VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
14. Okolím zbraslavského námìstí Celková délka trasy: 1,5 km Poèet stromù: 5 Na mìstském znaku Zbraslavi je vyobrazena lípa napravo od kostela, jedná se tedy o erbovní strom Zbraslavi. Zbraslavské námìstí je velmi dobøe dostupné více autobusovými linkami MHD ze stanice metra Smíchovské nádraží, kterými dojedeme na stejnojmennou zastávku (bus è. 129, 165, 241, 243, 314, 318, 338, 361 èi 390). Zbraslav, která je od roku 1974 souèástí Prahy, založil pùvodnì jako lovecký dvùr na soutoku Berounky a Vltavy král Pøemysl Otakar II. v roce 1268. Za Václava II. byl vystavìn cisterciácký klášter Aula regia (tj. Královská síò) a první opat Konrád mìl velkou zásluhu na povolání Lucemburkù na èeský trùn. Tøetí opat Petr Žitavský sepsal známou Zbraslavskou kroniku – dùležitý pramen událostí v Èechách mezi lety 1278 a 1338. Klášter byl urèen pohøe-bištìm králù a èlenù jejich rodiny. V roce 1420 ale husité klášter vypálili a opravené budovy vzaly za své bìhem tøicetileté války. Teprve v 18. století byl podle návrhù Jana Blažeje Santiniho klášterní areál znovu vybudován. Kdysi mìli cisterciáci v Èechách asi dvacet klášterù a v celé Evropì dokonce dva tisíce. Po zrušení kláštera ve Zbraslavi se èást zmìnila na zámek a èást na cukrovar. Na posledních opravách se podílel architekt Dušan Jurkoviè. V knize Pražské zahrady a parky je na 130 popisù parkù, ale zámecký park ve Zbraslavi (pod è. 61) je díky svým mohutným stromùm nepøehlédnutelný. V roce 1914 prošel park rekonstrukcemi a nyní se nachází v reprezentativním stavu. Èást parku a zámek slouží pro privátní úèely rodinì Bartoòù z Dobenína. Celková rozloha zelenì je 6 hektarù, ale pouze èást parku je pøístupná veøejnosti.
Pøírodní památka Kròák
"Stromy jsou básnì, které zemì píše do nebe."
Oøešák èerný
Nahovìtvec dvoudomý
Jinan dvojlaloèný
Metasekvoje èínská
Tis u kaplièky Panny Marie
Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný – nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek – Konec trasy
Chail Gibrán, irský básník
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Jinan dvojlaloèný** Strom roste vpravo od hlavního vchodu. Má obvod kmene 300 cm, což je nutno mìøit ve výšce 1 m od zemì. Výška stromu je 15 m, prùmìr koruny 20 m (je tedy spíše širší než vyšší). Stáøí stromu je asi 100 let, zdravotní stav je výborný. Rozložitý malebný strom se nízko vìtví a zaujme zejména na podzim, kdy listí výraznì citrónovì žloutne. Nejvìtší pražský jinan u Královské obory má habitus (vzhled) zcela jiný – jde o vzpøímený vysoký strom, který je ale pro veøejnost léta nepøístupný. Podobný jinan uvidíme také na Kampì v zahradì Nostické.
Pøevislá forma buku lesního je typickým stromem parkù a høbitovù
Nahovìtvec dvoudomý* Skupina tøí stromù je dále vpravo od vstupu do parku. Nejvìtší z nich má obvod 303 cm a výšku 30 m, mají vysoké kmeny s pomìrnì øídkými korunami. Nápadné jsou dvakrát zpeøené až 35 cm široké listy. Výrazné vìtvení listù je kompenzováno sporým vìtvením stromkù, takže po opadu stonkù trèí ze stromu silné klackovité vìtve. Architektura koruny nahovìtevcù se hodí k moderní architektuøe. Tento strom je vysazován jen zøídka, pochází z východu USA a do Èech se dostal až v roce 1844. Výsadba ve zdejším parku je jednou z prvních. Nahovìtvec je pøíbuzný èastìji pìstovaného døezovce trojtrnného, u nìjž se èasto používá jeho forma bez trnù.
Oøešák èerný* Tento strom najdete cestou od vchodu ve smìru na pravé køídlo zámku. Má obvod 353 cm, výšku 30 m a stár je asi 160 let. V Praze se nachází ještì vìtší jedinec tohoto druhu (s obvodem 400 cm) v Hrdloøezském zámeckém parku, ale tento zbraslavský budí 161 silnìjší dojem. Vzpøímený kmen se vìtví až v 10 m, má kolem sebe volno a vytváøí vysokou vznosnou korunu.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Skupinu blízko sebe rostoucích pìti mohutných platanù javorolistých urèitì nepøehlédneme. Vracíme se zpìt na námìstí. K výroèí vzniku Èeskoslovenska si velká vìtšina našich mìst událost pøipomínala budováním pomníkù padlým, které jsou bohužel dost stereotypní. Ve Zbraslavi v roce 1928 pojali pomník jako uctìní Vltavy. Obrovský balvan vyzvednutý ze dna øeky u Kamýka nad Vltavou dopravili voraøi až na námìstí a dodnes je zde výraznou dominantou. Jde o novodobý menhir, tj. nepùvodní, na místo pøivezený a vztyèený kámen.
Areál zbraslavského zámku patøí k nejvýznamnìjším místùm èeské historie (kresba z roku 1890)
V levém rohu námìstí je restaurace "Škoda lásky", kde poprvé zaznìla stejnojmenná polka, která je nyní svìtoznámá a byla hymnickou písní všech vojákù druhé svìtové války. Ulicí Vladislava Vanèury dojdeme k jeho bustì, vlevo pak vidíme jeho dùm. Pøipomeneme si idylická tøicátá léta minulého století a dílo Rozmarné léto, jež bylo zcela jistì inspirováno Zbraslaví. Z námìstí se vydáme ke znaèenému divadlu Jana Kašky ulicí Opata Konráda. Naproti divadlu na parcele pozdnì secesního rodinného domu nacházíme další strom, který nás zajímá. Pøírodní památka Kròák Mrtvé rameno Berounky pod Zbraslavským zámkem a èást okolní nivy. Tùò Malá øeka a louky pøi levém bøehu Vltavy. Mrtvé rameno se táhne až k Lipencùm. Rok vyhlášení: 1988. Rozloha: 26,56 ha. Ochrana mrtvého ramene Berounky, vzniklého po povodni v polovinì minulého století, kdy si øeka pøeložila koryto do souèasné trasy, s mokøadními spoleèenstvy vèetnì pøilehlého zbytku lužního lesa a nivy Vltavy v areálu zbraslavského zámku. Geologické podloží tvoøí štìrkopísky nivní terasy pøekryté nivními hlinami, hlubší podloží a pøilehlé svahy budují droby, prachovce a bøidlice letenského souvrství ordoviku. Podél Kròáku vystupují hnìdé nivní pùdy, v horní zazemnìné èásti gleje až náslatì. V chránìném území jsou rùzné typy bøehových a litorálních spoleèenstev vèetnì poøíèních vrbin, aluviálních luk, krátkostébelných trávníkù s výskytem suchomilných druhù. Ze zoologického hlediska jsou v chránìném území dva odlišné vodní biotopy. Mrtvé rameno Berounky (pùvodní øeèištì – tzv. Kròák) má charakter již dlouho odstaveného ramene s mocnou vrstvou sedimentù. Na vìtšinì plochy je zastínìna dobøe vyvinutým bøehovým porostem nebo okolními zbytky lužního lesa. Druhým bioto-pem je regulaèní nádrž Vltavy (tzv. Malá øeka), která je ménì zanesena a navíc jí protéká zneèištìná voda z Vltavy. To se samozøejmì odráží i v druhovém bohatství obou biotopù, z nichž Kròák je cennìjší. Pøi prùzkumu vodních mìkkýšù zde bylo zaznamenáno 22 160 druhù. Na vodní ekosystémy navazuje biotop mìkkého luhu, kde výrazné døeviny pøedstavuje olše a topol èerný, dále pak nìkolik druhù vrb, javor, habr, dub. Z keøového patra napø. hloh a bez èerný.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Metasekvoje èínská** Dvojkmen o obvodech 160 a 225 cm, roste blízko u plotu v pravém rohu dendrologicky bohaté zahrady. Výška stromu je 20 m, stáøí 55 let. Jde o jednu z prvních výsadeb v Èeské republice a strom je asi nejvìtší svého druhu v Praze. Koruna dosahuje témìø až k zemi. Opadavý jehliènan byl znám z paleobotanických nálezù z celého svìta a byl považován za vymøelou døevinu. V roce 1941 existovala tato živoucí fosilie jen v poètu 1 000 stromù nalezena v údolí Šuj-sa na jihozápadì Èíny. Uprostøed války expedice na její záchranu dovezla do USA semena i vìtvièky k zakoøenìní. Strom má pravidelnou štíhlou korunu, zkrácené výhony (vìtvièky) opadávají i s jehlièím, kulovité šištice jsou umístìné až na posledním úseku vìtve. Na rozdíl od velké vìtšiny se tento zbraslavský jedinec pøirozenì zmlazuje a v okolí stromu se objevují drobné semenáèky. Metasekvoje je vlhkomilná a zde se jí dobøe daøí. Pøi povodni v roce 2002 dosahovala hladina nìkolik dní až do výšky 2,5 m jejího kmene. V pøírodì se dožívá stáøí okolo 600 let – takže náš strom je teprve na zaèátku své existence. Nejvìtší metasekvoje v Èeské republice, též z prvních výsadeb, roste v areálu výzkumného ústavu lesního hospodáøství v Kunovicích u Uherského Hradištì a má obvod kmene 368 cm. Ani jeden z uvedených stromù není vyhlášen za památný, pøitom by si to oba zasloužily.
Jinan soutìžil o udìlení titulu "Strom roku" – neuspìl, pøestože je velmi krásný a zejména dìtmi oblíbený k posezení v trojnožce
Pøírodní památka Kròák U Zbraslavi stojí za pøipomenutí pøírodní památka Kròák (tzv. Malá øeka), vyhlášená v roce 1988 na výmìøe 26,6 hektaru. Mrtvé rameno Berounky (do roku 1829 hlavní tok, po povodni pøeložila øeka tok 2 km na jih k Radotínu), okolní mokøadly a bøehové 163 porosty jsou druhovì velmi pestré.
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU
Pokraèujeme dále ulicí Žitavského jižním smìrem, tj. proti smìru toku Vltavy. Po levé stranì mineme odboèení na most Závodu míru a dojdeme ke kaplièce sv. Marie, která se nachází po pravé stranì stejnì jako èp. 522.
Tis u kaplièky Panny Marie* Strom má obvod 244 cm, výšku 10 m, stáøí 140 let. Roste v zahradì domu èp. 522 poblíž kaplièky v ulici Žitavského za køižovatkou s ulicí U Klubovny. Strom je zdravý a koruna dosahuje až nad chodník. Ve 2 m se dìlí na více stoupavých vìtví. Prùmìr koruny dosahuje 16 m, strom je ošetøen a jeho zdravotní stav je velmi dobrý. Patøí mezi nejvìtší tisy na území hlavního mìsta Prahy. Býval kdysi v evidenci památných stromù, ale dnes již statut památného stromu nemá. Strom je možno si dobøe prohlédnout z chodníku, jeho okolí je pìknì upraveno. Za pozornost stojí také asi deset "jizev" na omítce domu, které pøipomínají, že se v kvìtnu 1945 ve Zbraslavi bojovalo
Tis u kaplièky sv. panny Marie v Žitavské ulici je nepøehlédnutelný. Zajímavostí je, že se u nìj v kvìtnu 1945 bojovalo
Velmi zajímavý je dùm U Manouškù v ulici U Národní galerie èp. 488, který se zapsal do velkolepých dìjin èeského zvonaøství. V roce 1967 ve starobylém domì založil zvonaø Rudolf Manoušek mladší zvonárnu. Jeho otec, pocházející z Habrùvky u Køtin, založil zvonaøskou tradici, továrnu mìl v Brnì již v roce 1908 a vyrobil pøes 3 000 zvonù. Za obou svìtových válek vždy docházelo k rekvírování zvonù a tak bylo co nahrazovat. V souèasné dobì drží rodinnou tradici již tøetí generace Manouškù. Pan Manoušek pracuje jako soudní znalec v oboru kampanologie (tj. vìda o zvonech), je státním kolaudátorem zvonù a samozøejmì také jejich restaurátorem. Zvony Manouškù ze Zbraslavi znají i v cizinì napø. ve Štýr164 sku, Bulharsku, Jižní Koreji i jinde. Možná se v budoucnu podaøí založit ve Zbraslavi také muzeum zvonaøství.
