11

Zprávy ze dne 7. 11. 2010

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina zajištění kvality – 2/11....................................................... 1 Pracovní skupina Rozvoj venkova 3.11. ........................................................ 3 Pracovní skupina Vepřové 4.11...................................................................... 5 Seminář: proteinové kultury – rostliny pro budoucnost 5.11......................... 7 Reforma mléka ...................................................................................................... 9 Mercosur a EP ....................................................................................................... 9 Krize vepřového se musí řešit ............................................................................... 9 Mléko, O + Z, kontrakty...................................................................................... 10 Zemědělské fondy – chyby 2-5%........................................................................ 10 Ciolos – obchodní politika .................................................................................. 10 G 20 a výkyvy cen............................................................................................... 10 Počasí mění mapu ploch obilí ............................................................................. 10 COPA, COGECA Pracovní skupina zajištění kvality – 2/11. Předseda skupiny Olivier de Carné v úvodu řekl, že Komise bez jakéhokoliv důvodu zrušila podzimní poradní skupinu (plánovaná na září/říjen), Copa-Cogeca proti takovému postupu protestovala, nyní byla stanovena náhradní skupina na polovinu ledna. Agenda schválena a také zápis z letní schůze. Olivier se pak věnoval výsledkům semináře z července. Závěry, o těch jsem psal v letních zprávách a dodal, že Komise nijak nespěchá u zlepšení pravidel u označení, nejen u surovin (primárních materiálů), ale také u zpracovaných produktů. Spolu se svým zástupcem udělal několik schůzek na DG Agri, ale jak řekl, jen s velmi slabým výsledkem. Tozzi, bývalý předseda skupiny řekl, že Itálie tlačí na Komisi ze všech směrů, aby ji přinutila alespoň odpovědět na požadavky. Komise slíbila celou řadu věcí, ale nic z toho nesplnila. To bude také jeden z hlavních námětů pro příští poradní skupinu (18.1.). 2c. Návrh na regulaci u informací o potravinách pro spotřebitele (EP a Rada). Problém původu a jeho označení na potravinách. Země původu je povinně označená na: - tam, kde by to mohlo vézt k pomýlení spotřebitele, když se jedná o původ, zvláště tam, kdy potravina má několik zemí původu ve svém složení. - pro ostatní maso (než hovězí a telecí). Země původu může být označena jako jedno místo, v případě, že zvíře je tam narozeno, odchováno a poraženo. Jinak musí být zvlášť označení pro tyto 3 údaje. Komise připravuje report pro EP a Radu pro: Mléko a mléčné produkty, maso jako doplňující produkt, nezpracované produkty, jednosložkové produkty, složky, které představují přes 50% složení potraviny, primární složky, kde původ je označen, ale kde není stejný jako v jedné z hlavních složek. Problém je, že tuto složku řídí dvě DG a jejich spolupráce není zrovna příkladná. Zatím je povinnost označení jen pro maso. Pro mléko a další produkty dávala Komise návrh na provedení do 5 let, ale Coreper navrhl Radě aby to byly je 3 roky. 2d. ISO 22000 projekt – program u bezpečnosti primární produkci. 1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



AFNOR, který celý projekt zpracoval, sem dal podtitulek Doporučení pro dobrou hygienu na farmě. C/C je ve zprávě uváděna jako jeden z tvůrců, ale to není docela pravda. C/C je informována, dává připomínky, ale není autorem ani spolutvůrcem projektu. V diskusi, která se otevřela, daly organizace najevo, že se jim tato iniciativa nelíbí. Němci k tomu řekli, že jsou také v kontaktu s CEN (certifikace), DBV předložila svoji pozici, ale jsou zásadně proti tomu, aby ostatní sektory či zpracovatelé rozhodovali o tom jak se mají chovat farmáři a dávat jim na to normy. C/C by neměla pasivně přihlížet, ale ihned reagovat. Nové normy nijak nezlepší pozice farmářů (Itálie, Německo, Rakousko). Velké nadnárodní firmy používají ISO a postupně chtějí postupovat se všemi dodavateli. C/C sice nemůže hlasovat o pozici ISO, ale může dát názor u primární produkce. Projekt je plánován na ukončení do konce roku, jsou pochyby, že bude schválen. Počká se a uvidí se, zde se v něm bude pokračovat v rámci CEN. C/C zde musí mít jasnou pozici. 3. Tento bod zahrnul nejdůležitější otázky dnešní schůze. Nejprve analýza návrhu legislativy u EU politiky kvality. Oficiální předložení má být od Komise 8.12. - návrh pro regulaci u schémat kvality zemědělských produktů - oddělený návrh modifikující regulaci (jednotná CMO) o tržních standardech Zahrnuje také 2 sady průvodce: - průvodce pro nejlepší praxi u dobrovolných certifikačních schémat - průvodce u označení potravin včetně PDO a PGI, jako složky zpracovaných produktů. Celý návrh je dost technický a tak ho zde nebudu rozvádět. Lze ho nalézt na Agriinfo pod ref. AQA(10)7597. Christophe k tomu dodal, že sekretariát nyní požádal sektorové pracovní skupiny o komentáře a požadavky. Problém s touto skupinou je, že podobně jako skupinu Potravin, zde dominují Italové se svými požadavky na označení původu, které jak víme jde až do značných extrémů. Dnes tomu nebylo jinak, některé připravené potraviny, které mají jako složku určitou místní chráněnou specialitu, jako u plněných oliv, nebo speciálně upravené vepřové maso, či šunka. Je také jen obtížné je přerušit, na skupiny přijíždějí nejvíce a jsou dobře připraveni. V návrhu je třeba ještě vyhodnotit: - potenciální rizika z odstranění současných tržních standardů; - vyjasnění týkající se definice původu/place of farming. Hlavní bodem v této části byl návrh textu „Balíček kvality“, včetně legislativních návrhů. Cíle: modernizovat a racionalizovat tržní standardy pro široký okruh primárních produktů. Legální báze pro tyto standardy. Nové návrhy: V nových pravidlech by mohly být dále: definice prodeje (na farmě?), kriteria klasifikace, produkční a farmářské metody, place of farming. Copa/Cogeca má nejvíce obavy z rizik zrušení existujících standardů a nahrazení (bez vyhodnocení) novými. Povinné označení místa vzniku (place of farming). II. Zjednodušit a modernizovat různá schémata kvality v EU pokrývající: PDO a PGI, TSG, Rezervované možné termíny, místní prodej z farmy a přímý prodej. C/C říká, že je třeba víc podrobná analýza dopadu těchto návrhů na reformu. (Obavy, že to oslabí systém ochrany). Zlepšení procedurálních požadavků a zlepšit úroveň ochrany pro PDO a PGI. Závěrem navrhuje C/C: GI producenti by měli mít možnost zajistit dobré užití produktů GI ve zpracovaných produktech. Zpracovatelé potravin musí prokázat původ složek GI. Veřejné kontroly pro zajištění plnění podmínek.

2




Pod bodem 4. dnešního jednání byla nejprve reakce na Komunikaci Komise z počátku října a dále příspěvek pracovní skupiny Kvality k CAP po 2013. Komunikace: Kvalita, bod 38 reakce C/C. - Opatření, které zajistí uznání statutárních požadavků, podle nichž EU farmáři zajišťují rozvoj kvalitních produktů s charakteristikami, které jdou dále než statutární požadavky, s prospěchem pro spotřebitele. - Lepší propojení tržních standardů, které musí zůstat pod veřejnou kontrolou a s opčními standardy u specifických případů (horské oblasti). - EU statutární požadavky by měly dělat rozdíl mezi privátními schématy a také u požadavků, které jdou dále než statutární. - Ochrana zeměpisného označení v rámci obchodních dohod. Budoucnost CAP 2013. V rámci obecného přístupu byla několikrát citována Kvalita jako faktor, který je platný pro všechny sektory zemědělství EU. Takže se s sní obecně setkáváme ve všech komoditních pracovních skupinách a jejich připomínkách. Zde bylo také pár doplňků: - metody definice standardů kvality: a) standardy musí být ošetřeny v zákonech EU b) definice možných rezervovaných termínů (v rámci standardů). c) případné uznání faktu, že existují certifikační schémata, která vyjdou z požadavku trhu, případech, že odpovídají požadavkům společnosti. - nástroje označení a) GI´s: lepší komunikace o těchto tématech zjednodušit procedurální požadavky specifické ohledy na zvýšení ochrany, které do tohoto schématu spadají uznání odpovědnosti PO a také meziprofesních organizací odpovídající za GI´s. Specifické opatření podpor: odpovídající finanční nástroje.

Pracovní skupina Rozvoj venkova 3.11. Počátek schůze řídil rakouský zástupce Hubert, předseda (úřadující) Bertilsson, musel zůstat ve Švédsku. Agenda a zápis schváleny bez připomínek a hned nato se přešlo k volbě nového vedení skupiny. Thomas Bertilsson hodlá pokračovat a byl jediným kandidátem na předsedu. Dva kandidáti na vice-presidenty, Jean-Louis Cazaubon (APCA) a Miguel Afan de Ribeira (Asaja) udělali krátký přehled své představy o další práci skupiny, prioritách C/C v rámci RV a CAP 2013. Paolo Gouveia celou akci řídil, a protože to byli jediní kandidáti, volba proběhla aklamací. Švédská zástupkyně Ingrid předala všem krátké poselství staro-nového předsedy k další práci. Krátká kritika toho, že se v rámci CAP 2013 moc místa RV nevěnuje, problémy s budoucím rozdělením fondů, ale také s přesuny mezi oběma pilíři CAP dělají starosti prakticky všem. 4. CAP 2013 a RV – Shelby. Také zde udělala historický přehled všech událostí od jarního přijetí pozice C/C jako základního dokumentu, přes letní konferenci a výsledcích veřejné ankety o CAP. U říjnové (únikové) komunikace Komise jen řekla, že doufá, že v Komunikaci ze 17.listopadu bude o něco více konkrétních údajů o úmyslech Komise. Rozpočet má být připraven v průběhu jara a legislativní návrh na CAP 2013 někdy počátkem července příštího roku. Další kolo konzultací bude od konce listopadu do března, pak by v průběhu jara měla být známá výše rozpočtu (říká se, že koncem května).

3




Otázky: - „zelenání“ CAP - 2. pilíře, ale změní se složení (jak?) PP, základní platba + povinné egroenvironmentální opatření a platby za ně? LFA do 1. pilíře? Je zde hodně otevřených otázek a nikdo s určitostí neví, jaký bude konečný výsledek. Tržní opatření – málo a slabé Celá komunikace je slabá Otázka LFA a jejich zařazení – zůstane v 2. pilíři? Diskuse: Šp. zachování 2 pilířů, kritika malého zahrnutí 3. a 4. osy do RV. Obtížné se orientovat bez finančního rámce. Slabé tržní nástroje a málo uděláno pro řízení rizik. DBV – jsou proti převodům LFA do 1. pilíře ale také proti větší provázanost na Regio. Výzva – pozvat zástupce DG Regio na příští pracovní skupinu nebo seminář na jaře, aby vysvětlil postoj DG´s. Také všichni ostatní se shodují na tom, že je těžké dělat odhady a návrhy, když se nezná finanční rámec. Ani u složení obou pilířů není jasné, jak proběhne financování. Pokud půjde LFA do 1. pilíře přinese to víc problémů než řešení. Shelby vyzvala organizace o příspěvcích k LFA a jak by mělo vypadat budoucí rozdělení: dobrovolné x povinné, ale spolufinancování by mělo být povinné. Itálie (později podpořená Francii) chce do RV zahrnout i tak zvané krátké či dlouhé procesy. Krátké: místní prodej a turistika, lepší provázanost na RV a místní rozvoj, či regionální. V rámci RV by se též měla projednávat otázka pojištění příjmů. V další části Nella udělala přehled dotazníku, který byl zpracován na zvláštní skupině RV počátkem září. Otázek není příliš mnoho, mají spíš sloužit k celkové orientaci pro C/C a pro případné zahrnutí do požadavků na CAP 2013. 1. Potřebujeme nové cesty práce v RV? 2. Mají se změnit priority mezi 3 hlavními cíly – konkurenceschopnost, environment a LFA, kvalita života? 3. Jaké zkušenosti si bereme ze současného plánu RV do budoucího plánu RV? 4. Jak daleko by měla být politika regionalizována? 5. Má se zachovat současná úroveň nahraditelnosti (subsidiarity) a proč? 6. Jaký druh zjednodušení by měl přijít do celkové politiky? 7. Jak zlepšit opatření na vyšší konkurenční schopnost? 8. Je třeba další rozvoj plateb agroenvironmentálních? 9. Mají být platby za provádění Natura 2000 a direktivy vody být součástí politiky RV také v budoucnosti? 10. Nové výzvy a jaká opatření k nim? 11. Opatření pro lesy – mají být důležitější součástí pro budoucí program RV? 12. Jak dále rozvinout projekty v rámci Leader? 13. Měl by FAS (poradní systém pro farmy) být součástí programu RV? 14. Jak ohodnotit produkci veřejných služeb (public goods) ? 15. Propojení a doplnění mezi programem RV a ostatními politikami – zlepšit. 16. Má se zachovat minimální požadavky na financování pro všechny hlavní cíle? 17. Jak by se mělo řešit budoucí spolu financování? 18. Má být výzkum, rozvoj, inovace a technologie představovat větší část v budoucím RV? Celý dokument s odpověďmi má 59 stránek, o nich se zde vedla krátká diskuse, ale jinak jsou na Agriinfo pod ref. DR(10)6342.

4




Nela řekla, že z dokumentu již připravila kratší verzi (10 stránek), ale je třeba vše dostat do formátu 2-3 stránky se zdůrazněním hlavních bodů, které u každé otázky organizace vidí. 4.c. Poradní činnost Agrárních komor a propojení na RV. Stručné představení návrhu ze zasedání AK v Bruselu, počátkem minulého měsíce, kde se tato otázka za přítomnosti zástupců DG Agri, projednávala. Z tohoto zasedání máte plnou zprávu z počátku října. Nebudu zde opakovat. Jen, že na závěr byla shoda, že bude dobře udělat počátkem února seminář. Němci (DBV) by rádi viděli zahrnutí poradní činnosti a inovací, ale to se ukazuje v této fázi příliš náročné na konkrétní provedení. Seminář má být počátkem února na C/C. 4.d. Inovace – Strategie 2020 – Tania Runge. Také jako téma pro poradní skupinu. Plány FP7 (příprava FP8) – znalostní společnost pro 2007-013. V rámci tohoto programu výzkumu (DG Research) je celá řada plánů na vývoj a výzkum. Mezi nimi se také nachází malá kapitola pro FA (food and agriculture) Inovace – změny v myšlení, v přístupu v projektech. Cílem je pozitivní změna, lepší produktivita. C/C připravuje poziční dokument, nazvaný Agri partenrship, který bude předložen POCC 18/11. LFA – stav revize. Definice Komise. Vysvětlení Nella. C/C organizovala task force pro řešení otázky LFA spolu s Komisí. Návrh C/C je z dubna letošního roku, ale Komise doposud prakticky nic z požadavků C/C do návrhu na LFA nezahrnula (svahy, voda, proporce pastvi atd.). Určitého pokroku se dosáhlo jen u pH a vody. C/C nesouhlasí s postupem Komise, ani u technických aspektů. Nyní musí C/C přejít na politickou rovinu a více spolupracovat s EP. C/C již za poslední měsíc organizovala celou řadu setkání s poslanci EP, ti projevili velký zájem. Nyní se rozpracovává strategie rozdělení úkolů mezi organizace pro společný lobbying. 6.a. Informace o společné schůzi Lesy a RV v rámci Kongresu, 4.10. Nejdůležitějším bodem zde byla otázka opouštění půdy a dopady jak pro zemědělství, tak pro lesní sektor. Nella dala podrobné komentáře na Agriinfo. 6b. Seminář CAP 2013 a RV – původně mělo být propojeno na poradní skupinu RV počátkem března (8/3). Návrh pro 2. pilíř bude připraven do ledna, v březnu další diskuse. Ale tam už se bude hlavně jednat o politický rozměr 2. pilíře. Kdo na seminář a jaké hlavní otázky? Pozvat zástupce EP, ale také z Komise. Po listopadovém Komuniké (zveřejněno v říjnu), budou počátkem jara jasnější některé přístupy a rozdělení. Před seminářem by bylo vhodné svolání pracovní skupiny. 6.c. Seminář 10/12 – Public goods – organizuje Komise. C/C má rovněž zájem vyslat co nejvíce zástupců. Kritizován přístup Komise, která dává stále více prostoru NGO, a velmi málo C/C ( viz seminář 19. a 20/7, kde měla C/C jen 46 míst (ze 600 ) v otázce budoucnosti CAP. 7. zpráva z konzultační skupiny RV 11.3. 2010 na Komisi. Zápis velmi dlouhý (12 stránek), jen ve francouzštině, nepřehledný a nezahrnul všechny připomínky. Takový postup je nepřijatelný – protest na poradní skupině.

Pracovní skupina Vepřové 4.11. Předseda Tavares nechal schválit program a zápis (tam byly malé nepřesnosti). Jako první hlavní bod jednání trh vepřového masa a trh krmiv, nebyl nijak rozebrán (Španělé později protestovali), ale jednalo se zde hlavně o návrhu pro Poradní skupinu vepřového

5




s požadavkem na řešení dlouhodobé krize v sektoru. Na kritiku Španělů později Tavares odpověděl, že koncem září byla mimořádná schůze vepřového, kde byl trh jak masa, tak krmiv velmi široce projednán, situace se nijak výrazně nezměnila, i když došlo k malému posunu cen směrem nahoru, ale trvá velká nejistota okolo cen obilí a tedy také krmiv. Dokument je zatím připraven jen v angličtině, Lucia ho po dnešním jednání doplní o celou řadu doplňků, o kterých se zmíním později. Diskuse a probrání dokumentu zabralo největší část schůze. Motion of the pigmeat advisory group: Požadavek o podporu na řešení situace v sektoru. A. Sektor nedostává žádné přímé podpory v rámci CAP. B. 2007 a 2008 dva roky krize za sebou a ani dnešní situace neumožňuje lepší návratnost. C. Zvýšení cen obilí v posledních měsících má také velmi těžký dopad (náklady na krmiva představují 55-65% celkových nákladů). D. EU produkce proteinových kultur je velmi nízká. Problémy s dovozy a s možností nalezení zbytků GMO v nich. E. EU producenti musí i nadále investovat, aby splnily podmínky ochrany a zdraví zvířat. F. Standardy, které musí producenti dodržovat jim neumožňují mít stejné ekonomické podmínky jako konkurence ze 3. zemí. G. Pozice farmářů v potravinovém řetězci je velmi slabá, to je jeden z hlavních důvodů špatných cenových relací. Marže se dělá na zádech farmářů. C/C z těchto závěrů připravila 6 zásadních požadavků na EU Komisi: 1. Posílit řízení trhu teď a v budoucím CAP. 2. Požadavek na přípravu plánu produkce proteinových kultur, technická řešení pro nezaviněnou přítomnost GMO v krmivech a odstranit současný celkový zákaz na užití zvířecích proteinů. 3. EU by měla omezit obrovské výkyvy cen a spekulace na trhu komodit. 4. Nové vyhodnocení ekonomických dopadů jakékoliv legislativy ochrany zvířat na sektor, doposud se nijak neprojevily v lepších cenách pro farmáře. 5. EU by neměla vyjednat přístupové kvóty pro vepřové v obchodních jednáních s Mercosur, protože tyto země nerespektují stejné standardy jako EU 6. Komise by měla velmi rychle napravit situaci v rozdělení v potravinovém řetězci, zvýšit průhlednost a zajistit, aby byly potrestány společnosti, které využívají dominantní postavení a zneužívají ho. Ceny na trhu nerespektují nárůst nákladů. Většina zemí tento dokument podpořila, ale chtěli by sem zahrnout další připomínky. Belgie – souhlasí, ale požaduje, aby zde byla doložka o promoci. Poznámka, že pro sektor se neudělalo nic podobného jako pro mléko, i přes to, že krize trvá přes 3 roky. Itálie: podpora. Doplnit: přístup k financím, kontrakty (nejsou dodržovány distribucí) a opět přišli s označením (většina je proti, podpořily je jen Francouzi). Švédsko - podpora, jsou proti odložení direktivy o ochraně. Francie - podpora, výhrady u bodu 3 (ceny obilí). Dánsko: jako Švédsko. Označení dobrovolné. Rakousko, ČR a Slovinsko chtějí hlavně tvrdší akce vůči distribuci. Finové: stejně jako DK a Švédsko. Němci: jsou proti primárnímu označení. Španělé: požadavek na zachování exportních podpor u masa a také skladování. Zahrnout také problém výměnného kurzu dolar/euro. Arnaut – vedoucí sektoru komodit C/C, udělal přehled současné situace v produkci obilí jak v EU, tak ve světě a snažil se přesvědčit, že rychlý prodej ječmene z intervence není v zájmu farmářů. Španělé mu k tomu řekli, že jeho argumenty jsou nesmyslné, že by se to týkalo jen vnitřního trhu a alespoň částečně by to uvolnilo tlak na ceny obilí. 4. AHW – kastrace.

6




DG Sanco připravuje pozici ke změnám u kastrace. Od června proběhly ještě 2 další schůze a jak se zdá, stále více se mluví o termínech 1/1/2012 pro konec kastrace bez anestézie a 1/1/2018 jako datum ukončení veškeré kastrace. Dánský zástupce k tomu řekl, že celá řada otázek zůstává otevřených. Diskuse byla především o připravenosti jednotlivých zemí. Německý zástupce pak dodal, že dokument, který připravila C/C je zastaralý, minulý týden Komise (DG Sanco) připravila dva dodatečné návrhy. Mělo by jít o: První verze: 1.1.2018 bez podmínek. Druhá verze: od 1.1. 2015 s podmínkami. 19.11. bude další schůze, kde se má jednat především o podmínkách. Španělé mají také připomínky k alternativám. 15 let je třeba u genetického řešení, aby byl vidět nějaký výsledek, ale ani tak není zajištěno, že se odstraní pach kanců. Italové požadují výjimky pro těžká zvířata, na místní speciality. Vše by se mělo případně zavádět postupně. Zlepšit také genetický výzkum a zkoušet i jiné způsoby kastrace. Švédsko používá od jara injekce, ale doba trvání není zatím plně kontrolovatelná. Dánský zástupce říká, že současná genetika to zatím nevyřeší. Klonování: Podobná diskuse jako v pracovní skupině Reprodukce dobytka. Většina se přiklání k nutnosti pokračovat alespoň ve výzkumu (v případech výskytu velkých katastrof, bude možná nutné přistoupit i k jiným formám reprodukce). Antonia ještě podala referát ze semináře minulého týdne o GHG a podílu živočišné produkce na jejich tvoření. Referoval jsem o tom rozsáhle minulý týden.

Seminář: proteinové kultury – rostliny pro budoucnost 5.11. Z názvu je cítit optimismus, ale v průběhu semináře se ukazuje, že sektor na tom není právě nejlépe. Poslední podobný seminář zde byl před 2 roky, tam byly výsledky lepší, dnes se každý ptá, jak to bude vypadat se sektorem v rámci CAP 2013, co bude, až nebudou podpory na hektar (55,57€), zda bude něco uplatněno v rámci čl. 68. V první části zde byly přehledy produkce a podmínek v několika členských zemích. Německo: stálý pokles ploch, dnes polovina co před 5 lety. Bonus 55€ sice propad téměř zastavil, ale nikdo neví co bude po 2011. Agroenvironmentální opatření jsou nedostatečná. Itálie: má plán pro produkci proteinových kultur – EU by měla udělat něco podobného, aby se zamezilo nadměrným dovozům. V 1960 bylo přes 500 000ha, dnes jen 59 000 ha u luštěnin, jen u sóji dochází k růstu, ale to nekompenzuje. Ani se nedají měřit vyšší výnosy, již 10 let spíš stagnace. V praxi se stále omezuje rotace, někde monokultury až po dobu 30 let. UK: luštěniny 230 000 ha na východě Anglie, ale mají 1mt deficit proteinů, pěstuje se hlavně na dobré půdě, snaha nahradit sóju fazolemi (zimní odrůdy). Stále méně farmářů v sektoru. Množení, reprodukce: nyní jen 1-2 podniků pro každý druh pro celé UK. Španělsko: podobná situace jako všude. Od 1960 pokles, jen v 1996 došlo ke zvýšení (zvýšily se prémie), ale dnes jsou plodiny na 100 000 ha, před 10 lety ještě 400 000 ha. Hlavní důvod – není rentabilita. Rakousko: 13 000 ha, v 80. letech přes 30 000 ha. Letos strategický plán pro sóju, zvyšování produkce každým rokem až na 70 000 ha. Belgie: malá produkce, dovozy luštěnin z Francie, plocha nyní 1000 ha (před 15 let 5000 ha), velké výkyvy ve výnosech. Za 10 let byla dobrá úroda jen v 2003 a 2009. Francie: Zástupci sušených krmiv (vojtěšky) protestují, že jejich sektor zde není vůbec zmíněn. Kritika Komise, která se prakticky vůbec nestará o vývoj alternativ. Jak dále s proteiny? Patrice Rialland – FEFAC.

7




Celosvětový přehled (Známe z pracovní skupiny). Příspěvek také obsahoval hodnocení luštěnin a jejich náhrada za sóju. Udal zde také možnosti složení s ohledem na luštěniny v krmivech pro: Vepři drůbež dobytek Hrách prům. 15% 10% 10% Max. 30% 15% 20% Fazole prům. 7% 5% 10% Max. 15% 10% 30% Jetel prům. 5% 3% 10% Max. 10% 5% 30%. Výhody: Nevýhody kontrolovaná výživnost malé množství dodávek, nedostatečné lokální produkce dodávky, chybí produkce udržitelnost Je zde potenciál až 20 mt pro míchaná krmiva (10x víc než dnes). Frédéric Prassanda – Výzkum – modely pro produkci. Trvale se snižuje podíl hrachu v krmivech, v posledních 2 letech snaha pro obrat. Vliv produkce biopaliv a zbytkových produktů na kompozitní krmiva. V kompozici hrách může nahradit pšenici, prakticky ve stejném poměru. Jak se zvyšuje podíl hrachu, není třeba přidávat tolik lyzinu (drahý – úspory). Velké využití zejména u vepřů až 60-80%. Prostředí a vstupy, GHG. Tomáš Němeček, švýcarský výzkumný ústav z Zurichu. Mluvil především o možnostech fixace emisí, výhody rotace a kombinace obou, jak lépe připravit cykly kultur, aby fungovaly optimálně. U luštěnin není třeba zdaleka tolik hnojiv a také menší potřeba orby a energie. Hrách přeruší cyklus obilnin, menší spotřeba vstupů PPP. Carlos Molino – Universita Cordoba. Výhody pro prostředí – biodiversita. - fixace N + menší spotřeba energie - nejlepší kombinace pro rotaci - zdravé proteiny – kvalitní pro prostředí - zlepšuje složení půdy, menší potřeba PPP, méně energie na ha (-13%). Marie-Hélene Jeuffroy - INRA Francie. Mluvila o pozitivním dopadu proteinových kultur na snižování nákaz u pšenice (rotace), snížení nákaz o 12-54%. Obtížné dosáhnou průměrných výnosů - jsou zde velké variace. Limitní faktory: klimatický stress (voda, teplo), nemoci, udusaná půda. V podobném stylu byl příspěvek Ton Rouna, holandský ředitel společnosti Limagrain Europe. Ten mluvil o výzkumu a množení kultur, o nedostatku ekonomického zájmu (nyní malý trh), menší royalties a nezájem velkých společností investovat do slabé návratnosti. EU hrách 2000 943 000 ha 09 515 000 ha 10 620 000 ha (podpory zapůsobily) Prakticky ve všech zemích nárůst ploch v 2010. Cíle šlechtění a množení: lepší výnosy, síla a odolnost stonků, dřívější sklizeň, kvalita, resistence nemocem. Nové hybridy – chybí peníze, není ekonomický zájem. Výzkum: Royalties a veřejný výzkum, kombinace privátních a veřejných fondů. Sója – Itálie. Od začátku 80. let, nyní představuje 500 000 ha, hlavně v severní Itálii. Kritika dosavadních reforem zemědělství od Mc Sharry reformy, po Agendu 2000, všude stále menší zájem o olejniny a proteinové kultury.

8




Rumunsko: GMO sója. Produkce před zákazem 300-500 000 t, zisková marže + 30% u GMO oproti konvečním. A navíc méně PPP. Kritika postupu Komise a vlády v zákazu. Země se z exportéra stala dovozcem a hodně půdy není vůbec využito. GMO má podle mluvčího nesporné výhody a Rumunsko má zvlášť příznivé podmínky pro pěstování sóji. Pomohlo by to evropské nezávislosti na dovozech. Příspěvky dvou zástupců DG Agri nebyly ničím novým, jen opakování starých argumentů ale bez možnosti o tom nějak konkrétně diskutovat. Hlavně se zabírali možnostmi určitých podpor pro sektor jako čl. 68, jak ho využívá třeba Francie, Itálie či Finsko. Zástupce sušených krmiv opět protestoval proti složení semináře a požadoval zahrnutí protestu do zápisu. Pro sušená krmiva se v EU nic nedělá, ale to by se dalo říci o celém sektoru proteinových kultur také. Seminář představuje určité zklamání z obecného stavu proteinových kultur a výhledu v EU.

Reforma mléka Podle zpráv z Komise, bude více místa pro producenty ve vyjednávání se zpracovateli a distribucí, ale stále se zatím neví, jestli také udělá Komise povinný legální rámec pro kontrakty. Ciolos je připraven přijmout doporučení HLG mléka i přes námitky několika členských zemí. Minulý měsíc UK, Holandsko, Dánsko a Švédsko odmítly podpořit návrh, který má určitým způsobem regulovat sektor. ČR se hlasování zdržela. V návrhu se nyní říká, že zde není povinnost, ale že se ponechává na členských zemích, jestli udělají legální rámec povinný nebo dobrovolný na národní úrovni.

Mercosur a EP Parlament dal Komisi mandát pro jednání Mercosur ale jen za podmínek, kdy budou dodrženy pravidla bezpečnosti potravy a odpovídající (reciproční) standardy zahrnuty do jakékoliv smlouvy. EP podporuje další jednání, ale dává také striktní hranice, především co se týče zemědělství. Zemědělské dovozy mohou být povoleny jen za podmínek, když budou mít produkty stejnou míru ochrany jako evropské a to u standardů, ochrany zvířat a prostředí. V jednáních se musí také přihlédnout k celkovému vývoji světové ekonomiky za poslední desetiletí, včetně klimatických změn. EP také požaduje, že se v každém případě musí udělat dopadová studie na možné škody pro evropské zemědělství a říká, že každá země má právo chránit svoji potravinovou bezpečnost. Raporteur EP, Papastamkos dále varuje, že finanční kompenzace nemohou nijak kompenzovat negativní dopady na evropské zemědělství, což je signál, že EP není připraven přijmout další ústupky v jednání na úkor zemědělství.

Krize vepřového se musí řešit Rada, která se sešla minulý týden v Lucemburku, dala za pravdu 10 členským zemím, které volají pro akce na podporu sektoru. Belgická předsedkyně řekla ministrům, že kombinace současné situace na trhu obilí, velmi nízké ceny masa, se musí co nejrychleji řešit. Proto bylo rozhodnuto o mimořádném zasedání 3. prosince, kde se tato otázka bude projednávat. Španělsko, Francie, Polsko, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Dánsko, Rakousko a Řecko podpořily belgickou iniciativu. Francie dále požaduje případné otevření vývozních podpor a privátního skladování. Slovinsko požaduje vytvoření HLG vepřové, podle vzoru HLG mléka. Dánsko chce zase více fondů pro výzkum a inovace. Komise není příliš nakloněna udělat podobnou akci jako u mléka, takže se uvidí počátkem prosince zda se členské země dostatečně dohodnou na nové iniciativě. 9




Mléko, O + Z, kontrakty Komise hodlá v prosinci předložit Radě návrh na úpravu legislativy týkající se vztahů mezi různými hráči řetězce. Na jedné straně to má dát členským zemím možnost stanovit kontrakty povinné či dobrovolné a také dát určitá nová pravidla pro fungování meziprofesních organizací v rámci jednání. Tato opatření měla být zatím jen pro sektor mléka, ale Francie vedle toho připravila stejný projekt pro ovoce a zeleninu, který by mohl být také předvojem pro další kolo jednání. Minoritní organizace odborů tuto iniciativu již napadly, říkají, že nejde dostatečně daleko a nedává prostor pro všechny, přednost je zde při jednání dána velkým odborům a meziprofesním organizacím.

Zemědělské fondy – chyby 2-5% Účetní dvůr zveřejní příští týden audit provádění plateb, ve kterém se říká, že průměrně bylo v plnění podmínek 2 – 5% chyb, což ukazuje podle Dvora na určité slabiny v řízení. Systém SIGC integrovaný systém řízení a kontrol) má podle Dvora určité slabiny a také vyzval k lepšímu řízení kontrol v Řecku, kde je prý provádění dost chaotické. Athény již přistoupily ke korektivním akcím, podobně jako v jiných sektorech.

Ciolos – obchodní politika Komise přihnula komunikaci o obchodní politice i přes velké námitky Komisaře Ciolos. Komisař poslal protestní dopis předsedovi Komise Barroso, kde se říká, že v komunikaci se nebere prakticky vůbec ohled na dopady pro určité citlivé sektory EU ekonomiky. Ciolos se zde odvolává na velké rozdíly v pravidlech a standardech jak v EU, tak ve třetích zemích a říká, že by se ve všech jednáních na tento fakt měl brát zřetel. Komisař dále říká, že komunikace s ohledem na bilaterální jednání je v protikladu k agendě Doha, která by podle něho měla mít přednost.

G 20 a výkyvy cen President Sarkozy chce v rámci jednání skupiny G 20 také řešit otázku velkých výkyvů cen potravin a celosvětového zásobování. Skupina, která se sejde příští týden (11. a 12. listopadu) v Seoulu má podle Sarkozyho pokusit se najít řešení pro velké výkyvy cen, které od roku 2008 jsou prakticky bez kontroly. A z této situace profituje jen velmi malá část spekulantů, kteří vydělávají na účet producentů a malých zemí. Tato situace nesmí pokračovat, protože by mohla vést k velkým konfliktům nebo k válce.

Počasí mění mapu ploch obilí Sucho v Rusku a na Ukrajině, záplavy ve střední Evropě podstatně ovlivnily úrodu obilí v celé EU. A to i v dalších letech ovlivní rozložení ploch obilí a celou produkci ve všech oblastech. Podle zprávy producentů kukuřice (AGPM), klesne ploch ozimů obilí o 15 – 25% a to nejvíce v Maďarsku, Rusku a na Ukrajině, kde podmínky pro osev se zatím nenapravily. Otázkou zůstává, jestli jarní osevy pomohou dohnat tyto rozdíly. A také jak tento vývoj ovlivní osevy kukuřice v celé Evropě.

10


11

Recommend Documents