11

2011

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

08/11

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

stavby pro kulturu a osvětu

Stavba roku 2011 – druhé kolo obnova Jurkovičovy vily osobnost stavitelství: František Klokner cena 68 Kč www.casopisstavebnictvi.cz

SVAZ V ČESKÉ REPUBLICEPRŮMYSLU MINISTERSTVO PRŮMYSLU O MINISTERSTVO OBCHODU ČESKÉ AREP VYPISOVATELÉ: VYPISOVATELÉ: Rekonstrukce Malostranské besedy,VYPISOVATELÉ: Praha PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉAREPUBLICE Rekonstrukce besedy, Praha SVAZ PODNIKATELŮSVAZ Rekonstrukce Malostranské a. Praha Malostranské ECONOMIA, s., AČASOPIS STAVITEL PODNIKATELŮ VE STAVEB VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REP NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY ANADACE STAVITELSTVÍ NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY PRObesedy, ROZVOJ STAVITELSTVÍ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAV ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉA REPUBLIKY MINISTERSTVO PRŮMYSLU MINISTERSTVO OBCHODU PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY aha ce Malostranské besedy, Rekonstrukce Praha Malostranské besedy, Praha SVAZ SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Partnerská záštita: PODNIKATELŮ VE SVAZ STAVEBNICTVÍ PODNIKATELŮ V ČESKÉ VE STAVEBNICTVÍ REPUBLICE V ČESKÉ REPUBLICE Partnerská záštita: Partnerská záštita: Partnerská záštita: ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCHA TECHNIKŮ ECONOMIA, a. s., ČASOPIS ECONOMIA, STAVITEL a. s., ČASOPIS STAVITEL Tituly STAVBA ROKU 2010 ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ ČINNÝC ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVA ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A VE VÝSTAVBĚ VE VÝSTAVBĚ VE VÝSTAVBĚ VE VÝSTAVBĚ Partnerská záštita: Partnerská záštita: Partnerská záštita: ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH ČESKÁ KOMORA INŽENÝRŮ AUTORIZOVANÝCH A TECHNIKŮ INŽENÝRŮ ČINNÝCH A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ VE VÝSTAVBĚ VE VÝSTAVBĚ

19. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVBA ROKU 19. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVBA ROKU 19. ROČNÍK SOUT 19. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVB

VYHLÁŠEN VYHLÁŠEN 19. ROČNÍK SOUTĚŽE STAVBA ROKU 19. ROČNÍK 19. SOUTĚŽE ROČNÍK STAVBA SOUTĚŽE ROKU STAVBA ROKU Letní koupaliště, Hradec Králové VYPISOVATELÉ: VYHLÁŠEN VYHLÁŠEN

Letní koupaliště, Hradec Králové

Letní koupaliště, Hradec Králové Letní koupaliště, Hradec Králové

NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ UZÁVĚRKA 31. 5. 2011 UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 31. 5.PŘIHLÁŠEK 2011 VYHLÁŠEN UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠE UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 31. 5. 2011 VYHLÁŠEN VYHLÁŠEN MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY

aliště, Hradec Králové Letní koupaliště, Hradec Králové

SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK 5. 2011 UZÁVĚRKA31. PŘIHLÁŠEK UZÁVĚRKA 31.PŘIHLÁŠEK 5. 2011 31. 5. 2011 ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL

Rekonstrukce Malostranské besedy, Praha

Soutěž je vypsána pod záštitou:

Soutěž je vypsána pod záštitou: Soutěž je vypsána pod záštit Soutěž Soutěž je vypsána pod záštitou: předsedy Senátu Parlamentu ČR je vypsána pod záštitou: předsedy Senátu Parlamentu ČR předsedy předsedy Senátu Parlamentu ČR Senátu Parlamentu ČR ministra životního prostředí ČR předsedy Senátu Parlamentu ČR, ministra životního prostředí ministra životního prostředí ČR ministra životníhoČR, prostředí ČR ministra životního prostředí ČR Soutěž je vypsána pod záštitou: Soutěž je vypsána pod Soutěž záštitou: je vypsána pod záštitou: ministra pro místní rozvoj ČR ministra proParlamentu místní dopravy ČR, ministra pro místní rozvoj ČRČRrozvoj ČR, ministra ministra pro místní rozvoj ČR ministra pro místní rozvoj ČR předsedy Senátu Parlamentu ČR Senátu Parlamentu předsedy předsedy ČR Senátu ministra kultury ČR Malá vodní elektrárna Železný Brod ministra kultury ČR ministra životního ČR životního Malá ministra kultury ČRprostředí Malá vodní elektrárna Železný Brod vodní elektrárna Železný Brod primátora hlavního Prahy Malá vodní elektrárna Železný Brod prostředí ministra prostředí ministra ČR životního ČRměsta ministra dopravy ČR ministra kultury ČR

ministra dopravy ČR ministra ministra pro místní rozvoj ČR pro místní rozvoj ČR ministrapro dopravy ministra ministra místníČR rozvoj ČR primátora hlavního města Prahy dopravy ČR primátora primátora hlavního města Prahy hlavního města Prahy ministra kultury ČR primátora hlavního města Prahy ministra kultury ČR ministra kultury ČRzáštita: elektrárna ŽeleznýMalá Brodvodní elektrárna Železný Brod Partnerská ministra dopravy ČR ministra dopravy ČR ministra dopravy ČR Soutěžní podmínky, apřihlášku komora autorizovaných techniků činných Soutěžní podmínky, přihlá Soutěžní podmínky, přihlášku primátora hlavního města Prahy hlavního města Česká primátora primátora Prahy hlavního města Prahy přihlášku inženýrů Soutěžní podmínky,

a registraci do soutěže naleznete na: ve výstavbědo soutěže a registraci do soutěže a registraci do soutěže naleznete na: nal a registraci naleznete na: Soutěžní podmínky, přihlášku www.stavbaroku.cz Soutěžní podmínky, Soutěžní přihlášku podmínky, přihlášku www.stavbaroku.cz www.stavbaroku.cz a registraci do soutěže naleznete na: a registraci do soutěže awww.stavbaroku.cz registraci naleznete do soutěže na: Partner: naleznete na:

Letní koupalište, Hradec Králové

Partner: Partner: www.stavbaroku.cz www.stavbaroku.cz www.stavbaroku.cz Partner:

Centrum sportu a zdraví Olomouc

Partner:

Partner:

Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství

soutě Vyhodnocení je zařazenoVyhodnocení do Dnů stavitelství a architektury organizovaných SIA ČR – Radousoutěže výstavby Partner: Centrum sportu a zdraví Olomouc Partner: Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství architektury organ a architektury organizovaných SIAa ČR – Radou výstav Centrum sportu a zdraví Olomouc Centrum sportu a zdraví Olomouc

a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby

Mediální partneři:

Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Vyhodnocení Dnů stavitelství soutěže je zařazeno do Dnů Mediální stavitelstvípartneři: a architektury organizovaných aSIA ČR – Radouorganizovaných výstavby architektury SIA ČR a architektury – Radou výstavby organizovaných SIA ČR – Radou výstavby

ortu a zdraví Olomouc Centrum sportu a zdraví Olomouc

Mediální partneři:

Mediální partneři:

Mediální partneři:

Mediální partneři:

Mediální partneři: Mediální partneři:

Malá vodní elektrárna Železný Brod

Administrativní centrum Vinice, Pardubice Administrativní Administrativní centrum Vinice, Pardubice centrum Vinice, Pardubice

Administrativní centrum Vinice, Pardubice

bice centrum Vinice, tivní Administrativní Pardubice centrum Vinice, Pardubice

Centrum sportu a zdraví Olomouc

Lidé budují mnoho zdí,

– Georges Pire –

ale málo mostů.

Prezentace úspěchů české architektury a stavitelství pro odbo rníky i širokou veřejn ost Administrativní centrum Vinice, Pardubice

Internetové hlasování o Cenu veřejnosti soutěže proběhne na stránkách www.stavbaroku.cz od 9. září do 3. října 2011.

září – říjen | Dny otev řených dveří na stavbá ch 8. 9. | Nominační ve čer Stavba roku 2011 3. 10. | Setkání v Se nátu PČR s předáním cen Stavba roku 2011 21. – 26. 11. | Dny ot evřených dveří na školá ch

www.dsa-info.cz | ww w.siacr.cz www.ckait.cz | www.sp s.cz

editorial

Vážení čtenáři,

Hlavní bod, Říční diamant, Tovární kancelářské centrum, Kukuřičné půdy nebo třeba Soudní dvůr Amazonek. Že to z  ní jako dada? Kdepak. Takhle se v  doslovném překladu z  angličtiny jmenují nejnovější (a  většinou architektonicky působivé) stavby v hlavním městě. Praha je vůbec plná budov s  anglickými názvy, někdy navíc přepsanými foneticky, takže zde najdeme i Filadelfii.

Ve Vysočanech zase stojí bytový dům L´Ocelot, což není nic jiného než francouzsky ocelot, tedy v podstatě sympatická šelmička. Metropole v tom ale není sama. V  Brně se staví mrakodrap AZ Tower – to by se asi mělo číst „ejzed“, nedávno se otevřelo administrativní centrum Triniti Office Center (což je vůbec zajímavé, protože pokud bychom tomu měli rozumět jako „trojice“, pak by název musel být Trinity) a  zcela děsuplně zní třeba název Liberec Plaza… Předpokládám, že každý z čtenářů by našel další neméně působivý příklad nedostatku českojazyčné fantazie. Za celým tímto anglosaským názvotvorným šílenstvím nevidím jen stále diskutovanou infiltraci anglizmů do hovorové češtiny (používá je každý z  nás, ovšem někteří již za úrovní trapnosti). Asi je to prozaické – anglický název budovy je prostě módním trendem. A  pozor, na našem

území zdaleka ne prvním svého druhu. Kolik hradů z  třináctého, čtrnáctého a  patnáctého století má německý název? Kam se podíváme, všude samý „štejn“ či „burg“, i  když jejich původní stavitelé mnohdy němčinou ani nevládli. Ale bylo to jaksi tehdy „světové“, sedět na poněmčených hradbách. V  tomto čísle se objevuje polyfunkční karlínská budova s  názvem Main Point, která svým názvem dobře doplňuje okolní sbírku courtů, houseů apod. Přitom je to stavba s  výraznou fasádou, jež připomíná stovku visících hadů-korálovců se svým typicky červeno -bílo - černým pruhovaným zbarvením. Takže administrativní budova Korálovec, ať si její anglicky hovořící uživatelé lámou hlavu! Teď trochu vážněji. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo na konci července svůj koncept bytové politiky do roku 2020. Ná-

městek Miroslav Kalous připravil pro časopis Stavebnictví na toto téma článek o  ideových záměrech bytové politiky. K  němu je připojen harmonogram nejbližších opatření, z nějž vyplývá další existence a funkce Státního fondu rozvoje bydlení. To je zpráva poměrně pozitivní, jelikož tato organizace to měla ještě před pár měsíci „nahnuté“.

Hodně štěstí přeje

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

inzerce

Vidíme věci jinak. Unikátní ocelové konstrukce navrhujeme kreativně a ekonomicky. Naše myšlenky, znalosti a zkušenosti v oboru ocelových konstrukcí umožňují k Vašim přáním přistupovat kreativně a zároveň ekonomicky. Disponujeme rozsáhlým technickým zázemím, vlastním výrobním závodem a technickou kontrolou na nejvyšší úrovni. Spoléhejte na profesionály v oboru.

NÁVRH

Zimní stadion, Chomutov

DODÁVKA A MONTÁŽ

Protihluková stěna - II. etapa, Hradec Králové

SPOLEČNOST JE ŘÁDNÝM ČLENEM ČAOK

ŘÍZENÍ STAVEB

Konstrukce rozhledny Velký Kamýk, Písek

DIAGNOSTIKA

Stanice metra Střížkov, Praha

EXCON, a.s. Sokolovská 187/203, 190 00 Praha 9

Hangár, letiště Ostrava - Mošnov

Tel.: +420 244 015 111 Fax: +420 244 015 340

ELENZ - zauhlování, Ledvice

[email protected]

www.excon.cz

stavebnictví 08/11

3

obsah

6–8

12–14

Stavba roku 2011 – druhé kolo

Vila architekta Dušana Jurkoviče je jako nová

Nejuznávanější přehlídka českých staveb letos sice nemá tolik přihlášených, zato kvalita je vysoká. Ve druhém kole si to „rozdá” hned několik úprav veřejných prostor, jejichž součástí je sochařská výzdoba.

Slavný architekt počátku dvacátého století Dušan Jurkovič se proslavil především radikálním důrazem na slovanský odkaz ve všech prvcích svých staveb. Jeho vlastní vila je v tomto smyslu etalonem.

speciál

16–18 ■

Osobnost českého stavitelství: František Klokner

Zelená úsporám a projektanti XX

Redakce časopisu Stavebnictví se rozhodla zahájit novou rubriku, v níž bychom mapovali životy velikánů českého stavitelství. Začínáme osobností Františka Kloknera, stavitele, vědce a organizátora s velkým odkazem.

Dvacátá část speciálu Zelená úsporám a projektanti se zabývá praxí, a to konkrétně tématem kontaktního zateplení z pohledu tepelných mostů hmoždinkami a jejich prokreslování.

PSJ otevírá v září M5 Mall v Rjazani V  ruské Rjazani finišuje jedna z  největších zakázek historie PSJ. Náročná realizace obchodně zábavního centra M5 Mall byla zahájena v prosinci 2009. Investorem díla, jehož náklady dosáhnou 120 milionů eur, je společnost Ryazan Shopping Mall. Komplex vzniká v  těsné blízkosti klíčové federální silniční komunikace M5 Moskva–Čeljabinsk u vjezdu do Rjazaně. Nabídne jedinečné řešení pro obyvatele Rjazaně, bude jediným projektem svého druhu v regionu a bude obsluhovat více než 500 tisíc obyvatel. Zakázka předpokládá zahájení kolaudačního řízení na konci srpna. Slavnostní otevření je plánováno na konec září 2011.

4

stavebnictví 08/11

08/11

srpen

3 editorial 4 obsah

Zelená úsporám a projektanti XIX 38 Kontaktní zateplení z pohledu tepelných mostů hmoždinkami a jejich prokreslování, I. díl

stavba roku 6 Stavba roku 2011 – druhé kolo 9 Městské koupaliště v zeleni

evropské právní předpisy 51 Nová právní úprava uvádění stavebních výrobků na vnitřní trh – první kroky

stavba JmK 12 Stoletá kráska v novém

bytová výstavba ČR 54 Bytová výstavba v České republice v letech 1997 až 2010 57 Nová koncepce bytové  politiky ČR do roku 2020

osobnost stavitelství 16 František Klokner téma: stavby pro kulturu a osvětu 20 Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova prof. Ing. arch. Eva Jiřičná 26 Městská knihovna v Soběslavi – záchrana gotického hradu Ing. arch. Jaromír Kročák 32 Obnova přečerpávací stanice Vršovické vodárny v Braníku Ing. arch. Eva Dvořáková 42 Návrh konstrukčního řešení stavby Main Point Karlín v Praze Ing. Martin Čvančara 48 Nové Správní centrum Karlovarského kraje Ing. arch. Jaromír Musil foto na titulní straně: obnova gotického hradu s novou knihovnou v Soběslavi, Tomáš Malý

názory 60 Policy architecture – Baukultur svět stavbařů 62 Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2011 63 FIEC odmítá jakékoli formy protekcionizmu 70 Mosty ČR na zlatých mincích České národní banky konference 60 Městské inženýrství Karlovy Vary 2011 – od vojenského k civilnímu  72 infoservis 74 v příštím čísle

„Šperk vašeho domu“ Žaluzie a rolety Isotra

Budova FILADELFIE, Praha; developer: PASSERINVEST GROUP, a.s.

inzerce

Vhodně navržená stínicí technika vytváří optimální prostředí z pohledu světelných a tepelných podmínek a je významnou součástí stavby z hlediska úspory energie. V tradičním pojetí plní venkovní žaluzie a rolety stínicí a bezpečnostní funkci, v netradičním pojetí jsou architektonickým prvkem administrativních budov a šperkem rodinných domů.

VENKOVNÍ ŽALUZIE A ROLETY Vysoký stupeň zastínění / termoregulační a ochranný efekt / snižování hladiny venkovního hluku.

www.isotra.cz E-mail: [email protected] zákaznická linka: 800 800 110

stavebnictví 08/11

5

stavba roku

foto: www.stavbaroku.cz

▲ Výstavba Jihozápadní části Pražského okruhu

Stavba roku 2011 – druhé kolo

▲ Malá vodní elektrárna a rybí přechod, Beroun

▲ Sportovní a relaxační centrum Rychnovska, Rychnov nad Kněžnou

▲ Městská plovárna Luhačovice

▲ Výstavba rodinného domu, Praha 6 – Břevnov

▼ Golfklub Čertovo břemeno, Jistebnice

▼ Onkologické centrum Fakultní nemocnice, Plzeň

6

stavebnictví 08/11

▲ Muzeum barokních soch a rekonstrukce klášterních zahrad – kostel sv. Josefa v Chrudimi

▲ Vila Jevany

▲ Budova FILADELFIE, BB Centrum, Praha

▲ Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně

▲ ČVUT – Nová budova Dejvice, Praha

▲ Miura hotel, Čeladná

▲ Kongresové centrum Zlín

▲ Revitalizace Staroměstského náměstí, Mladá Boleslav

▼ Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas, Trutnov

▼ Oprava památkového objektu, Loket

stavebnictví 08/11

7

▲ Triplex – soubor bytových domů v proluce, Karlovy Vary

▲ Bytový dům s malometrážními byty a tělocvičnou, Praha

▲ Ekologicky šetrný hypermarket, Jaroměř

▲ Multifunkční dopravní terminál, Česká Třebová

▲ Rozdělovací objekt Novořecké splavy, Třeboň

▲ Obchodně společenské centrum Forum, Liberec

▲K  rytý plavecký bazén v Litomyšli

▲ Nový výrobní závod Hustopeče

▼ Rekonstrukce zastupitelského úřadu ČR v Brazílii (soutěž Stavba roku v zahraničí)

▼ Silniční tunely Hédinsfjardargöng – Island (soutěž Stavba roku v zahraničí)

8

stavebnictví 08/11

stavba roku

text: Ing. arch. Jaroslav Ševčík

foto: archiv autora

▲ Hlavní budova nového koupaliště v Hradci Králové, v popředí plocha s bazény

Městské koupaliště v zeleni Hradec Králové zdobí nové městské koupaliště s jednoduchou a snadno zapamatovatelnou architekturou, která je primárně formována danou funkcí a získává tím moderně nadčasový ráz s tradičními prvky, dobře korespondující s novodobou architekturou města. Zajímavá stavba byla oceněna titulem Stavba roku 2010. Charakter území Koupaliště se nalézá jihovýchodně od centra města za řekou Orlicí, v katastrálním území Malšovice u Hradce Králové a Hradec Králové. Přirozenou severozápadní hranicí plochy areálu je řeka Orlice se stromořadím a  inundační hrází. Severozápadní hranici tvoří komunikace Malšovická a  rozsáhlé parkoviště. Další dvě strany vymezují ve vzdálenosti horizontu opět komunikace – z jihozápadu Brněnská ulice a Gočárův

(II. městský) okruh a zelené plochy. Celé území městského koupaliště Hradec Králové je obklopeno vzrostlou zelení a komunikačně propojeno s centrem města ze severní strany, kde bylo navrženo nové dopravní spojení z ulice Malšovická jak pro pěší (zastávka MHD), tak i pro automobily a autobusy. Celá lokalita je rovněž propojena systémem pěších a cyklistických cest. Díky této dobré dopravní dostupnosti může koupaliště plnit jak funkci lokálního zařízení, tak částečně i  funkci regionálního rekreačního centra.

Architektonické a urbanistické řešení areálu Koupaliště je situováno přibližně uprostřed řešeného území. Vstup do prostoru areálu je přes terénní příkop pomocí lávky, zvýrazněné lehkou membránovou konstrukcí. Na této úrovni se nalézá přízemí hlavní budovy a  plocha s  bazény. Na ni navazuje louka, určená pro odpočinek a slunění. Od této louky oddělují plochu s bazény nízké keře a od provozní budovy ochoz, oddělený v  parteru systémem laviček a  květinových truhlíků. Propojení je řešeno pomocí brodítek. Povrch zpevněné plochy mezi bazény je vydlážděn z umělého kamene (pískovec). Venkovní bazény jsou zhotoveny z nerezavějícího ocelového plechu. Plocha je bezbariérová a je organizována tak, aby se jednotlivé

přirozené skupiny návštěvníků co nejméně rušily. Z  tohoto důvodu je například dětský bazén situován na opačné straně než skokanský bazén, tobogán či skluzavka jump. Mezi těmito bazény je umístěn blíže k dětskému bazénu bazén rekreační, pak následuje padesátimetrový plavecký bazén s lávkou. U  dětského bazénu se nachází speciální bazén, tzv. hrací potok s  tekoucí vodou. Tato atrakce je určena pro nejmenší návštěvníky. S  potokem sousedí odpočinková relaxační část pro matky s dětmi. V části, kde jsou situovány skokanský bazén a  tobogán, se nachází rovněž nová atrakce, tzv. líná řeka, která slouží návštěvníkům k projížďce na nafukovacích kolech. Součást bazénové plochy tvoří rovněž objekt pro hygienické zázemí a  občerstvení na bazénovém platu. Tento objekt, částečně dvoupodlažní, má oválný tvar. Z východní strany uzavírají plochu s bazény dřevěné letní kabiny, navazující na budovu koupaliště. Jemný přechod interiéru a exteriéru kryje podélný ochoz, který je zároveň dělicí čárou mezi stavebnictví 08/11

9

▲ Lávka přes padesátimetrový plavecký bazén

▲ Tobogán a tzv. líná řeka

QBSLPWJÝUŞ

▼ Koupaliště Hradec Králové – situace

▲ Terasa pro slunění s výhledem na bazénové plato

WTUVQ
MÈWLB

▲ Lávka s lehkou membránovou konstrukcí před vstupem do hlavní budovy koupaliště

CFBDI
WPMFKCBM IMBWOÓ
CVEPWB

TMVOÓDÓ
MPVLB

10

stavebnictví 08/11

CB[ÏOPWÏ QMBUP

čistým a veřejným provozem. Obdobně je řešena i část areálu s letními kabinami, uzavírající bazénovou plochu z východu. Provozní budova koupaliště tvoří bariéru k bazénům na severní straně a  představuje členitý, jedno- až třípodlažní objekt se suterénem. Jednotlivé provozní celky jsou navrženy tak, aby mohly fungovat nezávisle na sobě. V  suterénu budovy se nachází skladové a technické zázemí a veškerá technologická zařízení pro bazény včetně akumulačních jímek. Charakteristickým materiálem provozní budovy je dřevo, použité jako obkladový i  konstrukční materiál. Jednotlivé části stavby jsou jemně diferencovány typem dřevěného obkladu (horizontální hladký obklad, překládaný obklad, laťový rastr, lamelový obklad atd.) a použitím exotického nebo tepelně upravovaného dřeva. Jako doplňkový materiál je použit plech (předvětralý titanzinek, pozinkovaný kov), sklo, hliník, beton nebo například obklady z umělého kamene.

Dispoziční řešení Provozní budova je rozdělena tak, že v její východní části je hygienické a  sociální zázemí pro návštěvníky (sezónní provoz) a  celoroční provoz čtyř kurtů pro squash. V části sezónního provozu jsou umístěny převlékací kabiny a úložné skříňky s vazbou na umývárny a WC pro muže a  ženy. Samostatnou část tvoří technické a  obslužné zázemí budovy a  venkovních bazénů s  místností pro plavčíky, první pomoc, kanceláře, sklady a  chlorovna se samostatným venkovním vstupem. Tato část je propojena samostatným schodištěm a  obslužným výtahem se suterénem.

Západní část budovy je určena pro celoroční provoz. V  této části se nachází sportovní restaurace s bowlingovými drahami. Restaurace je navržena tak, že v sezóně slouží i  pro obsluhu venkovního koupaliště. Je doplněna venkovní terasou přístupnou od bazénového plata na západní straně. Součástí restaurace je kuchyně s příslušným zázemím. V části budovy s celoročním provozem se nalézají prostory fitcentra a wellness, které je umístěno ve dvou podlažích. V  1.NP tvoří součást wellness víceúčelový bazén a jeden whirlpool. Ve 2.NP je občerstvovací bar, sloužící k obsluze wellness podávacím oknem. Bar slouží rovněž návštěvníkům koupaliště, kteří využívají terasu nad 1.NP. Součástí 2.NP jsou mokré i suché sauny, sprchové centrum, masáže, zázemí pro personál. Odpočinková galerie je situována na galerii nad vnitřním zábavným bazénem. V  oddělené části 2.NP je samostatný provoz fitcentra se zázemím pro návštěvníky. Z  univerzálního prostoru ve 2.NP, ze kterého je přístupné fitcentrum, je samostatným schodištěm napojena technická místnost ve 3.NP. Objemová členitost provozní budovy umožňuje využití střech pro rekreační provoz koupaliště. Na střeše 2.NP je terasa pro slunění, která je přístupná dvěma samostatnými schodišti. Na terasu na úrovni 3.NP se lze dostat samostatným schodištěm, z terasy na 2.NP. Tato terasa je určena pro naturisty. Jednotlivé dispoziční celky areálu jsou vzájemně propojeny.

Stavební řešení ■ Základové konstrukce – provozní budova koupaliště je založena na

vrtaných železobetonových pilotách v místech nosných sloupů budovy. Piloty v  suterénu jsou ukončeny pod úrovní nosné železobetonové desky podlahy. U  nepodsklepené části jsou na pilotách navrženy základové pásy, které jsou zároveň opěrnou zdí, vzhledem k  rozdílu výšky terénu v okolí budovy a podlahy 1.NP. Na pilotách se nachází pod tlakovou izolací nosná deska podlahy, do níž jsou zakotveny nosné stěny suterénu a nosné stěny akumulačních nádrží. ■ Nosné konstrukce – provozní budova je řešena jako železobetonový skelet s  monolitickými železobetonovými stropy. Svislé nosné konstrukce skeletu tvoří sloupy kruhového nebo čtvercového půdorysu. Nadzemní etážová část budovy je částečně dvoupodlažní, s konstrukčními výškami 3,60 m. V  částech s  plochou střechou a terasou tvoří nosnou konstrukci střechy železobetonová monolitická deska. Konstrukce venkovních schodišť je navržena s  jedním středovým nosníkem ze dvou profilů U, ke kterému jsou přivařeny jednotlivé stupně z  plechu. Na vodorovné ocelové plechy jsou šroubována prkna z  exotického dřeva, tvořící pochozí část schodiště. Nosná konstrukce venkovní galerie je z  tenkostěnných profilů U a hranatých trubek. Nosná dřevěná konstrukce zastřešení strojovny vzduchotechniky a části budovy se squashovými kurty je z dřevěných příhradových vazníků. ■ Obvodové konstrukce – obvodový plášť je vyzdívaný z cihelných, tepelně izolačních keramických bloků s tepelně izolačními omítkami. Na dřevěném roštu byl použit dřevěný obklad v různých tvarech.

■ Střechy – jsou částečně ozeleněné a pochozí plochy jsou osazeny dlažbami z  umělého kamene. Konstrukce a  skladba střešního pláště je navržena tak, aby splňovala nejnáročnější tepelně izolační požadavky. K  odvodnění střech slouží vnitřní a vnější svody, přívalové vody odvádějí na jednotlivých střechách přepady v atikách. ■ Podlahy – jsou navrženy podle účelu místnosti. Jedná se hlavně o keramické dlažby, koberce, podlahové krytiny a cementový potěr. Prostory wellness mají podlahové vytápění. Na kurtu pro squash je navržena speciální dřevěná podlaha, jako součást komplexní dodávky hřiště. Bowlingové dráhy jsou opatřeny syntetickými segmenty. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Statutární město Hradec Králové Autorský tým studie: Ing. arch. akad. arch. Lukáš Liesler, doc. Ing. arch. Eduard Schleger, Ing. arch. Viktor Sunek Autorský tým následujících stupňů projektu: CENTROPROJEKT a.s., Ing. arch. Jaroslav Ševčík, ARCH Z Studio Generální dodavatel stavby: Geosan Group a.s. Stavbyvedoucí: Ing. Marek Martiška Dodavatel nerezových bazénů: BERNDORF BÄDERBAU Dodavatel bazénové technologie, wellness a  nerezových tobogánů: CENTROPROJEKT a.s Doba výstavby: 06/2009–05/2010

inzerce

10

95

75

10

25 95

5 75 0

25

stavebnictví 08/11

11

5 0

stavba JmK

text: Petr Všetečka (značení odstavců redakce)

foto: Toast images

▲ Jihozápadní průčelí s mozaikou – pohled z ulice Jana Nečase

Stoletá kráska v novém Vlastní vila architekta Dušana Jurkoviče v Brně – Žabovřeskách se stala majetkem českého státu v srpnu 2006, téměř přesně sto let od jejího dokončení. Jde o svébytnou reflexi myšlenek britského hnutí Arts and Crafts a dobového etnografizmu, současně je programovým projevem emancipující se slovanské inteligence. Cílem projektu, realizovaného Moravskou galerií v Brně, díky prostředkům tz v. Norsk ých fondů, byla nejen celková obnova a restaurování domu jako je dine č ného ex p onátu, ale především jeho zpřístupnění pro veřejnost jako živého kulturního a studijního místa – Centra Dušana Samo Jurkoviče, v souvislostech středoevropských. Současně má projekt posílit identitu brněnského vilového předměstí vytvořením komunitního prostoru a  volně přístupné zahrady. Vše je řešeno bezbariérově. Obnova Jurkovičovy vily byla oceněna čestným uznáním v kategorii Rekonstrukce staveb v rámci soutěže Stavba Jihomoravského kraje 2010.

12

stavebnictví 08/11

Metodika obnovy Obnově předcházel rozsáhlý komplexní průzkum a  inventarizace, které nasměrovaly další úvahy o možnostech prezentace, interpretace a metody obnovy domu. Vnitřní prostory byly rozděleny podle míry autenticity a  architektonického významu do čtyř kategorií (1 – plně obnovitelné s mobiliářem, 2 – plně obnovitelné bez původního mobiliáře, 3 – převážně neautentické, podružné, 4 – využitelné pro nové vestavby). Zásadou řešení bylo nepřepisovat původního autora a nezastírat navrstvenou historii domu. To, co nebylo zjištěno s  jistotou, bylo ponecháno raději nezodpovězeno či stylizováno.

Historické interiéry Hlavní obytné prostory přízemí jsou představeny v podobě blízké počátku dvacátého století, kdy je obývala Jurkovičova rodina. Tam, kde existuje přesná fotografická a plánová dokumentace zařízení domu a kde byly dochovány jeho fragmenty (hlavní hala s knihovnou), je interiér obnoven do své úplnosti: torza originálů zařízení byla restaurována a  doplněna stylizovanými replikami chybějících částí. Tam, kde je informací o interiéru méně, jsou místnosti restaurovány bez nábytku a doplněny novou expozicí. Dostavby K historickým interiérům přibyly nově pojaté: půdní vestavba badatelny – dokumentačního centra, která nahradila dožilou podkrovní místnost z  osmdesátých let minulého století, a v suterénu návštěvnické zázemí, jež nahradilo vestavbu krytu z  padesátých let a  zahrnulo i  další sklepní prostory. Pro bezbariérové zpřístupnění celého domu přibyla na jihovýchodní fasádě rampa do podzemního podlaží a  výtah

uvnitř domu. Nově vložené formy vedou se stavbou „strukturální dialog“, od původního domu je odlišuje mimo jiné bílá povrchová úprava v různém zpracování. Fasáda Na fasádu domu byla v  novém autorském pojetí navrácena chybějící skleněná mozaika na námět pohádky Bača a šiarkan (drak). Restaurátorské zásahy Podstatou restaurátorských zásahů bylo odkrytí původních lazurních povrchů dřeva a  výmaleb, aniž byly provedeny celoplošné sjednocující úpravy. Dům tak částečně získal zpět své pozoruhodné barevné řešení, založené na kombinaci přírodních povrchů materiálů s  lazurními a  krycími barvami, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru. Retuše byly minimalizovány i za cenu nedokonalosti nebo nedokončenosti.

Stavební obnova Stavební obnova domu zahrnovala kompletní sanaci vlhkosti suterénu, zesílení stropních konstrukcí, opravu střechy, obnovu a  doplnění technických sítí (včetně automatického hasicího systému).

▲ „Dům nad domem“ během opravy střechy

▲ Severozápadní průčelí – pohled přes rozárium

▲ Terasa s oknem hlavní haly

13

7

legenda místností nové využití/původní využití

6 4

8

5

9

2

10

3

1

12

1 – lodžie 2 – předsíň 3 – expozice/hala + knihovna 4 – expozice/salon/jídelna 5 – chodba 6 – kancelář/kuchyň 7 – schodiště 8 – výtah/pokoj služky 9 – úklidová komora/WC 10 – expozice/dětský pokoj 11 – expozice/ložnice 12 – expozice/koupelna 13 – předsíň vedlejšího vstupu

11

stavebnictví 08/11 ▲ Půdorys přízemí

13

▲ Hlavní hala

■ Rozs ah p o škození krovu vyžadoval sejmutí krytiny na více než dva měsíce. Ochrana stavby si proto v y žádala postavení dočasného „domu nad domem“, tvořeného řadou lešenových věží nesoucích velkorozponové dřevěné vazníky. Krov doplnily chybějící kleštiny a  táhla, u  všech původních prvků se zjistila míra poškození a tyto prvky byly opraveny protézováním, injektážemi apod. Dochovaná původní střešní krytina byla během oprav zbavena solí ve vodní lázni a  poté vrácena zpět. ■ Nová ocelová konstrukce výtahové šachty byla do domu vložena shora, odstrojenou střechou. Od všech konstrukcí domu s  výjimkou základů je šachta oddělena kvůli eliminaci chvění i možným budoucím přirozeným

14

stavebnictví 08/11

▲ Expozice

tvarovým změnám dřevěné konstrukce domu. ■ Kvalitní venkovní škrába ná omítka z  let 1965 – 68 na křehkém původním korkovém podkladu byla ponechána a vyspravena. ■ Při obnově interiéru se na minimum musely omezit zásahy do původních omítek a  korkových desek pod nimi, proto byly pro rozvody všech sítí využity podlahy, odkrývané i  z  důvodů statických. ■ Technologické jádro domu tvoří suterén. Originální funkční litinová tělesa byla ponechána a doplněna novým zdrojem tepla a oddělenou regulací. ■ Torza tří elektrických lustrů (z haly, knihovny a arkády), nalezená na půdě domu, byla restaurována a  doplněna do úplného a funkčního stavu.

Obnova zahrady Podobně jako u obnovy domu, byly i v zahradě ponechány stopy uplynulých sta let v podobě vybraných kvalitních mladších dřevin, které zahradu kompozičně neporušovaly (například vistárie na arkádě, javor v jihozápadním rohu zahrady, řada ovocných stromů a  některé jehličnany). Pod tímto pomyslným vzrostlým horizontem došlo k „archeologické“ obnově původní kompozice cest a dosazení většiny původního sortimentu výsadeb podle dochovaného Jurkovičova plánu. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Obnova Jurkovičovy vily pro Centrum Dušana Samo Jurkoviče

Investor: Moravská galerie v Brně Autoři: TRANSAT architekti – Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík, Alena Všetečková (autoři obnovy domu a zahrady, restaurovaných a  nov ých interiérů); Martina Lehmannová (kurátorka); Josef Bolf (autor mozaiky na průčelí domu); Tomáš Jiránek – New Visit (spoluautor obnovy zahrady) Autoři expozice: Marek Štěpán, Jan Martínek – Ateliér Štěpán Autor grafiky: Tomáš Machek – Side 2 Zhotovení projektové dokumentace: 2007 Doba výstavby: 2009–2010

inzerce

weber.pas extraClean – NOVINKA nová silikonsilikátová tenkovrstvá omítka s progresivním samočisticím efektem

braňuje i velmi malý podíl organických částí. Díky těmto vlastnostem zůstává povrch omítky čistý a objekt je dlouhá léta v původních jasných barvách.

Tenkovrstvé pastovité omítky jsou nejpoužívanějším typem estetické úpravy fasád. Svůj primát si udržují díky celé řadě parametrů, které je předurčují k tomuto typu aplikace. Jsou snadno aplikovatelné, dle typu potom probarvitelné v široké paletě různých odstínů, trvanlivé a snadno zpracovatelné. Parametry, které se obvykle u tohoto typu materiálů zejména sledují, jsou: difuze, tj. schopnost průniku plynů (vodní páry), permeabilita kapalné vody (voděodolnost), přídržnost, hořlavost. Mezi další důležité vlastnosti patří například odolnost proti růstu plísní a řas nebo efekt samočistitelnosti. S určitou mírou zjednodušení lze říci, že technické vlastnosti pastovitých omítek jsou odrazem vlastností jejich matrice tvořené pojivovou bází a těmi nejjemnějšími pojivy (naopak ty

nejhrubší frakce plniv mají funkci víceméně jen estetickou, protože vytvářejí strukturu a vzhled tenkovrstvé omítky). Nová tenkovrstvá pastovitá omítka weber.ExtraClean s progresivním samočisticím efektem v sobě spojuje všechny výhody silikonových i silikátových pastovitých omítek. Díky využití unikátních vlastností použitých nanotechnologií se všechny nejdůležitější vlastnosti obou omítek ještě umocňují. Omítka je vhodná na vápenocementové, cementové a polymercementové malty, omítky a základní vrstvy zateplovacích systémů (ETICS). Je také vhodná pro použití v exteriéru i interiéru a pro povrchové úpravy sanačních omítek a systémů na vlhké zdivo. Omítka je vyvinuta s využitím nejnovějších poznatků i dlouhodobých zkušeností ze stavební praxe. S výhodou ji lze použít v lokalitách, kde je velké a agresivní znečištění ovzduší, které velmi zatěžuje fasádu. Použitím samočisticí omítky weber.ExtraClean se výrazně prodlužuje životnost fasády a podstatně snižují náklady na její údržbu. Díky velmi malému podílu organických částic obsažených v omítce vzniká na povrchu omítky vlivem proudění vzduchu jen nepatrný elektrostatický náboj a prach z ovzduší na povrchu omítky neulpívá. Omítka je zároveň velmi hydrofobní. Tím zůstává na povrchu fasády minimum vody, která utváří dobré živné podmínky pro mikroorganismy, růstu mikroorganismů za-

Nejdůležitější vlastnosti: • dlouhá životnost • samočisticí efekt • vysoká prodyšnost (faktor difuzního odporu 20–40) • vodoodpudivost • přirozená odolnost vůči mikroorganismům • omítka se vyrábí ve 203 odstínech podle vzorníku weber.line universal • jednoduchá aplikace • zrnitá struktura 1mm; 1,5mm; 2mm; 3 mm; rýhovaná struktura 2 mm • rovnoměrně zrnitý vzhled Ing. Stanislav Bárta, Weber Něco o společnosti Weber: je dnes v České republice jedním z nejvýznamnějších dodavatelů a výrobců vysoce kvalitních fasádních a zateplovacích systémů, štukových, tepelně izolačních a sanačních omítek, nátěrů, vyrovnávacích a samonivelačních podlahových hmot, lepidel na obklady a dlažby. Nabízí komplexní škálu řešení, využívá moderní technologie, založené na nejvyšších technických požadavcích. Společnost SaintGobain Weber Terranova je známa v oblasti stavebnictví i orientací na zákazníka, která se promítá v oblíbené příručce pro stavebníka – RÁDCE, která je masově distribuována sítí prodejců stavebních materiálů. Letos již devátým rokem. stavebnictví 08/11

15

osobnost stavitelství

text: Petr Zázvorka

▲ Profesor František Klokner, 1937

František Klokner Pokud platí, že význam osobnosti a jejího díla lze dostatečně zhodnotit teprve s odstupem času, pak jméno profesora Františka Kloknera, významného organizátora, zakladatele české betonářské školy a zakladatele zkušebnictví a výzkumnictví v oboru stavebních hmot a konstrukcí, je i ze současného pohledu právem řazeno na přední místo v dějinách naší techniky. 16

stavebnictví 08/11

František Klokner se narodil v Praze – Karlíně dne 10. listopadu 1872 v rodině kováře. Z obecné školy vstoupil roku 1885 na reálné gymnázium v Karlíně, kde vykonal v  roce 1892 maturitní zkoušku s  vyznamenáním. Pak studoval současně na Vysoké škole stavebního inženýrství a zemědělského inženýrství. Roku 1896 ukončil studium zemědělského inženýrství a v roce 1898 stavebního inženýrství české techniky, přičemž obě vysoké školy absolvoval s  vyznamená-

foto: archiv Kloknerova ústavu ním. Vzhledem k  tomu, že oba rodiče ztratil ještě jako chlapec, musel se v  průběhu studií sám živit kondicemi a  prací o  prázdninách. V letech 1897–1899 byl asistentem stolice stavební mechaniky u svého velkého učitele, profesora Josefa Šolína (4. 3. 1841–19. 9. 1912), kterého v době nemoci zastupoval v přednáškách o pružnosti, pevnosti a stereotomii. Z té doby pochází jeho návrh předpisů pro statické řešení a  výstavbu zděných továrních komínů. Současně byl též konstruktérem mostárny Fanta a  Jireš, a  to v  oboru montáže a  provádění ocelových konstrukcí. Poté se stal konstruktérem mostárny Českomoravské strojírny v  Praze – Libni, kde pracoval od roku 1899 do roku 1902 na projektech ocelových pozemních i mostních konstrukcí jak pro domácí, tak pro zahraniční trh, a přicházel někdy s  neobvyklým řešením zadání. Po této praxi se inženýr Klokner vrátil natrvalo k  pedagogické práci na škole. Nejprve se stal v letech 1902–1908 profesorem státní průmyslové školy v  Plzni, odkud přešel v roce 1908 na stavebně inženýrský odbor České vysoké školy technické v Praze. Po krátké suplentuře byl v  roce 1909 jmenován mimořádným profesorem pro obor pozemních staveb ze železového betonu a z oceli. Kromě toho přednášel i  stavebnou mechaniku (s  profesorem Zdeňkem Bažantem), betonové konstrukce pro vodní stavby a statiku pozemních staveb na Vysoké škole architektury. Roku 1917 byl jmenován řádným profesorem železového betonu a  ocelových konstrukcí pozemních. V  této funkci působil až do roku 1939, kdy byl politickými událostmi za okupace Československa donucen odejít předčasně do výslužby. Během svého působení na Vysoké škole inženýrského stavitelství byl dvakrát jejím děkanem (v letech 1917–1918 odboru pozemního stavitelství a v letech 1919–1920 odboru inženýrského stavitelství). V  průběhu let 1928–1929 byl rektorem Českého vysokého učení technického.

Mnohostrannou činnost profesora Kloknera je možné rozdělit do několika úseků. Po stránce pedagogické začal v roce 1908 jako první na území Čech soustavně přednášet na téma betonové stavitelství. Pro posluchače a inženýry vydal tiskem přednášky, které stále doplňoval nejnovějšími poznatky jak teoretickými, tak praktickými. Za svého působení na škole vychoval několik tisíc inženýrů, z nichž někteří se stali jeho následovníky na vysokých školách, jiní vynikli ve stavební praxi jak doma, tak v  cizině. S  jeho působením na vysoké škole souvisí i  jeho poradenská činnost. Pomáhal ve stavebnictví na každém místě, ať již šlo o díla nová, vymykající se dosavadním způsobům navrhování i provádění, nebo o díla ohrožená různými vlivy. Svými iniciativními návrhy se stal tvůrcem několika základních norem z oboru betonového stavitelství a stavitelství betonových konstrukcí a  tím vnesl do navrhování, provádění a kontroly konstrukcí jednotnost a  hospodárnost. Rozsáhlá byla i jeho činnost publikační. S jeho jménem je spojeno vydávání Technického průvodce, v němž se uplatňoval jako spisovatel i redaktor.

Kloknerův ústav Profesor Klokner byl rovněž vynikajícím organizátorem. Založil četné organizace, které ve své době významně přispěly k rozvoji oboru. Patřila mezi ně jak Česká matice technická (byl jejím dlouholetým jednatelem), tak i  Masarykova akademie práce, dále Československý svaz pro výzkum a zkoušení technicky důležitých látek a  konstrukcí, Betonářský spolek, později pak Československá akademie věd, v níž se až do pozdního věku angažoval. Významnou složku a  nedílnou součást Kloknerovy celoživotní práce představovala výzkumná činnost. Vystihl potřebu existence ústavu, který by umožňoval a zajišťoval praktické ověřování nových teoretických poznatků v  oboru stavebních hmot a konstrukcí, jejich výrobní tech-

▲ Faksimile dopisu profesora Kloknera, žádost o dotaci pro Českou matici technickou

nologie, zkoušení a  následné kontroly. Proto již v  roce 1912 podal rakousko-uherské vládě návrh (podporovaný profesorem Šolínem a  profesorem Velflíkem) na vytvoření Výzkumného a  zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních. Návrh Vídeň odsunula až do válečných let, kdy zapadl. Obnoven byl až v roce 1919, kdy byl předložen již vládě Československé republiky. V  roce 1921 byl ústav založen a  díky pochopení tehdejšího ministerstva školství a  četným darům byl za vedení profesora Kloknera postupně

vybudován jako jeden z  největších a  nejlépe vybavených ústavů ve střední Evropě. Profesor Klokner věnoval jeho zrodu všechny síly a  zkušenosti, ať již šlo o  celkové řešení, nebo nejmenší podrobnosti. Skromné počátky ústavu sahaly totiž od původního dřevěného provizoria a sklepních místností v budově na Karlově náměstí v Praze po jeho definitivní umístění v nové budově Českého učení technického v Dejvicích. Ústav tak dosáhl úrovně tehdy významných a  obdobně zaměřených ústavů v zahraničí. Spolu-

pracoval na řadě staveb, ať již šlo o výpočet tloušťky zdi údolní přehrady, výšku továrního komínu, umístění trezorů národní banky, kvalitu podloží nově stavěných ministerských budov na březích Vltavy, zkoušky zdí i téměř 400 let starých budov nebo způsob zavěšení lanovky na Lomnický štít. Na vedení ústavu i jeho atmosféru později profesor Klokner vzpomínal těmito slovy: „Hned na počátku sepsal jsem organizační statut a jednací řád, služební instrukce pro vedoucí zaměstnance a poplatkový řád za zkoušky. Po jejich schválení profesorským stavebnictví 08/11

17

▲ Ve zkušebně ústavu s profesory a studenty (zleva pánové Klokner, Toman, Klír, Špaček, Kolář a další), 20. léta 20. století, nedatováno

▲ Delegace Masarykovy univerzity práce u prezidenta Beneše, 1946

▲ Stavba výstavního pavilonu v Brně (konec 20. let 20. století)

▲ Stavba Jiráskova mostu v Praze, pilíř číslo 2, 1929

sborem a ministerstvem byly po dlouhou dobu pravidly, jimiž se řídila činnost ústavu. Zásadou byla samostatnost rozhodování o všech věcech ústavu, zejména i  po stránce finanční, abychom nebyli rušeni zásahy úředními, když šlo o  rozhodnutí, které nesneslo odkladu zdlouhavým úředním řízením… Že jsme hospodařili dobře, je vidět z toho, že jsme za 15 let činnosti ústavu opatřili prací státu nejméně za 2 miliony předválečných korun a že jsme zaměstnancům přilepšovali k jejich skromným platům. Společnými silami s  podporou ministerstva a průmyslových kruhů jsme ústav budovali a v něm pracovali, abychom ho mohli odevzdati svým následníkům pro další práci ku prospěchu naší vědy, naší školy i našeho drahého národa a pro zdar naší Československé republiky.“

listopadu 1952 pak členem akademikem Československé akademie věd. Na počest jeho 75. narozenin byl ústav na zván Kloknerovým výzkumným

18

stavebnictví 08/11

Profesor Klokner vedl ústav i po svém odchodu do důchodu v  únoru 1939 až do uzavření vysokých škol za okupace dne 17. listopadu 1939. Toho dne byl

Hned na počátku sepsal jsem organizační statut a jednací řád, služební instrukce pro vedoucí zaměstnance a poplatkový řád za zkoušky. uzavřen i tento ústav a obsadila jej okupační správa. V té době byl značně poničen inventář ústavu. (Po znovuotevření ústavu dne 19. února 1940 se stal ředitelem ústavu Kloknerův dlouholetý zástupce a  spolupracovník prof. Ing. Dr. Bedřich Hacar). Když skončila válka, byl 3. července 1946 jmenován profesor Klokner čestným doktorem věd technick ých, 17.

a  zkušebním ústavem hmot a  konstrukcí stavebních. (Dnes Kloknerův ústav ČVUT) Profesor Klokner zemřel 8. ledna 1960 v Praze.

Osud Kloknerova archivu Tento článek bylo možné doložit písemnostmi a dokumentačním

materiálem, které tvoří pozůstalost profesora Kloknera, díky pracovníkům archivu Kloknerova ústavu ČVUT, kteří ochotně fond zpřístupnili. Pozůstalost profesora Kloknera má svoji historii, do jisté míry pro naše dějiny příznačnou. Po obsazení budov okupanty byly pečlivě utříděné materiály vyhozeny na dvůr, přičemž došlo patrně i k jejich značné devastaci. Nalezl je náhodně až pracovník archivu přibližně v roce 1957 ve značně neutěšeném stavu v  suterénní místnosti ústavu, spolu s  dalšími cennými rukopisy. Druhá část dokumentů byla přejata od rodiny po smrti profesora Kloknera. Byl proveden jejich soupis, materiál byl uspořádán a inventarizován. Dnes lze tedy přes uvedené ztráty považovat fond za cenný a poměrně kompletní. ■

inzerce

Plnostěnné kanalizační trubky Pipelife Trh plastových potrubí dokazuje rostoucí převahu plastů v nově budovaných sítích ve světě i tuzemsku. Data za rok 2009, uvedená v článku K. Franka v čísle 3/2011 časopisu Sovak, udávají podíl 27,0 % plastů v provozovaných českých kanalizačních stokách. Na podstatně dříve a déle používanou kameninu dnes připadá jen 21,3 %. Na českém trhu plastových kanalizačních potrubí jsou vidět dva základní trendy: Prvním je nákup co nejlevnějšího potrubí, bez ohledu na vhodnost pro dané použití a často i bez ohledu na kvalitu nebo poskytované záruky. Tomu nyní bohužel nahrává i tlak ze strany vlády na zlevnění zakázek. Zákazníci tohoto typu sahají k úsporným trubním konstrukcím s profilovanou trubní stěnou (se žebry nebo pěnovou střední vrstvou). Většina zodpovědných provozovatelů však potřebuje ne jednorázově ušetřit, ale trvale vydělávat peníze, proto jim záleží na celkových provozních nákladech sítí. Správní hospodáři požadují, aby potrubí bylo maximálně spolehlivé po celou dobu života a nebylo nutno utrácet peníze za opravy. Vědí, že podmínky v zemině se na délce desítek či stovek metrů mohou velmi podstatně lišit, že v zemi působí vlivy geologické i vlivy lidské činnosti (mění se zatížení dopravou, přistupují dynamické rázy od těžkých kamionů) atd. Uvědomují si potřebu rezervy pro nepříznivé složení odpadních vod (agresivní čisticí přípravky a chemické příměsi, silně zvýšený obsah abrazivních částic). Vyžadují zkrátka bezpečnost, a jsou za ni

ochotni při nákupu trubek přiměřeně zaplatit. Vyšší bezpečnost poskytují především kvalitní plnostěnné trubky. Pipelife Czech s.r.o. patří mezi nejstarší české výrobce plastových potrubí a má pověst spolehlivého dodavatele kvalitních výrobků. Nabídka Pipelife je v oblasti kanalizačních systémů velmi bohatá: jsou z PVC nebo polypropylenu, v kruhových tuhostech 4 – 8 – 10 – 12 – 16 kN/m2. Pipelife vychází vstříc oběma skupinám uživatelů – jak výrobky se stěnami strukturovanými (duté žebro nebo pěnová struktura), tak se stěnami plnými. V tomto článku si povšimneme pouze druhé skupiny. Plnohodnotné plnostěnné trubky Pipelife jsou standardně opatřeny integrovaným hrdlem – Pipelife zvládá totiž i náročné hrdlování polypropylenových trubek. Pro běžné spojení trubek rozhodně nedoporučuje přesuvku, používanou u levných systémů; uživatelé toto spojení právem označují za slabé místo systému – jde vlastně o dva spoje v jednom. Špičkovým produktem holdingu Pipelife, úspěšným na trzích v západní i střední Evropě, jsou hladké třívrstvé plnostěnné trubky PP Master SN 10 a SN 12. Využívají vysoké houževnatosti polypropylenu s vysokým modulem (PPHM). Vnější vrstva je účinně stabilizována proti vlivu UV záření, aby ani delší skladování na stavbě neovlivnilo kvalitu trub. Vnitřní světlá vrstva ulehčuje práci kontrolní kameře a zvyšuje čitelnost vnitřního popisu, kterým jsou trubky PP Master standardně opatřovány. Naformovaná hrdla mají prodlouženou zaváděcí zónu a jsou opatřena těsněním s podpůrným kroužkem. Trubky jsou velmi odolné proti opotřebení, dovolená rychlost splašků je daleko nad požadavky normy – až 15 m/s. Dlouhodobou těsnost spojů garantuje hodnota 2,44–3,42 baru pro 100 let užívání. Systém PP Master nabízí kompletní řadu tvarovek.

Dalším produktem je plnostěnná trubka PVC Quantum SN 12®. Odolává silným nárazům i při bodu mrazu a dovoluje pokládku i při minus 10°C, což u běžných PVC výrobků rozhodně neplatí. Naformovaná trubní hrdla obsahují těsnění s plastovou výztuží. Vnitřní popis trub dovolí spolehlivě prokázat záměnu trub i po jejich zasypání. Stěna je vysoce odolná proti vtlačení kamene, vysoká odolnost proti abrazi dovoluje rychlost splašků až 12 m/s. Vysokou těsnost spojů zaručuje hodnota 4,8 baru pro 100 let užívání. Kompletní systém doplňují tvarovky o vysoké kruhové tuhosti (SDR 34). Kvalitní plnostěnné trubky PVC Quantum SN 12® mohou cenově konkurovat i trubkám z PP s žebrovanou stěnou.

Novinkou v nabídce Pipelife je PP Wastic SN 10. Je to levnější, jednovrstvé provedení trubky z polypropylenu. PP Wastic je opět opatřen spolehlivým integrovaným hrdlem, což v této cenové třídě rozhodně není běžné. Hrdlo je vybaveno těsněním z elastomeru s výztužným kroužkem, účinně bránícím vysunutí z drážky. Červenohnědé trubky jsou vyrobeny z polypropylenu s vysokým pevnostním modulem (PP-HM), neobsahují pěnovou strukturu a jsou řešením pro střední až vyšší nároky. Nabízí přitom velmi příznivou cenu.

Pipelife Czech, s.r.o. Kučovaniny 1778, 765 02 Otrokovice Tel.: 577 111 211, fax: 577 111 227 e-mail: [email protected] www.pipelife.cz stavebnictví 08/11

19

stavby pro kulturu a osvětu

text: AI – DESIGN, s.r.o

foto: Richard Davies, Filip Šlapal, TOAST s.r.o.

■

▲ Noční pohled na soubor budov z náměstí T. G. Masaryka. Vlevo Kongresové centrum, vpravo Univerzita Tomáše Bati, foto: Richard Davies.

Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova prof. Ing. arch. Eva Jiřičná Vystudovala obor architektura na ČVUT Praha, obor architektura na Akademii výtvarných umění v Praze a Královský Institut britských architektů. Jejím současným působištěm jsou ateliéry EJAL – Eva Jiricna Architects Limited E-mail: [email protected]

Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, je součástí projektu Kulturní a univerzitní centrum Zlín, jehož cílem je vybudovat kvalitní infrastrukturu pro kulturní a společenský život obyvatel města Zlín a přilehlého regionu. Stavba byla oceněna v soutěži Fasáda roku 2010.

Bati. Budova stojí na místě původních tzv. škol pro dospělé, zřízených zakladatelem města průmyslníkem Tomášem Baťou nedaleko od továren, které se staly nedílnou součástí konceptu města. Jejich uspořádání ve tvaru písmene U  (dvě obdélníkové budovy v  úhlu) tehdy vytvořilo veřejný prostor se sochou prvního československého prezidenta. Přestože byly tyto budovy před cca 25 lety odstraněny, podmínky pro nový projekt v duchu původního pojetí na této parcele zůstaly zachovány. ▼ Situace, širší vztahy: 1) KCZ, 2) UTB, 3) budova 21, 4) obchodní dům, 5) kino, 6) hotel, 7) náměstí TGM, 8) náměstí Práce 9) park

9

3

Kongresové centrum Zlín se nachází v samém středu města, na náměstí T. G. Masaryka, mezi ulicemi Štefánikova a Hradská. Pozemek je ve vlastnictví města Zlín, které ho sdílí spolu s Univerzitou Tomáše

20

1 8 4

2 7

stavebnictví 08/11 5 6

▲ Podélný řez

▲ Půdorys 1.NP

▲ Půdorys 1.PP ▼ Noční pohled do foyer se slavnostní fontánou, foto: TOAST s.r.o.

▲ Půdorys 2.NP ▼ Půdorys 3.NP

stavebnictví 08/11

21

■ ▲ Kongresové centrum Zlín – pohled, foto: Filip Šlapal ▼ Prosklená fasáda foyer se stínicími lamelami – pohled, foto: Richard Davies

22

stavebnictví 08/11

▼ Prosklená fasáda foyer se stínicími lamelami – detail, foto: Richard Davies

Architektonické a dispoziční řešení Záměrem bylo vytvořit centrum, které bude plnit především kulturní, společenskou a vzdělávací funkci. Nově vzniklé prostory je tedy možno využívat nejen pro pořádání koncertů, výstav a vernisáží, ale také plesů, kulturních akcí pod záštitou města, nebo různých přednášek a seminářů. Město současně zajišťuje chod gastroprovozu (kuchyně, veřejné restaurace a dvou barů). Stavba také nabízí kvalitní produkční a technické zázemí a je sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů (FBM). Budova Kongresového centra je členěna na tři celky: ■ hlavní polyfunkční budova s velkým a malým sálem; ■ budova restaurace; ■ podzemní garáže. Všechny tyto budovy mají zajištěn bezbariérový přístup. Polyfunkční budova je oválného tvaru, s půdorysem cca 60 x 40 m. Stavba má dvě podzemní a tři nadzemní podlaží s kongresovým sálem přes všechna tři patra. Součástí budovy je malý sál na výšku dvou podlaží, předsazený před fasádu, který má rovněž oválný tvar. Dalším prvkem dispozičního řešení je vícepodlažní foyer s průhledy ve výřezech stropů. Součástí 1. a 2.NP jsou bary o celkové kapacitě 100–200 osob a také prostory pracovního zázemí (kanceláře, šatny, sociální zařízení a technické místnosti). Ve 3. NP se nachází technické zázemí pro chladicí systém na střeše objektu, dále je zde unístěno nahrávací studio a studio režie. Spojující skleněná „bublina“ budovy veřejné restaurace je situována mezi Kongresovým a Univerzitním centrem. V úrovni 1.PP je umístěna kuchyně s příslušenstvím, v přízemí je situován hlavní vstup do Kongresového centra. Ve vstupní hale jsou pokladny, šatna pro návštěvníky, prostory schodiště a výtahy. Restaurace v úrovni 2.NP má kapacitu 106 míst a navazující venkovní terasa nabízí dalších 92 míst. V  podzemních podlažích Kongresového centra jsou navrženy garáže o celkové kapacitě 103 míst, technické zázemí, prostory pro zásobování, zázemí restaurace a kuchyně a zázemí účinkujících a hudebníků FBM (ladírny, zkušebny, včetně šaten a sociálního zázemí). Vstup pro zaměstnance s vrátnicí je umístěn v 1.PP. Oválný centrální prostor polyfunkční budovy je obklopen kancelářemi, zkušebnami a dalšími místnostmi, které vyžadují přirozené větrání a denní světlo. Pro celkový účinek sjednocení výrazu hlavní budovy, a také z důvodu vytvoření zvukové bariéry před hlučnými ulicemi Štefánikova a Gahurova je část nevýrazného obvodového pláště v místech s obslužnými prostory opatřena předsazenou polootevřenou fasádou ze skleněných tvárnic VITRABLOK v podobě zazubeného paravánu. Chrání interiér před slunečním zářením a propouštějí denní světlo. Efektně působí také její noční podsvětlení. V místě, kde začínají vchody do hlavního sálu a třípatrové foyer, navazuje prosklená fasáda, která nabízíí pohled do interiéru budovy se zelení, bary a výstavními prostory. Před skleněnou fasádou foyer jsou navrženy stínící lamely a stínicí podroštová lávka. Tato předsazená konstrukce zabraňuje tepelným ziskům velkoplošným prosklením a snižuje tak nároky na klimatizaci a odvod přehřátého vzduchu, resp. chlazení. Exteriér je obohacen vodní fontánou s měnícími se barevnými světly. Velmi důležitý prvek architektonického řešení stavby představují také střechy, které jsou viditelné z velké části ostatní zástavby, protože město se rozprostírá v údolí a centrum leží v jeho nejnižším bodě. Eliptická střešní konstrukce auditoria sice působí jako efektní betonová „skořápka“, ale obsahuje různé prvky technické infrastruktury. Inspirací pro návrh navazujícího členitého tvaru střechy zakrývající tato technologická zařízení byl mořský živočich Diatom. Krycí střešní konstrukce je tvořena dvěma ocelovými tubusy s žebry a je opláštěna „slupkou“ z hliníkového tahokovu. Velká pozornost byla věnována také interiéru velkého koncertního sálu. Oválný tvar není z  akustického hlediska příliš vhodný, proto je funkce

▲▼ Druhé podlaží foyer – výřezy stropů a bary, foto: Richard Davies

zvukové izolace zajištěna obklady z vydutých, žebrových panelů, odlitých z bílého sklocementu. Zkoušky akustických parametrů těchto stavebních materiálů potvrdily vhodnost jejich návrhu. Součástí velkého sálu jsou dva balkony. Jeviště je rozděleno na část pevnou a část pohyblivou (jevištní výtah, zdvihací plošiny), čímž je umožněno jeho rozšíření, nebo v případě konání kongresu snížení na úroveň hlediště. Z důvodu víceúčelového využití prostoru byla sedadla navržena tak, že je možné je v celých řadách zasunout pod pódium a uvolnit tak celou plochu pro jiné funkce. Sedadla jsou dvojího typu – pevná na balkonech a pojízdná v hledišti. Určitým luxusem v návrhu vybavení interiéru je fialová barva sedadel ve třech odstínech a „poletování“ skleněných motýlů na akustickém stropě. stavebnictví 08/11

23

■

▲ Axonometrie ocelové konstrukce opláštění

Velký sál Má kapacitu až 831 míst. Uspořádání míst lze modifikovat podle typu konaných akcí následně: ■ koncertní akce (hlediště: 550 míst, I. balkon: až 145 míst, II. balkon: až 136 míst); ■ kongresové akce (až 500 míst); ■ plesové akce (až 400 míst). Malý sál Uspořádání míst lze modifikovat podle typu konaných akcí následně: ■ koncertní akce – základní uspořádání (až 68 míst); ■ kongresové akce (až 88 míst). Víceúčelové místnosti Prezidentský salonek má kapacitu až 15 míst. ▲ Krytá ocelová konstrukce stavby je opláštěna hliníkovým tahokovem, foto: Richard Davies ▼ Proměny vzhledu předsazené fasády ze sklobetonových panelů během dne, foto: Richard Davies

Konstrukční řešení Nosná konstrukce byla s  ohledem na architektonicko-dispoziční řešení, funkci stavby, statické požadavky a  výrobní technologii navržena jako železobetonový monolitický skelet. Stavba je založena na velkoprůměrových pilotách. Vertikální nosné konstrukce hlavní budovy tvoří vnitřní železobetonová stěna kolem velkého sálu o tloušťce 550 mm, obvodové železobetonové sloupy a stěny a dělicí vnitřní stěny. Stropní konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické desky, velký sál je překlenut železobetonovou skořepinovou konstrukcí. Krycí střešní konstrukce je tvořena dvěma podélnými symetrickými ocelovými oblouky kruhového průřezu o průměru 600 mm. Ke kaž-

▲ Víceúčelovost sálů – 1) ples, 2) kongres, 3) koncert

dému z těchto oblouků jsou přičleněny dvojice příčných ocelových obloukových lamel s  proměnnou křivostí, kloubově připojených k obvodové atice. Celá ocelová konstrukce je předepnuta pomocí venkovních táhel. Je podepřena pouze atikou a ve čtyřech bodech na obvodové zdi hlavního sálu. Venkovní táhla, která současně stabilizují vnější plášť externího stínění lamel ve foyer, jsou kotvena do obvodových základových pásů s  mikropilotami, do stropních průvlaků podzemních garáží a do stropních konstrukcí malého sálu a restaurace. Budova restaurace je zastřešena nosnou ocelovou konstrukcí ve tvaru rotačního elipsoidu, která slouží jako rošt pro uložení skleněného obvodového pláště. Finanční prostředky z EU Na realizaci stavby Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, získalo statutární město Zlín v rámci projektu Kulturní a univerzitní centrum Zlín (KUC) finanční prostředky z  Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava, prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center, a to ve výši 85 % uznatelných nákladů. Tato skutečnost významně ovlivnila

(případně i  omezila) výběr vhodných aktivit objektu po dobu „udržitelnosti“ projektu, tj. do roku 2016 včetně. Statutární město Zlín jako provozovatel objektu je zavázáno k plnění povinností, vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí této dotace. V souvislosti s čerpáním finančních prostředků z EU je nutné zajistit udržitelnost projektu po dobu 5 let. ■ Základní údaje o stavbě Stavba: Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova Investor: statutární město Zlín Architekt: prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, Ing. arch. Petr Vágner, Ing. arch. Jiří Hušek, AI – DESIGN, s.r.o. Generální projektant: AED project a.s a CENTROPROJEKT a.s. Generální dodavatel: Spodní stavba: sdružení IMOS group s.r.o. Polyfunkční budova: sdružení PSG-International, a.s. a Metrostav a.s. Budova restaurace: PSK-Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. Interiérové vybavení: sdružení TECHO, a.s. a PSG-International, a.s. Příprava a realizace stavby: 2003–2010 Náklady: cca 769,5 mil. Kč včetně DPH Zastavěná plocha v úrovni suterénu: cca 4,7 tis. m2 Obestavěný prostor celkem: cca 70 000 m3

english synopsis Congress Centre Zlín, Polyfunctional Building ▲ Pohled z pódia do sálu, foto: Richard Davies ▼ Pohled z přízemí sálu na pódium, foto: Filip Šlapal

The new complex of the “Congress Centre Zlín, Polyfunctional Building”, located in the very centre of the city, is the integral part of the project “Cultural and University Centre Zlín“, the aim of which is to construct a high-quality infrastructure for cultural and social life of inhabitants of the city of Zlín itself and the whole region. Within the scope of the project “Cultural and University Centre Zlín“, the Statutory City of Zlín has been granted the funds for project implementation from the European Union, amounting to 85% of the allowable expenses. The newly constructed rooms and areas can be utilized not only for organization of concerts, exhibitions, opening days and private views, but also for organization of balls, cultural events under the auspices of the city and/or different lectures and seminars.

klíčová slova: Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova, statutární město Zlín

keywords: Congress Centre Zlín, polyfunctional building, Statutory City of Zlín

stavebnictví 08/11

25

stavby pro kulturu a osvětu

text: Jaromír Kročák

grafické podklady: autor, Aleš Motejl, Tomáš Malý

■

▲ Vstup do knihovny v obnoveném severním palácovém křídle areálu soběslavského hradu

Městská knihovna v Soběslavi – záchrana gotického hradu Ing. arch. Jaromír Kročák Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze v roce 1982. Zabývá se navrhováním občanských a bytových staveb včetně kompletní přípravy od studie po realizaci staveb včetně inženýrské činnosti. Do roku 1990 působil v projektovém ústavu Stavoprojekt v Českých Budějovicích. Od roku 1990 soukromě podniká jako architekt. Je autorizovaným architektem v rámci České komory architektů (www.arch.cz/krocak). E-mail: [email protected]

26

stavebnictví 08/11

Areál soběslavského hradu v severozápadní části historického centra patří k významným místním středověkým památkám. Současná obnova historických prostor a vestavba knihovny do severního palácového křídla hradního areálu umožnila oživení a nové využití objektu v souladu s potřebami města a regionu. Gotický hrad byl začleněn do opevnění města Soběslavi ve druhé polovině 14. století. Výraznou dominantu zde vytvořil především díky strmé, z okolí dobře viditelné, gotické střeše. V průběhu let postupně měnil své majitele a podobu. V současnosti sestává z několika dochovaných staveb: především je to hradní severní křídlo zvané Palác, nárožní věž

▲ Severní palácové křídlo hradního areálu po obnově, vizualizace

zvaná Hláska, západní křídlo a jižní křídlo. Jižní část hradního areálu, bývalá Rožmberská škola, byla již v minulosti přestavěna na kulturní dům. Obnova severní části hradního areálu s vestavbou knihovny do palácového křídla byla dokončena v červnu roku 2010 a její návrh a realizace je obsahem tohoto příspěvku.

Urbanistické řešení Areál hradu navazuje na hlavní pěší tah ze soběslavských sídlišť do centra města na náměstí. Urbanistický návrh vycházel z daného stavu místa a  rozložení stávajících objektů a  respektuje výstavbu okolních budov a jejich obnovu. Do palácového křídla hradu se vstupuje ze dvou stran. Hlavní vstup je orientován z klidového prostředí parku přes vstupní halu v nové přístavbě. Zadní vstup z východní strany je veden ze dvora a je určen spíše pro provozní a technické zázemí a pro zásobování. Na tento hospodářský vstup navazuje osobonákladní výtah, který bezbariérově propojuje všechna podlaží, respektive provozy, a umožňuje přístup do veškerých úrovní objektu a naskladnění knih. Tento vstup slouží také pro nouzový únik v případě požáru. Z haly u hlavního vstupu jsou schodištěm přístupny prostory knihovny a věž Hláska. Ve dvoře je zachována stávající dominanta – tovární cihelný komín, který je jedním z artefaktů interiéru dvora. Svou izolovanou akcentovanou polohou je jedním z  otisků historického vývoje areálu hradu a celého města jako romantická vzpomínka na pivovar z poloviny 17. století. ▼ Půdorys 1.NP

▲ Severní palácové křídlo hradního areálu po obnově, vizualizace

Dispoziční řešení Využití obnovené části hradu funkčně navazuje na sousední objekt kulturního domu a doplňuje prostory, které jsou pro kulturní vyžití obyvatel města nezbytné. Návrh počítá s maximálním zachováním všech cenných partií hradu a s jejich začleněním do nového celku. Dochované konstrukce byly stabilizovány a opraveny. Objekt paláce, lednice a Hlásky je zachován ve stávajícím rozsahu a tvaru, střechy navenek nedoznávají změn a jejich interiéry navazují na původní kamenné zdi a impozantní prostory uvnitř dispozic. Nově je pojato pouze západní vstupní průčelí z parku, kde je přistavěna minimální prosklená hmota se schodištěm vedoucím do prostor jednotlivých podlaží.

▼ Půdorys 2.NP - spodní podlaží knihovny

▼ Půdorys 3.NP - galerie knihovny

stavebnictví 08/11

27

1977–1985

1993 ■

1998–2007

2008 2009

současnost

29

▲ Pohled z věže na areál hradu s pivovarem – konec 19. století

▲ Pohled z věže – současný stav

Na hlavní vstup navazuje hala s centrálním schodištěm a hlavním nástupem do částí objektu knihovny a do věže Hlásky ve dvou oddělených úrovních. V  suterénu jsou umístěny prostory s  technickým zázemím. V přízemí je navrženo centrální sociální zázemí pro návštěvníky knihovny a prostor pro úklid. V patře se ve volném prostoru palácového křídla nachází prosklený kontejner s městskou knihovnou a galerií. Na knihovnu navazuje venkovní zelená střecha pro sezonní produkce a  individuální pobyt na terase nad objektem lednice. Debatní věž Hláska pro uzavřené diskuzní skupiny v horním patře s vyhlídkou zatím nebyla do projektové dokumentace obnovy zahrnuta, počítá se pouze s komunikačním napojením věže na hradní komplex a celková obnova věže bude řešena v dalších etapách revitalizace hradu.

byly zasaženy co možná nejméně a aby nové funkční celky fungovaly bezkolizně na co nejvyšší technické a  estetické úrovni odpovídající současným nárokům a budoucnosti. Tím byl stanoven limit zásahů do stávajících konstrukcí. Stav před obnovou vykazoval narušení statické stability kamenných zdí. Budova hradního paláce byla vyztužena ocelovými táhly a trámovými podpůrnými konstrukcemi, které protkávaly vnitřní prostor v různých směrech a místech. Toto konstrukční statické zajištění převzal systém vodorovné ztužující železobetonové monolitické desky. Její rovina definuje podlahu vloženého „kontejneru“ knihovny, který může být kdykoliv v budoucnosti demontován a odstraněn, pokud budou dalšími generacemi na daný prostor kladeny jiné nároky s jiným prostorovým využitím. Kontejner knihovny je jak fyzicky, tak technicky oddělen od stávajících konstrukcí stěn a krovu. Je navržen jako prosklená konstrukce spočívající na nové železobetonové stropní desce. Podlaha je plná, s požadovanou únosností, stěny a strop jsou řešeny jako prosklené, s dostatečnými odstupy od vnitřních líců historických stěn (s distancí cca 800–1500 mm mezi sklem a stěnou). Tento volný prostor mezi prosklenými stěnami knihovny a historickými zdmi hradu je nepřímo osvětlen a poskytuje z knihovny autentický pohled na vrstvené povrchy historických fragmentů zdí hradu. Nepřímé osvětlení původních zdí, které plní úlohu základního osvětlení prostoru knihovny a vytváří ojedinělou atmosféru interiéru, je doplněno hlavním „vnitřním“ osvětlením výpůjčních regálů s knihami, pracovních míst pro čtení a zpracovávání dokumentů. Kontejner knihovny má díky striktnímu oddělení prostorů a speciálnímu řešení tepelně izolačního pláště vytvořen specifické tepelně vlhkostní vnitřní prostředí, potřebné pro ochranu knižního fondu. Historické konstrukce hradních stěn jsou naopak stále vystaveny stávajícím parametrům vlhkosti a teploty venkovního prostoru, nutným pro jejich stabilizaci. Prostor paláce

■

Architektonické řešení Významná poloha hradu v centru města, estetické a architektonické členění jednotlivých budov se silným historickým kontextem s významnou minulostí předurčují areál pro znovuoživení a využití pro novou funkci. Je to cesta, jak soběslavský hrad zachovat pro další generace. Příspěvkem ke zdárnému řešení revitalizace a zachování hradu byla dříve zpracovaná a diskutovaná studie, která předložila možnosti dalšího využití hradního komplexu, a to ne v zakonzervovaném muzeálním stavu, ale s ohledem na nové potřeby města a soběslavského regionu, a ze které vyšlo zadání pro novou projektovou dokumentaci. Hlavním kritériem při návrhu přestavby a  dostavby hradu s  ohledem na zvolenou funkční náplň byla snaha autora o konvergenci původního objektu s novými konstrukcemi tak, aby stávající dochované konstrukce ▼ Nové železobetonové schodiště v místě původního

30

stavebnictví 08/11

▼ Prostor mezi proskleným kontejnerem a původní historickou zdí

▼ Pohled na prosklený kontejner směrem z konstrukce krovu

▲ Servisní lávky nad proskleným stropem

nolitická výtahová šachta. Na stávající stropní desce 1.NP je samotná ocelová konstrukce knihovny s opláštěním z vrstveného skla. Nad touto prosklenou konstrukcí jsou dvě montážní lávky uložené na vazné trámy stávajícího krovu. Železobetonové monolitické schodiště z 1.PP do 1.NP je uloženo v úrovni mezipodesty a podesty na jedné straně na opěrnou stěnu, na druhé straně na stávající zdivo hradu. Na opěrnou stěnu navazuje ocelová prosklená konstrukce vstupu, uložená na korunu opěrné stěny a do stávajícího obvodového zdiva. V rámci této konstrukce vstupu je realizován venkovní osobní výtah. Nosná konstrukce výtahové šachty je ocelová, celoplošně prosklená a je uložena na železobetonovou monolitickou konstrukci dojezdu výtahu.

Závěr Cílem stavebních úprav, směřujících k  celkové obnově hradu a  jeho smysluplnému využití, byla především záchrana objektu, který dlouhou dobu chátral. Nalezením nové funkce původního objektu hradu jako regionálního informačního, kulturního a vzdělávacího centra s městskou knihovnou je hrad znovu začleněn do organizmu města. Spolu s již dokončenou obnovenou stavbou kulturního domu tak město Soběslav získalo ucelené informační, kulturní a vzdělávací centrum s regionální funkcí. ■

▲ Průhled mezi regály z galerie

▲C  entrální prostor knihovny převýšený přes dvě podlaží

je navíc přirozeně provětráván. Stávající okenní otvory jsou opatřeny větracími celoskleněnými žaluziemi, které zabrání vlétnutí ptáků do vnitřního prostoru pod krovem hlavního lodě paláce. Do střešní konstrukce a do krovu bylo zasahováno minimálně, pouze určené dřevěné krovové prvky byly požárně ochráněny nátěrem a na určených místech bylo doplněno bednění.

Konstrukční řešení Severní palácové křídlo hradu je přibližně lichoběžníkového půdorysu o rozměrech 35,23 x 23,98 m a výšce 22,16 m. K tomuto křídlu přiléhající kruhová věž Hláska má průměr cca 9,10 m a výšku 33,24 m. Nosný systém stávající konstrukce je řešen zděnými stěnami. Stropy 1.PP jsou tvořeny cihelnými klenbami. Horní vodorovné nosné konstrukce jsou dřevěné. Konstrukce sedlového krovu je nová, tvořená ležatou stolicí se vzpěradly. Železobetonový monolitický strop nad 1.NP byl postaven již v předchozí etapě obnovy hradu. Stavební úpravy spočívaly ve vytvoření železobetonového monolitického stropu nad technickou místností a přilehlou valenou klenbou v 1.PP, na který byla osazena konstrukce železobetonové stěny a  nového schodiště z 1.NP do 3.NP. Stěny schodiště i schodišťová ramena jsou železobetonová monolitická. Z 1.PP do 3.NP vede železobetonová mo▼ Prosklený vstup do knihovny a do věže Hlásky s osobním výtahem

▼ Konvergence historického s novodobým – věž Hláska a prosklená vstupní hala

Základní údaje o stavbě Název stavby: Městská knihovna v Soběslavi – záchrana gotického hradu Investor: město Soběslav Zástupce investora: Ing. Jindřich Bláha, starosta města Soběslavi Autor projektu a generální projektant stavby: Ateliér Kročák – architekt Ing. arch. Jaromír Kročák Spolupráce do úrovně DSP: Ing. arch. Jana Rozkopalová Ing. arch. Petr Hornát Spolupráce do úrovně PP: Ing. arch. Václav Čihák Ing. Tomáš Fuit Dodavatel stavby: Spilka a Říha, s.r.o. Termín dokončení: 06/2010

english synopsis Municipal Library in Soběslav – Rescue of Gothic Castle

Premises of the Soběslav castle in the north-western part of the historical centre belongs to important local medieval monuments. The latest restoration of historical rooms and areas and placing the library in the northern palace wing enabled revival and new scope of use of the premises in conformity with the needs of the city and the whole region. Rescue of the castle, dilapidated for a long time period, was the very objective of the structural modification focused on the overall castle restoration and its meaningful use. Thanks to finding a new function for the original castle premises as the regional information, cultural and educational centre with the municipal library, the castle has been re-incorporated into the city organism. Together with the already restored cultural house the city of Soběslav has thus obtained the complex information, cultural and educational centre with regional functions.

klíčová slova: obnova hradu v Soběslavi, Městská knihovna v Soběslavi, severní palácové křídlo

keywords:

Castle restoration in Soběslav, Municipal library in Soběslav, northern palace wing

stavebnictví 08/11

31

stavby pro kulturu a osvětu

text: Eva Dvořáková

foto: Tomáš Malý, databáze VCPD ČVUT

■

▲ Budova bývalé strojovny historického areálu přečerpávací stanice Vršovické vodárny v Braníku po obnově. Veškeré původní stavební prvky, které se dochovaly, byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. Pro stavbu byly charakteristické například zelené fasádní glazované tvarovky.

Obnova přečerpávací stanice Vršovické vodárny v Braníku Ing. arch. Eva Dvořáková Absolventka Fakulty stavební, oboru architektura na ČVUT v Praze. Od roku 1974 působí v oblasti památkové péče. V Národním památkovém ústavu vede agendu technických památek, věnuje se výzkumu industriálních a technických areálů a objektů. Patří k iniciátorům Sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea v Praze (1987) a je členkou vědecké rady Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT. E-mail: [email protected]

Článek představuje zajímavý projekt kvalitní obnovy historické stavby přečerpávací stanice Vršovické vodárny a její nové funkce zaměřené na aktivní prožití volného času rodičů s dětmi. 32

stavebnictví 08/11

Voda jako životodárný zdroj se stala nutnou podmínkou pro zakládání a fungování kteréhokoli typu osídlení. Zásobování vodou stálo na počátku vzniku i rozvoje měst, obcí a samot. Prvotními zdroji pitné vody byly studny a prameny. K přivedení vody do větších vzdáleností sloužily gravitační vodovody – ať již otevřené, nebo kryté. Nejinak tomu bylo i v Praze.

Historie vodárenství v Praze První gravitační vodovody na území Prahy jsou známy již z 12. století, a to vodovod pro Strahovský klášter a Vyšehrad. Samostatnou ▼ Architektonickou podobu objektům historického vodárenského komplexu vtiskl architekt Jan Kotěra, zdroj: archiv NTM

▲Z  a vyhovující lokalitu pro projekt vodárny obce Vršovice bylo v roce 1905 určeno místo v Braníku, poblíž řeky Vltavy, zdroj: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT

kapitolu pražského vodárenství tvoří zásobování Pražského hradu od 14. století. Rozkvět vodárenství, který podnítila řada technických vymožeností včetně stavitelství v období renesance, přinesl hlavnímu městu nebývalý rozmach. U řeky Vltavy vznikla čtveřice známých vodárenských věží. Přestože byly vybudovány v závěrečné fázi období gotiky, jejich dnešní vzhled ovlivnila právě renesance. Vltava, která se pro Prahu nadlouho stala hlavním zdrojem vody, kapacitně stačila město zásobovat až do doby nastupující průmyslové revoluce. Po odstranění hradeb se postupně hlavní město rozšiřovalo. K původnímu Královskému městu, které vzniklo za Josefa II. sloučením Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, se postupně koncem 19. století připojily Vyšehrad, Holešovice – Bubny a Libeň. Pražská předměstí, tehdy samostatné obce jako například Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady nebo Vršovice, měla svoji samosprávu, jež trvala až do vydání zákona o Velké Praze v roce 1920. Tehdy se sloučilo 27 obcí a osad v okruhu 7 km od centra hlavního města tak, aby bylo možno novou výstavbu a stavební rozvoj usměrnit. Zásobování vodou z řeky Vltavy se stalo na konci 19. století, vzhledem k  rozmáhajícímu se znečištění, které způsoboval nově budovaný průmysl, velmi problematické. Také nárůst obyvatelstva znamenal větší nároky na kapacitu. Snahy o vybudování centrálních podzemních zdrojů pitné vody pro Prahu však byly přehlíženy. Přestože se již v roce 1879 nově vzniklá vodárenská komise usnesla, že je třeba zaměřit se na podzemní zdroje v povodí Labe a Jizery, úsilí o zlepšení vodních poměrů jednotlivé obce řešily samostatně. To se projevilo jejich poněkud zbytečným individuálním zřizováním vlastních vodáren. V roce 1885 byla například pro vnitřní Prahu postavena Pražská vodárna v Podolí poblíž o tři roky starší vodárny pro obec Vinohrady. Výstavba přečerpávací stanice Vršovické vodárny Také obec Vršovice, která byla od roku 1883 závislá na odběru vody z Vinohradské vodárny, se rozhodla zajistit si vlastní zdroj. Za vyhovující lokalitu bylo v roce 1905 určeno místo v Braníku, poblíž řeky Vltavy. Realizace byla svěřena významnému odborníkovi v oblasti vodárenství, Ing. Karlu Kressovi, jehož firma na podzim 1906 začala stavbu uskutečňovat. Projekt, který tvořily tři části – čerpací stanice v Braníku, výtlačné potrubí a vodojem v lokalitě Na Zelené lišce v  městské části Michle, doporučil obci neméně významný odborník v oblasti vodárenství, profesor Pražské polytechniky Jan Vladimír Hráský. Architektonickou podobu těmto objektům vtiskl architekt Jan Kotěra. Branická část projektu – čerpací stanice – sestávala zpočátku ze dvou studní, vzdálených od sebe 130 m a od Vltavy 16 m, s hloubkou přes 6 m. Součástí areálu byla také strojovna, kotelna a stavba obytného domu správce. Autorem tohoto vodárenského komplexu byl opět architekt Jan Kotěra. Ve strojovně byly umístěny dva plynové motory, jež poháněly dvě čerpadla, a výtlačným potrubím o průměru 300 mm se následně čerpala voda do podzemního vodojemu vodárenského komplexu Na Zelené lišce, odkud se dále přečerpávala do nadzemního vodojemu. V letech 1912–1913 přibyla v branické části projektu

▲ Budova strojovny, stav v roce 2005. Od 90. let 20. století unikátní areál velmi rychle chátral a ani jeho prohlášení kulturní památkou v roce 2002 nenapomohlo k jeho novému využití, foto: Lukáš Beran, VPCD ČVUT

▲ Pohled na budovu bývalé strojovny po obnově

ještě jedna studna, další dvě pak byly vybudovány v roce 1921 podle návrhu Jana Vladimíra Hráského, který se v letech 1921–1922 podílel i na projektu celkové přestavby areálu. K původnímu objektu strojovny byla přistavěna nová strojovna pro parní pohon, dále byla vybudována kotelna s komínem a zřízena uhelna. Podoba těchto nových budov se podřídila původní stavbě a v  detailech navazovala vodárna na Kotěrův rukopis. Vzhledem k častým povodním, které způsobovaly závadnost vody ve studních, bylo od roku 1924 přistoupeno k jejímu stavebnictví 08/11

33

průběžnému chlorování. Provoz vodárny skončil v šedesátých letech 20. století, ale i poté na krátkou dobu fungovala jako rezervní zdroj pro potřeby civilní obrany. Obytný dům i nadále sloužil jako obydlí a v uhelně byla zřízena sauna a klubové zázemí zaměstnanců vodáren. Komín byl zbourán a na sousedních pozemcích vzniklo několik tenisových kurtů.

Obnova přečerpávací stanice Vršovické vodárny Od 90. let 20. století unikátní areál velmi rychle chátral a ani jeho prohlášení kulturní památkou v roce 2002 nenapomohlo k jeho novému využití. Předchozí vlastník, Pražské vodárny, navrhoval sice několik záměrů obnovy, ale nepodařilo se je realizovat. V době, kdy se vlastníkem stalo hlavní město Praha, došlo k havárii dřevěných vazníků nad původní strojovnou a celkový stav objektů byl velmi neutěšený. Areál byl značně zdevastován přestavbami, které neřízeně probíhaly od 50. let 20. století a notně se podepsaly zejména na vzhledu strojovny. V roce 2006 byly učiněny první kroky k záchraně a funkce provozu bývalé uhelny se změnila pro klubové účely. Svými vcelku komorními rozměry a situováním u řeky dostal areál šanci stát se kulturně společenským centrem určeným pro veřejnost. ■ Budova strojovny Obnova budovy původní strojovny započala vyčištěním zasypaných suterénů stavby. Bylo nezbytné zcela obnovit střešní konstrukci. Nosnou soustavu původního dřevěného krovu nahradily ocelové vazníky. Jeřábová dráha, která se zde dochovala, byla konzervována. Do prostoru strojovny, kde se již původní technologie nedochovala, bylo kvůli zvětšení kapacity nového provozu vloženo nové patro. Veškeré původní stavební prvky, které se v suterénech dochovaly, byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. V prostoru restaurace tak například může dnešní návštěvník na podlahách obdivovat část původní dlažby, jež tvoří vstupní prostor a je zcela v souladu s velmi nenápadným současným materiálem. Počáteční obavy z  komplikací, souvisejících se skutečností, že je stavba zařazena mezi kulturní památky, postupně vymizely. Po stránce vzhledu fasády se podařilo obnovit všechny původní otvorové výplně. Stávající dveře a kovová okna byly repasovány. Úcta ke Kotěrovu dílu se projevila také v obnově velmi poškozených zelených fasádních glazovaných tvarovek, které byly pro původní stavbu charakteristické. Zachované části byly restaurovány a zcela zničené úseky nahradily kopie ve stejné barevnosti, jež vyrobily keramické závody v Horní Bříze. Obytný dům Obdobně tomu bylo při obnově obytného domu. Vzhledem k tomu, že byl trvale obýván, nebyla změna jeho vzhledu i interiérů tolik výrazná. Zůstalo zachováno původní kamenné schodiště včetně zábradlí a podařilo se zachránit i původní dlažby. Tyto stavební prvky byly citlivě repasovány a uvolněním podkroví vznikl zajímavý výstavní prostor. Budova uhelny V případě uhelny, která vykazovala největší poškození, nebylo možno ze statických důvodů zachovat původní stavební prvky. Proto památková péče souhlasila s výstavbou nového objektu, hmotově odpovídajícímu původní stavbě, za použití kombinace obdobné materiálové skladby – režné cihly, bedněné štíty, dřevěné nástřešní větrací nástavce. Kvůli využití podkroví byly odsouhlaseny novodobé vikýře. Na jejich návrh je však nejednoznačný pohled, přinejmenším je lze označit za problematické po stránce intaktnosti původního areálu.

34

stavebnictví 08/11

▲ Pohled na obytný dům po obnově. Zachované stavební prvky byly citlivě repasovány a uvolněním podkroví vznikl zajímavý výstavní prostor.

▲ Novým provozovatelem areálu se stala Dětská agentura Kroužky, s.r.o., jejímž cílem je zajišťovat aktivní prožití volného času se zaměřením na rodiče s dětmi

▲ Pohled na obytný dům po obnově. Zůstalo zde zachováno původní kamenné schodiště včetně zábradlí a podařilo se zachránit také původní dlažby. ▼ Budova uhelny vykazovala největší poškození a nebylo možno zachovat původní stavební prvky. Proto památková péče souhlasila s výstavbou nového objektu, hmotově odpovídajícímu původní stavbě.

Současné využití areálu Celá obnova se uskutečnila v období dvou let – od května 2009 do května 2011, za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj. Novým provozovatelem areálu se stala Dětská agentura Kroužky, s.r.o., jejímž cílem je zajišťovat aktivní prožití volného času se zaměřením na rodiče s dětmi. Areál poskytuje širokou nabídku činností. Zájemci si zde mohou vybrat z mnoha zájmových kroužků, je možné zhlédnout pohádková představení, zcela zdarma využít atrakcí největšího moderního dětského hřiště v republice, posedět na letní zahrádce, nebo navštívit celou řadu programů zaměřených na dětský svět. K dispozici je také nově zřízená restaurace.

▲ Detail fasády budovy bývalé strojovny. Zachované stavební prvky byly restaurovány a zcela zničené úseky nahradily kopie ve stejné barevnosti.

Závěr V  hlavním městě se nachází pestrá škála průmyslových staveb, z nichž mnohé jsou ve velmi neutěšeném stavu. Doufejme, že se dobře obnovená památka s velmi lákavým využitím stane příkladem pro ostatní. ■ Základní údaje o stavbě Investor: Magistrát hlavního města Prahy Dodavatel: Sdružení firem INGBAU CZ, s.r.o., BAU plus, a.s., Energie – stavební a báňská a.s. (pobočka Kladno) Obnova historických prvků: HT - BAU, s.r.o., zástupce Martin Hynek Památkový dohled: NPÚ ÚOP hl. města Prahy, PhDr. Ladislav Špaček, Mgr. Kryštof Havlice Projektant: PLÁN PLUS, s.r.o., Ing. Martin Ehrenthal, akad. arch. Marek Houska, spolupráce: akad. sochař Vojtěch Pařík – restaurátor Realizace: 2009–2011 Náklady: cca 150 mil. Kč Provozovatel: Dětská agentura Kroužky, s.r.o.

▲ Detail fasády budovy bývalé strojovny. Všechny původní otvorové výplně se podařilo obnovit

Použitá literatura: [1] Jásek, J.: Klenot města, Nakladatelství VR ateliér, Praha 1997 [2] Databáze objektů: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT [3] http://vcpd.cvut.cz ▲ Do prostoru bývalé strojovny bylo kvůli zvětšení kapacity nového provozu vloženo patro. Nosnou soustavu původního dřevěného krovu nahradily ocelové vazníky. Jeřábová dráha, která se zde dochovala, byla konzervována.

english synopsis Refurbishment of Pumping Station of the Vršovice Waterworks in Braník

▼ Interiér bývalé strojovny. Veškeré původní stavební prvky, které se dochovaly, byly v rámci obnovy citlivě zakomponovány. Na podlahách zůstala například zachována část původní dlažby.

The article presents a very interesting project of refurbishment of the historical pumping station of the Vršovice Waterworks in Braník and its new function focused on active leisure time of the parents with their kids.

klíčová slova: přečerpávací stanice Vršovické vodárny, řeka Vltava, Evropský fond pro regionální rozvoj

keywords:

pumping station of the Vršovice Waterworks, Moldau river, European Regional Development Fund

stavebnictví 08/11

35

Fispogroup

Skupina Fispogroup sdružuje několik obchodních divizí - společnosti Fispoclean s.r.o., Fisporent, Fispocare, Fispopneu, Fisposecurity a Fispowood. Prvotní společnost Fispoclean s.r.o. byla založena v roce 1993 jako distributor evropských výrobců úklidové a čistící techniky.

Fispoclean

Fisporent

Universal cleaning technologies

Clean it yourself

Průmyslová úklidová a čisticí technika

Sanitární a hygienické potřeby

Půjčovna úklidové a čisticí techniky

Velký výběr mycích strojů na podlahy a jiné povrchy. Ruční, elektrické, bateriové i benzinové, s chodící nebo sedící obsluhou. Široká paleta vysokotlakých čističů (horkovodních i studenovodních). Zametací úklidové stroje s chodící nebo sedící obsluhou. Vysavače průmyslové, speciální, s certifikátem ATEX, kancelářské, do jakéhokoliv prostředí. Extraktory na čalounění a koberce. Veškerý sortiment Fispoclean naleznete na webových stránkách firmy - www.fispoclean.cz.

V nabídce Fispocare najdete širokou paletu hygienických systémů - dávkovače tekutých mýdel, zásobníky ručníků a toaletního papíru, zásobníky hygienických sáčků, osvěžovače vzduchu, osoušeče rukou, odpadkové koše, stojanové popelníky, profesionální chemii a spotřební materiál - tekuté mýdlo, papírové ručníky, toaletní papír, průmyslová papírová čistiva, papírová prostěradla, hadry, stěrky, rukavice, vůně, neutralizační kameny a sáčky od předního světového výrobce.

Fisporent nabízí velký výběr úklidových strojů mycích i zametacích, elektrických, bateriových i benzinových, s chodící i sedící obsluhou. Lze si vybrat z vysokotlakých čističů (horkovodních i studenovodních) vysavačů do kanceláří, dílen, skladů, továrních hal, prodejen a pod. Přehled všech služeb najdete na www.fisporent.cz.

Fispogroup

[email protected]

www.fispo.cz

Dovolená s Fispoclean! ...od navigace až po pobyt

Chcete jet na dovolenou ZADARMO? Nebo se slevou až 50 000,- Kč? Využijte naší exkluzivní nabídky! Při nákupu úklidového stroje od Fispoclean ( v hodnotě vyšší než 60 000,- Kč ) získáte bonus v podobě slevového kupónu na zájezd libovolné CK. Hodnota kupónu závisí pouze na ceně zakoupeného stroje. Se značkovou navigací GARMIN zaručeně neminete žádný cíl Vaší dovolené! Pokud zakoupíte úklidový stroj Fispoclean v hodnotě 30 000 - 60 000,- Kč, získáte jako bonus ZDARMA jeden z řady modelů navigace GARMIN pro Vaši bezpečnou cestu za dovolenou!

www.fispo.cz

stavby pro kulturu a osvětu

text: Martin Čvančara

grafické podklady: autor

■ ▲ Pohled na stavbu Main Point Karlín před dokončením v červnu 2011

Návrh konstrukčního řešení stavby Main Point Karlín v Praze Ing. Martin Čvančara Absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor Konstrukce a dopravní stavby, v roce 1992 na katedře betonových konstrukcí a mostů. V letech 1992–1993 úspěšně absolvoval studium se závěrečnou zkouškou MSc. na University of Wales. Od roku 2002 je jako zakladatel a spolumajitel statické kanceláře Interstat s.r.o. autorem statického řešení mnohých významných konstrukcí u nás i v zahraničí. Je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. E-mail: [email protected]

Main Point Karlín je novou dominantou pražského Karlína. Tomu, kdo projíždí do centra metropole po ulici Rohanské nábřeží, se naskýtá na tuto budovu impozantní pohled. Celý vjem je umocněn tím, že se jedná o stavbu svým vzhledem originální a nepodobnou jiné budově v metropoli. 42

stavebnictví 08/11

Architektonické, dispoziční řešení stavby Architektonické řešení administrativní budovy Main Point Karlín v  sobě spojuje harmonii organických, měkkých křivek v  jinak přímočaré a důsledné architektuře. Netradiční oblé tvary stavby umožňují nový přístup k využití prostoru a plynulá křivka fasády dovoluje umístění plnohodnotných pracovních míst po celém svém obvodu. Výjimečné fasádě dominují francouzská okna na  celou výšku podlaží, mezi kterými jsou osazeny prostorově tvarované pilíře ze sklobetonu. V centru objektu je atrium, které přivádí přirozené denní světlo i do vnitřních prostor. Okna ve všech částech stavby jsou otevíratelná. ▼ Situace

▲ Podélný řez stavbou

▲ Půdorys typického podlaží

Další nespornou výhodou je systém ventilace a  chlazení, který maximálně respektuje přirozené proudění vzduchu. Pobyt v budově zaměstnancům zpříjemní celoročně přístupná terasa s pěstěnou zelení na střeše budovy a s atraktivním výhledem na historické centrum Prahy. Stavba ve svém návrhu kombinuje celou řadu prvků ohleduplných k životnímu prostředí. Administrativní budova Main Point Karlín nabízí v  deseti nadzemních podlažích 22  000  m2 variabilní pronajímatelné plochy a ve třech podzemních podlažích 347 parkovacích míst.

Konstrukční řešení stavby Stavba je nepravidelného tvaru, s  půdorysem o  rozměrech 100 x 60 m. Budova má deset nadzemních podlaží a tři podlaží suterénu. Celková výška nadzemní části je 36,5 m. Celková hloubka suterénu je 12,5 m, přičemž suterén má půdorys tvaru nepravidelného hexagonu. V nadzemních podlažích jsou obrysy budovy oblé. Budova je založena na základové desce, jejíž tloušťky jsou 750–1500 mm. Základová deska je navržena z betonu C30/37, pracovní spáry jsou osazeny systémovými prvky proti průniku vody. Nosnou konstrukcí suterénů je že-

lezobetonový skelet tvořený stropními deskami, sloupy, obvodovými stěnami a nosnými stěnami komunikačních jader. Základní modul sloupů je 7,8 x 7,8 m. Stropní desky tloušťky 300 mm jsou navrženy jako křížem armované, bodově podporované sloupy. Monolitické stěny vnitřních komunikačních jader jsou tloušťky 200–250  mm, obvodové stěny 350 mm. Ve druhém suterénu je budovou veden proplachovací kanál. Tento kanál je zavěšen na stropní desku, která je na vzniklé zatížení dimenzována. Na stropní desku nad prvním suterénem je uložena ocelová lávka vedoucí přes ulici Rohanské nábřeží. Nosnou konstrukcí v  nadzemních podlažích je železobetonový skelet tvořený stropními deskami, sloupy a nosnými stěnami komunikačních jader. Stropní desky mají tloušťku 220 mm. Po obvodě jsou desky podporovány obvodovými sloupy, a to po 8,2 m. Druhá řada sloupů se nachází v osové vzdálenosti 5,08 m. Okraj stropní desky je ztužen prefabrikovanými meziokenními pilíři průřezu 150 x 490 mm v osové vzdálenosti cca 1360 mm. Díky rámovému účinku konstrukce fasády je průhyb okraje stropní desky redukován. Spojení prefabrikovaných prvků s monolitickou konstrukcí stropní desky je na dolním konci pilíře řešeno osazením na kotevní prvek a nahoře provázáním výztuže prefabrikátu s výztuží stropní desky. Vzhledem k různým rozpětím jsou nad některými sloupy uvnitř půdorysu navrženy zesilující hlavice celkové tloušťky 470 mm. stavebnictví 08/11

43

▲ Axonometrické zobrazení stavby

■

▲ Statické schéma řešení se šikmými sloupy, které v rámci 1.NP a 2.NP propojují rozdílné osové systémy

▲ Výkres výztuže šikmých sloupů

▼ Výztuž šikmých sloupů

▼ Schematické vyznačení postupu přeložení lávky pro pěší

44

stavebnictví 08/11

V přízemí je navržen přechod ze systému vertikálních nosných konstrukcí v nadzemních podlažích na systém vertikálních nosných konstrukcí suterénů pomocí prostorové konstrukce na výšku 1. a 2.NP. Tato konstrukce je tvořena šikmými sloupy kruhového průřezu o  průměru 600  mm. Konstrukce je navržena tak, aby střednice vzájemně se stýkajících prvků (sloupy a stropní deska) směřovaly do jednoho průsečíku. Horizontální síly jsou přenášeny stropními deskami do základových konstrukcí stěnami komunikačních jader a obvodovými stěnami suterénů. Poslední dvě – 9. a 10.NP – půdorysně uskakují. V uskočených půlkruhových fasádách jsou nosné sloupy, jejichž podporu tvoří trámy ve stropní desce 8.NP. Tři trámy jsou otočeny nahoru na terase 9.NP, jeden trám je otočen dolů. Další trámy se nacházejí v desce nad 10.NP. Schodiště mají prefabrikovaná schodišťová ramena osazená na ozuby monolitických podest a mezipodest přes pružné akustické tlumicí podložky. Točité schodiště a schodiště č. 14 do suterénu jsou monolitická.

▲ Realizace šikmých sloupů

Založení budovy a zajištění stavební jámy Budova je založena na krabicovém suterénu bez povlakové izolace (tzv. bílá vana). Velká péče byla věnována všem konstrukčním detailům, dostatečnému vyztužení s ohledem na maximální šířku trhliny 0,15 mm a ošetření pracovních spár, vystrojených poasfaltovanými plechy, které jsou doplněny hadičkami pro dodatečnou injektáž a v případě proplachovacího kanálu i bentonitovými pásky – jedná se o tzv. trojí jištění. Zajištění stavební jámy je zde pomocí podzemní stěny z převrtávaných pilot, kotvené ve dvou úrovních. Separace mezi touto stěnou a obvodovou stěnou suterénu je tvořena ztraceným bedněním – jedná se o systém hranolů s hladkými bednicími deskami. Partie kolem ústí proplachovacího kanálu do stavební jámy jsou zajištěny a dotěsněny tryskovou injektáží.

▲ Pohled z jihu na rozestavěnou budovu

Proplachovací kanál Středem pozemku, směrem od západu k východu, vedl v hloubce cca 7 m pod povrchem tzv. proplachovací kanál, který směřuje od Helmovského jezu pod celým Rohanským ostrovem až do slepého Libeňského ramene, kterému zajišťuje přísun čerstvé vody. Proplachovací kanál je, kromě toho, ještě po celé své délce využíván k různým účelům dalšími subjekty, např. hotelem Hilton pro rekuperaci. Vzhledem k tomu, že bylo nutné tento kanál zachovat a zároveň minimalizovat dobu jeho odstávky, bylo navrženo několik variant odklonu jeho trasy mimo budovu nebo jeho dočasné přeložky během stavby. Nakonec se realizovalo řešení, kdy byl kanál se souhlasem správce dočasně odstaven. Nyní vede budovou v potrubí z polyesterových pryskyřic o průměru 1,2 m, odolném vůči agresivním látkám a uloženém v betonovém uzavřeném kanálu, který je součástí stropu

▲ Pohled ze západu na rozestavěnou budovu

▼ „Tanec” šikmých sloupů

▼ Pohled na rozestavěnou budovu

stavebnictví 08/11

45

▲ Vyznačení trasy proplachovacího kanálu v budově. Je veden v kruhové troubě o průměru 1,2 m, vyrobené ze sklolaminátu a uložené v betonovém uzavřeném kanálu, který je součástí stropu nad 2.PP.

nad 2.PP. Kanál je dimenzován jako vodonepropustná konstrukce pro případ poruchy vnitřního potrubí. Po dobu odstávky se mimo jiné realizovala také celková inspekce proplachovacího kanálu a byly provedeny jeho drobné opravy.

■Přeložení

lávky pro pěší

Téměř uprostřed pozemku se nacházela jižní opěra ocelové, cca 40 m dlouhé obloukové lávky pro pěší, která spojuje stávající Karlín s  novým komplexem budov River City Prague. Opěra byla tvořena železobetonovou konzolou o  rozměrech 5 x 2 m, vetknutou do základové desky o  rozměrech 9 x 6 m. Tato 1000 mm silná deska byla po obvodě podepřena a  vetknuta do cca 12 m hluboké krabice, jejíž stěny byly tvořeny milánskou podzemní stěnou o tloušťce 600 mm Na konzole byla kotevní ocelová deska s výztuhami, na níž se připevnila vlastní prostorová oblouková ocelová konstrukce půdorysně zakřivené lávky. V době výstavby budovy Main Point Karlín byla lávka dočasně podepřena na okraji stavební jámy a ve středním dělicím pruhu čtyřproudové komunikace Rohanské nábřeží. Vzhledem k nutnosti nepřerušit funkci přemostění bylo postaveno dočasné boční schodiště, rovnoběžné s okrajem stavební jámy. Po vybudování suterénu se vytvořila nová krajní opěra, do níž byla lávka vetknuta, a poté byly dočasné podpory odstraněny. Tím byla lávka opět aktivována a vrácena do své původní podoby a funkce.

▲ Příčné řezy původním a finálním řešením vedení proplachovacího kanálu budovou

vypracováno několik variant, jak se s tímto faktem vypořádat. Nakonec bylo přijato řešení se šikmými sloupy, které v rámci 1.NP a 2.NP propojují oba osové systémy a tím i místa, kde jsou sloupy umístěny v 3.NP a 1.PP. Sloupy o průměru 600 mm jsou z pohledového betonu a v tomto směru splňují velice přísná kritéria. Toto elegantní a vysoce ekonomické řešení zároveň oproti jiným řešením (roznášecí rošt, předpjatá stropní deska apod.) nemá nároky na zvýšení konstrukční výšky a projevuje se pouze zvýšením osových sil ve sloupech a  vnesením normálových sil do stropních desek. Tyto vnitřní síly však lze spolehlivě přenést nosnou výztuží. Tento konstrukční prvek byl poté ještě zopakován v  8.NP, což umožnilo vznik velké zasedací místnosti v 9.NP.

Řešení dilatací Budova o rozměrech cca 100x50 m tvoří jeden dilatační celek. Pro eliminaci účinků smršťování byla konstrukce v průběhu výstavby rozdělena na pět samostatných sektorů, mezi nimiž byly vynechány pruhy, které byly dodatečně dobetonovány, a to s odstupem až 90 dní. Některé sektory byly ještě předěleny pracovními spárami tak, aby nebyly betonovány větší celky najednou.

Opatření proti vztlaku spodní vody

Vzhledem ke zcela jinému osovému systému a  tím i  uspořádání nosných konstrukcí v suterénu a v nadzemních podlažích bylo opět

Budova je navržena tak, aby vyhověla zatížení vznikajícímu v případě zvýšené hladiny podzemní vody až do úrovně +1,000 objektu (186,400 m.n.m. Bpv). Pro tento případ budou kolem celé budovy instalovány protipovodňové mobilní bariéry tvořené napouštěcími vaky výšky 1 m.

▼ Ústí proplachovacího kanálu do budovy

▼ Uložení proplachovacího kanálu uvnitř budovy

Šikmé sloupy

46

stavebnictví 08/11

▲ Realizace stavby

Při této úrovni hladiny vody dojde k zatížení spodní stavby hydrostatickým tlakem, resp. zeminou nasycenou vodou, a zároveň nastane nadlehčování spodní stavby vztlakem vody. Proto jsou veškeré prostupy obvodovými konstrukcemi podzemních podlaží vybaveny vodotěsnými systémovými průchodkami vkládanými do bednění stěn. Nosná konstrukce byla posuzována na výše uvedený stav i  z  hlediska váhových bilancí proti možnému vyplavání. Stavba je rovněž navržena tak, aby byly ochráněny všechny prostory strojoven proti zaplavení. V případě vzdutí hladiny na úroveň +4,000 objektu (189,400 m.n.m. Bpv) budou sice suterény již zaplaveny, ale železobetonové konstrukce „obalující“ strojovny (strop nad 1.PP, stěny 1.NP a stěny 2.NP) vyhoví zatížení hydrostatickým tlakem.

Základní údaje o stavbě Stavba: Investor: Generální dodavatel: Generální projektant: Architektonické řešení: Statické řešení:

budova Main Point Karlín PSJ INVEST, a.s. PSJ, a.s. AED project, a.s. DaM spol. s r.o. Interstat s.r.o.

english synopsis Design of Structural Solution of the Project Main Point Karlín in Prague

Statické výpočty Statické výpočty vnitřních sil v nosné konstrukci byly prováděny na celkových modelech a  výsecích konstrukce programem RENEX. Také se ručním výpočtem prověřily některé dílčí části konstrukce (např. sloupy, nadpraží apod.). Na tyto vnitřní síly byla navržena výztuž a jednotlivé průřezy konstrukce byly posouzeny. Celkově byla vypracována řada statických trojrozměrných počítačových modelů simulujících možné nejistoty vyplývající z toho, že v tomto území, kde vedlo několik ramen Vltavy, nebylo možné z geologických průzkumů předem přesně stanovit geotechnické hodnoty podloží pod základovou spárou. Dále bylo modelováno chování nosných konstrukcí v různých stavech vztlaku vzduté hladiny podzemní vody a v různých stavech úrovně vody při možné povodni. Zde bylo nutné použít nelineární výpočty zajišťující správnou interakci výpočtového modelu s podložím simulovaným pružným poloprostorem, a to zejména pro vyloučení případných tahových kontaktních napětí. ■

An amazing sight of the new Prague Karlín dominant meets the eyes of everybody who drives into the capital centre on the Rohan Embankment street. The whole impression is potentiated by the fact that we are speaking about the structure really original and unique by its appearance and entirely differing from other buildings in the capital. Architectural solution of the administrative building of the Main Point Karlín combines harmony of organic, soft curves with otherwise strictly linear architecture. Non-traditional round shapes open a new approach to utilization of the space and smooth curve of the facade permits layout of good-quality and adequate workplaces on the whole perimeter. The unique facade is dominated by the French windows all the floor height high, with the spatially shaped reinforced concrete columns/pillars installed between them.

klíčová slova: Main Point Karlín, Rohanské nábřeží, železobeton, šikmé sloupy

keywords:

Main Point Karlín, Rohan embankment, reinforced concrete, oblique columns

stavebnictví 08/11

47

stavby pro kulturu a osvětu

text: Jaromír Musil

grafické podklady: archiv autora

Nové Správní centrum Karlovarského kraje Ing. arch. Jaromír Musil Absolvoval Fakultu architektury VUT v Brně v roce 1980. Poté působil v karlovarském ateliéru Projektového ústavu uranového průmyslu, kde se věnoval projektování občanských staveb a územnímu plánování. V letech 1993–1996 absolvoval na VŠE v Praze postgraduální studium Regionální rozvoj a veřejná správa. Nyní působí na Krajském úřadě Karlovarského kraje, kde se věnuje problematice strategického a územního plánování. E-mail: [email protected]

Stavební vývoj areálu po 2. světové válce Prostřednictvím leteckých snímků, které se podařilo získat z  archivu Vojenského kartografického ústavu v Dobrušce, lze sledovat stavební vývoj kasáren Dvory II od chvíle, kdy po ukončení 2. světové války areál po německém Wehrmachtu převzala československá armáda. První snímek z roku 1948 zachycuje areál již v územním rozsahu, který v podstatě odpovídá dnešnímu stavu (obr. 2). Stav zachycený na obrázku 2 zůstal stejný až do 60. let 20. století, kdy bylo dostavěno několik budov v severovýchodní části areálu (obr. 3). Definitivní podoby nabyl areál kasáren v 80. a 90. letech, kdy byl doplněn o moderní budovy štábu divize, která zde byla dislokována (obr. 4).

Příspěvek z 16. mezinárodní konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2011 zaměřené na téma Od vojenského k civilnímu popisuje postupnou ■ obnovu areálu bývalých kasáren Dvory II na jihozápadním okraji městské čtvrti Karlovy Vary – Dvory a představuje návrh nového Správního centra Karlovarského kraje. Na jihozápadním okraji areálu bývalých kasáren Dvory II městské čtvrti Karlovy Vary – Dvory se nacházejí objekty bývalé vojenské nemocnice Eliška, v  nichž dnes sídlí zdravotní ústav. Na severozápadě se areál otevírá do krajiny, zatímco na severovýchodě plynule srůstá s obytnou zástavbou. Od jihovýchodu pak areál lemuje údolí řeky Ohře. Dopravně je areál přístupný ze stávajících sjezdů v Závodní ulici. Výhodou je i jeho poloha v blízkosti komunikace R6, konkrétně jejího úseku Jenišov–Dvory. Území je rovinatého charakteru s mírným spádem směrem k Závodní ulici. Areál se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Karlovy Vary a Kyselka II. a III. stupně. Geologické podmínky jsou pro tuto oblast typické. Podloží je tvořeno biotitickým granitem, v nadloží jsou třetihorní sedimenty. Nad sedimenty je kvartér zastoupený terasou řeky Ohře. Pro lokalitu je charakteristická nízká hladina agresivní podzemní vody, která se nalézá v hloubkách 0,5 a 4,0 m. Výskyt nerostných surovin vedl v minulosti k jejich těžbě. V severní části lokality se nacházel důl Carolli – Johanni a v jižní části důl Josef – Antonín. Území je tedy z části poddolované. V okolí areálu se vyskytuje několik ložisek kaolinu (obr. 1).

▲O  br. 2. Stav v roce 1948, zdroj: letecký archiv AČR

▼ Obr. 1. Poloha lokality, zdroj: mapy KÚKK ▲O  br. 3. Stav v roce 1967, zdroj: letecký archiv AČR ▼O  br. 4. Stav v roce 1998, zdroj: letecký archiv AČR

48

stavebnictví 08/11

Přerod kasáren Dvory II do nového Správního centra Karlovarského kraje

▲ Obr. 5. Detail územního plánu města Karlovy Vary, zdroj MM Karlovy Vary

▲ Obr. 6. Situace areálu po vzniku krajského úřadu a krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru, zdroj: IT KÚKK

▲ Obr. 7. Návrh na rozdělení a funkční využití areálu bývalých kasáren Dvory II., zdroj: Studie rozdělení a funkčního využití areálu ▼O  br. 8. Regulační plán areálu Krajského úřadu Karlovarského kraje, zdroj: archiv KÚKK Regulační plán areálu Krajského úřadu karlovarského kraje A4 h z1 A2

A8

G1

g2

Legenda – etapa 5

s3

A3 o1

axonometrie

A5 o2

A1

A7 A6

s4

s2

s5 A9

A11

A12

s6 A13

o3 A10

A14 A15

krajský úřad hasičský zach. sbor knihovna 03 hygienická stanice z1 ředitelství silnic a dálnic a1 archiv a2 úřad práce a7 policie a13, a14 krajský soud a6, a9 neurčeno

V rámci společenských změn po roce 1989 byla místní vojenská posádka v Karlových Varech zrušena. Od roku 1993 tak začíná postupná, i když zpočátku velice pomalá, likvidace kasáren. Ústava nově vzniklé České republiky počítala se zřízením samosprávných krajů, které měly vzniknout na počátku roku 2001. Pro budoucí krajské úřady byly proto již v předstihu v jednotlivých krajských městech vyhledávány vhodné budovy či areály, které byly následně rekonstruovány, případně dostavovány. Tyto okolnosti umožnily najít v relativně krátké době nové využití pro tento areál, v té době již opuštěný, nevyužívaný, a tedy i chátrající areál. Tehdejší Okresní úřad v Karlových Varech, který na pořízení prostor pro budoucí krajský úřad dohlížel, navrhl, aby budoucí Správní centrum Karlovarského kraje vzniklo právě v areálu někdejších kasáren Dvory II. Navíc šťastnou shodou okolností byl v platném územním plánu města Karlovy Vary areál definován jako plocha občanské vybavenosti, a tak ani z hlediska podmínek územního plánování nic záměru umístit nové správní centrum právě do této lokality nebránilo (obr. 5). Záhy se na půdě Okresního úřadu v Karlových Varech uskutečnilo důležité jednání se zástupci jednotlivých ministerstev, s cílem rozdělit majetkově areál mezi jednotlivé resorty. Jak dokumentuje následující ukázka návrhu na rozdělení a funkční využití areálu bývalých kasáren Dvory II (obr. 7), pro budoucí Karlovarský kraj se podařilo získat významnou část areálu. Koncem 90. let pak začala přestavba budov bývalého štábu divize pro potřeby krajského úřadu a krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru (obr. 6). Po ustavení samosprávných orgánů Karlovarského kraje po prvních krajských volbách na podzim roku 2000 se v období následujícího roku 2001 zároveň postupně formoval také krajský úřad. V jeho rámci vznikl též Odbor regionálního rozvoje s kompetencemi v oblasti územního plánování a stavebního řádu. V zájmu koordinovaného rozvoje budoucího správního centra pořídil tento odbor regulační plán areálu Krajského úřadu Karlovarského kraje, v němž byly jednoznačně stanoveny regulační podmínky pro všechny příští investory (obr. 8). Regulační podmínky obsahují zásady prostorového uspořádání, kompoziční osy, hlavní a blokové dominanty, dopravní řešení včetně pěších komunikací a parkovacích ploch, hlavní páteřní rozvody inženýrských sítí, uliční liniovou zeleň i umístění výtvarných děl, a dále stanovují minimální a maximální podlažnost, hranice maximálně zastavěné plochy a funkční využití. V  souladu s  těmito regulačními podmínkami pak již byly realizovány budovy krajského Ředitelství silnic a dálnic (obr. 9), jež bylo vybudováno nově, a dále krajské knihovny, která vznikla obnovou bývalé vojenské jídelny (obr. 10). Krajská knihovna je jedním z prvních projektů Karlovarského kraje financovaných ze Strukturálních fondů EU. Postupem času byly k realizaci připraveny i další budovy, zejména se jedná o  tzv. Dům služeb, který má soukromého investora (obr. 11). Dále se jedná o objekty krajského ředitelství Policie ČR a Úřadu práce, jejichž výstavba se v současné době uskutečňuje (obr. 12). Karlovarský kraj je investorem budovy Krajské záchranné služby (obr. 14), jehož výstavba bude zahájena ještě v  roce 2011. Z  pohledu budoucího rozvoje a  prosperity Karlovarského kraje bude zřejmě nejdůležitější projekt Univerzitního kampusu a Vědecko-technologického centra. Vybudování vysokoškolského a výzkumného areálu by mělo přispět výrazným způsobem k řešení jednoho z nejvážnějších problémů Karlovarského kraje – nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků a nedostatečné základny pro inovativní podnikání (obr. 13 a 15). stavebnictví 08/11

49

▲ Obr. 10 Krajská knihovna Karlovy Vary, zdroj: Krajská knihovna Karlovy Vary

▲ Obr. 9. Budova Ředitelství silnic a dálnic, Správa Karlovy Vary, zdroj: archiv KÚKK

▲ Obr. 12. Úřad práce, zdroj: Úřad práce Karlovy Vary

■ ▲ Obr. 11. Dům služeb, zdroj: Karlovarský kraj

▲ Obr. 14. Krajská záchranná služba, zdroj: KZS Karlovy Vary

▲ Obr. 13. Univerzitní kampus – axonometrie, zdroj: Studie návrhu projektu Univerzitního kampusu

Ve stadiu stavebního povolení je také projekt krajského justičního paláce. Resort spravedlnosti bohužel trpí v současnosti nedostatkem finančních prostředků, a tak je termín případné výstavby justičního paláce zatím v nedohlednu. ■

english synopsis New Administrative Centre of the Carlsbad Region in the Premises of the Former Barracks

Premises of the former barracks Dvory II are located in the south-western part of the Carlsbad city district Dvory. After 2001 it was possible to find a new scope of use – the Administrative Centre of the Carlsbad Region – for the abandoned, unused and dilapidating premises within a relatively short time period. ▲O  br. 15. Univerzitní kampus – vizualizace, zdroj: Studie návrhu projektu Univerzitního kampusu ▼ Obr. 16. Krajský justiční palác – vizualizace, zdroj: archiv autora

klíčová slova: Karlovarský kraj, bývalé kasárny Dvory, nové Správní centrum Karlovarského kraje

keywords:

Carlsbad Region, former barracks Dvory, new Administrative Centre of the Carlsbad Region

50

stavebnictví 08/11

evropské právní předpisy

text: Alena Šimková

Nová právní úprava uvádění stavebních výrobků na vnitřní trh – první kroky Ing. Alena Šimková Působí v Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, kde v Odboru státního zkušebnictví vede oddělení stavebních výrobků. Od června 2008 do prosince 2010 se v roli zástupkyně České republiky v Radě (EU) účastnila projednávání návrhu nařízení č. EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích. V současné době zastupuje před Komisí zájmy České republiky ve dvou Stálých výborech pro stavebnictví (výbor dle čl. 64 výše uvedeného nařízení a výbor dle čl. 19 směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích). E-mail: [email protected]

Loňské srpnové a následně i říjnové číslo časopisu Stavebnictví přinesly informace spojené s vývojem legislativního procesu k návrhu právního aktu k nové úpravě podmínek uvádění stavebních výrobků na vnitřní trh EU. V současnosti můžeme konstatovat, že nová právní úprava již letos v dubnu vstoupila v platnost, ovšem s tím, že k podstatné části předpisu se váže dvouletý odklad k použití. Cílem tohoto článku je přiblížit povinnosti Komise, která je orgánem odpovědným za provádění nového předpisu, a výhled její činnosti na nejbližší období. Nové nařízení – nový Stálý výbor pro stavebnictví Evropská komise v prvním červencovém týdnu 2011 svolala do Bruselu 1. zasedání nově ustaveného Stálého výboru pro stavebnictví. Přítomni byli zástupci členských států, doprovázení experty, zástupci Evropského parlamentu a zástupci Rady (EU). Jako pozorovatelé se zasedání zúčastnili také zástupci Chorvatska a Turecka a dále zástupci vybraných zájmových skupin, např. z Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), Evropské organizace pro technická schválení (EOTA), Poradní skupiny

notifikovaných osob (GNB-CPD), Evropského sdružení pro malé a střední podniky (NORMAPME) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Zástupce Komise a předseda výboru Vicente Leoz Argüelles informoval, že dne 4. dubna 2011 bylo v čísle L 088 Úředního věstníku Evropské unie vyhlášeno nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích1. Připomněl, že nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie (24. dubna 2011), je závazné v celém rozsahu a přímo platné ve všech členských státech. Komise dále informovala, že zajištění rámce pro řádné fungování nového právního předpisu bude trvat určitou dobu. Nyní se nacházíme ve stavu, kdy nařízení sice již vstoupilo v platnost, ale jeho zásadní části mají odložené použití k 1. červenci 2013. Výjimku tvoří ta ustanovení, která umožňují zřízení Stálého výboru pro stavebnictví a určení subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, a ustanovení o založení organizace subjektů pro technické posuzování. Komise spolu s  členskými státy využije přípravné období ke krokům nezbytným k provedení nařízení. Pro odbornou technickou veřejnost je důležité vzít na vědomí, že nařízení v celé své šíři nabude účinnosti od 1. července 2013. Znamená to, že harmonizovaný právní rámec k zajištění volného pohybu stavebních výrobků v rámci vnitřního trhu bude až do 30. června 2013 i nadále upraven směrnicí Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1989, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění směrnice Rady 93/68/EHS2. V této souvislosti pozbude platnosti také nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů3, kterým je směrnice transponována do českého právního prostředí. Směrnice a nařízení nebudou působit současně. Není proto důvod zavádět „přechodné období“ v tom smyslu, jak jej známe např. při přechodu z národní úpravy na harmonizovanou normu, kdy po určitou dobu je možný postup podle jednoho ze dvou platných předpisů. S ukončením platnosti směrnice ukončí svou činnost podle tohoto předpisu subjekty, které v jejím rámci působí (např. notifikující orgány či notifikované osoby). Od 1. července 2013, kdy vyprší odklad v užívání vybraných částí nařízení a předpis nabude účinnosti v celé své šíři, se ujmou činnosti nové subjekty pověřené činností třetích nezávislých stran zapojených do procesu ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků. Jedním z důležitých úkolů Komise je ve spolupráci s členskými státy zajistit, aby nové subjekty byly v průběhu přípravného období určeny s takovým předstihem, aby měly dost času připravit se řádně na své budoucí role, které jim nařízení vymezuje. Členské státy musí v této souvislosti v přiměřeném časovém období (ale teoreticky nejpozději do 30. června 2013) upravit svá právní prostředí tak, aby mohly ověřit, zda budoucí nové subjekty splňují požadavky na ně nařízením kladené, a pokud ano, aby je mohly oznámit Komisi a ostatním členským státům. Členské státy musí dostát požadavku nařízení a určit jediný orgán odpovědný za

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS, dále také „nařízení“ 2 dále také „směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích“ nebo „směrnice“ 3 směrnice 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, je do českého právního řádu zavedena prostřednictvím nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů 1

stavebnictví 08/11

51

oznamování nových subjektů. Tento oznamující orgán4 bude komunikovat s Komisí a ostatními členskými státy, zejména prostřednictvím elektronického komunikačního nástroje (databáze NANDO), který Komise speciálně pro účely nařízení zřídí, respektive upraví. Přechod z  jednoho předpisu na druhý nebude, a  vlastně ani nemůže probíhat živelně. Je to Komise, kdo dohlíží na správné provádění nařízení, a jsou to členské státy, které jí v tom budou pomáhat a které budou její činnost v jasně vymezené oblasti kontrolovat. Dohled nad činností Komise vykonávají další dva orgány, Rada (EU) a Evropský parlament.

Kontrola nad prováděcími pravomocemi Komise Zástupci členských států na 1. zasedání Stálého výboru pro stavebnictví vyslechli informaci Komise ke kontrole výkonu prováděcích pravomocí Komise ze strany členských států. Požadavek kontroly vychází z nařízení EP a Rady (EU) č. 182/20115, které s ohledem na čl. 291 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Evropský parlament a  Rada (EU) stanovily pravidla a obecné zásady způsobu kontroly Komise ze strany členských států. V nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, které bere ohled rovněž na čl. 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, je čl. 64 stanovena povinnost zřídit Stálý výbor pro stavebnictví složený ze zástupců členských států, kteří budou s to vykonávat své úkoly tak, aby ■ nedocházelo ke střetu zájmů, zejména pokud jde o postupy získávání označení CE. Na tomto místě je vhodné upozornit, že nový Stálý výbor pro stavebnictví zastává ve vztahu ke Komisi dvě důležité role: poradní a  kontrolní, a  jeho činnost není ve všech bodech shodná s  činností k výboru stejného názvu, který bude ještě do konce června 2013 působit pod směrnicí 89/106/EHS, o stavebních výrobcích. Výkon prováděcích pravomocí Komisí byl do konce února 2011 upraven rozhodnutím 1999/468/ES, na které je odkazováno v odst. 2 čl. 64 nařízení č. 305/2011 EP a Rady (EU), o stavebních výrobcích. Smlouva o fungování EU nyní vyžaduje, aby Evropský parlament a Rada (EU) stanovily pravidla a  obecné zásady výkonu kontroly Komise ze strany členských států. Postupy kontroly musí být jednoznačné, účinné a přiměřené povaze prováděcích aktů a je třeba, aby odrážely institucionální požadavky Smlouvy o fungování EU, jakož i získané zkušenosti a ustálené postupy používané při provádění rozhodnutí 1999/468/ES. Nařízení EP a  Rady (EU) č.  182/2011 požaduje, aby ke kontrole Komise při přijímání prováděcích aktů k daným oblastem (v našem případě k oblasti pokryté působností nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o  stavebních výrobcích) byly ustaveny výbory ze zástupců členských států. Tyto výbory podléhají společným procesním pravidlům, včetně hlavních ustanovení týkajících se jejich činnosti a možnosti vydávat stanoviska písemným postupem. Procesní pravidla by měla být přiměřená povaze a dopadům prováděcích aktů, jež mají být přijaty. Komise může vykonávat provádění pravomocí v dané oblasti podle jednoho ze dvou možných postupů. Jsou jimi: ■ přezkumný postup, který by měl být použit zejména při přijímání aktů s obecnou působností určených k provádění základních aktů a zvláštních prováděcích aktů, které mohou mít značný dopad. Tento postup by měl zajistit, aby Komise nemohla tyto prováděcí akty přijmout, nejsou-li v souladu se stanoviskem výboru, s výjimkou mimořádných situací, v nichž mohou být tyto akty uplatňovány po omezenou dobu. Tento postup by měl rovněž zajistit, aby Komise mohla přezkoumat návrhy prováděcích aktů

v případě, že výbor nevydá žádné stanovisko, s přihlédnutím k názorům vyjádřeným ve výboru; ■ poradní postup určený k použití ve všech ostatních případech, nebo je-li považován za vhodnější. Stálý výbor pro stavebnictví se bude řídit poradním postupem. Také Evropský parlament a Rada (EU) musí být bezodkladně a pravidelně informovány o činnosti výborů. Evropský parlament nebo Rada (EU) mají možnost kdykoli sdělit Komisi, že návrh prováděcího aktu překračuje podle jejich názoru prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, a  to se zřetelem k  jejich právům, pokud jde o  přezkoumání legality aktů Unie. Komise se před přijetím základního prováděcího aktu musí poradit s členskými státy zastoupenými ve Stálém výboru pro stavebnictví. Členské státy mohou v rámci řádné konzultace komentovat návrhy Komise a mohou k nim uplatnit připomínky. Komise tak získává cennou zpětnou vazbu, aby návrh dokumentu mohla případně upravit. Až do vydání stanoviska výboru může kterýkoliv člen výboru navrhovat změny a předseda může předkládat pozměněná znění navrhovaného prováděcího aktu. Předseda výboru hledá řešení s nejširší podporou v  rámci výboru a  podává vysvětlení, jakým způsobem byly navrhované změny zohledněny. Z výše uvedeného je patrné, že Komise je při výkonu své činnosti vázána mj. postupy danými nařízením EP a Rady (EU) č. 182/2011. Kontrolní mechanizmus nad činností Komise je vícestupňový, protože Komise kromě kontroly ze strany členských států pracuje také pod dohledem Evropského parlamentu a Rady (EU). Je tedy zřejmé, že Komise se při výkonu přenesených pravomocí ani při dobré vůli nemůže uchýlit k nestandardním krokům a hledat řešení tam, kde jí to není dovoleno. To platí např. i pro požadavky některých zájmových stran blízkých Stálému výboru pro stavebnictví, které si přejí urychlit řešení některých otázek spojených s prováděním nařízení.

Harmonogram k přípravnému období Komise na prvním zasedání Stálého výboru pro stavebnictví představila zásadní dokument k oblastem, kterým chce v průběhu dvouletého přípravného období věnovat zvýšenou pozornost. Zástupce Komise upozornil, že harmonogram je živý, otevřený dokument, který se může podle aktuální potřeby vyvíjet. Komise si v konzultacích s členskými státy přeje rozpracovat následující oblasti nařízení: ■ čl. 17 odst. 1 (vydávání mandátů CEN); ■ čl. 18 odst. 2 (formální námitky proti harmonizovaným normám); ■ čl. 19 odst. 4 (přechod z evropských dokumentů pro posuzování na harmonizované normy); ■ čl. 25 odst. 1 (formální námitky proti evropským dokumentům pro posuzování); ■ čl. 26 odst. 3 (formát evropského technického posouzení – implementační akt); ■ čl. 27 odst. 4 (úrovně nebo třídy vlastností v evropských dokumentech pro posuzování); ■ čl. 57 odst. 3 (řešení nesouladu stavebního výrobku způsobeného nedostatky v evropském technickém posouzení nebo specifické technické dokumentaci); ■ úvodní ustanovení (40) (výkladový rámec definice „nesériového postupu“).

v České republice jím bude gestor k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 5 nařízení EP a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí 4

52

stavebnictví 08/11

Komise bude oblasti identifikované v harmonogramu postupně rozpracovávat. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který jako gestor k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, zastupuje Českou republiku na jednáních Stálého výboru pro stavebnictví, má zájem získané informace předávat technické odborné veřejnosti. K tomu již úspěšně využívá webové stránky úřadu www.unmz.cz, kde v  sekci Státní zkušebnictví / Aktuality, popř. v  sekci Státní zkušebnictví / Informační portál jsou pravidelně aktualizovány informace, včetně odkazů na texty příslušných dokumentů. Portál poskytuje i další informace k dané oblasti, určené zejména výrobcům, distributorům, dovozcům, ale i expertům z tzv. „třetích stran“ zapojeným do procesu posuzování shody (autorizované a notifikované osoby), a dále kontrolním orgánům působícím v sektoru stavebnictví. Experty z  řad odborné technické veřejnosti nepochybně osloví akce Komise plánované na počátek roku 2012. Komise ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými subjekty zahájí informační kampaně s cílem informovat odvětví stavebnictví, zejména hospodářské subjekty a uživatele stavebních výrobků, o zavedení společného technického jazyka, rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé hospodářské subjekty a uživatele, připojování označení CE ke stavebním výrobkům, přezkumu základních požadavků na stavby a  o  systémech posuzování a  ověřování stálosti vlastností. Součástí kampaní budou mj. i semináře a přednášky; Komise se také chystá zveřejnit modelové dotazy a odpovědi, které přiměřeným způsobem přispějí k obecné informovanosti v dané oblasti.

do praxe. První krok, kterým bylo ustavení výboru ve smyslu čl. 64 nařízení, byl splněn. Výše nastíněný harmonogram napovídá, že to zdaleka není všechno, co Komise během přípravného období musí vyřešit. ■

english synopsis First Steps Towards the Carrying out of the New Legislative Act on Placing of Construction Products on Internal Market (EU)

A sequel of articles published in the journal Stavebnictví (2010) on the new Regulation of the European Parliament and of the Council No. 305/2011 laying down harmonised conditions for the marketing of construction products and the repealing Council Directive 89/106/EEC. Today, the new legislation act entered into force (April, 2011) but the fact is that a substantial part of it binds two-year delay in use. The aim of this article is to describe the responsibilities of the Commission as the body pertinent to implementing of the new act, and its roadmap for the near future.

klíčová slova: Evropská unie, Evropský parlament, komise, právní úprava, stavební výrobky

keywords:

European Union, European Parliament, Council, Legislative Act, Construction Products

odborné posouzení článku:

Závěr Je dobrým signálem, že Komise již nyní, na samém počátku přípravného období, vyvíjí přiměřené aktivity, aby nařízení co možná nejrychleji zavedla

Ing. Vojtěch Petřík, CSc., asistent ředitele odboru státního zkušebnictví, ÚNMZ E-mail: [email protected]

inzerce

Finále 15. jubilejního ročníku SUSO je za dveřmi!

15. ročník Soutěžní přehlídky řemesel SUSO čeká ve dnech 21. až 23. září velké finále. Žáci druhých ročníků stavebních oborů truhlář, zedník, obkladač, kameník a kamenosochař se utkají o nejvyšší příčky během stavebního veletrhu FOR ARCH v Pražském veletržním areálu Letňany. Finálová přehlídka proběhne dle tradičního schématu: soutěžit budou dvoučlenná družstva žáků, která se nejlépe umístila v regionálním klání. Studenti v soutěži pracují s materiály a postupy partnerských firem, mezi něž se řadí největší tuzemští výrobci zdicích materiálů (Wienerberger cihlářský průmysl, Xella CZ

či KB – BLOK systém), ale i největší český výrobce komínových systémů, společnost Schiedel. „Moderní stavební technologie dnes kladou vyšší a vyšší požadavky na kvalitu provedení stavby, respektive na dovednosti našich řemeslníků. Prudkému technologickému rozvoji neušla v posledních letech ani komínová technika, a žádnému budoucímu zedníkovi by proto neměl chybět alespoň základní přehled o moderních komínových systémech a jejich předepsaném způsobu montáže,“ říká k účasti na soutěžní přehlídce Ing. Eva Mokošínová, marketingová ředitelka firmy Schiedel. „Českému odbornému školství se dlouhodobě vyčítá nízké napojení na praxi, respektive podnikatelskou sféru. SUSO je jedním z projektů, který se úspěšně snaží tyto nedostatky překlenout. Je v zájmu společnosti Schiedel na podobných projektech participovat a podílet se na vzdělávání a rozvoji dovedností u mladých studentů. Investujeme tak nejen do našich potencionál-

ních odborníků, ale také si tím můžeme zajistit budoucí spokojené zákazníky,“ zdůvodňuje Ing. Eva Mokošínová účast na projektu ještě z jiného úhlu pohledu. V posledních letech se často mluví o úpadku českého řemesla. Soutěžní přehlídka řemesel SUSO se již po dobu patnácti ročníků snaží tyto negativní tendence zvrátit, když si za své hlavní cíle vytyčila zvýšit zájem žáků o stavební učební obory a vybudovat ve všech regionech ČR základnu pro výběr budoucích kvalifikovaných řemeslníků. A za to soutěži patří k jejímu jubileu velké gratulace i přání mnoha úspěchů.

stavebnictví 08/11

53

bytová výstavba ČR

text: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

Bytová výstavba v České republice v letech 1997 až 2010 Bytová výstavba tvoří významnou část stavební činnosti a jako taková je také indikátorem celkové hospodářské situace státu. To se v řadě zemí projevilo i v doznívající globální krizi. Prostřednictvím bytové výstavby se také nejsilněji uplatňuje a projevuje dopad stavebnictví do sociální oblasti. Ve vyspělých západoevropských ekonomikách se bytová výstavba na stavební činnosti podílí obvykle z 30 až 40 %; ve Spojených státech se její podíl v některých letech pohyboval až kolem 50 %. V České republice, podobně jako dříve v Československu, byl a je podíl bytové výstavby výrazně nižší. V roce 2010 dosáhl 12 % a má klesající tendenci.

Zahajování a dokončování bytové výstavby Bytová výstavba byla již na začátku ekonomické transformace v roce 1991 negativně dotčena zcela zásadním způsobem: ■ počet dokončených bytů se meziročně snížil: – o  6,4 % a  klesl na 93,6 % předchozího roku; – pokles dále pokračoval až do konce roku 1995 na 12 998 dokončených bytů, tj. pouhých 29,1 % počtu bytů dokončených v roce 1990; ■ především zahajování bytů se propadlo: – o 82,1 % na pouhých 17,9 % předchozího roku; – v dalším roce se dále snížilo až na 7454 bytů v roce 1993, proti roku 1990 na 12,2 %, tj. méně o 87,8 %. Rok 1993 tak představoval pro zahajování a rok 1995 pro dokončování bytů dramatický propad na minimum dosavadního vývoje

54

stavebnictví 08/11

bytové výstavby v  ČR (resp. českého stavebnictví v  rámci ČSR) od roku 1990. S  trochou nadsázky se tak dá říci, že bytová výstavba začínala v novém ekonomickém systému „od nuly“. Zahajování v  dalším období zaznamenalo dva vývojové „cykly“: ■ první cyklus představovaný: – p ětilet ým obdobím růstu v  letech 1994 –1998, celkem o  369,9 % s  vrcholným zahajováním 35 027 bytů, po němž následovalo: – tříleté období poklesu v letech 1999–2001, celkem o 17,3 % na 28 983 zahájených bytů; ■ druhý cyklus představovaný: – šestiletým obdobím růstu v letech 2002–2007, celkem o 68,6 % (v  posledním roce této etapy šlo však spíše již jen o stagnaci s  růstem 0,1 %) s  dosavadním maximem 43 796 zahájených by tů, po němž následovalo zatím: – tříleté období poklesu v letech 2008–2010, celkem o  35,8 %, na dosavadní druhé minimum (po roce 1993) 28 135 zahájených bytů v roce; zejména meziroční pokles v  roce 2009 o  14,3 % následovaný propadem v  roce 2010 o 24,6 % byly dramatické a  tempem se přiblížily poklesu na začátku devadesátých let. Dokončování mělo méně cyklický a  zatím i  méně dramatický, ale více kolísavý vývoj: ■ v  p o d st atě p l y nul ý r ů st v  letech 1996 –2005, celkem

o  152,8 % až na 32 863 dokončených bytů, přerušený jen mírnými poklesy v  letech 2001 a 2003 o 1,8 %, resp. o 0,6 %; ■ výrazný pokles o 8,1 % v roce 2006, avšak více než kompenzovaný; ■ ještě v ýraznějším růstem o 38,0 % v roce 2007 na 41 649 dokončených bytů v  roce (druhé maximum, po roce 1991); ■ zatím trvající období poklesu v letech 2008–2010 (nebudemeli považovat růst 0,2 % v  roce 2009 za přerušení tohoto trendu), kde byl významný zejména pokles v  roce 2010 o  5,3 % (relativně nejhlubší meziroční pokles od roku 1995). V  souhrnu lze konstatovat, že z hlediska počtu bytů zahájených

nebo dokončených v  jednom roce došlo v  posledních letech zejména k dramatickému poklesu zahajování: ■ počet zahájených bytů se vrátil na začátek dekády – počet bytů zahájených v roce 2010 byl nižší než na začátku dekády v  roce 2001, resp. výrazně nižší než v roce 1997; ■ počet dokončených by tů v roce 2010 byl nižší než v předchozích třech letech.

Mezinárodní porovnání Lze je nejvýrazněji provést pomocí ukazatele intenzity bytové výstavby, tj. počtu zahájených, resp. dokončených by tů na 1000 obyvatel. Ve  druhé polovině poslední dekády se Česká republika intenzitou zařadila za Polsko a před Německo: ■ v Polsku je zahajování v intervalu cca 4 až 6,5 bytu, dokončování cca 3 až 4,5 bytu; ■ v ČR se intenzita pohybovala v intervalu cca 2,5 až 4 byty;

▼ Tab. 1. Zahajování a dokončování bytové výstavby – dlouhodobý vývoj. Index – předchozí rok 100,0. Zahájené byty v letech 1990–1995 (dokončené v letech 1990–1994) jen nové, od roku 1996 (dokončené od roku 1995) včetně bytů adaptovaných (jejich podíl v roce 1996 činil 5,3 % / zahájené/, resp. 3,1 % /dokončené/). Rozestavěné byty ke konci roku; od roku 2008 orientační propočet (rozestavěné v budoucím roce = rozestavěné v předchozím roce + zahájené v budoucím roce – dokončené v budoucím roce).

Zahajování a dokončování bytové výstavby – dlouhodobý vývoj Zahájené byty Dokončené byty RozestaPočet Index Počet Index věné byty 1990 61 004 – 44 594 – 158 840 128 228 93,6 41 719 17,9 10 899 1991 97 768 87,2 36 397 77,3 8 429 1992 72 356 86,6 31 509 88,4 7 454 1993 62 117 57,6 18 162 147,1 10 964 1994 66 172 69,7 12 998 150,9 16 548 1995 73 452 111,4 14 482 125,6 22 680 1996 90 552 115,7 16 757 146,2 33 152 1997 103 191 132,4 22 183 105,7 35 027 1998 113 530 107,0 23 734 93,9 32 900 1999 118 785 106,2 25 207 98,4 32 377 2000 121 705 98,2 24 758 89,5 28 983 2001 129 609 110,2 27 291 116,0 33 606 2002 139 132 99,4 27 127 108,6 36 496 2003 146 801 119,0 32 268 107,0 39 037 2004 155 702 101,8 32 863 103,4 40 381 2005 168 762 91,9 30 190 108,3 43 747 2006 170 971 138,0 41 649 100,1 43 796 2007 176 240 92,2 38 380 99,4 43 531 2008 175 086 100,2 38 473 85,7 37 319 2009 166 779 94,7 36 442 75,4 28 135 2010

■ v Německu ponejvíce v intervalu cca 2 až 3 byty. Průběh intenzity za dekádu od roku 2000 do roku 2010 (je přibližně stejný jako počty zahájených a dokončených bytů): ■ v Polsku se intenzita zahajování pohybovala nad 4 byty, tj. na vyšší úrovni než v ČR, a po roce 2000 i než v Německu; od roku 2000 do roku 2007 došlo k prudkému růstu z cca 4,0 na cca 6,5 bytu; v dalších letech pak došlo k podobně prudkému poklesu na méně než 4,5 bytu v roce 2010; ■ v  ČR intenzita zahajování zaznamenala růst z 3,15 (v roce 2000) na 4,26 (v  roce 2006) bytu, na této hodnotě v podstatě zůstala do roku 2008, aby v dalších dvou letech došlo k  dosti strmému poklesu na zatím konečných 2,68 bytu (2010);

■ v  Německu došlo k  poklesu z  cca 4,2 (v  roce 2000) na cca 2,2 bytu (v roce 2007), dále ke stagnaci na této hodnotě do roku 2009 a k mírnému nárůstu k cca 2,5 bytu (v  roce 2010); v  podstatě zaznamenala intenzita zahajování v Německu zrcadlově opačný vývoj (v grafickém vyjádření) než v ČR. Intenzita dokončování měla v ČR a v Polsku společný vývojový rys v růstu do roku 2007 (ČR: 4,03 bytu), resp. 2008 (Polsko, cca 4,3 bytu), a následném poklesu do roku 2010 (ČR: 3,46 bytu; Polsko: cca 3,6 bytu). V Německu se intenzita výrazně snížila, z  cca 5,2 bytu v  roce 2000 na cca 3,0 bytu v roce 2006. Po mírném nárůstu v roce 2007 se dále snížila na cca 2,0 bytu v roce 2008 a pod tuto hodnotu v  roce 2009. Pokles

v  posledních letech dekády se tak projevil ve všech třech zemích jako zřejmý důsledek globální krize. Samotný průběh intenzity měl v  podstatě shodný průběh s absolutním počtem bytů, kromě jiného v důsledku konstrukce ukazatele intenzity, v němž veličina ve jmenovateli, počet obyvatel, má výrazně nižší dynamiku.

Struktura bytové výstavby podle druhu domů a její vývoj Proti stavu před rokem 1990, resp. 1998, došlo také k  výrazným strukturálním změnám bytové výstavby, které dokládají kromě jiného nejen ekonomické, ale i sociální změny. Dříve převažující družstevní výstavba, podobně jako celá

Intenzita bytové výstavby v ČR Počet bytů na 1000 obyvatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zahájené byty 3,22 3,40 3,20 3,15 2,83 3,29 3,58 3,82 3,95 4,26 4,24 4,17 3,56 2,68 Dokončené byty 1,63 2,15 2,31 2,45 2,42 2,68 2,66 3,16 3,21 2,94 4,03 3,68 3,67 3,46 ▲ Tab. 2. Intenzita bytové výstavby v ČR, 1000 obyvatel středního stavu v daném roce

Byty v

1998 2000 2005 2010 2010–1998 1998 2000 2005 2010 2010–1998

Struktura bytové výstavby podle druhu domů a její vývoj rodinných bytových nástavbách domovech- nebytových domech domech a přístav- penzionech / budovách bách pro seniory Zahájené byty (%) 1,8 3,6 23,0 28,4 37,8 3,8 4,2 27,4 21,8 38,0 1,7 2,8 12,8 33,0 43,9 5,6 1,5 11,5 20,6 59,0 +21,2 p.b. –7,8 p.b. –11,5 p.b. –2,1 p.b. +3,8 p.b. Dokončené byty (%) 1,8 3,7 21,9 30,8 37,6 3,0 2,7 20,8 23,5 41,5 2,4 3,2 11,7 35,1 41,0 2,2 2,4 7,9 29,9 54,2 +16,6 p.b. –0,9 p.b. –14,0 p.b. –1,3 p.b. +0,4 p.b.

upravených nebytových prostorech 5,4 4,8 5,8 1,8 –3,6 p.b. 4,2 8,5 6,6 3,4 –0,8 p.b.

▲ Tab. 3. Struktura bytové výstavby podle druhu domů a její vývoj ▼ Tab. 4. Obytná a užitková plocha dokončených bytů

Obytná a užitková plocha dokončených bytů Průměrná obytná plocha m2 – v rodinných domech – v bytových domech – ostatní Průměrná užitková plocha m2 – v rodinných domech – v bytových domech – ostatní

2000

2004

2010

76,8 95,2 55,0

97,0 47,5 39,9

96,9 45,2 39,8

107,5 135,8 73,2

151,1 66,7 68,1

155,4 67,7 59,8

nájemní v ýstavba, prakticky neexistují, neb o jsou málo významné (v  roce 2010 činily podíly cca 2,5 %). Převažující se stala vlastnická výstavba představovaná především soukromou výstavbou rodinných domů – v  roce 2010 se byty v  rodinných domech podílely na zahajování z  5 9 % a  na dokončování v ýstavby by tů z  5 4 , 2 % ( proti roku 19 9 8 došlo k  nárůstu jejich podílu o  21,2 p.b., resp. o  16,6 p.b). Tato skutečnost odráží i  probíhající změny ve struktuře společnosti, postojích, potřebě a  nárocích členů jednotlivých společenských skupin a tříd na standard bydlení (rodinný dům jako jeden ze znaků potvrzující společenské postavení svého majitele) a  v  diferencovaném vývoji jejich příjmů odrážející se v kupní síle a poptávce. Došlo k  poklesu podílu bytů v  bytov ých domech, přede vším v  zahajování (v  období let 1998–2010 o  7,8 p.b.), kdežto dokončování zatím spíše jen stagnovalo (pokles o  0,9 p.b.). Významný byl pokles podílu bytů v nástavbách a přístavbách, a to jak v  zahajování (11,5 %), tak v  dokončování (14,0 %), i  přes výhodnost výstavby těchto bytů z  hlediska pořizovací hodnoty i doby výstavby. Podíly ostatní výstavby byly tradičně méně významné a pohybovaly se pod 10 %. I zde byl však patrný pokles, např. bytů v  domovech-penzionech a  domovech pro seniory.

Kvalitativní změny v bytové výstavbě Ve sledovaném období let 1997– 2010 došlo i k dalším strukturálním, resp. kvalitativním změnám bytové výstavby, např. v zabudovávání kvalitnějších a  dražších materiálů, a  jiným změnám, které se odrážejí např. v těchto charakteristikách: ■ změny ve struktuře dokončených obytných domů podle svislé nosné konstrukce: – v  rodinných domech nadále převažovaly konstrukce zděné, stavebnictví 08/11

55

Průměrný dokončený dům

Rodinný dům

Dům – pozemek v m – kubatura v m3 – zastavěná plocha v m2 – počet bytů – počet podlaží – doba výstavby v měsících Byt – nejčastější velikost – obytná plocha v m2 – užitková plocha v m2 2

Bytový dům

1997 888 949 145

2010 1 071 771 136

2 56 5+1 93 152

2 43 5+1 95 136

1997

2010

7 321 609 21 5 32 2+1 46 66

11 761 702 25 5 31 2+1 55 73

▲ Tab. 5. Změny základních charakteristik průměrného dokončeného domu

Kč 23 913 24 899 24 654 24 933 25 944 27 041 27 960 27 942 29 090 29 915 32 058 33 072 33 762

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Vývoj pořizovací hodnoty m2 obytné plochy dokončených bytů Rodinné domy Bytové domy Ø roční tempo růstu v % Kč Ø roční tempo růstu v % 27 688 +1,55 – 26 902 +1,41 – 28 470 29 629 28 245 29 575 +1,95 +2,67 29 982 31 252 +6,44 +3,69 33 133 32 441 +4,17 34 995 +9,96 39 111 46 812

▲T  ab. 6. Vývoj pořizovací hodnoty m2 obytné plochy dokončených bytů

z cihel nebo tvárnic, jejich podíl se však proti roku 2005 v  roce 2010 snížil z 93,1 % na 88,9 %; – v  bytových domech se podíl zděných konstrukcí rovněž snížil ze 79,9 % na 56,7 %; především ve prospěch jiných konstrukcí (35,8 % ze 14,4 %), případně také ve prospěch dřevěných konstrukcí (4,1 % z 2,1 %); dříve dominující montované (panelové) domy si v  podstatě svůj podíl z posledních let (cca 3,5 %) zachovaly; ■ změny velikosti plochy bytů jako jedné ze základních kvalitativních charakteristik, kde je možné vidět z vývoje v poslední dekádě: a) v rodinných domech: – stagnaci velikosti obytné plochy, která dosáhla cca 97 m2; – nárůst užitkové plochy zvyšující v  někter ých směrech komfort bydlení, ta v průměru vzrostla od roku 2000 o téměř 15 %; b) v bytových domech: – pokles obytné i užitné plochy, patrně jako projev snahy po úsporném řešení;

56

stavebnictví 08/11

■ změny základních charakteristik průměrného dokončeného domu: a) rodinného, kde se: – zvýšily nároky na volnou nezastavěnou plochu zvýšením plochy pozemků o pětinu na více než 1000 m2 i mírným snížením zastavěné plochy; – zmenšily nároky na velikost domu snížením obestavěného prostoru o téměř 20 %, což se promítlo do téměř nezměněné obytné plochy, ale menší užitkové plochy o téměř 10 %; – nezměnil se počet podlaží domu (2) ani nejčastější velikost bytu 5+1; – významně se zkrátila doba výstavby, cca o čtvrtinu; b) bytového, kde došlo ke: – zvětšení stavby zvýšením obestavěného prostoru v  průměru o  více než 60 %, mírněji zvýšené zastavěné plochy (15 %), zachovaném p o č tu p o dla ží a  zvýšení průměrného počtu bytů v domě o 19 %; – zvětšení plochy bytů, obytné o cca 20 % a užitkové o cca 11 %, při zachované nejčastější velikosti bytu 2+1;

– doba výstavby domu se nezměnila, ke zkrácení relativně došlo vzhledem k většímu obestavěnému prostoru a zastavěné ploše.

Pořizovací hodnota bytů Mezi veličiny, které v  poslední dekádě, resp. od roku 1998, zaznamenaly soustavný a  dynamický růst, patří pořizovací hodnota bytů. Je třeba přitom brát v  úvahu, že o  průměrné hodnoty souborů značně heterogenních jednotek, jak co do vybavení, kvality použitých materiálů, koncepčního řešení atd., svoji úlohu hrála, jako specifikum stavebních děl vůbec, i  alokace imobilních jednotek, domů a bytů. Pořizovací hodnota přepočtená na 1 m2 obytné plochy, jak bylo řečeno, soustavně rostla, a to rostoucími tempy: ■ v  letech 1998 –2000 ročně v průměru o 1,55 % hodnoty bytů v rodinných domech a o 1,41 % bytů v bytových domech;

■ v letech 2001–2005 o 2,67 % bytů v RD, resp. o 1,95 % bytů v BD; ■ v letech 2006–2010 o 4,17 % by tů v  RD, resp. o  9,9 6 % bytů v  BD (z  toho v  roce 2009 o 11,76 % a v roce 2010 dokonce o 19,69 %); ■ za celou dekádu o 3,69 % bytů v RD, resp. o 6,44 % bytů v BD. Za období let 2006–2010, stejně jako za celou dekádu, předstihlo průměrné roční tempo růstu pořizovací hodnoty bytů v  bytových domech tempo růstu této hodnoty v rodinných domech, a to právě díky tempům dosahovaným v posledních letech dekády. ■ Prameny: [1] Tisková konference ČSÚ dne 19. 5. 2011 na téma Bytová výstavba v minulosti a dnes [2] Stavebnictví České republiky 2006, MPO ČR [3] České stavebnictví v číslech 2007 a 2009, ČSÚ Autor: Ing. Zbyněk Novotný, CSc.

bytová politika ČR

text: Ing. Miroslav Kalous

Nová koncepce bytové  politiky ČR do roku 2020 Příspěvek seznamuje s principy Nové koncepce bytové politiky ČR v oblasti bydlení do roku 2020, kterou vláda schválila dne 13. července letošního roku.

▲ Ing. Miroslav Kalous

Kvalita bydlení a  jeho dostupnost jsou často vnímány jako hodnoticí ukazatele životní úrovně společnosti. Určité výjimečnosti bydlení dodává i skutečnost, že je užíváno téměř všemi obyvateli státu. To ovšem neznamená, že by ve skutečnosti nebylo stejným zbožím jako oblečení či potraviny. Zajištění vlastního bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce a jeho dostupnost je přímo úměrná eko-

nomickým možnostem každého jednotlivce. Ty jsou nejen odrazem schopností člověka, ale i  stavu ekonomického prostředí, ve kterém se pohybuje.

Role státu v oblasti bydlení Bydlení je oprávněně vnímáno jako jedna ze základních lidských potřeb.

Stejně jako u jídla, pití či oblečení je pro každého nejdůležitější dostupnost, stabilita a  kvalita. Lidé spojují bydlení s  pocitem jistoty a  bezpečí. Základním posláním státu je vytvářet stabilní prostředí posilující odpovědnost jeho občanů za sebe sama a zvyšovat jejich motivaci tak, aby si zajistili své základní potřeby vlastními silami. Je však také povinností státu lidem, kteří si z objektivních důvodů sami základní potřeby zajistit nemohou, pomoci. Právo na bydlení sice Listina základních práv a  svobod jako součást ústavního pořádku České republiky výslovně neupravuje, ztráta jeho dostupnosti však může vyvolat stav hmotné nouze, v  jehož důsledku státu povinnost poskytnout pomoc každému, kdo se v takové situaci ocitne, vzniká. Právo na bydlení je výslovně zakotveno v mezinárodních dokumentech a Česká republika je jejich signatářským státem. Na mezinárodní úrovni je právo na bydlení součástí práva obvykle označovaného jako právo na přiměřenou životní úroveň. Většina lidí je schopna si své bydlení zajistit sama, bez aktivní pomoci státu. Motivace této skupiny lidí ze strany státu má pozitivní efekt podpory růstu ekonomiky a tvorby prostředků nezbytných pro uplatnění principu solidarity. Samostatnou otázkou je, zda by bez současné míry intervence státu odpovídalo rozložení vlastnického bydlení a bydlení nájemního jejich stávajícímu poměru. Ekonomická krize odhalila rizikovost nepřiměřené podpory hypotečního úvěrování. Na druhou stranu poměrně masivní podpora státu poskytnutá vlastnickému bydlení společně s privatizací významné části bytového fondu v  minulém století byla příčinou zásadního zvýšení dostupnosti a kvality bydlení u nás ve srovnání s obdobím před rokem 1989. Působení státu v  oblasti bydlení, hodnoceno v  evropském kontex-

tu, je možné vnímat v  průběhu uplynulých let pozitivně. Česká republika se v pohledu dostupnosti a kvality drží na středních příčkách hodnocení jednotlivých ukazatelů v rámci Evropy.

Nová koncepce státu v oblasti bydlení do roku 2020 Vláda novou koncepci bytové politiky ČR v oblasti bydlení do roku 2020 schválila dne 13. července letošního roku. Skládá se ze dvou částí: ■ analytické; ■ návrhové. Analytická část shrnuje dostupné údaje, zkušenosti a  poznatky o bytové politice v České republice především v období platnosti předchozí koncepce pro roky 2005–2010. Reflektuje zahraniční zkušenosti, přináší poznatky a údaje, které v jednotlivých kapitolách shrnuje a  vyhodnocuje. Z  těchto souhrnů následně vychází část návrhová. Základem návrhové části je formulace vize a její rozpracování do konkrétních cílů, priorit až po jednotlivé nástroje a úkoly pro státní orgány či organizace. Navržená struktura vychází i ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, formulovaných v závěrech kontrolní zprávy při kontrole naplňování koncepce státu v oblasti bydlení za roky 2005–2010, zejména ve smyslu konkrétního zacílení a schopnosti následné měřitelnosti naplňování koncepce. Podkladem pro tvorbu koncepce byly nejen odborné texty, studie a  další zdroje, ale také řada odborných seminářů a  pracovních setkání. Samostatně byla projednávána otázka dostupnosti bydlení pro seniory, nájemního bydlení a zajištění finančních zdrojů nezbytných pro dosažení cílů formulovaných v předkládané koncepci. Doba platnosti koncepce byla navržena s  ohledem na programové období let 2014–2020. Její vyhodnocení by však mělo probíhat průběžně tak, aby bylo možné s  předstihem využít zkušenosti s její realizací pro přípravu programového období 2020+. stavebnictví 08/11

57

Míra podrobnosti koncepce odpovídá naléhavosti, s  níž je třeba nacházet v  dílčích oblastech konkrétní řešení, jejichž přijetí nesnese odkladu. Mimochodem, jednou z těchto oblastí je také pokles objemu stavební výroby. Z  dosavadního vývoje ekonomik členských států Evropské unie a samozřejmě především z vývoje ekonomiky České republiky lze usuzovat, že se finanční dostupnost bydlení větší části domácností může zhoršovat. Tuto skutečnost bude velkou měrou ovlivňovat růst cen energií, tepla a  vody, který logicky vyvolá další tlak na snižování jejich spotřeby. Významnou výzvou, se kterou v zásadě musíme počítat již dnes, jsou demografické změny společnosti, spočívající ve zvyšování počtu domácností starší generace, a  naopak ve snižování počtu mladých rodin. Tento fakt přinese zvýšení počtu méně četných domácností a ve větší míře se projeví skutečnost, že problémem v  ČR není nedostatek bytů, ale jejich nevhodná struktura a  kvalita. Klesající možnosti veřejných rozpočtů se negativně projeví ve schopnostech státu, krajů i  obcí bytovou výstavbu nadále masivněji podporovat. Základním východiskem pro reálné naplňování politiky

bydlení na úrovni státu, krajů i obcí (i když role krajů v oblasti bydlení je spíše metodická, s věcným přesahem do oblasti územního plánování a stavebního řádu) je nalezení dostupných finančních zdrojů a jejich využívání za přísného dodržování principu ekonomické přiměřenosti a  udržitelnosti veřejných financí. Takovými novými zdroji by pro další období mohly být částečně výnosy z  prodeje emisních povolenek a fondy Evropské unie. Přestože je bydlení primárně odpovědností jednotlivce (avšak téma bydlení je sdílenou odpovědností společnosti), role státu zůstane nezastupitelnou. Volba jednotlivých nástrojů musí být kombinací preventivních, motivačních a z pohledu veřejných prostředků maximálně efektivních opatření. Trvalým úkolem státu je vytváření podmínek pro zvyšování dostupnosti ve všech formách bydlení, které s ohledem na primární odpovědnost jednotlivce bude současně naplňovat podmínku přiměřenosti. Vytvoření stabilního prostředí v oblasti financí, institucí a legislativy pro všechny účastníky trhu s bydlením tak, aby mohli odpovědně plánovat svoji budoucnost na delší časové období, bude pozitivně působit i na segment podnikatelské veřejnosti.

Dlouhodobé a  stabilní působení státu je důležitější než krátkodobá, byť zdánlivě vyšší finanční podpora. Rozhodne-li se stát jakoukoli formou v bydlení aktivně působit, musí svoji odpovědnost naplňovat v  dlouhodobém časovém horizontu. Plánování není základním existenčním předpokladem jen pro vlastníky bytového fondu či nájemníky, ale také pro podnikatele a zaměstnance působící ve stavebnictví, pro architekty i projektanty. Stabilní právní prostředí je předpokladem pro řádné fungování společnosti. Nedostatečná, nejasná či často se měnící právní úprava snižuje právní jistotu všech účastníků správních procesů a  vytváří spleť nepřehledných a  vzájemně kolizních právních úprav s přímými dopady na účinnost a  účelnost ochrany práv a zájmů. Důsledkem nestability je výrazné zhoršování kvality vystavěného prostředí a zvyšování prahu dostupnosti bydlení. Vývoj veřejných financí zřetelně signalizuje, že finanční intervence státu v  oblasti bydlení bude nezbytné soustředit do formy revolvingových nástrojů. Naopak, bude nutné na nejnižší únosnou mírou omezit nenávratnou finanční pomoc – ale tak, aby se dostalo pomoci lidem, kteří ji ze skutečně objektivních

důvodů potřebují. Existují typy bydlení, které bez dotační podpory realizovat nelze. Podmínky, ve kterých si své bydlení zajišťujeme, se v  čase mění, stejně jako se mění naše představy o  dostupnosti a  kvalitě bydlení. Mělo by však platit, že jeho pořízení a udržování se vždy podřizuje přísným ekonomickým pravidlům. Intervencemi v oblasti bydlení stát naplňuje, mimo jiné, svoji úlohu v oblasti sociální politiky. Kvalita životního prostředí by se měla stát standardním a respektovaným pojmem v našem slovníku, nikoli tématem zneužívaným k naplňování osobních či skupinových zájmů, kterým je obsah tohoto pojmu v očích veřejnosti spíše devalvován. Zvyšování kvality bydlení nejen ve smyslu bytového fondu, ale také ve smyslu vnějšího prostředí rezidenčních oblastí je neopominutelnou oblastí působnosti státu v bydlení pro příští období. Stávající sídliště vystavěná panelovou technologií neodpovídají potřebám našeho současného životního stylu, přesto v nich žije velká část naší populace, a  nepochybně v  nich i  nadále žít bude (program NOVÝ PANEL pomohl opravit více než 330 000 bytů v panelových domech, v celkovém finančním objemu stavební výroby

▼ Oblasti investiční podpory, formy investiční podpory, finanční zdroje

Oblasti investiční podpory

Forma podpory

Podpora vzniku bytů pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel (zvláště pro seniory a osoby se zdravotním postižením)

Podpora výstavby nájemních bytů Pomoc při živelních pohromách a především předcházení vzniku škod

Vlastní příjmy SFRB

Programy revolvingového charakteru (úvěry, záruky)

58

stavebnictví 08/11

Fond EU Příjmy z prodeje emisních povolenek Jiné soukromé zdroje

Podpora revitalizace rezidenčních oblastí Podpora revitalizace zanedbaného bytového fondu, snižování energetické náročnosti

Finanční zdroje

Dotace

Státní rozpočet

cca 60 mld. Kč. Přitom platí, že 1 mld. finančního objemu přináší 1000 pracovních míst). Architektura a řešení vystavěného prostředí jsou odrazem životní úrovně a životního stylu v historických etapách vývoje společnosti. Účelnost a efektivita staveb pro bydlení, využívajících prvků moderní architektury, je základem vzniku uživatelsky příjemných nových rezidenčních oblastí či úprav těch stávajících. Pomalu odeznívající období intenzivní bytové výstavby, datované u  nás po roce 1989, které i přes některé zaznívající kritiky nelze hodnotit negativně, je příležitostí k většímu sepjetí s neustále se vyvíjejícími potřebami společnosti s přihlédnutím k jejím stávajícím průvodním jevům a s předvídáním, alespoň v základu, jejího dalšího vývoje. Kvalita bydlení společně s  jeho dostupností jsou trvalými hodnotami, přímo ovlivňujícími životní postoje každého z nás. Stejný význam, jako má finanční intervence státu v oblasti bydlení, může sehrávat přehledná, průběžně aktualizovaná informační základna o stavu obytného prostředí, ale také zvyšování dostupnosti informací o řešeních použitých v rámci jednotlivých projektů v ČR i v zahraničí. S měnící se strukturou společnosti, s rostoucí migrací pracovní síly, s měnícími se životními styly a standardy, ale také s ohledem na potřebu zachování trvale udržitelného, hospodárného a harmonického vývoje osídlení se budou měnit požadavky na intervence státu v jednotlivých oblastech. Dílčí změny musejí být přijímány na základě průběžného vyhodnocování směrů vývoje a s vědomím dlouhodobosti dopadů přijatých opatření, z nichž většina bude preventivního charakteru. V  nastávajícím období je třeba více se zaměřit na snižování energetické náročnosti bydlení, za přísného dodržování principu ekonomické přiměřenosti. Snižování energetické náročnosti bydlení je jednou ze základních podmínek nejen zlepšování stavu životního prostředí s přímým dopadem na snižování množství skleníkových plynů, ale i zvyšování finanční dostupnosti bydlení prostřednictvím snižování provozních výdajů na bydlení vynakládaných. V oblasti výstavby bude potřeba reago-

vat především na demografický vývoj společnosti a  zvyšování počtu méně četných domácností. Zásadní bude udržet vyváženou míru podpory mezi bydlením vlastnickým a  nájemním, konkrétně bydlením pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Odpovědnost za oblast bydlení a vytvoření stabilního prostředí je svěřena Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Důsledné respektování jeho koordinační role a definování pozice Státního fondu rozvoje bydlení ČR jako hlavního nástroje pro poskytování podpory bytové politiky státu je předpokladem pro úspěšné naplnění cílů koncepce politiky státu v  oblasti bydlení do roku 2020. S  vývojem společnosti a  budoucími demografickými změnami se objevují nové trendy, které je třeba vnímat jako východiska pro formulování vizí a  cílů pro další období. Pokud nebudeme reagovat na skutečnosti, jako je dosavadní vychýlení státní finanční podpory směrem k vlastnickému typu bydlení, stárnutí populace, zvyšování počtu jednočlenných domácností a přetrvávající investiční dluh staršího bytového fondu, mohli bychom se v blízké budoucnosti dostat do situace, kdy napravit vzniklé škody bude možné jen velmi obtížně a za podstatně vyšších finančních nákladů. Přitom naléhavost přijetí konkrétních opatření, která mohou odvrátit hrozící nebezpečí, se s každým rokem zvyšuje. Čím dříve budou jednotlivé kroky zahájeny, tím snazší bude rozložit v  čase finanční náklady. Bydlení je jednou z oblastí, ve které může poměrně úzce spolupracovat veřejný a soukromý sektor na všech úrovních. Tato spolupráce však musí být založena na principu vzájemné a měřitelné výhodnosti. V  žádném případě se nesmí stát skrytým zadlužováním státního rozpočtu. Z dosavadních poznatků lze vyvodit, že i oblast nájemního bydlení, například výstavba bydlení pro seniory, by s podporou státu mohla být zajímavým podnikatelským záměrem pro soukromé investory. Dostupnost a  kvalita bydlení je podmínkou udržení integrace osobnosti a  jejího dalšího rozvoje. Respektování této zásady je i jedním

z předpokladů účinného naplňování politiky soudržnosti, ke kterému jsou zavázány všechny členské státy Evropské unie. Na přípravě a  zpracování koncepce státu v  oblasti bydlení se podílela řada profesních svazů a  organizací. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR si i  na tomto místě dovoluje všem poděkovat. Jsme si vědomi, že bez jejich pomoci bude naplnění jednotlivých priorit a realizace úkolů jen obtížně řešitelné. Proto jsme požádali zástupce odborné veřejnosti, do jejíž působnosti bydlení také spadá, o další spolupráci již při naplňování schválené koncepce.

spojených s užíváním bytu a nebytových prostor; – revize vyhlášky o rozúčtování nákladů na energie (teplo, teplá voda); – rozbor právních aspektů institutu „trvalého bydliště“ a  doporučení úprav.

Harmonogram okamžitých opatření do konce roku 2011

Sekce KVALITA ■ Synergie se sekcí dostupnosti, která je závislá na sekci stability. Řešení v této oblasti je elementárním předpokladem pro zvyšování dostupnosti a kvality současného i nově budovaného bydlení.

Sekce DOSTUPNOST ■ Podpora výstavby nájemních bytů, především pro seniory Do 31. 7. 2011: – příprava a  předložení pilotního programu vládě ve formě návrhu nařízení úpravy podmínek poskytování nízkoúročených úvěrů na výstavbu nájemních bytů či rekonstrukcí – diferencovaná výše úrokové sazby dle cílové skupiny nájemců; – zdroj financování – aktiva SFRB. Sekce STABILITA ■ Pro stabilizaci portfolia zdrojů financování Do 30. 7. 2011: – zahrnutí podpory bydlení do programových priorit rozvoje ČR na období let 2014–2020. Do 31. 8. 2011: – předložení legislativních změn úpravy zapojení SFRB do systému evropských fondů a  finančního inženýrství. Do 31. 12. 2011: – návrh využití finančních prostředků z prodeje emisních povolenek na podporu regenerace zanedbaného bytového fondu. ■ Pro stabilizaci soukromoprávních vztahů Do 31. 12. 2011: – předložení návrhu zákona – úpravy související s  poskytováním plnění

■ Pro nutné vymezení odpovědnosti aktivit státu v oblasti politiky bydlení Do 31. 12. 2011: – jednoznačné vymezení kompetence a  odpovědnosti MMR v rámci bytové politiky; – SFRB jako nástroje pro naplňování investiční podpory státu v  oblasti bydlení a  poskytování servisu v rámci celé bytové politiky.

Termíny některých dalších opatření stanovených v  průběhu a do konce roku 2012. ■ Snižování investičního dluhu Revize stávajících programů pro revitalizaci bytového fondu = návrh jednotného programu v  oblasti bydlení pro docílení komplexních rekonstrukcí a maximálního snížení energetické náročnosti staveb. ■ Návrh politiky rozvoje stavební kultury (architektury). ■ Revize stávajících programů na podporu revitalizace rezidenčního bydlení a návrh řešení snížení dluhu v  rezidenčním prostředí starší bytové zástavby. Plné znění dokumentu Nová koncepce státní bytové  politiky ČR do roku 2020 je uvedeno na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www. mmr.cz/Databaze-dokumentu/ Bytova-politika/Koncepcni-a-strategicke-dokumenty/koncepcebydleni-CR.aspx. ■ Autor článku: Ing. Miroslav Kalous, náměstek ministra pro územní a bytovou politiku, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR E-mail: [email protected] stavebnictví 08/11

59

názory

Policy architecture – Baukultur ■ Politika architektury (pracovní název národních dokumentů) ■ Politika architektury ČR – národní program stavební kultury

▲ Ing. Pavel Křeček

Úvod Brusels sprouts nejsou bruselské tyčinky, ale kapusta růžičková..., stejně špatný překlad bývá v mnoha technických oborech, jako je tomu koneckonců i u Politiky architektury. Česká komora autorizovaných architektů (ČKA) již delší dobu usiluje o  prosazení Politik y architektury České republiky v úrovni usnesení vlády ČR. Je zpracována poměrně rozsáhlá předkládací zpráva s  důrazem na zadávání veřejných zakázek formou architektonických soutěží. Dále je akcentuace zaměřena na vytvoření Centra české architektury, edukační činnost. To by jistě bylo chvályhodné, kdyby… Kdyby nebyla z doku-

60

stavebnictví 08/11

mentu patrna snaha v kreativní oblasti (mluvme o  projektové činnosti) o dominantní postavení architekta. S  tím Česká komora autori zovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě nemůže souhlasit. Jsme v  liberálním prostředí, a  je tedy nutné zachovat k  zakázkám p ř ístup všem. Současné zákony – stavební č. 183/2006 Sb., zákon o výkonu povolání č. 360/1992 Sb. – dostatečně zvýhodňují (vymezují) pro významné stavby roli architekta. Mám na mysli např. vymezení v územně plánovací dokumentaci architektonicky významných staveb, pro které může v ypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Obdrželi jsme politiky architektury (PA) z několika evropských zemí. Podle mého názoru nejblíže se mi jeví PA Spolkové Republik y Německa – Bau kultur. Ta totiž zahrnuje celý segment stavitelství, a  to ve všech souvislostech. Dobrou stavbou je, když se forma potká s užitím. Musím se zeptat: kdo je zodpovědný za posledních dvacet let svobodné tvorby v oblasti územních plánů vesnic přilehlých k  velkým městům? Odpověď hledejme právě v § 4 autorizačního zákona. Potom se musím ptát: k  čemu budeme vytvářet další dokumenty, když neumíme naplnit ty, které máme k  disp ozici? Vím, je to docela snadný faul, určitě v tom sehrály vlivy developerů, zastupitelstev, ale tomu těžko zabrání dokument politik architektury. B ylo by z  mé strany nefér přehlížet edukační vliv na obyvatelstvo. V  minulých letech

bylo vzdělání občanů – individuálních investorů – ovlivněno časopisy typu Schöner Wo hnen. Dnes jsou to obdobná periodika, katalogy rodinných domů atd. Pestrost v  nabídce materiálu vyvolává zájmy až nepochopitelné (např. barevné řešení). Ano, určitě tomu pomohou různé soutěže – Stavba roku, Grand Prix. Ale jsou skutečně vyhodnocovány vždy ty nejlepší stavby? Mám na mysli nejlepší ve významu nejlepšího příkladu, hodné následování. Sám jsem po několika letech navštívil vyhodnocené stavby, které by měly dostat známku nedostatečnou za to, v  jakém stavu po málo letech užívání byly. A co horšího? Přívlastky, s kterými šly do soutěže (ekologické, energetické apod.) byly výsměchem. Pokud chceme PA brát vážně, potom se nemůže jednat o politiku architektury, ale o kulturu stavitelského umění. A  opět ve všech celostních souvislostech. Co obdivujeme v naší krajině, je jednoduchost, využití místních materiálů, zručnost obyčejných stavitelů a  řemeslníků. Dnešní ekologické výkřiky by nikdy nedovolily provést regulaci jihočeské rybniční pánve. Protesty proti dopravním stavbám v  krajině jsou mnohdy účelové a přinášejí ještě větší zhoršení kulturního a krajinného prostředí. Na druhou stranu nabubřelost staveb, nedostatek posouzení, zda je stavba vůbec potřebná, vede k dalšímu a  dalšímu poškozování města, krajiny. Návrhy železničních stanic, metra, zastávek s ohromnou spotřebou oceli, energií jsou možná při kolaudaci zajímavé. Ale když cestujícím prší na hlavu, spotřeba energie je taková, že jsou postupně vypínána světla a  nákladná údržba jistě nebude oceněna provozovatelem. Ano, pojďme vést debatu, ale debatu ve všech souvislostech. Ale ne jednostrannou debatu nad

povinností zadávání architektonických soutěží.

Témata a priority (Některé pasáže jsem převzal z  textu Zpráva o  stavební kultuře v Německu.) Stavební kultura? Pojem „stavební kultura“ popisuje proces vývoje urbanizovaného prostředí a náš přístup k  němu. Zahrnuje plánování, v ýstavbu, oprav y a  údr žbu. Stavební kultura je nedělitelná. Neomezuje se pouze na architekturu. Zahrnuje rovněž stavební inženýrství, územní a  regionální plánování, kra jinnou architekturu a  rovněž um ě ní ve řejného prostoru. Kvali t a st ave b ní kul tur y je přímo úměrná odpovědnosti, kterou pociťuje celá společ nost za urbanizované prostředí a  za jeho udržování. Stavební kultura se vždy sama prezentuje lokálně. Vlastně je to opak globalizace – poskytuje (nebo neposkytuje) lidem místo, kde mohou založit kořeny a vytvořit si pocit domova. Dané místo a  lidé v  něm tvoří městskou komunitu. V angličtině existuje výraz „citoyen“. Je to slovo odvozené od anglického výrazu „city“ (město) a  označuje „zainteresovaného, aktivního občana“. „Citoyen“ je obyvatel „evropského města“, jehož budoucnost v  rámci celosvětového hospodářství je životně důležitou otázkou, která je předmětem zájmu politiků i  obyvatel města. Pro naši společnost je to skutečně otázka života a  smr ti. Komor y architek tů a  stavebních inženýrů nevyhnutelně přebírají vedoucí roli, neboť pro ně – jako pro orgány veřejné moci – je podpora stavební kultury jejich zákonnou povinností stejně jako zastupování určité profese.

Stavební kultura není něco, co by bylo nutno znovu objevovat. Musíme si však více uvědomit skutečnost, že plánování a výstavba zahrnují procesy a produkují výsledky, které mají na stavební kulturu přímý dopad. Toto zv ýšené uvědomění je nezbytné k  zajištění toho, aby nedošlo k negativnímu dopadu na kvalitu stavební kultury. Vliv profesních komor Komory především musí vzdělávat své členy. Se zavedením boloňské charty a  možnosti p om ě r n ě br zkého z a p ojení b akal á ř ů d o s amost atného výkonu povolání je edukační činnost ještě zdůrazněna. Nadále bydlí v  cca 1,35 milionech panelových bytů 3 miliony obyvatel. Nestačí provést jenom jejich zateplení, někdy velmi povrchní oprav y. Tyto byty, domy, byly stavěny tzv. katalogov ým projektováním. Katalogy jsou různě archivovány, ale mnohdy jsou nedostupné. Komory společně s  MMR by měly tento stav napravit. Je nutné se zaměřit na stavbu bytů pro stárnoucí populaci, pro handicapované (nejenom zdravotně postižené). Ač zákon přikazuje přizvat si minimálně kvalifikovanou osobu ke spolupráci, mnohé autorizované osoby to nedodržují. Čím dále více se to projevuje při zpracování územně plánovací

dokumentace. Nízké nabídkové ceny, umocněné výběrem nejnižší nabídky, vedou právě k opaku – do týmu nejsou přibírání odborníci. Potom jsou např. čistírny odpadních vod navrhovány na kopci atd. Vliv ekologick ých iniciativ vede spíše k  poškození „ rozumného“ vyváženého užití životního prostředí. Komory by měly být povinně přizvány k  projednání souvisejících zákonů; ne jak je tomu dnes, že je to věcí vstřícnosti ze strany ministerstva. Komory mají možnost nabídnout experty, odborníky při posuzování (expertize) staveb – zejména veřejných. Nemělo by docházet k tomu, co ještě nedávno bylo standardem. Mnohé stavby byly „v ytvořené“ politiky, ať na místní, krajské, ale i  celostátní úrovni. Jenom proto, aby se politik „ukázal“. Mnoho takových staveb bude těžko v yužitelných a  zůsta nou nepříjemným mementem v krajině.

Kdo by měl být dokumentem PA – stavební kultury osloven? Stavební kultura je věčně aktuální téma. V současné době však má obzvláštní význam, neboť se nachází na křižovatce, kde nový vývoj klade nové otázky a  vyžaduje nové odpo-

vědi. Jednoduché odpovědi již nejsou v našem složitém světě dostačující. To, co potřebujeme, je spolupráce mezi různými z ainteresovaný mi stranami a  synopse všech jejich obav a zájmů za účelem dosažení co nejlepších výsledků. A kdo by měl být osloven? ■ Politici; ■ developeři; ■ stavební úřady; ■ autorizované osoby (architekti, inženýři, technici); ■ školy.

Jaké má být postavení PA – stavební kultury? Myslím, že dokument by měl být vládou přijat spíše v  deklarativní podob ě. V  České republice je dost výkonných nástrojů v legislativě, v územním p l ánování p ro z v ý š ení stavební kultury. Problémem je dodr žování všech těchto nástrojů v  praktickém užití. Základním atributem musí být dobře zpracovaný dokument Politiky územního rozvoje ČR a  jeho aplikace na nižší složky. Velkým rozporem názoru na územní plány obcí je jejich ovlivňování lobbistickými zájmy úzké skupiny. Tady by měl být kladen větší důraz na profesionalitu zpracovatele. Ale ne vnucováním jediného názoru.

Závěr Několikrát jsem se zmiňoval, že nejblíže mi byl dokument PA vypracovaný v  Německu. Jeví se mi jako realistick ý. V  ostatních evropských dokumentech PA převažuje podle mého názoru důraz na výtvarné pojetí, které pochopitelně patří k  našemu životu. Ale nevidím důvodů přejímat za každou cenu zvyky z  jiných zemí do našich krajin. Stavba má být v souladu s místní krajinou, materiálovou základnou, pohodou života. Je mi líto, že není možné více tlačit na investory, aby stavěli na v minulosti zastavěných plochách. Je mi líto, že se neustále zabírá zemědělská půda. Je mi líto, že se stavějí dálnice a  rychlostní silnice územím, kde není naděje na růst. Je mi líto, že se chce zdůrazňovat role architekta a málo se mezi obyvatelstvem mluví o konstrukci, statickém a dynamickém vlivu na návrh stavby. Je mi líto, že téměř nikdo nezná přímo stavbyvedoucího-inženýra. Ano, to vše chápu jako kulturu stavění – politiku stavitelství. Co je architektura v  češtině – přece stavitelství. ■ Autor: Ing. Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

inzerce

stavebnictví 08/11

61

svět stavbařů

Dny stavitelství a architektury Karlovarského kraje 2011 Květen a červen letošního roku patřil v Karlovarském kraji Dnům stavitelství a architektury – nové akci, která by se do budoucna měla stát tradicí. V jejím rámci proběhl 11. ročník soutěže Stavby Karlovarského kraje, představily se ohrožené památky Karlovarska, ale také byla podpořena dostavbu rychlostní komunikace R6 z Karlových Varů do Prahy.

▲ Jaromír Pešek

Dne 3. 6. se rovněž v jejím rámci konal 16. ročník mezinárodní konference Městské inženýrství na téma Od vojenského k  civilnímu a  na přelomu května a  června byla na Vřídelní kolonádě k vidění výstava projektů XVIII. ročníku Grand Prix architektů 2011. Dny 2.–3. 6. pak patřily na hradě Hauenštejn (Horní hrad) a v Karlových Varech 15. jubilejnímu ročníku soutěže Středních průmyslových škol stavebních.

Stavby i školy v kraji navíc pořádaly Dny otevřených dveří. Nosnou součástí akce byl již 11. ročník soutěže Stavby Karlovarského kraje, do něhož se letos se přihlásilo 22 staveb a 5 projektů, což bylo nejvíce od roku 2001. Široká veřejnost hlasovala na internetových stránkách www.stavbykarlovarska.cz, kde je seznam všech staveb a projektů, od 15. května do 3. června. Do hlasování se zapojilo téměř 10 000 lidí. Nad celou akcí převzal záštitu hejtman Karlovarského kraje PaedDr. Josef Novotný a  primátor města Karlovy Vary Ing. Petr Kulhánek. Po zkušenostem z  předchozích deseti let byla letos opět soutěž a přehlídka rozdělena na 2 části – realizace a projekty. Odborná porota na první dvě místa realizovaných staveb vybrala promenády – na 1. místo pěší zónu v  Chebu, na 2. místo karlovarskou lázeňskou promenádu Stará louka mezi Mlýnskou kolonádou a hotelem Pupp. Rekonstrukce památkově chráněného objektu v Lokti, kterému dala nejvíce hlasů i veřejnost, získala 3. místo. Tři stavby získaly čestná uznání. Mezi projekty zvítězil projekt na rekonstrukci Císařských lázní, na 2. místě

je projekt nové budovy Horního nádraží v Karlových Varech. Veřejnost si vybrala projekt Central parku v Karlových Varech – Tuhnicích, kde je navrženo rozšíření městské čtvrti. V  přehlídce projektů se představil také návrh bytového domu v Drahovicích. Nejlepší stavby a projekty byly vyhlášeny dne 3. června na slavnostním večeru v  Městském divadle v Karlových Varech. Vzhledem k  tomu, že v  Karlovarském kraji je řada regionálně významných osobností ve stavařských profesích, které si zaslouží ocenění, protože přínos práce stavařů pro společnost je nezměrný a je třeba jej ocenit, stejně jako např. osobnosti v oblasti kultury, sportu, záchrany života a řadu dalších, byla v rámci Dnů stavitelství a architektury letos nově udělena cena Osobnost stavitelství Karlovarského kraje. Získal ji Jaromír Pešek, ředitel oblasti Čechy – západ akciové společnosti EUROVIA CS. Pořádajícími organizacemi Dnů stavitelství a architektury byly Regionální stavební sdružení Karlovy Vary; Česká komora autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě, oblastní kancelář Karlovy Vary; Český svaz stavebních inženýrů, oblastní pobočka Karlovy Vary; Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Karlovarská oblast; SIA – Krajská rada výstavby, které akci pořádaly ve spolupráci s městem Karlovy Vary a Karlovarským krajem. ■ Informace: Ing. Anna Vlášková Regionální stavební sdružení Karlovy Vary

▼ Rekonstrukce památkově chráněného objektu v Lokti

▲ Pěší zóná v Chebu ▼ Karlovarská lázeňská promenáda Stará louka

62

stavebnictví 08/11

svět stavbařů

FIEC odmítá jakékoli formy protekcionizmu Situace kolem výstavby dálnic v Polsku, která se nedávno vyhrotila odstoupením čínské společnosti COVEC od smlouvy, byla platformou i pro jednání nedávného kongresu Federace evropského stavebního průmyslu (FIEC). Kongres FIEC, kterého se jako jeho člen zúčastnil i Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, se konal ve dnech 16.–17. června 2011 v  bulharské Sofii. Téma sporného zadávání státních zakázek a protekcionizmu bylo možné slyšet nejen v kuloárech, ale i na hlavní tribuně. Jednání vyústila ve výzvu federace FIEC a jejího přidruženého svazu EIC Evropské unii a  příslušným národním orgánům a institucím, aby prosazovaly zadávání státních zakázek a veřejných prací na základě spravedlivých a vzájemně vyrovnaných pravidel a podmínek, které by platily po celém světě. „FIEC a EIC odmítají jakékoliv formy protekcionizmu a podporují spravedlivou soutěž na symetrických a vzájemně otevřených a  přístupných trzích. FA_11_185x125_N 18.7.2011

Každá soutěž, pokud je spravedlivá a obsahově zdravá, přispívá k pokroku a inovacím, zatímco nespravedlivá a nerovná soutěž, vycházející pouze ze snahy o dosažení co nejnižší ceny, ohrožuje celou Evropskou unii i její společenství,“ uvádí se ve výzvě uvedených subjektů. „FIEC a EIC proto zdůrazňují, že pro zadávání státních zakázek je nezbytné vytvořit a  zaručit spravedlivé a  vzájemně rovné podmínky soutěže, při kterých by byly respektovány požadavky ochrany životního prostředí a zachovány sociální vymoženosti dosažené v Evropské unii.“ Prezidentka federace FIEC Luisa Todini vyhodnotila výsledky generálního shromáždění a jednomyslný názor představitelů stavebních svazů:1 „Příklady, mezi 17:11 Str.

které patří účast čínské stavební firmy COVEC na výstavbě dálnice A2 v  Polsku, jasně prokazují, že negativní vlivy takových postupů se projevují u soutěžících i zadavatelů a především pak u široké veřejnosti, která ztrácí nejvíce. EU a národní politická reprezentace musí zajistit, aby se další podobná katastrofická situace již nikdy neopakovala. Doufám, že tím bylo jednou provždy prokázáno, že snaha o dosažení co nejnižší ceny stavby neznamená nejlepší přínos pro daňové poplatníky a nevytváří stavebnictví připravené na budoucnost, které v Evropě chceme mít.“ Federace FIEC a  svaz EIC proto ve výzvě Evropské unii shrnují své požadavky do tří následujících bodů. ■ Žádají vytvoření trvale recipročních, symetrických a rovných podmínek k využívání obchodních možností a příležitostí a přijetí odpovídajících podnětů a  opatření (například nástrojů k ochraně obchodu) na území Evropské unie v případě, že v mezinárodních jednáních nebude do-

saženo konkrétního a skutečného pokroku. ■ Legislativa Evropské unie, vztahující se k zadávání státních zakázek, musí být upravena příslušným dodatkem tak, aby zaručovala dodržování stejných pravidel pro všechny uchazeče ze zemí  EU i třetích zemí. Vylučovat by pak měla zejména možnost nerovné soutěže mezi soukromými a státem vlastněnými firmami. ■ Členské státy EU musí být chráněny před zneužíváním vlastního a ničím neomezovaného trhu. Federaci FIEC a svazu EIC přitom nejde o jednorázovou akci, ale o trvalou výzvu, která vyžaduje přijetí krátkodobých strategických opatření. Zároveň je zapotřebí zvážit střednědobá i dlouhodobá opatření a celkový politický přístup. Na přijetí uvedených rozhodnutí a opatření bude záviset další a dlouhodobě udržitelný rozvoj hospodářství Evropské unie. ■ Informace: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

inzerce

22. MEZINÁRODNÍ VELETRH NÍZKOENERGETICKÉHO STAVĚNÍ

Vše o nízkoenergetickém stavění… Již brzy budou v zemích EU podporovány pouze projekty s téměř nulovou energetickou náročností. Veletrh For Arch je unikátní tím, že již dnes vám představí kvalitní stavění s ohledem na ekologické normy zítřka.

www.forarch.cz

21. – 25. 9. 2011 PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY

stavebnictví 08/11

63

konference

text: Petr Zázvorka

foto: Jan Borecký

Městské inženýrství Karlovy Vary 2011 – od vojenského k civilnímu Letošní téma v pořadí již 16. mezinárodní konference, pořádané 3. června 2011 Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českým svazem stavebních inženýrů a Fakultou stavební VŠB-TU Ostrava již tradičně v hotelu Thermal v Karlových Varech, je aktuální i šedesát šest let od skončení druhé světové války a po uplynutí dvaceti dvou let, které nás dělí od období, nazývaného válkou studenou. Regenerace a revitalizace opuštěných vojenských objektů představuje řadu specifických problémů, které zatěžují veřejnou správu na obou stranách odstraněné „železné opony“. Řešení těchto problémů mapovali ve svých vystoupeních diskutující z různých regionů střední Evropy. Obecným rysem přednesených referátů byla skutečnost, že specifické problémy vyžadují i  specifickou metodiku, která je poměrně finančně nákladná a  časově náročná. Příkladem pro konkrétní řešení problematiky byla vystoupení přednášejících ze Spolkové republiky Německo, kde je konverze vojenských prostorů řešena koncepčně, ve spolupráci se spolkovou vládou, regionálními institucemi a účelovými sdruženími místních investorů.

i demolice budov kasáren, které ještě v roce 1996 využívaly francouzské ozbrojené síly. Po odchodu francouzských vojsk se objevily různé nápady, jak areál o rozloze 20 ha využít, žádné z  nich však nebylo možné realizovat. Důvodem byly nezodpovězené otázky: – Který způsob využití je nutný a současně i žádoucí? – Mají být některé budovy zachovány (památková péče), nebo přispěje velkoplošná demolice budov k  větší svobodě při plánování? – S jakými ekologickými překážkami je třeba počítat a jak se tyto překážky projeví finančně (půda, staré ekologické zátěže, demolice budov). – Jak má být řešeno financování tohoto projektu?

■ Urbanistický vývoj vojenských nemovitostí na příkladu bývalých kasáren Buckenberg v  Pforzheimu popsali ve své prezentaci Dr. Rüdiger Philipps a  Dipl.-Ing. Oliver Lamprecht z  Pforzheimu, města ve spolkové zemi Bádensko-Würtenbersko, které tvoří spolu se Stuttgartem a Karslruhe rozsáhlou, hustě osídlenou aglomeraci. Vzhledem k  dokončené úspěšné konverzi území si referát zaslouží podrobnější citaci. Autoři představili integrovanou koncepci nového využití, financování a sanace starých ekologických zátěží

Nově založená konverzní společnost Buckenberg, která se skládá z místní skupiny veřejných a  soukromých investorů, vypracovala v roce 2006 integrovanou koncepci, pomocí níž se podařilo obsáhle zodpovědět klíčové otázky kladené před nově plánovaným využitím těchto ploch. Na základě projektu schváleného v roce 2006 vypracovaného amsterodamskou projekční kanceláří Architekten Cie, která předložila vzorový plán budoucího rozvoje této lokality, bylo rozhodnuto zachovat z objektů areálu pouze dvě staré

64

stavebnictví 08/11

budovy z 30. let minulého století (tzv. Starou kovárnu a  Konírnu). Výsledkem dalšího jednání bylo po dokončení demoličních prací v  roce 2008, následných infrastrukturních pracích a  současné výstavbě zásobovacího centra postupné budování nové části města, zvané „ZOO“, s přibližně 300 apartmánovými domy a byty. Součástí revitalizace území byl důkladný geologický průzkum období předcházejících výstavbě, při kterém bylo objeveno 55 podezřelých ploch s  kontaminovanou půdou, následek menších či větších ropných havárií. Tyto plochy byly sanovány speciálním útvarem německé armády. Na historický průzkum navázal orientační průzkum s vrty, sondami atd., hodnotící situaci podzemních vod. Po orientačním průzkumu zůstalo 7 ploch s  vysokým potenciálem kontaminace, které byly blíže prozkoumány v  rámci detailního průzkumu. Náklady na sanaci půdy u ploch podezřelých z kontaminace byly odhadnuty na 150 000 až 170 000 eur. Po dokončení průzkumu bylo zjištěno, že riziko dalšího využívání těchto ploch (tedy riziko vlastníka, který je vystavován úředním sankcím) je malé, pouze v průběhu změny využívání měly být příslušné plochy podezřelé z  kontaminace asanovány výměnou půdy. Demolice představovaly podstatný nákladový faktor v  rámci stavebně technické přípravy pozemků. Za účelem odhadu tohoto investičního rizika byla provedena inventarizace formou obchůzky budov, evidence stavební substance a  různých materiálů, což bylo doplněno více než 80 jádrovými vrty. Stavební substance s obsahem škodlivin (asfalt s obsahem dehtu, azbestové výrobky) měly vlivem stáří hlavních budov pouze podružný charakter. Cca 30 000 t betonu bylo během bou-

rání budov separováno, upraveno jako recyklační materiál. Tento materiál se výborně hodil jako recyklační štěrk a byl v areálu „ZOO“ opět použit v  rámci budování dopravních komunikací. Více než 37 000 t stavební suti bylo opět použito především při budování protihlukového valu u blízké dálnice A8. Přibližně 1950 t materiálu s obsahem dehtu, který byl získán ze silničních povrchů, a  4000 t nosných vrstev s  obsahem polycyklických aromatických uhlovodíků bylo uloženo na skládky. Dále bylo získáno 205 t stavebních látek s  obsahem azbestu a 1340 zářivek. Podíl recyklovaného šrotu činil 1660 t. Původně odhadnuté náklady na demolice a  stavebně technickou přípravu ve výši cca 2,6–2,8 mil. eur byly dodrženy. Ve vznikající výstavbě nové městské části jsou uprostřed zeleně úzce propojeny prvky bydlení, práce a  vzdělávání. Ve speciálně vytvořené příručce byly upraveny limitující podmínky pro urbanistický rozvoj (mimo jiné poloha budov, jejich výška, odstavné plochy, tvary a  ozelenění střech, dodržení vysokého energetického standardu atd.). Vysoký poptávkový potenciál, kter ý je v ýsledkem obsáhlé koncepce, přispěl k tomu, že je v současnosti zastavěno, prodáno nebo rezervováno přibližně 50 % z celkové plochy pozemků. Primární koncepce, jejíž součástí je odhad investičního rozvoje a  uživatelského rizika a  spolupráce veřejných institucí i podnikatelských subjektů, se jeví jako obecně platný přístup, vedoucí k úspěšnému řešení revitalizace opuštěných vojenských prostorů. ■ Konverze městské části Alberstadt v Drážďanech – etapy revitalizace vojenského města – zněl název příspěvku Mathiase Flör-

ke-Kampea a Larse Marschkeho. Pojednával o  vojenském městě o rozloze 400 ha, které leží 3 km od historického centra Drážďan a které bylo vybudováno v letech 1869–1880 pod vedením tehdejšího saského ministra války, generála von Fabrice, podle návrhu profesora Hermanna Nicolaiho jako hlavní stan saské armády. Vojenské město bylo ušetřeno zničujícího náletu na Drážďany za druhé světové války, kasárna a  další zařízení proto obsadila po roce 1945 sovětská armáda, později areál sloužil částečně i  armádě a  Lidové policii NDR. Podobně jako tomu bylo i  v  jiných podobných případech, areál z  důvodů nedostatečné údržby chátral. S odchodem sovětských vojsk a zrušením NDR přešel areál do právního nástupnictví Spolkové republiky Německo a Svobodného státu Sasko. Po zjištění a  zhodnocení potenciálů a  deficitů lokality se spolková vláda, Svobodný stát Sasko a město Drážďany dohodly na společném plánu rozvoje této lokality a  v  roce 1993 tito tři aktéři vypsali urbanistickou soutěž, ve které byly definovány cíle rozvoje. Patřilo do nich zachování identity a charakteristických rysů Albertstadtu, rozvoj městské čtvrti, doplnění monumentálních struktur přiměřeně drobnými stavebnicovými prvky, začlenění celoměstských zařízení, vytvo-

▲ Dopolední část konference řídil předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček (u mikrofonu), odpolední Ing. Jitka Thomasová a prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc. (vlevo). Vpravo od předsedy ČKAIT je primátor Karlových Varů Ing. Petr Kulhánek.

ření kvalitní funkce bydlení na okraji Dresdner Heide (rekreační oblasti) se sociálně přijatelnými nájmy. Po vyhodnocení soutěže se společná porota usnesla pověřit vítěze soutěže, drážďanskou kancelář prof. Zumpe, detailním plánováním a vypracováním rámcového plánu, který byl v roce 1995 schválen. Obsah rámcového plánu byl začleněn do územního plánu, jenž nabyl právní moci v  roce 1996. Společný plán umožnil příslušným institucím zvážit s  dostatečným předstihem potřebná rozhodnutí a  investice. Do Albertstadtu tak bylo umístěno v současné době 14 nadregionálních i regionálních institucí, jako je důstojnická škola armády, vojenskohistorické muze-

um, budova zemského rozhlasu, centrum odborných soudů státu Sasko atd. Vedle těchto velkých institucionálních investic vytvořilo město Drážďany detailní plány a  plány pro doplňkové nabídky bydlení, byly vypracovány studie a  částečně realizovány systémy inženýrských sítí a  dopravní infrastruktury. Ukončení konverze městské části a jejího urbanistického rozvoje lze předpokládat ve střednědobém horizontu. ■ Od střelnice k  průmyslové zóně byl název referátu Rudolfa Meyerse, popisujícího konverzi střelnice Eisenach – Kindel na moderní průmyslové území. Jedná se o  jeden z  přibližně 150 vojenských areálů v Duryn-

sku, které po druhé světové válce užívala a začátkem devadesátých let minulého století opustila Západní skupina sovětských vojsk. Areál o  rozloze téměř 2400 ha do té doby sloužil jako střelnice, vojenské cvičiště a  letiště. Strategickým cílem projektu bylo vybudovat příležitosti pro podnikatele a průmysl, ve spojení s  letištěm. Projekt, rozdělený na tři fáze, koncipovaný jako střednědobý, se v  současné době, díky spolupráci nově vytvořeného komunálního účelového svazu „Kindel“ (z místních investorů a  zájmových skupin), okresu Wartburg a  společnosti LEG Thűringen GmbH, nachází ve fázi, kdy v  areálu již vyrábí deset podniků. ■

inzerce

Kingfire Parat – komín a krbová vložka v jednom

Dvě mouchy jednou ranou: tímto mottem se nechali inspirovat specialisté společnosti Schiedel při vývoji nového modulového komínu Schiedel Kingfire Parat. Jedná se o kompletní komínový systém, který má navíc do paty integrovanou krbovou vložku: jde o spalinovou cestu i topný spotřebič v jednom. Topná soustava je díky

tomu po technické i vizuální stránce maximálně sladěná a nabízí celou řadu výhod. Největší předností celého systému je snadná montáž. Krbová vložka Kingfire se instaluje současně se stavbou komína z prefabrikovaných dílců Schiedel Parat vyráběných na míru stavby (zpravidla na výšku jednoho podlaží). Tím se eliminuje vznik montážních chyb a snadná a rychlá instalace celé otopné soustavy se také zásadním způsobem promítá do celkových pořizovacích nákladů. Kingfire Parat tak představuje low-costovou alternativu k individuálně vestavěným krbovým vložkám. Rozměry celého systému výrazně šetří místo v dispozici domu a umožňují architektům a projektantům absolutní svobodu při navrhování interiéru. Díky kompaktnímu tvaru

(550×550×2940) se dá Kingfire Parat použít jako centrální designový prvek či jako funkční bytové příslušenství. Krbový modul se dá obezdít lavicemi, regály na dřevo nebo poličkami na dekorace. Zákazníci si mohou zvolit jako finální povrchovou úpravu omítku nebo keramický obklad, pro část nad střechou se dá použít také standardní prefabrikovaný komínový plášť z vláknitého betonu. stavebnictví 08/11

65

inzerce

Zateplení na zateplení aneb o nošení dříví do lesa

majitelé. Běžné tloušťky tepelněizolační vrstvy se tehdy pohybovaly mezi 5 a 8 cm, více bylo považováno za nepodložené plýtvání. S rostoucími cenami energií, zvyšováním požadavků norem a dalších státních programů a předpisů se optimální tloušťky tepelných izolací v posledních letech posouvají k 14–20 cm a vyvstává nerudovská otázka, co si počít s existujícími zateplovacími systémy s „malými“ tloušťkami izolací, chceme-li si dnes pořídit zateplení výkonnější. Strhnout a odvést na skládku? Když ekologické svědomí i peněženka křičí proti? Nebo zateplovat již zateplené? Je to vůbec právně a technicky možné ?

Počátky zateplování v českých zemích Není pravdou, že zateplování k nám přišlo teprve s převratnými politickými, technologickými a technickými změnami počátkem devadesátých let. Jako příklad vnějšího zateplení může posloužit například již secesní Jurkovičova vila z roku 1906 v Brně – Žabovřeskách, jejíž hrázděná konstrukce byla zvenku opatřena tepelněizolačními korkovými panely s cementovou omítkou. V nemalé míře se specializace vrstev na nosnou, tepelně izolační a ochrannou funkci uplatňovala i v prefabrikovaných panelových soustavách 50.–80. let, ale protože tepelné izolace byly do panelů osazovány již ve výrobně, zůstávaly očím laické veřejnosti skryty, aby se „na povrch“ vrátily v devadesátých letech spolu s invazí zděných a betonových konstrukcí prováděných na stavbě. V té době začali pomocí těchto vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (mezinárodní zkratka ETICS = external thermal insulation composite systems) zateplovat „své staré paneláky“ jejich první technicky osvícení a ekonomicky zdatní

Právní a technické aspekty zdvojených zateplovacích systémů Vycházíme-li z toho, že původní zateplovací systém je s „průkazem původu“, tzn. že nebyl vyskládán z momentálně nejlevnějších komponentů nahodile posbíraných v blízkém i dalekém okolí, ale že se jedná o řádně certifikovanou skladbu, máme napůl vyhráno. Neměl by být problém dohledat známé tepelné, difúzní, sta-

tické a požární vlastnosti starého systému a pak by stačilo téměř běžným klasickým způsobem přidat nový (dodatečný) zateplovací systém též s jednoznačně definovanými parametry a výsledek by měl být předvídatelný, pro všechny zúčastněné přijatelný a uspokojivý. Podmiňovací způsob však zde je na místě, protože ještě je třeba ověřit, jak se skutečné provedení starého zateplovacího systému shoduje s jeho vzorovou certifikovanou předlohou (např. plochy slepu, tloušťky vrstev, počty hmoždinek) a nakolik se na něm již podepsal zub času (kondenzace, plísně, mrazové škody, zatékání apod.). Další podmínkou musí být i detailní tepelně technické posouzení kondenzačních poměrů a rizik v nové vzniklém souvrství nejstarší podkladní konstrukce, staršího zateplení a nového zateplovacího systému. Tím se již ve fázi výpočtu dopracujeme k nejvhodnější tloušťce tepelné izolace a difúzně vhodným prodyšným lepicím a stěrkovým hmotám, které by co nejvíce omezovaly rizika poškození vlhkostí a mrazem. Nezanedbatelné je i zhodnocení statické dostatečnosti primární obvodové nosné konstrukce, tj. nejčastěji sendvi-

Skladba systému – dodatečné zateplení 1 Panel - nosný železobeton 2 Panel – tepelná izolace

4

3 Panel – ochranná monierka 4 Nová chemická kotva 5 Starý zateplovací systém 6 Nový zateplovací systém 7 Nové hmoždinky 1

2

3

Podklad

5

6

7

ETICS

Roztržení starého panelu novým přitížením

čového panelu a zejména jeho vnější betonové skořepiny, tzv. „moniérky“. Leckdy může vyvstat potřeba dodatečného přichycení této betonové stěny (obvykle tlusté pouze 6–8 cm) jednou až dvěma chemickými kotvami na každý panel. To by měl rozhodnout projektant na základě znalosti použité konstrukční soustavy, vlastních zkušeností a v neposlední řadě i statického průzkumu na místě. Z právního hlediska se u tohoto dodatečného zateplení již zateplené konstrukce nejedná

Přídržnost původního zateplení k obvodové konstrukci

o uvádění nového výrobku na trh, takže není třeba podstupovat obtížnou a nejednoznačnou certifikaci celého souvrství starého a nového zateplovacího systému, ale na tuto skladbu je třeba nahlížet jako na zvláštní použití již dříve a jinak certifikovaného běžného zateplovacího systému nyní za dalších, držitelem certifikátu předem jasně definovaných podmínek a mezí, za jejichž dodržování plně zodpovídá zhotovitel v rámci nadstandardně kontrolovaného procesu provádění. Zdá se to složité?

Tedy zjednodušeně: • Výrobce vyvine a nechá certifikovat svůj ETICS pro standardní použití (obvykle beton, zdivo, dřevostavby apod.). • Výrobce navíc předepíše obecné podmínky pro nestandardní použití svého „nového“ ETICS (např. realizace na starém ETICS na panelových domech). • Státní nebo státem autorizovaná instituce ověří úplnost a vhodnost výrobcem předepsaných podmínek, popř. některých

stavebnictví 08/11

a zdokumentuje splnění všech předepsaných podmínek.

specifických parametrů (např. přídržnosti systémových lepidel na nejrozšířenějších typech všeobecně používaných tenkovrstvých omítek apod.). Toto není v současné době v ČR vyjasněno ani předepsáno. Předpokládá se, že v průběhu roku 2011 se to odborným skupinám zabývajícím se touto problematikou podaří definitivně stanovit. (Zatím lze tedy tento bod z pohledu legislativy přeskakovat a nahrazovat jej

Přídržnost nového na původní zateplení

•

•

v konkrétních případech zkouškami přídržnosti in situ). Projektant ověří vhodnost výrobcem předepsaných obecných zásad pro konkrétní objekt, popř. doplní další konkrétní podmínky (sanace nosné konstrukce apod.), zajistí i splnění požadavků požární bezpečnosti (např. formou souhlasného vyjádření HZS k projektu). Zhotovitel vše zhotoví, přičemž zajistí

Obecný technický návod První, co je možné zkontrolovat při obeznamování se s nedostatečně zatepleným objektem, je povrch stávajícího ETICS: - trhliny povrchové/statické; - křídování; - dutiny – poklepem, vizuálně – odstranit krycí vrstvu; - znečištění (umýt); - mechanické poškození (opravit); - funkčnost utěsnění a připojovacích profilů; - kondenzace, stopy po stékání vody, zatékání, posouzení skladby ETICS. V druhé fázi již je nutno ověřit vnitřní skladbu stávajícího ETICS. Otevřít jej na zhruba pěti reprezentativních místech (každé o rozsahu cca 1 m² ) a zjistit: - druh a tloušťku omítky a stěrkové vrstvy ETICS; - způsob hmoždinkování, typ, počet, pravidelnost a funkčnost hmoždinek; - druh a tloušťku tepelných izolantů; - tvar a plochu slepu, přídržnost lepidla; - plísně, kondenzát, stopy po zatékání. - druh a povrch nosného podkladu (soudržnost); V případě zjištění, že jsou desky tepelné izolace lepeny pouze na buchty, je nutné každou třetí řadu desek tepelné izolace vyjmout a znovu nalepit pomocí obvodového rámečku a tří vnitřních terčů tak, aby plocha slepu činila minimálně 40 %. Třetím krokem je ověření statické způsobilosti stávajícího zateplovacího systému, zejména

Deformace hmoždinek a izolantu velkým přetížením

zkouška přídržnosti jeho základní a omítkové vrstvy, která by měla být větší než 0,08 MPa. Pokud systém nevyhoví, omítková a základní vrstva se nařízne v pásech širokých cca 80 cm a strhne se. Provede se vizuální kontrola desek stávající izolace. Posuzuje se stav a míra poškození desek, způsob, rozsah, kvalita a množství hmoždinek. V této fázi může být lepším řešením snesení celého starého ETICS. Rozhodneme-li se přesto pro jeho zachování, je nutno provést lokální opravy stávajících desek nebo i jejich výměnu. Desky se celoplošně přebrousí hladítkem se zuby 15 mm a na ně se celoplošně nalepí desky nové tepelné izolace, které se následně kotví šroubovacími hmoždinkami až do nosné vrstvy podkladu (ne pouze do stávající tepelné izolace). Pozor na přesně vhodnou délku hmoždinek – aby byly dostatečně hluboko zakotveny v obvodové moniérce, ale aby jí neprostupovaly až do původní tepelněizolační vrstvy v panelu, která zcela určitě nebude mít potřebnou statickou hutnost a únosnost. Čtvrtým krokem (pokud základní a omítková vrstva zkoušce přídržnosti vyhoví) je ověření snášenlivosti zamýšleného nového lepidla a staré omítky zateplovacího systému, na níž se bude tímto lepidlem lepit nový ETICS. Právě při obvyklém použití cementových lepidel hrozí, že v případě kondenzace vlhkosti mohou agresivní alkálie z cementových lepidel narušovat starou akrylátovou omítku až do stavu, kdy ztrácí svou soudržnost a připomíná mazlavé mýdlo. Mluví se proto o tzv. zkoušce zmýdelnatění. Na omítku se nanese určená lepicí hmota nového sytému ETICS v rozsahu 0,5x0,5 m tloušťky cca 3 mm a zapracuje se do ní sklotextilní síťovina s volnými konci po ob-

vodu (s přesahem). Pro lepší průběh zkoušky je možné přilepit i polystyrenové desky, které svou sníženou paropropustností zaručí, že vrstva lepidla zůstane po delší dobu vlhká. Po 7 dnech se provede odtržení sklotextilní síťoviny za volný konec a sleduje se způsob jejího oddělení. V případě, že lepicí hmota zůstane pevně na omítce, dá se usuzovat na její dobrou snášenlivost se starou omítkou. Pro lepení nové vrstvy ETICS ji tedy lze použít. V případě, že při odtrhování síťoviny dojde k oddělení vrstvy lepidla takřka vcelku od původní omítky, případně i s vrstvou původní omítky, je pravděpodobné, že výluhy z cementového lepidla došlo k porušení chemické podstaty omítky, a bude tedy nutné použít lepicí hmotu na organické bázi (disperzní). Pátá etapa již představuje konstruktivní pokrok – lepení nových tepelněizolačních desek na povrch starého zateplovacího systému. Při použití lepidla na cementové bázi je možno lepit polystyrenové desky (popř. desky MW s podélnou orientací vláken) obvyklým způsobem na okrajový pás a středové terče (plocha slepu min. 40 %), nebo i celoplošně hladítkem s ozubením 15 mm. Minerální desky s kolmými vlákny je třeba vždy lepit celoplošně. Při užití disperzního lepidla se druhá vrstva tepelné izolace lepí vždy celoplošně s použitím hladítka se zuby 15 mm a v případě tepelného izolantu na bázi EPS-F se s výhodou použijí děrované desky Baumit open nebo Baumit open reflect. Příznivá prodyšnost těchto desek zajišťuje rychlé vysychání vody z disperzního lepidla a tím i včasný a dostatečný nárůst adheze. Spáry tepelněizolačních desek starého a nového systému by se měly pokud možno prostřídat

Prvotřídní zateplení

a neměly by být v jednom místě. Toho lze s velkou pravděpodobností snadno dosáhnout jednoduchým trikem – po odstranění staré soklové lišty, která odpovídá tloušťce starého izolantu (např. 6 cm), a pro nově plánovanou celkovou tloušťku obou systémů (např. 6 + 12 = 18 cm) je tudíž nepoužitelná, je dobré zcela vyříznout starý izolant do výše 25 cm nad ní a v tomto vodorovném pásu 25 cm vysokém jej nahradit jednou vrstvou nového izolantu o nové celkové tloušťce (zde tedy např. 18 cm) a teprve od tohoto jednolitého pásu nahoru lepit na stávající starý ETICS nový izolant o dodatečné nové tloušťce (zde tedy např. 12 cm). Tím vzniká takřka stoprocentní předpoklad, že dojde k prostřídání ložných spár obou tepelněizolačních vrstev. V šestém kroku se přiměřeně dlouhými šroubovacími hmoždinkami přikotví současně stará i nová tepelněizolační vrstva až do nosné konstrukce. Opět je třeba přesně zvolit délku hmoždinek a jejich počet je nutno odvodit od statického zatížení větrem a od konkrétních výtažných zkoušek na stavbě. Podle nových norem většinou vycházejí natolik velké počty hmoždinek, že případné předcházející přikotvení původního sanovaného tepelného izolantu starého systému, jak je popsáno v třetím kroku, ztrácí význam. V závěrečné fázi se zhotoví stěrková vrstva se sklotextilní síťovinou, po vyzrání se opatří základním nátěrem a konečnou povrchovou úpravou (prodyšnou!) a pak už následují jen samá zasloužená pozitiva… Ing. Petr Lorenc Produktmanažer, BAUMIT, spol. s r.o.

Baumit open Premium

Nápady s b budoucností

stavebnictví 08/11

69

svět stavbařů

Mosty ČR na zlatých mincích České národní banky Česká národní banka vedle hlavní činnosti dohledu nad finančním trhem jako jediný editor v České republice vydává též zlaté a stříbrné pamětní mince. Na velmi úspěšný cyklus deseti zlatých mincí s  názvem Deset století architektury a vydávaných v období 2001–2005 navázala v letech 2006–2010 sérií mincí věnovaných českým památkám technického dědictví. V letech 2011–2015 připomene ČNB v dalším významném projektu Edice mosty ČR významná mostní díla. Iniciativa ČNB, která ve spolupráci s  Národním památkovým ústavem připravila cyklus deseti zlatých mincí s  názvem Kulturní památky technického dědictví, nás jako zakladatele tradic pořádání bienále Industriální stopy, které se letos uskutečnilo již pošesté, velmi potěšila. Společným cílem bylo představit nejširší veřejnosti mnohdy opomíjenou, avšak velmi významnou součást kulturního bohatství České republiky – technické památky. Edice Kulturní památky technického dědictví ■ Zlaté mince v nominální hodnotě 2500 Kč. Při výběru památkových objektů prezentovaných v  rámci tohoto cyklu byl kladen zřetel na prezentaci tradičních českých výrobních odvětví, s  přihlédnutím k  nejvýznačnějším historicko-technickým hodnotám staveb. Pozornost byla věnována i  zastoupení objektů z různých výrobních odvětví. Oba dosud ukončené cykly tvořila řada deseti zlatých mincí v  nominální hodnotě 2500 Kč. Každým rokem byly vydávány dvě zlaté mince, a to jak v klasickém, tak v exkluzivním provedení (tzv. proof). Na mincích se objevily tyto technické památky: papírna ve Velkých Losinách; observatoř pražského Klementina; Ševčinský důl v  Příbrami; Vodní mlýn ve Slupi; řetězový most ve

70

stavebnictví 08/11

Stádleci; Plzeňský pivovar; zdymadlo na Labi pod Střekovem; hamr v Dobřívi. Řadu ukončila 10. jubilejní mince věnovaná národní technické památce Důl Michal v  Ostravě – Michálkovicích. Edice Mostní díla České republiky ■ Zlaté mince v nominální hodnotě 5000 Kč. Ve svém dalším významném projektu v  letech 2011–2015 Česká národní banka prostřednictvím své nové emise připomíná inženýrské stavby – významná mostní díla. Emisní plán pamětních mincí České národní banky edice Mosty byl veřejnosti představen v  první polovině června 2010. Bankovní rada ČNB měla nelehké rozhodování, neboť námětů na emisní plán v těchto letech se sešlo přes 300. Mince s nominální hodnotou 5000 Kč razí Česká mincovna ze zlata o ryzosti 999,9 ve dvojím provedení, a to kvalita běžná (standard) a  exkluzivní (proof), která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U  mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné, reliéf je matován a hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince činí 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla 1,95 mm. Mostní díla představují díla význačných českých inženýrů a mají v  technickém dědictví nezastupitelné místo. Nejvýznačnější reprezentanti mostních staveb byli vybráni po mnoha konzultacích s  předními institucemi i  odborníky. Na území České republiky se totiž nalézá řada velmi unikátních mostů, mnohdy překračujících středoevropské měřítko. Jejich význam emise zlatých mincí zcela jistě umocní. Nebylo lehké z  celkového počtu mostů vybrat pouhou desítku a  ještě ji rovnoměrně rozprostřít po tuzemských

regionech. Na území ČR se jich totiž nachází přes 26 000 a z nich je vedeno v  ústředním seznamu kulturních památek přibližně přes 140 historických. Jako námět pro bankovní radu vybral Národní památkový ústav na třicet mostních děl podle zvolených kritérií, konzultovaných s  představiteli ČKAIT. Pro hierarchii výběru jsme si stanovili následující kritéria: historický pohled – slohová období; konstrukční materiály; funkční určení (silniční, železniční, lávky); národní, nadnárodní význam. Pro cyklus bylo vybrána následující desítka mostů: ■ nejstarší gotický most na území České republiky v Písku; ■ nejznámější barokní most v Náměšti nad Oslavou s největší sochařskou výzdobou na Moravě; ■ železniční most – Negrelliho viadukt – v Praze – Karlíně; ■ železniční most v Žampachu; ■ poněkud opomíjený Jizerský viadukt na trati Tanvald–Harrachov; ■ most ve Stříbře z renesančního období; ■ most v  Karviné – Darkově – nastupující 20. století a železobeton; ■ Žďákovský most stejně tak; ■ M ariánský most v  Ústí nad Labem jako představitel současnosti; ■ lávka v Lenoře jako příklad drobné mostní dřevěné stavby. První mince z  této řady byla vydána dne 25. května 2011. Je

na ní vyobrazen gotický most v Písku, nejstarší dochovaný kamenný most v  České republice, pocházející z  konce 13. století, který připomíná jednu z  nejcennějších architektonických a zároveň technických památek v tuzemsku. Na lícní straně mince je znázorněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, shora český lev, moravská orlice a dole slezská orlice. Vlevo je vyobrazena socha sv. Jana Nepomuckého z píseckého mostu. Kolem v opisu je název státu ČESKÁ REPUBLIKA, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky 5000 Kč a název cyklu MOSTY. Na rubové straně mince je vidět celkový pohled na most z  nadhledu. Při pravém okraji mince je opis GOTICKÝ MOST V  PÍSKU, vlevo nahoře ročník ražby 2011 a vedle něj iniciály ZF autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Emisní den zlatých mincí ČNB je vždy významnou událostí pro daný region i pro přímé účastníky. Jeho program je pokaždé věnován jednak aktualitám z činnosti ČNB, a  také představení objektu zobrazeného na minci. Bývá tradicí, že zlatou minci věnuje guvernér ČNB, jako významnou památku, představiteli regionu nebo místa. Stejnou tradicí je i  doprovodný program, ve kterém organizátoři připraví účastníkům setkání prohlídku zajímavostí místa nebo regionu. ■ Autoři: Ing. arch. Eva Dvořáková, oddělení specializací, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště Ing. Svatopluk Zídek, prezident Kolegia pro technické památky ČKAIT & ČSSI

▼ Nejstarší gotický most na území České republiky v Písku

inzerce

Systémové řešení od Samostatné pohony a automatické vstupní systémy fa GU vyrábí, dodává a také montuje. Vše dle přání zákazníků z různých materiálů a v barevných provedeních, ale hlavně v několika různých typech otvírání – karusely, posuvné jedno- a dvoukřídlové automatické dveře a teleskopy.

Jen silný partner se 100% výrobním mezinárodním zázemím jako GU BKS je schopen pokrýt kompletní požadavky na vybavení i těch největších staveb a objektů. Firemní skupina GU BKS je naprostou světovou špičkou v oblasti výroby kování na okna a dveře, panikového kování – hrazdy a tlačná madla, dveřní zámky mechanické i elektronické, zavírače, cylindrické vložky, automatické dveře atd. Do všech objektů, ve kterých pracují, baví se a setkávají lidé, jako jsou kancelářské budovy, kina, nemocnice, školy, …

všude tam dnes každý zodpovědný projektant navrhuje únikové cesty s použitím adekvátního panikového kování. Pracovníci firmy GU jsou schopni dle požadavků norem ČSN EN 1125 a 179 pomoci všem architektům a projektantům s návrhem nejvhodnějšího kování i pro ty nejnáročnější objekty.

Buďte nároční na kvalitu, design a bezpečnost, spolehněte se na výrobky ! Více na WWW.G-U.com

inzerce

Náskok se so systémem systémom Securing technology for you Otvárať, zabezpečiť Otvírat, pohybovať, pohybovat,zatvárať, zavírat, zabezpečit

Okenná technika Okenní technika Dverová technika Dveřní technika Automatické vstupnésystémy systémy Automatické vstupní Systémy managementu manažmentu budov budov

www.g-u.com www.g-u.com GU SLOVENSKO s.r.o., Priemyselný parkUNitra - Sever, Dolné 9518,41Tel.: Lužianky, Tel.:155, 037Fax.: / 28525 [email protected] / 28525 99, offi[email protected] GU-stavební kování CZ, Pekařky 314/1, 180Hony 00, 24, Praha 283 840 28300, 840Fax: 165, stavebnictví 08/11

71

infoservis Veletrhy a výstavy 19.–21. 8. 2011 DŮM 2011 18. ročník všeobecné stavební výstavy Louny, Výstaviště E-mail: [email protected] 23.–30. 8. 2011 ZEMĚ ŽIVITELKA 38. ročník agrosalonu – zemědělství, obnova a rozvoj venkova, lesní a vodní hospodářství potravinářství, ekologie, stavebnictví České Budějovice, Výstaviště, Husova třída 523 E-mail: [email protected] 12.–14. 9. 2011 BALTICBUILD 2011 15. ročník mezinárodního veletrhu stavebnictví a interiérů Rusko, Petrohrad Lenexpo Exhibition Centre E-mail: [email protected] www.balticbuild.primexpo.com 21.–25. 9. 2011 FOR ARCH 2011 22. veletrh nízkoenergetického stavění Souběžně se stavebním veletrhem FOR ARCH 2011 probíhají veletrhy: FOR WOOD 2011 FOR ELEKTRO 2011 SPORT TECH 2011 FOR THERM 2011 Praha 9, PVA Letňany Beranových 667 Odborné semináře a konference 14.–19. 8. 2011 FestAD11 Letní výukový festival architektury a designu Příprava na přijímací zkoušky na architekturu, design a další umělecké školy Valašské Meziříčí, ISŠ – Integrovaná střední škola Valašské Meziříčí E-mail: [email protected] 30. 8. 2011 Příprava k autorizačním zkouškám ČKAIT Odborný seminář Praha 9, Lisabonská 2394/4

72

stavebnictví 08/11

E-mail: [email protected] www.studioaxis.cz 7. 9.–4. 11. 2011 Osoba odborně způsobilá na úseku požární ochrany Akreditovaný vzdělávací program Praha 1, VÚBP, v.v.i., Jeruzalémská 9 E-mail: [email protected] 8. 9. 2011 Municipality 2011 Konference o řízení měst a obcí Praha 9, Clarion Congress Hotel, Freyova 33 E-mail: [email protected] 8.–9. 9. 2011 Fibre Concrete 2011 6. mezinárodní konference Praha 6 – Dejvice, Thákurova 1 E-mail: [email protected] www.concrete.fsvcvut.cz/fc2011 12.–14. 9. 2011 Příprava k autorizaci inženýrů a techniků činných ve výstavbě Kurz Praha 2, Gradua-CEGOS Karlovo náměstí 7 E-mail: [email protected] 12.–17. 9. 2011 Young Architect Award 2011 Putovní expozice soutěžní přehlídky Praha 6, Národní technická knihovna, Technická 6 E-mail: [email protected] 13.–16. 9. 2011 Navrhování pasivních domů – Obálka Seminář Praha 1, Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, ABF, Václavské nám. 31 E-mail: [email protected] 14.–16. 9. 2011 Příprava ke zkoušce z OZPR Konzultační kurz – třídenní seminář Praha 1, VÚBP, v.v.i., Jeruzalémská 9 E-mail: [email protected]

15. 9. 2011 Křižovatky architektury Konference Praha 6, Národní technická knihovna, Ballingův sál, Technická 6 E-mail: [email protected] www.krizovatkyarchitektury.cz 21.–25. 9. 2011 Young Architect Award 2011 Putovní expozice soutěžní přehlídky

(při veletrhu FOR ARCH 2011) Praha 9, PVA Letňany, Beranových 667 21.–25. 9. 2011 Soutěžní přehlídka řemesel SUSO Řemeslná soutěž (doprovodný program veletrhu FOR ARCH 2011) Praha 9, PVA Letňany, Beranových 667

Semináře pořádané v budově ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě, oblast Praha, připravila pro autorizované inženýry a techniky v rámci celoživotního vzdělávání ČKAIT odborné semináře OK ČKAIT Praha. Účast na seminářích je hodnocena 1 kreditním bodem. Kvalifikace účastníků přípravy a realizace staveb 14. 9. 2011 od 9.00 do 13.00 hod. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. – umísťování, povolování a ohlašování staveb, aktuální informace k  platné právní úpravě 21. 9. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.

Spodní stavba včetně garáží z požárního hlediska 5. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod. Technické normy ve vodním hospodářství 12. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod. Uvádění stavebních výrobků na trh z pohledu nového nařízení EP a Rady č. 305/2011 v praxi 26. 10. 2011 od 14.00 do 18.00 hod. Navrhování a  realizace plochých střech 9. 11. 2011 od 14.00 do 18.00 hod. Posuzování vlivů na životní prostředí 7. 12. 2011 od 14.00 do 18.00 hod.

Přípravné semináře k autorizačním zkouškám ČKAIT na II. pololetí roku 2011 Cílem dvoudenního kurzu je usnadnit žadatelům přípravu k  autorizační zkoušce ČKAIT v  oblasti závazných právních předpisů, které jsou nutné pro úspěšné absolvování obecné písemné části autorizační zkoušky. Přihláška on-line: www.ice-ckait.com. Termíny: 6.–7. 9. 2011 25.–26. 10. 2011 30. 11.–1. 12. 2011

Místo konání: Dům ČKAIT, posluchárna, 1. patro, Sokolská 15, Praha 2, 120 00 Organizační garant, přihlášky, další informace: Ivana Peřková, IC ČKAIT tel.: 227 090 213 fax: 227 090 222 E-mail: [email protected], [email protected] www.ice-ckait.com

Seminář Knauf Insulation, spol. s.r.o. Tepelná ochrana budov – obálka budovy versus tradiční a moderní materiály

4. 10. 2011 od 9.00 do 13.00 hod.

inzerce

Dny těžké techniky DOOSAN Dovozce strojů Doosan do České republiky společnost Bobcat CZ,a.s. ve spolupráci s výrobcem společností Doosan Infracore připravily pro své zákazníky předváděcí dny v lomu poblíž výrobního závodu v Dobříši pod názvem DEMO days. Tato akce se konala nejen pro zákazníky v ČR, ale i pro celou evropskou dealerskou síť Doosan a účastníci si zde mohli vyzkoušet pásová rypadla o hmotnosti 16 až 52 tun, kolová rypadla o hmotnosti 14 až 22 tun, kolové nakladače o objemu lopaty od 3 do 5 metrů kubických, kloubové dumpry Doosan-Moxy a teleskopické manipulátory s nosností 7 až 16 tun. Mimo jiné zde byla k vi-

dění osvětlovací technika Doosan – Ingersoll Rand, kterou lze použít v každém prostředí a za každého počasí, a to díky vysoké spolehlivosti, všestranné mobilitě a snadné instalaci. Taktéž kompresory a generátory stejné značky různých výkonů, jež nabízí vysoký standard v základním vybavení. „Na českém trhu si kvalitou teprve budujeme jméno, na asijském trhu značka Doosan bojuje o první příčky dlouhodobě”, uvedl technický ředitel společnosti Ing. Radek Horský. „Celou akci jsme připravili tak, aby si jak majitelé firem, tak obsluhující personál techniky mohli v reálném prostředí vyzkoušet jednotlivé stroje a lépe tak posoudit jejich technickou vyspělost. Naše společnost pro zákazníky nabízí komplexní servis. Ten zahrnuje například tým kvalifikovaných mechaniků, kteří jsou do 24 hodin od nahlášení servisní události nastoupeni na opravu. Toto je umožněno i dostupností

standardních dílů skladem. V servisních a finančních záležitostech zákazníkovi nabízíme řešení na míru. Tímto přístupem s našimi stroji nezíská pouze technickou dokonalost, ale i služby, které kvalitu námi nabízených strojů ještě zvýrazní.“ Počasí pořadatelům až na výjimky přálo, nepřeberné množství strojů a jejich vyzkoušení zaměstnalo účastníky na dlouhé hodiny a pocit z dobře odvedené prezentace měli jak organizátoři, tak účastníci. Text a foto: redakce. Kontakt: Bobcat CZ, a.s., Cukrovarská 883, Praha 9, www.bobcat.cz

stavebnictví 08/11

73

v příštím čísle

09/11

Zářijové číslo časopisu je věnováno interiérům staveb. Příspěvky budou zaměřeny na užívání a provozování integrovaných systémů řízení technologie budov. Zajímavé informace přinese také článek o současných výsledcích aplikace vývoje a výzkumu nanotechnologií ve stavebnictví. Poslední díl seriálu o snižování vlhkosti zdiva představí příklady navrhování dodatečné izolace budov bývalých hospodářských stavení.

září

Ročník V Číslo: 08/2011 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

Číslo 09/11 vychází 9. září

ediční plán 2011 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

předplatné

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected]

Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected]

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected]

■

ediční plán 2011

www.casopisstavebnictvi.cz

pozice na trhu

Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

časopis

Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Inzertní oddělení: Manažer obchodu: Daniel Doležal Tel.: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 E-mail: [email protected] Hana Kovářová Tel.: +420 602 738 832 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D. Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected] Předplatné: Jana Jaskulková Tel.: +420 541 159 369 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Tisk: EUROPRINT a.s.

pozice na trhu

časopis Stavebnictví je členem Seznamu recenzovaných periodik vydávaných v České republice* *seznam zřizuje Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR

www.casopisstavebnictvi.cz Kontakt pro zaslání edičního plánu 2011 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě: Jana Jaskulková tel.: +420 541 159 369, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

74

stavebnictví 08/11

Náklad: 32 240 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300501 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O  tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

Již

50 let

Vám poskytujeme

komplexní informace pro stavebnictví • SW a publikace s databází cen stavebních prací a materiálů • oceňování stavební produkce • analýzy a studie vývoje stavebnictví • klasifikace a třídění stavební produkce • regionální rozvoj a bytová politika • kurzy a semináře • znalecká činnost

www.urspraha.cz

Cenová soustava ÚRS

ÚRS PRAHA

inženýrská a poradenská organizace

„Buďte tam, kde Vás hledají”

obory, produkty (služby), značky a firmy

vyhledávání ve všech údajích výběr podle regionů záložka navštívených firem

firmy a jejich obory, produkty, značky, fotogalerie, kontaktní informace, profily, pobočky, kontaktní osoby, provozní doby a další informace

detailní informace a odborné články firem

www.4stav.cz/katalog je katalog stavebních firem a výrobců stavebních hmot, který je součástí

informačního portálu www.4stav.cz, mapujícího oblast stavebnictví, architektury, designu a bydlení. Redakce katalogu: Jana Jaskulková, tel.: +420 725 444 048, e-mail: [email protected] Mirka Kunčáková, tel.: +420 602 728 448, e-mail: [email protected]