12

Ž A B OV ŘE SKÉ KUK ÁT KO Nahlédnutí do života salesiánské farnosti a střediska mládeže

4 /12

žabokuk

obsah:

významné dny

Zamyšlení....................................................................3 Kalendárium...............................................................4 (Ne)obyčejní lidé........................................................5 Letem, světem............................................................8 Perly z našich kázání................................................9 Duchovní ponor.......................................................10 Laskavý příběh.........................................................11 Drakiáda 2012..........................................................12 Misijní koláč 2012...................................................13 Kamkoli půjdeš, půjdu s tebou!............................14 Mikuláš .....................................................................16 Tradiční hudební setkání CECILKA 2012........18 Senior Club...............................................................20 Měřím metr, no a co!..............................................22 Vtipy...........................................................................23

Advent s Marií

křty: děti: Pavel Sýkora Mikuláš Jiří Holub Anna Luisa Fajtová Evan Joseph Loomis Klára Pokorná Sofie Marie Kolářová Jan Maria Minařík Aneta Dalajková Matyáš Vilém Vraspír Marek Petr Dvořák Regina Kristýna Hájková Vivienne Anna Frodlová

12. 8. 2012 1. 9. 2012 9. 9. 2012 9. 9. 2012 7. 10. 2012 14. 10. 2012 14. 10. 2012 17. 11. 2012 18. 11. 2012 18. 11. 2012 18. 11. 2012 25. 11. 2012

svatby: Pavel Krška – Veronika Vomelová 4. 8. 2012 Tomáš Svoboda – Vítězslava Ryšavá 25. 8. 2012 Marco Cicchito –Veronika Daňková 1. 9. 2012 Tomáš Holub – Lenka Chýlková 1. 9. 2012 Pavel Pleva – Jitka Hlaváčová 29. 9. 2012

pohřby: Jana Procházková Rostislav Záleský Ivan Přikryl Vlasta Sypěnová

Příspěvky pro další číslo časopisu podávejte prosím do uzávěrky 5. 02. 2013. Návrhy a připomínky k časopisu odevzdávejte do schránky v kostele nebo na farní úřad pod značkou „ŽABOKUK“.

zamyšlení

* 30. 8. 1953 * 6. 5. 1924 * 15. 2. 1944 * 5. 8. 1919

† 21. 1. 2012 † 2. 2. 2012 † 7. 2. 2012 † 20. 2. 2012

Název periodického tisku: Žabokuk. Periodicita vydávání: čtvrtletník. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 17501. Místo vydávání: vydává Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice, Foerstrova 3088/2, 616 00 Brno-Žabovřesky, IČ: 265 212 70. Texty: Jan & Jana Šlachtovi, Milena Alday Delgado, Lucie Kučerová, Petr Polanský jako členové redakční rady, přispěvovatelé z farnosti a střediska mládeže. Grafická úprava a sazba: Jan Huňař. Fotografie: fotografie „Akce farnosti“ – Petr Polanský, archív středisko, farníci. Tisk: tiskem.cz. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Kontakty: [email protected], [email protected], www.brno.sdb.cz, tel.: 541 213 110 NEPRODEJNÝ, k vyzvednutí v kostele a na vrátnici střediska mládeže.

–2–

Přijměme pozvání prožít advent – dobu očekávání a následného příchodu s Pannou Marií. Koho čekala a kdo přišel všichni víme. Narození Božího Syna předcházelo „ano“, které Maria dala

Bohu. Nemusela jako my bojovat s vrozeným sobectvím. Od počátku byla dokonale otevřena Bohu. Ani jedna chvíle jejího života nebyla prožita naprázdno. Nepromarnila žádný z darů, kterými ji Bůh obdaroval. Láska v ní nenarážela na žádný odpor. Nemusela se k ničemu nutit, protože její „ano“ tvořilo základ jejího života. Čím více Maria opakovala „ano“, tím více rostly její vnitřní možnosti. Bůh s ní měl předem svůj plán, aby pak v určený čas vyslovila své „fiat“. Přesto respektoval její svobodu. Maria však byla připravena, protože v její podstatě byl od počátku zakotven postoj tohoto „ano“. Mariin rozhovor s andělem, uvedený Lukášem (Lk 1,26-38) byl nejdůležitějším rozhovorem, jaký se kdy na světě odehrál. Nový zákon se mohl začít naplňovat teprve díky „fiat“, které při něm padlo z jejich úst. Jakou neslýchanou odpovědnost vložil Bůh na jednoho člověka? Díky Marii začalo velkolepé dílo. Bůh s každým z nás má připravené své dílo. S pomocí Panny Marie můžeme toto dílo uskutečnit. Někdo na 100 %, jiný na 50 %, někdo další třeba na 5 %. Stojí zato se pustit do díla a začít říkat Bohu „ano“ nejprve v malých věcech. Postupně se naučíme říkat „ano“ i na ty větší. Ve vašem úsilí vás doprovázím svou modlitbou.

–3–

P. Radek Gottwald (Myšlenky jsou převzaty z knihy „Mluv s nimi o Marii“ od W. Stinissena.)

kalendarium farnosti

VÁNOCE A NOVÝ ROK 2013

v kostele Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách

24. 12. PO ŠTĚDRÝ DEN

během dne je možnost si v kostele vyzvednout „betlémské světlo“. 15.45 vánoční zpěv a koledy 16.00 vigilie Narození Páně bohoslužba pro rodiny, zpívají děti a mládež 22.00 půlnoční mše sv. zpívá Brněnský komorní sbor: Vánoční koledy od Luboše Fišera. Varhany: MgA. David Postránecký Řídí: MgA. Štěpán Policer

25. 12. ÚT SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ 7.30 mše sv. s lidovým – vánoční zpěvy a koledy

9.00 slavnostní bohoslužba – zpívá chrámová schola mladých vánoční pastorely Řídí: Tomáš Přikryl 10.30 mše sv. s lidovým zpěvem 18.00 mše sv. s lidovým zpěvem 18.45 Te Deum a svátostné požehnání

9.00 slavnostní mše na začátku roku 10.30 mše s koledami a lidovým zpěvem 18.00 mše s koledami a lidovým zpěvem

6. 1. NE SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ – ZJEVENÍ PÁNĚ

7.00 ranní mše svatá 9.00 slavnostní tříkrálová bohoslužba 10.30 mše svatá s lidovými koledami 18.00 mše sv. s lidovým zpěvem při každé mši se žehná voda, křída a kadidlo

13. 1. NE KŘEST PÁNĚ

7.30 ranní mše svatá 9.00 sváteční mše sv. v době vánoční Adam Michna z Otradovic: české koledy Zpívá sbor Capella polyphonica Salesiana. Řídí: Jiřina Pleská 10.30 při mši svatá se uděluje křest dětí 18.00 večerní mše svatá

KONEC VÁNOČNÍ DOBY!

26. 12. ST SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA. prvomučedníka

7.30 ranní mše sv. s lidovým zpěvem 9.00 mše s lidovým zpěvem – vánoční koledy 10.30 mše s lidovým zpěvem 14.30 Ž I V Ý B E T L É M – N Á DVO Ř Í S A L E S I Á N S K É HO S T Ř E DI S K A Foersterova 2, Žabovřesky 18.00 večerní mše svatá

kalendarium

30. 12. NE SVÁTEK SV. ROD. – Ježíše. Marie a Josefa

7.30 9.00 10.30 18.00

ranní mše mše s obnovou manželských slibů mše s obnovou manželských slibů večerní mše svatá

31.12. PO SV. SILVESTRA

15.00 soukromá adorace 16.00 mše svatá na poděkování P. Bohu za uplynulý rok

1. 1. 2012 ÚT NOVÝ ROK

SLAVNOST MATKY BOŽÍ PANNY MARIE 7.30 ranní mše s koledami a lidovým zpěvem

–4–

střediska mládeže 1. 12. Tvoření adventních věnců 2.12. Mikuláš ve středisku 9.12. Představení divadla Bedruňka 12.12. Vánoční tvoření 16.12. Vánoční akademie 26.12. Živý Betlém 11.1. Společenský večer střediska 12.1. Maškarní dětský karneval – Piráti 13.1. Maškarní dětský karneval – Piráti 27.1. Představení Happy Theater 2.2. Vepřové hody 9.2. Don Bosco u nás

(ne)obyčejní lidé naší farnosti

Nové Tváře ve farnosti Milí čtenáři, než nám skončí letošní rok, podívejme se na zoubek i novému osazenstvu naší místní salesiánské bárky, nalodily se totiž nové tváře. Nebo i černý pasažér?! Ladies first: Na Maničkách se komunita sester FMA rozrostla o Evu Liškutinovou a také se blíže seznámíme s Anuš Hořínkovou a Dianou Veselovskou. Povězte prosím těm, co vás ještě neznají, něco blíže o sobě? Eva: Jsem sestra Salesiánka již 17 let. Jmenuji se Eva Liškutinová a jsem rodná sestra Pavla Liškutina, Salesiána koadjutora, který působil v Žabovřeské farnosti 12 let. Pocházím z jedné malé vesnice u Brna: Moravských Bránic. Pobývala jsem v několika městech České republiky, ale i v Římě a nedalekém Castel Gandolfu. Diana:Jmenuji se Diana Veselovská a jsem ze Slovenska. Po gymnáziu jsem šla studovat do Nitry archeologii a historii a po ukončení studia jsem se vydala směrem na jih – odešla jsem jako dobrovolnice do Bulharska. No a pak jsem se snažila dál hledat kam mě Pán volá a momentálně mě povolal tady do Žabin. Anuš: Jsem sestra salesiánka a jmenuji se Anna Hořínková – říkají mi Anuš nebo Anuška. Salesiánkou jsem od roku 1985 a už jsem v brněnské komunitě byla zhruba před 20 lety. Tenkrát ale bylo všechno jinak. Salesiáni tu neměli

sestra Eva ani kostel (jen kapli), ani středisko a my jsme pracovaly jako pečovatelky u dětí v pečovatelské stanici v Komíně. Pak jsem byla v Římě, v Praze a v Hradci Králové, odkud jsem se vrátila do Brna v roce 2011. Co je současnou náplní vaší práce? Eva:Jsem pastorační asistentkou ve farnosti Panny Marie Pomocnice. Učím děti z 2., 3. a 4. třídy náboženství. Spolupracuji na páteční přípravě dětí, které se letošní školní rok připravují na 1. svaté přijímání i při bohoslužbě slova pro děti. V Salesiánském středisku učím hru na klavír. Diana:Jsem tady již druhým rokem a většina mého apoštolátu se odehrává v salesiánském středisku, kde mám ně-

–5–



kolik kroužků a spolu s Vaškem Jiráčkem během dlouhých „uterkových“ večerů se staráme o „naše biřmovance“. Ráda se také účastním čtvrtečního VŠ stretka. Anuš: Mám nějaké úkoly v komunitě a nosím svaté přijímání starým a nemocným lidem. 3.Poznávací znamení?! Eva: Poznáte mě podle křížku na krku, který ne vždycky je viditelný, protože mám na něm další vrstvy oblečení. Chci stihnout mnoho věcí najednou, takže se přemísťuji z jednoho místa na druhé rychle a s batohem na zádech. Ráda se usmívám na lidi, protože i oni mě obdarovávají svým úsměvem. Anuš: Jsem menší, brýlatá a někdy čtu čtení při mši sv. v kostele...

sestra Diana

a byly to moc pěkné Vánoce. Anuš: Vždycky se mi líbily Vánoce, které jsem mohla prožít s malými dětmi (od mých sourozenců apod.) Dětská radost a nadšení jsou úžasné.

sestra Anuš Máte nějaký silný vánoční zážitek? Eva: První vánoce prožité v Itálii byly pro mě velice zajímavé, protože byly úplně jiné než jsem je znala z domova. Měla jsem možnost vidět a vnímat, jak v každé kultuře slaví vánoce jinak a přece jsou jediným tajemstvím narození Spasitele pro každého člověka. Např. v jedné Africké zemi nechávají na vánoce padat umělý sníh. V jedné zemi z jižní Ameriky se jdou s celou rodinou vykoupat do moře. Diana: Zimu, Advent i Vánoce mám moc ráda. Hodně mě obohatilo to, že jsem mohla poznat jak prožívají toto období v Bulharsku nebo v Itálii. Každé místo má nějaké své zvyky a způsoby. Jeden rok jsem prožila Vánoce bez stromečku i štědré večeře či dárků, ale tady jsem si uvědomila, to co je podstatné...

–6–

Jaké je vaše tajné přání na příští rok: Eva: Mým přáním pro rok 2013 je růst ve víře a ve vzájemných vztazích a naučit se rozumět druhým. Diana: Do nového roku bych přála každému člověku, aby objevil To, co přináší pravý pokoj a radost a udělal mu prostor ve svém srdci a ve svém životě. Anuš: Do roku 2013 si přeji hlavně Boží požehnání, pokoj v srdci a hodně lásky pro mé bližní. Salesiánské dílo v Žabinách jistě zdárně poroste i díky příchodu nového člena „pánské“ sekce, a tak slovo dostává P. Libor Všetula Srdečně Tě otče Libore vítám u nás v Žabinách, odkud bezprostředně přicházíš cizinče? Do Žabin přicházím z Fryštáku u Zlína, kde je naše „casa madre“ – kam v roce 1927 přišel první salesián Ignác Stuchlý a kde vlastně vzniklo salesiánské dílo v ČR. Měl jsem tam na starosti tzv. Orientační dny, což jsou v podstatě třídenní zážitkové programy pro školní třídy. Kam situovat tvé rodiště, nemáš podobný přízvuk jako otec Pavel? Narodil jsem se na Slovácku ve Vnorovech. Možná budete Vnorovy znát jako

rodiště básníka Jana Skácela. Otec Pavel je z Valašska, takže si sice v našich přízvucích rozumíme, ale dialekt je mírně jiný. Jak hodláš strávit tyto Vánoce? Hodlám je strávit podobně jako už asi 12 předchozích. Vánoční svátky včetně Štědrého dne strávím v naší salesiánské komunitě. Možná se to zdá nepravděpodobné, ale i štědrovečerní večeře v chlapském kolektivu má svoje velké kouzlo :-). A pak samozřejmě navštívím svoje rodiče a sourozence, protože vánoční čas by měl být podstatně věnován budování rodinné soudržnosti a pospolitosti. Uvidíme tě v budoucnu víc ve středisku nebo ve farnosti? Přišel jsem sem, abych byl součástí týmu lidí, kteří se zabývají mediální výchovou – to je můj hlavní úkol. Toto dílo je na začátku a proto tomu také věnuji nejvíce energie a času. Kromě toho jsem vedoucím sekce kroužků ve středisku a ekonom naší komunity. Od toho se odvíjí moje pracovní zapojení. Ale protože jsem kněz, potřebuji k životu nezbytně společenství věřících lidí, mše a svátosti vůbec. Proto jsme se domluvili s otcem Josefem, že pokud budu jen trošku moci, budu mu rád vypomáhat ve farnosti. Co si přeješ od Ježíška? Ponožek máš dost? Už několik let jsou pro mě dárky pouze jakousi nutnou dekorací vánoc a viditelným vyjádřením něčeho, co je mno-

–7–


perly z našich kázání

hem důležitější.Vánoce totiž neberu jako možnost si legálně pořídit něco dražšího či méně užitečnějšího, ale jako čas, který chci vědomě (i když to stojí námahu) věnovat lidem kolem sebe. A proto jsou pro mě naprosto zásadní momenty vánoc např. to, že mám s kým zasednout k večeři nebo to, že můžu s někým vykouřit tzv. narozeninový doutník po půlnoční mši sv. (tuto tradici už držím přes deset let kdekoliv se ve světě na Štědrý den nacházím) anebo to, že vůbec žiji a že mám možnost zase po roce slavit Ježíšovy narozeniny. A to si vlastně i od Ježíška přeji. Jakou dobrou knihu bys doporučil pod stromeček? Jsem velmi liberální a netradiční čtenář. Už dlouho jsem nepřečetl nějakou echt duchovní literaturu. Čtu prostě Bibli a všechny možné komentáře k ní. Nedávno jsem si však koupil knihu

23. 9. P. Jan Stuchlík Ježíš nás učí být poslední.

4.11. P. Jan Stuchlík Moje radost je dělat radost druhému...

28. 9. 2012 P. Libor Všetula Nasazujme se pro naše děti! Modleme se za ně! Stůjme při nich, ať se stane cokoliv!

7. 11. 2012 P. Václav Jiráček Cesta do pekla je lemována velkými předsevzetími. Dávejme si malá předsevzetí, abychom je dokázali splnit. Kráčejme v duchovním životě malými krůčky, ale stále, abychom pak mohli mít radost z úspěchu!

28. 10. 2012 P. Pavel Tichý Co je v mém životě to poslední na čem visím, abych to mohl odhodit, a mohla v mém životě nastat změna? Medvídek Pú, kterou po mnoha letech znovu objevuji a jsem z ní nadšen. Tu doporučuji! Děkuji srdečně sestrám salesiánkám i otci Liborovi za rozhovor a přeji jim splnění všech jejich přání. A nádavkem i šeříkové mýdlo a Pitralon. Milena Alday Delgado

1. 11. 2012 P. Libor Všetula Až budeme jednou ležet na hřbitově a budou za námi chodit naši potomci, nebudou vzpomínat na to, kolik času jsme strávili v práci, ale jestli jsme je milovali! 2. 11. 2012 P. Josef Klinkovský Jsme silní podle toho, jak silné lano nás k nebi poutá!

11. 11. P. Radek Gottwald Dávejme Bohu všechno a nebojme se velkorysosti. 18. 11. 2012 P. Libor Všetula Mějme víru, že přese všechno, co se ve světě děje má Bůh vše pevně ve svých rukou. A žijme tak, aby kdykoli Bůh řekne „pojď“, nemuseli jsme mít strach.

letem světem Křesťanské Vánoce Farnosti a sbory mohou nově prezentovat své adventní a vánoční programy na stránkách www.krestanskevanoce.cz

–8–

–9–

duchovní ponor

laskavý příběh

Skutečná modlitba

Bohatství

Nejjednodušším pravidlem pro dobrou modlitbu je upřímnost a pokora. S těmito dvěma se nikdy s modlitbou nemůžeš minout. Mluv k Bohu upřímně. Nedávej se Bohu tak, jak si myslíš, že máš vypadat. Odevzdej se Bohu ve své nahotě, takový, jaký opravdu jsi, i kdybys mu měl dávat svůj hněv a svou roztržitost. Učívali jsme se roztržitostem vyhýbat. Je ale daleko lepší jich užívat. Jestliže jsi celé odpoledne zaměstnán jednou myšlenkou, předej právě ji Bohu. Pane, proč jsem takto zajat ve své fantazii? Proč mě to pořád zaměstnává? Proč mě tenhle účet nebo splácení hypotéky nebo cokoli jiného tak rozčiluje? Namísto aby ses snažil toho zbavit a převáděl to kamsi do spirituálního či teologického světa, zapoj to do své modlitby. V tom je význam celistvé modlitby ve světě, v kterém se Slovo stalo tělem. Svatý Pavel hovoří o modlitbě, která neustává. Nemluví

o tom, že bychom měli trávit čas v duchovních myšlenkách, nebo v rozjímání o Bohu. Modlitba znamená vidět to, co stojí před námi v jeho plnosti. Taková je pravá sekulární, biblická, hebrejská forma modlitby. Odpovídat celistvým způsobem na život tak, jak k nám přichází. Namísto aby byl náš život egocentrickým monologem, stává se náš život teocentrickým dialogem. Uvědomuješ si svou potřebu ovládat, své strachy, svou vinu, své rozčilování, touhu po úspěchu? Je Ježíš ústředním bodem, ke kterému vztahuješ svůj život, takže tvému životu vládne? Pak to znamená, že jsi přijal Ježíšovu vládu nad svým životem. Nezáleží na slovech, ale na tom, aby tvůj střed neležel v tobě.

– 10 –

převzato z knihy Radikální milost Richard Rohr Jan Šlachta

Krátce před vánocemi položila učitelka dětem dvě otázky: „Co myslíte, kdo z vás je chudý? Kdo by měl dostat vánoční dárek? Děti, které se považovaly za chudé, zvedly ruku. Bylo to v malém městečku, kde se všichni znali. Nejen podle jména. Všichni věděli, kde kdo bydlí, co dělá, kdo jsou jeho rodiče i jak je na tom finančně. Po vyučování zavolala učitelka do svého kabinetu osmiletého Diniho. Jeho rodiče pocházeli z Afriky. Rodina přijela do městečka teprve nedávno a všem bylo známo, že jsou velmi chudí. Učitelka Diniho vyzvala, aby se posadil, a zeptala se ho, proč před tím nezvedl ruku. Dini na to řekl: Protože nejsem chudý.“ „A kdo je podle tebe chudý?“ „Děti, které nemají rodiče.“ Učitelka se zarazila, užasle na něj pohlédla, chvíli mlčela a pak ho poslala domů. Druhý den přišel Diniho otec domů

se širokým úsměvem na tváři. Učitelka se prý stavila u něho v práci. „Můžeme být na našeho syna opravdu hrdí,“ dodal a pověděl ženě, co mu řekla učitelka. Na Štědrý večer rozbalil Dini pod stromečkem balíček s dárkem. Byly v něm dva páry zbrusu nových bot – jeden pár pro něj, jeden pro sestřičku. Ještě nikdy nedostali úplně nové boty. Ale i kdyby Dini dárek nedostal, stejně věděl, že jeho rodina je nejbohatší na světě. Rodina je jediné pravé bankovní konto. Vždycky si jí važ a nezanedbávej ji. Každý den jí věnuj své city i něžnost, dokaž jí svou věrnost a obětuj se pro ni. Zájem dělá zázraky. převzato z knihy Úsměvy pro duši Bruno Ferrero Jana Šlachtová

– 11 –

co proběhlo ve středisku…


Drakiáda 2012

Misijní koláč 2012

Sluncem zalitý kopec, mírný vítr, spousta dětí, létající či nelétající draci... to vše a ještě mnohem více se v rámci akce Drakiáda událo v neděli 14. října na Medlánském kopci blízko sportovního letiště.

Sbírka na misie vynesla 62 358 Kč a byla odeslána na Papežské misijní dílo a na Salesiánské misie v Bulharsku. Chci vám všem moc poděkovat za vaši štědrost. P. Josef Daněk

– 12 –

– 13 –



Kamkoli půjdeš, půjdu s tebou!

Ze stromů kolem střediska už spadalo listí na zbrusu nové hřiště, ranní mrazíky nám ohlašují blížící se zimu a školní rok v Salesiánském středisku snad můžeme považovat za úspěšně rozběhnutý. Má svůj rytmus a svou melodii, nové tváře už nám nejsou cizí a naše činnost spokojeně probíhá. Kam tedy běží? Kam se celý ten mohutný vlak dětí i dospělých, her, setkání, kroužků, programů, příběhů a vztahů ubírá? Pro každého možná jeho vlastním směrem. Někdo jde za vzděláním a zkušenostmi, někdo hledá přátele pro sdílení volného času, někomu leží na srdci správný růst vlastních potomků, někdo má na obzoru uskutečňování svých osobních darů a talentů, někdo poznává svoji životní cestu a někdo jiný zase touží po zábavě a neobyčejných zážitcích.

Tomu všemu ale dává nový rozměr letošní heslo: Kamkoli půjdeš, půjdu s tebou... Je jako ty magické obrazy, u kterých máte ze všech úhlů pohledu pocit, že se dívají právě na vás. Ať už se díváte z jakékoli strany, střetáváte se pohledem. Kamkoli půjdeš, půjdu s tebou. Ať už v té větě slyšíme cokoli, mluví k nám. Třeba nám připomíná, že hlavními protagonisty našeho střediska jsou děti a mladí lidé. Ne takoví, jaké bychom si je představovali, ale právě takoví, jací jsou. A že nám stojí za to je poznávat a přijímat, nečekat, až sami požádají o pomoc, ale vyjít jim vstříc, jít za nimi kamkoli: do školy, do parku, do nákupních center, do světa mobilních telefonů a sociálních sítí... Don Bosco za nimi chodil do práce a do vězení, hledal je na ulicích a v nejkřehčích zákoutích jejich duše.

– 14 –

Povzbuzuje nás to hledat i dnes místa, kam můžeme za mladými lidmi jít a doprovázet je na jejich cestách. Odpovědí na tuto výzvu může být nový projekt ONE, který rozvíjí aktuální témata týkající se života mládeže, nebo rodící se iniciativy v oblasti mediální výchovy. Jiným rozměrem letošního hesla je důraz na vzájemnou spolupráci. Navzdory rozmanitosti našich činností a různých cílových skupin chceme společně vytvářet jednu rodinu, jedno živé společenství dětí, rodičů, vychovatelů, animátorů a přátel. Být pozorní k tomu, co dělají ostatní, být si navzájem oporou. Středisko a farnost, rodiče a vychovatelé, klub maminek a oratoř... kamkoli půjdou jedni, nebudou sami, druzí budou s nimi. Prostorem pro tuto vzájemnou blízkost ať jsou společná setkání, ani-

mátorské porady, internetové stránky a každé povzbuzení, kterým se můžeme na společné cestě vzájemně podepřít. V té kouzelné větě ale můžeme slyšet i Boží hlas, který k nám mluví ústy proroka Izajáše: „Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.“ (Iz 43,2) Mohli bychom dodat: půjdeš-li na hřiště, do herny, do keramické dílny... půjdeš-li do nových přátelství a problémů, půjdeš-li vstříc druhému člověku a riskovat i neúspěch, zklamání, bolest: nebudeš sám, On bude s tebou. Až někde v Salesiánském středisku narazíte na symbol lidské stopy, ať je vám to povzbuzením, kamkoli půjdete. Anežka Hesová

– 15 –


Mikuláš

– 16 –


Tradiční hudební setkání CECILKA 2012 Na tradičním nedělním odpoledni s názvem „Cecilka 2012“ se 18. listopadu sešlo na 200 dětí a dospělých, kteří si

přišli zahrát nebo poslechnout pestrý hudební program mladých hudebníků.

– 18 –

senior club

senior club

Milí čtenáři, loni touto dobou vzpomínali někteří naši farníci na Vánoce a svátky, jak si je pamatují z dětství. Dnes si chceme připomenout spíš dobu jejich rodičů nebo prarodičů a podívat se na ještě starší vánoční zvyky. Mohou být pro nás stále ještě inspirativní? Podle folkloristky Marty Gelnarové musel být předvánoční hrubý úklid hotový do 13. prosince. Pak už se lidé nemohli věnovat běžným pracím, jako bylo pletení svetrů či draní peří, ale připravovali se cíleně na Vánoce. Z toho je vidět, jakou jim lidé přikládali vážnost. Mít do svátku svaté Lucie vše uklizeno, napečeno, nakoupeny dárky a moci se pak už věnovat jen duchovní přípravě, to by asi naše duše zajásala… Na Štědrý den vstávali lidé velice časně, někdy už kolem třetí či čtvrté hodiny ranní, a hodně pracovali, aby si aktivitu zachovali i do dalšího roku. Připravovali jídlo, uklízeli domácnost, obstarávali zvířata a chystali výslužku dobytku i stromům v sadu. To protože na Boží hod vánoční se nesměli práce ani dotknout, nesměli dokonce ani vařit, ani mýt nádobí! Když se večer sesedla rodina kolem štědrovečerní večeře, zapálila hospodyně svíci a dala ji do okna. Rodina tak signalizovala, že už sedí kolem stolu. Od něj prý nesměl nikdo kromě hospodyně vstát. Štědrovečerní večeře bývala velice bohatá, nesmělo v ní chybět nic, co se v tom roce urodilo. Na naše poměry to přesto byla velice

chudá strava – různé kaše, houbová jídla, hrách nebo pučálka – naklíčený a osmažený hrách. Pak taky muzika – kaše ze sušených švestek, jablek a hrušek. A samozřejmě čerstvý chléb a vánočka. Hodně vánočních zvyků souviselo se snahou zajistit si dobrou úrodu a hojnost pro nadcházející rok. Lidé také odhadovali, co je čeká a zda budou zdrávi. Mladé dívky se zajímaly hlavně o to, jestli se příští rok provdají. Proto všechno to známé vkládání rybích šupin pod talíře, pouštění lodiček z ořechových skořápek, louskání ořechů, rozkrajování jablíček, lití olova, házení střevícem, třesení bezem či volání do kurníka. Někde prý lidé dávali pod stůl sekyru, na kterou si před večeří každý člen rodiny šlápnul. To, aby ho příští rok nebolely nohy! Méně známé je někdejší setí obilí do květníku na svatou Lucii. Hospodář pak trávníček vyrostlý za 13 dní hodnotil a odhadoval z něj, jaká bude úro-

– 20 –

da. Jinde se před Vánocemi vyrývaly drny, kde dřív rostly sedmikrásky, a ty do Vánoc vykvetly. Takovým sedmikráskám pak říkali podle autora knihy České Vánoce Petra Herynka hladověnky. Betlém připravovaly na Štědrý den většinou děti, hospodář zase chystal tři stromy – jeden pro domov, druhý zapichoval do hnoje a třetí vsazoval do plotu. Lidé tak o svátcích mysleli na rodinu, zvířata i pole a sad. Hospodyně prý zase mazala kliku medem, aby byla rodina i domácnost vzácná a žádaná. Nohy stolu se poutaly řetězem, aby rodina držela pohromadě. Zvyk dávání dárků vzešel možná ze svatoštěpánské tradice změn ve služ-

bách. Ze statku odcházeli v ten den čeledíni a děvečky a vždy něco dostali – výslužkový věnec z pochutin nebo třeba i nějaké oblečení. V rodinách byly dary velice skromné a často vlastnoručně vyrobené. Pro děti třeba hračky vyřezané ze dřeva, sáně, brusle, pletené rukavice nebo i čepice. Kéž i my bychom o letošních Vánocích před materiální hojnost v darech i v jídle předřadili empatii a věnovali druhým spíš náš čas než stůl plný za každou cenu. Předkové nám mohou být vzorem i ve společné modlitbě. A buďme, jak nám radí nejznámější přívlastek Vánoc, buďme veselí!

– 21 –

Kučerová Lucie

měřím metr, no a co!

od ucha k uchu

Vtipy

Milé děti, dnešní žabokukovskou tajenku budeme věnovat Vánocům a vánočnímu zpívání. Ano, mám na mysli koledy. Zpíváte si je doma u stromečku? Kolik jich znáte? Těm našim koledám se ale do textu vloudila slova, která tam v originále určitě nepatří. Dokážete je najít? Jestli ano, můžete si je v Žabokuku podtrhnout a do tajenky napsat ta, která do textů písní patří správně. Slova z tajenky pocházejí z Bible. Tuším, že v tajence jsme je hledali už v některém z minulých čísel Žabokuku. Ale stojí za to si je připomenout. Co mohou znamenat pro každý váš den?

Nakonec si můžete všechny koledy zazpívat. Neslibuji, že na Štědrý den pak uvidíte zlaté housle ani prasátko, ale tímto malým domácím koncertem si zaručeně protáhnete hlasivky i paměť. A možná i potěšíte rodiče. Ostatně, ať si zazpívají s vámi. A můžete si vymyslet své vlastní koledové obměny. No, proč by měli rychle vstávat a do Betléma chvátat jen bratři? Sestry by to zaručeně taky zvládly!

– 22 –

„Mámo, cítíš to? Vůně vanilky, vánočního cukroví...” „Cítím, cítím – sousedi se ale mají!” „U nás doma je pod stromečkem jedna a tatáž věc, ale každé, opravdu každé Vánoce,” říká spolužákům Vašek. „Co, prosím tě?” „Stojan.”

Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: „Za co jste tady?” „Za předčasné vánoční nákupy.” „To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?” „Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.” „Tatínek mi na Vánoce nasliboval hory, doly.” „A splnil ti přání?” „Ano, koupil mi atlas hor...”

„Představte si, poprvé se u nás sešel na štědrovečerní večeři sudý počet lidí!” „Jak to, vždyť jste byli tři!” „Jo, ale potom přijelo sedmnáct hasičů!”

Narodil se Kristus Ján, veselme se. Tichá moc přesvatá noc. Štědrej večer nastal, dárečky přichystal. Veselé vánoční hody, zpívejme dítky u vody. Chtíc, aby psal, tak zpívala synáčkovi. Dej Bůh štěstí tomu lomu. Pásli koně Valaši při betlémské salaši. Vezem vám noviny, poslouchejte. Já bych rád k Betlému, k ježečku malému. Půjdem spolu do kostela, dudaj dudaj dudaj dá. Jak jsi krásné, Jezulátko, vprostřed bídy nebožátko.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Jožka se modlí před Vánocemi a na konci modlitby zakřičí: „Ježíšku, dones mi kolo!” „Ježíšek není hluchý,” domlouvá mu sestra. „Ale babička ano.”

Žabokuk na webu http://brno.sdb.cz/zabokuk/

– 23 –

Co bylo, to už nikdy nezměníme, co před námi je, o tom často marně sníme. Ať je v nás radost, nepokoj, či zlost, Bůh žije tam, kde je přítomnost. A v tom je naděje i naše Novoroční přání. Žijte s Pánem teď a bez přestání! Světlo už září do tajuplné noci. Dobrý strom se pozná po ovoci. A Boží nepřítel,ten se snaží marně, když na cestě nás chrání Anděl Páně.

Jan Šlachta

12

Recommend Documents