12

J. MAYER H.

KATEŘINA RŮŽIČKOVÁ FA ČVUT SAT 2011/12

___1

I___J. MAYER H. Berlínské architektonické studio J. Mayer H. bylo založeno v roce 1996 Jürgenem Mayerem a postupně se rozšířilo na sedmnáctičlenný tým s kanceláří v Berlíně i New Yorku. Rozsah jejich portfolia je velmi široký – od užitného designu, přes interiéry a instalace až po domy a urbanistické studie. Společným jmenovatelem jejich tvorby, který se promítá do všech aspektů, jsou moderní technologie a jejich přesah do současného způsobu života, ve vztahu k člověku a k přírodě. Tyto technologie a inovace využívají ve prospěch co nejlepší kvality využití prostoru nebo prostředí, které navrhují. Jürgen Mayer se narodil v roce 1965 v malém městě nedaleko Stuttgartu v Německu. V letech 1986 až 1992 studoval architekturu na univerzitě ve Stuttgartu, v roce 1990 – 91 byl na roční stáži na Cooper Union School of Architecture v New Yorku a roku 1994 získal titul na Princeton University v New Jersey. Mimo jiné také působil jako hostující profesor na Princenton University, GSD Harvard University, Architectural Association v Londýně, UDK Berlin a Kunsthochschule v Berlíně. V roce 2002 získal cenu Mies Van Der Rohe pro začínající architekty. ___2

II___DATA PROTECTION PATTERN Data protection pattern je vzor skládající se z hustě prolínajících se čísel nebo písmen, který slouží k ochraně osobních dat u tiskovin, tak aby vnitřní obsah nebyl zvenku čitelný. Používá se například na vnitřní straně obálek, výplatních pásek nebo třeba obálek s PIN kódy, atd. A právě tato změť písmen a čísel, nekonečné množství tvarů, které svými kombinacemi vytvářejí, fascinují Jürgena Mayera celý život. Za posledních 17 let nasbíral přes 300 různých vzorů. Označuje je za ornamenty dnešní doby a ve své tvorbě je používá buď doslovně, když vzory aplikuje na různé povrchy jako tapety, koberce nebo látky použité na potahy nábytku, ale hlavně v přeneseném slova smyslu. Je to text bez obsahu, který se nesnaží něco sdělit, ale naopak skrýt svůj obsah a právě tato „informační mlha“ inspiruje Mayera při tvorbě fasád a struktur, ty na základě tohoto tvarosloví různě tvaruje a perforuje, hraje si s profilací povrchů. Data Protection Pattern odděluje soukromé od veřejného, viditelné od skrytého, speciální osobní informaci od vnějšku, kterému má být utajena stejně jako fasáda domu odděluje vnitřní prostředí a atmosféru domu od okolí. Přeneseno do extrému se smazávají rozdíly mezi pojmy venku – vevnitř, nahoře – dole, což ideálně ukazuje budova mensy v univerzitním kampusu v Karlsruhe. Svým tvarem navazuje na stromy vysázené v okolí budovy, nepravidelně umístěné nosné sloupy mají připomínat les a tím zdánlivě splynout s krajinou, ale zároveň stavba záměrně působí jako solitér, jako kus nábytku zasazený na rozhraní zástavby kampusu a otevřeného prostoru lesa. Homogenní povrch, který je stejný na všech plochách a plasticky působící struktura domu pak smazávají výše zmíněný rozdíl mezi tím, co je nahoře a co dole a vytváří dojem nekonečného prostoru. Mohli byste celý dům otočit vzhůru nohama a pořád by vypadal stejně.

III___MATERIÁLY, TECHNOLOGIE Mensa v Karlsruhe také ideálně ukazuje další významný aspekt tvorby ateliéru J. Mayer H. a tím je využívaní nejnovějších technologií v maximální míře a hlavně nový přístup ve využívání těch současných.

___3

„I think that if you only design according to what you know, you limit yourself and remain at a certain point.“ 1 Nosný systém budovy mensy byl původně navržen z monolitického železobetonu, avšak tato technologie byla příliš drahá a pro dodržení stanoveného rozpočtu byli v J. Mayer H. nuceni přijít s jiným levnějším konstrukčním řešením, aniž by museli slevit ze svých představ a nároků na vzhled, prostor a atmosféru domu. Z původního návrhu zůstalo betonové pouze vnitřní jádro a zbytek konstrukcí je tvořen lisovaným dřevěnými panely. Tyto panely můžou být vyřezány do libovolných tvarů a tím umožňují tvarovat konstrukci domu stejným způsobem, jakým to dokáže monolitický železobeton. Mensa Moltke v Karlsruhe byla první stavbou, kde J. Mayer H. tento materiál použili a od té doby je zastoupen na většině jejich staveb a tuto technologii neustále zdokonalují. Polyfunkční objekt Metropol Parasol v Seville je při délce cca 150 m, výšce 28m a šířce 75m největší dřevenou konstrukcí na světě. Tyto dřevěné panely jsou také jedinečné unikátní povrchovou úpravou, kterou v J. Mayer H. vyvinuli. Jedná se o polyuretanový nátěr. „Tato technologie byla doposud téměř výhradně využívána při rekonstruování plochých střech podobně jako vícepodlažních parkovišť a mostů. Polyuretan je vodotěsný, ale zároveň umožňuje dřevěné konstrukci ukryté pod ním dýchat. Tuhý elastický povlak dobře snáší rozpínavost dřeva. Polyuretan se dokonale pojí s konstrukcí, vytváří povrch odolný vůči mechanickému namáhání jako žádné jiné natírané a lakované povrchy a zároveň brání pronikání vlhkosti.“ 2 Další z inovací, se kterou J. Mayer H. přišli, jsou materiály citlivé na světlo, jež jsou opět inspirovány principem Data Protection Pattern. Tyto materiály jsou schopné zaznamenat přítomnost člověka, ale tato informace postupně mizí a zůstane v nich skryta. Impulsem pro použití termosensitivních omítek v instalaci In Heat (Henry Urbach Architecture, New York, 2005) bylo umožnit návštěvníkům galerie aspoň dočasně upravit a pozměnit prostor, ve kterém se nacházejí, otisknout do něj svou stopu. Chtěl, aby návštěvníci měli možnost instalaci prožít na vlastní kůži a zapojit se do vytváření prostoru. Mayer tento koncept opakuje 1

John Clark, Jon Mac Gillis, Lauren Turner, Profiling Jürgen Mayer H., Fresh Meat Journal, 2010, č. 9 URL: http://www.freshmeatjournal.org/2010/09/profiling-jurgen-mayer-h/

2

Petr Šmídek, Univerzitní menza Moltke, Archiweb, http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=1985, vyhledáno 3. 12. 2011

___4

ve velké části galerijních instalací, ale také na textilních potazích nábytku nebo na ložním prádle. J. Mayer H. také velmi rádi používají stávající materiály v novém kontextu. Již zmíněný polyuretanový nátěr, který se původně využíval pro hydroizolace plochých střech, Mayer poprvé aplikuje souvisle na celou stavbu od střechy přes omítky až na podlahu. Ale také dává materiálům nové, nečekané vlastnosti. Pro italskou firmu Bisazza, zabývající se návrhem a zhotovením luxusních skleněných mozaik, vytvořil kolekci sedacího nábytku s názvem Soft Mosaic. Jedná se o křesla, jejichž povrch je tvořen skleněnou mozaikou zasazenou na polyuretanové pěně. Takže to, co známě jako tvrdý a studený povrch je najednou představeno jako měkký a komfortní materiál.

IV___TVAR J. Mayer H. mají nezaměnitelný styl tvorby a jejich stavby jsou na první pohled rozpoznatelné. Oblé tvary a futuristický vzhled, který připomíná sci-fi 70. let, stavby okamžité odlišují a vynikají nad okolní zástavbou a může se zdát, že nerespektují kontext, jako by pocházeli z vesmíru a za každou stranu se snaží být ikonami, jakoby to byly spíše sochy než běžné stavby. Opak je pravdou. J. Mayer H. pečlivě zkoumají a analyzují lokalitu, ve které staví, hledají specifika daného místa, která následně zdůrazňují, do určité míry přehánějí, transformují a promítají do programu a výsledného vzhledu stavby. Příkladem může být již zvýše zmíněná budova mensy v Karlsruhe, která ve svém vzhledu určitým způsobem reflektuje okolní krajinu, anebo např. letiště v gruzínském městě Mestia. V tomto horském městě jsou pozůstatky kamenných obranných věží středověkého opevnění, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, a právě na siluetu těchto věží navazuje i tvar navigační věže letiště. Specifický tvar svým stavbám J. Mayer H. dává i z důvodu toho, aby upoutali divákovu pozornost. Nutí člověka dívat se na stavbu znovu a znovu, přemýšlet o ní a odkrývat jednotlivé vrstvy budovy. U studií záměrně nepoužívá dnes tak populární schémata provozu nebo diagramy, které mají vysvětlovat způsob jeho práce a koncept stavby. Chce, aby si divák cestu k budově našel sám, navíc usiluje o to, aby na budovu bylo nahlíženo z více stran a aby si

___5

každý udělal vlastní názor, aby budova nebyla jednoznačná, ale přinášela více individuálních interpretací. „The buildings try to have their own authenticity and life beyond the program. But beyond that, the buildings have to transport some other story, or intervention or invention. You must be able to use the building for something other than what it is meant for, in a way. The buildings don’t really show from the outside what they are – so for example the dining hall doesn’t really look like a dining hall, the office building isn’t really like an office building. It is not meant to be transparent on the outside such that it shows what is on the inside.“ 3 J. Mayer sám své stavby označuje za „aktivátory“ okolí. Budovou se snaží místu dodat novou identitu. Vychází ze specifických vlastností místa, ale snaží se jim dávat nové interpretace a vztahy. “I think the definition, the concept of activator, has shifted more towards providing unprogrammed space, where people can come in. Or that within the programme that’s given, there’s a certain unprogrammed quality that people can add – a misuse of the projects.” 4 Pro Mayera je důležitá práce s tvarem a formou jako takovou. K budově přistupuje více jako k soše nebo obrazu než jako ke stavbě. Z výše zmíněných důvodů mají jeho stavby velmi jednoduchou, abstraktní, dá se říci očištěnou estetiku, aby člověk mohl při různém nazíraní výsledný vzhled dotvářet podle vlastní fantazie. Dává divákovi základní muster, do kterého si pak může každý promítat něco ze sebe. Mayer sám říká, že tento styl vychází z estetiky prvních počítačových programů, které umožňovaly digitální rendery návrhů, s kterými pracoval, když studoval a zakládal svou praxi. Tyto nedokonalé vizualizace, které nedovolovaly vytvářet propracované detaily a struktury materiálů, ale pouze modelovat základní tvar budovy, ovlivnily jeho vnímání staveb. Dodnes jeho hotové realizace na fotografiích svou jednoduchostí a hladkými jednobarevnými povrchy evokují spíše velmi kvalitní vizualizace než reálné stavby. To je dáno i Mayerovým primárním zájmem o tvar ve 2D, který až následně 3

John Clark, Jon Mac Gillis, Lauren Turner, Profiling Jürgen Mayer H., Fresh Meat Journal, 2010, č. 9 URL: http://www.freshmeatjournal.org/2010/09/profiling-jurgen-mayer-h/

Justin McGuirk, J. Mayer H., Icon Magazine, květen 2007 URL: http://www.iconeye.com/read-previous-issues/icon-047-%7C-may-2007/jurgen-mayer-h-%7C-icon- 047-%7Cmay-2007?print=1&tmpl=component

4

___6

přetváří do třetího rozměru. Nejjednodušším způsobem jak toho dosáhnout je vytažení do prostoru. Což použil například na budově vzdělávacího centra Danfoss Universe v Dánsku nebo na hraničním přechodu ve městě Sarpi na gruzínsko - turecké hranici. Obě tyto stavby mají složitý tvar, ale pouze v jedné rovině, která je následně vytažena do třetí dimenze. S vytažením pracuje také na fasádách svých budov, kdy vytváří struktury různou profilací a hloubkou vytažení objemu. Navíc moderní technologie, které při výstavbě používá, mu dovolují omezit nebo dokonce úplně vynechat některé typické detaily, se kterými se u běžných staveb setkáváme. U jeho budov se například v naprosté většině případů nesetkáme s oplechováním. Díky polyuretanovým nástřikům, které používá jako povrchovou úpravu dřevěných konstrukcí a které jsou odolné proti vodě, může materiál kontinuálně přecházet ze svislých konstrukcí na vodorovné a oplechování proto není zapotřebí.

V

ZÁVĚR Je nepochybné, že J. Mayer H. mají velmi osobitý, nezaměnitelný styl, který

je už sám o sobě jakousi značkou, podpisem. Jejich domy, které vypadají, jako by pocházely z úplně jiné doby nebo planety dnes pozná snad každý a kdo ne, ten se přinejmenším nad takovým domem pozastaví. Ačkoliv tyto budovy vypadají jako z jiného světa, jsou do svého prostředí velmi citlivě zasazeny a každý detail je pečlivě promyšlen. Jejich domy jsou určitým způsobem vždy o krok napřed, ať už po technické nebo uživatelské stránce. Velmi se mi líbí jeho sofistikovaná hra s „obecenstvem“. Mayer dokáže vytvářet velmi neobyčejné prostory, které jsou do určité míry nenápadné, občas až strohé, ale zároveň vytvářejí velmi silný zážitek, který nutí člověka vnímat a prozkoumávat prostor, ve kterém se nachází. A přesně o to Mayerovi jde. Pro mě je velmi inspirativní pečlivost a inovace, se kterou ke svým projektům přistupuje. Velmi se mi líbí jeho nové a neobvyklé nazírání na standardní situace a řešení. V tom tkví originalita a síla jeho tvorby.

___7

VI

FOTOGRAFIE

DATA PROTECTION PATTERN

RAPPORT, Berlin, 2011

LEVEL.GREEN, Wolfsburg, 2009

PRE.TEXT, Zurich, 2010

MENSA.MOLTKE, Karlsruhe, 2007

MATERIÁLY, TECHNOLOGIE

HEAT.SEAT, 2001

LIE, 1997

METROPOL PARASOL, Sevilla, 2011 ___8

TVAR

hraniční přechod, Sarpi, 2011

letiště, Mestia, 2010

MENSA.MOLTKE, Karlsruhe, 2007

DUPLI.CASA, Ludwigsburg, 2008

Danfoss Universe, Nordborg, 2007

___9

VI

ZDROJE, ODKAZY

www.jmayerh.de www.freshmeatjournal.org/2010/09/profiling-jurgen-mayer-h/ www.architectural-review.com/home/innovators/innovators-interview-jrgenmayer/8615732.article www.dwell.com/articles/interview-with-jurgen-mayer-h-part-i.html www.dwell.com/articles/interview-with-jurgen-mayer-h-part-ii.html www.d-talks.com/2011/11/jurgen-mayer-on-urban-mobility/ www.baunetz.de/talk/crystal/pdf/en/talk10.pdf

___10