14

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK

Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., Dubí

1

Politologie Etymologicky vychází ze dvou řeckých slov • polis , městský stát ( politika potom starost o věci veřejné) • logos (nauka, věda) - ve střední a výchovní Evropě - V západní Evropě , Americe „political science“

4. 2. 2014

Gymnázium Jana Amose Komenského s.r.o.

2

Politologie (politická věda) předmět Společenská věda o politice , studium vlády

Předmět: Fungování státu, jeho institucí a funkcí; Politické systémy; Činnost politických stran, politických organizací a zájmových skupin; 4. 2. 2014


3

Politologie (politická věda) předmět Politické chování lidí; Analýza politických ideologií; Tvorba sociální politiky; Vztahy mezi státy; Působení mocenských a vládních institucí; Vztah politiky a ekonomiky.

4. 2. 2014


4

Hlavní disciplíny PV (Paříž 1949) 1. Politické teorie (dějiny pol. teorií, polit.filozofie, polit.ideologie). 2. Politické instituce (teorie státu a práva, ústava, státní správa). 3. Politické systémy (demokratická a totalitní). 4. Politická sociologie (teorie moci, politická participace).

5. Politická ekonomie. 6. Mezinárodní vztahy. 4. 2. 2014


5

3 směry politologie 1. Normativní politologie ( aplikuje metody filozofie, od obecného ke konkrétnímu, hodnotové soudy ,tzn. stanoví co by mělo být – např. na čem má být založena společnost) 2. Deskriptivní (pozitivní) politologie – popis politických jevů, procesů, struktur, událostí – jaká je politická skutečnost

4. 2. 2014


6

3 směry politologie • 3. Predikativní (prognostická) politologie – na základě popisu a vysvětlení umožňuje předpokládat, jaká bude politická realita, jak se budou vyvíjet politické procesy, jak je možné je ovlivnit • 1880 Columbijská univerzita USA, 1. katedra P • 1949 uznána P jako samostatná věda • 1950 Mezinárodní asociace politických věd 4. 2. 2014


7

P a společensko-vědní disciplíny  s filozofií ( vyčlenění, převzetí metod )  se státovědou  se sociologií ( sociální faktory politického života, sociální složení PS, moc, polit.chování – volby aj.)  s historií ( politika a historické události)  s ekonomií - vliv politických rozhodnutí na ekonomii, ekonomická úroveň a preference voličů i jednání politiků  s právní vědou (znalost práva)  s psychologií ( analýza politického chování lidí, osobnosti politika aj.) 4. 2. 2014


8

Metody politologie  způsoby systematického studia (empirické metody)  popis polit. struktur a organizací (stran), procesů (volby), událostí (nástup komunismu, převrat) , institucionálních změn ( změna ústavy)  srovnávání (komparace) podobnosti a rozdíl§ů a možné zobecnění závěrů (nemá objektivní platnost)

4. 2. 2014


9

Politologický výzkum fáze 1. 2. 3. 4.

Specifické výzkumné otázky Vysvětlení zkoumaného jevu Definování pojmů a jevů, se kterými se pracuje Formulace testované hypotézy (hypotéza empirická – odhadnout vztahy, které existují v reálném světě , domněnka – do jaké míry může být pravdivá) 5. Volba konkrétních metod: průzkum, rozhovor, analýza dokumentů (data, zprávy,rukopisy, paměti, zákony) statistické metody 4. 2. 2014


10

Politika • - umění řídit stát, vztahy mezi státy, správa věcí veřejných, oblast společenské , ( veřejné) činnosti • - společenská činnost k řízení věcí veřejných ( 2. znaky : obecný dopad a mocenský dopad) Politický program: - Je forma politických představ, které vycházejí z ideologického základu a reagují na momentální stav společnosti - Zaměřuje se na konkrétní úkoly, které je třeba realizovat v politické praxi

4. 2. 2014e


11

Politický konflikt Střet různých politických zájmů a programů; Dynamický děj (má své etapy); Oddalování kompromisu – krize.

Konflikt zájmů – napadání koncepcí, manipulace s veřejným míněním Usmiřování - kompromis, konsensus, kooperace 4. 2. 2014


12

Politická kultura • Založena na : politických hodnotách ; postojích, názorech, normách a zvládnutí politických rolí (politická socializace člověka) 4. 2. 2014


13

Politický systém • - součást celkového sociálního systému • - aktivity související s formulací a vykonáváním politiky Soubor vztahů mezi: - ústavou a vymezenými polit.institucemi (MZ,V a S), - organizacemi a skupinami (polit.stranami, zájmov. organizacemi, odbory, masmédii, byrokracií, armádou, veřejným míněním) 4. 2. 2014


14

Politický systém - interakce • Spojení společnosti (tj. okolí polit. systému) a mocenské sféry ( vlastní polit. systém)  vstupy do systému (inputs), které přicházejí od společnosti ( požadavky, podpora)  výstupy ze systému (outputs), informace vysílané mocenskou sférou směrem ke společnosti  zpětná vazba (feedback) – reakce na dříve vysílanou informaci

4. 2. 2014


15

Politická moc, autorita • PM = nástroj k prosazování cílů a zájmů, usilují o ni politické subjekty různými prostředky (násilné, demokratické) • Autorita = všeobecně přijímaný, neformální, přirozený vliv osoby (organizace) v oblastech společenského života • Autorita = z lat. autoritas = moc • Autorita jedince – z osobních kvalit ( ne ze sociálního statusu) 4. 2. 2014


16

Autorita dle sociologa Webera  Charizmatická (mimořádné vlastnosti osobnosti) Tradiční (založená na tradicích a zvycích, král, arcibiskup) Legální, racionální ( spočívající na právním pořádku – demokracie)

4. 2. 2014


17

Legalita Legalita z lat. = zákonný stav, zákonnost, stav, který je v souladu s právem, shoda jednání se zákony Opak – ilegalita Princip legality zahrnuje aspekt:  Legislativní (normy vydává pověřený orgán)  Aplikační ( povinnost dodržovat normy, sankce)

Legitimita = oprávněnost politického systému vystupovat jako politická moc  De jure – PS založen na ústavě a zákonech  De facto – vznik PS respektující dosud platné právní normy i Ú 4. 2. 2014


18

14

Recommend Documents