VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH K NÁVRHU KONCEPCE
„PROGRAM ROZVOJE KRAJE VYSOČINA 2015 - 2018“ A VYHODNOCENÍ JEJÍHO VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Přehled vyjádření obdržených k návrhu koncepce a Vyhodnocení vlivů koncepce Zpracovateli Vyhodnocení byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí ČR, předána vyjádření obdržená k návrhu koncepce „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ a Vyhodnocení vlivů OP VVV na ŽP a VZ uvedená v následující tabulce. Vyjádření jsou řazena dle data odeslání. Níže uvedený text neobsahuje připomínky, zaslané k Oznámení (jsou součástí kapitole Vyhodnocení číslo 14 „Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“). V rámci veřejného projednání nebyly vzneseny žádné připomínky. Odesílatel vyjádření
Kontaktní adresa
Č.j.
Ze dne
MŽP, ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Vršovická 65, 100 10, Praha 10
MZPMZH023CZB 10568/710/14
6.1.2015
MŽP, ředitel odboru ochrany ovzduší
Vršovická 65, 100 10, Praha 10
MZPLPHOAROHC 722/ENV/15 15/780/15
8.1.2015
Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě
Tolstého1914/15, 586 01 Jihlava,
9.1.2015
Podstata příslušného vyjádření a vypořádání zpracovatele SEA V následujícím přehledu jsou postupně uvedeny podstatné relevantní údaje z vyjádření podaných ke zveřejněnému návrhu koncepce a Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a VZ a jejich vypořádání zpracovatelem SEA. MŽP, ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Ve Vyhodnocení koncepce je uvedeno, že v případě navržených aktivit nelze jejich vliv na zvláště chráněná území za současné situace vyhodnotit. Důvodem je skutečnost, že hodnocená koncepce nepřináší natolik detailní informace, které by opravňovaly stanovení bližší míry vlivu na tato chráněná území, respektive na jejich předměty ochrany. Zpracovatel vyhodnocení dále konstatuje, že za určitých okolností může mít realizace konkrétních aktivit negativní vliv na zvláště chráněná území. Vzhledem k uvedenému uplatňuje MŽP, ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny, požadavek na úpravu, respektive doplnění navrženého posledního bodu v části B souhlasného stanoviska tak, aby při realizaci konkrétních budoucích aktivit navržených v Programu rozvoje Kraje Vysočina byly vyloučeny či minimalizovány střety záměru s předměty a cíli ochrany zvláště chráněných území.
1
Vypořádání vyjádření Připomínka je v souladu s názory zpracovatelů Vyhodnocení koncepce – viz například Tabulka 7.1 Přehled doporučení pro vybraná opatření prioritních oblastí, kde je, mimo jiné, uvedeno: „Aktivity musí být realizovány tak, aby nedocházelo k ohrožování zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000 ani dalších cenných přírodních území. Část B souhlasného stanoviska bude upravena následovně: „Při realizaci konkrétních budoucích aktivit navržených v Programu rozvoje Kraje Vysočina je nutno vyloučit či minimalizovat střety záměru s předměty a cíli ochrany zvláště chráněných území. MŽP, ředitel odboru ochrany ovzduší Nemá zásadní námitky vůči „Programu rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ a jeho Vyhodnocení a současně uplatňuje níže uvedené formální připomínky. a) Na straně 22 Vyhodnocení v kapitole 2.1.2. „Imisní situace“ je provedeno zhodnocení znečištění ovzduší pro benzo(a)pyren pouze dle situace v roce 2013. Doporučujeme doplnit popis i dle pětiletých průměrných koncentrací. b) Na straně 22 Vyhodnocení v kapitole 2.1.2. „Imisní situace“ je uvedeno: „Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity.“ c) Pojem cílový imisní limit je v textu použit vícekrát. Zákon o ochraně ovzduší stanovuje pouze imisní limity pro vybrané znečišťující látky, proto formulace týkající se cílových imisních limitů požadujeme vypustit. d) Na straně 23 Vyhodnocení v kapitole 2.1.2. „Imisní situace“ žádáme u obrázku č. 2.5 o doplnění popisu, pro které znečišťující látky byl imisní limit překročen. e) Vzhledem k tomu, že v kapitolách Návrhu koncepce (konkrétně Profil kraje Vysočina) 9.1.1 s názvy „Emisní situace“ a 9.1.2. Imisní situace“ jsou uvedena pouze data z let 2008 - 2010, doporučujeme tyto kapitoly doplnit daty aktuálnějšími. f) Dále požadujeme, aby v návrhu koncepčních dokumentů, které program zohledňuje, byl zmíněn i Národní program snižování emisí. Vypořádání vyjádření Ad a) Jedná se o požadavek na formální doplnění popisu stávajícího stavu. Případné doplnění by nemělo žádný vliv na výsledek hodnocení. S ohledem na charakter a stádium procedury SEA nepovažuje zpracovatel vyhodnocení doporučené ex-post doplnění za nezbytné. Ad b) Tato věta byla myšlena (má být chápána) tak, že nový zákon, na rozdíl od předchozího právního předpisu, již nepracuje s pojmem „cílový imisní limit“. Ad c) Dle názoru zpracovatele vyhodnocení se ve většině případů jedná o odkazy na dříve platné předpisy (cituji: „…, dříve cílové imisní limity). V ostatních případech jde o formální nedostatek, který neměl žádný vliv na výsledek hodnocení. S ohledem na charakter a stádium procedury SEA nepovažuje zpracovatel vyhodnocení požadované ex-post vypuštění formulace za nezbytné. Ad d) Jedná se formální nedostatek (chybějící popis u obrázku), který neměl žádný vliv na výsledek hodnocení. S ohledem na charakter a stádium procedury SEA nepovažuje zpracovatel vyhodnocení požadované ex-post doplnění popisu obrázku za nezbytné.
2
Ad e) Doporučení souhlasného stanoviska budou doplněna následovně: „Doplnit v kapitolách Návrhu koncepce (konkrétně Profil kraje Vysočina) 9.1.1 s názvy „Emisní situace“ a 9.1.2. Imisní situace“ aktuálnější data. Ad f) Doporučení souhlasného stanoviska budou doplněna následovně: „Doplnit v seznamu koncepčních dokumentů, které program zohledňuje, Národní program snižování emisí. Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě a) K jednotlivým posuzovaným faktorům ovlivňujícím životní prostředí a veřejné zdraví konstatuje orgán ochrany veřejného zdraví, že vyhodnocení vlivu hluku (hlukové zátěže), kterým jsou exponováni obyvatelé Kraje Vysočina, je provedeno na základě údajů čerpaných pouze z provedeného hlukového mapování, je zúženo pouze na vliv hluku z dopravy na komunikacích první třídy a dálnici. Není zde zohledněna zátěž z dopravy na hlavních komunikacích nižších tříd, která je stejně významná a představuje zásadní problém zejména pro větší sídelní útvary. Dále zde chybí údaje o hluku ze stacionárních zdrojů – velkých průmyslových zón. Hodnocení zdravotních rizik hluku z dopravy je pak chybně vztaženo na celou populaci Kraje Vysočina, Z těchto důvodů považujeme provedené hodnocení vlivu hluku na veřejné zdraví a z něj vycházející hodnocení zdravotních rizik jako výrazně podhodnocené. b) Dále upozorňujeme, že hlukové mapování je provedeno pro jiné deskriptory hluku, než jaké jsou používány orgány ochrany veřejného zdraví při posuzování konkrétních zdrojů hluku. c) Nastavené indikátory pro hluk (vyhodnocení koncepce, str. 87, tab. 9.1) jsou pak z pohledu OOVZ nepoužitelné a nezhodnotitelné. Navrhujeme je přepracovat a konkretizovat postupy, kterými budou získávána relevantní data pro hodnocení. Také u některých dalších referenčních cílů jsou indikátory a způsob měření nastaveny tak, že je výsledný efekt nehodnotitelný. d) Analogicky lze nahlížet na vyhodnocení imisní situace v kraji, kdy nebyla využita data z unikátního monitorovacího systému (ISKO) realizovaného v Kraji Vysočina. Pro krajské město pak byla dále zpracována rozsáhlá studie hodnotící vliv průmyslové zóny na kvalitu ovzduší, včetně podrobné rizikové analýzy, jejíž výstupy a doporučení byly v předložené dokumentaci opomenuty. e) Dále upozorňujeme na drobné rozpory v dokumentaci týkající se hluku z dopravy, zejména letecké. V Kraji Vysočina se již v současné době nachází několik veřejných letišť s různým stupněm vybavenosti. Limitovány jsou kategorií letadel, které mohou přistávat a jejich technickými parametry - například hmotnost, rozpětí křídel apod. Letiště Havlíčkův Brod je pak dokonce letištěm mezinárodním. f) Celkově v předloženém materiálu postrádáme optimální proporci mezi ochranou přírody a ochranou veřejného zdraví. g) Vzhledem k obecnosti předloženého materiálu a vymezením prioritních oblastí nelze předem vyloučit vliv jednotlivých, konkrétních záměrů na veřejné zdraví. Vypořádání vyjádření Na úvod vypořádání je třeba předeslat, že celé posuzování koncepce „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ probíhá v režimu Dílu 3 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a jedná se tedy o strategické posuzování koncepce (SEA) a nikoliv posuzování záměru (EIA).
3
Ad a) Vyhodnocení vlivů koncepce „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ na veřejné zdraví z hlediska hluku je provedeno na základě údajů čerpaných z provedeného hlukového mapování z následujících důvodů: - hluk z dopravy je z hlediska vlivů na zdraví i z hlediska obtěžování považován za rozhodující, - zdroje hluku jsou do hlukového mapování zařazeny z důvodu jejich významnosti a počtu ovlivněných osob (nejvýznamnější zdroje hluku jsou hodnoceny nejdříve) - údaje z hlukového mapování jsou jediné ucelené údaje o hluku, které jsou veřejně k dispozici (neexistuje veřejně přístupná databáze všech zpracovaných hlukových studií) - cílem posuzování na úrovni strategického hodnocení vlivů koncepcí (plánů, programů, strategií) na životní prostředí a veřejné zdraví není hodnotit jednotlivé lokality, ale vlivy koncepce jako celku, protože u většiny aktivit uvedených v programu nejsou pro takové hodnocení údaje - jednotlivé aktivity / projekty podporované v rámci programu budou podléhat dalšímu hodnocení při jejich povolování, a tam, kde to bude nezbytné nebo účelné, bude podmínkou realizace projektu zpracování hlukové studie, - zpracovatel Vyhodnocení trvá na závěru, že program nebude mít významné negativní vlivy na veřejné zdraví. Ad b) Smyslem posouzení vlivů Programu provedeného v rámci SEA nebylo hodnotit plnění hygienických limitů, pro které se používají deskriptory ekvivalentní hladiny akustického tlaku (LAeq,T), ale posouzení zdravotních rizik, pro které se používají následující hodnotící deskriptory používané při hlukovém mapování: a) den-večer-noc (Ldvn) je hlukovým ukazatelem pro celodenní obtěžování hlukem, b) den (Ld) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během dne, c) večer (Lv) je hlukovým ukazatelem pro obtěžování hlukem během večera, d) noc (Ln) je hlukovým ukazatelem pro rušení spánku. Ad c) Indikátory uvedené v tabulce „9.1 Návrh environmentálních indikátorů“ na straně 87 Vyhodnocení nejsou určeny pro orgány ochrany veřejného zdraví, ale představují indikátory pro potřeby monitorování implementace Programu jeho předkladatelem. Navíc se jedná pouze o návrh, protože konečný výběr indikátorů bude proveden předkladatele Programu v návaznosti na jeho komplexní indikátorový systém pro monitoring Programu. Ad d) Hodnocený „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ není programem zaměřeným na ochranu ovzduší, ale obecným rozvojovým programem. Popis imisní situace proto odpovídá této obecné úrovní programu. Hodnocení konkrétních lokalit nebo aktivit z hlediska emisí do ovzduší nebo imisní situace na daném stupni obecnosti programu a úrovni posuzování (strategické posouzení – SEA) není a nemůže být cílem strategického posuzování a nemělo by smysl. Ad e) Hodnocený „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ není programem zaměřeným na ochranu před hlukem, ale obecným rozvojovým programem. Popis hlukové situace proto odpovídá této obecné úrovní programu. Hodnocení konkrétních lokalit nebo aktivit z hlediska hluku na daném stupni obecnosti programu a úrovni posuzování (strategické posouzení – SEA) není a nemůže být cílem strategického posuzování a nemělo by smysl. Kromě toho nebude možno rozlišit, zda a v jaké míře byl vývoj veřejného zdraví ovlivněn intervencemi Programu, nebo jinými procesy probíhajícími v dotčeném území mimo systém podpory z rozpočtu Programu (například intervence v rámci dalších programů EU, vlivy soukromého kapitálu, programy bilaterální podpory, dynamika “přirozeného“ vývoje, globální vlivy, apod.).
4
Ad f) Je třeba zdůraznit, že hodnocená koncepce „Program rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2018“ není programem zaměřeným na ochranu zdraví, ale obecným rozvojovým programem. Z tohoto faktu vyplývá i pozornost věnovaná jednotlivým sektorům životního prostředí, včetně veřejného zdraví. Smyslem programu ani jeho Vyhodnocení také není detailní hodnocení stavu životního prostředí, ale jeho obecný popis a stanovení trendů. S ohledem na uvedené cíle Programu i strategický charakter jeho posuzování považuje zpracovatel vyhodnocení pozornost věnovanou ochraně veřejného zdraví za adekvátní Ad g) Skutečnosti, že vzhledem k obecnosti předloženého materiálu a vymezení prioritních oblastí nelze předem vyloučit vliv jednotlivých, konkrétních záměrů na veřejné zdraví si je zpracovatel Vyhodnocení dobře vědom a ve Vyhodnocení je tento fakt opakovaně uveden. Obecnost předloženého materiálu je plně v souladu s principy strategického plánování.
5
