CS
Evropská rada v roce 2011
LEDEN 2012
Evropská rada v roce 2011
LEDEN 2012
Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady. www.european-council.europa.eu Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN 978-92-824-3436-9 doi:10.2860/31907 ISSN 1977-3137 © Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE
Obsah
Evropská rada v roce 2011 očima jejího předsedy, Hermana Van Rompuye Rozhodující zkouška pro Evropu
5
Stabilita eurozóny
6
Růst a zaměstnanost
10
Unie ve světě
13
Všechno má svůj čas
16
Výhled do budoucna
21
Závěry Evropské rady a prohlášení hlav států a předsedů vlád
23
3
Evropská rada vítá Chorvatsko jako 28. členský stát Unie (prosinec 2011)
4
Rozhodující zkouška pro Evropu
V tomto roce se krize státních dluhopisů v zemích eurozóny dále prohlubovala. Pro Evropskou unii je tato situace jednou z nejnáročnějších zkoušek v její historii. V průběhu uplynulých dvanácti měsíců přijímali vedoucí představitelé všech 27 členských států Unie nezávisle i společně zásadní rozhodnutí, aby tuto bouři zažehnali. Všechny spojovalo pevné odhodlání krizi eura překonat. Uvědomujeme si, že neexistuje žádné rychlé řešení a že nás čeká dlouhá a namáhavá cesta. Přesto jsme i nadále přesvědčeni, že je nezbytné zachovat pozitivní výsledky evropské integrace, jichž bylo za šedesát let dosaženo, a vytvořit základy pro budoucnost. Publikace Evropská rada v roce 2011 obsahuje informace o činnosti tohoto orgánu v roce 2011. Tento rok byl současně mým druhým rokem ve funkci předsedy Evropské rady. Naši pozornost plně zaměstnávala stabilita eurozóny a stav našich ekonomik, ale i změny geopolitického uspořádání v sousedních regionech, mimo jiné změny vyvolané událostmi arabského jara. Evropská rada je místem, kde se u jednacího stolu schází nejvyšší výkonní představitelé Unie: 27 hlav států nebo předsedů vlád členských států, předseda Komise a předseda Evropské rady. Společně určujeme politické priority a strategické směřování Unie a přejímáme odpovědnost v krizových situacích. V průběhu roku 2011 jsme přivítali několik nových kolegů a rozloučili se s těmi, kteří odešli v důsledku změn vlád v Irsku, Finsku, Portugalsku, Dánsku, Řecku, Itálii a Belgii. Některé z těchto změn přímo souvisely s krizí veřejného dluhu. Kolegové ze dvou zemí souhlasili s vyhlášením předčasných parlamentních voleb v zájmu zachování finanční stability eurozóny – volby ve Španělsku mají napomoci k obnovení důvěry trhů, volby na Slovensku k dodržení závazku podílet se na posílení ochranného valu. Výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že evropská politika a politiky jednotlivých členských států jsou dnes provázány mnohem těsněji. Lisabonská smlouva stanoví, že se každoročně mají konat minimálně čtyři zasedání Evropské rady. Vzhledem k okolnostem jsme však letos museli spolupracovat intenzivněji. V roce 2011 se konalo pět formálních zasedání Evropské rady, jedno mimořádné zasedání, jedno neformální zasedání členů Evropské rady a v neposlední řadě i čtyři samostatné summity hlav států nebo předsedů vlád zemí eurozóny, kterým jsem rovněž předsedal. A mohu dosvědčit, že ačkoliv jsou diskuze lídrů Unie u společného stolu někdy velmi otevřené, převládá silná a zásadní politická vůle pracovat společně jako rovnocenní partneři, vzájemně si pomáhat a pokračovat jako jeden celek, při současném plném respektování situace v jednotlivých zemích. Při všech jednáních bylo našim cílem nastolit rovnováhu mezi kolektivní solidaritou a individuální odpovědností a zachovat vše, čeho jsme v Evropě společně dosáhli, ať už je to jednotná měna, vnitřní trh nebo společná hranice. Vyvažování napětí mezi jednotou a rozmanitostí je nedílnou součástí každodenního fungování Unie.
5
Stabilita eurozóny
Zachování finanční stability eurozóny bylo hlavním cílem, na který se i v letošním roce soustředila většina zasedání. Neustále jsme před sebou měli dva úkoly: přijímat krizová opatření, jako je zřizování a zvyšování efektivity záchranných fondů, a zároveň postupně a společně skládat dohromady prvky nové správy ekonomických záležitostí, která zamezí budoucím problémům. Po celý rok jsme usilovali o konvergenci, kázeň a integraci – od 1. ledna, kdy jsme přivítali Estonsko jako 17. člena měnové unie, až do konce prosince, kdy jsme se dohodli na stanovení přísnějších pravidel pro eurozónu v rámci nové unie fiskální stability. Všichni kolegové převzali odpovědnost za nesnadná rozhodnutí, která jsme společně přijali. V celé Evropě byla přijata tvrdá rozpočtová opatření a hospodářské reformy, zejména v zemích realizujících ozdravné programy – Řecko, Irsko a Portugalsko – a v zemích, jež se ocitly pod tlakem trhů, tj. ve Španělsku a v Itálii. Obhájit tato úsporná opatření na jedné straně a přesvědčit zdráhající se vnitrostátní parlamenty i veřejné mínění o tom, že je třeba zasáhnout a poskytnout značné půjčky, na straně druhé – to obojí vyžadovalo politickou odvahu a státnické schopnosti. Krize veřejného dluhu, která je další kapitolou globální finanční a hospodářské krize z let 2008 a 2009, nás tvrdě zasáhla, a to ze dvou důvodů. Zaprvé odhalila strukturální nedostatky některých evropských ekonomik, jako je neudržitelná úroveň veřejného či soukromého dluhu nebo oslabená konkurenceschopnost. Proto jsme jako prioritu stanovili posilování strukturálního růstu a zaměstnanosti. Zadruhé krize odhalila systémové nedostatky v hospodářské a měnové unii jako takové. Kromě 6
okamžitých opatření na zachování finanční stability eurozóny jsme se tedy soustředili na obnovení strukturální důvěryhodnosti eura. Bylo by bláhové se domnívat, že vše vyřeší jediný summit. Potřebujeme více času a v nadcházejícím roce více zasedání.
Zastavit šíření nákazy Když se ohlédneme za uplynulými dvanácti měsíci, zdá se, že největší změna nastala v průběhu léta, přičemž skutečný zlom přišel v srpnu. V první polovině roku jsme s opatrným optimismem pracovali na zlepšení souboru pravidel, na němž jsme se v obecných rysech dohodli na konci roku 2010. Zhoršení situace na trzích v druhé polovině roku nás však s ohledem na hloubku krize donutilo naši reakci přehodnotit. Na zasedáních konaných v únoru, březnu a červnu jsme vypracovali a přijali komplexní balíček hospodářských opatření. Jeho součástí byl přísnější rozpočtový a makroekonomický dohled, efektivnější záchranné mechanismy, reformy na podporu růstu a konkurenceschopnosti, zmírnění dluhového břemene a ozdravění finančního sektoru. Na počátku července jsme v kontextu neustále se zhoršující situace v některých nejohroženějších zemích, zejména v Řecku, museli dokazovat, že eurozóna jako taková je schopna riziko finanční nákazy zvládnout. Situace, na jejímž počátku stálo několik individuálních krizí státního dluhu, se rozvinula v systémový problém ohrožující stabilitu eurozóny jako celku. Na 21. července jsem svolal zasedání hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny. Jak se ukázalo, tento summit měl klíčový význam. Dohodli jsme se na druhém programu finanční pomoci Řecku, který má být financován členskými státy EU a Mezinárodním měnovým fondem a mimořádně
se do něj na dobrovolné bázi zapojí i soukromý sektor. Schválili jsme rovněž opatření, jejichž cílem je zastavit šíření nákazy, zejména zvýšením efektivity záchranného fondu EFSF. Okamžitá reakce na výsledky summitu byla pozitivní, důvěra trhů v odolnost eurozóny byla obnovena. Na počátku srpna se nicméně krize prohloubila v důsledku nedorozumění a obav, že zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku by mohlo být považováno za precedent pro další země eurozóny. Určité pochybnosti se začaly šířit i v souvislosti s prováděním zmíněného balíčku. Ačkoliv ty se nakonec ukázaly jako nepodložené – v průběhu 3 měsíců balíček řádně schválilo všech 17 vnitrostátních parlamentů, což je podle politických měřítek obdivuhodný výkon, i když z hlediska finančních trhů šlo stále o zdlouhavý proces –, škoda již byla napáchána. Volatilita na trzích se zvyšovala, úrokové sazby u státních dluhopisů jedné z nejvýznamnějších ekonomik eurozóny začaly dramaticky růst, a to za situace, kdy nejistotu na trzích přiživoval i americký Kongres hazardující s možností bankrotu USA. Navíc prudce a v celosvětovém měřítku zpomalil hospodářský růst. Dopady všech těchto problémů se vzájemně násobily. Na sérii říjnových zasedání jsme museli přijmout další rozhodnutí v nyní již dobře známých oblastech, v nichž bylo zapotřebí jednat: šlo o udržitelnost řeckého dluhu, ochranný val proti šíření nákazy, bankovní sektor a hospodářský růst. Jednotlivé členské státy, jako například Itálie, se navíc zavázaly vyvinout značné úsilí, aby zkonsolidovaly své rozpočty a zlepšily konkurenceschopnost, což přispělo k obnovení důvěry. V prosinci, na posledním zasedání v roce 2011, jsme se dohodli na zásadních krocích, které mají eurozónu
vyvést z bouřlivých vod. Podrobněji jsme propracovali a přesněji vymezili naše krátkodobé stabilizační nástroje. Rozhodli jsme například o poskytnutí dalších zdrojů Mezinárodnímu měnovému fondu a přehodnotili jsme přístup k tomu, jakým způsobem bude ve smlouvě o Evropském mechanismu stability upraveno zapojení soukromého sektoru. Evropský mechanismus stability se bude v tomto ohledu důsledně držet zásad i praxe MMF a Řecko zůstane výjimečným případem. Hlouběji jsme také diskutovali o tom, jak by měla vypadat systémová reakce na krizi eura. Výsledkem této diskuse je „fiskální úmluva“. Již v říjnu mě vedoucí představitelé eurozóny požádali, abych vypracoval plán na posílení hospodářské unie. Následně jsme se večer 8. prosince všichni sešli na jednání, které trvalo až do časných ranních hodin následujícího dne, abychom rozhodli o dalším směřování. Na cíli jsme se shodli rychle, ale jak se v Evropské unii, založené na smlouvách, protokolech a právních aktech, stává, volba právního nástroje byla tématem choulostivějším. Nakonec jsme rozhodli, že v zájmu větší rozpočtové kázně a koordinace hospodářských politik podepíší členové eurozóny samostatnou dohodu. Záměr podílet se na tomto úsilí oznámili i všichni budoucí členové eurozóny, což je samo o sobě nejlepším projevem důvěry v budoucnost společné měny.
Kázeň a sbližování Pro zajištění stability měnové unie jsou nezbytné zdravé národní rozpočty. Proto Unie v průběhu roku 2011 zpřísnila rozpočtová pravidla i mechanismy dohledu nad jejich dodržováním. Evropská rada se o tuto činnost zasloužila rozhodujícím způsobem, bedlivě sledovala průběh legislativního procesu, k němuž jsme dali impuls o rok dříve, a zároveň otevřela nové možnosti, 7
jak v nastoupené cestě pokračovat ještě dále. Pokud bychom všechny současné nástroje měli k dispozici již na počátku krize, byli bychom si ušetřili spoustu nesnází. V prvé řadě budou na základě fiskální úmluvy výrazně zpřísněna samotná základní rozpočtová pravidla. Země eurozóny se zaváží dosahovat vyrovnaných rozpočtů a bude povolen maximální strukturální schodek ve výši 0,5 %, což je náročnější požadavek, než jaký stanoví pravidla současná. Toto nové fiskální pravidlo budou muset státy eurozóny začlenit do konce roku 2012 do své vnitrostátní legislativy, nejlépe na ústavní či rovnocenné úrovni. Omezení fungují nejúčinněji, pokud si je uloží každý sám. Posílen byl rovněž institucionální tlak, který má zajistit, že stanovená pravidla budou důsledněji dodržována. Sankce budou téměř automatické, a to jak v preventivní fázi, tak ve fázi nápravné. Účastníci fiskální úmluvy se dohodli na tom, že v případě porušení pravidla pro rozpočtový schodek nastoupí automatický korekční mechanismus, který si sami stanoví. Kromě toho bude Komise ještě v ranější fázi posuzovat návrhy rozpočtových plánů. V neposlední řadě finanční podpora zemím, s nimiž byl sjednán příslušný program finanční pomoci, podléhá přísné makroekonomické podmíněnosti, což v současnosti platí pro Řecko, Irsko a Portugalsko. Komise bude v tomto ohledu hrát důraznější úlohu a bude přísněji sledovat a prosazovat dodržování sjednaných podmínek. Přestože zdravé rozpočty jsou pro předcházení krizím nezbytnou podmínkou, nejsou podmínkou dostačující, jak se o tom některé země velmi bolestivě přesvědčily. Proto bude Unie počínaje rokem 2012 pečlivě sledovat nejen veřejné dluhy a schodky, jak stanoví Pakt o stabilitě a růstu, ale i rizika vzniku bublin na trzích aktiv nebo obchodní nerovnováhy. Komise bude navíc posuzovat veškeré zásadní hospodářskopolitické reformy, které mohou mít dopad na další členy eurozóny. Země, které mají společnou měnu, si nemohou dovolit rozdílný hospodářský vývoj, jako tomu bylo v minulosti. Na myšlence většího sbližování ekonomik stojí takzvaný „Pakt euro plus“, který jsme vytvořili v březnu. Třiadvacet členských států se dobrovolně zavázalo,
8
že se budou v oblastech, jako jsou reformy trhu práce, důchody, sociální dávky nebo soukromé dluhy bank a domácností, ubírat stejným směrem. Tyto strukturální reformy budou mít zásadní význam pro to, aby Evropa znovu nastoupila cestu k udržitelnému růstu, který bude vytvářet pracovní místa.
Věc společného zájmu Krize vyvolala změnu v náhledu na vzájemné hodnocení hospodářských výsledků mezi jednotlivými členskými státy, v němž je nyní patrný větší smysl pro společnou odpovědnost. V tomto ohledu je reforma správy ekonomických záležitostí vskutku víceúrovňová. Právě kombinace institucionálního, vzájemného a tržního tlaku společně zabrání tomu, abychom se znovu ocitli v podobných nesnázích. Tlak, který na sebe navzájem vyvíjejí vrcholní evropští političtí představitelé, je dnes mnohem intenzivnější, a to nejen díky novému institucionálnímu uspořádání, ale i pod vlivem událostí. V zájmu zachování stability eurozóny jako celku chrání lídři zaměstnanost a růst ve své zemi. Představitelé, jejichž země by musely zasáhnout a poskytnout půjčky z peněz svých daňových poplatníků, přitom mají velmi dobré důvody k tomu, aby vykonávali přísný vzájemný dohled. Telefonáty, během nichž spolu vrcholní představitelé diskutují o dluzích svých zemí, jsou téměř na denním pořádku, což je velmi konkrétní projev toho, co se označuje abstraktním pojmem „interdependence“. Naši ostražitost také do značné míry udržuje přísné oko veřejnosti a tisku. Sečteno a podtrženo, za dvacet měsíců jsme dosáhli mnoha výsledků. Díky dalším krokům, které se v současnosti projednávají, si Unie vytváří prostředky k tomu, aby mohla dostát klíčové zásadě, která byla do Smluv zakotvena přesně před dvaceti lety v Maastrichtu: „Členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu.“ V roce 2012 se budeme dále zabývat prohlubováním naší hospodářské unie. Tomuto tématu se bude věnovat i zpráva, kterou předložím Evropské radě v březnu. Podle mého názoru je důležité dát najevo, že pouze netrestáme ty, kdo nedodržují pravidla, ale že také pracujeme na propojování svých politik. Musíme ukázat, že euro je víc než jen měna; je to nevratný projekt, společná budoucnost.
Členové Evropské rady hovoří se zástupci tisku
9
Růst a zaměstnanost
Evropští občané mají stále větší obavy o své zaměstnání, své úspory a budoucnost svých dětí. Je třeba, aby Unie na tyto obavy reagovala. Řešíme bezprostřední dopady krize, avšak současně jsme vypracovali strategii pro růst a zaměstnanost pro příští desetiletí. Dlouhodobá opatření mohou mít i krátkodobý pozitivní účinek, což bezesporu platí v situaci, kdy klíčem k překonání krize je opětovné získání důvěryhodnosti. Vyhlídka na udržitelný hospodářský růst může významným způsobem přispět k obnovení důvěry, vytváření pracovních míst a absorbování dluhů. Vzhledem k napjaté fiskální situaci v mnoha členských státech nelze růst stimulovat prostřednictvím schodku veřejných financí. Existuje však řada jiných možností. Vyzvali jsme k tomu, aby rozpočty členských států i Evropské unie byly prioritně zaměřeny na výdaje v oblastech, jež vedou k většímu růstu, prosazovali jsme, aby ve všech členských státech byly provedeny strukturální hospodářské reformy, a rozhodli jsme o prohloubení vnitřního trhu jako prostředku ke zvýšení konkurenceschopnosti. Jsme přesvědčeni, že každé z těchto tří opatření může mít značný pozitivní dopad. V březnu a v červnu jsme v kontextu prvního evropského semestru, který představuje nový rámec pro koordinaci hospodářských politik, vzájemně vyhodnotili pokrok, jehož jsme dosáhli, a to nejen z hlediska snížení schodku a dluhu, ale rovněž z hlediska prorůstových reforem. Komise předložila zcela nekompromisní hodnocení a současně důrazná doporučení, která se evropští lídři osobně zavázali plnit. Na říjnovém zasedání se Evropská rada zabývala otázkou, jak posílit naši společnou agendu zaměřenou na růst. Rozhodli jsme o urychlení těch opatření 10
v rámci Aktu o jednotném trhu, která v krátkodobém až střednědobém horizontu povedou k vytvoření pracovních míst a růstu, například tím, že malým a středním podnikům usnadní přístup k úvěrům a najímání zaměstnanců. Zvláštní místo náleží jednotnému digitálnímu trhu. Rovněž jsme se dohodli, že veškeré centrální financování EU musí být v co nejvyšší možné míře zaměřeno na opatření související s růstem. Tento přístup by se měl pokud možno promítnout ještě ve stávajícím rozpočtu (2007–2013) a v každém případě by se měl stát hlavní zásadou uplatňovanou v příštím sedmiletém rozpočtu Unie (2014–2020). Na základě roční analýzy růstu vypracované Komisí a s přispěním nastupujícího dánského předsednictví se budeme těmito otázkami znovu zabývat v příštím roce na našem březnovém zasedání.
Energetika a inovace Zásadním předpokladem budoucího růstu a prosperity jsou inovace a energetika. Právě tyto dvě oblasti souvisejí s nesmírně důležitými společenskými výzvami naší doby, jako jsou atraktivní zaměstnání, zdravé stárnutí, zelená a nízkouhlíková ekonomika a zajištění dodávek energie. Z tohoto důvodu jsem dospěl k rozhodnutí projednat tyto otázky na našem únorovém zasedání. Výsledkem byl silný strategický impuls pro energetiku i inovace a přijetí důležitých rozhodnutí s konkrétními termíny. Bylo dohodnuto, že v případě rizikového a rozvojového kapitálu budou příslušné návrhy předloženy do roka, že do roku 2014 bude vytvořen jednotný výzkumný prostor a bude plně funkční integrovaný vnitřní trh s energií a že do roku 2015 budou propojeny plynárenské a elektroenergetické sítě všech členských států. Velmi důležitá je i dlouhodobá
perspektiva, a proto jsme vyzvali k vypracování strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050, abychom tak vytvořili rámec pro naši činnost v oblasti energetiky a změny klimatu. V důsledku tragických událostí v japonské Fukušimě se do popředí dostala otázka jaderné bezpečnosti. Na březnovém zasedání Evropské rady jsme se jednoznačně zavázali usilovat o to, aby v Evropské unii i v okolních zemích byly zavedeny a neustále zlepšovány nejpřísnější bezpečnostní standardy. K zajištění bezpečnosti jaderných elektráren byl proto vypracován ambiciózní program zátěžových testů, které byly provedeny v Evropě a v partnerských zemích.
Obnovení hospodářského růstu: globální odpovědnost Všichni vedoucí představitelé si jsou plně vědomi toho, že v Evropě nastal okamžik pravdy. Finanční krize urychlila některé z dlouhodobých trendů. Dochází k posunu globální ekonomické moci směrem do rozvíjejících se zemí, do Tichomoří. A pokud budeme před tímto faktem zavírat oči, budeme odsouzeni
k postupnému relativnímu úpadku. Rostoucí prosperita v různých částech světa je však současně i příležitostí k tomu, abychom zlepšili výsledky naší obchodní činnosti a přilákali více zahraničních investorů. V tomto ohledu hrají důležitou úlohu dohody o volném obchodu. V našem úsilí o zajištění růstu bychom se měli zaměřit na využití růstu těch partnerů, jejichž trhy významným tempem expandují. Z tohoto důvodu jsme na říjnovém zasedání jednali rovněž o lepším strategickém využití těchto vztahů. Jsme si vědomi toho, že naše kroky sledují i lidé žijící v jiných zemích, neboť naše problémy mohou mít dopad na jejich zaměstnání, důchody či úspory. Současně očekáváme, že i další významné ekonomiky převezmou odpovědnost za řešení svých vnitřních problémů. Je v jejich zájmu, aby Evropská unie a především země eurozóny tyto obtíže překonaly. Stejně tak je i v zájmu Evropy, aby Spojené státy stabilizovaly svůj veřejný dluh a Čína stimulovala domácí poptávku a zavedla větší flexibilitu svého směnného kurzu. Každý si musí udělat pořádek u sebe doma. V tomto duchu se v poslední době nesou všechna mezinárodní jednání.
11
Předseda Evropské rady při projevu na Valném shromáždění OSN (22. září 2011)
12
Unie ve světě
Arabský svět – jarní události a další vývoj Povstání, k nimž v roce 2011 došlo v arabském světě, přinesla nejvýznamnější geopolitickou změnu od konce studené války. Události, které vstoupí do dějin, se odehrávaly přímo u jižních hranic Evropy. Protestující usilovali o totéž, o co usilují mladí lidé na celém světě: o práci a spravedlnost, o možnost ovlivňovat politiku ve své zemi, o sociální spravedlnost, o naději na lepší život. Od samého počátku jsme byli odhodláni učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že tyto dramatické změny vyústí v pozitivní výsledek, a napomohli tomu, aby se „arabské jaro“ stalo začátkem skutečně nového vývoje. Byli jsme svědky pozitivních i negativních událostí, k nimž docházelo v celém regionu, avšak obzvláště velké znepokojení vyvolaly únorové události v Libyi. Na druhém břehu Středozemního moře nechával vrcholný představitel země střílet do vlastních lidí, jeho země se nacházela na pokraji občanské války a hrozila humanitární krize. Nemohli jsme nečinně přihlížet tomu, jak se schyluje k masakru. Na 11. března 2011 jsem proto k projednání situace v Libyi svolal mimořádné zasedání Evropské rady. Za posledních deset let se konala pouze tři takováto mimořádná zasedání: po zářijových útocích v roce 2001 a v případě války v Iráku a války v Gruzii. Jednomyslně jsme rozhodli, že k zajištění bezpečnosti libyjského lidu musí být použity veškeré nezbytné prostředky. Rovněž jsme formulovali tři podmínky, na jejichž základě mohla Rada bezpečnosti OSN o několik dní později přijmout historickou rezoluci 1973 o ochraně libyjského lidu. Rezoluce umožnila mezinárodnímu společenství přikročit k činům, s regionální podporou a evropskými zeměmi v čele.
Všechny země v regionu stojí před nesmírně obtížnými úkoly, mezi něž patří usmíření, politická transformace a obnova. V zemích od Maroka a Tuniska až po Egypt a Jordánsko se zavádějí reformy. Jsme připraveni podpořit kroky těchto zemí na cestě k demokratizaci společnosti a hospodářským reformám. Unie proto nabídla zemím v regionu nové partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu. Arabské jaro však bohužel nevyústilo jen v pozitivní události. Násilí v Jemenu je i nadále důvodem ke znepokojení a nepřijatelná je zejména situace v Sýrii, jež nás vedla k tomu, že jsme vyzvali mezinárodní společenství ke spojení úsilí a uvalení přísných sankcí. Arabský svět je v pohybu, avšak uskutečnění změn si vyžádá svůj čas. Demokracie se nezrodí svržením diktátora, stejně jako svobodné volby nevymýtí nezaměstnanost. Hovoříme zde o přechodu k demokracii. Evropská unie proto nabízí dlouhodobou podporu, která napomůže zajistit, že očekávání arabského lidu budou skutečně naplněna.
Na naší straně Středomoří Skutečnost, že věnujeme pozornost svým sousedům na jihu, neznamená, že bychom zapomínali na východní sousedy. Druhý summit Východního partnerství, který se konal ve Varšavě ve dnech 29. a 30. září, je důkazem našeho odhodlání nadále aktivně spolupracovat se zeměmi, jako je Moldavsko, Ukrajina a Gruzie, a pokročit v procesu politického přidružení a hospodářské spolupráce těchto zemí s Evropskou unií. Zdůraznili jsme, že rychlost a hloubka tohoto procesu bude v případě každého ze šesti „východních partnerů“ záviset na tom, jak budou dodržovat demokratické zásady a zásady právního státu. 13
Dohoda dosažená na červnovém zasedání Evropské rady umožnila podepsat v prosinci smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Jeho přistoupení v roce 2013, kdy se stane 28. členským státem, stvrdí evropskou perspektivu zemí západního Balkánu. Kromě toho, že jsme oficiálně otevřeli dveře Chorvatům, jsme také dali jasně najevo, že je za nimi nezavřeme. Evropská rada očekává, že v únoru roku 2012 získá status kandidátské země Srbsko a v červnu roku 2012 budou zahájena jednání s Černou Horou. V červnu jsme jednali rovněž o otázce migrace. Na tuto problematiku jsem poukázal již na podzim předešlého roku, ale v důsledku arabského jara nabyla na naléhavosti. Účinná správa našich vnějších hranic má zásadní význam rovněž pro volný pohyb osob uvnitř našich hranic, který je jedním z nejvýznamnějších úspěchů evropské integrace. Abychom byli schopni lépe reagovat na krizové situace, rozhodli jsme se zavést do schengenského mechanismu ochranné opatření. Toto opatření bude moci být uplatněno pouze za velmi přísných podmínek, aby nebylo narušeno základní právo na volný pohyb. Rovněž jsme dospěli k závěru, že úspěšná migrační politika začíná mimo hranice Evropy. Z tohoto důvodu zahrnují nová partnerství s našimi sousedy i otázky migrace a mobility a bezpečnostní aspekty. Nejlepším způsobem, jak zmenšit tlak na naše hranice, je pomáhat mladým lidem se zajištěním budoucnosti v jejich vlastních zemích.
14
Působení na světové scéně Evropská rada bude nadále plnit svoji úlohu a určovat strategické směřování Unie. Na většině zasedání jsme se věnovali zahraničním záležitostem, jednali jsme například o přípravách postojů Evropské unie pro účely nadcházejících dvoustranných nebo mnohostranných summitů, jako byl summit skupiny G8 či skupiny G20, nebo o otázkách společného zájmu, jako je íránský jaderný program či změna klimatu. Naší snahou bylo a nadále bude zapojit do řešení těchto otázek naše strategické partnery, zejména Spojené státy, Rusko a Čínu (v této zemi jsem byl v květnu na oficiální návštěvě) a země ze skupiny rozvíjejících se ekonomik. Podpořili jsme Japonsko v jeho úsilí o překonání důsledků trojí katastrofy, která jej v březnu postihla, tedy zemětřesení, tsunami a jaderné havárie. Obecně lze konstatovat, že ve svém působení na mezinárodní scéně dosahuje Evropská unie pokroku. Úspěchy jsou zřejmé – například nově získaný vyšší status v Organizaci spojených národů, díky němuž jsem letos v září měl tu čest vystoupit poprvé ve Valném shromáždění OSN jménem Evropské unie. Právě postupným vytvářením takových precedentů se Evropě vždy dařilo dosahovat pokroku – v této i v jiných oblastech.
Summity a zasedání se třetími zeměmi
15
Všechno má svůj čas
První pololetí 2011: Radě ministrů EU předsedá Maďarsko
V proměnlivém světě plném neustálých zvratů nám mohou stabilní politické instituce přinést jistotu a kontinuitu a pomoci utvářet náš osud. Orgány Unie jsou poměrně mladé – od vzniku nejstarších z nich uplyne v příštím roce šedesát let, což je ve srovnání s parlamenty, radami a soudy, které v mnoha členských státech existují již po staletí, zanedbatelné. Všechny však mají stejné ambice: usměrňovat změny, zmírňovat otřesy, stanovovat nové cíle. Aby však mohly instituce tyto funkce plnit, potřebují žít vlastním životem a pracovat svým tempem. Výjimkou není ani Evropská rada, z níž Lisabonská smlouva vytvořila oficiální orgán. Díky nové kontinuitě, která je spojena s mou funkcí, může Evropská rada lépe ovlivňovat změny, určovat směr nebo – což je poměrně praktické – navázat na dřívější rozhodnutí. 16
V roce 2011 si mnoho pozorovatelů evropské politiky uvědomilo, že trhy a demokracie se nevyvíjejí stejnou rychlostí. Trhy mají velkou výhodu v tom, že se mohou měnit „jedním kliknutím“. Demokratické procesy často k dosažení výsledku potřebují dlouhé měsíce. Tento časový rozpor se ukázal být velkým problémem. Tím spíše, že z hlediska politického času je třeba rozlišovat tři aspekty. Čas parlamentních demokracií, který odměřují legislativní postupy, hlasování, potřeba získat většinu. Čas formování názoru veřejnosti, která musí pocítit změnu v praktickém životě, má-li být přesvědčena. A konečně čas realizace, čas praktického provádění opatření, jakmile jsou dohodnuta: i tato fáze je zásadně důležitá, například pro strukturální reformy. Z tohoto důvodu je požadavek rychlejšího rozhodovacího procesu EU někdy nereálný. Zohlednit mnoho zájmů a citlivých aspektů a dojít nakonec k důvěryhodnému
Druhé pololetí 2011: Radě ministrů EU předsedá Polsko
a obecně přijatelnému rozhodnutí určitou dobu trvá. Když někdo pracuje na projektu nového domu, měl by být hotov již za týden? Politici pro svá rozhodnutí zkrátka potřebují čas. Jako první stálý předseda Evropské rady jsem hned na začátku navázal dobré pracovní vztahy se všemi ostatními evropskými orgány. V roce 2011 se osobní důvěra vybudovaná na základě těchto téměř neustálých kontaktů ukázala být zásadní. Platí to zejména v případě předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, předsedy Euroskupiny Jeana-Clauda Junckera, vysoké představitelky Catherine Ashtonové a předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka. Bylo mi také potěšením spolupracovat v roce 2011 se dvěma rotujícími předsednictvími Rady – nejprve s maďarským předsedou vlády Viktorem Orbanem a poté s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem:
oba přinesli k jednacímu stolu nadšení a evropského ducha. Prakticky všechny členy Evropské rady jsem také navštívil v jejich hlavních městech. Hlavy států a předsedové vlád všech 27 členských států jsou spolu takřka v nepřetržitém kontaktu a stále častěji se setkávají i mimo Brusel, což je částečně dáno pokračujícími jednáními v souvislosti s eurozónou. Evropská rada dále jmenovala novým prezidentem Evropské centrální banky Maria Draghiho; svého úřadu se ujal v listopadu a my jsme přesvědčeni, že bude stejně spolehlivým partnerem jako jeho předchůdce Jean-Claude Trichet. Tváří v tvář problémům, které zasahují samou podstatu a symbolické srdce Unie, tedy euro, všichni pracovali v atmosféře spolupráce, vzájemné úcty a sdílené odpovědnosti. Jako příklad lze uvést dohodu o přísnějším rozpočtovém a makroekonomickém dohledu a kázni. V návaznosti na jednání pracovní 17
skupiny, jíž jsem na žádost Evropské rady z března roku 2010 předsedal, předložila Komise legislativní návrhy, o nichž se intenzivně jednalo v Evropském parlamentu i v Radě ministrů (v Radě pod vedením tří předsednictví Rady). Jablkem sváru legislativních orgánů bylo nakonec „hlasování podle pravidla obrácené většiny“, které se stalo symbolem automatičtějšího rozhodování. Tato překážka byla odstraněna na zasedání eurosummitu v červenci roku 2011, kde všichni vedoucí představitelé eurozóny uznali, že je důležité dosáhnout věrohodné shody. Příslušná opatření vstoupila v platnost dnem 13. prosince 2011 a již nyní pomáhají předcházet budoucím otřesům. Během letošního roku jsme také vytvořili institucionální strukturu eurozóny. Rozhodli jsme, že se budou pravidelněji konat eurosummity – nejméně dvakrát ročně, a nikoli jen v napjatých situacích. Tato zasedání povede předseda eurosummitu, který bude zvolen vedoucími představiteli eurozóny
18
ve stejné době, kdy 27 členů Evropské rady volí předsedu Evropské rady. Byly také posíleny stávající administrativní struktury, jež podporují činnost ministrů financí eurozóny. O vztazích mezi členy eurozóny a ostatními členy Unie již bylo řečeno mnohé. Má argumentace je jednoduchá. Je přirozené, že ti, kdo sdílejí společnou měnu – a těch je mimochodem v Unii většina –, musí činit některá společná rozhodnutí. Problémy ve skutečnosti vznikly, protože jsme podcenili jejich vzájemnou provázanost. Na druhou stranu je však také zásadní, aby byla zabezpečena integrita jednotného trhu mezi všemi 27 členskými státy. Tato integrita zaručuje soudržnost Unie a tvoří základ naší prosperity a je východiskem naší úlohy ve světě. Musíme proto zachovat co nejužší vazby mezi oběma skupinami členských států, i dalšími přechodnými formacemi. To bude čas od času vyžadovat jistou kreativitu, společně však můžeme ve vzájemné důvěře mnohého dosáhnout.
Zasedání hlav států a předsedů vlád na různých místech Evropy
19
Výhled do budoucna
Svět se rychle mění a s ním i postavení Evropy. Pozvolné ekonomické a demografické globální trendy se zrychlují a současně se stávají viditelnějšími a konkrétnějšími a přinášejí s sebou nové výzvy. Při jejich řešení můžeme čerpat sebevědomí z politické vůle, již jsme zajistili v uplynulém roce: přijali jsme řadu zásadních rozhodnutí na ochranu naší měny a prosperity, neúnavně jsme usilovali o vytváření pracovních míst a růst a na mezinárodní scéně jsme hájili naše hodnoty. Čerpat sebevědomí můžeme také z odvahy a houževnatosti, jež obyvatelé Evropy prokazují v době, kdy si tíživá situace a úsporná opatření vybírají svou daň: vidíme mladé lidi požadující změny, absolventy škol začínající podnikat, občany projevující solidaritu a smysl pro veřejný zájem. Evropská rada bude i v roce 2012 pokračovat odpovědně a v duchu kompromisu v řešení naléhavých a důležitých úkolů. Jde o hodně. Více než 500 milionů
občanů Unie žije na nejvíce prosperujícím, sociálně nejcitlivějším, nejsvobodnějším a nejbezpečnějším kontinentu na světě. Rozhodnutí přijímaná politickými představiteli a samotnými Evropany budou rozhodující pro naši budoucí prosperitu – a potažmo pro osud našeho sociálního a hospodářského modelu. Jsme civilizace lidské důstojnosti, kontinent jednoty v rozmanitosti. Klíčem k budoucnosti je využít hnací síly změn. To je hlavním smyslem existence této instituce. Vzhledem k šedesátileté historii jedinečného úsilí Unie – ať se vydáme jakoukoli cestou – jsem přesvědčen, že díky zkušenostem se zvládáním vnitřního napětí i vnějších tlaků se bude Evropa i nadále vyvíjet a měnit k lepšímu.
HERMAN VAN ROMPUY
21
Závěry Evropské rady a prohlášení hlav států a předsedů vlád Zasedání Evropské rady dne 4. února 2011
25
Mimořádné zasedání Evropské rady dne 11. března 2011
30
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 11. března 2011
32
Zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2011
37
Zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. června 2011
50
Prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny ze dne 21. července 2011
56
Zasedání Evropské rady dne 23. října 2011
58
Prohlášení hlav států a předsedů vlád Evropské unie ze dne 26. října 2011
63
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 26. října 2011
64
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 9. prosince 2011
70
Zasedání Evropské rady dne 9. prosince 2011
72
Směrem k silnější hospodářské unii: průběžná zpráva Evropské radě ze dne 6. prosince 2011
75
23
ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY DNE 4. ÚNORA 2011 ZÁVĚRY 1.
Kromě bezprostředních opatření potřebných pro řešení nejnaléhavějších problémů způsobených hospodářskou a finanční krizí je důležité i nadále vytvářet pevný základ pro udržitelný růst, jenž bude zdrojem pracovních míst. To je cílem strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst, přijaté v červnu loňského roku. Dnes se Evropská rada zaměřila na dvě odvětví – energetiku a inovace –, která mají pro budoucí růst a prosperitu Evropy klíčový význam. Dohodla se na řadě prioritních opatření, jejichž provedení významně přispěje ke zvýšení růstu a k posílení tvorby pracovních míst, jakož i k podpoře konkurenceschopnosti Evropy.
I.
ENERGETIKA
2.
Energie, jež by byla bezpečná z technického hlediska i z hlediska spolehlivosti dodávek, jež by byla udržitelná a cenově dostupná a jež by přispívala k evropské konkurenceschopnosti, je pro Evropu i nadále prioritou. Opatření na úrovni EU mohou a musí být při dosahování tohoto cíle přínosem. V souvislosti s hlavními směry energetické politiky EU bylo v průběhu let vykonáno mnoho práce, včetně stanovení ambiciózních cílů v oblasti energetiky a změny klimatu a včetně přijetí komplexní legislativy na podporu těchto cílů. Na dnešním zasedání Evropská rada zdůraznila odhodlání, s nímž EU k těmto cílům přistupuje, a vyjádřila ho v řadě operativních závěrů, jež jsou uvedeny níže.
3.
EU potřebuje plně funkční, propojený a integrovaný vnitřní trh s energií. Je proto třeba, aby členské státy ve stanovených lhůtách urychleně a v plném rozsahu provedly právní předpisy, jež se vnitřního trhu s energií týkají. Rada a Evropský parlament se vyzývají, aby usilovaly o brzké přijetí návrhu nařízení o integritě a transparentnosti trhů s energií, jejž vypracovala Komise.
4.
Vnitřní trh by měl být dokončen do roku 2014, aby byl umožněn volný tok plynu a elektrické energie. V tomto ohledu je zejména zapotřebí, aby vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přenosových/přepravních soustav ve spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů posílily činnost v oblasti propojování trhů (tzv. market coupling) a souvisejících pokynů a v oblasti kodexů sítě použitelných pro všechny evropské sítě. Členské státy se vyzývají, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány a s průmyslem urychlily práci na přijetí technických norem pro systémy nabíjení elektrických vozidel do poloviny roku 2011 a pro inteligentní sítě a měřicí přístroje do konce roku 2012. V souladu se závěry Rady ze dne 3. prosince 2010 bude Komise pravidelně podávat zprávy o fungování vnitřního trhu s energií a zvláštní
pozornost přitom bude věnovat spotřebitelům, včetně těch zranitelnějších. 5.
Za účelem modernizace a rozšíření evropské energetické infrastruktury a v zájmu dosažení přeshraničního propojení sítí je zapotřebí vyvinout značné úsilí, v souladu s prioritami, které Komise určila ve sdělení o energetické infrastruktuře. Takovéto úsilí má zásadní význam pro zajištění fungující solidarity mezi členskými státy, realizace alternativních zásobovacích a tranzitních tras a zdrojů energie a rozvoje obnovitelných zdrojů energie, které budou konkurovat tradičním zdrojům. Je důležité, aby byly zjednodušeny a zlepšeny schvalovací postupy pro budování nové infrastruktury, a to při zohlednění pravomocí a postupů jednotlivých členských států; Evropská rada v tomto ohledu s potěšením očekává nadcházející návrh Komise. Rozličné iniciativy členských států, jejichž cílem je integrace trhů a sítí na regionální úrovni, a dále iniciativy, na něž poukázalo sdělení Komise, k tomuto cíli přispívají a zasluhují podporu. Po roce 2015 by již žádný členský stát EU neměl být izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí a energetická bezpečnost žádného členského státu EU by neměla být ohrožena nedostatkem odpovídajícího propojení.
6.
Většinu značných nákladů na investice v oblasti infrastruktury bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude zajištěna prostřednictvím tarifů. Je nezbytně důležité prosazovat regulační rámec, jenž bude z hlediska investic atraktivní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat transparentnímu a nediskriminačnímu stanovení tarifů na úrovních odpovídajících potřebám financování a přiměřené alokaci nákladů v případě přeshraničních investic, a tím posílit hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost a zohlednit dopad na spotřebitele. Avšak u některých projektů, jež by byly opodstatněné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity, ale není možné pro ně zajistit dostatečné tržní financování, může vyvstat potřeba doplnit financování ze soukromých prostředků v omezené míře financováním z prostředků veřejných. Takové projekty je třeba vybrat na základě jasných a transparentních kritérií. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila Radě číselné údaje o předpokládaných potřebných investicích a návrhy způsobů, jak reagovat na požadavky na financování a jak řešit případné překážky pro investice v oblasti infrastruktury.
7.
V zájmu dalšího posílení bezpečnosti dodávek v Evropě by měl být vyhodnocen evropský potenciál v oblasti udržitelné těžby a využívání konvenčních i nekonvenčních
25
(plyn vázaný v břidlicích a roponosná břidlice) zdrojů fosilních paliv. 8.
Investice v oblasti energetické účinnosti zvyšují konkurenceschopnost a přispívají k zabezpečení dodávek energie a k udržitelnosti při nízkých nákladech. Cíle spočívajícího ve zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, na němž se dohodla Evropská rada v červnu roku 2010 a jehož dosavadní plnění není uspokojivé, musí být dosaženo. K tomu je zapotřebí rozhodného přístupu zaměřeného na využití značného potenciálu pro vyšší energetickou úsporu v budovách, v dopravě a u produktů a procesů. Od 1. ledna 2012 by se ve všech členských státech součástí veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby měly stát normy energetické účinnosti, jež budou zohledňovat hlavní cíl EU. Rada se vyzývá, aby co nejdříve posoudila připravovaný návrh Komise týkající se nového plánu v oblasti energetické účinnosti, v němž bude podrobněji stanoven soubor politik a opatření v rámci celého řetězce zásobování energií. Rada nejpozději v roce 2013 provede přezkum plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti a případně posoudí další opatření.
9.
Komise se vyzývá, aby intenzivněji spolupracovala s členskými státy při provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména pokud jde o konzistentní vnitrostátní režimy podpory a mechanismy spolupráce.
10.
EU a její členské státy budou podporovat investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a zaměří se na provádění technologických priorit stanovených v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie. Komise se vyzývá k předložení nových iniciativ týkajících se inteligentních sítí, včetně iniciativ v oblasti vývoje čistých vozidel, skladování energie, udržitelných biopaliv a řešení pro úsporu energie ve městech.
11.
26
Je zapotřebí dosáhnout lepší koordinace činností EU a členských států s cílem zajistit důsledný a soudržný postup v rámci vnějších vztahů EU s klíčovými producentskými, tranzitními a odběratelskými zeměmi. Komise se vyzývá, aby do června roku 2011 předložila sdělení o bezpečnosti dodávek a mezinárodní spolupráci, jež bude zaměřeno na další zvýšení soudržnosti a důslednosti vnější činnosti EU v oblasti energetiky. Členské státy se vyzývají, aby od 1. ledna 2012 informovaly Komisi o všech nových i stávajících dvoustranných dohodách uzavřených v oblasti energetiky se třetími zeměmi; Komise tyto informace odpovídajícím způsobem zpřístupní ostatním členským státům, přičemž bude brát ohled na ochranu informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Vysoká představitelka se vyzývá, aby dimenzi energetické bezpečnosti plně zohlednila ve své činnosti. Energetická bez-
pečnost by měla být plně zohledněna rovněž v evropské politice sousedství. 12.
EU by měla v souladu se Smlouvami vyvíjet iniciativu na příslušných mezinárodních fórech a s klíčovými aktéry a v blízkosti strategických koridorů rozvíjet vzájemně přínosná partnerství v oblasti energetiky, se zaměřením na širokou škálu témat včetně regulačních přístupů, a to pokud jde o všechny otázky společného zájmu, mezi něž patří například energetická bezpečnost, bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové technologie, energetická účinnost, investiční prostředí a zachování a prosazování nejnáročnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti. Měla by podněcovat sousední země k tomu, aby přijaly za své příslušná pravidla EU pro vnitřní trh s energií, zejména rozšířením a prohloubením Smlouvy o Energetickém společenství a podporováním regionálních iniciativ spolupráce. V kontextu strategie Energie 2020 by v případě potřeby měla rovněž vypracovat opatření, jimiž budou výrobcům elektrické energie v EU zajištěny rovné podmínky ve srovnání s výrobci mimo Evropský hospodářský prostor. Evropské zásobovací trasy a zdroje energie je zapotřebí diverzifikovat. Komise se tudíž vyzývá, aby pokračovala v úsilí o usnadnění vývoje strategických koridorů určených k přepravě velkých objemů zemního plynu, jako je jižní koridor.
13.
Co nejdříve by měla být zahájena práce zaměřená na vybudování spolehlivého a transparentního partnerství s Ruskem, jež bude založeno na pravidlech a jehož předmětem budou oblasti společného zájmu v odvětví energetiky, a to v rámci jednání o procesu navazujícím na dohodu o partnerství a spolupráci a s přihlédnutím k probíhající činnosti věnované partnerství pro modernizaci a dialogu o energetice.
14.
EU bude spolupracovat se třetími zeměmi na řešení otázky nestálosti cen energií a bude v této činnosti pokračovat v rámci G20.
15.
Evropská rada s potěšením očekává vypracování strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 poskytující rámec pro dlouhodobá opatření v odvětví energetiky a v jiných souvisejících odvětvích. V kontextu snížení emisí, jehož musí rozvinuté země jako celek dosáhnout v souladu s Mezivládním panelem pro změnu klimatu, bude v zájmu splnění cíle EU, jenž byl dohodnut v říjnu roku 2009 a podle nějž má být do roku 2050 dosaženo snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % oproti roku 1990, zapotřebí provést v energetických systémech převratné změny, které je nutno zahájit již nyní. Náležitá pozornost by měla být věnována stanovení postupných fází na cestě k dosažení cíle pro rok 2050. Evropská rada bude vývoj v této oblasti pravidelně sledovat.
II.
INOVACE
16.
Investice do vzdělávání, výzkumu, technologií a inovací jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu a inovativní myšlenky, které je možno převést do podoby nových produktů a služeb uplatnitelných na trhu, napomáhají k vytváření růstu a kvalitních pracovních míst. Evropská rada vyzvala k uplatňování strategického a integrovaného přístupu k podpoře inovací a plnému využití intelektuálního kapitálu Evropy, což přinese prospěch občanům, podnikům – zejména malým a středním podnikům – a výzkumným pracovníkům. Evropská rada bude pokrok v této oblasti sledovat v rámci činností navazujících na strategii Evropa 2020.
17.
18.
Evropská rada v této souvislosti vzala na vědomí trendy a vývoj, na které poukázala současná tabulka inovačních ukazatelů vypracovaná Komisí. Vyzvala Komisi, aby urychleně vypracovala jediný integrovaný ukazatel, který by umožnil lepší monitorování pokroku v oblasti inovací. Evropská rada bude vývoj související s výše uvedenou otázkou průběžně sledovat. Inovace přispívají k řešení nejzávažnějších společenských výzev, které před námi v současnosti stojí. Je nezbytné soudržným způsobem mobilizovat odborné znalosti a zdroje, které má Evropa k dispozici, a podporovat součinnost mezi EU a členskými státy s cílem zajistit, aby byly inovace přínosné pro společnost rychleji uváděny na trh. Mělo by být rozvíjeno společné programování. V této souvislosti je důležitým krokem zahájení pilotního inovačního partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí. V zájmu dosažení dlouhodobých záměrů i konkrétních cílů, které mají být každoročně stanovovány, bude nezbytné, aby Rada prováděla pravidelné monitorování. Pokud jde o budoucí inovační partnerství, přijme Rada potřebná politická rozhodnutí před jejich zahájením.
20.
Je třeba podporovat soukromé investice do inovativních produktů a služeb, a to zejména zlepšováním rámcových podmínek. V této souvislosti se Komise vyzývá, aby: —vypracovala návrhy na urychlení, zjednodušení a modernizaci normalizačních postupů, a to zejména s cílem umožnit, aby se normy vypracované průmyslem mohly za určitých okolností stát evropskými normami; —poskytla pokyny ohledně uplatňování směrnic o veřejných zakázkách; zadávání veřejných zakázek je z obecnějšího hlediska třeba lépe zaměřit na vytváření větší poptávky po inovativním zboží a službách; —v průběhu roku 2011 provedla přezkum v polovině období týkající se příslušných rámců veřejné podpory; —přezkoumala, jaké jsou možnosti vytvoření nástroje pro zužitkovávání práv duševního vlastnictví na evropské úrovni, a to zejména s cílem usnadnit přístup malých a středních podniků na trh se znalostmi, a aby do konce roku 2011 podala Radě zprávu.
21.
Komise se vyzývá, aby urychleně pokročila v klíčových oblastech digitálního hospodářství s cílem zajistit do roku 2015 vytvoření digitálního jednotného trhu, což mimo jiné zahrnuje podporu a ochranu tvořivosti, rozvoj elektronického obchodování a dostupnost informací o veřejném sektoru.
22.
Je třeba vynaložit veškeré úsilí na odstranění zbývajících právních a administrativních překážek bránících přeshraničním tokům rizikového a rozvojového kapitálu. Komise se vyzývá, aby do konce roku 2011 předložila návrhy: —na zavedení celoevropského mechanismu v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, jenž by se opíral o Evropský investiční fond a další příslušné finanční instituce a jenž by vycházel ze spolupráce s vnitrostátními subjekty; —na posílení finančního nástroje pro sdílení rizik a
19.
K tomu, aby mohla přilákat talentované pracovníky a investice, potřebuje Evropa jednotný výzkumný prostor. Je proto nezbytné urychleně vyřešit zbývající nedostatky a do roku 2014 dokončit Evropský výzkumný prostor, aby bylo možné vytvořit skutečný jednotný trh v oblasti znalostí, výzkumu a inovací. Zejména by mělo být vyvinuto úsilí směřující ke zlepšení mobility a kariérních možností výzkumných pracovníků, mobility absolventů vysokých škol a přitažlivosti Evropy z hlediska výzkumných pracovníků ze zahraničí. Kromě toho je třeba při zachování práv duševního vlastnictví lépe rozšiřovat informace o výzkumu a vývoji financovaných z veřejných prostředků, a to zejména vytvořením databáze výzkumu a vývoje financovaných ze strany EU, která by byla propojena s obdobnými databázemi programů v oblasti výzkumu a vývoje financovaných na vnitrostátní úrovni.
—na posouzení způsobů, jak nejlépe vyjít vstříc potřebám rychle rostoucích inovativních podniků na základě tržního přístupu. Komise se v této souvislosti dále vyzývá, aby posoudila možnost vytvoření programu inovačního výzkumu pro malé podniky (Small Business Innovation Research). 23.
Při provádění fiskální konsolidace by se členské státy měly prioritně zaměřit na výdaje podporující udržitelný růst, jako jsou výdaje v oblasti vědy a inovací, vzdělávání a energetiky.
24.
Toto úsilí by mělo být spojeno s jasnými reformními opatřeními zaměřenými na zvýšení účinnosti systémů v oblasti výzkumu a inovací členských států. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, členské státy připomínají svou ochotu věnovat přinejmenším 50 % příjmů ze systému pro obchodování s emisemi na financování opatření týkajících se klimatu,
27
25.
30.
Na březnovém zasedání Evropské rady bude rovněž přijato konečné rozhodnutí o omezené změně Smlouvy s cílem zřídit evropský mechanismus stability.
Nástroje EU zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací je nezbytné zjednodušit tak, aby se usnadnilo jejich využívání ze strany nejlepších vědeckých pracovníků a nejvíce inovativních podniků, čehož lze dosáhnout zejména tím, že se příslušné instituce dohodnou na nové rovnováze mezi důvěrou a kontrolou a mezi akceptací a vyvarováním se rizika. Komise se vyzývá, aby do konce roku předložila návrhy zajišťující, že veškeré nástroje financování výzkumu a inovací budou fungovat společně v jednotném strategickém rámci. Je třeba se zabývat vytvořením mechanismů financování, které by odpovídajícím způsobem zajišťovaly financování významných evropských projektů, jež jsou důležitou hnací silou výzkumu a inovací. Více než kdy jindy je nezbytné dosáhnout co největší efektivnosti veřejných výdajů na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni EU. V této souvislosti by mělo být do konce roku přijato zjednodušení finančního nařízení, a to v zájmu zajištění účinných mechanismů provádění politik EU.
31.
Evropská rada uvítala připojené prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny a orgánů EU.
IV.
VNĚJŠÍ VZTAHY
32.
Evropská rada přijala prohlášení o Egyptu a středomořském regionu (příloha II).
33.
Evropská rada zdůraznila, že vzhledem k událostem ve středomořském regionu je nyní ještě důležitější, aby byly dodržovány dosavadní mírové dohody a aby bylo urychleně dosaženo pokroku v rámci mírového procesu na Blízkém východě. Vyjádřila očekávání, že pro tento proces bude zásadním přínosem zasedání Kvarteta konající se dne 5. února 2011 v Mnichově.
34.
Evropská rada potvrdila závěry o Bělorusku přijaté Radou pro zahraniční věci na zasedání konaném dne 31. ledna, včetně rozhodnutí uvalit omezující opatření. Evropská unie opětovně potvrzuje, že přikládá velký význam posilování svých vztahů s běloruskou občanskou společností. Evropská unie je odhodlána pokračovat ve své politice kritické angažovanosti, jež je podmíněna dodržováním zásad demokracie, právního státu a lidských práv, a využít přitom mimo jiné dialogu a Východního partnerství. Rada pro zahraniční věci bude situaci v Bělorusku pravidelně posuzovat, přičemž je připravena případně zvážit další cílená opatření ve všech oblastech.
III.
HOSPODÁŘSKÁ SITUACE
26.
Evropská rada znovu posoudila hospodářskou situaci a konstatovala, že celkový ekonomický výhled se zlepšuje, ačkoliv důležité výzvy přetrvávají. Dohodla se na dalším postupu do svého březnového zasedání.
27.
Evropská rada vyzvala Radu, aby v březnu dosáhla obecného přístupu ohledně legislativních návrhů Komise týkajících se správy ekonomických záležitostí, s cílem zajistit úplné provedení doporučení pracovní skupiny, aby bylo do konce června dosaženo konečné dohody s Evropským parlamentem. Následně bude možno posílit Pakt o stabilitě a růstu a provádět nový makroekonomický rámec.
28.
29.
28
včetně inovativních projektů. Členské státy by rovněž měly zlepšovat využívání stávajících strukturálních fondů určených pro výzkumné a inovační projekty.
Evropská rada vyzvala Evropský orgán pro bankovnictví a jiné příslušné orgány, aby provedly náročné zátěžové testy, a vybídla členské státy, aby pro banky, u nichž zátěžové testy odhalí slabá místa, zajistily vypracování konkrétních plánů, které budou v souladu s pravidly EU pro státní podporu. V rámci evropského semestru a na základě roční analýzy růstu předložené Komisí budou na březnovém zasedání Evropské rady stanoveny priority týkající se strukturálních reforem a fiskální konsolidace pro další kolo programů stability a konvergenčních programů, jakož i v oblastech spadajících do pravomoci EU, včetně jednotného trhu. Na tomto základě a v souladu s integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020 se členské státy vyzývají, aby v dubnu předložily národní programy reforem a programy stability nebo konvergenční programy.
***
PŘÍLOHA I PROHLÁŠENÍ HLAV STÁTŮ A PŘEDSEDŮ VLÁD EUROZÓNY A ORGÁNŮ EU V návaznosti na své prohlášení z prosince roku 2010 a potvrzujíce znovu, že jsou připraveni učinit vše nezbytné pro zajištění stability eurozóny jako celku, hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU přezkoumali pokrok v provádění komplexní strategie, jejímž cílem je zachovat finanční stabilitu a zajistit, že eurozóna vyjde z krize posílena. Tato strategie zahrnuje legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, zátěžové testy a ozdravění finančního sektoru a provádění evropského semestru. Dále se hlavy států a předsedové vlád eurozóny a orgány EU dohodli na následujících krocích v rámci globálního balíčku, který má být dokončen v březnu: •
budou i nadále úspěšně prováděny stávající programy s Řeckem a Irskem,
•
Komise společně s Evropskou centrální bankou posoudí pokrok, jehož členské státy eurozóny dosáhly v provádění opatření přijatých k posílení fiskálních pozic a vyhlídek na růst,
by přistoupit ke spořádanému přechodu k vládě založené na širokém konsensu. Evropská rada zdůraznila, že tento přechod musí být zahájen nyní. Vztahy EU s Egyptem musí vycházet ze zásad stanovených v dohodě o přidružení a v přijatých závazcích.
•
Euroskupina předloží konkrétní návrhy k posílení evropského nástroje finanční stability s cílem zajistit účinnost nezbytnou pro poskytnutí odpovídající pomoci,
•
v souladu s mandátem dohodnutým v prosinci budou za vedení předsedy Euroskupiny finalizovány operační aspekty evropského mechanismu stability.
Evropská rada uvítala, že obyvatelé Tuniska a Egypta vyjádřili mírovou a důstojnou cestou své legitimní, demokratické, hospodářské a sociální ambice, jež se shodují s hodnotami prosazovanými Evropskou unií v Evropě i na celém světě. Evropská rada zdůraznila, že na demokratické ambice občanů je třeba reagovat dialogem a politickými reformami plně respektujícími lidská práva a základní svobody a svobodnými a spravedlivými volbami. Vyzvala všechny strany, aby za tímto účelem zahájily smysluplný dialog.
Na základě nového rámce pro správu ekonomických záležitostí hlavy států a předsedové vlád podniknou další kroky k dosažení nové kvality koordinace hospodářských politik v eurozóně s cílem posílit konkurenceschopnost, což povede k většímu sblížení, aniž by však byl oslaben jednotný trh. K účasti na koordinaci budou přizvány i státy, které nejsou členy eurozóny. Předseda Evropské rady povede konzultace s hlavami států a předsedy vlád členských států eurozóny a podá zprávu poukazující na další konkrétní postup v souladu se Smlouvou. Za tímto účelem bude úzce spolupracovat s předsedou Komise. Dále zajistí, aby do tohoto procesu byly řádně zapojeny hlavy států a předsedové vlád států, které nejsou členy eurozóny a projeví o účast zájem. ***
PŘÍLOHA II PROHLÁŠENÍ O EGYPTU A STŘEDOMOŘSKÉM REGIONU Evropská rada sleduje s největším znepokojením zhoršující se situaci v Egyptě. Důrazně odsoudila násilí a všechny, kdo se k násilí uchylují a kdo k němu podněcují. Vyzdvihla právo všech občanů svobodně a pokojně demonstrovat a požívat přitom řádné ochrany pořádkových orgánů. Jakýkoliv pokus omezit volný pohyb informací, včetně napadání a zastrašování novinářů a obránců lidských práv, je nepřijatelný. Evropská rada vyzvala egyptské orgány, aby na přání egyptského lidu reagovaly politickou reformou, nikoli represí. Všechny strany by se měly chovat zdrženlivě a vyvarovat se dalšího násilí a měly
Evropská unie je odhodlána plně podpořit procesy změn směřující k demokratické správě věcí veřejných, pluralitě, lepším podmínkám pro hospodářskou prosperitu a sociální začlenění a k posílené regionální stabilitě. Evropská rada přikládá význam novému partnerství, jež bude v budoucnu zahrnovat účinnější podporu zemí provádějících politické a hospodářské reformy; tato podpora se bude uskutečňovat mimo jiné prostřednictvím evropské politiky sousedství a v rámci Unie pro Středomoří. V této souvislosti Evropská rada —požádala vysokou představitelku, aby naše stanovisko tlumočila během své nadcházející návštěvy Tuniska a Egypta; —vyzvala vysokou představitelku, aby v rámci uvedeného partnerství vypracovala soubor opatření, jejichž prostřednictvím bude procesu změn a transformace poskytnuta podpora Evropské unie (posílení demokratických orgánů, podpora demokratické správy věcí veřejných, sociální spravedlnost a pomoc při přípravě a organizování svobodných a spravedlivých voleb), a aby posílila vazbu evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří k těmto cílům; a —vyzvala vysokou představitelku a Komisi, aby urychleně přizpůsobily příslušné nástroje Evropské unie, zpřístupnily humanitární pomoc a navrhly opatření a projekty, jež budou v regionu stimulovat spolupráci, výměny a investice s cílem podpořit hospodářský a sociální rozvoj, včetně rozšířeného statusu Tuniska.
29
MIMOŘÁDNÉ ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY DNE 11. BŘEZNA 2011 PROHLÁŠENÍ 1.
2.
Vlna demokratických protestů spustila v zemích jižního sousedství dramatické změny, vzbudila nové naděje a přinesla příležitost k vybudování budoucnosti, jež bude založena na demokracii, pluralismu, právním státě, lidských právech a sociální spravedlnosti. Pokrok a demokracie jsou nerozlučně spjaty. Evropská rada vyjadřuje obyvatelům regionu uznání za jejich odvahu a znovu zdůrazňuje, že musí sami rozhodnout o své budoucnosti pokojnou a demokratickou cestou.
3.
Všechny země v regionu musí zahájit nebo urychlit politické a hospodářské reformy. Evropská unie podpoří veškeré kroky směřující k demokratické transformaci, nastolení politických systémů, které umožní pokojné změny, k růstu a prosperitě a spravedlivějšímu rozdělení výnosů z hospodářské činnosti. V této souvislosti Evropská rada vřele vítá oznámení marockého krále o zřízení poradního výboru, který má připravit revizi ústavy, jež bude následně předložena ke schválení marockému lidu. Podpora EU bude záviset na míře pokroku dosaženého našimi partnery na cestě k transformaci. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů je vybudování silných demokratických institucí, je nanejvýš důležité posílit parlamentní kontakty mezi Evropou a zeměmi regionu.
4.
5.
30
Evropská rada se dnes sešla na mimořádném zasedání, aby jednala o vývoji situace v Libyi a v regionu jižního sousedství a stanovila politický směr a priority pro budoucí politiku a opatření EU.
Pokud jde o Tunisko, Evropská rada vítá oznámení o konání voleb do ústavodárného shromáždění dne 24. července 2011. EU je v této souvislosti připravena poskytnout v úzké konzultaci s tuniskými orgány potřebnou podporu, mimo jiné prostřednictvím rozšířeného statusu Tuniska. Jakmile budou tuniské orgány připraveny, je EU ochotna nabídnout podporu při zvládání hospodářských a sociálních výzev, před nimiž Tunisko stojí. Evropská unie se bude i nadále dlouhodobě angažovat s cílem podpořit hospodářský a sociální rozvoj. Maximální uznání a podporu si zasluhuje solidarita tuniského obyvatelstva s lidmi, kteří jsou na útěku z Libye. Evropská rada podporuje demokratickou transformaci v Egyptě. Vítá rychlé předložení prvních návrhů na změnu ústavy a vybízí egyptské orgány, aby nepolevovaly v odhodlání provést politické reformy a vytvořit prostředí pro úplný přechod k demokracii, a to i zrušením výjimečného stavu. Evropská unie je připravena poskytnout veškerou potřeb-
nou podporu v souladu s prioritami egyptského lidu a zahájila dialog s nedávno jmenovanou egyptskou vládou. 6.
Situace v Libyi zůstává i nadále důvodem k vážnému znepokojení. Vyjadřujeme pevnou solidaritu s libyjským lidem a s oběťmi násilí. Důrazně odsuzujeme násilné represe libyjského režimu namířené proti vlastním občanům, jakož i hrubé a systematické porušování lidských práv. Vítáme rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970 a postoupení situace v Libyi k řešení Mezinárodnímu trestnímu soudu. Používání síly, a zejména vojenských prostředků proti civilnímu obyvatelstvu je nepřijatelné a musí být okamžitě zastaveno. K zajištění bezpečnosti lidí musí být použity veškeré nezbytné prostředky. Evropská rada je vážně znepokojena útoky namířenými proti civilnímu obyvatelstvu, včetně útoků ze vzduchu. V zájmu ochrany civilistů členské státy posoudí veškerá možná nezbytná opatření, a to za podmínky, že pomoci bude prokazatelně zapotřebí, bude existovat jasný právní základ a podpora ze strany regionu. Osoby odpovědné za násilí budou povolány k odpovědnosti a musejí počítat s vážnými důsledky. Při reakci na tuto krizi budeme spolupracovat s OSN, Ligou arabských států, Africkou unií a našimi mezinárodními partnery. Vyzýváme k urychlenému svolání summitu Ligy arabských států, Africké unie a Evropské unie.
7.
Plukovník Kaddáfí se musí okamžitě vzdát moci. Jeho režim ztratil veškerou legitimitu a pro EU již není partnerem. Evropská unie přijala omezující opatření vůči vedoucím představitelům Libye a subjektům, které vlastní značný majetek a jsou ovládány režimem, a je připravena přijmout další sankce.
8.
Cílem je, aby Libye urychleně zahájila spořádaný přechod k demokracii prostřednictvím široce pojatého dialogu. Evropská unie vítá a podporuje prozatímní přechodovou národní radu v Benghází, kterou považuje za politického partnera. Evropská unie je připravena pomoci Libyi nastolit ústavní stát a rozvíjet právní stát. Je rovněž připravena reagovat na žádosti libyjského lidu o pomoc při obnově libyjského hospodářství.
9.
Naléhavá humanitární situace v Libyi a na jejích hranicích dosahuje znepokojivých rozměrů a tuto situaci zhoršují i masivní migrační toky vyvolané probíhajícími událostmi. Prioritou je i nadále bezpečná evakuace občanů EU i státních příslušníků třetích zemí, kteří chtějí oblast bojů opustit. Evropská unie a její členské státy mobilizovaly humanitární pomoc a jsou odhodlány i nadále pomáhat lidem v Libyi i lidem překračujícím hranice této země, a to v úzké spolu-
práci s Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky, Úřadem pro koordinaci humanitární činnosti, Mezinárodní organizací pro migraci, Mezinárodním výborem Červeného kříže, Mezinárodní federací společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a s nevládními organizacemi. Evropská unie vyzývá všechny zúčastněné strany, aby humanitárním organizacím a pracovníkům umožnily přístup do veškerých oblastí, v nichž je zapotřebí pomoc, a je připravena je v jejich činnosti podpořit. Za tímto účelem Evropská unie posílí svou koordinaci, aby zajistila soudržné a účinné využití prostředků a schopností v souladu s humanitárními zásadami. 10.
Členské státy, které jsou nejvíce zasaženy migračními toky, nutně potřebují naši skutečnou solidaritu. EU a její členské státy jsou připraveny poskytnout nezbytnou podporu v závislosti na vývoji situace. EU bude i nadále úzce sledovat vliv událostí na migrační pohyby uvnitř regionu i migrační toky směřující mimo region, zejména prostřednictvím operace Hermes 2011. Členské státy se zejména naléhavě vyzývají, aby podle potřeby poskytly agentuře Frontex další lidské a technické zdroje. Komise se vyzývá, aby uvolnila další zdroje. Evropská rada vybízí k dosažení rychlé dohody o nařízení, které posílí schopnosti agentury.
11.
Evropská unie bude s dotčenými zeměmi regionu jednat o poskytnutí finanční a technické podpory k posílení ochrany a správy hranic a o opatřeních k usnadnění návratu migrantů do jejich zemí původu. Evropská rada vyzývá Radu pro spravedlnost a vnitřní věci k bezodkladnému zasedání. Kromě toho se Rada vyzývá, aby ve spolupráci s Komisí před červnovým zasedáním Evropské rady předložila plán rozvoje kapacit pro řízení migračních a uprchlických toků.
12.
Je třeba podporovat komplexní přístup k migraci, který bude v souladu s globálním přístupem EU. V této souvislosti musí Evropská unie rovněž reagovat na výzvu mobility a podporovat mezilidské kontakty tím, že bude využívat nástroje, jako je partnerství pro mobilitu, se všemi partnery, kteří dostatečně pokročili v procesu reforem a spolupracují v boji proti obchodování s lidmi a nedovolenému přistěhovalectví. Komise se vyzývá, aby předložila návrhy na podporu výměn mezi mládeží z Evropy a jižního Středomoří.
13.
Na obecnější úrovni budou v úzké spolupráci s našimi partnery v regionu urychleně revidována stávající partnerství a programy pomoci, aby lépe odpovídaly současným potřebám. Komise a vysoká představitelka by v této souvislosti
měly vůči jednotlivým zemím upřednostnit individuální, na výsledcích založený přístup. 14.
Ve střednědobém horizontu vyzývá Evropská rada v souladu se svým prohlášením ze dne 4. února 2011 k novému partnerství s tímto regionem. V tomto ohledu obecně vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky navrhující partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu se zeměmi jižního Středomoří, jež by vycházelo z diferencovaného přístupu založeného na pobídkách, který by spojoval všechny nástroje EU. Toto partnerství by se rovněž mělo opírat o hlubší hospodářskou integraci, širší přístup na trh a politickou spolupráci. Dále Radu vyzývá, aby urychleně posoudila návrhy obsažené v tomto sdělení, a zejména podmínky, za jakých by bylo možné posílit podporu, kterou EU partnerům poskytuje. Se zájmem očekává rovněž jejich připravované sdělení o evropské politice sousedství.
15.
Neméně zásadní bude poskytnout těmto zemím prostředky k obnově a modernizaci jejich ekonomik. Hospodářský rozvoj a pracovní vyhlídky, zejména pro mladé, mají prvořadý význam pro stabilizaci demokracie. Rada by se měla urychleně dohodnout na dosud neschválených návrzích celoevropsko-středomořských pravidel původu a Komise se vyzývá, aby předložila návrhy dalších způsobů posílení obchodu a přímých zahraničních investic v regionu v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Rovněž je naléhavě nutné v regionu oživit cestovní ruch. Rada by měla urychleně projednat návrhy Komise ohledně prostředků Evropské investiční banky získaných z dřívějších operací a posoudit další možnosti navýšení celkové kapacity EIB poskytovat finanční podporu. Důležitá je koordinace s dalšími mezinárodními finančními institucemi.
16.
S ohledem na poslední události je Evropská unie rovněž připravena přezkoumat poslání Unie pro Středomoří s cílem podpořit demokracii a posílit stabilitu v regionu. Je třeba nově stimulovat konkrétní opatření a projekty, a posílit tak demokratické instituce, svobodu projevu včetně přístupu k internetu bez jakýchkoli překážek, občanskou společnost, podpořit ekonomiku, snížit chudobu a řešit sociální nespravedlnost.
17.
Evropská unie si je vědoma širších politických a hospodářských důsledků těchto událostí pro celý region a vyzývá ke znovuoživení mírového procesu na Blízkém východě.
31
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 11. března 2011 Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny přijali tyto závěry: 1.
2.
3.
Byl potvrzen Pakt pro euro, který stanoví posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence (viz příloha). Tento pakt bude předložen na zasedání Evropské rady, které se bude konat ve dnech 24. a 25. března 2011, přičemž členské státy, které nejsou členy eurozóny, oznámí, zda mají v úmyslu se paktu účastnit. Současně s tím členské státy eurozóny uvedou první opatření, která se zavazují v rámci paktu provést v nadcházejícím roce.
II), a měla by je plně realizovat. Na základě této diskuze byly vypracovány tyto závěry: •
ESM bude mít celkovou skutečnou úvěrovou kapacitu ve výši 500 miliard EUR. Během přechodu z EFSF k ESM nepřesáhne konsolidovaná úvěrová kapacita tuto částku. Skutečná úvěrová kapacita ESM bude zajištěna vhodnou kombinací splaceného kapitálu, kapitálu splatného na požádání a záruk. Bude stanoven harmonogram pro postupné splácení kapitálu, přičemž budou plně respektovány vnitrostátní parlamentní postupy.
Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny zhodnotili pokrok dosažený od zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 v souvislosti s komplexní reakcí na krizi s cílem dokončit tento balíček před zasedáním Evropské rady ve dnech 24. a 25. března. Vítají pokrok dosažený při provádění stávajících programů MMF/EU v Řecku a v Irsku, jakož i pevné závazky:
Než vstoupí v platnost ESM, bude plně dosaženo dohodnuté úvěrové kapacity EFSF ve výši 440 miliard EUR. •
—Irska zavést přísný a stabilní fiskální rámec opírající se o co nejpevnější právní základ, a důsledně usilovat o splnění fiskálních cílů prostřednictvím snižování výdajů a zvyšování příjmů v souladu s programem.
5.
32
V návaznosti na své prohlášení ze dne 4. února, jež se týkalo posouzení provádění opatření přijatých k posílení fiskálních pozic a vyhlídek na růst, které provádí Komise v součinnosti s Evropskou centrální bankou (ECB), vítají pokrok, jehož bylo dosaženo v řadě zemí. Hlavy států a předsedové vlád, předseda Komise a prezident ECB zejména vítají a podporují balíček rozsáhlých opatření týkajících se fiskálních, finančních a strukturálních reforem, který dnes oznámilo Portugalsko. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzývají ministry financí, aby před zasedáním Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2011 dokončili práci na evropském mechanismu stability (ESM) a evropském nástroji finanční stability (EFSF). Tato práce by měla probíhat zcela v souladu se závěry Evropské rady z prosince roku 2010 a prohlášením Euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010, ve kterých jsou vymezeny klíčové aspekty ESM (viz příloha
Nástroje Hlavy států a předsedové vlád připomínají, že ESM poskytne finanční pomoc, když o to člen eurozóny požádá a jestliže bude takový zásah považován za nezbytný pro zajištění stability eurozóny jako celku. Veškerá rozhodnutí v tomto smyslu budou přijímána jednomyslně na základě analýzy udržitelnosti dluhu dotyčného členského státu, kterou provede Komise a MMF v součinnosti s ECB. Finanční pomoc bude podléhat přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu.
—Řecka důsledně pokračovat ve strukturálních reformách, posílit budování kapacit pro jejich provádění, plně a urychleně dokončit oznámený privatizační program v rozsahu 50 miliard EUR i program týkající se nemovitostí a zavést přísný a stabilní fiskální rámec opírající se o co nejpevnější právní základ, který určí řecká vláda;
4.
Kapacita financování
Finanční pomoc z ESM a EFSF bude mít formu půjček. V zájmu maximální nákladové efektivnosti podpory však mohou ESM a EFSF v rámci programu s přísnou podmíněností také výjimečně intervenovat na primárním trhu s dluhopisy. •
Finanční podmínky Cena pomoci z EFSF by měla být snížena, aby lépe zohledňovala udržitelnost dluhu přijímajících zemí, avšak musí zůstat vyšší než náklady na financování nástroje, zahrnovat přiměřenou rizikovou přirážku a být v souladu se zásadami MMF pro stanovování cen pomoci. Tytéž zásady se budou uplatňovat v případě ESM. V této souvislosti a s ohledem na závazky Řecka v jeho ozdravném programu bude úroková sazba u půjček, jež mu byly poskytnuty, upravena o 100 bazických bodů. Splatnost veškerých půjček Řecku v rámci programu bude navíc prodloužena na 7,5 roku v souladu s MMF. Způsoby provedení těchto rozhodnutí upřesní ministři financí.
6.
Všechny členské státy zajistí, aby byly vypracovány konkrétní plány pro banky, u nichž zátěžové testy, jež budou dokončeny do léta, odhalí slabá místa; tyto plány musí být v souladu s pravidly EU pro státní podporu.
7.
Hlavy států a předsedové vlád vyzývají ministry financí, aby dokončili práci na šesti legislativních návrzích o správě ekonomických záležitostí, které předložila Komise, a aby do konce března dosáhli obecného přístupu a zajistili úplné provedení doporučení pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí. V této souvislosti se dohodli na tom, aby nedílnou součástí tohoto balíčku bylo zavedení doporučené číselné hodnoty pro snižování dluhu ve výši 1/20, jež bude posuzována s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, jak je uvedeno v návrhu Komise. Všichni podporují přijetí návrhu směrnice o vnitrostátních fiskálních rámcích. Očekává se, že při rozhodování o opatřeních v rámci Paktu o stabilitě a růstu se Rada bude vždy držet doporučení Komise, nebo svůj postoj písemně vysvětlí.
8.
(strategie EU 2020, evropský semestr, integrované hlavní směry, Pakt o stabilitě a růstu a nový rámec pro makroekonomický dohled) a bude s nimi v souladu. Bude zahrnovat zvláštní úsilí přesahující rámec toho, co již bylo dosaženo, včetně konkrétních závazků a opatření, jež budou ambicióznější než ty dosavadní, a jeho součástí bude i harmonogram provádění. Tyto nové závazky budou poté zahrnuty do národních programů reforem a programů stability a bude se na ně vztahovat řádný rámec dohledu, přičemž silnou ústřední úlohu při monitorování plnění těchto závazků bude mít Komise a dále se zapojí i všechna příslušná složení Rady a Euroskupina. Evropský parlament bude plnit svou úlohu v plném rozsahu, v souladu se svými pravomocemi. Plně budou zapojeni i sociální partneři na úrovni EU, a to prostřednictvím trojstranné sociální vrcholné schůzky. b)
Bude cílené, zaměří se na konkrétní opatření a bude zahrnovat prioritní oblasti politiky, které jsou zásadní pro podporu konkurenceschopnosti a konvergence. Soustředí se na opatření spadající do pravomoci členských států. Ve zvolených oblastech politiky budou na úrovni hlav států a předsedů vlád dohodnuty společné cíle. Zúčastněné členské státy budou tyto cíle plnit s využitím vlastní kombinace politik a se zohledněním svých konkrétních problémů.
c)
Hlavy států nebo předsedové vlád každoročně přijmou konkrétní závazky pro svou zemi. Členské státy přitom zohlední osvědčené postupy a provedou srovnání se státy, které vykazují nejlepší výsledky, a to jak v rámci Evropy, tak ve vztahu k jiným strategickým partnerům.
Hlavy států a předsedové vlád se shodují na tom, že je třeba prozkoumat možnost zavedení daně z finančních transakcí a dále tuto otázku rozpracovat na úrovni eurozóny, EU i na úrovni mezinárodní. ***
PŘÍLOHA I PAKT PRO EURO POSÍLENÍ KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK V ZÁJMU KONKURENCESCHOPNOSTI A KONVERGENCE Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny rozhodli o přijetí Paktu pro euro s cílem posílit hospodářský pilíř měnové unie, dosáhnout nové kvality koordinace hospodářských politik v eurozóně a posílit konkurenceschopnost, což povede k vyšší míře konvergence. Pakt je primárně zaměřen na oblasti, které spadají do pravomoci členských států a mají klíčový význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a zamezení vzniku škodlivé nerovnováhy. Konkurenceschopnost je velmi důležitá pro podporu rychlejšího a udržitelnějšího růstu v rámci EU, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu, pro zajištění vyšší úrovně příjmů pro občany a zachování našich sociálních modelů. Členské státy, které nejsou členy eurozóny, byly přizvány k účasti na bázi dobrovolnosti. Toto obnovené úsilí o posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence se řídí čtyřmi základními principy: a)
Bude v souladu se stávající správou ekonomických záležitostí v EU a bude ji dále posilovat a současně poskytne přidanou hodnotu. Bude vycházet z již existujících nástrojů
Uskutečňování závazků a pokrok v plnění společných politických cílů budou každý rok na politické úrovni monitorovat hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a zúčastněných zemí, a to na základě zprávy, kterou předloží Komise. Členské státy se dále zavazují konzultovat své partnery ještě před přijetím veškerých významných hospodářských reforem, které mohou mít dopad i na jiné země. d)
Členské státy eurozóny jsou plně odhodlány zajistit dotvoření jednotného trhu, který má klíčový význam pro posílení konkurenceschopnosti v EU a v eurozóně. Tento proces bude v úplném souladu se Smlouvou. Pakt bude plně respektovat integritu jednotného trhu.
Naše cíle Členské státy eurozóny se zavazují přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění těchto cílů: •
Podpořit konkurenceschopnost
•
Podpořit zaměstnanost
•
Dále přispívat k udržitelnosti veřejných financí
•
Posílit finanční stabilitu
33
Každý zúčastněný členský stát předloží konkrétní opatření, která přijme k dosažení výše uvedených cílů. Pokud členský stát prokáže, že v jeho případě nejsou opatření v některé z oblastí zapotřebí, neuvede je. Odpovědnost za volbu konkrétních politických opatření nezbytných k dosažení společných cílů nesou nadále jednotlivé země, avšak zvláštní pozornost přitom bude věnována souboru potenciálních opatření, který je uveden dále.
na významný signalizační účinek mezd ve veřejném sektoru). ii)
• další uvolnění podmínek v chráněných odvětvích prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni za účelem odstranění neodůvodněných omezení týkajících se svobodných povolání a maloobchodního odvětví s cílem zvýšit konkurenci a efektivitu, a to v plném souladu s acquis Společenství;
Konkrétní politické závazky a monitorování Pokrok při plnění výše uvedených společných cílů bude na politické úrovni monitorován hlavami států a předsedy vlád na základě souboru ukazatelů týkajících se konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, fiskální udržitelnosti a finanční stability. Budou určeny země, jež v kterékoli z těchto oblastí čelí závažným výzvám, a tyto země se budou muset zavázat k tomu, že je budou ve stanoveném časovém rámci řešit. a)
Podpořit konkurenceschopnost
Pokrok bude posuzován na základě vývoje v oblasti mezd a produktivity a na základě potřebného přizpůsobení v oblasti konkurenceschopnosti. Pro posouzení toho, zda vývoj mezd probíhá v souladu s produktivitou, budou monitorovány jednotkové náklady práce za určitý časový úsek, a to na základě srovnání s vývojem v jiných zemích eurozóny a v zemích hlavních srovnatelných obchodních partnerů. U každé země budou jednotkové náklady práce posuzovány za ekonomiku jako celek a za jednotlivá hlavní odvětví (průmysl, služby, obchodovatelná a neobchodovatelná odvětví). Značný a trvalý nárůst těchto nákladů může vést k oslabení konkurenceschopnosti, zejména ve spojení s rostoucím schodkem běžného účtu a snižujícími se tržními podíly vývozu. Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech zemích, avšak zvláštní pozornost bude věnována těm zemím, které v tomto ohledu čelí závažným výzvám. V zájmu zajištění vyváženého růstu v celé eurozóně budou zváženy konkrétní nástroje a společné iniciativy na podporu produktivity v zaostávajících regionech. Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu konkurenceschopnosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: i)
34
při respektování tradic sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů v jednotlivých členských státech, opatřením pro zajištění vývoje nákladů v souladu s produktivitou, jako jsou:
opatřením ke zvýšení produktivity, jako jsou:
• konkrétní opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů a na podporu výzkumu a vývoje, inovací a infrastruktury; • opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, především pro malé a střední podniky, a to zejména odstraněním byrokracie a zdokonalením regulačního rámce (například zákony o úpadku, obchodní zákoník). b)
Podpořit zaměstnanost
Pro konkurenceschopnost eurozóny má klíčový význam dobře fungující trh práce. Pokrok bude posuzován na základě těchto ukazatelů: míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a míra účasti na trhu práce. Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu zaměstnanosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: • reformám trhu práce zaměřeným na podporu „flexikurity“, omezení nenahlášené práce a zvýšení míry účasti na trhu práce; • celoživotnímu učení; • daňovým reformám, jako je snížení zdanění práce s cílem zajistit, aby se práce vyplácela, při současném zachování celkových daňových příjmů, a přijetí opatření k usnadnění účasti druhých výdělečně činných osob na pracovní síle. c)
Posílit udržitelnost veřejných financí
S cílem zajistit plné uplatňování Paktu o stabilitě a růstu se maximální pozornost zaměří na:
•
udržitelnost důchodů, zdravotnictví a sociálních dávek
• provedení přezkumu mechanismů tvorby mezd a případně míry centralizace při vyjednávacím procesu a mechanismů indexace, při současném zachování autonomie sociálních partnerů zapojených do procesu kolektivního vyjednávání;
Udržitelnost bude posuzována především na základě ukazatelů mezery udržitelnosti1. Tyto ukazatele měří, zda je při současných politikách, zejména v oblasti důchodového systému, zdravotnictví a systémů dávek, a s ohledem na demografické faktory zadlužení udržitelné.
• zajištění toho, aby ujednání o mzdách ve veřejném sektoru přispívala k úsilí v oblasti konkurenceschopnosti vyvíjenému v soukromém sektoru (s ohledem
1 Mezera udržitelnosti zahrnuje ukazatele, které se na základě dohody mezi Komisí a členskými státy používají k posuzování fiskální udržitelnosti.
Součástí reforem nezbytných k zajištění udržitelnosti a přiměřenosti důchodů a sociálních dávek by mohlo být:
vyhnout se škodlivým praktikám a vypracovat návrhy v oblasti boje proti podvodům a daňovým únikům.
• přizpůsobení důchodového systému demografické situaci v zemi, například přizpůsobením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu střední délce života nebo zvýšením míry účasti;
Příjmově neutrálním krokem vpřed na cestě k zajištění soudržnosti mezi daňovými systémy členských států, který by současně respektoval strategie jednotlivých členských států v oblasti daní, by mohlo být vytvoření společného základu pro daň z příjmu právnických osob, jenž by rovněž mohl přispět k fiskální udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropských podniků.
• omezení režimů předčasného odchodu do důchodu a využívání cílených stimulů pro zaměstnávání starších pracovníků (především ve věkové skupině nad 55 let).
•
vnitrostátní fiskální pravidla
Legislativní návrh o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob hodlá Komise předložit v nadcházejících týdnech.
Členské státy eurozóny se zavazují promítnout fiskální pravidla EU obsažená v Paktu o stabilitě a růstu do své vnitrostátní legislativy. Volba konkrétního vnitrostátního právního nástroje pro tyto účely zůstává na členských státech, avšak členské státy zajistí, aby měl tento nástroj dostatečně silnou, závaznou a trvalou povahu (například ústavního či rámcového zákona). O přesné podobě pravidla rovněž rozhodne každý členský stát (může jít například o „dluhovou brzdu“, pravidlo týkající se primárního salda či výdajové pravidlo), avšak mělo by zajistit fiskální kázeň na úrovni členského státu jako celku i na jeho nižších úrovních. Při plném respektování výsad vnitrostátních parlamentů bude mít Komise příležitost poskytnout konzultace ohledně přesného fiskálního pravidla ještě před jeho přijetím, aby bylo zajištěno, že je slučitelné s pravidly EU a podporuje je.
Konkrétní roční závazky
d)
Pakt formálně přijmou členské státy eurozóny a ty z členských států mimo eurozónu, které si to budou přát, na zasedání Evropské rady dne 24. března. Členské státy, které tak budou moci učinit, by měly již 24. března oznámit konkrétní závazky, které hodlají splnit v nadcházejících dvanácti měsících. V každém případě by měly být konkrétní závazky zahrnuty do národních programů reforem a programů stability, které mají být předloženy v dubnu, a budou představeny Evropské radě na jejím červnovém zasedání.
Posílit finanční stabilitu
Pro celkovou stabilitu eurozóny je klíčový silný finanční sektor. Byla zahájena komplexní reforma rámce EU pro regulaci finančního sektoru a dohled nad ním. V této souvislosti se členské státy zavazují při plném dodržení acquis Společenství zavést vnitrostátní legislativu pro řešení problémů bank. Pravidelně budou prováděny přísné zátěžové testy bank koordinované na úrovni EU. Navíc budou předseda Evropské rady pro systémová rizika a předseda Euroskupiny pravidelně vyzýváni k tomu, aby hlavám států a předsedům vlád poskytli informace o otázkách souvisejících s makrofinanční stabilitou a makroekonomickým vývojem v eurozóně, jež vyžadují zvláštní opatření. U každého členského státu bude zejména pečlivě sledována výše soukromého zadlužení bank, domácností a nefinančních podniků. *** Kromě záležitostí uvedených výše bude pozornost věnována koordinaci daňových politik. Přímé daně zůstávají v pravomoci členských států. Pragmatická koordinace daňových politik představuje nezbytný prvek posílené koordinace hospodářských politik v eurozóně na podporu fiskální konsolidace a hospodářského růstu. Členské státy se v této souvislosti zavazují zahájit strukturované diskuse o otázkách daňové politiky, zejména s cílem zajistit výměnu osvědčených postupů,
S cílem prokázat skutečné odhodlání ke změně a poskytnout nezbytný politický impuls ke splnění našich společných cílů dohodnou každý rok členské státy eurozóny na nejvyšší úrovni soubor konkrétních opatření, která mají být provedena v nadcházejících dvanácti měsících. Volba konkrétních politických opatření, která mají být realizována, bude i nadále věcí každé země, nicméně při rozhodování se bude přihlížet zejména k otázkám uvedeným výše. Tyto závazky budou rovněž promítnuty do každoročních národních programů reforem a programů stability, které budou Komise, Rada a Euroskupina vyhodnocovat v rámci evropského semestru.
Další kroky
***
PŘÍLOHA II OBECNÉ ASPEKTY BUDOUCÍHO MECHANISMU PROHLÁŠENÍ EUROSKUPINY ZE DNE 28. LISTOPADU 2010 „Nedávné události jsou dokladem toho, že se finanční potíže v jednom členském státě mohou různými cestami rychle rozšířit a ohrozit makrofinanční stabilitu EU jako celku. To platí zejména pro eurozónu, kde jsou ekonomiky a zvláště finanční sektory vzájemně úzce provázány. Členské státy eurozóny po celou dobu současné krize prokazují odhodlání přijmout v případě potřeby rozhodná a koordinovaná
35
opatření k zajištění finanční stability v eurozóně jako celku a obnovit udržitelný růst. Zejména byl zaveden evropský nástroj finanční stability (EFSF), který má poskytovat rychlou a účinnou pomoc v oblasti likvidity, spolu s evropským mechanismem finanční stabilizace (EFSM) a pomocí ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na základě přísných programů přizpůsobení v hospodářské a fiskální politice, jež musí postižený členský stát provést a jež zajistí udržitelnost dluhu. Na zasedání ve dnech 28. a 29. října se Evropská rada shodla na potřebě zavést stálý krizový mechanismus pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku. Ministři Euroskupiny se dohodli, že tento evropský mechanismus stability (ESM) bude založen na evropském nástroji finanční stability, v jehož rámci mohou být členským státům eurozóny při splnění přísných podmínek podle pravidel stávajícího EFSF poskytovány balíčky finanční pomoci. Evropský mechanismus stability bude doplňovat nový rámec posílené správy ekonomických záležitostí, jehož cílem je účinný a důsledný hospodářský dohled a který se zaměří na prevenci a podstatně sníží pravděpodobnost vzniku krize v budoucnosti. Pravidla budou upravena tak, aby plně v souladu s politikami MMF umožňovala v jednotlivých případech zapojení věřitelů ze soukromého sektoru. V zájmu ochrany peněz daňových poplatníků a s cílem vyslat jasný signál soukromým věřitelům, že jejich pohledávky jsou podřízeny pohledávkám veřejného sektoru, bude s půjčkou v rámci ESM vždy spojen status přednostního věřitele a tato půjčka bude podřízená pouze půjčce ze strany MMF. Pomoc poskytovaná členskému státu eurozóny bude založena na přísném programu hospodářského a fiskálního přizpůsobení a na pečlivé analýze udržitelnosti dluhu, kterou provedou Evropská komise a MMF ve spolupráci s ECB. Na tomto základě přijmou ministři Euroskupiny jednomyslné rozhodnutí o poskytnutí pomoci.
36
U zemí, které budou na základě analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí a MMF ve spolupráci s ECB považovány za solventní, by byli věřitelé ze soukromého sektoru vyzváni k zachování své angažovanosti podle mezinárodních pravidel a plně v souladu s postupy MMF. Pokud by nastala neočekávaná situace, kdy se určitá země ukáže být nesolventní, musí daný členský stát se svými věřiteli ze soukromého sektoru v souladu s postupy MMF vyjednat komplexní plán restrukturalizace s cílem obnovit udržitelnost dluhu. Lze-li pomocí těchto opatření dosáhnout udržitelnosti dluhu, může být z ESM poskytnuta pomoc v oblasti likvidity. Za účelem usnadnění tohoto procesu budou do podmínek všech nových státních dluhopisů členských států eurozóny od června 2013 způsobem, který zachová tržní likviditu, začleněny standardizované a shodné doložky o společném postupu věřitelů (CAC). Tyto doložky by odpovídaly doložkám běžně používaným podle britského a amerického práva v návaznosti na zprávu skupiny G10 o CAC, včetně agregačních doložek umožňujících posuzovat veškeré dluhové cenné papíry emitované určitým členským státem během vyjednávání společně. To by věřitelům umožnilo přijmout kvalifikovanou většinou rozhodnutí o právně závazné změně platebních podmínek (odklad splátek, prodloužení splatnosti, snížení úrokové sazby nebo nominální hodnoty dluhu), jestliže dlužník není schopen platit. Členské státy budou ve střednědobém horizontu usilovat o delší splatnost nových emisí svých dluhopisů, aby se vyhnuly zvýšeným vlnám refinancování. V roce 2016 Komise ve spolupráci s ECB vyhodnotí celkovou účinnost tohoto rámce. Znovu prohlašujeme, že jakékoliv zapojení soukromého sektoru na základě těchto podmínek bude účinné nejdříve od poloviny roku 2013. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy uvedl, že dnešní rozhodnutí bude v jeho návrhu týkajícím se omezené úpravy Smlouvy, který bude Evropské radě předložen na příštím zasedání, zohledněno.“
ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY VE DNECH 24. A 25. BŘEZNA 2011 ZÁVĚRY Evropská rada je hluboce zarmoucena nesmírnými ztrátami na životech, ke kterým došlo v Japonsku, a vyjadřuje jeho lidu a vládě svoji solidaritu. Naši občané jsou v myšlenkách s mnoha tisíci truchlících rodin a statisíci lidí, kteří nyní musí začít znovu a od základu budovat své životy a komunity. Oceňujeme rychlou a rozhodnou reakci japonských orgánů. Připomínáme trvalé přátelství a těsné politické a ekonomické vztahy, které Evropskou unii s Japonskem pojí, a jsme připraveni mu být nápomocni při překonávání problémů, kterým čelí. * * * Evropu v uplynulých měsících zasáhla vážná finanční krize. I přes hospodářské oživení, k němuž v Evropě dochází, rizika přetrvávají a musíme nadále jednat rozhodně. Dnes jsme přijali komplexní soubor opatření, která by nám měla umožnit překonat finanční krizi a pokračovat v cestě k dosažení udržitelného růstu. Tato opatření posílí správu ekonomických záležitostí Evropské unie a zajistí trvalou stabilitu eurozóny jako celku. Dohodli jsme se také na důrazných opatřeních na úrovni EU s cílem stimulovat růst posilováním jednotného trhu, snižováním celkové regulační zátěže a podporou obchodu se třetími zeměmi. Zabývali jsme se vážnou situací v Libyi, vyjádřili uspokojení nad přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973 a zdůraznili naše odhodlání přispět k jejímu provádění. Pokud jde o jižní sousedství, zopakovali jsme, že jsme odhodláni budovat s tímto regionem nové partnerství, a vyzvali k urychlenému provedení směrů stanovených na zasedání dne 11. března 2011. Dohodli jsme se na prvních konkrétních opatřeních, kterými v nejbližší době země jižního sousedství podpoříme. V neposlední řadě jsme jednali o událostech v Japonsku s ohledem na ponaučení, které je třeba si z nich vyvodit, zejména v oblasti jaderné bezpečnosti. * * * I. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 1.
Evropská rada dnes přijala komplexní soubor opatření s cílem reagovat na krizi, zachovat finanční stabilitu a položit základ pro inteligentní a udržitelný růst, jenž bude podporovat sociální začlenění a vytvářet pracovní místa. Tím se posílí správa ekonomických záležitostí a konkurenceschopnost eurozóny i Evropské unie.
programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. Na tomto základě předloží Komise návrhy stanovisek a doporučení pro jednotlivé země, a to s dostatečným předstihem, aby mohly být přijaty před červnovým zasedáním Evropské rady. 3.
Členské státy zejména předloží víceletý konsolidační plán, jenž bude obsahovat konkrétní cíle pro schodek, příjmy a výdaje, dále strategii, pomocí které má být těchto cílů dosaženo, a harmonogram jejího provádění. Fiskální politiky by v roce 2012 měly usilovat o obnovení důvěry tím, že zajistí návrat k udržitelnému vývoji zadlužení a rovněž snížení schodků pod 3 % HDP v časovém rámci dohodnutém Radou. K tomu je ve většině případů nezbytná roční strukturální korekce výrazně přesahující 0,5 % HDP. V členských státech, které se potýkají s velmi vysokým strukturálním schodkem nebo s velmi vysokým či prudce rostoucím veřejným dluhem, je třeba konsolidaci urychlit.
4.
Fiskální konsolidace musí být doplněna o strukturální reformy posilující růst. V tomto směru členské státy zdůrazňují své odhodlání naplňovat strategii Evropa 2020. Zejména uskuteční opatření s cílem: —zatraktivnit práci;
Provádění evropského semestru: strategie Evropa 2020, fiskální konsolidace a strukturální reformy 2.
V novém rámci evropského semestru potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy1. Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Všechny členské státy tyto priority promítnou do konkrétních opatření, jež budou součástí
1 V souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí. Viz rovněž souhrnná zpráva předsednictví ze dne 16. března 2011.
37
v činnosti navazující na zprávu Komise, jež stanoví priority pro odstraňování překážek obchodu ve třetích zemích.
—pomoci nezaměstnaným znovu se zapojit do pracovního procesu; —bojovat proti chudobě a podporovat sociální začlenění; —investovat do vzdělávání a odborné přípravy; —dosáhnout rovnováhy mezi jistotou a flexibilitou;
Posílení správy ekonomických záležitostí 9.
Balíček šesti legislativních návrhů týkajících se správy ekonomických záležitostí má klíčový význam pro zajištění větší fiskální kázně a pro zamezení vzniku nadměrných makroekonomických nerovnováh. Jeho součástí je reforma Paktu o stabilitě a růstu zaměřená na posílení dohledu nad fiskálními politikami a na důslednější a časnější uplatňování vynucovacích opatření, dále nová pravidla pro fiskální rámce členských států a nový dohled nad makroekonomickými nerovnováhami.
10.
Evropská rada vítá obecný přístup k těmto návrhům, jehož bylo dosaženo v Radě, čímž se otevírá cesta k jednání s Evropským parlamentem. Vyzvala k dalšímu pokračování v práci, aby tyto návrhy mohly být přijaty v červnu 2011.
—uskutečnit reformu důchodového systému; —přilákat soukromý kapitál k financování růstu; —stimulovat výzkum a inovace; —umožnit cenově dostupné dodávky energie a posílit politiky zaměřené na energetickou účinnost. 5.
6.
7.
8.
38
Členské státy stanoví hlavní opatření, která jsou nezbytná k dosažení pokroku při naplňování hlavních cílů strategie Evropa 2020, jež byly odsouhlaseny v červnu 2010. Rovněž představí politická opatření, jež mají odstranit škodlivou a přetrvávající makroekonomickou nerovnováhu a zvýšit konkurenceschopnost. Při provádění těchto politik a s cílem zajistit široké ztotožnění se s nimi bude pokračovat úzká spolupráce s Evropským parlamentem a dalšími orgány a poradními institucemi EU (Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů); plně zapojeny budou i vnitrostátní parlamenty, sociální partneři, regiony a další zainteresované strany. Při zajišťování růstu a zaměstnanosti a podpoře konkurenceschopnosti má klíčovou úlohu jednotný trh. Evropská rada vítá záměr Komise předložit Akt o jednotném trhu a vyzývá Evropský parlament a Radu, aby první soubor prioritních opatření s cílem poskytnout jednotnému trhu nový impuls přijaly do konce roku 2012. Zvláštní důraz by měl být kladen na opatření, která generují růst, vytvářejí pracovní místa a přinášejí občanům i podnikům hmatatelné výsledky. Důraz je třeba položit i na dokončení jednotného digitálního trhu. Na úrovni EU i na úrovni členských států je třeba snížit celkovou regulační zátěž, a to zejména pro malé a střední podniky. Komise předloží do léta zprávu na toto téma. Evropská rada rovněž uvítala záměr Komise navrhnout způsoby, jak od požadavků některých budoucích předpisů osvobodit mikropodniky. Na základě sdělení Komise s názvem „Cesta k lépe fungujícímu jednotnému trhu služeb“ Evropská rada vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu provedly směrnici o službách, a Komisi a členské státy vyzývá k tomu, aby v případě potřeby přijaly další opatření ke zlepšení vnitřního trhu služeb. Důležitý je také vnější rozměr jednotného trhu, přičemž pozornost je třeba zaměřit na prosazování volného, spravedlivého a otevřeného obchodu, zejména na to, aby v roce 2011 bylo uzavřeno kolo jednání WTO v Dohá a dohody o volném obchodu, v souladu se závěry Evropské rady ze dne 16. září 2010. Mělo by být urychleně dosaženo pokroku
Zajištění nové kvality koordinace hospodářských politik: Pakt euro plus 11.
Pakt euro plus, na němž se dohodli hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a k němuž se připojily Bulharsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko (viz příloha I), dále posílí ekonomický pilíř HMU a přinese novou kvalitu koordinace hospodářských politik s cílem zvýšit konkurenceschopnost, a zajistit tak větší míru konvergence posilující naše sociálně tržní hospodářství. Další členské státy se k paktu mohou i nadále připojit. Pakt bude plně respektovat integritu jednotného trhu.
12.
Členské státy, které se paktu účastní, jsou odhodlány na základě ukazatelů a zásad v paktu obsažených oznámit soubor konkrétních opatření, která mají být provedena v nadcházejících dvanácti měsících. Řada členských států již své první závazky oznámila. Všechny zúčastněné členské státy své závazky představí co nejdříve a v každém případě včas, aby mohly být zahrnuty do programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem, jež budou předloženy v dubnu, a aby je mohla posoudit Evropská rada na svém červnovém zasedání.
Ozdravění bankovního sektoru 13.
Evropský orgán pro bankovnictví provádí spolu s příslušnými orgány zátěžové testy. Evropská rada zdůrazňuje, že je důležité, aby byl proces vzájemného hodnocení prováděn v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu, Evropskou radou pro systémová rizika, Komisí a Evropskou centrální bankou, a zvýšila se tak konzistentnost a kvalita výsledků. Bude zajištěna vysoká míra zveřejňování údajů bankami, mimo jiné pokud jde o držení nástrojů státního dluhu.
14.
15.
Ještě před zveřejněním výsledků zátěžových testů vypracují členské státy konkrétní a ambiciózní strategie restrukturalizace zranitelných institucí, včetně řešení v rámci soukromého sektoru (přímé financování prostřednictvím trhu nebo prodej aktiv), ale také pevného rámce pro poskytnutí vládní podpory v případě potřeby, jenž bude v souladu s pravidly pro státní podporu.
poru provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973 a nalezení politického řešení krize. 19.
V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1973 Evropská unie zesílí spolu s Ligou arabských států, Organizací spojených národů a Africkou unií své úsilí o nalezení řešení krize odpovídajícího legitimním požadavkům libyjského lidu. Evropská rada opět vyzvala plukovníka Kaddáfího, aby se okamžitě vzdal moci, a umožnil tím Libyi urychleně zahájit řádný a Libyjci samotnými vedený přechod k demokracii prostřednictvím širokého dialogu, s ohledem rovněž na potřebu zajistit svrchovanost a územní celistvost Libye. EU je připravena podporovat tento dialog, kromě jiného s národní přechodovou radou, a být nové Libyi nápomocna, pokud jde o hospodářství i při budování jejích nových institucí, ve spolupráci s Organizací spojených národů, Ligou arabských států, Africkou unií a dalšími partnery.
20.
Evropská unie jednala pohotově a zavedla sankce uložené rezolucemi Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973, včetně určení dalších osob a subjektů na svém autonomním seznamu osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření. Evropská unie je připravena iniciovat a přijmout další sankce, včetně opatření, jejichž cílem bude zabránit tomu, aby se příjmy z ropy a plynu dostaly do rukou představitelů Kaddáfího režimu. Členské státy předloží obdobné návrhy Radě bezpečnosti OSN.
21.
Humanitární situace v Libyi a na jejích hranicích zůstává důvodem k vážnému znepokojení. EU bude všem postiženým osobám i nadále poskytovat humanitární pomoc, a to v úzké spolupráci se všemi zapojenými humanitárními a nevládními organizacemi. EU posílila plánování podpory operací humanitární pomoci / civilní ochrany, mimo jiné za využití námořních prostředků, a bude v této činnosti pokračovat.
22.
Evropská rada vzala s uspokojením na vědomí hladký průběh referenda o ústavních změnách, které dne 19. března proběhlo v Egyptě; jde o významný krok vpřed na cestě k otevřenějšímu a demokratičtějšímu politickému systému.
23.
Vědoma si toho, že v každé zemi je situace jiná, Evropská rada vyjádřila krajní znepokojení nad situací v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu, ostře odsoudila stupňování násilí a používání síly proti demonstrantům a naléhavě vyzvala všechny dotčené strany, aby bezodkladně a bezpodmínečně zahájily smysluplný a konstruktivní dialog. Potvrdila závěry přijaté Radou pro zahraniční věci dne 21. března.
24.
V souladu s prohlášením Evropské rady ze dne 11. března 2011 je třeba urychleně pokročit v budování nového partnerství s tímto regionem. Toto partnerství se
Jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v červnu 2010, je třeba prozkoumat zavedení globální daně z finančních transakcí a dále tuto otázku rozpracovat. Evropská rada bere na vědomí záměr Komise vypracovat nejpozději do podzimu 2011 zprávu o zdanění finančního sektoru.
Posílení mechanismů stability pro eurozónu 16.
17.
Připomínajíc význam zajištění finanční stability v eurozóně, Evropská rada přijala rozhodnutí, kterým se mění SFEU s ohledem na zřízení Evropského mechanismu stability (ESM). Vyzývá k rychlému zahájení vnitrostátních schvalovacích postupů tak, aby rozhodnutí vstoupilo v platnost 1. ledna 2013. Evropská rada vítá rozhodnutí, která hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny učinili dne 11. března, a potvrzuje aspekty ESM (viz příloha II). Příprava smlouvy o ESM a změn dohody o EFSF zaměřených na zajištění skutečné úvěrové kapacity EFSF ve výši 440 miliard EUR bude dokončena tak, aby mohly být podepsány společně do konce června 2011.
II.
LIBYE / ZEMĚ JIŽNÍHO SOUSEDSTVÍ
18.
Evropská rada jednala o situaci v Libyi a potvrdila závěry přijaté Radou pro zahraniční věci dne 21. března. Připomínajíc své prohlášení ze dne 11. března Evropská rada vyjádřila uspokojení nad přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973, v níž je zakotvena zásada odpovědnosti za ochranu, a zdůraznila, že je odhodlána přispět k jejímu provádění. Jako rozhodující příspěvek k provádění předmětné rezoluce Rada rovněž uvítala pařížský summit konaný dne 19. března. Odsoudila pokračující porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973 ze strany libyjského režimu, jakož i násilné a brutální represe, jimiž režim i nadále postihuje vlastní občany. Konstatovala, že akce přijaté v souladu s mandátem Rady bezpečnosti významným způsobem přispěly k ochraně civilního obyvatelstva a jím obývaných oblastí ohrožených útokem a pomohly zachránit životy civilistů. Vojenské operace budou ukončeny, jakmile bude civilní obyvatelstvo v bezpečí před hrozbou útoků a cíle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1973 budou splněny. Evropská rada zdůraznila klíčovou úlohu arabských zemí, a zejména Ligy arabských států, pokud jde o aktivní pod-
39
bude opírat o hlubší hospodářskou integraci, širší přístup na trh a užší politickou spolupráci a bude vycházet z diferencovaného přístupu orientovaného na výsledky. V první fázi provádění opatření dohodnutých 11. března a na základě společného sdělení Komise a vysoké představitelky Evropská rada vyzývá k urychlenému pokroku v těchto ohledech:
III.
JAPONSKO
27.
Evropská unie bude Japonsko podporovat při překonávání obtíží, kterým čelí po zemětřesení a tsunami, jež zemi zasáhly s tak tragickými následky.
28.
Na základě první žádosti japonské vlády EU mobilizuje dodávky základní materiální pomoci určené postiženému obyvatelstvu. Je připravena poskytnout další pomoc, jestliže o ni bude požádána. Obecněji má EU zájem na rozvoji spolupráce s Japonskem v oblasti odstraňování následků katastrof.
29.
Evropská unie vyjadřuje japonským orgánům uznání za rychlou a rozhodnou reakci na vzniklou nestabilitu na finančních trzích. Vítá opatření přijatá zeměmi skupiny G7 ve vztahu k japonskému jenu. Je připravena s Japonskem plně spolupracovat při zvládání hospodářských a finančních následků ničivých události, mimo jiné v rámci skupin G8 a G20.
30.
S ohledem na budoucnost Evropská rada znovu poukazuje na strategický význam vztahů EU a Japonska. Nadcházejícího summitu je nutné využít k jejich posílení a k dosažení pokroku v uskutečňování společného programu, mimo jiné možným zahájením jednání vedoucích k dohodě o volném obchodu, za předpokladu, že Japonsko je ochotno řešit kromě jiného otázku netarifních překážek obchodu a omezení týkající se veřejných zakázek.
31.
Evropská rada v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba si z nedávných událostí vzít ponaučení a poskytnout veřejnosti veškeré nezbytné informace. Připomínajíc, že skladba zdrojů energie je v pravomoci členských států, vyzývá, aby se přednostně pokročilo v činnosti v těchto oblastech:
—EU a její členské státy posílí humanitární pomoc; —budou přezkoumány stávající programy pomoci v zemích jižního Středomoří a jejich zaměření bude upraveno, pokud možno v rámci dialogu s dotčenými zeměmi; —strop pro operace Evropské investiční banky (EIB) ve vztahu k zemím Středomoří, v nichž jsou uskutečňovány politické reformy, by měl být navýšen o 1 miliardu EUR, aniž dojde k omezení operací v zemích východního sousedství EU; —akcionáři Evropské banky pro obnovu a rozvoj by měli zvážit případné rozšíření aktivit banky na země jižního sousedství; —bez dalšího odkladu by měly být přijaty návrhy týkající se celoevropsko-středomořských pravidel původu a Komise se vyzývá, aby předložila návrhy dalších způsobů posílení obchodu a přímých zahraničních investic v regionu v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. 25.
26.
40
Evropská rada vítá nedávnou návštěvu předsednictví a Komise v Egyptě jako součást první etapy konzultací na podporu komplexního přístupu k migraci mezi zeměmi jižního sousedství a Evropskou unií. V této souvislosti Evropská rada vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se globálního přístupu k migraci i partnerství v oblasti mobility v dostatečném předstihu před červnovým zasedáním Evropské rady. Evropská rada rovněž se zájmem očekává, že před jejím červnovým zasedáním Komise předloží plán rozvoje kapacit pro řízení migračních a uprchlických toků. Do června 2011 by mělo být dosaženo dohody o nařízení, kterým se posilují schopnosti agentury Frontex. Komise do té doby uvolní další zdroje na podporu operací Hermes a Poseidon prováděných touto agenturou v roce 2011 a členské státy se vyzývají, aby poskytly další lidské a technické zdroje. EU a její členské státy jsou připraveny projevit konkrétní solidaritu členským státům, jichž se migrační toky bezprostředně dotýkají, a poskytnout nezbytnou podporu podle vývoje situace.
—je třeba prověřit bezpečnost všech jaderných elektráren v EU na základě komplexního a transparentního vyhodnocení rizika a bezpečnosti („zátěžové testy“); Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) a Komise se vyzývají, aby se co nejdříve koordinovaným způsobem zabývaly rozsahem a podmínkami těchto testů s ohledem na ponaučení z havárie v Japonsku, s plným zapojením členských států, a plně při tom využily dostupné odborné poznatky (zejména poznatky Asociace západoevropských jaderných dozorů); tyto testy budou prováděny nezávislými vnitrostátními orgány a prostřednictvím vzájemného hodnocení; jejich výsledky a veškerá nezbytná následná opatření, která budou přijata, by měly být sděleny Komisi a ENSREG a měly by být zveřejněny; Evropská rada posoudí první nálezy do konce roku 2011 na základě zprávy Komise;
—je zřejmé, že naléhavá nutnost zajištění bezpečnosti jaderných elektráren nemůže končit na našich hranicích; Evropská unie bude žádat, aby se obdobné „zátěžové testy“ prováděly v sousedních zemích i v ostatních zemích po celém světě, a to jak v případě stávajících, tak i plánovaných elektráren; v této souvislosti by měly být plně využity příslušné mezinárodní organizace;
a)
Bude v souladu se stávající správou ekonomických záležitostí v EU a bude ji dále posilovat a současně poskytne přidanou hodnotu. Bude vycházet z již existujících nástrojů (strategie Evropa 2020, evropský semestr, integrované hlavní směry, Pakt o stabilitě a růstu a nový rámec pro makroekonomický dohled) a bude s nimi v souladu. Bude zahrnovat zvláštní úsilí přesahující rámec toho, co již bylo dosaženo, včetně konkrétních závazků a opatření, jež budou ambicióznější než ty dosavadní, a jeho součástí bude i harmonogram provádění. Tyto nové závazky budou poté zahrnuty do národních programů reforem a programů stability a bude se na ně vztahovat řádný rámec dohledu, přičemž silnou ústřední úlohu při monitorování plnění těchto závazků bude mít Komise a dále se zapojí i všechna příslušná složení Rady a Euroskupina. Evropský parlament bude plnit svou úlohu v plném rozsahu, v souladu se svými pravomocemi. Plně budou zapojeni i sociální partneři na úrovni EU, a to prostřednictvím trojstranné sociální vrcholné schůzky.
b)
Bude cílené, zaměří se na konkrétní opatření a bude zahrnovat prioritní oblasti politiky, které jsou zásadní pro podporu konkurenceschopnosti a konvergence. Soustředí se na opatření spadající do pravomoci členských států. Ve zvolených oblastech politiky budou na úrovni hlav států a předsedů vlád dohodnuty společné cíle. Zúčastněné členské státy budou tyto cíle plnit s využitím vlastní kombinace politik a se zohledněním svých konkrétních problémů.
c)
Hlavy států nebo předsedové vlád každoročně přijmou konkrétní závazky pro svou zemi. Členské státy přitom zohlední osvědčené postupy a provedou srovnání se státy, které vykazují nejlepší výsledky, a to jak v rámci Evropy, tak ve vztahu k jiným strategickým partnerům.
—v EU by měly být v oblasti jaderné bezpečnosti zavedeny nejvyšší standardy, které by měly být neustále zlepšovány a prosazovány i na mezinárodní úrovni; —Komise přezkoumá stávající právní a regulační rámec pro bezpečnost jaderných zařízení a do konce roku 2011 navrhne veškerá zlepšení, která se budou jevit jako nezbytná. Členské státy by měly zajistit úplné provedení směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení. Navrhovaná směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem by měla být přijata co nejdříve. Komise se vyzývá, aby zvážila způsoby prosazování jaderné bezpečnosti v sousedních zemích; —je třeba pozorně monitorovat dopady na svět i na EU, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat volatilitě cen energií a komodit, zejména v rámci skupiny G20. ***
PŘÍLOHA I PAKT EURO PLUS POSÍLENÍ KOORDINACE HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK V ZÁJMU KONKURENCESCHOPNOSTI A KONVERGENCE
Uskutečňování závazků a pokrok v plnění společných politických cílů budou každý rok na politické úrovni monitorovat hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a zúčastněných zemí, a to na základě zprávy, kterou předloží Komise. Členské státy se dále zavazují konzultovat své partnery ještě před přijetím veškerých významných hospodářských reforem, které mohou mít dopad i na jiné země.
Na tomto paktu se dohodli hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a připojily se k němu Bulharsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko s cílem posílit hospodářský pilíř měnové unie, dosáhnout nové kvality koordinace hospodářských politik a posílit konkurenceschopnost, což povede k vyšší míře konvergence. Pakt je primárně zaměřen na oblasti, které spadají do pravomoci členských států a mají klíčový význam pro zvýšení konkurenceschopnosti a zamezení vzniku škodlivé nerovnováhy. Konkurenceschopnost je velmi důležitá pro podporu rychlejšího a udržitelnějšího růstu v rámci EU, a to jak ve střednědobém, tak dlouhodobém horizontu, pro zajištění vyšší úrovně příjmů pro občany a zachování našich sociálních modelů. Další členské státy jsou přizvány k účasti na bázi dobrovolnosti.
d)
Toto obnovené úsilí o posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence se řídí čtyřmi základními principy:
Zúčastněné členské státy se zavazují přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění těchto cílů: • Podpořit konkurenceschopnost
Zúčastněné členské státy jsou plně odhodlány zajistit dotvoření jednotného trhu, který má klíčový význam pro posílení konkurenceschopnosti v EU a v eurozóně. Tento proces bude v úplném souladu se Smlouvou. Pakt bude plně respektovat integritu jednotného trhu.
Naše cíle
41
•
Podpořit zaměstnanost
•
Dále přispívat k udržitelnosti veřejných financí
•
Posílit finanční stabilitu
Každý zúčastněný členský stát předloží konkrétní opatření, která přijme k dosažení výše uvedených cílů. Pokud členský stát prokáže, že v jeho případě nejsou opatření v některé z oblastí zapotřebí, neuvede je. Odpovědnost za volbu konkrétních politických opatření nezbytných k dosažení společných cílů nesou nadále jednotlivé země, avšak zvláštní pozornost přitom bude věnována souboru potenciálních opatření, který je uveden dále.
álních partnerů zapojených do procesu kolektivního vyjednávání; • zajištění toho, aby ujednání o mzdách ve veřejném sektoru přispívala k úsilí v oblasti konkurenceschopnosti vyvíjenému v soukromém sektoru (s ohledem na významný signalizační účinek mezd ve veřejném sektoru). ii)
• další uvolnění podmínek v chráněných odvětvích prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni za účelem odstranění neodůvodněných omezení týkajících se svobodných povolání a maloobchodu s cílem zvýšit konkurenci a efektivitu, a to v plném souladu s acquis Společenství;
Konkrétní politické závazky a monitorování Pokrok při plnění výše uvedených společných cílů bude na politické úrovni monitorován hlavami států a předsedy vlád na základě souboru ukazatelů týkajících se konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, fiskální udržitelnosti a finanční stability. Budou určeny země, jež v kterékoli z těchto oblastí čelí závažným výzvám, a tyto země se budou muset zavázat k tomu, že je budou ve stanoveném časovém rámci řešit. a)
• konkrétní opatření ke zlepšení vzdělávacích systémů a na podporu výzkumu a vývoje, inovací a infrastruktury; • opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, především pro malé a střední podniky, a to zejména odstraněním byrokracie a zdokonalením regulačního rámce (například zákony o úpadku, obchodní zákoník).
Podpořit konkurenceschopnost
Pokrok bude posuzován na základě vývoje v oblasti mezd a produktivity a na základě potřebného přizpůsobení v oblasti konkurenceschopnosti. Pro posouzení toho, zda vývoj mezd probíhá v souladu s produktivitou, budou monitorovány jednotkové náklady práce za určitý časový úsek, a to na základě srovnání s vývojem v jiných zemích eurozóny a v zemích hlavních srovnatelných obchodních partnerů. U každé země budou jednotkové náklady práce posuzovány za ekonomiku jako celek a za jednotlivá hlavní odvětví (průmysl, služby, obchodovatelná a neobchodovatelná odvětví). Značný a trvalý nárůst těchto nákladů může vést k oslabení konkurenceschopnosti, zejména ve spojení s rostoucím schodkem běžného účtu a snižujícími se tržními podíly vývozu. Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech zemích, avšak zvláštní pozornost bude věnována těm zemím, které v tomto ohledu čelí závažným výzvám. V zájmu zajištění vyváženého růstu v celé eurozóně budou zváženy konkrétní nástroje a společné iniciativy na podporu produktivity v zaostávajících regionech.
b)
při respektování tradic sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů v jednotlivých členských státech, opatřením pro zajištění vývoje nákladů v souladu s produktivitou, jako jsou: • přezkum mechanismů tvorby mezd a případně míry centralizace při vyjednávacím procesu a mechanismů indexace, při současném zachování autonomie soci-
42
Podpořit zaměstnanost
Pro konkurenceschopnost eurozóny má klíčový význam dobře fungující trh práce. Pokrok bude posuzován na základě těchto ukazatelů: míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a míra účasti na trhu práce. Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu zaměstnanosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: • reformám trhu práce zaměřeným na podporu „flexikurity“, omezení nenahlášené práce a zvýšení míry účasti na trhu práce; • celoživotnímu učení;
Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření, jež si pro podporu konkurenceschopnosti zvolí, avšak zvláštní pozornost bude věnována těmto reformám: i)
opatřením ke zvýšení produktivity, jako jsou:
• daňovým reformám, jako je snížení zdanění práce s cílem zajistit, aby se práce vyplácela, při současném zachování celkových daňových příjmů, a přijetí opatření k usnadnění účasti druhých výdělečně činných osob na pracovní síle. c)
Posílit udržitelnost veřejných financí
S cílem zajistit plné uplatňování Paktu o stabilitě a růstu se maximální pozornost zaměří na:
•
udržitelnost důchodů, zdravotnictví a sociálních dávek
Udržitelnost bude posuzována především na základě ukazatelů mezery udržitelnosti1. Tyto ukazatele měří, zda je při současných politikách, zejména v oblasti důchodového systému, zdravotnictví a systémů dávek, a s ohledem na demografické faktory zadlužení udržitelné. Součástí reforem nezbytných k zajištění udržitelnosti a přiměřenosti důchodů a sociálních dávek by mohlo být: • přizpůsobení důchodového systému demografické situaci v zemi, například přizpůsobením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu očekávané délce života nebo zvýšením míry účasti; • omezení režimů předčasného odchodu do důchodu a využívání cílených stimulů pro zaměstnávání starších pracovníků (především ve věkové skupině nad 55 let).
•
vnitrostátní fiskální pravidla
Zúčastněné členské státy se zavazují promítnout fiskální pravidla EU obsažená v Paktu o stabilitě a růstu do své vnitrostátní legislativy. Volba konkrétního vnitrostátního právního nástroje pro tyto účely zůstává na členských státech, avšak členské státy zajistí, aby měl tento nástroj dostatečně silnou, závaznou a trvalou povahu (například ústavního či rámcového zákona). O přesné podobě pravidla rovněž rozhodne každý členský stát (může jít například o „dluhovou brzdu“, pravidlo týkající se primárního salda či výdajové pravidlo), avšak mělo by zajistit fiskální kázeň na úrovni členského státu jako celku i na jeho nižších úrovních. Při plném respektování výsad vnitrostátních parlamentů bude mít Komise příležitost poskytnout konzultace ohledně přesného fiskálního pravidla ještě před jeho přijetím, aby bylo zajištěno, že je slučitelné s pravidly EU a podporuje je. d)
Posílit finanční stabilitu
Pro celkovou stabilitu eurozóny je klíčový silný finanční sektor. Byla zahájena komplexní reforma rámce EU pro regulaci finančního sektoru a dohled nad ním. V této souvislosti se členské státy zavazují při plném dodržení acquis Společenství zavést vnitrostátní legislativu pro řešení problémů bank. Pravidelně budou prováděny přísné zátěžové testy bank koordinované na úrovni EU. Navíc budou předseda Evropské rady pro systémová rizika a předseda Euroskupiny pravidelně vyzýváni k tomu, aby hlavám států a předsedům vlád poskytli informace o otázkách souvisejících s makrofinanční stabilitou a makroekonomickým vývojem v eurozóně, jež vyžadují zvláštní opatření.
1 Mezera udržitelnosti zahrnuje ukazatele, které se na základě dohody mezi Komisí a členskými státy používají k posuzování fiskální udržitelnosti.
U každého členského státu bude zejména pečlivě sledována výše soukromého zadlužení bank, domácností a nefinančních podniků. *** Kromě záležitostí uvedených výše bude pozornost věnována koordinaci daňových politik. Přímé daně zůstávají v pravomoci členských států. Pragmatická koordinace daňových politik představuje nezbytný prvek posílené koordinace hospodářských politik v eurozóně na podporu fiskální konsolidace a hospodářského růstu. Členské státy se v této souvislosti zavazují zahájit strukturované diskuse o otázkách daňové politiky, zejména s cílem zajistit výměnu osvědčených postupů, vyhnout se škodlivým praktikám a vypracovat návrhy v oblasti boje proti podvodům a daňovým únikům. Příjmově neutrálním krokem vpřed na cestě k zajištění soudržnosti mezi daňovými systémy členských států, který by současně respektoval strategie jednotlivých členských států v oblasti daní, by mohlo být vytvoření společného základu pro daň z příjmu právnických osob, jenž by rovněž mohl přispět k fiskální udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropských podniků. Komise předložila legislativní návrh o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob.
Konkrétní roční závazky S cílem prokázat skutečné odhodlání ke změně a poskytnout nezbytný politický impuls ke splnění našich společných cílů dohodnou každý rok zúčastněné členské státy na nejvyšší úrovni soubor konkrétních opatření, která mají být provedena v nadcházejících dvanácti měsících. Volba konkrétních politických opatření, která mají být realizována, bude i nadále věcí každé země, nicméně při rozhodování se bude přihlížet zejména k otázkám uvedeným výše. Tyto závazky budou rovněž promítnuty do každoročních národních programů reforem a programů stability, které budou Komise, Rada a Euroskupina vyhodnocovat v rámci evropského semestru. ***
PŘÍLOHA II SOUBOR PODMÍNEK PRO ESM Evropská rada se rozhodla doplnit do článku 136 Smlouvy nový odstavec, který zní: „Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“
43
V návaznosti na toto rozhodnutí se Evropská rada dohodla na tom, že je třeba, aby členské státy eurozóny zřídily stálý mechanismus stability – Evropský mechanismus stability (ESM). ESM bude aktivován vzájemnou dohodou1, pokud to bude nezbytné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku. Po červnu 2013 převezme ESM úlohu evropského nástroje finanční stability (EFSF) a evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) při poskytování vnější finanční pomoci členským státům eurozóny. Přístup k finanční pomoci z ESM bude poskytován na základě přísné podmíněnosti politik v rámci makroekonomického ozdravného programu a na základě důkladné analýzy udržitelnosti veřejného dluhu, jež provede Komise společně s MMF a v součinnosti s ECB. Od přijímajícího členského státu bude vyžadováno, aby zajistil náležitou formu zapojení soukromého sektoru, v závislosti na konkrétní situaci a způsobem plně slučitelným s praxí MMF. Skutečná úvěrová kapacita ESM bude činit 500 miliard EUR2. Přiměřenost úvěrové kapacity bude pravidelně a nejméně jednou za pět let přezkoumávána. ESM bude usilovat o doplnění své úvěrové kapacity tím, že se do operací finanční pomoci zapojí MMF; členské státy mimo eurozónu se rovněž mohou účastnit na ad hoc základě. Zbývající část tohoto souboru podmínek uvádí klíčové strukturální rysy ESM:
Institucionální forma ESM bude zřízen smlouvou mezi členskými státy eurozóny jako mezivládní organizace podle mezinárodního práva veřejného a bude mít sídlo v Lucemburku. Statut ESM bude součástí přílohy zřizující smlouvy.
Funkce a strategie financování Úkolem ESM bude mobilizovat zdroje financování a za předpokladu přísné podmíněnosti poskytovat finanční pomoc členským státům eurozóny, které mají závažné problémy s financováním nebo jim tyto problémy hrozí, tak aby byla zajištěna finanční stabilita eurozóny jako celku. Členské státy eurozóny budou ESM odevzdávat finanční sankce uložené v rámci Paktu o stabilitě a růstu a postupů při makroekonomických nerovnováhách. Tyto sankce budou součástí splaceného kapitálu. ESM bude uplatňovat vhodnou strategii financování, aby zajistil přístup k širokému spektru zdrojů a mohl členským státům poskytovat balíčky finanční pomoci bez ohledu na situaci na trhu. Veš-
1 Rozhodnutím přijatým vzájemnou dohodou je rozhodnutí přijaté jednomyslně členskými státy, které se hlasování účastní; zdržení se hlasování tudíž nebrání tomu, aby bylo rozhodnutí přijato. 2 V průběhu přechodu od EFSF k ESM nepřevýší jejich souhrnná úvěrová kapacita tuto částku.
44
kerá související rizika budou omezena přiměřeným řízením aktiv a závazků.
Správa a řízení ESM bude mít Radu guvernérů složenou z ministrů financí členských států eurozóny, kteří budou mít hlasovací právo, a evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB, kteří budou mít status pozorovatele. Rada guvernérů zvolí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu. Rada guvernérů bude nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM a bude vzájemnou dohodou přijímat tato podstatná rozhodnutí: —o poskytnutí finanční pomoci; —o podmínkách finanční pomoci; —o úvěrové kapacitě ESM; —o změnách v paletě nástrojů. Veškerá ostatní rozhodnutí Rady guvernérů budou přijímána kvalifikovanou většinou, není-li stanoveno jinak. ESM bude mít správní radu, která bude vykonávat konkrétní úkoly, jimiž ji pověří Rada guvernérů. Každý členský stát eurozóny jmenuje jednoho řádného člena a jednoho zastupujícího člena. Jak Komise, tak ECB navíc do správní rady nominuje pozorovatele a jeho náhradníka. Veškerá rozhodnutí správní rady budou přijímána kvalifikovanou většinou, není-li stanoveno jinak. Váha hlasů v Radě guvernérů a správní radě bude úměrná podílu jednotlivých členských států na upsaném kapitálu ESM. Kvalifikovaná většina je stanovena na 80 % hlasů. Rada guvernérů jmenuje generálního ředitele, který bude odpovídat za každodenní řízení ESM. Generální ředitel bude předsedat správní radě.
Kapitálová struktura ESM bude usilovat o získání a udržení nejvyššího ratingu od hlavních ratingových agentur. Celková výše upsaného kapitálu ESM bude činit 700 miliard EUR. Z této částky bude 80 miliard EUR tvořit splacený kapitál, který uhradí členské státy eurozóny a který bude splácen postupně od července 2013 v pěti stejných ročních splátkách. Vedle toho bude ESM rovněž disponovat přislíbeným kapitálem splatným na požádání a zárukami ze strany členských států eurozóny v celkové výši 620 miliard EUR. Členské státy se zavazují, že během přechodné fáze od roku 2013 do roku 2017 v případě potřeby urychlí poskytování vhodných nástrojů, aby zůstal zachován minimálně 15procentní poměr mezi splaceným kapitálem a nesplacenou částkou emisí ESM; tato situace však není považována za pravděpodobnou. Klíč pro stanovení podílu každého členského státu na celkovém upsaném kapitálu ESM bude založen na klíči pro splacený kapitál ECB, jak je uvedeno v příloze. Ratifikací smlouvy o zřízení ESM
se členské státy právně zavazují uhradit svůj podíl na celkovém upsaném kapitálu. O úpravě celkové výše upsaného kapitálu a o výzvách k úhradě kapitálu rozhoduje Rada guvernérů vzájemnou dohodou, s výjimkou následujících zvláštních případů. Zaprvé, sníží-li se v důsledku absorpce ztrát objem splaceného kapitálu, může o obnovení jeho původní výše prostřednictvím výzvy k úhradě kapitálu rozhodnout správní rada prostou většinou1. Zadruhé, bude zaveden pohotovostní garanční mechanismus, který umožní podílníky ESM automaticky vyzvat k úhradě kapitálu, bude-li to zapotřebí k tomu, aby nevznikl nedostatek prostředků na platby jeho věřitelům. V každém případě však jednotliví podílníci ručí pouze do výše svého podílu na upsaném kapitálu. Jakýkoliv podíl na upsaném kapitálu ze strany členského státu2, který se k ESM připojí po červenci 2013, bude stanoven podle stejných podmínek, jaké se uplatňovaly u původních podílů. O praktických důsledcích pro celkovou výši upsaného kapitálu a jeho rozdělení mezi členské státy rozhodne Rada guvernérů vzájemnou dohodou. Dokud nebude ESM aktivován a pokud jeho skutečná úvěrová kapacita neklesne pod 500 miliard EUR, budou výnosy z investic splaceného kapitálu ESM po odečtení operačních nákladů vráceny členským státům. Po první aktivaci ESM si výnosy z investic kapitálu ESM a z činností finanční pomoci ponechá ESM. Překročí-li však objem splaceného kapitálu úroveň potřebnou k udržení úvěrové kapacity ESM, může správní rada prostou většinou rozhodnout o rozdělení dividendy členským státům eurozóny na základě podílového klíče.
Nástroje Pokud to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku, bude ESM v souladu se změnou článku 136 Smlouvy poskytovat finanční pomoc podléhající přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu, jež bude přiměřená závažnosti nerovnováh v daném členském státě. Tato pomoc bude mít formu půjček. V rámci makroekonomického ozdravného programu s přísnou podmíněností a se souhlasem Rady guvernérů na základě vzájemné dohody však ESM také může výjimečně intervenovat na primárních trzích s dluhopisy.
•
Stabilizační podpora ESM (ESS)
Členským státům eurozóny, které mají závažné problémy s financováním, může ESM poskytnout krátkodobou či střednědobou stabilizační podporu. Předpokladem pro přístup k ESS bude
1 Při přijímání tohoto rozhodnutí se nepřihlíží k hlasu členského státu, jehož selhání bylo příčinou ztráty, kterou je třeba pokrýt. 2 V důsledku vstupu do eurozóny se členský stát stane členem ESM s veškerými právy a závazky z toho vyplývajícími.
makroekonomický ozdravný program s náležitou podmíněností politik, která bude přiměřená závažnosti příslušných nerovnováh v přijímajícím členském státě. Doba trvání programu a splatnost půjček bude záviset na povaze nerovnováh a vyhlídkách přijímajícího členského státu na obnovení přístupu na finanční trhy během doby, po kterou budou zdroje ESM k dispozici.
•
Facilita pro podporu na primárním trhu
S cílem maximalizovat nákladovou efektivnost podpory může ESM nakupovat dluhopisy členského státu, který má závažné problémy s financováním, na primárním trhu. Podmínky a způsob nákupu dluhopisů budou stanoveny v rozhodnutí o podmínkách finanční pomoci. Rada guvernérů může nástroje, které má ESM k dispozici, přezkoumat a může rozhodnout, že v jejich paletě učiní změny.
Zapojení MMF Při poskytování finanční pomoci bude ESM velice úzce spolupracovat s MMF3. Ve všech případech bude usilováno o aktivní účast MMF, a to jak na úrovni technické, tak na úrovni finanční. Komise a MMF společně a v součinnosti s ECB provedou analýzu udržitelnosti dluhu. Komise a MMF také společně a v součinnosti s ECB vyjednají podmínky politik, s nimiž bude pomoc ze strany ESM/MMF svázána.
Aktivace finanční pomoci, monitorování programu a navazující činnosti Finanční pomoc ze strany ESM bude vždy aktivována na základě žádosti členského státu ostatním členským státům eurozóny. O podání žádosti o aktivaci podpory bude Euroskupina informovat Radu. Po přijetí žádosti požádá Rada guvernérů Komisi, aby v součinnosti s ECB vyhodnotila existenci rizika pro finanční stabilitu eurozóny jako celku a společně s MMF a v součinnosti s ECB vypracovala důkladnou analýzu udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu. Další kroky budou při aktivaci finanční pomoci z ESM probíhat takto: • V případě žádosti o ESS Komise společně s MMF a v součinnosti s ECB vyhodnotí skutečné potřeby financování přijímajícího členského státu a povahu požadovaného zapojení soukromého sektoru; to by mělo být v souladu s praxí MMF. • Na základě tohoto hodnocení pověří Rada guvernérů Komisi, aby společně s MMF a v součinnosti s ECB vyjednala s dotyčným členským státem makroekono-
3 Jakékoli zapojení MMF však bude v souladu s jeho mandátem podle Článků dohody a s příslušnými rozhodnutími a politikami rady MMF.
45
mický ozdravný program, jenž bude podrobně popsán v memorandu o porozumění. • Komise předloží Radě návrh rozhodnutí, kterým se makroekonomický ozdravný program potvrdí. Rada guvernérů rozhodne o poskytnutí finanční pomoci a o podmínkách, za jakých bude poskytnuta. Po přijetí programu Radou Komise podepíše memorandum o porozumění jménem členských států eurozóny a s výhradou předchozí vzájemné dohody Rady guvernérů. Správní rada poté schválí dohodu o finanční pomoci, která bude obsahovat technické aspekty finanční pomoci, jež má být poskytnuta. • Komise bude společně s MMF a v součinnosti s ECB odpovědná za monitorování toho, jak je dodržována podmíněnost politik požadovaná v makroekonomickém ozdravném programu. Podá o tom zprávu Radě a správní radě. Na základě této zprávy rozhodne správní rada vzájemnou dohodou o výplatě nových tranší půjčky. • Po projednání v Radě guvernérů může Rada na návrh Komise rozhodnout o zavedení postprogramového dohledu, jenž může trvat do té doby, než bude splacena určitá částka finanční pomoci.
Soulad s rámcem EU pro mnohostranný dohled V případě, že budou chtít členské státy eurozóny pověřit Komisi, aby společně s MMF a v součinnosti s ECB provedla analýzu udržitelnosti dluhu členského státu žádajícího o finanční podporu, přípravu ozdravného programu doprovázejícího finanční pomoc i monitorování jeho realizace, budou členské státy EU požádány o schválení. Zatímco o existenci a způsobu finanční pomoci může v mezivládním rámci rozhodnout samostatně Rada guvernérů, podmíněnost politik stanovená v rámci posíleného dohledu nebo v makroekonomickém ozdravném programu by měla být v souladu s rámcem EU pro dohled a musí zaručit dodržování postupů EU. Za tímto účelem hodlá Komise navrhnout nařízení, kterým se objasní nezbytné procesní kroky v rámci článku 136 Smlouvy s cílem zakotvit podmíněnost politik do rozhodnutí Rady a zajistit soulad s rámcem EU pro mnohostranný dohled. O zřizování a operacích ESM budou Rada a Komise pravidelně informovat Evropský parlament.
Stanovení cen Rada guvernérů rozhodne o struktuře cen finanční pomoci pro přijímající členský stát. ESM bude moci poskytovat půjčky s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou. Cena pomoci z ESM bude v souladu se zásadami MMF pro stanovování cen pomoci, musí zůstat vyšší než
46
náklady na financování ESM a bude zahrnovat přiměřenou rizikovou přirážku. Cena půjček z ESM bude mít tuto strukturu: 1) náklady na financování ESM 2) přirážka ve výši 200 bazických bodů vztahující se na celou půjčku 3) další přirážka ve výši 100 bazických bodů vztahující se na tu část půjčky, která po 3 letech zůstane nesplacena. V případě půjček s pevnou úrokovou sazbou a se splatností delší než 3 roky se bude marže rovnat váženému průměru přirážky ve výši 200 bazických bodů za první 3 roky a 200 bazických bodů plus 100 bazických bodů za následující roky. Struktura cen bude definována v cenové politice ESM, která bude pravidelně přezkoumávána.
Zapojení soukromého sektoru 1.
Způsoby zapojení soukromého sektoru
V jednotlivých případech, kdy přijímající stát obdrží finanční pomoc, bude očekávána odpovídající a přiměřená forma zapojení soukromého sektoru. Povaha a rozsah tohoto zapojení budou určeny případ od případu a budou záviset na výsledku analýzy udržitelnosti dluhu v souladu s praxí MMF1 a na potenciálních důsledcích pro finanční stabilitu eurozóny. a)
Pokud z analýzy udržitelnosti vyplyne, že makroekonomický ozdravný program může reálně zajistit návrat k udržitelnému vývoji veřejného dluhu, přijímající členský stát učiní vhodné kroky s cílem povzbudit hlavní soukromé investory k zachování expozic (např. přístup takzvané „vídeňské iniciativy“). Komise, MMF, ECB a EBA budou úzce zapojeny do sledování těchto kroků.
b)
Pokud z analýzy udržitelnosti vyplyne, že makroekonomický program nemůže reálně zajistit návrat k udržitelnému vývoji veřejného dluhu, bude od přijímajícího členského státu vyžadováno, aby v dobré víře zahájil aktivní jednání se svými věřiteli s cílem zajistit jejich přímou účast na obnovování udržitelnosti dluhu. Poskytnutí finanční pomoci bude podmíněno tím, aby členský stát měl důvěryhodný plán a prokázal dostatečné odhodlání k zajištění odpovídajícího a přiměřeného zapojení soukromého sektoru. V rámci programu bude sledován pokrok při provádění uvedeného plánu a tento pokrok bude rovněž zohledněn při rozhodování o vyplácení půjčky.
1 Podle MMF se dluh považuje za udržitelný, jestliže se předpokládá, že dlužník bude i nadále schopen hradit náklady dluhové služby, aniž by byla nutná nereálně velká korekce jeho příjmů a výdajů. Na základě tohoto posouzení se určí dostupnost a vhodný rozsah financování.
Při jednání s věřiteli bude přijímající členský stát dodržovat tyto zásady: o
přiměřenost: členský stát bude usilovat o řešení, jež jsou přiměřená jeho problému s udržitelností dluhu;
o
transparentnost: dotyčný členský stát povede otevřený dialog s věřiteli a bude jim včas předávat relevantní informace;
o
spravedlnost: členský stát povede s věřiteli konzultace o návrhu jakékoli změny splátkového kalendáře nebo jakékoli restrukturalizace veřejného dluhu s cílem dosáhnout řešení jednáním. O opatřeních na snížení čisté současné hodnoty dluhu bude uvažováno pouze v případě, kdy ostatní možnosti pravděpodobně nepovedou k očekávaným výsledkům;
o
2.
přeshraniční koordinace: při koncipování opatření pro zapojení soukromého sektoru bude řádně přihlédnuto k riziku rozšíření problémů a k potenciálním dopadům na ostatní členské státy a třetí země. Přijatá opatření bude doprovázet řádná komunikace ze strany dotyčného členského státu zaměřená na zachování finanční stability eurozóny jako celku.
Doložky o společném postupu věřitelů
Od července roku 2013 budou do všech nových emisí státních dluhopisů členských států eurozóny se splatností delší než jeden rok začleněny doložky o společném postupu věřitelů (CAC). Cílem těchto CAC bude usnadnit dohodu mezi státem a jeho věřiteli ze soukromého sektoru v souvislosti se zapojením soukromého sektoru. Začlenění CAC do dluhopisu nebude znamenat vyšší pravděpodobnost selhání nebo restrukturalizace dluhu, jehož se daný dluhopis týká. Status věřitele státního dluhopisu tak začleněním CAC nebude nijak dotčen. Hlavní znaky CAC budou v souladu se znaky běžně užívanými na trzích USA a Spojeného království od doby, kdy byla zveřejněna zpráva G10 o CAC. CAC budou zavedeny způsobem, který zachová rovné podmínky mezi členskými státy eurozóny. To znamená používání shodných a standardizovaných doložek pro všechny členské státy eurozóny, jež budou harmonizovány v podmínkách cenných papírů emitovaných členskými státy. Jejich základ bude v souladu s CAC, jež jsou běžně používány podle práva státu New York a anglického práva. CAC budou obsahovat agregační doložku, která stanovené významné většině držitelů dluhopisů napříč různými emisemi, na něž se taková doložka vztahuje a jež podléhají právu stejné jurisdikce, umožní zahrnout doložku o většinovém postupu, pokud by většina věřitelů potřebná pro restrukturalizaci nebyla dosažena v rámci jedné emise dluhopisů. Bude zaveden vhodný systém zastupování. O nejdůležitějších otázkách – tzv. vyhrazených otázkách (např. klíčové platební podmínky, přeměna nebo výměna dluhopisů) se bude rozhodovat větší většinou než o nevyhraze-
ných otázkách. Budou platit vhodné požadavky na usnášeníschopnost. Změny dohodnuté příslušnými většinami jsou závazné pro všechny držitele dluhopisů. K zajištění řádného hlasovacího procesu se použije vhodná doložka o odebrání hlasovacího práva. Budou zváženy vhodné doložky, aby se předešlo žalobám, které by narušovaly celý proces. CAC budou zavedeny standardizovaným způsobem, který zajistí, že jejich právní dopad bude ve všech jurisdikcích eurozóny shodný, a zachová tak rovné podmínky ve všech členských státech eurozóny. Členské státy eurozóny přijmou nezbytná opatření, aby zajistily účinnost CAC. Členské státy eurozóny budou moci pokračovat ve vydávání dalších tranší již otevřených emisí dluhopisů bez CAC za předem stanovených podmínek i po červnu 2013, aby byla zachována potřebná likvidita stávajících emisí dluhopisů a aby měly členské státy eurozóny dostatečný čas k řádnému vydání nových emisí dluhopisů ve všech standardních splatnostech. O podrobných právních ujednáních pro začlenění CAC do státních dluhopisů zemí eurozóny bude rozhodnuto na základě výsledků činnosti podvýboru pro trhy EU se státními dluhopisy zřízeného Hospodářským a finančním výborem, jež má být v návaznosti na příslušné konzultace s účastníky trhu a dalšími zainteresovanými stranami dokončena do konce roku 2011.
3.
Status přednostního věřitele pro ESM
ESM bude stejně jako MMF poskytovat finanční pomoc členským státům v případě, že jejich obvyklý přístup k tržnímu financování je narušen. Hlavy států a předsedové vlád s ohledem na tuto skutečnost konstatovali, že ESM bude mít podobně jako MMF status přednostního věřitele, přičemž souhlasili s tím, že status přednostního věřitele MMF bude mít přednost před tímto statusem ESM. Tento systém nabude účinku dne 1. července 2013, aniž jsou dotčeny podmínky kterékoli jiné dohody v rámci EFSF a nástroje pomoci Řecku.
Opatření pro přechod od EFSF k ESM Jak bylo původně stanoveno, EFSF bude dále fungovat i po červnu 2013 za účelem správy nesplacených dluhopisů. V činnosti bude pokračovat, dokud nebude v plné výši splacena finanční pomoc poskytnutá z EFSF členským státům a dokud nebudou splaceny závazky EFSF v rámci emitovaných finančních nástrojů a veškeré závazky k úhradě vůči ručitelům. Nevyplacené a nekryté části stávajících úvěrových nástrojů by měly být převedeny do ESM (např. úhrada a financování splátek, jež by se staly splatnými až po vstupu ESM v platnost). Konsolidovaný objem půjček v rámci EFSF a ESM nepřesáhne 500 miliard EUR. V zájmu zajištění hladkého přechodu od EFSF k ESM bude výkonný ředitel EFSF pověřen praktickými přípravami na zřízení
47
ESM. O dosaženém pokroku bude pravidelně podávat zprávu Pracovní skupině pro Euroskupinu.
Řešení sporů
Účast členských států mimo eurozónu
Vznikne-li mezi členským státem eurozóny a ESM spor v souvislosti s výkladem a uplatňováním smlouvy o zřízení ESM, rozhodne tento spor Rada guvernérů. Pokud dotyčný členský stát toto rozhodnutí napadne, postoupí se daný spor Evropskému soudnímu dvoru v souladu s článkem 273 SFEU.
Členské státy, jež nejsou členy eurozóny, se mohou operací finanční pomoci členským státům eurozóny účastnit paralelně s ESM na ad hoc základě. Pokud se členské státy mimo eurozónu těchto operací účastní, budou zastoupeny na příslušných zasedáních rad ESM, na nichž se bude rozhodovat o poskytování a monitorování pomoci. Budou mít včas přístup ke všem relevantním informacím a budou náležitě konzultovány. Členské státy eurozóny podpoří rovnocenný věřitelský status ESM a jiných členských států, které poskytnou dvoustranné půjčky paralelně s ESM.
48
Pokud jde o vztah mezi ESM a třetími osobami, použitelné rozhodné právo a soudní příslušnost budou upraveny v právní a smluvní dokumentaci, která bude následně mezi ESM a dotyčnými třetími osobami používána.
PŘÍLOHA: Klíč pro stanovení podílů na kapitálu ESM na základě klíče pro kapitál ECB Země Rakousko Belgie Kypr Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembursko Malta Nizozemsko Portugalsko Slovensko Slovinsko Španělsko Celkem
ISO AT BE CY EE FI FR DE EL IE IT LU MT NL PT SK SI ES EA17
Klíč pro ESM 2,783 3,477 0,196 0,186 1,797 20,386 27,146 2,817 1,592 17,914 0,250 0,073 5,717 2,509 0,824 0,428 11,904 100,0
Poznámky: Klíč pro stanovení podílů na kapitálu ESM vychází z klíče pro stanovení podílů na základním kapitálu ECB. Členské státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU, budou moci po dobu 12 let od svého vstupu do eurozóny využívat dočasné úpravy. Tato dočasná úprava se bude rovnat třem čtvrtinám rozdílu mezi podílem na HND a podílem na základním kapitálu ECB (což fakticky znamená 75 % podílu na HND a 25 % podílu na základním kapitálu ECB), a to následovně: Podíl na ESM = podíl podle klíče pro základní kapitál ECB – 0,75* (podíl podle klíče pro základní kapitál ECB – podíl na HND) Kompenzace úpravy směrem dolů u dotyčných zemí se rozloží mezi všechny ostatní země podle jejich podílu na základě klíče pro kapitál ECB. HND a HDP na obyvatele v roce 2010. Zdroje:
ECB, AMECO a výpočty generálního ředitelství ECFIN.
49
ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY VE DNECH 23. A 24. ČERVNA 2011 ZÁVĚRY Evropská rada uvítala blížící se dokončení provádění komplexního souboru opatření, na kterém se dohodla letos v březnu, aby Evropu vrátila na cestu k udržitelnému růstu spojenému s tvorbou pracovních míst a posílila správu ekonomických záležitostí. Uvítala zejména dohodu, které bylo dosaženo o budoucím Evropském mechanismu stability a změně Evropského nástroje finanční stability, jakož i zásadní pokrok v projednávání legislativních návrhů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Uzavřela první evropský semestr společným posouzením programů členských států provedeným na základě hodnocení Komise a potvrzením doporučení určených jednotlivým zemím, jež mají tyto země zohlednit při nadcházejícím rozhodování o rozpočtech a strukturálních reformách. V této souvislosti vzala na vědomí, že členské státy účastnící se Paktu euro plus přislíbily v příštím roce zvýšit míru ambicí a konkrétnosti svých závazků. Evropská rada posoudila situaci členských států realizujících ozdravné programy. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny se dohodli na dalším postupu ohledně Řecka a vyzvali své ministry financí, aby dokončili tento úkol s cílem umožnit přijetí nezbytných rozhodnutí počátkem července. Po rozsáhlé diskusi stanovila Evropská rada směry pro rozvoj migrační politiky EU, pokud jde o správu schengenského prostoru, ochranu vnějších hranic, rozvíjení partnerství se zeměmi jižního sousedství a dokončení společného evropského azylového systému do roku 2012. Evropská rada souhlasila s uzavřením přístupových jednání s Chorvatskem do konce června 2011, a potvrdila tak své důrazné odhodlání, pokud jde o perspektivu rozšíření týkající se západního Balkánu. Evropská rada jednala o vývoji v zemích jižního sousedství a přijala k tomuto tématu samostatné prohlášení. ° ° ° I.
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
1.
Tímto zasedáním Evropské rady se uzavírá první evropský semestr, jenž umožňuje na úrovni EU společně posoudit vnitrostátní opatření plánovaná členskými státy. Na základě této první zkušenosti se Evropská rada domnívá, že se evropský semestr může stát účinnou metodou správy ekonomických záležitostí přispívající k tomu, aby byly politiky na úrovni EU i na úrovni členských států vytvářeny integrovaně, transparentně a v náležitém časovém rámci. Souběžné předkládání programů stability / konvergenčních programů a národních programů reforem umožňuje Evropské unii posoudit růstové a fiskální strategie členských států současně a zároveň řešit případná rizika, nerovnováhy či kompromisy.
2.
50
Na základě posouzení provedeného Komisí projednala Evropská rada politiky a opatření, jež členské státy představily. Ty představují kvalitní odrazový můstek pro udržení hospodářského oživení v Evropě, pro řešení fiskálních výzev a pro uskutečnění ambicióznějších reforem na úrovni členských států. Evropská rada bere na vědomí jednoznačné odhodlání všech členských států učinit vše potřebné pro plné dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Členské státy
dosáhly značného pokroku při vymezování činností zaměřených na naplnění hlavních cílů a mezníků strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a udržitelný růst. Některé z těchto cílů jsou plněny uspokojivým tempem, jiné cíle (týkající se zaměstnanosti, energetické účinnosti, výzkumu a vývoje, chudoby a terciárního vzdělávání) vyžadují další úsilí. Prioritou by rovněž mělo být zajištění zdravého makroekonomického prostředí, obnovení fiskální udržitelnosti, odstranění makroekonomických nerovnováh a posílení finančního sektoru. 3.
Evropská rada potvrzuje doporučení pro jednotlivé země schválená Radou a vyzývá všechny členské státy, aby je zohlednily při svém rozhodování o rozpočtu a strukturálních reformách a aby se zabývaly nedostatky, jež byly v této souvislosti odhaleny.
4.
Úsilí vyvíjené členskými státy musí být podpořeno opatřeními na úrovni Unie, zejména s cílem uvolnit veškerý potenciál Evropy pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. V tomto kontextu je třeba urychlit činnost zaměřenou na naplnění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 a Aktu o jednotném trhu a zaměřit se přitom na priority stanovené Radou dne 30. května 2011. Zejména je třeba dále snížit regulační zátěž malých a středních podniků a ve vhodných
případech vyjmout z působnosti některých budoucích právních předpisů mikropodniky, nebo je alespoň podřídit volnějšímu režimu. V této souvislosti Evropská rada vítá závazek Komise posuzovat dopad budoucích právních předpisů na mikropodniky a prozkoumat, od kterých stávajících povinností v rámci acquis by bylo možné mikropodniky osvobodit. Dohodla se, že se k této otázce vrátí na svém zasedání letos v prosinci. Komise se rovněž vyzývá, aby vypracovala časový plán pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015. Komise se vyzývá, aby v říjnu 2011 podala zprávu o těchto oblastech podporujících růst s cílem dosáhnout pokroku do jarního zasedání Evropské rady v roce 2012. 5.
6.
Členské státy účastnící se Paktu euro plus již předložily své závazky představující ve svém úhrnu více než 100 jednotlivých opatření1. Tyto závazky jsou pozitivním prvním krokem k dosažení cílů paktu a musí být nyní na úrovni členských států uskutečněny. Hlavy států a předsedové vlád se k některým aspektům paktu vrátí v prosinci letošního roku, před zahájením dalšího evropského semestru.
týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. 7.
Pokrok dosažený členskými státy při plnění doporučení Rady i závazků v rámci paktu pak Evropská rada vyhodnotí na základě roční analýzy růstu, kterou vypracuje Komise, na svém zasedání v březnu 2012.
8.
Uzavření rozvojového kola z Dohá by podstatným způsobem posílilo ekonomický růst a podpořilo konkurenceschopnost. Evropská rada znovu zdůrazňuje odhodlání EU pokročit v procesu liberalizace obchodu a tvorby pravidel pro posílení mnohostranného systému a svou připravenost prozkoumat všechny možnosti jednání za účelem uzavření kola z Dohá, a to včetně zohlednění priorit nejméně rozvinutých zemí v souladu s mandátem z Dohá.
9.
Komplexní soubor opatření schválený Evropskou radou letos v březnu je nyní již téměř plně proveden. Bylo dosaženo dohody o smlouvě o Evropském mechanismu stability a o změně Evropského nástroje finanční stability. Členské státy by měly přijmout veškeré kroky požadované k zajištění toho, aby smlouva o Evropském mechanismu stability byla ratifikována do konce roku 2012 a změna Evropského nástroje finanční stability vstoupila urychleně v platnost. V projednávání legislativního balíčku pro posílení správy ekonomických záležitostí došlo k výraznému pokroku a jeho přijetí v prvním čtení je na dosah. V bankovním sektoru probíhají zátěžové testy. Je zcela zásadní, aby tyto testy byly naprosto důvěryhodné a transparentní a byly provedeny v úplném souladu s metodikou a pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví a dále aby se všichni, kdo se na nich podílejí, zasadili o co nejkvalitnější výsledek. Musejí být urychleně přijata veškerá nezbytná opatření plně slučitelná s mezinárodními standardy, jež budou řešit jakákoli případná slabá místa, která u bank tyto testy odhalí.
10.
Evropská rada vítá pokrok dosažený Irskem při provádění reformního programu, které probíhá uspokojivým tempem. Vítá rovněž pevné odhodlání nově zvolené portugalské vlády provést v plném rozsahu program reforem. Důsledné provedení těchto programů, vycházející z konsensu napříč politickým spektrem ohledně potřeby reforem, zajistí udržitelnost dluhu a přispěje k návratu Irska a Portugalska na finanční trhy.
11.
Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny znovu opakují své odhodlání učinit vše potřebné pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku.
12.
Hospodářské oživení v eurozóně má uspokojivé tempo a dostalo se na udržitelnou trajektorii stabilního růstu. Euro se opírá o zdravé základy a my jsme nadmíru spokojeni
Při přípravě svých příštích závazků zúčastněné členské státy zajistí: —širší rozsah: závazky by se měly více zaměřovat na urychlení prorůstových reforem s cílem podpořit konkurenceschopnost, například v síťových odvětvích a v sektoru služeb, a větší pozornost je třeba věnovat posílení finanční stability; —konkrétnější přístup: členské státy by měly usilovat o to, aby jejich budoucí závazky byly co nejkonkrétnější a co nejlépe měřitelné, a podrobně uvedly, jakým způsobem a kdy budou závazky naplněny, aby bylo možné měřit pokrok v čase a usnadnilo se srovnání s ostatními členskými státy i se strategickými partnery Evropy; —vyšší ambicióznost: členské státy by měly oznámit, pokud byly v reakci na pakt zahájeny do budoucna zaměřené projekty reforem, a měly by zohlednit osvědčené postupy; —pragmatickou koordinaci daňových politik: Komise a ministři financí zúčastněných členských států se vyzývají, aby do prosince 2011 předložili zprávu týkající se pokroku při strukturovaných jednáních o otázkách daňové politiky, zejména s cílem zajistit výměny osvědčených postupů, otázkách zamezení škodlivým praktikám a o návrzích na boj proti podvodům a daňovým únikům. Komise v souladu s paktem předložila návrh
1
Viz dokument EUCO 24/11.
51
a podporuje přípravu komplexního programu technické pomoci Řecku, kterou ve spolupráci s členskými státy provádí Komise.
s výsledky v oblasti cenové stability, jichž bylo od počátku jeho existence dosaženo. 13.
14.
52
Pokud jde o Řecko, Evropská rada uznává významný pokrok, jehož bylo v průběhu posledního roku dosaženo, zejména v oblasti fiskální konsolidace. Vítá pokračující silné odhodlání řecké vlády uskutečnit ozdravný program. Evropská rada vyzývá řecké orgány, aby i nadále odhodlaně usilovaly o nápravu, jež je nezbytná pro návrat země k udržitelnému rozvoji. V nadcházejících dnech musí být naléhavě dokončen komplexní reformní balíček, na němž se dohodla Komise v součinnosti s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, a řecký parlament musí přijmout klíčové zákony o fiskální strategii a privatizaci. V návaznosti na žádost řecké vlády, kterou přednesl její předseda, tak bude vytvořen základ pro stanovení hlavních parametrů nového programu, který v souladu se současnou praxí společně podpoří partneři Řecka z eurozóny a Mezinárodní měnový fond; zároveň bude na tomto základě možné včas vyplatit prostředky, které bude Řecko v červenci potřebovat k pokrytí svých finančních potřeb.
15.
Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny se dohodli, že požadované dodatečné prostředky budou financovány prostřednictvím veřejných i soukromých zdrojů. Potvrzují přístup, na kterém se dne 20. června dohodla Euroskupina, pokud jde o prosazování dobrovolného zapojení soukromého sektoru prostřednictvím neformálního a dobrovolného rolování stávajícího řeckého dluhu v okamžiku jeho splatnosti, aby se v jednotlivých letech podstatně snížila potřeba financování v rámci programu, aniž by to znamenalo vyhlášení selektivní platební neschopnosti.
16.
Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny vyzývají ministry financí, aby dokončili práci na zbývajících prvcích, tak aby nezbytná rozhodnutí mohla být přijata na začátku července.
17.
Evropská rada vyzývá všechny politické strany v Řecku, aby podpořily hlavní cíle programu a klíčová politická opatření, a zajistily tak jeho důsledné a urychlené provedení. Jednotnost na vnitrostátní úrovni je s ohledem na délku, rozsah a povahu potřebných reforem v Řecku nezbytným předpokladem úspěchu.
18.
Evropská rada vítá záměr Komise posílit součinnost mezi úvěrovým programem a fondy EU. Evropská rada podporuje veškeré úsilí o zvýšení absorpční kapacity Řecka ve vztahu k fondům EU s cílem podpořit růst a zaměstnanost. Tohoto cíle lze dosáhnout, pokud budou evropské prostředky přeorientovány na zlepšování konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst. Evropská rada dále vítá
19.
Hlavy států a předsedové vlád si uvědomují úsilí, jehož vynaložení ozdravná opatření vyžadují od řeckých občanů, a jsou přesvědčeni o tom, že tyto oběti jsou nezbytné v zájmu hospodářského zotavení a že přispějí k budoucí stabilitě a prosperitě země.
II.
MIGRACE
20.
Volný pohyb osob, jak jej stanoví Smlouva, je jedním z nejhmatatelnějších a největších úspěchů evropské integrace, ale také základní svobodou. Je třeba dále posílit politické vedení a spolupráci v schengenském prostoru, aby se zvýšila vzájemná důvěra mezi členskými státy, které nesou rovným dílem odpovědnost za zabezpečení účinného uplatňování všech schengenských pravidel v souladu s dohodnutými společnými standardy a se základními zásadami a normami. Vnější hranice Evropy musí být řízeny účinným a soudržným způsobem, na základě společné odpovědnosti, solidarity a větší praktické spolupráce.
21.
V souladu se závěry Rady z 9. a 10. června 2011 by mělo být vymáhání společných pravidel, zejména prostřednictvím systému schengenského hodnocení, dále zlepšeno a prohloubeno, aby bylo schopno účinně reagovat na budoucí výzvy. Pro zajištění výše uvedeného je nezbytný účinný a spolehlivý systém sledování a hodnocení. Budoucí systém schengenského hodnocení přinese posílení, přizpůsobení a rozšíření kritérií založených na acquis EU. Hodnocení by mělo probíhat na úrovni EU a zapojeni by do něj měli být odborníci z členských států, Komise a příslušných agentur. Komise se vyzývá, aby pravidelně podávala zprávy o výsledcích hodnocení a v případě potřeby navrhla opatření pro nápravu všech zjištěných nedostatků.
22.
Měl by být zaveden mechanismus umožňující reagovat na mimořádné okolnosti ohrožující celkové fungování schengenské spolupráce, aniž by došlo k ohrožení zásady volného pohybu osob. Měl by sestávat z řady opatření uplatňovaných postupným, diferencovaným a koordinovaným způsobem, aby pomohl členským státům, které čelí silnému tlaku na vnějších hranicích. Opatření by mohla zahrnovat inspekční návštěvy a technickou a finanční podporu, jakož i pomoc, koordinaci a zásahy ze strany agentury Frontex. Ve skutečně kritické situaci, kdy by členský stát již nebyl schopen plnit své povinnosti podle schengenských pravidel, by v rámci tohoto mechanismu mohla být ve zcela krajním případě zavedena ochranná doložka umožňující výjimečné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Takové opatření by bylo přijato na základě stanovených
objektivních kritérií a společného vyhodnocení, a to pouze v nezbytně nutném rozsahu a délce trvání a s ohledem na to, že je třeba zajistit schopnost v naléhavých případech reagovat. Tímto opatřením nebudou dotčena práva osob na svobodu pohybu stanovenou Smlouvami.
nické a lidské zdroje. Evropská rada vítá rozšíření pilotního projektu na dobrovolném základě pro osoby požívající mezinárodní ochrany na Maltě. Očekává sdělení Komise o solidaritě uvnitř EU později v tomto roce. 27.
K řízení mobility v bezpečném prostředí je nutná soudržná strategická politika. Cílem musí být strukturální řešení základních příčin migrace. Za tímto účelem budou v rámci evropské politiky sousedství rozvíjena partnerství se zeměmi jižního a východního sousedství.
28.
Jak navrhla v nedávném sdělení Komise, prvním krokem bude zahájení širokého strukturovaného dialogu o migraci, mobilitě a bezpečnosti s těmito zeměmi, s cílem zajistit hmatatelný přínos jak jim, tak i Evropské unii. S partnerskými zeměmi, jež projeví ochotu i schopnost ke konstruktivní práci na uvedených otázkách, by měly tyto dialogy začít co možná nejdříve. Partnerství pro mobilitu budou odstupňována podle individuálních výsledků partnerských zemí; sjednána s každou z partnerských zemí odděleně; podmíněna úsilím a pokrokem ve všech oblastech (migrace, readmise, mobilita a bezpečnost); a jejich součástí bude účinný kontrolní mechanismus. V rámci dostupných prostředků by měly být hledány cesty k navýšení financování určeného těmto oblastem.
29.
Komise se vyzývá, aby předložila hodnocení globálního přístupu k migraci, jež vytyčí cestu k soudržnějšímu, systematičtějšímu a strategičtějšímu politickému rámci pro naše vztahy se všemi příslušnými třetími zeměmi, včetně konkrétních návrhů na rozvoj klíčových partnerství Unie, přičemž prioritou je sousedství Unie jako celek.
30.
Nedávný vývoj vystavil evropskou azylovou politiku velkému tlaku. Pro osoby, jež potřebují ochranu, jsou potřeba bezpečná a účinná azylová řízení. To na druhou stranu vyžaduje plné uplatňování acquis EU pro danou oblast. Je zásadní, aby byl do roku 2012 dokončen společný evropský azylový systém, jenž bude založen na vysoké úrovni ochrany spojené se spravedlivým a účinným řízením schopným zabránit zneužití a umožňujícím rychlé posuzování žádostí o azyl tak, aby byla zajištěna udržitelnost systému. Novým základem pro jednání, jež budou zahájena o dvou důležitých stavebních prvcích společného evropského azylového systému, by měly být upravené návrhy, které nedávno předložila Komise a které se týkají směrnice o azylovém řízení a směrnice o podmínkách pro přijímání. Změny by neměly ve svém důsledku podpořit předkládání neodůvodněných nároků nebo zvýšit celkové náklady členských států. V zájmu splnění klíčových cílů vymezených výše by nyní měla tato jednání vytrvale postupovat vpřed, a to na základě vyváženého uceleného přístupu, který zahrnuje všechny předložené návrhy.
Komise se vyzývá, aby v září předložila návrh takového mechanismu. 23.
24.
25.
26.
Za ochranu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, které při plnění tohoto úkolu zároveň jednají ve společném zájmu všech členských států. Za účelem zajištění účinné správy vnějších evropských hranic a uplatňování stejných norem po celém území musí být všechny příslušné nástroje využívány optimálním způsobem a v případě potřeby uzpůsobeny. Prioritou je další rozvoj evropského systému ostrahy hranic, jehož provoz by měl být zahájen do roku 2013 a jenž umožní orgánům členských států vykonávajícím činnosti související s ostrahou hranic sdílet operativní informace a zlepšit spolupráci. K tomuto úsilí rovněž přispěje uspíšení práce týkající se otázky „inteligentních hranic“ s cílem zajistit, že pro řešení otázek souvisejících s ochranou hranic budou využity nové technologie. Konkrétně by měl být zaveden systém vstupu/ výstupu a program registrovaných cestujících. Evropská rada vítá dosažení dohody o agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Je třeba průběžně sledovat fungování agentury Frontex a dalších agentur s cílem zajistit, aby se stále stejnou účinností napomáhaly členským státům při správě vnějších hranic, v boji s nedovoleným přistěhovalectvím a při řešení otázky uprchlíků. Frontex bude spolupracovat s dotčenými třetími zeměmi. Evropská rada vítá dosažení dohody o revizi nařízení Frontex, což zvýší účinnost operační schopnosti této agentury. V souladu se Stockholmským programem bude dále rozvíjen rámec pro spolupráci pohraničních stráží členských států, a to zejména podporou společné odborné přípravy a sdílením kapacit a standardů. Komise se vyzývá, aby v úzké spolupráci s agenturou Frontex do konce roku předložila v tomto ohledu další podněty. Berouc na vědomí nelehkou situaci, které některé členské státy v současnosti čelí, Evropská rada opětovně potvrzuje, že je zapotřebí skutečné a praktické solidarity vůči členským státům, jichž se migrační toky dotýkají nejvíce. V návaznosti na opatření schválená Radou dne 11. dubna 2011 budou EU a členské státy v závislosti na vývoji situace nadále poskytovat nezbytnou operativní a finanční podporu. S cílem zajistit pokračování a v případě potřeby zintenzívnění činností na podporu těchto členských států budou poskytnuty nezbytné finanční prostředky a tech-
53
III.
CHORVATSKO
31.
Evropská rada oceňuje intenzivní úsilí Chorvatska, které umožnilo, aby přístupová jednání dospěla do závěrečné fáze. Rada nyní za úplného dodržení přísné podmíněnosti a v souladu s rámcem pro jednání posuzuje zbývající kapitoly jednání. V návaznosti na dosažený pokrok a kladné hodnocení Komise Evropská rada vyzvala Radu, aby přijala veškerá rozhodnutí, která jsou zapotřebí k uzavření přístupových jednání s Chorvatskem do konce června 2011 na základě návrhů společných postojů nedávno předložených Komisí, aby mohlo dojít k podpisu smlouvy o přistoupení do konce tohoto roku. Chorvatsko by mělo i nadále pokračovat ve svém reformním úsilí se stejným důrazem, zejména pokud jde o soudnictví a základní práva, aby mohlo plně dostát všem závazky vyplývajícím z členství od data svého přistoupení. Kontrola tohoto reformního úsilí do okamžiku přistoupení poskytne nezbytné záruky Chorvatsku a stávajícím členským státům. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout veškerá vhodná opatření.
32.
Uvedený vývoj je novým impulsem pro evropskou perspektivu západního Balkánu, budou-li tyto země pokračovat v reformním úsilí. Evropská rada se touto záležitostí bude znovu zabývat na svém zasedání letos v prosinci. V této souvislosti vítá zadržení Ratka Mladiče a jeho předání haagskému tribunálu, jež představuje pozitivní krok jak z hlediska mezinárodní justice, tak pro perspektivu Srbska ve vztahu k Evropské unii.
k urychlenému provedení závěrů Rady ze dne 19. května 2011 týkajících se rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, zejména pokud jde o přípravu, aktualizaci a rozvoj strategií členských států pro integraci Romů nebo integrovaných souborů politických opatření v rámci širších politik sociálního začleňování týkajících se zlepšení postavení Romů, do konce roku 2011; —přivítala výroční zprávu o cílech v oblasti rozvojové pomoci EU, konstatujíc, že i když EU byla i v roce 2010 jednoznačně největším světovým dárcem, nebylo dosaženo kolektivního průběžného cíle pro rok 2010; opětovně potvrdila svůj závazek dosáhnout cílů v oblasti rozvojové pomoci do roku 2015, jak je stanoveno v jejích závěrech z června roku 2005. ***
PŘÍLOHA PROHLÁŠENÍ O JIŽNÍM SOUSEDSTVÍ 1.
Evropská rada potvrzuje zásady a cíle, jež jsou stanoveny v jejím prohlášení a závěrech o jižním sousedství přijatých ve dnech 11. a 25. března 2011. Vítá společné sdělení vysoké představitelky a Evropské komise vydané dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami. Plně potvrzuje závěry Rady o evropské politice sousedství přijaté dne 20. června 2011 a vyzývá k urychlenému pokroku při provádění konkrétních opatření v souladu se zásadami a cíli, na nichž se Rada dohodla.
2.
Evropská rada vítá podporu, kterou skupina G8 poskytuje procesu demokratické transformace v zemích jižního sousedství Evropské unie. Opětovně zdůrazňuje význam Unie pro Středomoří a důležitost rychlého zahájení konkrétních a významných projektů v jejím rámci.
3.
Evropská rada vítá opatření směřující k demokratické transformaci v regionu, jež jsou v současné době přijímána, zejména v Egyptě a Tunisku. Oceňuje oznámení hlavních prvků nové marocké ústavy, vítá obnovené odhodlání k politickým reformám včetně přezkumu ústavy v Jordánsku a s uspokojením bere na vědomí zrušení výjimečného stavu a plánovanou ústavní reformu v Alžírsku. Zdůrazňuje, že reformní proces musí být otevřený a probíhat na základě dialogu, a uvádí, že provádění těchto reforem bude pozorně sledovat.
4.
Evropská rada potvrzuje svou plnou podporu rezolucím Rady bezpečnosti OSN 1970 a 1973, týkajícím se Libye, a úsilí, které členské státy EU vynakládají při jejich provádění. Plně potvrzuje závěry Rady o Libyi přijaté dne 20.
***
DALŠÍ BODY Evropská rada —jmenovala Maria DRAGHIHO prezidentem Evropské centrální banky na období od 1. listopadu 2011 do 31. října 2019; —přijala prohlášení o jižním sousedství (příloha); potvrdila nový přístup ve vztazích v rámci sousedství Evropské unie, jak je uveden v závěrech Rady ze dne 20. června 2011, a zdůraznila význam summitu Východního partnerství, který se ve dnech 29. a 30. září 2011 bude konat ve Varšavě; —potvrdila strategii EU pro Podunají a vyzvala všechny příslušné aktéry k jejímu neprodlenému uplatňování, jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 13. dubna 2011; členské státy se vybízejí, aby ve spolupráci s Komisí pokračovaly v práci týkající se možných budoucích makroregionálních strategií, zejména pokud jde o jadransko-jónský region; —konstatujíc její zásadní význam, potvrdila zprávu předsednictví týkající se začleňování Romů a vyzvala
54
června 2011 a opětovně vyzývá Muammara Kaddáfího, aby se neprodleně vzdal moci. Demokratická přeměna Libye je i nadále hlavním zájmem Evropské unie. Evropská rada zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v tomto procesu hraje Národní přechodná rada jakožto nositelka ambicí libyjského lidu. 5.
6.
Evropská rada co nejdůrazněji odsuzuje pokračující represe a nepřijatelné a hrůzné násilí, které syrský režim nadále uplatňuje vůči svým občanům. S vážným znepokojením bere na vědomí zprávy o vojenské aktivitě Sýrie v Khirbet al-Jouz v blízkosti hranice s Tureckem a znovu opakuje své předcházející výzvy k maximální zdrženlivosti. Tím, že se režim vydal cestou represe namísto naplnění svých vlastních slibů o širokých reformách, zpochybňuje svou vlastní legitimitu. Osoby odpovědné za zločiny a násilí proti civilnímu obyvatelstvu budou volány k odpovědnosti. Evropská rada potvrzuje závěry o Sýrii přijaté Radou dne 20. června 2011 a vítá přijetí nových sankcí. Evropská rada rovněž vyjadřuje svou plnou podporu diplomatickému úsilí, jehož cílem je zajistit, aby se Rada bezpečnosti OSN zhostila svého úkolu a na situaci v Sýrii patřičným způsobem odpověděla. Evropská rada zůstává znepokojena situací v Jemenu a naléhavě vyzývá všechny strany k ukončení násilností, dodržování lidských práv a zachování trvalého příměří a v tomto ohledu vítá závazek jeho viceprezidenta. Opakovaně zdůrazňuje naléhavost řádné a otevřené politické transformace prováděné v souladu s iniciativou Rady pro spolupráci v Zálivu. Evropská rada je znepokojena situací, jež panuje v Bahrajnu v souvislosti se soudními procesy se
členy opozice a s jejich odsuzováním. Vyzývá Bahrajn, aby zajistil úplné dodržování lidských práv a základních svobod. 7.
Evropská rada konstatuje, že situace v pásmu Gazy zůstává znepokojivá. Humanitární pomoc poskytovaná obyvatelstvu v této oblasti by měla být v souladu s příslušným rámcem a rozhodnutími OSN a při jejím poskytování je třeba dbát na to, aby nebyly ohroženy lidské životy.
8.
Zásadní změny v arabském světě zdůrazňují potřebu pokroku v mírovém procesu na Blízkém východě a překonání stávající patové situace, přičemž budou respektovány předcházející dohody a závazky. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby urychleně zahájily jednání. Pouze obnovení přímých jednání by mohlo přinést reálnou šanci na zlepšení situace v oblasti, což by směřovalo k trvalému a komplexnímu řešení. Evropská rada zdůrazňuje ústřední úlohu Kvartetu a oceňuje úsilí, jež v tomto ohledu vynakládají členské státy EU a vysoká představitelka, a vítá nedávné návrhy prezidenta Obamy, a to v souladu s předchozími postoji EU. Plně podporuje výzvu vysoké představitelky určenou Kvartetu, týkající se vytvoření věrohodné perspektivy urychleného obnovení mírového procesu. Evropská rada vyzývá všechny strany, aby se zdržely jednostranných kroků, které nepřispívají ke komplexnímu řešení. Rovněž podporuje iniciativu směřující ke svolání pařížské konference, na které by byla poskytnuta ekonomická podpora pro vybudování palestinského státu v rámci obnoveného mírového procesu. Evropská rada vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s osudem Gilada Šalita, kterého Hamás vězní ve zřetelném rozporu s všeobecným mezinárodním humanitárním právem. V době, kdy od jeho zajetí uplynulo pět let, žádá Evropská rada jeho okamžité propuštění.
55
Prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny ze dne 21. července 2011 Opětovně potvrzujeme svou podporu euru i odhodlání učinit vše potřebné k zajištění finanční stability eurozóny jako celku i jednotlivých zemí, které jsou jejími členy. Rovněž znovu potvrzujeme své rozhodnutí posílit konvergenci, konkurenceschopnost a správu ekonomických záležitostí eurozóny. Již od počátku krize státních dluhopisů byla přijímána důležitá opatření v zájmu stabilizace eurozóny, reformy pravidel a vytvoření nových stabilizačních nástrojů. Oživení v eurozóně probíhá uspokojivým tempem a ekonomické základy eura jsou zdravé. Nicméně aktuální problémy ukázaly, že je zapotřebí dalekosáhlejších opatření.
náklady. Rovněž jsme se rozhodli výrazně prodloužit splatnost stávajících nástrojů pomoci Řecku. Uvedená opatření budou doprovázena mechanismem, který bude odpovídajícím způsobem stimulovat k uskutečňování programu. 4.
Vyzýváme k vytvoření komplexní strategie pro růst a investice v Řecku. Vítáme rozhodnutí Komise vytvořit pracovní skupinu, která bude spolu s řeckými orgány usilovat o cílené využívání strukturálních fondů pro konkurenceschopnost a růst, vytváření pracovních míst a odbornou přípravu. V zájmu plnění tohoto cíle a oživení řecké ekonomiky zmobilizujeme fondy EU a příslušné instituce, jako je EIB. Členské státy a Komise bezodkladně zmobilizují veškeré potřebné zdroje pro mimořádnou technickou pomoc Řecku, která mu pomůže reformy uskutečnit. Komise v říjnu předloží zprávu o pokroku, kterého bylo v této souvislosti dosaženo.
5.
Finanční sektor dal najevo, že je ochoten Řecko na dobrovolné bázi podpořit, a to různými prostředky, které dále posílí celkovou udržitelnost. Výše čistého příspěvku soukromého sektoru se odhaduje na 37 miliard EUR1. Úvěrové posílení bude poskytnuto s cílem podpořit kvalitu zajištění, aby se umožnilo jeho trvalé využití pro přístup řeckých bank k operacím Eurosystému týkajícím se likvidity. V případě potřeby poskytneme odpovídající prostředky na rekapitalizaci řeckých bank.
Dnes jsme se dohodli na těchto opatřeních:
Řecko: 1.
2.
3.
56
Vítáme opatření přijatá řeckou vládou pro stabilizaci veřejných financí a reformu ekonomiky i nový balíček opatření včetně privatizace přijatý nedávno řeckým parlamentem. Jde o bezprecedentní, avšak nezbytné úsilí, jež má řeckou ekonomiku přivést zpět na trajektorii udržitelného růstu. Jsme si vědomi toho, jaké úsilí ozdravná opatření vyžadují od řeckých občanů, a jsme přesvědčeni, že tyto oběti jsou nezbytné v zájmu hospodářského oživení a že přispějí k budoucí stabilitě a prosperitě země. Dohodli jsme se na podpoře nového programu pro Řecko a na tom, že společně s Mezinárodním měnovým fondem a dobrovolným přispěním soukromého sektoru v plném rozsahu pokryjeme mezeru ve financování. Odhaduje se, že celková částka oficiálního financování dosáhne 109 miliard EUR. Tento program bude koncipován tak, aby zejména prostřednictvím nižších úrokových sazeb a delších splatností výrazně zlepšil udržitelnost řeckého dluhu i profil jeho refinancování. Vyzýváme MMF, aby nadále přispíval k financování nového řeckého programu. Máme v úmyslu využít EFSF jako nástroj financování při příštím vyplácení prostředků. Důsledné provádění programu budeme velmi pozorně sledovat, a to prostřednictvím pravidelného hodnocení prováděného Komisí v součinnosti s ECB a MMF. Rozhodli jsme se v maximálním rozsahu prodloužit splatnost budoucích půjček poskytovaných Řecku z EFSF ze současných 7,5 let na nejméně 15 let a nejvíce 30 let, s dobou odkladu 10 let. V této souvislosti zajistíme náležité monitorování vývoje po skončení programu. Půjčky z EFSF budeme poskytovat při sazbách rovnocenných sazbám nástroje na pomoc platebním bilancím (v současnosti přibližně 3,5 %), přičemž tyto sazby se budou blížit nákladům na financování EFSF, avšak neklesnou pod tyto
Zapojení soukromého sektoru: 6.
Pokud jde o náš obecný postoj k zapojení soukromého sektoru v eurozóně, rádi bychom jasně uvedli, že situace Řecka vyžaduje mimořádná a jedinečná opatření.
7.
Všechny ostatní země eurozóny znovu oficiálně potvrzují své nezvratné odhodlání v plném rozsahu dostát svým individuálním státním finančním závazkům i veškerým svým závazkům zajistit udržitelné podmínky fiskálního vývoje a strukturální reformy. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny toto odhodlání plně podporují, neboť důvěryhodnost veškerých jejich státních finančních závazků představuje rozhodující prvek pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku.
1 S přihlédnutím k nákladům na úvěrové posílení v období let 2011– 2014. Další příspěvek ve výši 12,6 miliard EUR bude získán z programu zpětného odkupu dluhopisů, čímž se celková částka zvýší na 50 miliard EUR. Celková výše čistého příspěvku ze zapojení soukromého sektoru v období let 2011–2019 se odhaduje na 106 miliard EUR.
Stabilizační nástroje: 8.
kou těch zemí, v nichž probíhá ozdravný program, budou schodky veřejných financí všech zemí nejpozději do roku 2013 sníženy pod hranici 3 %. V tomto ohledu vítáme nedávný rozpočtový balíček předložený italskou vládou, jenž umožní snížení schodku pod tuto 3% hranici v roce 2012 a dosažení vyrovnaného rozpočtu v roce 2014. Rovněž vítáme ambiciózní fiskální, finanční a strukturální reformy zahájené ve Španělsku. V návaznosti na výsledky zátěžových testů bank provedou členské státy podle potřeby záložní opatření.
V zájmu zlepšení účinnosti EFSF a Evropského mechanismu stability (ESM) a řešení problému šíření finanční nákazy souhlasíme se zvýšením jejich flexibility ve spojení s přiměřenou podmíněností, jež jim umožní: —fungovat na základě preventivního programu; —financovat rekapitalizaci finančních institucí prostřednictvím půjček vládám, a to i vládám zemí, s nimiž nebyl sjednán příslušný program; —intervenovat na sekundárních trzích, pokud z analýzy ECB vyplyne, že na finančních trzích existují mimořádné okolnosti a rizika pro finanční stabilitu, a pokud o tom po vzájemné dohodě rozhodnou členské státy EFSF/ESM, s cílem předejít šíření finanční nákazy.
12.
Co nejdříve zahájíme postupy nezbytné pro provedení těchto rozhodnutí. 9.
V náležitých případech bude vytvořena dohoda o zajištění, aby bylo pokryto riziko vyplývající pro členské státy eurozóny z jejich záruk poskytnutých za závazky EFSF.
Fiskální konsolidace a růst v eurozóně: 10.
11.
Jsme odhodláni nadále poskytovat podporu zemím provádějícím příslušné programy, dokud znovu nezískají přístup na trhy, za předpokladu, že tyto programy úspěšně uskuteční. Vítáme odhodlání Irska a Portugalska důsledně provádět jejich programy reforem a opakujeme, že jsme pevně rozhodnuti zajistit úspěch těchto programů. Na obě uvedené země se budou vztahovat úvěrové sazby a doby splatnosti EFSF, které jsme dohodli pro Řecko. V této souvislosti bereme na vědomí ochotu Irska konstruktivně se podílet na jednáních o návrhu směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) a na strukturovaných jednáních o otázkách daňové politiky v kontextu rámce Paktu euro plus. Všechny členské státy eurozóny budou přísně dodržovat dohodnuté fiskální cíle, zlepší konkurenceschopnost a budou řešit makroekonomické nerovnováhy. S výjim-
Provedeme doporučení přijatá v červnu a týkající se reforem, které zvýší náš růst. Vyzýváme Komisi a Evropskou investiční banku, aby ve všech zemích čerpajících pomoc EU/ MMF posílily součinnost mezi programy půjček a fondy EU. Vyjadřujeme podporu veškerému úsilí zaměřenému na zlepšení jejich absorpční kapacity ve vztahu k fondům EU s cílem stimulovat růst a zaměstnanost, a to i prostřednictvím dočasného nárůstu míry spolufinancování.
Správa ekonomických záležitostí: 13.
Vyzýváme k urychlenému dokončení prací na legislativním balíčku pro posílení Paktu o stabilitě a růstu a nový makroekonomický dohled. Členské státy eurozóny budou plně podporovat polské předsednictví v zájmu dosažení dohody s Evropským parlamentem ohledně pravidel hlasování v preventivní části paktu.
14.
Zavazujeme se přijmout do konce roku 2012 vnitrostátní fiskální rámce podle směrnice o fiskálních rámcích.
15.
Jsme zajedno, že v regulačním rámci EU je třeba omezit závislost na vnějším úvěrovém hodnocení, přičemž bereme v úvahu nedávné návrhy Komise v tomto smyslu, a se zájmem očekáváme návrhy Komise týkající se ratingových agentur.
16.
Vyzýváme předsedu Evropské rady, aby do října v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedou Euroskupiny předložil konkrétní návrhy na zdokonalení pracovních postupů a krizového řízení v eurozóně.
57
ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY DNE 23. ŘÍJNA 2011 ZÁVĚRY Kromě řešení bezprostředních problémů vyplývajících z finanční krize je nezbytné zintenzivnit úsilí zaměřené na zajištění udržitelného růstu podporujícího tvorbu pracovních míst. Pro zajištění udržitelnosti veřejných financí a obnovení důvěry má klíčový význam rozpočtová konsolidace a snížení dluhu. Současně jsou zapotřebí rozhodné kroky k posílení ekonomiky již v krátkodobém horizontu. Proto je zcela zásadní, aby Evropská unie realizovala všechny aspekty strategie Evropa 2020. Členské státy urychlí strukturální reformy v souladu s doporučeními, která jim byla podána v rámci evropského semestru. Evropská rada dnes v mezích tohoto rámce určila řadu priorit, jejichž naplňování by z důvodu jejich významného dopadu na zaměstnanost a růst v krátkodobém až střednědobém horizontu mělo být urychleno. Vyzvala rovněž k tomu, aby se pozornost více soustředila na prorůstové aspekty vnějších politik Evropské unie s cílem maximalizovat jejich příspěvek k růstu v Evropě a vytvořit podmínky, které přilákají více zahraničních investic. Evropská rada stanovila postoj Unie pro summit skupiny G20, přičemž nejvyšší prioritou je zachování finanční stability a obnovení růstu. Jednala také o přípravách na durbanskou konferenci o změně klimatu a v této souvislosti zdůraznila, že je třeba učinit ambiciózní kroky směřující k celosvětovému a komplexnímu právně závaznému rámci pro období po roce 2012. * * * I.
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
1.
S ohledem na zprávu Komise o oblastech podporujících růst a na výsledek politické konference o zdrojích růstu, která se konala dne 6. října 2011, určila Evropská rada omezený počet klíčových priorit vnitřní hospodářské politiky, které je třeba v krátkodobém horizontu sledovat, aby bylo dosaženo inteligentního, udržitelného a zeleného růstu podporujícího začlenění:
a)
b)
58
kace a ověřování a při modernizaci evropského systému autorských práv s cílem zajistit Evropské unii konkurenční výhodu a plně využít možností nových podnikatelských modelů, a to při současném zajištění vysoké úrovně ochrany práv k duševnímu vlastnictví a zohlednění kulturní rozmanitosti. Evropská rada vyzývá k urychlenému dosažení dohody o programu politiky rádiového spektra. c)
Klíčovou úlohu při zajišťování růstu a zaměstnanosti má jednotný trh. Je nutné vynaložit veškeré úsilí, aby se zajistilo, že do konce roku 2012 bude dosaženo dohody o 12 prioritních návrzích obsažených v Aktu o jednotném trhu, přičemž nejvyšší prioritou by měly být ty návrhy, jež nejvíce přispívají k růstu a zaměstnanosti. Významné ekonomické přínosy budou rovněž spojeny s úplným provedením směrnice o službách; její provedení by členské státy měly dokončit do konce letošního roku a měly by zajistit, aby zcela fungovala jednotná kontaktní místa a aby hospodářské subjekty byly plně informovány o nových příležitostech, jež tato směrnice nabízí. Komise podá do konce roku 2011 o této otázce zprávu. Evropská rada vyzývá Komisi, aby urychleně předložila harmonogram pro dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015 a zaměřila se přitom prioritně na návrhy, které plně integrovaný jednotný digitální trh podporují usnadněním elektronického obchodu a přeshraničního využívání on-line služeb. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění rychlého pokroku při dosahování cílů v oblasti širokopásmového pokrytí, jež jsou stanoveny v Digitální agendě, při usnadňování bezpečné elektronické identifi-
Je třeba udržet tempo provádění akčního programu z roku 2007 pro snižování administrativní zátěže, aby byl splněn cíl 25% snížení do roku 2012; mělo by být dosaženo rychlejšího pokroku, pokud jde o účetní závěrky, právo obchodních společností, zdanění a cla. Evropská rada vyzývá k urychlenému přijetí návrhů týkajících se zjednodušení, které jsou v současnosti projednávány v Radě a v Evropském parlamentu. Komise se vyzývá, aby své úsilí dále zaměřovala na snížení celkové regulační zátěže, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné navržením konkrétních pracovních postupů v kontextu programu inteligentní regulace. Komise se zavázala posuzovat dopad budoucích právních předpisů na mikropodniky a prozkoumat, od kterých stávajících povinností v rámci acquis by bylo možné mikropodniky osvobodit. Evropská rada se zájmem očekává připravovanou zprávu Komise, aby se mohla k těmto otázkám vrátit na svém zasedání v prosinci roku 2011.
d)
Členské státy zajistí, aby byla doporučení pro jednotlivé země plně zohledněna při jejich rozhodování o rozpočtové politice a strukturálních reformách, neboť ty mají klíčový význam pro zajištění udržitelných veřejných financí a pro růst a zaměstnanost. Evropská rada vyzývá Radu, aby na
o otázkách koordinace daňové politiky. Legislativní práce na návrzích Komise týkajících se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob již probíhají. Evropská rada bere na vědomí návrh Komise k otázce daně z finančních transakcí.
podporu tohoto úsilí a ve spolupráci s Komisí učinila kroky, které zajistí, že veškerá opatření přijatá na úrovni Evropské unie budou plně podporovat hospodářský růst a vytváření pracovních míst. 2.
3.
4.
5.
Klíčovými oblastmi pro podporu růstu jsou energetika včetně energetické účinnosti a výzkum a inovace. V návaznosti na konkrétní směry stanovené v únoru roku 2011 Evropská rada v prosinci roku 2011 a v březnu roku 2012 vyhodnotí pokrok dosažený v těchto oblastech. Evropská rada vyzývá k urychlenému provedení těch opatření, která budou mít přímý dopad na růst.
6.
Krize zvyšuje tlak na rozpočty členských států, a proto je důležité optimalizovat využívání dostupných zdrojů, zejména v zemích realizujících ozdravný program. Evropská rada vyzývá k tomu, aby byly do konce roku přijaty návrhy na dočasné zvýšení míry spolufinancování u fondů EU, přičemž tyto fondy by měly být zároveň zaměřeny na růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. EIB se vyzývá, aby v úzké spolupráci s Komisí prozkoumala možnosti, jak dále přispět k podpoře investic v Evropě, včetně zemí provádějících ozdravný program. Evropská unie má nyní k dispozici důraznější nástroje k posílení správy ekonomických záležitostí a k zajištění toho, že budou přijata opatření potřebná k tomu, aby Evropa překonala krizi: strategie Evropa 2020 je pro Unii a členské státy i nadále vodítkem při prosazování prorůstových strukturálních reforem; evropský semestr pomůže zajistit, aby členské státy při provádění těchto reforem pokračovaly koordinovaně a patřičným tempem; a Pakt euro plus přinese novou úroveň koordinace hospodářských politik mezi zúčastněnými členskými státy. Balíček šesti legislativních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, který byl schválen minulý měsíc, umožní mnohem vyšší míru dohledu a koordinace, jež jsou nezbytné k zajištění udržitelných veřejných financí a k zabránění kumulace nadměrných nerovnováh. Evropská rada zdůrazňuje své odhodlání tento nový rámec provést, aby zajistila, že bude v plném rozsahu a účinně uplatňován. V této souvislosti vítá záměr Komise posílit v rámci své činnosti úlohu příslušného komisaře za účelem důkladnějšího sledování a dalších vynucovacích opatření. Příští evropský semestr by měl být co nejambicióznější a měl by plně zohlednit dosavadní zkušenosti. Evropská rada vítá záměr Komise přesunout předložení roční analýzy růstu již na prosinec roku 2011, což Radě umožní pečlivě připravit zasedání Evropské rady na jaře roku 2012. Hlavy států a předsedové vlád se k některým tématům Paktu euro plus vrátí v prosinci roku 2011; budou rovněž informováni o pokroku dosaženém při strukturovaných diskusích
Klíčovou prioritou na úrovni EU i na úrovni celosvětové zůstává posílení finanční regulace. Od roku 2008 bylo díky reformě našeho regulačního a dohledového rámce již mnohého dosaženo, avšak je třeba nepolevit v úsilí a zabývat se slabými stránkami finančního systému a předcházet budoucím krizím. Evropská rada vítá dohodu, jíž bylo dosaženo v otázce krátkého prodeje, a vyzývá k urychlenému přijetí dalších důležitých legislativních návrhů, a to do konce tohoto roku v případě návrhů týkajících se OTC derivátů a systémů pojištění vkladů a do léta 2012 v případě návrhů týkajících se kapitálových požadavků. Vítá návrhy týkající se trhů finančních nástrojů a zneužívání trhu a se zájmem očekává návrhy, které Komise předloží k problematice ratingových agentur a řízení a řešení bankovní krize. Evropská rada vítá pokrok, kterého Rada (ECOFIN) dosáhla v souvislosti s opatřeními pro bankovní sektor, a vyzývá Radu, aby na zasedání dne 26. října tuto činnost dokončila. Uvedená opatření budou tvořit podstatnou součást širšího balíčku, jehož další prvky budou dohodnuty na eurosummitu konajícím se téhož dne.
7.
Předseda informoval Evropskou radu o stavu příprav eurosummitů, které se mají konat ve dnech 23. a 26. října. Evropská rada se shodla na potřebě koherence činností eurozóny a Evropské unie, při plném respektování integrity Evropské unie jako celku a jejího fungování jako společenství 27 zemí. V této souvislosti je povinností Evropské komise zajistit, aby všech 27 členských států plnilo právní předpisy EU, a to včetně právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, a zaručit rovné podmínky pro všechny členské státy, včetně států, které nejsou součástí eurozóny. Předsedu eurosummitu určí hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny v okamžiku, kdy Evropská rada zvolí svého předsedu, a to na shodné funkční období. Až do příští takové volby povede jednání na eurosummitech stávající předseda Evropské rady. Předseda eurosummitu bude členské státy, které nejsou součástí eurozóny, podrobně informovat o přípravách a výsledcích jednotlivých summitů. Evropská rada bere na vědomí záměr hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny zabývat se dalším posílením hospodářské konvergence v rámci eurozóny, zlepšením fiskální kázně a prohloubením hospodářské unie, a to včetně prozkoumání možnosti omezených změn Smluv. Evropská rada připomíná, že rozhodnutí o jakékoliv změně Smluv musí přijmout všech 27 členských států. Evropská rada se k této
59
zaměřovat na vyřešení dosud nedořešených otázek ve vyjednávaných dohodách.
otázce vrátí v prosinci na základě zprávy vypracované předsedou Evropské rady v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedou Euroskupiny. 8.
a)
60
Pokud jde o vnější aspekty hospodářské politiky, Evropa bude nadále podporovat volný, spravedlivý a otevřený obchod a zároveň prosazovat své zájmy v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu ve vztahu k největším světovým ekonomikám. Evropská unie může v rámci svých vnějších vztahů přijmout řadu opatření, jež mohou v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu přispět k posílení jejího růstového potenciálu: Přestože posílení a rozšíření mnohostranného systému a uzavření kola jednání WTO z Dohá zůstávají s ohledem na jejich očekávané přínosy z hlediska růstu a tvorby pracovních míst i nadále zásadními cíli, je třeba obnovit důraz na dvoustranné a regionální dohody, zejména se strategickými partnery a s těmi, jejichž trhy významným tempem rostou. Toto úsilí by se mělo zaměřit zejména na odstranění překážek obchodu, zajištění lepšího přístupu na trh, vhodné investiční podmínky, ochranu duševního vlastnictví, přístup k surovinám a otevření trhů s veřejnými zakázkami. Pokud jde o poslední uvedenou oblast, Evropská rada se zájmem očekává návrh nástroje EU připravovaný Komisí.
b)
Unie by měla využít specifických vztahů, které má se sousedními regiony, s cílem podpořit užší hospodářské vazby a vytvořit nové obchodní a investiční příležitosti, mimo jiné tím, že bude ve vhodných případech usilovat o prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Podpora příznivějšího podnikatelského prostředí ve všech zemích sousedících s EU představuje zásadní investici do prosperity širšího regionu. Unie by měla prosazovat integraci specifických odvětví, která mají významný dopad na růst a zaměstnanost, například energetiky a letectví.
c)
Unie by se měla rovněž snažit plně využívat výhod plynoucích z regulačního prostředí, které je uplatňováno v rozšiřujícím se hospodářském prostoru, a zaujmout vedoucí úlohu při stanovování norem. Měla by vypracovat ucelenou investiční politiku, jejímž cílem bude dosáhnout skutečné dvousměrné liberalizace a ochrany investic jakožto nedílné součásti celkové společné obchodní politiky Unie. V rámci celkové rovnováhy svých hospodářských zájmů a cílů zahraniční politiky by také měla zajistit větší soudržnost mezi vnějšími aspekty odvětvových politik, například v oblasti energetiky, dopravy a víz.
9.
Přednostní projednávání těchto otázek bude pokračovat a za tímto účelem budou vyčleněny potřebné zdroje a nástroje. Komise se vyzývá, aby do jara příštího roku podala zprávu o dosaženém pokroku. Summity EU se třetími zeměmi a regiony se budou v případě potřeby více
II.
Skupina G20
10.
Evropská rada jednala o přípravách na summit skupiny G20 v Cannes. Potvrdila směry, na nichž se Rada dohodla při přípravách ministerských zasedání zemí skupiny G20 na úrovni ministrů financí, zemědělství, zaměstnanosti a rozvoje.
11.
Pro zachování finanční stability, obnovení důvěry a podporu růstu a tvorby pracovních míst je nutné učinit rozhodná opatření. Skupina G20 by měla schválit ambiciózní akční plán obsahující konkrétní závazky a opatření ze strany všech zemí této skupiny s cílem reagovat na vážné problémy vyplývající ze současného hospodářského zpomalení, zajistit silný, udržitelný a vyvážený růst a současně uskutečnit věrohodnou fiskální konsolidaci.
12.
Summit v Cannes by měl rovněž dosáhnout skutečného pokroku v těchto otázkách:
a)
reformě mezinárodního měnového systému (MMS), zejména posílením nástrojů pro dohled a řízení krizí a lepší koordinací hospodářských a měnových politik; reakce na otřesy spojené s kapitálovými toky by se měla v první řadě opírat o zdravé makroekonomické politiky a skupina G20 by měla nadále podporovat otevřené kapitálové trhy a vyhnout se finančnímu protekcionismu; očekává se další pokrok v postupu rozšiřování koše zvláštních práv čerpání založeném na kritériích, což přispěje k rozvoji MMS, a to na základě stávajících kritérií. Skupina G20 by měla zajistit, aby MMF měl dostatečné zdroje pro plnění svých systémových povinností, a měla by zvážit otázku případných příspěvků do MMF ze strany zemí s vysokým vnějším přebytkem;
b)
posílení regulace finančního sektoru a dohledu nad ním zajištěním plného a důsledného naplnění předchozích závazků, což předpokládá včasné a důsledné uplatňování rámce Basel II, II-5 a III, reformu v oblasti OTC derivátů a zásady a standardy týkající se odměňování. Je třeba dosáhnout pokroku v tvorbě mezinárodně soudržných rámců pro všechny systémově významné finanční instituce, v identifikaci a zveřejňování seznamů nespolupracujících jurisdikcí, ve sbližování účetních standardů, v posilování regulace stínového bankovnictví, v boji proti existenci daňových rájů a ve snižování nadměrné závislosti na ratinzích. V zájmu udržení kroku s ambiciózní finanční reformou dojde k posílení institucionálního rámce, zdrojů a řízení Rady pro finanční stabilitu. Je třeba prozkoumat zavedení globální daně z finančních transakcí a dále tuto otázku rozpracovat;
c)
d)
řešení nadměrné volatility cen komodit, zejména posílením transparentnosti na komoditních trzích a zlepšením fungování a regulace derivátových trhů; dalším důležitým krokem k zajištění mezinárodně koordinované reakce na problém zabezpečení potravin je akční plán skupiny G20 týkající se volatility cen potravin a zemědělství;
kladem nastolení demokracie, která bude plně respektovat právní stát a lidská a občanská práva. K tomuto procesu může významně přispět urychlené zahájení konkrétních projektů v rámci Unie pro Středomoří. 16.
podpoře globálního oživení a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to podporou aktivního programu vyjednávání v rámci WTO mimo jiné i pro nejméně rozvinuté země, a dále úplným provedením rozvojové agendy skupiny G20 prostřednictvím konkrétních opatření; rovněž je třeba posílit sociální rozměr globalizace;
e)
prosazování liberalizace mezinárodního obchodu a obraně proti protekcionismu, zejména schválením důvěryhodného plánu jako základu pro uzavření rozvojového kola z Dohá a zvážením inovativních přístupů k posílení mnohostranného obchodního systému;
f)
boji proti změně klimatu, zejména mobilizací zdrojů na financování opatření v oblasti změny klimatu.
III.
ZMĚNA KLIMATU
13.
Evropská rada potvrzuje závěry Rady ze zasedání ve dnech 4. a 10. října 2011, v nichž je podrobně uveden postoj EU pro konferenci o změně klimatu, která se uskuteční v Durbanu. Zdůrazňuje, že máme-li dosáhnout dohodnutého cíle nárůstu globálních teplot maximálně o 2 °C, je velmi důležité mít ambiciózní mezinárodní režim pro boj proti změně klimatu. Evropská unie bude na durbanské konferenci usilovat o dosažení ambiciózního a vyváženého výsledku, a to na základě toho, co bylo minulý rok dohodnuto v Cancúnu. Je nezbytně nutné se dohodnout na postupu, který by vedl k vytvoření komplexního právně závazného rámce, a na jasně stanoveném harmonogramu a současně zajistit účast všech stran včetně hlavních ekonomik. Evropská rada potvrzuje, že Evropská unie je otevřena myšlence druhého kontrolního období podle Kjótského protokolu, které by bylo součástí přechodu k takovému rámci, jak uvedla Rada na zasedání dne 10. října 2011.
14.
Evropská rada vítá pokračující práci panelu na vysoké úrovni, který se věnuje celosvětové udržitelnosti a který byl zřízen generálním tajemníkem OSN, za účelem nalezení nových způsobů podpory celosvětového udržitelného rozvoje.
IV.
ZAHRANIČNÍ POLITIKA
15.
Evropa je i nadále odhodlána podporovat prostřednictvím evropské politiky sousedství demokratickou transformaci v zemích jižního sousedství. Demokratické změny a hospodářský rozvoj celého regionu zůstávají základním předpo-
Smrtí Muammara Kaddáfího končí éra despotismu a represí, jež libyjský lid sužovaly po tak dlouhou dobu. Libye dnes může uzavřít jednu kapitolu své historie, vydat se na cestu národního usmíření a otevřít se nové demokratické budoucnosti. Evropská rada oceňuje odvahu a odhodlání libyjského lidu. Se zájmem očekává sestavení otevřené a široké vlády, zahájení demokratické, pokojné a transparentní transformace, která se bude týkat všech obyvatel Libye, a přípravu svobodných a spravedlivých voleb v souladu s konstitučním prohlášením Národní přechodné rady. Znovu potvrzuje odhodlání Evropské unie podpořit vznik demokratické Libye. Evropská rada opětovně vyjadřuje svou podporu demokratickému, pluralitnímu a stabilnímu Egyptu jako jednomu z klíčových partnerů EU. Prvořadým úkolem prozatímních orgánů je uspořádat v zemi první demokratické a transparentní volby a současně zajistit veřejný pořádek způsobem, který bude respektovat lidská práva. Evropská rada je znepokojena nedávnými tragickými střety v Egyptě a zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat a chránit svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, včetně ochrany náboženských menšin, jakožto jeden ze základních prvků každé demokratické společnosti. Evropská rada vítá první svobodné volby, které se dnes konají v Tunisku. Evropská unie bude nově zvolené orgány podporovat v jejich úsilí o zajištění demokratizace a trvalého hospodářského rozvoje, mimo jiné prostřednictvím pracovní skupiny EU-Tunisko.
17.
Evropská rada plně potvrzuje závěry Rady o Sýrii, které byly přijaty dne 10. října. Syrský lid musí mít možnost rozhodovat o budoucnosti své země beze strachu z represe. Evropská rada vítá úsilí politické opozice o vytvoření společné platformy. Pozitivním krokem vpřed je vytvoření Syrské národní rady. Evropská rada je současnou situací v Sýrii i nadále hluboce znepokojena a zdůrazňuje, že pevně podporuje syrský lid, který vyjadřuje svou legitimní touhu po svobodném a důstojném životě. Co nejdůrazněji odsuzuje pokračující brutální represi syrského režimu proti vlastnímu lidu a rozsáhlé porušování lidských práv. Prezident Asad musí odstoupit, aby v Sýrii mohly proběhnout politické změny. EU rozhodla o zavedení omezujících opatření, která jsou namířena proti osobám odpovědným za násilné represe nebo s nimi spojeným a proti osobám, jež režim podporují nebo z něj těží, nikoli proti civilnímu obyvatelstvu. EU bude proti režimu zavádět i další, dalekosáh-
61
lejší opatření, dokud represe proti civilnímu obyvatelstvu neustanou. V souvislosti se situací v Sýrii Evropská rada naléhavě vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN k odpovědnému přístupu. 18.
Evropská rada vítá posílení omezujících opatření EU vůči Íránu z důvodu nepřijatelného porušování lidských práv a přijetí omezujících opatření proti pěti osobám v reakci na zmařený pokus o atentát na velvyslance Království Saúdská Arábie ve Spojených státech amerických. Naléhavě vyzývá Írán, aby plnil všechny závazky podle mezinárodního práva. Je i nadále znepokojena rozšiřováním íránského jaderného a raketového programu, které je v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a MAAE, jakož i neochotou Íránu spolupracovat s MAAE při řešení přetrvávajících otázek, včetně těch, které ukazují na možný vojenský rozměr jaderného programu. Důrazně Írán vyzýváme, aby zahájil konstruktivní a věcná jednání se zeměmi E 3+3 s cílem dohodnout se na komplexním a dlouhodobém řešení jaderné otázky, a zamezit tak případným dalším omezujícím opatřením. Evropská rada současně vyzývá Radu pro zahraniční věci, aby vypracovala nová omezující opatření, o nichž bude ve vhodný okamžik rozhodnuto a jež budou následně uplatněna, nepřistoupí-li Írán ani v budoucnu k seriózní spolupráci a nebude-li plnit své závazky. Evropská rada podporuje prohlášení vysoké představitelky ze dne 21. září. Znovu opakuje, že Evropská unie je v této otázce odhodlána usilovat o diplomatické řešení.
62
19.
Evropská rada vítá druhý summit Východního partnerství, který se uskutečnil ve dnech 29. a 30. září ve Varšavě, a vítá záměr vysoké představitelky a Evropské komise navrhnout plán postupu, jenž by zahrnoval cíle, nástroje a opatření s ohledem na příští summit Východního partnerství, který se bude konat v druhé polovině roku 2013. Rychlost a hloubka politického přidružení a hospodářské integrace zemí Východního partnerství s EU bude záviset na tom, jak budou dodržovat demokratické zásady a zásady právního státu, které jsou základem partnerství. ***
PŘÍLOHA PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉ RADY Evropská rada bere s velkým uspokojením na vědomí oznámení o ukončení teroristické činnosti organizace ETA, jež bylo zveřejněno dne 20. října. Jde o jednoznačné vítězství demokracie a svobody ve Španělsku i v celé Unii a Evropská rada v této souvislosti vyjadřuje uznání španělské vládě, politickým stranám, bezpečnostním silám, donucovacím orgánům a celé španělské společnosti za jejich neochvějné úsilí a odhodlání v dlouhém boji proti teroristickému násilí. Rovněž je namístě vyzdvihnout neocenitelnou evropskou spolupráci a projevenou solidaritu, přičemž zvláštní poděkování náleží francouzskému lidu a francouzské vládě. Zvláště pak ctíme památku obětí tohoto násilí – památku, jež musí být zachována, aby se toto násilí, k němuž nemělo nikdy dojít, nemohlo v budoucnu opakovat.
Prohlášení hlav států a předsedů vlád Evropské unie ze dne 26. října 2011 Členové Evropské rady byli v souladu s bodem 7 závěrů Evropské rady ze dne 23. října o vztazích mezi EU a eurozónou na dnešním zasedání informováni předsedou Hermanem van Rompuyem o stavu příprav eurosummitu, který se uskuteční později během dne. Projednali aktuální situaci a zdůraznili společné odhodlání učinit vše pro to, aby byla překonána krize a aby v duchu solidarity napomohli řešení výzev, jimž Evropská unie a eurozóna čelí. Uvítali shodu o opatřeních pro obnovení důvěry v bankovní sektor, které Rada (ECOFIN) dosáhla dne 22. října. Na základě výše uvedeného se dohodli na znění přílohy tohoto prohlášení s výhradou dohody o zde uvedených opatřeních, jež jsou součástí širšího balíčku, spolu s rozhodnutími, jež budou přijata na dnešním eurosummitu. Práci dokončí a nezbytná navazující opatření přijme Rada (ECOFIN). * * * PŘÍLOHA DOHODA O BANKOVNÍM BALÍČKU 1.
Kapitalizace bank 4.
Kapitálový cíl: Panuje široká shoda o tom, že by za účelem vytvoření dočasné rezervy, která je opodstatněna výjimečnými okolnostmi, měl být vyžadován podstatně vyšší kapitálový ukazatel, a to 9 % kapitálu nejvyšší kvality po zohlednění tržního ocenění expozic vůči státním dluhopisům, obojí ke dni 30. září 2011. Tohoto kvantitativního kapitálového cíle bude muset být dosaženo do 30. června 2012 na základě plánů dohodnutých s vnitrostátními orgány dohledu a koordinovaných Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA). Toto obezřetné oceňování by neovlivnilo příslušná pravidla finančního výkaznictví. Vnitrostátní orgány dohledu pod záštitou EBA musí zajistit, aby plány bank na posilování kapitálu nevedly k přehnanému omezení obecné dostupnosti úvěrů (deleveraging), a to i zachováním úvěrových toků do reálné ekonomiky a zohledněním aktuální míry expozice konkrétní skupiny včetně jejích dceřiných podniků ve všech členských státech, s vědomím potřeby zamezit nežádoucímu tlaku na poskytování úvěrů v hostitelských zemích nebo na trzích se státními dluhopisy.
5.
Financování navýšení kapitálu: V prvé řadě by banky měly využívat soukromé zdroje kapitálu, a to i prostřednictvím restrukturalizace a převodu dluhů na nástroje vlastního kapitálu. Dokud nebude cíle dosaženo, měly by banky podléhat omezením vztahujícím se na rozdělování dividend a výplatu bonusů. V nezbytných případech by měly podporu poskytnout vlády členských států, a není-li to možné, mělo by k financování rekapitalizace v případě zemí eurozóny dojít prostřednictvím půjčky od EFSF.
Je naléhavě třeba přijmout opatření pro obnovení důvěry v bankovní sektor (bankovní balíček), jež jsou nezbytná v souvislosti s posílením obezřetnostního dohledu nad bankovním sektorem v EU. Uvedená opatření by se měla zabývat: a) potřebou zajistit střednědobé financování bank, aby se předešlo úvěrové krizi a zabezpečily se úvěrové toky do reálné ekonomiky, a koordinovat opatření k dosažení tohoto cíle; b) potřebou posílit kvalitu a objem kapitálu bank, aby byly schopny odolávat otřesům, a zároveň potřebou toto posílení spolehlivě a koordinovaně doložit.
Termínové financování 2.
3.
Ve vhodných případech je třeba poskytovat záruky za bankovní závazky, čímž banky získají přímější podporu pro přístup k termínovému financování (přičemž ke krátkodobému financování mají přístup díky ECB a příslušným národním centrálním bankám). To je také zásadní součástí strategie k potlačení činností omezujících obecnou dostupnost úvěrů (deleveraging). Pouhé opakování postupu z roku 2008 při zachování plné autonomie rozhodování členských států při stanovování programů na podporu likvidity by za současných podmínek na trhu nemuselo vést k uspokojivému řešení. Proto je třeba postupovat na úrovni EU skutečně koordinovaným způsobem, pokud jde o kritéria způsobilosti, ceny a podmínky. Komise by spolu s EBA, EIB, a ECB měla urychleně posoudit možnosti dosažení tohoto cíle a podat o tom zprávu Hospodářskému a finančnímu výboru.
Státní podpora 6.
Každá forma veřejné podpory, ať již na úrovni jednotlivých států, nebo EU, bude vázána na podmínky stávajícího zvláštního krizového rámce pro státní podpory, který se s ohledem na systémovou povahu krize bude uplatňovat, jak uvedla Komise, s nezbytnou mírou přiměřenosti.
63
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 26. října 2011 1.
2.
V posledních třech letech jsme jak v Evropské unii, tak i v rámci eurozóny učinili bezprecedentní kroky k potlačení dopadů celosvětové finanční krize. Součástí zavedené strategie je rozhodné úsilí o zajištění fiskální konsolidace, podpora zemí, které se potýkají s problémy, a posílení správy eurozóny, jež vyústí v hlubší hospodářskou integraci našich zemí a ambiciózní agendu růstu. Na zasedání dne 21. července jsme přijali soubor zásadních rozhodnutí. Ratifikace opatření týkajících se EFSF všemi 17 členskými státy eurozóny významně posílí naši schopnost reagovat na krizi. Dalším významným úspěchem je dohoda tří orgánů v rámci struktur EU o robustním legislativním balíčku týkajícím se lepší správy ekonomických záležitostí. Zavedení evropského semestru zásadně změnilo způsob koordinace našich fiskálních a hospodářských politik na evropské úrovni, neboť koordinace na úrovni EU se nyní uskutečňuje ještě před rozhodováním na vnitrostátní úrovni. Euro i nadále spočívá na pevných základech.
klíčové pro plnění závazků vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu, zatímco pro dosažení úplné funkčnosti dotyčné ústavní změny je zásadní posilovat fiskální rámec právními předpisy nižší právní síly. Ke snížení nepřijatelně vysoké nezaměstnanosti je zapotřebí dalších opatření pro posílení růstu. Příslušné kroky by měly zahrnovat optimalizaci změn na trhu práce za účelem zvýšení flexibility na úrovni firem a posílení zaměstnatelnosti pracovních sil, jakož i další reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, přičemž by mělo zejména dojít k rozšíření reforem v odvětví služeb. 6.
K obnovení důvěry jsou zapotřebí další kroky. Proto jsme se dnes dohodli na uceleném souboru dalších opatření, která odrážejí naše pevné odhodlání učinit vše, co bude k překonání stávajících obtíží nezbytné, a přijmout potřebné kroky k dotvoření naší hospodářské a měnové unie. Plně podporujeme ECB a její úsilí o zachování cenové stability v eurozóně.
Itálie nyní provede navrhované strukturální reformy zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti, a to snížením byrokracie, zrušením minimálních sazeb pro služby svobodných povolání a další liberalizací místních veřejných a síťových služeb. Bereme na vědomí závazek Itálie provést reformu pracovněprávních předpisů, a zejména pravidel a postupů pro propouštění, a do konce roku 2011 přezkoumat v současnosti roztříštěný systém dávek v nezaměstnanosti, s přihlédnutím k rozpočtovým omezením. Bereme na vědomí plán zvýšit do roku 2026 věk pro odchod do důchodu na 67 let a doporučujeme vymezit do konce roku postup pro dosažení tohoto cíle.
Udržitelné veřejné finance a strukturální reformy podporující růst 3.
4.
5.
64
Evropská unie musí zlepšit výhledy v oblasti růstu a zaměstnanosti, jak je uvedeno v agendě růstu, na níž se dne 23. října 2011 dohodla Evropská rada. Znovu opakujeme, že jsme plně odhodláni provést doporučení, která byla v rámci prvního evropského semestru vydána pro jednotlivé země, a soustředit veřejné výdaje do oblastí podporujících růst.
Podporujeme záměr Itálie přezkoumat programy strukturálních fondů s tím, že priority projektů budou upraveny a pozornost se zaměří na vzdělávání, zaměstnanost, digitální agendu a železnice/sítě, aby se zlepšily podmínky pro posílení růstu a řešení oblastních rozdílů.
Všechny členské státy eurozóny jsou plně odhodlány pokračovat v politice fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Zvláštní úsilí budou muset vynaložit ty členské státy, které čelí tlakům na trzích se státními dluhopisy. Vítáme významné kroky, jež učinilo Španělsko za účelem snížení svého rozpočtového schodku, restrukturalizace svého bankovního sektoru a uskutečnění reforem trhu produktů a trhu práce, a rovněž skutečnost, že přijalo ústavní změnu týkající se vyrovnaného rozpočtu. Striktní provádění plánované rozpočtové korekce, a to i na regionální úrovni, je
Vítáme plány Itálie týkající se prorůstových strukturálních reforem a strategie fiskální konsolidace, uvedené v dopise adresovaném předsedovi Evropské rady a předsedovi Komise, a vyzýváme Itálii, aby naléhavě předložila ambiciózní harmonogram těchto reforem. Oceňujeme odhodlání Itálie dosáhnout do roku 2013 vyrovnaného rozpočtu a v roce 2014 strukturálního rozpočtového přebytku, což by v roce 2014 mělo vést ke snížení hrubého veřejného dluhu na 113 % HDP, jakož i plán zavést do poloviny roku 2012 do ústavy pravidlo o vyrovnaném rozpočtu.
Vyzýváme Komisi, aby příslušná opatření podrobně posoudila a sledovala jejich provádění, a italské orgány, aby včas poskytly veškeré informace nezbytné k tomuto posouzení.
Země realizující ozdravný program 7.
Znovu opakujeme, že jsme odhodláni nadále poskytovat podporu všem zemím provádějícím příslušné programy,
dokud znovu nezískají přístup na trhy, za předpokladu, že tyto programy uskuteční v plném rozsahu. 8.
Pokud jde o země, s nimiž byl sjednán program pomoci, jsme velmi potěšeni pokrokem Irska při úplném provádění ozdravného programu, který již přináší pozitivní výsledky. Značného pokroku při realizaci svého programu dosahuje také Portugalsko, které je odhodláno pokračovat v provádění opatření zaměřených na podporu fiskální udržitelnosti a zlepšení konkurenceschopnosti. Vyzýváme obě země, aby pokračovaly ve svém úsilí, dodržely dohodnuté cíle a byly připraveny přijmout jakákoli další opatření nezbytná k jejich dosažení.
základě výše uvedeného připraven do roku 2014 poskytnout v rámci programu dodatečné finanční prostředky ve výši až 100 miliard EUR, včetně požadované rekapitalizace řeckých bank. Tento nový program by měl být dohodnut do konce roku 2011 a výměna dluhopisů by se měla uskutečnit na začátku roku 2012. Vyzýváme MMF, aby se i nadále podílel na financování nového řeckého programu. 13.
Řecko se zavazuje, že budoucí peněžní toky z projektu Helios nebo jiné příjmy z privatizace převyšující příjmy již zahrnuté v ozdravném programu použije na další snížení zadluženosti Řecké republiky až o 15 miliard EUR, s cílem obnovit úvěrovou kapacitu EFSF.
9.
Vítáme rozhodnutí Euroskupiny o vyplacení šesté tranše z programu pomoci EU-MMF Řecku. Se zájmem očekáváme udržitelný a věrohodný nový víceletý program EU-MMF, který by měl být uzavřen do konce roku.
14.
Bude poskytnuto úvěrové posílení s cílem podpořit kvalitu zajištění, aby řecké banky mohly pokračovat v jeho využívání pro přístup k operacím Eurosystému týkajícím se likvidity.
10.
V souladu s žádostí řecké vlády je nutno posílit mechanismy sledování týkající se provádění řeckého programu. Řecko se musí s programem ztotožnit a za jeho provádění odpovídají řecké orgány. V kontextu nového programu zřídí Komise ve spolupráci s ostatními partnery v rámci trojky po dobu trvání programu kapacity pro sledování na místě včetně zapojení národních odborníků, aby mohla s řeckou vládou a s trojkou úzce a nepřetržitě spolupracovat s cílem poskytovat poradenství a pomoc v zájmu zajištění včasného a úplného provedení reforem. Bude trojce nápomocna při posuzování souladu opatření, která přijme řecká vláda v rámci závazků v daném programu. Tato její nová úloha bude stanovena v memorandu o porozumění. V zájmu usnadnění účinného využívání značných oficiálních půjček na rekapitalizaci řeckých bank bude se souhlasem řecké vlády a trojky posílena správa Helénského fondu finanční stability (HFSF).
15.
Pokud jde o náš obecný postoj k zapojení soukromého sektoru v eurozóně, připomínáme naše rozhodnutí ze dne 21. července 2011, že situace Řecka vyžaduje mimořádné a výjimečné řešení.
16.
Všechny ostatní členské státy eurozóny znovu oficiálně potvrzují své nezvratné odhodlání dostát v plném rozsahu svým individuálním státním finančním závazkům i veškerým svým závazkům zajistit udržitelné podmínky fiskálního vývoje a strukturální reformy. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny toto odhodlání plně podporují, neboť důvěryhodnost veškerých jejich státních finančních závazků představuje rozhodující prvek pro zajištění finanční stability eurozóny jako celku.
11.
Vyjadřujeme plnou podporu pracovní skupině pro technickou pomoc zřízené Komisí.
12.
Zapojení soukromého sektoru hraje zásadní úlohu při dosažení udržitelnosti řeckého dluhu. Vítáme proto aktuální jednání mezi Řeckem a jeho soukromými investory, jehož cílem je nalézt řešení pro hlubší zapojení soukromého sektoru. Jeho zapojení by spolu s ambiciózním reformním programem pro řecké hospodářství mělo zajistit snížení poměru řeckého dluhu k HDP, přičemž cílem je dosáhnout do roku 2020 úrovně 120 %. Za tímto účelem vyzýváme Řecko, soukromé investory a všechny dotčené strany, aby vypracovali plán dobrovolné výměny dluhopisů s nominálním odpisem 50 % pomyslné hodnoty řeckých dluhopisů, které soukromí investoři drží. Členské státy eurozóny by k balíčku týkajícímu se zapojení soukromého sektoru přispěly částkou až 30 miliard EUR. Veřejný sektor je na
Stabilizační mechanismy 17.
Proces ratifikace revidovaného EFSF byl nyní dokončen ve všech členských státech eurozóny a Euroskupina se dohodla na prováděcích pokynech týkajících se intervencí na primárním a sekundárním trhu, preventivních mechanismů a rekapitalizace bank. Rozhodnutí, která jsme ohledně EFSF přijali dne 21. července, tak nyní mohou být realizována v praxi. K zajištění finanční stability eurozóny budou účinně využívány všechny dostupné nástroje. Jak je uvedeno v prováděcích pokynech, v případě nových (preventivních) programů bude uplatňována přísná podmíněnost v souladu s postupy MMF. Komise bude provádět posílený dohled nad dotčenými členskými státy a pravidelně předkládat zprávy Euroskupině.
18.
Shodli jsme se, že se kapacita rozšířeného EFSF použije k maximalizaci dostupných zdrojů v následujícím rámci: • cílem je podpořit přístup na trh pro členské státy eurozóny, které čelí tržním tlakům, a zajistit řádné fungování
65
trhu se státními dluhopisy zemí eurozóny při současném plném zachování vysoké úvěrové bonity EFSF. Tato opatření jsou potřebná pro zajištění finanční stability a dostatečné účelové vázanosti prostředků s cílem bojovat proti šíření finanční nákazy;
a Rady, mimo jiné i prostřednictvím vzájemného tlaku, a k aktivnímu využívání dostupných stávajících a nových nástrojů. Připomínáme rovněž závazky, které jsme přijali v rámci Paktu euro plus. 25.
Členství v měnové unii má dalekosáhlé důsledky a vyžaduje mnohem užší koordinaci a dohled v zájmu zajištění stability a udržitelnosti celé eurozóny. Současná krize poukázala na potřebu mnohem efektivnějšího řešení této problematiky. Souběžně s posílením krizových nástrojů v rámci eurozóny proto dosáhneme dalšího pokroku v integraci hospodářských a fiskálních politik tím, že posílíme koordinaci, dohled a kázeň. K podpoře fungování prostoru s jednotnou měnou vypracujeme nezbytné politiky.
26.
Konkrétně se zavazujeme, že na vnitrostátní úrovni provedeme další následující opatření, přičemž budeme vycházet z právě přijatého legislativního balíčku, evropského semestru a Paktu euro plus:
• maximalizace zdrojů bude provedena, aniž by byly navýšeny záruky, o které se EFSF opírá, v rámci pravidel Smlouvy a v souladu s podmínkami stávající rámcové dohody, a které fungují v kontextu dohodnutých nástrojů, a při zajištění přiměřené podmíněnosti a dohledu. 19.
Dohodli jsme se na dvou základních možnostech pákového posílení zdrojů EFSF: • poskytnutí úvěrového posílení pro nové dluhopisy emitované členskými státy, a tím snížení nákladů na financování. Zakoupení tohoto pojištění rizika by bylo nabídnuto soukromým investorům jako možnost při nákupu dluhopisů na primárním trhu;
a) každý členský stát eurozóny přijme do konce roku 2012 pravidla o strukturálně vyrovnaném rozpočtu, kterými se Pakt o stabilitě a růstu provede do vnitrostátních právních předpisů, a to nejlépe na ústavní nebo rovnocenné úrovni;
• maximalizace mechanismů financování EFSF kombinováním zdrojů od soukromých a veřejných finančních institucí a investorů, což je možné provést prostřednictvím jednotek pro speciální účel. Tím se zvýší objem zdrojů dostupných pro poskytování úvěrů na rekapitalizaci bank a nákup dluhopisů na primárním a sekundárním trhu. 20.
b) posílíme vnitrostátní fiskální rámce nad rámec směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Státní rozpočty by měly zejména vycházet z nezávislých růstových prognóz;
EFSF bude moci pružně využívat tyto dvě možnosti souběžně, a to v závislosti na konkrétním sledovaném cíli a na situaci na trhu. Pákový efekt u obou těchto možností bude různý v závislosti na jejich konkrétních charakteristikách a tržních podmínkách, nicméně by mohl být 4 až 5násobný.
21.
Vyzýváme Euroskupinu, aby v listopadu finalizovala podmínky pro provedení těchto postupů v podobě pokynů a v souladu s návrhem podmínek, který vypracuje EFSF.
22.
Dalšího posílení zdrojů EFSF lze kromě toho dosáhnout prostřednictvím ještě užší spolupráce s MMF. Euroskupina, Komise a EFSF budou pracovat na všech možných variantách.
c) vyzveme vnitrostátní parlamenty, aby zohledňovaly doporučení přijatá na úrovni EU ohledně realizace hospodářských a rozpočtových politik; d) před přijetím jakýchkoli zásadních plánů reforem fiskální nebo hospodářské politiky, které by mohly mít vedlejší účinky, budeme konzultovat Komisi a další členské státy eurozóny, abychom jim poskytli možnost posoudit případný dopad na eurozónu jako celek; e) jsme odhodláni se řídit doporučeními Komise a příslušného člena Komise týkajícími se provádění Paktu o stabilitě a růstu.
Bankovní systém 23.
Vítáme dnešní dohodu členů Evropské rady o rekapitalizaci a financování bank (viz příloha 2).
Hospodářská a fiskální koordinace a dohled 24.
66
Legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí posiluje koordinaci hospodářských a fiskálních politik a dohled nad nimi. Po vstupu v platnost v lednu roku 2012 bude důsledně uplatňován jako součást evropského semestru. Vyzýváme k přísnému dohledu ze strany Komise
27.
Souhlasíme rovněž s tím, že důkladnější sledování a další vynucovací opatření jsou opodstatněné v tomto smyslu: a) v případě členských států eurozóny, vůči nimž byly zahájeny postupy při nadměrném schodku, budou moci Komise a Rada posoudit návrh státního rozpočtu a zaujmout k nim stanovisko ještě před jejich přijetím příslušnými vnitrostátními parlamenty. Komise bude navíc sledovat plnění rozpočtu a případně v průběhu roku navrhovat změny;
včetně prozkoumání možnosti omezených změn Smluv. V prosinci roku 2011 bude předložena průběžná zpráva, na jejímž základě dohodneme první směry. Tato zpráva bude zahrnovat prováděcí plán postupu, plně respektujícího výsady orgánů. Do března roku 2012 bude dokončena zpráva o tom, jak mají být dohodnutá opatření prováděna.
b) při odchylkách od ozdravného programu bude následovat důkladnější sledování a koordinace provádění programu. 28.
29.
Se zájmem očekáváme připravovaný návrh Komise týkající se důkladnějšího sledování, který má být Radě a Evropskému parlamentu předložen podle článku 136 SFEU. V této souvislosti vítáme záměr Komise posílit v rámci své činnosti úlohu příslušného komisaře za účelem důkladnějšího sledování a dalších vynucovacích opatření. Přistoupíme k dalšímu posílení ekonomického pilíře Hospodářské a měnové unie a k lepší koordinaci makroekonomických a mikroekonomických politik. Díky Paktu Euro plus zlepšíme konkurenceschopnost, a dosáhneme tak většího sblížení politik s cílem podpořit růst a zaměstnanost. Pragmatická koordinace daňových politik v eurozóně představuje nezbytný prvek posílené koordinace hospodářských politik na podporu fiskální konsolidace a hospodářského růstu. Pokračuje legislativní práce na návrzích Komise týkajících se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a daně z finančních transakcí.
***
PŘÍLOHA 1 DESATERO OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ SPRÁVY EUROZÓNY V rámci eurozóny je třeba posílit koordinaci hospodářských politik a dohled nad nimi, zlepšit účinnost rozhodování a zajistit jednotnější komunikaci. Za tímto účelem bude při plném respektování integrity EU jako celku přijato těchto deset opatření: 1.
Pravidelně budou pořádány eurosummity, na nichž budou jednat hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny a předseda Komise. Tato zasedání se budou konat alespoň dvakrát ročně, a to v klíčových okamžicích ročního cyklu správy ekonomických záležitostí, a budou pokud možno navazovat na zasedání Evropské rady. Další zasedání může v případě potřeby svolat předseda eurosummitu. Na eurosummitech se vymezí strategické směry pro uskutečňování hospodářských politik, lepší konkurenceschopnost a pro větší konvergenci v eurozóně. Přípravu eurosummitu zajistí jeho předseda, a to v úzké spolupráci s předsedou Komise.
2.
Předsedu eurosummitu určí hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny v okamžiku, kdy Evropská rada zvolí svého předsedu, a to na shodné funkční období. Až do příští takové volby povede jednání na eurosummitech stávající předseda Evropské rady.
3.
Předseda eurosummitu bude členské státy, které nejsou součástí eurozóny, podrobně informovat o přípravách a výsledcích jednotlivých summitů. O výsledcích eurosummitů bude předseda rovněž informovat Evropský parlament.
4.
Ještě užší koordinaci hospodářských politik a podporu finanční stability bude jako až doposud zajišťovat Euroskupina. Ta bude s ohledem na pravomoci orgánů EU v této oblasti prosazovat posílený dohled nad hospodářskými a fiskálními politikami členských států, pokud jde o eurozónu. Bude rovněž připravovat jednání na eurosummitech a zajišťovat navazující činnosti.
5.
Předseda Euroskupiny je volen v souladu s protokolem č. 14 připojeným ke Smlouvám. Rozhodnutí o tom, zda by měl být volen z řad členů Euroskupiny, nebo být stá-
Struktura správy eurozóny 30.
V zájmu účinnějšího řešení aktuálních problémů a zajištění užší integrace bude posílena struktura správy eurozóny a současně zachována integrita Evropské unie jako celku.
31.
Proto se budeme na naší úrovni pravidelně, alespoň dvakrát ročně, setkávat na tzv. eurosummitech, abychom stanovili strategické směry pro hospodářské a fiskální politiky uplatňované v eurozóně. Díky tomu budeme moci aspekty týkající se eurozóny lépe zohledňovat ve svých vnitrostátních politikách.
32.
33.
Euroskupina bude společně s Komisí a ECB i nadále hlavním aktérem při každodenním řízení eurozóny. Bude plnit ústřední úlohu při uskutečňování evropského semestru členskými státy eurozóny. Opírat se při tom bude o pevnější přípravnou strukturu. Podrobnější ujednání jsou uvedena v příloze 1 tohoto dokumentu.
Další integrace 34.
Euro je základním pilířem našeho evropského projektu. Posílíme hospodářskou unii, aby úměrně odpovídala měnové unii.
35.
Žádáme předsedu Evropské rady, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedou Euroskupiny určili možný postup k dosažení tohoto cíle. Pozornost se zaměří na další posílení hospodářské konvergence v rámci eurozóny, zlepšení fiskální kázně a prohloubení hospodářské unie, a to
67
lým předsedou sídlícím v Bruselu, bude přijato na konci mandátu stávajícího předsedy. Předseda eurosummitu bude konzultován ohledně pracovního plánu Euroskupiny a může předsedu Euroskupiny vyzvat, aby svolal její zasedání, zejména za účelem příprav eurosummitů nebo provádění činností navazujících na stanovené směry. Budou jasně stanoveny pravomoci a podřízenost mezi eurosummitem, Euroskupinou a přípravnými orgány. 6.
7.
Práce na přípravné úrovni bude i nadále vykonávat Pracovní skupina pro Euroskupinu, která při tom bude čerpat z odborných poznatků poskytovaných především Komisí. Pracovní skupina pro Euroskupinu připravuje rovněž zasedání Euroskupiny. Měla by mít k dispozici dílčí skupinu působící na trvalejším základě a složenou z náhradníků / představitelů zastupujících ministry financí. Tato skupina se bude scházet častěji a bude podřízena předsedovi Pracovní skupiny pro Euroskupinu. Pracovní skupině pro Euroskupinu bude předsedat stálý předseda se sídlem v Bruselu. V zásadě bude zvolen ve stejnou dobu jako předseda Hospodářského a finančního výboru.
9.
Stávající administrativní struktury (tj. generální sekretariát Rady a sekretariát Hospodářského a finančního výboru) budou posíleny a budou koordinovaným způsobem spolupracovat s cílem poskytovat pod vedením předsedy Hospodářského a finančního výboru / Pracovní skupiny pro Euroskupinu náležitou podporu předsedovi eurosummitu a předsedovi Euroskupiny. Podle potřeby bude ad hoc využíváno externích odborných konzultací. Budou stanovena jasná pravidla a mechanismy pro zlepšení komunikace a zajištění jednotnějšího vystupování. Předseda eurosummitu a předseda Euroskupiny ponesou v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. Předseda eurosummitu bude spolu s předsedou Komise odpovídat za informování o rozhodnutích eurosummitu a předseda Euroskupiny společně s komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti za informování o rozhodnutích Euroskupiny. ***
68
DOHODA O BANKOVNÍM BALÍČKU 1.
Je naléhavě třeba přijmout opatření pro obnovení důvěry v bankovní sektor (bankovní balíček), jež jsou nezbytná v souvislosti s posílením obezřetnostního dohledu nad bankovním sektorem v EU. Uvedená opatření by se měla zabývat: a) potřebou zajistit střednědobé financování bank, aby se předešlo úvěrové krizi a zabezpečily se úvěrové toky do reálné ekonomiky, a koordinovat opatření k dosažení tohoto cíle;
Předseda eurosummitu, předseda Komise a předseda Euroskupiny se budou pravidelně a nejméně jednou měsíčně setkávat. K účasti může být přizván prezident ECB. K jednání mohou být ad hoc přizváni i předsedové orgánů dohledu a výkonný ředitel EFSF / generální ředitel ESM.
8.
10.
PŘÍLOHA 2
b) potřebou posílit kvalitu a objem kapitálu bank, aby byly schopny odolávat otřesům, a zároveň potřebou toto posílení spolehlivě a koordinovaně doložit.
Termínové financování 2.
Ve vhodných případech je třeba poskytovat záruky za bankovní závazky, čímž banky získají přímější podporu pro přístup k termínovému financování (přičemž ke krátkodobému financování mají přístup díky ECB a příslušným národním centrálním bankám). To je také zásadní součástí strategie k potlačení činností omezujících obecnou dostupnost úvěrů (deleveraging).
3.
Pouhé opakování postupu z roku 2008 při zachování plné autonomie rozhodování členských států při stanovování programů na podporu likvidity by za současných podmínek na trhu nemuselo vést k uspokojivému řešení. Proto je třeba postupovat na úrovni EU skutečně koordinovaným způsobem, pokud jde o kritéria způsobilosti, ceny a podmínky. Komise by spolu s EBA, EIB, a ECB měla urychleně posoudit možnosti dosažení tohoto cíle a podat o tom zprávu Hospodářskému a finančnímu výboru.
Kapitalizace bank 4.
Kapitálový cíl: Panuje široká shoda o tom, že by za účelem vytvoření dočasné rezervy, která je opodstatněna výjimečnými okolnostmi, měl být vyžadován podstatně vyšší kapitálový ukazatel, a to 9 % kapitálu nejvyšší kvality po zohlednění tržního ocenění expozic vůči státním dluhopisům, obojí ke dni 30. září 2011. Tohoto kvantitativního kapitálového cíle bude muset být dosaženo do 30. června 2012 na základě plánů dohodnutých s vnitrostátními orgány dohledu a koordinovaných Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA). Toto obezřetné oceňování by neovlivnilo příslušná pravidla finančního výkaznictví. Vnitrostátní orgány dohledu pod záštitou EBA musí zajistit, aby plány bank na posilování kapitálu nevedly k přehnanému omezení obecné dostupnosti úvěrů (deleveraging),
a to i zachováním úvěrových toků do reálné ekonomiky a zohledněním aktuální míry expozice konkrétní skupiny včetně jejích dceřiných podniků ve všech členských státech, s vědomím potřeby zamezit nežádoucímu tlaku na poskytování úvěrů v hostitelských zemích nebo na trzích se státními dluhopisy. 5.
Financování navýšení kapitálu: V prvé řadě by banky měly využívat soukromé zdroje kapitálu, a to i prostřednictvím restrukturalizace a převodu dluhů na nástroje vlastního kapitálu. Dokud nebude cíle dosaženo, měly by banky podléhat omezením vztahujícím se na rozdělování divi-
dend a výplatu bonusů. V nezbytných případech by měly podporu poskytnout vlády členských států, a není-li to možné, mělo by k financování rekapitalizace v případě zemí eurozóny dojít prostřednictvím půjčky od EFSF.
Státní podpora 6.
Každá forma veřejné podpory, ať již na úrovni jednotlivých států, nebo EU, bude vázána na podmínky stávajícího zvláštního krizového rámce pro státní podpory, který se s ohledem na systémovou povahu krize bude uplatňovat, jak uvedla Komise, s nezbytnou mírou přiměřenosti.
69
Prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny ze dne 9. prosince 2011 Evropská unie a eurozóna během uplynulých 18 měsíců vynaložily značné úsilí, jehož cílem je zlepšit správu ekonomických záležitostí a přijmout nová opatření v reakci na krizi státních dluhopisů. Napětí na trzích eurozóny se však zvýšilo, a my musíme své úsilí zintenzívnit, abychom stávající problémy vyřešili. Dnes jsme se dohodli na krocích vedoucích k vytvoření silnější hospodářské unie. V tomto ohledu budou třeba opatření ve dvou směrech: —
nová fiskální úmluva a posílená koordinace hospodářských politik;
—
rozvoj našich stabilizačních nástrojů s cílem řešit krátkodobé výzvy. * * *
Posílená architektura hospodářské a měnové unie 1.
váme pravomoc Soudního dvora ověřovat provedení tohoto pravidla do právních předpisů členských států;
Stabilita a integrita hospodářské a měnové unie a Evropské unie jako celku vyžaduje urychlené a důsledné provedení již dohodnutých opatření i přijetí dalších kvalitativních kroků směrem ke skutečné „unii fiskální stability“ v eurozóně. Vedle jednotné měny je nezbytně nutný silný ekonomický pilíř. Jeho základem bude posílená správa v zájmu podpory fiskální kázně a hlubší integrace na vnitřním trhu, jakož i silnější růst, lepší konkurenceschopnost a sociální soudržnost. Za účelem naplnění tohoto cíle budeme vycházet z výsledků dosažených za uplynulých 18 měsíců, jež budeme dále rozvíjet a jimiž jsou: posílení Paktu o stabilitě a růstu, provádění evropského semestru zahájené tento měsíc, nový postup při makroekonomické nerovnováze a Pakt euro plus.
2.
S ohledem na tento celkový cíl a plně odhodláni překonat společně současné obtíže jsme se dnes dohodli na nové „fiskální úmluvě“ a na výrazně silnější koordinaci hospodářských politik v oblastech společného zájmu.
3.
Toto úsilí bude vyžadovat, aby bylo nové ujednání mezi členskými státy eurozóny zakotveno ve společných ambiciózních pravidlech, která přetvářejí silný politický závazek těchto států do nového právního rámce.
• členské státy budou ke své konkrétní referenční úrovni směřovat podle harmonogramu navrženého Komisí; • členské státy, vůči nimž je uplatňován postup při nadměrném schodku, předkládají Komisi a Radě k potvrzení program hospodářského partnerství, v němž jsou podrobně rozpracovány strukturální reformy nezbytné pro zajištění reálně dlouhodobé nápravy nadměrných schodků. Dohledem nad uplatňováním tohoto programu, jakož i nad ročními rozpočtovými plány, jež musí být s programem konzistentní, budou pověřeny Komise a Rada; • bude zřízen mechanismus, v rámci něhož budou členské státy předem podávat zprávy o svých plánovaných emisích dluhopisů. 5.
V členských státech eurozóny budou posílena pravidla upravující postup při nadměrném schodku (článek 126 SFEU). Jakmile Komise sezná, že některý členský stát překročil 3% strop, bude to znamenat automatické důsledky, nevysloví-li se členské státy eurozóny kvalifikovanou většinou proti. Opatření a sankce navržené či doporučené Komisí budou přijaty, pokud se členské státy eurozóny nevysloví kvalifikovanou většinou proti. Přesné vymezení kritéria dluhu z hlediska doporučené číselné hodnoty pro jeho snižování (pravidlo 1/20) v členských státech s veřejným dluhem vyšším než 60 % musí být zakotveno v nových ustanoveních.
6.
Urychleně posoudíme nová pravidla navržená Komisí dne 23. listopadu 2011, která se týkají i) sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a nápravy nadměrného schodku v členských státech eurozóny a ii) posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy v eurozóně, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi. V zájmu vstupu těchto pravidel v platnost pro nadcházející rozpočtový cyklus vyzýváme Radu a Evropský parlament, aby je urychleně posoudily. V tomto novém právním rámci bude Komise zejména věnovat pozornost klíčovým parametrům nastavení fiskální
Nová fiskální úmluva 4.
Zavazujeme se zavést nové fiskální pravidlo, zahrnující následující prvky: • vládní rozpočty jsou vyrovnané nebo přebytkové; má se za to, že uvedená zásada je dodržena, pokud je zachováno pravidlo, podle nějž roční strukturální schodek nepřekročí 0,5 % nominálního HDP; • toto pravidlo bude zavedeno rovněž v právních systémech jednotlivých členských států, a to na ústavní či ekvivalentní úrovni. Pravidlo bude obsahovat mechanismus automatické nápravy, jenž bude aktivován v případě odchylky. Dotyčný mechanismus si každý členský stát vymezí na základě zásad navržených Komisí. Uzná-
70
politiky v návrzích rozpočtových plánů a v případě potřeby k nim přijme stanovisko. Zjistí-li Komise, že do došlo k obzvláště závažnému porušení Paktu o stabilitě a růstu, vyžádá si revizi dotyčného návrhu rozpočtového plánu. 7.
Z dlouhodobého hlediska budeme pokračovat v práci na dalším prohlubování fiskální integrace s cílem lépe zohledňovat míru vzájemné závislosti. Tato témata budou tvořit součást zprávy předsedy Evropské rady, kterou vypracuje ve spolupráci s předsedou Komise a předsedou Euroskupiny v březnu roku 2012. Předmětem zprávy budou i vztahy mezi EU a eurozónou.
Silnější koordinace politik a správa 8.
• v období postupného splácení kapitálu jsme připraveni toto splácení urychlit, aby zůstal zachován minimální 15% poměr mezi splaceným kapitálem a nesplacenou částkou emisí ESM a aby byla zajištěna kombinovaná skutečná úvěrová kapacita ve výši 500 miliard EUR;
Dohodli jsme se na tom, že v záležitostech, které jsou zásadní pro hladké fungování eurozóny, budeme aktivněji využívat posílenou spolupráci, aniž dojde k narušení vnitřního trhu.
9.
Jsme odhodláni směřovat naše úsilí ke společné hospodářské politice. Bude zaveden postup, jenž zajistí, aby veškeré zásadní hospodářskopolitické reformy plánované členskými státy eurozóny byly projednány a koordinovány na úrovni eurozóny, přičemž postupy, které se osvědčí, budou označeny jako referenční.
10.
Bude posílena správa eurozóny, jak bylo dohodnuto na eurosummitu dne 26. října. Zejména se budou nejméně dvakrát ročně konat pravidelné eurosummity.
• členské státy eurozóny i další členské státy zváží a během 10 dnů potvrdí poskytnutí dalších prostředků Mezinárodnímu měnovému fondu až do výše 200 miliard EUR (270 miliard USD) formou dvoustranných půjček, aby měl MMF pro řešení krize k dispozici dostatečné zdroje. Očekáváme, že další příspěvky současně poskytne i mezinárodní společenství. 15.
V zájmu větší efektivnosti smlouvy o ESM jsme se dohodli na těchto jejích úpravách: • v souvislosti se zapojením soukromého sektoru budeme přísně dodržovat zavedené zásady a postupy MMF. To bude jednoznačně vyjádřeno v preambuli smlouvy. Znovu zřetelně potvrzujeme, že rozhodnutí přijatá ve dnech 21. července a 26. a 27. října v souvislosti s řeckým dluhem jsou výjimečná a mimořádná; standardizované a shodné doložky o společném postupu věřitelů budou součástí emisních podmínek všech nových státních dluhopisů zemí eurozóny; • aby mohl ESM za všech okolností přijímat nezbytná rozhodnutí, budou změněna pravidla hlasování v ESM, do nichž bude zaveden postup pro mimořádné situace. Pravidlo vzájemné dohody bude nahrazeno pravidlem kvalifikované, 85% většiny, pokud Komise a ECB dospějí k závěru, že je zapotřebí přijmout naléhavé rozhodnutí týkající se finanční pomoci, jestliže je ohrožena finanční a hospodářská stabilita v eurozóně1.
Posílení stabilizačních nástrojů 11.
Dlouhodobější reformy typu těch, které byly popsány výše, musí být doprovázeny bezprostředními opatřeními k rozhodnému řešení stávajícího napětí na trzích.
12.
Pákové posílení Evropského nástroje finanční stability (EFSF) začne být urychleně uplatňováno prostřednictvím obou konkrétních variant, na nichž se dne 29. listopadu dohodla Euroskupina. Vítáme, že je Evropská centrální banka připravena vystupovat jako zástupce EFSF při jeho operacích na trhu.
16.
13.
Dohodli jsme se na tom, že urychlíme vstup smlouvy o Evropském mechanismu stability (ESM) v platnost. Smlouva vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikují členské státy reprezentující 90 % přislíbeného kapitálu. Naším společným cílem je, aby ESM vstoupil v platnost v červenci roku 2012.
14.
Pokud jde o finanční zdroje, dohodli jsme se na tomto: • EFSF zůstane aktivní při financování programů zahájených do poloviny roku 2013, jak stanoví rámcová dohoda; dle potřeby bude i nadále zajišťovat financování probíhajících programů;
O některých z výše uvedených opatření lze rozhodnout prostřednictvím sekundárních právních předpisů. Hlavy států a předsedové vlád zemí eurozóny mají za to, že ostatní opatření by měla být obsažena v primárních právních předpisech. Jelikož mezi členskými státy EU v tomto ohledu nepanuje jednomyslná shoda, rozhodli se taková opatření přijmout formou mezinárodní dohody, jež bude podepsána v březnu nebo k dřívějšímu datu. Cílem je i nadále zahrnout předmětná ustanovení co nejdříve do smluv Unie. Hlavy států či předsedové vlád Bulharska, České republiky, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačili možnost účasti na tomto procesu po případných konzultacích se svými parlamenty.
• v březnu roku 2012 znovu posoudíme přiměřenost celkového stropu pro EFSF/ESM ve výši 500 miliard EUR (670 miliard USD);
1
Vítáme opatření přijatá Itálií; rovněž vítáme, že se řecká vláda a strany, které ji podporují, zavázaly provést v plné míře řecký program a že Irsko a Portugalsko dosáhly v provádění svých programů významného pokroku. ***
Podléhá potvrzení finským parlamentem.
71
ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY DNE 9. PROSINCE 2011 ZÁVĚRY V uplynulých 18 měsících bylo dosaženo mnohých úspěchů, pokud jde o zlepšení správy ekonomických záležitostí a řešení hospodářské a finanční krize. Přijali jsme významná rozhodnutí, která jsou uvedena v těchto závěrech a která je třeba urychleně a důsledně provést. Dohodli jsme se, že by přednostně měla být uskutečněna opatření, jež mají největší potenciál stimulovat růst a tvorbu pracovních míst. Členské státy účastnící se Paktu euro plus se dohodly, že přijmou konkrétnější měřitelné závazky, a zejména pokročí v činnosti týkající se zaměstnanosti. Stanovili jsme směry pro další vývoj energetické politiky, pokud jde o dokončení vnitřního trhu, zvyšování energetické účinnosti, rozvoj infrastruktury, zajišťování soudržného postupu v rámci vnějších vztahů EU a posílení jaderné bezpečnosti a zabezpečení. Evropská rada dále uvítala podepsání dohody o přistoupení s Chorvatskem a přijala rozhodnutí týkající se procesu rozšíření EU, pokud jde o Srbsko a Černou Horu. * * * I.
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
1.
Evropská rada si uvědomuje zhoršující se hospodářskou a finanční situaci, a proto se zabývala úsilím, které je v současnosti vynakládáno s cílem vyvést Evropu z krize. Nová správa ekonomických záležitostí v Evropské unii, jak je popsána v bodě 3, musí být uskutečněna v plném rozsahu, aby se vytvořila důvěra v sílu evropské ekonomiky. Je nutné pokračovat ve strukturálních reformách a úsilí o fiskální koordinaci s cílem vytvořit podmínky pro návrat k udržitelnému růstu, a napomoci tak ke zvýšení důvěry v krátkodobém horizontu. Nezbytná jsou rovněž opatření, která pomohou obnovit běžné poskytování úvěrů ekonomice, ale současně zabrání nadměrnému podstupování rizik i přílišnému snižování finanční páky (deleveraging), jak bylo dohodnuto dne 26. října 2011.
2.
3.
72
Připomínajíc klíčové prioritní oblasti pro růst určené v říjnu 2011, zejména Akt o jednotném trhu, jednotný digitální trh a snižování celkové regulační zátěže pro malé a střední podniky a mikropodniky, Evropská rada zdůraznila, že je třeba okamžitě přijmout opatření, která mají největší potenciál stimulovat růst a tvorbu pracovních míst. Proto podporuje princip programu urychlených opatření a vyzývá Radu a Evropský parlament, aby přednostně a urychleně posoudily návrhy, u kterých Komise mimo jiné ve své roční analýze růstu identifikovala významný růstový potenciál. Evropská rada potvrzuje opatření, která Komise navrhla ve své zprávě o minimalizaci regulační zátěže u malých a středních podniků. Roční analýza růstu pro rok 2012 je vynikajícím základem pro zahájení dalšího evropského semestru, který bude
poprvé probíhat při uskutečňování nedávno posílené správy ekonomických záležitostí, jejíž součástí je i nový postup pro sledování a nápravu makroekonomických nerovnováh. Evropská rada na svém jarním zasedání vyhodnotí pokrok a přijme potřebné pokyny. Je naléhavě třeba se zaměřit na realizaci, zejména kvůli nerovnoměrnému pokroku, jehož bylo letos dosaženo na cestě k plnění cílů strategie Evropa 2020 a při uskutečňování doporučení určených jednotlivým zemím. *** 4.
Hlavy států a předsedové vlád členských států účastnících se Paktu euro plus zhodnotili pokrok, kterého bylo při plnění přijatých závazků dosaženo na vnitrostátní úrovni. Dohodli se na tom, že v březnu 2012 bude třeba důkladněji vyhodnotit úsilí těchto členských států o dosažení cílů paktu. Rovněž se shodli na tom, že v každé z oblastí stanovených paktem přijmou konkrétnější měřitelné závazky a podají zprávu o dosaženém pokroku ve svých národních programech reforem. Nová správa ekonomických záležitostí musí být v souladu se závěry Rady z 1. prosince doplněna o zdokonalené monitorování politik zaměstnanosti a sociálních politik, zejména těch, které mohou mít vliv na makroekonomickou stabilitu a hospodářský růst.
5.
Hlavy států a předsedové vlád uskutečnili na základě informací obsažených ve zprávě předsedy Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele a v roční analýze růstu první výměnu názorů ohledně osvědčených postupů v jejich politikách zaměstnanosti a shodli se na tom, že je zvláště zapotřebí plně využít pracovní sílu k zajištění růstu. Přestože strukturální reformy
musí být prováděny skutečně důrazně, jak na vnitrostátní, tak i na evropské úrovni jsou naléhavě zapotřebí cílená opatření zaměřená na nejzranitelnější skupiny, zejména na nezaměstnané mladé lidi. Posílené politiky aktivace by měly být doplněny snahami o zvýšení kvalifikací, zejména přizpůsobením systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Prosazování pracovních a podnikatelských příležitostí pro ty, kteří vstupují na trh práce, stejně jako posouzení nových vyvážených politik flexikurity mohou výrazně přispět ke zlepšení vyhlídek mladých lidí na trhu práce. 6.
Hlavy států a předsedové vlád uvítali zprávy ministrů financí zúčastněných členských států a Komise o pokroku ve strukturovaných jednáních o koordinaci otázek daňové politiky. V této práci se bude pokračovat v souladu s Paktem euro plus a pozornost se zaměří na oblasti, v nichž lze předpokládat ambicióznější činnosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat způsobům, kterými daňová politika může podpořit koordinaci hospodářských politik a přispět k fiskální konsolidaci a růstu. Ministři financí a Komise poskytnou v červnu 2012 informace o pokroku.
II.
ENERGETIKA
7.
Zpráva předsednictví ukazuje, že bylo dosaženo významného pokroku při naplňování směrů, které Evropská rada stanovila v únoru 2011 a které se týkají dokončení vnitřního trhu do roku 2014, zvyšování energetické účinnosti, rozvoje infrastruktury a zajišťování důsledného a soudržného postupu v rámci vnějších vztahů EU. V této souvislosti Evropská rada vítá dohodu o Memorandu o porozumění týkajícím se propojení sever-jih ve středovýchodní Evropě. Urychlený pokrok je zapotřebí zejména v těchto ohledech: —úplné a rychlé provedení právních předpisů týkajících se vnitřního trhu členskými státy ve stanovených lhůtách; —po roce 2015 by již žádný členský stát EU neměl být izolován od evropských plynárenských a elektroenergetických sítí a energetická bezpečnost žádného členského státu EU by neměla být ohrožena nedostatkem odpovídajícího propojení;
zeměmi byly v plném souladu s právními předpisy EU v oblasti vnitřního trhu; —dosažení dohody o strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a důkladné posouzení připravovaného energetického plánu do roku 2050, které poskytnou podrobnou analýzu dlouhodobých opatření v odvětví energetiky a v jiných souvisejících odvětvích. 8.
Pokroku bylo dosaženo v prověřování bezpečnosti jaderných elektráren v EU. Důvěryhodnost systému jaderné bezpečnosti v EU bude dále posilována pokračujícím rozvíjením jaderného regulačního rámce. Na základě průběžné zprávy o jaderném zabezpečení budou pokračovat práce v oblasti jaderného zabezpečení v EU.
9.
Připomínajíc své závěry z března 2011 Evropská rada vyzývá: —k úplnému a včasnému provedení směrnic o jaderné bezpečnosti a o odpovědném a bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem; —k tomu, aby prioritou i nadále zůstalo rozsáhlé prověřování jaderné bezpečnosti, při zohlednění sdělení Komise ze dne 23. listopadu, a také předložení závěrečné zprávy o zátěžových testech do června 2012; —ke zintenzivnění úsilí o to, aby se k procesu bezpečnostních zátěžových testů plně připojily všechny sousední země EU a aby se zdokonalil rámec pro jadernou bezpečnost v EU i na mezinárodní úrovni; —k další práci na opatřeních v oblasti jaderného zabezpečení v EU a jejím sousedství a k předložení závěrečné zprávy do června 2012.
III.
ROZŠÍŘENÍ
10.
Evropská rada potvrzuje závěry Rady ze dne 5. prosince 2011 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a připomíná své závěry z prosince 2006, které jsou základem pro obnovený konsensus ohledně rozšíření.
11.
Dnešní podpis smlouvy o přistoupení s Chorvatskem je pro evropskou integraci významným okamžikem. S výhradou úspěšného dokončení postupu ratifikace Evropská rada s potěšením očekává, až bude moci 1. července 2013 Chorvatsko přivítat jakožto nového člena. Chorvatsko se nyní bude v pozici aktivního pozorovatele účastnit jednání Evropské rady, Rady i jejích přípravných orgánů.
12.
Evropská rada vítá hodnocení Komise ve vztahu ke značnému pokroku Černé Hory, jež dosáhla celkově uspokojivých výsledků. V souvislosti se záměrem zahájit v červnu 2012 přístupová jednání s Černou Horou vyzývá Radu, aby posoudila pokrok Černé Hory při provádění reforem se zvláštním zřetelem na oblast právního státu a základních práv, zejména pak na boj proti korupci a organizo-
—brzké dosažení dohody o návrhu týkajícím se energetické účinnosti, který by měl stanovit ambiciózní a flexibilní rámec v souladu s cílem 20 % pro rok 2020, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v červnu 2010; —brzké dosažení dohody o návrhu týkajícím se energetické infrastruktury; —naplnění závěrů Rady ze dne 24. listopadu 2011 za účelem posílení soudržnosti a koordinace v oblasti vnější energetické politiky EU s cílem zajistit mimo jiné, aby dohody s klíčovými dodavatelskými a tranzitními
73
vané trestné činnosti, a to na základě zprávy, kterou v první polovině roku 2012 předloží Komise. Evropská rada vyzývá Komisi, aby v souladu s jejími závěry z prosince 2006 i zavedenou praxí neprodleně předložila návrh rámce pro jednání s Černou Horou, který bude obsahovat i Komisí navržený nový přístup ke kapitolám o soudnictví a základních právech a o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti. Komise se v této souvislosti rovněž vyzývá, aby s Černou Horou zahájila proces analytického posuzování acquis Společenství pro výše uvedené kapitoly. 13.
IV.
DALŠÍ BODY
14.
Evropská rada připomíná závěry Rady ze dne 5. prosince o rozšíření, pokud jde o prohlášení a hrozby ze strany Turecka, vyjadřuje v tomto ohledu vážné znepokojení a vyzývá k plnému respektování úlohy předsednictví Rady, jež je zásadním institucionálním prvkem EU stanoveným ve Smlouvě.
15.
74
Evropská rada bere na vědomí výrazný pokrok, jehož Srbsko dosáhlo při plnění politických kritérií stanovených Evropskou radou na zasedání v Kodani a požadavků procesu stabilizace a přidružení, a také bere na vědomí zcela uspokojivou úroveň spolupráce Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Evropská rada vítá, že Srbsko opět otevřelo dialog mezi Bělehradem a Prištinou a v dobré víře pokračuje v provádění dohod a že bylo dosaženo dohody o integrované správě hranic. S ohledem na záměr udělit Srbsku status kandidátské země Evropská rada vyzývá Radu, aby posoudila a následně potvrdila, že Srbsko i nadále prokazuje věrohodné úsilí a že dosáhlo dalšího pokroku, neboť v dobré víře i nadále provádí dohody uzavřené v průběhu dialogu, a to včetně dohody o integrované správě hranic, že dosáhlo dohody o všestranné regionální spolupráci a že aktivně spolupracuje na tom, aby mise EULEX a KFOR mohly vykonávat své mandáty. Se zřetelem na toto posouzení pak Rada o udělení statusu kandidátské země Srbsku rozhodne v únoru roku 2012, přičemž toto rozhodnutí bude podléhat potvrzení ze strany Evropské rady zasedající v březnu.
Evropská rada připomíná svá jednání v červnu a říjnu 2011 a konstatuje, že veškeré právní podmínky k přijetí rozhodnutí o přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru byly splněny. Vyzývá Radu, aby toto rozhodnutí přijala co nejdříve. Pokud to bude nezbytné,
Evropská rada se bude touto otázkou opět zabývat na zasedání v březnu 2012. 16.
Připomínajíc své závěry ze dne 23. října 2011 a potvrzujíc závěry Rady ze dne 1. prosince Evropská rada znovu zdůrazňuje své vážné a prohlubující se znepokojení nad povahou íránského jaderného programu, jak bylo uvedeno v poslední zprávě MAAE, i nad skutečností, že Írán neplní své mezinárodní závazky. Evropská rada vítá dohodu, která byla v Radě dosažena ohledně označení 180 nových subjektů a osob přímo spojených s tímto jaderným programem. Vyzývá Radu, aby přednostně pokročila v práci na rozšíření oblasti působnosti omezujících opatření EU a na rozšíření stávajících sankcí projednáním dalších opatření vůči Íránu a aby tato opatření přijala nejpozději do svého příštího zasedání. Evropská rada opětovně potvrzuje dlouhodobý závazek Evropské unie usilovat v souladu s přístupem ve dvou rovinách o diplomatické řešení íránské jaderné otázky.
17.
Evropská rada jednotně odsuzuje útoky na diplomatické objekty vlády Spojeného království v Íránu i skutečnost, že íránská vláda nebyla schopna dostát svým mezinárodním povinnostem a ochránit diplomatické pracovníky a majetek podle Vídeňské úmluvy.
18.
Evropská rada zůstává hluboce znepokojena tím, že syrský režim i nadále nasazuje vojenskou sílu a pokračuje v represích syrských obyvatel. Potvrzuje závěry Rady ze dne 1. prosince 2011 i svou podporu úsilí Ligy arabských států a vyzývá syrský režim, aby naplňoval arabský akční plán v celém jeho rozsahu. Opětovně zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby v souvislosti se situací v Sýrii převzali všichni členové Rady bezpečnosti OSN svou odpovědnost.
19.
Evropská rada vítá výsledky mezinárodní konference věnované Afghánistánu, která se uskutečnila dne 5. prosince 2011 v Bonnu, a opětovně potvrzuje svůj závazek ke stálé dlouhodobé angažovanosti Evropské unie v souvislosti s Afghánistánem i po roce 2014.
20.
Evropská rada vítá intenzivní přípravné práce, které byly v tomto pololetí vykonány v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem, a bere na vědomí zprávu, kterou předložilo předsednictví. Vyzývá nastupující předsednictví, aby usilovně pokračovalo v práci na vytvoření základu pro závěrečnou fázi jednání, jímž se bude Evropská rada zabývat v červnu 2012. Opakuje svou výzvu orgánům, aby spolupracovaly s cílem zajistit přijetí víceletého finančního rámce do konce roku 2012.
Směrem k silnější hospodářské unii: průběžná zpráva Evropské radě ze dne 6. prosince 2011 Na eurosummitu, který se konal dne 26. října 2011, byl předseda Evropské rady pověřen, aby v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedou Euroskupiny určili možný postup vedoucí k posílení hospodářské unie tak, aby úměrně odpovídala měnové unii, a zaměřili se přitom na: další posílení hospodářské konvergence, zlepšení rozpočtové kázně a prohloubení hospodářské unie v rámci eurozóny. Tato zpráva shrnuje dosavadní pokrok, který je často podceňován, a stanoví další postup. Zohledňuje dvoustranné konzultace se všemi členskými státy EU, které se uskutečnily v rámci přípravného procesu. *** 1.
2.
3.
V reakci na krizi státních dluhopisů došlo v uplynulém roce a půl k významným změnám v oblasti správy a řízení – byl vytvořen Evropský nástroj finanční stability (EFSF), bylo dosaženo dohody o budoucím Evropském mechanismu stability (ESM), na říjnovém eurosummitu byla přijata rozhodnutí o rozpočtovém dohledu a koordinaci hospodářských politik a dále o rozšířené struktuře správy eurozóny a dne 16. listopadu byl přijat balíček šesti legislativních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Provádění tohoto balíčku bude zahájeno v prosinci. Komise mezitím dne 23. listopadu předložila nový soubor návrhů, jež mají do právních předpisů provést směry, které byly dohodnuty v říjnu a které se týkají i) sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a nápravy nadměrného schodku v členských státech eurozóny a ii) posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy v eurozóně, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi. Stabilita a integrita hospodářské a měnové unie vyžaduje urychlené a důsledné provedení již dohodnutých opatření a přijetí dalších kvalitativních kroků směrem ke skutečné „fiskální unii“. Ta bude znamenat výrazně užší koordinaci hospodářských politik a vyšší míru dohledu a kázně při provádění vnitrostátních politik. K vyřešení krátkodobých nejistot a k obnovení důvěryhodnosti a důvěry je rovněž důležité provést dlouhodobější strukturální změny týkající se způsobu, jakým jsou politiky v eurozóně uskutečňovány. Při realizaci těchto změn musí zůstat zachována integrita EU a soudržnost mezi eurozónou a Evropskou unií jako celkem; významnou úlohu při zabezpečování jednoty Unie jako celku sehrávají orgány EU.
Hospodářská koordinace a konvergence v eurozóně 4.
Krize poukázala na skutečnost, že odlišné makroekonomické trendy mohou mít nepříznivý vliv na celou eurozónu. Přestože nelze uplatňovat pravidlo „univerzálního řešení pro všechny“, je nutný vyšší stupeň koordinace a integrace, abychom se vyhnuli neudržitelným trendům. Měnová unie
s integrovaným finančním sektorem se vyznačuje velmi vysokou vzájemnou závislostí a přeléváním účinků. 5.
K opatřením, která již byla přijata, patří postup při nadměrné nerovnováze, jenž byl zaveden v legislativním balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Tento postup obsahuje systém včasného varování založený na srovnávacím přehledu ekonomických ukazatelů (včetně nákladů práce, růstu úvěrů, běžného účtu, podílů na vývozních trzích a cen nemovitostí) a nápravnou složku umožňující uložit sankce v případě, že členský stát opakovaně nepřijme opatření k vyřešení nerovnováhy. Souběžně s tím přijaly členské státy eurozóny v rámci Paktu euro plus další závazky ve čtyřech oblastech, které jsou pro konvergenci klíčové. Jedná se o: konkurenceschopnost; zaměstnanost; udržitelnost veřejných financí a finanční stabilitu. Tyto nové nástroje musí být nyní rázně provedeny. Současně s tím je třeba systém dále posílit.
6.
S ohledem na výše uvedené je vhodné zvážit tato další opatření:
a)
na říjnovém eurosummitu bylo dohodnuto, že budou na úrovni eurozóny předem posuzovány veškeré zásadní plány hospodářských reforem, které by mohly mít vedlejší účinky. Tato dohoda by měla být v plném rozsahu uvedena do praxe, a to prostřednictvím zvláštního postupu, který bude vytvořen a bude zahrnovat zejména diskusi v rámci Euroskupiny na základě analýzy provedené Komisí;
b)
neprovádění doporučení určených jednotlivým členským států eurozóny, jež byla přijata na základě čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 SFEU a jež se týkají reforem, které jsou nezbytné pro hladké fungování měnové unie, by mělo vést k uložení finančních sankcí. Jasná kritéria, na jejichž základě budou předem určena doporučení, na která by se sankce mohly vztahovat, by měla být vymezena v sekundárních právních předpisech. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm členským státům eurozóny, které mají potíže s konkurenceschopností nebo čelí vysoké nezaměstnanosti.
75
na úrovni jednotlivých členských států by náležela Soudnímu dvoru. Pravidlo by měl doplňovat automatický mechanismus nápravy (například automatické snižování výdajů, zvyšování daní nebo kombinace obou možností), který by si pro případ odchylky stanovil každý členský stát. Členské státy eurozóny by měly předem podávat zprávy o svých emisích dluhopisů a na úrovni eurozóny by se měly centrálně evidovat a sledovat veškeré emise dluhopisů vládních institucí.
Tato opatření mohou být přijata ve stávajícím rámci Smluv na základě článku 136 SFEU.
ROZPOČTOVÁ KÁZEŇ 7.
8.
Legislativní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, který byl přijat dne 16. listopadu, představuje významné posílení rozpočtové kázně. Nové mechanismy jsou založeny na doporučeních i na sankcích. Oblast působnosti sankcí pro členské státy eurozóny byla rozšířena (sankce mohou být aktivovány nejen v rámci nápravné složky paktu, ale i v rámci složky preventivní) a rozhodování bylo urychleno a zjednodušeno, aby se zvýšila automatičnost. Legislativní návrhy, které Komise představila 23. listopadu, pak kázeň a dodržování pravidel v eurozóně dále posílí. Výsledný účinek všech těchto opatření bude velmi významný. K tomu, aby eurozóna pokročila ke skutečné hospodářské unii, je však třeba přijmout další kroky z hlediska integrace, směřující k „nové fiskální úmluvě“. Pro obnovení důvěry trhů v eurozónu a pro zajištění politické udržitelnosti mechanismů solidarity je zcela zásadní zvýšit důvěryhodnost našich rozpočtových pravidel (úroveň schodku a dluhu) a zajistit jejich plné dodržování. Tyto kroky budou pravděpodobně vyžadovat změnu primárního práva.
9.
V úvahu v tomto ohledu přicházejí dvě možnosti, které se vzájemně nevylučují:
a)
zásadní revize protokolu č. 12 ke Smlouvě, ve spojení s dalšími reformami prostřednictvím sekundárních právních předpisů;
b)
změny Smlouvy provedené postupem pro přijímání změn stanoveným v článku 48 SEU.
Revize protokolu č. 12 a sekundárních právních předpisů 10.
76
Jako prostředek k zajištění toho, že nebudou vznikat nadměrné schodky a že zadlužení bude sníženo pod úroveň 60 % HDP, by v Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku mohla být zavedena povinnost členských států eurozóny dosáhnout během hospodářského cyklu vyrovnaného rozpočtu a vyrovnaný rozpočet zachovávat. V souladu s harmonogramem, který bude vypracován společně s Komisí, by měl být pro členské státy eurozóny stanoven rozhodný postup, jakým budou ze stávajících pozic směřovat k vyrovnaným rozpočtům. Kromě toho by protokol rovněž zahrnoval ustanovení, že členské státy eurozóny mají povinnost začlenit toto pravidlo do svých vnitrostátních právních systémů, a to nejlépe na ústavní nebo rovnocenné úrovni. Pravomoc kontrolovat provedení tohoto pravidla do vnitrostátních právních předpisů
11.
Tyto kroky by mělo doprovázet další posílení postupu při nadměrném schodku pro členské státy eurozóny, které by bylo zavedeno prostřednictvím sekundárních právních předpisů na základě článku 136 SFEU. To by umožnilo vyšší míru konkrétnosti opatření, jež by měly členské státy přijmout, a to v úzké spolupráci s Komisí, která by mohla programy předložené dotyčnými členskými státy posuzovat a potvrzovat. Celkové cíle stanovené v aktu Komise nebo Rady by mohly být závazné z hlediska výsledků, jichž je třeba dosáhnout.
12.
Změny v protokolu č. 12 lze provést na základě jednomyslného rozhodnutí Rady na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou. Toto rozhodnutí nevyžaduje ratifikaci na úrovni členských států. Tímto postupem by tak mohly být rychle provedeny zásadní změny.
Změny Smlouvy podle článku 48 SEU 13.
Další možností, kterou lze uskutečnit buď souběžně, nebo následně, by bylo postupem pro přijímání změn stanoveným v článku 48 Smlouvy o Evropské unii provést změny článků SFEU, které se týkají hospodářské a měnové unie. Tyto změny by mohly spočívat v úpravě či nahrazení článku 136 nebo ve změně Protokolu č. 14 o Euroskupině.
14.
Tento postup by byl časově náročnější a vyžadoval by ratifikaci ve všech členských státech, avšak umožnil by hlubší změny v rozpočtovém rámci, například: —úpravu postupu při nadměrném schodku (článek 126) pro členské státy eurozóny, zejména v tom směru, že by se širším uplatňováním hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou posílila automatičnost jak při jeho zahajování, tak v procesu rozhodování; —posílení úlohy orgánů EU, které by měly rozsáhlejší intervenční pravomoci, pokud by nebyly dodržovány příslušné požadavky. V případě členských států eurozóny, vůči kterým je veden postup při nadměrném schodku, by Komise a Rada (Euroskupina) mohly požadovat změny v návrhu rozpočtu ještě předtím, než by byl návrh předložen vnitrostátnímu parlamentu, pokud by orientace rozpočtové politiky nebyla v souladu s dohod-
nutými plány. V případě členských států eurozóny, které využívají program finanční pomoci, ale soustavně neplní stanovené podmínky, by Komise mohla být nadána výjimečnými pravomocemi, například pravomocí schvalovat předem všechny zásadní hospodářské reformy; —začlenění dohodnutých změn ve správě eurozóny do revidovaného protokolu č. 14.
POSÍLENÍ STÁVAJÍCÍCH KRIZOVÝCH MECHANISMŮ 16.
Dlouhodobější reformy typu těch, které byly popsány výše, musí být doprovázeny bezprostředními opatřeními k rozhodnému řešení stávajícího napětí na trhu.
17.
Zaprvé je třeba dokončit realizaci zásadních opatření, o kterých již bylo rozhodnuto. To znamená:
HOSPODÁŘSKÁ UNIE 15.
—urychleně, v ideálním případě do března 2012, dosáhnout dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o obou návrzích, které Komise předložila 23. listopadu, s případným posílením v souladu se změnami protokolu č. 12 popsanými výše;
Lze rovněž uvažovat o dvou dalších krocích úzce souvisejících s tím, čeho je třeba v oblasti hospodářské konvergence a rozpočtové kázně dosáhnout: —využití posílené spolupráce, do které by byly zapojeny všechny členské státy eurozóny a která by se soustřeďovala na oblasti zásadní z hlediska hladkého fungování eurozóny, jako je například fungování trhů práce, udržitelnost důchodových systémů a systémů sociálního zabezpečení nebo opatření v rámci pragmatické koordinace daňových politik. Je také třeba zvážit kroky směrem k další finanční integraci v eurozóně. V rámci případné změny Smlouvy by pro urychlení posílené spolupráce bylo možné zavést mechanismus podobný tomu, jaký již existuje v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Tímto vývojem však nesmí být narušen vnitřní trh; —otevření možnosti posunout se v dlouhodobějším horizontu a na základě rozfázovaného a ze stanovených kritérií vycházejícího procesu směrem ke společnému vydávání dluhopisů; začátkem by například mohlo být sdružení některých nástrojů financování. Jakýkoli krok v tomto směru by musel být spojen s odpovídajícím pevným rámcem rozpočtové kázně a hospodářské konkurenceschopnosti, aby se zamezilo morálnímu hazardu a podpořila odpovědnost a dodržování pravidel. Rovněž by to vyžadovalo kontrolu ze strany EU, jež by se více vměšovala do vnitrostátních rozpočtových politik. Tento proces by podtrhl nevratnost společné měny, poskytl dlouhodobou perspektivu v oblasti financování a posílil úlohu eura jako celosvětové rezervní měny. Současně by v praxi rovněž představoval velmi silný nástroj rozpočtové kázně.
—urychleně začít u EFSF uplatňovat pákové posílení prostřednictvím obou variant, na nichž se dne 29. listopadu dohodla Euroskupina. 18.
Zadruhé by měla být urychleně finalizována a ratifikována smlouva o ESM, přičemž by měla být v zájmu větší účinnosti upravena tak, aby: —v souvislosti se zapojením soukromého sektoru byl jednoznačně stanoven závazek přísně dodržovat zavedené zásady a postupy MMF a bylo znovu zřetelně potvrzeno, že rozhodnutí z 21. července týkající se řeckého dluhu je výjimečné a mimořádné. Jde o klíčový prvek pro obnovení důvěry na trzích se státními dluhopisy; —rozhodování v rámci ESM více odpovídalo mechanismům fungujícím v MMF (jednomyslnost by měla být omezena na malý počet rozhodnutí); —ESM byl oprávněn provádět přímou rekapitalizaci bank a sám měl nezbytné znaky úvěrové instituce; —existovala možnost přezkoumat ustanovení, které konsolidovanou úvěrovou kapacitu ESM a EFSF omezuje na 500 miliard EUR, a ESM tak mohl disponovat plnou úvěrovou kapacitou v závislosti na postupném splácení kapitálu.
19.
V neposlední řadě je třeba zajistit Mezinárodnímu měnovému fondu dostatečné zdroje k řešení krize, a to poskytnutím dalších prostředků, jako tomu bylo v roce 2009, zejména prostřednictvím dvoustranných půjček.
77
Generální sekretariát Rady Evropská rada v roce 2011 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2012 – 77 s. – 21,0 × 29,7 cm ISBN 978-92-824-3436-9 doi:10.2860/31907 ISSN 1977-3137
Fotografie © Evropská unie Strana 19: 1. © AFP PHOTO/Leon Neal 2. © 2010 SIP / Zineb Ruppert 3. © Présidence de la République/C. Alix 4. © Valsts kanceleja 5. © Finnish Prime Minister’s Office 6. © Grzegorz Rogiński/KPRM
QC-AO-11-001-CS-C
Rue de la Loi/Wetstraat 175 1048 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tél. +32 22816111 www.european-council.europa.eu
doi:10.2860/31907 ISBN 978-92-824-3436-9
ISSN 1977-3137
