Doubrava nové vedení 110 kv

RNDr. Alexander Skácel, CSc., - Aquakon, Pr kopnická 24, 70030 Ostrava I : 13594516

DI : CZ 5511021340

tel.: 777 674 897

e-mail: [email protected]

Doubrava – nové vedení 110 kV Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí podle § 6, v rozsahu P ílohy . 3 zákona Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc., autorizovaná osoba pro posuzování vliv životní prost edí, oprávn ní .j. 3869/625/OPV/93 vydané MŽP R dne 29.3.1994 Spolupráce: Ing. Petr Kulík, Jolana Crháková, Frýdek – Místek celkem výtisk 8 (v . autorského), výtisk . ____

Ostrava, srpen 2009

na

Skácel A., 2009: "110 kV Doubrava". Oznámení dle p ílohy . 3 zák. . 100/2001 Sb.

str. 2 z 93

Doubrava – nové vedení 110 kV Oznámení podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vliv na životní prost edí podle § 6, v rozsahu p ílohy . 3 zákona

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 2 ást A. Identifika ní údaje ......................................................................................................... 8 A I.1. Obchodní firma – oznamovatel .................................................................................... 8 A I.2. I .................................................................................................................................. 8 A I.3 Sídlo .............................................................................................................................. 8 A I.4. Jméno, p íjmení bydlišt a telefon oprávn ného zástupce oznamovatele.................... 8 A II.1. Zpracovatel oznámení ................................................................................................. 8 A II.2. I ................................................................................................................................ 8 A II.3 Sídlo ............................................................................................................................. 9 A II.4. Jméno, p íjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení ........................................ 9 ást B. Údaje o zám ru .............................................................................................................. 9 B I. Základní údaje ................................................................................................................. 9 B II. Údaje o vstupech .......................................................................................................... 14 B III. Údaje o výstupech ...................................................................................................... 27 ást C. Údaje o stavu životního prost edí v dot eném území ................................................. 29 C I. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území ................. 29 C II. Charakteristika sou asného stavu složek životního prost edí v dot eném území ....... 31 ást D. Údaje o vlivech zám ru na ve ejné zdraví a na životní prost edí ............................... 35 D I. Charakteristika p edpokládaných vliv zám ru a odhad jejich velikosti a významnosti .............................................................................................................................................. 35 D II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci ............................................ 37 D III. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahujících státní hranice ... 37 D IV. Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv 38 D V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itosti, které se vyskytly p i specifikaci vliv ................................................................................................................... 39 ást E. Porovnání variant ešení zám ru ................................................................................. 41 ást F. Dopl ující údaje ........................................................................................................... 41 ást G. Všeobecn srozumitelné shrnutí netechnického charakteru........................................ 41 ást H. P ílohy ......................................................................................................................... 42

Úvod Elektrická vedení jsou technologická za ízení p enášející požadované elektrické výkony bu od primárních zdroj (elektráren), nebo od sekundárních zdroj (rozvoden, transformoven) na ur itá místa, tj. do rozvoden nižší soustavy nebo k spot ebiteli (distribu ní sít ). Venkovní elektrická vedení mají elektrické výkony p enášet hospodárn (s nejmenšími ztrátami), spolehliv (tj. s nejmenší poruchovostí provozu), bezpe n (tj. bez ohrožování zdraví nebo života lidí a zví at) a nejmenšími zásahy do životního prost edí.


str. 3 z 93

D ležitou ástí celého rozvodného systému jsou stožáry. Funkcí stožáru je udržovat vodi e v pot ebných vzdálenostech mezi sebou, od vlastní konstrukce, od zem a jiných objekt . Stožáry musí p enášet veškeré zatížení p sobící na vodi e a na stožár a jeho p íslušenství. Stožáry dálkového vedení se rozlišují p edevším podle výšky nap tí elektrického vedení. Postupná koncentrace výroby elektrické energie do "velkoelektráren" vyžaduje p enášet stále v tší energii do v tší vzdálenosti. Proto vedle distribu ního systému nízkého do 300 V a vysokého nap tí do 35 k V se postupn p echázelo k velmi vysokému nap tí, a to 110 kV v roce 1923 až po 400 kV v roce 1959, v 70. letech jsou ve sv t realizovaná vedení 750 kV. Tvar a konstruk ní ešení stožár je ovliv ováno funk ními požadavky, stavební technikou, podmínkami staveništ , výroby, montáže (stožár a vedení), údržbou. U nás se dnes užívají p enosové trojfázové soustavy s tímto normalizovaným nap tím: • • •

Nízké nap tí (nn): 0,23 kV; 0,4 kV; 0,5 kV Vysoké nap tí (vn): 6 kV; 10 kV; 22 kV; 35 kV Velmi vysoké nap tí (vvn): 110 kV; 220 kV; 400 kV

Mechanická stavba vedení Pro rozvod elektrické energie se v p evážné v tšin používají venkovní vedení. Jenom tam, kde rozvod proudu holými vodi i není možný, nap . z d vod bezpe nostních, pro nedostatek místa nebo i z d vod estetických, používají se vedení kabelová. Zám r "110 kV Doubrava" p edstavuje v podstat výstavbu soub žného vedení velmi vysokého nap tí s již provozovaným vedením VVN ve volné krajin , kde tyto d vody nejsou napln ny, proto je tento zám r ešen jako vedení venkovní. Venkovní vedení musí vyhovovat ad r zných požadavk . Rozvod proudu musí být spolehlivý, aby se nep erušovala dodávka vlivem poruch na vedení. Vedení musí být tedy vhodn dimenzováno, aby všechny jeho ásti bezpe n vydržely mechanické a elektrické namáhání, jemuž jsou b hem roku vystaveny. Mechanické síly, které mohou zp sobit poškození stožár nebo p etržení vodi , mohou být vyvolány jednak v trem, jednak omrznutím vodi (námrazkem), a n kdy též záplavami nebo poddolováním. Z hlediska ekonomického musí být vedení navrženo tak, aby bylo dosaženo nejvýhodn jších provozních vlastností p i nejmenších nákladech na výstavbu a údržbu. Proto je nutné se p i navrhování vedení zabývat mechanikou venkovních vedení. Základním požadavkem p i návrhu je volba správných materiál jak pro stožáry, tak pro vlastní vedení a to jak z hlediska ekonomického a pevnostního, tak i s ohledem na elektrické parametry a s ohledem na terén. Existují r zné materiály pro vodi e i pro stožáry. P i návrhu venkovního vedení je nutné uvažovat nejen sou asný stav, ale po ítat i s pot ebou do budoucnosti. Snižování náklad na výstavbu vedení nesmí nikdy zhoršit mechanické vlastnosti vedení. Volba trasy P i návrhu tras vedení je t eba postupovat podle n kolika základních pravidel: • • • • •

Vedení má být co možná p ístupné s ohledem na montáž, opravy, dozor a hledání poruch Trasa musí odpovídat požadavk m energetického systému, spojení elektráren a rozvoden Trasa má být co nejkratší, p ímé úseky mají být co nejdelší. Stožár nárožní se využije jako stožár výztužný Rohy mají být co možná nejtup jší, nebo výslednice tah p i námrazách je zna ná Z hlediska dopravy, údržby, revizí a oprav je vhodné umístit trasu poblíž silnic

(http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4142&h=292&pl=42)


str. 4 z 93

Typy stožár dálkového vedení Typ stožáru je charakterizován p edevším parametry vedení (výkon, nap tí, systém, vodi e a zemnicí lana, izolátory), dále geometrií v etn uspo ádání vodi , zatížením závislým p edevším na vodi ích, funkci v trase, v trové a námrazové oblasti, statické soustav a na konstrukci prvk , použitém materiálu a na zp sobu spojování. Souhrnným hlediskem t íd ní m že být nap tí elektrického vedení, podle kterého by se daly rozlišovat skupiny stožár VVN: • • •

pro nap tí 110 kV, relativn lehké konstrukce (obr. 1); pro nap tí 220 kV, tvarov podobné stožár m pr100 kV, jsou však vyšší a více namáhány pro nap tí 400 kV (obr. 2), jsou už t žké konstrukce, z d vodu t žkých vodi a velkých rozm r

Dalším souhrnným hlediskem t íd ní, které by vystihovalo dispozice a nosný systém, by mohl být vn jší tvar stožáru.

Obr.1 - Typy a tvary stožár vedení 110 kV (220 kV)


str. 5 z 93

Obr. 2 - Typy a tvary stožár vedení 400 kV Podle funkce a polohy stožáru v trase rozeznáváme: Nosné stožáry (N) Jsou to mezilehlé stožáry p ímé trasy, na kterých jsou vodi e zav šeny pomocí svislých izolátorových záv s . Vodorovné složky tah vodi se na izolátorech ruší, takže stožár ve sm ru vedení je namáhán vodorovnou silou jen od tlaku v tru na stožár, resp. fiktivním vodorovným zatížením. P evládajícím zatížením je zatížení v trem kolmo na sm r vedení. Výztužné - kotevní - stožáry (V) Vytvá ejí pevné body na trase. Vodi e jsou ke stožáru p ipojeny pomocí kotevních izolátorových záv s , namáhaných plným tahem vodi . Vodi p echází p es izolátory p eponkou bez mechanického namáhání. Výztužné stožáry jsou d ležité i pro napínání vodi , proto jsou jejich po et a polohy závislé na postupu montáže vedení. P i dimenzování se zpravidla uvažuje jednostranné zatížení, které odpovídá 2/3 maximálních tah vodi a zemnícího lana. Rohové stožáry (R) Jsou v lomech trasy, mohou být jako nosné nebo zárove výslednici tah ve vodi ích v etn námrazy.

výztužné. Rohové stožáry p enášejí

Dále rozeznáváme stožáry koncové, odbo né, rozvodné, k ižovatkové (p i k ižování vedení se železnicí, vodní p ekážkou nebo s jiným vedením libovolného nap tí). U velkých vodních p ekážek vzniká pot eba speciálních stožár . Vodi e jsou prost ednictvím izolátor p ipojeny k d íku stožáru pomocí p í ník , které jsou u jednod íkových stožár konzolami a u portálových p í nými nosníky. Podle po tu úrovní, v kterých jsou vodi e rozloženy, rozeznáváme: •

rozložení v jedné úrovni, nej ast ji s jedním vedením, nebo dvojité vedení vyžaduje velké p í níky. Stožár je p itom jednod íkový, ast ji však dvojd íkový (portálový)


• •

str. 6 z 93

rozložení ve dvou úrovních (nap . dunajský typ); vodi e jsou uspo ádány trojúhelníkovit (výhodné z elektrotechnických d vod ) rozložení ve t ech úrovních. P i dvojitém vedení je uspo ádání symetrické, nap . na zp sob stromku, obráceného stromku nebo soudku. U jednoduchého vedení je uspo ádání nesymetrické

Podle statické soustavy a konstruk ního ešení rozlišujeme dv hlavní skupiny: • •

jednod íkové stožáry, zpravidla ty boké konstrukce: sem je možno zahrnout i konstrukce, které se ve vrcholu rozv tvují do "okna" nebo do velkých konzol portálové stožáry vyzna ující se tím, že mají relativn dlouhý p í ník, který je podpírán ve dvou místech vertikálními konstrukcemi a vytvá í s nimi portál; do této skupiny je možno zahrnout i kotvené stožáry, kde je portál vytvo en z dlouhých tuhých prut (nej ast ji lenité konstrukce) a kotevních lan.

•

Novodobé trendy a p ístupy

•

Elektrické dálkové vedení je typická liniová stavba, pro kterou je p ízna né, že je tvo ena pom rn malým po tem r zných komponent . Jsou to: pozemek, stožáry v etn základ , vodi e a zemnicí lana v etn p íslušenství, které tvo í p edevším izolátory a údržba. Rozvody musí být provád ny hospodárn , tzn. že je t eba mít na z eteli sou asn všechny komponenty a celý proces výstavby a využívání. Jistou p edností dálkových vedení je to, že sortiment tvo ících prvk je pom rné malý, takže se dají dob e uplat ovat i optimaliza ní p ístupy.

•

Z elektrotechnického hlediska se usiluje o snižování ztrát a o zvyšování p enosové schopnosti. Toho se dosahuje volbou vhodných materiál vodi a zv tšováním jejich pr m ru (nap . 250 Alfe pro 110 kV, 450 Alfe pro 400 kV), zvyšováním nap tí, dvojsystémovým nebo vícesystémovým vedením. To vede k vyšším, t žším a komplikovan jším konstrukcím stožár .

(http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4183)


Obr. 3: Schéma distribu ních a p enosových sítí – Ostravsko ( EPS, a.s., 2008)

str. 7 z 93


str. 8 z 93

ást A. Identifika ní údaje A I.1. Obchodní firma – oznamovatel Elektrovod Holding, a.s. Zastoupen: ing. P emysl Pacourek, pov ená osoba pro investi ní akci

A I.2. I I : 62 16 11 72 DI : CZ 68 00 29 381

A I.3 Sídlo Elektrovod Holding, a.s. Organiza ní složka Brno Pracovišt

eské Bud jovice

echova 59 370 01 eské Bud jovice Ú ad obce s rozší enou p sobností: eské Bud jovice

A I.4. Jméno, p íjmení bydlišt

a telefon oprávn ného zástupce

oznamovatele Ing. P emysl Pacourek, zodpov dný projektant Bydlišt : Zachariášova 2, 370 04 eské Bud jovice Telefon: 602 383 987)

A II.1. Zpracovatel oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon

A II.2. I I : 13 59 45 16

str. 9 z 93


DI : CZ 5511021340

A II.3 Sídlo Pr kopnická 24 700 30 Ostrava

A II.4. Jméno, p íjmení bydlišt a telefon zpracovatele oznámení RNDr. Alexander Skácel, CSc. Bydlišt : Pr kopnická 24, 700 30 Ostrava – Jih Telefon: 777 674 897

ást B. Údaje o zám ru B I. Základní údaje B I.1. Název zám ru a jeho za azení podle p ílohy . 1 Doubrava – nové vedení 110 kV, dále pouze "110 kV Doubrava". Na základ charakteru zám ru jako vedení vysokého nap tí 110 kV je z pohledu zákona . 100/2001 Sb., p íloha . 1, investi ní zám r "110 kV Doubrava" za len n do kategorie . II – zám ry vyžadující zjiš ovací ízení, do bodu 3.6. – Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nep ísluší do kategorie I. P íslušným ú adem pro tento zám r je Ministerstvo životního prost edí.

B I.2. Kapacita (rozsah) projektu Zám r p edstavuje vybudování nového vedení pro p enosovou soustavu 110 kV v lokalit Doubrava v délce 994 m. Projektované vedení bude dvojnásobné, po et nových stožár bude 5 ks, z toho 4 kotevní stožáry a 1 koncový stožár. Stožáry jsou projektovány jako typové – typ „soudek“. Zám r bude sloužit k p epojení stávající sít vedení 110 kV v lokalit . Nové vedení bude postaveno v osové vzdálenosti 40m od stávajícího vedení 110 kV. Sou ástí zám ru je rekonstrukce stávajícího vedení 110 kV V629/V378 vým nou vodi

a náhradou dvou

stožár novými, demontované dva stožáry budou z lokality odstran ny. Investi ní zám r "110 kV Doubrava" je situován do plochy ZPF, nepo ítá se však s jejím trvalým ani do asným vyn tím. Plocha pro základy jednotlivých stožár bude max. 13m2,


str. 10 z 93

jedná se o území poddolované. Zám r je projektován v souvislosti s rozvodnou Doubrava, která je již na území realizována a pro její plné využití je nezbytné zajistit plnou funk nost p enosové soustavy 110 kV a pot ebná propojení na rozvodny Bohumín a Karviná.

B I.3. Umíst ní zám ru (kraj, obec, katastrální území) NUTS II: Kraj Moravskoslezský Kraj: Moravskoslezský Obec: Doubrava KÚ: Doubrava u Orlové (631167)

B I.4. Charakter projektu a možnost kumulace jeho vliv s jinými zám ry (realizovanými, p ipravovanými, uvažovanými) Zám r má charakter liniové stavby v území postiženém d lními vlivy, který p edstavuje nadzemní liniové vedení. V lokalit je provozována rozvodna Doubrava, na kterou jsou napojena stávající vedení 110 kV. Zám r "110 kV Doubrava" navazuje na rozvodnu Doubrava a dotvá í p enosovou sí mezi rozvodnami Karviná a Bohumín. V lokalit se nalézají další vedení 110 kV a ešený zám r p edstavuje ve vymezené trase pouze zdvojení stávajícího vedení v osové vzdálenosti cca 40m. Zám r je umíst n mimo souvisle zastav né nebo osídlené lokality. Jeho realizace p edstavuje rozší ení stávajícího ochranného pásma vedení 110 kV o cca 15m. sou ástí zám ru je i rekonstrukce stávajícího soub žného vedení 110 kV. Dopravn je tato lokalita dostupná ze stávající komunika ní sít . Kumulace s jinými zám ry se nep edpokládá, pro zám r "110 kV Doubrava" se po ítá s využitím okrajové ásti stávajícího ochranného pásma soub žného vedení 110 kV.

B I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní (v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod i z hlediska ŽP pro jejich výb r, resp. odmítnutí)


str. 11 z 93

Zám r umožní efektivní propojení p enosové soustavy 110 kV a plnou funk nost rozvodny Doubrava. D vodem výstavby je p epojení stávajícího schématu elektrické sít

mezi

rozvodnami Karviná, Doubrava a Bohumín. Nové schéma propojení p enosové sít bylo již vypracováno a respektuje charakteristiku území. Varianty topologického ešení nejsou projek n

ešeny, výb r lokality pro umíst ní

zám ru "110 kV Doubrava" je dán technickými požadavky p enosové soustavy, terénními možnostmi lokality, charakterem a umíst ním okolní zástavby a charakterem ekosystém v dot ené ploše pro minimalizaci zásahu do životního prost edí na dot ené lokalit . Z tohoto d vodu je zám r "110 kV Doubrava" ešen jako univariantní. Liniové vedení je trasováno v poddolovaném území bez osídlení. Zám r je v souladu se územn plánovací dokumentací obce Doubrava. Sou asné využívání plochy zám ru "110 kV Doubrava" a zp sob stavební realizace zám ru dává p edpoklady pro soulad provozu tohoto zám ru se zájmy ochrany p írody bez rizika poškození lokality a bez rizika poškození zájm ochrany p írody a krajiny.

B I.6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru Projektované vedení bude dvojnásobné, postavené na nové ad typiza ních p íhradových stožár a bude postaveno v osové vzdálenosti cca 40m od stávajícího vedení 110 kV . V629/V378. Vedení bude sloužit k p epojení stávající sít 110 kV na lokalit Doubrava. Nové stožáry budou úzké ocelové p íhradové konstrukce s uspo ádáním konzol typu „soudek“. Sou ástí venkovního vedení je kombinované zemnící lano (KZL) o 24 optických vláknech, umíst né ve špi kách p íhradových stožár . Izolátorové záv sy DK (DK – dvojitý kotevní) a PN (PN – pomocný nosný) budou sestaveny z porcelánových izolátor

LP

60/22/1170 v etn p íslušných armatur. Po et nových stožár

5 ks

Z toho kotevních stožár

4 ks

Z toho koncových stožár

1 ks

Trasa vedení zám ru "110 kV Doubrava" byla vybrána s ohledem na stávající venkovní vedení, které se na lokalit nachází. Rozmíst ní stožárových míst bylo provedeno s ohledem na charakter terénu a jeho zvln ní. Pro liniové vedení zám ru "110 kV Doubrava" byla využita p evážn

zem d lská p da s trvale zatravn nými pozemky. Použité p íhradové

stožáry budou mít výsku odpovídající terénnímu p evýšení, jejich maximální výška bude 43m


str. 12 z 93

a ve srovnání se stávajícím soub žným vedením 110 kV budou dosahovat p ibližn stejného výškového horizontu. Pro stavbu bude po dobu výstavby využit manipula ní pruh ší e 4m pod projektovaným vedením. K p íjezdu bude využita stávající komunika ní sí . Betonové základy stožár nep esáhnou do hloubky 1m, jejich jednotlivá plocha bude 13m2 pro kotevní stožáry, p ípadn 6,5 m2 pro koncový stožár. Zám r je rozd len do dvou etap. V první etap bude vybudováno nové vedení v soub hu se stávajícím vedením 110 kV v osov vzdálenosti cca 40m. Druhou etapou je úprava stávajícího venkovního vedení. Do této ásti budou vloženy dva nové stožáry náhradou za stávající. Technické parametry nového vedení jsou následující: Délka liniového vedení

994 m

Po et stožár

5 ks

Jmenovité nap tí

110 kV

Maximální provozní nap tí

123 kV

Kmito et

50 Hz

T ífázová soustava s ú inn uzemn ným nulovým bodem Ochrana živých sou ástí

polohou

Ochrana neživých sou ástí

zemn ním s rychlým vypnutím

Po et systém

dva

Námrazová oblast

lehká (N0)

Úrove spolehlivosti

1 (50 let)

Projektované vedení je dle energetického zákona (458/2000 Sb.) chrán no ochranným pásmem. Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými ve stanovené vzdálenosti od krajního vodi e. Pro elektrické vedení o nap ové hladin 110 kV je tato vzdálenosti p edepsána na 12m. Pro konstrukci p íhradových stožár

s konzolami typu

„soudek“, které mají vyložení 3,5 m, je ší e ochranného pásma stanovena na 15,5 m na každou stranu (tj. 31 m celkem). Z hlediska vlivu na životní prost edí je z vý tu omezení souvisejících s existencí ochranného pásma velmi vysokého nap tí významný pouze zákaz výsadby chmelnic a omezení výšky porost nad 3m. P i demontáži ásti stávajícího vedení 110 kV vzniknou následující odpady: • Betonové základy • Vodi e Al Fe • Železné konstrukce stožár


str. 13 z 93

• Zemina a kamení neobsahující nebezpe né látky P i výstavb základ stožár bude ornice samostatn odebrána a složena vedle základové jámy. Po zabetonování základu, zásypu a úprav terénu bude ornice rozprost ena na míst a v okolí stožáru. P i výstavb nového vedení dojde ke kácení d evin. Zejména se bude jednat o rozší ení stávajícího pr seku na parcele 2131 (PUPFL), dále na parcele 2328, která je vedena jako neplodná p da a parcele 2353 (ZPF). Vyn tí ze ZPF nebude nutno provedeno, nebo v manipula ním pásmu nebude provád na innost po dobu delší než 12 m síc a do této doby bude p da uvedena do p vodního stavu. Plocha betonových patek jednotlivých stožár bude mít 6,5 m2 u koncového stožáru a 13 m2 u stožár kotevních (viz §9odst zákona 334/1992 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis ). Rozmís ování stožár v daném terénu technicky neumož uje využití nezem d lské p dy. Zám r je situován v poddolovaném území. Pro konkrétní umíst ní jednotlivých stožár bude proveden stavební geologický pr zkum, který ur í mj. i konkrétní umíst ní stožár v projektované trase. Ochrana ptactva je zajišt na dostate nou vzdáleností mezi místem možného p isednutí živo icha s živou

ástí venkovního vedení. Tato vzdálenost je min. 1,5m, což je dle

dosavadních zkušenost dostate ná ochrana.

B I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace projektu a jeho dokon ení Zahájení – kv ten 2010 (p edpoklad) Ukon ení stavby investi ního zám ru "110 kV Doubrava" – b ezen 2011

B I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk Kraj: Moravskoslezský Obec: Doubrava (pov ený obecní ú ad) KÚ: Doubrava u Orlové

B I.9. Investi ní rozsah akce 10 000 000,- K


str. 14 z 93

B.I.10. vý et navazujících rozhodnutí a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat Pro zám r "110 kV Doubrava" budou navazujícími rozhodnutími: • Povolení kácení d evin, vydává Obecní ú ad Doubrava • Stavební povolení, vydává stavební ú ad Doubrava

B II. Údaje o vstupech B II.1. P da a její zábor Investi ní zám r realizace "110 kV Doubrava" se dotkne pozemk v katastru obce Doubrava u Orlové uvedených v tabulce . 1: Na lokalit se jedná p evážn o trvalý travní porost, p ípadn pozemky PUPFL. Stavba se nachází v ochranném pásmu lesa (tj. stavba bude provád na do 50 m od lesního pozemku).

str. 15 z 93


Tab. . 1: Dot ené parcely v k.ú. Doubrava u Orlové Název stavby

Doubrava, nové vedení 110kV

íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh pozemku Vlastnické právo íslo kú: Doubrava u Orlové (631167) 1934/1 1934/2 1779/1

jiná plocha zele manipula ní plocha

RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

1901/1

dobývací prostor

OKD, a.s.

1930/1

manipula ní plocha

OKD, a.s.

1932

ostatní komunikace

5070/1

silnice

2037 2038 2109/1 2109/2 2137

jiná plocha zahrada ostatní komunikace ostatní komunikace zahrada

Obec Doubrava Správa silnic Moravskoslezského kraje RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

vypracoval: Pacourek

ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

Bydlišt adresa Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Prokešovo nám stí 2020/6, Ostrava, Moravská Ostrava, 728 30 Prokešovo nám stí 2020/6, Ostrava, Moravská Ostrava, 728 30 599, Doubrava, 735 33 Úprkova 795/1, Ostrava, P ívoz, 702 23 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

List -1/7

Druh za ízení VVN VVN VVN VVN VVN

LV 1225 1225 1225 446 446

VVN VVN

10001

VVN VVN VVN VVN VVN

1225 1225 1225 1225 1225

415

V eských Bud jovicích srpen 2009


str. 16 z 93

Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167) 2132

zahrada

RPG RE Property, a.s.

2131

lesní pozemek

Lesy eské republiky, s.p

ostatní komunikace

Št pánka Badurová (8/235) Ing. Vladimír Dur ák (10/470) Hedvika Dzieržengová (76/235) Amálie Jargusová (1/235) Anna Jenczmionková (13/705) Ji í Kobár (1/470) Marie Kone ná (5/235) Vilém Kone ný (5/235) Pavel Ková (1/470) Antonie Mí ková (1/235) Václav Noga (10/470) Libuše Potyšová (10/235) Jan Pytlík (1/235) Irena Sembolová (2/235) Evžen Sternadel (10/470) Zdenka Sternadelová (10/470) František Stoly (10/235)

629/1

ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

Bydlišt adresa Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 P emyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 250, Doubrava, 735 33 Jetelová 1184, Dolní Lutyn , Dolní Lutyn , 735 53 30, Doubrava, 735 33 805, Doubrava, 735 33 348, Doubrava, 735 33 Karla Dvo á ka 1225, Orlová, Lutyn , 735 14 F. S. T my 1201, Orlová, Lutyn , 735 14 Soub žná 359, Rychvald, 735 32 D tmarovice 919, D tmarovice, 735 71 452, Doubrava, 735 33 448, D tmarovice, 735 71 858, Doubrava, 735 33 Zámecká 1, Dolní Životice, Dolní Životice, 747 56 453, Doubrava, 735 33 Na Olmovci 1169, Orlová, Lutyn , 735 14 Na Olmovci 1169, Orlová, Lutyn , 735 14 596, Doubrava, 735 33

Druh za ízení

LV

R 49D + VVN

1225

VVN

17

VVN

148

str. 17 z 93


2169/1 2169/3

ovocný sad zamok ená plocha


Josef Szyrzina (11/235) Lenka Zamarská (1/235) RPG RE Property, a.s. (233/705) Urban ík Ji í a Urban íková Miloslava (SJM 1/235) RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

363, Doubrava, 735 33 Lu ní 386, Dolní Lutyn , 735 53 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Doubrava 566, Doubrava, 735 33 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 List -2/7

VVN VVN VVN

1225 1225


str. 18 z 93


Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167) 2165 2406 2405 2404

2417

2365 2366 2367 2368 2369 2370 2371 2418/3

ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

ostatní komunikace orná p da orná p da ovocný sad

ostatní komunikace

orná p da orná p da orná p da zahrada jiná plocha zastav ná plocha zahrada ostatní komunikace

Bydlišt adresa

Druh za ízení

LV

Obec Doubrava

599, Doubrava, 735 33

VVN

10001

RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. Anna Chourová (1/268) Václav Gadowski (2/268) Josef Velšar Nikl Jan a Niklová Marie (SJM 12/268) Poštulka Radim a Poštulková Martina (SJM 4/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG RE Property, a.s. (245/268) RPG Byty, s.r.o. RPG Byty, s.r.o.

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 K Lesu 451, Orlová, Poruba, 735 14 Doubrava 534, Doubrava, 735 33 NEZNÁMÝ POBYT

VVN VVN VVN

1225 1225 1225

Lesní 803, Orlová, Lutyn , 735 14

VVN

151

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

R49C + VVN VVN VVN VVN VVN VVN VVN

1225 1225 1225 1225 1225 1208 1208

RPG RE Property, a.s. (245/268)

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

VVN

1225

D tmarovice 1052, D tmarovice, 735 71

str. 19 z 93


2256

zahrada

2418/2

ostatní komunikace


RPG RE Property, a.s. (245/268) Martin Botur (4/936) VIKTORIE BUROVÁ (19/4680) Anna Chourová (2/936) Evženie Chyli ská (3/468) Ji í Cuberek (3/468)

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Okružní 904, Orlová, Lutyn , 735 14 NEZNÁMÝ POBYT, K Lesu 451, Orlová, Poruba, 735 14 Štefánikova 1147, Bohumín, Nový Bohumín, 735 81 Osvobození 825, Orlová, Lutyn , 735 14 List -3/7

VVN

1225

VVN

573



str. 20 z 93

Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167)

2418/2

ostatní komunikace

ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

Antonín Cviertka (1/468) Ladislav Fránek (61/2925) Václav Gadowski (2/468) František Glinz (1/702) Erich Hanke (1/468) Milan Hojdysz (4/234) Jaromír Ichnovský (1/234) Old ich Kania (1/468) Helena Kaniová (1/468) Anna Kazáriková (1/156) Miroslava Kobielová (2/1404) Zdenka Kolasová (1/468) Jaromír Kou il (1/2808) Irena Kremiecová (111/46800) MUDR. Zde ka Kubínková (19/4680) Libuše Kulhavá (7/468) KAREL KULICH (1/468) Vlasta Kulpová (1/2808) Dáša Kurková (2/936)

Bydlišt adresa Lesní 267/41, Karviná, Mizerov, 733 01 Dolní Marklovice 210, Petrovice u Karviné, 735 72 Doubrava 534, Doubrava, 735 33 Petra Bezru e 1541/8, Haví ov, Podlesí, 736 01 Doubrava 806, Doubrava, 735 33 Lesní 868, Orlová, Lutyn , 735 14 Doubrava 631, Doubrava, 735 33 22, Doubrava, 735 33 Václavská 1088, Orlová, Poruba, 735 14 F. S. T my 1204, Orlová, Lutyn , 735 14 Lesní 812, Orlová, Lutyn , 735 14 Mánesova 971/26, Haví ov, M sto, 736 01 Nová 401, Post elmov, Post elmov, 789 69 Lesní 1908/17, Karviná, Mizerov, 733 01 Na Náb eží 654/79, Haví ov, M sto, 736 01 Gustawa Morcinka 1309/4, Karviná, Nové M sto, 735 06 NEZNÁMÝ POBYT Grandview Terace 2330, Kansas, Manhattan, Masarykova t ída 915, Orlová, Lutyn , 735 14

Druh za ízení

LV

VVN

573

str. 21 z 93


Mgr. Erich Lanko (3/234) Rudolf Li mann (4/234) Marie Li mannová (2/234) Evald Molin (5/1404) Libuše Molinová (25/1404) vypracoval: Pacourek

Kašparova 2929/4, Karviná, Hranice, 733 01 Doubrava 708, Doubrava, 735 33 Doubrava 708, Doubrava, 735 33 Žižkova 994/68, Karviná, Mizerov, 734 01 Žižkova 994/68, Karviná, Mizerov, 734 01 List -4/7



str. 22 z 93

Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167)

2418/2

2259 2258

ostatní komunikace

zahrada ostatní plocha

ELV 23-09194 8/2009 verze 1.2 pp

Iveta Nociarová (7/468) Zde ka Nogová (3/468) estmír Pipek (2/234) Ferdinand Popek (1/468) Jarmila Ptoszková (1/468) Eliška Szkrobiszová (1/468) JOSEF ŠAFRÁNEK (1/1404) KAREL ŠAFRÁNEK (1/1404) VÁCLAV ŠAFRÁNEK (1/1404) GARBIELA ŠAFRÁNKOVÁ (1/1404) IRENA ŠAFRÁNKOVÁ (1/1404) Ji í Šveda (111/46800) FELIX TOKARZ (1/104) TEOFIL TOKARZ (1/104) TEREZIE TOKARZOVÁ (6/104) Jan Ve erek (50/234) Ú ad pro zastupování státu (36/468) RPG RE Property, a.s. (378079/912600) RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

Bydlišt adresa Nad Vrbou 113, Orlová, Lutyn , 735 14 Lu ní 157, Orlová, Lutyn , 735 14 Okalová 1678, Pet vald, 735 41 U Bažantnice 1564/15, Karviná, Nové M sto, 735 06 Nerudova 1461/14, eský T šín, 737 01 U Bažantnice 1564/15, Karviná, Nové M sto, 735 06 NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT U Trat 470/4, Horní Suchá, Horní Suchá, 735 35 NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT NEZNÁMÝ POBYT Rychvald 572, Rychvald, 735 32 Rašínovo náb eží 390/42, Praha, Nové M sto, 128 00

Druh za ízení

LV

VVN

573

VVN VVN

1225 1225

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

str. 23 z 93


2263

zahrada

2261

orná p da

2264

ostatní plocha


RPG RE Property, a.s. František Glinz Old ich Glinz RPG RE Property, a.s.

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Petra Bezru e 1541/8, Haví ov, Podlesí, 736 01 S.ARMÁDY 1365, P ÍBOR, 742 58 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 List -5/7

VVN

1225

VVN

128

VVN

1225


str. 24 z 93


Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167) 2353 2328 2327 2505 2500 2510 824/1 2326 2318 2541

orná p da neplodná p da ostatní komunikace manipula ní plocha ostatní plocha manipula ní plocha ostatní komunikace zele manipula ní plocha zamok ená plocha


ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

Bydlišt adresa

Druh za ízení

LV

RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

VVN R49B + VVN

1225 1225



VVN

1225



VVN

1225



VVN

1225



VVN

1225

Obec Doubrava (67/736) RPG RE Property, a.s. (669/736) RPG RE Property, a.s.

599, Doubrava, 735 33 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

VVN

157

VVN

1225



VVN

1225



R49A + VVN

1225

List -6/7


str. 25 z 93


Název stavby


íslo stavby

IE-12-8001550

SOUPIS MAJITEL

NEMOVITOSTÍ – úprava stávající linky

Kat. Druh Vlastnické právo íslo pozemku kú: Doubrava u Orlové (631167) 2311/1 2323/1 2323/2 2312 2313 2314

vodní plocha trvalý travní porost orná p da trvalý travní porost zahrada zbo eništ

824/1

ostatní komunikace

2502 2504 2501 2288 2286 2327 2285 2353

zahrada ostatní plocha ostatní plocha zahrada ostatní plocha ostatní komunikace zahrada orná p da


ELV 23-09-194 8/2009 verze 1.2 pp

Bydlišt adresa

Druh za ízení

LV

RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. Kamil Malcharek Kamil Malcharek Kamil Malcharek Kamil Malcharek Obec Doubrava (67/736) RPG RE Property, a.s. (669/736) RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 ervinská 118, Dolní Lutyn , V ovice, 735 53 ervinská 118, Dolní Lutyn , V ovice, 735 53 ervinská 118, Dolní Lutyn , V ovice, 735 53 ervinská 118, Dolní Lutyn , V ovice, 735 53 599, Doubrava, 735 33 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

Úprava stáv. VVN R1 R2 Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN

1225 1225 156 156 156 156

Úprava stáv. VVN

157

Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN

1225 1225 1225 1225 1225



Úprava stáv. VVN

1225

RPG RE Property, a.s. RPG RE Property, a.s.

Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97 Gregorova 2582/3, Ostrava, Moravská Ostrava, 701 97

Úprava stáv. VVN Úprava stáv. VVN

1225 1225

List -7/7



str. 26 z 93

Realizace investi ního zám ru "110 kV Doubrava" se dotkne u v tšiny parcel pouze jejich nepatrné ásti. Zám r "110 kV Doubrava" je tvo en pozemními objekty o p dorysu 13 m2 v po tu 5 ks t chto objekt a jedním objektem p dorysu 6,5m2. Mimoto budou dot eny plochy, které jsou nezbytné pro manipulaci p i stavebních pracích – jedná se o manipula ní pruh v ose nadzemního liniového vedení o ší ce 4. Jiné plochy nebudou investi ním zám rem "110 kV Doubrava" dot eny. Zám r zasahuje do ploch PUPFL i na plochy ZPF, pro jeho realizaci však nebude provád no trvalé ani do asné vyn tí. Plochy ZPF dot ené stavbou budou uvedeny do p vodního stavu do 12 m síc od zahájení stavby, odlesn né plochy PUPFL budou podléhat režimu ochranného pásma elektrického vedení 110 kV. V tšina dot ených ploch je postižena d lní inností, p ípadn se jedná o antropické krajinné útvary typu hald a navážek.

B II.2. Voda, její spot eba a odb r Technický provoz zám ru „110 kV Doubrava“ neklade nároky na spot ebu vody. Pro výstavbu (betonáž) bude pot ebná technologická voda na místo výstavby dovezena.

B II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Ostatní surovinové ani energetické zdroje zám r "110 kV Doubrava" b hem svého provozu nevyžaduje. P i výstavb jsou nutné technologické sou ásti elektrického vedení a stavební materiál pro výstavbu základ stožár .

B II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Sou ástí investi ního zám ru není dobudování infrastruktury. Pro p íjezd na místo stavby a její obsluhu bude využita stávající komunika ní sí . V období výstavby se p íprava všech ploch i stavební

innost bude odehrávat mimo

komunikace ve vymezeném manipula ním pásu v ose liniového vedení o ší ce 4m. Vzhledem k rozsahu investice bude tento vliv pouze krátkodobý a postižené plochy budou uvedeny do p vodního stavu b hem jedné vegeta ní sezóny. Zemní materiál nebude z lokality p epravován, vyt žená a p emíst ná zemina bude využita v rámci lokality.


str. 27 z 93

V období provozu zám ru "110 kV Doubrava" nebude dopravní aktivita pot ebná, kontrola stavu elektrického vedení je provád na poch zkami a pouze ojedin le jsou provád ny pot ebné opravy stožár , p ípadn sou ástí elektrického vedení.

B III. Údaje o výstupech B III.1. Ovzduší a) bodové zdroje zne išt ní ovzduší V období výstavby ani v období provozu se nep edpokládá výskyt bodových zdroj zne išt ní ovzduší. b) plošné zdroje zne išt ní ovzduší V období výstavby se plošné zdroje zne išt ní ovzduší projeví jako d sledek provád né stavební p ípravy na lokalit , vlastní liniové vedení bude ešeno jako nadzemní. Plochy t chto zdroj zne išt ní budou dosahovat 13m2, p ípadn 6,5m2 podle typu budovaných stožár . Bude se jednat se o krátkodobý vliv, na který naváže betonáž základ elektrických stožár a finální terénní úpravy plochy dot ené zám rem "110 kV Doubrava". Jako emise p ipadá v úvahu nekontaminovaná zemina, vzhledem ke vzdálenosti od nejbližších osídlených lokalit se tento vliv neprojeví na zdraví lidí. Charakter imisí bude obdobný jako p i jiných typech stavební innosti a p i projektovaném rozsahu této innosti není nutno o ekávat významný vliv ani na kvalitu životního prost edí. V období provozu zám ru "110 kV Doubrava" se plošný zdroj zne išt ní ovzduší neprojeví. c) liniové zdroje zne išt ní ovzduší V období výstavby se jako liniové zdroje zne išt ní projeví dopravní aktivita související s p esunem materiálu a p ípravou terénu pro vlastní stavbu. V pr b hu výstavby bude p emíst n na lokalitu stavební materiál, tvo ený max. celkem 30 p íjezdy (= 60 pr jezd ) nákladních vozidel v pr b hu 3 m síc

terénních a stavebních prací. Vliv tohoto zdroje

zne išt ní bude krátkodobý a bude mít zanedbatelnou intenzitu, proto nebude zdrojem nep im eného zhoršení kvality ovzduší. V období provozu nebude liniový zdroj zne išt ní ovzduší v souvislosti se zám rem "110 kV Doubrava" provozován.

str. 28 z 93


B III.2. Odpadní vody

Množství odpadní vody Výstavba zám ru nep edpokládá produkci odpadních vod nad míru obvyklou p i terénních úpravách malého plošného rozsahu. Tyto vody nebudou obsahovat závadné cizorodé látky a budou zasakovat p irozen do rozvoln ného terénu v míst jejich vzniku. Provoz zám ru "110 kV Doubrava" nep edstavuje produkci odpadní vody.

Zne išt ní odpadní vody Odpadní vody vznikající p i stavební innosti budou obsahovat zeminu z mytí automobilní techniky p ed jejím vjezdem na ve ejné komunikace. Komunální odpadní vody nebudou vznikat, na místo stavby budou dovezeny mobilní sociální za ízení.

B III.3. Odpady Odpady budou vznikat pouze po dobu výstavby. Vzhledem k charakteru staveb se jedná p edevším o odpadní kovy a odpadní materiál, který má charakter obal

ze stavebního

materiálu a z instalovaných sou ástí elektrického vedení. Vyt žená zemina p i výstavb bude použita p i povrchové úprav dot eného terénu bez odvozu mimo lokalitu. Zneškodn ní komunálního odpadu vznikajícího v pr b hu výstavby bude zajišt no realiza ní firmou. V období provozu po realizaci "110 kV Doubrava" nevznikají odpady s výjimkou pravidelné údržby ástí elektrického vedení. Komunální odpad nebude v období provozu zám ru "110 kV Doubrava" vznikat. Tab. 2: P ehled odpad vznikajících v d sledku výstavby zám ru "110 kV Doubrava" Název a druh odpadu

Kód odpadu

Odpadní obaly

15 0101 -09*

Kategorie

Likvidace

P vod odpadu

odpadu O

recyklace

Zbytky p i realizaci stavby

Beton D evo, sklo, plasty

17 01 01 17 02 01 - 03

O O

Recyklace,

Zbytky p i realizaci

skládka

stavby

recyklace

Zbytky p i realizaci stavby

O

recyklace


str. 29 z 93


stavby O

využití pro


terénní úpravy, stavby skládka O

skládka

P íprava stavby, terénní úpravy

Sm sný komunální odpad

20 03 01

O

skládka

Provoz za ízení staveništ

Tyto odpady budou zneškodn ny v souladu s platnou legislativou jako sou ást realizace stavby dodavatelskou firmou. Množství odpad bude minimalizováno s ohledem na použití prefabrikovaných díl p i výstavb a montáži elektrického vedení 110 kV.

B III.4. Hluk a vibrace B hem období výstavby investi ního zám ru "110 kV Doubrava" bude produkován stavební hluk p i zemních pracích, p íprav plochy pro trasu liniového vedení a pro návoz stavebního materiálu a jednotlivých díl a sou ástí, které budou na míst smontovány. Stavební hlu nost se projeví krátkodobým hlukem stavebních mechanism v ploše, která není trvale osídlena. V období provozu nebude zám r "110 kV Doubrava" zdrojem nep im eného hluku s výjimkou zvuku koróny, která se u nap tí 110 kV projevuje pouze slabými hlukovými projevy. V dosahu potenciálních projev tohoto jevu se nevyskytují trvale bydlící osoby. Jiné zdroje hluku ani vibrací se v d sledku provozu zám ru "110 kV Doubrava" neprojevují.

ást

C.

Údaje

o

stavu

životního

prost edí

v dot eném území C I. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území Plocha zám ru "110 kV Doubrava" je vesm s postižena d lními vlivy, na lokalit se vyskytují antropické krajinné útvary charakteru navážek, p ípadn návrší typu hald nebo antropogenn vzniklých vyvýšenin. Plocha není sou ástí CHOPAV, neleží v ploše p írodního parku ani v blízkosti chrán ných

ástí p írody. V dosahu investi ního zám ru nejsou další prvky


str. 30 z 93

významné z hlediska ochrany p írody nebo ochrany složek životního prost edí. V blízkosti zám ru se nevyskytují významné vodní toky, jejichž b ehové porosty by mohly být výstavbou i provozem zám ru "110 kV Doubrava" ovlivn ny. Lokalita je situována do plochy pozemk kategorizovaných jako zem d lský p dní fond, PUPFL a z ásti jako neplodná p da. Lokalita leží mimo intravilán obce Doubrava. V jejím bezprost edním okolí s potenciálním dosahem vliv zám ru se nevyskytují trvale osídlené objekty. C.I.1. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Se zájmovým územím je v kontaktu jeden skladebný prvek územního systému ekologické stability. Lokální biocentrum (situováno v prostoru odvalu) – bude navrhovaným zám rem zasaženo nebo dot eno jen okrajov . Lokální biokoridor (délky cca 500 m, situován v terénních prohlubních a v konkávních svazích. C.1.2. Zvlášt chrán ná území, p írodní parky, významné krajinné prvky (VKP) Zvlášt chrán ná území se v blízkosti zám ru "110 kV Doubrava" nevyskytují a nebudou zám rem ovlivn ny. Významné krajinné prvky (VKP): Významnými krajinnými prvky (ze zákona), které se vyskytují v dot ené lokalit , jsou dva menší listnaté lesíky a n kolik stromových skupin listnatých strom (v jedné této skupin se nachází také jedle), které jsou obklopeny loukami nebo pastvinami. Lesíky i stromové skupiny mají bohatý ke ový podrost. Oba lesíky, p ípadn

stromové skupiny, jsou zasaženy zv tšeným ochranným pásmem, což

p edpokládá smýcení jeho okraje v pásu 10 – 20 m. V podstat se jedná o rozší ení již stávajícího pr seku. Jedná o pom rn mladé porostní skupiny ve v ku do 50 let, jejich skladba, p ípadn další taxa ní veli iny (jako nap . vý etní pr m r) jsou uvedeny ve floristickém popisu výše. Další taxa ní veli iny, jako je výška jednotlivých strom , jejich zdravotní stav, p ípadn dop esn ní dendrologických šet ení je možno zajistit dodate n , po opadu listí a po odkrytí celých stromových korun. První lesík se nachází pod hlavní silnicí, pod stávající rozvodnou, druhý lesík dále na trase zám ru "110 kV Doubrava" na okraji rekultivované haldy. Jiný typ chrán ného území se na lokalit zám ru "110 kV Doubrava" ani v jeho dosahu nevyskytuje.


str. 31 z 93

C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Posuzovaný zám r se nenachází na území historického, kulturního nebo archeologického významu. Tento fakt byl potvrzen i vyjád ením Národního památkového ústavu, územním odborným pracovišt m v Ostrav . C.1.4. Území hust zalidn ná, území zat žována nad míru únosného zatížení Nejedná se o území hust zalidn né. V dot eném území se nevyskytují trvale osídlené objekty. C.1.5. Extremní pom ry v dot eném území Extremní pom ry v této zájmové oblasti nebyly zjišt ny a ani nejsou p edpokládány. Za ur itý druh extrémních pom r mohou být považována stanovit v hornicky postižené krajin , avšak na lokalit zám ru "110 kV Doubrava" jsou tyto plochy spontánn kolonizovány a v míst zám ru "110 kV Doubrava" nevykazují charakteristické znaky, které by je umožnily definovat jako biologicky i ekologicky cenná území.

C II. Charakteristika sou asného stavu složek životního prost edí v dot eném území Ovzduší a klima Klimatická oblast MT 10 - Mírn teplá (Dle Quitta), která je charakterizovaná dlouhým, teplým a mírn suchým létem a krátkou mírn teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sn hové pokrývky (50 – 60 dní za rok). Pr m rná ro ní teplota vzduchu je 8,4 °C a pr m rné ro ní srážky dosahují 700 mm ( HMÚ Poruba 1968 – 1997). Podle jiných pramen se jedná se o nejvlh í nížinnou oblast v eských zemích.

Voda Lokalita ur ená pro investi ní zám r "110 kV Doubrava" leží v povodí toku Olše. eka Olše pat í dle klasifikace mezi toky ostatní. Jakost vody v toku Olše je monitorována podnikem Povodí Odry. Jedná se o tok vodohospodá sky velmi významný. Vzhledem ke vzdálenosti od toku Olše (více než 3 km vzdušnou arou) je vliv zám ru na tento recipient vylou en. Lokalita zám ru "110 kV Doubrava" je odvod ována tokem Doubravského potoka a Kotlinského potoka. Jedná se o drobné vodní toky, které odvod ují antropogenn významn

str. 32 z 93


ovlivn nou krajinu. Kvalita ani hydrologický režim t chto vodote í nebudou zám rem ovlivn ny. Vliv zám ru "110 kV Doubrava" na kvalitu podzemní vody není nutno vzhledem k nepatnému zásahu do podzemí a k absenci odpadních vod uvažovat.

Územní systémy ekologické stability, zvlášt

chrán ná území, p írodní

parky, významné krajinné prvky Zám r "110 kV Doubrava" je v kontaktu s lokálním biocentrem a lokálním biokoridorem. Realizace zám ru "110 kV Doubrava" však p i respektování p íslušných opat ení funk nost t chto skladebných prvk systému ekologické stability neovlivní nep ípustným zp sobem. V ploše zám ru "110 kV Doubrava" se nalézají VKP ze zákona. Jedná se o dva menší listnaté lesíky a n kolik stromových skupin listnatých strom (v jedné této skupin se nachází také jedle), které jsou obklopeny loukami nebo pastvinami. Lesíky i stromové skupiny mají bohatý ke ový podrost. Oba lesíky, p ípadn stromové skupiny jsou zasaženy zv tšeným ochranným pásmem, což p edpokládá smýcení jeho okraje v pásu 10 – 20 m. V podstat se jedná o rozší ení již stávajícího pr seku. P i respektování p íslušných opat ení nebudou tyto VKP ovlivn ny nep ípustným zp sobem.

Zhodnocení potenciálního ovlivn ní Evropsky významných lokalit, kompenza ní

opat ení

a

variantní

ešení

k minimalizaci

vliv

plánovaného zám ru Na základ vyjád ení Krajského ú adu Moravskoslezského kraje jako p íslušného orgánu bylo ov eno, že investi ní zám r ani provoz "110 kV Doubrava" neovlivní lokality tohoto druhu.

Flóra a fauna, ekosystémy a biotopy Pro zhodnocení biologického stavu lokality bylo v roce 2009 provedeno biologické šet ení. V plném zn ní je uvedeno v p ílohách Oznámení. V této ásti oznámení jsou uvedeny pouze záv ry vztahující se k rostlinným a živo išným druh m, které jsou p edm tem zákonné ochrany.

FLÓRA a FAUNA a) Flóra:


str. 33 z 93

P i podrobném floristickém studiu nebyly ve studovaném území nalezeny chrán né druhy rostlin, p ípadn jejich biotopy, které jsou p edm tem zvláštní ochrany, podle p ílohy . II. Seznamu zvlášt chrán ných druh živo ich , Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Je však znepokojivé další, postupující ší ení neofytního druhu – k ídlatky v tomto prostoru, a to i p esto, že jsou provád ny zásahy omezující její další rozvoj. b) Fauna Výskyt chrán ných druh živo ich : P i podrobném faunistickém studiu byly ve studovaném území nalezeny chrán né druhy (viz níže uvedený soupis), p ípadn jejich biotopy, které jsou p edm tem zvláštní ochrany, podle p ílohy . III. Seznamu zvlášt chrán ných druh živo ich , Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Ve studované lokalit byly nalezeny tyto druhy chrán ných živo ich , nebo lze p edpokládat jejich p ítomnost: Jedná se o následující živo ichy (kategorie § O a kategorie §§ SO) : melák zemní – Bombus terestris (§ O) melák skalní – Bombus lapidarius (§ O) rorýs obecný – Apus apus (§ O) (jen ob asné p elety) áp bílý – Ciconia ciconia (§ O) užovka obojková – Natrix natrix (§ O) veverka obecná – Sciurus vulgaris (§ O) ješt rka obecná – Lacerta agilis (§§ SO) ropucha obecná – Bufo bufo (§§ SO) Poznámka: Vysv tlení symbol u n kterých druh zvlášt chrán ných živo ich § (O) - druh ohrožený §§ (SO) – druh siln ohrožený §§§ (KO) – druh kriticky ohrožený Podle p ílohy . II a . III Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, (v pozd jším zn ní)


str. 34 z 93

K výskytu t chto chrán ných druh lze dodat následující: V souvislosti s p ipravovaným a posuzovaným zám rem rekonstrukce stávajícího elektrovodu byl provád n velmi podrobný biologický pr zkum celého širšího území, lokalit, které budou nejen dot eny uvažovanou výstavbou, ale i lokalit sousedících. Zástupci t chto chrán ných druh se sice vyskytují ve studovaném území, avšak nikoli v lokalitách dot ených uvažovaným zám rem. Pro úplnost byly nap . také prošet eny i mok adní lokality, kde byl zaznamenán výskyt obojživelník , tyto však lokality nebudou zám rem dot eny. Pokud jde o ápy, pak se jedná o jejich p echodný výskyt, zejména na loukách p i opat ování potravy nebo u rorýs o jejich ob asné p elety.

Chrán né ásti p írody, p írodní parky, Plocha, které se týká investi ní zám r "110 kV Doubrava", se nenalézá v žádné zvlášt chrán né ásti p írody a takové území se nenalézá ani v jeho blízkosti.

Krajina V okolí investi ního zám ru "110 kV Doubrava" je krajina p evážn antropicky utvá ená, st ídají se v ní plochy navážek, útvary hald z hornické innosti, rekultivované plochy, plochy p ipravené pro technickou rekultivaci, mezi nimi se vyskytují i plochy p vodních polí a luk. Krajina v dot ené oblasti má však charakter krajiny postižené hornickou inností a antropické prvky ji z hlediska krajinotvorby dominantním zp sobem formují. Výstavba a provoz zám ru "110 kV Doubrava" v této krajin , kde se obdobné technické prvky hojn vyskytují, není považována za neorganický cizorodý prvek, který by sou asný krajinný ráz narušoval a vytvá el novou dominantu krajiny.

Obyvatelstvo Obec Doubrava má v sou asné dob 1811 obyvatel ( SÚ, 2001). Populace se soust e uje p edevším v centru obce a v linii podél hlavní komunikace sm rem k m stu Orlová. Lokalita ur ená pro realizaci investi ního zám ru "110 kV Doubrava" leží mimo intravilán obce a v jejím dosahu se nenalézá žádný trvale obydlený objekt.


str. 35 z 93

ást D. Údaje o vlivech zám ru na ve ejné zdraví a na životní prost edí D I. Charakteristika p edpokládaných vliv

zám ru a odhad jejich

velikosti a významnosti Celkové hodnocení kvality životního prost edí v dot eném území z hlediska jeho únosného zatížení. Kvalitu životního prost edí v okolí zám ru "110 kV Doubrava" je možno hodnotit jako zna n sníženou. Po stránce p írodní se jedná o oblast s plochami narušených ekosystém pozm n ných lidskou

inností, jednotlivé biotopy jsou tvo eny v mnoha místech

rekultivovanými plochami, na kterých pokra uje spontánní kolonizace a jejich stav odpovídá aktuálnímu stavu sukcesních proces , které se na nich odehrávají. Mezi t mito porosty se vyskytují plochy luk, v tšinou hospodá sky využívaných, ale i neudržované plochy zar stajících trvalých travních porost . Z hlediska krajiná ského se jedná o území s pom rn nízkou krajinotvornou hodnotou i po topografické stránce. Složky životního prost edí jsou negativn

ovlivn ny i vysokou imisní zát ží, která pochází z pr myslových podnik

Ostravské aglomerace. Realizace zám ru "110 kV Doubrava" nem že ovlivnit dot ené území mimo hranice investi ního zám ru. Výstavba zám ru p edpokládá vybudování nadzemního liniového vedení, které bude se zemským povrchem v kontaktu pouze ve sty ných plochách p edstavovaných stožáry elektrického vedení. Zám r nebude v období svého provozu produkovat emise do ovzduší ani vod a neovlivní okolí nep im eným hlukem. Vlivy na obyvatelstvo v etn sociáln ekonomických vliv Investi ní zám r "110 kV Doubrava" se na podmínkách ochrany ve ejného zdraví neprojeví. B hem jeho výstavby ani provozu nem že docházet k expozici obyvatel v okolí, nebo v potenciálním dosahu vliv zám ru se nevyskytují objekty k trvalému bydlení. Potenciální expozice osob m že mít pouze charakter expozice profesionální. Dosah elektromagnetického pole velmi vedení vysokého nap tí 110 kV je vzhledem ke vzdálenosti od nejbližších obydlí zanedbatelný. Emise hluku za terénních podmínek zám ru "110 kV Doubrava" se také nemohou v blízkosti nejbližších trvalých obydlí uplatnit v intenzit , která by p edstavovala ohrožení podmínek pro ochranu ve ejného zdraví.


str. 36 z 93

Vlivy na ovzduší a klima z období výstavby zám ru se ve vztahu k ochran ve ejného zdraví nemohou uplatnit vzhledem k jejich krátkodobosti a ke vzdálenosti od nejbližších obydlí potenciáln exponovaných osob. Kladné vlivy se uplat ují p edevším nep ímo jako celospole enský d sledek zlepšení funk nosti p enosové soustavy elektrické energie. Z hlediska místního se kladné vlivy prakticky neuplatní, nebo zám r "110 kV Doubrava" nep edstavuje významnou nabídku pracovních p íležitostí pro místní obyvatele. Vlivy na kvalitu ovzduší Kvalita ovzduší m že být zám rem dot ena pouze v pr b hu výstavby, a to krátkodob (délka trvání zemních a stavebních prací bude

init cca 3 m síce). Zemina, se kterou bude

nakládáno, není kontaminována, proto krátkodob

zvýšená prašnost nebude p edm tem

zvýšení rizika poškození ekosystém ani ve ejného zdraví. V pr b hu provozu za ízení se tyto vlivy neuplatní. Vlivy na povrchové a podzemní vody Riziko negativního vlivu na povrchové i podzemní vody je zanedbatelné a m že se projevit p i porušování pracovn – právních p edpis p i nakládání se stavebním materiálem. Pokud budou dodržena všechna platná opat ení, vliv na povrchové ani podzemní vody se v souvislosti se zám rem "110 kV Doubrava" neuplatní. Hydraulické ovlivn ní kolob hu vod není zám rem "110 kV Doubrava" ovlivn no. Podzemní vody nebudou dot eny, nebo výstavba ani provoz zám ru nepo ítá se vnosem škodlivin do p dních prost edí a základy stožár budou ustalovány ho hloubky cca 1m po provedení geologického pr zkumu v místech jejich projektovaného založení. Vlivy na p du a horninové prost edí Tyto vlivy se mimo období výstavby investi ního zám ru "110 kV Doubrava" nemohou projevit, výstavba základ stožár nepo ítá se vnosem škodlivin do p dního prost edí a p i hloubce základ 4m pod úrovní terénu neovlivní p dní prost edí. Vyt žená zemina ze základových jam bude využita v míst stavby k úprav terénu s ohledem na její charakter (p íslušnost k p dním horizont m), z lokality zám ru bude odvážena pouze ve velmi omezeném rozsahu.

str. 37 z 93


Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Hlavní vlivy na flóru, faunu a ekosystémy se mohou uplatnit v pr b hu výstavby zám ru "110 kV Doubrava" jako d sledek p ípravy jeho trasy v místech, kde je nutno provést kácení d evin. Tato místa z stanou po vyhlášení ochranného pásma VVN porostlá d evinnou vegetací do výšky max. 3m. rozší ení stávajícího pr seku pro vedení vysokého nap tí se navíc odehraje na okraji lokálního biocentra a lokálního biokoridoru. P i této innosti je proto nutno dodržovat opat ení formulovaná v p íslušné ásti oznámení, aby negativní vlivy na faunu a flóru v dot eném území byly co nejmenší. V pr b hu trvalého provozu se vlivy na faunu a flóru neuplatní. Krajinný ráz nebude zám rem "110 kV Doubrava" zm n n.

D II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci Plocha vymezená pro "110 kV Doubrava" neleží ani nesousedí s chrán nou ástí p írody, pro ochranu VKP a prvk ÚSES jsou navržena p íslušná opat ení a p i jejich respektování je projektovaný zásah p ípustný. Pro období provozu zám ru "110 kV Doubrava" není pot ebné definovat zvláštní podmínky pro ochranu dot eného území. Podmínky pro ochranu zvláštních biotop , systému evropsky významných lokalit ani výskytu chrán ných druh voln žijících živo ich ani plan rostoucích rostlin není nutno zvláš formulovat. Provoz investi ního zám ru "110 kV Doubrava" neovlivní negativn zp sobu dosavadní údržby lu ních porost a z hlediska biologického nedojde k nep íznivé zm n stanovištních podmínek. Proto nejsou proti zám ru námitky ani ze strany hospodá ského využívání dot ených ploch. Místní populace obce Doubrava nebude výstavbou ani provozem zám ru "110 kV Doubrava" negativn dot ena. Životní podmínky stálých obyvatel z stanou do budoucna nezm n ny. V celkovém odhadu výsledných vliv

se o ekává p evaha celospole enských kladných

d sledk provozu zám ru "110 kV Doubrava".

D III. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahujících státní hranice Zám r výstavby "110 kV Doubrava" svými vlivy nedosáhne hranice

eské republiky.

P edpokládá se sice potenciální vliv na mezistátní p enos elektrické energie mezi distribu ními soustavami sousedních stát , avšak rozsah tohoto vlivu bude vzhledem

str. 38 z 93


k celkové mezistátní bilanci p enosu elektrické energie zanedbatelný. Vzhledem k tomu se p eshrani ní vlivy zám ru "110 kV Doubrava" neprojeví ani nep ímým a následným zp sobem.

D IV. Opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop ípad

kompenzaci

nep íznivých vliv Opat ení pro omezení nep íznivých vliv

na životní prost edí lze formulovat podle fáze

projektu, kdy budou použita. Vzhledem k charakteru lokality, jejímu sou asnému využívání a o ekávanému rozsahu vliv potenciálních vliv zám ru na životní prost edí jsou opat ení sm rována p edevším do období výstavby zám ru. V lokalit je již provozováno vedení VVN 110 kV v trase soub žné se zám rem "110 kV Doubrava" bude využito i soub žného ochranného pásma, p ípadn jejich soub hu, což v konkrétních podmínkách dot ené lokality p edstavuje prakticky pouze rozší ení sou asného pr seku, který je na lokalit již dlouhodob udržován. Vlastní investi ní zám r p edstavuje realizaci 5 ks stožár

typu „soudek“,

vytvo ení manipula ního pruhu ší e 4 m, který bude po ukon ení stavebních prací uveden do odpovídajícího stavu a ve druhé fázi rekonstrukci stávajícího soub žného vedení 110 kV. S ohledem na stávající charakter lokality a o ekávaný rozsah stavebních prací jsou formulována následující opat ení: a) opat ení v pr b hu p ípravy investi ního zám ru -

bude dokon en projekt pro stavební ízení

-

bude proveden geologický pr zkum pro konkrétní umíst ní stožár

elektrického

vedení -

bude zajišt no povolení kácení d evin v rozsahu, který vyplyne z finálního projektu, tak aby z stala zachována funk nost dot ených VKP a prvk ÚSES

-

ve fázi projek ních prací je nutno minimalizovat dopad navrhovaného zám ru na lokální biokoridor

b) opat ení v pr b hu výstavby investi ního zám ru -

bude zajišt no nakládání s odpady ve smyslu platné legislativy

-

bude zachován manipula ní pruh ší e 4 m, p ilehlé pozemky nebudou poškozovány ani využívány k ukládání odpad , stavebního materiálu, pojezdu a stání motorových vozidel


str. 39 z 93

-

zahájení stavby bude oznámeno vlastník m dot ených lesních pozemk

-

zásahy do d evinné vegetace budou provedeny v souladu s vydaným povolením

-

p ebyte ná zemina z výkop

bude uložena a rozprost ena v prostoru dot eném

výstavbou, m.j. i proto, aby se zabránilo dalšímu ší ení k ídlatky, odvoz zeminy mimo lokalitu zám ru bude omezen na minimální možnou míru -

v p ípad pot eby je možno dendrologické údaje a zdravotní stav dot ených d evin dop esnit dodate n , v období kdy budou tyto d eviny bez olist ní

-

podle návrhu p íslušného obecního ú adu bude p ipravena lokalita pro náhradní výsadbu d evin. Pro výsadbu je pot ebné použít domácí druhy d evin

-

pod trasou a v ochranném pásmu elektrovodu je nutno vysázet a založit k ovinné porosty, jejichž vzr st bude umožn n do maximální možné výšky dle p íslušných p edpis

c) opat ení v pr b hu provozu investi ního zám ru -

po ukon ení stavby bude po konzultaci s orgánem ochrany p írody prostor ochranného pásma osázen vhodnými d evinami nebo ke i domácího p vodu

-

údržba jednotlivých ástí zám ru "110 kV Doubrava" bude provád na jako sou ást údržby celé p enosové soustavy v etn nakládání s p ípadn vzniklými odpady

d) opat ení po skon ení životnosti za ízení -

stavební sou ásti elektrického vedení budou rozebrány a vzniklý odpad bude p edevším materiálov využit, pouze sou ásti za ízení, které není možno takto využít, budou zneškodn ny jiným zp sobem

-

zpevn né plochy budou uvedeny do p írod blízkého stavu (nap íklad zatravn ním, p ípadn zalesn ním)

D V. Charakteristika nedostatk

ve znalostech a neur itosti, které se

vyskytly p i specifikaci vliv Neur itosti zpracování Oznámení podle p ílohy . 3 zákona . 100/2000 Sb. se prakticky nevyskytují. Zám r "110 kV Doubrava bude realizován jako soub žné vedení vedle již provozovaného vedení 110 kV, Pro zajišt ní pot ebných informací byl na lokalit proveden p vodní terénní pr zkum zam ený na hodnocení dot ené plochy. Na základ

tohoto

pr zkumu byla formulována opat ení pro minimalizaci vlivu zám ru "110 kV Doubrava" na životní prost edí v jeho potenciálním dosahu. Pro hodnocení vliv investi ního zám ru "110


str. 40 z 93

kV Doubrava" byla zajišt na vyjád ení i z pohledu ochrany systému evropských chrán ných území (Natura 2000) a p íslušného stavebního ú adu. Oznámení bylo zpracováno s použitím citovaných podklad .

Použité podklady. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Aichele D. /M. Golteová - Bechtleová: Co tu kvete? Kvetoucí rostliny st ední Evropy ve volné p írod , Nakladatelství Ikar spol. s r.o., Praha 1996 Anonymus, 2001: P íru ka o kv tnatých loukách a p írodních rostlinách v krajin i na zahrad . Planta Naturalis, 67 str. Culek M., (ed) a kolektiv, 1998: Biogeografické len ní eské republiky, ENIGMA, Praha 1998 iha J. a kolektiv, 2002: P íroda v eské a Slovenské republice, ACADEMIA, nakladatelství Akademie v d eské republiky, Praha 2002 Dostál, J., 1958: Klí k úplné kv ten SR, Nakladatelství eskoslovenské akademie v d, Praha 1958 Frieling H., 1993: Co zde létá. Naši ptáci, jejich vejce a hnízda, Vydavatelství a nakladatelství Blesk, Ostrava 1993 Guth J. (2002): Metodika mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd (3.vydání). - AOPK R, Praha. Hecker U.,: Stromy a ke e, REBO PRODUCTIONS, Praha 2003 Chytrý M., Ku era T., Ko í M. (eds.) (2001): Katalog biotop eské republiky. Agentura ochrany p írody a krajiny R, Praha. KÚ Moravskoslezského kraje Ostrava, 2009: Územní plán VÚC Ostrava – Karviná. (www.krmoravskoslezsky.cz) Krajský ú ad Moravskoslezského kraje, 2009: Vyjád ení k investi nímu zám ru „Doubrava – vedení 110 kV“, .j. ŽPZ/31820/2009/Ryš ze dne 28.7.2009 Križo M., E. Križová, R. Bies, J. Viewegh, 1996: Atlas rostlin, eská zem d lská univerzita v Praze – lesnická fakulta, Praha 1996 Pacourek P., 2009: Doubrava – nové vedení 110 kV. Dokumentace pro územní ízení. Elektrovod Holding, . Bud jovice, 7 str. Lippert W., Dieter Podlech: Kapesní atlas KV TINY, Nakladatelství Slovart, Praha 2002 Obecní ú ad Doubrava, 2009: Vyjád ení k investi nímu zám ru Doubrava – vedení 110 kV. .j. OU DO/2009/1002/HS/Sz ze dne 27.7.2009 Plíva K., 1980: Diferencované zp soby hospoda ení v lesích R. SZN Praha Plíva K., Žlábek I., 1989: Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha Pokorný J., 1963: Jehli nany les a park , Státní zem d lské nakladatelství, Praha 1963 Pokorný J., Fér F., 1964: Listná e les a park , Státní zem d lské nakladatelství, Praha 1964 Procházka F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v r. 2000). P íroda 18: 1-166. Quitt, 1990: Meteorologický atlas R Skácel, 2009: Terénní šet ení spojené s dokumentací lokality – ervenec 2009. Skalický in Hejný et Slavík: Kv tena R, Praha 1988 Stalmachová B. (2002): 25-22-09, 25-22-14 (ZM 1: 10 000), záv re ná zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. - [Ms., 18 pp. Depon. in: AOPK R, Praha]. Vyhláška MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona .114/1992 Sb., o ochran p írody krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis a další environmentální legislativa

str. 41 z 93


ást E. Porovnání variant ešení zám ru Investorský zám r je vzhledem ke konkrétní terénní situaci rozvíjen a

ešen jako

jednovariantní. Lokalitní varianty nebyly uvažovány, nebo zám r "110 kV Doubrava" eší pot ebu zlepšení propojení distribu ní soustavy 110 kV mezi rozvodnami Doubrava, Karviná a Bohumín. Proto byla volena navržená trasa, která v maximální možné mí e respektuje požadavky na ochranu životního prost edí a ve ejné zdraví. Druhé posouzení, p ipadající v úvahu jako „nulová varianta“, tedy ponechání p vodní situace bez investi ního zám ru, nep ipadá za konkrétních okolností zám ru "110 kV Doubrava" také v úvahu, nebo

sou asný charakter distribu ní sít

a energetické nároky pr myslu na

Ostravsku si vynutily posílení p enosové soustavy mezi již uvedenými rozvodnami.

ást F. Dopl ující údaje Mapová p íloha se zákresem zám ru je uvedena v p ílohách (p íloha . 1 - 3). Biologické terénní šet ení lokality pro ú el zpracování oznámení zám ru "110 kV Doubrava" provedené v roce 2009 je v plném zn ní v p íloze oznámení.

ást

G.

Všeobecn

srozumitelné

shrnutí

netechnického charakteru Investi ní zám r: "110 kV Doubrava" Oznamovatel: Elektrovod Holding, organiza ní složka Brno, pracovišt

eské Bud jovice

Podstatou projektu je investi ní zám r "110 kV Doubrava" v lokalit , která vyžaduje posílení distribu ní soustavy 110 kV mezi rozvodnami Doubrava – Karviná – Bohumín. Zám r p edstavuje liniovou stavbu nového vedení VVN v délce 994 m vedenou soub žn

se

stávajícím vedením 110 kV a následn i jeho rekonstrukci. Soub žná trasa obou vedení p edstavuje minimalizaci nutných zásah do krajiny a do d evinných porost v okolí zám ru. Nejvýznamn jším potenciálním rizikovým obdobím z hlediska životního prost edí je období výstavby zám ru, kdy bude provedeno kácení d evinné vegetace.

ást takto ovlivn né

vegetace je na hranici lokálního biocentra a lokálního biokoridoru. Realizace zám ru "110 kV


str. 42 z 93

Doubrava" také potenciáln ovlivní VKP, které se v dot eném okolí vyskytují. Pro ochranu t chto prvk ÚSES a VKP byla navržena opat ení pro minimalizaci potenciálního negativního vlivu. Období provozu "110 kV Doubrava" se neprojeví negativními vlivy na životním prost edí ani na ve ejném zdraví. V potenciálním dosahu vliv zám ru "110 kV Doubrava" se nevyskytuje potenciáln

exponovaná trvale bydlící populace. Složky životního prost edí

nebudou provozem zám ru za sou asných podmínek v dot eném území negativn ovlivn ny. P dní prost edí nebude p i respektování navržených opat ení negativn dot eno. Zám r "110 kV Doubrava" se nenachází v CHOPAV, v jeho blízkosti se nevyskytují chrán ná \území ani p írodní park. Krajinný ráz z stane i po realizaci zám ru nezm n n Na základ posouzení vliv investi ního zám ru "110 kV Doubrava" na životní prost edí je možno konstatovat, že realizace investi ního zám ru je z hlediska ochrany životního prost edí p ijatelná. Z hlediska ochrany životního prost edí je však nutno v pr b hu jednotlivých fází životního cyklu investi ního zám ru respektovat opat ení a podmínky uvedené v p íslušné kapitole Oznámení (D IV.).

Datum zpracování oznámení: 31. srpen 2009 Jméno, p íjmení, bydlišt a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: RNDr. Alexander Skácel, CSc., Pr kopnická 24, 70030 Ostrava Tel. 777 674 897, e-mail: [email protected] Podpis zpracovatele dokumentace:

ást H. P ílohy 1. Mapová situace lokality a situování investi ního zám ru "110 kV Doubrava" v širším okolí 2. Podrobná situace lokality a ortofotomapa 3. Mapový vý ez lokality – VÚC Ostrava – Karviná 4. Situace lokality v územním plánu obce Doubrava 5. Cílový stav zám ru "110 kV Doubrava" 6. Postavení lokality v dokumentaci Natura (Krajský ú ad Moravskoslezského kraje) 7. Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu k zám ru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací, vyjád ení lesního správce 8. Fotografické p ílohy Foto . 1: Charakter lokality dot ené zám rem Foto . 2: Charakter lesního porostu na okraji haldy 9. Biologické šet ení na lokalit (ing. Kulík, autorizovaná osoba)


str. 43 z 93

P íloha .1 Mapová situace lokality a situování investi ního zám ru "110 kV Doubrava" v širším okolí


P íloha .2 Podrobná situace lokality a ortofotomapa

str. 44 z 93


str. 45 z 93


str. 46 z 93

P íloha . 3 Mapový vý ez lokality – VÚC Ostrava – Karviná


str. 47 z 93

P íloha . 4 Situace lokality v územním plánu obce Doubrava

str. 48 z 93


P íloha . 5 Cílový stav zám ru "110 kV Doubrava"

Lokalita zám ru u Šimí kovy kolonie


str. 49 z 93

P íloha . 6 Postavení lokality v dokumentaci NATURA (Krajský ú ad Moravskoslezského kraje, 2009)


str. 50 z 93


str. 51 z 93

P íloha . 7 Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu k zám ru z hlediska souladu se schválenou územn plánovací dokumentací Vyjád ení lesního správce


str. 52 z 93


str. 53 z 93


str. 54 z 93


P íloha . 8 Fotografické p ílohy Foto . 1: Charakter lokality dot ené zám rem

Charakter lesního porostu na okraji haldy

str. 55 z 93


P íloha . 9 Biologický pr zkum lokality Zpracoval ing. Petr Kulík, Masarykova 653, Frýdek – Místek, autorizovaná osoba pro biologické hodnocení.

str. 56 z 93


str. 57 z 93

REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍHO VEDENÍ VN 110 kV DOUBRAVA

Biologické hodnocení zám ru „Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV Doubrava“ Biologické hodnocení je zpracováno podle p íslušných ustanovení § 18 Vyhlášky . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona NR . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . duben – ervenec 2009

Obecná charakteristika krajiny Oblast Karvinska (kam pat í i Doubrava) spadá do provincie Západní Karpaty, soustavy Vn karpatských sníženin a celkov náleží ke geomorfologickému celku Ostravské pánve. Reliéf Ostravské pánve má charakter ploché pahorkatiny. V nivách ek Odry, Ostravice a Olše se vyskytuji hlavn rovinné lokality, lemované nep íliš vysokými terasami. Dále jsou pro Ostravskou pánev charakteristická podmá ená stanovišt na jílech a hlínách a výrazn zde p evládají silné antropogenní vlivy historicky dané hustým osídlením, t žkým pr myslem a hlubinnou t žbou erného uhlí s dalšími doprovodnými znaky jako jsou haldy, výsypky a vodou zatopené poklesová kotliny, v etn jejich zavážek hlušinou. Doubrava se nachází v tzv. „ erném trojúhelníku“ v oblasti nejvíce postižené popsanými vlivy, vymezeném Orlovou, Karvinou a Horní Suchou. Typickým p íkladem je sou asná krajina Doubravy, která p edstavuje území v minulosti ob tované vydobytí co nejv tšího množství uhlí. Vysídlené ásti obce pohltily poklesy, nebo naopak navážky hlušiny. Na katastru obce Doubrava nebo v jeho sousedství se ješt dnes nalézají d lní areály, jejichž sou ásti je i rozvodna a stávající vedení Vn nebo navrhovaná rekonstrukce vedení Vn 110 kV. Vlastní hlubinná t žba erného uhlí je v této lokalit postupn utlumována. Vzhledem ke geologické stavb , plochému reliefu Ostravské pánve a pom rn husté sítí vodních tok , relativn vysokým srážkám a výskytu glejových p d, byly mezi p vodními lesními porosty nejvíce zastoupeny podmá ené dubové bu iny s výskytem dubu letního, nebo olše lepkavé, v sušších lokalitách pak s bukem. Tento typ p vodních lesních porost pozd ji ustoupil popisované pr myslové innosti lov ka a postupn byly nahrazovány smrkovými monokulturami. P vodní dubové bu iny se tak proto do sou asné doby nezachovaly. V dnešních lesních porostech zde najdeme adu nep vodních d evin jako nap . dub ervený, javor jasnolistý, borovici vejmutovku, v etn bylinných neofyt jako nap . k ídlatka, netýkavka žláznatá, nebo celík, zlatobýl kanadský, jak je uvád no v dalších kapitolách.


str. 58 z 93

Z p vodních podmá ených dubových bu in se v bylinném podrostu na mnoha místech zachovala p vodní ost ice t eslicovitá (tu ice t eslicovitá) /Carex brizoides (Vignea brizoides), také zde p i floristickém pr zkumu nalezena. Metodika a zp sob studia zkoumané lokality (Úvod do floristického a faunistického zpracování) V poslední dob se ozývají hlasy (zejména s univerzitních pracoviš ), aby pro pot eby biologického hodnocení studované lokality byla vypracována hodnotící metodika, nebo z asového hlediska krátkodobá pozorování a šet ení, provád ná v jen pr b hu jednoho roku, nejsou údajn vy erpávající (a koli postihují jak asný jarní aspekt, jarní aspekt, asný letní aspekt a aspekt vrcholného léta). Podle mých letitých praktických zkušeností však je a bude základem biologického hodnocení podrobná znalost studované lokality. Tato znalost se nezíská jinak, než opakovanými návšt vami studované lokality v pr b hu roku. Základem floristického studia jsou studijní plochy, které m j u itel, Prof. A. Zlatník ozna uje jako geobiocenologické plochy. Studijní plocha (vegeta ní snímek) je podle Prof. Zlatníka volena tak, aby byla charakteristickým vý ezem (segmentem) z rostlinného spole enstva. Je žádoucí, aby pokud možno zachytila všechny v daném spole enstvu se vyskytující druhy (i asov , tj. aspekty) a na druhé stran nesmí být p íliš veliká, aby se neztrácel p ehled. Vegeta ní (fytocenologický) snímek obsahuje záhlaví a soupis druh analyzované fytocenosy s údaji o jejich kvantitativním zastoupení (Doc. Ing. Zd. Ambros, CSc.). Floristické a faunistické zpracování lokality bylo provedeno formou opakovaných poch zek ve studovaném území. Popisné práce na studované lokalit byly provedeny v n kolika fázích, a to hlavn v pr b hu vegeta ního období 2009 kdy byl studován jarní a letní aspekt vegetace, v etn p ítomností zástupc fauny. Veškerá pozorování byla provád ná opticky, p ítomnost zástupc živo ich , zejména pak ptactva s použitím dalekohledu, p ípadn

také poslechem jejich hlasových projev . P i

poch zkách byla sledována p ítomnost živo ich , jejich stopy a další pobytové znaky indikující jejich p ítomnost, jako nap . trus, nálezy zbytk t l uhynulého hmyzu, drobných hlodavc , okus vegetace, vyšlapané stezky, pe í, zbytky srsti, vyúst ní nor hlodavc , nálezy ulit plž apod. Popisné práce na sledované lokalit byly provád ny v pr b hu vegeta ního období roku 2009 Dále byly vyhotoveny 3 vegeta ní snímky, kde bylo studováno druhové zastoupení a rozmíst ní a uspo ádání rostlin na ploše. Tyto vegeta ní snímky byly dopln ny šet ením a floristickými popisy na 3 stanovištích. Velikost analyzované plochy snímku byla volena tak, aby zahrnovala zastoupení charakteristických druh v bylinném porostu ( tverec o velikosti strany 20 x 20 m, nebo 30 x 30 m. Zastoupení rostlinných druh v porostu se zaznamenávalo pomocí 7-mi lenné stupnice (kombinace po etnosti a pokryvnosti) podle Braun – Blanqueta, která je následn uvedena: 5 – druh pokrývající více než ¾ plochy snímku 4 – druh pokrývající ½ až ¾ plochy snímku


str. 59 z 93

3 – druh pokrývající ¼ až ½ plochy snímku 2 – druh velmi hojný pokrývající 1/20 až ¼ plochy snímku 1 – druh ídký s malou pokryvností, pokrývající 1- 5 % plochy snímku +

druh ídký jen s malou pokryvností, pod 1 % plochy snímku

(r) druh ojedin lý, v tšinou jen jeden exemplá na ploše snímku K hodnocení zastoupení rostlinných druh na zkoumané ploše je možno použít i jiné druhy stupnic hodnotící zastoupení bylin na zkoumaném stanovišti, jako nap . podobná, ale podrobn jší stupnice Prof. A. Zlatníka, nebo také nap . starší stupnice Dominova. Tyto vegeta ní snímky byly provedeny na základ praktik z lesnické fytocenologie vedenými J.Horákem (LF Brno), dále viz skriptum: Doc. Ing. Z. Ambros, Csc.: Praktikum geobiocenologie, Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 2003. Výhodou použití metody vegeta ních snímk je, že je možno tyto popisy p i dalších poch zkách v p íštích létech opakovat, dopl ovat, dále hodnotit, p ípadn analyzovat a kone n vegeta ní snímky mohou tvo it solidní základ pro budoucí (zákonem doporu ovaný) monitoring, nebo p ípadn v posuzovacím procesu – nap . v záv ru Stanoviska, p íslušným ú adem uloženou podmínku dalšího p írodov dného sledování a studování této lokality je možno tuto podmínku snadno realizovat navázáním na p edchozí floristické zápisy. Vedle vegeta ních snímk byla také k floristickým studiím použita popisná metoda zaznamenávání rostlinných a d evinných druh , jako inventární soupis taxon provád ných b hem opakovaných poch zek studovaným územím, a to ve zvolené lokalit (popisované jako íslované stanovišt . Jistou nevýhodou tohoto zp sobu studia a popisu je, že nehodnotí po etnost a pokryvnost zjišt ných rostlinných druh v bylinném porostu (tj. bylinná synusie – podle prof. Zlatníka). Na druhé stran je možno konstatovat, že kombinací obou metod bylo dosaženo vytvo ení pom rn floristického obrazu studované lokality. Datum provedených floristických šet ení: 4.5.2009 ( asný jarní aspekt) 2.6.2009 (jarní aspekt) 29.6.2009 (letní aspekt) 27.7.2009 (vrcholný letní aspekt) Vegeta ní snímek . 9/2009 (1) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Katastrální území: Doubrava Expozice: Mírný sklon pravé strany m lké, široké rokle otev ené k východu. Nadmo ská výška: cca 250 m Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Umíst ní a popis snímku:

dokonalého


str. 60 z 93

Za átek budoucího vedení VN110 kV, cca 300 m od trafostanice v Doubrav , za okrajem rozptýlené zástavby n kolika rodinných domk

a poblíž krátké místní komunikace k t mto RD a n kolika

zahrádkám. Ruderální prost edí široké nehluboké rokle, ve dn s vznikajícím pot kem. Terén je velmi nerovný s adou rigol , porostlý mezernatým listnatým porostem vesm s náletového p vodu, stá í do 20 - 30 let, s dob e vyvinutým, bohatým ke ovým patrem a bylinným podrostem. V lesním porostu se také vyskytují n které domácí zplan lé d eviny (švestka, t eše , više ). Na povrch rokle je v mnoha místech pravideln odkládán organický odpad ze zahrad nedalekých domk (v tve, listí, tráva, plevel, zbytky ovoce, zeleniny) což je asi p vod zplan lých ovocných strom , p ípadn ke zlatice, nebo k enu. Velikost snímku: 30 x 30 m Floristický popis vegeta ního snímku: Stromové patro E3 (pokryvnost 60 %) Mladý, mezernatý, listnatý porost, stá í 20 – 30 let, náletového p vodu. olše lepkavá – Alnus glutinosa vrba jíva – Salix caprea (p vod z náletu) lípa malolistá – Tilia cordata (výmladková forma) javor mlé – Acer platanoides dub letní – Quercus robur je áb pta í – Sorbus aucuparia švestka domácí (zplan lá) – Prunus domestica b íza b lokorá (b. bradavi natá) – Betula pendula trnovník akát – Robinia pseudoacacia t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris t eše više (više ) – Primus cerasus (zplan lá) habr obecný – Carpinus betulus (z výsadby, stá í cca 15 let) javor mlé – Acer platanoides (z výsadby, stá í cca 15 let) Ke ové patro E2 (pokryvnost místy až 50 – 60 %, jinak 35 – 40%) st emcha hroznovitá – Prunus padus + bez erný – Sambucus nigra + maliník obecný - Rubus idaeus + ostružiník ježiník (o. sivý) – Rubus caesius 1 zlatice p evislá – Forsithia suspenza (lid. „zlatý déš “) še ík obecný (zplan lý) – Syringa vulgaris r že šípková – Rosa canina +

jako nap .

str. 61 z 93


Bylinné patro E1 (pokryvnost 90 %) Nerovný terén je na mnoha místech pokryt navážkami ruderálního charakteru.

Název byliny:

Datum zápisu: Datum zápisu: Datum zápisu: 4.5.2009

2.6.2009

29.6.2009

pchá oset /Cirsium arvense

1

1

2

kop iva dvoudomá /Urtica dioica

1

2

3

p esli ka rolní /Equisetum arvense

+**/

+

1

bršlice kozí noha /Aegopodium podagraria

1

2

2

kostival léka ský /Symphytum officinale

1

+

1

kontryhel obecný /Alchemilla vulgaris

+

1

1

smetánka léka ská /Taraxacum officinale */

2

+

+

svízel p ítula /Galium aparine

1

2

3

vlaštovi ník v tší /Chelidonium majus

+

1

+

rozrazil rezekvítek /Veronica chamaedrys

+

+

popenec obecný /Glechoma hederacea

1

+

orsej jarní /Ficaria verna

+

prysky ník prudký /Ranunculus acris

+

1

pitulník žlutý /Galeobdolon lutea

+

+

š ovík kyselý /Rumex acetosa

+

1

1

psárka lu ní /Alopecurus pratensis

1

2

2

kop iva žahavka /Urtica urens

+

+

+

svízel povázka /Galium mollugo

+

1

lipnice lu ní /Poa pratensis

+

1

1

kopretina bílá, pravá /Leucanthemum vulg.

1

1

turan ostrý /Erigeron annus

1

1

rožec rolní /Cerastium arvense

+

+

štírovník r žkatý /Lotus corniculatus

+

1

hluchavka skvrnitá /Lamium maculatum

+

+

+

máchelka srstnatá /Leontodon hispidus jetel rolní /Triforium arvense

+

1

jahodník obecný /Fragaria vesca

+

+

kapra samec /Dryopteris filis-mas

+

+

srha lalo natá /Dactylis glomerata

1

celík kanadský /Solidago canadensis (2)

+

2

+

2

1

1

vrati obecný /Tanacetum vulgare 1 škarda dvouletá /Crepis biennis

**/

str. 62 z 93


jetel plazivý /Trifoliun repens

+

1

sadec konopá /Eupatorium cannabinum

1

zvonek rozkladitý /Campanula patula

+

t tina k ovištní /Calamagrostis epigeios

3

bojínek lu ní /Phleum pratense

1

jílek vytrvalý /Lolium perenne

1

jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata

1

Pozn.: * Taraxacum sect. Ruderalia (podle K. Kubát: Klí ke kv ten

eské republiky)

Pozn.: ** rašící Z p edcházejícího vegeta ního období lo ského roku jsou na této ploše ješt i nyní dob e zachovalé etné suché zbytky po t tin k ovištní (Calamagrostis epigeios). Mimo plochu snímku byly dále zaznamenány tyto druhy bylin: k en selský – Armoracia rusticana t ezalka te kovaná – Hypericum perforatum jitrocel v tší – Plantago major zvonek epovitý – Campanula rapunculoides konopice rolní – Galeopsis tetrahit vikev pta í – Vicia cracca eb í ek obecný – Alchemilla vulgaris kerblík lesní – Anthriscus sylvestris mochna husí – Potentilla anserina pchá zelinný – Cirsium oleraceum (zamok elá místa) turanka kanadská /Conyza canadensis p our brvitý /Galinsoga ciliata k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší skupina) pýr plazivý - Elytrigia repens lipnice ro ní - Poa annua Hodnocení: P evládá ruderální cenóza s n kterými typickými neofyty (celík, zlatobýl kanadský, k ídlatka japonská). Vegeta ní snímek . 10/2009 (2) Datum vyhotovení popisu: 4.5.2009 (jarní aspekt) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Umíst ní: cca 1,2 km od stávající trafostanice Doubrava Katastrální území: Doubrava

str. 63 z 93


Expozice: Mírný sklon k severovýchodu Nadmo ská výška: cca 240 m Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Popis stanovišt : V mírném svahu um le vytvo ený a odlesn ný pr sek pod stávajícím vedením 110 kV, prom nlivé ší e 60 – 80 m, mírný svah. Povrch terénu na mnoha místech znehodnocen navezeným organickým odpadem a odpadem ze zahrad, zelen . Mnohé rostlinné druhy a druhy ke

mají pravd podobn sv j

p vod v tomto organickém odpadu z okolních zahrad rozptýlené obytné zástavby nedaleké Šimi kovy kolonie. U n kterých zjišt ných a nelezených druh , jako nap . u orlí ku je velmi sporné odhadovat jeho p vod, ale podle jeho velikosti, mohutnosti bych usuzoval na p vod ze zahrad, u bílé kvetoucí odr dy narcisu nebo velkokv té chrpy zahradní je rovn ž p vod jasný, naopak pom rn zde astá konvalinka vonná (kvetení - za átek kv tna) bude pravd podobn p vodní. Stromové patro E3 Není vyvinuto, všechny d eviny byly v pr seku pod vedením VN 110 kV um le vykáceny. Vyskytují se zde d eviny do 10 let p vodem z náletu, nebo mají ke ovou podobu. Místy se vyskytují konifery z um lé výsadby, pr sek m l v minulosti asi sloužit jako plantáž váno ních stromk , po kterých nyní už jen zbyly miniaturní pa ízky. jasan ztepilý – Fraxinus excelsior javor mlé – Acer platanoides je áb pta í – Sorbus aucuparia olše lepkavá – Alnus glutinosa (ke ová forma) */ vrba bílá – Salix alba (ke ová podoba, stá í cca 20 let) švestka obecná – Prunus domestica Pozn.: */ Olše je na mnoha místech siln napadena p emnoženým bázlivcem olšovým (Agelastica alni), který již nyní, na za átku kv tna, zp sobuje holožír. Ke ové patro E2 (pokryvnost 20 %, místy až 30 %) Název ke e:

Datum

Datum

Datum

zápisu:

zápisu:

zápisu:

4.5.2009

1.6.2009

29.6.2009

bez erný – Sambucus nigra

1

1

1

pamelník bílý – Symphoricarpos albus **/

(r)

(r)

(r)

pta í zob obecný – Ligustrum vulgare

+

+

+

meruzalka, rybíz sp. – Ribes sp. (zahradní zplan lá odr da) **/

(r)

(r)

(r)

jasmín, pustoryl v ncový – Philadelphus coronarius **/

(r)

(r)

(r)

str. 64 z 93


tušalaj vrás itolistý – Viburnum rhitydophyllum **/

(r)

(r)

(r)

tavolník sp. – Spirea sp. **/

(r)

(r)

(r)

hloh jednosemenný – Crataegus monogyna

+

+

+

še ík sp. – Syringa sp (zahradní, bílá forma) **/

(r)

(r)

(r)

zimostráz vždyzelený – Buxus sempervirens **/

(r)

(r)

(r)

maliník obecný – Rubus idaeus

1

1

1

cesmína ostrolistá – Ilex aquifolium (kvetoucí)**/

(r)

(r)

(r)

ostružiník ježiník (o. sivý) – Rubus caesius

1

1

1

Pozn.: **/ P vod t chto druh pochází asi z r zného organického odpadu z nedalekých zahrad. Na jednom p estárlém bezu erném byly nalezeny plodnice houby: Ucho Jidášovo (Hirneola auriculajudae) Popis bylinného patra E1 (pokryvnost 90 %) Název byliny

Datum zápisu:

Datum zápisu:

Datum zápisu:

4.5.2009

1.6.2009

29.6.2009

konvalinka vonná – Convallaria majalis

1

orlí ek obecný – Aquilegia vulgaris **/

+

bršlice kozí noha - Aegopodium podagraria

2

podb l obecný – Tussilago farfara

+

pitulník žlutý – Galeobdolon luteum

1

+

kostival léka ský – Symphytum officinale

+

1

2

svízel p ítula – Galium aparine

1

2

3

š ovík obecný – Rumex acetosa

+

1

+

jitrocel kopinatý – Plantago lanceolata

+

1

1

hluchavka bílá – Lamium album

+

hluchavka nachová – Lamium purpureum

+

popenec obecný – Glechoma hederacea

+

narcis sp. (zahrad.kultivar) – Narcissus sp. **/

(r)

smetánka léka . /Taraxacum officinale */

2

+

pta inec velkokv tý – Stellaria holostea

+

1

zb hovec plazivý – Ajuga reptans

1

p our malokv tý – Galinsoga parviflora

+

+

star ek obecný – Senecio vulgaris

+

1

rozrazil rezekvítek - Veronica chamaedrys

+

+

k en selský /Armoracia rusticana

+

+

3

3

1

1

1

str. 65 z 93


svízel sy iš ový /Galium verum

+

+


1

1

2

š ovík tupolistý /Rumex obtusifolia

+

+

turan ostrý /Erigeron acer

+

1

chrpa (zahradní kultivar) /Centaurea sp. **/

(r)


1

+

netýkavka malokv tá /Impatiens parviflora

+

1


1

1

bojínek lu ní /Phleum pratense

1

1


2

1

pšení ko rozkladité /Milium effusum

+

1

ost ice t eslicovitá (tu ice t eslicovitá) /Carex

+

1

kapra samec – Dryopteris filix-mas

+

+


1

2

lopuch v tší /Arctium lappa

+

+

škarda dvouletá /Crepis biennis

1

1

brizoides (Vignea brizoides)

konopice rolní /Galeopsis tetrahit

+

vrati obecný /Tanacetum vulgare

1

zlatobýl kanadský /Solidago canadensis

2

Pozn.: * Taraxacum sect. Ruderalia (podle K.Kubát: Klí ke kv ten

eské republiky)

Pozn.: **/ P vod t chto bylinných druh pochází asi z r zného organického odpadu vyvezeného z nedalekých zahrad. Z p edcházejícího vegeta ního období lo ského roku jsou na této ploše ješt i nyní dob e zachovalé etné suché zbytky po t tin k ovištní (Calamagrostis epigeios). Mimo plochu vegeta ního snímku se vyskytují skupiny k ídlatky japonské (Reynoutria japonica) Hodnocení: P evládá ruderální cenóza s n kterými typickými neofyty (celík kanadský, k ídlatka japonská) a adou zplan lých druh , které mají sv j p vod v nedalekých zahradách (orlí ek, narcis, chrpa). Všude se vyskytují prázdné ulity druhu: hlemýž

zahradní (Helix pomatia), nebo se vyskytuji živé

exemplá e, mnohdy i zna né velikosti (a to v sou asném chladn jším období krátkých deštivých p ehán k – 2.6.2009). V lokalit byla také pozorována p ítomnost zajíce polního (Lepus europaeus) a krtka obecného (Talpa europaea).


Popis stanovišt

str. 66 z 93

.1

Datum vyhotovení popisu: 4.5.2009 (jarní aspekt), 29.6.2009 (letní aspekt) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Umíst ní: cca 1,2 km od stávající trafostanice Doubrava (lokalita vpravo od stávající trasy vedení) Katastrální území: Doubrava Expozice: Mírný sklon s p echodem na dno širokého údolí – poklesové prohlubn . Nadmo ská výška:cca 240 m Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Popis stanovišt : Zamok elá, nyní již vysýchající široká, poklesová prohlube s místní vodote í – bahnitým pot kem a níže po proudu s vytvo eným menším rybníkem. Tato prohlube se nachází vpravo od stávajícího vedeni VN 110 kV, je porostlá mezernatým porostem tvo eným olší a smrkem, ve stá í 40 - 60 let s bohatým ke ovým patrem a bohatým bylinným podrostem, který pozd ji, po olist ní olšového porostu a olist ní ke ového patra ustupuje, nebo zde dochází k druhovým zm nám, a to ústup jarních heliofyt

ve prosp ch stinných (netýkavka žláznatá, star ek Fuchs v, netýkavka malokv tá).

V sou asné dob ješt v bylinném porostu p evažují typické jarní druhy (heliofyty). Povrch terénu je na n kolika místech zne išt n navážkou r zného odpadu, který pochází pravd podobn z nedaleké obytné zástavby Šimi kovy kolonie. D evinné patro E3 (pokryvnost cca 50 %, místy až 70 %) olše lepkavá – Alnus glutinosa (p evažuje, stá í 40 – 60 let) smrk ztepilý – Picea abies (potla ený, mírn krnící r st pod korunami olší, z celkového hábitu je vid t, že toto jílovité a zamok elé stanovišt není vhodné pro tento druh). Náletové d eviny, stá í asi do 10 let: javor mlé (Acer platanoides), je áb pta í (Sorbus aucuparia), dub letní (Quercus robur) Ke ové patro E2 ( pokryvnost 50 %) bez erný – Sambucus nigra r že šípková – Rosa canina maliník obecný – Rubus idaeus (dominantní) pamelník bílý – Symphoricarpos albus (není p vodní, asi zavle en s organickým odpadem) st emcha obecná – Prunus padus (Kubát) kvetoucí, dominantní, jako malé stromky, nebo ke e Bylinné patro E1 (pokryvnost 100 %) kop iva dvoudomá – Urtica dioica (vysloven dominantní, velké skupiny) dev tsil léka ský – Petasites hybridus mokrýš st ídavolistý – Chrysosplenium alternifolium prvosenka jarní – Primula veris


str. 67 z 93

netýkavka žláznatá – Impatiens glandulifera (neofytní druh, skupiny), rašící za átkem m síce kv tna blatouch bahenní – Caltha palustris (skupinky, trsy) orsej jarní – Ficaria verna vrbina penízková – Lysimachia nummularia (skupiny) pchá zelinný – Cirsium oleraceum (dominantní, v tší skupiny) p esli ka lesní – Equisetum sylvaticum zb hovec plazivý – Ajuga reptans bršlice kozí noha – Aegopidium podagraria (v tší skupiny) popenec obecný (p. b e anolistý) – Glechoma hederacea pomn nka lesní – Myosotis sylvatica rozrazil rezekvítek – Veronica chamaedrys psárka lu ní - Alopecurus pratensis ježatka ku í noha – Echinochloa crus-galli (hojná) ost ice jarní – Carex caryophyllea Šet ení: 2.6.2009 (letní aspekt) Blatouch bahenní, orsej jarní, mokrýš st ídavolistý, dev tsil léka ský, zb hovec plazivý, prvosenka jarní a ost ice jarní prakticky vymizely v odr stajícím následném bylinném porostu a s p ibývajícím olist ním. P ibývá zv tšujících se ploch s odr stající vrbinou penízkovou (skupiny), netýkavkou žláznatou. a kop ivou dvoudomou (velké a zv tšující se skupiny), jako druh na tomto stanovišti prakticky dominantní. Nov registrované bylinné druhy. ost ice t eslicovitá (tu ice t eslicovitá) – (Vignea brizoides) Carex brizoides hluchavka skvrnitá – Lamium maculatum (skupiny) star ek Fuchs v (s. vej itý) – Senecio ovatus (rašící) kuklík m stský – Geum urbanum prysky ník plazivý – Ranunculus repens lipnice obecná – Poa trivialis srha lalo natá (s. ízna ka) – Dactylis glomerata Všude se vyskytují prázdné ulity druhu: hlemýž

zahradní (Helix pomatia), nebo se vyskytuji živé

exemplá e, mnohdy i zna né velikosti (a to v sou asném chladn jším období krátkých deštivých p ehán k – 2.6.2009). Dále se v této lokalit ve v tším množství ( ervenec) na travinách a bylinách, ke ích poblíž bahnitého potoka a rybníku vyskytuje další druh plže, a to sklen nka pr svitná (Vitrina pellucida). V této lokalit byla zaznamenána p ítomnost ropuchy obecné (Bufo bufo). Dopl ující šet ení: 29.6.2009 (letní aspekt) netýkavka malokv tá – Impatiens parviflora (skupina)


str. 68 z 93

kop iva dvoudomá – Urtica dioica (zv tšující se skupina, dominantní) krabilice mámivá – Chaerophyllum temulum bolševník obecný – Heracleum sphondylinum hluchavka skvrnitá – Lamium maculatum kapra samec – Dryopterix filix-mas t tina k ovištní – Calamagrostis epigeios ost ice t eslicovitá (tu ice t eslicovitá) – (Vignea brizoides) Carex brizoides Hodnocení: P evládá ruderální cenóza s n kterými typickými neofyty (celík, zlatobýl kanadský, netýkavka žláznatá).

Popis stanovišt

.2

Datum vyhotovení popisu: 4.5.2009 (jarní aspekt), 2.6.2009 (letní aspekt) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Umíst ní: cca 1,2 km od stávající trafostanice Doubrava (vlevo od stávající trasy vedení) Katastrální území: Doubrava Expozice: Mírný sklon s p echodem na dno širokého údolí – poklesové prohlubn . Nadmo ská výška: cca 240 m Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Popis stanovišt : Východní strán mírného návrší porostlého listnatým lesem (stá í 30 – 50 let) s p imíšeným smrkem a mod ínem, navazujícího na rekultivovanou výsypku. D evinné patro E3 (pokryvnost cca 70 %) topol erný – Populus nigra (mohutní, široce zav tvení jedinci) topol osika – Populus tremule vrba jíva – Salix caprea lípa malolistá – Tilia cordata (výmladková forma) dub letní – Quercus robur je áb pta í – Sorbus aucuparia b íza b lokorá (b. bradavi natá) – Betula pendula trnovník akát – Robinia pseudoacacia t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris jasan ztepilý – Fraxinus excelsior buk lesní – Fagus sylvatica smrk ztepilý – Picea abies mod ín opadavý - Larix decidua


str. 69 z 93

Nálet do 10 let, skupinky: Javor mlé (Acer platanoides) je áb pta í, dub letní Navazující a odr stající výsadby na navazující rekultivované ploše výsypky: Smrk omorika /Pan i / (Picea omorica), smrk pichlavý (Picea pungens) Ke ové patro E2 (pokryvnost cca 60 %) bez erný – Sambucus nigra r že šípková – Rosa canina maliník obecný – Rubus idaeus (dominantní) pamelník bílý – Symphoricarpos albus (není p vodní, asi zavle en s organickým odpadem) st emcha obecná (s. hroznovitá) – Prunus padus (Kubát) ostružiník ježiník (o. sivý) – Rubus caesius */ meruzalka, rybíz sp. – Ribes sp. (zahradní zplan lá odr da) líska obecná – Corylus avellana svída krvavá – Cornus sanguinea hloh jednosemenný – Crataegus monogyna

*/Pozn.: ostružiník ježiník (o. sivý) - Rubus caesius (podle K.Kubát: Klí ke kv ten

eské

republiky) Bylinné patro E1 (pokryvnost 30 %) zb hovec plazivý – Ajuga reptans bršlice kozí noha – Aegopidium podagraria (v tší skupiny) popenec obecný (p. b e anolistý) – Glechoma hederacea hluchavka nachová – Lamium purpureum pitulník žlutý – Galeobdolon luteum (skupinky) pampeliška, smetánka léka ská – Taraxacum officinale kostival léka ský – Symphytum officinale š avel kyselý – Oxalis acetosella kop iva dvoudomá – Urtica dioica kakost smrdutý – Geranium robertianum netýkavka malokv tá – Impatiens parviflora Šet ení: 2.6.2009 hluchavka skvrnitá – Lamium maculatum (skupinky) Prakticky již vymizel druh zb hovec plazivý, kostival léka ský a pampeliška, smetánka léka ská. Za íná se objevovat rašící a vzr stající celík, zlatobýl kanadský, t tina k ovištní (Calamagrostis epigeios) a star ek Fuchs v (s. vej itý) – Senecio ovatus kostival léka ský – Symphytum officinale kop iva dvoudomá – Urtica dioica

str. 70 z 93


netýkavka malokv tá – Impatiens parviflora bršlice kozí noha – Aegopidium podagraria (v tší skupiny) celík, zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) sadec konopá – Eupatorium cannabinum t tina k ovištní – Calamagrostis epigeios *Pozn.: Taraxacum sect. Ruderalia (podle K. Kubát: Klí ke kv ten

eské republiky)

Z p edcházejícího vegeta ního období lo ského roku jsou na této ploše ješt i nyní zachovalé etné suché zbytky po bylin celík, zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). P i okraji lesního porostu se vyskytují jednak prázdné ulity druhu: hlemýž zahradní (Helix pomatia), nebo se vyskytuji živé exemplá e (a to v sou asném chladn jším období krátkých deštivých p ehán k v období kolem 2.6.2009). Hodnocení: P evládá ruderální cenóza s n kterými typickými neofyty (celík, zlatobýl kanadský), p ípadn plevely jako kop iva, bršlice kozí noha, hluchavka nachová. Vegeta ní snímek . 11/2009 (3) (Vegeta ní snímek se nachází mimo trasu vedení 110 kV, v jejím sousedství, cca 30 m od krajního vodi e) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Datum: 4.5.2009 (jarní aspekt), 2.6.2009 (letní aspekt), 29.6.2009 (letní aspekt), 27.7.2009 (letní aspekt pokro ilého léta) Katastrální území: Doubrava Expozice: Mírný jihovýchodní svah Nadmo ská výška: cca 240 m Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Umíst ní snímku: Louka v t sném sousedství trasy stávajícího vedení VN 110 kV. St ední ást vlhké, udržované a kosené louky, místy i zamok elé, ohrani ené skupinami ke

ve sm si s d evinami.

Velikost snímku: 30 x 30 m Floristický popis vegeta ního snímku: Stromové patro E3 Nachází se nesouvisle po obvodu popisovaných luk, nebo v jejich nižších polohách. D eviny jsou vesm s soliterního charakteru,rozložité, hluboko zav tvené s hluboko nasazenou a rozložitou korunou, jednotliv . javor mlé – Acer platanoides švestka domácí (zplan nlá) – Prunus domestica b íza b lokorá (b. bradavi natá) – Betula pendula trnovník akát – Robinia pseudoacacia t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris (mohutný jedinec)

str. 71 z 93


vrba bílá – Salix alba (k íženci) o ešák (zplan lý) – Juglans domestica (mohutný jedinec) jablo domácí (zplan lá) – Malus domesticus hruše obecná (zplan lá) – Pyrus communis st emcha obecná (s. hroznovitá) – Prunus padus (Kubát), kvetoucí, stromovitý charakter Ke ové patro E2 (nesouvisle, jen v nižších místech, po obvodu louky) trnka obecná – Prunus spinosa bez erný – Sambucus nigra ostružiník k ovitý – Rubus fruticosus hloh jednosemenný – Crataegus monogyna (mohutné a rozložité ke e) Vegeta ní snímek je umíst n do st ední asti udržované louky. Bylinné patro E1 (jarní aspekt)

Název byliny

Datum

Datum

Datum

Datum

zápisu:

zápisu:

zápisu:

zápisu:

4.5.2009

1.6.2009

29.6.2009

27.7.2009

+

+

smetánka léka ská /Taraxacum officinale*/

2

1

popenec obecný /Glechoma hederacea

+

+

kostival léká . /Symphytum officinale

1

2

2

+

jetel lu ní /Trifolium pratense

+

1

2

2

š ovík obecný /Rumex acetosella

+

2

1

1

vikev plotní /Vicia sepium

1

1

1

1

rozrazil rezekvítek /Veronica chamaedrys

1

1

+


1

2

2

2


+

1

2

+

lopuch v tší /Arctium lappa

+

+

+

+

jitrocel kopinatý /Plantago lanceolata

2

1

1

2


+

1

2

2


1

2

2

2

psárka lu ní /Alopecurus pratensis

2

3

3

1

bršlice kozí noha /Aegopodium podagraria

+

2

2

2

škarda dvouletá /Crepis biennis

+

3

1

pamp., máchelka srstnatá /Leontodon hispid.

1

1

2

kopretina bílá, pravá /Leucanthemum vulg.

2

1

š ovík kade avý /Rumex crispus

1

+

+

str. 72 z 93


turan ostrý /Erigeron acer

+

+

+

štírovník r žkatý /Lotus corniculatus

+

1

2

jetel plazivý /Triforium repens

+

1

1

pta inec trávovitý /Stellaria graminea

1

1

1


2

1

1

sve ep hroznatý /Bromus racemosus

1

1

1

ovsík vyvýšený /Arrhenatherum elatius

+

1

+

bojínek lu ní /Phleum pretense

+

1

jílek vytrvalý /Lilium perene

+

1

1

+

zvonek rozkladitý /Campanula patula

+

2

mrkev obecná /Daucus carota ernohlávek obecný /Prunella vulgarit

1

bodlák obecný /Carduus acanthoides

+

chrpa lu ní /Centaurea jacea

2


1

t ezalka te kovaná /Hypericum perforatum

+

celík, zlatobýl kanad. /Solidago canadensis

+

zem žlu okolíkatá /Centaurium erythraea

(r) 2

eb í ek obecný /Achillea millefolium vrati obecný /Tanacetum vulgare

1


2

*Pozn.: Taraxacum sect. Ruderalia (podle K. Kubát: Klí ke kv ten

eské republiky)

Mimo plochu vegeta ního snímku byly p i poch zkovém šet ení ve spodní ásti této louky nalezeny druhy: k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší skupina) pchá zelinný – Cirsium eleraceum (skupina, vlhká, zamok elá prohlube ) lopuch v tší – Arctium lappa lipnice ro ní – Poa annua jitrocel v tší – Plantago major pelyn k ernobýl – Artemisia vulgaris svízel p ítula – Galium aparine (v tší skupina, v lokalit dominantní) kuklík m stský – Geum urbanum pchá oset – Cirsium arvense (skupina, v lokalit dominantní) star ek obecný – Senecio vulgaris kop iva dvoudomá – Urtica dioica (velká skupina, v k ovinatém okraji louky, dominantní)


str. 73 z 93

vlaštovi ník v tší – Chelidonium majus mochna husí - Potentilla anserina rozrazil léka ský – Veronica officinalis konopice polní – Galeopsis tetrahit vrbina obecná – Lysimachia vulgaris máta dlouholistá – Menta longifolia silenka nadmutá – Silene vulgaris celík, zlatobýl kanadský – Solidago canadensis Dopln ní floristického pr zkumu 27.7.2009 o letní aspekt vrcholného léta: Charakteristika: Protáhlý k ovinatý porost na širší rozd lovací mezi v horní ásti louky (pastviny) pod trasou stávajícího elektrovodu 110 kV. Expozice: Mírný svah k severovýchodu Mimo plochu vegeta ního snímku byly p i poch zkovém šet ení v horní ásti této louky (pastviny) nalezeny druhy: Stromové patro E3 Není vytvo eno, z bezpe nostních d vod je vyšší porost pod trasou stávajícího elektrovodu pravideln mýcen. Ke ové patro E2 (vytvo eno nesouvisle, d evinami ke ovitého charakteru. Z bezpe nostních d vod je vyšší porost pod trasou stávajícího elektrovodu pravideln

mýcen. N které d eviny jsou

výmladkového charakteru. topol osika – Populus tremula (výmladkový p vod) jablo domácí (zplan lá) – Malus domesticus dub letní – Quercus robur je áb pta í – Sorbus aucuparia lípa malolistá – Tilia cordata (výmladkový p vod) vrba jíva – Salix caprea (výmladkový p vod) bez erný – Sambucus nigra hloh jednosemenný – Crataegus monogyna ostružiník k ovitý – Rubus fruticosus Bylinné patro E1 (letní aspekt): mrkev obecná – Daucus carota celík, zlatobýl kanadský – Solidago canadensis sadec konopá – Eupatorium canabinum (velmi hojný až dominantní) bršlice kozí noha – Aegopodium podagraria (velmi hojná) kostival léka ský – Symphytum officinale bukvice léka ská – Betonica officinalis


str. 74 z 93

vrbina obecná – Lysimachia vulgaris vrati obecný – Tanacetum vulgare p our malokv tý – Galinsoga parviflora chrpa lu ní – Centaurea jacea pelyn k ernobýl – Artemisia vulgaris pchá rolní – Cirsium arvense (skupiny) pryšec chvojka – Euphorbia cyparissias lopuch v tší – Arctium lappa mlé drsný – Sonchus asper zem žlu okolíkatá – Centaurium erythracea locika kompasová – Lactuca serriola zvonek epovitý – Campanula rapunculoides bodlák obecný – Carduus acanthoides turan ostrý – Erigeron acer k ídlatka japonská – Reynoutria japonnica t ezalka te kovaná – Hypericum perforatum eb í ek obecný – Achillea millefolium t tina k ovištní – Calamagrostis epigeios (hojná až dominantní) Hodnocení: P evládá ruderální cenóza s n kterými typickými neofyty (celík, zlatobýl kanadský, k ídlatka japonská) nebo druhy plevelnými jako nap . p our, pelyn k, bršlice kozí noha a pod. V této lokalit byl pozorován výskyt zajíce polního (Lepus europaeus) a p ítomnost krtka obecného (Talpa europaea). Stanovišt

.3

Mírná jižní strá dlouhé a široké rokle porostlé listnatým lesem, stá í d evin cca 10 – 40 let (Stanovišt se nachází v trase budoucího vedení 110 kV) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Popis stanovišt : Pr sek pod stávajícím vedení 110 kV a navazující p ehoustlý, pom rn mladý listnatý lesní porost na jižní stráni široké rokle. Horní ást této rokle byla v nedávné minulosti terénn upravena navavážkami zeminy. Podle zbytk výsadby dnes již p estárlých ovocných strom (jablon , švestky) lze usuzovat, že zde byla v minulosti obytná zástavba se zahradami. Datum šet ení: 29.6.2009 a 27.7.2009 Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Expozice: Mírná severní strá dlouhé a široké rokle

str. 75 z 93


Lokalita a) D evinné patro E3 pokryvnost 100 % Listnatý les na levé stran široké rokle v sousedství pr seku pro stávající vedení 110 kV, o který bude stávající pr sek rozší en v souvislosti s rekonstrukci stávajícího vedení 110 kV na 2x 110 kV (tj. koridor vedení 2x 110 kV v etn ochranného pásma) Podrobn jší druhový rozbor stromového (d evinného) patra (skladba stromové etáže) Vý etní pr m r (ø) Druh d eviny:

v cm (m eno ve výšce 1,3 m) domácí, 25, 26, 22, 19

jablo

Po et zm ených strom 4

(zplan lá) t eše

Poznámka: horní

ást, asi zbytek

po zahradní výsadb

obecná, domácí 52, 23, 16, 14, 19

5

zplan lé stromy

2

horní

(zplan lá) švestka

domácí, 39, 26

(zplan lá)

ást, asi zbytek

po zahradní výsadb

vrba

40, 75, 54,58, 16, 61 42

7

olše lepkavá

24, 22

2

topol

35, 28, 10

3

b íza b lokorá

37, 28, 29, 35, 42,31, 32

7

lípa malolistá

28, 24, 22, 19, 34,16, 8, 10, 18, 25

19

spodní ást (k íženci) topol (k íženci)

26, 13, 20, 31, 28, 25, 28, 30, 27 javor mlé

16, 28, 30, 17, 27, 24, 15, 23, 21,

13

16, 10, 23, 17 dub ervený

43, 15, 29, 19, 28, 56, 36, 32

8

dub zimní a dub. letní

25, 27, 29, 15, 20, 21

6

jasan ztepilý

37, 28, 19, 21,22, 38, 32, 18, 15,

11

23, 19 87

Stá í lesního porostu: 10, 15 až 40 let Poznámka: Pro zna nou hustotu stávajícího lesního porostu nebylo dost dob e možno provést m ení výšek konkrétních strom ani stanovit p esn jší po et strom navržených ke skácení v souvislosti s rozší ením stávajícího pr seku po rekonstrukci vedení elektrovodu Vn 110 kV. jablo domácí (zplan lá) – Malus domesticus t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris švestka domácí (zplan lá) – Prunus domestica


str. 76 z 93

vrba x bílá – Salix alba (k íženci), n kolik jedinc ve spodní ásti lesního porostu, poblíž místní komunikace) olše lepkavá – Alnus glutinosa topol x erný – Populus nigra (k íženci) b íza b lokorá (b. bradavi natá) – Betula pendula javor mlé – Acer platanoides dub letní – Quercus robur dub zimní – Quercus petraea dub ervený – Quercus rubra Semená ky: dub (dub ervený), javor mlé , lípa malolistá, je áb pta í, jasan ztepilý (nejv tší výskyt na p echodu lesního porostu do pr seku) Ke ové patro E2 pokryvnost 100 %, zastoupení hlavn na pr seku pod trasou vedení 110 kV, p ípadn na okraji pr seku. Zde také rostou n které d eviny, které mají k ovinatý charakter, jako nap . javor mlé , nebo lípa malolistá. javor mlé – Acer platanoides (k ovinatý tvar) maliník obecný – Rubus idaeus líska obecná – Corylus avellana hloh jednosemenný – Crataegus monogyna bez erný – Sambucus nigra lípa malolistá – Tilia cordata (k ovinatý tvar) st emcha obecná – Prunus padus (Kubát) (kvetoucí, dominantní, jako malé stromky, nebo ke e) Bylinné patro E1 pokryvnost: (pr sek pod trasou vedení – 60 %, lesní porost - 20 %) bršlice kozí noha – Aegopodium podagraria celík, zlatobýk kanadský – Solidago canadensis pchá oset – Cirsium arvense vrati obecný – Tanacetum vulgare sadec konopá – Eupatorium cannabinum bodlák obecný – Carduus acanthoides turan ostrý – Erigeron acer kop iva dvoudomá – Urtica dioica ekanka obecná – Cichorium intybus eb í ek obecný – Alchemilla vulgaris kuklík m tský – Geum urbanum štírovník r žkatý – Lotus corniculatus

str. 77 z 93


jetel pochybný –Trifolium dubium vikev obecná – Vicia cracca jitrocel kopinatý – Plantago lanceolata kapra samec – Dryopteris filix-mas konvalinka vonná – Convallaria majalis mlé drsný – Sonchus asper trávy: bojínek lu ní – Phleum pretense srha lalo natá (s. ízna ka) - Dactylis glomerata pšení ko rozkladité – Milium effusum (trsy v lesním porostu) pohá ka h ebenovitá – Cynosurus cristatus t tina k ovištní – Calamagrostis epigeios pýr plazivý – Elytrigia repens Lokalita b) D evinné patro E3 pokryvnost 100 % Listnatý les, který tvo í pokra ování p edchozího lesního porostu v lokalit za místní komunikaci a nadzemním trubním vedením (celková ší ka cca 50 m). Tato lokalita je velmi vlhká až p echodn zamok ená, obvykle na ja e zaplavena stékající vodou z místní komunikace a p ilehlé strán . Za nadzemním potrubním vedením je velká skupina k ídlatky po mechanickém a chemickém likvida ním zásahu. V této lokalit

byla na mnoha místech pozorována p ítomnost krtka obecného (Talpa

europaea). Podrobn jší druhový rozbor stromového (d evinného) patra (skladba stromové etáže) Vý etní pr m r (ø) Druh d eviny:

v cm (m eno ve výšce 1,3 m)

Po et zm ených

Poznámka

strom

vrba

43, 46, 36

3

mohutné, rozložité *

topol

120, 41, 36

3

mohutný a p estárlý jedinec, dvojitý kmen *

jasan

44

1

olše lepkavá

20, 19, 25

3

javor mlé

54

1

Mohutný

a

dvojitý,

rozlamující se kmen topol osika

23, 31, 25,32, 21, 36, 32, 29, 12, 20

10 11


str. 78 z 93

*Pozn.: N které mohutné a rozložité stromy jsou mechanicky poškozeny zlomy po nadm rné sn hové pokrývce z p edchozích zim. Stá í lesního porostu: 40 – 50 let Skladba náletových d evin (stá í cca 5 – 8 let): Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mlé (Acer platanoides), je áb pta í (Sorbus aucuparia), jírovec ma al (Aesculus hippocastani) Ke ové patro E2 pokryvnost 20 % bez erný – Sambucus nigra ostružiník ježiník (o. sivý) – Rubus caesius */

*/Pozn.: ostružiník ježiník (o. sivý) - Rubus caesius (podle K. Kubát: Klí ke kv ten

eské

republiky) Bylinné patro E1 pokryvnost 90 % škarda dvouletá – Crepis biennis kop iva dvoudomá – Urtica dioica kakost smrdutý – Geranium robertianum kostival léka ský – Symphytum officinale kyprej vrbice – Lythrum salicaria dev tsil léka ský – Petasites hybridus vrbina penízková – Lysimachia nummularia netýkavka malokv tá – Impatiens parviflora podb l obecný – Tussilago farfara k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší skupina po mechanickém a chemickém likvida ním zásahu) netýkavka žláznatá – Impatiens glandulifera Royle (skupinka) rákos obecný – Phragmites australis pšení ko rozkladité – Milium effusum

Stanovišt

.4

Pastviny na stráních pod vrcholem návrší kolem panelové cesty (Stanovišt se nachází v trase budoucího vedení 110 kV) Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Popis stanovišt : Sušší louky, pastviny na jižních stráních a pod vrcholem návrší (nadm. výška cca 280 m) po obou stranách místní panelové komunikace, pod trasou stávajícího vedení 110 kV. Pastviny za ínají


str. 79 z 93

postupn zar stat jednotlivými ke i, ke ovými skupinami nebo náletovými d evinami, nebo také skupinami k ídlatky. Expozice: Jižní a vrcholová ást mírného návrší (nadmo ská výška cca 270 m n.v.) Geologický a pedologický podklad: Kvarterní sedimenty na hlubokém jílovitém podloží Datum šet ení 29.6.2009, 27.7.2009 D evinné patro E3 není zatím vyvinuto, jen jako mladé stromky do 5 – 10 (až 15) let, nebo jen v ke ové podob . švestka domácí (zplan lá) – Prunus domestica (skupinka u panelové cesty) b íza b lokorá (b. bradavi natá) – Betula pendula (mladé stromy) vrba bílá – Salix alba dub letní – Quercus robur jablo domácí (zplan lá) – Malus domesticus vrba jíva – Salix caprea je áb pta í – Sorbus aucuparia t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris (mladé stromy) javor mlé – Acer platanoides Ke ové patro E2 pokryvnost cca 5 %, vyvinuto jen jako izolované a nesouvislé skupinky ke

kolem

panelové cesty. r že šípková – Rosa canina trnka obecná – Prumus spinosa (malé skupiny) hloh jednosemenný – Crataegus monogyna (malé skupiny) svída krvavá – Corpus sanguinea bez erný – Sambucus nigra ostružiník k ovitý – Rubus fruticosus (malé skupinky, skupiny) Malá, izolovaná skupina ke

a d evin na protilehlé, severní stran návrší se vzrostlou a dominující

jedli (stá í cca 20 let): jedle b lokorá – Abies alba t eše obecná, domácí (zplan lá) - Prunus vulgaris švestka domácí (zplan lá) – Prunus domestica javor mlé – Acer platanoides trnka obecná – Prumus spinosa Bylinné patro E1 pokryvnost 100 % jetel plazivý – Trifolium repens


jitrocel kopinatý – Plantago lanceolata kopretina bílá, pravá – Leucanthemum vulgare štírovník r žkatý – Lotus corniculatus škarda dvouletá – Crepis biennis (velmi hojná) rozrazil léka ský – Veronica officinalis š ovík obecný – Rumex acetosa eb í ek obecný – Achillea vulgaris jetel pochybný – Trifolium dubium bršlice kozí noha – Aegopodium podagraia kakost lu ní – Germanium pratense mochna nátržník – Potentilla erecta k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší skupiny rostoucí níže na pahorku) zvonek rozkladitý – Campanula patula pta inec velkokv tý – Stellaria holostea (v tší skupiny) lopuch v tší – Arctium lappa (n kolik jedinc podél místní cesty) bojínek lu ní – Phleum pretense jílek vytrvalý – Lolium perenne srha lalo natá – (s. ízna ka) – Dactylis glomerata tomka vonná – Anthoxanthum odoratum ovsík vyvýšený – Arrhenatherum elatius lipnice lu ní – Poa pratensis 27.7.2009 (letní aspekt) Dopln ní floristického pr zkumu o letní aspekt ( ervenec, aspekt vrcholného léta): máchelka (pampeliška) podzimní – Leontodon autumnalis (velmi hojná) ernohlávek obecný – Prunella vulgare ekanka obecná – Cichorium intybus (velmi suchá místa u panelové cesty) chrpa lu ní – Centaurea jacea vrati obecný – Tatnacetum vulgare (skupiny, kvetoucí) mrkev obecná – Daucus carota vrbina obecná - Lysimachia vulgaris vrbovka úzkolistá - Epilobium angustifolium (v tší skupina pod vrcholem návrší) pchá oset - Cirsium arvense bršlice kozí noha – Aegopodium podagraria (velmi hojná) pelyn k ernobýl – Artemisia vulgaris (skupiny) jetel lu ní – Triforium pratense k en selský – Armoracia rusticana

str. 80 z 93


str. 81 z 93

pastinák setý – Pastinaca sativa eb í ek obecný – Achillea millefolium celík, zlatobýl – Solidago canadensis (v tší skupina, kvetoucí) k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší skupiny) škarda dvouletá – Crepis bienis pampeliška, máchelka podzimní – Leontodon autumnalis (velmi astá) bolševník obecný – Heracleum sphondylinum krabilice mámivá – Chaerophyllum temulum p our malokv tý – Galinsoga parviflora kop iva dvoudomá – Urtica dioica t tina k ovištní – Calamagrostis epigeios (velmi hojná, v tší skupiny) Tato lokalita byla koncem ervence, ve vrcholném lét bohat navšt vována babo kami a dalším, zde velmi rozší eným druhem, a to oká em lu ním a také pest enkami (Syrphidae), velmi astá je pest enka opásaná – Meliscaeva cinctella a pest enka pruhovaná - Episyrphus balteatus (v ervnu a ervenci velmi asté na kv tech mi íkovitých), nebo mouchami - bzu ivkami, a to bzu ivka obecná a b. zlatá – Calliphora vicina (v ervenci rovn ž velmi asto zastižena na kv tech mi íkovitých). V této lokalit byla zaznamenána p ítomnost ješt rky obecné (Lacerta agilis).

Mok adní lokality v sousedství navrhovaného zám ru: Poblíž stávající trasy vedení Vn 110 kV, do vzdálenosti cca 500 m se nacházejí n které drobné, místní a bezejmenné pot ky. Aby byl floristický p ehled o této lokalit zcela vy erpávající, je podán následující bylinný popis lokality takovéto drobné vodote e poblíž Šimí kovy kolonie. Bylinné patro E1 pokryvnost 100 % blatouch bahenní – Caltha palustris podb l obecný – Tussilago farfara dev tsil léka ský – Petasites hybridus vrbina penízková – Lysimachia nummularia kontryhel obecný – Alchemilla vulgaris prysky ník plazivý – Ranunculus repens prysky ník ostrý – Ranunculus acris ok ehek menší – Lemna minor bršlice kozí noha – Aegopodium podagraria mochna husí – Potentilla anserina pelyn k ernobýl – Artemisia vulgaris rukev obojživelná – Rorippa amphibia bolševník obecný – Heracleum sphondylinum


str. 82 z 93

vrbina obecná – Lysimachia vulgarit pastinák setý – Pastinaca sativa dvojzubec nící – Bidens cernua škarda dvouletá – Crepis biennis (velmi hojná) netýkavka žláznatá – Impatiens glandulifera Royle pchá zelinný – Cirsium aleraceum máta dlouholistá – Menta longifolia opletník plotní – Calystegia sepium jetel lu ní – Trifolium pratense kyprej vrbice - Lythrum salicaria merlík mnohosemenný – Chenopodium polyspermum k ídlatka japonská – Reynoutria japonica (v tší, nebo menší skupiny) žabník jitrocelový – Alisma plantago-aquatica sítina rozkladitá – Juncus effusus srha lalo natá – (s. ízna ka) – Dactylis glomerata ost ice ídkoklasá – Carex remota psárka lu ní – Alopecurus pratensis rákos obecný – Phragmites austrális V okolí t chto drobných vodote í byla v ervenci na vlhkých loukách pozorována p ítomnost skokana hn dého (Rana temporaria), na hladin pak brusla ka rybni ní – Gerris paludum. Shrnutí floristických šet ení: Provedená n kolikam sí ní floristická studia v této lokalit ukázala: •

•

• • •

•

Stávající lesní porosty ve studované lokalit jsou vesm s bu to poz staky um le založených smr in, které pro svoji nevhodnost v této lokalit naprosto neprosperuji a ustupuji náletovým druh m, nebo lesní porosty zakládané na r zných terénních vysýpkach, odvalech z nep vodních d evin jako nap . dub ervený, nebo borovice vejmutovka. Jiný p vod lesních porost listnatých, vzniklých p irozenou cestou z nálet , na devastovaných místech, nebo v bývalých t žebních areálech, dnes již opušt ných (nap . nedaleký D l Barbora, kde autor tohoto dokumentu provád l n kolikaletá floristická šet ení). V takto vzniklých porostech je zastoupena p edevším vrba jíva, topoly, osiky, javory, akáty, další druhy vrb, lípy, a ve zvodn lých poklesových územích jasan, nebo olše a jen vyjíme n narazíme na jedli. Z p vodních lesních porost dubových bu in se již nedochovaly ani fragmenty. Z p vodních bylin se na podmá ených lokalitách listnatých les dochovaly ostr vkovité travní porosty s ost icí t eslicovitou (Carex brizoides). Velmi asto narazíme v lesních porostech na zplan lé ovocné d eviny (t eše , jablo , švestka, hruška) což jsou památky na d ív jší zahrady a dnes již zaniklou obytnou zástavbu. Mnohdy zde najdeme ješt i zplan lé kulturní rostliny. Ve výše provedených floristických popisech je na tuto okolnost n kolikráte upozorn no (viz n kolik nález ovocných d evin v dnes již zaniklých zahradách). V bohatém bylinném pat e jsou však velmi asto zastoupeny druhy ruderální, druhy plevelné, druhy signalizující zvýšený obsah dusíku v p d (tedy druhy nitrofilní, nap . bohaté porosty

str. 83 z 93


• • •

mohutných kop iv) a také druhy nep vodní, zavle ené, jako nap . zlatobýl (celík) kanadský, nebo druhy neofytní jak nap . k ídlatka. Neofytní druh k ídlatka se zde velmi rychlé ší í, a to i p es provedené zásahy chemickou cestou. astá a postupující ruderalizace t chto lesních porost nedovoleným navážením r zného odpadu, vesm s z podnikatelské sféry, ale i z domácností. Chrán né druhy bylin zde nebyly nalezeny, zplan lý orlí ek je podle vzhledu p vodem z n které ze zahrad, tak jako jiné další nalezené byliny nebo ke e jako nap . narcisy, cesmíny, zimostráz apod.

Fauna Název zám ru: Rekonstrukce stávajícího vedení Vn 110 kV, Doubrava Na mnoha místech um le vytvo ená antropogenní krajina po hlubinné t žb

erného uhlí, s adou

malých rybní k , v etn ozelen ných ploch bývalých výsypek a hlušinových hald jsou p íhodným biotopem pro adu živo išných druh . bázlivec olšový - Agelastica alni (velmi hojný, již v kv tnu p sobí holožír na olších) žlabatka r žová – Diplolepis rosae šidélko rum né - Pyrrhosoma nymphula šidélko páskované – Coenagrion puella rum nice pospolná – Pyrrhocoris apterus kn žice trávozelená – Palomena prasina vroubenka smrdutá – Coreus marginata škvor obecný – Forficula auricularia slune ko sedmite né – Coccinella septempunctata pate í ek sn hový - Cantharis fusca páte í ek žlutý - Rhagonycha fulva ( astý v ervenci na kv tech mi íkovitých) tesa ík obecný – Leptura rubra ( astý v ervenci na kv tech mi íkovitých) komár pisklavý – Culex pipiens (velmi hojný) mravenec žlutý – Lasius flavus mravenec ervený – Myrmica rubra moucha domácí – Musca domestica masa ka obecná – Sarcophaga carnaria bzu ivky, bzu ivka obecná

a b. zlatá – Calliphora vicina (v ervenci velmi astá na kv tech

mi íkovitých) pest enky (Syrphidae), velmi astá pest enka opásaná – Meliscaeva cinctella a pest enka pruhovaná Episyrphus balteatus (v ervnu a ervenci velmi asté na kv tech mi íkovitých) kobylka - Pholidoptera griseoaptera (v m síci ervenci na výslunné stráni u místní panelové cesty a další zástupce saran at) tiplice (Tipula sp.)

str. 84 z 93


bourov ík toulavý – Thaumatopea processionea (nález vakovitého hnízda s housenkami na ke ích pastviny – Stanovišt

.5)

svižník polní – Cicindela campestris k ižák obecný – Araneus diadematus sli áci (Lycosidae) kvapník (Amara sp.) sluné ko sedmite né - Coccinela septempunctata listokaz zahradní – Phyllopertha horticola chroustek letní - Amphimallon solstitiale (v ervnu velmi hojný) brusla ka rybni ní – Gerris paludum vosa úto ná – Vespula germanica srše obecná – Vespa crabro melák zemní – Bombus terestris a melák skalní – Bombus lapidarius mandelinka topolová – Chysomella populi v ela medonosná – Apis mellifera mandelinka bramborová – Leptinotarsa decemlineata oká lu ní - Maniola jurtina babo ka kop ivová – Aglais urticae babo ka paví oko – Inachis io ( astá koncem ervence) b lásek zelný – Pieris brassicae babo ka admirál – Vanessa atlanta babo ka bodláková – Vanessa cardui (velmi hojná koncem ervence) oká prosí kový – Aphantopus hyperanthus (velmi hojný koncem ervence v lokalit oká lu ní – Maniola jurtina (velmi hojný koncem ervence v lokalit kos erný – Turdus merula konipas bílý – Motacila alba brhlík lesní – Sitta europaea rorýs obecný – Apus apus (jen ob asné p elety) ji i ka obecná – Delichon urbica zvonohlík zahradní – Serinus serinus rehek domácí – Phoenicurus ochruros sýkora ko adra – Parus major sýkora mod inka - Parus caeruleus sýkora babka – Parus palustris zvonek zelený – Carduelis chloris p nkava obecná – Fringilla coelebs

. 5)

. 5)

str. 85 z 93


špa ek obecný - Sturnus vulgaris ervenka obecná – Erithacus rubecula drozd zp vný – Turdus philomelos p nice pok ovní – Sylvia curuca p nice ernohlavá – Sylvia atricapilla havran polní – Corvus frugilegus (p elety) poštolka obecná – Falco tinnunculus kuka ka obecná – Cuculus canorus strakapoud velký – Dendrocopos major ( asté p elety v ervenci v lokalit

. 5)

sk ivan polní – Alauda arvensis sojka obecná – Garrulus glandarius žluna sp. – Picus sp. st ízlík obecný – Troglodytes troglodytes bažant obecný - Phasianus colchicus (podle hlasových projev zejména v m síci kv tnu je zde velmi astý výskyt) áp bílý – Ciconia ciconia (kv ten - ob asné p elety, koncem ervence se zdržuje v malých skupinách p i sb ru potravy na okolních loukách a pastvinách) kachna divoká – Anas platyrhynchos (ob asné p elety mezi rybní ky nebo poklesovými zvodn lými plochami) stejn jako p elety racka chechtavého (Larus ridibundus) nebo ejky chocholaté (Vanollus vanollus Podle p ímých pozorování se ve zdejších lesících b žn vyskytuje a hnízdí holub h ivná (Columba palumbus). Ke ovité a bylinné podrosty na okrajích lesík (kolem stanovišt

, 1) jsou vhodným biotopem podle

astých nálezu m kkýš ve vlhkém a deštivém období 29.6.2009, a to hlemýž

zahradní – Helix

pomatia, jantarka obecná – Succinea putris, páskovka ke ová – Cepaea hortensis, plzák zahradní – Arion hortensis (v letošním jarním období velmi hojný, na jeho škody si st žují místní obyvatelé a majitelé zahrad) Na astý výskyt plzáka zahradního má patrn vliv ukládání pokosené trávy a dalších organických zbytk z okolních zahrad na okraje lesík (na stanovišti . 1) a také pom rn deštivé a vlhké období za átku léta 2009. Na vlhkých loukách (mimo zájmové území posuzovaného zám ru), v okolí drobných vodote í byla koncem ervence pozorována p ítomnost skokana hn dého (Rana temporaria) a užovky obojkové – Natrix natrix. Z výsledk p ímých pozorování lze dále doložit výskyt pom rn

astý výskyt zajíce polního (Lepus

europaeus), na mnoha místech pak krtka obecného (Talpa europaea) a výskyt srn í zv

(srnec

obecný – Capreolus capreolus). Poblíž Šimi kovy kolonie (mimo zájmové území posuzovaného zám ru) byla pozorována p ítomnost veverky obecné – Sciurus vulgaris.


Podle nálezu zbytk

str. 86 z 93

charakteristického trusu se zde také vyskytuje kuna skalní (Martes foina).

vyskytuje. Pom rn hojný je ježek východní (Erinaceus concolor). Podle p ítomnosti nor lze usuzovat na p ítomnost hraboše polního (Microtus arvalis) na okolních loukách a pastvinách. Geobotanická charakteristika šet ené lokality a další geofaktory: a) Za azení šet ené lokality do fytogeografického systému: Fytogeografická oblast: Mezofyticum Fytogeografický obvod:

Karpatské mezofyticum

Fytogeografický okres:

. 83 Ostravská pánev

Pramen: Kv tena R, Skalický in Hejný et Slavík, Praha 1988 b) Za azení lokality do biogeografického systému: Provincie st edoevropských listnatých les Podprovincice:

2. Polomská

Biogeografický region:

2.3a Ostravský

Pramen: Biogeografické len ní eské republiky, Martin Culek – editor a kolektiv, Praha 1998 c) Potenciální p irozená vegetace ve zkoumané lokalit : Zkoumaná lokalita se nachází v potencionálním p irozeném spole enstvu, a to: Spole enstvo

. 26 Podmá ená dubová bu ina – Carici brizoides - Quercetum s ost icí

t eslicovitou (Carex brizoides) Nad azená jednotka: Acidofilní bu iny a jedliny (Luzulo – Fabion) Toto spole enstvo, podmá ená dubová bu ina se v siln antropogenn pozm n ném Karvinsku (zejména hlubinná t žba uhlí se všemi svými doprovodnými znaky) do sou asné doby nedochovalo. Pramen: Mapa potenciální p irozené vegetace

eské republiky, Zdenka Neuhauslová

a kolektiv, ACADEMIA, Praha 2001 d) Vegeta ní stupe (podle Prof. Zlatníka): 2. Bukodubový vegeta ní stupe (kolinní) e) Georeliéf: Studované území je sou ásti provincie Západních Karpat a pat í do Ostravské pánve. Území obce se nachází mezi akumula ními terasami

ek Odry a Olše. Uprost ed t chto fluviálních

akumula ních plošin se nachází nep íliš výrazná pahorkatina, ozna ována jako Orlovská plošina. Území obce Doubrava se dále nachází na území Hornoslezské ernouhelné pánve. Georeliéf je zde pom rn

lenitý, a to díky rozsáhlým antropogenním uloženinám (zde nap . výsypky uhelných

dol – haldy v sousedství ješt nedávno inného hlubinného Dolu Doubrava, nebo naopak terénní poklesy vlivem d lní innosti).


Vlastní reliéf krajiny má charakter úrodné, tém

str. 87 z 93

ploché roviny až nevýrazné pahorkatiny,

sekundárn p em n né na odvodn né louky, které narušují p vodní p irozený ráz krajiny, pozd ji pak siln poznamenaný historicky rozsáhlou antropogenní inností r zného charakteru (urbánní, hutní, t žební, pr myslová, v etn již dnes opušt ných pr myslových areál , tzv. brownfields). Konkrétn se jedná o Ostravskou pánev s vysoce urbanizovanou krajinou, kde byla v nedávné minulosti soust ed na nejv tší kapacita bá ského a hutního pr myslu a po roce 1950 pak rovn ž koncentrovaná výstavba satelitních sídliš . Geomorfologická jednotka: Oblast – severní Vn karpatská sníženina f) Podnebí: Klimatická oblast MT 10 - Mírn teplá (Dle Quitta), která je charakterizovaná dlouhým, teplým a mírn suchým létem a krátkou mírn teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sn hové pokrývky (50 – 60 dní za rok). Pr m rná ro ní teplota vzduchu je 8,4 oC a pr m rné ro ní srážky dosahují 700 mm ( HMÚ Poruba 1968 – 1997). Podle jiných pramen se jedná se o nejvlh í nížinnou oblast v eských zemích. Vztah zám ru k významným krajinným prvk m (VKP) Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo estetický hodnotná ást krajiny utvá í její typický vzhled nebo p ispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje orgán ochrany p írody jako významný krajinný prvek (zákon o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis ). Významným krajinným prvkem v této lokalit jsou dva menší listnaté lesíky a n kolik stromových skupin listnatých strom (v jedné této skupin se nachází také jedle), které jsou obklopeny loukami nebo pastvinami. Lesíky i stromové skupiny mají bohatý ke ový podrost. Oba lesíky, p ípadn

stromové skupiny jsou zasaženy zv tšeným ochranným pásmem, což

p edpokládá smýcení jeho okraje v pásu 10 – 20 m. V podstat se jedná o rozší ení již stávajícího pr seku. Jedná o pom rn mladé porostní skupiny ve v ku do 50 let, jejich skladba, p ípadn další taxa ní veli iny (jako nap . vý etní pr m r) jsou uvedeny ve floristickém popisu výše. Další taxa ní veli iny, jako je výška jednotlivých strom , jejich zdravotní stav, p ípadn dop esn ní dendrologických šet ení je možno zajistit dodate n , po opadu listí a po odkrytí celých stromových korun. První lesík se nachází pod hlavní silnicí, pod stávající rozvodnou. V této souvislosti jsou také navržena kompenza ní opat ení.


str. 88 z 93

Vztah posuzovaného zám ru ke skladebným prvk m územního systému ekologické stability (ÚSES), zpracováno s použitím podkladu Návrh ešení územního plánu Doubrava, A III. Návrh

místního územního systému ekologické stability, 1998 Územní systém ekologické stability je definován jako vybraná soustava ekologicky stabiln jších ásti krajiny, ú eln rozmíst ných podle funk ních a prostorových kriterii. ÚSES vytvá í pro ekologickou stabilitu v krajin nezbytné prostorové podmínky, sám však stabilitu nezaru uje. Hierarchicky jsou ÚSES len ny na lokální (nejnižší úrove ), regionální, nadregionální, provinciální a biosferický. Stupe ekologické stability ve studovaném území (s vazbou na prvky ÚSES): 1 – 2 stupe : Plochy narušené až nestabilní (spole enstva ruderálních, rumištních druh ) 3 stupe : Plochy s podmín nou stabilitou (lu ní a mokro adní spole enstva) Posuzovaný zám r je v kontaktu s t mito skladebnými prvky ÚSES (na lokální úrovni): Lokální biocentrum (situováno v prostoru odvalu) – bude navrhovaným zám rem zasaženo nebo dot eno jen okrajov . Lokální biokoridor (délky cca 500 m, situován v terénních prohlubních a v konkávních svazích. V p ípad tohoto prvku dochází ke st etu s navrhovaným zám rem. Elektrovod vytvá í v území antropickou bariéru. V p ípad vzniku takovéto antropické bariéry, kdy se p ímému st etu nelze vyhnout (což je náš p ípad) je nutno podle doporu ení ÚP minimalizovat jeho dopad na zmín ný prvek ÚSES. Dále je v p ípad elektrovodu žádoucí aby byly ponechány k ovinaté porosty do maximální možné výšky (viz Zásady hospoda ení v prvcích ÚSES na LPF, Ing. M, Mrázek, 1996 a Návrh ešení

územního plánu Doubrava, A III. Návrh místního územního systému ekologické stability, 1998) Ve smyslu t chto doporu ení z ÚP byl v p íslušné kapitole zpracován návrh kompenza ních opat ení. Výskyt chrán ných druh (flóra a fauna) a) Flóra: P i podrobném floristickém studiu nebyly ve studovaném území nalezeny chrán né druhy rostlin, p ípadn jejich biotopy, které jsou p edm tem zvláštní ochrany, podle p ílohy . II. Seznamu zvlášt chrán ných druh živo ich , Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Je však znepokojivé další, postupující ší ení neofytního druhu – k ídlatky v tomto prostoru, a to i p esto, že jsou provád ny zásahy omezující její další rozvoj.


str. 89 z 93

b) Fauna Výskyt chrán ných druh živo ich : P i podrobném faunistickém studiu byly ve studovaném území nalezeny chrán né druhy (viz níže uvedený soupis), p ípadn jejich biotopy, které jsou p edm tem zvláštní ochrany, podle p ílohy . III. Seznamu zvlášt chrán ných druh živo ich , Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis . Ve studované lokalit byly nalezeny tyto druhy chrán ných živo ich , nebo lze p edpokládat jejich p ítomnost: Jedná se o následující živo ichy (kategorie § O a kategorie §§ SO) : melák zemní – Bombus terestris (§ O) melák skalní – Bombus lapidarius (§ O) rorýs obecný – Apus apus (§ O) (jen ob asné p elety) áp bílý – Ciconia ciconia (§ O) užovka obojková – Natrix natrix (§ O) veverka obecná – Sciurus vulgaris (§ O) ješt rka obecná – Lacerta agilis (§§ SO) ropucha obecná – Bufo bufo (§§ SO) Poznámka: Vysv tlení symbol u n kterých druh zvlášt chrán ných živo ich § (O) - druh ohrožený §§ (SO) – druh siln ohrožený §§§ (KO) – druh kriticky ohrožený Podle p ílohy . II a . III Vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, (v pozd jším zn ní) K výskytu t chto chrán ných druh

lze dodat následující: V souvislosti s p ipravovaným a

posuzovaným zám rem rekonstrukce stávajícího elektrovodu byl provád n velmi podrobný biologický pr zkum celého širšího území, lokalit, které budou nejen dot eny uvažovanou výstavbou, ale i lokalit sousedících. Zástupci t chto chrán ných druh se sice vyskytují ve studovaném území, avšak nikoli v lokalitách dot ených uvažovaným zám rem. Pro úplnost byly nap . také prošet eny i mok adní lokality, kde byl zaznamenán výskyt obojživelník , tyto však lokality nebudou zám rem dot eny. Pokud jde o ápy, pak se jedná o jejich p echodný výskyt, zejména na loukách p i opat ování potravy nebo u rorýs o jejich ob asné p elety.


Navrhovná opat ení k prevenci omezení, vylou ení p ípadn

str. 90 z 93

kompenzaci negativních vliv

posuzavaného zám ru • • • • •

P ebyte nou zeminu z výkop uložit a rozprost ít v tomto prostoru, aby se zabránilo dalšímu ší ení k ídlatky. V p ípad pot eby je možno dendrologické údaje a zdravotní stav dot ených d evin dop esnit dodate n , v období kdy budou tyto d eviny bez olist ní. Podle návrhu p íslušného obecního ú adu p ipravit lokalitu pro náhradní výsadbu d evin. Pro výsadbu použít domácí druhy d evin. Ve fázi projek ních prací minimalizovat dopad navrhovaného zám ru (Rekonstrukce stávajícího elektrovodu) na lokální biokoridor, nap . úpravou návrhu trasy. Pod trasou a v ochranném koridoru elektrovodu vysázet a založit k ovinovité nárosty, které pak nutno p stovat do maximální možné výšky.

Shrnutí a záv ry

Studované území p edstavuje na mnoha místech um le vytvo ená antropogenní krajina jako d sledek hlubinné t žby erného uhlí s adou malých rybní k , poklesových míst, v etn ozelen ných ploch bývalých výsypek a hlušinových hald. Tato místa jsou pak p íhodným biotopem pro adu živo ich a to i chrán ných druh . Velké nebezpe í pro tyto biotopy však p edstavuje pr nik nep vodních druh a neofyt , jako je zejména rychle se ší ící k ídlatka, nebo nep vodní javor jasanolistý. Ve studovaném území nebyla zjišt na p ítomnost chrán ných rostlinných druh . Jako ur itou zajímavost lze uvést ojedin lý výskyt jedle b lokoré, kterou J. e ovský ve své starší p íru ce (Chrán né a ohrožené druhy kv teny

SR 1983) adí mezi ohrožené taxony. Chrán né druhy

bylin zde nebyly nalezeny, zplan lý orlí ek je podle vzhledu p vodem z n které ze zahrad, tak jako jiné další nalezené byliny nebo ke e jako nap . narcisy, cesmíny, zimostráz apod. V bohatém bylinném pat e jsou však velmi asto zastoupeny druhy ruderální, druhy plevelné, druhy signalizující zvýšený obsah dusíku v p d (tedy druhy nitrofilní, nap . bohaté porosty mohutných kop iv) a také druhy nep vodní, zavle ené, jako nap . zlatobýl (celík) kanadský, nebo druhy neofytní jak nap . k ídlatka. Neofytní druh k ídlatka se zde velmi rychlé ší í, a to i p es provedené zásahy chemickou cestou. V této lokalit byla zaznamenána astá a postupující ruderalizace t chto lesních porost nedovoleným navážením r zného odpadu, vesm s z podnikatelské sféry, ale i z domácností. Proto jsou v p íslušné

kapitole navržena a doporu ena kompenza ní opat ení. Výstavba, nebo rekonstrukce stávajícího nadzemního vedení 110 kV se proto v této souvislosti nejeví jako závažný rušivý prvek s výrazným negativním dopadem na zdejší lokalitu.

Podklady a použitá literatura Zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis .


str. 91 z 93

Vyhláška MŽP . 395/1992 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona .114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , P íloha . II. Seznam zvlášt chrán ných druh rostlin a P íloha . III. Seznam zvlášt chrán ných druh živo ich (p ípadn p íslušné sm rnice EU) Dostál J.: Klí k úplné kv ten SR, Nakladatelství eskoslovenské akademie v d, Praha 1958 Kubát K.: Klí ke kv ten eské republiky, ACADEMIA, Praha 2002 Pokorný J., Fér F.: Listná e les a park , Státní zem d lské nakladatelství, Praha 1964 Frieling H.: Co zde létá. Naši ptáci, jejich vejce a hnízda, Vydavatelství a nakladatelství Blesk, Ostrava 1993 Culek M. editor a kolektiv: Biogeografické len ní eské republiky, ENIGMA, Praha 1998 M. Križo - Križová E. – Bies R. – Viewegh J.: Atlas rostlin, eská zem d lská univerzita v Praze – Lesnická fakulta, Praha 1996 Dungel J.: Savci st ední Evropy, JOTA, Brno 1993 Buchar J., Duchá V., H rka K., Lellak J.: Klí k ur ování bezobratlých, Scientia, s.r.o., Praha 1995 Hejný S. a kol.: Rostliny vod a pob eží, Olympus 2000 Prof. Ing. Koblížek J., CSc.: Systematická botanika lesnická, Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , II. vydání, 2001 Doc. Ing. Ambros Z., CSc.: Praktikum geobiocenologie, Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , I. vydání, 2003 Neuhauslová Z. a kolektiv: Mapa potenciální p irozené vegetace eské republiky, ACADEMIA, Praha 2001 Weissmannová H, a kol. (2004): Ostravsko, In: Mackov in P. a Sedlá ek M. (eds): Chrán ná území R, svazek X., Agentura ochrany p írody a krajiny R a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. www.natura.cz Zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), ve zn ní pozd jších p edpis Mapa a pr vodce, Okres Karviná, Okresní ú ad Karviná, 1998 Kolektiv autor : Životní prost edí v Karviné, Statutární m sto Karviná, 2005 Koutecká V. a kolektiv: P íroda okresu Karviná, Okresní ú ad Karviná, Referát životního prost edí, 1998

Další poklady: Opakované poch zky a šet ení v zájmovém území v pr b hu m síce dubna až ervence roku 2009 Návrh ešení územního plánu Doubrava, A III. Návrh místního územního systému ekologické stability, 1998

Frýdek – Místek, srpen 2009

Zpracovatel: Ing. Petr Kulík, držitel autorizace MŽP

R j. 43634/ENV/06 k provád ní biologického hodnocení ve smyslu § 67

podle § 45 i zákona 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis .


str. 92 z 93


str. 93 z 93

Doubrava nové vedení 110 kv

Recommend Documents