÂ se drog do jednoho zaÂkona. TõÂmto zaÂkonem byl zaÂkon cÏ.162 z 26. cÏervna 1990 oficiaÂlneÏ odsouhlasenyÂ prezidentskyÂm dekretem (DPR) cÏ. 309 z rÏõÂjna 1990 znaÂmyÂ jako DPR 309. Tento staÂle platõÂcõÂ zaÂkon poskytuje praÂvnõÂ raÂmec pro legaÂlnõÂ obchod, leÂcÏbu a prevenci, prohibici a potrestaÂnõÂ nelegaÂlnõÂch aktivit. V souladu s tõÂmto zaÂkonem, a historicky poprveÂ v ItaÂlii je uzÏitõÂ drog stejneÏ jako vesÏkeraÂ jednaÂnõÂ vztahujõÂcõÂ se k tomuto jevu jako drzÏba, obstaraÂnõÂ si drogy cÏi prÏeprava zakaÂzaÂny. PachateleÂ jsou potrestaÂni administrativnõÂmi sankcemi (pokuty, nebo odebraÂnõÂ rÏidicÏskeÂho pruÊkazu). Ve vztahu k uzÏõÂvaÂnõÂ drog byl zaveden systeÂm fixnõÂch mnozÏstvõÂ drog jako praÂh mezi uzÏõÂvaÂnõÂm a obchodem. Tento text opeÏt doprovaÂzela teÏzÏkaÂ kritika a vzrusÏenaÂ debata ve verÏejneÂm mõÂneÏnõÂ. Ta vyvolala vyÂznamnou zmeÏnu v tomto zaÂkoneÏ. O trÏi roky pozdeÏji se konalo referendum, ktereÂ zmeÏnilo zaÂkon v ustanovenõÂch vztahujõÂcõÂch se k zaÂkazu uzÏõÂvaÂnõÂ drog. UstanovenõÂ 72.1 DPR 309 definujõÂcõÂ zaÂkaz osobnõÂho uzÏitõÂ bylo zrusÏeno stejneÏ jako odkaz na dennõÂ mnozÏstvõÂ a pojem fixnõÂho prahu k deÏlenõÂ mezi uzÏivateli a nelegaÂlnõÂmi obchodnõÂky. Od tohoto okamzÏiku nenõÂ daÂle uzÏõÂvaÂnõÂ drog minimaÂlneÏ jako trestnyÂ cÏin v italskeÂm praÂvu zmõÂneÏno. DrzÏba, opatrÏenõÂ si, import pro osobnõÂ uzÏitõÂ zuÊstaÂvaÂ zakaÂzaÂno, postihnutelneÂ pouze administrativnõÂmi sankcemi. NadaÂle nejsou aplikovaÂna fixnõÂ mnozÏstvõÂ jako limity mezi uzÏõÂvaÂnõÂm a obchodem. OhodnocenõÂ zaÂmeÏru ilegaÂlnõÂho jednaÂnõÂ je ponechaÂno na justicÏnõÂch orgaÂnech stejneÏ jako definovaÂnõÂ hranice k rozdeÏlenõÂ nepovolenyÂch jednaÂnõÂ, jezÏ majõÂ byÂt potrestaÂna administrativnõÂmi opatrÏenõÂmi nebo trestnõÂmi sankcemi. HlavnõÂm kriteÂriem prÏi posuzovaÂnõÂ teÏchto skutecÏnostõÂ je osobnõÂ uzÏitõÂ. V roce 1999 novyÂ zaÂkon cÏ. 45 z 18. uÂnora 1999 pozmeÏnil DPR 309 zalozÏenõÂm NaÂrodnõÂ drogoveÂ observatorÏe v raÂmci Ministerstva sociaÂlnõÂch veÏcõÂ. Ta maÂ odpoveÏdnost za rozvõÂjenõÂ drogoveÂ politiky s ohledem na prevenci, leÂcÏbu, rehabilitaci a sociaÂlnõÂ reintegraci. NaÂrodnõÂ koordinacÏnõÂ komise pro antidrogoveÂ aktivity je rovneÏzÏ zalozÏena, prÏestozÏe financÏnõÂ plneÏnõÂ ve vyÂsÏi azÏ 75 % prÏevodu z naÂrodnõÂho drogoveÂho rozpocÏtu jsou urcÏena do regionuÊ a autonomnõÂch provinciõÂ. NarÏõÂzenõÂ z 12. dubna 1999 a 14. zaÂrÏõÂ 1999 zalozÏila samostatneÏ Radu operaÂtoruÊ a expertuÊ na drogovou zaÂvislost a rovneÏzÏ stanovila organizaci a uÂkoly italskeÂ observatorÏe pro drogy a drogoveÂ zaÂvislosti (OIDT) uvnitrÏ Ministerstva pro sociaÂlnõÂ zaÂlezÏitosti. 9.3.4.2 KontrolovaneÂ laÂtky KontrolovaneÂ laÂtky v ItaÂlii jsou roztrÏõÂdeÏny v sÏesti seznamech prÏipojenyÂch k Dekretu ze 4. brÏezna 1992 a jeho dodatkuÊm. & Seznam I: obsahuje opia Âty a derivaÂty kokainu; & Seznam II: cannabis; & Seznam III: vysoce na ÂvykoveÂho barbituraÂty; & Seznam IV: leÂc Ï ebneÂ laÂtky; & Seznam V: prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ drogy; & Seznam VI: stimulanty. IlegaÂlnõÂ aktivity vztahujõÂcõÂ se k drogaÂm jsou trestaÂny diferencovaneÏ v souladu se seznamem, do ktereÂho ta kteraÂ laÂtka patrÏõÂ. LaÂtky ze seznamuÊ II. a IV. jsou meÂneÏ prÏõÂsneÏ trestaÂny nezÏ laÂtky ze seznamuÊ I. a III. Prekursory jsou kontrolovaÂny Dekretem cÏ. 258 ze dne 12. dubna 1996, kteryÂ implementuje smeÏrnici EEC cÏ. 92/109. 9.3.4.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a drzÏba UzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ v italskeÂm praÂvu zmõÂneÏno jako trestnyÂ cÏin, a to i prÏes skutecÏnost, zÏe drzÏba jakeÂkoli drogy v prÏõÂpadech osobnõÂho uzÏõÂvaÂnõÂ je zakaÂzaÂna a je trestaÂna administrativnõÂmi sankcemi. V prÏõÂpadech prodeje nebo obchodu je postihovaÂna veÏzenõÂm. Pokud je osoba prÏistizÏena prÏi drzÏbeÏ drogy klasifikovaneÂ v seznamech II. nebo IV. (seznam cÏ. II. obsahuje terapeutickeÂ drogy, seznam IV. ty, ktereÂ mohou vyvolat zaÂvislost ± kam spadaÂ naprÏ. cannabis, hasÏisÏ) a jsou pouze pro osobnõÂ uzÏitõÂ, bude tato osoba prÏedvolaÂna k pohovoru s PolicejnõÂm prefektem, nebo jeho zaÂstupcem. 122


Pokud osoba souhlasõÂ s tõÂm, zÏe se zdrzÏõÂ paÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu v budoucnu, muÊzÏe prÏijmout upozorneÏnõÂ na nebezpecÏõÂ drog a byÂt formaÂlneÏ pozÏaÂdaÂna, aby daÂle neuzÏõÂvala ilegaÂlnõÂ laÂtky. Pokud je touto osoba nezletilyÂ, je tento postup uzÏit bez ohledu na skutecÏnost, ve ktereÂm seznamu je laÂtka uvedena. Pokud je to mozÏneÂ, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech je informovaÂna i rodina s tõÂm, zÏe je pozvaÂna ke kontaktu se sociaÂlnõÂmi/zdravotnõÂmi uÂrÏady. Za prÏedpokladu, zÏe je osoba znovu prÏistizÏena prÏi nelegaÂlnõÂ drzÏbeÏ kontrolovaneÂ drogy, muÊzÏe byÂt znovu prÏedvolaÂna na pohovor, kde muÊzÏe vysveÏtlit duÊvody porusÏenõÂ zaÂkona a k prevenci noveÂho porusÏenõÂ mohou byÂt ulozÏena novaÂ opatrÏenõÂ. V tomto stadiu muÊzÏe byÂt osoba subjektem administrativnõÂch sankcõÂ. Ty zahrnujõÂ odneÏtõÂ rÏidicÏskeÂho a zbrojnõÂho opraÂvneÏnõÂ, cestovnõÂho pasu a dalsÏõÂch ekvivalentnõÂch dokumentuÊ. Jak bylo vyÂsÏe uvedeno, zaÂkon cÏinõÂ rozdõÂl mezi drogami v seznamu I. (opiaÂty, kokain, amphetaminy apod.) a seznam III. (barbituraÂty a hypnosedativa) a drogami v seznamu II. (kanabis) a IV. Pro prvnõÂ skupinu hrozõÂ administrativnõÂ sankce v deÂlce 4 meÏsõÂce, zatõÂmco pro druhou skupinu jsou sankce redukovaÂny na dobu meÏsõÂcuÊ 2. Kdokoli prÏedvolanyÂ na rozhovor za to, zÏe byl prÏistizÏen prÏi nezaÂkonneÂ drzÏbeÏ drog, muÊzÏe dobrovolneÏ pozÏaÂdat o leÂcÏbu cÏi rehabilitacÏnõÂ servis. V tomto prÏõÂpadeÏ je proces suspendovaÂn, zatõÂmco uzÏivatel je odeslaÂn k orgaÂnuÊm prÏõÂslusÏnyÂm ke zpracovaÂnõÂ posudku, kteryÂ musõÂ byÂt hotov ve vymezeneÂm cÏase. Pokud uzÏivatel neplnõÂ dochaÂzku do programu nebo jej opustõÂ bez opraÂvneÏneÂho duÊvodu, je prÏedvolaÂn k druheÂmu pohovoru s prefektem nebo jeho zaÂstupcem a je mu doporucÏeno, aby naÂsledoval tento program. DoporucÏenõÂ obsahuje rovneÏzÏ sdeÏlenõÂ mozÏnyÂch naÂsledkuÊ, pokud toto nesplnõÂ. DruheÂ selhaÂnõÂ vede v odkaÂzaÂnõÂ bud' k verÏejneÂmu zÏalobci na magistraÂtnõÂ soud (v prÏõÂpadeÏ dospeÏlyÂch pachateluÊ), nebo verÏejneÂmu zÏalobci pro soud pro mladistveÂ (v prÏõÂpadeÏ mladistvyÂch). Tomu, kod selzÏe võÂce nezÏ dvakraÂt v raÂmci navsÏteÏvovaÂnõÂ a plneÏnõÂ leÂcÏebneÂho programu bez dostatecÏnyÂch duÊvoduÊ, muÊzÏe byÂt ulozÏeno jedno nebo võÂce z naÂsledujõÂcõÂ opatrÏenõÂ: zaÂkaz opustit mõÂsto trvaleÂho pobytu bez prÏedchozõÂho souhlasu, zaÂvazek osobneÏ se dostavit minimaÂlneÏ dvakraÂt tyÂdneÏ na policii, zaÂkaz vychaÂzenõÂ, zaÂkaz naÂvsÏteÏvy mõÂst uvedenyÂch v prÏõÂkaze, pozastavenõÂ rÏidicÏskeÂho pruÊkazu nebo zbrojnõÂho pruÊkazu, pasu nebo jinyÂch ekvivalentuÊ, verÏejneÏ prospeÏÏsneÂ praÂce minimaÂlneÏ jeden den v tyÂdnu, zajisÏteÏnõÂ motoroveÂho vozidla, kteryÂm byly prÏepravovaÂny drogy, nebo konfiskace samotnyÂch drog cÏi probacÏnõÂ prÏÂõkaz. V prÏõÂpadeÏ, zÏe se nejednaÂ o obcÏana italskeÂ naÂrodnosti, je mozÏneÂ i odneÏtõÂ povolenõÂ k pobytu. To muÊzÏe byÂt ulozÏeno v rozmezõÂ 3 ± 8 meÏsõÂcuÊ v prÏõÂpadech seznamu drog I. a III. a v rozmezõÂ 2 ± 4 meÏsõÂcuÊ v prÏõÂpadeÏ seznamuÊ II. a IV. 9.3.4.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami Trest za vyÂrobu a/nebo prodej v prÏõÂpadeÏ individuaÂlnõÂho charakteru osciluje v rozmezõÂ 8-20 let odneÏtõÂ svobody a pokuty v rozmezõÂ 25 000 ± 250 000 EUR (seznam drog I. a III.) a 2 ± 6 let odneÏtõÂ svobody a pokuty v rozmezõÂ 5000 ± 77 000 EUR (seznam II. a IV.) v prÏõÂpadeÏ zadrzÏenõÂ velkyÂch mnozÏstvõÂ drog. V prÏõÂpadeÏ malyÂch mnozÏstvõÂ, ale veÏtsÏõÂch nezÏ pro osobnõÂ potrÏebu, hrozõÂ trest v rozmezõÂ 1 ± 6 let odneÏtõÂ svobody a pokuta mezi 2600 ± 26 000 EUR (seznam I. a III.) a 6 meÏsõÂcuÊ azÏ 4 roky odneÏtõÂ svobody a pokuta v rozmezõÂ 1000 ± 10 000 EUR (seznam II. a IV.). Pro blizÏsÏõÂ informace o italskeÂ legislativeÏ nebo praxi v raÂmci vymaÂhaÂnõÂ praÂva je mozÏneÂ odkaÂzat na naÂsledujõÂcõÂ internetoveÂ adresy: www.puntofocale.it; www.affarisociali.it; www.giusticia.it.

9.3.5 NeÏmecko 9.3.5.1 VyÂvoj legislativy Na konci sÏedesaÂtyÂch let, kdy v NeÏmecku vzruÊstal probleÂm zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog, byla legaÂlnõÂ baÂze definujõÂcõÂ prÏõÂstup ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog a nelegaÂlnõÂ obchod s drogami prÏedmeÏtem starsÏõÂ uÂpravy ¹OpioveÂho zaÂkonaª z roku 1929. Z toho duÊvodu byl v roce 1971 prÏijat rozsaÂhlyÂ zaÂkon o narkotikaÂch (Ger.: ¹BetaÈubungsmittelgesetzª). Tato praÂvnõÂ norma byla zalozÏena na materii JednotneÂ uÂmluvy o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 Â mluvy o psychotropnõÂch laÂtkaÂch. Slovem stejneÏ tak, jako poslouzÏil pracovnõÂ koncept prÏipravovaneÂ U narkotika uzÏityÂm v naÂzvu prÏijateÂho zaÂkona je nutno mõÂnit omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky definovaneÂ vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂmi konvencemi. 123


Na zaÂkladeÏ dalsÏõÂho zhorsÏenõÂ situace v oblasti drog byl v roce 1981 prÏijat zaÂkon komplexneÏ revidujõÂcõÂ dosavadnõÂ praÂvnõÂ uÂpravu. Ten byl prÏijat neÏmeckyÂm SpolkovyÂm sneÏmem jednomyslneÏ dne 28. cÏervence 1981 a vstoupil v uÂcÏinnost dne 1. ledna 1982. Tato norma je v soucÏasnosti klõÂcÏovou, a to i prÏes naÂsledneÂ novelizace. PrvorÏadyÂm cõÂlem teÂto legislativy je ochrana lidskeÂho zdravõÂ. Na zaÂkladeÏ tohoto cõÂle obsahuje zaÂkon naÂsledujõÂcõÂ ustanovenõÂ rÏazeneÂ do teÏchto oblastõÂ: & prÏõÂlohy I. az Ï III. obsahujõÂcõÂ vsÏechny kontrolovaneÂ laÂtky & lega ÂlnõÂ obchod a vyÂroba & prÏedepisova ÂnõÂ laÂtek leÂkarÏi & trestnõÂ a administrativnõÂ delikty & alternativnõÂ opatrÏenõÂ pro drogove Ï zaÂvisleÂ pachatele Na zaÂkladeÏ tohoto zaÂkona vydala federaÂlnõÂ vlaÂda cÏtyrÏi zaÂkonnaÂ narÏõÂzenõÂ regulujõÂcõÂ detailneÏ naÂsledujõÂcõÂ oblasti: & prÏedepisova ÂnõÂ kontrolovanyÂch laÂtek ze strany leÂkarÏuÊ, stomatologuÊ a veterinaÂrÏuÊ & doma ÂcõÂ obchod s kontrolovanyÂmi laÂtkami & zahranic Ï nõÂ obchod s kontrolovanyÂmi laÂtkami & poplatky za vyda ÂvanaÂ rozhodnutõÂ V sÏirsÏõÂm slova smyslu obsahuje drogovaÂ legislativa i zaÂkon o pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz z roku 1993 a zaÂkon o prekursorech z roku 1994, kteryÂ vesÏel v uÂcÏinnost 1. brÏezna 1995. Jako poslednõÂ, ale v zaÂsadeÏ nejvyÂznamneÏjsÏõÂ je trestnõÂ zaÂkon, trestnõÂ rÏaÂd a zaÂkon o soudnictvõÂ nad mlaÂdezÏõÂ, ktereÂ obsahujõÂ vyÂznamneÂ zaÂkonneÂ zaÂklady pro implementaci uÂpravy v oblasti vysÏetrÏovaÂnõÂ a stõÂhaÂnõÂ prÏõÂpaduÊ ilegaÂlnõÂho obchodu s drogami a prekursory 9.3.5.2 KontrolovaneÂ laÂtky VesÏkereÂ laÂtky regulovaneÂ neÏmeckyÂm praÂvem jsou uvedeny ve trÏech seznamech zaÂkona o narkotikaÂch. Tyto seznamy neobsahujõÂ pouze vesÏkereÂ laÂtky pod kontrolou mezinaÂrodnõÂho spolecÏenstvõÂ na zaÂkladeÏ mezinaÂrodnõÂch konvencõÂ, ale i dalsÏõÂ laÂtky klasifikovaneÂ jako nutneÂ k regulaci podle rozhodnutõÂ federaÂlnõÂ vlaÂdy nebo orgaÂnuÊ EU. HlavnõÂm kriteÂriem pro zarÏazenõÂ laÂtky do konkreÂtnõÂho seznamu je jejõÂ prospeÏch z medicõÂnskeÂho vyuzÏitõÂ. Seznam I. zahrnuje ilegaÂlnõÂ laÂtky neobchodovatelneÂ, laÂtky bez medicõÂnskeÂho vyuzÏitõÂ jako naprÏõÂklad cannabis, heroin, vsÏechny drogy typu ecstasy. Seznam II. zahrnuje legaÂlnõÂ laÂtky, ale takoveÂ, ktereÂ nemohou byÂt prÏedepsaÂny, laÂtky pouzÏõÂvaneÂ komercÏneÏ prÏi vyÂrobeÏ jinyÂch produktuÊ, obzvlaÂsÏteÏ leÂkuÊ, naprÏ. dexamphetamin, THC. Seznam III. zahrnuje obchodovatelneÂ laÂtky, ktereÂ je mozÏneÂ prÏedepsat ze strany leÂkarÏuÊ, zubarÏuÊ, veterinaÂrnõÂch chirurguÊ medicõÂnskeÂ uÂcÏely (naprÏ. opium, morfium, methadon). 9.3.5.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a drzÏba UzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ neÏmeckyÂm praÂvem definovaÂno jako trestnyÂ cÏin. PrÏesto ten, kdo prÏechovaÂvaÂ kontrolovanou laÂtku pro osobnõÂ spotrÏebu a nemaÂ põÂsemneÂ povolenõÂ pro opatrÏenõÂ si teÂto laÂtky, muÊzÏe byÂt shledaÂn pachatelem trestneÂho cÏinu podle zaÂkona o narkotikaÂch stejneÏ jako ten, kdo peÏstuje, vyraÂbõÂ, a obchoduje s kontrolovanyÂmi laÂtkami nebo je prÏedaÂ prÏepraveÏ bez uÂrÏednõÂho povolenõÂ. Existuje vsÏak prostor pro uÂrÏednõÂ diskreci v raÂmci stõÂhaÂnõÂ trestneÂho cÏinu spojeneÂho s osobnõÂ konzumacõÂ. Tento prostor byl daÂle rozsÏõÂrÏen v roce 1992. Od tohoto okamzÏiku muÊzÏe verÏejnyÂ zÏalobce odlozÏit trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ dokonce bez souhlasu soudu, pokud povazÏuje vinu pachatele za mensÏõÂ a nenõÂ obecnyÂ zaÂjem na odsouzenõÂ a jednaÂ se v tomto trestneÂm cÏinu o prostou konzumaci v malyÂch mnozÏstvõÂch. Dne 9. brÏezna roku 1994 prÏijal FederaÂlnõÂ uÂstavnõÂ soud rozhodnutõÂ, ktereÂ stanovilo noveÂ standardy pro stõÂhaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ spaÂchanyÂch v souvislosti se zneuzÏõÂvaÂnõÂm drog. Na zaÂkladeÏ rozhodnutõÂ obecneÂho soudu v LuÈbecku potvrdil znovu FederaÂlnõÂ uÂstavnõÂ soud podstatu zaÂkona o narkotikaÂch ve vztahu k zaÂkazu cannabis, za kteryÂ byl ulozÏen obecnyÂm soudem trest. Toto rozhodnutõÂ tvrdõÂ, zÏe zaÂkon o na124


rkotickyÂch laÂtkaÂch neomezuje princip proporcionality, spravedlnosti cÏi osobnõÂ svobody. Soud stanovil, zÏe v prÏõÂpadech meÂneÏ zaÂvazÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ souvisejõÂcõÂch s cannabisem a jednotlivou osobnõÂ konzumacõÂ by meÏly orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ zamezit ulozÏenõÂ neprÏimeÏrÏenyÂch trestuÊ. 9.3.5.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami UstanovenõÂ 29 ± 34 zaÂkona o narkotickyÂch laÂtkaÂch obsahuje katalog trestnyÂch cÏinuÊ definujõÂcõÂ vesÏkereÂ Â mluvy o nedovoleneÂm obchodu z roku 1988. ZaÂkon obsahuje naÂtrestneÂ cÏiny zalozÏeneÂ cÏlaÂnkem 3 U sledujõÂcõÂ 4 kategorie drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ: & beÏz Ï neÂ delikty trestneÂ do 5 let veÏzenõÂ nebo pokutou & za ÂvazÏneÂ trestneÂ cÏiny trestneÂ minimaÂlneÏ 1 rokem azÏ 15 lety veÏzenõÂ & trestneÂ c Ï iny trestneÂ minimaÂlneÏ 2 lety (ve speciaÂlnõÂ prÏÂõpadech 3 nebo 5) do 15 let odneÏtõÂ svobody & administrativnõÂ delikty (porus Ï enõÂ administrativnõÂch ustanovenõÂ) postizÏitelneÂ pokutou IlegaÂlnõÂ obchod, peÏstovaÂnõÂ nebo vyÂroba kontrolovanyÂch laÂtek zaujõÂmaÂ mõÂsto mezi velmi zaÂvazÏnyÂmi trestnyÂmi cÏiny. Klasifikace do jedneÂ z vyÂsÏe uvedenyÂch kategoriõÂ zaÂvisõÂ na faktickyÂch okolnostech, ktereÂ jsou vyÂslovneÏ zmõÂneÏny zaÂkonem. Co se rozumõÂ zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ okolnostõÂ, je na prvnõÂm mõÂsteÏ potrÏebneÂ zmõÂnit mnozÏstvõÂ laÂtky, naprÏ. ve spojenõÂ s ilegaÂlnõÂm obchodem. DalsÏõÂ zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ okolnostõÂ je nabõÂzenõÂ laÂtky dospeÏlyÂm mladsÏõÂm 18 let, cÏlenstvõÂ v organizovaneÂ skupineÏ. Rozsudky uklaÂdaneÂ za trestneÂ cÏiny spojeneÂ s cannabis, speciaÂlneÏ malaÂ mnozÏstvõÂ, jsou obvykle meÂneÏ prÏõÂsneÂ nezÏ ty, ktereÂ se vztahujõÂ k obzvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂm drogaÂm. Tento znatelnyÂ rozdõÂl mezi obchodem cÏi pasÏovaÂnõÂm a delikty spocÏõÂvajõÂcõÂmi v prÏechovaÂvaÂnõÂ s cõÂlem laÂtku osobneÏ zneuzÏõÂt je zalozÏen praÂvem a judikaturou. 9.3.5.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe Policie je povinna oznaÂmit kazÏdyÂ trestnyÂ cÏin verÏejneÂmu zÏalobci. Jako pravidlo platõÂ princip legality. TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ je tedy povinneÂ teÂzÏ pro verÏejneÂ zÏalobce. PrÏes tuto skutecÏnost poskytuje trestnõÂ praÂvo speciaÂlnõÂ ustanovenõÂ, kteraÂ umozÏnÏujõÂ verÏejneÂmu zÏalobci urcÏitou diskrecÏnõÂ pravomoc jako mozÏnou vyÂjimku z pravidla. V NeÏmecku jako federaÂlnõÂ zemi je mozÏneÂ pozorovat neÏktereÂ odlisÏnosti v aplikaci norem v oblasti drog v jednotlivyÂch regionech. Zcela zrÏejmeÂ jsou odlisÏnosti mezi jihem a severem NeÏmecka. KontrolnõÂ mechanismy (licence apod.) trhu s laÂtkami jsou vsÏak sveÏrÏeny federaÂlnõÂmu uÂrÏadu. 9.3.5.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj Na zaÂkladeÏ iniciativy FederaÂlnõÂho ministerstva zdravotnictvõÂ a na zaÂkladeÏ vyÂjimky prÏi udeÏlovaÂnõÂ licencõÂ bylo zrÏõÂzeno centrum pro poskytovaÂnõÂ leÂkarÏskeÂho heroinu. Na jarÏe 2001 zacÏala kontrolovanaÂ distribuce heroinu s cõÂlem zachytit zaÂvisleÂ osoby a nabõÂdnout jim leÂcÏbu, naprÏ. formou substituce methadonem. StanovenyÂm cõÂlem je vyjmout tyto osoby ze standardnõÂho kriminaÂlnõÂho prostrÏedõÂ. Na vyÂsledky tohoto experimentu je vsÏak nutneÂ si jesÏteÏ neÏjakou dobu pocÏkat.

9.3.6 Nizozemsko 9.3.6.1 VyÂvoj legislativy HlavnõÂm drogovyÂm zaÂkonem v NizozemõÂ je OpiovyÂ zaÂkon ¹Opium actª. PrvnõÂ opiovyÂ zaÂkon z roku 1919 byl vyÂsledkem prÏistoupenõÂ NizozemõÂ k mezinaÂrodnõÂ smlouveÏ z Haagu z roku 1912. NovyÂ opiovyÂ zaÂkon nabyl uÂcÏinnosti v roce 1928. Tento zaÂkon byl novelizovaÂn v roce 1976 a vymezil verzi uÂcÏinnou dodnes. Tato novela potvrdila deÏlenõÂ mezi ¹tvrdyÂmiª a ¹meÏkkyÂmiª drogami doporucÏeneÂ zpraÂvou z roku 1972 vlaÂdnõÂ PracovnõÂ skupiny o omamnyÂch laÂtkaÂch. Tato skupina navrhla u laÂtek zaveÂst stupnici rizik zalozÏenou na leÂkarÏskyÂch, farmaceutickyÂch, sociologickyÂch a fyziologickyÂch datech. Z toho duÊvodu v roce 1976 rozlisÏil OpiovyÂ zaÂkon drogy na skupinu teÏch, ktereÂ prezentujõÂ neakceptovatelneÂ riziko (neoficiaÂlneÏ zvaneÂ tvrdeÂ drogy), a cannabisovyÂmi produkty (neoficiaÂlneÏ nazyÂvaneÂ meÏkkeÂ drogy). OpiovyÂ zaÂkon rovneÏzÏ zahrnuje ustanovenõÂ proti obchodu s drogami. Vzhledem k nizozemskeÂ politice lze daÂle rÏõÂci, zÏe kriminalizace a uklaÂdaÂnõÂ nepodmõÂneÏnyÂch trestuÊ odneÏtõÂ svobody uzÏivateluÊm drzÏõÂcõÂm malaÂ mnozÏstvõÂ drog pro osobnõÂ potrÏebu nenõÂ rozhodneÏ prioritou. Toto je detailneÏ popsaÂno ve smeÏrnici Â rÏadem generaÂlnõÂho prokuraÂtora z roku 1996 a revidovaneÂ v roce 2001. publikovaneÂ U 125


Ï esÏenõÂ verÏejnyÂch vyÂtrzÏnostõÂ je CÏaÂst naÂrodnõÂ drogoveÂ politiky je decentralizovaÂna na mõÂstnõÂ uÂrovenÏ. R cÏaÂst kompetencõÂ, ktereÂ jsou daÂny starostuÊm. DrogovaÂ politika na mõÂstnõÂ uÂrovni, kteraÂ musõÂ respektovat naÂrodnõÂ smeÏrnice, je koordinovaÂna v raÂmci konzultacõÂ mezi starostou, zaÂstupcem verÏejneÂ zÏaloby a prÏedstavitelem policie, v raÂmci tzv. tripartitnõÂch konzultacõÂ. 9.3.6.2 KontrolovaneÂ laÂtky Seznam ilegaÂlnõÂch laÂtek tvorÏõÂ prÏõÂlohu OpioveÂho zaÂkona a je rozdeÏlen do dvou cÏaÂstõÂ. LaÂtky prÏedstavujõÂcõÂ neakceptovatelneÂ riziko a jineÂ laÂtky. I. cÏaÂst ± drogy prÏedstavujõÂcõÂ neakceptovatelneÂ riziko je daÂle rozdeÏlen na subcÏaÂsti a, b, c. a) opiaÂty vcÏetneÏ kokainu a cannabisoveÂho oleje b) kodein c) amphetaminy a LSD II. cÏaÂst je rozdeÏlena v subcÏaÂsti a, b a) zahrnuje transquilizery a barbituraÂty b) zahrnuje cannabis (bez hodnocenõÂ neprÏijatelnosti) Toto deÏlenõÂ maÂ bezprostrÏednõÂ vliv na trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ trestnyÂch cÏinuÊ. Tresty za trestneÂ cÏiny souvisejõÂcõÂ se seznamem II. jsou prÏevaÂzÏneÏ mensÏõÂ nezÏ za seznam I. 9.3.6.3 UzÏÂõvaÂnõÂ drog a drzÏba NizozemskaÂ drogovaÂ legislativa je zalozÏena na principu oddeÏlenõÂ trhuÊ cannabis a jinyÂch drog. TrestnõÂ ustanovenõÂ stanovenaÂ v praÂvnõÂm raÂmci musõÂ byÂt vzÏdy chaÂpaÂna v tomto kontextu. UzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ trestnyÂm cÏinem. PrÏesto existujõÂ situace, kdy uzÏitõÂ drog je zakaÂzaÂno, jako naprÏõÂklad prÏed sÏkolami nebo ve verÏejnyÂch dopravnõÂch prostrÏedcõÂch. Regulace teÏchto opatrÏenõÂ je vyÂhradneÏ na odpoveÏdnyÂch orgaÂnech (nenõÂ to vlaÂda). Fakt, zÏe uzÏõÂvaÂnõÂ drog nenõÂ trestneÂ, koresponduje s justicÏnõÂ praxõÂ aplikovanou v NizozemõÂ a i v jinyÂch zemõÂch. V NizozemõÂ je tento prÏõÂstup zalozÏen na principu, zÏe musõÂ byÂt udeÏlaÂno vsÏe pro zabraÂneÏnõÂ, aby se drogovõÂ uzÏivateleÂ stali soucÏaÂstõÂ kriminaÂlnõÂho podsveÏtõÂ, kde jsou tyto osoby bez jakeÂhokoli vlivu institucõÂ odpoveÏdnyÂch za prevenci a leÂcÏbu. NaprostaÂ priorita v raÂmci vymaÂhaÂnõÂ praÂva je tedy daÂna vysÏetrÏovaÂnõÂ a stõÂhaÂnõÂ vyÂroby a mezinaÂrodnõÂho obchodu s drogami. DrzÏba malyÂch mnozÏstvõÂ drog pro osobnõÂ potrÏebu maÂ tedy mensÏõÂ prioritu. Kdokoli je prÏistizÏen prÏi drzÏbeÏ meÂneÏ nezÏ 0,5 gramu drogy ze seznamu I. nebude obecneÏ stõÂhaÂn, acÏkoliv policie konfiskuje drogu a konzultuje zaÂlezÏitost s uÂrÏadem zabyÂvajõÂcõÂm se leÂcÏbou. MnozÏstvõÂ cannabis do 5 gramuÊ nepovede k vysÏetrÏovaÂnõÂ nebo stõÂhaÂnõÂ. Od roku 1976, kdy byl kodifikovaÂn princip separace trhuÊ, se zacÏaly postupneÏ objevovat tzv. coffeshopy jako tzv. oficiaÂlnõÂ nebo neoficiaÂlnõÂ prodejnõÂ mõÂsta cannabis v raÂmci prÏõÂsnyÂch podmõÂnek. Coffeshopy jsou tolerovaÂny na zaÂkladeÏ snahy drzÏet mladeÂ lidi daleko od tvrdyÂch drog. Prodej malyÂch mnozÏstvõÂ cannabis v coffeshopech je proto formaÂlneÏ trestnyÂm cÏinem, ale trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ nebyÂvaÂ zahaÂjeno, pokud provozovatel teÂto prodejny dodrzÏuje kriteÂria vydanaÂ GeneraÂlnõÂm prokuraÂtorem. TeÏmito kriterii jsou: & nesmõÂ by Ât prodaÂno võÂce nezÏ 5 gramuÊ jedneÂ osobeÏ v raÂmci jedneÂ transakce & nesmeÏjõÂ by Ât prodaÂvaÂny tvrdeÂ drogy & drogy nesmeÏjõÂ by Ât prÏedmeÏtem reklamy & prodejny nesmõÂ zpu Ê sobovat rusÏenõÂ verÏejneÂho porÏaÂdku & nesmõÂ tam by Ât prodaÂvaÂn alkohol & drogy nesmeÏjõÂ by Ât prodaÂvaÂny mladistvyÂm (pod 18 let), muÊzÏe byÂt kontrolovaÂn veÏk formou pruÊkazuÊ Starosta muÊzÏe narÏõÂdit uzavrÏenõÂ coffeshopu, pokud tato kriteÂria jsou porusÏovaÂna. DrzÏba cannabisu nebo jinyÂch drog pro komercÏnõÂ uÂcÏely je stõÂhaÂna a zaÂrovenÏ povazÏovaÂna za võÂce nebezpecÏnyÂ trestnyÂ cÏin nezÏ prostaÂ drzÏba, vyÂroba a prodej pro osobnõÂ uzÏitõÂ. MaximaÂlnõÂ trest za drzÏbu cannabis neprÏekracÏujõÂcõÂ 30 gramuÊ je 1 meÏsõÂc veÏzenõÂ /nebo pokuta 2300 EUR. Pokud nenõÂ touto laÂtkou cannabis, tak maximaÂlnõÂ sankce osciluje od veÏzenõÂ do 1 roku a/nebo pokuta 4500 EUR za malaÂ mnozÏstvõÂ (spotrÏebnõÂ daÂvka) do 8 126


let veÏzenõÂ a/nebo 45 000 EUR za vyÂrobu teÏchto laÂtek. MaximaÂlnõÂ sankce mohou byÂt zprÏõÂsneÏny prÏi opakovaÂnõÂ. 9.3.6.4 ObchodovaÂnõÂ s drogami a trestnaÂ cÏinnost spojenaÂ s drogami DalsÏõÂ rozdõÂlnost je vedena mezi drogovyÂmi uzÏivateli a obchodnõÂky. DrogovõÂ uzÏivateleÂ jsou odsouzeni, pokud spaÂchali trestnyÂ cÏin spocÏõÂvajõÂcõÂ v prodeji, loupezÏi cÏi vloupaÂnõÂ. SpeciaÂlnõÂ zaÂkon ¹Strafrechtelijke Opvang Verslaafdenª ± ¹TrestnõÂ leÂcÏebnaÂ opatrÏenõÂ pro dospeÏleÂª byl prÏijat v roce 2001 za uÂcÏelem leÂcÏby drogovyÂch uzÏivateluÊ ve veÏzenõÂch s leÂcÏebnyÂm rezÏimem. V raÂmci praÂvnõÂho raÂmce opioveÂho zaÂkona je dovoz a vyÂvoz jakeÂkoli regulovaneÂ laÂtky povazÏovaÂn za zaÂvazÏnyÂ trestnyÂ cÏin. Sankce za tvrdeÂ drogy se v tomto prÏõÂpadeÏ pohybuje mezi 12 ± 16 lety. V tomto kontrastu je maximaÂlnõÂ sankce za dovoz a vyÂvoz cannabisu 4 roky veÏzenõÂ a/nebo pokuta 45 000 EUR. 9.3.6.5 TrestnõÂ stõÂhaÂnõÂ a soudnõÂ praxe PolicejnõÂ orgaÂny nemajõÂ oficiaÂlneÏ danou pravomoc odlozÏit kriminaÂlnõÂ prÏõÂpad, o ktereÂm se dozveÏdeÏly. PrÏesto je mnoho vyÂjimek z teÂto obecneÂ normy. V praxi muÊzÏe policie odlozÏit prÏõÂpady v soucÏinnosti s prÏõÂslusÏnou prokuraturou. Politika v oblasti trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ je vymezena smeÏrnicemi vydaÂvanyÂmi orgaÂny verÏejneÂ zÏaloby. SmeÏrnice prÏijateÂ v roce 1996 a novelizovaneÂ v roce 2001 indikujõÂ pro kazÏdyÂ typ drogoveÂho deliktu zpuÊsob, jak postupovat prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, stõÂhaÂnõÂ a uklaÂdaÂnõÂ sankcõÂ. Mezi teÏmito normami jsou takoveÂ, ktereÂ vymezujõÂ mnozÏstvõÂ, jezÏ jsou povazÏovaÂna za pojem ¹maleÂho mnozÏstvõÂ drogª pro osobnõÂ potrÏebu, podmõÂnky provozu coffeshopuÊ atd. V NizozemõÂ je kriminaÂlnõÂ vysÏetrÏovaÂnõÂ ovlivneÏno zaÂsadou oportunity. To znamenaÂ, zÏe uÂrÏady verÏejneÂ zÏaloby se mohou rozhodnout ve sveÂ puÊsobnosti a s plnou autoritou upustit od stõÂhaÂnõÂ, pokud tento zpuÊsob je v souladu s obecnyÂm zaÂjmem spolecÏnosti. Tato pravomoc je uzÏõÂvaÂna velmi cÏasto zejmeÂna u meÂneÏ zaÂvazÏnyÂch deliktuÊ. V teÏchto prÏõÂpadech je cÏasto rozhodnuto o zdrzÏenõÂ se stõÂhaÂnõÂ, ktereÂ muÊzÏe byÂt podmõÂneÏneÂ nebo nepodmõÂneÏneÂ. UstanovenõÂ, ktereÂ tento postup umozÏnÏuje, je § 167 a 242 nizozemskeÂmu trestnõÂho rÏaÂdu. 9.3.6.6 AktuaÂlnõÂ vyÂvoj V kveÏtnu 2001 prezentoval ministr spravedlnosti memorandum zabyÂvajõÂcõÂ se problematikou XTC, ktereÂ navrhuje plaÂn, jak zintenzõÂvnit boj s kriminaÂlnõÂmi aktivitami spojenyÂmi s touto drogou. NaÂklady jsou prÏedstavovaÂny ve vyÂsÏi cca 90 mil. EUR Kriminalita spojenaÂ se syntetickyÂmi drogami dostala tedy vysokou prioritu. K zõÂskaÂnõÂ dalsÏõÂch informacõÂ zejmeÂna o konkreÂtnõÂch poznatcõ Âch o nizozemskeÂ praxi je mozÏneÂ do180 porucÏit prÏeklad textu uverÏejneÏneÂho v odborneÂm periodiku. ) DaÂle teÂzÏ naprÏ. na oficiaÂlnõÂch internetovyÂch straÂnkaÂch: http://www.justitie.nl/.

9.4 PraÂvnõÂ uÂprava drzÏby drog ve vybranyÂch cÏlenskyÂch zemõÂch EvropskeÂ unie 9.4.1 Trendy v ilegaÂlnõÂ drzÏbeÏ drog 9.4.1.1 ObecnaÂ charakteristika V cÏlenskyÂch staÂtech EvropskeÂ unie je mozÏneÂ staÂle intenzivneÏji pozorovat trend smeÏrÏujõÂcõÂ k rozlisÏovaÂnõÂ mezi drogovyÂmi delikty majõÂcõÂmi prÏõÂcÏinu v osobnõÂm uzÏõÂvaÂnõÂ drog, at' uzÏ patologickeÂho, pseudorekreacÏnõÂho cÏi v souvislosti se zaÂbavou, a teÏmi drogovyÂmi delikty spojenyÂmi s poskytovaÂnõÂm, nabõÂzenõÂm cÏi obdobnyÂm naklaÂdaÂnõÂm s drogami cÏasto ve prospeÏch jineÂho. V prÏõÂpadeÏ drzÏby drog je s pachatelem staÂle võÂce a võÂce zachaÂzeno leÂkarÏskyÂmi cÏi sociaÂlnõÂmi opatrÏe180

) Collins, L., HolandskyÂ experiment s ¹HALF ±BAKEDª drogami, in: Buletin NPDC, 2000, cÏ. 3, s. 51-65.

127


nõÂmi, naÂstroji spõÂsÏe nezÏ trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm. Teoreticky se pachatel muÊzÏe vyhnout obzÏalobeÏ a trestu veÏzenõÂ za meÂneÏ zaÂvazÏneÂ drogoveÂ trestneÂ cÏiny, pokud se vsÏak dobrovolneÏ podrobõÂ leÂcÏbeÏ. Je vsÏak velmi slozÏiteÂ rÏõÂci, v jakeÂm rozsahu je tento princip v praxi reaÂlneÏ uplatnÏovaÂn. Ve dvanaÂcti z puÊvodnõÂch cÏlenskyÂch staÂtuÊ EvropskeÂ unie (prÏed rozsÏõÂrÏenõÂm v roce 2004) musõÂ justicÏnõÂ orgaÂny ohodnotit, posoudit v raÂmci stõÂhaÂnõÂ drzÏby malyÂch mnozÏstvõÂ drog, zda tato droga je, cÏi nenõÂ pro osobnõÂ potrÏebu/uzÏitõÂ. Ve skutecÏnosti je totizÏ motiv spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu jeden ze zaÂkladnõÂch faktoruÊ v raÂmci vymezenõÂ, vyÂbeÏru a aplikace sankcõÂ. S tõÂm souvisejõÂcõÂ mnozÏstvõÂ a podstata drogy jsou dva hlavnõÂ faktory zvazÏovaneÂ a posuzovaneÂ orgaÂny beÏhem rÏõÂzenõÂ zejmeÂna prÏi rozhodovaÂnõÂ o trestu. ObzÏalovaÂnõÂ pachatele z drzÏby drog nemusõÂ v praxi nezbytneÏ nutneÏ veÂst k jeho uveÏzneÏnõÂ. DiskrecÏnõÂ pravomoc souduÊ v teÏchto staÂtech EvropskeÂ unie je obecneÏ spõÂsÏe sÏirsÏõÂ a konkreÂtneÏ zaÂlezÏõÂ na specifickeÂ naÂrodnõÂ praÂvnõÂ uÂpraveÏ, na individuaÂlnõÂch okolnostech, faktorech prÏõÂpadu (zaÂvislaÂ osoba apod.), mõÂsteÏ spaÂchaÂnõÂ trestneÂho cÏinu (ve meÏsteÏ nebo na venkoveÏ), mnozÏstvõÂ drzÏeneÂ drogy a jejõÂho charakteru. Dokonce i v raÂmci jednoho staÂtu, naprÏ. SRN, se jevõÂ jako znacÏneÏ komplikovaneÂ cÏi dokonce nemozÏneÂ definovat spolecÏnou obecnou normu federativnõÂho raÂmce, kteraÂ by prÏesneÏ vypovõÂdala o legaÂlnõÂ praxi cÏlenskyÂch staÂtuÊ. NaprÏõÂklad je evidentnõÂ ve vsÏech cÏaÂstech Evropy, zÏe s drzÏbou cannabis zacÏõÂnaÂ byÂt zachaÂzeno meÂneÏ prÏõÂsneÏ soudnõÂmi orgaÂny nezÏ naprÏõÂklad s drzÏbou heroinu, protozÏe cannabis je obecneÏ povazÏovaÂna za meÂneÏ nebezpecÏnou substanci. PrÏesto bylo mozÏneÂ zaznamenat prÏõÂpady, kdy s drzÏbou malyÂch mnozÏstvõÂ cannabis bylo zachaÂzeno prÏõÂsneÏji nezÏ s drzÏbou malyÂch mnozÏstvõÂ heroinu, protozÏe drzÏba heroinu byla povazÏovaÂna za vynucenou zaÂvislost, kdezÏto drzÏba cannabisu nikoli. ZatknutaÂ osoba ve venkovskeÂm prostrÏedõÂ Evropy maÂ jisteÏ mnohem veÏtsÏõÂ sÏanci, zÏe bude uveÏzneÏna nezÏ jejõÂ proteÏjsÏek z meÏsta. Tyto a jineÂ odlisÏnosti vytvaÂrÏejõÂ mozÏnost odlisÏneÂho posouzenõÂ deliktu nejen ve dvou cÏlenskyÂch staÂtech, ale dokonce i regionech jedneÂ zemeÏ. Pokud jde o drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu uzÏivatele, lze puÊvodnõÂ staÂty EvropskeÂ unie (prÏed rozsÏõÂrÏenõÂm) rozdeÏlit do trÏõÂ skupin Skupina A/ ± Finsko, Francie, Lucembursko a Portugalsko V teÏchto cÏtyrÏech zemõÂch je trestneÂ samo uzÏõÂvaÂnõÂ drogy, prÏicÏemzÏ i existuje sÏirokaÂ mozÏnost vyuzÏõÂvaÂnõÂ odklonuÊ, alternativnõÂch trestuÊ i opatrÏenõÂ, vcÏetneÏ terapeutickyÂch Ï ecko, SÏveÂdsko a VelkaÂ Skupina B/ ± Belgie, DaÂnsko, Irsko, NeÏmecko, NizozemõÂ, Rakousko, R BritaÂnie V teÏchto devõÂti je trestneÂ ze zaÂkona drzÏenõÂ drogy, a to i pro vlastnõÂ potrÏebu. SoudnõÂ praxe i judikatura samozrÏejmeÏ rozlisÏuje mezi drzÏenõÂm pro vlastnõÂ potrÏebu a pro uÂcÏely obchodovaÂnõÂ, cÏemuzÏ odpovõÂdaÂ prÏõÂsnost postihu, druhy trestuÊ i rozsah uplatnÏovaÂnõÂ alternativ, zvlaÂsÏteÏ terapeutickyÂch. Skupina C/ ± ItaÂlie a do jisteÂ mõÂry SÏpaneÏlsko ItalskyÂ prÏõÂstup lze povazÏovat spõÂsÏe za vyÂjimku nezÏ za samostatnou skupinu. V ItaÂlii nenõÂ drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu trestneÂ, a to od referenda v roce 1993 (prefekt muÊzÏe narÏõÂdit povinnost leÂcÏit se, prÏicÏemzÏ v prÏõÂpadeÏ odmõÂtnutõÂ naÂsledujõÂ administrativnõÂ sankce). Do jisteÂ mõÂry lze k ItaÂlii rÏadit i SÏpaneÏlsko, ktereÂ prÏõÂmo uprÏednostnÏuje administrativnõÂ sankce. K tomuto deÏlenõÂ staÂtuÊ do trÏõÂ skupin je nutno podotknout, zÏe rÏazenõÂ odpovõÂdaÂ literÏe prÏõÂslusÏneÂho zaÂkona daneÂ zemeÏ a jizÏ maÂlo vypovõÂdaÂ o vlastnõÂ praxi. Jako prÏõÂklad posledneÏ uvedeneÂho naÂm poslouzÏõÂ prÏõÂstup Nizozemska, ktereÂ sice ne de iure, ale de facto depenalizuje nejen drzÏenõÂ konopnyÂch produktuÊ pro vlastnõÂ potrÏebu, ale i provozovaÂnõÂ drobneÂho dealerstvõÂ uzÏivateli, prÏicÏemzÏ je tolerovaÂno i drzÏenõÂ dennõÂ daÂvky tzv. tvrdeÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu. 9.4.1.2 Podstata trestneÂho cÏinu v jednotlivyÂch staÂtech EU VysÏetrÏujõÂcõÂ orgaÂny nejprve zjistõÂ a urcÏõÂ, zda drzÏba byla pro osobnõÂ uzÏitõÂ, nebo z duÊvodu prodeje. Tento rozdõÂl je v neÏkteryÂch zemõÂch zrÏetelnyÂ, v jinyÂch zastrÏenyÂ. Tento rozdõÂl je zaÂsadnõÂ v raÂmci vymezenõÂ pravdeÏpodobnosti trestu za drzÏbu drog. Ve 12 z puÊvodnõÂch 15 cÏlenskyÂch staÂtuÊ je drzÏba drog pro osobnõÂ potrÏebu povazÏovaÂna za polehcÏujõÂcõÂ okolnost branou v uÂvahu v raÂmci potrestaÂnõÂ. Ve SÏpaneÏlsku, ItaÂlii a Portugalsku je drzÏba drogy pro osobnõÂ potrÏebu povazÏovaÂna za spraÂvnõÂ delikt. 128


V Lucembursku to platõÂ pouze pro cannabis. Ve zbyÂvajõÂcõÂch 11 cÏlenskyÂch staÂtech se tresty za drzÏbu drog pohybujõÂ od napomenutõÂ, pokuty, zajisÏt'ovacõÂ tresty cÏi opatrÏenõÂ azÏ po veÏzenõÂ. Ï ecko a SÏveÂdsko), kde drzÏba drogy pro osobnõÂ potrÏebu nenõÂ Ve trÏech cÏlenskyÂch staÂtech (Francie, R oficiaÂlneÏ poklaÂdaÂna za polehcÏujõÂcõÂ okolnost, rozhodujõÂ soudy prÏõÂpad od prÏõÂpadu, jakyÂ postup podle trestnõÂho praÂva bude aplikovaÂn. Finsko rovneÏzÏ naÂsledovalo tento princip do zaÂrÏõÂ 2001, kdy revize trestnõÂho zaÂkona zakotvila novyÂ drogovyÂ delikt pro uzÏivatele trestnyÂ pokutou nebo veÏzenõÂm azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ. (Penal Code § 50:2a). MaximaÂlnõÂ hranice trestnõÂ sazby za beÏzÏnyÂ drogovyÂ trestnyÂ cÏin je 2 roky veÏzenõÂ a pro drogovyÂ trestnyÂ cÏin s veÏtsÏõÂ nebezpecÏnostõÂ 10 let veÏzenõÂ. FrancouzskeÂ narÏõÂzenõÂ z cÏervna 1999 doporucÏuje svyÂm verÏejnyÂm zÏalobcuÊm a soudcuÊm sahat pro trestneÏpraÂvnõÂ sankce pouze jako poslednõÂ mozÏnost u osob, ktereÂ nespaÂchaly jinyÂ trestnyÂ cÏin nezÏ konzumaci ilegaÂlnõÂch drog. Ï ecku zaÂkon z roku 1999 povazÏuje obchodovaÂnõÂ s drogami v maleÂm rozsahu za meÂneÏ zaÂvazÏnyÂ nezÏ VR organizovanyÂ prodej, kteryÂ je prÏõÂsneÏji trestaÂn, a to v zaÂjmu zaÂvislyÂch osob, ktereÂ prodaÂvajõÂ neÏco ze svyÂch vlastnõÂch zaÂsob pro svoji potrÏebu z duÊvodu financovaÂnõÂ sveÂ zaÂvislosti. DruhyÂm obecnyÂm faktorem branyÂm v uÂvahu vsÏemi cÏlenskyÂmi staÂty je mnozÏstvõÂ drzÏeneÂ drogy. MalaÂ mnozÏstvõÂ jsou logicky faktorem sveÏdcÏõÂcõÂm o osobnõÂm uzÏõÂvaÂnõÂ spõÂsÏe nezÏ o prodeji cÏi obchodovaÂnõÂ. Na druhou stranu uvnitrÏ jednotlivyÂch legislativ nenõÂ vzÏdy zcela jasneÂ, kde veÂst hranici mezi mnozÏstvõÂm povazÏovaneÂm za urcÏeneÂ k prodeji, cÏi za mnozÏstvõÂ urcÏeneÂ k osobnõÂ aplikaci. Ve sveÂm duÊsledku rozhoduje soud ve sveÏtle ruÊznyÂch okolnostõÂ vhodnyÂch na kazÏdyÂ specifickyÂ prÏõÂpad. DaÂle je braÂn pecÏliveÏ v uÂvahu i fyzicko-psychickyÂ stav osoby. OsobeÏ jevõÂcõÂ ocÏividneÂ znaÂmky drogoveÂ zaÂvislosti a zaÂrovenÏ znaÂmeÂ policii bude narÏõÂzeno, aby se podrobila terapeutickeÂmu cÏi jineÂmu podpuÊrneÂmu programu. 9.4.1.3 Podstata drogy PodstateÏ drzÏeneÂ drogy je rovneÏzÏ daÂvaÂno znacÏneÂ zvaÂzÏenõÂ soudy. V tomto ohledu panuje naprÏõÂcÏ EU shoda, zÏe maÂ byÂt v praxi pouzÏõÂvaÂna. Cannabis, marihuana, hashish a jejich derivaÂty jsou posuzovaÂny mnohem shovõÂvaveÏji nezÏ substance povazÏovaneÂ za mnohem zaÂvazÏneÏjsÏõÂ. Recidiva v oblasti znovu spaÂchaÂnõÂ drzÏby ilegaÂlnõÂ drogy je povazÏovaÂna za prÏiteÏzÏujõÂcõÂ okolnost, dokonce i prÏesto, zÏe je velmi pravdeÏpodobneÂ, zÏe drogoveÏ zaÂvislyÂ opakovaneÏ spaÂchaÂ trestnyÂ cÏin võÂce nezÏ jednou za zÏivot. NynõÂ vsÏak detailneÏji k jednotlivyÂm staÂtuÊm.

9.4.2 Belgie BelgickaÂ trestnõÂ politika vztahujõÂcõÂ se na drogoveÏ zaÂvisleÂ byla stanovena a sjednocena pokynem (smeÏrnicõÂ) generaÂlnõÂho prokuraÂtora a ministra spravedlnosti dne 26. kveÏtna 1993. Dne 8. kveÏtna 1998 byla tato smeÏrnice zrevidovaÂna na zaÂkladeÏ zaÂveÏruÊ obsazÏenyÂch ve zpraÂveÏ pracovnõÂ skupiny federaÂlnõÂho parlamentu prÏijateÂ 5. cÏervna 1997. PrÏestozÏe belgickaÂ praÂvnõÂ uÂprava tyÂkajõÂcõÂ se drog tõÂmto nebyla dotcÏena a smeÏrnice pouze modifikovala cÏinnost soudnõÂch orgaÂnuÊ, mnoho principuÊ stanovenyÂch touto smeÏrnicõÂ byly na zaÂveÏr inkorporovaÂny do zaÂkona, kteryÂ vstoupil v uÂcÏinnost 2. cÏervna 2003. DrzÏba cannabis pro osobnõÂ potrÏebu zuÊstaÂvaÂ trestnyÂm cÏinem, ale s nejnizÏsÏõÂ prioritou v oblasti stõÂhaÂnõÂ drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. To znamenaÂ, zÏe v prÏõÂpadech jednoraÂzoveÂho cÏi obcÏasneÂho uzÏõÂvaÂnõÂ je sepsaÂn protokol a droga zabavena tak, jak je tomu u vsÏech drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Za drzÏbu nejvõÂce 3 g susÏeneÂho konopõÂ nebo pryskyrÏice pro bezprobleÂmoveÂ osobnõÂ uzÏitõÂ bez prÏiteÏzÏujõÂcõÂch okolnostõÂ udeÏlõÂ policie pokutu za prvnõÂ nebo druhyÂ takovyÂ delikt. Za drzÏbu jinyÂch drog bude zahaÂjeno trestnõÂ stõÂhaÂnõÂ, ale trest odneÏtõÂ svobody zuÊstaÂvaÂ pro uzÏivatele poslednõÂm prostrÏedkem. V prÏõÂpadech prodeje v maleÂm bude stõÂhaÂnõÂ zaÂlezÏet na skutecÏnosti, zda bylo uskutecÏnÏovaÂno z duÊvodu krytõÂ potrÏeb osobnõÂ zaÂvislosti pachatele nebo bylo motivovaÂno s uÂmyslem vytvaÂrÏet zisk. 9.4.2.1 Aplikace trestuÊ Od cÏervna 2003 novelizovanyÂ kraÂlovskyÂ dekret (narÏõÂzenõÂ) specifikuje diferencovaneÂ sankce. PolicejnõÂ pokutu za drzÏbu maleÂho mnozÏstvõÂ cannabis. Pro ostatnõÂ drogy trest veÏzenõÂ mezi trÏemi meÏsõÂci a peÏti 129


roky vcÏetneÏ mozÏnosti ulozÏit peneÏzÏitou pokutu. JusticÏnõÂ orgaÂny se zabyÂvajõÂ pouze drzÏbou uzÏõÂvanou prÏed nezletilyÂmi a k prodeji a uklaÂdajõÂ sankce v zaÂvislosti na individuaÂlnõÂm prÏõÂpadeÏ. DrzÏba pro osobnõÂ potrÏebu: policejnõÂ pokuta v prÏõÂpadeÏ cannabis, v prÏõÂpadeÏ jinyÂch drog podmõÂneÏnyÂ odklad trestu. DrzÏba cannabis pro osobnõÂ potrÏebu je povazÏovaÂna za narusÏenõÂ verÏejneÂho porÏaÂdku v prÏõÂpadeÏ drzÏby v blõÂzkosti sÏkol nebo mõÂst, kde se vyskytujõÂ nezletilõÂ. V prÏõÂpadeÏ tohoto deliktu je mozÏneÂ pocÏõÂtat se sankcõÂ 1 meÏsõÂc azÏ 1 rok a/nebo peneÏzÏityÂ trest. Jinou drzÏbu kromeÏ vyÂsÏe uvedenyÂch je mozÏneÂ potrestat veÏzenõÂm mezi 3 meÏsõÂci azÏ 5 lety a/nebo peneÏzÏityÂm trestem. V prÏõÂpadeÏ drzÏby s prÏiteÏzÏujõÂcõÂmi okolnostmi hrozõÂ pachateli veÏzenõÂ azÏ na dvacet let.

9.4.3 DaÂnsko DaÂnskaÂ legislativa nerozlisÏuje mezi drzÏenõÂm drogy pro vlastõÂ potrÏebu a nelegaÂlnõÂm obchodem. V soudnõÂ praxi muÊzÏe soudce nabõÂdnout konzumentovi drog jako alternativu k trestu leÂcÏenõÂ. To se deÏje formou odkladu vyÂkonu trestu, podmõÂneÏneÂho odkladu trestu, prÏerusÏenõÂm trestu. JizÏ odsouzenyÂ pachatel si muÊzÏe vybrat okamzÏitou leÂcÏbu a nemusõÂ nastoupit vyÂkon trestu. V DaÂnsku jsou drogoveÂ delikty klasifikovaÂny na meÂneÏ zaÂvazÏneÂ, beÏzÏneÂ a zaÂvazÏneÂ. Tato klasifikace nerozlisÏuje, zda je, nebo nenõÂ drzÏba urcÏena pro osobnõÂ uzÏitõÂ, ale naopak rozlisÏuje mezi meÂneÏ a võÂce zaÂvazÏnyÂmi delikty. ZaÂveÏrecÏneÂ rozhodnutõÂ je nechaÂno na orgaÂnech, ktereÂ trestnou cÏinnost stõÂhajõÂ. TrÏetõÂ cÏaÂst zaÂkona z roku 1995 (Euphorian Act) a jeho novely stanovujõÂ, zÏe sankce za porusÏenõÂ zaÂkona mohou byÂt: pokuta, zadrzÏenõÂ nebo veÏzenõÂ nejdeÂle na dva roky. ZaÂkon nespecifikuje zÏaÂdneÂ speciaÂlnõÂ prÏiteÏzÏujõÂcõÂ okolnosti, ktereÂ mohou zprÏõÂsnit trest. Ani nevede hranici mezi tzv. ¹tvrdyÂmi drogamiª (naprÏ. kokain, heroin, amphetaminy) a ¹meÏkkyÂmi drogamiª (naprÏ. cannabis, marihuana). Soudy se rÏõÂdõÂ v raÂmci rozhodovacõÂ praxe smeÏrnicõÂ z roku 1971, kteraÂ rozlisÏuje mezi jednotlivyÂmi druhy drog. V souladu s touto smeÏrnicõÂ je drzÏba cannabisovyÂch derivaÂtuÊ posuzovaÂna jako meÂneÏ zaÂvazÏnaÂ nezÏ delikty tyÂkajõÂcõÂ se võÂce nebezpecÏnyÂch drog. PrÏesto je zaÂkaz drzÏby heroinu vynucovaÂn velmi diferencovaneÏ. V teÏchto prÏõÂpadech je pro policii rozhodujõÂcõÂ konkreÂtnõÂ zjisÏteÏnõÂ, zda heroin je drzÏen za uÂcÏelem osobnõÂ konzumace, cÏi z duÊvodu uÂmyslu jej prodat. Kriteriem pro rozlisÏenõÂ je mnozÏstvõÂ heroinu. NejcÏasteÏjsÏõÂ sankcõÂ je v teÏchto prÏõÂpadech drzÏby pro osobnõÂ potrÏebu napomenutõÂ a konfiskace drogy. AcÏkoliv droga muÊzÏe byÂt konfiskovaÂna pouze, pokud byla osoba zaÂrovenÏ obvineÏna. Z toho duÊvodu v mnoha prÏõÂpadech policie obvinõÂ osobu a zabavõÂ heroin, ale staÂtnõÂ zastupitelstvõÂ nepodaÂ obzÏalobu. Pokuta muÊzÏe byÂt ulozÏena v prÏõÂpadech, kdy byla osoba shledaÂna opakovaneÏ s drzÏbou heroinu pro osobnõÂ potrÏebu. DrogovyÂm uzÏivateluÊm, kterÏõÂ drzÏõÂ pouze jednu daÂvku pro vlastnõÂ potrÏebu, muÊzÏe byÂt nicmeÂneÏ v neÏkteryÂch prÏõÂpadech tato daÂvka ponechaÂna. Motivem policie v teÏchto prÏõÂpadech je, zÏe efekt zabavenõÂ je minimaÂlnõÂ a tato osoba by velmi pravdeÏpodobneÏ spaÂchala trestnyÂ cÏin z duÊvodu obstaraÂnõÂ peneÏz na daÂvku dalsÏõÂ. Toto je takeÂ obecnou praxõÂ v prÏõÂpadeÏ uzÏivateluÊ, kterÏõÂ si daÂvku prÏipravujõÂ k aplikaci. 9.4.3.1 Aplikace trestuÊ V prÏõÂpadeÏ drzÏby maleÂho mnozÏstvõÂ cannabis vyrÏesÏõÂ policie prÏõÂpady propusÏteÏnõÂm pachatele a napomenutõÂm. DrzÏba velkyÂch mnozÏstvõÂ cannabis nebo jakeÂhokoliv mnozÏstvõÂ võÂce nebezpecÏnyÂch drog znamenaÂ veÏzenõÂ od 6 do 10 let DrzÏba võÂce nebezpecÏnyÂch drog je povazÏovaÂna za velmi nebezpecÏnyÂ trestnyÂ cÏin hlavneÏ, pokud zahrnuje prodej. Za naÂsledek muÊzÏe byÂt veÏzenõÂ do 6 let s mozÏnostõÂ zprÏõÂsnit na 10 let, jestlizÏe velkaÂ mnozÏstvõÂ zahrnujõÂ druhy obzvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂch drog. V prÏõÂpadeÏ naplneÏnõÂ mimorÏaÂdnyÂch zprÏõÂsnÏujõÂcõÂch okolnostõÂ muÊzÏe byÂt sankce zprÏõÂsneÏna azÏ o 50 % maximaÂlnõÂ hranice.

9.4.4 NeÏmecko Za drzÏenõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu hrozõÂ v NeÏmecku trest odneÏtõÂ svobody azÏ na 4 roky. NeÏmeckaÂ praÂvnõÂ uÂprava vsÏak rozlisÏuje rozdõÂlneÂ druhy drog a rozdõÂlnyÂ stupenÏ rizika, kteryÂ tyto drogy prÏestavujõÂ. Za prvnõÂ trestnyÂ cÏin je v pravomoci soudu neudeÏlit zÏaÂdnyÂ trest, nebo neudeÏlit trest, pokud se jednaÂ o maleÂ mnozÏstvõÂ drogy. Klasifikaci maleÂho mnozÏstvõÂ drogy ponechaÂvaÂ zaÂkon na nezaÂvisleÂ uÂvaze soudu. 130


Soud muÊzÏe na zaÂkladeÏ vlastnõÂ uÂvahy rozhodnout, zÏe konzumenta neodsoudõÂ za peÏstovaÂnõÂ, vyÂrobu, dovoz, vyÂvoz nebo dopravu drog urcÏenyÂch pro vlastnõÂ potrÏebu. Â stavnõÂho soudu v Karlsruhe z roku 1994 nadaÂle nestõÂhat V teÂto souvislosti lze zmõÂnit doporucÏenõÂ U drzÏenõÂ, a dokonce ani dovoz maleÂho mnozÏstvõÂ cannabisu pro vlastnõÂ potrÏebu uzÏivatele, i kdyzÏ se jednaÂ o trestnyÂ cÏin. NeÏmeckaÂ legislativa umozÏnÏuje za urcÏityÂch okolnostõÂ zastavit rÏõÂzenõÂ. Tam, kde trest neprÏekracÏuje dva roky, lze odlozÏit jeho vyÂkon, pokud se pachatel podrobõÂ leÂcÏbeÏ, nebo se zavaÂzÏe tak ucÏinit. FederaÂlnõÂ neÏmeckeÂ praÂvo spojuje jisteÂ prvky/faktory, jako jsou: osobnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ, meÂneÏ zaÂvazÏneÂ porusÏenõÂ, absence verÏejneÂho zaÂjmu na stõÂhaÂnõÂ, nepatrnaÂ vina nebo malaÂ mnozÏstvõÂ drog se samotnou definicõÂ trestneÂho cÏinu. JestlizÏe jeden nebo võÂce z teÏchto znakuÊ jsou prÏõÂtomny, drzÏba ilegaÂlnõÂch drog nemusõÂ veÂst k trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ. Â stavnõÂ soud, zÏe trestnõÂ opatrÏenõÂ za drzÏbu cannabis byly v souladu s U Â stavou. V brÏeznu 1994 potvrdil U DaÂle zduÊraznil zaÂvazek FederaÂlnõÂch zemõÂ k jednotneÂ aplikaci trestuÊ. DaÂle je jistyÂm pravidlem, zÏe stõÂhaÂnõÂ drzÏby velmi malyÂch mnozÏstvõÂ cannabis jsou odlozÏena v prÏõÂpadech prÏõÂlezÏitostnõÂho uzÏõÂvaÂnõÂ za prÏedpokladu, zÏe nehrozilo nebezpecÏõÂ jineÂ osobeÏ. V neÏkteryÂch zemõÂch SRN nemusõÂ veÂst drzÏenõÂ nepatrnyÂch mnozÏstvõÂ cannabis k trestnõÂmu stõÂhaÂnõÂ. NepatrnaÂ mnozÏstvõÂ drog definovanaÂ jednotlivyÂmi zemeÏmi mohou byÂt naÂsledujõÂcõÂ: Cannabis l NejvõÂce tr Ï i daÂvky nebo do 6 g (4 zemeÏ) l Do 10 g (3 zeme Ï) l Do 15 g (dve Ï zemeÏ) l Do 30 g (dve Ï zemeÏ) l Do velikosti krabic Ï ky zaÂpalek (1 zemeÏ) Heroin, kokain a amphetaminy l Do 0.5 g (1 zeme Ï) l Do 1 g ( dve Ï zemeÏ) l Do 5 g (dve Ï zemeÏ) l Za ÂvisejõÂcõÂ na individuaÂlnõÂm prÏõÂpadeÏ (dveÏ zemeÏ) 9.4.4.1 Aplikace trestuÊ V prÏõÂpadeÏ drzÏby drog obecneÏ hrozõÂ veÏzenõÂ do 5 let a/nebo pokuta. DrzÏba velmi maleÂho mnozÏstvõÂ pro osobnõÂ potrÏebu znamenaÂ mozÏnost odlozÏenõÂ procesu, nebo upusÏteÏnõÂ od trestu. DrzÏba velkyÂch mnozÏstvõÂ znamenaÂ trest odneÏtõÂ svobody nejmeÂneÏ 1 rok.

9.4.5 RÏecko Ï eckaÂ praÂvnõÂ uÂprava nerozlisÏuje drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu od jineÂ drzÏby. Konzument proto R Ï eckyÂ zaÂkon daÂle rozlisÏuje konzuspadaÂ do obecneÂho rezÏimu upravujõÂcõÂho zõÂskaÂnõÂ a drzÏenõÂ drogy. R menty na toxikomany a netoxikomany. PrÏicÏemzÏ drzÏbu netoxikomanem sankcionuje trestem prÏõÂsneÏjsÏõÂm. OdsouzenyÂ toxikoman musõÂ nastoupit povinneÂ leÂcÏenõÂ a doba straÂvenaÂ v leÂcÏenõÂ se mu odecÏõÂtaÂ od trestu. PachateleÂ drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ jsou posuzovaÂni podle toho, zda jsou nebo nejsou zaÂvislõÂ, a trest je odvislyÂ od teÂto skutecÏnosti. NezaÂvislõÂ uzÏivateleÂ jsou bud' postaveni prÏed soud bez toho, anizÏ by byli byt' docÏasneÏ zadrzÏeni, nebo je jim ulozÏeno se podrobit poradenskeÂmu programu bez zaÂznamu v trestnõÂm rejstrÏõÂku. RecidivnõÂ uzÏivateleÂ jsou uveÏzneÏni ve speciaÂlnõÂch detoxikacÏnõÂch oddeÏlenõÂch uvnitrÏ veÏzenÏskeÂho systeÂmu. PrÏõÂlezÏitostnõÂ uzÏivateleÂ jsou prÏedaÂni okresnõÂmu prokuraÂtorovi, ale nemusõÂ byÂt nutneÏ postaveni prÏed soud. ZaÂvislõÂ uzÏivateleÂ uveÏzneÏnõÂ za drzÏbu pro osobnõÂ uzÏitõÂ si mohou zvolit, zda se podrobõÂ dobrovolneÂ odvykacõÂ leÂcÏbeÏ (detoxifikacÏnõÂmu programu) s omezenõÂm volnosti pohybu ve speciaÂlnõÂch detoxikacÏnõÂch oddeÏlenõÂch ve veÏznicõÂch, nebo jsou propusÏteÏni potom, co je proti nim vzneseno obvineÏnõÂ. ZaÂvislõÂ uzÏivateleÂ majõÂ daÂle mozÏnost volby straÂvit neÏkolik hodin nebo dnõÂ v nemocnici namõÂsto veÏzenõÂ. 131


V prÏõÂpadech drzÏby cannabis, heroinu nebo kokainu je policie povinna zjisÏteÏnõÂ oznaÂmit a ve vztahu k typu a mnozÏstvõÂ zadrzÏeneÂ laÂtky prÏedat pachatele okresnõÂmu prokuraÂtorovi, kteryÂ je jedinou autoritou s pravomocõÂ podat obzÏalobu. Soud potom rozhodne, jakyÂ trest ulozÏõÂ. V souladu se zaÂkonem cÏ. 2161 z roku 1993 vezme soud v uÂvahu v raÂmci posuzovaÂnõÂ, mnozÏstvõÂ zadrzÏeneÂ laÂtky za uÂcÏelem rozhodnutõÂ, zda bylo vyÂlucÏneÏ pro osobnõÂ potrÏebu nebo ne. StupenÏ sÏkody zpuÊsobenyÂ touto specifickou laÂtkou a tabulka, ve ktereÂ je laÂtka klasifikovanaÂ v souladu se zaÂkonem cÏ. 1729 z roku 1987, jsou rovneÏzÏ braÂny v uÂvahu prÏed stanovenõÂm trestu. V rÏõÂjnu 2003 byl redukovaÂn maximaÂlnõÂ trest veÏzenõÂ za uzÏõÂvaÂnõÂ drog nebo jejich drzÏbu z peÏti let na jeden rok veÏzenõÂ. DrzÏba malyÂch mnozÏstvõÂ drog pro osobnõÂ uzÏitõÂ znamenaÂ veÏzenõÂ mezi 10 dny a 1 rokem a/nebo pokutou pro nezaÂvisleÂ pachatele cÏi povinnaÂ leÂcÏba pro zaÂvisleÂ. PotrestaÂnõÂ muÊzÏe byÂt odlozÏeno v prÏõÂpadeÏ prvopachateluÊ. DrzÏba velkyÂch mnozÏstvõÂ zaÂvislou osobou pro uÂcÏely nabõÂdky vyuÂstõÂ v trest veÏzenõÂ mezi 5 ±20 lety a pokutu (cÏaÂst tohoto trestu muÊzÏe byÂt vykonaÂna v leÂcÏebneÂ instituci). DrzÏba velkyÂch mnozÏstvõÂ drog nezaÂvislyÂm pachatelem za uÂcÏelem nabõÂdky je trestaÂna veÏzenõÂm mezi 10 a dvaceti lety, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech dozÏivotõÂm vcÏetneÏ pokuty.

9.4.6 SÏpaneÏlsko Ve SÏpaneÏlsku je drzÏba jakeÂhokoli mnozÏstvõÂ kontrolovaneÂ drogy povazÏovaÂna za ilegaÂlnõÂ a je podle praÂva postihovaÂna. V souladu se zaÂkonem z 21. uÂnora 1992 je drzÏba pro osobnõÂ potrÏebu pouze pod administrativnõÂmi sankcemi. MnozÏstvõÂ povazÏovanaÂ za mnozÏstvõÂ pro osobnõÂ potrÏebu nejsou definovaÂna zaÂkonem a soudy tuto otaÂzku rozhodujõÂ prÏõÂpad od prÏõÂpadu. V prÏõÂpadeÏ ulozÏenõÂ sankce se tyto pohybujõÂ v zaÂvislosti na skutecÏnosti, zda konkreÂtnõÂ droga prÏestavuje zdravotnõÂ riziko, nebo naopak. V souladu s praxõÂ NejvysÏsÏõÂho soudu jsou amphetaminy, kokain a heroin mezi teÏmi laÂtkami, ktereÂ mohou prÏedstavovat vaÂzÏneÂ zdravotnõÂ riziko, zatõÂmco cannabis nikoli. 9.4.6.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba drogy pro osobnõÂ potrÏebu znamenaÂ hrozbu administrativnõÂ sankce. DrzÏba nikoli pro osobnõÂ potrÏebu vyuÂstõÂ v trest veÏzenõÂ od 12 do 50 meÏsõÂcuÊ (2 roky azÏ 4 roky a dva meÏsõÂce), nebo pokutu za laÂtky, ktereÂ neprÏedstavujõÂ vaÂzÏneÂ zdravotnõÂ riziko. V prÏõÂpadeÏ laÂtek, ktereÂ prÏedstavujõÂ vaÂzÏneÂ zdravotnõÂ riziko, hrozõÂ veÏzenõÂ azÏ na 8 let vcÏetneÏ pokuty.

9.4.7 Francie Ve francouzskeÂm trestnõÂm praÂvu neexistujõÂ zÏaÂdnaÂ ustanovenõÂ speciaÂlneÏ vymezujõÂcõÂ postihy za drzÏenõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu. Tato legislativa se vztahuje jak na konzumenta, tak na obchodnõÂka. TrestnõÂ postih je rozdõÂlnyÂ podle zpuÊsobu drzÏenõÂ drogy. ObecneÏ je rozlisÏovaÂno mezi dveÏma zpuÊsoby. PrvnõÂm z nich je drzÏenõÂ za uÂcÏelem peÏstovaÂnõÂ, vyÂroby a dovozu a druhyÂm doprava a distribuce drogy. Existuje zvlaÂsÏtnõÂ klauzule, na zaÂkladeÏ ktereÂ lze snõÂzÏit hranici nepodmõÂneÏneÂho trestu pro konzumenty, kterÏõÂ prodaÂvajõÂ drogy, aby si obstarali penõÂze na drogy pro vlastnõÂ potrÏebu. Ve Francii navõÂc existuje speciaÂlnõÂ praÂvo soudce zvolit vyÂbeÏr sankce vcÏetneÏ alternativnõÂch trestuÊ. Ve Francii je drzÏenõÂ ilegaÂlnõÂch drog trestnyÂm cÏinem. ZaÂkon nerozlisÏuje mezi ilegaÂlnõÂmi laÂtkami nebo mezi drzÏbou pro osobnõÂ potrÏebu a nebo drzÏbou za uÂcÏelem prodeje. Toto posouzenõÂ zuÊstaÂvaÂ na diskrecÏnõÂ pravomoci prokuraÂtoruÊ, kterÏõÂ jsou opraÂvneÏni rozhodnout prÏõÂpad od prÏõÂpadu, zda postacÏõÂ napomenutõÂ v prÏõÂpadeÏ prvnõÂho trestneÂho cÏinu, cÏi budou aplikovat mozÏneÂ tresty uvedeneÂ nõÂzÏe, nebo navrhnou leÂcÏbu. PachateluÊm je cÏasto doporucÏovaÂno zdravotnõÂ poradenstvõÂ nebo mozÏnost leÂcÏby, pokud ji vyzÏadujõÂ. V roce 1999 ministr spravedlnosti svyÂm pokynem doporucÏil nestõÂhat prosteÂ uzÏitõÂ ilegaÂlnõÂch drog za prÏedpokladu, zÏe tento skutek nezahrnuje dalsÏõÂ mnohem zaÂvazÏneÏjsÏõÂ trestneÂ cÏiny. 9.4.7.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba zahrnujõÂcõÂ prodej znamenaÂ trest veÏzenõÂ azÏ na 10 let vcÏetneÏ pokuty. DrzÏba nezahrnujõÂcõÂ prodej 132


naopak veÏzenõÂ azÏ na jeden rok a pokuta azÏ do 3800,- EUR. DrzÏba nezahrnujõÂcõÂ prodej je trestaÂna obdobneÏ jako ilegaÂlnõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ.

9.4.8 Irsko PrÏedevsÏõÂm je trÏeba uveÂst, zÏe irskyÂ zaÂkon rozlisÏuje mezi drogami ¹meÏkkyÂmiª (konopõÂ) a ¹tvrdyÂmiª. Jejich drzÏbu postihuje progresivnõÂ sÏkaÂlou trestuÊ. V prÏõÂpadeÏ konopõÂ a jeho prvnõÂho drzÏenõÂ jde o peneÏzÏitou pokutu azÏ po trÏetõÂ prÏõÂpad drzÏby, kdy je mozÏneÂ ulozÏit trest odneÏtõÂ svobody azÏ na 7 let. V Irsku je veÏtsÏina drogovyÂch prÏõÂpaduÊ stõÂhaÂna prÏed soudem, prÏestozÏe nynõÂ se tato praxe meÏnõÂ a speciaÂlnõÂ drogoveÂ soudy jsou staÂle võÂce a võÂce zrÏizovaÂny k vyporÏaÂdaÂnõÂ se s tõÂmto probleÂmem. V praxi tresty uklaÂdaneÂ za drzÏbu heroinu zaÂvisõÂ na skutecÏnosti, zda se jednaÂ o prvnõÂ odsouzenõÂ. DrzÏba pro osobnõÂ potrÏebu neprÏivodõÂ cÏasto trest s omezenõÂm osobnõÂ svobody. Bude ulozÏen pouze probacÏnõÂ prÏõÂkaz, nebo bude ulozÏen podmõÂneÏnyÂ trest. Rozsah trestuÊ muÊzÏe spocÏõÂvat od pokuty nebo obecneÏ prospeÏsÏneÂ praÂce azÏ po podmõÂneÏneÂ odsouzenõÂ. 9.4.8.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba cannabis nebo cannabisoveÂ pryskyrÏice pro osobnõÂ potrÏebu muÊzÏe byÂt potrestaÂna pokutou v prÏõÂpadeÏ prvnõÂho cÏi druheÂho odsouzenõÂ. Od trÏetõÂho odsouzenõÂ a võÂce prÏivodõÂ drzÏba cannabis nebo cannabisoveÂ pryskyrÏice pro osobnõÂ potrÏebu trest odneÏtõÂ svobody azÏ na jeden rok ve zkraÂceneÂm rÏõÂzenõÂ, nebo azÏ do trÏõÂ let v prÏõÂpadeÏ projednaÂvaÂnõÂ velkou porotou. DrzÏba jinyÂch drog nebo drzÏba cannabis nikoli pro osobnõÂ potrÏebu prÏivodõÂ veÏzenõÂ azÏ na jeden rok a pokutu azÏ 1270 EUR v prÏõÂpadeÏ zkraÂceneÂho rÏõÂzenõÂ, nebo azÏ sedm let nebo pokutu v prÏõÂpadeÏ projednaÂnõÂ prÏed velkou porotou. V prÏõÂpadeÏ drzÏby jinyÂch drog nebo drzÏby cannabis nikoli pro osobnõÂ potrÏebu s prÏiteÏzÏujõÂcõÂmi okolnostmi je mozÏneÂ uvazÏovat i o trestu na dozÏivotõÂ.

9.4.9 ItaÂlie Za tzv. konzumentskou drzÏbu muÊzÏe byÂt konzument trestaÂn v raÂmci spraÂvnõÂho rÏõÂzenõÂ. TrestnõÂ postizÏitelnost je mozÏnaÂ azÏ po trÏetõÂm deliktu. ItalskyÂ trestnõÂ zaÂkon navõÂc rozlisÏuje mezi nabytõÂm drogy pro vlastnõÂ potrÏebu a pro jineÂho. Za nabytõÂ pro jineÂho hrozõÂ stejnyÂ trest jako za obchod s nimi. V ItaÂlii jsou drogoveÂ ilegaÂlnõÂ aktivity souzeny v souvislosti s tõÂm, zda byl trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn na zaÂkladeÏ potrÏeby uspokojit osobnõÂ naÂvyk nebo z duÊvodu prodeje. Tresty berou v uÂvahu tento rozdõÂl, stejneÏ jako diferencujõÂ mezi povahou laÂtky. DrzÏba drog pro osobnõÂ potrÏebu byla depenalizovaÂna v roce 1990 a od teÂto chvõÂle je mozÏneÂ uklaÂdat pouze administrativnõÂ sankce. 9.4.9.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba drog pro osobnõÂ potrÏebu znamenaÂ prÏedevsÏõÂm administrativnõÂ sankce. U laÂtek ze seznamuÊ I., III., (naprÏ. heroin, cocaine, LSD) hrozõÂ trest mezi 2 azÏ 4 meÏsõÂci odneÏtõÂ svobody. U seznamuÊ II., IV., (naprÏ. cannabis, neÏktereÂ amphetaminy ) mezi 1 azÏ 3 meÏsõÂci. Pro prvopachatele nebo, pokud je pachatel nezletilyÂ, a laÂtka, ktereÂ se to tyÂkaÂ, je klasifikovaÂna v seznamu II. nebo IV., muÊzÏe prokuraÂtor opustit tento prÏõÂpad pouze s udeÏlenõÂm napomenutõÂ. Postihy nebo tresty mohou byÂt odlozÏeny, jestlizÏe je pachatel ochotnyÂ se podrobit leÂcÏbeÏ. V prÏõÂpadeÏ drzÏby nikoli pro osobnõÂ potrÏebu s prodejem v maleÂm rozsahu hrozõÂ u laÂtek ze seznamuÊ I., III. trest odneÏtõÂ svobody mezi 1 azÏ 6 lety, u seznamuÊ II., IV. mezi 6 meÏsõÂci a 4 lety.

9.4.10 Lucembursko Podle lucemburskeÂho trestnõÂho zaÂkona je drzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu trestnyÂ cÏin, za kteryÂ hrozõÂ ulozÏenõÂ nepodmõÂneÏneÂho trestu odneÏtõÂ svobody na 1 ± 5 let. V Lucembursku lze z rozhodnutõÂ smõÂrcÏõÂho soudce, na naÂvrh prokuraÂtora nebo na zÏaÂdost samotneÂho obvineÏneÂho zahaÂjit odvykacõÂ leÂcÏbu, na jejõÂzÏ uÂspeÏsÏnosti zaÂvisõÂ, zda bude trestneÏ stõÂhanyÂ akceptovat dobrovolnou leÂcÏbu, a lze tak pozastavit trest na probacÏnõÂ dobu dvou let, nebo ulozÏit alternativnõÂ trest obecneÏ prospeÏsÏnyÂch pracõÂ. 133


PraÂvnõÂ uÂprava tyÂkajõÂcõÂ se problematiky drzÏby drog byla zmeÏneÏna v letech 1989, 1992, 1997 a naposledy 27. dubna 2001. PoslednõÂ novela dekriminalizovala konzumaci cannabis stejneÏ jako prÏepravu, drzÏbu a opatrÏenõÂ pro vlastnõÂ uzÏitõÂ. DrzÏba cannabis je nadaÂle postihovaÂna pokutou mezi 250 ± 2500 EUR. V prÏõÂpadeÏ jinyÂch drog muÊzÏe byÂt drzÏba, opatrÏenõÂ a transport potrestaÂno veÏzenõÂm mezi 8 dny azÏ 6 meÏsõÂci a pokutou. 9.4.10.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba pro osobnõÂ uzÏitõÂ vyuÂstõÂ v pokutu mezi 250 ± 2500 EUR. DrzÏba s uÂmyslem prodat jineÂmu znamenaÂ veÏzenõÂ mezi 1-5 lety a pokutu. V zaÂvazÏnyÂch prÏõÂpadech muÊzÏe byÂt ulozÏen trest dozÏivotõÂ.

9.4.11 Nizozemsko DrzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu je specifickyÂm trestnyÂm cÏinem, prÏicÏemzÏ se rozlisÏuje mezi konopõÂm a ¹tvrdyÂmiª drogami. V NizozemõÂ vsÏak tento zaÂkon nikdy nevesÏel v praxi. PrÏõÂslusÏneÂ orgaÂny tolerujõÂ drzÏenõÂ drogy azÏ do omezeneÂho mnozÏstvõÂ odpovõÂdajõÂcõÂho osobnõÂ potrÏebeÏ. NizozemskeÂ trestnõÂ praÂvo rozlisÏuje dva druhy kriminaÂlnõÂho jednaÂnõÂ: zaÂvazÏneÂ delikty (trestneÂ cÏiny) a meÂneÏ zaÂvazÏneÂ delikty (prÏestupek, porusÏenõÂ praÂva). IlegaÂlnõÂ drzÏba drog je podle nizozemskeÂho praÂva trestnyÂm cÏinem. DrzÏba võÂce nezÏ 0,5 g ze seznamu drog cÏ. I. (heroin, kokain) a võÂce nezÏ 5 g ze seznamu cÏ. II. (cannabis) muÊzÏe byÂt stõÂhaÂno a potrestaÂno. V raÂmci uklaÂdaÂnõÂ trestuÊ jsou zvazÏovaÂna naÂsledujõÂcõÂ kriteÂria: & zda je pachatel ilega ÂlnõÂ obchodnõÂk nebo uzÏivatel & zda je konkreÂtnõÂ la Âtka obchodovaÂna naÂrodneÏ nebo mezinaÂrodneÏ & zda je la Âtka typu (¹meÏkkaÂª nebo ¹tvrdaÂª droga) KomunaÂlnõÂ orgaÂny mohou rovneÏzÏ zakaÂzat nebo postihnout ¹coffeeshopsª, ktereÂ prodaÂvajõÂ malaÂ mnozÏstvõÂ ¹meÏkkyÂch drogª. Pokud tyto orgaÂny povolõÂ provoz coffee shopu, tak potom nenõÂ prodej, drzÏba a uzÏitõÂ cannabis nejvõÂce do 5 g cannabis nebo jeho derivaÂtuÊ v uvnitrÏ nich stõÂhaÂno. V Nizozemsku platõÂ prÏesnaÂ pravidla pro provozovaÂnõÂ coffee shopuÊ nazvanaÂ ¹AHOJ-Gª smeÏrnice. Tyto smeÏrnice regulujõÂ prodej, drzÏbu a uzÏõÂvaÂnõÂ marihuany v raÂmci provozu coffee shops. A: drogy nesmõÂ byÂt prÏedmeÏtem reklamy (propagovaÂny); H: nesmeÏjõÂ byÂt prodaÂvaÂny tvrdeÂ drogy; O: nesmõÂ dojõÂt k obteÏzÏovaÂnõÂ nebo jinyÂm neprÏõÂstojnostem; J: zÏaÂdnaÂ z laÂtek uvedenyÂch v seznamu cÏ. II. nesmõÂ byÂt prodaÂna osobeÏ mladsÏõÂ 18 let a mladistvyÂm musõÂ byÂt zakaÂzaÂno do takoveÂho provozu vstoupit; G: jednomu zaÂkaznõÂkovi nesmõÂ byÂt prodaÂno võÂce nezÏ 5 g laÂtky uvedeneÂ na seznamu cÏ. II.; KomunaÂlnõÂ orgaÂny stanovõÂ i dalsÏõÂ omezenõÂ, jejichzÏ prÏekrocÏenõÂ muÊzÏe veÂst k uzavrÏenõÂ takoveÂho provozu. 9.4.11.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba pro osobnõÂ uzÏitõÂ meÂneÏ nezÏ 0,5 g ze seznamu drog cÏ. I. nebo 5 g ze seznamu cÏ. II. nenõÂ stõÂhaÂna, ale droga bude zabavena. DrzÏba võÂce nezÏ 0,5 g drogy ze seznamu cÏ. I. znamenaÂ veÏzenõÂ azÏ na 1 rok a pokutu 11 300 EUR. DrzÏba võÂce nezÏ 5 g drogy ze seznamu cÏ. II. vyuÂstõÂ ve veÏzenõÂ azÏ na 1 meÏsõÂc a pokutu ve vyÂsÏi 2270 EUR.

9.4.12 Rakousko RakouskeÂ praÂvo nerozlisÏuje v raÂmci trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ drzÏby drog z hlediska podstaty laÂtky. PrÏesto je cÏineÏn rozdõÂl mezi kokainem, heroinem a amfetaminy na jedneÂ straneÏ a derivaÂty cannabis na straneÏ druheÂ. Tento rozdõÂl byl upevneÏn v roce 1998 prÏijetõÂm noveÂho zaÂkona, kteryÂ zavedl shovõÂvaveÏjsÏõÂ praÂvnõÂ naÂstroje pro prvouzÏivatele cannabisovyÂch derivaÂtuÊ. RakouskeÂ praÂvo uzÏõÂvaÂ pojem ¹velkeÂho mnozÏstvõÂª v raÂmci trestaÂnõÂ drogovyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. NarÏõÂzenõÂ cÏ. 377 z 10. prosince 1997 definuje ¹velkeÂ mnozÏstvõÂª jako mnozÏstvõÂ: 134


VõÂce nezÏ 20 g delta9-tetrahydro cannabinol (THC- princip uÂcÏinneÂ laÂtky cannabis) & VõÂce nez Ï 5 g heroinu & VõÂce nez Ï 15 g kokainu & VõÂce nez Ï 10 g amphetaminu & VõÂce nez Ï 30 g MDMA (ecstasy), MBDB, MDE a jineÂ podobneÂ substance ProtozÏe termõÂn maleÂho mnozÏstvõÂ nebyl doposud rakouskyÂm praÂvem definovaÂn, je za maleÂ mnozÏstvõÂ povazÏovaÂno mnozÏstvõÂ mensÏõÂ nezÏ velkeÂ mnozÏstvõÂ limity definovaÂneÂ vyÂsÏe. Zda je konkreÂtnõÂ mnozÏstvõÂ povazÏovaÂno za maleÂ, zaÂlezÏõÂ do znacÏneÂ mõÂry na konkreÂtnõÂ zaÂvisleÂ osobeÏ, acÏkoliv i nebezpecÏnost laÂtky je braÂna rovneÏzÏ v uÂvahu. Proto, jestli je konkreÂtnõÂ mnozÏstvõÂ drogy pouze malyÂm mnozÏstvõÂm, zaÂlezÏõÂ jak na vyÂsÏe uvedeneÂm limitu, tak i na uznanyÂch individuaÂlnõÂch nebo dennõÂch daÂvkaÂch pro zaÂvisleÂho i nezaÂvisleÂho pachatele. Mimo tato kriteÂria je pozÏadovaÂno, aby praÂvnõÂ opatrÏenõÂ odstrasÏila pachatele od dalsÏõÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Pokud malaÂ mnozÏstvõÂ drog jsou nalezena postupneÏ za urcÏityÂ cÏasovyÂ interval a dotycÏnaÂ osoba nakoupila a drzÏela tyto drogy pro osobnõÂ uzÏitõÂ, je mnozÏstvõÂ drogy posuzovaÂno oddeÏleneÏ ne jako soucÏet mnozÏstvõÂ. &

9.4.12.1 Aplikace trestuÊ UstanovenõÂ 27 (1)NSA stanovõÂ: ¹Kdo prÏi porusÏenõÂ platnyÂch pravidel zõÂskaÂ, koupõÂ, drzÏõÂ, produkuje, importuje, exportuje, daÂ nebo umozÏnõÂ uzÏõÂt jineÂ osobeÏ omamnou laÂtku muÊzÏe byÂt potrestaÂn veÏzenõÂm azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ nebo pokutou azÏ na 360 dennõÂch pokut.ª Trest muÊzÏe byÂt zprÏõÂsneÏn azÏ na 3 roky veÏzenõÂ, pokud pachatel ucÏinõÂ dostupnou omamnou laÂtku mladistveÂmu nejmeÂneÏ o dva roky mladsÏõÂmu, nezÏ je saÂm nebo, pokud je trestnyÂ cÏin spaÂchaÂn komercÏneÏ, nebo pokud je pachatel cÏlenem drogoveÂho gangu. Toto je aplikovaÂno pouze v prÏõÂpadeÏ, zÏe pachatel nenõÂ zaÂvislyÂ a nespaÂchal tento trestnyÂ cÏin primaÂrneÏ k obstaraÂnõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu nebo k zõÂskaÂnõÂ peneÏz na naÂkup drog (cÏlaÂnek 27 NSA). V souladu s ustanovenõÂm 28 (1). ¹Kdo prÏi porusÏenõÂ platnyÂch pravidel zõÂskaÂ, koupõÂ, drzÏõÂ velkeÂ mnozÏstvõÂ omamnyÂch laÂtek s uÂmyslem daÂt tyto do obeÏhu, muÊzÏe byÂt potrestaÂn azÏ na trÏi roky. Trest muÊzÏe byÂt zprÏÂõsneÏn azÏ na 5 let veÏzenõÂ, pokud vyprodukoval, importoval, exportoval nebo dal do obeÏhu velkeÂ mnozÏstvõÂ drog.ª Mimo jineÂ je mozÏneÂ zprÏõÂsneÏnõÂ trestu veÏzenõÂ azÏ na 1-10 let v prÏõÂpadech trestnyÂch cÏinuÊ spaÂchanyÂch s komercÏnõÂm uÂmyslem nebo trestnyÂch cÏinuÊ spaÂchanyÂch v raÂmci drogoveÂho gangu. Trest veÏzenõÂ azÏ na 15 let je mozÏnyÂ v prÏõÂpadeÏ velmi velkyÂch mnozÏstvõÂ a azÏ na 20 let v prÏõÂpadeÏ hlavy drogoveÂho velkomnozÏstevnõÂho gangu, kteryÂ maÂ na sveÏdomõÂ drogovyÂ trestnyÂ cÏin (ustanovenõÂ 28 (3-5) NSA).

9.4.13 Portugalsko Za drzÏenõÂ drog pro vlastnõÂ potrÏebu je mozÏneÂ udeÏlit nepodmõÂneÏnyÂ trest odneÏtõÂ svobody maximaÂlneÏ na dobu trÏõÂ let plus dalsÏõÂch 90 dnuÊ, ktereÂ jsou vykonatelneÂ formou pokuty. Pokud se podarÏõÂ prokaÂzat, zÏe se jednaÂ o prÏõÂlezÏitostnou konzumaci, muÊzÏe soud udeÏlit pouze duÊtku. JestlizÏe se jednaÂ o evidentneÏ drogoveÏ zaÂvislou osobu nebo jestlizÏe tuto skutecÏnost prokaÂzÏe leÂkarÏskaÂ zpraÂva, muÊzÏe byÂt podmõÂneÏneÏ odlozÏen vyÂkon trestu odneÏtõÂ svobody, pokud se pachatel dobrovolneÏ podrobõÂ leÂcÏenõÂ nebo, jestlizÏe je narÏõÂzeno jeho umõÂsteÏnõÂ do specializovaneÂho zarÏõÂzenõÂ s ostrahou. V Portugalsku uklaÂdaÂ zaÂkon soudci povinnost duÊkladneÏ zkoumat kazÏdyÂ prÏõÂpad, prÏicÏemzÏ v praxi se zpravidla upousÏtõÂ od potrestaÂnõÂ v prvnõÂm prÏõÂpadeÏ, vyÂstraha se uplatnÏuje u prÏõÂlezÏitostnyÂch uzÏivateluÊ a odklon od potrestaÂnõÂ pachatele, kteryÂ pozÏaÂdaÂ o leÂcÏbu. V Portugalsku vesÏel v uÂcÏinnost v cÏervenci 2001 novyÂ zaÂkon, kteryÂ dekriminalizuje uzÏõÂvaÂnõÂ a drzÏbu vsÏech drog. Od tohoto okamzÏiku, kdokoli je prÏistizÏen, zÏe drzÏõÂ mnozÏstvõÂ drog pro osobnõÂ potrÏebu, ktereÂ neprÏekracÏuje 10 dennõÂch daÂvek, a policie nemaÂ dalsÏõÂ podezrÏenõÂ nebo duÊkaz, zÏe dosÏlo ke spaÂchaÂnõÂ zaÂvazÏneÏjsÏõÂho trestneÂho cÏinu (prodej, obchod), bude prÏedaÂn prÏed mõÂstnõÂ komisi. Tato komise zhodnotõÂ konkreÂtnõÂ okolnosti s cõÂlem posoudit mozÏnou zaÂvislost a poskytnout pomoc s leÂcÏbou. PotrestaÂnõÂ, i kdyzÏ je mozÏneÂ, nenõÂ hlavnõÂm cõÂlem teÂto faÂze. 135


9.4.13.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba pro osobnõÂ potrÏebu muÊzÏe mõÂt za naÂsledek leÂcÏbu, poradenstvõÂ nebo pokutu. DrzÏba s uÂmyslem nabõÂdky jineÂmu v prÏõÂpadeÏ laÂtek seznamu I. a III. vyuÂstõÂ v trest veÏzenõÂ azÏ na 3 roky nebo pokutu. U laÂtek seznamu IV. veÏzenõÂ azÏ na 1 rok nebo pokutu.

9.4.14 Finsko FinskeÂ praÂvo zavaÂdõÂ jako okolnost zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ v raÂmci uklaÂdaÂnõÂ trestu za trestneÂ cÏiny zahrnujõÂcõÂ drzÏbu. Pojem ¹velmi nebezpecÏnaÂ drogaª a rozumõÂ jõÂm omamnou laÂtku, kteraÂ je zpuÊsobilaÂ zpuÊsobit smrt prÏedaÂvkovaÂnõÂm, zaÂvazÏneÂ poruchy zdravõÂ (strucÏneÏ rÏecÏeno sÏkoda) nebo zaÂvazÏneÂ abstinencÏnõÂ prÏõÂznaky. Od listopadu 2001 definuje zmeÏna trestnõÂho zaÂkonõÂku novyÂ trestnyÂ cÏin zahrnujõÂcõÂ uzÏõÂvaÂnõÂ drog, kteryÂ je trestnyÂ pokutou nebo maximaÂlneÏ 6meÏsõÂcÏnõÂm veÏzenõÂm (TrestnõÂ zaÂkon § 50:2a) 9.4.14.1 Aplikace trestuÊ DrzÏba ilegaÂlnõÂ drogy muÊzÏe byÂt potrestaÂna veÏzenõÂm azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ (pokud se jednaÂ o uzÏivatele) nebo 2 roky (v prÏõÂpadeÏ beÏzÏneÂho trestneÂho cÏinu) nebo pokutou. DrzÏba velmi nebezpecÏnyÂch drog nebo velkyÂch mnozÏstvõÂ jinyÂch je povazÏovaÂna za zprÏõÂsnÏujõÂcõÂ okolnost vedoucõÂ k veÏzenõÂ na nejmeÂneÏ 1 azÏ 10 let. Od trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ muÊzÏe byÂt upusÏteÏno, pokud pachatel prokaÂzÏe, zÏe se podrobõÂ leÂcÏenõÂ.

9.4.15 SÏveÂdsko DrzÏenõÂ drogy pro vlastnõÂ potrÏebu muÊzÏe byÂt teoreticky trestaÂno azÏ puÊlrocÏnõÂm trestem odneÏtõÂ svobody. V praxi se vsÏak drzÏenõÂ maleÂho mnozÏstvõÂ konopnyÂch produktuÊ nebo amfetaminuÊ pro vlastnõÂ potrÏebu pouze pokutuje, zatõÂmco drzÏenõÂ i maleÂho mnozÏstvõÂ heroinu nebo kokainu se jizÏ trestaÂ odneÏtõÂm svobody. NepodmõÂneÏnyÂ trest odneÏtõÂ svobody se zpravidla uklaÂdaÂ v prÏõÂpadech spojenyÂch s dalsÏõÂ zaÂvazÏnou trestnou cÏinnostõÂ, paÂchanou bud' pod vlivem drog nebo za uÂcÏelem jejich zõÂskaÂvaÂnõÂ a opatrÏovaÂnõÂ financÏnõÂch prostrÏedkuÊ na neÏ. Ve SÏveÂdsku mohou soudy narÏõÂdit leÂcÏbu osoby, kteraÂ ji potrÏebuje a je ochotna ji podstoupit. Jde-li o zaÂvazÏneÏjsÏõÂ cÏin, lze podmõÂnku kombinovat s kraÂtkyÂm odneÏtõÂm svobody. SÏveÂdskeÂ praÂvo nerozlisÏuje mezi drzÏbou pro osobnõÂ uzÏitõÂ nebo z jinyÂch duÊvoduÊ. TrestnyÂ cÏin je posuzovaÂn soudem jako ¹meÂneÏ zaÂvazÏnyÂª, ¹beÏzÏnyÂª, nebo ¹velmi zaÂvazÏnyÂª. AcÏkoliv pojem meÂneÏ zaÂvazÏneÂho trestneÂho cÏinu je obvykle spojovaÂn s drzÏbou pro osobnõÂ uzÏitõÂ, je drzÏeneÂ mnozÏstvõÂ tõÂm klõÂcÏovyÂm faktorem. DrzÏba maleÂho mnozÏstvõÂ cannabis nebo amfetamõÂnuÊ prÏivodõÂ obvykle pouze pokutu. DrzÏba malyÂch mnozÏstvõÂ heroinu nebo kokainu muÊzÏe veÂst k veÏzenõÂ. 9.4.15.1 Aplikace trestuÊ Za meÂneÏ zaÂvazÏneÂ trestneÂ cÏiny hrozõÂ pokuta a/nebo veÏzenõÂ azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ. Za beÏzÏneÂ trestneÂ cÏiny hrozõÂ veÏzenõÂ azÏ na trÏi roky. ZaÂvazÏneÂ trestneÂ cÏiny jsou postizÏitelneÂ veÏzenõÂm mezi 2 azÏ 10 lety. Na zaÂkladeÏ urcÏityÂch okolnostõÂ zahrnujõÂcõÂch neÏkolik zaÂvazÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ a recidiveÏ v teÂto oblasti muÊzÏe hrozit veÏzenõÂ azÏ na 18 let.

9.4.16 VelkaÂ BritaÂnie Pro potrÏeby justicÏnõÂch orgaÂnuÊ jsou drogy rozdeÏleny do trÏõÂ kategoriõÂ. A) NejprÏõÂsneÏji kontrolovaneÂ laÂtky: (opium, heroin, methadon, morfin, kokain, LSD, aktivnõÂ laÂtky konopõÂ, pro injekcÏnõÂ aplikaci vhodneÂ amfetaminy, znacÏkoveÂ drogy) B) StrÏednõÂ kategorie laÂtek: kodein a peÏt dalsÏõÂch derivaÂtuÊ opia, barbituraÂty a Ïsest stimulantuÊ na baÂzi amfetaminuÊ, konopõÂ, pryskyrÏice konopõÂ C) MeÂneÏ riskantnõÂ vyÂrobky: (sem patrÏõÂ 33 meÂneÏ uÂcÏinnyÂch sedativ amfetaminoveÂ kategorie, temazepam) Ve VelkeÂ BritaÂnii i Irsku se rozlisÏuje tzv. ¹sumaÂrnõÂ rÏõÂzenõÂª a ¹rÏõÂzenõÂ na zaÂkladeÏ obzÏalobyª (on indictment). Za drzÏenõÂ drogy konzumentem je mozÏneÂ ulozÏit velmi specifickeÂ tresty v zaÂvislosti na skupineÏ, do ktereÂ je laÂtka zarÏazena, a v zaÂvislosti na druhu rÏõÂzenõÂ. Ve VelkeÂ BritaÂnii prÏipadajõÂ v uÂvahu 136


kromeÏ dobrovolneÂ leÂcÏby a probacÏnõÂho dohledu rovneÏzÏ obecneÏ prospeÏsÏneÂ praÂce nebo umõÂsteÏnõÂ v rehabilitacÏnõÂm centru. 9.4.16.1 Aplikace trestuÊ V prÏõÂpadeÏ drzÏby drog bez uÂmyslu je nabõÂzet jineÂmu hrozõÂ podle typu laÂtek: A: veÏzenõÂ azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ rÏõÂzenõÂ), veÏzenõÂ azÏ na 7 let a/nebo pokuta (on indictment) B: veÏzenõÂ azÏ na 3 meÏsõÂce a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ rÏõÂzenõÂ); veÏzenõÂ azÏ na 5 let a/nebo pokuta (on indictment) C: veÏzenõÂ azÏ na 3 meÏsõÂce a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ rÏõÂzenõÂ); veÏzenõÂ azÏ na 2 roky a/nebo pokuta (on indictment) V prÏõÂpadeÏ drzÏby drog s uÂmyslem je nabõÂdnout jineÂmu hrozõÂ podle typu laÂtek: A: veÏzenõÂ azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ), dozÏivotõÂ a/nebo pokuta (on indictment) B: veÏzenõÂ azÏ na 6 meÏsõÂcuÊ a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ), veÏzenõÂ azÏ na 14 let a/nebo pokuta (on indictment) C: veÏzenõÂ azÏ na 3 meÏsõÂce a/nebo pokuta (sumaÂrnõÂ) veÏzenõÂ azÏ na 14 let a/nebo pokuta (on indictment).

137


X. ZAÂVEÏR UÂplnyÂm zaÂveÏrem teÂto studie, kteraÂ si vytycÏila za cõÂl komplexneÏ vymezit, popsat a zhodnotit drogovou problematiku prioritneÏ z pohledu trestnõÂho praÂva hmotneÂho se jevõÂ jako vhodneÂ uveÂst urcÏitou naÂzorovou rekapitulaci, jejõÂzÏ oduÊvodneÏnõÂ lze naleÂzt v prÏõÂslusÏnyÂch pasaÂzÏõÂch teÂto praÂce. Tato studie definovala uÂvodem urcÏiteÂ probleÂmoveÂ okruhy a tomu odpovõÂdaÂ i jejõÂ vyÂslednaÂ struktura kapitol. TeÏmito probleÂmovyÂmi oblastmi byly prÏedevsÏõÂm soubory otaÂzek souvisejõÂcõÂch s rolõÂ a limity praÂvnõÂ uÂpravy v raÂmci snah rÏesÏit drogovou problematiku. V raÂmci zaÂveÏrecÏneÂho pojednaÂnõÂ je prÏedneÏ nutnostõÂ vzõÂt v uÂvahu neprÏõÂlisÏ povzbudivou skutecÏnost, kteraÂ je vsÏak bohuzÏel i axiomatem vesÏkeryÂch protidrogovyÂch snah: lideÂ vzÏdy vyhledaÂvali prostrÏedky, s jejichzÏ pomocõÂ mohou vyvolat sami sobeÏ prÏõÂjemneÂ pocity, stavy opojenõÂ, povzbuzenõÂ cÏi uÂtlumu. Drogy byly, jsou a bohuzÏel i pravdeÏpodobneÏ budou jednõÂm z takovyÂch prostrÏedkuÊ. ¹Jejich druh, uÂcÏinnost, rozsah a zpuÊsob zneuzÏõÂvaÂnõÂ se meÏnily v ruÊznyÂch civilizacõÂch a teritoriõÂch vzÏdy v zaÂvislosti na sociaÂlneÏ181 ekonomickeÂm, kulturnõÂm a naÂbozÏenskeÂm charakteru konkreÂtnõÂ spolecÏnosti.ª ) ¹NaÂvykoveÂ laÂtky zuÊstaÂvajõÂ v poprÏedõÂ pozornosti spolecÏnosti jizÏ neÏkolik tisõÂciletõÂ, protozÏe je lidstvu znaÂmo, zÏe jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ je spojeno se zaÂvazÏnyÂmi zdravotnõÂmi duÊsledky, znamenaÂ velkeÂ ekonomickeÂ ztraÂty a takeÂ rostoucõÂ kriminalita s nimi spojenaÂ prÏedstavuje vaÂzÏneÂ ohrozÏenõÂ zÏivota lidskeÂ spolecÏnosti na celeÂm sveÏteÏ. Proto jsou cÏineÏna opatrÏenõÂ nejen na uÂrovni jednotlivyÂch staÂtuÊ, ale bezmaÂla jiz Ï sto let i na 182 mezinaÂrodnõÂm poli k tomu, aby se rozsÏirÏovaÂnõÂ naÂvykovyÂch laÂtek co nejvõÂce omezovalo.ª ) ZkoumanaÂ problematika je a nepochybneÏ i byÂt musõÂ prÏedmeÏtem praÂvnõÂ regulace. Nejen z duÊvoduÊ mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, ale prÏedevsÏõÂm z hlediska ochrany zaÂkladnõÂch hodnot, na kteryÂch je demokratickaÂ spolecÏnost vybudovaÂna. Regulace prostrÏednictvõÂm praÂvnõÂch norem by vsÏak nemeÏla byÂt jedinyÂm naÂstrojem na poli prÏõÂstupu k laÂtkaÂm nesoucõÂm oznacÏenõÂ ¹drogaª. LegaÂlnõÂ platforma by vsÏak meÏla vytvorÏit obecnyÂ a pevnyÂ zaÂklad imunnõÂ vuÊcÏi uÂcÏelovyÂm zmeÏnaÂm a zalozÏenyÂ na odbornyÂch faktech a informacõÂch zjisÏteÏnyÂch nejen empirickyÂm zpuÊsobem, kteryÂ umozÏnõÂ individuaÂlnõÂ prÏõÂstup pro rÏesÏenõÂ individuaÂlnõÂch situacõÂ, vcÏetneÏ situacõÂ kriminaÂlnõÂch. V neposlednõÂ rÏadeÏ by meÏla byÂt zaÂkladem jednoznacÏnyÂm, aplikovatelnyÂm a vynutitelnyÂm. O tom, zda cÏeskaÂ praÂvnõÂ uÂprava cÏi cÏeskaÂ praxe naplnÏuje tyto zaÂkladnõÂ pozÏadavky, byly na neÏkolika mõÂstech teÂto studie vzneseny urcÏiteÂ pochybnosti. Z hlediska role samotneÂho trestnõÂho praÂva je nezbytneÂ zduÊraznit, zÏe tento obor nemuÊzÏe byÂt vyÂlucÏnyÂm naÂstrojem k rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky a na ni navazujõÂcõÂch sociaÂlneÏ patologickyÂch jevuÊ. TrestnõÂ praÂvo ve snaze rÏesÏit tuto problematiku zabõÂraÂ pomeÏrneÏ uÂzkou vyÂsecÏ. VeÏtsÏina segmentuÊ drogoveÂho probleÂmu je võÂce probleÂmem sociaÂlnõÂm, nezÏ probleÂmem trestnõÂho praÂva. TrestnõÂ praÂvo je klasicky poslednõÂm rÏesÏenõÂm (ultima ratio) ve chvõÂli, kdy selhaly ostatnõÂ preventivnõÂ naÂstroje jako rodinneÂ prostrÏedõÂ, obcÏanskaÂ spolecÏnost, vzdeÏlaÂvacõÂ systeÂm a hodnotneÂ vyuzÏitõÂ volneÂho cÏasu. To ovsÏem neznamenaÂ, zÏe naÂstroje trestnõÂho praÂva nejsou legitimnõÂ a uÂcÏinneÂ v oblastech drogoveÂ problematiky stojõÂcõÂch prioritneÏ na straneÏ drogoveÂ nabõÂdky. Jde o jednaÂnõÂ typicky spojenaÂ s nelegaÂlnõÂ vyÂrobou, peÏstovaÂnõÂm, distribucõÂ, pranõÂm sÏpinavyÂch peneÏz apod. V raÂmci tvorby trestneÏpraÂvnõÂch norem je trÏeba vzÏdy stanovit a rozlisÏit odpoveÏdnost staÂtu, jakozÏto institucionalizovaneÂ spolecÏnosti a odpoveÏdnost kazÏdeÂho jednotlivce ± jejõÂho cÏlena. KazÏdeÂ takoveÂ praÂvo existuje vzÏdy ve dvojici s urcÏitou povinnostõÂ, byt' cÏasto explicitneÏ nevyjaÂdrÏenou. K teÂto povinnosti lze cÏasto dojõÂt pouze vyÂkladem. StaÂt maÂ nejen uÂstavneÏ zakotvenou povinnost, ale musõÂ mõÂt logicky i praÂvo chraÂnit formou aplikace obecneÏ zaÂvaznyÂch norem zdravõÂ jeho obcÏanuÊ. Jedinec maÂ kromeÏ praÂv naopak i mnoho povinnostõÂ vuÊcÏi spolecÏnosti jako celku. Je bohuzÏel urcÏitou legislativnõÂ tradicõÂ v CÏeskeÂ republice, zÏe prÏi jakeÂmkoli pokusu o naÂvrh noveÂ praÂvnõÂ uÂpravy v oboru trestnõÂho praÂva je danaÂ zmeÏna zvazÏovaÂna teÂmeÏrÏ vyÂlucÏneÏ v oblasti trestnõÂho praÂva hmotneÂho. OvsÏem tak jako tvorÏõÂ obecnaÂ a zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst trestnõÂho zaÂkona jeden celek, tvorÏõÂ i praÂvo hmotneÂ a procesnõÂ jeden celek z pohledu aplikace a uÂcÏinnosti trestneÏpraÂvnõÂch norem. ObzvlaÂsÏteÏ v oblasti, kterou se zabyÂvaÂ tato praÂce, se daÂ rÏõÂci, a to zejmeÂna s duÊrazem na praxi evropskyÂch zemõÂ, zÏe nikoli nepodstatnaÂ cÏaÂst praÂvnõÂ regulace prÏõÂslusÏõÂ praÂveÏ praÂvu procesnõÂmu. CÏastou otaÂzkou v raÂmci rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky je otaÂzka rozsahu a mõÂry jejõÂ praÂvnõÂ regulace 181 182

138

) Kuchta, J., Kriminologie II.cÏaÂst, Masarykova univerzita, Brno 1999, s. 31. ) NovotnyÂ, O., Zapletal , J., a kol., Kriminologie, 2. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s. 353.


vcÏetneÏ naÂstrojuÊ a mõÂry jejich aplikace. To, co je v neÏkteryÂch staÂtech sankcionovaÂno formami trestneÏpraÂvnõÂch sankcõÂ, je v jinyÂch staÂtech ponechaÂno rezÏimu praÂva spraÂvnõÂho, nebo dokonce nenõÂ sankcionovaÂno vuÊbec. Nelze opominout, zÏe v mnoha zemõÂch evropskeÂho prostoru je v oblasti stõÂhaÂnõÂ drogovyÂch deliktuÊ ponechaÂn obrovskyÂ prostor individuaÂlnõÂ aplikaci formou ruÊznyÂch diskrecõÂ a na neÏ navazujõÂcõÂch odklonuÊ. V obecneÂ rovineÏ lze vyslovit zaÂveÏr, zÏe vyÂslednyÂ efekt praÂvnõÂ regulace ve veÏtsÏineÏ evropskyÂch zemõÂ je daÂn prÏedevsÏõÂm finaÂlnõÂ, individuaÂlnõÂ aplikacõÂ praÂvnõÂch norem, a ne pouze jejich slovnõÂm vyjaÂdrÏenõÂm ve formeÏ legaÂlnõÂho textu. V CÏeskeÂ republice naopak nelze nevideÏt snahu o prÏijetõÂ maximaÂlneÏ kasuistickeÂ praÂvnõÂ uÂpravy (rozlicÏneÂ pojmy definujõÂcõÂ vaÂgnõÂ mnozÏstvõÂ laÂtky jako hranici trestnõÂ odpoveÏdnosti), cozÏ lze snad interpretovat jako produkt znacÏneÂ politizace celeÂho probleÂmu drog. Kasuisticky pojateÂ skutkoveÂ podstaty se totizÏ snadneÏji stanou finaÂlnõÂm politickyÂm heslem, nezÏ obecneÏ formulovanaÂ norma transferujõÂcõÂ odpoveÏdnost na orgaÂny aplikace vybaveneÂ odbornostõÂ a znalostõÂ konkreÂtnõÂch faktuÊ daneÂ kauzy. Pokud se zameÏrÏõÂme konkreÂtneÏ na tolik diskutovanou problematiku prÏechovaÂvaÂnõÂ drog lze konstatovat naÂsledujõÂcõÂ. V raÂmci posuzovaÂnõÂ jednaÂnõÂ pachateluÊ s rozdõÂlnou mõÂrou spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti, jako naprÏõÂklad jednaÂnõÂ experimentaÂtora cÏi zaÂvisleÂho toxikomana a contrario jednaÂnõÂ dealera, by meÏla byÂt hranicÏnõÂm kriteÂriem v raÂmci hodnocenõÂ tohoto skutku prioritneÏ subjektivnõÂ straÂnka ve formeÏ pohnutky. Nikoli pouze formaÂlneÏ definovaneÂ mnozÏstvõÂ prÏechovaÂvaneÂ laÂtky. V reaÂlneÂm zÏivoteÏ a praxi nejsou ojedineÏleÂ prÏõÂpady (spõÂsÏe naopak), kdy jeden pachatel splnÏuje obeÏ vyÂsÏe uvedenaÂ kriteÂria. Pachatel je zaÂvislyÂm toxikomanem a rovneÏzÏ i dealerem. JednaÂnõÂ dealeruÊ, experimentaÂtoruÊ a zaÂvislyÂch osob by meÏlo byÂt diferencovaÂno podle pohnutky cÏi motivu jednaÂnõÂ, nikoli podle vaÂgnõÂho mnozÏstvõÂ, o ktereÂm se doposud judikatura prÏe, jakeÂ to mnozÏstvõÂ vlastneÏ je. DoznaÂnõÂ reaÂlneÂho dealera k prÏestupku nebo i trestneÂmu cÏinu podle privilegovaneÂ skutkoveÂ podstaty je pro takoveÂho pachatele z pohledu sankce a jeho dalsÏõÂ karieÂry vzÏdy znacÏneÏ vyÂhodneÂ, bohuzÏel vsÏak i pro orgaÂny cÏinneÂ trestnõÂm rÏõÂzenõÂ, ktereÂ daÂle nejsou reaÂlneÏ motivovaÂny cokoli daÂle cÏinit. LaÂkadlo ¹vyrÏesÏeneÂhoª prÏõÂpadu, jezÏ se okamzÏiteÏ projevõÂ v objasneÏnosti ovlivnÏujõÂcõÂ osobnõÂ ohodnocenõÂ orgaÂnu cÏinneÂho v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ neprÏispõÂvaÂ k rÏesÏenõÂ drogoveÂ problematiky podle individuaÂlnõÂch faktoruÊ nebezpecÏnosti pro spolecÏnost a k posilovaÂnõÂ role cÏasto akcentovaneÂ generaÂlnõÂ prevence. PosouzenõÂ motivu a s nõÂm bezprostrÏedneÏ souvisejõÂcõÂ nebezpecÏnosti jednaÂnõÂ pachatele a naÂsledneÂ ulozÏenõÂ individuaÂlnõÂho opatrÏenõÂ, byt' ve formeÏ leÂcÏenõÂ, nebo vyÂhradneÏ sankce, je vyÂhradneÏ uÂkolem orgaÂnuÊ aplikace a prÏedevsÏõÂm souduÊ. Nikoli zaÂkonodaÂrce. ZaÂkonodaÂrce by meÏl naopak vytvorÏit adekvaÂtnõÂ procesnõÂ podmõÂnky, tak aby v kazÏdeÂm individuaÂlnõÂm prÏõÂpadeÏ mohly orgaÂny cÏinneÂ v trestnõÂm rÏõÂzenõÂ hledat individuaÂlnõÂ rÏesÏenõÂ. At' uzÏ cÏisteÏ penalizacÏnõÂ u vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho dealera, nebo naopak preventivnõÂ v prÏõÂpadeÏ experimentaÂtora cÏi pomocneÂ a leÂcÏebneÂ u zaÂvisleÂho cÏloveÏka, kteryÂ cÏasto nejednaÂ svobodneÏ z duÊvodu sveÂ zaÂvislosti. TakovyÂch mozÏnostõÂ vsÏak staÂvajõÂcõÂ cÏeskaÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂprava neskyÂtaÂ mnoho vcÏetneÏ absence motivujõÂcõÂho prostrÏedõÂ pro jejich prÏõÂpadnou aplikaci. HledaÂnõÂ vyvaÂzÏeneÂho, legitimnõÂho a individuaÂlnõÂho prÏõÂstupu v teÂ nejobecneÏjsÏõÂ koncepcÏnõÂ rovineÏ je rovneÏzÏ aktuaÂlnõÂm uÂkolem kompetentnõÂch institucõÂ CÏeskeÂ republiky, kteraÂ se s drogovyÂm probleÂmem potyÂkaÂ v cÏisteÂ podobeÏ azÏ od pocÏaÂtku let devadesaÂtyÂch. ObecneÏ je vsÏak nutneÂ se smõÂrÏit s konstatovaÂnõÂm, Ï ny aplikovatelnyÂ pro jakyÂkoliv zÏe v dnesÏnõÂ dobeÏ neexistuje univerzaÂlnõÂ prÏõÂstup, kteryÂ by byl beze zme 183 staÂt. ¹Strategie jednoho staÂtu nemusõÂ byÂt nutneÏ vzorem pro jinyÂ staÂt.ª ) Tak, jak se 184 vyvõÂjõÂ praÂvo a problematika spojenaÂ s drogami, vyvõÂjõÂ se samozrÏejmeÏ i prÏõÂstupy k jejõÂmu 185 rÏesÏenõÂ (srov.). ) a daÂle teÂzÏ aktuaÂlneÏ. ) PochopitelneÏ i OSN neÏkolikraÂt korigovala svuÊj prÏõÂstup. Jako nejvyÂznamneÏjsÏõÂ a nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂ zmeÏnu v teÂto politice je mozÏneÂ povazÏovat zmeÏnu preference v oblasti snizÏovaÂnõÂ nabõÂdky drog a poptaÂvky po nich (donedaÂvna byl jednoznacÏnyÂ duÊraz kladen na snizÏovaÂnõÂ nabõÂdky drog s minimaÂlnõÂ pozornostõÂ 183

) Kolektiv autoruÊ, Povaha probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v mezinaÂrodnõÂch souvislostech, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 2, s. 2. ) InformacÏnõÂ strÏedisko OSN, SveÏtoveÂ drogoveÂ trendy: SpojeneÂ naÂrody vidõÂ velkeÂ zmeÏny, in: Bulletin NPDC, 2003, cÏ. 4, s. 21 a naÂsl. 185 ) VyÂrocÏnõÂ zpraÂva MezinaÂrodnõÂho vyÂboru pro kontrolu drog za rok 2003, in: Bulletin NPDC, 2004, cÏ. 2, s. 28 a naÂsl. 184

139


veÏnovaneÂ snizÏovaÂnõÂ poptaÂvky po nich, prevence, vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, a leÂcÏby). Bylo by vsÏak mylneÂ se domnõÂvat, zÏe cÏernobõÂlyÂ prÏõÂstup vystrÏõÂdaÂ prÏõÂstup bõÂlocÏernyÂ. KlõÂcÏovyÂm souslovõÂm ve zkoumaneÂ oblasti je nepochybneÏ mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce. JedineÏ na jejõÂ baÂzi je totizÏ mozÏneÂ hovorÏit o harmonizaci praÂvnõÂch norem reglementujõÂcõÂch drogovou problematiku a jejich aplikace, bez nõÂzÏ by byly snahy minimalizovat drogoveÂ dopady ve sveÂ podstateÏ nicotneÂ, zejmeÂna s ohledem na sõÂlõÂcõÂ formaÂlnõÂ povahu staÂtnõÂch hranic ve sjednocujõÂcõÂ se EvropeÏ. K potrÏebeÏ sjednocovat naÂrodnõÂ legislativy a rovneÏzÏ tak i jejich aplikaci lze uveÂst naÂsledujõÂcõÂ citaci: ¹UÂsilõÂ o praÂvnõÂ harmonizaci sice prÏineslo neÏktere Â vyÂsledky, nicmeÂneÏ cÏasto existujõÂ rozdõÂly mezi ¹teoretickyÂm zaÂkonemª a jeho uplat186 nÏovaÂnõÂ v praxi.ª ) S mezinaÂrodnõÂmi smluvnõÂmi prameny drogoveÂ legislativy bezprostrÏedneÏ souvisõÂ i pozÏadavek na harmonizaci praÂvnõÂch uÂprav jednotlivyÂch staÂtuÊ, prÏedevsÏõÂm teÏch, ktereÂ majõÂ spolecÏneÂ hranice. SblizÏovaÂnõÂ naÂrodnõÂch praÂvnõÂch uÂprav cÏi alesponÏ naÂrodnõÂch praxõÂ prÏi jejich aplikaci se staÂvaÂ v soucÏasnosti prÏedevsÏõÂm v evropskeÂm regionu nezbytnostõÂ. O tomto jevu vypovõÂdaÂ i naÂsledujõÂcõÂ citace. ¹Jako prÏõÂklad muÊzÏeme uveÂst situaci, kdy uzÏivatel drogy si prÏiveze z NizozemõÂ do Francie pro sebe tzv. ¹jointª (daÂvka odpovõÂdajõÂcõÂ cigareteÏ marihuany) a francouzskyÂ zaÂkon na toto jednaÂnõÂ stanovõÂ pouze trest odneÏtõÂ svobody pro import drogy v187rozmezõÂ od 10 do 20 let. Je zrÏejmeÂ, zÏe v teÏchto prÏõÂpadech se soudce muÊzÏe sotva drzÏet litery zaÂkona.ª ) Zda momentaÂlneÏ CÏeskaÂ republika oplyÂvaÂ trestneÏpraÂvnõÂ uÂpravou, kteraÂ ctõÂ vesÏkereÂ dobrovolneÏ prÏijateÂ mezinaÂrodnõÂ zaÂvazky, lze odpoveÏdeÏt, zÏe nikoli. Argumenty k tomuto tvrzenõÂ lze najõÂt v prÏõÂslusÏnyÂch pasaÂzÏõÂch teÂto praÂce, stejneÏ tak jako komentaÂrÏ pokusu tyto zaÂvazky jesÏteÏ daÂle relativizovat formou rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho. Tato studie se rovneÏzÏ zabyÂvala situacõÂ v CÏeskeÂ republice a pokusila se hodnotit uÂrovenÏ verÏejneÂ diskuse o tomto teÂmatu, kteraÂ je prÏirozeneÏ i impulsem a vyÂznamnyÂm faktorem ovlivnÏujõÂcõÂm nejen praxi, ale i legislativnõÂ cÏinnost. Autor teÂto praÂce vychaÂzõÂ z prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe hodnocenõÂ uÂcÏinnosti praÂvnõÂ uÂpravy a jejõÂho vlivu na stav drogoveÂ problematiky v urcÏiteÂ zemi nenõÂ mozÏneÂ pouze formou sebraÂnõÂ validnõÂch uÂdajuÊ o drogoveÂ epidemiologii a jejich analyÂzou cÏi synteÂzou. NezbytneÂ je rovneÏzÏ zkoumat, a to se stejnou pecÏlivostõÂ, i prostrÏedõÂ, v neÏmzÏ ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog dochaÂzõÂ vcÏetneÏ analyÂzy systeÂmu sÏkolstvõÂ, fungovaÂnõÂ a podpory rodiny, zkoumaÂnõÂ prÏõÂcÏin a uÂrovneÏ nezameÏstnanosti, fenomeÂnu volno-cÏasovyÂch aktivit; rovneÏzÏ tak jako se jevõÂ nezbytnyÂmi v teÏchto oblastech i ruÊznorodaÂ opatrÏenõÂ a snahy o zlepsÏenõÂ status quo formou naÂvrhuÊ legislativnõÂho charakteru. Tyto oblasti vsÏak rozhodneÏ nebyly a z hlediska mozÏneÂho a uÂcÏelneÂho rozsahu textu ani byÂt nemohly jednõÂm z cõÂluÊ teÂto praÂce, a to i prÏi veÏdomõÂ skutecÏnosti, zÏe v CÏeskeÂ republice je praÂveÏ teÏchto izolovaneÏ traktovanyÂch epidemiologickyÂch uÂdajuÊ vyuzÏõÂvaÂno k obhajobeÏ ruÊznyÂch naÂvrhuÊ legislativnõÂch zmeÏn nebo v prÏõÂpadeÏ neÏkteryÂch uÂrÏaduÊ, jednotlivcuÊ a neziskovyÂch organizacõÂ ke zduÊvodneÏnõÂ existence sebe sama nebo dotacÏnõÂch tituluÊ, o cÏemzÏ sveÏdcÏõÂ i neÏkteraÂ kontrolnõÂ zjisÏteÏnõÂ NejvysÏsÏõÂho kontrolnõÂho uÂrÏadu o naklaÂdaÂnõÂ s rozpocÏtovyÂmi prostrÏedky ve jmeÂnu prevence publikovaneÂ v lonÏskeÂm roce. RozhodneÏ by nebylo spravedliveÂ relativizovat cÏi dokonce znevazÏovat kazÏdodennõÂ nasazenõÂ a obeÏti, ktereÂ prÏinaÂsÏejõÂ jednotlivci, cõÂrkve cÏi neziskoveÂ organizace v drogoveÂ oblasti ve prospeÏch zaÂvislyÂch osob cÏi osob se sekundaÂrnõÂmi zdravotnõÂmi probleÂmy. Naopak je vhodneÂ si teÂto cÏinnosti povazÏovat a vsÏemozÏneÏ ji i podporovat. ZaÂsadnõÂ kritiku nebo jednoznacÏnyÂ nesouhlas vsÏak musõÂ budit neprÏehleÂdnutelnaÂ profilace neÏkolika mediaÂlneÏ znaÂmyÂch osob z teÂto oblasti, zameÏrÏenaÂ bohuzÏel nikoli na obecneÂ preventivnõÂ snahy proti zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog jako celku, ale jednoznacÏneÏ svoji pozornost koncentrujõÂcõÂ na zlehcÏovaÂnõÂ potenciaÂlnõÂch rizik zejmeÂna u konopnyÂch laÂtek cÏi dokonce na jejich legalizaci nebo faktickou toleranci. ReaÂlnyÂm vyÂsledkem tohoto prÏõÂstupu je skutecÏnost, zÏe zatõÂmco v roce 1995 meÏlo zkusÏenost s uzÏõÂvaÂnõÂm konopnyÂch laÂtek u sÏestnaÂctiletyÂch cca 22 % teÂto populace, tak v roce 2003 to bylo jizÏ 44 %. VyÂsÏe uvedeneÂ uÂdaje, jejichzÏ zdrojem je NaÂrodnõÂ strategie protidrogoveÂ politiky na obdobõÂ 2005±2009 schvaÂlenaÂ v prosinci 2004 vlaÂdou CÏR, jsou nynõÂ dokonce traktovaÂny jako podstatnyÂ uÂspeÏch cÏeskeÂ proti186 187

140

) Pikna, B.,NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 26. ) Pikna, B.,NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo 7-8/1997, s. 23-27.


drogoveÂ politiky minuleÂho obdobõÂ. PoneÏkud odlisÏnyÂ naÂzor na veÏc zaujõÂmaÂ na rozdõÂl od vlaÂdy odbornaÂ verÏejnost z oblasti kriminologie. ¹ProbleÂmy, ktereÂ drogovou problematiku stavõÂ do centra pozornosti, se zatõÂm u naÂs ani v cizineÏ nedarÏõÂ uspokojiveÏ rÏesÏit, naopak, teÂmeÏrÏ vsÏechny negativnõÂ jevy se zneuzÏõÂvaÂnõÂm drog spojeneÂ se v poslednõÂch letech spõÂÏse prohlubujõÂ a postihujõÂ veÏtsÏÂõ pocÏet lidõÂ nejen konzumentuÊ, ale i staÂle veÏtsÏõÂ pocÏet dalsÏõÂch osob, ktereÂ drogy nezneuzÏõÂvajõÂ, avsÏak jsou drogoveÏ zaÂvislyÂmi osobami a drogovou kriminalitou postizÏeny, 188 ohrozÏovaÂny nebo alesponÏ obteÏzÏovaÂny, zneklidnÏovaÂny . . .ª ) Bez konkreÂtnõÂch duÊkazuÊ nenõÂ samozrÏejmeÏ mozÏneÂ nikoho podezrÏõÂvat z uÂcÏelovosti puÊsobenõÂ v sektoru, kteryÂ se zabyÂvaÂ naprÏõÂklad oblastõÂ tzv. ¹harm reductionª. PrÏesto si vsÏak nelze odpustit velmi zjednodusÏenou poznaÂmku: kdyby nebylo zaÂvislyÂch osob a drogoveÂho probleÂmu, nebylo by jisteÏ ani ruÊznyÂch protidrogovyÂch center a mediaÂlneÏ znaÂmyÂch protidrogovyÂch odbornõÂkuÊ, jejichzÏ snahy v ¹bojiª proti drogaÂm mohou cum grano salis puÊsobit stejneÏ jako hypotetickaÂ snaha cÏeskeÂho podnikatele T. Bati o urputnou a naÂkladnou propagaci zÏivota bez obuvi. TeÂma tak naÂrocÏneÂ a obsahoveÏ rozsaÂhleÂ si jisteÏ zaslouzÏõÂ mnohem veÏtsÏõÂ pozornost, a to nejen z hlediska rozsahu textu. Autor nepovazÏuje toto teÂma v zÏaÂdneÂm ohledu za uzavrÏeneÂ cÏi vycÏerpaneÂ. PrÏõÂspeÏvek k diskusi nad staÂvajõÂcõÂ a budoucõÂ podobou skutkovyÂch podstat drogovyÂch deliktuÊ tõÂmto pocÏinem rozhodneÏ nekoncÏõÂ. Naopak trestnõÂ praÂvo bude nejen v teÂto oblasti i nadaÂle v pohybu, s cÏõÂmzÏ souvisõÂ i bohuzÏel jizÏ dlouho aktuaÂlnõÂ prÏõÂprava doposud Parlamentem CÏR neschvaÂleneÂ rekodifikace trestnõÂho 189 praÂva hmotneÂho, ) odraÂzÏejõÂcõÂ v naÂvrhu dispozic drogovyÂch deliktuÊ vsÏak bohuzÏel võÂce lobby neÏkteryÂch vyÂsÏe zmõÂneÏnyÂch skupin a meÂneÏ odbornyÂch faktuÊ cÏi harmonizace s mezinaÂrodnõÂmi zaÂvazky. TermõÂn diskuse je vyÂsÏe zvolen zcela zaÂmeÏrneÏ vzhledem k obsahu teÂto studie, nebot' dle mõÂneÏnõÂ autora je snaha o rÏesÏenõÂ190problematiky spojeneÂ s drogovou kriminalitou permanentnõÂ, nekoncÏõÂcõÂ a slozÏitou diskusõÂ (obdobneÏ) ). Tento dialog nespocÏõÂvaÂ ve sporu o prÏõÂstup represivnõÂ nebo prÏõÂstup terapeutickyÂ, v diskusi o drogaÂch ¹meÏkkyÂchª cÏi ¹tvrdyÂchª, o legalizaci, depenalizaci cÏi faktickeÂ toleranci v kontrastu s kriminalizacõÂ. NespocÏõÂvaÂ v diskusi o alkoholu, a ani o indickeÂm konopõÂ, prÏestozÏe valnaÂ veÏtsÏina populace muÊzÏe sdõÂlet tento pocit. TyÂkaÂ se vyÂhradneÏ stavu hodnot nasÏõÂ spolecÏnosti a klesajõÂcõÂ imunity vuÊcÏi spolecÏensky a zdravotneÏ destruktivnõÂm jevuÊm vcÏetneÏ slabeÂ ability a odhodlaÂnõÂ ke koncepcÏnõÂ a dlouhodobeÂ praÂci na poli problematiky omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, o cÏemzÏ sveÏdcÏõÂ vyÂsÏe uvedenaÂ statistika a daÂle i naÂsledujõÂcõÂ zjisÏteÏnõÂ ± ¹Na pocÏaÂtku let devadesaÂtyÂch se dlouhodobeÏ udrzÏovala relace mezi trestny Âmi cÏiny spaÂchanyÂmi 191 pod vlivem drog a alkoholu v pomeÏru 1:30, v soucÏasnosti jde o pomeÏr 1:15.ª ) RovneÏzÏ tak se tato diskuse tyÂkaÂ i zatõÂm pouze jen mnohokraÂt deklarovaneÂho prioritnõÂho postavenõÂ teÂto oblasti z hlediska politik kazÏdeÂ z poslednõÂch demokratickyÂch vlaÂd v CÏeskeÂ republice a nekorektnõÂho cÏi neobjektivnõÂho sÏõÂrÏenõÂ informacõÂ v teÂto oblasti. Nelze opominout ani cÏasteÂ uÂcÏeloveÂ traktovaÂnõÂ zahranicÏnõÂch zkusÏenostõÂ vcÏetneÏ tvorby praÂvnõÂch norem v rozporu s naÂzory odbornyÂch praÂvnõÂch autorit. Snad muÊzÏe byÂt i tato disertacÏnõÂ praÂce vnõÂmaÂna jako objektivnõÂ a na faktech zalozÏenyÂ prÏõÂspeÏvek k diskusi mõÂsty jisteÏ slozÏiteÂ a bohuzÏel neÏkdy i vyÂrazneÏ demagogickeÂ, kdy duÊkazy a argumenty jsou konfrontovaÂny s cÏisteÏ subjektivnõÂmi zaÂjmy a osobnõÂmi postoji. Diskusi, v raÂmci ktereÂ se v CÏeskeÂ republice bohuzÏel cÏasto vymyÂsÏlõÂ jizÏ vymysÏleneÂ.

188

) MaresÏovaÂ, A., a kol., Drogy a cÏeskaÂ veÏzenÏskaÂ populace v kontextu drogoveÂ sceÂny a..., Praha 2003, s. 7. ) Pozn. autora: 15. rÏõÂjna 2004 PoslaneckaÂ sneÏmovna Parlamentu CÏeskeÂ republiky schvaÂlila v prvnõÂm cÏtenõÂ vlaÂdnõÂ naÂvrh rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho (tisk cÏ. 744), druheÂ cÏtenõÂ probeÏhne na jarÏe 2005. 190 ) CõÂsarÏovaÂ, D., SovovaÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004, s.174. 191 ) VykopalovaÂ, H., Drogy a drogoveÂ zaÂvislosti, in: ZdravotnictvõÂ a praÂvo, 1999, cÏ. 1. 189

141


XI. POUZÏITAÂ LITERATURA 11.1 OdbornaÂ cÏeskaÂ literatura BOGUSZAK, J., CÏAPEK, J., GERLOCH, A., Teorie praÂva, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2004 Ï OVA Â , D., SOVOVA Â , O., a kol., TrestnõÂ praÂvo a zdravotnictvõÂ, 2. upraveneÂ a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, CIÂSAR Praha 2004 Ï OVA Â , D., FENYK, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo procesnõÂ, 3. vydaÂnõÂ, Praha 2004 CIÂSAR CÏEPELKA, CÏ., DAVID, V., UÂvod do teorie mezinaÂrodnõÂho praÂva, Brno 1983 Â stavnõÂ praÂvo CÏeskeÂ republiky I. dõÂl, 3. vydaÂnõÂ, Brno 1999 FILIP, J., U Ï , J., ZIMEK, J., ZaÂklady staÂtoveÏdy, 2. vydaÂnõÂ, Brno 1997 FILIP, J., SVATON Ï EBEJK, J., ZOUBEK, V., U Â stavnõÂ systeÂm CÏeskeÂ republiky ± zaÂklady cÏeskeÂho GERLOCH, A., HR uÂstavnõÂho praÂva, 3. vydaÂnõÂ, Praha 1999 GERLOCH A., Teorie praÂva, DobraÂ Voda 2001 Â NEK, J., a kol., PraÂvnõÂ teorie, Brno 1995 HARVA HENDRYCH, D., a kol., SpraÂvnõÂ praÂvo ± obecnaÂ cÏaÂst, 3. vydaÂnõÂ, Praha 1998 È NDER P., ZaÂklady vsÏeobecneÂ staÂtoveÏdy, Praha 1995 HOLLA Â JELINEK, J., Novelizace trestnõÂho praÂva v roce 1998, Praha 1998 JELIÂNEK, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 2. vydaÂnõÂ, Praha 2003 JELIÂNEK, J., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, ObecnaÂ cÏaÂst, 1. vydaÂnõÂ, Praha 2004 KLOKOCÏKA, V., UÂstavnõÂ systeÂmy evropskyÂch staÂtuÊ, Praha 1996 KNAPP, V., Teorie praÂva, Praha 1995 KNAPP, V., GERLOCH A., Logika v praÂvnõÂm mysÏlenõÂ, Praha 2001 KUCHTA, J., Kriminologie II.cÏaÂst, Brno 1999 MALENOVSKYÂ, J., MezinaÂrodnõÂ praÂvo verÏejneÂ ± obecnaÂ cÏaÂst, Brno 1997 Ï ICÏKA A., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, CÏaÂst obecnaÂ i zvlaÂsÏtnõÂ, Praha 1934 MIR Â NEK, J., Kriminalistika, Praha 2001 Â D, Z., SUCHA MUSIL, J., KONRA Â MAL, P., a kol., TrestnõÂ praÂvo procesnõÂ, Praha 2003 MUSIL, J., KRATOCHVIÂL, V., SÏA NESÏPOR, K., NaÂvykoveÂ chovaÂnõÂ a zaÂvislosti, Praha 2000 NOVOTNYÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, I. ObecnaÂ cÏaÂst, 4. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2003 NOVOTNYÂ, O., a kol., TrestnõÂ praÂvo hmotneÂ, II. ZvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, 4. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004 NOVOTNYÂ, O., ZAPLETAL, J., a kol., Kriminologie, 2. prÏepracovaneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2004 Â stavnõÂ praÂvo a staÂtoveÏda, 1. dõÂl, ObecnaÂ staÂtoveÏda, Praha 1998 PAVLIÂCÏEK, V., U Â stavnõÂ praÂvo a staÂtoveÏda, 2. dõÂl, UÂstavnõÂ praÂvo CÏeskeÂ republiky, Praha 2003 PAVLIÂCÏEK, V., U POTOCÏNYÂ, M., MezinaÂrodnõÂ praÂvo verÏejneÂ ± zvlaÂsÏtnõÂ cÏaÂst, Praha 1996 Ê ZÏEK, A., a kolektiv, TrestnõÂ praÂvo procesnõÂ, Praha 1996 RU Ï , V., FENYK J., CIÂSAR Ï OVA Â , D., ZaÂklady trestnõÂ odpoveÏdnosti, podstatneÏ prÏepracovaneÂ SOLNAR a doplneÏneÂ vydaÂnõÂ, Praha 2003 Â , N., TYÂCÏ, V., SblizÏovaÂnõÂ cÏeskeÂho praÂva s praÂvem ES (dokumenty), Praha 1997 SÏISÏKOVA VANTUCH, P., Drogy a kriminalita, Brno 1989 VEVERKA, V., BOGUSZAK, J., CÏAPEK, J., ZaÂklady teorie praÂva a praÂvnõÂ filozofie, Praha 1996

11.2 SlovnõÂky a komentaÂrÏe CÏAPEK, J., PraÂvnickyÂ slovnõÂk evropskeÂ ochrany lidskyÂch praÂv, Praha 2002 HENDRYCH, D., SVOBODA, C., UÂstava CÏeskeÂ republiky, Praha 1997 Â , M., Anglicko-cÏeskyÂ praÂvnickyÂ slovnõÂk, Praha 1997 CHROMA 142


JELIÂNEK, J., Novelizace trestnõÂho praÂva v roce 1998, Praha 1998 Â K, Z., TrestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd, 20. vydaÂnõÂ, Praha 2004 JELIÂNEK, J., SOVA MADAR, Z., a kol., SlovnõÂk cÏeskeÂho praÂva I. a II. dõÂl, Praha 1995 Ê ZÏICÏKA, M., a kolektiv, TrestnõÂ kodexy, trestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd, Praha 2002 NOVOTNYÂ, F., RU Ï EBEJK, J., U Â stava a uÂstavnõÂ rÏaÂd CÏeskeÂ republiky, 1. dõÂl, uÂstavnõÂ systeÂm, 2. vydaÂnõÂ, PAVLIÂCÏEK, V., HR Praha 1998 Â stava a uÂstavnõÂ rÏaÂd cÏeskeÂ republiky, praÂva a svobody, 2. vydaÂnõÂ, Praha 1999 PAVLIÂCÏEK, V.,a kol., U Â CÏKOVA Â , V., KRAUS, J., a kol., AkademickyÂ slovnõÂk cizõÂch slov, Praha 2001 PETRA Â MAL, P., PU Â RY, F., RIZMAN, S., KomentaÂrÏ k TrestnõÂmu zaÂkonu ± I. a II. dõÂl, 6. vydaÂnõÂ, Praha SÏA 2004 Â MAL, P.,KRA Â L, V., BAXA, J., PUÂRY, F., TrestnõÂ rÏaÂd komentaÂrÏ I. a II. dõÂl, 4. vydaÂnõÂ, Praha 2002 SÏA

Ï laÂnky a studie 11.3 C COLLINS, L., HolandskyÂ experiment s ¹half-bakedª drogami, in: Bulletin NPDC, 2000, cÏ. 3, s. 51-65 COLONEL, L., MAGISTRO, L., Jsou pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz a uÂnik kapitaÂlu zvlaÂsÏt' nebezpecÏneÂ?, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 9 FASTNER, J., JesÏteÏ k trestneÂmu cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle § 187a tr. zaÂk., in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 11, s. 6-11 Â ., J., ZmeÏny v politickeÂm systeÂmu CÏeskeÂ republiky a jejich vliv na drogovou sceÂnu II, HAMOUZOVA in: Bulletin NPDC, 2003, cÏ. 3,4 HAMPL J., Problematika drog v NizozemõÂ a heroinovyÂ experiment v Utrechtu, in: TrestnõÂ praÂvo, 2000, cÏ. 10 HYNEK, K., OvlaÂdacõÂ a rozpoznaÂvacõÂ schopnosti u drogoveÏ zaÂvislyÂch, in: ZdravotnictvõÂ a praÂvo, 1998, cÏ. 4 Â , S., HodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu prÏechovaÂvaÂnõÂ drog pro vlastnõÂ KLOUCÏKOVA potrÏebu podle § 187a, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 2000, cÏ. 6 KOMOROUS, J., Argumenty aneb Ne drogoveÂ liberalizacÏnõÂ lobby v CÏR, in: ZdravotnictvõÂ a praÂvo, 1999, cÏ. 11 Ê , Povaha probleÂmu zneuzÏõÂvaÂnõÂ drog v mezinaÂrodnõÂch souvislostech, in: TrestnõÂ KOLEKTIV AUTORU praÂvo, 2000, cÏ. 2- 6 Â , A., a kol., Drogy a cÏeskaÂ veÏzenÏskaÂ populace v kontextu drogoveÂ sceÂny . . ., Praha 2003, MARESÏOVA NOZÏINA, M., VANEÏCÏEK, M., DrogoveÂ subkultury ± Hippies, in: Bulletin NPDC, 2001, cÏ.2, s. 15 a naÂsl PIKNA, B., NaÂstin legislativnõÂch rÏesÏenõÂ problematiky drzÏenõÂ drogy, in: TrestnõÂ praÂvo, 1997, cÏ. 7-8, s. 23-27 PIKNA, B., SoucÏasnaÂ cÏeskaÂ legislativa upravujõÂcõÂ drzÏenõÂ drog ve sveÏtle mezinaÂrodnõÂch zaÂvazkuÊ, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1996, cÏ. 2, s. 47-52 PIKNA. B., TeÂma legalizace drog jako zaÂvazÏnyÂ praÂvnõÂ a spolecÏenskyÂ probleÂm, in: TrestnõÂ praÂvo, 1996, cÏ. 10, s. 18-21 PIKNA, B., ZaÂkladnõÂ otaÂzky aproximace praÂva v procesu prÏidruzÏenõÂ CÏeskeÂ republiky k EvropskeÂ unii se zameÏrÏenõÂm na oblasti justice a vnitra, in: TrestnõÂ praÂvo, 1998, cÏ. 6, s. 2-8 Ê ZÏICÏKA, M., K problematice trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropRU nõÂch laÂtek a jeduÊ podle ustanovenõÂ § 187a trestnõÂho zaÂkona, in: TrestnõÂ praÂvo, 1999, cÏ. 6, s. 8-13 SÏEFL, J., FataÂlnõÂ naÂsledky uzÏivateluÊ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, in: Bulletin NPDC, 2002, cÏ. 2 SÏMERDA, R., TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky, in: TrestnõÂ praÂvo, 2001, cÏ. 10 Â , R., SÏõÂrÏenõÂ drog a kriminalita v CÏeskeÂ republice v devadesaÂtyÂch letech, in: Bulletin SÏTABLOVA NPCD, 2001, cÏ. 3, s. 8 a naÂsl. SÏTURMA, P., MezinaÂrodnõÂ praÂvo a kontrola drog, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 7 SÏTURMA, P., SmluvnõÂ a mimosmluvnõÂ pravidla kontroly drog, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 12 143


SÏTURMA, P., PotlacÏovaÂnõÂ nedovoleneÂho obchodu s drogami v mezinaÂrodnõÂm meÏrÏõÂtku, in: PraÂvnõÂ rozhledy, 1995, cÏ. 9 SÏTURMA, P., MateriaÂlnõÂ prameny mezinaÂrodnõÂ kontroly drog ± se zvlaÂsÏtnõÂm zrÏetelem k otaÂzce legalizace, in: PraÂvnõÂk, 1995 SÏTURMA, P., MezinaÂrodneÏpraÂvnõÂ aspekty spolupraÂce staÂtuÊ prÏi potlacÏovaÂnõÂ nedovoleneÂho obchodu s drogami na morÏi, in: PraÂvnõÂk, 1995 SÏTURMA, P., PotrÏeba smluvneÏpraÂvnõÂ regulace kontroly drog a jejõÂ vyÂvoj, in: PraÂvnõÂk, 1995, cÏ. 1, s. 41-44 VANEÏCÏEK, M., DrogoveÂ subkultury ± Punk, In: Bulletin NPDC, cÏ. 3/2001, s. 17 a naÂsl. NOZÏINA, M., VANEÏCÏEK, M., DrogoveÂ subkultury ± Hippies, in: Bulletin NPDC, 2001, cÏ. 2, s. 15 a naÂsl. VANEÏCÏEK, M., TrestneÏpraÂvnõÂ uÂprava drogoveÂ problematiky, in: Bulletin NPDC, 2001, cÏ. 2, s. 16-19 VANEÏCÏEK, M., FUCHS, B., ZahranicÏnõÂ informace, in: Bulletin NPDC, 2000, cÏ. 2, s. 30-38 Â , H., Drogy a drogoveÂ zaÂvislosti, in: ZdravotnictvõÂ a praÂvo, 1999, cÏ. 1 VYKOPALOVA Â , H., NaÂsilõÂ a kriminalita v kontextu neÏkteryÂch dusÏevnõÂch poruch, in: ZdravotnictvõÂ VYKOPALOVA a praÂvo, 2000, cÏ. 1

11.4 PrÏõÂrucÏky, zpraÂvy a sbornõÂky Ï ETIÂ PILIÂR Ï EU, Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ ± U Â stav mezinaÂrodnõÂch vztahuÊ, Praha, DRUHYÂ A TR 2001 CHMELIÂK, J., a kol., DrogovaÂ kriminalita, UÂrÏad pro vysÏetrÏovaÂnõÂ pro CÏeskou republiku, Ministerstvo vnitra, Praha 1999, s. 37 Â VA HMOTNEÂHO CÏESKEÂ REPUBLIKY, KONCEPCE NOVEÂ KODIFIKACE TRESTNIÂHO PRA SbornõÂk prÏõÂspeÏvkuÊ z konference, Brno, 2000 Â , H., CZEÂMY, L., Jak prÏedejõÂt zaÂvislostem, Praha 1999 NESÏPOR, K., PERNICOVA Ï IÂSPEÏVKU Ï E ± TrestneÏpraÂvnõÂ reforma v CÏeskeÂ Â RODNIÂHO SEMINA ÂR Ê Z MEZINA SBORNIÂK PR republice v interdisciplinaÂrnõÂ perspektiveÏ, Kuntz, L., Ochrana jedince prÏed sebou samyÂm?, Brno, 1994, s. 38-46 Â RODY VIDIÂ VELKEÂ ZMEÏNY, InformacÏnõÂ strÏeSVEÏTOVEÂ DROGOVEÂ TRENDY: SPOJENEÂ NA disko OSN, in: Bulletin NPDC, 2003, cÏ. 4, s. 21 a naÂsl. Â VA MEZINA Â RODNIÂHO VYÂBORU PRO KONTROLU DROG ZA ROK 2003, VYÂROCÏNIÂ ZPRA in: Bulletin NPDC, 2004, cÏ. 2, s. 28 a naÂsl. Â VA MEZINA Â RODNIÂHO VYÂBORU PRO KONTROLU DROG OSN, in: Bulletin NPDC, ZPRA 2004, cÏ. 1., s. 7 a naÂsl.

11.5 ZahranicÏnõÂ prameny Â ZE EUROPEAN MONITORING CENTE FOR DRUGS AND DRUG ADDICTION ± DATABA EMCDDA publikovanaÂ na internetoveÂ straÂnce http://eldd.emcdda.eu.int/ EUROPEAN MONITORING CENTE FOR DRUGS AND DRUG ADDICTION ± EMCDDA, Decriminalization in Europe?, Comparative analysis, 2001 EMCDDA, Medical cannabis and derivates, Comparative Study, 2002 EMCDDA, The state of the drugs problem in the acceding and candidate countries to the European Union, Annual report, 2003 EMCDDA, The role of the quantity in the prosecution of drug offences, Comparative Study, 2003 JELLINEK, G., System der subjektiven oÈffentlichen Rechte, s. 94 an. KAISER, G., Kriminologie. 1. vydaÂnõÂ., Praha 1994 POPPER, K., R., OtevrÏenaÂ spolecÏnost a jejõÂ neprÏaÂteleÂ, I. dõÂl UhranutõÂ PlatoÂnem, Praha 1996 RAWLS, J., Teorie spravedlnosti, Praha 1995 REPIÂK, B., EvropskaÂ uÂmluva o lidskyÂch praÂvech a trestnõÂ praÂvo, Praha 2002 144


Ï IÂLOHY XII. PR 12.1 PrÏõÂloha cÏ. 1 ¹VyÂvoj mezinaÂrodnõÂch smluvª SchematickaÂ tabulka,192vypovõÂdajõÂcõÂ o celkoveÂm vyÂvoji mezinaÂrodnõÂho praÂva v oblasti drog, prÏevzataÂ z odborneÂho periodika. ) LETOPOCÏET 1900±1910 1909 ± SÏanghajskaÂ konference 1910±1920 1912 ± HaagskaÂ konvence 1920±1930 1925 ± ZÏenevskaÂ konvence

PROBLEMATIKA KourÏenõÂ opia, uzÏõÂvaÂnõÂ morfinu, heroinu a volnyÂ prodej drog Rezoluce proti kourÏenõÂ opia, pozÏadavek kontroly drog ZneuzÏõÂvaÂnõÂ kokainu VyÂrobu, obchod s opiaÂty a kokainem omezit na leÂkarÏskeÂ uÂcÏely NaÂruÊst zneuzÏõÂvaÂnõÂ opiaÂtuÊ a kokainu ZrÏõÂzenõÂ UÂrÏadu pro omamneÂ laÂtky, jednotliveÂ vlaÂdy se zavaÂzaly podaÂvat rocÏnõÂ statistickaÂ hlaÂsÏenõÂ vyÂroby opiaÂtuÊ a jejich zpracovaÂnõÂ, zrÏõÂzenõÂ systeÂmu dovoznõÂch a vyÂvoznõÂch povolenõÂ 1930±1940 Rozvoj nezaÂkonneÂho obchodu, problematika kannabinoiduÊ 1931 ± ZÏenevskaÂ konvence OmezenõÂ sveÏtoveÂ vyÂroby omamnyÂch laÂtek (limity vyÂroby a dovozu) 1936 ± ZÏenevskaÂ konvence StanovenõÂ trestuÊ za nezaÂkonnyÂ obchod 1940 ± 1950 Problematika vzniku syntetickyÂch drog 1948 ± ParÏõÂzÏskyÂ protokol MezinaÂrodnõÂ kontrola kazÏdeÂ noveÂ laÂtky, schopneÂ vyvolat zaÂvislost 1950±1960 NezaÂkonneÂ peÏstovaÂnõÂ, vyÂroba a obchod 1953 ± OpiovyÂ protokol Regulace peÏstovaÂnõÂ opioveÂho maÂku, export opia povolen pouze 7 zeÏ ecko, JugoslaÂvie) mõÂm (naprÏ. Indie, IraÂn, Turecko, R 1960 ± 1970 Cannabinoidy, koka, barbituraÂty, amfetaminy a LSD 1961 ± JednotnaÂ uÂmluva INCB, shrnutõÂ vsÏech prÏedchozõÂch uÂmluv a protokoluÊ, kontrola peÏstoo omamnyÂch laÂtkaÂch vaÂnõÂ kerÏuÊ koka a cannabis, seznamy kontrolovanyÂch laÂtek a jejich diferenciace 1970±1980 NaÂruÊst abuÂzu drog, nezaÂkonnyÂ obchod 1971 ± JednotnaÂ uÂmluva o psy- Seznamy psychotropnõÂch laÂtek a jejich diferenciace chotropnõÂch laÂtkaÂch 1972 ± Protokol Dtto 1980±1990 PrudkyÂ rozvoj nezaÂkonneÂ vyÂroby a obchodu, benzodiazepiny, kokain, pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz Â mluva proti nedovo- SoustrÏedeÏnõÂ sil v mezinaÂrodnõÂm meÏrÏõÂtku, kontrola prekursoruÊ, legisla1988 ± U leneÂmu obchodu s OPL tivnõÂ opatrÏenõÂ k omezenõÂ nezaÂkonneÂ vyÂroby a obchodu a pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz

12.2 PrÏõÂloha cÏ. 2 ¹ZaÂkon o zlocÏinech, prÏecÏinech a prÏestupcõÂch, vybranaÂ ustanovenõÂª Â HLAVA OSMA O prÏecÏinech a prÏestupcõÂch proti bezpecÏnosti zÏivota § 335 ObecnyÂ prÏedpis co do prÏecÏinuÊ a prÏestupkuÊ proti bezpecÏnosti zÏivota Za kazÏdeÂ jednaÂnõÂ neb opominutõÂ, o neÏmzÏ pachatel jizÏ dle prÏirozenyÂch jeho naÂsledkuÊ, ktereÂ kazÏdyÂ 192

) SÏefl, J., FataÂlnõÂ naÂsledky uzÏivateluÊ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, in: Bulletin NPDC, 2002, cÏ. 2, s. 20-33.

145


snadno poznati muÊzÏe, nebo podle prÏedpisuÊ zvlaÂsÏteÏ vyhlaÂsÏenyÂch, nebo podle sveÂho stavu, uÂrÏadu, povolaÂnõÂ, sveÂ zÏivnosti, sveÂho zameÏstnaÂnõÂ nebo vuÊbec podle svyÂch zvlaÂsÏtnõÂch pomeÏruÊ muÊzÏe nahlõÂzÏeti, zÏe se jõÂm muÊzÏe zpuÊsobiti nebo zveÏtsÏiti nebezpecÏenstvõÂ zÏivota, zdravõÂ nebo teÏlesneÂ bezpecÏnosti lidõÂ, potrestaÂn budizÏ kazÏdyÂ vinnõÂk, nastalo-li z toho teÏzÏkeÂ posÏkozenõÂ na teÏle (§ 152) neÏjakeÂmu cÏloveÏku, jako pro prÏestupek veÏzenõÂm od jednoho azÏ do sÏesti meÏsõÂcuÊ; ale povstala-li z toho smrt cÏloveÏka, jako pro prÏecÏin tuhyÂm veÏzenõÂm od sÏesti meÏsõÂcuÊ azÏ do jednoho roku. § 336 ZvlaÂsÏtnõÂ prÏõÂpady PrÏedpisu v paragrafu prÏedesÏleÂm obsazÏeneÂho zvlaÂsÏteÏ uzÏõÂti jest, kdyzÏ nastala smrt nebo teÏzÏkeÂ posÏkozenõÂ na teÏle z neÏktereÂho z teÏchto provineÏnõÂ: d) kdyzÏ se neopatrneÏ zachaÂzõÂ prÏi vykurÏovaÂnõÂ sõÂrou a prÏi uzÏõÂvaÂnõÂ prostrÏedkuÊ narkotisujõÂcõÂch; § 343 Jak se tresce ten, kdo bez povolenõÂ leÂkarÏstvõÂ nebo ranhojicÏstvõÂ za zÏivnost provozuje Kdo nenabyv leÂkarÏskeÂho ucÏenõÂ a nemaje dle zaÂkona praÂva, leÂcÏiti jako leÂkarÏ nebo hojicÏ nemocneÂ, leÂkarÏstvõÂ nebo hojicÏstvõÂ po zÏivnostensku provozuje, aneb obzvlaÂsÏteÏ uzÏõÂvaÂnõÂm magnetismu zvõÂrÏecõÂho neb zÏivotnõÂho, aneb par eÂterovyÂch (narkotisovaÂnõÂm) se obõÂraÂ, dopustõÂ se tõÂm prÏestupku a potrestaÂn byÂti maÂ veÏzenõÂm, a podle toho, jak dlouho tu nedovolenou zÏivnost provozoval, a podle velikosti sÏkody, kterou tõÂm zpuÊsobil, tuhyÂm veÏzenõÂm od jednoho azÏ do sÏesti meÏsõÂcuÊ; pak-li vsÏak z provineÏnõÂ jeho nastala smrt cÏloveÏka, potrestaÂn byÂti maÂ pro prÏecÏin § 335. § 345 ZavineÏnõÂ v provozovaÂnõÂ leÂkaÂrny LeÂkaÂrnõÂk, pachteÂrÏ, nebo odpoveÏdnyÂ spraÂvce leÂkaÂrny, zaÂstupce ve vedenõÂ leÂkaÂrny, leÂkaÂrnickyÂ pomocnõÂk a leÂkarÏ opraÂvneÏnyÂ mõÂti domaÂcõÂ leÂkaÂrnu, kteryÂ nesÏetrÏe zvlaÂsÏtnõÂch prÏedpisuÊ pro uschovaÂvaÂnõÂ, prÏipravovaÂnõÂ a vydaÂvaÂnõÂ leÂcÏiv, jakozÏ i vuÊbec pro provozovaÂnõÂ leÂkaÂren platnyÂch, spaÂchaÂ jednaÂnõÂ nebo opominutõÂ podle § 335 prÏicÏõÂtatelneÂ, ktereÂ jest zpuÊsobileÂ prÏivoditi nebezpecÏenstvõÂ pro zÏivot, zdravõÂ nebo teÏlesnou bezpecÏnost lidõÂ nebo zveÏtsÏiti takoveÂ nebezpecÏenstvõÂ, bude potrestaÂn pro prÏestupek peneÏzÏitou pokutou od 250 do 25 000 korun nebo veÏzenõÂm ode trÏõÂ dnuÊ azÏ do trÏõÂ meÏsõÂcuÊ, a nastalo-li z cÏinu teÏzÏkeÂ teÏlesneÂ posÏkozenõÂ nebo smrt cÏloveÏka, bude potrestaÂn podle § 335. § 354 NeopraÂvneÏnyÂ prodej leÂcÏiv vnitrÏnõÂch i zevnitrÏnõÂch KromeÏ leÂkaÂren opraÂvneÏnyÂch, a teÂzÏ leÂkaÂren domaÂcõÂch, jezÏ majõÂ poveÏrÏenõÂ leÂkarÏi a hojicÏi na venkoveÏ, zapoveÏzeno jest prodaÂvati bez povolenõÂ zvlaÂsÏtnõÂho, uÂrÏadem k tomu daneÂho, leÂcÏiva vnitrÏnõÂ nebo zevnitrÏnõÂ, stran jichzÏ vydaÂvaÂnõÂ platõÂ zvlaÂsÏtnõÂ omezujõÂcõÂ narÏõÂzenõÂ. PrÏestupek ten potrestaÂn byÂti maÂ veÏzenõÂm od jednoho azÏ do trÏõÂ meÏsõÂcuÊ; bylo-li vsÏak prodaÂvaÂno po võÂce meÏsõÂcuÊ, zostrÏenyÂm veÏzenõÂm, a shledaÂ-li se prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, zÏe prodej takovyÂch leÂkuÊ meÏl sÏkodliveÂ naÂsledky, tuhyÂm veÏzenõÂm od jednoho azÏ do sÏesti meÏsõÂcuÊ. § 361 O nedovoleneÂm obchodu jedem. Trest Kdo nemaje vyÂslovneÂho dovolenõÂ od vrchnosti, obchoduje utrejchem neb jakyÂmkoliv jinyÂm jedem nebo takovyÂm zbozÏõÂm, ktereÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch prÏedpisuÊ se jedu rovnaÂ, dopustõÂ se prÏestupku a potrestaÂn byÂti maÂ, pokud paragrafy naÂsledujõÂcõÂ zÏaÂdnyÂch zvlaÂsÏtnõÂch ustanovenõÂ neobsahujõÂ, pokutou peneÏzÏitou od 250 azÏ do 2 500 korun anebo veÏzenõÂm od jednoho do osmi dnuÊ. § 362 TrestaÂnõÂ obchodnõÂka k tomu neopraÂvneÏneÂho, byt' i sÏetrÏil opatrnostõÂ zaÂkonem prÏedepsanyÂch ObchodnõÂk nebo kramaÂrÏ, kteryÂ maje rÏaÂdnou obchodnõÂ mõÂstnost nebo kraÂm kupeckyÂ, prodaÂvaÂ jed bez povolenõÂ, trÏeba sÏetrÏõÂ opatrnostõÂ podle zaÂkona k dovoleneÂmu prodeji jedu prÏedepsanyÂch, bud' potrestaÂn za prÏestupek tento prÏi prvnõÂm postizÏenõÂ propadnutõÂm zbozÏõÂ jedovateÂho a podle ruÊznosti majetkovyÂch pomeÏruÊ peneÏzÏitou pokutou od 1 250 azÏ do 5 000 korun; dopustõÂ-li se toho po druheÂ, krom dvojnaÂsobneÂ pokuty peneÏzÏiteÂ takeÂ veÏzenõÂm jednoho meÏsõÂce a stane-li se tak po trÏetõÂ, nalezeno bud', zÏe se zbavuje sveÂ zÏivnosti. 146


§ 363 NesÏetrÏõÂ-li opatrnostõÂ teÏch Pak-li by obchodnõÂk nebo kramaÂrÏ, nemajõÂcõÂ praÂva k prodeji jedovateÂho zbozÏõÂ, jed prodaÂval, nesÏetrÏe prÏedepsanyÂch opatrnostõÂ, zbaven bude hned prÏi prvnõÂm postizÏenõÂ sveÂ zÏivnosti; a shledaÂ-li se prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, zÏe byl nedovolenyÂ obchod tõÂm zpuÊsobem jizÏ delsÏõÂ cÏas provozovaÂn, potrestaÂn byÂti maÂ tuhyÂm veÏzenõÂm od jednoho azÏ do trÏõÂ meÏsõÂcuÊ. PrÏisÏel-li vsÏak tõÂm neÏkdo o zÏivot, nebo mu bylo teÏzÏce usÏkozeno na teÏle, jednati se maÂ s vinnõÂkem podle § 335. § 364 Jak se trestajõÂ kocÏovnõÂ kramaÂrÏi pro nedovolenyÂ obchod jedem KocÏovnõÂ kramaÂrÏi, cÏi tak zv. hausõÂrnõÂci, kterÏõÂ nosõÂ na prodej bõÂlyÂ nebo zÏlutyÂ utrejch, praÂsÏek na krysy nebo na mysÏi, kaÂmen muchomornyÂ, utrejch pro dobytek, kebule (zrnka kokulovaÂ) nebo jineÂ zbozÏõÂ jedovateÂ, dopustõÂ se prÏestupku a majõÂ byÂti potrestaÂni krom toho, zÏe propadne zbozÏõÂ jedovateÂ, a zÏe ztratõÂ povolenõÂ k podomnõÂmu obchodu, tuhyÂm veÏzenõÂm od jednoho azÏ do sÏesti meÏsõÂcuÊ podle toho, jestli ten nedovolenyÂ prodej provozovali delsÏõÂ dobu, a tõÂm i snad sÏkodu zpuÊsobili. § 365 Neopatrnost prÏi prodeji jedu LeÂkaÂrnõÂci a ti obchodnõÂci, kterÏõÂ jsou k obchodu zbozÏõÂm jedovatyÂm rÏaÂdneÏ opraÂvneÏni, nesÏetrÏõÂ-li opatrnostõÂ prÏedepsanyÂch narÏõÂzenõÂmi o prodeji jedu, jakozÏ i provinõÂ-li se nedbalostõÂ neÏjakou v §§ 366 azÏ 368 dotcÏenou, potrestaÂni za to bud'tezÏ pokazÏdeÂ jako za prÏestupek. § 366 VydaÂnõÂ jedu bez prÏedepsaneÂho povolenõÂ. Trest ZvlaÂsÏteÏ pak, kdyzÏ byl jed neÏkomu vydaÂn, kdo neprokaÂzÏe prÏedepsaneÂho povolenõÂ, maÂ se to potrestati po prveÂ pokutou peneÏzÏitou od 250 do 2 500 korun, po druheÂ ztraÂtou zÏivnosti. § 367 NevedenõÂ knihy zaÂpisnõÂ. Trest ShledaÂ-li se prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, zÏe nebyla o prodeji jeduÊ vedena zvlaÂsÏtnõÂ kniha zaÂpisnõÂ, do nõÂzÏ se bedliveÏ zapisovati majõÂ osoby, kteryÂm jed byl vydaÂn, cÏas, kdy byl vydaÂn, a povolenõÂ, proti jehozÏ ukaÂzaÂnõÂ toliko se jed smõÂ prodati, tresce se takoveÂ obmesÏkaÂnõÂ po prveÂ 500 azÏ 2 500 korunami, po druheÂ azÏ do 5 000 korun a prÏi dalsÏõÂm pokracÏovaÂnõÂ ztraÂtou zÏivnosti. § 368 Nedbalost v chovaÂnõÂ a oddeÏlenõÂ jedu. Trest ShledaÂna-li neÏjakaÂ nedbalost v tom, zÏe nebylo jedovateÂ zbozÏõÂ od ostatnõÂho naÂlezÏiteÏ oddeÏleno, anebo v poznamenaÂnõÂ naÂdob nebo v zavõÂraÂnõÂ jich, zuÊstaÂvaÂ odpoveÏdnyÂm za to ten, kdo jest prÏedstavenyÂm v obchodu nebo v leÂkaÂrneÏ. PouheÂ obmesÏkaÂnõÂ naÂlezÏiteÂ opatrnosti potrestaÂno budizÏ prÏi prvnõÂm postizÏenõÂ 250 azÏ 1250 korunami, prÏi kazÏdeÂm dalsÏõÂm bud' trest tento zdvojnaÂsoben. § 369 Trest, prÏisÏel-li kdo tõÂm ke sÏkodeÏ MeÏlo-li takoveÂ obmesÏkaÂnõÂ ten naÂsledek, zÏe zbozÏõÂ jedovateÂ skutecÏneÏ smeÏneÏno za jineÂ, a neÏkdo tõÂm prÏisÏel o zÏivot nebo mu teÏzÏce usÏkozeno na teÏle, potrestaÂno bud' obmesÏkaÂnõÂ toto podle § 335. § 370 PrÏedpis pro zÏivnostnõÂky, kterÏõÂ jedu uzÏõÂvajõÂ Trest pro nesÏetrÏenõÂ toho PrÏi zÏivnostech, prÏi nichzÏ se uzÏõÂvaÂ jedu nebo materiaÂliõÂ jedovityÂch, povinen jest mistr, anebo kdo jinyÂ zÏivnost rÏõÂdõÂ, aby je vzÏdy meÏl ve sveÂm opatrovaÂnõÂ, a kdyzÏ se neÏkam posõÂlajõÂ, aby sÏetrÏil zvlaÂsÏtnõÂch prÏedpisuÊ o tom platõÂcõÂch. Opominuty-li opatrnosti tyto, potrestati se to maÂ, kdyzÏ tõÂm nikdo nevezme sÏkody, jakozÏto prÏestupek veÏzenõÂm ode trÏõÂ dnuÊ azÏ do jednoho meÏsõÂce; a jestli tõÂm neÏkdo prÏisÏel o zÏivot nebo mu na teÏle teÏzÏce usÏkozeno, podle § 335. 147


§ 371 Trest na prodej neznaÂmeÂho zbozÏõÂ materiaÂlnõÂho V trest v § 368 ustanovenyÂ upadaÂ kazÏdyÂ obchodnõÂk, jenzÏ daÂ do obeÏhu tak rÏecÏeneÂ zbozÏõÂ materiaÂlnõÂ takoveÂho druhu, kteryÂ trÏeba by ani nebyl praÂveÏ urcÏen k potrÏebeÏ leÂkarÏskeÂ, prÏed tõÂm byl uÂplneÏ neznaÂmyÂ, a nebyl od uÂrÏadu zkousÏen. § 377 UzÏõÂvaÂnõÂ odvaru z makovic prÏi deÏtech ToteÂzÏ prÏedpoklaÂdajõÂc, odsouzeny bud'tezÏ k teÂmuzÏ trestu osoby zmõÂneÏneÂ zvlaÂsÏteÏ, kdyzÏ deÏtem daÂvajõÂ odvar z makovic.

12.3 PrÏõÂloha cÏ. 3 ¹VybranaÂ ustanovenõÂ trestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.ª § 197 (1) Kdo bez povolenõÂ vyrobõÂ, doveze, vyveze, jineÂmu opatrÏõÂ nebo prÏechovaÂvaÂ omamneÂ prostrÏedky nebo jedy, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta. (2) OdneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, dopustõÂ-li se cÏinu uvedeneÂho v odstavci 1 ve znacÏneÂm rozsahu nebo vyÂdeÏlecÏneÏ, nebo maÂ-li takovyÂ cÏin za naÂsledek smrt cÏloveÏka nebo teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ mnoha lidõÂ. § 198 Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo neÏkomu jineÂmu opatrÏõÂ nebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt urcÏenyÂ k neopraÂvneÏneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta.

12.4 PrÏõÂloha cÏ. 4 ¹VyÂvoj ustanovenõÂ §§ 187; 187a; 188 TrZª Stav textu: do 30.6.1990 ± tzn. do uÂcÏinnosti zaÂkona cÏ. 175/1990 Sb. NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch prostrÏedkuÊ a jeduÊ § 187 (1) Kdo bez povolenõÂ vyrobõÂ, doveze, vyveze, jineÂmu opatrÏõÂ nebo prÏechovaÂvaÂ omamneÂ prostrÏedky nebo jedy, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta nebo naÂpravnyÂm opatrÏenõÂm nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ osm let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, b) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch, nebo c) zpuÊsobõÂ-li takovyÂm cÏinem teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ võÂce osob nebo smrt. § 187a ± neplatil § 188 Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo jineÂmu opatrÏõÂ anebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt zpuÊsobilyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch prostrÏedkuÊ nebo jeduÊ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta nebo naÂpravnyÂm opatrÏenõÂm nebo peneÏzÏityÂm trestem nebo propadnutõÂm veÏci. Stav textu: od 30.6.1998 ± tzn. do uÂcÏinnosti zaÂkona cÏ.112/1998Sb. NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ § 187 (1) Kdo bez povolenõÂ vyrobõÂ, doveze, vyveze, proveze, jineÂmu opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jed, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, 148


a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 jako cÏlen organizovaneÂ skupiny nebo ve veÏtsÏõÂm rozsahu, b) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch, c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let, nebo d) zpuÊsobõÂ-li takovyÂm cÏinem teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ. (3) OdneÏtõÂm svobody na osm azÏ patnaÂct let bude pachatel potrestaÂn a) zpuÊsobõÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ võÂce osob nebo smrt, nebo b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech. § 187a ± neplatil § 188 (1) Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo jineÂmu opatrÏõÂ anebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky nebo jedu, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta nebo peneÏzÏityÂm trestem nebo propadnutõÂm veÏci. (2) OdneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 ve veÏtsÏõÂm rozsahu, nebo b) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch. (3) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ osm let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let. Stav textu: do 31.12.1998-112/1998 Sb. (cÏaÂst)167/1998 NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ § 187 (1) Kdo neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂ, doveze, vyveze, proveze, nabõÂzõÂ, zprostrÏedkuje, prodaÂ nebo jinak jineÂmu opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursor nebo jed, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, nebo ve veÏtsÏõÂm rozsahu, nebo b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let. (3) OdneÏtõÂm svobody na osm azÏ dvanaÂct let bude pachatel potrestaÂn, a) zõÂskaÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 znacÏnyÂ prospeÏch, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ patnaÂcti let, nebo c) zpuÊsobõÂ-li takovyÂm cÏinem teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ. (4) OdneÏtõÂm svobody na deset azÏ patnaÂct let bude pachatel potrestaÂn, a) zpuÊsobõÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ võÂce osob nebo smrt, b) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem prospeÏch velkeÂho rozsahu, nebo c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech. § 187a ± neplatil § 188 (1) Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo jineÂmu opatrÏõÂ anebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jedu, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let nebo zaÂkazem cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂm trestem nebo propadnutõÂm veÏci. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 ve veÏtsÏõÂm rozsahu, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let, nebo c) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch. Stav textu: aktuaÂlnõÂ zneÏnõÂ

149


NedovolenaÂ vyÂroba a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ § 187 (1) Kdo neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂ, doveze, vyveze, proveze, nabõÂzõÂ, zprostrÏedkuje, prodaÂ nebo jinak jineÂmu opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursor nebo jed, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, nebo ve veÏtsÏõÂm rozsahu, nebo b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let. (3) OdneÏtõÂm svobody na osm azÏ dvanaÂct let bude pachatel potrestaÂn, a) zõÂskaÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 znacÏnyÂ prospeÏch, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ patnaÂcti let, nebo c) zpuÊsobõÂ-li takovyÂm cÏinem teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ. (4) OdneÏtõÂm svobody na deset azÏ patnaÂct let bude pachatel potrestaÂn, a) zpuÊsobõÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ võÂce osob nebo smrt, b) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem prospeÏch velkeÂho rozsahu, nebo c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech. § 187a (1) Kdo bez povolenõÂ prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 ve veÏtsÏõÂm rozsahu. § 188 (1) Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo jineÂmu opatrÏõÂ anebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nebo jedu, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let nebo zaÂkazem cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂm trestem nebo propadnutõÂm veÏci. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 ve veÏtsÏõÂm rozsahu, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let, nebo c) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnyÂ prospeÏch.

12.5 PrÏõÂloha cÏ. 5 ¹VyÂvoj praÂvnõÂ uÂpravy SÏõÂrÏenõÂ toxikomanieª

V puÊvodnõÂm zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 140/1961 Sb., nebyla obsazÏena tato skutkovaÂ podstata

Stav textu do 30.6.1998-112/1998 Sb. § 188a ÏSõÂrÏenõÂ toxikomanie (1) Kdo svaÂdõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky jinak podneÏcuje nebo sÏõÂrÏõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na jeden rok nebo zaÂkazem cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let. Stav textu: aktuaÂlnõÂ stav § 188a SÏõÂrÏenõÂ toxikomanie (1) Kdo svaÂdõÂ jineÂho ke zneuzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky jinak podneÏcuje nebo sÏõÂrÏõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta nebo zaÂkazem cÏinnosti nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, 150


a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 vuÊcÏi osobeÏ mladsÏõÂ nezÏ osmnaÂct let, nebo b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin tiskem, filmem, rozhlasem, televizõÂ, verÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂ nebo jinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobem.

12.6 PrÏõÂloha cÏ. 6 ¹Preambule JednotneÂ uÂmluvyª ¹Strany, vedeny starostõÂ o fyzickeÂ a moraÂlnõÂ zdravõÂ lidstva, uznaÂvajõÂce, zÏe leÂkarÏskeÂ pouzÏitõÂ omamnyÂch laÂtek je i nadaÂle nezbytneÂ pro ulehcÏenõÂ bolestõÂ a zÏe je nutneÂ podniknout potrÏebnaÂ opatrÏenõÂ k zajisÏteÏnõÂ omamnyÂch laÂtek k teÏmto uÂcÏeluÊm, konstatujõÂce, zÏe toxikomanie (pouzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek) je pohromou pro jednotlivce a je hospodaÂrÏskyÂm a sociaÂlnõÂm nebezpecÏõÂm pro lidstvo, veÏdomy si sveÂ uÂlohy prÏedchaÂzet teÂto pohromeÏ a bojovat proti nõÂ, veÏdomy si toho, zÏe majõÂ-li byÂt opatrÏenõÂ, ucÏineÏnaÂ proti zneuzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek uÂcÏinnaÂ, musõÂ byÂt koordinovaÂna a vsÏeobecnaÂ, domnõÂvajõÂce se, zÏe vsÏeobecnaÂ akce tohoto druhu vyzÏaduje mezinaÂrodnõÂ spolupraÂci, rÏÂõzenou stejnyÂmi zaÂsadami a smeÏrÏujõÂcõÂ ke spolecÏnyÂm cõÂluÊm, uznaÂvajõÂce pravomoc Organizace spojenyÂch naÂroduÊ pokud jde o kontrolu narkotickyÂch drog a prÏejõÂce si, aby prÏõÂslusÏneÂ mezinaÂrodnõÂ orgaÂny byly pojaty do raÂmce teÂto Organizace, prÏejõÂce si uzavrÏõÂt mezinaÂrodnõÂ uÂmluvu prÏijatelnou pro vsÏechny, nahrazujõÂcõÂ veÏtsÏinu existujõÂcõÂch smluv, tyÂkajõÂcõÂch se omamnyÂch laÂtek, omezujõÂcõÂ pouzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch laÂtek k leÂkarÏskyÂm a veÏdeckyÂm uÂcÏeluÊm a zavaÂdeÏjõÂcõÂ staÂlou mezinaÂrodnõÂ spolupraÂci k uvedenõÂ teÏchto zaÂsad v zÏivot a dosazÏenõÂ teÏchto cõÂluÊ, dohodly se na naÂsledujõÂcõÂm . . .ª

12.7 PrÏõÂloha cÏ. 7 ¹Klasifikace laÂtek dle JednotneÂ uÂmluvyª Seznam I.

II. III.

IV.

SÏkodlivost StupenÏ kontroly LaÂtky s mozÏnostõÂ vzniku zaÂvislosti, Velmi prÏõÂsnyÂ, tyto laÂtky uvereprezentujõÂcõÂ vaÂzÏneÂ riziko prÏi deny v seznamu cÏ. I. jsou zneuzÏitõÂ laÂtky podrobeneÂ vsÏem kontrolnõÂm opatrÏenõÂm, ktereÂ zaklaÂdaÂ JednotnaÂ uÂmluva (cÏl. 2.1.) LaÂtky normaÂlneÏ uzÏõÂvaneÂ pro leÂkarÏ- MeÂneÏ prÏõÂsneÂ skeÂ uÂcÏely a s nimizÏ je spojeno nejmensÏõÂ riziko prÏi zneuzÏitõÂ PrÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ jednu nebo MõÂrnyÂ võÂce laÂtek uvedenyÂch v seznamu II. tak, zÏe prakticky nebudou spojeny se zÏaÂdnyÂm rizikem zneuzÏitõÂ a zÏe drogu z nich nenõÂ mozÏneÂ snadno zõÂskat zpeÏt nebo v riskantnõÂm mnozÏstvõÂ stejneÏ tak jako prÏõÂpravky kokainoveÂ obsahujõÂcõÂ max. 0,1 procenta kokainu a opioveÂ nebo morfioveÂ prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ max. 0,2 procenta morfia za vyÂsÏe uvedenyÂch podmõÂnek NejvõÂce nebezpecÏneÂ laÂtky obsazÏeneÂ Velmi prÏõÂsnyÂ, vedoucõÂ ke v seznamu I., ktereÂ jsou obzvlaÂsÏteÏ komplexnõÂmu zaÂkazu prosÏkodliveÂ, extreÂmneÏ limitovaneÂ pro dukce, vyÂroby, exportu, immedicõÂnskeÂ a terapeutickeÂ vyuzÏitõÂ portu, obchodu, drzÏby nebo uzÏõÂvaÂnõÂ jakeÂkoli takoveÂ drogy s vyÂjimkou mnozÏstvõÂ nezbytnyÂch pro leÂkarÏskyÂ a veÏdeckyÂ vyÂzkum (cÏl. 2.5.b)

PrÏõÂklady uvedenyÂch drog Cannabis a jeho derivaÂty, kokain, heroin, methadon, morfin, opium atd.

Kodein, dihydrokodein, propiram, atd. PrÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ kodein, dihydrokodein, propiram atd.

Acetorphine, cannabis a cannabis olej, heroin

151


12.8 PrÏõÂloha cÏ. 8 ¹Preambule UÂmluvy z roku 1971ª ¹Strany, ve snaze pecÏovat o zdravõÂ a blaho lidstva, konstatujõÂce se znepokojenõÂm, zÏe ze zneuzÏõÂvaÂnõÂ urcÏityÂch psychotropnõÂch laÂtek vznikajõÂ probleÂmy pro zdravõÂ obyvatelstva a probleÂmy spolecÏenskeÂ, rozhodnuty prÏedchaÂzet zneuzÏõÂvaÂnõÂ teÏchto laÂtek a nedovoleneÂmu obchodu, k neÏmuzÏ toto zneuzÏõÂvaÂnõÂ vede, a veÂst boj proti jejich zneuzÏõÂvaÂnõÂ a nedovoleneÂmu obchodu s nimi, majõÂce na zrÏeteli, zÏe prÏõÂsnaÂ opatrÏenõÂ jsou nutnaÂ, aby se pouzÏõÂvaÂnõÂ teÏchto laÂtek omezilo na opraÂvneÏneÂ uÂcÏely, uznaÂvajõÂce, zÏe pouzÏõÂvaÂnõÂ psychotropnõÂch laÂtek k leÂkarÏskyÂm a veÏdeckyÂm uÂcÏeluÊm je nezbytneÂ a zÏe mozÏnost opatrÏit si je k teÏmto uÂcÏeluÊm by nemeÏla byÂt neprÏimeÏrÏeneÏ omezovaÂna, domnõÂvajõÂce se, zÏe majõÂ-li byÂt opatrÏenõÂ proti zneuzÏõÂvaÂnõÂ teÏchto laÂtek uÂcÏinnaÂ, musõÂ byÂt koordinovaÂna a vsÏeobecneÏ prÏijõÂmaÂna, uznaÂvajõÂce pravomoc Organizace spojenyÂch naÂroduÊ, pokud jde o kontrolu psychotropnõÂch laÂtek, a prÏejõÂce si, aby prÏõÂslusÏneÂ mezinaÂrodnõÂ orgaÂny puÊsobily v raÂmci teÂto Organizace, prÏesveÏdcÏeny, zÏe k dosazÏenõÂ teÏchto cõÂluÊ je zapotrÏebõÂ mezinaÂrodnõÂ uÂmluvy, se dohodly takto:ª

Ï leneÏnõÂ laÂtek podle UÂmluvy z roku 1971ª 12.9 PrÏõÂloha cÏ. 9 ¹C Seznam SÏkodlivost I. LaÂtky prezentujõÂcõÂ vysokeÂ riziko prÏi zneuzÏitõÂ a prÏedstavujõÂcõÂ obzvlaÂsÏteÏ zaÂvazÏneÂ ohrozÏenõÂ pro verÏejneÂ zdravõÂ, ktereÂ majõÂ velmi maleÂ nebo dokonce zÏaÂdneÂ leÂkarÏskeÂ vyuzÏitõÂ II. LaÂtky prezentujõÂcõÂ riziko prÏi prÏedstavujõÂcõÂ vaÂzÏneÂ zneuzÏitõÂ ohrozÏenõÂ pro verÏejneÂ zdravõÂ, ktereÂ majõÂ nõÂzkeÂ nebo mõÂrneÂ leÂkarÏskeÂ vyuzÏitõÂ III. LaÂtky prezentujõÂcõÂ riziko prÏi zneuzÏitõÂ, prÏedstavujõÂcõÂ vaÂzÏneÂ ohrozÏenõÂ verÏejneÂho zdravõÂ a majõÂ mõÂrneÂ nebo i vysokeÂ leÂkarÏskeÂ vyuzÏitõÂ LaÂtky prezentujõÂcõÂ riziko prÏi IV. zneuzÏitõÂ, prÏedstavujõÂcõÂ maleÂ ohrozÏenõÂ verÏejneÂho zdravõÂ a majõÂcõÂ vysokeÂ leÂkarÏskeÂ vyuzÏitõÂ

StupenÏ kontroly Velmi prÏõÂsnyÂ; uzÏõÂvaÂnõÂ je zakaÂzaÂno s vyÂjimkou veÏdeckyÂch nebo omezenyÂch leÂkarÏskyÂch opatrÏenõÂ

PrÏõÂklady uvedenyÂch drog LSD, MDMA (exstasy), mescalin, psilocybine, tetrahydrocannabinol

MeÂneÏ prÏõÂsnyÂ

Amfetaminy a stimulanty

Tyto laÂtky jsou vyuzÏitelneÂ BarbituraÂty vcÏetneÏ amobarpro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely bitalu, buprenorphinu

Tyto laÂtky jsou vyuzÏitelneÂ Trankvilizery, analgetika, pro leÂkarÏskeÂ uÂcÏely narkotika vcÏetneÏ diazepamu, lorazepamu, temazepamu

12.10 PrÏõÂloha cÏ. 10 ¹Preambule UÂmluvy z roku 1988ª ¹SmluvnõÂ strany teÂto UÂmluvy, hluboce znepokojeny rozsahem a stoupajõÂcõÂm trendem nezaÂkonneÂ vyÂroby, poptaÂvky a obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami, ktereÂ prÏedstavujõÂ vaÂzÏneÂ ohrozÏenõÂ zdravõÂ a blaha lidõÂ a neprÏÂõzniveÏ ovlivnÏujõÂ ekonomickeÂ, kulturnõÂ a politickeÂ zaÂklady spolecÏnosti, rovneÏzÏ hluboce znepokojeny staÂle vzruÊstajõÂcõÂm ÏsõÂrÏenõÂm nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami mezi ruÊznyÂmi sociaÂlnõÂmi skupinami a zejmeÂna tõÂm, zÏe v mnohyÂch oblastech sveÏta jsou zneuzÏõÂvaÂny deÏti jako konzumenti nedovolenyÂch omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jsou rovneÏzÏ zneuzÏõÂvaÂny prÏi jejich nedovoleneÂ vyÂrobeÏ a obchodovaÂnõÂ, cozÏ prÏedstavuje velkeÂ nebezpecÏõÂ, uznaÂvajõÂce propojenõÂ mezi nedovolenyÂm obchodem a dalsÏõÂmi formami organizovaneÂ trestneÂ cÏinnosti s nõÂm spojeneÂ, cozÏ podkopaÂvaÂ zaÂkonneÂ hospodaÂrÏstvõÂ a ohrozÏuje stabilitu, bezpecÏnost a suverenitu staÂtuÊ, uznaÂvajõÂce rovneÏzÏ, zÏe nedovolenyÂ obchod prÏedstavuje mezinaÂrodnõÂ trestnou cÏinnost, jejõÂzÏ potlacÏenõÂ vyzÏaduje naleÂhavou a prvorÏadou pozornost, 152


uveÏdomujõÂce si, zÏe nedovolenyÂ obchod zajisÏt'uje velkeÂ prÏõÂjmy a je zdrojem znacÏneÂho majetku, cozÏ umozÏnÏuje mezinaÂrodnõÂm zlocÏineckyÂm organizacõÂm pronikat do vlaÂdnõÂch struktur, tyto rozklaÂdat a podkopaÂvat, do zaÂkonneÂ obchodnõÂ a financÏnõÂ cÏinnosti a do spolecÏnosti na vsÏech jejõÂch uÂrovnõÂch, jsouce pevneÏ rozhodnuty prÏipravit osoby zabyÂvajõÂcõÂ se nedovolenyÂm obchodem o jejich zisky a tõÂm zlikvidovat jejich hlavnõÂ hnacõÂ motiv, usilujõÂce odstranit zaÂkladnõÂ prÏõÂcÏiny zneuzÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, vcÏetneÏ nedovoleneÂ poptaÂvky po teÏchto laÂtkaÂch, jakozÏ i ohromneÂ zisky plynoucõÂ z tohoto nedovoleneÂho obchodu, berouce v uÂvahu, zÏe kontrolnõÂ opatrÏenõÂ jsou nezbytnaÂ u neÏkteryÂch laÂtek, vcÏetneÏ teÏch, ktereÂ obsahujõÂ prekurzory, chemikaÂlie a rozpousÏteÏdla, pouzÏõÂvanaÂ prÏi nezaÂkonneÂ vyÂrobeÏ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, jejichzÏ snadnaÂ dostupnost vedla ke zvyÂsÏenõÂ pokoutnõÂ vyÂroby omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, usilujõÂce o zlepsÏenõÂ mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce prÏi potlacÏovaÂnõÂ nedovoleneÂho obchodu na morÏi, uznaÂvajõÂce, zÏe likvidace nedovoleneÂho obchodu s narkotiky je kolektivnõÂ povinnostõÂ vsÏech staÂtuÊ a za tõÂmto uÂcÏelem je potrÏebnaÂ koordinace uÂsilõÂ v raÂmci mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce, uznaÂvajõÂce prÏõÂslusÏnost Organizace spojenyÂch naÂroduÊ v oblasti kontroly omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a prÏejõÂce si, aby mezinaÂrodnõÂ orgaÂny cÏinneÂ v oblasti kontroly puÊsobily v raÂmci teÂto organizace, opeÏtovneÏ potvrzujõÂce hlavnõÂ zaÂsady existujõÂcõÂch smluv o kontrole omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a systeÂm kontroly, kteryÂ tyto prÏedstavujõÂ, uznaÂvajõÂce potrÏebu posõÂlit a doplnit opatrÏenõÂ upravenaÂ Jednotnou uÂmluvou o omamnyÂch laÂtkaÂch z roku 1961 ve zneÏnõÂ Protokolu z roku 1972 doplnÏujõÂcõÂho Jednotnou uÂmluvu o omamnyÂch laÂtkaÂch a UÂmluvou o psychotropnõÂch laÂtkaÂch z roku 1971 ve snaze cÏelit zaÂvazÏnosti, rozsahu a slozÏitosti nedovoleneÂho obchodu s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami a jeho vaÂzÏnyÂm duÊsledkuÊm, potvrzujõÂce duÊlezÏitost vyÂznamu upevneÏnõÂ a posõÂlenõÂ uÂcÏinnyÂch praÂvnõÂch prostrÏedkuÊ mezinaÂrodnõÂ spolupraÂce v praÂvnõÂ oblasti prÏi potlacÏovaÂnõÂ mezinaÂrodnõÂ trestneÂ cÏinnosti, jakou prÏedstavuje nedovolenyÂ obchod s narkotiky, prÏejõÂce si uzavrÏõÂt komplexnõÂ, uÂcÏinnou a operativnõÂ mezinaÂrodnõÂ uÂmluvu, orientovanou zejmeÂna na boj proti nedovoleneÂmu obchodu, kteraÂ bere v uÂvahu ruÊzneÂ aspekty tohoto probleÂmu v jeho celistvosti, zejmeÂna pak ty, ktereÂ nebyly prÏedpoklaÂdaÂny existujõÂcõÂmi smlouvami o kontrole omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek, se dohodly takto:ª

12.11 PrÏõÂloha cÏ. 11 ¹LaÂtky podle UÂmluvy z roku 1988ª Tabulka 1

Tabulka 2

efedrin

Aceton

ergometrin

anhydrid kyseliny octoveÂ

ergotamin

Diethyleter

1-fenyl-2-propanon

kyselina anthranilovaÂ

kyselina lysergovaÂ

kyselina fenyloctovaÂ

pseudoefedrin

Piperidin

Soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto tabulce ve vsÏech prÏõÂ- Soli laÂtek uvedenyÂch v teÂto tabulce ve vsÏech prÏõÂpadech, kdy tyto soli mohou existovat. padech, kdy tyto soli mohou existovat.

12.12 PrÏõÂloha cÏ. 12 ¹OrgaÂny OSN zameÏrÏeneÂ na problematiku drogª A. Komise pro narkotika (Commission on Narcotic Drugs ± CND) Jde o centraÂlnõÂ orgaÂn pro politiku v oblasti kontroly drog v raÂmci OSN se sõÂdlem ve VõÂdni. Tato komise byla zalozÏena v roce 1964 jako jedna z funkcÏnõÂch komisõÂ HospodaÂrÏskeÂ a sociaÂlnõÂ rady OSN. JejõÂ zasedaÂnõÂ se konaÂ kazÏdorocÏneÏ. Do jejõÂ naÂplneÏ cÏinnosti patrÏõÂ dohled nad dodrzÏovaÂnõÂm uÂmluv v oblasti drogoveÂ problematiky a prÏipravovaÂnõÂ novyÂch dohod. ZabyÂvaÂ se rÏesÏenõÂm aktuaÂlnõÂch otaÂzek v oblasti problematiky drog. Rozhoduje o doporucÏenõÂch WHO ohledneÏ zarÏazenõÂ na seznam kontrolovanyÂch laÂtek. B. Program OSN pro kontrolu narkotik ± UNDCP (United Nations Drug Control Programme) 153


Tento program byl zalozÏen v roce 1991 rezolucõÂ ValneÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ OSN cÏ. 45/179 ze dne 21. 12. 1990. SõÂdlo je ve VõÂdni. Do naÂplneÏ jeho cÏinnosti patrÏõÂ koordinace aktivit OSN v oblasti drog a podpora implementace mezinaÂrodnõÂch uÂmluv upravujõÂcõÂch danou tematiku. MaÂ jednoznacÏneÏ vedoucõÂ uÂlohu prÏi mezinaÂrodnõÂ kontrole drog. Tento program poskytuje vlaÂdaÂm technickou a financÏnõÂ pomoc v ruÊznyÂch oblastech drogoveÂ kontroly. Mezi jeho konkreÂtnõÂ aktivity patrÏõÂ kontrola peÏstovaÂnõÂ rostlin pro vyÂrobu drog a alternativnõÂ zemeÏdeÏlstvõÂ. RovneÏzÏ i boj proti pranõÂ sÏpinavyÂch peneÏz, vzdeÏlaÂvacõÂ programy, prosazovaÂnõÂ protidrogoveÂ legislativy patrÏõÂ mezi oblasti, na ktereÂ klade prÏi sveÂ cÏinnosti nemalyÂ duÊraz. UNDCP spolupracuje i s dalsÏõÂmi mezinaÂrodnõÂmi a nevlaÂdnõÂmi organizacemi a financÏnõÂmi institucemi. Poskytuje soucÏinnost v oblasti vyÂzkumu, sÏõÂrÏenõÂ informacõÂ a organizovaÂnõÂ odbornyÂch seminaÂrÏuÊ. C. MezinaÂrodnõÂ vyÂbor pro kontrolu narkotik ± INCB (International Narcotics Control Board) INCB byl zalozÏen v roce 1961 na zaÂkladeÏ JednotneÂ uÂmluvy o narkotikaÂch. INCB prÏedklaÂdaÂ na zaÂkladeÏ pozÏadavkuÊ zakotvenyÂch v mezinaÂrodnõÂch smlouvaÂch kazÏdorocÏnõÂ zpraÂvy o sveÂ cÏinnosti. Tyto zpraÂvy obsahujõÂ analyÂzu sveÏtoveÂ situace v oblasti drogoveÂ problematiky. VyÂbor upozornÏuje jednotliveÂ vlaÂdy na nedostatky v oblasti naÂrodnõÂ kontroly a dodrzÏovaÂnõÂ smluv. PrÏedklaÂdaÂ naÂvrhy a doporucÏenõÂ pro zlepsÏenõÂ situace na naÂrodnõÂ i mezinaÂrodnõÂ uÂrovni spolu s doporucÏenõÂm pro vlaÂdy. INCB velmi uÂzce spolupracuje s UNDCP a s dalsÏõÂmi mezinaÂrodnõÂmi orgaÂny zainteresovanyÂmi na drogoveÂ problematice v raÂmci OSN i mimo ni. Tento vyÂbor maÂ 13 cÏlenuÊ, kterÏõÂ jsou voleni HospodaÂrÏskou a sociaÂlnõÂ radou OSN. CÏlenoveÂ vyÂboru jsou voleni ad personam, nikoli tedy jako zaÂstupci zemõÂ, jejichzÏ jsou obcÏany. TrÏi cÏlenoveÂ vyÂboru jsou nominovaÂni SveÏtovou zdravotnickou federacõÂ (WHO) a ostatnõÂ pak pochaÂzejõÂ ze cÏlenskyÂch zemõÂ OSN a uÂcÏastnickyÂch zemõÂ uÂmluvy z roku 1961. PrÏedpokladem pro zvolenõÂ je odbornaÂ kvalifikace, nestrannost a nezaujatost kandidaÂtuÊ.

12.13 PrÏõÂloha cÏ. 13 ¹ZaÂvaznyÂ pokyn policejnõÂho prezidenta cÏ. 12/1999ª TõÂmto pokynem byl upraven postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Policie CÏeskeÂ republiky prÏi odhalovaÂnõÂ protipraÂvnõÂch jednaÂnõÂ souvisejõÂcõÂch s toxikomaniõÂ. Tato prÏõÂloha obsahuje pouze jeho vybraneÂ pasaÂzÏe, zejmeÂna prÏõÂlohy definujõÂcõÂ orientacÏnõÂ mnozÏstvõÂ pro snazsÏõÂ praÂvnõÂ kvalifikaci drogovyÂch deliktuÊ a prÏõÂpadneÂ sankce za spaÂchanyÂ prÏestupek. OrientacÏnõÂ hodnoty maleÂho mnozÏstvõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek LaÂtka

Hmotnost (g)

Heroin

maximaÂlneÏ 0,3

Kokain

maximaÂlneÏ ,.5

Amfetamin

maximaÂlneÏ 0,5

Metamfetamin

maximaÂlneÏ 0,5

MDMA

maximaÂlneÏ 1,0

LSD

maximaÂlneÏ 0.0005

THC

maximaÂlneÏ 0,3

MaximaÂlnõÂmu mnozÏstvõÂ omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky, ktereÂ je uvedeno v tabulce, zpravidla odpovõÂdaÂ: Heroin ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno v psanõÂcÏkaÂch o hmotnosti kolem 100 mg, koncentrace 30 % ± obsah uÂcÏinneÂ laÂtky se pohybuje od 8 do 30 %) Kokain ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno v psanõÂcÏkaÂch s obsahem cca 50 mg uÂcÏinneÂ laÂtky, uvedeneÂ mnozÏstvõÂ se vztahuje k hydrochloridu, u baÂze ± cracku ± se urcÏõÂ prÏepocÏtem) Amfetamin ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno v psanõÂcÏkaÂch s obsahem cca 50 mg uÂcÏinneÂ laÂtky) Metamfetamin ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno v psanõÂcÏkaÂch s obsahem cca 50 mg uÂcÏinneÂ laÂtky) MDMA (extaÂze) ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno v tabletaÂch s obsahem cca 100 mg uÂcÏinneÂ laÂtky) 154


LSD ± 10 daÂvek ± (zpravidla distribuovaÂno ve formeÏ tripuÊ s obsahem cca 50 g uÂcÏinneÂ laÂtky) THC ± 20 cigaret ± jointuÊ ± (u konopõÂ peÏstovaneÂho v nasÏich podmõÂnkaÂch s koncentracõÂ okolo 1,5 % v susÏineÏ pouzÏitelneÂ cÏaÂsti konopõÂ, prÏi vaÂze jointu cca 1 gram). Tabulka obsahujõÂcõÂ sazebnõÂk pokut za naÂlez drogy s obsahem THC MladistvõÂ

PoprveÂ

OpakovaneÏ

MnozÏstvõÂ THC v gramech

sankce v KcÏ

sankce v KcÏ

do 0,1

napomenutõÂ azÏ 500,- KcÏ

500,- azÏ 2000,- KcÏ

od 0,11 do 0,2


1000,- azÏ 2000,- KcÏ

od 0,21 do 0,3


1500,- azÏ 2000,- KcÏ

NAD 18 LET

PoprveÂ

OpakovaneÏ

MnozÏstvõÂ THC v gramech

sankce v KcÏ

sankce v KcÏ

do 0,1


5000,- azÏ 15 000,- KcÏ

od 0,11 do 0,2


7500,- azÏ 15 000,- KcÏ

od 0,21 do 0,3

napomenutõÂ azÏ 10 000,- KcÏ

10 000,- azÏ 15 000,- KcÏ

12.14 PrÏõÂloha cÏ. 14 ¹Pokyn obecneÂ povahy nejvysÏsÏõÂho staÂtnõÂho zaÂstupce cÏ. 6/2000ª Â TKY DRUH LA

¹MnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂª hmotnost (g)

¹VeÏtsÏõÂ rozsahª hmotnost (g)

HEROIN

0,15 Heroin HCL (cca 5 daÂvek po 30 mg)

1,5 Heroin HCL (cca 50 daÂvek po 30 mg)

MORFIN

0,3 Morfin HCL (cca 10 daÂvek po 30 mg)

4,5 Morfin HCL (cca 150 daÂvek po 30 mg)

METHADON

0,3 Methadon (cca 10 daÂvek po 30 mg)

4,5 Methadon (cca 150 daÂvek po 30 mg)

KOKAIN

0,25 Kokain HCL (cca 5 daÂvek po 50 mg)

5 Kokain HCL (cca 100 daÂvek po 50 mg)

THC (marihuana, hasÏisÏ)

0,3 THC (cca 10 daÂvek po 30 mg)

7,5 THC (cca 250 daÂvek po 30 mg)

LSD

0,0005 LSD (cca 10 daÂvek po 50 mikrog.)

0,006 LSD (cca 120 daÂvek po 50 mikrog.)

MDMA a homology prÏõÂbuzneÂho typu (extaze)

1 MDMA-base (cca 10 daÂvek po 100 mg)

24 MDMA ± base (cca 240 daÂvek po 100 mg)

AMFETAMIN

0,5 amfetamin-base (cca 10 daÂvek po 50 mg)

10 amfetamin-base (cca 200 daÂvek po 50 mg)

METAMFETAMIN

0,5 metamfetamin-base (Pervitin) (cca 10 daÂvek po 50 mg)

10 metamfetamin-base (cca 200 daÂvek po 50 mg)

PSILOCYBIN

0,05 Psil.-lysohl. (cca 5 daÂvek po 10 mg)

3 Psil.-lysohl. (cca 300 daÂvek po 10 mg)

155


12.15 PrÏõÂloha cÏ. 15 ¹VybranaÂ ustanovenõÂ zaÂkona o prÏestupcõÂchª § 29 PrÏestupky na uÂseku zdravotnictvõÂ (1) PrÏestupku se dopustõÂ ten, kdo a) uÂmyslneÏ zmarÏõÂ, ztõÂzÏõÂ nebo ohrozõÂ poskytnutõÂ zdravotnickeÂ sluzÏby nebo se nepodrobõÂ povinneÂmu vysÏetrÏenõÂ nebo leÂcÏenõÂ, b) nedodrzÏõÂ opatrÏenõÂ stanoveneÂ nebo ulozÏeneÂ ke snõÂzÏenõÂ hluku a vibracõÂ, s vyÂjimkou povinnostõÂ stanovenyÂch pro porÏaÂdaÂnõÂ nebo poskytnutõÂ prostor a pozemkuÊ pro verÏejneÂ produkce hudby, c) ohrozõÂ nebo porusÏõÂ zdravotnõÂ nezaÂvadnost pitneÂ vody, d) padeÏlaÂ nebo uÂmyslneÏ neopraÂvneÏneÏ zmeÏnõÂ leÂkarÏskou zpraÂvu nebo zdravotnõÂ pruÊkaz anebo zneuzÏije leÂkarÏskou dokumentaci, e) porusÏõÂ povinnost prÏi zachaÂzenõÂ s omamnyÂmi laÂtkami, psychotropnõÂmi laÂtkami nebo jinyÂmi laÂtkami sÏkodlivyÂmi zdravõÂ, f) porusÏõÂ zaÂkaz nebo nesplnõÂ povinnosti stanoveneÂ nebo ulozÏeneÂ k prÏedchaÂzenõÂ vzniku a sÏõÂrÏenõÂ infekcÏnõÂch onemocneÏnõÂ, g) padeÏlaÂ leÂkarÏskyÂ prÏedpis nebo pozmeÏnõÂ jeho obsah v uÂmyslu, aby ho bylo pouzÏito jako praveÂho, nebo uzÏije takoveÂho prÏedpisu jako praveÂho anebo poskytne tiskopis leÂkarÏskeÂho prÏedpisu jineÂmu v uÂmyslu, aby ho bylo pouzÏito k padeÏlaÂnõÂ, nebo v teÂmzÏe uÂmyslu odcizõÂ cÏi jinak neopraÂvneÏneÏ zõÂskaÂ takovyÂ tiskopis, h) porusÏõÂ zaÂkaz nebo nesplnõÂ povinnosti stanoveneÂ nebo ulozÏeneÂ k ochraneÏ zdravõÂ prÏed neionizujõÂcõÂm zaÂrÏenõÂm, i) porusÏõÂ zaÂkaz nebo nesplnõÂ povinnosti stanoveneÂ nebo ulozÏeneÂ pro provoz koupalisÏteÏ ve volneÂ prÏõÂrodeÏ, umeÏleÂho koupalisÏteÏ nebo sauny, j) porusÏõÂ zaÂkaz nebo nesplnõÂ povinnosti stanoveneÂ nebo ulozÏeneÂ pro porÏaÂdaÂnõÂ zotavovacõÂ akce, jineÂ podobneÂ akce pro deÏti nebo sÏkoly v prÏõÂrodeÏ, k) porusÏõÂ v rozporu se zvlaÂsÏtnõÂm praÂvnõÂm prÏedpisem3m) zaÂkaz inzerovaÂnõÂ a reklamy za uÂcÏelem poptaÂvky nebo nabõÂdky tkaÂnõÂ a orgaÂnuÊ, l) za uÂcÏelem zõÂskaÂnõÂ daÂrce tkaÂneÏ nebo orgaÂnu pro transplantaci nabõÂdne financÏnõÂ odmeÏnu nebo jinou vyÂhodu, m) porusÏõÂ v rozporu se zvlaÂsÏtnõÂm praÂvnõÂm prÏedpisem3n) anonymitu mezi daÂrcem tkaÂneÏ nebo orgaÂnu a jeho prÏõÂjemcem, n) porusÏõÂ nebo nesplnõÂ povinnosti stanoveneÂ pro vyÂkon cÏinnostõÂ epidemiologicky zaÂvazÏnyÂch, o) jako porÏadatel verÏejneÂ produkce hudby nezajistõÂ, zÏe hluk z nõÂ neprÏekrocÏõÂ stanoveneÂ hygienickeÂ limity, nebo poskytne stavbu, jineÂ zarÏõÂzenõÂ nebo pozemek k verÏejneÂ produkci hudby, anizÏ by zajistil, zÏe hluk z nõÂ neprÏekrocÏõÂ stanoveneÂ hygienickeÂ limity. (2) Za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. a) azÏ j) a põÂsmen l) a n) lze ulozÏit pokutu azÏ do vyÂsÏe 10 000 KcÏ a za prÏestupek podle põÂsmen k) a o) lze ulozÏit pokutu azÏ do vyÂsÏe 50 000 KcÏ. ZaÂkaz cÏinnosti do 1 roku lze ulozÏit za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. k) a l). § 30 PrÏestupky na uÂseku ochrany prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi (1) PrÏestupku se dopustõÂ ten, kdo a) prodaÂ, podaÂ nebo jinak umozÏnõÂ pozÏitõÂ alkoholickeÂho naÂpoje osobeÏ zjevneÏ ovlivneÏneÂ alkoholickyÂm naÂpojem nebo jinou naÂvykovou laÂtkou, osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let nebo osobeÏ, o nõÂzÏ võÂ, zÏe bude vykonaÂvat zameÏstnaÂnõÂ nebo jinou cÏinnost, prÏi nõÂzÏ by mohla ohrozit zdravõÂ lidõÂ nebo posÏkodit majetek, b) neopraÂvneÏneÏ prodaÂ, podaÂ nebo jinak umozÏnõÂ druheÂ osobeÏ sÏkodliveÂ uzÏõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ jsou omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky a alkohol, c) se nepodrobõÂ opatrÏenõÂ postihujõÂcõÂmu nadmeÏrneÂ pozÏõÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ nebo uzÏõÂvaÂnõÂ jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek, d) uÂmyslneÏ vyrobõÂ lõÂh nebo destilaÂt bez povolenõÂ anebo uÂmyslneÏ lõÂh nebo destilaÂt bez povolenõÂ vyrobenyÂ prÏechovaÂvaÂ nebo uvaÂdõÂ do obeÏhu, e) uÂmyslneÏ umozÏnÏuje pozÏõÂvaÂnõÂ alkoholickyÂch naÂpojuÊ nebo uzÏõÂvaÂnõÂ jinyÂch naÂvykovyÂch laÂtek nezÏ laÂtek omamnyÂch a psychotropnõÂch osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let, ohrozÏuje-li tõÂm jejõÂ teÏlesnyÂ nebo mravnõÂ vyÂvoj, 156


f) umozÏnõÂ neopraÂvneÏneÂ pozÏõÂvaÂnõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek osobeÏ mladsÏõÂ osmnaÂcti let, nejde-li o cÏin prÏõÂsneÏji trestnyÂ, g) pozÏije alkoholickyÂ naÂpoj nebo uzÏije jinou naÂvykovou laÂtku, acÏkoliv võÂ, zÏe bude vykonaÂvat zameÏstnaÂnõÂ nebo jinou cÏinnost, prÏi nõÂzÏ by mohl ohrozit zdravõÂ lidõÂ nebo posÏkodit majetek, h) po pozÏitõÂ alkoholickeÂho naÂpoje nebo uzÏitõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky vykonaÂvaÂ cÏinnost uvedenou v põÂsmenu g), ch) ve stavu vylucÏujõÂcõÂm zpuÊsobilost, kteryÂ si prÏivodil pozÏitõÂm alkoholickeÂho naÂpoje nebo uzÏitõÂm jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky, vykonaÂvaÂ cÏinnost uvedenou v põÂsmenu g), i) prÏi vyÂkonu cÏinnosti, prÏi nõÂzÏ by mohl ohrozit zÏivot nebo zdravõÂ lidõÂ anebo posÏkodit majetek, se odmõÂtne 1. podrobit dechoveÂ zkousÏce, 2. podrobit leÂkarÏskeÂmu vysÏetrÏenõÂ ke zjisÏteÏnõÂ, zda nenõÂ ovlivneÏn alkoholem v prÏõÂpadeÏ, zÏe dechovaÂ zkousÏka byla pozitivnõÂ, nebo 3. podrobit leÂkarÏskeÂmu vysÏetrÏenõÂ ke zjisÏteÏnõÂ, zda nenõÂ ovlivneÏn jinou naÂvykovou laÂtkou, acÏ maÂ povinnost takoveÂ zkousÏce nebo vysÏetrÏenõÂ se podrobit a nenõÂ to spojeno s nebezpecÏõÂm pro jeho zdravõÂ, nebo j) neopraÂvneÏneÏ prÏechovaÂvaÂ v maleÂm mnozÏstvõÂ pro svoji potrÏebu omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku. (2) Za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. a) azÏ d) lze ulozÏit pokutu do 3000 KcÏ, za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. e) azÏ g) pokutu do 5000 KcÏ a zaÂkaz cÏinnosti do sÏesti meÏsõÂcuÊ, za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. h) pokutu do 10 000 KcÏ a zaÂkaz cÏinnosti do jednoho roku, za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. ch) a i) pokutu do 15 000 KcÏ a zaÂkaz cÏinnosti do dvou let a za prÏestupek podle odstavce 1 põÂsm. j) pokutu do 15 000 KcÏ.

12.16 PrÏõÂloha cÏ. 16 ¹Rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho ± drogoveÂ deliktyª § 261 NedovolenaÂ vyÂroba a jineÂ naklaÂdaÂnõÂ s omamnyÂmi a psychotropnõÂmi laÂtkami a s jedy (1) Kdo neopraÂvneÏneÏ vyrobõÂ, doveze, vyveze, proveze, nabõÂzõÂ, zprostrÏedkuje, prodaÂ nebo jinak jineÂmu opatrÏõÂ nebo pro jineÂho prÏechovaÂvaÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prÏõÂpravek obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursor, laÂtku pouzÏõÂvanou pro nezaÂkonnou vyÂrobu omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky nebo prekursoru nebo jed, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let nebo propadnutõÂm majetku bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 a) jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, b) ve znacÏneÂm rozsahu, nebo c) ve veÏtsÏõÂm rozsahu vuÊcÏi dõÂteÏti nebo v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm vuÊcÏi dõÂteÏti mladsÏõÂmu patnaÂcti let. (3) OdneÏtõÂm svobody na osm azÏ dvanaÂct let nebo propadnutõÂm majetku bude pachatel potrestaÂn, a) zpuÊsobõÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin v uÂmyslu zõÂskat pro sebe nebo pro jineÂho znacÏnyÂ prospeÏch, c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve velkeÂm rozsahu, nebo d) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve veÏtsÏõÂm rozsahu vuÊcÏi dõÂteÏti mladsÏõÂmu patnaÂcti let. (4) OdneÏtõÂm svobody na deset azÏ patnaÂct let nebo propadnutõÂm majetku bude pachatel potrestaÂn, a) zpuÊsobõÂ-li cÏinem uvedenyÂm v odstavci 1 teÏzÏkou uÂjmu na zdravõÂ nejmeÂneÏ dvou osob nebo smrt, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin v uÂmyslu zõÂskat pro sebe nebo pro jineÂho prospeÏch velkeÂho rozsahu, nebo c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve spojenõÂ s organizovanou skupinou puÊsobõÂcõÂ ve võÂce staÂtech. (5) PrÏõÂprava je trestnaÂ. § 262 PrÏechovaÂvaÂnõÂ omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky a jedu (1) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu prÏechovaÂvaÂ v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm omamnou 157


laÂtku konopõÂ a pryskyrÏici z konopõÂ nebo psychotropnõÂ laÂtku obsahujõÂcõÂ jakyÂkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na jeden rok, propadnutõÂm veÏci nebo zaÂkazem cÏinnosti. (2) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu prÏechovaÂvaÂ jinou omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku nezÏ uvedenou v odstavci 1 nebo jed v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na dveÏ leÂta, propadnutõÂm veÏci nebo zaÂkazem cÏinnosti. (3) OdneÏtõÂm svobody na sÏest meÏsõÂcuÊ azÏ peÏt let nebo peneÏzÏityÂm trestem bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve veÏtsÏõÂm rozsahu. (4) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ osm let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve znacÏneÂm rozsahu. § 263 NedovoleneÂ peÏstovaÂnõÂ rostlin obsahujõÂcõÂch omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku (1) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu peÏstuje v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm konopõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na sÏest meÏsõÂcuÊ, propadnutõÂm veÏci nebo peneÏzÏityÂm trestem. (2) Kdo bez povolenõÂ pro vlastnõÂ potrÏebu peÏstuje v mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂm nezÏ maleÂm houbu nebo jinou rostlinu nezÏ uvedenou v odstavci 1 obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na jeden rok, propadnutõÂm veÏci nebo peneÏzÏityÂm trestem. (3) OdneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve veÏtsÏõÂm rozsahu. (4) OdneÏtõÂm svobody na sÏest meÏsõÂcuÊ azÏ peÏt let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 nebo 2 ve znacÏneÂm rozsahu. § 264 VyÂroba a drzÏenõÂ prÏedmeÏtu k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky a jedu (1) Kdo vyrobõÂ, sobeÏ nebo jineÂmu opatrÏõÂ anebo prÏechovaÂvaÂ prÏedmeÏt urcÏenyÂ k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ omamneÂ nebo psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravku obsahujõÂcõÂho omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursoru a pomocnou laÂtku pouzÏõÂvanou pro nezaÂkonnou vyÂrobu omamneÂ a psychotropnõÂ laÂtky nebo prekursoru nebo k nedovoleneÂ vyÂrobeÏ jedu, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na peÏt let, peneÏzÏityÂm trestem, propadnutõÂm veÏci nebo zaÂkazem cÏinnosti. (2) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, a) spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, b) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve znacÏneÂm rozsahu, c) spaÂchaÂ-li takovyÂ cÏin ve veÏtsÏõÂm rozsahu vuÊcÏi dõÂteÏti, nebo d) zõÂskaÂ-li takovyÂm cÏinem pro sebe nebo pro jineÂho znacÏnyÂ prospeÏch. § 265 SÏõÂrÏenõÂ toxikomanie Ï (1) Kdo svaÂdõÂ jineÂho ke zneuzõÂvaÂnõÂ jineÂ naÂvykoveÂ laÂtky nezÏ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuzÏõÂvaÂnõÂ takoveÂ laÂtky jinak podneÏcuje nebo sÏõÂrÏõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody azÏ na trÏi leÂta nebo zaÂkazem cÏinnosti. (2) OdneÏtõÂm svobody na jeden rok azÏ peÏt let nebo peneÏzÏityÂm trestem bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 a) jako cÏlen organizovaneÂ skupiny, b) vuÊcÏi dõÂteÏti, nebo c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizõÂ, verÏejneÏ prÏõÂstupnou pocÏõÂtacÏovou sõÂtõÂ nebo jinyÂm obdobneÏ uÂcÏinnyÂm zpuÊsobem. (3) OdneÏtõÂm svobody na dveÏ leÂta azÏ osm let bude pachatel potrestaÂn, spaÂchaÂ-li cÏin uvedenyÂ v odstavci 1 vuÊcÏi dõÂteÏti mladsÏõÂmu nezÏ patnaÂct let. § 266 SpolecÏnaÂ ustanovenõÂ (1) ZvlaÂsÏtnõÂ zaÂkon stanovõÂ, co se povazÏuje za omamneÂ laÂtky, psychotropnõÂ laÂtky, prÏõÂpravky obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku, prekursory a pomocneÂ laÂtky pouzÏõÂvaneÂ pro nezaÂkonnou vyÂrobu omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek nebo prekursoruÊ. 158


(2) VlaÂda narÏõÂzenõÂm stanovõÂ, co se povazÏuje za jedy ve smyslu § 261, 262 a 264 a jakeÂ je mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ, veÏtsÏõÂ rozsah, znacÏnyÂ rozsah a velkyÂ rozsah u omamnyÂch laÂtek, psychotropnõÂch laÂtek, prÏõÂpravkuÊ je obsahujõÂcõÂch, prekursoruÊ, pomocnyÂch laÂtek pouzÏõÂvanyÂch pro nezaÂkonnou vyÂrobu omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek nebo prekursoruÊ a jeduÊ. (3) VlaÂda narÏõÂzenõÂm stanovõÂ, ktereÂ rostliny nebo houby se povazÏujõÂ za rostliny a houby obsahujõÂcõÂ omamnou nebo psychotropnõÂ laÂtku podle § 263 a jakeÂ je mnozÏstvõÂ veÏtsÏõÂ nezÏ maleÂ, veÏtsÏõÂ rozsah a znacÏnyÂ rozsah ve smyslu § 263.

159


Â MKA AUTORA: POZNA Jako autor bych raÂd cÏtenaÂrÏe upozornil na skutecÏnost, zÏe tato studie vychaÂzõÂ z celeÂ rÏady praÂvnõÂch prÏedpisuÊ a to uÂcÏinnyÂch i jizÏ neuÂcÏinnyÂch (v historickeÂm vyÂvoji protidrogoveÂ problematiky) a daÂle se i odvolaÂvaÂ na v dobeÏ zpracovaÂvaÂnõÂ praÂce (tj. pocÏaÂtek roku 2005) uÂcÏinneÂ zaÂkonneÂ a podzaÂkonneÂ praÂvnõÂ normy upravujõÂcõÂ oblast omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek. K uprÏesneÏnõÂ je nutneÂ podotknout, zÏe do soucÏasnosti dosÏlo at' jizÏ k novelizaci neÏkteryÂch z uvedenyÂch norem cÏi nahrazenõÂ staÂvajõÂcõÂch jinyÂmi a to: ± zaÂkon cÏ. 37/1989 Sb. (o ochraneÏ prÏed alkoholismem a jinyÂmi toxikomaniemi) byl nahrazen zaÂkonem cÏ. 379/2005 Sb. (o opatrÏenõÂch k ochraneÏ prÏed sÏkodami puÊsobenyÂmi tabaÂkovyÂmi vyÂrobky, alkoholem a jinyÂmi naÂvykovyÂmi laÂtkami) ± zaÂkon cÏ. 167/1998 Sb. (o naÂvykovyÂch laÂtkaÂch) ve zneÏnõÂ zaÂk. cÏ. 55/2002 Sb. je v poslednõÂm zneÏnõÂ zaÂkon cÏ. 74/2006 Sb. ± ZaÂvaznyÂ pokyn policejnõÂho prezidenta cÏ. 12/1999 (kteryÂm se upravuje cÏinnost Police CÏR v souvislosti s drogovou kriminalitou) byl nahrazen ZaÂvaznyÂm pokynem policejnõÂho prezidenta cÏ. 86/2006 Pokyn nejvysÏsÏõÂho staÂtnõÂho zaÂstupce obecneÂ povahy cÏ. 6/2000 (o postihu trestneÂho cÏinu nedovoleneÂ vyÂroby a drzÏenõÂ omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek a jeduÊ podle a o hodnocenõÂ znakuÊ skutkoveÂ podstaty trestneÂho cÏinu podle § 187a tr. zaÂk. a stupneÏ individuaÂlnõÂ spolecÏenskeÂ nebezpecÏnosti) byl nahrazen pokynem cÏ. 2/2006 upravujõÂcõÂ stejnou veÏc. I prÏes nespornou skutecÏnost, zÏe vhodneÏjsÏõÂm rÏesÏenõÂm by jisteÏ bylo tuto praÂci aktualizovat i ve vyÂsÏe uvedenyÂch segmentech, byla tato praÂce aktualizovaÂna, alesponÏ v pasaÂzÏõÂch tyÂkajõÂcõÂch se v tuto chvõÂli neuÂspeÏsÏneÂ rekodifikace trestnõÂho praÂva hmotneÂho. Snad laskavyÂ cÏtenaÂrÏ pochopõÂ urcÏitou cÏasovou tõÂsenÏ spojenou s publikacõÂ teÂto praÂce, prÏi veÏdomõÂ, teÂmeÏrÏ dvouleteÂho odstupu od ukoncÏenõÂ autorskyÂch pracõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe tato studie si stanovila jako prÏedmeÏt sveÂho zkoumaÂnõÂ prÏevaÂzÏneÏ trestneÏpraÂvnõÂ aspekty daneÂ problematiky nenõÂ, dle meÂho naÂzoru, nezbytneÏ nutneÂ vnõÂmat zmeÏny v oblasti souvisejõÂcõÂch zaÂkonnyÂch a podzaÂkonnyÂch norem jako faktor majõÂcõÂ zaÂsadnõÂ vliv na vypovõÂdacõÂ schopnost tohoto textu cÏi ucÏineÏneÂ zaÂveÏry. UÂplnyÂm zaÂveÏrem bych raÂd a velmi podeÏkoval lidem, bez kteryÂch by se tato praÂce do VasÏich rukou nedostala nebo by dokonce snad ani nevznikla. V prvnõÂ rÏadeÏ musõÂm samozrÏejmeÏ podeÏkovat panõÂ Prof. JUDr. Dagmar CõÂsarÏoveÂ, DrSc., kteraÂ staÂla u samotneÂho zrodu mysÏlenky zabyÂvat se touto problematikou, v tomto rozsahu, a touto formou. DaÂle musõÂm rovneÏzÏ podeÏkovat i svyÂm prÏaÂteluÊm panuÊm Ing. Jaroslavu KoprÏivovi a Pavlu Severovi, kterÏõÂ mi pomohli se sbeÏrem cennyÂch materiaÂluÊ s danou problematikou spojenyÂch, nebot' to byli praÂveÏ oni, kterÏõÂ byli sveÂho cÏasu jedni z hlavnõÂch ¹protagonistuÊ tohoto teÂmatu v CÏeskeÂ republice. UÂplnyÂm zaÂveÏrem je samozrÏejmeÏ mojõÂ povinnostõÂ podeÏkovat panu plk. Ing. Gabrielu Berzsimu, zaÂstupci rÏeditele NaÂrodnõÂ protidrogoveÂ centraÂly PCÏR a samozrÏejmeÏ celeÂ teÂto instituci, za to, zÏe kromeÏ kazÏdodennõÂ a naÂrocÏneÂ praÂce na poli boje s jednõÂm s nejrafinovaneÏjsÏõÂch druhuÊ kriminality dnesÏnõÂch dnuÊ se zabyÂvaÂ i publikacÏnõÂ a veÏdeckou cÏinnostõÂ. DeÏkuji.

160

JUDr. Radek SÏmerda, Ph.D.

Publikace z nakladatelství Themis

Pro zájemce o historii François Kersaudy De Gaulle a Churchill Historik a specialista na dějiny diplomacie a vojenství zrekonstruoval na základě desítek archivních fondů šesti zemí i četných osobních svědectví více než třicet setkání premiéra Velké Británie Winstona Churchilla a vůdce Svobodné Francie Charlese de Gaulla v době druhé světové války. Dramatické vztahy těchto velkých osobností historie, vyznávajících stejný ideál, ale povahově zcela odlišných a nekompromisních, uvedl autor s příznačným podtitulem Srdečná neshoda. Kersaudyho kniha je unikátní tím, že je výlučně věnována složitým vztahům mezi Charlesem de Gaullem a Winstonem Churchillem – nesčetným konfliktům, teatrálním sporům a následnému usmiřování na rušném jevišti druhé světové války, ale i hlubokému přátelství v letech poválečných. Milovníci dnes už dostupných pamětí obou velikánů si je mohou doplnit o nová fakta a příběhy. Vázaná publikace s 16stránkovou obrazovou přílohou, 526 stran. Prodejní cena 378 Kč.

Novinka

François Kersaudy De Gaulle a Roosevelt Franklin D. Roosevelt, nejmocnější muž protihitlerovské koalice a ikona světové demokracie, a vůdce Svobodné Francie Charles de Gaulle jsou hlavními postavami další Kersaudyho knihy ze zákulisí druhé světové války. Ačkoli vše předurčovalo oba protagonisty – frankofila Roosevelta a de Gaulla, obdivovatele moci a elánu Ameriky a schopností a diplomatického umění jejího prezidenta – k přátelství, byly jejich povahy naprosto neslučitelné. Vztah Roosevelta k vůdci Svobodné Francie se během druhé světové války měnil v silnou averzi až v zapřisáhlé nepřátelství, De Gaullovy reakce byly hněvivé, ne však nenávistné, zachovával určitý odstup, ba projevoval i velkomyslnost. Vzájemný souboj na nejvyšší úrovni během druhé světové války poznamenal bohužel na celá poválečná desetiletí francouzsko-americké vztahy. Vázaná publikace s 16stránkovou obrazovou přílohou, 470 stran. Prodejní cena 378 Kč Máte-li zájem o některou z uvedených publikací, obraťte se na svého knihkupce nebo si ji objednejte na dobírku. Adresa: Tiskárna MV, p. o., obchodní oddělení Bartůňkova 4, 149 01 Praha 415 e–mail: [email protected]

0 3I 0 0 C MIMO 0 3. JUDr. Radek S 0 3merda TRESTNE 0 3PRA 0 0VNI 0 0 U 0 0PRAVA DROGOVE 0 0 PROBLEMATIKY 0 0 PROTIDROGOVE 0 0 CENTRA 0 0L Y

Recommend Documents