11. Manažerské shrnutí

11. Manažerské shrnutí Závěry z analýzy současného stavu veřejné dopravy v Jihočeském kraji (JčK) ve vztahu k zavádění IDS: Před samotným zaváděním IDS je nutné zejména dořešit:  převedení některých komerčních linek (spojů) do základní dopravní obslužnosti, čímž by vznikla možnost koordinace rozsahu veřejné dopravy na těchto linkách  sjednocení podmínek pro financování ztrátovosti městských hromadných doprav v jednotlivých městech  v souladu s projektem dokončit náhradu velkokapacitních autobusů za malokapacitní  podmínky výběrových řízení na dopravce, kteří budou zajišťovat dopravní obslužnost Jihočeského kraje od prosince 2019, stanovit s ohledem na postupné zavádění IDS  zvážit finanční možnosti kraje k dílčí obnově autobusových spojů o sobotách a nedělích do obcí s nulovou dopravní obslužností v průběhu víkendu  zvážit zapojení obcí do spolufinancování dopravní obslužnosti Subjekty v IDS JčK: Zásadními účastníky vedle uživatelů systému IDS jsou objednatelé dopravy, dopravní společnosti a koordinátoři dopravy. Objednatelé  Jihočeský kraj, který je objednatelem regionální autobusové dopravy a regionální železniční dopravy,  Města a obce jihočeského kraje, které zajišťují městskou hromadnou dopravu v rámci svého katastru a regionální spoje nad rámec dopravní obslužnosti hrazené Jihočeským krajem  Ministerstvo dopravy, které objednává vlaky dálkové železniční dopravy a částečně kompenzuje ztráty regionální dopravy Dopravci  dopravci zajišťujícími regionální železniční dopravu na základě smlouvy s Jihočeským krajem  dopravci zajišťující dálkovou železniční dopravu na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy ČR  dopravci zajišťující regionální autobusovou dopravu na základě smlouvy s Jihočeským krajem,  dopravci zajišťující městskou hromadnou dopravu na základě smlouvy s městy, popř. Jihočeským krajem Koordinátoři dopravy  JIKORD, s.r.o. – regionální železniční a autobusová doprava  Ministerstvo dopravy – dálková železniční doprava  Města provozující MHD – České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Milevsko, Prachatice, Písek, Strakonice, Tábor, Týn nad Vltavou, Třeboň a Vimperk Základní principy IDS JčK: Integrovaný dopravní systém Jihočeského kraje je navrhován jako systém veřejné osobní dopravy, který propojuje jednotlivé druhy dopravy tak, aby bylo rozložení dopravních módů co nejefektivnější a zároveň nabídlo celoplošnou dopravní obslužnost Jihočeského kraje. Počítá se s integrací železniční dopravy (včetně rychlíků), veřejné linkové dopravy a MHD. Cílem je postupný nárůst kvality dopravní obslužnosti a zjednodušení cestování obyvatelům a návštěvníkům Jihočeského kraje. Základními principy IDS JčK jsou:



výhledové propojení železniční a autobusové dopravy tak, aby se stala rychlá železniční doprava plnohodnotnou páteří dopravní obslužnosti, na kterou by navazovaly obslužné autobusové linky. V relacích bez zastoupení železnice bude páteří autobusová doprava.  sjednocení tarifních systémů a přepravních podmínek, odbavovacích a informačních systémů  maximální uspokojení přepravních potřeb cestujících při kontrolovaném a řízeném vynaložení nákladů Zónový tarif: Základem nabídky je navrhován zónový tarif s tím, že území kraje je rozděleno na 229 přibližně stejně velkých zón. Cena jízdného se bude odvíjet od počtu projetých zón, pro tarifní nesrovnalosti (např. pro přejezdy zón) bude ponechán kilometrický tarif, který bude sjednocen pro celý kraj. Minimální velikost zóny je katastr obce. Zónový tarif je pro cestující ve většině případů cenově výhodnější než původní km tarif a k jeho dalším výhodám náleží:  Umožňuje sjednocení kilometrických tarifů ČD a VLD a současných tarifů MHD tím, že sjednocuje železniční stanice a zastávky, zastávky veřejné linkové dopravy a MHD do jedné zóny.  V celé obci je vždy jedna cena, neboť všechny zastávky (stanice), které se nacházejí v jejich částech, budou patřit do jedné zóny.  Území je rozděleno do geografických obvodů (tarifních zón), ve kterých platí vždy jedna cena. Při jízdách přes více zón je cena odvozena od počtu projetých zón.  Ponechává velkou samostatnost jednotlivým zónám (např. městům s MHD), kterým umožňuje stanovit výši tarifu v dané zóně dle rozhodnutí samosprávy města.  Umožňuje systematické rozšiřování území IDS.  Umožňuje možnost přiřazení tržeb místu jejich vzniku a tím možnost identifikovat místo spotřeby dopravního výkonu.  Odstraňuje nepřestupnost v liniových tarifech, dobré dopravní řešení spolu s vhodnými cenami může podpořit mobilitu cestujících. Druhy jízdních dokladů: Jízdní doklady budou vydávány ve formě jednoduchých nebo časových jízdenek. Jednoduché jízdenky – s využitím zónového, popř. kilometrického tarifu:  Obyčejné jízdné pro cestující bez nároku na zvláštní jízdné  Zlevněné jízdné pro děti od 6 do 15 let a rodiče nebo soudem stanovení opatrovníci (dále jen rodiče) k návštěvě dětí zdravotně postižených umístěných v ústavu  Zlevněné jízdné pro žáky od 6 do 15 let  Zlevněné jízdné pro žáky, učně a studenty od 15 do 26 let a seniory nad 65 let věku pobírající plný invalidní, nebo starobní důchod  Zlevněné jízdné pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P  Dovozné za přepravu zavazadla, jízdního kola  Celodenní turistická celosíťová jízdenka JIKORD+ Časové jízdenky – ve variantě 7 denní, 30 denní a 90 denní jízdenky s využitím zónového tarifu:  Obyčejné jízdné pro cestující bez nároku na zvláštní jízdné  Zlevněné jízdné pro děti od 6 do 15 let  Zlevněné jízdné pro žáky od 6 do 15 let  Zlevněné jízdné pro žáky, učně a studenty od 15 do 26 let a seniory nad 65 let věku pobírající plný invalidní, nebo starobní důchod Kromě jednoduchých a časových jízdenek budou v systému využívány další jízdní doklady v rámci městských doprav, jejichž využívání je podmíněno souhlasem městských rad.

Nosič jízdního dokladu:  Jednorázové papírové jízdenky vydávané ze strojků u řidičů autobusových dopravců, na kamenných pokladnách a na přenosných pokladnách železničních dopravců (POP) + předem vytištěná papírová jízdenky JIKORD+  Elektronické jízdenky - budou nahrány na bezkontaktních čipových kartách  Jízdenky prodávané s využitím mobilní aplikaci SEJF firmy Erika a.s. Bezkontaktní čipové karty V souladu s Nařízením vlády č. 295/2010 Sb. o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitenosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících je navrhována jako základní nosič elektronických jízdenek bezkontaktní čipová karta (BČK) Mifare DESFire, jejíž výhoda spočívá zejména v odbavování cestujících časovými kupóny a následném přesném rozúčtování tržeb. K nevýhodám patří nutnost vybudovat kartové a zúčtovací centrum. Za tímto účelem je možné zřídit vlastní kartové a zúčtovací centrum, nebo tato centra provozovat formou outsourcingu. Současně by byla ukončena platnost čipových karet jednotlivých dopravců. S ohledem na finanční náklady a časovou náročnost je upřednostňováno řešení formou outsourcingu. Bezkontaktní čipová karta může být současně využívána jako elektronická peněženka. Vnitřní struktura BČK je dána doporučením výrobce čipů. Vlastníkem algoritmů zabezpečení a přístupových klíčů k vnitřní struktuře BČK je navrhován vydavatel karty. Přístupové klíče budou distribuovány prostřednictvím tzv. bezpečnostních přístupových modulů SAM. V budoucím období lze BČK využívat nejen pro dopravní aplikace, ale např. pro účely parkování, knihoven, školních, jídelen, sportovních zařízení apod. Lze předpokládat, že rychlý rozvoj IT technologií umožní v budoucnosti využít pro odbavení cestujících i bezkontaktní bankovní karty. V současné době jsou tyto karty na území ČR využívány pouze pro odbavení cestujících jednotlivými jízdenkami, kde není nutné provádět rozúčtování tržeb. V případě rozšíření funkcionality těchto karet na odbavení časových jízdenek a následné rozúčtování tržeb mezi dopravce, mohou tyto karty v plném rozsahu nahradit bezkontaktní čipové karty. V zahraničí jsou tyto platební karty využívány již i pro odbavení cestujících na časové jízdenky. Náklady související se zavedením IDS: Se zavedením IDS souvisejí počáteční jednorázové investice do vybudování kartového a zúčtovacího centra, implementace tarifů do odbavovacího systému ČD, pořízení jednotných označníků a počáteční marketingové kampaně. Dále pak zavedení IDS přináší pravidelně se opakující provozní náklady, které budou zahrnovat zejména provoz kartového a zúčtovacího centra, protarifovací ztrátu z časových předplatných jízdenek a mzdové náklady 2 pracovníků pracoviště IDS. Jednotlivé náklady jsou kalkulovány v následujícím rozsahu: Jednorázové náklady celkem:  při vybudování vlastního kartového centra (KC)……………………………………. cca  při provozování KC formou outsourcingu……………………………………………… cca Z toho:  zřízení kartového centra: vlastní …………………………………………………….. formou outsourcingu……………………………….  implementace tarifů IDS do odbavovacího systému ČD……………………  náklady na pořízení jednotných označníků autobusových dopravců (6 450 ks za cenu 2 600,Kč/kus)………………………………………………………..  marketingová kampaň k zavedení IDS………………………………………………

37 470 000 Kč 28 770 000 Kč 12 200 000, Kč 3 500 000 Kč 8 000 000 Kč 16 770 000 Kč 500 000 Kč

Opakované roční náklady celkem:  při vybudování vlastního kartového centra (KC)……………………………………….. cca 37 670 000 Kč

 při provozování KC formou outsourcingu………………………………………………….. cca 38 370 000 Kč Z toho:  protarifovací ztráta včetně poskytnutých 20 %slev……………………………. 27 288 000 Kč  zúčtovací centrum (outsorcinng)…………………………………………………………. 1 000 000 Kč  kartové centrum: vlastní…………………………………………………………………….. 3 300 000 Kč outsorcinng……………………………………………………………… 4 000 000 Kč 

mzdové náklady 2 pracovníků IDS včetně odvodů………………………………



zařazení komerčních linek do závazku veřejné služby…………………………… 4 882 000 Kč



propagace systému IDS………………………………………………………………………….

1 100 000 Kč

100 000 Kč

Do přehledu nejsou zahrnuty náklady související s rozšířením dopravní obslužnosti a také nutné náklady související s případným vybudováním a provozem centrálního dispečinku pro operativní řízení veřejné dopravy, garanci návazností a stability systému. K částečnému financování nákladů souvisejících se zavedením a prvních 2 roků provozu je možno využít prostředky z fondů EU (například program DANUBE).

Přínosy a rizika zavedení IDS: Přínosy Přínosy zavedení IDS v Jihočeském kraji lze s ohledem na výsledek studie spatřovat především v zachování uživatelsky přátelského systému veřejné dopravy. Bez fungování IDS nepůjde zastavit pokles cestujících ve veřejné dopravě, natož uvažovat o zvýšení frekvence cestujících. Pro dopravce je systém IDS výhodný, neboť mohou efektivně využívat vozový park, eliminují přejezdy a vzájemně společně spolupracují. Výhodnost zavedení IDS je dále spatřována také v následujících skutečnostech:  Sjednocené jízdné, jednotná jízdenka a předplatní jízdenka - po zavedení IDS je jedno, jakými dopravními prostředky a s jakými dopravci se do cíle své cesty dojede. Vždy se zaplatí stejná, předem známá cena  Pravidelnost odjezdů na páteřních linkách  Možnosti přestupů  Zlepšení úrovně služeb  Zlepšení informovanosti Zásadním přínosem IDS bude usnadněné cestování v rámci kraje a optimálnější rozložení výkonů veřejné dopravy, které spolu s budováním přestupních terminálů a modernizací infrastruktury přinese častější a rychlejší dostupnost jednotlivých oblastí za výhodnějších tarifních podmínek. Samotné zavedení IDS však ještě není zárukou nárůstu počtu přepravených osob prostředky veřejné dopravy. K výraznému nárůstu počtu přepravených osob po zavedení IDS došlo pouze v Jihomoravském kraji, což souvisí i s výrazným rozšířením nabídky dopravní kapacity, které si samozřejmě vyžádalo nárůst finančních prostředků. Je však nutné uvést, že Jihomoravský kraj patří na rozdíl od Jihočeského kraje ke krajům s vysokou hustou osídlení a rozšiřování přepravní nabídky přináší nárůst počtu cestujících. Z tohoto důvodu je efektivnost vložených finančních prostředků do dopravní obslužnosti výrazně vyšší než lze předpokládat v Jihočeském kraji. Dílčí nárůst počtu přepravených osob lze zaznamenat ještě v Libereckém a Středočeském kraji. V ostatních krajích počet přepravených osob i po zavedení IDS stagnuje, popř. pokračuje pokles. Z tohoto důvodu je nutné vždy při zavádění IDS zvažovat přínosy IDS (veřejnou dopravu využívá pouze určité % populace) vůči objemu vložených finančních prostředků.

Rizika Rizika spojená se zaváděním IDS jsou dle stupně závažnosti rozdělena na malá a střední s tím, že u každého rizika jsou uvedeny jeho dopady a možnosti eliminace tohoto rizika. Mezi střední rizika lze zařadit např.:  Nebude přijatá jednotná úprava financování MHD  Odmítnutí podílu obcí na spolufinancování dopravní obslužnosti  Problémy při uzavírání smluv s dopravci  Snížení příspěvku státu na provoz regionální železniční dopravy  Nevybudování přestupních terminálů  Stagnace nabídky dopravní obslužnosti apod.

Postup zavádění IDS V současné době probíhají přípravné práce na zavedení celokrajské síťové jízdenky JIKORD +, s jejímž zavedením je uvažováno v 2. Q roku 2015. Jízdenku bude možné využít ve veřejné hromadné dopravě na území Jihočeského kraje a bude prioritně sloužit pro rozvoj cestovního ruchu. Záměrem je zapojit do systému všechny dopravce, se kterými má Jihočeský kraj uzavřeny smlouvy. Se smluvními dopravci bylo projednáno uznávání jízdenek ve všech spojích, tedy i v těch, které nejsou zahrnuty do závazku veřejné služby. Pro cestující bude tento druh jízdenky první svého druhu, kdy na 1 jízdenku budou moci po území Jihočeského kraje cestovat všemi druhy veřejné dopravy (železniční, autobusovou i MHD). Cestující veřejnost se touto formou seznámí s výhodami integrované jízdenky. Pro rok 2016 je navrhováno zahájení pilotního projektu, který bude realizován ve vybrané oblasti Českobudějovicka. Na pilotní projekt naváže postupné zavádění IDS v jednotlivých částech kraje. S ohledem na finanční náročnost celého projektu a s přihlédnutím na nízkou hustotu osídlení Jihočeského kraje zejména v příhraničních oblastech se doporučuje, aby IDS v Jihočeském kraji byl v 1. fázi vybudován pouze v oblasti Českobudějovicka. Českobudějovicko je navrhováno jako centrální a spádová oblast Jihočeského kraje s nejvyšší hustotou osídlení. Počet dojíždějících i vyjíždějících osob v okrese České Budějovice je několikanásobný oproti ostatním okresům. S ohledem na skutečnost, že do oblasti vstupují páteřní železniční tratě a zajíždí sem většina autobusových dopravců, bude realizovaná oblast dostatečná na posouzení přínosů v návaznosti na vložené finanční prostředky. Následné rozšíření systému do dalších územních celků Jihočeského kraje je navrhováno až po vyhodnocení nákladů a přínosů ročního provozu IDS Českobudějovicka, které by mělo být realizováno v termínu do 30. 6. 2019. Oba uvedené návrhy zavádění IDS kalkulují s postupnou realizací celokrajské IDS až od nových jízdních řádů 2019/2020. Důvodem je ukončení platnosti stávajících smluv se všemi dopravci v prosinci roku 2019. Z tohoto důvodu je nutné v letech 2016 – 2018 realizovat nová výběrová řízení na dopravce a postupně tak rozvíjet integrovanou dopravu v rámci celého kraje.