11

Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Z obsahu: Informace pro vás _ Téma měsíce: Dopravní prostředky 2 _ Povídka

Ven z ulity

p.Včaly _ Křížovka na konec

září / říjen

2014 cena – 13,- Kč

Obsah Úvodní slovo. . . Společenská kronika . Informace pro vás . Ohlédnutí . . . A co Vy na to? . . Téma měsíce . . . . Z pera pana Miroslava Včaly Pro dlouhou chvíli . .

strana . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

.

. . .

. . .

. . . . . . . .

. . . . . . . . . . 10 – 15 . . . 18

Adresa zařízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected], 2

3 4 5 6–7 8–9 16 - 17

[email protected]

Úvodní slovo Milí čtenáři zpravodaje, začíná měsíc září a jako vždy je tento měsíc takovým druhým novým rokem. Novým rokem ve smyslu začátku školního roku. Skončila bezstarostná doba her a lenošení a opět je třeba zabrat v povinnostech. Takhle jsem až donedávna prožívala začátek školního roku. Nejdříve jako žáček a studentka a pak opět znovu se svými dětmi. Nejspíš asi i vám v tomto okamžiku vyvstane v mysli nějaký ten den, který jste jako sami žáčci či právě se svými dětmi prožívali. Jsou to krásná léta a dnes, kdy už jste v seniorském věku na ně jistě rádi a s láskou vzpomínáte. Ke školním povinnostem patřilo nejen plnění školních úkolů, ale také pilné čtení. To se dnes už málo vidí u žáčků. Děti raději než u knihy tráví volný čas u počítače a raději než vyhledávání zajímavých informací hrají na něm hry. Velký podíl na tom má samozřejmě dnešní přetechnizovaná doba a také to, že veškeré informace a i kontakty se přes počítač řeší mnohem rychleji. Do knihovny chodí lidé málo, knihy v obchodech jsou velmi drahé a pak, dnešní domácnosti raději volí minimalistické bydlení, což je ve stylu – co nejméně věcí doma. Existují elektronické čtečky knih, které fungují jako mini obrazovky a lze do nich stáhnout za mírný poplatek – oproti knize vázané – a někdy i zdarma jakékoliv čtení. Kde je však to kouzlo opravdové knihy? Její vůně a šustění listů… S baterkou potajmu pod peřinou, aby rodiče nevěděli, když už jste měli spát! A jistý díl na tom mají i dnešní mladí rodiče, kteří dětem téměř vůbec nečtou. To je veliká chyba. V tomto zářijovém vydání zpravodaje bych ráda společně s kolegyní Pavlou a panem Miroslavem Včalou připomněla kouzlo knihy. Jejím zástupcem tentokrát bude dětský spisovatel pan Ondřej Sekora a jeho nejznámější hrdina – Ferda mravenec. A také další pokračování „O dopravních prostředcích“. Přeji vám mnoho příjemného čtení, zábavy a do nového školního roku samé jedničky  3

Martina z DVČ

Společná kronika Blahopřejeme těmto uživatelům V měsíci ŘÍJNU

V měsíci ZÁŘÍ paní Oldřiška Barvíková paní Květoslava Šiflová pan Emil Bílský MUDr. Františka Kopecká paní Františka Stalčíková paní Anděla Pospíšilová paní Kateřina Sochorová

paní Štěpánka Balusová paní Zdenka Ryšavá paní Anastazie Pešková

Vše nejlepší!

Vítáme nové uživatele paní Věra Taláková paní Anděla Pospíšilová MUDr. Josef Bažant paní Anežka Ondrušová paní Jarmila Tichá pan Jiří Hasík

Zemřeli JUDr. Hugo Mikulík paní Marie Balunová pan Josef Šupa pan Gustav Mauer pan Juraj Karika 4

Vzpomínáme

Informace pro vás Pravidelné soutěžní čtvrteční odpoledne Ráda bych vás pozvala do atria na pravidelné zábavné odpoledne. V něm se budou střídat – tréninky paměti, soutěže, zábavné testy apod. zajímavé aktivity. Přijďte se pobavit, uvolnit se a pročistit mozkové závity, procvičit ruce a rozhýbat tělo. Těším se na vás vždy ve čtvrtek od 13,30 hodin. Informace o aktuální aktivitě sledujte na nástěnce svého oddělení. 1. října – Světýlkový den Tento den je svátkem všech seniorů. V rámci jeho oslav pro vás připravujeme tzv. Světýlkový den, kdy si společně připomeneme malým světýlkem v lampionu život a teplo lidské dlaně a milého slova. Procházkou s nimi po zahradě bychom na konec vypustili lampiony štěstí s přáním. Pro nepřízeň počasí se nekonal DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, který se koná 9. října 2014 v době od 9.00 – 15.30 hodin, Program dne: 10.00 – 14.00 hod. – Prohlídka zařízení 9.30 hod. – Mše svatá se zpovědí (kaple) 14.00 hod. – K poslechu zahrají a zazpívají manželé Procházkovi (atrium) V průběhu dne bude možnost zakoupit si výrobky vyrobené našimi uživateli v dílně volného času.

UPOZORNĚNÍ PRO UŽIVATELE Od 13. října 2014 dochází k posunu výdeje večeří. Večeře budou vydávány v klubovnách i v centrální jídelně od 17.30 do 18.20 hod. 5

II. skupině budou večeře vydávány od 17.45 do 18.20 hod.

Ohlédnutí 19. srpna – Taneční odpoledne s Petrem Veletou „podruhé“ Již podruhé během prázdnin a v tomto roce jsme se setkali s tanečním mistrem Dr. Petrem Veletou M.A.,který za námi přijel z Prahy v rámci projektu – TANCE SE SENIORY. Tentokrát bylo odpoledne plně v jeho rukou a tak jste měli možnost poznat, jak pan Veleta pracuje. Podle atmosféry, která v atriu panovala, bylo lehce rozpoznatelné, že jste se dobře bavili a užili si hudby i tance. Pan Veleta vyzval k účasti každého a na své si přišli i muži se svým pochodovým tancem. Stejně jako i z jiných akcí i z tanečního odpoledne si můžete prohlédnout fotografie na prezentaci, která běží na obrazovce v prostorách recepce. 28. srpna – Soutěžní hra „KAPSÁŘ“ Už uběhlo hodně času, kdy jsme si naposledy zasoutěžili při společenské hře Kapsář. Tentokrát jsme se sešli v atriu, a i když byla skromná účast – pouze šest soutěžících a dva diváci, zapálení a zaujetí pro hru jsme si užili opravdu skvěle. Doufám, že se k nám příště přidáte! 29. srpna – Country odpoledne se skupinou SAVANA – RADOST Každé pozdní léto se v S-centru koná na zahradě country odpoledne. Přijeli muzikanti se skupiny Savana Radost, které dobře znáte a bavili vás svými písničkami pod pergolou. Posluchačů i tanečníků se sešlo dost a také počasí přálo. Dobře jsme se pobavili, na 3. a 4. oddělení a v kuchyni upekli tyčinky z listového těsta a tak bylo i co zakousnout. Tímto také děkuji děvčatům z úklidu Blance B. a Blance L za pomoc při přípravě posezení, kuchyni za přípravu nápojů a kolegyním ze sociálního úseku i z přímé péče za čas strávený s vámi – uživateli.

6

18. září – Sportovní odpoledne V rámci projektu – Zdravé město Hodonín – jsme pro vás připravili Sportovní odpoledne. Opět jsme se společně sešli na zahradě a rozhýbali svá těla v neobvyklých disciplínách. Přišli jste se pobavit, odreagovat od běžných denních záležitostí a zdravě protáhnout. Pro účastníky sportovního odpoledne byli připraveny disciplíny v duchu lidových pořekadel. Např.: Uhodil…….na hlavičku, Na hrubý ……hrubá záplata, nebo Bez práce nejsou…..koláče. Poradili jste si s danými úkoly výborně a nevadil ani nepříjemný vítr. Jen se podívejte na pořízené fotografie.

7

A co Vy na to? Je tady opět nové téma měsíce a tímto směrem, tedy dopravními prostředky směřovaly i všetečné otázky na vás, milí uživatelé. Tentokrát jsem navštívila uživatele na 2. a 4. oddělení. A jaké byly otázky? Zde jsou : 1) Cestoval-a jste často, a kde jste byl-a nejdále ? 2) Úsměvné příběhy z cestování. 3) Jakým dopravním prostředkem jste nejvíce cestoval-a. Odpovědi pana Františka Úlehly 1) Cestoval jsem často a velmi rád. Navštívil jsem země jako Egypt, Sýrie, Irák. V Iráku jsem pobýval nejvíce času a to i s mou celou rodinou 2 roky. Byla to spíše služební cesta, kde jsme zajížděli elektrárnu, tehdy po západních němcích a člověk tak poznat více kulturu této země. 2) Úsměvné bylo třeba jak jsem se setkal po mnoha letech s mým spolužákem z Břeclavské průmyslovky, který pocházel z Lužic a to na letišti v Sírii. Bylo velmi příjemné a radostné překvapení se po těch letech se setkat a zrovna tak daleko od domova. 3) Nejraději jsem cestoval autem škoda 120 a bylo pro mě zároveň bezpečné, pokud jsem řídil sám. Odpovědi paní Anežky Ondrušové 1) Málo jsem cestovala, a když jsem cestovala, tak většinou jen s manželem. 8

2) Už si nevzpomínám. 3) Nejvíce to určitě autem, manžel vždy řídil, jezdili jsme společně hlavně na severní Moravu. Odpovědi paní Růženy Prátové 1) Cestovala vždy velmi ráda, ale málo, kvůli zdravotním obtížím. Většinou, ale ČR, Slovensko. Krásně bylo v Karlových Varech, na Slovensku. 2) Pamatuji se, že jsem měla oblíbené auto značky Spartak a to díky tomu, že manžel s ním musel vždy jet pomalu a to se mi víc zamlouvalo.  3) Tak to bylo určitě auto, manžel byl dobrý řidič, člověk si mohl zastavit, kdy chtěl a dojet kam potřebuje.

Takhle vypadají Karlovy Vary na podzim. Nádhera, že paní Prátová?

9

Téma měsíce – dopravní prostředky A je tu po měsíční pauze pokračování tématu měsíce. V něm se po trakaři, kole, motorce, autě a vlaku budeme zabývat dalšími zajímavými dopravními prostředky, které slouží k přepravě nákladu či lidí. Tentokrát jsou to : - lanovka dopravní i osobní - horkovzdušný balón - letadlo - loď Začnu tedy lanovkou. Kde všude ji můžete vidět a jak vlastně taková lanovka funguje. Známe lanovky dopravní – tedy k přepravě nákladů a ty, které vás vyvezou do výšin. V horách, kopcích, prostě tam kde jít pěšky by to dalo pořádnou fušku. Vyvezou vás do vysněného cíle a vy se při tom ani trošičku nezadýcháte. LANOVKA DOPRAVNÍ Poslední funkční průmyslová lanovka u nás je v Krkonoších. Je přes 8 kilometrů dlouhá a spojuje vápencový lom v Černém dole s vápenkou v Kunčicích nad Labem. Spuštěna byla v roce 1963 a s dotěžováním ložiska se pomalu blíží její konec. Zatím se ale táhne krajem, létající kiplory drncají po kolejových přechodech přes hřebeny krkonošského podhůří, chráněnými přemostěními míjí silnice i domy a na napínacích stanicích přeskakují z lana na lano. Doménou těchto lanovek byla především Ostrava, setkat se s nimi bylo ale možné také například v Kladně, v Ústí nad Labem, v okolí Berouna, mezi Zbýšovem a Oslavany nebo přímo na předměstí Brna, kde se - podobně jako 10

na krkonošské dráze - vozil vápenec z líšeňského lomu do cementárny v Maloměřicích. Časem však většina z těchto lanovek zmizela, snad až na krátkou kyvadlovou dráhu se dvěma vozíky, sloužící observatoři na nejvyšší hoře Českého středohoří - Milešovce. A samozřejmě kromě té krkonošské z Černého Dolu do Kunčic nad Labem. LANOVKA OSOBNÍ Lanová dráha (lanovka) je dráha, jejíž vozidla se pohybují po šikmé nebo vodorovné trase a jsou poháněna pomocí tažných lan. U některých druhů lanovek jsou vozidla (jako vozidla se označují i sedačky) zavěšena na nosných lanech. Slouží k dopravě, je-li třeba překonat velký výškový rozdíl, ale často i lanovka sama je turistickým lákadlem a jízda lanovkou je považována za nevšední zážitek. Lanová dráha má vždy nejméně dvě stanice, horní a dolní. Některé lanové dráhy mohou mít na trase jednu nebo více mezistanic. V Česku se na lanové dráhy vztahuje Zákon o dráhách. Vagony, kabiny, gondoly i tyče se sedačkami jsou z terminologického hlediska považovány za vozidla. Lanové dráhy zároveň patří do kategorie dopravních prostředků, které se souhrnně označují zvihadla. Taková lanovka se pak dále rozděluje do několika kategorií, které tu ale nebudu vypisovat, neboť to není účel tohoto článku. Jenom snad pro zajímavost zde uvedu některá nej ze světa lanovek v Česku: Např. 1. první lanovkou v Česku byla Lanová pozemní dráha kyvadlového systému, které vedla v Praze od dnešního Štefánikova mostu nahoru na Letnou, byla zprovozněna 31. května 1891 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Tyto schody na Letné fungovaly do roku 1935. 2. Nejstarší dosud fungující lanovka v ČR je kyvadlová pozemní lanová dráha na pražský Petřín byla otevřena 25. července 1891. 3. Nejstrmější lanovka v ČR s průměrným sklonem 63,41 procenta je kabinová lanová dráha Punkevní jeskyně - Macocha v Moravském krasu. Lanovka je v provozu od roku 1995. 4. Nejdelší osobní visutá lanovka v ČR je sedačková visutá lanovka z KrupkyBohosudova na Teplicku na Komáří vížku ve východní části Krušných hor s 2348 metry. Provoz byl zahájen 25. května 1952.

11

HORKOVZDUŠNÝ BALÓN je první prostředek, díky kterému se člověk dokázal vznést do vzduchu. Skládá se z obalu, textilní části, která je naplněna horkým vzduchem a vyvíjí potřebný vztlak, dále pak z koše pro posádku, hořáku, ohřívajího vzduch v obalu, a lahví na palivo (propan či směs propanu a butanu, též LPG). Za počátek balónového létání se považuje 5. červen 1783, kdy se z Annonay vznesl první horkovzdušný balon bratří Montgolfierů s „pasažéry“ (ovcí, kachnou a kohoutem) na palubě. Jejich návratem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny a otevřeli tím létání i pro lidské posádky. Tou první byli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes, kteří se vznesli 21. listopadu 1783 a odstartovali tak éru vzduchoplavby. Balóny se úspěšně vyvíjely více než století, než byly víceméně vytlačeny letadly těžšími vzduchu. K renesanci balónů došlo zase až v 70. letech v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu. LETADLO Letadlo je: "Zařízení způsobilé létat v atmosféře nezávisle na zemském povrchu, nést na palubě osoby nebo jiný náklad, je schopné bezpečného vzletu a přistání a je alespoň částečně řiditelné." Motorové letadlo je těžší než vzduch, používající ke svému pohybu aerodynamických sil. Významný krok učinil benediktinský mnich Eilmer počátkem 11. století, který letěl 200 metrů kluzákem. Dalším, kdo se aktivně zajímal o konstrukci létajících strojů, byl Leonardo da Vinci, jehož návrhy předběhly ostatní konstruktéry asi o 400 let.„Otcem létání“ byl roku 12

1853 sir George Cayley, který využil pro úspěšný let tolik potřebný vztlak. První let uskutečnili bratři Wrightové. Let trval 12 sekund, za nichž stroj uletěl 36 metrů. Stejný princip, který použili bratři Wrightové, se začal používat u všech poté konstruovaných letadel, a to až po ta dnešní. Rozdílné je dnes jen použití materiálů a proudových motorů vynalezených ve 40. letech 20. století. LODĚ – PLAVIDLA Nejspíše prvním známým historickým plavidlem, alespoň podle bible, byla Noemova archa. Jednoduchým plavidlem jsou vory, klády svázány k sobě. Plavidla vyrobená z jednoho kusu kmene, tedy vydlabaná do kánoe, používali starověké civilizace a to v různých úpravách. Přepravovali na nich nejen osoby, ale také náklad. Tento druh dopravy byl mnohdy nejsnadnější a také jediný způsob jak se dostat z místa na místo. Dostupnost a jednoduchost plavidel postupně vystřídala plavidla náročnější a mohutnější. Používala se také k vojenským účelům. Krásnou, luxusní a „nepotopitelnou“ lodí byl svého času také největší parník se jménem TITANIC. Dnešní lodě nabízí už také dovolené a to od prostého hausbótu na vnitrozemských jezerech či řekách, až po luxusní jachty a parníky na moři. Lodě nás doprovází po dlouhou dobu našeho vývoje a mění se společně s našimi potřebami a požadavky.

13

Dalším tématem tohoto vydání je: Ondřej Sekora Narodil se 25. 9. 1899, Brno - Královo Pole a zemřel 4. 7.1967 ve věku 67 let, Praha. Pro ty z vás, kteří snad nevíte, tak Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence a poté i Brouka Pytlíka. Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec. Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody. Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval, proto až po válce Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal. V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje. Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách. 14

Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě. Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Českosovensku vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím. Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros). Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu. V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno. Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

15

Obrázek Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka si můžete vymalovat.

Příspěvek od pana Včaly POVÍDÁNÍ O PANU SEKOROVI S panem Ondřejem Sekorou jsem se prvně setkal o Vánocích, tehdy, když jsem chodil do první třídy. Ne snad přímo osobně. Ale prostřednictvím jeho knížky o Ferdovi Mravencovi, kterou jsem tehdy dostal pod stromeček. A maminka mně z ní předčítala.

Kniha začínala a takto: KAPITOLA PRVNÍ O chlapci, který šel lesem. Chlapec šel lesem a najednou zaslechl něco jako ššššššš, ššššššš, jako když prší. Neprší snad doopravdy ? Chlapec natáhl před sebe ruku. Ale nebe bylo modré jako obálka nového sešitu a na ruku ani nekáplo. Pak si chlapec všimnul hromádky jehličí a hlíny u cesty. Že by tajemné ššššššš přicházelo odtamtud ? A opravdu. Když se hoch sklonil ke kupce, znělo to mnohem silněji: ŠŠŠŠŠŠŠ. Mraveniště ! To tajemné způsobovalo pobíhání spousty jejich nožiček. A na vrcholku mraveniště stál mravenec, kolem krku červený šátek s černými puntíky, se dvěma kousky jehličí jako lyžemi v podpaží a z plna hrdla křičel: „POZOR, POZOR !“ Pak si stoupl na svoje dva kousky jehličí jako na lyže a frrrrrrr sjel dolů po mraveništi.

Snad jste sami uhádli. Nebyl to nikdo jiný než Ferda Mravenec. Ferda Mravenec se stal také filmovou hvězdou. Pod „pod režijním vedením“ zkušené animátorky Hermíny Týrlové. Ve Zlíně.

16

Nejdříve černobíle, pak i barevně. Po prvním díle FERDA MRAVENEC, následovaly další knížky: FERDA MRAVENEC V CIZÍCH SLUŽBÁCH, FERDA MRAVENEC V MRAVENIŠTI a dokonce FERDŮV SLABIKÁŘ. Všechny knihy autor také sám ilustroval.

Podívejme se na ukázku ze SLABIKÁŘE. Opět volně reprodukuji: Říkánka na A AMÁLKA PAPALA PAPÁNÍČKO, POKAPALA CELÉ KANAPÍČKO. Říkánka na E ELEN SE VESELE VEZE S JELENEM PŘES CELÉ MEZE.

ÚLEK ( Viz samostatný článek )

Ještě před Ferdou Mravencem přispíval Ondřej Sekora do LIDOVÝCH NOVIN krátkými kreslenými seriálu (komiks). Například „Robot“ ( „aby jezdil jaksi jako taxi“ ) a „Příběhy kuřete Napipipi“.

Když byl Sekora, jako mnoho jiných, totálně nasazen za německé okupace na lesní brigádu, odpověděl na dotaz, jak se mu vede, asi takto: „Studuji zimní život mravenců.“

17

Mirek V Č A L A

Pro volný čas

18

Tajenka: Patří mezi ohrožené druhy

19