Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11 1
S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail:
[email protected] únorové číslo vydává: Martina Blahová, pracovník v sociálních sluţbách – základní výchovná nepedagogická činnost tel.: 518 399 942 e – mail:
[email protected]
2
Slovo na úvod Milí čtenáři našeho zpravodaje, právě jste otevřeli zbrusu nové vydání našeho časopisu. Cítíte v nose ještě pach tiskařské barvy? Cítíte v prstech jemnost stránek a v uších šustění papíru? Ano, je fajn usadit se do svého oblíbeného křesílka či zasednout ke kávě u stolku a zavrtat se pohledem do informací a zajímavého čtení, které vám právě teď přináší únorové vydání zpravodaje „Ven z ulity“! Našim přáním je, aby jste zde našli informace, které budou pro vás zajímavé, také ty, které budou pro vás cenné a v neposlední řadě pak také oddychové a zábavné. Takţe příjemné čtení a pokud máte chuť podílet se na obsahu našeho zpravodaje, můţete přijít s nějakou tou povídkou, básničkou nebo vtipem. Prostor můţe dostat kaţdý, kdo bude mít zájem. Uvítáme i radu, nápad, poděkujeme za kritiku a potěší nás pochvala Takţe vzhůru do čtení. Martina B.
3
Společenská kronika V únoru oslaví své narozeniny
*Ing. Gregáň Štefan *Schwarzová Marie *Konhefrová Zdeňka
*Bušková Zdeňka *Svoboda Rudolf *Prostředníková Libuše *Jedličková Františka
Přejeme Vám vše nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Přišli mezi nás
Pan Janoušek Alois Paní Kůrečková Milada Paní Michnová Boţena Paní Orlová Boţena Paní Špačková Ludmila
Paní Prčíková Růţena Pan Prčík Karel Paní Košuličová Soňa Paní Šmachová Jarmila Pan Karika Juraj Pan Jančiar Pavel ~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Opustili nás navždy Paní Vykydalová Ludmila Paní Rapantová Ludmila Paní Vrzalová Aneţka Pan Valda František Paní Bártová Štěpánka
4
Ohlédnutí Pěvecké vystoupení - SEXTETO Pozvali jsme k nám do S-centra dne 13. ledna na 14,00 hodinu seskupení ţen
– SEXTETO – kterých bylo, jak název říká, šest. Zazpívaly několik krásných písní a atriem se nesl jejich nádherný zvučný hlas. Jejich vystoupení mělo kladný ohlas a všem se velice líbilo. Vám, kteří jste přišli, děkujeme za účast. Hašlerovy písničky Poslední lednový den, tedy 31. ledna, jsme mezi sebe přivítali pana Karla Šedivého, který nám připomenul jiţ mnohými zapomenuté i známější písně Karla Hašlera, který byl českým písničkářem, hercem, textařem, skladatelem, spisovatelem, scenáristou, dramatikem a reţisérem. Pořad byl vskutku vydařený a určitě nás všechny příjemně pobavil a naladil.
5
Napsali o nás: ZORNIČKA – ÚSP pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích V měsíci prosinci naše zařízení navštívili uživatelé ÚSP pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích a zazpívali vám několik písní. Velmi se jim u nás líbilo, a protože také vydávají svůj časopis, napsali o návštěvě článek, který vám předkládám. Uţ delší dobu jsme si s naším ústavním pěveckým sborem Naděje říkali, ţe bychom mohli jet do Hodonína. Jejich S-centrum nás lákalo. Slyšeli jsme o něm mnoho zajímavého a podnětného. Věděli jsme, ţe je to nově vybudované zařízení pro seniory a ţe to tam mají moc pěkné. Čas dozrával. Bylo to před Vánocemi, kdyţ jsme do Hodonína opravdu jeli. Moc jsme se těšili. Byli jsme na místě. Před námi stála moderní, vícepodlaţní budova. Působila dobře. Vstoupili jsme dovnitř. Na prahu jsme zůstali ohromeni. Kde to jsme? Kam jsme to přišli? Co to tu je? Co to tu mají. Jako bychom se ocitli v jiném světě! To byl snad nějaký přepychový hotel! Připodobila jsem si to i k veliké, exklusivní zaoceánské lodi. Ale nic z toho se nekonalo. Nacházeli jsme se v S-centru, v zařízení pro seniory. A to jsme se uţ ocitli v nádherném prostoru, v atriu. Bylo to něco jako dvorana nebo jako uzavřené náměstí. V atriu byla zimní zahrada, v ní palmy, záplava zeleně, jezírko, šumící fontány, klícka s andulkami. Dole byla i cukrárna. Vedle ní bylo otevřeno kadeřnictví, pedikúra i kosmetika, všude bylo ţivo. O kousek dál se nacházela knihovna. A tady za těmi prosklenými dveřmi byla kaple. Krásná kaple. Vládl v ní klid i rozjímání. Vzpomněla jsem si náš ústav. Také máme kapli a moc pěknou. Nahlédli jsme i do jednotlivých pater, do kluboven, pobytů, jídelen, do dílny. Před očima jsem pořád měla i ten náš ústav. I tady mají vše vyzdobené jejich výrobky, keramikou, obrazy. Rádi jsme přijali pozvání i do pokojíků. Mají je pěkné, útulné. Na zdích, poličkách byly zaţloutlé fotografie. Znamenaly kus minulosti, ţivota, vzpomínek. I vystavené upomínkové předměty majitelům něco blízkého připomínaly. Pěkné, jak u nás v ústavu. I tady bylo plno barev a jejich odstínů. Někde vládla červená, barvy teplé, sluneční, světle zelená i modrá, vše citlivě řešené, kombinované. A všude kolem byli lidé. Přátelští, srdeční, milí. Do toho náš sbor zpíval. Prostorem se nesly smíšené hlasy. Lidé písničky znali a našim lidem je pomáhali zpívat. Neméně s námi zpívaly i andulky. Všechny ty písně stoupaly vzhůru aţ k té prosklené střeše, co jsme měli vysoko nad hlavou. Za ní uţ bylo nebe, co je v noci oseto hvězdami… Právě uplynulo osm let od slavnostního otevření hodonínského S-centra. Moţná, ţe i dnešní přátelské setkání bylo jedním z narozeninových dárků. Děkovali jsme si vzájemně. Třeba se sem ještě někdy vrátíme. Cítili jsme se tu dobře.
6
Krásné zařízení jsme místním lidem přáli. Jim by se také určitě líbil náš ústav. Také by odjíţděli plni příznivých dojmů. A ještě závěrem. U zrodu tohoto zařízení stála i naše paní ředitelka Mgr.Danuše Křiváková. I ona ho „vlastníma rukama“ stavěla, budovala. Tento její dům je i její dílo. Promlouval o tom nejen základní kámen, nejen ty časy… PhDr. Markéta Běhalová
Téma měsíce Sv.Valentýn – 14. února V tento den se shodují kalendáře v tom, ţe má svátek Valentin/Valentýn. Toto jméno je latinského původu od slova valere a znamená "zdravý, zdravým kypící", či dokonce "silný". Patronem tohoto jména je biskup a mučedník ze 3. století, který zemřel mučednickou smrtí asi roku 268. Jeho sláva a úcta k němu dosáhla uţ ve 4. století Říma. Ve Valentinově bazilice u druhého milníku na via Flaminia na obvodu Říma byly moţná uchovávány biskupovy ostatky, ale s jistotou to tvrdit nemůţeme. Valentin z Terni je patronem mládeţe, cestujících, včelařů, přimlouvá se za dobrý sňatek a je vzýván proti moru. V anglosaských zemích se posílají o Valentinově svátku anonymní milostné dopisy. Ve Francii a Belgii (později i v Americe) byl od 14. století zvyk losovat Valentina a Valentinu, kteří pak ţili po celý rok jako snoubenci. V mnoha zemích se o Valentinově svátku dodnes darují květiny jako výraz vzájemné lásky. Ve starém Římě se slavila 14. února bohyně Juno, povaţovaná za ochránkyni manţelství a rodiny. Ţenám v rodině bývaly toho dne dávány květiny. V hanzovních městech míval Valentinův svátek ještě jeden, docela jiný význam. Cechy mořeplavců, kupců a řemeslníků i jiná bratrstva se 14. února scházely ke společnému přátelskému stolování. Tento den býval nazýván v dřívějších dobách také miláčkův den. Upomínal na to, ţe se na polích sázel "miláčkův salát" (polní salát).
7
A ještě jedna stará pověra se váţe k Valentinovu svátku. Dříve se věřilo, ţe svobodná dívka si vezme za manţela chlapce, kterého 14. února spatří jako prvního. Z toho plyne dobrá rada pro mladé muţe (a nejen pro ně): popadněte kytici a běţte naproti své vyvolené. Převzato z: www.libri.cz
Valentinky
Pošlu ti psaníčko, mé milé srdíčko Právě valentinky jsou příčinou, proč se ze zcela běţného mučedníka stal jeden z nejznámějších světců. Legenda vypráví, ţe se do uvězněného Valentina zamilovala ţalářníkova dcera a on jí zanechal dopis podepsaný „S láskou Tvůj Valentin“. Tato větička přeţila staletí a dodnes se pouţívá místo podpisu. Správná Valentina je totiţ anonymní, a tak se můţe stát, ţe jich některá dívka dostane víc od několika ctitelů – Valentinů. Nejstarší valentinská blahopřání se dochovala ze 16. století, ale aţ kolem roku 1800 se stala skutečnou módou. Tehdy to byly tištěné mědirytiny, které se ručně dobarvovaly. Později se k nim přidaly i kolorované dřevoryty a litografie. Na všech se opakovaly stejné motivy srdíček, ptáčků, holubiček, květin, amorků nebo srdcí prostřelených šípem. Dnes se valentinky tisknou mnohem lepší technikou, nebo se posílají elektronickou poštou. Jejich vzhled a smysl se však nezměnily. Svátek svatého Valentina se u nás začal slavit poměrně nedávno. Oblíbili si ho hlavně mladí a zamilovaní. A také obchodníci s valentinkami a květinami. Není divu, protože květin se u nás na sv. Valentina prodá víc než na konci školního roku. A jak taková valentýnská přání mohou vypadat? K Valentýnu jako vţdy, přeji krásné, něţné sny, ţe tak jako před lety, budu tam, kde jsi i Ty. ***** Ne ten, kdo se s Tebou směje, ne ten, kdo s Tebou pláče, ale jen ten, kdo s Tebou cítí - ten Tě miluje. Krásného Valentýna!
8
***** Láska je jako sněhová vločka, kdyţ si myslíš, ţe ji pevně drţíš, roztaje. Přeji Ti aby tobě vydrţela navěky. Krásného Valentýna! ***** Srdce srdci srdce dalo, srdce srdci přísahalo, teď to srdce srdce prosí, ať to srdce v srdci nosí.
Okýnko pro zdraví Výživa a zdraví úst seniorů Soustavných studií o vlivu výživy na zdraví chrupu a dutiny ústní u starých osob je známo jen málo. Někdy převládají v lékařském povědomí nesprávné, již překonané představy. Přitom jde o problematiku dosti závažnou, týkající se mnoha lidí. Má praktický význam zejména pro seniory v domovech, kde by lepší znalost vztahu výživy a orálních nemocí byla využitelná k dietologickým opatřením. Ví se, ţe nedostatek komplexu B vitaminů, kyseliny listové a ţeleza je spojen s atrofií(regresivní změna postihující normálně vyvinutý orgán nebo tkáň)sliznice a ţe to vede k uplatnění infekce úst. Méně se bere v úvahu, ţe se zdraví a nemoci dutiny ústní u stárnoucí populace mění. Přibývá lidí, kteří si do stáří uchovávají déle svůj vlastní chrup. Někteří zdravotníci si myslí, ţe zuby starých lidí jiţ nereagují tak citlivě na dietní chyby. Není tomu tak. Zuby vypadávají po celý ţivot. I pro seniory zůstávajá určujícími podmínkami pro udrţení vlastního chrupu individuální hygiena dutiny ústní, četnost a mnoţství pojídaných cukrů, zvláště sacharózy a také ovšem individuální citlivost pacientova. Cukry jsou často spojeny s vypadáváním zubů, a to nejen sacharóza, ale mohou to být i přirozené cukry glukóza, fruktóza nebo maltóza. Ty však jsou přece jen méně nebezpečnými původci zubního kazu. Je nutné se vystřihat častějšího poţívání cukrů neţ pětkrát šestkrát za den a nesmí se zapomínat, ţe se to vztahuje i na slazené nápoje. V roce 1998 proběhla v Londýně rozsáhlá studie u seniorů nad 65 let věku s nálezy překvapivě vysokých počtů poškozených zubů a zároveň bylo zjištěno, ţe velmi mnoho seniorů přijímá cukr mnohokrát za den. U starých lidí přibývá i další zdroj, na který se zapomíná. Jsou to léky ve formě různých sirupů, ať jiţ na recept nebo jako volně prodejné. Zuby jsou také narušovány kyselými poţivatinami, nápoji i ovocem a také kyselinou ze zvratků. Je nutno brát v úvahu i omezenou samočisticí schopnost dutiny ústní u seniorů, sníţené vylučování slin. To nemusí být vţdy jen symptom stáří, ale ke sníţení salivace(slinění, produkce a vylučování slin) dochází u starců častěji i působením léků. 9
U seniorů se uplatňují také změny účinnosti ţvýkání potravy. Někteří autoři článků jiţ dříve upozornili na vztahy mezi schopností kousat a ţvýkat a mezi výběrem potravy a její nutriční hodnotou. Člověk netráví hůře potravu, protoţe ji nemůţe rozţvýkat, ale spíše si vybírá jen tu potravu, kterou ukousne a rozţvýká. Tím dochází k omezení přívodu některých sloţek diety, na příklad vlákniny, neškrobových polysacharidů. Angus W. G. Walls - anglický zubní lékař si rozdílů, které zaznamenali různí autoři. Jde o diferencovaný výběr poţivatin seniory, kteří mají svůj vlastní chrup a seniory, kteří jej jiţ nemají. Ti první přijímají více přirozených cukrů a mléčného cukru a s nimi také více vitaminů. U lidí bez vlastních zubů bývá niţší příjem bílkovin, přirozených a mléčných cukrů, kalcia, non-hem ţeleza, vitaminu C. U seniorů v domovech, kteří jiţ přišli o vlastní zuby, bývá běţně zanamenán nedostatek vitaminu C. Převzato z časopisu: MEDICÍNA, upraveno a zkráceno redakcí pro zpravodaj „Ven z ulity“
Okýnko do lesa Fenologie je nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, střídání ročních období a prostředí. Předmětem zkoumání jsou obecně se opakující jevy (fenofáze) ve vývoji živých organismů – rostlin, živočichů a hub.
Fenologický kalendář Kaţdý rok se v přírodě opakuje mnoho jevů. Stromy kvetou a mají plody, listnatým stromům kaţdé jaro narostou nové listy a na podzim zase opadají. V tomto kalendáři se dozvíte, co se v přírodě a hlavně v lese děje v jednotlivých měsících celého roku. Kalendář začíná březnem, protoţe na jaře začíná příroda oţívat a nový rok v přírodě tedy začíná jindy neţ náš kalendářní rok. U kaţdého měsíce si můţete přečíst, co se děje v ţivotě rostlin a zvířat, ale i to, čím se právě zabývají lesníci a myslivci. Protoţe však máme za sebou leden a nyní proţíváme únor, vrátím se o kousek zpátky a nabídnu vám k přečtení informace, díky kterýmţ se dozvíte co se dělo právě v tuto dobu.
10
Zima Zima je čas odpočinku, zastavení a klidu. Začíná v době zimního slunovratu, kdy je nejvíce tmy v celém roce. Od toho dne začne znovu přibývat světla a my víme, ţe se světlem přichází jaro. Teď je však v přírodě klid. Jeden roční cyklus se uzavřel a nenápadně se chystá další. Stromy nemají listy, ale jsou na nich připravené pupeny, které na jaře vyrazí. Malé rostlinky přečkávají zimu pod zemí nebo ve formě semínek. Malé rostlinky přečkávají zimu pod zemí nebo ve formě semínek. Některá zvířata spí. V lese je chladno a ticho. Vše je však připraveno na bouřlivé jaro. Zima se podobá sklonku lidského ţivota, kdy člověk uţ mnoho proţil, mnoho ví, uţ netouţí po pohybu a odpočívá. Leden Leden je měsíc nejtuţší zimy, ticha, ledu a sněhu, strádání a hladu. Listnaté stromy jsou zcela holé, kromě dubu zimního, jemuţ listí opadá aţ na jaře. Hadi a ještěrky na zimu znehybněli, i kdyţ se musí často budit, aby neumrzli. Ptáci se ţiví plody, které zůstaly na stromech a keřích, ale rádi zavítají i na vámi připravená krmítka. I za mrazů zpívá střízlík a na potoce skorec. Probíhá kaňkování lišek, tokají krkavci, probíhá honcování (páření) zajíců. Práce v lese Lesníci sbírají rouby pro zakládání semenných sadů, řízkují vrby a topoly. Je hlavní sezóna sběru šišek smrku, borovice, modřínu, jasanu, lípy, akátu. Připravují se na jarní síji ve školkách. Vysévají semena břízy na sníh. Provádějí probírky (výchovné těţby) listnáčů Vyuţívají sněhu a zmrzlé půdy k mýtní úmyslné těţbě na podmáčených půdách, rašeliništích a v místech s nárostem mladých stromků. Kontrolují ochranu proti okusu zvěří a funkčnost oplocení mladých kultur. Myslivci přikrmují zvěř senem, řepou, kaštany, jablky, jeřabinami. Celoročně loví selata a lončáky prasete divokého, do 15. ledna loví kňoury a bachyně, dále loví zvěř škodnou – kuny, lišky a tchoře. Únor Únor je měsíc zimy, klidu, čekání na jaro a prodluţujících se dní. Kvetou vrby jívy (kočičky). Začíná tok puštíka a kalouse ušatého, za teplých dní začínají zpívat první ptáci, odlétají kvíčaly a havrani. Jeleni shazují parohy, veverky rodí první mláďata. Rodí se selata divokých prasat, probouzejí se jezevci. Práce v lese Lesníci pokračují v mýtních úmyslných a výchovných těţbách (zásahy, které zlepšují stabilitu porostů), probíhají přípravné práce ve školkách. 11
Začínají s probírkami borových porostů, pokračují s výchovnými těţbami listnáčů. Zvýšenou pozornost věnují ochraně kultur a mlazin proti okusu a ohryzu zvěří, kontrolují funkčnost oplocení. Dokončují kladení borových lapáků proti lýkohubu borovému. Kladou stromové lapáky proti lýkoţroutu smrkovému. Provádějí kontrolu u bekyně velkohlavé na dubech a obaleče dubového (vajíčka). Myslivci přikrmují zvěř. Sbírají jelení shozy. Začínají s jarním sčítáním kmenových stavů zvěře. Převzato z: lesnicko-dřevařského vzdělávacího portálu
Tak tohle je náš maskot! Ptáte se kde se vzal? Nápad na vytvoření maskota Scentra vzešel z hlavy paní Dohnálkové – vedoucí stravovacího úseku. Podobu a vzhled mu pak dala Ivana Ţiţlavská – z dílny volného času. Skřítka Zvikýřka najdete naproti kadeřnictví v atriu. Aţ půjdete kolem zastavte se a prohlédněte si ho. Stojí za to.
12
Dvanáct českých divů světa Český Krumlov Představení První písemné doklady o Českém Krumlově jsou datovány rokem 1253. Místo je latinsky nazýváno Chrumbenove, později pak Castrum Crummau. Samotný název pochází pravděpodobně původně ze staroněmčiny: Krumben Ouwe, tj. křivý luh, křivá louka. Novodobá historie města je spojena se zaloţením hradu kolem roku 1250. Usidluje se zde jedna z větví šlechtického rodu Vítkovců, později známá jako páni z Krumlova. Jak hrad, tak i erbovní znak s pětilistou růţí po nich zdědili příbuzní Roţmberkové, s jejichţ jménem je spojen největší rozkvět zámku a rozvoj i prosperita města. Státní hrad a zámek Český Krumlov Český Krumlov je mimořádným architektonickým skvostem, jehoţ význam potvrzuje zápis města na listinu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Nad meandry řeky Vltavy se vyvinul jedinečný soubor městské zástavby, především ze 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, který je po Praţském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky. Historické sídlo rodu Roţmberků zahrnuje řadu zámeckých budov, slavný maškarní sál, unikátní, nedávno zpřístupněné barokní divadlo, zámeckou zahradu s rokokovou fontánou a letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm - dějiště sezonních divadelních představení. Výraznou dominantou města je chrám sv. Víta, cenné dílo jihočeské gotiky.
13
Historické centrum Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růţí, středověké uličky a kamenné měštanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou. Český Krumlov - Historie Roţmberkové, ve své době po králi nejmocnější šlechtický rod v Čechách, sídlili v Českém Krumlově po tři století (1302 - 1602). Během jejich letité vlády nad městem se zde významně rozvíjela řemesla a obchod, stavěly se honosné měšťanské domy. Byly zbudovány masné krámy a pivovary. Petr I. z Roţmberka byl prvním muţem soudobé české politiky a zároveň nejbohatším šlechticem země. V Krumlově zaloţil kostel sv. Víta, špitál s kostelem sv. Jošta, na hradě nechal vystavět kapli sv. Jiří. Povolal do města klarisky a františkány, s dobrozdáním krále Jana Lucemburského usídlil roku 1334 ve městě také ţidy. Byla jim zde vyhrazena ulice, a ti se pak jako komoří starali především o správu roţmberských financí. Petrovi synové působili v královských sluţbách, jeho nejstarší syn Jindřich padl po boku Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku. Nejznámějšími členy rodu jsou později Vilém z Roţmberka a jeho mladší bratr Petr Vok, kteří byli velkými milovníky umění a podporovali bohatý kulturní a společenský ţivot. Hrad přestavěli na pohodlné zámecké sídlo a celé město postupně získalo renesanční šat. Roku 1602 koupil českokrumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský. Záhy v roce 1622 věnoval Rudolfův následovník Ferdinand II. Český Krumlov štýrskému rodu Eggenberků. Tři generace kníţecí rodiny zde pak sídlily aţ do roku 1719. Nejvýraznější osobností eggenberského rodu byl patrně vévoda Jan Kristián, milovník hudby a divadla. Právě za jeho vlády bylo postaveno zámecké barokní divadlo, dodnes dochované, a proto unikátní i ve světovém kontextu. Eggenberkové vymřeli bez přímých potomků, takţe po roce 1719 se dědictví ujímá rod kníţat ze Schwarzenberku. Vynikající hospodáři a politici, blízcí císařskému dvoru ve Vídni, se nechali inspirovat k úpravám a přestavbám interiérů i exteriérů zámku a zámecké zahrady. Schwarzenberk Josef Adam v 2. pol.18. století provedl poslední výrazné zásahy do podoby města, ale další generace postupně ztratily zájem do této rezidence investovat. Nicméně právě díky ekonomické a kulturní stagnaci v průběhu téměř celých dvou následujích století se zachoval rozlehlý zámecký komplex spolu s historickým jádrem města v historicky původní a dobovými přestavbami nepoškozené podobě. Současná rozsáhlá rekonstrukce a novodobý rozkvět města směřuje k citlivému uchování svébytného rázu a génia místní architektury.
14
Pranostiky na únor o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o
Únor bílý - pole sílí. Únorová voda - pro pole škoda. Únor - úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě. Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. Kdyţ v únoru mráz ostro drţí, to dlouho jiţ nepodrţí Kdyţ únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí. Kdyţ tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima. Leţí-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Kdyţ skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá. Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med. Teplý únor - studené jaro, teplé léto Co si únor zazelená - březen si hájí; co si duben zazelená - květen mu to spálí. Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. Kdyţ větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí. Kdyţ v únoru mráz ostro drţí, to dlouho jiţ nepodrţí. Můţeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor koţich. Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen V únoru kdyţ skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
15
Luštění na únor Řešení křížovky z minulého čísla: Ale co nakonec zabije jeho Správní luštitelé tajenky 1/2011: paní Libuše Šaňková, paní Jaroslava Šurýnová, pan Stanislav Kozel
_____________________________________________________ Soutěžní kupón č.2/2011 1) Jméno:………………………………………………………………………… Znění tajenky:…………………………………………………………………….
OTESTUJTE SE 1. Který český panovník je historicky skutečně doloţený? a) Vladislav b) Bořivoj c) Břetislav 2. Demence je označení: a) vrozené poruchy inteligence b) přechodné ztráty paměti c) nezvratného sníţení rozumových schopností 3. Mistr Jan Hus byl upálen: a) 6.července 1415 b) 11.září 1415 c) 28.října 1514 4. Na území kterého dnešního státu se nacházela říše Aztéků? a) USA b) Mexiko c) Peru 5. Druhá světová válka začala: a) Mnichovskou dohodou v září 1938 b) přepadením Polska v září 1939 c) útokem na Francii v květnu 1940
16
6. Ten, kdo trpí závaţnou duševní nemocí, se označuje jako: a) psychotik b) psychopat c) neurotik 7. Krátkodobý cenný papír mezi dluţníkem a věřitelem se nazývá: a) směnka b) akcie c) obligace 8. Přijaté zákony nepodepisuje: a) prezident b) předseda Senátu c) předseda vlády 9. Kdy se konaly první novodobé olympijské hry? a) 796 b) 1815 c) 1896 10. Kolik ţen měl Karel IV.? a) ţádnou b) jednu c) čtyři 11. Kdo je autorem básně Maryčka Magdonova? a) Jiří Orten b) Vladimír Holan c) Petr Bezruč 12. Soprán je: a) nejniţší muţský hlas b) nejvyšší ţenský hlas c) drobná skladba pro violoncello 13. Výraz šalotka znamená: a) koření do guláše b) bylinu příbuznou cibuli c)desku na šalování 14. V které disciplíně závodila Dana Zátopková? a) rychlobruslení b) lukostřelba c) hod oštěpem 15. Kdo hrál roli doktora ve filmu Vesničko má středisková? a) Rudolf Hrušínský b) Zdeněk Svěrák c) Marian Labuda Správné odpovědi 1c, 2c, 3a, 4b, 5b, 6a, 7a, 8b, 9c, 10c, 11c, 12b, 13b, 14c, 15a. 17