11

DUBEN 2013 Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Obsah Úvodní slovo. . Společenská kronika Ohlédnutí . . A co vy na to? . Téma měsíce . Příspěvek pana Včaly Pro dlouhou chvíli

__strana . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

3 4 5 6 7 – 12 13– 15 16 – 17

Adresa zařízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], [email protected]

2

Úvodní slovo

Vážení a milí, je tu duben, nový měsíc a s ním krásné jarní počasí, které snad už vydrží a bude se nadále jen a jen zlepšovat. Pro vás, kteří pravidelně chodíte na procházky na čerstvý vzduch, je tohle období plné změn, opravdu zajímavým časem. Na zahradě vše opuká a rozkvétá, ve výběhu pro králíčky také začíná být živo a práce na výběhu pro kozičky je již dokončena. Brzy ožije malými rohatými stvořeními, která, jak doufáme, vám budou přinášet zábavu a rozptýlení. A teď už k obsahu dubnového vydání Ven z ulity. Na stránkách se společně ohlédneme na to, co se už přihodilo. V tématu měsíce se budeme věnovat škole, která člověka provází vlastně celým životem. Od útlého dětství až do dospělosti. Pak ji prožíváte znovu se svými dětmi, vnoučaty a mnohým z vás se také škola stala životním povoláním. S panem Včalou zavzpomínáme na velikonoční pečení ve jeho úvaze „ I drobné radosti tvoří štěstí“ a poté si můžete přečíst, jak probíhala spolupráce pana Včaly s meteorology. Nakonec vyluštit křížovky, to bude završením dubnového vydání.

Krásné jaro, Martina DVČ

3

Společná kronika

Narozeniny v dubnu oslavují tito uživatelé Kratochvílová Katarína Mrnuštíková Ludmila Niebauerová Anna Zavadilová Jindřiška Mgr. Chytilová Jindřiška Šurýnová Jaroslava Hromková Štefánia Čalkovská Ludmila Kosířová Barbora Srdečně blahopřejeme všem oslavencům!!!

Zemřela Flajzarová Ludmila Tiše vzpomínáme!

4

Ohlédnutí 18. dubna – Miniekojarmark Opět jsme se zúčastnili akce města Hodonína - Miniekojarmark na pěší zóně v Hodoníně. Tato již tradiční akce má své příznivce i stálé stánkaře, kteří nabízí v rámci eko – právě výrobky z přírodních materiálů. Těmi jsou např. keramika, látky, papír, kůže apod. V naší nabídce byla převážně keramika, ale nově jsme se mohli pochlubit také pletenými košíky z papírových ruliček, nebo šitými drobnostmi. Všechny tyhle krásné věci vznikají pod rukama našich uživatelů za bedlivého dohledu a pomoci děvčat Pavly a Martiny v dílně volného času. 19. března 2013 – Velikonoční tvoření

V tomto čase jsme se všichni připravovali na Velikonoce, které se kvapem blížily. Sešli jsme se proto v atriu, abychom se správně naladili na tyto jarní svátky. K tomu jsme si pro vás připravily mnoho zajímavého z tvoření, které se právě tématicky vztahovaly k Velikonocům. Na výběr jste měli z pěti tvořivých „stánků“, kde jste měli možnost zapojit své ruce a jiné smysly. Stolek s možností obarvit si vejce temperovými barvami, nebo nazdobit voskem. Také jste mohli vyzkoušet keramické tvoření či tradiční pletení pomlázky, nebo košíků z papírových ruliček. Jeden stánek pro vás pak byl připraven jako připomínka jednoho starého lidového řemesla – paličkování. Jistě bylo nač se dívat a všichni jsme si to krásně užili. 28. března 2013 – Velikonoční pečení K Velikonocům patří dobře prostřený stůl, na který patří něco sladkého. Velikonoční mazance – pletýnky chutnaly všem. Vaše snažení podpořila hudba a odměnila vůně a chuť upečených pletýnek. 5

A co Vy na to? Jaké otázky jsem si pro vás dnes připravila? Jsou věnované tématu, které k jaru patří a protože jsem zvědavá, jak vypadalo jaro u vás, šla jsem tentokrát pro odpovědi za paní Bohumilou Pavkovou, paní Blaženou Šťastnou a panem Miloslavem Šnajdrem. Tady jsou mé otázky: 1) Co pro Vás znamenají svátky Velikonoc 2) Jak jste se připravovali na jaro? 3) 1. duben – Apríl – Máte nějakou vtipnou příhodu? Napálili jste někoho, nebo někdo Vás? A tady vaše odpovědi: paní Bohumila Pavková z 2. oddělení Slunečnice 1) Hlavně práce a svatá zpověď v kostele 2) Nemám tady zahrádku, ale jinak bych něco už sadila 3) Když jsem byla jako malá, tak mě bratranec napálil. Poslal mě pro něco, ale pak to byl Apríl! paní Blažena Šťastná z 2. oddělení Slunečnice 1) Velký úklid, velký křesťanský svátek 2) Těším se na sluníčko a na procházky. Zimy už mám dost. 3) Nikdy jsem nikoho nenapálila, ale vždy jsem něco malého chtěla udělat. Obzvlášť, když jsem byla mladší. pan Miloslav Šnajdr z 5. oddělení Lípa 1) Skutečný odpočinek, oddech, velký úklid. Nikdy jsem neopomenul chodit po mrskačce 2) Maminka uklízela, začala práce ve vinohradě. Čistění kmínků a uvazování. 3) To byly různé žertíky a blbiny. Posílalo se pro nějaké blbiny, např. komáří sádlo apod. Děkuji všem dotázaným za jejich čas a upřímné odpovědi. Pavla z DVČ!

6

Téma měsíce: Škola ve vzpomínkách Na školu každý z nás vzpomíná odlišným způsobem. Pro někoho jsou vzpomínkou učitelé, spolužáci, nebo také místo a doba. Měli jsme své oblíbené předměty, své oblíbené místo v lavici, spolužáka, který s vámi sdílel slasti i trable školních let? Vzpomínáte? Věřím, že pro vás bude hezkou připomínkou pár informací o škole z doby vaší školní docházky. Pojďte se projít historií a pěkně postupně. Škola ve vzpomínkách Nejprve něco málo z počátku školství v Českých zemích. Povinná školní docházka byla v Čechách jako součásti Rakouska uzákoněna už v r. 1774 v délce 6 let. Příslušný zákon stanovil pro její splnění tzv. školy triviální, jejichž obsahem bylo trivium (tj. čtení, psaní a počty) a náboženství. V nejvyšším oddělení se učilo poznatkům o hospodářství, ve městech o průmyslu. V krajských městech byly školy hlavní, v nichž se vedle uvedených předmětů vyučovalo i základům latiny, dějepisu, přírodopisu a kreslení. V hlavních městech rakouských zemí byla škola normální, která připravovala žáky pro gymnázia a učitelství. Po dokončení 5. třídy bylo možno studovat na gymnáziu. V r. 1869 byla povinná školní docházka prodloužena na 8 let, od šesti do čtrnácti let věku dítěte. Prvních pět let se žáci učili v obecné škole, zbývající tři roky mohli absolvovat buď rovněž na obecné škole, nebo v měšťanské škole, nebo na různých typech gymnázia. Od školního roku 1941/1942 bylo nařízeno, že na měšťanky může odcházet pouze omezený počet dětí. Obecné školy tak musely začít povinně zřizovat i 6. -8. ročník. A teď školu jak ji znáte ze svých školních let: Tato fotografie byla pořízena 12. 5. 1934 a je na ní 5. třída chlapecké Tato fotografie i s textem byla převzata z webového portálu „Hodonín nostalgický“.

7

obecné školy na Masarykově náměstí v Hodoníně s učitelem Jos. Komárkem. Poslal ji pan Ing. Leo Kramář (na snímku označený žlutým kroužkem), hodonínský rodák, žijící od roku 1949 ve Švédsku. Znáte ho někdo? Na fotografii by měli být spolužáci z onoho roku 1934, pánové 1. R. Reiter, 3. V. Čáp, 5. R. Sušický, 7. F. Kornfeil, 8. V. Appel, 20. Hirsch, 21. Kocourek, 23. J. Zezulka, 25. M. Iršík, 27. V. Esterka, 29. M. Kratochvíl, 32. O. Zugárek, 33. D. Hamliš, 36. I. Holan a další, jejichž jména se možná ještě objeví. Tolik z Hodonína. Jak víme, byla tedy školní docházka rozdělena na dva stupně: obecná škola – později první stupeň a měšťanka – později druhý stupeň. Co obnášela měšťanka v době protektorátu si můžete přečíst v dalším příspěvku, který je pěkně rozdělený do několika zajímavých kapitol. Začnu tou, která celý školní rok uzavírá. A jak to v takové třídě v době protektorátu vypadalo? Třeba takto!

Obecná škola r.1943

A jak ve školní brašně? Dnes se ve školní tašce (batůžku) nosí stejně nazývané základní učební pomůcky, jaké jste nosili ve školní brašně v době Protektorátu. Ačkoliv mají stejné názvy, vypadají ovšem trochu jinak. Penál byl většinou dřevěný. Kdo pocházel z bohatší rodiny, mohl ho mít i koženkový, či kožený. Uloženy v něm byly základní psací potřeby. Na perka, se nasazovaly násadky. Ve škole se pak používaly ještě další potřeby, které se ovšem

8

v brašně nenosily. Např. kalamář, či stojánek na lahvičku s inkoustem a další psací potřeby. Učebnice nebyly tak barevné, jako dnes. Převažovaly v nich texty nad obrázky. Také jste v nich měli v době Protektorátu spoustu začerněného textu, aby se nedal přečíst. Vysvědčení Každoroční školní snažení vysvědčením. Na obrázku vidíte také předměty, které se učily. Toto vysvědčení je z první třídy nějakého chlapce Karla Janáčka. Stalo se tak ve školním roce 1939/40.

vyvrcholilo

školní

zprávou

neboli

Od školního roku 1943/1944 bylo zavedeno šestistupňové hodnocení žáků. Přešlo se tak na známkování, které se používalo v Německu a na německých školách v Protektorátu: 1 - sehr gut – výborně 2 - gut – chvalitebně 3 - befriedigend – dobře 4 - ausreichend – dostatečně 5 -mangelhaft – nedostatečně (tato známka se dávala žákům, u nichž se předpokládala brzká náprava) 6-ungenügend– nedostatečně (tato známka se dávala žákům, u kterých se neočekávala brzká náprava) Školní kronika Již od 19. století měly školy nařízeno vést kroniky, do kterých byly zapisovány události a informace týkající se života školy. Kronikářem, tedy tím, kdo zapisoval do kroniky, byl buď řídící učitel (ředitel školy), anebo některý z učitelů. Někteří kronikáři zapisovali velice stroze, ovšem někteří naopak zaznamenávali také události, které se týkaly i života obce či celého Protektorátu, zvláště pokud ovlivnily školní život. 9

K povinnostem školáka v této době také patřila mimoškolní činnost. Např.: Sběr Chodili jste do školy v době Protektorátu a museli se zapojit do školních sběrových akcí. Sbíralo se ledasco: látky, kosti, železo, guma, hadry, papír. Kromě uvedených surovin ovšem také třeba: chrousti – zpracováváni jako krmná směs pro dobytek, kaštany – vyráběla se z nich moučka, která byla přimíchávána do potravin, šípky – používány k výrobě čaje, potravin, žaludy – připravovala se z nich krmná směs pro dobytek. Obecná škola jako odraz války Do vaší školní docházky se samozřejmě promítla i probíhající válka. Nejen tím, že jste se museli účastnit sběrových akcí, které mají napomáhat chodu válečného hospodářství, ale také tím, že jste ve svých povinnostech a zážitcích byli ovlivněni samotným průběhem bojů a přesuny vojáků. V souvislosti s leteckou válkou jste se ve škole povinně účastnili protiletecké požární ochrany, byli jste nuceni skrývat se se svými spolužáky v protileteckém krytu, pokud byl vyhlášen poplach, a zejména v závěru války bylo vyučování narušováno vzrůstající aktivitou spojeneckých letců. A to i tehdy, když nálety probíhaly v noci. Školy jako kasárna a vojenské lazarety Po okupaci českých zemí obsadila německá armáda mnoho školních budov a dočasně je využila k ubytování vojáků. To na určitou dobu narušilo vyučování. V opravdových kasárnách totiž ještě byli vojáci československé armády. Po jejím rozpuštění se do nich mohli nastěhovat němečtí vojáci. Německá armáda zabírala školní budovy i v dalším období, zejména v závěru války, když byla pomalu zatlačována Spojenci a Sověty (tedy z východu i ze západu) do centra Velkoněmecké říše. Se spolužáky jste se nejspíš scházeli jen občas a učitelé Vám pouze zadávali domácí úkoly. Protektorátní školák a jeho volný čas Sport Jestliže chtěly děti sportovat, měly možnost chodit „do Sokola“. Ovšem pouze do dubna 1941. Pak byla činnost této organizace zakázána. Řada sokolů se

10

2. třída obecné školy r.1942/43

zapojila do protinacistického odboje a byla poslána do koncentračních táborů. Sokolská tělovýchovná jednota kladla důraz zejména na gymnastická cvičení. V době první československé republiky z jeho řad vzešla celá řada vynikajících reprezentantů i olympijských vítězů. Skauting Mládež tehdy též mohla chodit „do skauta“. Tedy být členem organizace Junák: Založený roku 1912 A. B. Svojsíkem, jemuž byla vzorem britská skautská organizace. Oproti ní však byl Junák obohacen o český národní aspekt a myšlenky kanadského hnutí Woodcraft, co se týká důrazu na výchovný rozměr života v přírodě. Roku 1919 vznikla zastřešující organizace Svaz Junáků - skautů a skautek Republiky československé. Organizace pracovala i v prvních letech Protektorátu, ovšem v roce 1940 byla okupanty zakázána. Skauti – Junáci, březen 1939 Obnovena byla po zániku Protektorátu, nicméně v době komunistického Československa (s výjimkou období 1968-70) opět nesměla vyvíjet svou činnost. Renesanci pak zaznamenala po revoluci v roce 1989. Ačkoliv bylo „skautování“ okupanty zakázáno v roce 1940, řada oddílů se schovala do jiných organizací (například do Klubu českých turistů) a svou činnost prováděla nadále, byť tajně. Řada skautů a skautek též působila v protinacistickém odboji, byla okupanty popravena či uvězněna v koncentračních táborech. Některé tajné skautské oddíly se též zapojily do Pražského povstání, v rámci kterého jejich členové působili jako spojky mezi povstaleckými jednotkami bojujícími proti německé armádě. Kuratorium pro výchovu mládeže Kuratorium pro výchovu mládeže: Od jara 1943 jste možná museli chodit „do kuratoria“. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě státní mládežnická organizace totalitního typu s povinným členstvím pro českou mládež ve věku od 10 do 18 let založená v květnu 1942. Práci s mládeží oficiálně zahájila v březnu 1943. Hlavní náplní činnosti organizace měla být mimoškolní výchova české mládeže v duchu nacionálního socialismu, podíl na realizaci nacistické politiky sociální demagogie, mobilizaci společnosti v rámci totální války, germanizaci českomoravského prostoru a nezanedbatelná byla též její úloha propagandistická. V čele Kuratoria byl jeho předseda a současně ministr školství a lidové osvěty Emanuel 11

Moravec. I přes nařízené povinné členství se ovšem kvůli organizačním nesnázím do konce existence Protektorátu podařilo Kuratoriu podchytit jen zhruba polovinu z celkového množství dospívající mládeže v Čechách a na Moravě Ačkoliv se jednalo o organizaci, v níž bylo členství povinné pro veškerou českou mládež ve věku od 10 do 18 let, nebylo její zřízení mnohdy ani pocítit. Sportovní kluby se do ní pouze přihlásily a vy jste v něm nadále jako dříve pouze „tužili své tělo“. Jestliže však takový oddíl měl vedoucího, který by dodržoval všechna nařízení, museli členové poslouchat jeho přednášky o velikosti Adolfa Hitlera, významu nacismu pro blaho Evropy a o spravedlivém boji Velkoněmecké říše v 2. světové válce. Také jste možná četli kuratoristické časopisy Správný kluk, Dívčí svět, anebo Zteč. Obecná škola a prázdniny Samozřejmě, že pokud jste chodili do protektorátní obecné školy přirozeně jste se těšili na prázdniny. Běžné prázdniny: Letní (hlavní) prázdniny – začínaly na přelomu června a července a končily na přelomu srpna a září. Vánoční prázdniny – začínaly před Vánocemi a končily po Novém roce. Velikonoční prázdniny – byly vyhlašovány okolo Velikonoc, trvaly přibližně týden. Zvláštní prázdniny: Často se stávalo, že prázdniny, zejména vánoční, byly prodlužovány o mnoho týdnů. V zimních měsících také byly vyhlašovány prázdniny, kterým se říkalo uhelné. A kam z obecné školy? Na počátku Protektorátu mohli všichni schopní žáci po 5. ročníku obecné školy odcházet na tzv. měšťanskou školu. Ovšem od školního roku 1941/42 byly zavedeny změny. Bylo určeno, že na měšťanku může z obecné školy odejít jen 40 % žáků (později jen 35 %). Tento výběrový přestup na měšťanku pak měl probíhat již po vychození 4. ročníku. Nejschopnější žáci měli možnost po ukončení 5. ročníku obecné školy přestoupit po složení přijímacích zkoušek na reálku nebo různé typy gymnázií. Ti žáci, kteří vychodili všechny třídy obecné školy, pak mohli odcházet na různé typy odborných či učňovských škol, pokud nenastoupili rovnou na nějaké nekvalifikované pracovní místo.

12

Příspěvek pana Včaly Úvaha I DROBNÉ RADOSTI TVOŘÍ ŠTĚSTÍ Na Zelený čtvrtek odpoledne se v jídelně pořádalo pečení velikonočních pletýneček. Pak se při limonádě a bílé kávě čekalo na jejich upečení. Přitom se u stolu vedly řeči o nemocech, bolestech a strastech. To mě šíleně nebavilo. Naštěstí mně přišla spása. Byl jí pětiletý synek pracovnice Dílny volného času Pavly, Š i m o n. Výborně jsme si porozuměli. Dostal jsem od něho obrázek, jeho kresbičku panáka se šesti prsty, kousnout pletýnky a výborně jsme si pohráli s mým vozíkem. - To bylo radostí celá řada! Bohužel, v zápalu hry jsem utržil poranění lokte. Pavla spolu se Šimonem mě dopravili na „dvojku“ na ošetřovnu. Šimonek tlačil vozík se mnou přes celé atrium. Pro mne další radosti. - Sestra Irena mi ovázala poraněný loket = další radost. Na pokoji jsem zjistil, že jsem v jídelně zapomněl Šimonovu kresbičku a zůstala tam i nedojedená pletýnka Šimona a moje. Rychle jsem se vypravil zpět. Ale v jídelně jsem objevil jen uklizené prázdné stoly. Ale přece jsem tam nejel zbytečně! U výdejny obědů stála paní ředitelka v rozhovoru s kuchařkami. Popřál jsem všem krásných Velikonoc. Ejhle, další radost! Vrátil jsem se tedy na pokoj. A hle. Šimonova malůvka i dva kousky velikonočního pečiva byly zde. Staňa Kozel se o to postaral. Zlatý Staníček! – Zase radost. A velká radost k tomu: Paní ředitelka ráno schválila, že mohu zůstat nadále ve svém pokoji. – Doufám, že i s Lojzou Janouškem se budu snášet dobře. Copak může být člověk nešťastný?! Mirek V č a l a

13

BUDE PRŠET, BUDE PĚKNĚ? Ne, nebudeme se tu zabývat předpovídáním počasí. Na to jsou zde instituce povolanější. Kromě toho nás před rozmary povětrnosti zdi našeho S-CENTRA spolehlivě chrání. Chci se zde zabývat vlivy BIOMETEOROLOGICKÝMI, před kterými nás neochrání ani sebe tlustější zdivo. Nejdříve si vysvětlíme pojem „biometeorologický“. Je to vliv počasí na člověka. A zřejmě i jiné a další tvory a živočichy. Co však ten vliv vyvolává – to už je otázka do „pranice“. Sám jsem po operaci hlavy extrémně meteorotropní, to je citlivý na změny počasí. Rozhodl jsem se proto to studovat na sobě. Říká se, když je někomu blbě, že je „špatný tlak“. Hurááá, tak tedy budeme zkoumat atmosféricky tlak. Tlak se výrazně mění s výškou. Na měření tlaku je ostatně založena většina výškoměrů. Domluvil jsem se proto s náčelníkem letiště Holíč, Vlade Stehlíkem, aby mě vzal do letadla a stoupal do různých výšek: 100, 200, 300 m. Ale bylo mi pořád stejně dobře. Ve změně tlaku to tedy zřejmě přímo nevězí. Ale je to NĚCO, co atmosférický tlak ovlivňuje. Také mě napadlo, zda se nejedná o jevy elektrické. Když mě meteorotropně rozbolela hlava, omotal jsem si ji kovovým pletivem z králíkárny, abych vytvořil Faradayvu klec. Bez účinku. V měsíčníku „ČTENÍ“ jsem se dočetl, že se jedná o infravlny. Vlnění o velmi nízkém kmitočtu, takže je neslyšitelné. Možná. To jsem si nemohl ověřit. Když jsem před časem natáčel 16 mm film o cvičení „NÁŠ TĚLOCVIK“ s 9. třídou ze školy na Mírovém náměstí, musel jsem z ničeho nic na týden přerušit práci. Najednou prostě na mne padla slabost, neměl jsem žádný kloudný nápad. V tom samém týdnu, potvrdil mi to zástupce ředitele Zdeněk Mlýnek, byly učitelky na škole nezvykle nervózní. Náhoda? Říkám, že ne. – Po celý týden vanul teplý, jihovýchodní vítr! V některých zemích se takovému větru říká f é n. Říká se, nechoď ke kováříčkovi, ale rovnou ke kováři. Dopsal jsem proto rovnou panu RNDr. Antonínu Papežovi, který řídil předpovědi počasí v televizi. Tedy vlastně přímo do ústředního sídla meteorologie v zámku v Praze – Komořanech, kde RNDr. Papež pracoval ve vedoucí funkci meteorologických předpovědí. Ten mě překvapil obsáhlou odpovědí, kde potvrdil, že moje předpoklady o vlivu počasí na člověka jsou správné. A navíc mě vyzval ke spolupráci. Od té doby putovalo moje 14

hlášení každý měsíc do pražských Komořan. – Stál jsem tedy u kolébky dnešních bio-předpovědí v televizi Snad bych ještě dodal, co na mne působí ze všeho nejvíce. Negativně. Především je to jihovýchodní vítr. Odborně: teplá výšková advekce. U mne vyvolává slabost. Nejistotu v pohybech. Zato ochlazení, vítr severních směrů – zase bolest hlavy. – Když se má ochladit, je mi horko. Oteplení způsobuje naopak pocit zimy. Záhadou ovšem zůstává, C O ty nepříjemné stavy vyvolává. RNDr. Antonín Papež je toho názoru, že je to předmětem výzkumu pro příští generace. Něco však udělat můžeme už dnes: Když je nám někdy trochu blbě, nepropadat panice. PŘECE, JEN CO SE ZMĚNÍ POČASÍ, BUDE NÁM ZAS L Í P ! Mirek V č a l a

15

Pro volnou chvíli Zakladatel islámu Arabský náboženský myslitel Muhammad (asi 570-632), u nás známý jako Mohamed, se stal zakladatelem bojovného islámu, víry v jediného boha Alláha, za jehož proroka se považoval. Jeho učení je obsaženo v koránu, který shrnuje údajně jeho výroky. Původně byl obchodníkem z Mekky, z kmene Kurajšovců. Po smrti matky Aminy odešel Muhammad na několik let do pouště. Žil mezi kočovníky a brzy se tam oženil s bohatou vdovou. Sňatek jej finančně zajistil a otevřel mu, ač patrně negramotnému, cestu do nejvyšších kruhů Mekky, kde se seznámil s monoteistickými náboženstvími. Dalších patnáct let prožil Muhammad klidně a spořádaně. Tehdy začal vyhledávat ... (tajenka) v okolí Mekky, kde se mu - podle jeho tvrzení - zjevila roku 610 nebeská bytost. Zprvu ji považoval za samotného Alláha, později "jen" za archanděla Gabriela. Roku 613 vystoupil Muhammad poprvé jako prorok nového náboženství s několika vypracovanými kapitolami koránu, posvátné knihy islámu. Po konfliktu s bohatými kupci musel se skupinou přívrženců odejít z Mekky do Mediny. Když Muhammad zemřel, jeho hrob se stal poutním místem.

VODOROVNĚ: A. Balkánský pokrm; ovoce; zpěvohra. - B. Americký hlodavec; plemeno; drobný kopytnatec. - C. Solmizační slabika; smyčka; nenasycený uhlovodík; špádová karta. - D. Domácky Anna; francouzsky "přítel"; ženský hlas; výkonnostní stupeň v džudu. - E. Tajenka. - F. Hrdina; značka kružítek; část obrazu; Sarmat. - G. Jméno Capona; otázka na počet; předložka; systém hodnocení šachistů. - H. tlak; mládě krávy; nekovový prvek. - I. Indický prozaik; domácky Ilja; kladná elektroda. SVISLE: 1. Pokladna; časná. - 2. Jméno Kische; nadšení. - 3. Psí plemeno; pozdrav. 4. Značka astatu; starořímský peníz; čin (básnicky). - 5. Kino; souzvuk tónů. - 6. Střihavkovo jméno. - 7. Transformovati. - 8. Popěvek; římských 49; sloní zub. - 9. Symetrála; plošná míra (slovensky); hle (nářečně). - 10. Tmavé pečivo. - 11. Náš spisovatel. - 12. Americký dramatik; nemoc kloubů. - 13. Titul muže; tamta; název nosovky. - 14. Iniciály Maneta; ve velké vzdálenosti. - 15. Pokyn; feudální statek. - 16. Rozpouštědlo; druh hvězdy. Pomůcka: Odets. Zdroj: Panoráma křížovek 4/2003

16

Tajenka křížovky: visutým mostem; který byl dokončen

17