4 / 2014
Společenství
Společenství 4/14
Prázdninové Bez usebranosti, bez soustředění se trvale žádná modlitba nedaří. Nejprve se musíme soustředit na Boží tajemství v nás a ponoření do tohoto tajemství pak hledáme slova. Hans Buob
WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ
Email:
[email protected] Časopis Společenství je zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK CR E 15005. Vychází v Havířově, nepravidelně 6x ročně. Vydavatelem je Římskokatolická farnost Havířov, ICO:45215618, 736 01 Havířov, Farská 2. Neprodejné. Příspěvky lze odevzdat ve farní knihovně, zaslat na adresu Společenství, Farní úřad, Farská 2, 73601 Havířov, nebo na mail:
[email protected]. Uzávěrka dalšího čísla: 19. 10. 2014. Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Čs.armády 2233, Frýdek-Místek
-1-
4 / 2014
Společenství
Drazí bratři a sestry, prožíváme léto, pro které je nějak charakteristické slunce. V první polovině srpna každoročně slavíme dva krásné svátky, které nám dávají zahlédnout něco z toho, co pro nás Bůh připravil. V bohoslužbě slova obou těchto dní jsme slyšeli zmínku o slunci. 6. srpna jsme oslavili svátek Proměnění Páně. Evangelista Matouš poznamenává, že Ježíšova „Tvář zazářila jako slunce“ (Mt 17,2). Pán Ježíš ještě před svým utrpením poodhalil něco ze své božské slávy. Na 15. srpen připadá slavnost Nanebevzetí Panny Marie. V 1. čtení tohoto dne nám byla představena Janova vize „Ženy oděné sluncem“ (Zj 12,1). V tomto velikém znamení na nebi Církev právem spatřuje Pannu Marii. Pán Ježíš je tím Sluncem, které září v temnotách „cesty na Golgotu“ a jímž je zcela oděna Ta, které se nedotkla žádná poskvrna hříchu. Toto Slunce chce svítit i nám, tímto Sluncem máme být oděni i my (nejen „až jednou“, ale „už nyní“) – sv. Pavel píše: „Oblečte se v Pána Ježíše Krista.“ (Ř 13,14) Kéž nás Panna Maria – Pomocnice křesťanů učí, jak se máme „oblékat v jejího Syna“, jak se máme jejím Synem nechat proměňovat… o. Marcel a o. Karel
Vaši kněží
***********************************************
Rozpis mší sv. od září 2014 – budou stejně jako před prázdninami U sv. Anny: U sv. Markéty - Bludovice: pondělí 17.30 pátek 7,00 úterý 7.00 neděle 9,00 středa 8.00 Na Špluchově: čtvrtek 17.30 pátek 17.30 čtvrtek 16,00 sobota 7.00 neděle 11,00 neděle 8.00 10.00 17.30 ***********************************************
Úklid kostela sv. Anny Od září budou opět fungovat 3 skupiny „úklidových čet“, ale v jiných termínech než dosud! 1. skupina – seniorky – ved. p. Kusáková - uklízí 1., 3. a 5. sobotu v měsíci po ranní mši sv. 2. skupina – maminky – ved. p. Hanka - uklízí 2. pátek v měsíci po večerní mši sv. 3. skupina – mládež – ved. o. Karel uklízí 4. pátek v měsíci po večerní mši sv. Budeme moc rádi, jestliže se k nám někdo přidá a pomůže s úklidem, hlavně v 2. skupince je lidí malinko.
1. skupina 6.9., 20.9., 4.10., 18.10., 1.11., 8.11., 22.11., 20.12., 27.12.(změna) 2. skupina 12.9.,10.10., 14.11., 12.12. 3. skupina 26.9., 24.10., 28.11., 5.12. (změna) -2-
4 / 2014
Společenství
Pravidelné akce v novém školním roce 2014 - 2015 Katecheze pro malé děti do 7 let budou každou 1. a 3. neděli v měsíci u sv. Anny při mši sv. v 10 hod. Při bohoslužbě slova budou mít děti opět vlastní katechezi v knihovně s kreslením a povídáním. Namalované obrázky donesou k oltáři a po mši sv. si je vezmou domů. Knihovnu můžou samozřejmě využívat i rodiče s miminky na přebalení, nakrmení atd. Na děti i rodiče se těší p. Jana a Hanka. Dětské mše sv. budou opět každou 1. neděli v měsíci v 10 hod. u sv. Anny. Část promluvy bude věnována dětem, se scholou se budou zpívat kytarové písničky, ve mši sv. jsou přímluvy dětí, společná modlitba dětí Otče náš u oltáře a katecheze pro malé děti v knihovně. Vyučování náboženství bude opět probíhat každou středu od 16 – 17 hod v kostele sv. Anny. První hodina bude ve středu 10. 9. Účast rodičů nutná! Na děti a rodiče se těší katechetky Liduška, Kristýnka, Hanka, Jana a Danka, o. Marcel a o. Karel. Ministrantské schůzky (pro kluky ve věku 6-12 let) budou probíhat většinou ve středu před 1. nedělí v měsíci, po náboženství, tj. od 17.00 do 18.00 v kostele sv. Anny. Poprvé se sejdou ve středu 1. října. Tímto dnem také začne celoroční ministrantská soutěž. Na ministranty se těší o. Karel a Bidlo. Po delší pauze začne opět fungovat malá scholička pro děti ze základní školy. Setkání bude 1x v měsíci ve středu před 1. nedělí v kostele sv. Anny v 17-18 hod (vždy ve stejné době, kdy budou mít schůzku ministranti). Nacvičené písničky pak děti budou zpívat na dětské mši sv. první neděli v měsíci za pomoci velké scholy. První setkání bude 1. října. Písničky a různé hry bude připravovat p. Veronika. Pokud máš rád hudbu, rád zpíváš a už Ti někdo řekl, že to není zléJ, a třeba i hraješ na nějaký hudební nástroj, chceme právě Tebe pozvat do scholy. Zkoušky bývají 1x v měsíci v neděli od 9 do 10 hod před dětskou mší sv. První zkouška bude v neděli 7. září. Zve Tě Bára, Tomáš, Lucka. Společenství mládeže budou vždy v pátek u sv. Anny. V 16.30 je ve zpěvárně nácvik zpěvu ke kytarovým písním ke mši svaté. Po mši svaté probíhají jednotlivá spolča v různých místnostech. Končíme ve 21.00. Stejně jako v minulých letech se spolča týkají už těch, kteří chodí do 8. a 9. třídy základní školy (je to místo normálního náboženství). Jsou zváni i ti, kteří do spolča zatím nechodili (v tomto případě by bylo dobré nejdříve se domluvit s o. Karlem nebo s někým z animátorů mládeže). Po prázdninách se poprvé sejdeme v pátek 5. září. Zvou Tě animátoři a o. Karel. Setkávání rodičů dětí, které se budou připravovat k 1. sv. přijímání, budou probíhat 1x měsíčně ve středu v 17-18 hod v kostele sv. Anny (ve stejné době, kdy budou probíhat ministrantské schůzky a malá scholička). 1. setkání bude 1. října. *********************
Víkendy na faře pro děti z náboženství 1. – 3. třída 4. – 5. října 28. února – 1. března 4. – 7. třída 1. – 2. listopadu duben – jednodenní výlet Příprava k 1. sv. přijímání viz. 3. třída + 30. – 31. května. Začínáme v sobotu v 8 hod na faře. Končíme v neděli mší sv. u sv. Anny v 10 hod. S sebou: spacák, karimatka (není nutná), přezůvky, oblečení na faru, oblečení ven, oblečení na nedělní mši sv., hyg. potřeby. Cena 100,- Kč – prosíme zaplatit katechetům nejpozději týden před akcí. -3-
4 / 2014 Plánované akce v naší farnosti
Společenství
5. září (pá) – společenství mládeže, od 16,30 hod nácvik zpěvu, mše sv., spolčo do 21 hod. 6. září (so) – setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně 6. září (so) - děkanátní pouť do St. Bohumína za duchovní povolání a obnovu rodin. Pojedeme autobusem 7. září (ne) – dětská mše sv., doneste si aktovky i školní batohy - děti (i rodiče) dostanou požehnání do nového školního roku 10. září (st) – náboženství od 16 hod. Účast dětí i rodičů nutná - získají důležité informace 21. září (ne) – při mši sv. v 10 hod katecheze pro malé děti v knihovně 1. října (st) – od 17 hod 1. ministrantská schůzka 1. setkání malé scholy – nácvik písniček 1. setkání rodičů dětí, které se budou připravovat k 1. sv. přijímání 4. - 5. října (so-ne) – děti 1. - 3. třída na faře 11. října (so) – setkání ministrantů na Šumbarku 17. - 19. října (pá-ne) – víkend rodičů a dětí na Orlím Hnízdě ve Pstruží 1. - 2. listopadu (so-ne) – děti 4. - 7. třída na faře Vážení rodiče, - Chcete si chvilku odpočinout v pěkné přírodě, nestarat se o vaření, mít čas pro své děti i sami pro sebe? - Chcete se naučit s dětmi správně komunikovat a umět řešit konflikty? - Chcete získat praktické techniky, tipy a podněty pro výchovu svých dětí? - Chcete rozumět svým malým dětem, adolescentům i dospělým dětem? ANO? Zvu Vás na víkend pro rodiče s dětmi na Orlím Hnízdě od 17. - 19. října 2014. Pro rodiče (může se zúčastnit třeba jen maminka nebo tatínek, nemusí jet celý manželský pár) je připraven zajímavý vzdělávací program s lektorkou Marcelou Kořenkovou z Centra pro rodinu Olomouc. Probíraná témata: Nežádoucí chování dětí a co s ním Správná komunikace Řešení konfliktů v rodině Během programu pro rodiče se o děti (i miminka) postará mládež. Mše sv. bude v pátek i v neděli, možnost svátosti smíření, rozhovor s knězem. Příjezd v pátek 16-17 hod Začátek programu v pátek v 17,15 hod, Ukončení programu v neděli v 15 hod Cena: dospělí 450,-/víkend Děti od 3 let 400,-/víkend Děti do 3 let zdarma V ceně je zahrnuto ubytování, strava, lektorská práce, hlídání dětí Přihlášky a informace u Hanky Svobodové, tel. 731 625 835, nebo v sakristii. Termín přihlášení: do 5. října 2014
-4-
4 / 2014 Panna Maria prosí o pomoc
Společenství
Kaple Panny Pomocnice křesťanů za kinem Centrum u Církevního střediska sv. Jana Boska byla zřízena arcibiskupem Janem Graubnerem v roce 1992. Od té doby prošla dvojitým rozšířením, úpravou interiéru, celkovou výmalbou, opravou střechy, rekonstrukcí topení a elektřiny a v roce 2013 výstavbou WC, zpovědní místností a protipožárních dveří. Na tuto náročnou rekonstrukci jsme si museli půjčit. V současné době chybí splatit bance 210 tisíc Kč. To už je včetně úroků a bankovních poplatků. Každou sobotu v 16,30 je zde u Panny Marie Pomocnice sloužena mše svatá s nedělní platností. Každého 24. dne v měsíci je sloužena mše svatá za dobrodince. Do budoucna chceme vybudovat zádveří, aby kaple mohla byt otevřena k modlitbám denně od 7-19 hodin. Dnes to lze - pokud zazvoníte na sekretariát, děvčata kapli k modlitbě otevřou. Na účtu však k 1. 8. máme jen 10.230,- Kč! Prosíme, pomozte. Na závěr povzbudivá zpráva: Díky dobrodinci panu K. S. Jsme mohli od magistrátu koupit 2 posledních 41 m pozemku pod kaplí, který byl ve vlastnictví magistrátu. Bohu díky. Jindřich Honěk
***********************************************
Vzpomeňme na lektorku Markétu Anežku! Jak ten čas letí!... Zakrátko to už budou dva roky, co od ambonu našeho kostela přestala při mši svaté číst čtení naše dcera Markéta Anežka Smejkalová, vychovatelka mládeže s postižením, katechetka a lektorka naší farnosti. Jednoho dne mi totiž tenkrát řekla: „Tatínku, dnes jsem v kostele měla záchvat kašle, musela jsem na chvíli odejít ven, nechtěla jsem rušit, asi budu muset se čtením skončit.“ A to se pak skutečně stalo, že četla naposled. Bylo to na svátek svatého Bartoloměje 24. srpna 2012, a četlo se ze Zjevení sv. Jana: „Anděl mě přenesl v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis…“ To bylo její poslední čtení. Možná v tom textu byl i pokyn a pozvání pro ni, kdož ví! Četla celkem 97 krát, víme to přesně, zapisovala si to. V té době už její vážná nemoc značně pokročila, nádor v plíci se zvětšoval, záchvaty kašle byly častější a urputnější… A pak už nastala závěrečná etapa její dvaapůlleté křížové cesty, kterou šla statečně a odevzdaně,… a odchod k Pánu, jemuž sloužila celý život. V její pozůstalosti jsem objevil fiktivní dopis, který - ještě když byla zdravá - napsala havířovským farníkům, a protože byl psán pro ně, ať si ho tedy aspoň dodatečně přečtou: „Dobrý den, milí havířovští farníci! Jak vidím, přišli jste dnes (jako každou neděli) v opravdu hojném počtu. Přišli jste proto, abyste se setkali s Kristem také v Božím slově. Jenže je tu potíž. Totiž, to Boží slovo mám dnes přečíst já. No, je celkem jedno, kdo ho přečte, že. Důležité je, že je to Boží slovo, které se má číst právě dnes. Jenže já mám už delší dobu takový divný svíravý pocit, když přijdu za ten ambon, nastavím si mikrofon… a podívám se vám do tváří… Najednou to totiž nejste vy – stane se z vás „moře lidstva, které na mě zírá,“ a já si připadám nahá jako ten Adam, kterého se Hospodin ptal, kde je. A v tom moři lidstva se začnu topit. Honem musím sklopit oči a začít číst. Ano, moc dobře vím, že se na mě díváte a že toužíte po tom, abych se na vás podívala, vím to, že vám ten čtený text nestačí, ale mám strach se znovu podívat do vašich tváří, protože vím, že se v nich vždycky začnu topit. Najednou mám před sebou černou tmu a jen cítím, jak padám dolů. Totiž, je vás na mě trochu moc. Každý je jiný. Nemám mnoho času, abych vás složitě identifikovala, jenže vy už pak nejste jedinci, jste masa lidstva. A navíc masa lidstva, z níž -5-
4 / 2014
Společenství
80% z vás vlastně neznám. Znám jen váš obličej, ale nevím, co je za ním. Od té doby, co čtu, jsem zaregistrovala to, že se vaše tmavé zimní oblečení změnilo na oblečení světlé letní, že mezi vámi teď převládá bílá, žlutá, růžová a modrá barva. To je asi tak všechno. Právě proto, že se z vás v tu chvíli stane „masa lidstva“, nejste to už vy, Aničko, Květko, Jano, Hanko, Staníku, Františku.… Stane se z vás najednou moře lidstva a právě to moře, právě ta cizost, která z vás najednou čiší, právě ta mě vždycky pohltí a já se topím v její hlubině… Budete se možná divit, ale to, co mě drží nad vodou, je přesně ta kniha, ze které vám chci číst. A v tu chvíli taky sobě. Právě poselství toho textu, právě ta písmena, slova, věty a celá souvětí, přesně to mě drží nad vodou, protože jinak bych se už dávno potopila hrůzou a strachem. A jenom proto, že mě ten text zatím vždycky „vytáhl z oné mořské hlubiny“, jenom proto mám zase další sílu se znovu postavit k ambonu a začít vám číst. Milá havířovská farnosti, já vím, přišli jste dnes na mši svatou, abyste si poslechli Boží slovo (mimo jiné), a tak jistě dobře slyšíte, jak se mi chvěje hlas, jak ztrácím rovnováhu, jak se klepu jako osika a jak se mi klepou ruce a nohy, což jasně vidí ministranti, pokud nejsou dočista slepí. A přesto, nebo možná právě proto, mohu snad se sv. Pavlem hrdě prohlásit, že se chci chlubit právě svými slabostmi, aby na mně a na vás, milí posluchači od sv. Anny, mohla spočinout Kristova moc. Je paradox, že si Bůh vybírá právě ty méněcenné, ty, kteří přece nejsou ve světě vůbec nic…, ale asi má k tomu svůj důvod. Milovaní, já vím, že jste tou cizí lidskou masou jenom chvíli, jenom v tu hodinu v tom kostele. A pak se z vás opět stanou lidi – Maruška, Kristýnka, Anička, František, Staník… Všichni nakonec vyjdeme z kostela a třeba se i pozdravíme a usmějeme se na sebe. Uf, je dobře, že lidé nejsou běžně stvořeni k tomu, aby žili stále v takových cizích lidských masách, ale pouze v malých společenstvích rodin či těch nejbližších. Možná je to proto, aby mohli být vůči svým lektorům milosrdní. Bohu i vám díky za to!“ Markéta Anežka odevzdala svůj život Pánu 3. prosince 2012 a byla pohřbena v Havířově o slavnosti Neposkvrněného Početí Panny Marie dne 8. prosince. Na jejím bílém náhrobku je nápis: Amen, Pane Ježíši, přijď! Těmi slovy končí Písmo svaté, které milovala a které si přála mít v rakvi na svém srdci. A je to i adventní výzva, vždyť nám odešla na samém počátku adventu. Teď už Markéta Anežka nečte, aspoň tady u svaté Anny ne. Nahradili ji jiní a jiné. Možná, že čte andělům a svatým v nebi, když to tak ráda dělala tady na zemi. Ale možná, že tam nahoře má jiný úkol - to je tajemství, to nám známo není. 13. července je svátek svaté Markéty, její křestní patronky. Pomodleme se prosím, ať ten svůj současný úkol plní stejně svědomitě tam, jako se o to snažila tady na zemi. A vzpomeňme s láskou. Milan Smejkal, otec ***********************************************
Farní tábor V závěru první půle prázdnin jsme vyrazili autobusem na tábor s dětmi od 5 do 13 let na Valašsko, poblíž vesnice Hutisko-Solanec. Bydleli jsme ve třech dřevěných chatách na prudkém svahu s krásným výhledem na hory. Každý den budíček, rozcvička, snídaně, oběd, večeře a spát. Samozřejmě byl čas i na společnou modlitbu, mše svaté a katecheze, které vedli naši otcové, kteří se zde vystřídali. Děti měly ale nejraději hry a etapový program. Spolu s Michalem, Tomášem, Alžbětkou a Otíkem se záhadným kouzlem ocitli ve hře, kterou ti čtyři vymysleli a nakreslili na papír, který našli na půdě. Jejich úkolem bylo projít celou hru a překonat všechny její nástrahy. Pomáhali jim v tom pomocníci a taky Pastýř, jehož země byla cílem této hry. Byla tam taky studna, do které když se někdo podívá, uvidí -6-
4 / 2014
Společenství
se takový, jaký opravdu je. Za odměnu, že došli až na konec, dostali všichni brnění pro boj za Pastýře – batikované tričko. V pátek jsme se sbalili, uklidili chaty a vyrazili zpět domů. Děti byly unavené, ale spokojené. Těšily se domů, ale tábor se jim určitě moc líbil.
Farní školka Druhý prázdninový týden bylo na faře živo. Děti do 8 let sem přijížděly každý den od 7 do 17 hod. Děti pomáhaly skřítkovi Luciáškovi s jeho dobrými skutky a při jeho dobrodružstvích. Hráli jsme hry, malovali obrázky, stavěli domečky, poslouchali pohádky. Ve čtvrtek jsme tu byli i přes noc a někteří odvážní vyrazili na noční stezku odvahy. Všem dětem se tu určitě moc líbilo. Romantik a spol. ***********************************************
Svědectví kamarádky z TV Noe Milí farníci, jak mnozí víte, některé dobré duše chodí, když je potřeba, pomáhat do TV NOE balit poštu. A nejsme tam jen my z Havířova, ale spousta dalších obětavců Jednou z nich je paní Liduška, která na poslední balení přinesla toto svědectví (viz níže) své dcery. Přečtěte si ho, snad i vám bude povzbuzením a příležitostí ke chvále našeho Pána. Korčáková Bibiana
Mé tělo patří Pánu a Pán vládne mým tělem To jsou slova, která jsem si jako modlitbu opakovala po celou dobu mého posledního těhotenství. Jsme mladá rodinka, tenkrát jsme měli 4 děti a každou chvíli jsme čekali páté. Jednoho dne - byla to středa - jsem čekala návštěvu. Od rána jsem měla plné ruce práce. Úklid, prádlo, vaření. Chtěla jsem vařit zeleninovou polévku, a abych si práci uspíšila, vytáhla jsem na strouhání kuchyňský robot. Strouhala jsem poslední zbytky zeleniny a chtěla robot vypnout. Naše tříletá dcera, která je se mnou v kuchyni stále, mě najednou před očima vytáhla z robotu tlačítko a do robotu strčila ručičku. Naprosto nepochopitelné. Byl to okamžik. Nechápala jsem, jak se to mohlo stát. Přiběhl manžel, zakrvácenou ruku jsme zabalili do čisté utěrky, sedli do auta a uháněli do nemocnice. V nemocnici ruku ošetřili – naštěstí byl ostrouhaný jen jeden prstík. V pátek jsme byli na převaz a opět jsme se do nemocnice měli dostavit v pondělí. A teď se dostávám k tomu, co mělo přijít a člověk si ani neumí představit, co všechno se mohlo stát! Tak strašně se mně v pondělí nikam nechtělo, těhotenství mě zmáhalo a my museli zase na Vsetín na převaz do nemocnice. Sedla jsem za volant, naštěstí byla se mnou manželova maminka, která jela s námi a pomohla nám. Na chirurgii nás k mému překvapení vzali bez čekání. O patro výše na porodním oddělení byla s miminkem moje kamarádka. Chtěla jsem naší malé miminko ukázat a říci jí, že tady s naším miminkem budu brzy i já. A tak jsme se i s babičkou tam na chviličku vydaly. Bylo zrovna před vizitou. Nakoukly jsme do postýlky, prohodily pár slov s novopečenou maminkou a najednou mi bylo tak zvláštně. Podali mně židli, sklenici vody a já čekala, až to přejde. V tu chvíli se otevřely dveře, vešla sestřička, zjistila, že je tam špatný vzduch a otevřela okno. Postavila mě s babičkou na nohy a položily mě na zem. Když jsem otevřela oči, bylo nade mnou 150 hlav. Někdo podal vozík, pode mnou byla krev. Snažila jsem se odpovídat na otázky, kde mám doklady, v kolikátém jsem týdnu, že jsem dva dny před prvním termínem porodu. Naštěstí jsem nic nejedla, protože jsem v těhotenství brala železo, hodinu po užití se nesmí jíst a svačinu v kabelce jsem ještě nestihla rozbalit. Dovezli mě na operační sál, nic jsem necítila. V duchu jsem se modlila: „Pane, odevzdávám Ti sebe i naše miminko, necítím ho, nevím, co bude dál.“ Vnímala jsem, jak mě vysvlékají, -7-
4 / 2014
Společenství
sundávají náušnice, řetízek, chtěla jsem, aby mi nechali medajlonek Panny Marie, nešlo to. Slyšela jsem povely: „Honem, honem, dělejte rychle.“ Modlila jsem se: „Pane, požehnej jim tady, žehnej jejich práci, každému rozhodnutí, při každém stůj.“ A to byly moje poslední myšlenky, pak už o ničem nevím. Nedozvěděla jsem se, že mi praskla placenta, kdy se miminko zalévá krví, ve které se dusí a maminka jde za chvíli za ním. Stačilo být někde kousek od nemocnice nebo v autě za volantem a bylo po všem. Pavlík se narodil do desíti minut od té doby, co jsem se ocitla na zemi. Byla to opravdu rychlost. Se mnou měli doktoři co dělat až dvě hodiny poté. Probrala jsem se na jipce a po narkóze mně vyvstala první slova: „Mé tělo patří Pánu a Pán vládne mým tělem.“ Začaly mi docházet souvislosti z různých okamžiků. V ten den měl manžel třiatřicáté narozeniny a Pavlík měl stejnou porodní váhu jako on, ... ten prst, převaz, nestihnutá snídaně, žádná fronta na chirurgii, velká vizita s dětským lékařem, všechny sestry… a místo vizity všechna pozornost soustředěna na nás. V nemocnici mi pak primář oznámil, že to nebyl zázrak jen pro mě, ale pro celý lékařský personál, který už byl obeznámen, jakým to způsobem jsem se ocitla v pravou chvíli na pravém místě. „Žádná sanitka by mě nepřivezla včas, stačilo být jen o 200 m dál a byl by konec. Žádný člověk by si to takhle nenačasoval ani náhodou. „O Vás věděli na nejvyšším místě a andělé a svatí při Vás stáli,“ byl závěr primáře. A naše malá? Prstík ji musel nejdříve bolet, ale zachránil nás! Po 14 dnech se jí prstík krásně zahojil, jako by se nic nestalo, a předtím to vypadalo, že možná bude bez jednoho článku. Pavlíček je hodné miminko, které se neustále usmívá. Nic není na světě náhoda a není lepší ochrany, než laskavá náruč našeho Boha Otce. Radka 33 let ***********************************************
Prázdninové zážitky Duchovním zážitkem byla 3. července v Lubině primiční mše sv. o. Pavla Marka, který z naší farnosti odchází do Kravař. Z Havířova nás autobus zavezl do malebné vesničky u Kopřivnice, kde bylo mezi farou a kostelem sv. Václava připraveno pódium ke slavení mše svaté a také dostatek laviček k sezení. Nespočítala jsem ani, kolik kněží bylo na této slavnosti přítomno, ale to není podstatné. Farní pěvecký sbor chválil svými písněmi Boha natolik, že počasí bylo nádherně slunečné až horké (babička novokněze svými modlitbami počasí vyprosila). Ochotní lidičkové rozdávali vodu, abychom v tom horku neomdleli. Ač daleko od své farnosti, přesto mi Pán dal možnost se setkat s přáteli z jiných farností. Jak krásně bylo vidět na farnících v Lubině, jak svého skautského kamaráda a přítele a nyní už novokněze rádi mají. Vždyť kolik lásky a dobra přinesli na obětní stůl a kolik dobrého jídla a pití připravili pro všechny zúčastněné. **********************************************************************
Sobotní poutní slavnosti na Velehradě jsem se zúčastnila se svou maminkou, s farností Kroměříž. Autobus nás opět zavezl až na místo k tomu určené. Doprovázela nás S.M. Milada od sester sv. Vincence z Pauly. V klášteře nám bylo řečeno: „Se sestrou Miladou se neztratíte“ a opravdu. Tato obdivuhodná služebnice Páně nás zavedla do míst, kde bychom přístup neměly jen tak. Organizátorky nás posadili do míst za politickou elitu. Seděly tam totiž všechny řádové sestry a jejich známí. Takže jsme viděly opravdu všechno a všechny zblízka. A když kolem 10. h začalo pršet a deštníky zabíraly příliš místa, s. Milada nám ochotně došla pro pláštěnky určené pro politiky. Poté se zvedly další řádové sestry, a tak jsme všichni dostali VIP pláštěnku. **********************************************************************
-8-
4 / 2014
Společenství
Poutní novokněžská mše sv. se konala 13. července v kostele sv. Markéty. Ochotní farníci přinesli výborné dobrůtky na společný stůl. V 9 h začala slavnostní mše sv. s doprovodem písní havířovské scholy. Po novokněžském požehnání se farníci přesunuli na farní zahradu, kde byl připraven „malý raut“ v podobě koláčů, zákusků, cukroví, bábovek i slaných závinů a dobrého moku, prostě všeho dobrého, co lahodí našemu oku i žaludku. **********************************************************************
Poutní slavnost Panny Marie Karmelské 16. července se konala v kostele sv. Jakuba Staršího v D. Domaslavicích. Byly jsme s kamarádkou na večerní mši svaté, kterou koncelebroval náš o. Karel. Kostel byl slavnostně vyzdobený - ani si nepamatuji, kdy jsem tam byla naposledy. Po mši svaté nám o. Jan dal krátkou přednášku o historii škapulíře, který byl udělován těm, kteří by ho rádi nosili. **********************************************************************
Něco málo z historie: Škapulíř je symbolem karmelitánského hábitu i způsobu života v něm. P. Maria je patronkou řádu a škapulíř je jejím darem. Škapulíř sestává ze dvou malých kousků látky spojených dvěma stužkami. Nosí se přes ramena na těle, jeden spočívá na prsou a druhý na lopatkách. Jde o svátostinu, víra církve v něm spatřovala hojnost duchovního požehnání. (převzato z webových stránek Karmel.cz) **********************************************************************
Pokyny pro žehnání: Škapulíř se přijímá jen jednou za život. Plátěný škapulíř nahrazuje medailka s vyobrazením Srdce Ježíšova a na druhé straně zobrazení P. Marie s Ježíškem. Kdo nosí škapulíř, zavazuje se ke křesťanskému životu podle evangelia, přijetí svátostí a živé úctě k P. Marii, tj. k jakékoliv modlitbě k Matce Boží. Škapulíř není amulet, je to symbol víry. Po modlitbě předávání jsme se zapsali do knihy členů rodiny Karmelu. Danka Gavlasová
***********************************************
Z farní knihovny „Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla.” (John Ruskin) Rád bych Vás pozval (doba prázdnin a dovolených se k tomu přímo nabízí) na setkání s dobrou knihou, nebo i knihami, které si lze vypůjčit ve farní knihovně v kostele u sv. Anny v Havířově. Knihovna je přístupna vždy v neděli, v době mezi 9-10 hodinou. Vypůjčit si lze nejen „těžkou” teologickou literaturu, ale i čtivou beletrii. Aktuální seznam knih, které můžete v knihovně nalézt, si lze prohlédnout buď přímo v knihovně, nebo i na farních internetových stránkách: www.farnosthavirov.cz/knihovna. Celkem máme v knihovně 1574 knih - titulů, v 26 tématických okruzích. Aktuálně je vypůjčeno 58 knih. Evidovaných čtenářů je 213, ale pravidelně navštěvujících je podstatně méně :). Minulý měsíc, v červenci bylo vypůjčeno 25 knih. V letošním roce bylo nově zařazeno do fondu 49 knih, všem dárcům velmi děkujeme. Určitě se ptáte, jestli mám pro Vás nějaký tip na dobrou knihu? Samozřejmě a ne jeden! U novinek je to určitě: Padesát novozákonních záhad - sice starší, ale přesto zajímavá, a také čtivá kniha českého teologa Zdeňka Sázavy. Fenomén Vatikán - už podruhé vydává nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury knihu od Františka X. Halase o Vatikánu, či spíše diplomacii Svatého stolce, zvláště ve vztahu k českým zemím. Na 784 stranách se dozvíte spoustu zajímavého o dějinách, papežích, politice, ale i křesťanské víře. Přijďte si vypůjčit, kniha v tuto chvíli -9-
4 / 2014
Společenství
není půjčená :) Otevřená mysl, věřící srdce - jedna z knih, které máme v knihovně od současného papeže Františka. Jsou v ní přednášky čtyř cyklů duchovních cvičení, a tím, jak konkrétní dokáže být, je dobrým průvodcem pro náš duchovní život. Radost z víry - některé významné homilie, katecheze a promluvy Benedikta XVI. Vysvětluje a osvětluje základní pilíře křesťanské víry a vybízí k hlubšímu promýšlení křesťanských pravd. Tichá srdce, kláštery a jejich lidé - sonda do historie i současnosti našich klášterů a do „skrytého” života lidí v nich. Autorka Alena Ježková více než pět let shromažďovala podklady a záznamy ke knize: studovala historii řeholních řádů, objížděla opuštěné i žijící kláštery v Čechách a na Moravě. Tématem knihy je téměř šedesát textů o našich klášterech. Jezuité - knihu vydalo pro nás, nezvyklé, počítačové nakladatelství Grada. Můžete v ní nalézt odpovědi i na takovéto otázky: Byli jezuité papežskou armádou? Oponovali osvícenským snahám, nebo představovali socialisty, rané předchůdce Karla Marxe? V knize jsou informace o nejdůležitějších historických kořenech jezuitů, jejich duchovních principech a také jejich postavení v současnosti. Knihu napsal Stefan Kiechle, doktor teologie, který přednáší v Mnichově na univerzitě a sám je členem jezuitského řádu. Třicet případů: malé, bílé, kulaté - veselé (i když někdy spíše smutné) krátké příběhy se svérázným humorem Maxe Kašparů, vhodné jako čtivo i do MHD. Po provaze ke Kristu - další z nových knížeček (109 stran) profesora Maxe Kašparů, kterou přečtete - jako i ty minulé - jedním dechem. Neumělcům života - další „tenká” kniha, která stojí za přečtení, také od „stálice” české duchovní literatury, Marka Orko Váchy, ze které vyzařuje radost z bytí, ze života, z Boha. V knize autor ukazuje, že všemu, co Bůh vytvoří, dává do vínku kus stvořitelských možností. Zita - důvěrný portrét císařovny – kniha, kterou napsal Cyrille Debris, francouzský katolický kněz, je věnována poslední rakouské císařovně a obsahuje unikátní fotografie a dosud nepublikované dokumenty z dob působení císařovny Zity v exilu a také z jejího pobytu v klášteře v Solesmes. Tolik z bohaté nabídky naší farní knihovny, však si sami přijďte vybrat a přesvědčit se! Hodně radosti při četbě knih a hezký zbytek prázdnin a dovolených Vám přeje Láďa Svoboda
*********************************************
Zpráva o likvidaci lepry Milí čtenáři, možná jste už někdy něco málo zaslechli o Likvidaci lepry (LL), křesťanské organizaci, která již přes 22 let usiluje o léčbu lepry (malomocenství). Na počátku byla pouhá idea, nápad a myšlenka, které se skrze modlitbu a konkrétní postupné kroky přetavily v dobrého bojovníka proti malomocenství – nemoci – s níž se setkáváme v biblickém světě i v životě Ježíšově. Sám však nikdo neobstojí, je důležité hledat dobré spojence, dobré partnery, kteří napomohou dobré nápady co nejlépe a nejúčinněji realizovat. Proto jsme i my hledali, a také jsme nalezli! Potvrdilo se nám tak přísloví „kdo hledá, najde“. V našem „boji“ proti lepře jsme získali opravdu dobrého a udatného spojence, jímž je německá organizace DAHW, vskutku opravdoví profesionálové! - 10 -
4 / 2014
Společenství
Tato organizace působí již od roku 1957 a svoji činnost vykonává na více než 300 místech světa (prakticky ve 40 zemích). Kromě DAHW máme své partnery i v Indii, kteří řídí dvě nemocnice sv. Josefa - v Bhilai Pahari a v Phulapahari. Obě byly vybudovány a stále jsou podporovány z prostředků LL. V současnosti podporujeme další projekty v Kolumbii, Libérii a v Indii. Jedná se převážně o finanční podporu leprostanic (stanice malomocných), která zahrnuje náklady provozní, náklady na léky, obvazový materiál a jiné. Kromě malomocenství se podílíme i na léčbě tuberkulózy a onemocnění buruli. Naše činnost a její rozsah jsou podmíněny počtem a štědrostí dárců. V této souvislosti můžeme poznamenat, že i ve vaší farnosti máme dárce, kteří se svými dary podílejí na odstraňování utrpení mnoha nemocných a na okraj společnosti vytlačovaných lidí. Všem dárcům tímto děkujeme! Jsme jim opravdu vděčni za to, že můžeme pomáhat a být nadějí pro malomocné (vděk samých nemocných nedokážeme ani vyjádřit). Zároveň chceme přizvat k tomuto dílu milosrdenství i další. Bohatství, kterým oplýváme a pomocí něhož se snažíme pomáhat, jsme získali a získáváme pomocí poměrně malých, ale vytrvalých a pravidelných darů. Někdy se jedná o částky v rozmezí 200 – 300 Kč. Milí čtenáři, sestry a bratři, pokud by těchto pouhých pár vět ve Vás vzbudil zájem více poznat naši činnost, rádi přijedeme. Pro všechny zájemce uspořádáme poutavou přednášku, včetně bohaté fotodokumentace. Více informací o nás můžete rovněž získat na: www.lepra.cz, nebo také na tel. číslech 222 514 201; 603 555 995. Lze nám také napsat na e-mail:
[email protected] nebo na adresu: Likvidace lepry, Josefská 43/4, 118 00 Praha 1 Pokud budete chtít přispět na naši činnost, můžete tak učinit na účet našeho konta:
2400259272/2010 S přáním Boží přízně Vás všechny zdravíme, za tým LL Vám žehná P. Dr. Vojtěch Eliáš, prezident LL, biskupský vikář AP ***********************************************
PŘEČETLI JSME... „Laická spiritualita Madeleine Delbrelové“ - Kateřina Lachmanová, Karmelitánské nakladatelství 2004. Kateřina Lachmanová, autorka řady knih s duchovní tématikou, je také známou osobností Hnutí charismatické obnovy. V tomto titulu se nechala inspirovat spiritualitou Madeleine Delbrelové, která se narodila v jihofrancouzském Musidanu (1904 -1964). V raném věku se u ní začala probouzet živá víra, zajímala se také o literaturu, hudbu i umění a dostalo se ji důkladného vzdělání. Pak se rodina přestěhovala do Paříže a po období hledání Madeleine prožívá silnou konverzi. Velmi ji oslovovala karmelitánská spiritualita, z níž čerpala smysl pro modlitbu a kontemplativní rozměr života. Po delším hledání zůstala vědomě laičkou, žijící naplno uprostřed světa. Se svými spolupracovnicemi pomáhala chudým překonávat útrapy II. světové války. Poté spolupracovala s kněžími, kterým bylo svěřeno poslání působit přímo mezi dělníky v továrnách. V současné době probíhá proces jejího blahořečení, je vnímána jako významná průkopnice laické spirituality. Autorka v knížce zpracovává postřehy a myšlenky ve 40 krátkých působivých úvahách, jež se dotýkají nitra lidského srdce. Z obsahu: Duchovní dětství - I když ses stal dospělým, nepřestáváš být dítětem Božím. Zlá mlčení - Skutečné mlčení nikdy nezabíjí lásku. Snobství - Bůh neobývá přednostně historické památky. Zdánlivě dobro - Skutečně milovat znamená, darovat sám sebe druhému, aby se on stal více sám sebou. Intenzita modlitby - Vážně se modlit neznamená odpočívat nad knihou nebo mlhavě myslet na Boha. Modlitba je nesmírná námaha, vyžaduje celou naší bytost. - 11 -
4 / 2014
Společenství
O lásce k Bohu - Milovat Boha znamená být tím, co chce Bůh, a konat, co chce Bůh. „Adamův návrat“ (Mužská iniciace) - Richard Rohr, Vyšehrad 2005. Richard Rohr, americký kněz, františkán německého k původu, je jedním z nejznámějších představitelů duchovní obnovy v USA. Napsal řadu knih o mužské spiritualitě, iniciaci a kontemplativní modlitbě. Několik desítek let strávil studiem iniciačních praktik, s jejichž pomocí se snaží rozvíjet a prohlubovat mužskou spiritualitu (duchovní život) v rámci duchovních cvičení po celém světě. Autor velmi netradičním způsobem rozkrývá podstatu osobnosti silnějšího pohlaví a ukazuje na životě primitivních národů, že ve své podstatě je každý člověk náboženskou bytostí. Odpovídá na otázku, proč i v moderních kulturách našeho věku je potřebná životní iniciace. Nachází příměry i v jiných náboženstvích - v židovství, islámu, hinduismu, v animistických náboženstvích Afriky a Asie. Každý iniciační rituál připravoval muže na jeho zralou mužskou úlohu uvnitř společenství a umožňoval mu nalézt jeho vlastní hodnotu a smysl existence. Hlavním nábojem tohoto hledání je prožitek pravého Já. Absenci důrazného prvku iniciace považuje Rohr za jádro mnoha problémů dnešní společnosti. Pro názornost předkládá 4 základní archetypy chování: Muž: - bojovník, - mudrc, - milovník, - král (otec) Zkoumá příběhy biblických postav (Abrahám, Mojžíš, Jákob, David) a také oslovující vzory světců (František z Assisi, Ignác z Loyoly, Charles de Foucauld), které odpovídají jednotlivým uvedeným typům. Samozřejmě jako největší příklad je vyzdvižen Ježíš, jenž dokonale splňoval všechny čtyři podmínky. Knížka R. Rohra se bude líbit i zájemcům o psychologii, jsou zde prezentovány jeho kritické postřehy (z pohledu tohoto oboru) na současný životní styl „euroamerického“ světa. „Úvod do zbožného života“ - František Saleský, vydalo nakladatelství Zvon 1992. Tato nejznámější kniha sv. Františka Saleského patří - podobně jako spisy Tomáše Kempenského „Následování Krista“ - ke klasickým dílům duchovní četby a pokladům katolické náboženské literatury. František Saleský - stejně jako mnozí staří církevní otcové a biskupové při vykonávání svého úřadu neustával v osobní péči o mnohé duše, které o jeho přispění žádaly. Napodobovali tím apoštoly, kteří kromě starosti o celosvětovou žeň nacházeli i jednotlivé klasy. Je známo, ze Titus, Timoteus a sv. Tekla byli milované duchovní děti sv. Pavla, sv. Marek a sv. Petronila zase svěřenci sv. Petra. František Saleský napsal tuto knihu pro svoji žákyni a zároveň ji oslovuje Filoteo (výraz je společný pro všechny duše). Filotea totiž znamená „milovnice Boha“ nebo zamilovaná do Boha. První část přináší rady a cvičení k vedení duše, od první touhy po zbožném životě, až po odhodlání se mu věnovat (jak vypadá pravá zbožnost, její vhodnost pro každé povolání a zaměstnání, očišťování duše od hříchů, od náklonností ke zbytečnostem a nebezpečným věcem, od špatných sklonů). Část druhá obsahuje rady, jak povznášet duši k Bohu modlitbou a svátostmi (nutnost modlitby, návod k rozjímání, o večerním zpytování svědomí, o duchovním ústraní, jak číst a vnímat Boží slovo, jak ctít a vzývat svaté, o svaté zpovědi, jak se zúčastňovat mše svaté, o častém přijímání). Ve třetí části nacházíme rady, jak se cvičit ve ctnostech (o trpělivosti, o pokoře, o vlídnosti, o poslušnosti, jak si zachovat chudobu v duchu, o významu čistoty, rady o mluvení - k Bohu, k lidem, rady o přátelství, rady k manželům). Část čtvrtá se zabývá potřebnými radami proti pokušením (neohlížet se na řeči lidí světských, potřeba mít odvahu, jak utvrzovat srdce proti pokušením, o nepokoji, o zármutku, o duchovní vyprahlosti, o prázdnotě). Poslední část je závěrečným shrnutím celého pojednání (zpytování stavu duše vzhledem k Bohu, k nám samým, k bližním, úvahy k obnovení našich dobrých předsevzetí, příklady světců). I když Úvod pochází z přelomu 16. a 17. století, má co říci i dnešnímu světu, dnešním křesťanům. Z. K. - 12 -
4 / 2014
Společenství
KRÁLOVNO CHUDOBNÁ Václav Renč Jen v brokátech a zlatě oděnou tě vidí naše mnohomluvné prosby, jak vládneš moři, vládneš anděly a za podnož své paty vesmír máš, jak slunce sterá krouží ti kol čela a varhany všech nádher k tobě hřmějí, ó Maria. A zatím šat tvůj... šat tvůj samý cár, zkrvavělými prsty sešívaný, šat žebračky, jež z věků do věků od domu k domu hnána bez přístřeší hledá svůj kout, kde život dala by, zrozená z lásky, Lásce nestvořené, ó Maria! A naše prahy stokrát prokleté, že nepřekročila jich noha svatá, ach naše oči stokrát oblouzené, že v žebračce jsme Matku nepoznali, ach, naše srdce obezděné stokrát kornatou bídou, pláčem kamenitým, ó Maria! A přec, a přec! Vteřiny prozření, kdy tvář, jíž není tváře podobné, k nám naslouchá, ó naslouchačko věrná! Jak náhle němý je náš všechen křik!
A ticho, ticho po všem zbořeništi, jen ty je znáš, jež stojíš pod křížem, ó Maria. Tu za tebou my, kdo tě odíváme brokáty, zlatem, práchnivinou slov, zásluhy svými, vratkým přísaháním, za tebou my, kdo tebe rozdíráme slovy i činy spuštěnosti své, my plačící, s dlaněma prázdnýma, ó Maria, za tebou trpělivou poutnicí, jíž domova jsme popřát neuměli, putujem vždycky, když se připozdívá, A obnažení ze svých domovů hledáme Dům, tam kde tvá suknice, kamením dějin otřepaná strašně, ó Maria, uprostřed hor a oblak větrných, uprostřed chudoby, jež křídla má, se prostřela jak smírný koberec pod všemi kříži, kde ti bylo stát... Nic nežádáme, neslibujem nic, jen koktáme, jen v srdci šeptáme, ó Maria!
***********************************************
PAMĚTI – Prožil jsem válku i vězení Otmar Malíř, plk. v. v., náš farník, zažil v minulém století úžasně barvitý život. Narodil se a žil nejprve v Prostřední Suché, za války se dostal do Německa, do Afriky i Anglie, v padesátých letech byl zavřen v komunistických žalářích. Své zážitky popsal v knize svých vzpomínek a dal nám je k dispozici prozatím na farní www stránky. Pokud získáme jeho svolení, vzpomínky vytiskneme a dáme i do farní knihovny.
Sbírky Datum Havířov-sv. Anna
8.6. 15.6. 22.6. 29.6. 6.7. 13.7. 20.7. 27.7. 3.8.
11 111,35 178,10 854,12 554,10 527,10 003,37 115,18 439,10 594,-
Havířov-Bludovice
3 413,6 629,3 182,3 406,3 168,8 516,5 102,2 525,2 741,- 13 -
Špluchov
účel
1 188,- na charitu 1 520,- na opravu kostela 880,912,875,1 830,- na opravu kostela 880,997,-
4 / 2014
Společenství
Květen - srpen 2014 v našich farnostech Pohřby: Sv. Anna Vlasta Schneiderová roz. Fojcíková (89 let) Eliška Smolová roz. Horáková (78 let) Jaroslav Červenka (60 let) Oldřich Koláček (81 let) Anna Valošková roz. Ponzarová (84 let) Milada Sztemonová roz. Wenglarzová (85 let) Margita Maňáková roz. Kovalčíková (74 let) Anna Holbová roz. Nagyová (62 let) Štefan Karika (79 let) Jozefa Ľubová roz. Durajová (69 let)
Sv. Markéta Hedvika Moravcová roz. Petrášová (93 let) Erma Slonková roz. Blažková (87 let) Marie Komínková roz. Richtrová (65 let) Na Špluchově František Szokala (76 let) Ferdinand Mojžíšek (60 let) Křty ani svatby – nebyly
- 14 -
4 / 2014
Společenství
Dopisy do záhrobí Foibé, jáhenka církve v Kenchrejích V městě Šumbarku, v druhém roce vlády zemana Potácivého Foibé, váhám, zda Tě mám oslovit stejným titulem jako apoštol Pavel, tedy jako jáhenku. V dnešní církvi s tím máme problém, protože to evokuje přílišnou podobnost se službou či spíše postavením soudobých jáhnů. To je dnes vnímáno jako jakýsi předstupeň kněžství, což se nám pro popis Tvé situace pranic nehodí. Popravdě nevíme, co bylo Tvým úkolem, a tak se jen domýšlíme, hádáme a tápeme. Dokonce jsme pro Tebe vymysleli funkci jakési šatnářky při křestních obřadech, která svou bezvýznamností nijak nenarušuje naše zaběhnuté představy (a předsudky). Kdyby tomu skutečně bylo tak, sotva by Tě takový misogyn jako Pavel pověřil nanejvýš zodpovědným posláním a doporučením církevní obci v samotném Římě. Musela ses právem těšit značné autoritě a vskutku dobré pověsti. O to více mě právě Tvá postava zajímá a rád bych se o ní něco bližšího dověděl. Církevní tradice je v tomto ohledu poněkud skoupá, proto mi nezbývá než se obrátit přímo na Tebe. Opravdu rád bych věděl, co jsi před těmi dvěma tisíci lety dělala… Představuji si, jak sama kráčíš přísně patriarchálním světem, čelíš všem jeho úkladům, abys nakonec předstoupila před starší církevní obce v největším soudobém městě a doručila jim Pavlovo stanovisko k závažnému teologickému i pastoračnímu problému. Divím se, že Ti vůbec naslouchali. S ženami se ve Tvé době vůbec nepočítalo. Dokonce se ani nepočítaly do celkového počtu shromážděných. Nemohly se účastnit židovských bohoslužeb společně se svými muži. Teprve Ježíš to změnil. To on se obklopil ženami, stejně vytrvalými a statečnými jako Ty. Na rozdíl od mužských učedníků ho právě ženy doprovázely na Golgotu, dokonce zamířily i k jeho hrobu onoho sobotního rána, kdy již pohasla veškerá naděje. Cosi z Ježíšova odkazu muselo v rané církvi přetrvávat i v tomto ohledu. Vaši úlohu si nikdo nedovolil otevřeně zpochybnit. Teprve postupem času jste se z centra dění (nebo přinejmenším z písemně dochovaných zpráv) vytratily. Dějiny píší vítězové – a autory prvotních novozákonních textů jsou výhradně muži. Úloha (i důstojnost) žen byla zpochybněna a potlačena; po celá staletí o všem rozhodovali znovu pouze muži. Až příliš často se rozhodovali špatně… Je mi líto, že to tak dopadlo. Jsem přesvědčen, že nám vaše služba dodnes chybí. Nejde zdaleka jen o otázku emancipace; dnešní hysterický feminismus je jen smutnou karikaturou vašich autentických schopností a možností. Pročítám znovu (mužské) texty evangelií i Skutků a nenacházím nic, co by zvládli pouze muži. Naopak je zde řada svědectví o situacích, v nichž se ženy osvědčily mnohem více. My muži se pyšníme racionálním uvažováním a jednáme iracionálně. Vy přemýšlíte srdcem a chováte se podstatně rozumněji. Vy jste dárkyněmi a strážkyněmi života a vždy mu budete dávat přednost před sebeprezentací a prosazením vlastních zájmů. Naše skomírající církev zoufale potřebuje právě vaši životodárnou službu. Modlím se, abychom ji byli schopni připustit a přijmout. P.S. Na počátku svého listu jsem se Ti svěřil s touhou dovědět se, jaká byla Tvá úloha jáhenky. Chápu Tvůj údiv nad touto otázkou. Už mi to nemusíš říkat, už jsem na to přišel sám. Jednala jsi tak, jak je to odjakživa vlastní právě ženám. Vždycky jsi dělala – s naprostou samozřejmostí a bez zbytečných řečí – právě to, co bylo zrovna potřeba. -ok- 15 -
4 / 2014 Společenství HÁDANKY A MALÉ HŘÍČKY PRO KLUKY A PRO HOLČIČKY Milí létem lehce zlenivělí luštitelé J, prázdniny jsou časem cestování, a tak dnes mám pro vás cestovatelskou a možná trochu zeměpisnou křížovku. Snad pro vás bude příjemným zpestřením vašich cest. A pokud náhodou letos nejedete ani do Afriky ani do Beskyd, je tady pro vás ještě jedna možnost. Ukrývá se v tajence J. Pěkné luštění. 1) Berlín je hlavní město … 2)
Nejvyšší republiky
pohoří
1
České
2 3 4
3) Vídeň je hlavním městem … 4)
Nejdelší republiky
řeka
5 6
České
7 8
5) Moskva je hlavním městem …
9 10 11
6) Nejvyšší pohoří světa
12 13
7) Známá věž v Paříži 14
8) Hlavní město Španělska 9)
15
Moře mezi Evropou, Asií a Afrikou
16 17
10) Nejvyšší hora České republiky 11) Na kterém kontinentu leží Egypt? 12) Hlavní město Vatikánu 13) Řeka, do které se vlévá Vltava 14) Největší poušť světa 15) Nejbližší pohoří (od Havířova) 16) Stát s hlavním městem Bratislava 17) Hlavní město Itálie Příjemné cestování a šťastný návrat z dovolené přeje Marťa
- 16 -
