110 kv SOKOLNICE

ÚZEMNÍ STUDIE SILNIC II. TÍDY V ÚZEMÍ OVLIVNNÉM ROZVODNOU 400/220/110 kV SOKOLNICE

ETAPA 1 – PRZKUMY A ROZBORY

KNESL+KYNL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno

LISTOPAD 2014

ÚZEMNÍ STUDIE SILNIC II. TÍDY V ÚZEMÍ OVLIVNNÉM ROZVODNOU 400/220/110 KV SOKOLNICE

OBJEDNATEL:

Jihomoravský kraj Žerotínovo námstí 3/5, 601 82 Brno zastoupený: JUDr. Michalem Haškem, hejtmanem Jihomoravského kraje kontaktní osoba: Ing. arch. Eva Hamrlová, vedoucí odboru územního plánování a stavebního ádu KÚ JMK

ZHOTOVITEL:

KNESL+KYNL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15, 602 00 Brno

garant projektu:

doc. Ing. arch. Jakub Kynl, Ph.D. íslo autorizace KA: 02 672

urbanistické ešení:

Ing. arch. Jií Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynl, Ph.D. Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek Ing. arch. Jaroslava Soukupová

dopravní infrastruktura:

Ateliér DPK s.r.o. Ing. Petr Soldán Ing. Jaromír Hájek

vodní hospodáství, zásobování plynem:

Ing. Vítzslav Vank

zásobování elektinou:

Ing. Karel Rychlý

ÚSES, krajina:

AGERIS. s.r.o. RNDr. Jií Kocián

NATURA:

© KNESL+KYNL s.r.o.

Ing. Pavel Koláek Ph.D.

OBSAH TEXTOVÉ ÁSTI

1.

2.

3.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................... 1 1.1.

Cíl a úel územní studie

1

1.2.

ešené území

1

1.3.

Podklady

1

STAV ÚZEMÍ..................................................................................................................................................... 4 2.1.

Osídlení a obce

4

2.2.

Dopravní infrastruktura

13

2.3.

Technická infrastruktura

19

2.4.

Píroda a krajina

24

NÁVRH............................................................................................................................................................ 26 3.1.

Úvod

26

3.2.

Varianta A

28

3.3.

Varianta A1

29

3.4.

Varianta B

30

4.

ZÁVR............................................................................................................................................................. 32

5.

DOKLADY....................................................................................................................................................... 34 5.1.

Záznam z 1. kontrolního dne na Krajském úad JmK

34

5.2.


37

5.3.

Záznam z jednání na Krajském úad – pedstavení analytické ásti zástupcm obcí a ORP

40

5.4.

Pipomínky odboru územního plánování a stavebního ádu KrÚ JMK k etap 1

43

5.5.

Pipomínky odboru rozvoje dopravy KrÚ JMK k etap 1

43



1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1.

Cíl a úel územní studie

ETAPA 1 (PRZKUMY A ROZBORY), LISTOPAD 2014

Cílem územní studie je detailnji provit vedení peložek silnic II/416, II/418 a II/380 krajského významu v území limitovaném vedeními tras VVN spolenosti EPS. Vedení peložek silnic II/380 a II/416 bylo díve ešeno Územní studií silnice II/380 Sokolnice – ej (Urbanismus, architektura, design – studio, spol. s r.o., 2012) a Územní studií silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna (Urbanistické stedisko Brno, spol. s r.o., 2012), které jsou výchozími podklady. ešení tchto studií nebylo možné z dvodu složitých územních podmínek (vyplývajících zejména z existence množství elektrických vedení VVN spolenosti EPS) zkoordinovat, proto byla pro provení peložek silnic ve vymezeném zájmovém území zadána samostatná územní studie. Územní studie bude sloužit jako podklad pro: Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje; územní plány obcí v ešeném území; projektovou pípravu realizace silnic v ešeném území. 1.2.

ešené území Rozsah ešeného území vychází z díve ešených územních studií na silnice II/380 a II/416. Z jejich ešení bylo z dvodu složitých územních podmínek vyjmuto území vzniklé jako obalová kivka hypotetických variant ešení silnic II. tídy (zejména II/380 a II/416), které zasahuje na území msta Újezd u Brna a obcí Sokolnice, Telnice, Žatany, Mnín, Hostrádky-Rešov a Šaratice, které leží ve správním obvodu tí obcí s rozšíenou psobností (SO ORP). ešeným územím jsou doteny tyto obce: ve správním obvodu ORP Šlapanice: Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna; ve správním obvodu ORP Židlochovice: Žatany, Mnín; ve správním obvodu ORP Slavkov: Hostrádky-Rešov, Šaratice (okrajov).

1.3.

Podklady 1.3.1. Územn plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, Atelier T-plan, s. r. o., 2011 (zrušeny dne 21. ervna 2012 rozsudkem Nejvyššího správního soudu) ÚP Sokolnice, Jarmila Haluzová, Ateliér Projektis, 2014 ÚP Telnice, AR projekt s.r.o., 2013 ÚP Mnín, Ing. arch. Ivo Kabelá, LAND Studio, 2013 ÚP Žatany, Ing. arch. Jií Hála, 2013 ÚP Újezd u Brna, ALFING Zlín, spol. s r.o., 2012 ÚP Hostrádky-Rešov, LÖW & spol., s.r.o., 2012 ÚP Šaratice, Urbanismus, architektura, design – studio s.r.o., 2013 1.3.2. Územn analytické podklady ÚAP Jihomoravského kraje, 2. úplná aktualizace, Urbanistické stedisko Brno, spol. s r.o., 2013 ÚAP ORP Šlapanice, 2. aktualizace, Mstský úad Šlapanice, odbor výstavby, oddlení územního plánování a památkové pée, 2012 ÚAP ORP Židlochovice, 2. / 3. úplná aktualizace, Mstský úad Židlochovice, odbor územního plánování a stavební úad, 2012 / 2014 ÚAP ORP Slavkov u Brna, 2. aktualizace, Arch. Design, s.r.o., 2012


1



1.3.3. Územní studie Územní studie silnice II/380 Sokolnice – ej, Urbanismus, architektura, design – studio, spol. s r.o., 2012 Územní studie silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna, Urbanistické stedisko Brno, spol. s r.o., 2012 Územní studie aglomeraních vazeb msta Brna a jeho okolí, Atelier ERA, 2010 1.3.4. Další podklady Model silniní dopravy pro sí Jihomoravského kraje, HBH Projekt, spol. s r.o., 2014 Litava – pírod blízká protipovod ová opatení a obnova pirozené hydromorfologie a retenní kapacity toku a nivy v úseku . km 5,000 (Mnín) až . km 16,000 (Újezd u Brna)“, AgPol s.r.o. Olomouc, 2011 Litava II – pírod blízká protipovod ová opatení a obnova pirozené hydromorfologie a retenní kapacity toku a nivy v úseku .km 16,000 (Újezd u Brna) až . km 24,000 (Slavkov u Brna), AgPol s.r.o. Olomouc, Šindlar s.r.o. Hradec Králové, 2013 vybraná aktuální data, zejména zámry a limity v území, JMK, 2014 podélné profily elektrických vedení VVN spolenosti EPS, EPS, 2012 Celostátní sítání dopravy 2010, editelství silnic a dálnic, 2010, http://scitani2010.rsd.cz Plán Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, KORDIS, 2014 Interní technická norma „Požadavky na digitální formu zpracování díla (ITN@Jihomoravský kraj)“ Mapa Stabilního katastru (1825-1826), ÚZK, http://archivnimapy.cuzk.cz data eského statistického úadu, SÚ, 2014, http://vdb.czso.cz, www.czso.cz 1.3.5. Mapové podklady Úelová katastrální mapa, JMK, 02/2013 Výškopis ZABAGED, ÚZK Databázový soubor správních a katastrálních hranic R, ÚZK Barevné rastrové ortofoto snímky, GEODIS Brno Základní mapa R ZM 50, ÚZK Základní mapa R ZM 10, ÚZK


2



Schéma ešeného území (mode jsou znázornny hranice správních obvod ORP, erven zbývající katastrální hranice)

Ortofotomapa ešeného území (žlut jsou znázornny hranice katastrálních území)


3


2.

STAV ÚZEMÍ

2.1.

Osídlení a obce


2.1.1. Sokolnice K 1. 1. 2014 žilo v obci 2 313 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 1 761 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 552 ob. (tj. cca 31 %). Ped 20 lety mla obec 1 658 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 655 ob. (tj. cca 40 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1994 (1 658 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 1 839 obyvatel. Obec se rozkládá u vodního toku íka, která protéká jihovýchodn od historického jádra obce a oddluje hlavní západní a menší východní ást zástavby. Východní ást navíc postupn srstá v kompaktní celek s blízkou sousední zástavbou na území obce Telnice (u nádraží). Jižní hranici zástavby tvoí železniní tra . 300 (Brno – Perov), která zde prochází jak v hlubokém záezu (pi ulici Telnické), tak na vysokém náspu (nad nivou íky). Západn od sídla je situovaná elektrická rozvodna Sokolnice. Mezi ní a sídlem prochází severojižním smrem silnice II/380, ze které vybíhá do zástavby Sokolnic silnice II/418 dále pokraující do sousedního Újezda u Brna. Silnice III. tídy spojují obec s Kobylnicemi (III/4183) a Telnicí (III/4182). Ze sokolnické rozvodny vybíhá množství sdružených trasa elektrických vedení VN 22 kV a VVN 110 kV, 220 kV a 400 kV. Nejvýznamnji limitují rozvoj obce trasy VVN smující od rozvodny na jihovýchod. Významnou kulturní památkou je areál ditrichštejnského zámku s rozsáhlým parkem, který se nachází v severní ásti obce (park pokrauje kolem toku íky až k zástavb Kobylnic). Zámek je nepístupný, slouží jako domov pro seniory. Východní ást území obce (vetn zástavby a zámeckého areálu) je zahrnuta do krajinné památkové zóny Slavkovské bojišt. Územní plán byl vydán v roce 2014, zpracovatelem je Jarmila Haluzová, Ateliér Projektis. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel o cca 1200. Hlavní rozvojové oblasti pro bydlení jsou územním plánem navrženy na severozápadním okraji zástavby, mezi ulicí Topolka/Zámecká a íkou jako pestavba území a pi hranici s obcí Telnice na jižním okraji Sokolnic (zde je ovšem rozvoj limitován záplavovým územím íky). Rozvoj ploch pro výrobu navrhuje územní plán na východ zástavby (v návaznosti na stávající výrobní areály) a pi silnici II/418 mezi sokolnickou rozvodnou a zastavným územím Sokolnic. Vtšina rozvojových ploch urených ke sportu a rekreaci je navržena pi vodním toku íka. Územn plánovací podklady a dokumentace obsahují také zámry na posílení elektrických vedení ve stávajících trasách a zámr nového vedení VVN 110 kV od rozvodny Sokolnice severovýchodním smrem k prmyslové zón Šlapanice. V územním plánu nejsou sledovány žádné významnjší zámry na rozvoj dopravní infrastruktury (nap. peložky komunikací). Ve zrušených ZÚR JMK byl obsažen zámr na zdvojkolejnní železniní trat . 300 z Brna do stanice Sokolnice–Telnice. Ten souvisí se zámrem zapojení vlárské trat . 340 z Veselí nad Moravou do trat . 300 tzv. Kenovickou spojkou. Pro provení dopravní technologie na této trati se v souasnosti zpracovává technicko-ekonomická studie, kterou poizuje Správa železniní dopravní cesty. Vzhledem k tomu, že není znám výsledek této studie (zda bude zdvojkolejnní nutné), je vhodné s rozšíením železniního koridoru poítat Pi jednání dne 18. 11. 2014 vyjádili zástupci obce (starosta Mgr. Libor Beránek a místostarosta Jií Životský) požadavek na obchvat obce z dvodu vysokých intenzit provozu na silnici II/418. 2.1.2. Telnice K 1. 1. 2014 žilo v obci 1 494 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 1 296 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 198 ob. (tj. cca 15 %). Ped 20 lety mla obec 1 230 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 264 ob. (tj. cca 21 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1993 (1 215 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 1 342 obyvatel. Obec se rozkládá u vodního toku íka, která protéká severozápadn od historického jádra obce. Krom jádrového sídla leží na území obce další obytná ást nacházející se u železniní stanice na severovýchodním okraji katastrálního území. Tato ást je dnes od jádrového sídla oddlena koridory elektrických vedení VVN a železniní tratí . 300 (Brno – Perov) a postupn srstá se sousední zástavbou Sokolnic a Újezda u Brna. Záplavové území íky zasahuje ást obytné zástavby nacházející se severozápadn od jádra obce (ást kolem ulice Za Sokolovnou). Od severu na jih prochází zástavbou jádrového sídla obce silnice II/380, severní hranici


4



zástavby v ásti u nádraží tvoí silnice II/418 procházející mezi Sokolnicemi a Újezdem. Silnice III. tídy spojují obec se Sokolnicemi (III/4182, III/4184), Újezdem u Brna (III/4185) a Otmarovem (III/41610). Na severozápadní hranici katastru leží jižní ást elektrické rozvodny Sokolnice, ze které vychází sdružené trasy elektrických vedení VVN 110 kV, 220 kV a 400 kV jižním smrem na Mnín a na Žatany a jihovýchodním smrem mezi Telnici a Sokolnice. Území obce nacházející se východn od silnice II/380 je zahrnuto do krajinné památkové zóny Slavkovské bojišt. Územní plán byl vydán v roce 2013, zpracovatelem je AR projekt s.r.o. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel o cca 210. Lokality pro rozvoj bydlení jsou územním plánem navrženy takka po celém obvodu zastavného území s výjimkou severovýchodní oblasti u vedení VVN 400 kV, kde je navržen rozvoj sportu, rekreace a veejného vybavení. V odlouené enkláv u železniní stanice je navržen rozvoj bydlení v koordinaci s rozvojem sokolnické ásti. Plochy pro výrobu jsou vymezeny jižn od sídla v cípu mezi silnicí II/380 a elektrickým vedením VVN 110 kV a v blízkosti železniní stanice. Územní plán vymezuje plochu pro rozvoj sokolnické rozvodny jihozápadním smrem. V územním plánu nejsou sledovány žádné významnjší zámry na rozvoj dopravní infrastruktury (nap. peložky komunikací). Územn plánovací podklady a dokumentace obsahují zámry na posílení elektrických vedení ve stávajících trasách a zámr vybudování nového vedení 400 kV od rozvodny jihozápadním smrem. Ve zrušených ZÚR JMK byl obsažen zámr na zdvojkolejnní železniní trat . 300 z Brna do stanice Sokolnice–Telnice. Ten souvisí se zámrem zapojení vlárské trat . 340 z Veselí nad Moravou do trat . 300 tzv. Kenovickou spojkou. Pro provení dopravní technologie na této trati se v souasnosti zpracovává technicko-ekonomická studie, kterou poizuje Správa železniní dopravní cesty. Vzhledem k tomu, že není znám výsledek této studie (zda bude zdvojkolejnní nutné), je vhodné s rozšíením železniního koridoru poítat. Pi jednání dne 11. 11. 2014 zmínil zástupce obce (starosta František Kroutil) tyto záležitosti: požadavek na obchvat obce z dvodu vysokých intenzit provozu na silnici II/380; považují za dležité nevytváet další bariéru mezi jádrovým sídlem a ástí u nádraží (dnes mají už dv bariéry – elektrická vedení a železnici); obec má naopak zájem na podporu bydlení v této ásti, plánují propojení chodníkem; námt na trasu komunikace, která by byla pimknutá k železniní trati (tyto dv bariéry by se spojily do jedné); západní varianta obchvatu by mohla omezit výhledový rozvoj obce (je to jediný možný smr rozvoje obce), ale je to také možná varianta; obec nesouhlasila se zdvojením elektrických vedení 400 kV západn od zástavby, protože už dnes je „v obklíení drát“; tento zámr spolenosti EPS je tedy nov veden vzdálenjší trasou (západn od Mnína); tžká nákladní vozidla spolenosti „Beton Brož“ (Otnice) projíždjí klidnou ástí obce po silnici III/41610 smrem na Otmarov, což je vnímáno velmi negativn; silnici používají jako zkratku pi cest pro materiál (pískovny Bratice a Žabice); obec se snaží tento problém ešit, ale zatím bezúspšn; námt na zízení cyklostezky smrem do Tuan (nejpíše podél silnice II/380, která by byla urena pro dojíždní do Brna (pípadn pro pší z Tuan od noních autobus). 2.1.3. Újezd u Brna K 1. 1. 2014 žilo ve mst 3 203 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mlo msto 2 861 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 342 ob. (tj. cca 12 %). Ped 20 lety mlo msto 2 656 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 547 ob. (tj. cca 21 %). Nejnižší poet obyvatel mlo msto v roce 1991 (2 522 obyvatel), v roce 1971 žilo ve mst 2 945 obyvatel. Msto leží u eky Cézavy (Litavy), která jím protéká od severovýchodu k jihozápadu. Hlavní ást sídla se rozkládá na jejím pravém behu, na behu levém leží díve samostatná obec Rychmanov, která dnes s Újezdem srostla do jednoho celku. Východn od zástavby Rychmanova se v niv Cézavy v minulosti nacházel rozsáhlý rybník. Záplavové území Cézavy zasahuje ást pilehlého obytného území. Ve stedu msta se kíží trasy silnic II. tídy II/418 a II/416. Územím msta dále prochází silnice III/4176, která prochází ze smru do Žatan od


5



silnice II/416 kolem telnického nádraží a pokrauje dále do obce Prace k silnici II/417. Ze severu je zástavba Újezda ohraniena železniní tratí . 300 (Brno – Perov), za kterou se zvedají svahy Prackého kopce s Mohylou Míru. Jihozápadn od zástavby prochází sdružené trasy elektrických vedení VVN 110 kV, 220 kV a 400 kV od rozvodny Sokolnice jihovýchodním smrem, jedno z vedení 110 kV se ze svazku odpojuje, prochází mezi zástavbou Rychmanova a zemdlským areálem a pokrauje dále k východu. Západní hranicí rozvoje sídla dnes tvoí vysokotlaký plynovod, který z jižní strany obchází zástavbu. Do jižní nezastavné ásti území msta zasahuje ochranné pásmo láze ských zdroj II. stupn (šaratických zídel), poblíž jednoho z léebných zídel ležícího na území Újezda (zdroj Újezd, 69°C) se nachází chránné území pírody – evropsky významná lokalita systému NATURA 2000 „Zídla u Nesvailky“. Další evropsky významná lokalita systému NATURA 2000 leží na hranici s obcí Hostrádky-Rešov na úpatí Staré hory – EVL Špice. Územní plán byl vydán v roce 2012, zpracovatelem je ALFING Zlín, spol. s r.o. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel o cca 500. Územní plán navrhuje pro rozvoj bydlení pedevším severozápadní ást sídla u železnice a jihovýchodní ást na levém behu Cézavy. Rozvoj výroby je navržen také v jihovýchodní ásti mezi zastavným územím a stávajícím výrobním areálem, další menší plocha je vymezena pi železnici východn od sídla. Pro ochranu zástavby jsou podél Cézavy navržena protipovod ová opatení a revitalizaci toku. V územním plánu je vymezena územní rezerva pro peložku silnice II/416 (jižní obchvat Újezda). V severojižním smru prochází pes území msta nadregionální biokoridor NRBK 06, který tady propojuje regionální biocentra RBC 067 „Pracký kopec“ a RBC 226 „Otnice“. Územn plánovací podklady a dokumentace obsahují také zámry na posílení elektrického vedení VVN ve stávajících trasách. Do východního výbžku území msta pichází z východu trasa peložky silnice II/416 navržená v Územní studii silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna (Urbanistické stedisko Brno , spol. s r.o., 2012), která respektuje koridor územní rezervy vymezený v územním plánu. Pi jednání dne 11. 11. 2014 zmínil zástupce obce (starosta ThDr. Jan Hradil, Th.D.) tyto záležitosti: požadavek na obchvat obce, který odvede dopravu z centra obce, z dvodu vysokých intenzit provozu na silnicích II/418 a II/416; nepehledná místa na silnicích v zástavb (na silnici II/418 u kapliky v Rychmanov, na silnici II/416 ve Šternovské ulici), která nejdou dobe upravit; intenzita provozu je vysoká hlavn na silnici II/418 smrem na Otnice, nákladní vozidla si tudy zkracují cestu smrem na Kyjov; velmi významnou dopravní zátží jsou tžká nákladní vozidla spolenosti „Beton Brož“ (Otnice), která projíždjí po silnicích II/418 a II/416 zastavným územím msta smrem na Žatany (se štrkopískem i s hotovými výrobky); komunikace jsou kvli tomu ve velmi špatném stavu – silnice z Rychmanova do Otnic se bude v píštím roce opravovat. 2.1.4. Žatany K 1. 1. 2014 žilo v obci 794 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 785 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 9 ob. (tj. cca 1 %). Ped 20 lety mla obec 745 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 49 ob. (tj. cca 7 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1998 (727 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 855 obyvatel. Sídlo leží na levém behu eky Cézavy, která územím protéká od severovýchodu k jihozápadu. Regulovaný tok tvoí severní hranici zástavby obce. Obec vznikla spojením dvou díve samostatných obcí – Žatan a Tebomyslic, jejichž zástavba na sebe bezprostedn navazovala. Severn od zástavby se v široké niv Cézavy se až do roku 1834 nacházel rozsáhlý Žatanský rybník. Historická trasa dnešní silnice II/380 picházela do obce až do 60. let 20. století od jihu (po dnešní místní komunikaci), kolem biskupského statku zatáela na západ smrem k Mnínu, po hrázi bývalého rybníka pekroila nivu Cézavy a na její druhé stran se pak rozdlovala smrem do Mnína a do Telnice. Záplavové území Cézavy zasahuje rozsáhlé území bývalého rybníka severn od sídla, do zástavby však nezasahuje. Západní hranici území obce tvoí trasa silnice II/380, od které pichází do zastavného území obce silnice II/416, pokraující dále na východ do Újezda u Brna. Silnice III. tídy III/4167 spojuje obec s Nesvailkou. Severní a severovýchodní nezastavnu ástí území obce prochází elektrická vedení VVN smující do sokolnické rozvodny.


6



Územní plán byl vydán v roce 2013, zpracovatelem je Ing. arch. Jií Hála. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel o cca 630. Dv nejvtší lokality pro rozvoj bydlení jsou územním plánem navrženy na jihu a na východ Žatan. Rozvoj výroby navrhuje územní plán na jihozápad v návaznosti na stávající výrobní areály. Územní plán navrhuje dv velké lokality pro sport a každodenní rekreaci obyvatel obce. Jednu v severovýchodní ásti sídla, mezi silnicí II/416 a ekou Cézavou, druhou významnjší pak na pravém behu Cézavy v niv mezi Žatany a Telnicí (vetn obnovy ásti rybníka a revitalizace toku Cézavy). V územním plánu nejsou sledovány žádné významnjší zámry na rozvoj dopravní infrastruktury (nap. peložky komunikací), vyjma územní rezervy pro ást obchvatu Újezda u Brna v severovýchodním cípu území. Územn plánovací podklady a dokumentace obsahují také zámry na posílení elektrických vedení ve stávajících trasách. Pi jednání dne 11. 11. 2014 zmínil zástupce obce (starosta Ing. František Poláek) tyto záležitosti: požadavek na obchvat obce, který odvede dopravu z obce, z dvodu vysokých intenzit provozu na silnici II/416; podél Cézavy (zejména na pravém behu) sleduje obec rozvoj rekreace, nebude zde souhlasit s pípadným návrhem komunikace; námt na pípadné trasování komunikace po severním okraji nivy pod Telnicí; velmi významnou dopravní zátží jsou tžká nákladní vozidla spolenosti „Beton Brož“ (Otnice), která projíždjí po silnici II/416 zastavným územím obce (se štrkopískem i s hotovými výrobky); silnice je kvli tomu zvlášt v zatákách v havarijním stavu; projíždí zde také nákladní vozidla, která si zkracují cestu z dálnice D2 na Slavkov; námt na cyklostezku podél Cézavy z Židlochovic do Slavkova, na území obce již byla na pravém behu realizována místní komunikace, která mže sloužit jako ást této cyklostezky; stezka smrem do Újezda by sloužila i pro žatanské dti, které tam chodí do školy. 2.1.5. Mnín K 1. 1. 2014 žilo v obci 1 828 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 1 657 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 171 ob. (tj. cca 10 %). Ped 20 lety mla obec 1 623 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 205 ob. (tj. cca 13 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1985 (1 450 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 1 497 obyvatel. Sídlo leží u soutoku íky a historické trasy Cézavy. Tok íky tvoí západní hranici zástavby celé obce, jižn od ní se vlévá do regulovaného toku Cézavy. Ta protéká jižn od zástavby od severovýchodu na jihozápad. V širokých nivách Cézavy a íky s v minulosti nacházely rozsáhle rybníky. V jižní ásti území obce se uprosted rozsáhlých zemdlských pozemk nachází osada Jalovisko vzniklá kolem historického statku. Záplavová území Cézavy a íky obklopují zástavbu Mnína ze tí stran (ze západu, jihu a východu). Mnínem prochází silnice II/416 od dálnice D2 smrem na Žatany, na východní hranici obce se napojuje na silnici II/380. Silnice III. tídy III/4169 spojuje obec s Otmarovem. Ze severu od sokolnické rozvodny prochází územím obce nkolik elektrických vedení VVN (západn od zástavby a podél Cézavy). Územní plán byl vydán v roce 2013, zpracovatelem je Ing. arch. Ivo Kabelá, LAND Studio. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel maximáln o cca 970. Územní plán vymezuje dv hlavní lokality pro rozvoj bydlení, a to na severu zastavného území a v jihovýchodní ásti mezi zástavbou a polními cestami. Hlavní rozvoj výroby je navržen jižn a jihozápadn od zastavného území. Rozvoj rekreace je navržen u historického ramene Cézavy v blízkosti stávajících areál. V územním plánu nejsou sledovány žádné významnjší zámry na rozvoj dopravní infrastruktury (nap. peložky komunikací). Územn plánovací podklady a dokumentace obsahují také zámr na vybudování nového vedení VVN 400 kV procházejícího severozápadn od zástavby. Pi jednání dne 11. 11. 2014 zmínil zástupce obce (místostarosta Oldich Odrážka) tyto záležitosti: požadavek na obchvat obce, který odvede dopravu z obce, z dvodu vysokých intenzit provozu na silnici II/416; jako vhodná se jeví trasa po levém behu Cézavy (mezi tokem a VVN 400 kV);


7



významnou dopravní zátží jsou tžká nákladní vozidla spolenosti „Beton Brož“ (Otnice), která projíždjí po silnici II/416 zastavným územím obce (se štrkopískem i s hotovými výrobky); projíždí zde také nákladní vozidla, která si zkracují cestu z dálnice D2 na Slavkov a na Hodonín; nov uvažované elektrické vedení 400 kV má vést do Sokolnic severozápadn od obce (v ÚP je sledována ješt pvodní varianta v soubhu se stávajícím vedením 400 kV podél Cézavy); na pravém behu Cézavy uvažují rozvoj rekreace a cyklostezku smrem do Žatan; cyklostezka z Mnína do Bluiny už je realizovaná. 2.1.6. Hostrádky-Rešov K 1. 1. 2014 žilo v obci 838 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 764 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 74 ob. (tj. cca 10 %). Ped 20 lety mla obec 740 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 98 ob. (tj. cca 13 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1987 (711 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 811 obyvatel. Sídlo leží na pravém behu eky Litavy, mezi Újezdem u Brna a Šaraticemi. Vzniklo v roce 1913 spojením Hostrádek a Rešova, dvou samostatných obcí, které již ale byly historicky dávno srostlé. Záplavové území Litavy nezasahuje zástavbu obce. Zastavným územím prochází silnice II/416 a železniní tra . 300 (BrnoPerov). Do sídla vstupují tyto dv trasy soubžn z jihozápadu, silnice pak pokrauje na východ pes nivu Litavy do Šaratic zatímco železnice sleduje patu svahu severovýchodn do Zbýšova. Na hranici s územím msta Újezda u Brna se na úpatí Staré hory nachází evropsky významná lokalita systému NATURA 2000 „Špice“. Územní plán byl vydán v roce 2012, zpracovatelem je LÖW & spol., s.r.o. Návrh pedpokládá nárst potu obyvatel o cca 320. Nejvtší rozvojové plochy pro bydlení jsou územním plánem navrženy na severovýchodním a severozápadním okraji sídla, plocha pro rozvoj výroby je vymezena v jihozápadní ásti pi silnici II/416. Stejn jako v Újezdu u Brna navrhuje územní plán plochy pro úpravu, revitalizaci a protipovod ová opatení na Litav. Také jsou zde vymezeny rozsáhlé územní rezervy pro realizaci peložky silnice II/416. Obec leží na okraji ešeného území této studie a návrh ešení se jí dotýká jen minimáln. V doteném území je sledována trasa peložky silnice II/416 navržená v Územní studii silnice II/416 z roku 2012. Ruší se pouze ást trasy, kterou byla navržená silnice pvodn zapojená do stávající silnice II/416 u Újezda u Brna. 2.1.7. Šaratice K 1. 1. 2014 žilo v obci 1 027 obyvatel (zdroj: SÚ). Ped 10 lety mla obec 889 obyvatel (k 1. 1. 2004), což je do souasnosti pírstek o 138 ob. (tj. cca 16 %). Ped 20 lety mla obec 897 obyvatel (k 1. 1. 1994), což je do souasnosti pírstek o 130 ob. (tj. cca 14 %). Nejnižší poet obyvatel mla obec v roce 1997 (874 obyvatel), v roce 1971 žilo v obci 968 obyvatel. Obec zasahuje do ešeného území pouze okrajov a návrh ešení se jí nedotýká (trasa peložky je uvažována na opaném behu Litavy). Územní plán byl vydán v roce 2013, zpracovatelem je Urbanismus, architektura, design – studio s.r.o. Územní plán v dotené ásti území obce nenavrhuje výrazný rozvoj. Mimo ešené území je v nm vymezena územní rezervy pro budoucí realizaci peložky silnice II/416 (zkoordinovaná s ešením v ÚP Hostrádky-Rešov a Újezd u Brna).


8



2.1.8. Osídlení a obce – zhodnocení stávajícího stavu ešené území leží v jihovýchodním segmentu Brnnské aglomerace, jeho dopravní páte tvoí ti silnice II. tídy, které zde svými smry vytváení trojúhelník. Nejvýznamnjším tahem je smr silnice II/380 Brno – Hodonín, další dva smry vytváí silnice II/416 Pohoelice (I/53, R52) – Židlochovice – Bluina (D2) – Slavkov u Brna (I/50) a silnice II/418 Sokolnice (II/380) – Újezd u Brna – Krumví (II/380). Významnou osou pro pedpokládaný rozvoj urbanizace území je smr Sokolnice – Slavkov u Brna (kombinace silnic II/418 a II/416), který je podpoen také existencí železniní trat . 300, která by mohla být v tomto území hlavním nositelem regionální dopravy do Brna (rozvojová osa G1 dle Územní studie aglomeraních vazeb msta Brna a jeho okolí, Atelier ERA, 2010). ešené územi pomrn hust osídleno, sídla jsou umístna blízko u sebe a jsou dost velká. Celkový poet obyvatel v ešeném území je pes 10 000 (i s ohledem na to, že Šaratice a Hostrádky-Rešov leží v ešeném území pouze ásten), což pedstavuje hustotu osídlení pes 300 obyvatel/km2 (to je více než dvojnásobek prmru R). Historicky to vychází zejména z kvalitních podmínek pro zemdlství a z existence historických dopravních tras (spojení dolnorakouského Podunají se stední Moravou a Slezskem a „Uherská“ císaská silnice Brno – Hodonín – Senica – Trnava – /Budapeš/). Blízkost Brna pak v posledních dvaceti letech zpsobila významný nárst potu obyvatel ve vtšin obcí, zejména tch, které jsou dobe dopravn dostupné a nabízejí kvalitní podmínky pro život (vetn obanského vybavení a technické infrastruktury). Významnou roli v dostupnosti území z Brna hraje železniní tra . 300, která prochází severní ástí území, a ásten také dálnice D2 (v pípad jihozápadní ásti území). Nejvtší nárst je tak možné sledovat v Sokolnicích, které leží nejblíže k Brnu. Další obce pak rostly maximáln poloviním tempem. Nejmenší rozvoj se odehrál v Žatanech, které jsou spolen s Hostrádkami-Rešovem nejmenšími obcemi v ešeném území. Železnice na trase Slavkov u Brna – Brno má hrát v rozvoji regionu významnou roli i v budoucnosti, proto se uvažuje o zvýšení její kapacity (zdvojkolejnní z Brna do Telnice/Sokolnic) a lepší napojení na vlárskou tra . 340. V budoucnu by mla být zapojena do tzv. brnnského severojižního diametru, který zásadním zpsobem zlepší podmínky pro dojíž ku do Brna. To s sebou mže nést další tlak na rozvoj území pilehlého k této železniní pátei. Obce vzdálenjší od tohoto rozvojového koridoru budou muset spoléhat na autobusovou dopravu nebo individuální automobilovou dopravu. Rozvoj trojice nejvtších sídel v ešeném území (vyjma Mnína) Sokolnic, Telnice a Újezd u Brna, je zásadn ovlivnn širokým koridorem elektrických vedení VVN, které tvoí nezastavitelný pás mezi tmito temi sídly. Rozvoj sídel (zvlášt Telnice) tak nemže probíhat dostedným smrem k telnickému nádraží, ale na stranu opanou. ást území je limitována existencí krajinné památkové zóny KPZ „Bojišt bitvy u Slavkova“. Památkovou hodnotu zde tvoí historická osobitost místa, historické vazby sídel, krajiny a terénních útvar a krajinný obraz daného území. Minimum mezi léty 1971 a 2014 Obec

1. 1. 2014

k 1. 1. 2004

k 1. 1. 1994

k 1. 1. 1971 poet

rok

Sokolnice

2 313

1 761

1 658

1 839

1 658

1994

Telnice

1 494

1 296

1 230

1 342

1 215

1993

Újezd u Brna

3 203

2 861

2 656

2 945

2 522

1991

794

785

745

855

727

1998

1 828

1 657

1 623

1 497

1 450

1985

838

764

740

811

711

1987

Šaratice

1 027

889

897

968

874

1997

Celkem

11 497

10 013

9 549

10 257

9 157

–

Žatany Mnín Hostrádky-Rešov

Tabulka s poty obyvatel v obcích v ešeném území (údaje k 1. 1. daného roku, zdroj SÚ)


9



ešené území na map Stabilního katastru z let 1825–1826

Rozvojové schéma Brnnské aglomerace uvažované v Územní studii aglomeraních vazeb msta Brna a jeho okolí (Atelier ERA, 2010)


10



Schéma rozvojových ploch vymezených v platných územních plánech obcí

Schéma nadmístních zámr v území obsažených v ÚAP JMK,ve zrušených i pipravovaných ZÚR JMK, pípadn v dalších ÚPP


11



Schéma hodnot

Schéma problém


12


2.2.


Dopravní infrastruktura 2.2.1. Silniní sít V ešeném území se nachází vcelku hustá silniní sí krajských silnic II. a III. tídy. Za hlavní pátení komunikace lze považovat silnici II/380 procházející ešeným územím v severojižním smru a silnici II/416, která obsluhuje území ve smru západ východ. Tyto dva pátení smry dopl uje silnice II/418 protínající území od sokolnické rozvodny, kižovatky se silnicí II/380 a pokrauje v jihovýchodním smru pes Sokolnice, Újezd u Brna až k obci Krumví. V obci Újezd u Brna je ásten v peáži se silnicí II/416. Tuto pátení sí silnic II. tídy dopl ují silnice III. tídy místního významu. Silnice II/380 Jedná se o silnici se zásadním dopravním významem spojující msta Brno a Hodonín. Tento význam lze vidt hlavn jako paralelu pro dálnici D2 a hlavní tah dopravní obsluhy území východn od D2. Silnice je hojn využívána jak individuální automobilovou dopravou, tak i hromadnou dopravou IDS. Silnice prochází obcí Telnice a v tsné blízkosti míjí obec Žatany. V ešeném území dosahují intenzity dopravy na silnici II/380 hodnot 8.525 vozidel za 24 hodin (RPDI) ped kižovatkou se silnicí II/418, v obci Telnice byla namena hodnota intenzit dopravy 5.491 vozidel za 24 hodin (RPDI) a za kižovatkou se silnicí II/416 dosahují intenzity dopravy hodnoty 4.480 vozidel za 24 hodin (RPDI), údaje byly pevzaty z celostátního sítání dopravy z roku 2010. Silnice nevykazuje zásadní kapacitní problémy. Silnici II/380 lze místy zaadit do kategorie S9,5/80, vyšší kategorie nedosahuje. Na doteném úseku se nachází ti mostní objekty (Dunávka, íka, Cézava). V ešeném území vykazuje stávající vozovka silnice poruchy, zejména výtluky a trhliny, její stav zaíná být nevyhovující. Na silnici v ešeném území se jako dopravní závada jeví hlavn odsazená kižovatka se silnicí II/416, v jejíž tsné blízkosti se navíc nacházejí zastávky hromadné dopravy bez nástupních hran a chodník. Kižovatku se silnicí III/41610 a III/4184 v obci Telnice lze taktéž definovat jako odsazenou v jejímž prostoru se nachází zastávky hromadné dopravy a parkovišt – toto místo je dopravn znan nepehledné. Silnice II/416 Jedná se o pátení silnici II. tídy procházející krajem ve smru východ – západ ze smru od Slavkova u Brna pes Újezd u Brna, Žatany, Mní a MUK s D2 dál západním smrem. Dotenými obcemi prochází asto stísnnými uliními profily s nevyhovujícími smrovými parametry. Intenzity dopravy však na této komunikaci nedosahují takových hodnot jak na silnici II/380. Ve smru od Slavkova dosahují intenzity dopravy ped obcí Újezd u Brna hodnoty 1.866 vozidel za 24 hodin (RPDI), nejvyšší hodnota intenzit dopravy byla zaznamenána v míst peáže se silnicí II/418 v obci Újezd u Brna a to 4.396 vozidel za 24 hodin (RPDI), v Žatanech byla zaznamenána intenzita 1.503 vozidel za 24 hodin a v obci Mnín 2.434 vozidel za 24 hodin (RPDI), údaje jsou pevzaty z celostátního sítání dopravy z roku 2010. Silnice nevykazuje zásadní kapacitní problémy. S ohledem na smrové vedení, šíkové uspoádání a intenzity dopravy lze komunikaci zaadit do kategorie S7,5/70. Na sledovaném úseku silnice II/416 se nacházejí dva mostní objekty pes eku Cézavu – v úseku mezi obcemi Újezd u Brna a Žatany a za obcí Mním ve smru k D2. Na sledovaném úseku silnice se nachází kižovatka se silnicí II/418 se špatnými rozhledovými pomry, prjezd obcí Žatany je svým smrovým a šíkovým uspoádáním nepehledný a v mnoha pípadech až stísnný, stav vozovky je tém v celém úseku nevyhovující, vyskytují se zde asté výtluky a trhliny ve vozovce. Silnice II/418 Jedná se o hlavní dopravní tah od kižovatky se silnicí II/380 ve smru jihovýchod k obci Krumví. V ešeném území silnice dvakrát kíží železniní tra . 300, jednou mimoúrov ov ped obcí Sokolnice a jednou úrov ov na zaátku obce Újezd u Brna. V obci Sokolnice silnice úrov ov kíží vleku nechránným pejezdem. Intenzity dopravy na této silnici dosahují v obci Sokolnice hodnot 4.290 vozidel za 24 hodin (RPDI), v míst peáže se silnicí II/416 v obci Újezd u Brna 4.396 vozidel za 24 hodin (RPDI) a za obcí Újezd u Brna ped obcí Otnice byla namena hodnota intenzit dopravy 2.617 vozidel za 24 hodin (RPDI), údaje jsou pevzaty z celostátního sítání dopravy z roku 2010. Silnici lze charakterizovat v kategorii S7,5/70. Uliní profil, kterým silnice prochází obcí Sokolnice a i ást v obci Újezd u Brna je dostaten široký a pehledný, dopravních závad je minimum, avšak


13



v ásti obce Újezd u Brna – Rychmanov se vyskytují dopravn závadná místa. Hlavn se jedná o úzký profil ve smrovém oblouku bez rozšíení u mostu pes eku Cézavu a nepehlednou kižovatku ulic Rychmanovská/eská, uprosted níž se nachází kaplika. Silnice III. tídy Silnice III. tídy v území tvoí v podstat spojnice mezi obcemi. III/4182 propojuje obec Telnice se Sokolnicemi v severním sektoru. V tsné blízkosti Sokolnic mimoúrov ov kíží železniní tra (most vykazuje malou šíku). Významnou spojnicí mezi obcemi Telnice a Sokolnice je silnice III/4184, která je vedena z centra obce Telnice k vlakovému nádraží Sokolnice-Telnice. Silnice kíží tra úrov ov pejezdem se signalizaním zaízením. Od nádraží je vedena ješt jedna silnice III. tídy, a to ve smru k Žatanm. Jedná se o silnici III/4176 spojující nádraží s východní ástí Žatan (propoj je ásten veden i po silnici II/416). Od vlakového nádraží silnice III/4176 pokrauje severním smrem k obci Prace. Významnými silnicemi III. tídy jsou v území i silnice III/41610 (Telnice – Otmarov – Rajhradice), silnice III/4183 (Sokolnice – Kobylnice – Šlapanice) a III/4167 (Žatany – Nesvailka – Tšany). Intenzity dopravy na tchto komunikacích v rámci celostátního sítání dopravy nebyly sledovány, výjimkou je silnice III/4183 kde byla zaznamenána intenzita dopravy 1.835 vozidel za 24 hodin (RPDI). Technický stav tchto silnic odpovídá jejich významu a zatídní. Zámry na zmny v území Jedinými obcemi, které mají v ešeném území vymezeny ve svých územních plánech koridory pro peložky silnic, jsou Újezd u Brna a Hostrádky-Rešov, které mají vymezeny územní rezervy pro peložky silnice II/416, respektive i II/418 v pípad Újezda. V územních plánech ostatních obcí nejsou peložky silnic navrženy, pestože tyto obce subjektivn pociují negativní dsledky dopravy na silnicích II. tídy (Telnice, Sokolnice, Žatany, Mnín). Dvod je obvykle nereálnost realizace obchvat v dohledné dob a snad také problematika koordinace ešení na území více obcí. Ve zrušených ZÚR JMK byly obsaženy pouze rozvojové koridory pro peložky silnice II/416 kolem Újezda u Brna, Hostrádek-Rešova a Šaratic, které ale zcela neodpovídaly požadavkm dotených obcí (procházely i pes zastavné území, apod.). Pro zpesnní trasy peložky silnice II/416 a pro její zkoordinování v celé trase od Slavkova u Brna byla zpracována Územní studie silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna (Urbanistické stedisko Brno, spol. s r.o., 2012). V ní navržená trasa pichází do ešeného území od východu, kdy v podstat sleduje koridory vymezené v územních plánech dotených obcí (Šaratice, Hostrádky-Rešov a Újezd u Brna). Navržená trasa peložky silnice II/416 je pak ukonena ve stávající trase této silnice mezi Hostrádkami-Rešovem a Újezdem u Brna, nebo její další pokraování mlo být proveno v navazující studii, která ji zkoordinuje s ešením silnice II/380 (tedy v této studii). Problémy V rámci przkum byly zjištny tyto dopravní závady: nevyhovující technický stav vozovky – II/380, II/416; odsazená kižovatka – II/380 x II/416 v extravilánu (u Žatan); odsazená kižovatka – II/380 x III/4184 x III/41610 v intravilánu (v centru Telnice); nevhodné šíkové pomry a špatné rozhledové pomry – II/416 a II/418 v prjezdních úsecích obcemi; zastávka hromadné dopravy v extravilánu – zastávka Mnín, rozc. na silnici II/380 bez nástupních hran, chodník, pechodu pro chodce; v ástech prjezdných úsek obcemi nejsou komunikace ve valné ásti odvodnny do vpustí; astý a pravidelný prjezd tžké nákladní dopravy spolenosti „Beton Brož“ po silnicích II/418 a II/416 – Újezd u Brna, Žatany, Mnín; nákladní vozidla této spolenosti projíždí i po silnici III/41610 Otmarov – Telnice, která prochází klidnou ástí Telnice. 2.2.2. Železniní sí Severní ásti ešeného území prochází elektrifikovaná jednokolejná celostátní železniní tra . 300 (Brno – Perov), která byla zprovoznna v roce 1869 a je zaazena do transevropské dopravní sít (TEN-T). Na tuto tra © KNESL+KYNL s.r.o.

14



jsou v území napojeny dv železniní vleky – první smuje do rozvodny Sokolnice, druhá obsluhuje prmyslové areály pi Kobylnické ulici v Sokolnicích (pvodn vedla do již zrušené cihelny). V území se nacházejí dv železniní stanice – nádraží Sokolnice-Telnice a zastávka Újezd u Brna. Na této trati jsou sledovány zámry vedoucí ke zkvalitnní její funkce pímstské železnice, v budoucnu se poítá s jejím zapojením od tzv. severojižního brnnského diametru. S tím souvisí také zlepšení jejího propojení s tratí . 340 (Brno – Veselí nad Moravou – Bylnice), které je uvažováno tzv. Kenovickou spojkou, a uvažované zdvojkolejnní ásti trati Brno – Sokolnice-Telnice. Pro provení dopravní technologie na této trati se v souasnosti zpracovává technicko-ekonomická studie, kterou poizuje Správa železniní dopravní cesty. Vzhledem k tomu, že není znám výsledek této studie (zda bude zdvojkolejnní nutné), je vhodné s rozšíením železniního koridoru poítat. 2.2.3. Veejná hromadná doprava ešené území je obsluhováno veejnou hromadnou dopravou v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Leží v tarifních zónách 510 (Mnín), 610 (Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, Žatany, Hostrádky-Rešov) a 620 (Šaratice). Páte obsluhy tvoí železniní tra . 300 (osobní vlaky na linkách S2 a R7) s dopravním pestupním terminálem na nádraží Sokolnice-Telnice. Z nj vyjíždí autobusové linky obsluhující vzdálenjší území. ást autobusových linek sem pichází také z Brna. Území je obsluhováno tmito autobusovými linkami: . 40: Brno, Úzká – Tuany – Sokolnice – Sokolnice-Telnice, žel.st. – Újezd u Brna . 73: Brno, Slatina – Tuany – Sokolnice – Sokolnice-Telnice, žel.st. . 109: Brno, ÚAN Zvonaka – Sokolnice, rozvodna – Telnice – Mnín, rozcestí – Hodonín . 151: Brno, Líše – Šlapanice – Sokolnice-Telnice, žel.st. – Újezd u Brna – Žatany – Mnín – Židlochovice . 509: Brno, Komárov – Chrlice – Otmarov – Mnín . 610: Sokolnice-Telnice, žel.st. – Újezd u Brna – Otnice – Damboice . 611: Sokolnice-Telnice, žel.st. – Újezd u Brna – Hostrádky-Rešov – Šaratice – Loviky . 612: Sokolnice-Telnice, žel.st. – elnice – Žatany – Boleradice Problematická je autobusová zastávka „Mnín, rozc.“ umístná v extravilánu na silnice II/380, která je nedostaten upravena (bez nástupních hran, chodník, pechodu pro chodce). V extravilánu je umístna i další autobusová zastávka „Sokolnice, rozvodna“, její ešení však odpovídá normovým požadavkm (byla upravena pi realizaci blízké kruhové kižovatky silnic II/380 a II/418). 2.2.4. Cyklistická doprava Územím prochází množství znaených cyklistických tras. Vyhrazené cyklostezky urené pouze pro cyklisty (píp. chodce) se zde nacházejí spíše výjimen (jedná se snad pouze o cyklostezku Mnín – Bluina po pravém behu Cézavy. Velká ást cyklotras je ale vedena po místních nebo úelových komunikacích, pípadn po silnicích III. tídy, kde je pohyb cyklist bezpený. Po silnicích II. tídy jsou cyklotrasy mimo zastavné území vedeny pouze výjimen, jedná se o tyto trasy: . 5062: Mnín – Žatany (po silnici II/416); Napoleona: Žatany – nádraží Sokolnice-Telnice (ásten po silnici II/416); Brnnská: Sokolnice – Újezd u Brna – Otnice (po silnici II/418); . 5100: Újezd u Brna – Hostrádky-Rešov – Šaratice (po silnici II/416). Výhledov by bylo vhodné nalézt pro tyto trasy vhodnjší vedení mimo frekventované komunikace. ešeným území prochází trasa mezinárodního významu Eurovelo . E4, která je zanesena v územn analytických podkladech JmK. Jedná se o východozápadní trasu, která má celkovou délku 4 000 km na trase Roscoff (FR) – Praha – Brno – Olomouc – Krakov(PL) – Kyjev (UK). Severn od Brna využívá trasu


15



souasné tzv. Pražské stezky podél eky Svratky, z Brna dále pokrauje po trase Brno – Slavkov – Buovice – Kyjov – Strážnice – Veselí nad Moravou – Uherské Hradišt – Kromíž –... Do ešeného území pichází od severozápadu z Chrlic podél železniní trati, pokrauje pes Sokolnice na vrchol Staré hory, sjíždí dol do Hostrádek-Rešova a podél Cézavy pokrauje do Šaratic a dále do Slavkova. Z przkum v jednotlivých obcích vyplynuly zámry na zízení tchto cyklostezek: cyklostezka podél Cézavy – doplnní již realizovaných ástí do jednolité trasy, která by podél toku propojila Židlochovice (soutok Cézavy a Svratky) a Slavkov u Brna (potenciáln dále podél toku); dnes existují ásti trasy Bluina – Mnín (znaeno jako cyklostezka a stezka pro pší) a dále ást v Žatanech (znaeno jako zóny 30), úelová komunikace pak existuje na ásti trasy Mnín – Žatany a na trase Žatany – Újezd u Brna; tato cyklostezka by mohla na ásti trasy potenciáln sloužit i pro vedení cyklotrasy Eurovelo . E4; cyklostezka Telnice – Brno – pro dojíždní do Brna, v úvahu pipadá bu trasování podél silnice II/380 do Tuan nebo podél železnice . 300 do Chrlic a dále k Svratce u Olympie, kde by mohla navázat na severojižní trasy (v podstat jde o trasu vymezenou pro Eurovelo . E4).

2.2.5. Dopravní infrastruktura – zhodnocení souasného stavu Dopravní infrastruktura v ešeném území nevykazuje zásadní kapacitní problémy. Naznaené dopravní problémy se týkají bodových záležitostí, které je možno ešit „drobnými“ úpravami i opravami. Z diskuze se zástupci obcí Újezd u Brna, Žatany a Telnice se jeví jako znaný problém prjezd tžkých nákladních vozidel spolenosti „Beton Brož“ obcemi. Z hlediska dopravní nehodovosti se v ešeném území nenachází konkrétní místo, které by vykazovalo nadmrný výskyt dopravních nehod. Sledovaná dopravní sí zcela postauje dopravním nárokm v území a dle doložených výhledových intenzit dopravy i nadále postaovat bude. Obsluha území hromadnou dopravou je uspokojivá a vychází zejména z požadavk na propojení území s Brnem jako významným regionálním centrem s množstvím pracovních píležitostí a správních, kulturních i vzdlávacích institucí.


16



Schéma dopravní infrastruktury

Schéma dopravních závad


17



Schéma výsledk celostátního sítání dopravy 2010 (SD)

Schéma modelování intenzity dopravy v roce 2035 (dopravní model koncepní varianty A; HBH Projekt, 2014)


18


2.3.


Technická infrastruktura 2.3.1. Zásobování elektinou Stav území ešené území je významn ovlivnno existencí elektrické rozvodny Sokolnice, která je souástí republikové penosové sít spravované spoleností EPS a.s. Rozvodna je napojena na tato elektrická vedení VVN provozovaná spolenostmi EPS, a.s. a E.ON eská republika, s.r.o.: 400 kV (EPS): od jihovýchodu picházejí soubžná vedení . 417 z Otrokovic, . 424 z Križovan (SK) a . 497 ze Stupavy (SK); z jihozápadu (od Mnína) pichází dvojité vedení . 435 a 436 ze Slavtic; od západu pichází vedení . 423 z ebína; 220 kV (EPS): od jihovýchodu picházejí soubžná vedení . 280 ze Senice (SK), dvojité vedení . 251 a 252 z Prosenic a dvojité vedení . 243 a 244 z Bisambergu (AT); ze západu pichází soubžná vedení . 203 z Opoinku a . 207 z Tábora; 110 kV (E.ON): z jihovýchodu pichází dvojité vedení . 537 a 538 (od Slavkova, z východu obchází Brno), které rozvodnu obchází ze severní strany a je do ní zapojeno od západu; od jihu (prostorem mezi obcemi Žatany a Telnice) pichází soubžná vedení . 518 z Buovic a dvojité vedení . 535 a 536 od Kyjova; od jihu (kolem Mnína) pichází soubžn dvojité vedení . 530 a 531 od Hustopeí a dvojité vedení . 517 z Hrušovan u Brna; ze západu pichází soubžn dvojité vedení . 511 a 512 z Oslavan a dvojité vedení . 514 a 515 smující do Brna (smrem na rozvodny D Modice a Komárov). Z rozvodny vychází také velké množství distribuních elektrických vedení VN 22 kV spolenosti E.ON eská republika, s.r.o., která zásobují pilehlý region (nejbližší další distribuní rozvodny 110/22 kV se nacházejí v Brn – Komárov, Slavkov, Buovicích, Kloboukách, Hustopeích, Hrušovanech u Brna a Oslavanech). Tato vedení však nejsou pro návrh této studie zásadním limitem, a proto zde dále nejsou ešena. Koridorem mezi obcemi Sokolnice a Telnice, jehož se ešení této územní studie nejvíce dotýká, procházejí v soubhu tato vedení (v poadí ve smru od Sokolnic k Telnici; ochranná pásma nkterých soubžných vedení se pekrývají): dvojité vedení 110 kV . 537 a 538 (OP celkem 40 m); vedení 220 kV . 251 (OP celkem 54 m); vedení 220 kV . 280 (OP celkem 56 m); dvojité vedení 220 kV . 243 a 244 (OP celkem 54 m); vedení 400 kV . 417 (OP celkem 74 m); vedení 400 kV . 424 (OP celkem 74 m); vedení 400 kV . 497 (OP celkem 64 m). Ochranná pásma vedení VVN vytváí mezi Sokolnicemi a Telnicí široký koridor, který je nejužší pibližn v míst kížení vodního toku íka, kde zcela vypl uje území mezi železniní tratí . 300 a zástavbou Telnice (má zde celkovou šíku zhruba 460 m). Ochranná pásma se zde bu pekrývají nebo tém dotýkají, výjimkou jsou pouze dva pásy území, které leží mimo ochranná pásma. Severní širší pás (mezi VVN . 251 a . 280) má promnlivou šíku, která se zmenšuje smrem k rozvodn; v míst kížení silnice II/380 je to zhruba 44 m, v míst kížení silnice II/416 mí zhruba 120 m. Jižní užší pás (mezi VVN . 243/244 a . 417) má v míst kížení silnice III/4182 šíku zhruba 16 m, která se smrem od rozvodny zmenšuje – v míst kížení silnice II/416 mí pouze 11 m. Ochranná pásma elektrických vedení nadzemních vedení VVN uruje § 46 zákona . 458/2000 Sb. (energetický zákon). Jsou závislá krom napové hladiny také na dob realizace daného vedení. U vedení realizovaných po roce 1992 jsou ochranná pásma zúžena. V doteném území je vtšina vedení starších. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti u venkovních elektrických stanic a dále stanic s naptím vtším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnjšího líce obvodového zdiva.


19



Ochranná pásma pro nadzemní el. vedení (realizována ped r.1992 / po r.1992): vedení 400 kV: 25 m / 20 m od krajního vodie (piemž sloup má obvykle rozptí cca 24 m); vedení 220 kV: 20 m / 15 m od krajního vodie (piemž sloup má obvykle rozptí cca 14 m); vedení 110 kV: 15 m / 12 m od krajního vodie (piemž sloup má obvykle rozptí cca 10 m). Vzdálenost povrchu komunikace od neizolovaných vodi vyplývá z normy SN EN 50 341-1 Elektrická venkovní vedení s naptím nad AC 45 kV – ást 1: Všeobecné požadavky – Spolené specifikace (33 3300), která uruje minimální vzdálenost 6,6 m. Podniková norma spolenosti EPS, a.s. pak uruje tento parametr písnji s hodnotou 7 m. Zámry na zmny v území Spolenost EPS, a.s. sleduje v ešeném území tyto zámry na rozšíení i posílení elektrické sít VVN: nové vedení 400 kV . 439/440 Sokolnice – Slavtice; pvodn existovaly dv varianty vedení – jedna byla vedena kompletn v soubhu se stávajícím vedením 400 kV . 435/436 (v ÚAP JMK je tento zámr oznaen TE2); druhá byla vedena ásten v soubhu s tímto vedením, ale lišila se v trase kolem obcí Mnín a Telnice (obec Mnín obchází ze západní strany a prochází dále od zástavby Telnice); aktuáln je sledována pouze druhá varianta; pestavba stávajícího vedení 220 kV . 243/V244 Sokolnice – Bisamberg na 400 kV; v ÚAP JMK je tento zámr oznaen jako TE4; zdvojení stávajícího vedení 400 kV . 417 Sokolnice – Otrokovice ve stávající trase; stávající sloupy se vymní za nové a ponesou dv vedení; v ÚAP JMK je tento zámr oznaen jako TE5; rozšíení elektrické stanice 400 kV Sokolnice pro vytvoení prostoru pro zapojení nových vedení VVN; v ÚAP JMK je tento zámr oznaen jako TE7; pro tento zámr je vymezena rozvojová plocha v ÚP Telnice. Spolenost E.ON eská republika s.r.o. sleduje v ešeném území tyto zámry na rozšíení i posílení elektrické sít VVN : zdvojení stávajícího vedení 110 kV . 518 Sokolnice – (Slavkov) – Vyškov ve stávající trase; stávající sloupy se vymní za nové vyšší píhradové (typ „soudek“) a ponesou dv vedení; bude dodrženo stávající ochranné pásmo; jde o aktuální zámr, který se bude nejspíše v píštím roce realizovat; nové vedení 110 kV Sokolnice – Šlapanice (do nové transformovny Šlapanice urené pro zásobování uvažované prmyslové zóny u letišt); v Sokolnicích se napojí do stávajícího vedení 110 kV . 537/538 poblíž kížení silnice II/380 a železnice; smrem na Šlapanice povede v soubhu se stávajícími vedeními 22 kV; lze pedpokládat, že bude reáln využit koridor o šíce 32 m od krajního vodie stávajícího vedení 22 kV (vetn OP vedení 110 kV); zatím pro tento zámr není žádná podrobnjší dokumentace; v ÚAP JMK je tento zámr oznaen jako TE15. Problémy Území je zatíženo vysokou koncentrací elektrických vedení VVN 400 kV, 220 kV a 110 kV picházejících ze všech stran do rozvodny Sokolnice, která je souástí republikové penosové sít. Nkterá z tchto vedení svými ochrannými pásmy omezují rozvoj pilehlých sídel, zejména Telnice a Újezdu u Brna. Obec Telnice se tak nemže rozvíjet smrem k nádraží, kde má ást svého obytného území, a zstává tak „roztržená“. To s sebou pináší problémy s obsluhou tohoto odtrženého území, které srstá s pilehlou zástavbou Sokolnic a Újezda. Kížení elektrických vedení VVN s pípadnými novými komunikacemi je nutné provit s ohledem na provšení vodi, kdy musí být splnno, že vzdálenost mezi povrchem komunikace a elektrickými vodii je minimáln 7 m. Obecn lze konstatovat, že nejlepší podmínky pro kížení vedení jsou poblíž sloup, tzn. že umístní sloup mže limitovat trasování komunikace, což mže být problematické zvlášt u soubžných vedení, které nemají sloupy umístné vedle sebe.


20



2.3.2. Zásobování zemním plynem Stav území ešeným územím prochází ve smru jihozápad – severovýchod VTL plynovod DN 200 PN 40 Nmice – Brno, který slouží pro zásobování pilehlého území zemním plynem. V ešeném území jsou z tohoto plynovodu vyvedeny krátké odboky DN 100 pro zásobování Mnína, Žatan, Telnice a Sokolnic. Poblíž telnického nádraží se z nj odpojuje delší slepá vtev, která zásobuje Újezd u Brna, Hostrádky-Rešov a Otnice. Na okrajích zástavby jsou umístny regulaní stanice VTL, v zástavb je rozveden STL pop. NTL plynovod. V niv eky Cézavy jižn od Mnína a jihovýchodn od telnického nádraží se na trase VTL plynovodu nachází stanice katodové ochrany (SKAO), které slouží pro jeho ochranu. Ochranná a bezpenostní pásma plynovod urují § 68 a 69 zákona . 458/2000 Sb. (energetický zákon). Ochranné pásmo VTL a STL plynovod mimo zástavbu a RS je dle zákona 4,0 m od okraje potrubí nebo objektu. Ochranné pásmo STL a NTL plynovod v zástavb je 1,0 m. Bezpenostní pásmo VTL plynovod je závislé na profilu potrubí iní 10 m od okraje potrubí pro plynovody do DN 100 (vetn) a 20 m pro plynovody do DN 100 do DN 300. Bezpenostní pásmo regulaní stanice VTL je pak 10 m od okraje objektu. Bezpenostní pásmo SKAO iní 100 m od uzem ovací anody na všechny strany. Zámry na rozvoj plynovod v ešeném území svým významem nepesahují území jednotlivých obcí. 2.3.3. Zásobování vodou Stav území Západní vtší ást území je zásobována pitnou vodou z Vírského oblastního vodovodu (obce Mnín, Telnice, Žatany a Sokolnice). Zdrojem vírského vodovodního systému je pehradní nádrž Vír. Lokálním zdrojem pro ešené území je vodojem Rajhrad II. Do ešeného území pichází zásobovací ad DN 250 od západu kolem Otmarova, z jižní strany obchází Telnici a u Žatan se rozdluje na dv vtve. Vtev DN 200 míí na jih do Nesvailky a dále do vodojemu Tšany, druhá vtev DN 150 smuje do vodojemu Sokolnice ležícího na okraji k.ú. Újezd u Brna. Východní ást ešeného území (msto Újezd u Brna, Hostrádky-Rešov a Šaratice) jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Vyškov (zdrojem je pehradní nádrž Opatovice). Pívodní ad pichází od východu z vodojemu Zbýšov (sem pichází pes vodojem Slavkov III a vodojem Rousínov). Ochranná pásma vodovod uruje § 23 zákona . 274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny potrubí na každou stranu a iní 1,5 m u vodovodních ad do prmru 500 mm (vetn) a 2,5 m u vodovodních ad nad prmr 500 mm. U vodovodních ad o prmru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce vtší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnjšího líce zvyšují o 1,0 m. Zámry na rozvoj vodovod v ešeném území svým významem nepesahují území jednotlivých obcí. 2.3.4. Odkanalizování Stav území Velká ást obcí v ešeném území je zcela nebo z ásti odkanalizována na istírny odpadních vod. Stávající OV se nacházejí v Mnín (slouží také pro Žatany), Telnici (slouží také pro Otmarov a Sokolnice) a v Újezd u Brna. V Šaraticích je OV v souasné dob v realizaci, bude sloužit také pro Hostrádky-Rešov a Zbýšov. Ochranná pásma vodovod uruje § 23 zákona . 274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny kanalizaní stoky na každou stranu a iní 1,5 m u kanalizaních stok do prmru 500 mm (vetn) a 2,5 m u kanalizaních stok nad prmr 500 mm. U kanalizaních stok o prmru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce vtší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnjšího líce zvyšují o 1,0 m.


21



Zámry na zmny v území Dobrovolný svazek obcí Litava (obce Šaratice, Zbýšov a Hostrádky-Rešov) v souasné dob realizuje výstavbu splaškové kanalizace a OV pro odkanalizování tchto tí obcí. OV bude umístna pod obcí Šaratice, Hostrádky-Rešov i Zbýšov budou napojeny tlakovou kanalizací (výtlak z Hostrádek-Rešova bude do Šaratic picházet podél silnice II/416, výtlak ze Zbýšova bude picházet do Šaratic po levém behu Litavy).

2.3.5. Technická infrastruktura – zhodnocení souasného stavu Území je obslouženo technickou infrastrukturou na standardní úrovni. Všechny obce jsou elektrifikovány, plynofikovány a zásobovány pitnou vodou z nadmístních vodovodních systém. Vtšina obcí v ešeném území je napojena na istírny odpadních vod, ve zbývajících obcích se splašková kanalizace a OV realizuje. Specifikem území je existence elektrické rozvodny Sokolnice, která je souástí republikové penosové soustavy a je propojena i se slovenskou a rakouskou penosovou sítí. Umístní rozvodny s sebou pináší vysokou koncentraci elektrických vedení VVN, která k ní smují. Umístní rozvodny a elektrických koridor do takto hust osídleného území (nejvtší svazek vedení VVN o celkové šíce zhruba 500 m prochází stedem trojúhelníku obcí Sokolnice – Telnice – Újezd, které mají dohromady cca 7 000 obyvatel) bylo zejm ovlivnno hlavn blízkostí železniní trat . 300, ze které je rozvodna napojena vlekou. Umístní rozvodny a trasování picházejících vedení VVN tak zásadn ovliv uje rozvoj na území pilehlých obcí, vetn pípadného ešení peložek silnic II. tídy. Pi návrhu komunikací je vhodné respektovat dv základní pravidla, a to že komunikaci navrhovanou v soubhu s elektrickým vedením je nutné umísovat mimo ochranné pásmo tohoto vedení a že trasu elektrického vedení je vhodné kížit pokud možno poblíž sloup z dvodu zajištní dostatené vzdálenosti povrchu komunikace a provšených vodi (tato vzdálenost musí být minimáln 7 m).


22



Schéma limit využití území vyplývajících z existence významné technické infrastruktury

Schéma limit využití území týkajících se pírody a krajiny


23


2.4.


Píroda a krajina 2.4.1. Území památkové ochrany Do ešeného území zasahuje od severovýchodu krajinná památková zóna KPZ „Bojišt bitvy u Slavkova“. V ešeném území tvoí hranici KPZ ulice Za Sýpkou, Podešvova, U Rybníka, Komenského a Pod Stráží v Sokolnicích a dále silnice III/4182 (Sokolnice – Telnice), silnice II/380 (pes Telnici a dále k jihu) a silnice II/416 (pes Žatany, Újezd u Brna a Hostrádky-Rešov). KPZ bylo vyhlášeno dne 10. 9. 1992 vyhláškou Ministerstva kultury R . 475/0992 Sb. Památkovou hodnotu zóny tvoí zejména význam daného území pro historickou osobitost místa, historické vazby sídel, krajiny a terénních útvar a krajinný obraz daného území. Pro ešení dopravní infrastruktury v doteném území z vyhlášky vyplývá mimo jiné toto: pi píprav program rozvoje obcí, program obnovy vesnice a pi poizování územn plánovací dokumentace je teba respektovat památkovou hodnotu zóny; využití jednotlivých objekt, prostor i území musí odpovídat jejich kapacit a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny. 2.4.2. Území ochrany pírody a krajiny V ešeném území se nachází tyto území ochrany pírody: evropsky významná lokalita NATURA 2000 – EVL „Špice“ na úpatí Staré hory; pírodní rezervace PR „Špice“ na úpatí Staré hory, která se ásten pekrývá s EVL „Špice“; pírodní památka PP „Písky“ v niv Cézavy u Žatan; výskyt zvlášt chránných živoich (sysel obecný) na úpatí Staré hory v Újezd u Brna; 18 registrovaných významných krajinných prvky (obvykle do velikosti 3 ha, celkem 61,4 ha), obc. Jižn od ešeného území se v k.ú. Újezd u Brna nachází EVL „Zídla u Nesvailky“. 2.4.3. Vodní toky a vodní hospodáství ešené území patí do povodí eky Litavy, která je zde historicky nazývána Cézavou (dolní tok Litavy pibližn od Rychmanova). Dalšími významnjšími toky jsou zde Milešovický potok (povodí 4-15-03-084), Otnický potok (povodí 4-15-03-86), Hranenický potok (povodí 4-15-03-090), íka, nebo-li též Zlatý potok (povodí 4-15-03104), Moutnický potok (povodí 4-15-03-106) a Dunávka (povodí 4-15-03-112), která se do Litavy vlévá mimo ešené území. Všechny toky jsou z velké ásti regulované. Regulace Litavy probíhala už ve 30. letech 20. století. V ešeném území se nevyskytují významnjší vodní nádrže, v jednotlivých obcí jsou obvykle malé rybníky (sokolnický rybník, Telnický rybník a závlahová nádrž nad Mnínem na íce, mnínský rybník na historické trase Cézavy, žatanský rybník na Hranenickém potoce, rychmanovský rybník, závlahová nádrž v Hostrádkách-Rešov. V široké niv Cézavy se v minulosti nacházelo nkolik rozlehlých rybník (rybník nad Rychmanovem, Žatanský rybník, rybník Žerotín v Mnín). Na velké ásti zemdlsky využívaných ploch jsou vybudovány závlahové systémy. Vodní toky Litava a íka mají vyhlášeno záplavové území Q100 vetn aktivní zóny. Záplavové území na íce bylo vyhlášeno v roce 1991, záplavové území na Litav pak v roce 2006. Záplavové území íky zasahuje v Telnici rozsáhlou ást obytné zástavby v ásti Za Sokolovnou. Do obytné zástavby pak zasahuje i záplavové území Litavy v Újezd u Brna a v Rychmanov. Do jihovýchodní ásti ešeného území zasahuje ochranné pásmo láze ských zdroj (šaratických zídel) I. a II. stupn. Zdroje se nachází jižn od ešeného území v k.ú. Újezd u Brna, Nesvailka, aj. Minerální voda je ze zdroj odvážena k plnní do Moravského Berouna.


24



2.4.4. Územní systém ekologické stability Východní ástí ešeného území prochází ve smru sever – jih nadregionální biokoridor NRBK 06, který propojuje regionální biocentra RBC 067 „Pracký kopec“ na severu a RBC 226 „Otnice“ na jihu (ob mimo ešené území). Biokoridor od severu prochází pes k.ú. Hostrádky-Rešov, kíží železnici . 300 a stávající trasu silnice II/416, pechází pes nivu Cézavy a v k.ú. Újezd u Brna pokrauje smrem k jihu. Jeho podrobnjší vymezení v ÚP Újezd u Brna se mírn odchyluje od ešení sledovaného v krajských ÚAP. Vtve lokálního ÚSES prochází podél Cézavy (vetn zámru na revitalizace nivy u Žatan, kde je uvažováno doplnní nového ramene – meandru eky), podél Hranenického potoka, podél íky a podél Dunávky. Specifická je vtev, která propojuje mnínskou bažantnici a regionální biocentrum Otnice a je navržena a realizována v parametrech nadregionálního biokoridoru (šíka 40 m). Její trasa napí zemdlskými plochami již byla v ásti území vymezena prostednictvím komplexních pozemkových úprav (konkrétní pozemky chybí pouze v k.ú. Mnín). 2.4.5. ZPF a PUPFL V ešeném území se nacházejí zejména velmi kvalitní zemdlské pdy. Rozloha ešeného území je 3 292,7 ha, z toho ZPF I. tídy ochrany tvoí 1 010,2 ha (tj. 31 %), ZPF II. tídy ochrany tvoí 1 170,6 ha (tj. 36 %), ZPF III. tídy ochrany tvoí 990,0 ha (tj. 30 %), ZPF IV. tídy ochrany tvoí 58,0 ha (tj. 2 %) a ZPF V. tídy ochrany tvoí 27,7 ha (tj. necelé 1 %). Nejkvalitnjší zemdlské pdy tedy pokrývají 2/3 území (vetn stedu území mezi zástavbou Sokolnic, Telnice, Žatan a Újedza u Brna). Na velké ásti zemdlsky využívaných ploch jsou vybudovány závlahové systémy. V ešeném území se nachází minimum lesních pozemk (celkem 44,6 ha, což je 1,3 % rozlohy ešeného území). Nejvtším lesním celkem je mnínská bažantnice, v ešeném území se nachází její ást o rozloze 22 ha, celková rozloha lesních pozemk bažantnice je cca 89 ha. Další lesní celky jsou mnohem menší, výmrou obvykle nepesahují rozlohu 3 ha. 2.4.6. Geomorfologie Území patí do geomorfologického celku Dyjsko-svratecký úval a podcelku Pracká pahorkatina. Severozápadní ást (západn od toku íky) náleží do okrsku Tuanská plošina, severovýchodní ást (východn od toku íky) do okrsku Šlapanická pahorkatina, stední ást podél Cézavy náleží do okrsku Cezavská niva a jižní ást do okrsku Moutnická pahorkatina. 2.4.7. Geologie Na území obce Hostrádky-Rešov se nachází doasn uklidnný sesuv . 140 nacházející se pod vrcholem Staré hory. V k.ú. Újezd u Brna se jižn od ešeného území nachází chránné ložiskové území Újezd u Brna suroviny zemní plyn (íslo 25410000).

2.4.8. Píroda a krajina – zhodnocení souasného stavu Nejvýznamnjší pírodní hodnotu území tvoí kvalitní zemdlské pdy, které jsou také významným limitem využití území. Velmi výrazným limitem využití území je pak záplavové území Litavy a íky, které z ásti zasahuje obytné území nkterých obcí. Pro ochranu krajinného rázu je významné území KPZ “Bojišt bitvy u Slavkova“, které do ešeného území zasahuje od severu. Od jihu pak do území zasahuje ochranné pásmo láze ských zdroj – šaratických zídel. Ostatní pírodní záležitosti mají minoritní zastoupení, kostru pírodních prvk tvoí územní systém ekologické stability zastoupený nadregionálním biokoridorem a navazující sítí lokální úrovn, která prochází zejména podél tok.


25


3.

NÁVRH

3.1.

Úvod


S ohledem na intenzity provozu na jednotlivých silnicích dle sítání SD v roce 2010, lze v této chvíli jen tžko obhájit peložky jakýchkoliv silnic v ešeném území. Nejzatíženjším silniním prtahem v ešeném území je silnice II/380 v Telnici (zde projíždlo 5 491 vozidel, z toho 1 038 tžkých), následuje soubh silnic II/416 a II/418 v Újezd u Brna (4 396 vozidel, z toho 875 tžkých) a silnice II/418 v Telnici (4 290 vozidel, z toho 823 tžkých). Uvažovaný návrh ešení silniní sít tak slouží spíše pro zajištní a ochranu vytipovaných koridor pro pípadné budoucí využití (pokud by se intenzity dopravy na dotených silnicích v budoucích letech zvýšily, pípadn z jiných dvod). Výhledové intenzity dopravy zpracované v modelu dopravy Jihomoravského kraje (HBH Projekt, 2014) nedosahují hodnot, které by stávající komunikaní sí kapacitn vyerpaly. V ešeném území vykazuje pro rok 2035 (2.2 Koncepní varianta A) nejvyšší intenzity dopravy silnice II/380 v obci Telnice a to 9.700 vozidel za 24 hodin, na silnici II/418 v obcích Sokolnice a Újezd u Brna vykazuje model dopravy nárst intenzit na cca 6.500 vozidel za 24 hodin. Pro návrh vedení pípadných peložek a obchvat byly brány v úvahu následující okrajové podmínky. Trasy musí odpovídat normovým požadavkm dle SN 736101/Z1 pro stanovené kategorie silnic. S ohledem na stávající i pípadné výhledové intenzity dopravy a význam silnice v rámci dopravní infrastruktury byly kategorie silnic pro návrh stanoveny následovn: silnice II/380 byla navržena v kategorii S9,5/80 a ostatní uvažované peložky a obchvaty v kategorii s7,5/70. Dalšími okrajovými podmínkami dležitými pro návrh ešení peložek komunikací byla zejména ochranná pásma vedení VVN (vetn požadavku na kížení vedení co nejblíže sloupm), vyhlášená záplavová území vetn aktivní zóny a také rozvojové zámry jednotlivých dotených obcí.

Návrhové prvky komunikací vychází z SN 736101/Z1. Návrhová kategorie

Šíka v m

b

Návrhová rychlost

m

km/h

S

9,5

S

7,5

Písemný znak

a

v

c

e

80

3,50

0,25

0,50

0,50

70

3,00

0,25

0,00

0,50

Kategorie navrhovaných peložek silnic


26



Polomr kružnicového oblouku v m Návrhová smrodatná rychlost v km/h

pi dostedném sklonu vozovky v % 2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

se základním píným sklonem 2,5%

80

775

650

550

500

450

400

350

325

–

–

1700

70

600

500

425

375

330

300

270

250

–

–

1300

60

450

375

325

270

240

220

200

180

170

–

950

50

300

250

220

190

170

150

140

125

120

110

700

Nejmenší dovolené polomry smrových kružnicových oblouk ve vztahu k uvažované rychlosti a dostednému sklonu Návrhová rychlost v km/h pro území Návrhová kategorie silnice nebo dálnice

rovinatém nebo mírn zvlnném

pahorkovitém

horském

podélný sklon (s) v %

S 9,5

S 7,5

80

70

60

4,5

6

8

70

60

50

4,5

7

9

Návrhové rychlosti podle druhu území a nejvtší dovolené podélné sklony Nejvtší výsledný sklon (m) v %

Návrhová kategorie silnice nebo dálnice

rovinatém nebo mírn zvlnném

pahorkovitém

horském

S 9,5

7,5

7,5

8,5

S 7,5

7,5

8,5

10

Nejvtší dovolené výsledné sklony (m) podle druhu území a použité návrhové kategorie silnice pi návrhové rychlosti (vn) / smrodatné rychlosti (vs) km/h

Rv v m 80

70

60

50

Nejmenší dovolený pro zastavení

4 000

3 200

2 000

1 000

Nejmenší dovolený pro pedjíždní

31 000

25 000

20 000

11 000

Nejmenší polomry vypuklých výškových oblouk pi návrhové rychlosti (vn) / smrodatné rychlosti (vs) km/h

Ru v m 80

70

60

50

Nejmenší doporuený

2 800

2 000

1 500

1 200

Nejmenší dovolený

2 100

1 500

1 000

700

Nejmenší polomry vydutých výškových oblouk Návrhová rychlost v km

Vzdálenost kižovatek v km; na silnicích s neomezeným pístupem; smrov nerozdlených II. a III. tídy

80

1,5

70

1,0

60

0,5

50

0,25

Nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti kižovatek


27


3.2.


Varianta A 3.2.1. Návrh ešení Hlavní charakteristika varianty: Západní obchvat Telnice, jižní obchvat Sokolnic a Újezdu u Brna, plynulé vedení silnice II/380. Ve variant A je kladen draz na „nadazenost“ silnice II/380 pi prchodu ešeným územím. To znamená, že vedení trasy je navrženo v logickém pokraování severo-jižního smru obchvatu Telnice v západním sektoru. Zaátek obchvatu je situován do upravené okružní kižovatky se silnicí II/418 , dále je veden západn od obce Telnice a do pvodní trasy se vrací na okružní kižovatce ped mostem pes eku Cézavu. Obchvat obce Sokolnice silnicí II/418 je navržen v ásteném soubhu s tratí . 300 v jižním sektoru. Zaátek obchvatu je situován do upravené okružní kižovatky se silnicí II/380 a pokrauje v soubhu s tratí . 300, v míst kížení se silnicí III/4182 se k trati pimyká nejblíže, zde bude nutno provit zda je dostatek prostoru pro pípad zdvojkolejnní trati. Obchvat obce Sokolnice po cca 3,4 km plynule navazuje na obchvat obce Újezd u Brna, silnici II/416. Obchvat obce Újezd u Brna je navržen v koridoru definovaném ÚP a navazuje na trasu návrhu peložky silnice II/416 definovanou Územní studií silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna (Urbanistické stedisko Brno, 2012). Dopravní obsluha doteného území je zajištna úpravou stávajících kižovatek i výstavbou nových. Na silnici II/380 bude upravena stávající okružní kižovatka se silnicí II/418 tak, aby bylo možno zachovat stávající napojení obce Sokolnice, stávající napojení SPH, úpravou polomru a ásten i polohy bude možno do kižovatky napojit dv nová ramena, a to peložku silnice II/380 (obchvat Telnice) a peložku silnice II/418 (obchvat Sokolnic). Stávající napojení Telnice (II/380) vedené jižním smrem od kižovatky bude zrušeno a nahradí jej napojení od kižovatky peložené silnice II/418 se silnicí III/4182 (pedpokládá se rekonstrukce na S7,5/70). V míst kížení peložky II/380 se stávající silnicí III/41610 vznikne nová prsená kižovatka, tím bude zajištno napojení Telnice na silnici II/380 ze západu. Peložka silnice II/380 se po cca 3,14 km vrátí do pvodní trasy. V tomto míst je navržena velká okružní kižovatka s pti rameny. Dv ramena jsou silnicí II/380, tetí rameno reprezentuje napojení silnice II/416 ve smru na obec Mním, napojení obce Žatany je zajištno ástenou peložkou silnice II/416 a zrušením stávajícího napojení na silnici II/380 v tsné blízkosti mostu pes Cézavu. Peložka II/416 si vyžádá výstavbu nového pemostní eky Cézavy. Posledním pátým ramenem okružní kižovatky bude stávající silnice II/380, která od severu napojí jižní ást Telnice. Obec Sokolnice bude dopravn napojena hlavn na peložku silnice II/418 a to ze stávající kižovatky se silnicí II/380 po stávající II/418, dále z kižovatky peložené silnice II/418 se stávající III/4182. Silnice III/4184 procházející v tsné blízkosti nádraží Sokolnice bude kížit obchvat v km 1,820 prsenou kižovatkou, ímž bude zajištna dostupnost železniního nádraží pro obec Telnice a napojení stední ásti obce Sokolnice na obchvat. Silnice III/4176 zajišující propojení Žatan s nádražím Sokolnice bude zrušena z dvodu velkého potu kižovatek a jejich krátké vzájemné vzdálenosti. Obyvatelé Žatan pro píjezd k nádraží Sokolnice využijí kižovatku stávající silnice II/416 s navrhovaným obchvatem a jízdou po obchvatu ke kižovatce obchvatu Sokolnic se silnicí III/4184 pijedou k nádraží. Obec Újezd u Brna bude na obchvat (silnici II/416) napojena úrov ovými kižovatkami stávajících silnic II/416 a II/418. Pimknutí trasy peložky silnice do blízkosti železniní trat s sebou mže pinášet omezení rozvoje zástavby jižn od železnice u nádraží. Nová trasa by mohla tvoit jižní hranici zástavby u telnického nádraží a západní hranici zástavby Újezda u Brna. Rozvoj zástavby bude s novou trasou zkoordinován ve zmnách územních plán. 3.2.2. Potencionální problémy V návrhu se žádné zásadní problémy nevyskytují. Peložka silnice II/380 vyhovuje všem požadavkm na vedení tras. Peložka silnice II/418 a II/416 s sebou pináší níže uvedené problémy, které jsou ale ešitelné (zejména technickými opatením): na trase peložky silnice II/418 poblíž kížení se silnicí III/4182 („Mrtvá“) bude nutná peložka sloupu VVN 110 kV spolenosti E.ON, který se nachází poblíž železniní trat . 300; problém je ešitelný, investice do peložky sloupu je v rámci celkové investice nevýznamná;


28



na trase peložky silnice II/418 existuje v míst nejtsnjšího pimknutí k železniní trati . 300 možnost kolize se zámrem jejího zdvojkolejnní v trase Brno – Sokolnice-Telnice; tento zámr zatím nebyl podrobnji proven, v pípad stetu bude nutné peložku silnice odklonit dále od železniní trat; na trase peložky silnice II/418 neodpovídá vzdálenost uvažovaných kižovatek lánku normy týkajícího se minimálních vzdáleností kižovatek na silnici II. tídy; velké množství kižovatek vyplývá s husté stávající silniní sít (kížení se silnicemi II/380, III/4182, III/4184 a II/416); nejmenší vzdálenost kižovatek je cca 800 m (mezi silnicemi II/380 a III/4182); v takto hust osídleném území je možné povolit výjimku z normy; je navrženo zrušení silnice III/4176 v trase od nádraží do Žatan z dvodu malé vzdálenosti kižovatek mezi III/4184 a III/4176; dopravní obsluha Žatan z nádraží bude probíhat po silnici III/4184 a dále po peložce silnice II/416; na trase peložky silnice II/416 dochází pi pechodu pes nivu Cézavy ke stetu se záplavovým územím vetn aktivní zóny; v návrhu se poítá s možností pelivu silniního tlesa, avšak i ešení na náspu s dostateným množstvím propustí je technicky možné; na trase peložky silnice II/416 dochází ke kížení navržené trasy silnice s nadregionálním biokoridorem NRBK 06; tento stet je technicky ešitelný; prjezd pes Žatany zstává v souasném stavu, prjezd nákladní dopravy bude možné omezit dopravním znaením (nákladní vozidla pojedou po delší trase pes kižovatku u sokolnické rozvodny); potenciáln lze uvažovat o pevedení této ásti silnice II/416 do kategorie silnic III. tídy.

3.3.

Varianta A1 3.3.1. Návrh ešení Hlavní charakteristika varianty: Varianta „A“ doplnná o severní obchvat obce Žatany. Varianta A1 dopl uje do pedcházející varianty peložku silnice II/416 – severní obchvat obce Žatany. Zaátek peložky je situován do jižní ásti obce Újezd u Brna, kde navazuje na stávající vedení silnice. Prsenou kižovatkou se napojuje na obchvat Sokolnice (peložka II/418) pokraující obchvatem Újezdu u Brna (peložka II/416) a pokrauje západním smrem k obci Telnice, prochází polnicovou nivou a ásten v soubhu se stávající II/380 a je napojena do velké okružní kižovatky definované již ve variant „A“. Obec Žatany je na tuto peložku napojena pomocí stykové kižovatky v míst odpojení nového vedení silnice II/416 do nové trasy po stávající silnici. Varianta A1 vznikla hlavn z popudu poteby obce Žatany vypoádat se s tžkou nákladní dopravou, kterou generuje spolenost „Beton Brož“ a která v souasné dob negativn ovliv uje životní prostedí v obci. 3.3.2. Potencionální problémy Z ešení varianty A1 vyplývají tyto problémy: na trase peložky silnice II/416 odporuje vzdálenost kižovatek v míst kížení s obchvatem Sokolnic a napojením Žatan po stávající silnici lánku normy o vzdálenosti kižovatek na silnici II. tídy; v tomto pípad je vzdálenost kižovatek pouhých 250 m; s ohledem na oekávané výhledové intenzity dopravy by tato skutenost nemla být pekážkou v realizaci; zástavba Telnice je obkroužena silnicemi ze všech stran, navržená sí silnic II. tídy je velmi hustá (problém s ekonomickou stránkou pípadné relizace).


29


3.4.


Varianta B 3.4.1. Návrh ešení Hlavní charakteristika varianty: Východní obchvat Telnice, jižní obchvat Sokolnic a Újezdu u Brna, peáž II/380 a II/418. Variantu B je možno charakterizovat jako úsporné ešení, jelikož v návrhu je využito vedení peložky silnice II/380 jednak jako obchvat Telnice, tak i jako obchvat Sokolnic. Vedení peložky silnice II/380 je smrováno do prostoru mezi Telnicí a Sokolnicemi. Peložka silnice zaíná na stávající okružní kižovatce silnic II/380 a II/418 u sokolnické rozvodny, pokrauje ve volném prostoru mezi ochrannými pásmy VVN ke kižovatce se stávající silnicí III/4182. V tomto míst bude obec Telnice ze severu napojena na II/380 piemž stávající napojení od sokolnické rozvodny bude zrušeno. Dále vedení peložky silnice II/380 pokrauje jihovýchodním smrem až k velké okružní kižovatce se stávající silnicí III/4184. Velká okružní kižovatka umožní jak další napojení obcí Telnice a Sokolnice na II/380, tak i napojení peložky silnice II/418 (obchvat Sokolnic) v pokraování peložky II/416 (obchvat Újezda u Brna). Od této kižovatky je návrh peložky silnice II/380 smován jižním smrem dvma protismrnými oblouky údolní nivou pod Telnicí ke stávajícímu pemostní eky Cézavy. Na tomto míst je návrh peložky silnice II/380 napojen na stávající stav pomocí velké okružní kižovatky. Návrh této kižovatky umož uje napojení šesti ramen, piemž dv ramena tvoí stávající silnice II/380, jež ze severu napojuje obec Telnice a na jihu trasa pokrauje ve stávající trase smrem na Hodonín, tetí rameno je napojení peložky silnice II/380 ze severovýchodního smru, obec Žatany je prostednictvím tvrtého ramene (stávající silnice II/416 – upravené smrové vedení) napojena na silnici II/380. Po drobné úprav smrového vedení je do téže kižovatky jako páté rameno napojena stávající komunikace (silnice II/416), která pokrauje ve smru na obec Mnín. Šesté rameno kižovatky tvoí návrh vedení pípadné peložky silnice II/416 – obchvat obce Mnín ve smru k D2. Peložka je vedena v prostoru pi levém behu eky Cézavy a za obcí Mnín je napojena na stávající stav. Je velmi diskutabilní, zda tento obchvat budovat s ohledem na nízké výhledové intenzity dopravy a bezproblémový stávající prtah silnice II/416 obcí Mnín. V návrhu je tento obchvat zalenn jako prkaz možného vedení peložky. Okružní kižovatka je navržena nad ekou Cézavou, což pi navrženém polomru kižovatky bude nutno ešit dvma mostními objekty. Jelikož peložku silnice II/418 (jižní obchvat Sokolnic) z velké ásti tvoí peložka II/380, nová trasa silnice II/418 je v podstat krátkým úsekem o délce cca 1,8 km od nové okružní kižovatky se II/380 se silnicí III/4184 po kižovatku peložky silnice II/416 (obchvat obce Újezd u Brna) s novým vedením trasy propojení Újezdu u Brna s obcí Žatany. Na tento krátký úsek obchvatu Sokolnic (II/418) plynule navazuje obchvat obce Újezd u Brna definovaný územním plánem. Vedení trasy této peložky je shodné s variantou A vetn kížení se silnicí II/418 smr Otnice a kížením se stávající silnicí II/416 ped obcí Šaratice. Varianta B dále obsahuje i návrh úpravy vedení trasy propojení obcí Újezd u Brna a Žatany – peložka silnice II/416. Dvodem návrhu této úpravy je dosažení lepšího úhlu kížení než u stávající polohy II/416. Dopravní obsluha doteného území je v podstat na stejné úrovni jako u varianty A. Dá se konstatovat, že peložka silnice II/380 netvoí jen obchvat Telnice a Sokolnic, ale z ásti i obchvat obce Žatany, proto bychom v této variant doporuili zakázat tžkým vozidlm prjezd obcí Žatany. Jako u varianty A je silnice III/4176 v úseku Žatany – Sokolnice navržena ke zrušení. Pro píjezd k vlakovému nádraží využijí obyvatelé Žatan silnici II/380 a III/4184. 3.4.2. Potencionální problémy V návrhu se žádné zásadní problémy nevyskytují. Peložky silnic II/380 a II/416 s sebou pináší níže uvedené problémy, které jsou ale ešitelné (zejména technickými opatením): trasa peložky silnice II/380 opouští pímý severojižní smr, u Telnice obsahuje dva výrazné protismrné oblouky; vzdálenost kižovatek v prvním úseku peložky II/380 neodpovídá normovým požadavkm; v takto hust osídleném území je možné povolit výjimku z normy;


30



peložka silnice II/380 vytváí další bariéru na území obce Telnice mezi jádrovým sídlem a ástí u nádraží; v rámci kruhové kižovatky OK1 zde bude nutné zajistit bezproblémový pechod pro pší a cyklisty v trase silnice III/4184; na peložce silnice II/380 neodpovídá vzdálenost uvažovaných kižovatek lánku normy týkajícího se minimálních vzdáleností kižovatek na silnici II. tídy; vzdálenost mezi kížením silnic II/380 a III/4182 je cca 800 m; v takto hust osídleném území je možné povolit výjimku z normy; je navrženo zrušení silnice III/4176 v trase od nádraží do Žatan; dopravní obsluha Žatan z nádraží bude probíhat po silnici III/4184 a dále po peložce silnice II/380 nebo peložce silnice II/416; na trase peložky silnice II/416 dochází pi pechodu pes nivu Cézavy u Újezda u Brna a také pi soubhu s Cézavou u Mnína ke stetu se záplavovým územím; v návrhu se poítá s možností pelivu silniního tlesa, avšak i ešení na náspu s dostateným množstvím propustí je technicky možné; na trase peložky silnice II/416 dochází ke kížení navržené trasy silnice s nadregionálním biokoridorem NRBK 06; tento stet je technicky ešitelný.


31


4.


ZÁVR Územní studie ve své 1. etap (przkumy a rozbory) navrhuje dv varianty ešení peložek vedení silnic II. tídy. Z technického hlediska jsou ob varianty realizovatelné. Jejich podrobnjší posouzení bude souástí 2. etapy ešení této územní studie. Výsledné ešení mže být kombinací prvk navržených variant. Varianta A upednost uje „pímé“ vedení peložky silnice II/380 v plynulé trase s menším potem kižovatek, avšak ne zcela uspokojiv eší prjezdní úsek silnice II/416 obcí Žatany. Tento problém je ešen doplnním severního obchvatu Žatan variantou A1, ímž ovšem bude rozvoj obce Telnice v podstat ze všech stran limitován peložkami silnic. Celková délka navržených peložek ve variant A iní cca 11,48 km (oproti 12,77 km stávajících silnic), ve variant A1 je navrženo celkem 14,37 km peložek (oproti 16,03 km stávajících silnic). Varianta B pekládá silnici II/380 do ne zcela plynulé trasy, ale navržené ešení bude jednak z ekonomického hlediska výhodnjší – spolený úsek obchvatu Telnice a Sokolnic a zárove obec Telnice nebude ve svém rozvoji limitována na západ silnicí. Vedení peložky silnice II/380 spolu s jižním obchvatem Újezdu u Brna a Sokolnic tvoí i logický severní obchvat obce Žatany. Celková délka peložek silnic ve variant B bez obchvatu Mnína iní cca 10,71 km (oproti 13,37 km stávajících silnic), s obchvatem Mnína je pak délka peložek 13,48 km (oproti 16,62 km stávajících silnic).

varianta A

délka stávajících silnic [km]

II/380

3,045

délka navržených peložek silnic [km] 3,144

II/416

4,693

4,966

II/418

5,033

3,366

celkem

12,771

11,476

poznámka obchvat Telnice obchvat Újezdu od kížení se stávající II/416 u Šaratic po kížení se stávající II/416 na Žatany obchvat Sokolnic po kížení se stávající II/416 na Žatany

Srovnání souasných délek silnic II. tídy a jejich navržených peložek – varianta A

varianta A1


délka navržených peložek silnic [km]

II/380 (A)

3,045

3,144

obchvat Telnice

II/416 (A)

4,693

4,966

obchvat Újezdu od kížení se stávající II/416 u Šaratic po kížení se stávající II/416 na Žatany

II/416 (A1)

3,255

2,890

obchvat Žatan

II/418 (A)

5,033

3,366

obchvat Sokolnic po kížení se stávající II/416 na Žatany

celkem

16,026

14,366

poznámka

Srovnání souasných délek silnic II. tídy a jejich navržených peložek – varianta A1

3,350

délka navržených peložek silnic [km] 4,276

od zaátku peložky pes OK1 a OK2

II/416

4,984

6,431

od OK1 po kížení se stávající II/416

II/416

3,257

2,768

obchvat Mnína

varianta B


II/380

II/418

5,033

0,0

celkem

16,624

13,475

poznámka

ruší se, zaíná až za kížením nové II/416

Srovnání souasných délek silnic II. tídy a jejich navržených peložek – varianta B


32



Schéma ešení varianty A a varianty A1 (árkovaná ára s kratšími árkami).

Schéma ešení varianty B


33


5.

DOKLADY

5.1.



Záznam z jednání ve vci Územní studie silnic II. tídy v území ovlivnném rozvodnou 400/220/110 kV Sokolnice konaného dne 30. 10. 2014 v 15.00 hod. v budov Krajského úadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5 v Brn, v zasedací místnosti . 119 A

Pítomni: dle prezenní listiny Cílem jednání bylo projednat první dílí závry analytické ásti územní studie ve fázi po zahájení prací a prodiskutovat další postup prací. Zhotovitelem územní studie je spolenost KNESL+KYNL s.r.o. Jednání zahájila Ing. arch. Hamrlová. Cílem je najít takové ešení, které bude plnit dopravní funkci a pitom minimalizovat negativní vlivy z dopravy na obyvatelstvo, pírodu a krajinu. Ing. arch. Kynl, zástupce zhotovitele, uvedl stžejní problémy v území, jsou to zejména vedení VVN a záplavové území. Obce mají územní plány, pouze Újezd u Brna má v ÚP navržený dopravní obchvat obce. Na základ sítání dopravy lze konstatovat, že dopravní zátž v území nepekrauje u vtšiny obcí limitní hodnoty (Brno-Tuany smr Sokolnice 8.500 vozidel/den, poté se rozdlí na jednotlivé proudy, a to Sokolnice 4.300 vozidel/den, Telnice 5.500 vozidel/den, Újezd u Brna 1.800 vozidel/den). Na základ dopravního zatížení se jeví oprávnný obchvat Telnice, pípadné další obchvaty lze ešit jako rezervu, nebo rozvoj území je podmínn železnicí. Prchod trasy nové silnice územím v okolí rozvodny Sokolnice je limitován venkovními elektrickými vedeními a jejich ochrannými pásmy. Je nevhodné vést trasy silnic rovnobžn s vedením. Podklady pro analytickou ást bude zhotovitel dále dopracovávat. Ing. arch. Houzarová upozornila, že pedmtná územní studie se zpracovává na základ závr pedchozích územních studií, kterými jsou Územní studie silnice II/416 Žatany – Slavkov u Brna a Územní studie silnice II/380 Sokolnice – ej. Ob územní studie jsou územn plánovacím podkladem, ob studie byly zhotoviteli pedány. Doporuuje prostudovat ob uvedené územní studie, výsledky przkum a rozbor po ovení jejich aktuálnosti a pípadném drobném doplnní lze v zásad pevzít. Ing. Franek podrobn shrnul dosavadní vývoj dopravní infrastruktury v území. Pedmtná studie má navázat na ÚS tah silnic II/380 a II/416, ve kterých pedmtné území nebylo lze ešit koordinací, ale zejména vzhledem k limitm, novou studií. Úelem studie není primárn navrhovat obchvaty, ale posoudit spolen v koexistenci oba zbývající úseky tah silnice a navrhnout ešení silniní dopravy a dalšího rozvoje území. Ing. Franek podrobn shrnul dosavadní vývoj dopravní infrastruktury v území a závry obou dokonených územních studií. Zdraznil, že smyslem územní studie není navrhnout dopravní obchvaty obcí, nýbrž ešit dopravu v souvislosti s územním rozvojem obcí vetn jejich dopravní obsluhy. Úkolem zhotovitele je navrhnout úpravy stávajících silnic a trasy nových silnic. Venkovní elektrická vedení a jejich ochranná pásma území limitují. Je nutné najít výhledové ešení silnic II. tídy – II/380, II/416 a II/418 s cílem ochránit koridory v území k využití pro dopravní infrastrukturu. ešení musí být v souladu s Energetickým zákonem. Ing. arch. Janíková navrhla pozmnit pvodní rozhodnutí, kdy bylo uvažováno jednat v rámci zahájení przkum a rozbor s obcemi na spoleném jednání a radji jednat s obcemi separátn. Pítomní se k návrhu pipojili s tím, že hromadná prezentace pro obce bude provedena až po odevzdání przkum a rozbor. Ing. ernošek doplnil, že v dokladové ásti obou dokonených územních studií je dokumentováno stanovisko jednotlivých obcí, na jednání s obcemi je poteba ovit, zda se stanoviska obcí nezmnila. Ing. Kynl upozornil, že je poteba zpracovat analýzu dopravních závad. Ing. Lunga uvedl, že mapa dopravních závad je zpracovaná, je souástí przkum a rozbor Územní studie silnice II/380 Sokolnice – ej. © KNESL+KYNL s.r.o.

34



Závr: Pítomní se dohodli, že: OÚPS uvdomí obce o zahájení prací na pedmtné územní studii. Zhotovitel projedná ešení územní studie v úrovni przkum a rozbor s dotenými obcemi jednotliv, oví, zda se nezmnila stanoviska obcí vydaná k obma uvedeným dokoneným územním studiím. Další jednání se uskutení dne 24. 11. 2014 ve 14.00 hod. v budov KrÚ JMK, na jednání budou prezentovány przkumy a rozbory ped odevzdáním tak, aby mohl být splnn termín odevzdání dle smlouvy o dílo. Zhotovitel pipraví prezentaci v digitální podob. Pozvánku na jednání zajistí a rozešle OÚPS. Prezentace analytické ásti pro dotené obce bude provedena až po odevzdání przkum a rozbor. Kontaktní osoby pro komunikaci jsou za poizovatele: Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected] za zhotovitele doc. Ing. arch. Jakub Kynl, tel: 603 197 470, e-mail: [email protected]

Píloha: Prezenní listina Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 06. 11. 2014


35




36


5.2.



Záznam z jednání ve vci Územní studie silnic II. tídy v území ovlivnném rozvodnou 400/220/110 kV Sokolnice konaného dne 24.11.2014 ve 14.00 hod. v budov Krajského úadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5 v Brn, v zasedací místnosti . 240.

Pítomni: dle prezenní listiny Cílem jednání bylo prezentovat závry analytické ásti územní studie ve fázi ped odevzdáním 1. etapy. Zhotovitelem územní studie je spolenost KNESL+KYNL s.r.o. Jednání zahájila Ing. arch. Hamrlová. Ing. arch. Kynl, zástupce zhotovitele zrekapituloval postup práce. Konzultovali se všemi obcemi vyjma Hostrádky – Rešov a Šaratice. Konzultovali také s Povodím Moravy. Narazili na problém zámru zdvojkolejnní železniní trati v úseku Sokolnice – Újezd u Brna. Ing. Franek informoval, že v souvislosti se zdvojkolejnním železniní trati se zpracovává studie proveditelnosti s termínem dokonení v roce 2015, rozhodující v této souvislosti bude ešení kenovické spojky. Pedmtná územní studie musí se zdvojkolejnním železniní trati poítat. Ing. arch. Kynl uvedl jako hlavní zdroj negativních vliv z nákladní dopravy zatžující intravilány obcí v ešeném území spolenost Beton Brož zatžující pedevším Žatany, Mnín, Újezd u Brna (hlavn ást Na Rychmanov) a Otmarov. Pi zpracování územní studie bude využito sítání dopravy SD 2010. Na jednáních byly zjištny následující zájmy obcí: (1) Sokolnice – chtjí obchvat; (2) Újezd u Brna – chtjí obchvat silnic II/416 a II/418 pedevším kvli prjezdm nákladních vozidel Beton Brož; (3) Telnice – chtjí obchvat silnice II/380, neradi by, aby došlo k uzavení obce bariérami ze všech stran, na západ chtjí území pro rozvoj obce; chtjí cyklostezku smrem na Tuany; (4) Žatany – mají zájem na severu obce realizovat rekreaní oblast, která bude mít spolený potenciál i pro Telnici; dali námt na cyklostezku smrem na Židlochovice – Slavkov; (5) Mnín – chtjí obchvat silnice II/416, ale vnímají, že území Mnína se ešení pedmtné územní studie píliš nedotkne. Ing. arch. Kynl poté komentoval 3 varianty ešení – A, A1 a B. Problémem jsou vzdálenosti kižovatek. Bylo eeno, že výjimky pro vzdálenost kižovatek povoluje správní silniní orgán na ORP Šlapanice.

Závr: Pítomní se dohodli, že: OÚPS zajistí jednání s obcemi v termínu 03.12.2014, na kterém bude zhotovitel prezentovat 1. etapu – analytickou ást územní studie až po odevzdání przkum a rozbor. Další jednání se uskutení v lednu 2014 v budov KrÚ JMK. Pozvánku na jednání zajistí a rozešle OÚPS.


37



Kontaktní osoby pro komunikaci jsou za poizovatele: Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected] za zhotovitele doc. Ing. arch. Jakub Kynl, tel: 603 197 470, e-mail: [email protected]

Píloha: Prezenní listina

Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 28.11.2014


38




39


5.3.


Záznam z jednání na Krajském úad – pedstavení analytické ásti zástupc m obcí a ORP Záznam

z jednání ve vci Územní studie silnic II. tídy v území ovlivnném rozvodnou 400/220/110 kV Sokolnice konaného dne 3.12.2014 v 9.00 hod. v budov Krajského úadu Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5 v Brn, v zasedací místnosti . 119 A

Pítomni: dle prezenní listiny Cílem jednání bylo prezentovat závry analytické ásti územní studie ve fázi po dokonení 1. etapy a prodiskutovat další postup prací. Zhotovitelem územní studie je spolenost KNESL+KYNL s.r.o. Jednání vedla Ing. arch. Hamrlová. Jednání zahájil Ing. Antonín Tesaík, len Rady Jihomoravského kraje, pivítal pítomné a zdraznil zájem kraje dohodnout konené ešení s obcemi. Ing. arch. Hamrlová poté pedala slovo Ing. arch. Kynlovi, zástupci zhotovitele. Ing. arch. Kynl ve své prezentaci dle obsahu rozlenné do tí ástí prezentoval dokonenou 1. etapu – analytickou ást územní studie. Zdraznil, že konzultoval se všemi obcemi vyjma obce Hostrádky – Rešov, kterou ešení územní studie neovlivní. Dopravní zatížení silnic v území, se kterým poítá územní studie pro rok 2035, zpracovala spolenost HBH, dopravní zatížení vychází z oficiálních dopravních przkum R a jeho garantem je Ministerstvo dopravy. Prezentoval variantu A, variantu A 1 (jako podvariantu var. A) a variantu B. Shrnul dosavadní postup práce, pedpoklady v území projednával také s Povodím Moravy. Upozornil na nevyjasnnost zámru zdvojkolejnní železniní trati v ešeném území. Navrhl další postup práce. Prezentace z jednání je pílohou tohoto záznamu. Ing. arch. Hamrlová zahájila diskuzi. Ing. Franek shrnul dvody poízení územní studie, zdraznil, že návrh ešení bude zohlednn v územn plánovací dokumentaci jako územní rezerva pro výhledové období. Upozornil na problémy pi výkupu pozemk pro realizaci nových zámr. Zdraznil výhodnost ešení umož ující realizaci zámru po etapách. Ke zdvojkolejnní uvedl, že se zpracovává studie ešení, bude dokonena v roce 2015. Ing. arch. Hamrlová navrhla projednat ešení se SŽDC. Ing. arch. Houzarová upozornila na skutenost, že vymezení ešeného území a zadání pedmtné územní studie vyšlo ze závr Územní studie silnice II/416 v úseku Žatany – Slavkov u Brna a z Územní studie silnice II/380 Sokolnice – ej. Závry obou studií stanovily nutnost podrobnjšího ešení návrhu ve vymezeném území v souladu s energetickým zákonem a nutnost projednání ešení se správcem distribuní sít elektrického vedení v území, kterým je spolenost EPS. Ing. arch. Kynl potvrdil nutnost projednání územní studie se spoleností EPS a EON. Pan starosta Kroutil položil 3 otázky: zda bude ešení zohlednno v aktuáln zpracovávaných ZÚR JMK, zda je možné získat zmi ovaný materiál spol. HBH a jak je to s uvádným zatížením silnic. Ing. Soldán, zpracovatel dopravního ešení, k dopravnímu zatížení uvedl, že spol. HBH ve výše zmínném materiálu, který pedmtná územní studie zohled uje, respektuje rstové koeficienty dopravního zatížení podle kategorie silnic, které uvádí a garantuje ministerstvo dopravy R. Ing. Franek ekl, že jedin materiály garantované ministerstvem dopravy jsou nenapadnutelné. Ing. arch. Hamrlová uvedla, že aktuáln zpracovávané ZÚR JMK jsou již odevzdané a pipravené k projednávání v roce 2015. Územní studii proto již nelze do ZÚR JMK pevzít. Územní studii lze využít pi aktualizaci ZÚR JMK. Ing. Hlaváková se dotázala, zda územní studie eší také úpravy stávajících silnic. Ing. arch. Kynl v souvislosti s úpravou stávajících silnic uvedl pedevším kižovatku Mnín – Žatany a prchod Telnicí. Pedal 6 obcím prezentaci. Požádal, aby se obce vyjádily k výhodám a nevýhodám ešení, nikoliv pouze k výbru jedné varianty. © KNESL+KYNL s.r.o.

40



Pan starosta Kroutil požádal o pedání Modelu silniní dopravy pro sí Jihomoravského kraje (HBH, 2014).

Závr: Pítomní se dohodli, že: Obce zajistí svoje pipomínky k provedené prezentaci v termínu do 22.12.2014. Pedmtem pipomínek bude konstatování výhod a nevýhod ešení. OÚPS zajistí jednání s dotenými orgány a správci významné technické infrastruktury, jednání se uskutení 8. ledna 2015. Zhotovitel bude na jednání prezentovat 1. etapu územní studie. Pozvánku na jednání zajistí a rozešle OÚPS.

Kontaktní osoby pro komunikaci jsou za poizovatele: Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected] za zhotovitele doc. Ing. arch. Jakub Kynl, tel: 603 197 470, e-mail: [email protected]

Pílohy: Prezenní listina Prezentace z jednání Model silniní dopravy pro sí Jihomoravského kraje (HBH, 2014)

Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 06.12.2014


41




42


5.4.


Pipomínky odboru územního plánování a stavebního ádu KrÚ JMK k etap 1 K textové ásti: Doplnit do doklad záznam z 24.11.2014 (pedaný 8.12.2014). Upravit formáln textovou ást (zarovnání vpravo). Ke grafické ásti: V grafické ásti opravit znaky v legend, nebo nap. ve výkresu . 2 a dalších dle legendy pesahuje aktivní zóna hranice záplavového území. Zohlednit pipomínky oddlení rozvoje dopravy viz píloha.

Vyhodnocení zpracovatele: Do kapitoly 5 textové ásti (Doklady) byly doplnny záznamy z jednání 24. 11. 2014 a 3. 12. 2014. V legendách výkres byly upraveny grafické znaky záplavového území Q100 a aktivní zóny tak, aby byly v souladu s obsahem výkres. Pipomínky odboru rozvoje dopravy jsou vyhodnoceny v následující kapitole.

5.5.

Pipomínky odboru rozvoje dopravy KrÚ JMK k etap 1 Textová ást Strana 4 - kapitola „2.1.1. Sokolnice“ V posledním odstavci kapitoly (2- ádkovém) – oznaení silnice „II/416“ Pozn.: Silnice II/416 obcí Sokolnice neprochází. Strana 16 – kapitola „2.2.4. Cyklistická doprava“ Celková délka trasy Eurovelo – „4,000 km“ Pozn.: Mže vypadat jako 4 km. Doporuuje se jiný zpsob oddlovací znaménka nap. „tekou“. Strana 17 – výkres „Schema dopravních závad“ U dopravní závady v obci Telnice – nesprávné oznaení silnice – „II/4184“ Pozn.: Správn má být III/4184 Strana 18 – výkres „Schema modelování intenzity dopravy v roce 2035“ Doplnit do popisu koncepní variantu dopravního modelu výhledových intenzit Pozn.: nap. RPDI 2035 – Koncepní varianta A Strana 27 – Tabulka „Nejmenší dovolené polomry kružnicových oblouk“ Pro návrhovou rychlost 80 km/hod je v bu ce pro dostedný sklon 3,5 % uvedena hodnota – „55 m“ Pozn.: Správn má být 550 m Strana 28 – kapitola „3.2.1. Návrh ešení“ Nesprávné oznaení silnice „II/4185“ (v prvním popisném odstavci kapitoly) Pozn.: Správn má být III/4185 Strana 30 – kapitola „3.4.1. Návrh ešení“ Nesprávné oznaení silnice „II/4185“ (v prvním popisném odstavci kapitoly) Pozn.: Správn má být III/4182 Strana 30 – Závr V závru bude doplnno vyhodnocení délek peložek silnic II. tídy v jednotlivých variantách také o porovnání se stávajícím stavem silnic II. tídy. Do závru bude doplnno, že výsledné ešení mže být i kombinací prvk navržených variant.


43



Výkresová ást Výkres Technická situace – Varianta B Bude doplnn popis okružní kižovatky OK2. Bude proveno: a)

propojení obce Žatany a msta Újezd u Brna po stávající silnici II/416 pouze s lokální úpravou silnice II/416 v míst kižovatky silnice s obchvatem msta Újezd u Brna;

b)

alternativa vedení nové trasy silnice II/380 od OK2 po stávající silnici v dl. cca 600 m i za cenu vložení kižovatky pro napojení Telnice od jihu (po stávající silnici nebo novou spojkou). Není bezvýhradn opodstatnné navrhovat dlouhý soubh silnic od OK2 peložky II/380 (smrem k OK1) a stávající silnice II/380 (smrem Telnice).

Vyhodnocení zpracovatele: Chyby a nepesnosti v textové ásti (vetn schémat) byly opraveny. Do kapitoly Závr byly doplnny tabulky srovnávající délky stávajících a navržených silnic. Do kapitoly Závr byla doplnna vta, že výsledné ešení mže být i kombinací prvk navržených variant. Do výkresu . 04 byl doplnn popis navržených ramen kižovatky OK2. V ešení varianty B bylo proveno zkrácení trasy silniního propojení Žatany – Újezd u Brna (maximální využití stávající trasy silnice II/416) a byla navržena kratší varianta peložky pro dosažení vhodného úhlu kížení. Do výkresu . 06 byl doplnn detail provující ešení kížení navržené peložky silnice II/416 a upravené trasy Žatany – Újezd u Brna. Provení úpravy trasy peložky silnice II/380 ve variant B, (aby se jižn od Telnice zapojila do stávající trasy silnice II/380 díve než na kruhové kižovatce OK2) nebylo po dohod se zadavatelem do této etapy zapracováno. Jedná se o složitjší problém, kdy je nutné provit zejména výškové uspoádání komunikací na terénní hran mezi nivou Cézavy a úrovní stávající silnice II/380 (výškový rozdíl je v daném míst zhruba 8 m). Alternativní ešení bude proveno a zkonzultováno s odborem rozvoje dopravy KrÚ JMK v rámci 2. etapy zpracování této územní studie.


44

00475_70

ÚZEMNÍ STUDIE SILNIC II. TÍDY V ÚZEMÍ OVLIVN NÉM ROZVODNOU 400/220/110 KV SOKOLNICE

11 / 2014


110 kv SOKOLNICE

Recommend Documents