136
11. 11.1.
Vlastivědná vycházka 8. - 12. hodina /blok/ - Příprava na výuku
Učivo:
Naše město Veselí nad Moravou :
1. orientace ve městě /s využitím popisu cesty a plánu/
2. historie města a významných budov /doba vzniku, stavební slohy/ 3. život lidí v minulosti a v současnosti /porovnání/ Cíl:
1.Žáci dokáží vyhledat s využitím plánu města popsanou cestu /popis zahrnuje názvy ulic a
důležité orientační body/ a zároveň tento popis cesty doplní o změny směru cesty nebo další údaje /dle smyslu popisu/. Zároveň se pokusí určit vybrané orientační body
/ dle zadání v popisu cesty/, což jsou vlastně vybrané historické objekty, jimiž se dále
v bodech 1. a 3. zabýváme - uvedou o jaké budovy obecně jde - např. kostel, zámek - přesné názvy žákům sdělí na vycházce vyučující.
2. Žáci dokáží uspořádat na připravenou časovou osu s vyznačením století a stavebních slohů v těchto stoletích aktuálních přibližnou dobu vzniku vybraných historických budov v našem městě,
kterou se na základě poznatků získaných v přípravných hodinách a s využitím srovnávacích materiálů /kresby či fotografie budov postavených v různých stavebních slozích/ pokusí odhadnout.
Určí, k jakému účelu budova byla a je nyní využívána. 3. Žáci dokáží stručně objasnit, v čem se lišil život lidí v minulosti od života současného - uvést
některá pozitiva či negativa způsobu života dříve a nyní. Určí, jací lidé a v jakém společenském
postavení námi zkoumané stavby vybudovali a jací lidé je užívali. Budou si uvědomovat, že
uspořádání společnosti nebylo dříve založeno na takových zásadách, jako nyní a současnou společnost budou vnímat jako spravedlivější, přes existující nedostatky.
137 Motivace:
Naše vycházka bude směřovat k odhalení tajemství - budeme hledat cestu k objektům, určíme dobu jejich vzniku, jací lidé je postavili, používali a proč. Na závěr si z toho, co jsme si odvodili,
zapsali či zapamatovali vytvoříme vlastní informační dodatek k plánu a srovnáme ho s dodatkem původním, který byl od plánu záměrně oddělen. Metody:
Kooperativní, aktivizující, autentické učení. Pomůcky:
Plán města, připravená časová osa, srovnávací obrázky - slohy, zápisník, pero, tužka, pastelky. Scénář výuky: Poznámky týkající se organizace plnění úkolů na vycházce:
Žáci dostanou před započetím vycházky soubor písemných instrukcí a úkolů, doprovázený
slovním komentářem vyučující.
Úkoly jsou rozděleny na ty, které je třeba splnit v přípravné vyučovací hodině před započetím vycházky a ty, které je třeba splnit během či po ukončení vycházky.
Upozorním děti, že budou vyhledávat po určitých úsecích cestu s využitím plánu ve dvojicích a
zapisovat si na určená místa /tečky/ změnu směru cesty popř. doplňovat jiné požadované údaje. U daných orientačních bodů budeme dělat zastávky a plnit další úkol - určovat sloh, v němž byly
objekty vybudovány, dobu vzniku objektů a jejich využití, vyučující připojí krátké vyprávění o
historii budovy . Děti provedou záznam na časovou osu /pozorování budovy a charakteristických
znaků, srovnání s kresbami budov
v různých slozích, určení slohu, v němž je daná budova postavena a na základě toho
i doby vzniku/ . Následuje společná úvaha formou skupinové debaty o účelu staveb, lidech, kteří je nechali vybudovat či je postavili a jaký byl jejich život a vzájemné vztahy.
138
1. vyuč. hodina Před vycházkou
Pokyny vyučující a zadané úkoly 1.
"Při naší vycházce se budeme pohybovat po následující trase: a/ Výchozím bodem je naše škola, chceme se dostat do centra našeho města. Když vyjdeme
branou u jídelny, půjdeme ...........a po levé straně uvidíme nově opravenou bytovou jednotku, po pravé straně 8.patrový činžovní dům. Až přijdete k prvnímu čtyřpatrovému činžovnímu domu,
odbočíte ...............a přejdete silnici. Dál půjdete po úzkém chodníku, který vede mírně šikmo a pak odbočte............... na ul. Dvořákovu, dál pokračujte rovně kolem tří dvanáctipatrových
činžáků až ke křižovatce u hlavní silnice, kde dále půjdete............. a přejdete po přechodu pro chodce k novinovému stánku. Pokračujete dál po chodníku ul. Blatnickou rovně podél hlavní silnice, projdete podchodem pod železniční tratí a jděte dál stále rovně, po..................straně
uvidíte nejprve supermarket Billa, pak dojdete k přechodu přes silnici, přejdete a pokračujete stále rovně kolem městského tržiště až k hlavní křižovatce. Zde je hledaný objekt č.1.
b/ Od objektu č.1 jděte................ a dále po ulici Zbrodek podél řeky ................... . Pak ...............
po malém mostu nad splavem. Z mostu jděte dále....................... až se dostanete na Bartolomějské náměstí. Tady již uvidíte objekt č.2.
c/ Z Bartolomějského náměstí jděte ................. na ulici Zámeckou směrem ke koupališti a až přijdete k silničnímu mostu přes řeku...................přejděte přes silnici a dostanete se tak k hledanému objektu č.3.
d/ Pokračujte po malém mostu přes rameno řeky a z něj ................... ke vchodu do parku kolem objektu č.4.
e/ Od objektu č.4 pokračujeme dále zámeckým parkem tak, že po ................. straně máme stále řeku .................. a vzdálenost od řeky je stále přibližně stejná. Posléze uvidíme .....................bývalý železniční most přes řeku a přejdeme přes něj. Hned za 139 ním jdeme .......................tak, že řeku máme stále po levé straně. Pak pokračujeme rovně až k bráně a vyjdeme z parku na Masarykovu třídu. Přejdeme silnici a pokračujeme ..................k hledanému objektu č.5.
f/ Nyní se již budeme vracet zpět do školy. Půjdeme po ul. Komenského, přijdeme k.....................a budeme pokračovat...................po ulici.....................k budově městské policie. Zde odbočíme ................. k podchodu pod tratí. Až přijdeme k novinovému stánku na křižovatce,
půjdeme....................a pak po ulici..................kolem tří výškových činžovních domů. Za posledním z nich se dáme......................a kolem.....................................a ...........................................dojdeme k bráně naší školy.
"Jakmile vyjdeme z naší školy, budete moci používat plán města, abyste mohli správně
vyhledávat cestu. Budeme postupovat po jednotlivých úsecích a/-f/ a vaším úkolem bude dopnit
správně údaje v připraveném textu. K tomu využijete plán města, vlastní pozorování cesty, jejího okolí a změn směru cesty." 2.
"Dokážete mi říci, když si pročtete zadání úkolu 1. a/-f/, jaké budovy si pravděpodobně budeme chtít prohlédnout, když víte, že se nacházejí na místech, které jsem označila jako hledané
objekty? Nejprve se pokuste odhadnout bez použití plánu města, vycházejte jen ze své znalosti toho, co a kde v našem městě je. Pak si vezměte na pomoc plán města a svůj odhad zapište."
"Vždy, když dorazíme na některé z míst, kde se vyskytuje hledaný objekt, povíme si něco o
historii našeho města a budovy, která se na tomto místě nachází. Nepovíme si ale,kdy a v jakém stavebním slohu byla budova vybudována. To se pokusíte určit sami
s využitím časové osy, kterou jsme si připravili a obrázků budov postavených v určitých slozích, které již znáte."
"Rovněž se pokusíte sami určit, za jakým účelem /proč/ byla budova postavena a jací lidé ji vybudovali nebo užívali."
140
2. - 4. vyučovací hodina Vlastní vycházka
Výklad vyučující na vlastivědné vycházce a otázky pro žáky
Poznámky:
1. Výklad týkající se historie města Veselí nad Moravou je zjednodušen a omezen na skutečně
základní údaje tak, aby byl pouze propedeutikou pro pozdější výuku vlastivědy a výuku dějepisu na 2.stupni základní školy. Vedu děti vhodně volenými otázkami
k tomu, aby si mnohé souvislosti a základní fakta dokázaly odvodit samy. Pouze pokud budou mít při hledání odpovědí velké obtíže, napomohu jim.
2. Všechny zmiňované události, které lze zařadit časově si ukážeme na připravené časové ose. Zaznamenávat budeme ale pouze, kdy byly postaveny budovy, zájem o něž je těžištěm naší
vycházky. Hledaný objekt č.1
Kostel sv. Panny Marie
/vnitřní část objektu není veřejnosti běžně přístupná/
" V místech, kde nyní stojíme a v blízkém okolí /zhruba mezi dvěma hlavními křižovatkami/ se v dávné minulosti nacházela původní veselská osada, která vznikla asi v 11. století našeho
letopočtu /ukažte si na ose/. Lidé už ale na území, kde se dnes naše město nachází žili už daleko dříve. Samotné město vzniklo asi ve 2.polovině 14.století. Jeho jádrem byl "vodní" hrad,
obklopený ze všech stran řekou Moravou. Víte, proč vlastně lidé dříve budovali hrady?" (děti se samy pokusí vyvodit funkci obrannou - pevné zdi, výška budov, střílny místo oken atd. a funkce sídla vladaře - ten kdo vlastnil hrad, mohl ovládat široké okolí a sám byl těžko napadnutelný)
" Spolu s hradem bylo "centrem" i dnešní Bartolomějské náměstí, na které se za chvíli vydáme.
Domů bylo ve městě málo, jen kolem třiceti, ale město se postupně rozrůstalo. Dál zde stál mlýn, pivovar a pila." (děti promyslí, k čemu sloužil mlýn, pivovar a pila a pokusí se vysvětlit)
" Kostel sv. Panny Marie, u kterého teď stojíme a který jsme si obešli, byl od doby svého vzniku upravován mnohokrát. Myslíte, že byste přesto dokázali určit, kdy asi vznikl? Pokud budete váhat, ještě jednou si kostel obejděte a všímejte si dobře všech 141 detailů. Důkladně porovnejte s obrázky." (děti se zaměří na celkový tvar budovy, počet a vzhled věží, tvar oken, vnější zdobné prvky atd.)
" Víte, proč lidé dříve stavěli kostely? " (vyjádření úcty k Bohu, bytosti, která podle jejich názoru řídila jejich životy - děti se pokusí odhadnout a vysvětlit svými slovy)
Poznámka:
Další dvě otázky použiji pouze v případě, že žáci se v problematice dobře orientují. " Všímejte si v další části vycházky, kde se nachází vstupní brána kostela. Víte, kde byste uvnitř
kostela našli oltář?" (naproti vstupu)
" K čemu vlastně oltář sloužil?" (místo pro vzdávání pocty Bohu, v jiných náboženstvích, než je
křesťanství mohlo jít i o tzv. oběti - zvířecí i lidské) Hledaný objekt č.2
Kostel Sv. Bartoloměje
/vnitřní část objektu není veřejnosti běžně přístupná/
" Kdybychom se mohli podívat dovnitř do tohoto kostela, objevili bychom mimo jiné
i původní varhany. Víte, co jsou to varhany?" (hudební nástroj podobný částečně vzhledem klavíru, ale konstrukčně složitější)
" Slyšeli jste už někde hru na varhany? Kde?"
" Vedle vchodu do kostela jsou dvě sochy - Sv.Františka a Sv.Jana Nepomuckého. Víte, kdo je v křesťanském náboženství označován za svatého? (člověk, který konal dobré skutky, dokázal přemáhat pokušení atd. - nějakým způsobem vyjímečná osobnost)
" Kdo všechno se asi podílel na stavbě kostela?" (stavitel-architekt,zedníci, malíři, řezbáři, stavitelé hudebních nástrojů- varhany aj.) Hledaný objekt č.3 Vodní elektrárna
/vnitřní část objektu není veřejnosti běžně přístupná/
" Na tomto místě stály původně mlýny. Nyní zde stojí vodní elektrárna. Víte, co mohly mít
společného? Rozhlédněte se dobře kolem sebe." (vedu děti k tomu, aby si uvědomily, že zdrojem
energie pro provoz mlýna i elektrárny byla voda, jenže v mlýně se vyráběla mouka a v elektrárně elektřina)
142
" Dokázali byste stručně vysvětlit, jakým způsobem se vlastně vyrábí el. energie?" ("síla" vody roztáčí turbínu -lopatkové kolo a přes ni se přenáší na generátor- dynamo, který pak vyrobí
elektřinu, tedy schéma voda-turbína-generátor, pro srovnání připomeneme světlo na kole - tento princip zde totiž děti už jistě odpozorovaly a dále upozorníme děti, že větší podrobnosti se dozví na druhém stupni ZŠ ve fyzice)
" Víte, že existují i elektrárny, které využívají jiné zdroje než vodu k výrobě energie? Dokážete uvést jak blíže takové elektrárny označujeme? Jmenujte." (tepelné-zdroj energie uhlí, jadernézdroj energie uran, větrné-zdroj energie vítr atp.)
" Znáte nějakou elektrárnu v okolí našeho města? Jakou a kde?" (např. tepelná el.
v Hodoníně, větrná v Kuželově atp.)
" Kdy myslíte, že lidé již dokázali vyrábět elektrickou energii? Doba vzniku veselské elektrárny s touto dobou souvisí. Zkuste odhadnout." (el. energie vyráběna již koncem 19.století, děti, které
občas zalistují v encyklopediích mohou znát jméno T.A.Edisona, vynálezce žárovky, veselská el. pak byla postavena začátkem 20.století) Hledaný objekt č.4 Zámek
/vnitřní část objektu není veřejnosti přístupná, zámek je v dezolátním stavu/
" Řekli jsme si, že původním jádrem města byl vodní hrad, který byl v průběhu staletí často
přestavován a pomalu se měnil v zámek, až nakonec získal současnou podobu. Když porovnáte s
obrázky stavebních slohů, dokážete určitě odhadnout, ve kterých obdobích proběhly dvě poslední a nejdůležitější přestavby." (baroko-40.-60.léta 18.století, secese-okolo poloviny 19.století) " Víme už, že hrad služil původně k obraně města před nepřáteli i jako sídlo vládce.
K čemu ale pak sloužil zámek?" (děti si uvědomí, že hrady byly menší, s pevnými zdmi, ale zámek už je velký, ozdobný, málo vysoký a nemohl by asi už sloužit k obranným účelům, zůstává tedy už pouze sídlem majitele a dokazuje jeho moc a zámožnost)
" Když na zámku bydlel vládce, kde bydleli jiní lidé? Zachovala se jejich obydlí do dnešních dnů? Pokud ne, pak proč?" (jiní lidé bydleli buď v domech či chalupách ve městě, lidé více
bohatí-měšťané- v domech, z nichž některé se dodnes dochovaly, lidé chudší v prostých
chalupách, které se nedochovaly, neboť byly postavené ze dřeva, hlíny, hliněných cihel a dalších málo odolných materiálů)
" Porovnejte zámek a obydlí chudých lidí v minulosti s tím, jak bydlí lidé dnes. Hledejte shody i rozdíly." (děti mohou porovnávat vnější i vnitřní zařízení budov, uvádí konkrétní 143
příklady toho, co znají ze současnosti a promýšlejí, zda totéž nebo obdobu měli lidé
k dispozici i v minulosti, např. stále dostupná pitná voda ve vodovodu, ústřední topení, plynový nebo elektrický sporák, atp.)
" Myslíte, že majitelé zámku mohli celý zámek také sami udržovat? Jak asi získávali prostředky na jeho provoz?" (děti si povšimnou, že zámek je natolik velký, že se na jeho údržbě muselo
podílet mnoho lidí a také asi byla drahá, pokud nebudou schopny hned nalézt odpověď na druhou část otázky, není to na závadu, je pouze třeba, aby se nad tímto problémem zamyslely)
" Vzpomeňte si na to, jak jsme se v minulém školním roce bavili o práci, kterou lidé vytvářejí
mnoho věcí, které potřebujeme k životu. Myslíte si, že majitelé zámku sami pracovali? Kdo pak ale vytvářel svojí prací potřebné věci? " (majitelé zámku většinou nepracovali, těžili hlavně z práce jiných lidí jimž "vládli" a sami se věnovali převážně svým zálibám a zábavám )
" Čím se vlastně lidé v minulosti převážně živili?" (pěstovali rostliny, ze kterých si vyráběli
potřebné potraviny, např. obilí, brambory atp., oděvy- len, chovali zvířata- krávy, kozy, drůbež atd., žili tedy vlastně převážně z práce zemědělské=obdělávání půdy)
Hledaný objekt č.5
Kostel Sv.Andělů strážných
/vnitřní část objektu přístupná v době bohoslužeb/
" Tento kostel býval dříve spojený s klášterem, dnes je budoba bývalého kláštera součástí
městského úřadu. Víte, co je to klášter?" (domov mnichů nebo jeptišek, lidí, kteří se tzv."zaslíbili službě Bohu" a snaží se též pomáhat jiným lidem- např. péče o nemocné, v minulosti centra vzdělávání a umění)
" Dobu vzniku kostela a stavební sloh, v němž byl vybudován, odhadnete srovnáním s obrázky opět snadno." (baroko, 1.polovina 18.století)
" Pod kostelem se nachází hrobka. Víte, k čemu sloužila?" (jsou v ní pohřbeni někteří zemřelí mniši, kteří dříve žili v klášteře a také někteří z bývalých majitelů zámku)
" Viděli jsme dnes celkem tři kostely. Jistě jste si povšimli, že jsou všechny orientovány stejným způsobem - vchod a oltář směřují vždy na určitou světovou stranu. Dokážete říci na kterou?" (oltáře jsou obráceny na východ, vchody na západ) 144
5. vyučovací hodina Po ukončení vycházky "Nyní budete mít 20 minut na to, abyste porovnali své doplnění záznamu cesty s plánem a
provedli opravy. Stejně tak znovu překontrolujte údaje zaznamenané na časové ose a porovnejte
se zápisem na tabuli /dětem poskytnu na závěr souhrn správných údajů týkajících se jednotlivých staveb - kdy byly vybudovány /."
Pak žáky požádám o vypracování následujících úkolů. 1.
"Dokázali byste říci, kolikrát jsme v průběhu vycházky přecházeli přes řeku Moravu po některém z mostů? Můžete použít plán města." 2.
"Která z budov byla postavena dříve: - objekt č. 2 nebo č.1
- objekt č. 3 nebo č.5? " 3.
"Která z budov je starší: - objekt č.3 nebo č.4
- objekt č.1 nebo č.2?"
Při hledání odpovědi na otázky 2. a 3. využij časovou osu. 4.
"Která z historických budov, které jsi na vycházce pozoroval, se ti líbila nejvíce? Proč?" 5.
"Objekty č.2.,5,1 ohraničují přibližně centrum města a zároveň tvoří vrcholy určitého geometrického útvaru. Kterého? Využij opět plán." 6.
"Objekty č.1.,2.,5. můžeš využít i při určování světových stran. Zmínili jsme se o tom na vycházce. Dokážeš vysvětlit jak?"
145
Rozbor výuky a její výsledky /absolvovalo 21 žáků/
1. Výchozí předpoklady:
1. Předpokládám, že děti nebudou mít potíže s vyhledáváním cesty a určováním směru cesty s
využitím popisu cesty a plánu. Potíže se vyskytnou zřejmě při koordinaci vnímání cesty, četbě
popisu, kontrolou v plánu a potřebou doplnit si popis cesty v textu. K doplnění proto poskytuji dětem ještě chvíli času na zastávkách - určovaných orientačních bodech.
2. Děti zřejmě dobře odhadnou stavební sloh i dobu, v níž byla daná budova postavena, neboť
mají možnost porovnávat s přehlednými vyobrazeními, ale vzhledem k jejich dřívějším obtížím
při práci s časovou osou předpokládám, že při zaznamenání na osu se vyskytnou chyby v záměně letopočtu a století.
3. Děti zřejmě dokáží odhadnout účel budov, určí kdo je postavil či užíval, při srovnání způsobu života dnes a dříve ale bude zřejmě třeba dopomoci vyučující /využití systému na sebe navazujících otázek z výkladu vyuč. na vycházce u objektu č.4 /.
2. Vyhodnocení řešení jednotlivých úkolů: 1. Orientace ve městě Doplnění popisu cesty Správné řešení: /kontrola viz. plán města/
"Při naší vycházce se budeme pohybovat po následující trase:
a/ Výchozím bodem je naše škola, chceme se dostat do centra našeho města. Když vyjdeme
branou u jídelny, půjdeme rovně /popř. mírně vlevo/a po levé straně uvidíme nově opravenou bytovou jednotku, po pravé straně 8.patrový činžovní dům. Až přijdete k prvnímu čtyřpatrovému činžovnímu domu, odbočíte vlevo a přejdete silnici. Dál půjdete po úzkém
chodníku, který vede mírně šikmo a pak odbočte vlevo na ul. Dvořákovu, dál pokračujte rovně
kolem tří dvanáctipatrových činžáků až ke křižovatce u hlavní silnice, kde dále půjdete
doprava a přejdete po přechodu pro chodce k novinovému stánku. Pokračujete dál po
chodníku ul. Blatnickou rovně podél
146 hlavní silnice, projdete podchodem pod železniční tratí a jděte dál stále rovně, po pravé straně uvidíte nejprve supermarket Billa, pak dojdete k přechodu přes silnici, přejdete a pokračujete stále rovně kolem městského tržiště až k hlavní křižovatce. Zde je hledaný objekt č.1.
b/ Od objektu č.1 jděte rovně /popř.mírně vpravo/ a dále po ulici Zbrodek podél řeky Moravy . Pak doleva po malém mostu nad splavem. Z mostu jděte dále doleva až se
dostanete na Bartolomějské náměstí. Tady již uvidíte objekt č.2.
c/ Z Bartolomějského náměstí jděte doprava na ulici Zámeckou směrem ke koupališti a až přijdete k silničnímu mostu přes řeku Moravu přejděte přes silnici a dostanete se tak k
hledanému objektu č.3.
d/ Pokračujte po malém mostu přes rameno řeky a z něj doleva ke vchodu do parku kolem
objektu č.4.
e/ Od objektu č.4 pokračujeme dále zámeckým parkem tak, že po levé straně máme stále řeku
Moravu a vzdálenost od řeky je stále přibližně stejná. Posléze uvidíme vlevo bývalý
železniční most přes řeku a přejdeme přes něj. Hned za ním jdeme doleva tak, že řeku máme
stále po levé straně. Pak pokračujeme rovně až k bráně a vyjdeme z parku na Masarykovu třídu. Přejdeme silnici a pokračujeme doleva k hledanému objektu č.5.
f/ Nyní se již budeme vracet zpět do školy. Půjdeme po ul. Komenského, přijdeme
k nádražía budeme pokračovat doleva po ulici Národních Mučedníků
k budově městské policie. Zde odbočíme doprava k podchodu pod tratí. Až přijdeme
k novinovému stánku na křižovatce, půjdeme doleva a pak po ulici Dvořákova kolem tří výškových činžovních domů. Za posledním z nich se dáme doprava a kolem
čtyřpatrového činžáku a osmipatrového činžáku a opravené bytové jednotky dojdeme k bráně naší školy.
147 2.
"Dokážete mi říci, když si pročtete zadání úkolu 1. a/-f/, jaké budovy si pravděpodobně budeme
chtít prohlédnout, když víte, že se nacházejí na místech, které jsem označila jako hledané objekty? Nejprve se pokuste odhadnout bez použití plánu města, vycházejte jen ze své znalosti toho, co a kde v našem městě je. Pak si vezměte na pomoc plán města a svůj odhad zapište. Vyhodnocení reakcí dětí: V úkolu 1. bylo třeba doplnit 26 údajů.
Pro zhodnocení správnosti vypracování úkolu jsem zvolila tuto stupnici: 0-4
5-10
11-15
chybně doplněné údaje-nejsou nedostatky v orientaci-
známka 1
chybně doplněných údajů-nedostatky v orientaci-
známka 3
chybně doplněných údajů-méně závažné nedostatky v orientaci-známka 2
15 a více chybně doplněných údajů-závažné nedostatky v orientaci-
známka 4.
Známku 1 získalo 10 žáků, známku 2 obdrželi 3 žáci, známka 3 byla udělena 3 žákům a známku 4 obdrželo 5 žáků.
Závěr:
Potvrdil se můj předpoklad, že pro děti bylo obtížné koordinovat sledování cesty, jejího popisu a
zároveň zaznamenávat. Způsob práce, který jsem použila byl pro děti zjevně nový a připojila se i jistá nezodpovědnost při plnění úkolu, neboť někteří žáci ani poté, co jsme si všichni společně říkali, kudy jdeme a kterým směrem, písemný záznam neprováděli /poznámka - při počtu 21
žáků, kteří vycházku absolvovali, jsem nemohla neustále dohlížet na plnění úkolu u každého jednotlivce/.
Vyhodnocení reakcí dětí: Úkol 2. jsme před vycházkou řešili pouze ústně pro nedostatek času.Dětem se podařilo projít si celý úkol 1., nepodařilo se jim odhadnout identitu objektu č.3 - vodní elektrárna. U objektů
č.1.,2.,5. správně určily, že jde o kostely a u objektu č.4 že jde o zámek. Musely ale použít plán města, bez něj odhad provést nedokázaly.
Závěr:
148
Výsledek řešení úkolu svědčí o dosti velké dovednosti práce s plánem a popisem cesty, nicméně vypovídá i o tom, že děti žijící ve Veselí nad Moravou mají jisté nedostatky ve znalostech toho, co a kde se v jejich městě nachází.
2. Historie města a významných budov Zaznamenání stavebního slohu a doby, v níž objekty č.1.-5. byly vybudovány: Správné řešení:
/časová osa, přehled stavebních slohů a vyobrazení staveb v jednotlivých obdobích viz. volné přílohy/
Objekt č.1:
Kostel sv. Panny Marie - vybudován ve 13.století, sloh románský s výskytem gotických prvků Objekt č.2:
Kostel Sv. Bartoloměje - vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní Objekt č.3:
Vodní elektrárna - vybudována v roce 1901, tedy na počátku 20.století, sloh dnešní doby Objekt č.4:
Zámek - poslední dvě nejdůležitější přestavby v polovině 18.století a v polovině 19.století/dnešní podoba/, slohy barokní a empírový Objekt č.5:
Kostel Sv. Andělů strážných - vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní. Vyhodnocení reakcí dětí: Bylo třeba zaznamenat údaje týkající se pěti objektů, žáci se tudíž mohli dopustit nejvýše pěti závažných chyb ve znázornění.
Zcela správně dokázalo zaznamenat požadované údaje na časovou osu 9 žáků. Jedné až dvou chyb se dopustilo 5 žáků. Tří až čtyř chyb se dopustilo 6 žáků. Zcela nesprávně úkol řešil 1 žák.
149 Závěr:
Ve znázornění údajů se vyskytovaly nedostatky v přiřazování doby vzniku k objektům - děti např. neoznačily správně, že objekt vznikl v polovině 18.století-šipka od názvu objektu
nesměřovala přibližně k roku 1750 na časové ose, ale k údaji 18. století nebo roku 1800. Bylo zjevné, že příčinou těchto problémů je nedostatečná praxe
v zaznamenávání údajů tohoto typu, mým záměrem ale bylo, aby žáci zaznamenání provedli pokud možno bez dopomoci učitele a o případných nedostatcích pohovoříme v závěrečné hodině při shrnutí učiva.
Stavební slohy dokázali žáci určit s využitím metody srovnávání naprosto bezchybně.
3.
Život lidí v minulosti a v současnosti Žáci v průběhu vycházky odpovídali na mé otázky dotýkající se této problematiky. Závěr:
Žáci dokázali bez obtíží určit účel stavby objektů, určili kdo je stavěl i kdo je užíval. Již o něco méně si ale uvědomovali, že mezi životem lidí bohatých a chudých byly
v minulosti daleko větší rozdíly, než jaké lze nalézt dnes. V podstatě bez dopomoci vyučující
nalezli odpovědi na otázky kladené u objektu č.4, které nejhlouběji postihují tuto tematiku /viz. výklad učitele na vycházce/.
Úkoly plněné písemně po ukončení vycházky: Správné řešení: 1.
Dokázali byste říci, kolikrát jsme v průběhu vycházky přecházeli přes řeku Moravu po některém z mostů? Můžete použít plán města.
4x
2.
Která z budov byla postavena dříve: - objekt č. 2 nebo č.1
- objekt č. 3 nebo č.5?
objekt č.1
objekt č. 5
150 3.
Která z budov je starší: - objekt č.3 nebo č.4
- objekt č.1 nebo č.2?"
objekt č.4
objekt č.1
Při hledání odpovědi na otázky 2. a 3. využij časovou osu. 4.
Která z historických budov, které jsi na vycházce pozoroval, se ti líbila nejvíce? Proč? /dle úvahy žáka/
5.
Objekty č.2.,5,1 ohraničují přibližně centrum města a zároveň tvoří vrcholy určitého geometrického útvaru. Kterého? Využij opět plán. Jde o trojúhelník. 6.
Objekty č.1.,2.,5. můžeš využít i při určování světových stran. Zmínili jsme se o tom na vycházce. Dokážeš vysvětlit jak?
Uvedené objekty jsou kostely, o nichž víme, že byly stavěny tím způsobem, že jejich vchod směřuje na západ a oltář na východ. Vyhodnocení reakcí dětí: Vypracování každého úkolu jsem ocenila 1 bodem, celkem mohli žáci získat 6 bodů. Pokud vypracovali pouze polovinu úkolu, obdrželi 0,5 bodu.
Pro zhodnocení správnosti vypracování těchto úkolů jsem zvolila následující stupnici: 6-4 přidělené body- známka 1
3,5-2 přidělené body- známka 2 1,5 přiděleného bodu-známka 3
1-0,5 přidělených bodů-známka 4. Na 1.otázku odpověděl správně 1 žák.
Na 2.otázku odpovědělo správně nebo částečně správně 15 žáků. Na 3.otázku odpovědělo správně nebo částečně správně 12 žáků. Na 4.otázku odpovědělo správně nebo částečně správně 16 žáků.
Na 5.otázku odpovědělo správně nebo částečně správně 16 žáků. Na 6. otázku odpovědělo správně nebo částečně správně 9 žáků. 151
Známku 1 získali 4 žáci, známku 2 získalo 9 žáků, známku 3 získali 4 žáci, známku 4 obdrželi 2 žáci.
Závěr:
Vzhledem k tomu, že úkoly vypracovávaly děti už v závěru výuky po absolvované vycházce,
tudíž byly unaveny a nesoustředily se již plně na jejich řešení, dopustily se patrně více chyb, než by bylo běžně obvyklé. Klíčové byly úkoly 2. a 3., které děti zvládaly uspokojivě, někteří žáci si ale nepovšimli, že jsou u těchto otázek po nich vyžadována dvě srovnání stáří objektů a vypracovali pouze část úkolu.
3. Závěrečné hodnocení: Většina žáků byla schopna pracovat s plánem města a doplňovat údaje týkající se cesty, kterou jsme šli, zejména změny směru cesty, názvy ulic atp. Potíže měli převážně žáci
s malou pracovní sebekázní, kteří odbývali zaznamenávání údajů nebo žáci s vážnými trvalými problémy s orientací v terénu.
Děti s využitím srovnávacích obrázků dokázaly naprosto správně určovat stavební slohy budov, dokázaly i správně přiřadit dobu vzniku, v záznamu údajů na osu se však vyskytovaly potíže často pramenící z nerozhodnosti, jaký způsob záznamu zvolit, aby byl přehledný.
Vzhledem k věku dětí bylo překvapivě dobré jejich povědomí o tom, jak asi žili lidé v minulosti. Domnívám se, že dětem pomohl i domácí úkol plněný v jednom z minulých bloků v prvouce i vlastivědě, kdy děti měly požádat své prarodiče, aby jim vyprávěli
o tom, jaký byl život v dobách jejich mládí, dobrý přehled ale dávaly děti najevo i při diskusi ve výuce na téma život v minulosti.Objevovalo se ale samozřejmě i zkreslené a poněkud idylické
vidění pod vlivem pohádek, ale existenci sociálních rozdílů si děti zjevně uvědomovaly. Co se
týká života lidí v současnosti, domnívaly se děti často, že ve všech zemích žijí lidé podobně jako u nás. Srovnání života lidí v minulosti a
v současnosti ale z jejich pohledu vyznělo jednoznačně kladně pro současnost. Poznámka:
Učivo, které bylo náplní přípravných hodin a vycházky bylo zopakováno v 16. vyuč. hodině a jeho zvládnutí prověřeno závěrečným testem v 17.vyučovací hodině. 152
11.2.
13.-15. vyučovací hodina /blok/ - Příprava na výuku /navazuje na vlastivědnou vycházku/
Učivo:
Reflexe vlastivědné vycházky - malba a popis historických objektů pozorovaných na vycházce
Cíl:
Děti dokáží s využitím výtvarných prostředků vyjádřit svůj prožitek z vycházky a vyhledat v informačních pramenech základní údaje o budovách, které na vycházce pozorovaly. Forma výuky:
Práce ve skupinách. Metody:
Kooperativní. Prostředky:
Výtvarné vyjádření - malba vodovými či temperovými barvami na výkres většího formátu, písemné vyjádření - historie a využití budov.
Motivace: /formou pokynů vyučující k další práci/
"Zkuste si nyní představit, že se podílíte na tvorbě plánu a máte k němu zhotovit doplněk, ve
kterém uvedete stručně základní údaje o objektech, které jsme si prohlédli a o jejichž historii již
něco víme. Použijte všechny zápisky z vycházky, vše nač si vzpomenete z mého výkladu,
materiály na nástěnce/zejména výklad vyučující na vycházce a správné odpovědi ve vyhodnocení
řešení zadaných úkolů na vlastivědné vycházce/, časovou osu, publikaci Zajímavosti města Veselí nad Moravou. Vyberte si jeden z objektů, který vás nejvíce zaujal a zkuste jej namalovat a
vámi vybrané údaje, které se jej týkají, doplnit. Pracujte ve skupinkách po čtyřech, nejvýše pěti žácích."
153 Závěr výuky:
"Nyní můžeme porovnat naše doplňky k plánu s původním, který jsem od plánu oddělila. Pročtěte si pozorně co je v něm uvedeno a ponechte jej již u plánu."
"Ponechám vám nějaký čas k dispozici ve třídě brožuru Zajímavosti města Veselí nad Moravou a knihy Veselí nad Moravou na pohlednicích a fotografiích, Veselsko,
O Veselí a Veselanech. O přestávkách do nich nahlédněte - určitě se dozvíte mnoho zajímavých nových věcí o našem městě a jeho okolí."
Rozbor výuky a její výsledky Děti utvořily 5 skupinek, z nichž každá si vylosovala, kterou budovou se bude zabývat a ve
skupinkách si rozdělily úkoly. Jeden žák připravil stručné informace o historii popř. účelu budovy , další se podíleli na malování s uplatněním vizuálního prožitku z vycházky a vlastní představy.
Výsledky práce žáků jsou zachyceny na pěti fotografiích, které dokládám volně k diplomové práci.
154
12.
Závěrečná písemná práce 17. vyuč. hodina - Příprava na výuku
Poznámky:
Písemná práce obsahuje jednu otázku z klíčového celku učiva Prostor a po třech otázkách z klíčových celků Dějinný čas a Hodnoty.
Otázky se týkají učiva, které bylo probráno před vlastivědnou vycházkou i na ní. Sleduji vývoj pojetí učiva žáků vzhledem k tomu, jak odpovídali na otázky v přípravné části na vlastivědnou vycházku, k čemuž poslouží zejména otázky 1., 3. a 7.
Písemná práce bude obodována dle níže uvedených pravidel a ohodnocena známkou, která bude započítávána do hodnocení žáků v daném školním roce v předmětu Vlastivěda. Na vypracování úkolů mají žáci 40 minut čistého času.
Dohoda se žáky - za vzdálenou minulost považujeme dobu před více než 100 lety.
Zadané otázky: Otázka 1.
Vysvětlete, proč zachováváme historické památky.
Uveďte alespoň čtyři příklady historických památek. /5 bodů/
Otázka 2.
Co je to stavební sloh? Vysvětlete. /2 body/
Otázka 3.
a/ Přiřaďte správně stavební sloh a dobu k uvedeným historickým budovám, které jsme viděli na vlastivědné vycházce
/k názvu budov napiš pouze číslo, které je na začátku řádku,obsahujícího odpovídající stavební
sloh a dobu/. /5 bodů/
155 Kostel sv. Panny Marie Kostel Sv. Bartoloměje Vodní elekrárna Zámek
Kostel Sv. Andělů strážných 1. rok vybudování 1901, sloh dnešní doby
2. vybudován ve 13. století, sloh románsko-gotický 3. vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní 4. vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní
5. přestavby v polovině 18. a v polovině 19. století, slohy barokní a empírový
b/ Znázorněte na časovou osu dobu vzniku nebo přestaveb budov z úkolu a/
/osa bude obsahovat pouze letopočty a staletí, stavební slohy není třeba zvlášť vyznačovat/. /7 bodů/
Otázka 4.
a/ K čemu sloužily budovy, které jsme si prohlédli na vycházce ve vzdálené minulosti? b/ K čemu slouží dnes? /6 bodů/
zámek a/
b/
kostely a/ b/
vodní elektrárna a/ b/
Otázka 5.
Jak se lišil život bohatých a chudých lidí ve vzdálené minulosti? Uveď alespoň tři příklady. /3 body/
156 Otázka 6.
Jaké jsou rozdíly mezi tím, jak žili lidé ve vzdálené minulosti a mezi tím, jak žijeme v naší zemi dnes? Uveď alespoň tři příklady. /3 body/
Otázka 7.
Popište cestu od kostela Sv. Andělů strážných k naší škole, po které jsme se vraceli z vlastivědné vycházky.
Využijte plán našeho města.
/nezapomeňte uvádět názvy ulic, po kterých jsme šli, jsou-li uvedeny v plánu, dále každou změnu směru cesty, popřípadě i orientační body, které jste viděli po cestě kolem sebe/ /9 bodů/
Hodnocení písemné práce:
Maximální počet bodů - 40. Bodové hodnocení 40 - 35 bodů 34 - 30 bodů 29 - 25 bodů 24 - 20 bodů 19 - 15 bodů
14 - 9 bodů
méně než 9 bodů
Známka 1
12
23
34
157
Vyhodnocení písemné práce /absolvovalo 26 žáků/
1. Výchozí předpoklady: 1. Na zadané otázky neexistuje v tomto případě většinou pouze jedna odpověď, navíc je možné
formulovat odpovědi různým způsobem, proto dětem zdůrazňuji, že správné odpovědi, které jim pro základní orientaci dávám na nástěnku, nejsou rozhodně úplně vyčerpávající a pokud samy zvolily odpověď jinou, nicméně též správnou, byla v písemné práci jakožto správná hodnocena.
2. S úkoly obsaženými v písemné práci se děti setkávaly v předchozích hodinách, přičemž úkoly 1., 3. a 7. poslouží ke sledování vývoje pojetí učiva.
3. Výraznější obtíže předpokládám při řešení úkolu 2., který vychází z toho, že děti dokáží zobecnit učivo o stavebních slozích, nestačí pouze jmenovat příklady slohů.
U některých žáků se pravděpodobně budou stále vyskytovat problémy při sestrojení časové osy a nanášení požadovaných údajů nebo při popisu cesty.
2. Vyhodnocení řešení jednotlivých úkolů:
Otázka 1.
Vysvětlete, proč zachováváme historické památky.
Uveďte alespoň čtyři příklady historických památek.
a/ Historické památky zachováváme proto, abychom věděli, jak žili v minulosti naši předkové, co vše dokázali vymyslet, vybudovat, vytvořit.
Využíváme výsledků práce našich předků k poučení se a zdokonalujeme to, co již oni objevili . Navazujeme na práci našich předků.
......... /odpověď by bylo možné formulovat i dalšími způsoby/
b/ Kostely, zámky, hrady,domy,obrazy, sochy, dobové oděvy, knihy, hudební nástroje, zbraně atd. 158 Vyhodnocení reakcí dětí:
Nejčastěji se vyskytovaly tyto odpovědi na otázku a/:
"abychom věděli, jak byli naši předkové vynalézaví" 4x, "abychom věděli, jak žili naši předkové" 4x, "abychom mohli vzpomínat na minulost" 2x, "abychom se z nich učili", "abychom věděli, jak byli lidé chytří", "poučujeme se jak žít", "abychom věděli, co uměli naši předkové dělat",
"abychom věděli, jak se v minulých dobách pracovalo", "abychom je uctívali a věděli jak se žilo v minulosti", "abychom mohli vzpomínat a abychom se poučili". Odpovědět na otázku a/ nedokázalo 6 žáků.
Nejčastěji se vyskytovaly tyto odpovědi na otázku b/:
zámky, hrady, mosty, sochy, kostely, obrazy, nábytek, varhany, domy, obleky, náměstí, staré nástroje, staré knihy, historické kola, kočáry.
Někteří žáci uváděli přímo jmenovitě památky, které viděli na vycházce. Odpovědi na otázku b/ neuvádí 5 žáků. Závěr:
Pokud srovnám vypracování úkolu a/ v závěrečné práci s tím, jak ho děti vypracovávaly v celku 2. v 3.-5. vyučovací hodině, kde byl jakožto úkol 5. formulován obdobně, je zřejmý posun k
přesnějšímu vyjádření se v odpovědi na otázku. Původně, před diskusí na toto téma, dokázali na otázky odpovědět správně pouze 2 žáci, po diskusi se správnému pojetí problému přiblížilo asi 70% žáků. Při zpracování úkolu v závěrečném testu odpovědělo na otázku 80% žáků a jejich
pojetí bylo zřetelně ovlivněno výkladem vyučující na vycházce a tím, jak žáci na této vycházce odpovídali na pokládané otázky.
Na úkol b/ v 5.-7- vyučovací hodině odpověděli před diskusí opět pouze 2 žáci, po diskusi kromě jedné žákyně všichni žáci. V závěrečné písemné práci na otázku neodpovědělo 5 žáků, nicméně
někteří z nich uvedli, že si úkolu b/ nepovšimli a proto na něj neodpověděli. Je zřejmé, že žáci již mají vytvořenu představu o tom, co vše můžeme počítat mezi historické památky.
Otázka 2.
Co je to stavební sloh? Vysvětlete.
159 Lidé stavěli budovy v každé době různým způsobem, který byl pro tu dobu typický a odlišný vůči tomu, jak se stavělo zase v době jiné.
Pro každou dobu je charakteristický určitý způsob stavění budov a jejich vzhled. Stavební sloh - jak /jakým způsobem/ se kdy /ve které době/ stavěly budovy. ........ /odpověď by bylo možné formulovat i dalšími způsoby/ Vyhodnocení reakcí dětí: Na otázku odpověděli správně 4 žáci, neodpovědělo nebo odpovědělo nesprávně 12 žáků, neúplně či nepřesně odpovědělo 10 žáků.
Závěr:
Je zjevné, že ač děti dokázaly jmenovat příklady stavebních slohů a určit v praxi srovnáváním s obrázky, v jakém slohu je která budova vystavěna, zobecnění a formulace pojmu se pro ně ukázaly být příliš náročné. Otázka 3.
a/ Přiřaďte správně stavební sloh a dobu k uvedeným historickým budovám, které jsme viděli na vlastivědné vycházce
/k názvu budov napiš pouze číslo, které je na začátku řádku,obsahujícího odpovídající stavební
sloh a dobu/.
Kostel sv. Panny Marie
2.
Kostel Sv. Bartoloměje
3. /4./
Zámek
5.
Vodní elekrárna
Kostel Sv. Andělů strážných
1.
4. /3./
1. rok vybudování 1901, sloh dnešní doby
2. vybudován ve 13. století, sloh románsko-gotický 3. vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní
4. vybudován v 1.polovině 18. století, sloh barokní
5. přestavby v polovině 18. a v polovině 19. století, slohy barokní a empírový 160
b/ Znázorněte na časovou osu dobu vzniku nebo přestaveb budov z úkolu a/
/osa bude obsahovat pouze letopočty a staletí, stavební slohy není třeba zvlášť vyznačovat/.
Viz nástěnka - časová osa s vyznačením doby vzniku nebo přestaveb památek, které jsme viděli na vycházce.
Vyhodnocení reakcí dětí: Na otázku a/ odpovědělo správně 16 žáků, dvou chyb se dopustilo 5 žáků, čtyř chyb 4 žáci, všechny údaje přiřadili nesprávně 2 žáci.
V otázce b/ znázornilo časovou osu správně 16 žáků, tolerovatelných nepřesností při znázornění se dopustilo 6 žáků, zcela nesprávně znázornili 3 žáci, neznázornila
1 žákyně. Požadované údaje o budovách pozorovaných na vycházce znázornilo zcela správně 6
žáků, menších tolerovatelných nepřesností se dopustilo 9 žáků, velkých nepřesností 6 žáků, údaje vůbec neznázornilo 5 žáků. Závěr:
Pokud srovnám vypracování úkolu v části b/ s tím, jak děti znázorňovaly časovou osu v celku 2. v 3. - 5..vyučovací hodině, kde úplně správně osu znázornilo 5 žáků,
s menšími nepřesnostmi 12 žáků a nesprávně 9 žáků, z čehož 5 žáků se vůbec neorientovalo v
problematice, je zjevné, že většina dětí již časovou osu dokázala znázornit správně a navíc šlo již o jejich samostatnou práci, nikoli o práci celé třídy společně s využitím tabule.
Při a po vlastivědné vycházce zcela správně zaznamenalo požadované údaje na časovou osu 9
žáků, jedné až dvou chyb se dopustilo 5 žáků, tří až čtyř chyb 6 žáků, zcela nesprávně úkol řešil 1
žák. Údaje jsme si ovšem ověřovali ve skupině, takže děti měly vodítko pro zaznamenání.V
závěrečné písemné práci, po souhrnném opakování, znázornilo požadované údaje zcela správně 6
žáků, s menšími nepřesnostmi 9 žáků, větších nepřesností se dopustilo 6 žáků, údaje neznázornilo 5 žáků. Šlo ale
o samostatnou práci a na ose navíc již nebyly barevně vyznačeny stavební slohy, které usnadnily zaznamenání údajů v předchozím případě.
Zjevný byl tudíž posun k větší samostatnosti dětí při práci spojený zároveň s větším výskytem chyb.
161
Otázka 4.
a/ K čemu sloužily budovy, které jsme si prohlédli na vycházce ve vzdálené minulosti? b/ K čemu slouží dnes? zámek
a/ sídlo vládce /hrabě, kníže, král,.../, obydlí bohatých lidí, ..... /odpověď by bylo možné formulovat i jinými způsoby/
b/ neobydlený, nevyužívá se, neudržovaná památka ......./odpověď by bylo možné formulovat i jinými způsoby/ kostely
a/ lidé v nich vzývali svého boha, modlili se ....../odpověď by bylo možné formulovat
i jinými způsoby/
b/ stejně jako v minulosti vodní elektrárna
a/ vyrábí se v ní elektřina /zdrojem pro její výrobu je voda/ b/ stejně jako v minulosti
Vyhodnocení reakcí dětí: Dle názoru dětí sloužil zámek v minulosti jako bydlení pro bohaté, tuto možnost uvádí 14 žáků, nebo jako sídlo vládce /hraběte, knížete, krále/, uvádí 8 žáků. 4 žáci na otázku neodpověděli správně nebo smysluplně.
V současnosti je zámek dle názoru většiny dětí památkou, uvádí 12 žáků, 6 dětí uvedlo též
správně, že není využíván /"nepoužívá se"/. 8 žáků neodpovědělo správně nebo smysluplně. Kostely v minulosti dle vyjádření dětí sloužily "na modlení", tuto odpověď uvádí 23 žáků. Pouze 3 žáci na otázku neodpověděli.
V současnosti slouží dle dětí k témuž účelu, uvádí 15 žáků nebo jsou památkou dle názoru 2 žáků. 9 žáků neodpovědělo správně.
162
20 žáků správně uvádí, že ve vodní elektrárně se vyráběla elektřina /"elektrika"/. 6 žáků neodpovědělo správně.
Že je elektrárna stále využívána k témuž účelu tvrdilo 14 žáků, 12 žáků na tuto část otázky neodpovědělo. Závěr:
Východiskem pro odpovědi dětí na tuto otázku byla vlastní vycházka, na níž jsme hovořili o
účelu každé sledované budovy v minulosti i v současnosti. Již na vycházce někteří žáci dokázali uvádět správné odpovědi na otázky o využití budov, v testu již na ně odpověděla většina žáků správně. Zajímavá je skutečnost, že větší potíže činila odpověď na otázky o využití budov v současnosti. Byla způsobena jednak tím, že pokud děti jednou akceptovaly budovy jako
historické, patřící do minulosti, hůře přijímaly informaci o současném využití, jednak tím, že někteří žáci vůbec opomenuli fakt, že položená otázka se skládala ze dvou částí, nikoli jen z jedné zaměřené na minulost budovy.
Otázka 5.
Jak se lišil život bohatých a chudých lidí ve vzdálené minulosti? Uveď alespoň tři příklady.
Bohatí lidé většinou nepracovali, pouze se bavili. Měli hodně peněz. Využívali práci chudých lidí.
Bydleli v hradech, zámcích, honosných domech. ......../odpověď by bylo možné formulovat i jinými způsoby/
Chudí lidé hodně pracovali. Měli málo peněz. Bohatí lidé je nutili, aby pracovali i za ně a pro ně
a sloužili jim. Bydleli v chudých domcích a chatrčích. ........../odpověď by bylo možné formulovat i jinými způsoby/
Vyhodnocení reakcí dětí: Nejčastěji se vyskytovaly tyto odpovědi:
Chudí lidé: "měli málo peněz" 3x, "bydleli v chatrčích" 3x, "měli malé bydlení", "neměli zámek", "měli chalupy", "neměli veliké domy", "pracovali na polích", "byli 163
pracovití", "museli pracovat" 5x, "měli jiné domy a střechy ze slámy" 2x, "měli málo jídla" 4x, "neměli služebnictvo", "sloužili bohatým", "měli škaredé oblečení", "neměli pořádné boty", "neměli skoro nic", "neměli skoro nic do huby".
Bohatí lidé: "měli moc peněz" 3x, "byli líní", "žili přepychově" 2x, "nic nedělali" 2x, "měli hodně jídla" 2x, "měli velké bydlení" 3x, "žili v luxusu", "jejich děti mohly chodit do školy" 3x, "měli víc jídla než chudí" 2x, "měli zámky a hrady" 2x, "mohli si dovolit co chtěli", "měli přepych,
hostiny, služebnictvo", "měli paláce a statky", "nemuseli pracovat" 2x, "měli pěkné oblečení" 2x, "měli šperky", "měli co chtěli", "měli na co si vzpomněli", "měli vše", "využívali chudé a nic nedělali" 3x, "váleli se", "byli více chráněni před bandity". Závěr:
Téměř všichni žáci u této otázky dokázali uvést nějaké příklady. Navíc je třeba říci, že nebyli ovlivněni jen diskusí při probírání této otázky v oddílu 3. "hodnoty", ale zřejmě
i vlastní četbou /zejm. pohádky/ či zhlédnutými filmy, které se této problematiky dotýkají.
Otázka 6.
Jaké jsou rozdíly mezi tím, jak žili lidé ve vzdálené minulosti a mezi tím, jak žijeme v naší zemi dnes? Uveď alespoň tři příklady.
Ve vzdálené minulosti měli lidé často nedostatek jídla /zvlášť chudí/, nedostatek oblečení, neměli kvalitní bydlení /nebyly vodovody - voda se čerpala ze studní, nebylo ústřední topení, vařilo se
na ohni, domky chudých byly málo prostorné atd./, neexistovala tak kvalitní lékařská péče a léky, jaké máme dnes, neexistovala dokonalá technika, která je dnes běžná /stroje - např. letadla,
automobily, lokomotivy atd., přístroje - např. televize, počítače atd./, chudí lidé neměli právo rozhodovat svobodně
o tom, jak budou žít, lidé se celkově vzdělávali daleko kratší dobu než dnes a méně důkladně, chudí často vůbec do škol nechodili .
.........../bylo by možné uvést ještě další příklady/ Vyhodnocení reakcí dětí: Nejčastěji se vyskytovaly tyto odpovědi: 164
Dnes:
"máme vyvinutou techniku" 4x, "víc strojů a lepší technika","máme lepší oblečení" 2x, "máme
lepší vzdělanost" 3x, "lepší bydlení", "více jídla", "víc peněz" 3x, "máme televize, auta", "lepší
vybavení školy", "je více obchodů". "přepychovější domy", "máme chytřejší /vzdělanější/ lidi", "dnes jsou televize, pračky, novější nábytky, pěkné sešity", "máme domy z cihel", "máme televizi, rádio, veliké obchody". V minulosti:
"všechny děti nemohly chodit do školy" 2x, "neměli obchody", "neměli paneláky", "měli domy z
bahna a slámy", "dřív měli domy z kamenů", "neměli elektroniku", "neměli letadla", "neměli moc oblečení", "neměli dost jídla", "nebyli tak chytří /vzdělaní/", "nebyla technika", "neměli tolik peněz", "nebyly auta a stroje", "dřív měli kočáry a jezdili na koních", "byli většinou chudí",
"neměli elektřinu", "neměli televize, mobily a takové zákony, jaké máme dnes". Závěr:
Odpověď na tuto otázku byla pro děti zřejmě náročnější, než u otázky předchozí, neboť někteří žáci příklady uvést nedokázali.
Zobecnění se také vyskytovalo méně častěji, více se objevovaly naprosto konkrétní příklady, což je ovšem pochopitelné, neboť děti ještě nemají potřebnou základnu zkušeností pro srovnávání zcela odlišných období a podmínek. Nicméně otázka splnila svůj účel a děti si postupně
uvědomovaly v průběhu celé výuky, že život v současnosti tak jak jej znají ze své zkušenosti byl dříve hodně odlišný. Otázka 7.
Popište cestu od kostela Sv. Andělů strážných k naší škole, po které jsme se vraceli z vlastivědné vycházky.
Využijte plán našeho města.
/nezapomeňte uvádět názvy ulic, po kterých jsme šli, jsou-li uvedeny v plánu, dále každou změnu směru cesty, popřípadě i orientační body, které jste viděli po cestě kolem sebe/
Půjdeme po ul. Komenského, přijdeme k nádražía budeme pokračovat doleva po ulici
Národních Mučedníků k budově městské policie. Zde odbočíme doprava k podchodu pod tratí. Až přijdeme k novinovému stánku na křižovatce, půjdeme 165
doleva a pak po ulici Dvořákova kolem tří výškových činžovních domů. Za posledním z nich se dáme doprava a kolem čtyřpatrového činžáku a osmipatrového činžáku a opravené bytové jednotky dojdeme k bráně naší školy.
............/cestu je možno popsat i jiným způsobem/ Vyhodnocení reakcí dětí:
Cestu, kterou děti v rámci vycházky absolvovaly, dokázali naprosto správně bez nepřesností popsat 2 žáci.
Menších nepřesností /např. nejvýše 2x chybně udání změny směru, časté neuvádění názvů ulic, neuvedení názvů alespoň dvou orientačních bodů/ se při popisu dopustilo 10 žáků. Závažných nepřesností /neúplný popis s více chybami/ uvedl 1 žák.
Žádný popis cesty neuvádí 13 žáků, 2 z nich se ale vycházky nezúčastnili. Závěr:
Někteří žáci už se o vypracování úkolu ani nepokusili kvůli tomu, že si k jeho vyřešení vyčlenili
málo času. Popis cesty, který ovšem již vyžaduje určité vyjadřovací dovednosti, zůstal zvláště pro slabší žáky těžko řešitelným problémem. Tito žáci tentokrát nevyužili ani možnost znázornit
cestu graficky, zřejmě opět pro nedostatek času a celkovou únavu ze snahy o řešení předchozích úkolů.
Srovnám-li řešení tohoto úkolu s řešením téhož úkolu přímo na vlastivědné vycházce, je zřejmé, že asi dvě třetiny z celkového počtu žáků třídy jsou již schopny samostatně cestu s využitím
plánu a na základě utvořené představy o této cestě vcelku adekvátně popsat.Obdobný počet žáků dokázal také na vycházce doplnit, byť s chybami, popis procházené cesty. Na vycházce 9 žáků nebylo schopno vůbec doplnit popis cesty, přičemž dvě integrované žákyně se vycházky neúčastnily. Je tedy zjevné, že u třetiny žáků obtíže nadále přetrvávají.
3. Závěrečné hodnocení:
Děti byly schopny dle svých schopností s odstupem několika dnů od absolvování vlastivědné vycházky vypracovat samostatně úkoly týkající se učiva klíčových celků /hodnoty, prostor, historický čas/ probíraných při přípravě na vycházku i na ní samotné. 166
Písemné práci předcházelo závěrečné shrnutí učiva v předchozí vyučovací hodině a potřebné
studijní materiály měly děti v průběhu veškeré výuky neustále na nástěnce.
Písemnou práci jsem hodnotila s využitím škály přidělených bodů a tomu odpovídající známky. /viz. výše/.
Známku 1 získalo 5 žáků, známku 1- získalo 6 žáků, známku 2 získalo 5 žáků, známku 2- jeden
žák, známku 3 obdrželi 4 žáci a známku 3- obdrželo 5 žáků.
Známky horší než 3- jsem v hodnocení z pedagogických důvodů nevyužila, neboť všichni žáci dle svých schopností projevili snahu úkoly vyřešit a ocenění této snahy jsem do hodnocení samozřejmě zahrnula.
Pokud se žáci nezúčastnili vycházky, ale předchozí výuky a závěrečného opakování ano, přihlížela jsem k této skutečnosti v celkovém hodnocení.
V pojetí učiva žáky je patrný značný rozvoj směrem k úplnějším a správnějším odpovědím na
pokládané otázky, a to zejména u celku hodnoty /otázky 1., 5., 6. v písemné práci / a historický čas /otázky 3. a 4./. U celku prostor je patrné, že úkol 7. měl být zařazen na začátek písemné
práce, aby děti měly tendenci vypracovat jej s dostatkem potřebného času, u některých žáků však stále přetrvávají potíže spojené ani ne tak
s orientací v plánu nebo při vybavení si procházené cesty, jako spíše s nedostatečně rozvinutou schopností samostatného slovního vyjádření se.
