14

ŠKOLNÍ OBČASNÍK

č. 2 2013/14

Jako každý školní rok i tento bude devátý ročník vydávat školní časopis, který letos ponese název „ŠKOLNÍK.“ Hlavní „boss“ redaktorka: Bára Dejmková -bd -

Náš úžasný grafik: Ondra Jirout –oj-

A naši „obyčejní, ale výjimeční“ redaktoři: Tomáš Dvořák –tdPavel Litoš –plAlžběta Sůsová –asVendula Šimková –všEda Fiala –ef-

A tímto všichni slibujeme, že budeme dělat naprosté maximum proto, aby byli naši čtenáři absolutně spokojeni ve všech směrech! Všechny vaše nápady budou vítány. Prosím, házejte je napsané na papírku do krabice s logem našeho časopisu, která se bude nacházet vedle keramické dílny.

Volby Určitě už víte, že proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Všude se objevily billboardy, reklamní letáčky, reklamy na internetu, ale i v televizi. Tyto volby v podstatě ovlivnily celou Českou republiku a jistě všichni sledovali, jak se tyto volby vyvíjely. Občané České republiky mohli volit od 25. 10. 2013 do 26. 10. 2013. Prezident Miloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. 8. 2013 s tím, že budou zvoleni noví členové poslanecké sněmovny. Aby prezident mohl rozpustit sněmovnu, muselo s tím souhlasit alespoň 120 poslanců. Ve volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická, která získala 20,45% a padesát míst v poslanecké sněmovně. Na druhém místě překvapivě skončilo ANO s 18,45 % a 45 místy. Třetí skončila Komunistická strana Čech a Moravy, další pak TOP 09 a nečekaně Občanská demokratická strana.

Divadlo Hybernia V neděli 27. 10. 2013 jsme byli v pražském divadle Hybernia na muzikálu „Kapka medu pro Verunku“. Tuto možnost nám nabídla paní starostka. Nakonec nás ze školy jelo jen pár. Okolo 13. hodiny jsme se sešli před školou a čekali na autobus. Po příjezdu autobusu jsme nastoupili a vyjeli směr Praha. Cestou jsme nabrali

ještě

pár

kulturních

nadšenců

a

pokračovali jsme v jízdě do pražského divadla. Kolem půl třetí jsme došli k divadlu a byli poučeni, jak se v divadle máme chovat a že se máme držet u sebe, abychom se neztratili. Představení začalo kolem třetí hodiny. Mohli jsme vidět spoustu známých osobností. Celý muzikál byl o třech královstvích - Popelkově, Zlatovláskově a Honzově. V Popelkově a Honzově měli králové syny na ženění, zatímco ve Zlatovláskově dceru Verunku, slečnu na vdávání. Na celý ostrov království dohlížela královna Kapeska. Aby se království poučila ze svých činů, poslala královna Přírodních sil Kapeska svou nejmilejší včelu Medunku, aby je potrestala. Když včela Medunka někoho píchla, tak usnul. Jediný lék, který existuje, je kapka medu od včely Medunky. Včela píchla princeznu Verunku, a ta usnula. Proto se dva princové vydali na cestu společně s myslivcem, který princeznu Verunku tajně miloval. Nakonec lék pro princeznu Verunku dostali a vrátili se zpátky do království Zlatovláskova. Nakonec si princezna Verunka vzala myslivce a žili šťastně až do smrti.  -vš-

Poslední dobou máme na naší škole různé projektové

týdny.

První

byl

„Dračí

týden“ a další „Týden barevného listí“. Projekty spočívají v tom, že vše ve škole je zaměřeno na určité téma – výuka, výrobky, výzdoba, dokonce i obědy. Zajímalo by mě, jestli se plánují další takové projekty. Zeptal jsem se na to paní učitelky a zjistil jsem, že bude jeden každý měsíc, tak uvidíme, co přijde. Dračí týden Tento týden byl zaměřen na téma “draci“. Krom toho, že byli všude po škole rozvěšení papíroví draci, zapojila se i školní jídelna a připravila nám zajímavý jídelní lístek, který nesl různé pozoruhodné názvy: například Dračí srdce, Dračí

ocásky a spoustu dalších. Týden barevného listí Tento týden byla škola ozdobena listím, které viselo všude, kam se podíváme. Znova se do tohoto

projektu

zapojila i školní jídelna a opět nám připravila velice zajímavý jídelní lístek, který byl opět plný

různých

Názvy témata s listím.

Tady

máte

zase

nejzajímavější názvy:

názvů.

obsahovaly spojena

Větvička s překvapením,

Rozfoukané listí po stráních. Podle názvu už si můžete odvodit, co by se pod tím mohlo tak skrývat.

-ef-, -oj-

DRAČÍ TÝDEN Drakiáda Ve čtvrtek 17. 10. byla tradičně uspořádána drakiáda, která proběhla jako vždy u třech lip na Chlumu. Drakiádu jako každým rokem uspořádala mateřská škola se školní družinou. Začátek byl okolo třetí hodiny. Po příchodu na louku začali všichni vyndávat svoje draky z obalů a poté se začalo s vypouštěním

draků

do

nebes.

Někteří draci byli opravdu hodně vysoko a děti musely navazovat provázky. Okolo čtvrté hodiny se rozdělal oheň a děti a dospělí si dali buřty. Žáci devátého ročníku se pokusili vyrobit také draka při pracovních činnostech u paní učitelky J. Pšeničkové a přišli ho na drakiádu vyzkoušet. Při prvním pokusu o vzlet se zjistilo, že konstruktéři udělali někde chybu - celý drak se rázem rozpadl. Bylo to krásně prožité čtvrteční odpoledne, počasí bylo moc hezké a celý den se povedl. -pl-

V rámci Dračího týdne vytvořili žáci 8. ročníku při hodině informatiky Dračí

knihu, která obsahuje básničky, příběhy nebo křížovky o dracích.

Dračice Šarlota D. Hochová V jednom malém doupěti nedaleko Bohnic žila mladá dračí slečna Šarlota. Neměla žádné přátele, a tak si je vyráběla z hlíny. Když chodila do parku na listí, všichni se jí báli. Šarlota byla čím dál více smutná, a tak se zaregistrovala na internetovou seznamku.

Hned druhý den jí napsal drak jménem Felix, jestli by s ním šla do kavárny na kávičku. Tak se domluvili, že na sebe počkají v pět na náměstí. Když Šarlota přišla na domluvené místo, Felix už na ni čekal s pugetem rudých růží. Povídali si celé hodiny a povídali by si ještě déle, kdyby už kavárna nezavírala a nebylo už hodně hodin. Tak se draci rozloučili a šli domů. Stýskalo se jim, tak se scházeli častěji a častěji, až se k sobě nastěhovali. Po půl roce se konala svatba a po svatbě následovala tři dračí děťátka. Jmenovali se Beáta, Nina a Alexandr. Děti chodily do místní umělecké školy, protože byly nadané stejně jako jejich maminka, která umí pracovat výborně s hlínou a je šikovná na ruce. Když vyrostly, staly se z nich obchodní zástupci jedné malé firmy, která vyráběla plastová okna. Byly úspěšní a všichni je měli rádi.

Drak V. Křepela

Na obloze letí dráček, vedle něj je velký mráček. „Draku, draku, poleť k nám, každý by se výšek bál.“ „Nebojte se, já jsem drak, lítám jako kabrňák. Pohled z výšky ten mě těší, když se za mnou provaz věší. Když však ne, tak odletím, nespatříš mě více. Nebuď smutný, však jsem drak, šetři si své plíce.“

O dráčku Kulihrášku A. Čekalová, 3. třída Byla jedna chaloupka a v té chaloupce žila maminka, tatínek a malá Viktorka. Viktorka si moc a moc ráda hrála, ale ne s panenkami a kočárky, ale pouštěla draka. Její dráček měl velké vykulené oči a červené tváře s pihami, které vypadají jako hrášek. Proto mu říkala Kulihrášek. Prožívala s ním všelijaká dobrodružství. Jednoho dne byla drakiáda. Viktorka jako vždy měla draka nejvýše. Kde měla Viktorka Kulihráška, tam byl silný vítr. Kulihrášek volá: „Vyhráváme!“. Viktorka však neslyšela a vyskočila. A v tom se to stalo. Viktorka se vznesla. Kopala nohama, ale neklesla. Letěli daleko, hodně daleko přes moře. Na moři plula loď. Loď měla dlouhý stožár a za něj se Viktorka zachytila. Potom sklouzla dolů a loď je dovezla do Česka za maminkou a tatínkem.

Soutěž Zkusme si to Dne 31. října se vybraní žáci 8. a 9. ročníku vydali na Střední odborné učiliště do Sedlčan na soutěž Zkusme si to. Vyjeli jsme v 8 hodin ráno autobusem pod dozorem paní družinářky Dejmkové. První chvíle byly zvláštní. Zdejší učitelé nás seznámili se školou tak, že nám pustili krátký dokument o oborech, které škola nabízí, a řekli nám, co dnes budeme dělat. Čekalo nás zdobení perníčků, příprava chlebíčků, kreslení copanu spleteného z vlasů, návrh vizitky z plechu. Dále jsme měli za úkol zasadit semínka na papír, rozpoznat druhy talířů, skleniček a příborů, seknout sekerkou do vyznačeného místa a nakonec pro nás bylo připraveno vystoupení zdejšího barmana, který na této škole také studoval. Pak už jsme se pustili do plnění úkolů. Všechny to bavilo, někoho více a někoho méně, ale určitě to bylo zábavné. Po splnění všech úkolů nás učitelé, se kterými jsme se setkali již na začátku, vyhodnotili podle bodů. První místo obsadila Barbora Dejmková, o druhé místo se muselo rozhodnout metodou, kdo si vytáhne delší tyčku, protože měli kluci stejně bodů. Nejdelší tyčku si vytáhl Pavel Litoš, který skončil na druhém místě, na 3. místě Michal Sosnovec a na 4. místě Ondra Jirout, který měl smůlu a vytáhl si nejkratší tyčku. Všichni jsme jeli domů s úsměvem na rtech a s pocitem že jsme si vyzkoušeli zase něco nového. -as-

Výlov Musíku Výlov Musíku se konal ve dnech 27. - 28. 10. 2013 od ranních hodin. Na hrázi se prodávaly pečené ryby a také se prodávalo nějaké víno. Ale to se tam podle mého názoru moc nehodilo. Také jsme se mohli dívat, jak rybáři vyndávali ryby a vozili

je

pryč.

Ale

neodváželi pryč všechny ryby, ty velké nechávali na prodej a ty malé odváželi do sádek. Na druhé straně hrála živá hudba. Kdo chtěl, mohl si koupit rybu.

Kapr „výběr“ stál 69 Kč za kilogram. Ale taky jsme si mohli prohlédnout chráněné ryby, které se neprodávaly, ale pouštěly se zpátky do vody. Z Musíku se odvezlo asi 70 tun živých ryb. -td-

Kabaret aneb Sedlčanské harašení Od pondělí 18. listopadu, kdy měli ochotníci premiéru, do neděle 24. listopadu se v

Kulturním

domu

Josefa

Suka

konalo

vystoupení

„KABARET

ANEB

SEDLČANSKÉ HARAŠENÍ.“ Jeho režisérkou byla Jaroslava Bulínová. Mimo jiné zde hráli současní i bývalí žáci naší školy: Pavel Litoš, Olga Litošová, Gabriela Kalinová a Kateřina Boučková. Kabaret se skládal z dvanácti vtipných scének např. O odbahnění Mastníka,

Spartakiáda, Vyloupení první sedlčanské „SPERMOBANKY“ a další. Já jsem se jela podívat na premiéru a letošní kabaret byl o hodně vydařenější, než ten loňský. -bd-

-td-

SOU Červený Hrádek V pátek 8. 10. se žáci devátého ročníku vypravili na soutěž na Červený Hrádek u Sedlčan, kde škola SOU Červený Hrádek pořádala tradiční soutěž pro jednotlivé obory - třeba teoretický test, výroba lopatky, výroba prstenů, práce na PC ve Wordu, práce se stavebnicí Merkur, demontáž kola, sestavení montážní podpěry a vazba cihel. Na soutěži měla naše škola tři zástupce: Ondřeje Jirouta, Tomáše Dvořáka a Pavla Litoše. Ondřej Jirout pracoval na počítači, kde dělal vizitku se svojí fotkou, a skončil na prvním

místě.

Tomáš

Dvořák sestavoval montážní podpěru a obsadil druhé místo. A Pavel Litoš vyráběl lopatku a umístil se na třetím místě. Celý den na soutěži se moc povedl a určitě se povede i příští rok. -pl-

Pečení muffinů Dne 22. 10. v rámci výuky pracovních činností jsme se společně s paní učitelkou Janou Pšeničkovou a 8. třídou rozhodli, že si upečeme muffiny na oslavu Halloweenu. Předem jsme se dohodli na receptu a každý z nás měl přinést určitou surovinu. Druhý den pekli muffiny i „šesťáci“, ale nechali si je už raději upéct v kuchyni. Po odpolední pauze jsme se na to vrhli. Obě třídy pracovaly zvlášť.

Začali jsme s přípravou těsta, s kterým jsme měli ale ze začátku celkem potíže. Po přípravě a zpracování těsta jsme ho nalili do silikonových formiček, které jsme předem vyplnili papírovými košíčky. Následně jsme plato s muffiny vložili do trouby. Trouba ve školní kuchyňce s námi ale nechtěla moc spolupracovat a trochu nám je připálila a nedopekla. Pokud chcete znát recept a zkusit si je také upéct, tady ho máte: Na jednu dávku potřebujeme: 1 vejce, hrnek polohrubé mouky, půl hrnku cukru, půl hrnku mléka, čtvrt hrnku rozpuštěného másla, špetku soli, dvě lžičky kypřicího prášku, nastrouhanou/na kostičky nakrájenou čokoládu/ořechy/ovoce – podle chuti. Všechny suroviny stačí smíchat, přidat, co má kdo rád, a dát ve formičkách upéct. Pečeme při 180 ºC asi 25-30 minut. Recept je velmi jednoduchý a zvládne

ho

i

malé

dítě.

Určitě

doporučuji a přeji dobrou chuť. -oj-

Svatý Martin Každé malé dítě zná pověst o Svatém Martinovi, ale kdo ne, tak vám ji všem zopakuju . Pověst vypráví o skromném vojákovi, který se jmenoval Martin. Byl odlišný od ostatních vojáků, protože všichni vojáci mysleli jen na sebe, ale pro Martina bylo důležité, aby se ostatní měli alespoň tak dobře jako on.

To, že byl odlišný, o něm dokazuje symbolický čin, díky němuž se stal tak známým. Došlo k němu ve městě Amiens v severní Francii u jedné z městských bran. Mrzlo, byl večer a Martin se tudy na koni vracel do vojenského tábora. U brány ho oslovil polooděný žebrák a prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl ani peníze, ani jídlo, zprvu nevěděl, jak by člověku pomohl. Tu ho však napadla myšlenka: vzal svůj velký důstojnický plášť a rozdělil ho svým mečem napůl. Polovinu pak hodil žebrákovi třesoucímu se zimou, aby se aspoň trochu zahřál. Legenda dále praví, že tento žebrák byl Ježíš, a tak se Martin stal svatým. Naše tradice V Nalžovicích je zvykem chodit každý rok 11. listopadu s lampionem do zámeckého parku, kde na malé děti čeká Sv. Martin na koni. Děti zazpívají nebo odříkají básničku a od Martina dostanou sladkosti. Je to hezká tradice a doufám, že se bude držet ještě dlouho, protože i mně jako malé holce se taková tradice moc líbila.

-as-

TAKÉ VÁS ŠTVE, ŽE… …vám rodiče nevěří?!? Dítě nemá povinnost důvěřovat rodičům. Jeho důvěra je pouze odpovědí na důvěru rodičů k němu. Rodiče ztrácejí důvod, aby mohli vyžadovat jejich důvěru, když mu dají najevo, že mu sami nevěří. Důvěra mezi lidmi je vzácným darem. Důvěra vzbuzuje důvěru, strach vzbuzuje strach a agresivita vzbuzuje agresivitu. Kdo chce získat důvěru, musí druhého přesvědčit, že má skutečný zájem o jeho dobro, má ho rád a chce mu pomáhat. Především rodiče odpovídají za důvěru mezi nimi a dítětem, zejména dokud je dítě malé. Důvěru nelze nikomu vnutit, ani dítěti ne. Když se budou rodiče pokoušet přimět dítě k pravdomluvnosti pomocí sankcí a trestů, jeho nedůvěra se může ještě více prohloubit. Ovšem, že si někdy za nedůvěru rodičů můžeme sami, ale rodiče by měli přihlížet k tomu, že jsme ve vývinu a hledáme, co je pro nás nejdůležitější a nejsnadnější.

-bd-

Je tomu již 12 let od doby, co vznikl velmi úspěšný animovaný film Příšerky s.r.o., a právě letošní léto se na plátna kin dostalo pokračování tohoto filmu. Já jsem se rozhodl, že

vám

na

něj

napíšu

recenzi.

Příběh

Univerzity pro příšerky se odehrává před událostmi z „jedničky“, přesněji v době, kdy oba hlavní hrdinové Mike Wazowski a James P. Sullivan,

řečený

Sulley,

nastupují

na

univerzitu. Tito dva se ale v té době jestě neznají. Není to obyčejná univerzita. Je to univerzita pro příšerky. To znamená,

že

se

zde

nevyučují běžné předměty, ale předměty, které se budou v životě hodit příšerkám. Mike i Sulley se zapíší oba na obor strašení. Hned od začátku prvního semestru si začnou Mike a Sulley lézt na nervy a dělají si naschvály. Postupem času je však okolnosti donutí spolupracovat a nakonec se z nich stanou velice dobří přátelé. Film mě velice pobavil a myslím, že pokud jste viděli první díl a líbil se vám, u „dvojky“ nebudete zklamáni. Je plná vtipných hlášek a gagů, má smysluplný příběh a graficky je výborně zpracována. Film se mi líbil asi taky proto, že jako pětiletý jsem první díl miloval :D. 85%. -ef-

Exkurze v Hrachově V pátek 15. 11. vyrazil celý horní stupeň společně s žáky 5. ročníku na exkurzi do záchranné stanice v Hrachově. Vyrazili jsme hned po první hodině, když pro nás přijel předem objednaný autobus. Cesta trvala pár minut a po chvíli jsme dorazili na místo. Nejdříve nás zaměstnanci ze záchranné stanice přivítali a seznámili s okolím. Poté jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna skupina se usadila do jedné z budov a tam nám jedna paní vyprávěla, co vše musí jejich pracovníci dělat a jak to musí dělat. Druhou skupinu měla na starosti zase jiná paní, které provedla skupinu po celém areálu, kde jim ukazovala některá zvířata, která tam chovají. Hodně věcí jsme se naučili, jako třeba co dělat se zvířetem, které najdete opuštěné na louce nebo na silnici. A takto hodnotili výlet žáci 7. a 8. třídy: Lucie Linhartová, 8.třída: Dne 15. listopadu 2013 jsme se vydali do Centra

Ochrany fauny ČR do Hrachova. Povídání, které nám říkala paní na přednášce uvnitř, se mi moc líbilo. Průvodkyně venku už ale nebyla tak dobrá jako ta uvnitř. Chovala se k nám jako k malým dětem a to se mi nelíbilo. Ze zvířátek se mi nejvíce líbila kuna Alfréd a srnka Mína, kteří byli velice roztomilí. Štěpán Calta, 7.třída: Byli jsme v Hrachově v areálu Ochrany fauny. Nejdříve

nás informovali o tom, kolik a jakých zvířat ročně zachrání. Potom nám ukázali zachráněné ptáky, ale měli tam i lišku a srnku. Nejvíce nás zaujal puštík se svýma velikýma očima a krásně na nás mrkal. To nás pobavilo nejvíce. V Hrachově se nám moc líbilo. Daniela Hochová, 8. třída: Návštěva Centra Ochrany fauny v Hrachově, která

se konala v pátek 15. listopadu 2013, se mi moc líbila, protože mám ráda zvířata. I když byla venku zima, užila jsem si to. Nejvíce se mi líbila kuna, která se jmenuje Alfréd, protože jsem si ji mohla pohladit po jejím chlupatém kožíšku. Překvapilo mě, kolik druhů zvířat se tam nachází. Mrzelo mě ale, že jsme se nešli podívat na pejsky. -oj-

První pomoc Dne 27. listopadu 2013 se k nám na školu vydaly žákyně ze Střední zdravotní školy, která sídlí v Příbrami. Rozhodly se, že nám ukážou dovednosti nutné k poskytnutí první pomoci. Tato akce se týkala všech žáků od 1. do 9. ročníku. Ze zdravotní školy přijelo 8 žákyň, které se rozdělily do 4 stanovišť po dvou. Na prvním stanovišti nám řekly, jak se máme zachovat, když vidíme opařeného nebo zmrzlého člověka. Na druhém stanovišti jsme se dozvěděli, jak zavázat ruku při zlomenině, naraženině, nebo odřenině. Na třetím stanovišti nám ukázaly a popsaly, jak se zachovat, když uvidíme člověka v bezvědomí a jak bychom mu měli správně pomoc. A na čtvrtém stanovišti jsme zjistili, jak rozpoznat různý hmyz, jak se zachovat při bodnutí (vosy, včely nebo sršně) a jak se správně vyndává klíště. U všech stanovišť si dva ze třídy vyzkoušeli to, co nám zdravotnice předváděly. Tato akce byla dobrá a myslím, že jsme se z toho všichni něco naučili.

-as-