11

Červen 2012 Zpravodaj S – centra Hodonín, p. o., Na Pískách 4037/11

Obsah Úvodní slovo. . . Společenská kronika . Ohlédnutí . . . Informace pro Vás. . Téma měsíce . . Test o Emilu Zátopkovi Příspěvek z pera uživatel Pro dlouhou chvíli .

__strana . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

3 4 5 6 7-9 10-11 12-14 14-15

Adresa zařízení: S – centrum Hodonín, p. o. Na Pískách 4037/11 695 01 Hodonín tel.: 518 399 931 fax: 518 399 949 GSM: 603 217 714 e – mail: [email protected] časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času tel.: 518 399 942 e – mail: [email protected], [email protected]

2

Úvodní slovo

Milí čtenáři a čtenářky, máte v rukou červnové vydání našeho zpravodaje Ven z ulity. A protože se nám blíží čas, kdy budou zahájeny již XXX. letní olympijské hry, už teď Vás chceme alespoň trochu připravit a naladit. Toto velkolepé sportovní utkání sportovců všech možných národností a ras se uskuteční v Londýně. Slavnostní zahájení proběhne 26. července 2012 a ukončení 12. srpna 2012. Mělo by být rozdáno na 300 sad medailí ve 29 sportech. Londýn se stane prvním městem, ve kterém se uskuteční olympijské hry v novodobé historii třikrát. Předtím se zde olympijské hry konaly v roce 1908 a 1948. Tolik říká internetový odkaz a protože se Olympiáda kvapem blíží můžete zavzpomínat na dobu, kdy nás reprezentoval, a to nejen na olympiádě, atlet českého původu, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu Emil Zátopek. Na dalších stránkách najdete příspěvek ze sportovního života pana Miroslava Včaly. A aby nezůstalo jen u sportu je pro vás také připravena křížovka a nějaké to vtipkování. Příjemnou zábavu a krásný měsíc červen,

Martina DVČ

3

Společenská kronika Narozeniny v červnu slaví Kůrečková Milada Líčeník František Zvěřina Oldřich Gurská Jarmila Šaňková Libuše

Pavková Bohumila Formanová Ludmila Holzbauerová Hedvika Rapant Pavel

Všem oslavencům srdečně blahopřejeme!

________________________________________________ Přišli mezi nás Procházková Zdenka Valášková Marie Vojtěchová Jarmila Malá Virginia Kosíková Stanislava Vítejte! ________________________________________________

Zemřeli: Chalupová Jindřiška

4

Ohlédnutí Ve čtvrtek 10. května jsme společně oslavili Den tance, který vyhlašuje každoročně město Hodonín v rámci projektu Zdravé město. Nacvičili jsme s některými našimi uživateli tři tance a po jejich předtančení přišla řada i na ostatní. Děvčata z DVČ – Pavla a Iva jako cvičitelky zapojily každého, kdo se chtěl a mohl pohybovat, byť byl upoután na invalidní vozík. Radost z pohybu nám byla velkou odměnou. Den na to, tedy v pátek 11. května za námi přišly děti z MŠ Družstevní Hodonín, aby ženám a matkám předaly dárek k jejich svátku. Připravený dárek byl v podobě krátkého vystoupení tance a písniček. Na své si však přišli také pánové, neboť k příjemnému posezení jsme našim seniorům naservírovali dobrou kávu, zákusek a ženám květinu z papíru. 23. května se na 2. NP uskutečnila felinoterapie. Jde o terapii s kočičkou. Svého domácího mazlíčka přinesla pečovatelka Hanka a u seniorů vyvolala vlnu kladných a spokojených emocí. Kočička Sindynka šla z rukou do rukou, avšak vše s trpělivostí a klidem snášela. Bylo to opravdu příjemné odpoledne.

Už do červnového ohlédnutí patří 4. června pořádaný Den dětí se seniory. Užili jsme si jej velmi pěkně přesto, že kvůli špatnému počasí přišlo málo dětí a akce se konala v atriu budovy. Senioři i děti měli možnost změřit si své dovednosti v několika disciplínách zručnosti. Pohodová atmosféra a výborná nálada provázely celou akci.

5

Informace pro Vás V naší kapli nově najdete „Knihu zemřelých“ ve které jsou napsána jména všech uživatelů, kteří od data otevření našeho domova v S – centru, tedy od 16. prosince 2002, žili a také zde zemřeli. Každý list v této vzpomínkové knize je věnován jednomu dnu v roce a vždy je na ní zaznamenáno jméno právě zemřelého v tomto daném dnu.

Do klece naší korely Žofinky přibyl nový kamarád, jehož můžete vidět na fotografii a na živo v kleci. Když píši kamarád, znamená to, že je to sameček a jak se bude jmenovat je právě na Vás. Tímto bychom Vás požádali o zapojení se do naší akce – vybrat jméno pro nového kamaráda. Vaše nápady napište na lístek papíru a vhazujte do konce června do schránky umístěné v atriu u dětského koutku. Viz. foto vpravo. Těšíme se na Vaše návrhy. 28. června za námi do S – centra přijdou studenti střední zdravotnické školy Kyjov, aby se připojili společně s Vámi k akci „Obejmutí zdarma“. Jak tato akce vznikla a proč si můžete přečíst na nástěnce na každém patře. 15. července v 15,00 hodin bude Dům kultury Hodonín pořádat na zahradě S – centra koncert dechové hudby, a to v rámci Hodonínského kulturního léta.

6

Téma měsíce – Emil Zátopek

- nepřekonaný fenomén

Pojďte si trochu zavzpomínat. Blíží se již XXX. Olympijské hry, které se letos uskuteční v anglickém Londýně. U této příležitosti jsem pro Vás vybrala téma, které se bude k tomuto kulatému výročí perfektně hodit – EMIL ZÁTOPEK. Emil Zátopek český atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu a manžel atletky Dany Zátopkové. Narodil se 19. září 1922 v Kopřivnici a zemřel 21. listopadu 2000 v Praze. Zajímavostí jistě je, že jeho žena Dana se narodila ve stejný den i rok jako její manžel. Mnoho sportovců v historii už neslo přívlastek fenomenální. Padlo mnoho rekordů, mnoho obdivuhodných výkonů, proběhlo mnoho nezapomenutelných chvil. Emil Zátopek byl však jedinečný. Jeho kariéra byla závratná a dlouhý seznam sportovních úspěchů dosud nebyl překonán. Jeho sportovní dráha se začala za druhé světové války a vyvrcholila v padesátých letech v zemi, která se proslavila svým nevděkem k vlastním hrdinům. Podle toho také vypadal jeho životní příběh. Narodil se jako sedmý z osmi synů. "První zkoušku se mnou provedli ještě v peřince. Podle starého zvyku nachystali přede mne všechno možné - nářadí i peníze - abych projevil své sklony. Chytil jsem prý levou rukou obuvnické kladívko. Všichni zajásali, neboť to považovali za znamení, že ze mne bude švec. A ono to zatím znamenalo, že budu levák," vyprávěl kdysi Emil Zátopek o svém dětství. Jako kluka ho sice víc bavilo chodit do cvičení než do školy, ale o nějakém systematickém sportování se nedalo mluvit. Když ve čtrnácti vychodil školu a hledal zaměstnání, odešel do sto kilometrů vzdáleného Zlína pracovat do Baťovy továrny. Zručností prý zrovna nevynikal. Když mu bylo devatenáct, přihlásil vychovatel z internátu celou družinu na tradiční běh Zlínem. Zátopkovi se nechtělo, vymlouval se na bolavé koleno, ale neprošlo mu to - doktor jeho "nemoc" neuznal a on musel na start. "Vychovatel měl vztek a já taky. Říkal jsem si, kéž bych to vyhrál, abych ho dožral ještě víc," řekl o závodu, kde nakonec skončil druhý. Byl to však okamžik, který určil jeho příští směr. Běhání mu zachutnalo, začal se věnovat tréninku a o tři roky později vytvořil první rekord, když zaběhl patnáctistovku za 4:01 min. 7

A něco z jeho kariéry: Stal se prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut (28:54,2 1. června 1954 v Bruselu) a trať 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 29. září 1951 ve Staré Boleslavi). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Jde o jednoho z největších atletů všech dob. Nejvíce ale proslul během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 km (14:06,72), 10 km (29:17,0) a dokonce i maratón (2:23:03,2), který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Byl znám svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, v cizině byl přezdíván „supící lokomotiva“. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 byli manželé Zátopkovi nejslavnějším sportovním párem světa, když v jednom dni získali dvě zlaté medaile. Dana, také výborná atletka, poprvé v životě poslala oštěp za hranici padesáti metrů a Emil vyhrál běh na pět kilometrů. Mezi Emilem a Danou byl hravý vztah, když se Zátopek například pokoušel ukrojit si trochu z Danina vítězství a na tiskové konferenci prohlásil, že jeho vítězství v běhu na 5 km jeho ženu inspirovalo. Dana na to rozzlobeně reagovala slovy: „Vážně? Tak dobře, jen běž a zkus inspirovat nějakou jinou a uvidíme, jestli taky hodí oštěp padesát metrů daleko!”V Helsinkách Zátopek ještě získal zlatou za běh na deset kilometrů a za maratón. Před olympijskými hrami v Melbourne v roce 1956 měl problémy s kýlou, které narušily tréninkovou přípravu a Zátopek doběhl v maratónu šestý. Poslední vítězný závod běžel v roce 1958 jako šestatřicetiletý v San Sebastianu. Poté symbolicky pověsil tretry na hřebík a svou závodnickou kariéru ukončil. Dodnes se traduje, jaké nároky na sebe Emil Zátopek při tréninku kladl. "Neměl jsem dlouhé nohy ani silné svaly, moje první výsledky byly zrovna tak průměrné jako u ostatních. Ale chtěl jsem něco dokázat," vzpomínal na své začátky. Měl vlastní systém jak bojovat s únavou, jak posilovat a otužovat, jak připravit své nervy na závod. "Vytrénované tělo je jako ocelová pružina. Zmáčknete je a ono pak vyskočí. Zmáčknete je ještě víc a ono vyskočí výš než předtím. Jenom ho nesmíte zmáčknout tolik, že byste ho zlámali nebo zdeformovali," tvrdil. "Ve vojenské akademii byla krytá jízdárna. Sice pro koně, ale nikdo se 8

nezlobil, když se tam objevil i atlet. Jen se všichni divili, proč se mořím s těžkýma botama v hlubokých pilinách, když v tretrách po dráze je to snazší. Mně šlo právě o tu dřinu. Zvedat nohy, které se bořily, pachtit se dál a dál, to bylo něco pro mne!" I tak vypadal trénink vrcholového běžce. Možná právě proto se Emil Zátopek nikdy nestal trenérem. Zřejmě by nenašel svěřence, kteří by byli ochotni trénovat stejně tvrdě jako kdysi on. Nečinnost mu však po skončení sportovní kariéry problémy nedělala. Měl spoustu zájmů a přátel, ovládal několik jazyků, zajímal se o politické dění v roce 1968. Tím se však znelíbil vládnoucí garnituře a byl poslán do výslužby s přiznáním nejnižšího možného důchodu. Odešel pracovat ke geologickému průzkumu, bydlel v maringotce a začal stavět rodinný dům v pražské Tróji. Přestože se k němu vlastní země zachovala macešsky, sportovní svět na něj nezapomněl a zval ho jako čestného hosta na nejrůznější šampionáty. Představitelé režimu se nechtěli světu znelíbit, a tak jim nezbylo nic jiného než ho pouštět... 9. března 1990 tehdejší československý prezident Václav Havel Zátopka rehabilitoval. A jako prvnímu našemu sportovci mu byl vypraven státní pohřeb z Národního divadla. Mezi jeho zajímavé výroky patří:
„Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“
„Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.“
„Nebylo mi dáno běžet a usmívat se zároveň.“
„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů.“
„Chvíli po vítězství: Bylo to ale nejhezčí vyčerpání, které jsem kdy cítil.“
Na intervalovém tréninku: „Všichni mi říkali "Emile, ty jsi blázen!" Ale když jsem poprvé vyhrál na mistrovství Evropy, tak říkali "Emile, ty jsi génius".“
Když se ho ptali na jeho zmučený výraz během závodu, Emil řekl: „To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.“ __________________________________________________ Materiály byly převzaty z internetové encyklopedie wikipedie.cz a odmaturuj.cz

9

Četli jste pozorně? Jestli ano si můžete vyzkoušet v následujícím testu, který na Vás čeká. S chutí do toho. Správnost svého tipování si pak zkontrolujte na straně 14. Emil Zátopek - životopis věhlasného atleta - vyberte správnou odpověď 1) Zvolte správné datum narození a) 19. září 1922 b) 28. srpna 1931 c) 11. ledna 1929 2) Víte kde se narodil? a) v Kopřivnici b) v Suchdole nad Ohří c) ve Frýdku – Místku 3) V jaké disciplíně závodil a) sprint b) 100 metrů přes překážky c) vytrvalostní běh 4) Jak se jmenovala jeho manželka a) Hana b) Dana c) Jana 5) Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut, kde tento rekord zaběhla a jakou měl hodnotu? a) 28:54,2 1. června 1954 v Bruselu b) 28:38,5 29. července 1948 v Londýně c) 28:24,7 2. srpna 1948 v Londýně 6) a trať 20 km pod jednu hodinu - víte, kde se tak stalo a hodnotu rekordu na 20 km? a) 58:51,8 v Ostravě b) 59:05,8 v Košicích c) 59:51,8 29. září 1951 ve Staré Boleslavi 7) Celkem vytvořil ______ světových rekordů na kilometrových tratích a) sedm b) třináct c) pět 10

8) Kolik světových rekordů vytvořil na mílových tratích? a) 17 b) 5 c) 14 9) Je to jeden z největších atletů všech dob? a) ne b) určitě ano 10) a) b) c)

Nejvíce se ale proslavil během olympijských her v Melbourne 1956 1952 v Helsinkách v Londýně 1948

11) Na těchto hrách vyhrál a) běh na 5 km a maratón b) běh na 10 km a dokonce i maratón c) běh na 5 km, 10 km a maratón 12) V každé z těchto disciplin ustavil nový olympijský rekord? a) ne b) ano 13) Běžel již před těmito hrami maratón? a) ano, byla to jeho nejoblíbenější disciplína b) běžel jej poprvé v životě 14) Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván „____________“. a) supící lokomotiva b) kometa z východu c) drezína 15) Víte datum jeho úmrtí a) 21. listopadu 2000 b) 4. září 1998 c) 18. prosince 1996 16) a) b) c)

Znáte místo kde zemřel Ostrava Kladno Praha

11

Z pera Miroslava Včaly A ani náš neúnavný přispívatel pan Miroslav Včala si nenechal ujít příležitost, podělit se s Vámi o sportovní zážitky z doby svého mládí. JAKO

ZÁTOPEK

Když jsem chodil do gymnázia v Hodoníně, měl jsem z tělocvičných disciplin nejraději lehkou atletiku. Vzpomínám si, když jsme tak stáli nastoupení v dvojřad v tělocvičně, bylo to asi v sextě, koukl se na mne náš tělocvikář Prukl a prohlásil: „Podívejte se na jeho nohy. To bude jednou druhý Zátopek !“- Pochopitelně moje sebevědomí vzrostlo o dva stupně a začal jsem usilovně trénovat. Vzal jsem si na mušku nejdříve stovku. Náš současný československý rekord byl tehdy dost „měkký“, 12,5 vteřiny,dost měkký, aby se nedal při tréninku přerazit. Dělal jsem to v té době za 13,2. - Moje plány mně ale překazil Brož. Svým fantastickým výkonem 100 m za 10,00 ! - Tudy tedy pro mne cesta nevede. Po maturitě na hodonínském gymnáziu jsem přešel na fakultu strojního inženýrství v Brně. Po roce studia pak na nově vytvořenou Vojenskou technickou akademii, leteckou fakultu, abych se mohl věnovat své dlouholeté lásce, l e t e c t v í . Ale, jakmile to bylo možné, zařídil jsem si, abych místo ranní rozcvičky mohl trénovat zase běh. Tentokrát na střední vzdálenosti. V roce 1952 jsme byli na první letní praxi v Rudém Letově v Letově. Vyráběli se tam stíhací letouny S 3, vlastně licenční Migy 15. Ubytovaní jsme byli v pražských kasárnách. Jednou po návratu z práce nám pustili na kasárenském dvoře z rádia reportáž z právě probíhajících olympijských her. Závěr ze závodu na 5 000 m Emila Zátopka. „Zatopil“ to soupeřům. Vyhrál. Pak mluvil přímo Emil: „Těch 5 000 m je pro mne vzdálenost vlastně příliš krátká. Ale pak jsem to nakopl a vyhrál !“ A mne Emil Zátopek „nakopl“ k dalšímu úsilí. Příští rok jsme byli ubytovaní přímo na velkém Strahovském stadionu v šatnách po straně Bány borců. Ideální příležitost k tréninku přímo na ploše stadia. Koupil jsem si tretry, boty s „pcháčama“ , jak přezdívali kluci , a dal se do toho. Pak přišel závod na 1 000 m. Nic světoborného. Mezi kluky z naší studijní skupiny. Držel jsem se z počátku v poli běžců, ale pak jsem šel kupředu. Až zbýval jenom Jirka Hofr. Ale i toho jsem vzal. A pak už jsem neměl před sebou nikoho, nikoho, jen c í l ! Byl to krásný pocit, přál bych ho každému. - Potom se mě kluci ptali: „Jak jsi mohl ještě přidávat ?“ Bylo to snadné. Měl jsem natrénováno.

12

A tenhle příběh má pokračování......... Ale už příští rok mě přepadla infekční žloutenka. Také během stáže, letní praxe. Snad následek špatné hygieny v jídelně čakovické Avie. Následovalo léčení v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, potom pobyt v léčebně v Karlových Varech. A z á k a z jakékoliv tělesné námahy. Tedy konec běžeckého tréninku. A pak následovala rána největší: Krvácení do mozku. Operace mozku, odstranění haemangiomu, který způsoboval krvácení. Následná hemiparesa, tedy částečné ochrnutí, pravé poloviny těla. A konec studia ve 22 letech, 4 měsíce před promocí. – A samozřejmě taky konec létání. Přes to, nevzdal jsem se ! S pomocí rodičů, především maminky, strýce Pepinka, bratra Vašíka a spousty dobrých přátel jsem pokračoval v životě i v práci. Vedl jsem pionýry. Družinu VESELÁ MYSL. Vydávali jsme časopis stejného jména. Průklepem na psacím stroji. Někdy až 9 „výtisků“. Barevně ilustroval Vašek Matyáš. Vybudovali jsme si u nás na dvoře klubovnu. - Všechno chlapci ze 6. třídy. Bylo nás nejdříve 5, pak 8 a potom se náš počet rozrostl na číslo kolem 20. A přicházely návštěvy. Helena Matiášová, redaktorka Pionýrských novin, pak šéfredaktorka Vedoucího pionýrů, Šimáně z ABC. Potom Klaus Hilbig, šéfredaktor Die Trommel (Buben) z tehdejšího NDR, který o nás napsal dlouhý článek s fotografiemi a úplnou naší adresou. Pak o nás napsaly pionýrské a mládežnické noviny ze Sovětského svazu. Také s úplnou adresou. Dovedete si představit tu záplavu dopisů, co následovala ? -Mimo to jsme se dozvěděli, že německy se jmenujeme Frölicher Sinn a rusky Vjesoloje nastrojenije. Pak se ozval brněnský rozhlas: Pionýrská stezka. Natočili s námi u nás na dvoře reportáž z lukostřeleckých přeborů. Potom pražská Pionýrská jitřenka. Navázal jsem spojenectví s pražskou televizí, s RNDr. Antonínem Papežem. Spolupracoval jsem v oboru meteorotropie, to znamená o vlivu počasí na lidský organismus. - Pak s televizí bratislavskou, s pořadem RÁČTE VSTÚPIT, který uváděl amatérské filmy. To už jsme se jmenovali ČTYŘLÍSTEK, dětský kroužek amatérského filmu při Sdruženém závodním klubu Hodonín. Přijeli, natočili s námi reportáž, kterou pak odvysílali spolu s našimi filmy. Natočili jsme samostatný film pro pražskou Vlaštovku, televizní mládežnický pořad, o dětském loutkařském kroužku a o sobě. Tentokrát animovaný film: Pánský a dámský knoflík se namlouvají, mají spolu knoflíčata a ty se pak rozloučí pozdravem AHOJ – Sám jsem pak natáčel filmy pro město Hodonín, dokumentaci. A dostal jsem se i do vzduchu !!! Na letišti v Holíči. Filmoval i fotografoval jsem z letadla. Zaletěl jsem si ve větroni, v motorovém letadle, v dopravním vrtulníku a o leteckém dni i ve vrtulníku bojovém. Co na tom, že ne sám ! 13

Byl jsem později v péči hodonínském Homediky a nyní se o mne starají obětaví pracovníci S – centra Hodonín. – A pokud síly stačí, snažím se být i tady užitečný. Mirek V č a l a A jste, pane Včala – díky!☺ M. Správné odpovědi na vědomostní test o Emilu Zátopkovi: 1a 2a 3c 4b 5a 6c 7b 8b

9b 10b 11c 12b 13b 14a 15a 16c

Pro dlouhou chvíli ☺ „Slečno, co děláte, že máte tak hebounké ruce?“ „Nic.“ ☺ „Už ti mistr přidělil nějakou práci?“ ptá se továrník nově přijatého učně. „Jistě, pane. Jakmile se objevíte, mám ho jít vzbudit.“ ☺ Ředitel se po dvou dnech ptá nové sekretářky: „Kdy máte, slečno, narozeniny?“ „Za tři týdny.“ „Výborně, daruji Vám knihu.“ „Ó, nějaký milostný román?“ „Ne. Pravidla českého pravopisu.“ ☺ Velitel: „Vojáci, kdo má rád těžkou hudbu, ať vystoupí z řady.“ Vystoupili čtyři. Velitel: „Dobře, vynesete klavír do pátého patra.“

14

15