11-019_LCEL Sdružení MVO - ELI II. Metrostav a. s. VCES a. s. OHL ŽS a. s. Koželužská Praha 9

Sdružení MVO - ELI II

Metrostav a. s.

VCES a. s.

OHL ŽS a. s.

Koželužská 2246 180 00 Praha 9

Na Harfě 337/3 190 05 Praha 9

Burešova 938/17 602 00 Brno

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Na Slovance 2, 182 21 Praha 8

Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI International research laser facility ELI

DSPS

Dokumentace skutečného provedení stavby AS - built design Hlavní stavební fáze Main construction phase

AB

Průvodní a souhrnná zpráva General report

AED project, a. s. Pod Radnicí 1235/2A 150 00 Praha 5

AED project, a. s. Pod Radnicí 1235/2A 150 00 Praha 5 Ing. Zbyněk Ransdorf Průvodní a souhrnná zpráva General report

11-019_LCEL 0.1 - 001

16.11. 2015

Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI

Dokumentace skutečného provedení stavby

Obsah A.

Průvodní zpráva ........................................................................................................................ 9

A.1

Identifikační údaje ..................................................................................................................... 9

A.1.1

Údaje o stavbě ......................................................................................................................... 9

A.1.2

Údaje o vlastníkovi................................................................................................................... 9

A.1.3

Zpracovatel dokumentace / generální projektant / architekt.................................................... 9

A.1.3.1

Zpracovatel dokumentace skutečného provedení stavby a realizační dokumentace stavby 9

A.1.3.2

Zpracovatel předchozích stupňů dokumentace .................................................................... 9 Generální dodavatel stavby ................................................................................................... 10

A.1.4 A.2

Seznam vstupních podkladů................................................................................................... 10

A.2.1

Základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou ......... 10

A.2.2

Předchozí stupně dokumentace ............................................................................................ 11

A.2.3

Další podklady ....................................................................................................................... 11

A.3

Údaje o území ......................................................................................................................... 12

A.4

Údaje o stavbě ........................................................................................................................ 12

A.4.1

Účel užívání stavby................................................................................................................ 12

A.4.2

Trvalá / dočasná stavba ........................................................................................................ 13

A.4.3

Údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.) ............... 13

A.4.4 Kapacity stavby (zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů / pracovníků apod.) ......................................................... 13 A.4.4.1

Stavební objekt SO 01 - budova A ..................................................................................... 13

A.4.4.2

Stavební objekt SO 02 - budova B ..................................................................................... 13

A.4.4.3

Stavební objekt SO 03 - budova C ..................................................................................... 13

A.4.4.4

Počty pracovníků ................................................................................................................ 14

A.4.5 Základní bilance stavby (potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.). ...................................................... 14 A.4.5.1

Bilance energií .................................................................................................................... 15

A.4.5.2

Vodní hospodářství ............................................................................................................. 15

A.4.5.3

Bilance odpadů: .................................................................................................................. 15

A.4.5.4

Řešení technologické dopravy ........................................................................................... 16

A.5

Rozsah kolaudace a zprovoznění objektů v rámci kolaudačního řízení ................................ 16

A.6

Provedené změny proti Dokumentaci pro stavební povolení ................................................ 16

A.6.1

Trvalé změny provedené proti Dokumentaci pro stavební povolení: .................................... 17

A.6.2

Dočasné změny proti Dokumentaci pro stavební povolení z důvodu zprovoznění pouze části

A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva

AED project, a.s. -1-



projektu ELI. ....................................................................................................................................... 17 A.7

Orientace v dokumentaci ........................................................................................................ 17

B.

Souhrnná zpráva .................................................................................................................... 19

B.1

Celkový popis stavby .............................................................................................................. 19

B.1.1

Umístění stavby ..................................................................................................................... 19

B.1.2

Architektonické a výtvarné řešení .......................................................................................... 19

B.1.2.1

Rozdělení na stavební objekty ........................................................................................... 19

B.1.2.2

Hmoty a výšky budov.......................................................................................................... 19

B.1.3

Návaznosti na okolí ............................................................................................................... 20

B.1.4

Výhledové rozšíření ............................................................................................................... 21

B.1.5

Dispoziční řešení ................................................................................................................... 22

B.1.5.1

Stavební objekt SO 01 - budova A ..................................................................................... 22

B.1.5.1.1.

Budova OF ...................................................................................................................... 22

B.1.5.1.2.

Budova MF ..................................................................................................................... 23

B.1.5.1.3.

Budova AT ...................................................................................................................... 24

B.1.5.2

Stavební objekt SO 02 - budova B ..................................................................................... 24

B.1.5.2.1.

Budova LB ...................................................................................................................... 25

B.1.5.2.2.

Budova LH ...................................................................................................................... 26

B.1.5.3

Stavební objekt SO 03 - budova C ..................................................................................... 27

B.1.5.3.1.

Budova CO ..................................................................................................................... 28

B.1.5.3.2.

Budova TG...................................................................................................................... 28

B.1.6 B.1.6.1

Funkční řešení ....................................................................................................................... 28 Provoz laserové budovy a předpokládaný pohyb osob ...................................................... 28

B.1.6.1.1.

Experimentální haly ........................................................................................................ 28

B.1.6.1.2.

Příprava a demontáž experimentů ................................................................................. 29

B.1.6.1.3.

Obslužná lávka ............................................................................................................... 29

B.1.6.1.4.

Emitování laserových paprsků........................................................................................ 30

B.1.6.1.5.

Využití prostor ................................................................................................................. 30

B.1.6.1.6.

Místnosti laserů a související podpůrné technologie ...................................................... 31

B.1.6.1.7.

Bezpečnostní filozofie ..................................................................................................... 31

B.1.6.1.8.

Technologie FZÚ ............................................................................................................ 36

B.1.6.1.9.

Čisté prostory.................................................................................................................. 37

B.1.6.1.10.

Prostory zatížené ionizujícím zářením ......................................................................... 50

B.1.6.1.11.

Prostory zatížené elektromagnetickými pulzy .............................................................. 50

B.1.6.2

Gastroprovoz ...................................................................................................................... 50





B.1.6.3

Chráněné únikové cesty ..................................................................................................... 51

B.1.6.4

Údržba a čištění .................................................................................................................. 51

B.1.7

Popis stavební části - stavební objekt SO 01 ........................................................................ 52

B.1.7.1

Hlubinné založení ............................................................................................................... 52

B.1.7.2

Podkladní beton .................................................................................................................. 53

B.1.7.3

Uzemnění ........................................................................................................................... 53

B.1.7.4

Základové konstrukce ......................................................................................................... 53

B.1.7.5

Svislé nosné konstrukce ..................................................................................................... 54

B.1.7.6

Vodorovné nosné konstrukce ............................................................................................. 54

B.1.7.7

Dilatační celky..................................................................................................................... 54

B.1.7.8

Schodiště ............................................................................................................................ 54

B.1.7.9

Obvodový plášť ................................................................................................................... 55

B.1.7.10

Střešní plášť ..................................................................................................................... 56

B.1.7.11

Atiky .................................................................................................................................. 57

B.1.7.12

Ocelová konstrukce stínění – canopy............................................................................... 58

B.1.7.13

Markýzy nad vstupy .......................................................................................................... 58

B.1.7.14

Izolace proti vodě.............................................................................................................. 58

B.1.7.15

Izolace proti radonu .......................................................................................................... 59

B.1.7.16

Tepelné izolace................................................................................................................. 59

B.1.7.17

Příčky a dělicí konstrukce ................................................................................................. 59

B.1.7.18

Instalační šachty ............................................................................................................... 60

B.1.7.19

Podhledy ........................................................................................................................... 60

B.1.7.20

Podlahy ............................................................................................................................. 60

B.1.7.21

Omítky .............................................................................................................................. 61

B.1.7.22

Obklady............................................................................................................................. 61

B.1.7.23

Dlažby ............................................................................................................................... 61

B.1.7.24

Nátěry ............................................................................................................................... 61

B.1.7.25

Sokly ................................................................................................................................. 61

B.1.7.26

Okna ................................................................................................................................. 62

B.1.7.27

Dveře ................................................................................................................................ 63

B.1.7.28

Střešní světlíky ................................................................................................................. 63

B.1.7.29

Zámečnické výrobky ......................................................................................................... 64

B.1.7.30

Klempířské výrobky .......................................................................................................... 64

B.1.7.31

Truhlářské výrobky ........................................................................................................... 64

B.1.7.32

Ostatní výrobky ................................................................................................................. 64




B.1.8



B.1.8.1


B.1.8.2

Sprinklerová nádrž .............................................................................................................. 65

B.1.8.3


B.1.8.4


B.1.8.5

Dilatační celky..................................................................................................................... 66

B.1.8.6

Schodiště ............................................................................................................................ 66

B.1.8.7

Stínění proti ionizujícímu záření ......................................................................................... 67

B.1.8.8

Konstrukce labyrintů ........................................................................................................... 67

B.1.8.9

Ochrana proti šíření elektromagnetických pulzů ................................................................ 68

B.1.8.10

Kotvení technologie FZÚ .................................................................................................. 68

B.1.8.11

Obvodový plášť ................................................................................................................. 69

B.1.8.11.1.

Fasáda laboratoří ( LB) ................................................................................................. 69

B.1.8.11.2.

Fasáda přístřešku ostrahy ............................................................................................ 69

B.1.8.11.3.

Fasáda laserové haly LH .............................................................................................. 69

B.1.8.12

Střešní plášť SO-02 .......................................................................................................... 70

B.1.8.12.1.

Budova LB .................................................................................................................... 70

B.1.8.12.2.

Budova LH .................................................................................................................... 71

B.1.8.12.3.

Ocelová konstrukce stínění – canopy........................................................................... 72

B.1.8.12.4.

Markýza nad loading bay.............................................................................................. 72

B.1.8.13

Izolace proti vodě.............................................................................................................. 72

B.1.8.13.1.

Hydroizolace spodní stavby .......................................................................................... 72

B.1.8.13.2.

Výchozí parametry ........................................................................................................ 72

B.1.8.13.3.

Povlaková hydroizolace ................................................................................................ 73

B.1.8.13.4.

Krystalizace v betonu ................................................................................................... 74

B.1.8.14


B.1.8.15

Tepelné izolace................................................................................................................. 76

B.1.8.16

Akustické izolace .............................................................................................................. 76

B.1.8.17

Anglický dvorek................................................................................................................. 76

B.1.8.18


B.1.8.18.1.

Sádrokartonové příčky.................................................................................................. 77

B.1.8.18.2.

Sádrovláknité příčky ..................................................................................................... 77

B.1.8.18.3.

Zděné příčky ................................................................................................................. 77

B.1.8.18.4.

Předstěny v experimentálních a laserových halách ..................................................... 77

B.1.8.19

Instalační šachty ............................................................................................................... 78





B.1.8.20

Podhledy ........................................................................................................................... 78

B.1.8.21

Podlahy ............................................................................................................................. 78

B.1.8.22

Zdvojené podlahy ............................................................................................................. 78

B.1.8.23

Omítky .............................................................................................................................. 79

B.1.8.24

Nátěry ............................................................................................................................... 79

B.1.8.25

Sokly ................................................................................................................................. 79

B.1.8.26

Okna ................................................................................................................................. 79

B.1.8.26.1.

Okna na fasádě ............................................................................................................ 79

B.1.8.26.2.

Okna z návštěvnické galerie do laserových hal ........................................................... 79

B.1.8.27

Dveře ................................................................................................................................ 80

B.1.8.28

Střešní světlíky ................................................................................................................. 80

B.1.8.29

Prostupy............................................................................................................................ 80

B.1.8.30

Další vybavení .................................................................................................................. 80

B.1.8.30.1.

Bezpečnostní propust ................................................................................................... 80

B.1.8.30.2.

Rolety ............................................................................................................................ 80

B.1.8.30.3.

Skládací příčka ............................................................................................................. 81

B.1.8.31 B.1.9

Komín ............................................................................................................................... 81


B.1.9.1

Podkladní beton .................................................................................................................. 81

B.1.9.2

Uzemnění ........................................................................................................................... 82

B.1.9.3


B.1.9.4


B.1.9.5


B.1.9.6

Obvodový plášť ................................................................................................................... 82

B.1.9.7

Střešní plášť ....................................................................................................................... 83

B.1.9.8

Atiky .................................................................................................................................... 83

B.1.9.9

Izolace proti vodě ................................................................................................................ 83

B.1.9.10


B.1.9.11

Tepelné izolace................................................................................................................. 83

B.1.9.12


B.1.9.13

Podhledy ........................................................................................................................... 84

B.1.9.14

Omítky .............................................................................................................................. 84

B.1.9.15

Sokly ................................................................................................................................. 84

B.1.9.16

Dveře ................................................................................................................................ 84

B.1.9.17

Klempířské výrobky .......................................................................................................... 84




B.1.9.18 B.1.10


Prostupy............................................................................................................................ 85 Technika prostředí staveb ................................................................................................... 85

B.1.10.1

Zařízení pro vytápění staveb ............................................................................................ 85

B.1.10.1.1.

Výpočet tepelných ztrát ................................................................................................ 85

B.1.10.1.2.

Popis zdroje tepla ......................................................................................................... 91

B.1.10.1.3.

Ohřev TV ...................................................................................................................... 92

B.1.10.1.4.

Regulace ....................................................................................................................... 92

B.1.10.1.5.

Otopný systém objektu ................................................................................................. 92

B.1.10.1.6.

Způsob vytápění jednotlivých prostorů a provozů ........................................................ 93

B.1.10.2

Zařízení pro ochlazování staveb ...................................................................................... 96

B.1.10.2.1.

Výpočet tepelných zisků ............................................................................................... 96

B.1.10.2.2.

Zdroj chladu .................................................................................................................. 98

B.1.10.2.3.

Režim chlazení po výpadku el. napájení: ..................................................................... 99

B.1.10.2.4.

Režim volného chlazení: .............................................................................................. 99

B.1.10.2.5.

Strojovna chlazení v objektu SO 02 ........................................................................... 100

B.1.10.2.6.

Zabezpečení, zajištění a doplňování chladicího systému .......................................... 100

B.1.10.2.7.

Úprava plnící a doplňovací vody spočívá ve dvou stupních: ..................................... 101

B.1.10.2.8.

Úprava deionizované vody ......................................................................................... 101

B.1.10.2.9.

Přípojka chladu ........................................................................................................... 101

B.1.10.2.10.

Systém chlazení objektu ........................................................................................... 102

B.1.10.2.11.

Způsob chlazení jednotlivých prostorů ..................................................................... 103

B.1.10.2.12.

Chlazení vědecké technologie vodou ....................................................................... 109

B.1.10.2.13.

Regulace systému chlazení ...................................................................................... 109

B.1.10.3

Zařízení vzduchotechniky ............................................................................................... 109

B.1.10.3.1.

Fyzikální veličiny pro výpočty ..................................................................................... 109

B.1.10.3.2.

Výpočty ....................................................................................................................... 110

B.1.10.3.3.

Popis větrání a klimatizace jednotlivých prostorů v obj. SO 01 .................................. 111

B.1.10.3.4.


B.1.10.3.5.


B.1.10.4

Zařízení pro měření a regulaci ....................................................................................... 156

B.1.10.4.1.

Popis koncepce řízení technických zařízení budov umístěných v objektu ................ 156

B.1.10.4.2.

Popis koncepce řízení technických zařízení budov umístěných v objektech ELI ...... 157

B.1.10.4.3.

Řídicí úroveň (řídicí a monitorovací stanice MaR) ..................................................... 158

B.1.10.4.4.

Automatizační úroveň ................................................................................................. 159

B.1.10.5

Zařízení zdravotně technických instalací ....................................................................... 161





Odvodnění objektu ..................................................................................................... 161

B.1.10.5.1. B.1.10.5.1.1.

Splašková kanalizace .............................................................................................. 161

B.1.10.5.1.2.

Dešťová kanalizace ................................................................................................. 163 Zásobování vodou ...................................................................................................... 165

B.1.10.5.2. B.1.10.5.2.1.

Rozvody pitného vodovodu ..................................................................................... 165

B.1.10.5.2.2.

Rozvody požárního vodovodu ................................................................................. 167

B.1.10.5.2.3.

Požární vodovod nezavodněný ............................................................................... 167

B.1.10.5.2.4.

Vnější odběrní místa................................................................................................ 168

B.1.10.5.2.5.

Materiálové provedení ............................................................................................. 168

B.1.10.6

Zařízení plynových instalací ........................................................................................... 168

B.1.10.7

Zařízení silnoproudé elektrotechniky .............................................................................. 169

B.1.10.7.1.

Základní technické údaje ............................................................................................ 169

B.1.10.7.2.

Energetická bilance .................................................................................................... 170

B.1.10.7.3.

Členění sítí z hlediska zálohy ..................................................................................... 176

B.1.10.7.4.

Popis technického řešení ........................................................................................... 176

B.1.10.7.5.

Požární bezpečnost .................................................................................................... 188

B.1.10.7.6.

Zařízení 22 kV ............................................................................................................ 190

B.1.10.7.7.

Uzemnění a bleskosvody ........................................................................................... 190

B.1.10.7.8.

Elektromagnetická kompatibilita (EMC) ..................................................................... 190

B.1.10.7.9.

Ochrana před EMP ..................................................................................................... 190

B.1.10.8

Zařízení slaboproudé elektrotechniky ............................................................................ 192

B.1.10.8.1.

Rozmístění slaboproudých zařízení ........................................................................... 192

B.1.10.8.2.

Strukturovaná kabeláž – SCS .................................................................................... 193

B.1.10.8.3.

Přístupový systém - ACCESS .................................................................................... 193

B.1.10.8.4.

Kamerový systém - CCTV .......................................................................................... 195

B.1.10.8.5.

Elektrická zabezpečovací signalizace - EZS .............................................................. 196

B.1.10.8.6.

Rozvody společné televizní antény – STA ................................................................. 197

B.1.10.8.7.

Bezpečnost, zkoušky, revize, údržba ......................................................................... 198

B.1.10.9

Zařízení SLP elektrotechniky EPS a EVAC ................................................................... 198

B.1.10.9.1.

Provozní napětí EPS .................................................................................................. 198

B.1.10.9.2.

Elektronická požární signalizace ................................................................................ 198

B.1.10.9.3.

Evakuační rozhlas a ozvučení .................................................................................... 203

B.1.10.10

Požárně bezpečnostní řešení stavby ........................................................................... 210

B.1.10.11

Stabilní hasicí zařízení ................................................................................................. 210

B.1.10.12

Požární větrání - zařízení pro odvod tepla a kouře ...................................................... 210





B.1.10.13

Stabilní hasicí zařízení plynové .................................................................................... 211

B.1.10.14

Sadové úpravy .............................................................................................................. 211

B.1.10.15

Drobná architektura ...................................................................................................... 212

B.1.10.16

Vnější schodiště, rampy, opěrné zdi............................................................................. 212

B.1.10.17

Přípojky splaškové kanalizace ...................................................................................... 212

B.1.10.18

Přípojka dešťové kanalizace ........................................................................................ 214

B.1.10.19

Odvod dešťových vod, odlučovač lehkých kapalin ....................................................... 215

B.1.10.20

Přípojky vodovodu ........................................................................................................ 215

B.1.10.20.1.

Objekt ELI ................................................................................................................. 216

B.1.10.20.2.

Strojovny technických plynů(chlazení): .................................................................... 216

B.1.10.20.3.

Bilance potřeby vody ................................................................................................ 216

B.1.10.20.4.

SO 03 Strojovny chlazení ......................................................................................... 217

B.1.10.21

Přípojka STL plynovodu ............................................................................................... 218

B.1.10.22

Přípojka data - telefon .................................................................................................. 218

B.1.10.23

Komunikace a zpevněné plochy ................................................................................... 218

B.1.10.24

Výtahy ........................................................................................................................... 218

B.1.10.25

Zádržný systém ............................................................................................................ 219

B.2

Zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu ........................................................... 219

B.3

Napojení na dopravní a technickou infrastrukturu ................................................................ 219 Dopravní řešení ................................................................................................................... 219

B.3.1 B.3.1.1

Širší vztahy ....................................................................................................................... 219

B.3.1.2

Dopravní vztahy ................................................................................................................ 220

B.3.1.3

Parkování .......................................................................................................................... 220

B.3.1.4

Komunikace a zpevněné plochy ....................................................................................... 220

B.3.2 B.4

Napojení na technickou infrastrukturu ................................................................................. 221 Ochranná a bezpečnostní pásma, vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů 222





A. Průvodní zpráva A.1 Identifikační údaje A.1.1

Údaje o stavbě

Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI (dále také jen Centrum ELI) Obec Dolní Břežany; 539210 Katastrální území Dolní Břežany (okres Praha-západ); 628794 Dotčené pozemky Ve stavu k 04/2012. Pozemky dotčené stavbou: (65/13 zaniká, viz GOP č. 1314-249/2010), st. p. 65/15, st. p. 65/16, st. p. 65/17, st. p. 65/25, st. p. 65/27, st. p. 65/34, 81/1, 81/3, 81/5, 81/9, 81/10, 88/1, st. p. 293, st. p. 294, st. p. 295/1 (změna parc. č. - původně 295, viz GOP č. 1314-249/2010), st. p. 295/2 (jako 295/1), st. p. 398, st. p. 401, st. p. 406, st. p. 407, st. p. 411, st. p. 468, st. p. 469, 523/2, 594 (změna parc. č. původně 65/26, viz GOP č. 1314-249/2010) 600/1 (změna parc. č. - původně 600, viz GOP č. 1314249/2010; ještě dříve 65/1, viz GOP č.1231-9/2010), 600/2, 600/3 (obě jako 600/1), 624 (dříve st. p. 204, viz GOP č. 1314-249/2010), 625 (dříve st. p. 461, viz GOP č. 1314-249/2010) Pozemky dotčené zábory pro vedení inženýrských sítí: st. p. 65/16, 81/1, 81/9, st. p. 293, 522/1, 600/1, 600/2, 600/3, 624 (dříve st. p. 204, viz GOP č. 1314-249/2010)

A.1.2

Údaje o vlastníkovi

Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i. (dále též FZÚ AV) Na Slovance 2 182 21 Praha 8

A.1.3

Zpracovatel dokumentace / generální projektant / architekt

A.1.3.1 Zpracovatel dokumentace skutečného provedení stavby a realizační dokumentace stavby AED project, a. s. Pod Radnicí 1235/2A 150 00 Praha 5

A.1.3.2 Zpracovatel předchozích stupňů dokumentace Hamiltons Architects Masterplanners 66 Porchester Road, London





Ian Bogle - March Barch(Hons) RIBA ARIAS - Director Holm Bethge – Dipl.ing Arch RIBA CKA – Associate director Hamiltons – Prague Revoluční 30, Praha 1 Oliver Blumschein

A.1.4

Generální dodavatel stavby

Sdružení MVO - ELI II:

Metrostav a. s. Koželužská 2246 180 00 Praha 9

VCES a. s. Na Harfě 337/3 190 05 Praha 9 OHL ŽS a. s. Burešova 938/17 602 00 Brno

A.2 Seznam vstupních podkladů A.2.1

Základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou

[4-1]

Územní plán obce Dolní Břežany schválený Zastupitelstvem obce Dolní Břežany dne 16. 3. 2009 s nabytím účinnosti 1.4.2009

[4-2]

Změna č. 1 územního plánu obce Dolní Břežany platná od 7.10.2009

[4-3]

Změna č. 2A územního plánu obce Dolní Břežany platná od 4.10.2010

[4-4]

Vydané územní rozhodnutí spisová značka SÚ/5011/09/DB/U1 ze dne 28.12.2009 s nabytím právní moci dne 29.1.2010

[4-5]

Vydané stavební povolení spisová značka SÚ/4365/10/DB/S číslo jednací 4670/10 s nabytím právní moci dne 23.9.2010

[4-6]

Vydané územní rozhodnutí spisová značka SÚ/2737/11/DB/UZ1 číslo jednací 3384/11 s nabytím právní moci dne 29.6.2011

[4-7]



AED project, a.s. - 10 -



[4-8]

Vydané územní rozhodnutí spisová značka SÚ/5011/09/DB/U1 číslo jednací 1003/10 s nabytím právní moci dne 26.2.2010

[4-9]


[4-10]

Vydané rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením spisová značka SÚ/0832/12/DB/S číslo jednací 3528/12 s nabytím právní moci dne 24.7.2012

[4-11]

Vydané rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením spisová značka SU/2445/13/DB/S číslo jednací 2746/13 s nabytím právní moci dne 3.7.2013

A.2.2

Předchozí stupně dokumentace

[1-1]

Oznámení záměru dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; Ekola Group s r.o.; 08/2009

[1-2]

Dokumentace pro územní rozhodnutí – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; Hamiltons; 10/2009

[1-3]

Dokumentace pro stavební povolení – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; Hamiltons; 07/2010

[1-4]

Dokumentace pro územní rozhodnutí – Změna DUR - Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; BFLS; 03/2011

[1-5]

Dokumentace pro územní rozhodnutí – Hospodářství technických plynů a technologie chlazení ELI; BFLS; 04/2011

[1-6]

Dokumentace pro změnu stavby před dokončením – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; BFLS; 10/2011

[1-7]

Dokumentace pro výběr zhotovitele stavby – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI Přípravná fáze; BFLS; 12/2011

[1-8]

Dokumentace pro výběr zhotovitele stavby – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI Hlavní stavební fáze; Bogle Architects; 11/2012

[1-9]

Podrobná technická studie biolaboratoří – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; Bogle Architects; 03/2013

[1-10]

Dokumentace pro změnu stavby před dokončením II – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; Bogle Architects; 04/2013

[1-11]

Realizační dokumentace stavby – Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI; AED project, a.s.; 07/2013 – 011/2015

A.2.3

Další podklady

[2-1]

Akustická studie; Ekola Group, s. r.o.; 07/2009

[2-2]

Předběžný inženýrsko-geologický průzkum; Ingeo - RNDr. Kracík; 04/2009

[2-3]

Radonový průzkum; Mgr. Petr Dědeček; 09/2009

[2-4]

Dendrologický průzkum; Greendesign - Ing. Alena Šimčíková; 09/2009

[2-5]

Rozptylová studie; Ekobest s.r.o.- Čtvrtníková; 11/2009





[2-6]

Doplňující inženýrsko-geologický průzkum; K+K průzkum - RNDr. David Štorek; 03/2010

[2-7]

Geofyzikální průzkum; Inset; 03/2010

[2-8]

Měření vibrací na pozemku - Ambient Vibration Survey; Ove Arup & Partners Ltd. - Peter Young, Jac Cross; 04/2010

[2-9]

Geoelektrický průzkum - korozní průzkum, měření bludných proudů, měření elektrického odporu prostředí; Inset; 10/2010

[2-10]

Doplňující hydrogeologický průzkum - čerpací zkouška a pasportizace stávajících studní; K+K průzkum; 10/2010

[2-11]

Dendrologický průzkum – jižní pozemky + doměření; Greendesign - Ing. Alena Šimčíková; 03/2011

[2-12]

Akustická studie; Ekola Group, s. r.o.; 04/2011

[2-13]

Studie ekologické zátěže; Ekola Group, s.r.o.; 04/2011

[2-14]

Doplňující inženýrsko-geologický průzkum – jižní pozemky; K+K průzkum - RNDr. David Štorek; 08/2011

[2-15]

Geodetické zaměření stávajícího stavu; Azimut; 08/2011

[2-16]

Doplňující průzkum znečištění; Vodní zdroje, a.s.; 09/2011

[2-17]

Studie denního osvětlení administrativní a laboratorní prostory Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI, Dolní Břežany; Dalea - Petr Polanecký, Martin Stárka; 02/2012

[2-18]

Akustická studie pro dokumentaci Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI Dolní Břežany; Akustika Praha s.r.o. - Ing. Josef Novák; 03/2012

[2-19]

Hlavní stavební jáma - laserová část - aktualizace geologických poměrů v úrovni základové spáry; K+K průzkum - RNDr. David Štorek, 06/2013

[2-20]

Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI - Aktualizace akustického posouzení provozu stacionárních zdrojů hluku; Ekola Group, s. r.o.; 09/2013

[2-21]

ELI Prague - Thermal assessment of Laser Hall building envelope; Ove Arup & Partners Ltd. - Irene Pau, Annalisa Simonella; 05/2011

A.3 Údaje o území Stavba se nenachází na území chráněném podle jiných právních předpisů.

A.4 Údaje o stavbě A.4.1

Účel užívání stavby

Účelem stavby Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI (Extreme Light Infrastructure) je výzkum a vývoj v oblasti využití laserové technologie. Cílem mezinárodního projektu ELI Beamlines je vybudování výzkumné a vývojové infrastruktury základního a aplikovaného výzkumu s využitím nové generace laserů. Projekt ELI Beamlines představuje významný posun ve využití laserové technologie a bude přínosem pro českou i světovou vědu. Stavba bude užívána pro nejpokročilejší laserový výzkum svého druhu. V době uvedení do provozu se očekává, že instalované laserové technologie budou na špičce vývoje a zároveň na hraně celosvětového vědeckého poznání. Zařízení bude provozováno tak, že jeho kapacita bude dočasně poskytována mezinárodním A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




vědeckým týmům na základě posouzení podaných návrhů na konkrétní experimenty.

A.4.2

Trvalá / dočasná stavba

Jedná se o trvalou stavbu.

A.4.3

Údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.)

Stavba není chráněna podle jiných právních předpisů.

A.4.4 Kapacity stavby (zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů / pracovníků apod.) Níže uvedené údaje platí pro celý projekt.

A.4.4.1 Stavební objekt SO 01 - budova A Zastavěná plocha (měřená na styku s terénem)

2 418 m2

Plocha půdorysného průmětu budovy (bez konstrukcí stínění a markýz)

2 564 m2

Obestavěný prostor (včetně obvodových konstrukcí) Předpokládaný počet pracovních míst

34 328 m3 viz tabulka níže

A.4.4.2 Stavební objekt SO 02 - budova B Zastavěná plocha (měřená na styku s terénem, vč. schodišť L4-L6)

4 978 m2

Zastavěná plocha spodní stavby

8 854 m2



A.4.4.3 Stavební objekt SO 03 - budova C SO 03 je rozdělen na dvě samostatně stojící stavby: Technologie centrálního chlazení ELI Zastavěná plocha

347 m2



Hospodářství technických plynů Zastavěná plocha (měřená na styku s terénem)

78 m2

Plocha půdorysného průmětu budovy

85 m2

Obestavěný prostor (včetně obvodových konstrukcí) A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva

291 m3 AED project, a.s.

- 13 -



Předpokládaný počet pracovních míst

viz tabulka níže

A.4.4.4 Počty pracovníků Následující tabulka uvádí počet pracovních míst v jednotlivých budovách. Jedná se o počet stolů v kancelářích, velínech, apod. Celkový uvažovaný počet pracovníků Centra ELI je nižší, cca 250 stálých + cca 50 návštěv, dohromady cca 300 osob. Rozdíl je dán tím, že někteří pracovníci mohou mít více pracovních míst (např. zároveň v budově kanceláří, v budově laboratoří a ve velínu v laserové budově). Budova Podlaží

SO 01

SO 02

SO 03

Celkem

MF

AT

OF

LB

LH

TG

CO

2.PP

-

-

-

31

48

-

-

79

1.PP

-

-

-

0

0

-

-

0

1.NP

12

2

82

29

0

0

0

125

2.NP

0

0

106

2

-

-

-

108

3.NP

0

0

106

44

0

-

-

150

4.NP

-

-

0

0

-

-

-

0

Celkem

12

2

294

76

48

0

0

462

Tabulka 1 : Počet pracovních míst.

Do součtu jsou zahrnuta místa v kancelářích, ve velínech, v recepci, v kuchyni, v laboratořích, v místnostech správce čistých místností, dozoru pro dílnu a bezpečnostní služby. V budově MF se dále nachází přednáškový sál s kapacitou 150 míst k sezení a učebna s kapacitou 40 posluchačů.

A.4.5 Základní bilance stavby (potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.). Lokalita je dopravně dobře přístupná pro své budoucí uživatele, a to nejenom místně, lokalita / obec / se nachází v těsné blízkosti budoucího pražského vnějšího okruhu, tedy v blízkosti národní dálniční sítě. Obec Dolní Břežany leží těsně za hranicemi Hlavního města Prahy, tj. blízko centra nezbytného propojení v oblasti výzkumu a vývoje. Dopravně jsou Dolní Břežany spojeny s Prahou pravidelnou linkou MHD. Obec přístupná z letiště Ruzyně za cca 20 minut, je zajištěna rychlá přístupnost na dálniční síť. Je zakázán průjezd kamionové dopravy skrz obec. Zaměstnanci mají tuto lokalitu dobře dostupnou pomocí pražské městské hromadné dopravy i pomocí osobní automobilové dopravy. Ke komplexu budov objektu ELI je vybudován nový příjezd z ulice 5.května, který je koordinován s vjezdem k budově HiLase. Objekt ELI je tedy napojen na novou infrastrukturu, která je vybudována v rámci projektu TECHNOLOGICKÉ CENTRUM DOLNÍ BŘEŽANY- I. etapa inženýrské sítě. Je vybudována nová vodovodní přípojka, kanalizační přípojka, plynová přípojka, přípojka elektro, rozvody areálového veřejného osvětlení a sdělovací vedení. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Podstatou funkce zařízení ELI je využití elektrické energie ke generaci impulsů světla v laserových systémech. Elektrická energie je rovněž základem funkce veškerých měřících a vývojových laboratoří i podpůrných technologických systémů. Část laserových subsystémů bude zahrnovat chladící okruhy využívající plynné helium (cca 25 m3, uzavřená smyčka) a zkapalněný dusík pro výměnu tepla (cca 50 m3, částečně otevřená smyčka s průběžným doplňováním z okolní atmosféry ve zkapalňovači). Vybrané technologické subsystémy budou ke své funkci rovněž vyžadovat omezené množství stlačeného vzduchu (cca 20 atm), který bude vyráběn v malé lokální kompresorové stanici. Bilance energií podrobněji viz část B - Souhrnná zpráva. Veškeré laserové systémy budou technologicky založeny na bázi pevných látek (aktivní prostředí bude tvořeno krystaly, speciálním sklem nebo optickou keramikou) a nebudou vyjma zbytkového tepla produkovat žádný odpad. V souhrnu lze uvést, že centrum ELI nebude ke svému provozu vyžadovat žádné suroviny a materiály a bude produkovat pouze běžné odpady.

A.4.5.1 Bilance energií Celkový elektrický příkon nutný pro provoz všech laserových, experimentálních a technologických systémů umístěných v laserové budově je přibližně 1300 kW. Tato hodnota udává špičkovou potřebu elektrické energie při simultánním provozu všech instalovaných laboratorních zařízení. Předpokládá se, že při standardním provozu bude průměrný elektrický příkon technologických laboratorních systémů na úrovni 800-900 kW.

A.4.5.2 Vodní hospodářství Centrum ELI bude využívat pitnou respektive užitkovou vodu odebíranou z běžné distribuční sítě a bude produkovat běžnou chemicky nekontaminovanou odpadní vodu. Laserová budova bude vybavena uzavřenými okruhy čisté vody pro chlazení vybraných laserových a technologických subsystémů, přičemž voda z distribuční sítě bude využita pro odvod tepla (odváděný tepelný výkon bude přibližně 650 kW). Odhadovaná celková spotřeba chladící vody v laserové budově je cca 1200 l/min.

A.4.5.3 Bilance odpadů: požadavek z Územního rozhodnutí: 16 x kontejnerů o obsahu 1100 litrů (17 600 litrů) + 30% = 22 880 litrů Tento požadavek byl rozdělen na dva oddělené sklady odpadu následujícím způsobem: 

Vnější sklad odpadu je umístěn jižně od objektu. Je oplocen a nachází se pod osou R mezi osami 6 a 11. Kapacita je 16 kontejnerů o obsahu 1100 litrů (=17 600 litrů). Do tohoto skladu se bude shromažďovat odpad z Budovy 2 (SO 02), Laboratoře a Laserová hala. Odvoz odpadu z této oblasti bude probíhat po silnici, která vede z jižní části areálu.



Vnitřní sklad odpadu je umístěn v Budově 1 (SO 01). Tato místnost (místnost číslo M.00.10) se nachází v přízemí na ose G mezi osami 8 a 9. Kapacita je pro 22 kontejnerů o obsahu





240 litrů (= 5280 litrů). Do této místnosti se bude shromažďovat odpad z Budovy 1 (SO 01), Kanceláře a multifunkční prostory, včetně odpadu z kuchyně. Odvoz odpadu bude probíhat z východní části Multifunkčních prostor, kde má tato místnost přímý výstup ven. Tyto dva sklady odpadu kombinují požadavek z ÚR: 17 600 + 5280 = 22 880 l

A.4.5.4 Řešení technologické dopravy Běžný provoz centra ELI bude vyžadovat technologickou dopravu pouze v malém rozsahu (typicky 1-3 dodávky denně), zajišťovanou lehkými užitkovými vozidly o hmotnosti do 3.5 tun. Vozidla budou zajíždět k technologickému zásobovacímu vjezdu objektu ELI z ulice Ke Zvoli. Typickou dopravovanou komoditou budou nádoby se zkapalněným dusíkem, tlakové lahve s interními plyny (např. Ar, Xe) a materiály pro mechanické a optické dílny. Odvoz odpadků bude prováděn přímo z externího skladu, přístup přes zásobovací dvůr z komunikace Ke Dvoru. Vnitřní sklad odpadu je přímo přístupný z vnějšího prostoru a dále přes areálovou komunikaci na východní straně objektu z ulice 5. Května.

A.5 Rozsah kolaudace a zprovoznění objektů v rámci kolaudačního řízení Členění stavby na stavební objekty: (Kolaudované objekty vyznačeny tučně) SO 01 - administrativní a multifunkční budova včetně „canopy“ - zkolaudováno SO 02 - laserová hala včetně laboratoří SO 03 - nitrogenové a heliové hospodářství - zkolaudováno SO 700 - přípojky splaškové kanalizace - zkolaudováno SO 710 - přípojky dešťové kanalizace - zkolaudováno SO 750 - přípojka vody - zkolaudováno SO 760 - STL přípojka plynu - zkolaudováno SO 850 - přípojka 22 kV - zkolaudováno SO 900 - přípojka O2 data / telefon - zkolaudováno SO 950 - komunikace a zpevněné plochy – část zkolaudována s SO01 Výše uvedené údaje platí pro celý objekt ELI. Podrobnější části dokumetace včetně souhrnné zprávy řeší objekt ELI jako celek s tím, že budovy SO01 a SO03 jsou již společně s výše uvedenými souvisejícími SO zkolaudovány a jejich popis je zde uveden pro objasnění souvislostí. Tato textová část dokumentace skutečného provedení pak je textovo částí dokumentace skutečného provedení celého objektu ELI. Změny proti Dokumentaci pro stavební povolení jsou vyznačeny v textu červeně.

A.6 Provedené změny proti Dokumentaci pro stavební povolení




A.6.1


Trvalé změny provedené proti Dokumentaci pro stavební povolení:

Při realizaci došlo se souhlasem zmocněných zástupců investora k těmto drobným změnám proti dokumentaci pro stavební povolení: Změny provedené na kolaudovaném objektu SO02: -

Úprava skladby a způsobu provětrání fasády objektu laserové haly. Tato úprava byla provedena na základě odsouhlasené úpravy dokumentace zadání stavby. Oproti původním tepelněizolačním panelům je použita skladba provětrávané fasády s obkladem z velkoformátových bondových šablon.

-

Úpravy skladeb podlah – skladby podlah byly upraveny z důvodu upřesněných parametrů provozního zatížení.

-

Posun 2 HUBů v hale E5.

A.6.2 Dočasné změny proti Dokumentaci pro stavební povolení z důvodu zprovoznění pouze části projektu ELI. Z důvodu nutnosti dočasného oddělení zprovozněné budovy SO01 od budované SO02 bylo vybudováno několik dělících příček na hranici těchto objektů. Tyto dělící příčky byly zrušeny a se zprovozněním objektu SO02 dochází ke zrušení této dočasné změny uváděné v DSPS obejktu SO01 a SO03. Zároveň s kolaudací objektu SO02 dojde ke zrušení režimu předčasného užívání částí objektu SO02, které bylo stanoveno kolaudací objektu SO01 a SO03. Zároveň dojde ke zrušení všech dočasných úprav v systémech TZB, které jsou dány částečným zprovozněním společných zařízení a strojoven, zejména energocentra, zdroje tepla a zdroje chladu.

A.7 Orientace v dokumentaci Systém číslování výkresů









B. Souhrnná zpráva B.1 Celkový popis stavby B.1.1

Umístění stavby

Centrum ELI je umístěno jižně od centra obce Dolní Břežany na pozemcích dřívějšího JZD. Před zahájením Přípravné fáze projektu se na území nacházel i lehký průmysl, včetně pily na zpracování dřeva. Pozemky se daly označit jako "brownfields", nefunkční a do značné míry nevyužívaná průmyslová zóna. V severovýchodní části brownfields je současně s výstavbou Centra ELI realizována novostavba objektu pro vědu a výzkum s názvem HiLase. Kromě novostavby HiLase pozemek Centra ELI hraničí na západě s ulicí Ke Zvoli, za kterou je fotbalové hřiště a rodinné domky. Na severu je ulice 5. května a místní usedlosti. Na východě sousedí pozemek s místními usedlostmi a lesním porostem. Na jihu je ulice Ke Dvoru, za ní průmyslové objekty a sklady.

B.1.2

Architektonické a výtvarné řešení

Nový komplex Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI obsahuje prostory pro laserovou technologii, pro provádění experimentů, kancelářské zázemí pro provoz centra a pro výzkumné vědecké týmy, pomocné laboratoře a dílny, knihovnu, přednáškové prostory, jídelnu se zázemím pro ohřev jídel a prostory pro setkávání a jednání. Technologické zázemí zahrnuje hospodářství technických plynů, technologii chlazení, strojovny vzduchotechniky, trafostanici, rozvodny, sprinklerovou nádrž a další podružné prostory.

B.1.2.1 Rozdělení na stavební objekty Centrum ELI tvoří tři hlavní celky, označené jako jednotlivé stavební objekty takto: SO 01 (též budova A) - Administrativní a multifunkční budova spojené vstupním atriem, SO 02 (též budova B) - Laserová budova s laboratořemi, SO 03 (též budova C) - Hospodářství technických plynů a technologie chlazení. Objekty A a B jsou navzájem přímo propojeny, objekt C je umístěn na pozemku jižně od ulice Ke Dvoru.

B.1.2.2 Hmoty a výšky budov Hmotově je nejrozsáhlejší budova B ve tvaru kvádru s ustupujícím posledním podlažím nad částí západní fasády a s vertikálními přístavbami únikových a provozních schodišť. Laserová hala je atypická rozsahem spodní stavby, která je půdorysně rozšířena oproti nadzemní části na východ a na jih. Strop rozšířeného suterénu je přesypán zeminou a terén modelován s návazností na stávající. Úniková schodiště z podzemních prostor se na úrovni terénu objeví coby solitérní stavby, přestože v podzemí jsou nedílnou součástí budovy. Střechy všech nadzemních částí budovy jsou ploché. Budova A má půdorysně přibližně tvar písmene H, hmotově je tedy složena z několika menších kvádrů a působí kontrastním dojmem vůči kompaktnímu tvaru budovy B. To je navíc podpořeno v





její východní části nad parterem vykonzolovanými horními podlažími. Západní část budovy má pravidelný tvar kvádru se zúžením v krčku na jihu, kde navazuje na budovu B. Na střeše se přibližně uprostřed nachází bodová nástavba pro technické zařízení budovy. Východní část objektu je vertikálními prolisy v honích patrech vizuálně rozdělena na tři drobnější kvádry. Nejjižnější z nich je nižší než ostatní, atika je však záměrně provedena do jednotné výšky. Severní kvádr v posledním podlaží ustupuje a kopíruje vybrání v parteru. Dominantním a sjednocujícím elementem budovy A s přesahem před západní fasádu budovy B je vodorovná ocelová stínicí konstrukce – canopy. Výškové osazení budov A a B je navrženo tak, že kóta ±0,000 je umístěna na úrovni čisté podlahy 1.NP (Ground floor) a má hodnotu 339,00 m n.m. BpV. Nejvyšší atika budov A a B je na úrovni +15,000. Na atice budovy SO02 – LB je umístěna zástěna s horní hranou na úrovni +16,000. Všechny hrany atik jsou vodorovné. Ocelová konstrukce stínění má spodní líc na úrovni +10,900. Stavební objekt 03 tvoří dvě nezávislé budovy vzájemně oddělené přístupovou komunikací. Jsou to jednoduché kvádry, z nichž menší je zastřešen pultovou střechou a větší sedlovou střechou. Ke každému objektu je přidružena zpevněná oplocená plocha s venkovním technologickým zařízením. Výrazné jsou zejména zásobníky technických plynů a chladicí věže. Výškové osazení budovy C je navrženo tak, že kóta ±0,000 je umístěna na úrovni čisté podlahy 1.NP (Ground floor) a má hodnotu 342,60 m n.m. BpV. Nejvyšší atiky budov SO 03 jsou na úrovni +5,000 pro strojovnu chlazení resp. +4,000 pro hospodářství technických plynů. Nejvyšším bodem objektu je však zásobník kapalného dusíku s předpokládanou výškou +11,800 m nad úrovní upraveného terénu (zásobník není součástí Hlavní stavební fáze).

B.1.3

Návaznosti na okolí

Situace bezprostředního okolí objektu je kromě návaznosti na stávající území výsledkem koordinační činnosti se souběžně zpracovávanými projekty obce Dolní Břežany, sousedního projektu HiLase a projektu Příprava území pro výstavbu laserových zařízení (dále též jen Příprava území). Posledně dva jmenované jsou jiné, zvlášť financované, projekty FZÚ AV. Hlavní vstup do objektu se nachází v jeho severní části v budově A. Před ním se nachází veřejný prostor zakončený schodištěm klesajícím k přeložené ulici 5. Května. Schodiště je přímé trojramenné. S výjimkou výstupního ramene, které je předmětem Hlavní stavební fáze, je řešeno v rámci projektu Přeložka komunikace 5. Května. Přes horní ze dvou mezipodest tohoto schodiště prochází napříč (tj. ve směru východ – západ) veřejný chodník. Ten je také předmětem projektu Přeložka komunikace 5. Května. Stejně jako krátkodobá parkovací stání na přeložené komunikaci. Uvedený veřejný chodník a spodní část uvedeného vstupního schodiště jsou provedeny zhotovitelem Hlavní stavební fáze. Okolo budovy A a části západní fasády budovy B je terén zhruba v rozsahu ocelové konstrukce stínění (canopy) srovnán a zpevněn a vytváří platformu pro osazení budov. V západní části pozemku je navrženo povrchové parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky. Parkoviště přibližně kopíruje stávající terén, což vede k tomu, že v severní části se výškově dostává pod úroveň platformy pro budovy, zatímco na jihu je více než 2 m nad ní. Výškové rozdíly jsou v maximální míře řešeny svahováním nezpevněného terénu. Tam, kde toto z prostorových důvodů není možné, je navržena opěrná zeď nebo vyrovnávací schodiště. Okolo parkoviště vedou veřejně přístupné cesty pro pěší. Parkoviště je vizuálně odděleno od okolí navrženým živým plotem. K parkovišti vede připojovací komunikace ze západu od ulice Ke Zvoli. Část této komunikace je navržena v rámci projektu Příprava území. Podél ní povede chodník pro veřejnost s navazujícím A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




nově navrženým přechodem pro chodce přes ulici Ke Zvoli. Tyto zpevněné plochy jsou až po napojení na ulici Ke Zvoli provedeny zhotovitelem Hlavní stavební fáze. Ten provedl také navazující nově navržený přechod pro chodce přes tuto ulici včetně úprav pro osoby se sníženou schopností orientace. Na jihozápadním rohu centra se za budovou B nachází zásobovací dvůr pro dopravu materiálu do a z budovy. Je v něm umístěno také místo pro připojení mobilní hasičské techniky při požárním zásahu. Výškově je na úrovni o jedno podlaží vyšší než hlavní vstup. Se dvorem sousedí zpevněná plocha pro stanoviště kontejnerů na odpad, dieselagregát a skládku materiálu. Dvůr i přilehlá plocha jsou oplocené a přístupné přímo z ulice Ke Dvoru. Tato stávající veřejná komunikace dělí stavební pozemek na dvě části. Jižně od ní se v objektu C nachází technologické zázemí centra. Navržená servisní komunikace v tomto prostoru je také přístupná z ulice Ke Dvoru. Okolo objektu C je navrženo oplocení. S hlavní budovou je spojen podzemními vedeními sítí (pod veřejnou komunikací jsou uloženy rozvody chlazení, silnoproudu, technických plynů a datové kabeláže). Laserová budova je orientována do odlehlejší části areálu směrem k jihovýchodu, kde na pozemek navazuje lesní porost. Ten se táhne dále k jihu a východu. V těchto místech je uvažováno s možným rozšířením podzemní části centra v budoucnosti. Laserová budova nemá žádný vstup. S ohledem na bezpečnostní filozofii je do ní možný přístup pouze přes budovu A a budovu laboratoří. Na terén v okolí haly ústí pouze 6 únikových východů. Z bezpečnostních důvodů je navrženo oplocení laserové budovy (perimetr). V něm jsou navrženy pouze nezbytné brány pro vjezd vozidel údržby nebo hasičů a branky pro průchod ostrahy objektu. Okolo oplocení z vnější strany je navržen chodník, po kterém lze areál obejít. Výškově je upraven jako val proti případnému negativnímu účinku přívalových dešťů. Na severovýchodě Centrum ELI sousedí se souběžně stavěným projektem HiLase. Rozhraní projektů kopíruje obrubník chodníku při severní fasádě budovy B a obrubník mezi přístupovou komunikací a zpevněnými plochami cca 10 m od hrany ocelové konstrukce stínění budovy A. Mezi Centrem ELI a HiLase se nachází nově navržené společné parkoviště s přístupovou komunikací a zásobovací dvůr HiLase. Vše za hranicí řešeného území Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI. Naopak záliv pro svoz odpadků a zásobování pronajímatelného stravovacího provozu v budově A společně se stáním pro 5 vozidel poblíž rohu mezi budovami A a B jsou součástí projektu Centra ELI a jako takové jsou provedeny generálním zhotovitelem. Mezi budovou A Centra ELI a objektem HiLase je navržena bezpečnostní bariéra ve formě plotu s návazností na závorový systém na přístupové komunikaci. Na sever od této linie je plocha přístupná veřejnosti. Na straně Centra ELI se zde nachází rampa pro osoby s omezenou schopností pohybu, která jim pomůže překonat výškový rozdíl mezi ulicí a zvýšenou platformou pro budovu A. Ve veřejném prostoru je dále navrženo místo pro odpočinek (pod rampou) a krytá terasa pro posezení v letních měsících (nad rampou). Platforma okolo budovy A je přístupná ze tří směrů, od parkoviště, po centrálním schodišti od ulice 5. Května a schodištěm nebo zmíněnou rampou od východu, ze sousedního HiLase a dále z nádvoří za obecním úřadem Dolních Břežan (směr do centra obce). Na západním nároží budovy je podle dohody s obcí navržen veřejně přístupný parčík pro oddych.

B.1.4

Výhledové rozšíření

Objekt je na pozemku umístěn tak, aby bylo v budoucnu možné případné rozšíření experimentálních prostor na východ a na jih. Za tímto účelem je v místech výhledového rozšíření Centra provedena stavební připravenost. Obvodová suterénní stínící stěna je v investorem A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




definovaném rozsahu lokálně ztenčena na minimální staticky nutnou tloušťku. Stínicí funkce je zajištěna dozděním z bloků z vysokohustotního betonu. Výztuž okolo otvorů pro výhledové rozšíření haly je navržena tak, aby bylo možné tuto část kdykoli vybourat bez porušení statické funkce celé suterénní stěny haly. Jiná příprava pro výhledové rozšíření Centra nebyla v souladu s požadavky investora v projektové fázi uvažována.

B.1.5

Dispoziční řešení

B.1.5.1 Stavební objekt SO 01 - budova A Stavební objekt SO 01 (též budova A) je situován směrem k centru obce. Hlavní vstup do budovy pro zaměstnance i návštěvníky je atriem na úrovni přízemí. Stavební objekt SO 01 je dále rozdělen takto: OF – Kancelářská budova (Offices) MF – Multifunkční budova (Multifunction) AT – Vstupní atrium (Atrium) Všechny objekty jsou nepodsklepené. Budovy MF a AT mají tři nadzemní podlaží, 1.NP (Ground floor), 2.NP (First floor), 3.NP (Second floor). Budova OF má navíc nástavbu pro strojovnu vzduchotechniky na úrovni 4.NP, střechy (Third floor, roof). Konstrukční výška 1.NP, 2.NP a 3.NP je ve všech budovách 3,6 m. Konstrukční výška nástavby strojovny vzduchotechniky na budově OF je 2,85 m.

B.1.5.1.1.

Budova OF

Budova OF (kancelářská budova – offices) má obdélníkový tvar o přibližném rozměru 73 x 20 m. Podélná osa je orientovaná severojižním směrem. Budova sousedí na jihu s budovou laboratoří (LB) a na východě se vstupním atriem (AT) a venkovní dvoranou. Na severní straně je na úrovni 1.NP únikový východ. Na jihu je únikový východ k západnímu parkovišti. V pracovní době bude sloužit jako vstup pro zaměstnance, kteří přijedou vlastním autem. Vstup ze dvorany bude v pracovní době sloužit jako vstup pro zaměstnance, kteří přijedou na kole. Provozně je budova v každém podlaží i na úrovni střechy propojena se vstupním atriem i s budovou laboratoří. Do ní je v souladu s bezpečnostní filozofií přístup pouze pro proškolený personál nebo osoby s proškoleným doprovodem. V objektu jsou zejména kanceláře, zasedací místnosti, velín, serverovna, prostory pro bezpečnostní službu a nezbytné hygienické a provozní zázemí. Objekt je dispozičně řešen jako čtyřtrakt. Dva trakty při podélných fasádách tvoří převážně buňkové a částečně velkoprostorové kanceláře, v každém podlaží je také místnost datových rozvaděčů. Ve dvou středních traktech jsou tři malá atria, která umožňují přístup světla do budovy a umožňují přirozené větrání, dále zasedací místnosti, sklady, toalety, kuchyňky, sprchy, schodiště, výtah, instalační šachty a chodby. Kanceláře jsou v různých velikostech s kapacitou od 1 do 8 pracovních míst v souladu s požadavky investora podle [3-4], [3-6], [3-7] a [3-15]. V souladu s nimi nejsou navrženy jako flexibilní. Z kanceláří u východní fasády je každá přístupná z chodby. Ty u západní fasády jsou přístupné v přízemí přes atrium, v horních podlažích po lávkách, které spojují krátkou chodbu na západě s A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




hlavní chodbou na východě. Podlaží jsou spojena dvěma schodišti umístěnými na jižním a severním konci budovy. Obě jsou navržena jako chráněné únikové cesty typu B. U jižního schodiště je také osobní výtah přes všechna tři podlaží. Žádné ze schodišť nevede na střechu. Střecha kancelářské budovy je přístupná pouze nepřímo schodištěm nebo výtahem v laboratorní budově. Uprostřed budovy jsou tři atria přes všechna podlaží se střešními světlíky ve vrcholu. V 1.NP jsou na podlaze atrií zóny pro neformální setkávání. Ve 2.NP a 3.NP prochází okolo atrií na východní straně chodba, která tak tvoří galerii. Z ní vedou lávky přes prostor atria na druhou galerii, z níž je přístup do kanceláří v západní části budovy. S atrii sousedí zasedací místnosti a kuchyňky, jejichž prosklené stěny umožňují přístup denního světla právě z atrií. V přízemí kancelářské budovy je zázemí recepce a bezpečnostní služby společně se serverovnou a velínem budovy. Bezpečnostní velín splňuje požadavek na přímý přístup z exteriéru pro zásah hasičů. Je v něm mj. umístěno tlačítko central stop, total stop, ústředna EPS, ústředna evakuačního rozhlasu, ústředna EZS, řídicí jednotka access systému, centrální rozvaděč ZOTK, generální klíč. Dále je vybaven přímou telefonní linkou, ovládáním vzduchotechniky chráněných únikových cest, signalizací stavu stabilního hasicího zařízení, signalizací polohy požárních klapek a telefonem. Na střeše je ustupující nástavba pro strojovnu vzduchotechniky pro celý objekt O. Strojovna je přístupná ze střechy.

B.1.5.1.2.

Budova MF

Budova MF (multifunkční budova – multifunction) se skládá ze tří navzájem navazujících hmotových celků, které dohromady v půdorysu mají obdélníkový tvar o přibližném rozměru 54 x 15 m. Podélná osa je orientovaná severojižním směrem. Budova sousedí na západě se vstupním atriem (AT) a venkovní dvoranou. V objektu je zejména jídelna s kuchyní pro ohřev dovážených jídel, kanceláře správy budovy, přednáškový sál, učebna, jednací místnosti, knihovna a nezbytné hygienické a provozní zázemí. Na severní straně je na úrovni 1.NP únikový východ a vchod pro přístup na venkovní terasu jídelny. Na úrovni 3.NP je vstup na venkovní terasu knihovny. Na východní fasádě jsou na úrovni 1.NP únikové východy z jídelny a ze schodiště a přístup pro údržbu do místností pro odpad z jídelny a pro parkování mobilní plošiny. Na jižní fasádě je v úrovni 1.NP přístup na venkovní dvoranu a z ní dále na návštěvnickou galerii v laserové budově. Prohlídková trasa je využívána pouze skupinami s proškoleným doprovodem. Západní strana budovy MF ve všech podlažích přímo navazuje na prostor vstupního atria. Objekt je dispozičně rozdělen na několik provozních celků. V 1.NP jsou v jižní části kanceláře správy budovy s vlastní přístupovou chodbou. Ve střední části je kuchyň a zázemí jídelny. Gastronomický provoz bude realizován externí firmou na základě smlouvy. Tato firma si zajistí podhledy, povrchové úpravy, zařízení a rozvody médií v kuchyni a hygienickém zázemí pro zaměstnance jídelny. Z toho důvodu je kuchyň a zázemí navržena pouze jako shell & core, tj. obálka a připojovací body médií. V severní části 1.NP je jídelna s hygienickým zázemím. Jídelna je dvoupodlažní, vlastním schodištěm je spojena s 2.NP, kde jsou další místa k sezení. Sousedí s ní zasedací místnosti s možností cateringu, dále učebna a na jihu přednáškový sál s tlumočnickou kabinou. Ve 3.NP je na severu knihovna s čítárnou a ve střední části budovy strojovna vzduchotechniky pro objekt MF. Část technologie je také na střeše, jejíž část je nad přednáškovým sálem o 1/2 podlaží snížena tak, aby byla zařízení skryta za zvýšenou atikou. Na tuto část střechy je přímý přístup po A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




schodech ze strojovny vzduchotechniky. Vyšší část střechy je dále přístupná po žebříku nebo nepřímo schodištěm nebo výtahem v laboratorní budově a dále přes střechy budov OF a AT. Všechna podlaží budovy MF s výjimkou střechy jsou spojena schodištěm při východní fasádě. Je navrženo jako chráněná úniková cesta typu B. Je u něj také navržen osobní výtah mezi 1.NP a 2.NP.

B.1.5.1.3.

Budova AT

Budova AT (vstupní atrium – anglicky atrium) má obdélníkový tvar o přibližném rozměru 21 x 15 m. Delší strana je orientovaná severojižním směrem. Spojuje kancelářskou budovu (OF) na západě s multifunkční budovou (MF) na východě. Na jihu na něj navazuje venkovní dvorana. Atrium slouží jako centrální komunikační uzel pro přístup a odbavení zaměstnanců i návštěv. V přízemí je umístěna recepce s trvalou službou. Společně s jídelnou je jediným veřejně přístupným prostorem v celém komplexu. Přístup do navazujících prostor je kontrolován prostřednictvím branky a turniketů napojených na kartový systém budovy. Vstupní atrium propojuje na všech podlažích kancelářskou a multifunkční budovu. V přízemí se tak děje přirozeně, ve vyšších podlažích jsou za tím účelem navrženy spojovací lávky. Pro vertikální komunikaci slouží dvojice osobních výtahů a schodiště. Přízemí vstupního atria může sloužit pro neformální setkávání nebo společně s navazujícími chodbami v multifunkční budově pro příležitostné výstavy. Střecha atria je přístupná nepřímo schodištěm nebo výtahem v laboratorní budově a dále přes střechu budovy OF.

B.1.5.2 Stavební objekt SO 02 - budova B Stavební objekt SO 02 (též budova B) je situován jižně od budovy A, dále od centra Dolních Břežan. S budovou A je dispozičně propojen krčkem mezi kancelářskou budovou (OF) a budovou laboratoří (LB). Průchod je na úrovni 1.NP, 2.NP a 3.NP. Na úrovni střechy se nachází hlavní přístup na střechy obou objektů A i B. Propojení je také přes venkovní dvoranu mezi multifunkční budovou (MF) a laserovou budovou (LH), kde je místo pro přechod návštěvnických skupin kryté před povětrnostními vlivy samostatně stojící stříškou. Stavební objekt SO 02 je dále rozdělen takto: LB – Budova laboratoří (Laboratories) LH – Laserová budova (Laser hall) Oba objekty jsou podsklepené. Budova LB má dvě podzemní podlaží, 2.PP (Second basement) a 1. PP (First basement) a tři nadzemní podlaží, částečně zapuštěné 1.NP (Ground floor), 2.NP (First floor), 3.NP (Second floor). Na úrovni 4.NP, střechy (Third floor, roof) má navíc nástavbu pro kotelnu, rozvodnu vytápění a chlazení a strojovnu nákladního výtahu. Budova LH má hlavní funkční prostory na výšku dvou podlaží, úroveň jejich podlah odpovídá 2.PP (Second basement), 1.NP (Ground floor) a 3.NP (Second floor) budovy LB. V budově LB je konstrukční výška 2.PP, 1.NP a 2.NP 3,6 m. Konstrukční výška 1.PP je 4,0 m. Konstrukční výška 3.NP je 3,55 m. Konstrukční výška 4.NP je 3,25 m. V budově LH je konstrukční výška 2.PP 7,6 m, 1.NP 7,2 m a 3.NP 6,8 m. Specifikem budovy B jsou čisté prostory, prostory zatížené ionizujícím zářením a prostory zatížené elektromagnetickými pulzy, vše viz dále. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva



B.1.5.2.1.


Budova LB

Budova LB (laboratoře – laboratories) má v půdorysu obdélníkový tvar o přibližném rozměru 48 x 18 m. Podélná osa je orientovaná severojižním směrem. Budova sousedí na severu s budovou kanceláří (OF) a na východě s laserovou budovou (LH). Na jižní straně je na úrovni 2.NP přístup ze zásobovacího dvora zvlášť pro osoby a pro materiál. Tento vstup je tedy o podlaží výš než hlavní vstup do budovy A. Na západní fasádě je únikový východ k parkovišti. Na severu navazuje budova OF, se kterou je laboratorní budova propojena ve všech třech nadzemních podlažích. V souladu s bezpečnostní filozofií je toto hranice přístupu pouze pro proškolený personál nebo osoby s proškoleným doprovodem. Celou svojí východní stranou budova sousedí s laserovou budovou. Propojeny jsou na úrovni 2.PP, 1.PP, 1.NP a 3.NP. V objektu jsou kromě specializovaných laboratoří také kanceláře, velíny technologie, specializované dílny, serverovna, místnosti souvisící s přístupem do čistých prostor, zasedací místnosti, prostor pro bezpečnostní službu, nezbytné hygienické a provozní zázemí a jiné. Je zde také umístěna část technologického zařízení budovy, zejména trafostanice, rozvodny, UPS, nádrž a strojovna sprinklerů, čerpání splaškových vod, kotelna, rozdělovače chlazení a vytápění a strojovna VZT. Objekt je dispozičně z větší části řešen jako čtyřtrakt. Trakt při západní podélné fasádě tvoří v nadzemních podlažích kanceláře, zasedací místnosti a laboratoře pro hostující vědecké týmy, v podzemí jsou místnosti technologického zařízení budovy a laboratoře. V jižní části budovy jsou rozměrné instalační šachty, schodiště a výtahy. Mezi výtahy je hygienické zázemí. Ve dvou středních traktech je malé atrium, které umožňuje přirozené větrání a přístup světla do budovy od střechy až na úroveň 1.NP, dále toalety, kuchyňky, sprchy, instalační šachty a chodby. Na severu v nadzemních podlažích se nacházejí bezpečnostní personální propusti pro kontrolovaný přístup z budovy OF. Trakt při východní stěně, která odděluje budovu laboratoří od laserové budovy je s výjimkou části dílny ve 2.NP bez přístupu denního osvětlení. Proto jsou v něm umístěny prostory, jejichž funkce denní osvětlení nevyžaduje nebo dokonce vylučuje. Jedná se o specializované dílny a laboratoře, velíny, místnosti ultrasonického čištění, materiálové a osobní propusti do čistých prostor, strojovnu VZT, šatny, sklady a některé místnosti technologického zařízení budovy. V severní části 1.NP je zázemí pro obsluhu recepce ve vstupní hale kancelářské budovy. Předpokládá se, že tato recepce bude v provozu pouze v pracovní době ve všední dny. Všechna podzemní i nadzemní podlaží jsou spojena hlavním schodištěm u fasády v jižní třetině budovy. Je navrženo jako chráněná úniková cesta typu B. 1.PP a 1.NP jsou navíc propojeny čistým schodištěm pro použití při pohybu v čistých prostorách. U hlavního schodiště je také osobonákladní výtah přes všech šest podlaží. Nákladní výtah v jihozápadním rohu objektu objektu spojuje vstup ze zásobovacího dvora na úrovni 2.NP s ostatními podlažími. Nákladní výtah je součástí trvalé transportní cesty pro rozměrné předměty ze zásobovacího dvoru do jednotlivých podlaží laserové budovy a laboratoří. Neobsluhuje 4.NP, kde je pouze jeho přejezd a strojovna. Uprostřed budovy je atrium přes všechna nadzemní podlaží se střešním světlíkem ve vrcholu. V 1.NP bude na podlaze atria zóna pro neformální setkávání. Ve 2.NP a 3.NP prochází okolo atria chodba, která tak tvoří galerii. S atriem sousedí ve 2.NP dílna a místnost dozoru pro dílnu, jejichž prosklené stěny umožňují přístup denního světla právě z atria. Na střeše je od severu ustupující nástavba pro společnou strojovnu vytápění a chlazení a kotelnu pro budovy A i B, přejezd a strojovnu nákladního výtahu. Nástavba je přístupná po schodišti a osobonákladním výtahem. Je zde hlavní přístup na střechu, přes kterou se lze dostat také na střechy všech sousedících objektů. Na zásobovacím dvoře je u budovy LB přístavek stanoviště bezpečnostní služby.




B.1.5.2.2.


Budova LH

Budova LH (laserová budova – laser hall) má v půdorysu obdélníkový tvar. Spodní stavba má přibližné rozměry 110 x 71 m, horní stavba je půdorysně menší, přibližně 80 x 48 m. Nadzemní část oproti podzemní ustupuje od jihu a od východu. Na jihu a severu jsou k nadzemní části přisazeny celkem tři schodišťové věže. Další tři jsou po obvodu rozšířeného suterénu a nad terén vystupují jako samostatné drobné objekty ve vzdálenosti cca 20 m na jihu a cca 29 m na východě od hlavní nadzemní části budovy. Podélná osa budovy je orientovaná východozápadním směrem. Budova sousedí na západě s laboratorní budovou (LB) a na severu s venkovní dvoranou. Svojí západní stranou budova navazuje na budovou laboratoří. Propojeny jsou na úrovni 2.PP, 1.NP a 3.NP. To odpovídá výšce všech podlaží laserové budovy vždy přes výšku dvou odpovídajících podlaží budovy laboratoří. Navíc je z LB do LH přímý přístup na úrovni 1.PP, kde se v experimentálních halách nachází obslužná lávka (gantry) pro osazení a údržbu technologie. Střecha nadzemní části je přístupná výhradně přes střechu budovy laboratoří. Upravený terén nad střechou suterénu mimo obrys nadzemní části navazuje na okolní terén tak, že v dokončeném stavu nebude obrys podzemní části na terénu patrný. Střechy schodišťových věží u fasády jsou přístupné ze schodišť výlezy ve stropech nad nejvyššími podestami. Střechy objektů schodišť v distanci jsou přístupné po přenosných žebřících z terénu (žebříky nejsou součástí Hlavní stavební fáze). Na severní fasádě je v úrovni 1.NP vstup od multifunkční budovy přes venkovní dvoranu na návštěvnickou galerii. Je to prostor stavebně a dispozičně oddělený od ostatních částí haly, který je určen pro exkurze skupin návštěvníků s doprovodem. Vstup je chráněn lehkou konstrukcí zastřešení mezi budovami LH a MF a slouží zároveň jako únikový východ. Na severní fasádě je dále únikový východ ze schodiště L1 na úrovni 1.NP. Na jižní fasádě jsou únikové východy ze schodišť L2 a L3, oba na úrovni mezipodesty mezi 1.NP a 2.NP. Únikové východy ze samostatných schodišť jsou v L4 a L5 na úrovni 2.NP a v L6 na úrovni 1.NP. Východy jsou tedy na různých úrovních, což odpovídá navazujícímu upravenému terénu. V budově LH jsou umístěny zejména experimentální haly a jejich velíny, místnosti laserové technologie a podpůrných systémů a technická místnost kapalného dusíku. Je zde také umístěna část technologického zařízení budovy, zejména strojovny VZT pro čisté prostory, dále chodby, schodiště a úklidové místnosti. Všechna podzemní i nadzemní podlaží jsou spojena dvěma schodišti L1 a L2, z nichž L2 je provozní a únikové a L1 pouze únikové. Schodiště L3 - L6 vedou pouze z některých podlaží na terén a jsou výhradně úniková, L7 je určeno pro přístup k návštěvnické galerii i pro únik z ní. Schodiště L1 – L6 jsou navržena jako chráněné únikové cesty typu B, L7 je nechráněná úniková cesta. Laserová budova je dispozičně rozdělena na tři pásy. Ve středním se nachází jádro Centra ELI s laserovou technologií a experimentálními prostorami, na severu a na jihu k němu přiléhá pás se strojovnami technologického zařízení. Z důvodu omezení šíření vibrací od strojů ve strojovnách k citlivé laserové technologii jsou mezi těmito pásy navrženy dilatační spáry. Na jižní straně je toto navrženo pouze v podzemí, na severu přes všechna podlaží. Ani v jednom případě dilatační spára nezasahuje do základové desky, probíhá pouze mezi konstrukcemi nad její úrovní. V části strojoven na severu jsou místnosti na poloviční výšku podlaží, chodby, a návštěvnická galerie. Strojovny jsou nad nimi. Ve 2.PP je centrální chodba, která je navržena jako transportní trasa o světlých rozměrech 5 x 3 m. Z ní jsou přístupné všechny experimentální haly E1 - E6 a část laserových systémů v místnosti L4c. Do hal vedou transportní otvory, které navazují na transportní cestu a budou zazděny (dobu, kdy se A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




tak stane, určí investor). Chodba má nad zavěšeným podhledem prostor na výšku podlaží s lávkou pro servis a údržbu zařízení a systémů nad podhledem. Na východním konci je chodba ukončena únikovým schodištěm L6, vedle kterého bude v době výstavby hlavní montážní otvor požadovaný investorem. Na haly E1, E2, E3 a E4 navazují v jejich severní části velíny (control rooms), prostory pro obsluhu technologií FZÚ v průběhu pokusů. Vzhledem k trvalé přítomnosti lidí jsou konstrukce mezi velíny a experimentálními prostory navrženy jako stínicí proti ionizujícímu záření a elektromagnetickým pulzům (viz dále). Velíny jsou na výšku jednoho podlaží. Nad velíny jsou prostory pro vedení VZT a jiných instalací na výšku podlaží (označovány jako plénum) přístupné z hal skrz prostupy v podlahách. Důvodem pro zřízení plén je jejich funkce stínění proti ionizujícímu záření. Ze stejného důvodu jsou přede dveřmi v halách umístěny labyrinty z vysokohustotního betonu. Skrz haly E1 - E3 a L4c prochází při jejich jižní straně (sousedící s centrální chodbou) pod stropem zavěšená konstrukce lávky (gantry) pro montáž a údržbu laserových zařízení. Tato lávka je na hraniicích jednotlivých hal taktéž stavebně oddělena. Hala E4 se nachází mimo obrys nadzemní části budovy. Vzhledem k rozměrům haly je její strop podepřen dvojicí sloupů. Jižně od centrální chodby jsou experimentální haly E5 a E6 se společným blokem velínů, vše též mimo obrys nadzemní části budovy. Nad ním je opět navrženo plénum pro instalaci rozvodů domovní technniky. Přístupné je dveřmi ze schodiště L2 na úrovni jeho druhé mezipodesty. Celý blok je na přání investora s ohledem na možné budoucí rozšíření Centra navržen jako demontovatelný. Z prostorových a koordinačních důvodů je stropní deska nad velíny a halou E6 o 0,5 m výš ve srovnání s deskou nad E5, E4 a částí centrální chodby. Nad jižní strojovnu jsou nad úroveň upraveného terénu nad její stropní deskou vytaženy dvě šachty, jedna pro sání a druhá pro odtah čerstvého vzduchu. Na východní ze šachet navazuje odbočka z kanálu technických plynů, podrobně viz část B14 Kanál technických plynů. Hlavní část tohoto kanálu prochází v zásypu nad stropem suterénu budovy LH a napojuje se na budovu v místě instalační šachty vedle schodiště L2. Nadzemní podlaží 1.NP a 3.NP mají hlavní chodbu půdorysně nad chodbou ve 2.PP. S ohledem na půdorysný odskok se zároveň nachází při jižní fasádě nadzemní části budovy. V obou podlažích je součástí transportní trasy 5 x 3 m. Jsou z ní přístupné haly laserových systémů L1, L2, L3 a L4b na úrovni 1.NP, resp. hala laserových systémů L4a, hala podpůrných systémů a místnost pro kondenzátory. Z chodeb vedou transportní otvory, které navazují na transportní cestu a budou zazděny (dobu, kdy se tak stane, určí investor). Ve 3.NP se na východním konci chodby nachází oddělená technická místnost kapalného dusíku.

B.1.5.3 Stavební objekt SO 03 - budova C Stavební objekt SO 03 (též budova C) je situován jižně od budov A a B, za veřejnou komunikací Ke Dvoru. Zahrnuje nezbytné technické vybavení stavby Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI. Stavební objekt SO 03 je dále rozdělen na dva samostatně stojící objekty takto: CO – Technologie chlazení (Central cooling) TG – Hospodářství technických plynů (Technical gases, též zdrojová stanice) Oba objekty jsou nepodsklepené a mají jedno nadzemní podlaží, 1.NP (Ground floor). Celková výška budovy CO je 5,0 m. Celková výška budovy TG je 4,0 m.




B.1.5.3.1.


Budova CO

Budova CO (chlazení – cooling) má v půdorysu obdélníkový tvar o přibližném rozměru 15 x 23 m. Podélná osa je orientovaná severojižním směrem. Objekt je halový přízemní, nejsou v něm pracovní místa, světlá výška je cca 4,1 - 4,5 m (vztaženo ke spodnímu líci střešních panelů). Vstupy do budovy jsou ze severu, východu a jihu. Centrální zdroj chladu slouží pro chlazení prostor objektů SO 01 a SO 02. Zdrojem chladu jsou tři turbokompresorové chladící jednotky s vodou chlazenými kondenzátory. Kondenzátory chladicích jednotek jsou chlazeny uzavřenými chladicími věžemi. V objektu se dále nachází podružná trafostanice (TS Strojovny) a rozvodna NN.

B.1.5.3.2.

Budova TG

Budova TG (technické plyny – technical gases, též zdrojová stanice) má v půdorysu obdélníkový tvar o přibližném rozměru 9 x 10 m. Podélná osa je orientovaná severojižním směrem. Objekt je halový přízemní, nejsou v něm pracovní místa, světlá výška je cca 3,3 -3,7 m (vztaženo ke spodnímu líci střešních panelů). Vstup do budovy je z jihu. Hospodářství technických plynů zahrnuje především zdrojovou stanici technických plynů. Zdrojová stanice slouží primárně jako zdroj kapalného dusíku pro potřeby chlazení kryogenních laserových hlavic a pro vedlejší odběr plynného dusíku pro potřeby laboratoří. V hospodářství by ve výhledu mělo být instalováno také zařízení pro jímání tzv. zpětného helia, kterým by měly být posléze plněny tlakové láhve (není součástí Hlavní stavební fáze). V budově jsou umístěny také kompresory pro distribuci stlačeného vzduchu.

B.1.6

Funkční řešení

B.1.6.1 Provoz laserové budovy a předpokládaný pohyb osob Laserová budova se dá z hlediska provozu rozdělit na tři zóny: - experimentální haly (experimental halls); - místnosti laserů a související podpůrné technologie (laser and support technology areas); - strojovny technických zařízení budovy (building services areas); Při provozu Centra ELI lze předpokládat následující základní provozní stavy (často i současně): - příprava, sestavování a demontáž jednotlivých experimentů v experimentálních halách; - emitace laserových paprsků v experimentálních halách; - úprava a rozšiřování laserové a související podpůrné technologie v místnostech pro lasery, podpůrnou technologii a v experimentálních halách; - údržba a čištění všech prostor.

B.1.6.1.1.

Experimentální haly

Experimentální haly budou používány hostujícími výzkumnými skupinami (visiting scientists). Vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní centrum, skupiny mohou pocházet z jakékoli země.





Jako pracovní jazyk budou používat angličtinu, veškeré značení v budově proto bude primárně v angličtině. Tam, kde je to vyžadováno předpisy, bude doplněno také o české. Výzkumné skupiny si budou podávat přihlášky k využití centra s návrhy na požadované osazení pro konkrétní experimenty. V případě přijetí přihlášky bude skupině vyhrazen termín pro využití určité experimentální haly. Výzkumné skupiny budou mít do deseti osob. Šatna pro přístup k experimentálním halám je proto navržena pro použití až šesti skupinami po deseti lidech. Požadavek na oddělení podle pohlaví není. Všichni členové vědeckých skupin projdou před obdržením přístupových práv do experimentálních hal školením o pravidlech chování v celém komplexu. Jeho součástí budou pokyny k provozním postupům pro práci čistých prostorách a bezpečnostním postupům pro ochranu vůči všem existujícím rizikům, tj. laserům, ionizujícímu záření, elektromagnetickým pulzům, elektrickému vybavení, kryogenním tekutinám, podtlakovým systémům a vakuu atd.

B.1.6.1.2.

Příprava a demontáž experimentů

Po úspěšném absolvování školení obdrží členové skupin přístupové karty (a PIN kódy), které budou naprogramovány k umožnění přístupu bez doprovodu do všech prostor souvisejících s výkonem jejich práce. Budou mít umožněn přístup na kartu skrz budovu laboratoří do komunikačních chodeb laserové budovy přes šatnu ve 2.PP. V laserové budově budou mít povolen přístup pouze do určené experimentální haly. Přístup bude probíhat přes dveře se čtečkou karet v příslušném velínu (control room). V budově laboratoří budou mít členové jednotlivých skupin umožněn přístup na kartu vždy do jedné z kanceláří (team rooms) ve 3.NP. Předpokládá se, že jeden experimentální tým bude mít určenou experimentální halu k dispozici po dobu několika týdnů, FZÚ odhaduje průměrně 4. Před začátkem svého experimentu nalezne každý tým svoji experimentální halu čistou a uklizenou se všemi připojovacími body k médiím v provozuschopném stavu. Skupina bude zpravidla ještě před zahájením experimentu potřebovat nastěhovat do haly určité množství materiálu pro jeho provedení. To může zahrnovat předměty od drobných, ručně přenášených, až po velké objekty (např. racky, možná i materiály pro pohlcování paprsků), s nimiž může být manipulováno pouze na vozících. Zařízení bude očištěno a zabaleno tak, aby splnilo standardy pro použití v čistých místnostech. Příprava bude probíhat buď mimo komplex Centra ELI nebo v laboratorní budově předtím, než bude materiál přes materiálové propusti (material air-lock) transportován do laserové budovy. Přístup do každé experimentální haly bude v běžném provozu přes její velín (control room). Protože tato cesta bude v pracovních dnech využívaná téměř nepřetržitě, dveře pro stínění proti elektromagnetickým pulzům budou drženy otevřené a jejich prahové těsnění bude chráněno proti poškození a zároveň ošetřeno tak, aby nehrozilo nebezpečí zakopnutí. Dveře v labyrintu určené pro udržování přetlaku v experimentální hale (tj. v místnosti s vyšší třídou čistoty) budou snadno ovevíratelné a samozavírací. 1,4 m široké dveře do centrální chodby (místnost č. L.02.01) budou používány pouze zřídka a v odůvodněných případech, kdy bude nutné do hal přepravit rozměrnější zařízení. Tyto dveře budou smět být otevřeny pouze po předchozí domluvě s provozním pracovníkem FZÚ (s výjimkou nouzového úniku ve směru z haly).

B.1.6.1.3.

Obslužná lávka

Přístup na obslužnou lávku (gantry) podél jižní stěny experimentálních hal E1, E2, E3 a laserové haly L4c bude členům experimentálních skupin zakázán. Lávka bude sloužit pouze pro přístup A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




oprávněných stálých záměstnanců Centra ELI k pulznímu distribučnímu systému. V každé hale bude přístup na lávku umožněn po žebříku z podlahy haly po odjištění západky, která spolu s varovným nápisem bude omezovat přístup neautorizovaných osob. Řešení zároveň umožňuje únik v případě potřeby, tj. ve směru z lávky ruční otevření bez použití karet, klíčů apod. Oprávnění zaměstnanci Centra ELI budou obvykle využívat přístup k servisní lávce z jednotlivých hal. Pokud však bude nutný přesun materiálu nebo zařízení po lávce, budou otevřeny stínicí dveře (shielding doors) z budovy laboratoří na úrovni 1.PP a dále příslušné dělicí dveře na trase do cílové haly. Na straně laboratoří se nachází šatna dimenzovaná pro 10 osob. Při běžném provozu Centra se očekává použití této trasy pouze velmi zřídka. Ve velínech (control rooms) i experimentálních halách se od experimentálních skupin očekává dodržování provozních postupů pro pobyt a práci v čistých prostorách. Pracovníci úklidu budou na denní bázi odstraňovat odpad, provádět výměnu lepicích rohoží a lokální čištění podlah poblíž hlavních vstupů a na místech s vyšší frekvencí pohybu osob a materiálu. Předpokládá se, že členové experimentálních skupin budou z experimentálních prostor odcházet na pravidelné přestávky (vzduch v halách bude udržován suchý a do hal není z provozních důvodů umožněn vstup denního osvětlení). Dá se předpokládat, že přestávky budou dopoledne a odpoledne, a k nim navíc běžná polední přestávka. Z toho vyplývá, že šatna ve druhém suterénu, určená jako hlavní vstupní bod do experimentálních prostor pro hostující vědce (visiting scientists), bude používána nejméně 4-krát denně v každém směru v průměru 40-ti až 50-ti osobami.

B.1.6.1.4.

Emitování laserových paprsků

Období emitování laserových impulzů nebo seřizování dráhy paprsku před pokusem v každé z experimentálních hal bude vyžadovat speciální kontrolu přístupu. Emitování paprsků smí být zahájeno pouze oprávněným stálým zaměstnancem Centra ELI (systém bude spouštěn z velínu laserových svazků v laboratorní budově). V jednom okamžiku budou laserové paprsky směrovány vždy právě do jedné z experimentálních hal. V ten samý okamžik se počítá s tím, že všechny ostatní haly mohou zůstat obsazeny osobami. Příprava na spuštění laserů (firing laser shots) bude zahrnovat systematické prohledání dotčené experimentální haly, které bude jednou z podmínek laserového bezpečnostního systému (LSS) pro zablokování přístupu do haly. Před spuštěním laserového systému v některé z experimentálních hal musí být zavřeny dveře s ochranným stíněním proti elektromagnetickým pulzům (EMP) mezi halou a jejím velínem (to je opět jedním ze vstupů do LSS). Dveře od hlavní chodby a dveře na úrovni gantry musí být také uzavřeny. Pomocí dveřních kontaktů na všech příslušných dveřích bude trvale sledován stav jejich uzavření a pokud se kterékoliv z nich začnou otevírat, bude vyslán signál do LSS. V laserových systémech a v systémech distribuce pulzů bude mnoho dalších podmínek, které budou muset být na vstupu do LSS splněny předtím, než systém dovolí spuštění laseru. Po vyslání pulzu nebo série pulzů budou experimentátoři vstupovat do experimentální haly pro obnovení dat, úpravě nastavení apod. Vstup bude povolen pouze tehdy, když budou uvnitř dosaženy takové podmínky, za kterých bude možné bezpečně otevřít stínicí EMP dveře mezi velínem a experimentální halou. V době, kdy budou probíhat pulzy, budou se stínicí EMP dveře otevírat a zavírat několikrát denně. Mimo to je však nepravděpodobné, že by počet otvíracích cyklů u kterýchkoli EMP stínicích dveří přesáhl 500 ročně.

B.1.6.1.5.

Využití prostor

Celkově se očekává využití objektu pro experimentální práci přibližně 8 měsíců v roce, k tomu 3 měsíce pro upgrade a rozšiřování systémů distribuce laserových impulzů v koordinaci s úklidem a





údržbou a 1 měsíc pro pravidelnou odstávku (na níž budou naplánovány větší zásahy a údržba zařízení).

B.1.6.1.6.

Místnosti laserů a související podpůrné technologie

Místnosti laserů a související podpůrné technologie na úrovni 1.NP, 3.NP a v místnosti L4c ve 2.PP budou přístupné výhradně stálým zaměstnancům Centra ELI s příslušným proškolením. Vstup do těchto prostor bude omezen a oprávněným osobám umožněn pomocí kartového systému, v některých případech také laserového bezpečnostního systému LSS (ten není součástí Hlavní stavební fáze). V těchto prostorách bude umístěno zařízení laserových systémů. Přístup k tomuto zařízení bude povolen pouze znalým osobám s odpovídajícím proškolením. Přístup k místnostem laserů a související podpůrné technologie na úrovni 1.NP je možný přes jednu ze dvou šaten v 1.NP laboratoří. Každá z nich má kapacitu až 10 osob. Podobně jako v případě experimentálních hal se předpokládá, že pracovníci v těchto prostorách budou kromě oběda odcházet na přestávky průměrně jednou za dopoledne a jednou za odpoledne. Celkově se tedy v tomto podlaží předpokládá skrz šatny resp. vzduchové uzávěry pohyb cca 10-ti až 20-ti osob čtyřikrát denně. B.1.6.1.7.

Bezpečnostní filozofie

Požadavkem investora je zapracování bezpečnostní filozofie podle [3-5] a [3-14]. Schéma umístění bezpečnostních zón viz výkresy bezpečnostních zón pro jednotlivá podlaží A1.2_00_04_298-303. Bezpečnostní zóny Z pohledu řízení bezpečnostních rizik se na objekt Centra ELI pohlíží jako na objekt s kombinovanými funkcemi, danými využitím dílčích funkčních celků. S požadavky na různé stupně (úrovně) zabezpečení v rámci plnění jednotlivých vědeckých programů a úkolů. Budovy Centra ELI jsou pro potřeby bezpečnostního řešení rozděleny do samostatných funkčních celků - bezpečnostních zón takto: Multifunkční budova s přístupem do jídelny pro veřejnost

zóna 0 a I

Kanceláře

zóna I

Laboratoře

zóna II

Laserová budova

zóna III

Technologické a servisní zázemí

zóna I

Celková filozofie představuje čtyři zabezpečené oblasti s řízeným přístupem (zóny 0 – III). Obecně lze systém zónování představit jako systém organizačních opatření v podobě definovaných personifikovaných oprávnění pro jednotlivé zaměstnance a návštěvníky ELI. Systém přidělování oprávnění a začleňování jednotlivých zaměstnanců do jednotlivých zón se řídí pracovní nezbytností a bezpečnostní dostatečností, s cílem minimalizace neopodstatněných přístupů v jednotlivých zónách a omezení rizika vzniku pracovních úrazů a/nebo mimořádných událostí. Každá osoba přistupující do jednotlivých zón musí být náležitě prokazatelně proškolena a poučena o pravidlech užívání prostor, bezpečnosti práce, ochrany zdraví, majetku a informací, stanoveným rozsahem, a to v souladu s požadavky a specifiky jednotlivých zón. Bezpečnostní oblast přístupu – zóna „0“ A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Zóna 0 je určena pro vstup veřejnosti do budovy a pohyb osob po vnějších prostorách areálu, části vstupního atria (před turnikety) a jídelně. Součástí této zóny jsou dvě fyzicky oddělená samostatná venkovní parkoviště. Tato zóna bude pro veřejnost volně přístupná během pracovní doby. Vstup do zóny mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního volna a klidu je povolen pouze na zvláštní povolení a s osobní asistencí ostrahy objektu a schválení managementu organizace. Zóna je vybavena prvky pro monitoring vstupů a vjezdů. Vjezd vozidlem do této zóny je veden přes elektrickou závoru, která tvoří bezpečnostní bariéru na vjezdu do areálu. Osoby mající schválené dlouhodobé nebo krátkodobé parkování na parkovišti pro zaměstnance nebo pro návštěvy budou vybaveny přístupovou kartou umožňující automatický vjezd na dané parkoviště s odpovídajícím přístupem do dané zóny. Po přiložení karty ke čtecímu zařízení bude umožněn průjezd pouze jednomu vozidlu. Elektrická závora je vybavena signalizačním tlačítkem a hovorovým systémem pro komunikaci s ostrahou objektu a venkovním kamerovým systémem. Systém je plně automatizovaný, s možností ručního ovládání závory z bezpečnostního pracoviště ostrahy. Vnitřní pohyb osob a vozidel v zóně 0 je monitorován a vyhodnocován systémem CCTV s požadavkem na provozní spolehlivost 24x7x365, reagujícím na okamžitou změnu stavu a náhlý pohyb a činnost v zóně. Kamery jsou vybaveny systémem pro noční vidění s možností spuštění přisvícení integrovaným bílým světlem. Důkazové materiály ze záznamu bezpečnostních kamer se vydávají pouze se souhlasem managementu, v souladu s požadavky platné legislativy. Bezpečnostní oblast přístupu – zóna „I“ Zóna I je ohraničena pláštěm budov SO 01 a SO 02 včetně všech vstupů. Tato hranice umožňuje řízený vstup a výstup zaměstnanců a návštěv do objektu a všech přilehlých oplocených venkovních ploch. Přístup na venkovní obslužné plochy (k zásobovacímu dvoru, diesel agregátu, venkovní skladové ploše, k hospodářství technických plynů, centrální strojovně chlazení, nouzovým východům z laserové budovy, zásahovým cestám pro HZS apod. bude umožněn pouze osobám s odpovídajícím oprávněním. Přístup do vnitřních prostor budovy (kromě veřejně přístupné části atria a jídelny) bude umožněn pouze na základě platných oprávnění na uživatelské kartě. Vnitřní pohyb v zóně je monitorován a vyhodnocován systémem CCTV s požadavkem na provozní spolehlivost 24x7x365, reagujícím na okamžitou změnu stavu a náhlý pohyb a činnost v zóně. Kamery jsou vybaveny IR přisvícením a spouštěním tichého poplachu pro ostrahu na monitorovacím zařízení. Poplachové události mají nastavenou prioritu a filtr třídění požadavků, provozních událostí a incidentů podle nastaveného schématu bezpečnostního managementu centra. Bezpečnostní oblast přístupu – zóna „II“ Zóna II umožňuje řízený přístup zaměstnanců s oprávněním přes personální bezpečnostní propusti do budovy laboratoří. Vstup do zóny II bude personifikovaný (čipová karta + PIN), nebude umožňovat automatický přístup osobám majícím schválené přístupové oprávnění platné v jiných zónách. Osobní bezpečnostní propusti budou umožňovat současně průchod pouze jedné osoby na jednu identifikační kartu. Tento systém musí zajistit výhradně oprávněný vstup a výstup a 100% identifikaci osob, které vstupují do zóny. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Návštěvníkům laboratoří bude vydáním přístupové karty na základě schvalovacích procesů umožněn krátkodobý pobyt na časově omezenou dobu (max. na dobu jednoho dne s doprovodem). Pohyby osob ve veřejných prostorách zóny jsou na určených místech monitorovány a zaznamenávány IP CCTV systémem s požadavkem na provozní spolehlivost 24x7x365, s možností archivace poplachových záznamů a s výbavou pro noční vidění. Zaměstnanci s trvalým povolením k práci v laboratořích musí mít úspěšně absolvováno periodické školení z užívání prostor, bezpečnosti práce, fyzické a administrativní bezpečnosti dle stanoveného rozsahu a obsahu. O jeho výsledku je veden personální záznam v bezpečnostním subsystému. V případě zneplatnění nebo vypršení doby platnosti školení je v systému vygenerováno upozornění pro zaměstnance. Po vypršení termínu platnosti je vstup do zóny znepřístupněn až do doby splnění požadavků na určitý typ školení. Bezpečnostní oblast přístupu – zóna „III“ Zóna III je vyhrazena pro zaměstnance a osobní návštěvy laserové budovy (s výjimkou návštěvnické galerie, která spadá do zóny I). V této zóně jsou kladeny mimořádné nároky na spolehlivost a provozuschopnost všech bezpečnostních prvků a systémů osazených za účelem maximální ochrany zdraví osob a majetku. Návštěvníkům laserové budovy bude na základě schvalovacích procesů a provedeného poučení o bezpečnosti umožněn krátkodobý pobyt na časově omezenou dobu vydáním přístupové karty (max. na dobu jednoho dne). Návštěvy se pohybují po zóně s doprovodem. Vstup do zóny III bude personifikovaný (čipová karta + PIN), nebude umožňovat automatický přístup osobám majícím schválené přístupové oprávnění platné v jiných zónách. Zaměstnanci s trvalým povolením k práci v laserové budově musí mít úspěšně absolvováno periodické školení z užívání prostor, bezpečnosti práce, fyzické a administrativní bezpečnosti dle stanoveného rozsahu a obsahu. O jeho výsledku je veden personální záznam v bezpečnostním subsystému. V případě zneplatnění nebo vypršení doby platnosti školení je v systému vygenerováno upozornění pro zaměstnance. Po vypršení termínu platnosti je vstup do zóny znepřístupněn až do doby splnění požadavků na určitý typ školení. Vstup do této zóny bude primárně monitorován systémem CCTV. Vstupy budou vybaveny kamerovým systémem a čtečkami přístupových karet s PIN klávesnicí, rozmístěnými tak, aby nebylo možné fyzicky systém minout. Systém v reálném čase porovnává a rozpoznává data uvedená v databázi s reálnou situací a sleduje a zaznamenává pohyb osob, které procházejí zónou. V případě nalezení neshody je v zóně automaticky vyhlášen akustický a vizuální poplach. Bezpečnostní třídy V rámci každé bezpečnostní zóny jsou prostory s různou mírou elektronického a mechanického zabezpečení. Pro vyjádření míry zabezpečení jednotlivých prostor je zavedeno pět bezpečnostních tříd (1-5) podle následující tabulky.

Úroveň zabezpečení

Úroveň rizika

Preventivní opatření

Typové řešení

1

Velmi nízká

Jednoduché mechanické zabezpečení

Žádné nebo jednoduché zamykání





2

Nízká

Přídavné mechanické zabezpečení

Mechanické zamykání, přístupového systému ACS

součást

3

Střední

Přídavné mechanické zabezpečení a minimální elektronické zabezpečení

Mechanické zamykání, součást systému ACS. Přepínač polohy dveří nebo PID (pasivní infračervený detektor) detektor pohybu v místnosti.

4

Vysoká

Rozsáhlé mechanické zabezpečení a střední elektronické zabezpečení

Mechanické zamykání, součást systému ACS. Uvolnění dveří čtečkou bezkontaktních karet. Pozice dveří je monitorována systémem EZS.

5

Velmi vysoká

Rozsáhlé mechanické zabezpečení a vysoké elektronické zabezpečení.

Vysoká integrita mechanického zabezpečení.

systému

Čtečka karet plus PIN kód a monitorování pozice dveří. Pozice dveří je monitorována systémem EZS.

Míra rizika a způsoby zabezpečení. Bezpečnostní třída 1 Jedná se o prostory všeobecně přístupné nebo bez zvláštních nároků na kontrolu přístupových oprávnění. Z pohledu narušení bezpečnosti jde o nedůležité prostory jako jsou chodby, sociální zařízení, úklidové komory apod. Nejsou kladeny žádné nároky na stavební konstrukce. Dveře bez zámku nebo třída bezpečnosti 1 dle ČSN P ENV 1627. Bezpečnostní třída 2 Jedná se o místnosti se základním zabezpečením a omezením přístupu neoprávněných osob. Jde především o osobní kanceláře, zasedací místnosti, sklady apod. Nejsou kladeny žádné nároky na dělicí příčky. Dveře jsou uzamykatelné a jsou součástí ACS kartového přístupového systému ve variantě off-line. Odolnost dveří odpovídá bezpečnostní třídě 2 dle ČSN P ENV 1627. Skleněné výplně jsou opatřeny bezpečnostní folií. Bezpečnostní třída 3 Jedná se o prostory vyšší důležitosti, které vyžadují kontrolu přístupových oprávnění a odolnost vůči mechanickému napadení. Do této třídy spadají například zabezpečené kanceláře nebo klíčové strojovny. Dělicí příčky musí být zděné, skleněné výplně opatřeny bezpečnostní folií. Dveře jsou uzamykatelné a jsou součástí ACS kartového přístupového systému ve variantě off-line nebo online, dle konkrétních požadavků. Odolnost dveří odpovídá bezpečnostní třídě 3 dle ČSN P ENV 1627 a musí být doložena certifikátem. Typicky se jedná o ocelové dveře s pasivními nebo aktivními čepy nebo hliníkové fasádní systémové dveře. Dle konkrétních požadavků je prostor zabezpečen EZS. Bezpečnostní třída 4 Jedná se o prostory vysoké důležitosti, které vyžadují zdvojenou kontrolu přístupových oprávnění a vysokou odolnost vůči mechanickému napadení. Jde o velíny technologie, kontrolní místnosti využívané ostrahou objektu, serverovny apod. Stěny musí být zděné z mechanicky odolného materiálu, skleněné výplně opatřeny zdvojenou bezpečnostní folií. Dveře jsou uzamykatelné a jsou součástí ACS kartového přístupového systému ve variantě on-line. Přístupová oprávnění jsou ověřena přístupovou kartou a osobním identifikačním kódem PIN. Odolnost dveří odpovídá





bezpečnostní třídě 4 dle ČSN P ENV 1627 a musí být doložena certifikátem. Typicky se jedná o ocelové dveře s pasivními a aktivními čepy. Dle konkrétních požadavků je prostor zabezpečen EZS. Bezpečnostní třída 5 Jedná se o prostory nejvyšší důležitosti, které vyžadují zdvojenou kontrolu přístupových oprávnění, vysokou odolnost vůči mechanickému napadení a navíc doplňková bezpečnostní opatření. Tato třída je vyžadována např. u centrálního velínu ostrahy a u experimentálních hal. Pro centrální pracoviště ochranky platí stejná opatření jako pro bezpečnostní třídu 4 doplněná o nepřetržitou přítomnost alespoň jednoho pracovníka ostrahy objektu. U experimentálních hal se jedná o kombinaci elektronického a mechanického zabezpečení dle technologických požadavků doplněnou o bezpečnostní systém laseru LSS (systém není dodávkou Hlavní stavební fáze). Na přechodech mezi jednotlivými bezpečnostními zónami (0-III) budou osazena adekvátní zařízení pro kontrolu přístupových oprávnění a zamezení vstupu nepovolaných osob. Obvodový plášť budovy A bude zabezpečen na třídu 3, obvodový plášť budovy B bude zabezpečen na třídu 4. Na hlavním vstupu do zóny I v atriu budou osazeny kartové rotační turnikety. Na hlavním vstupu do zóny II mezi budovami kanceláří a laboratoří budou osazeny personální bezpečnostní propusti. Na vstupech do zóny III bude instalována sestava dveří dle technologických požadavků napojená na LSS. Prostory, které jsou součástí požárních únikových cest, musí vyhovět požadavkům PBŘ (podrobně viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby) a budou zabezpečeny především elektronicky. Kartový přístupový systém V Centru ELI je instalován kartový přístupový systém na všech místech, která vyžadují identifikaci osob. Pouze autorizovaný personál ostrahy objektu bude mít oprávnění vydávat přístupové karty, měnit a rušit přístupová oprávnění. Centrální výdej karet je umístěn v recepci objektu. Pro různé skupiny osob pohybujících se po areálu Centra ELI jsounastavena různá přístupová oprávnění. Součástí kartového přístupového systému jsoupříjezdové brány a závory a dále dveře, turnikety a personální propusti ve všech budovách. V budoucnosti se uvažuje o rozšíření systému o zápůjční databázi knihovny a databázi operátora stravovacího zařízení. Dveřní kartové čtečky budou některé fungovat on-line a některé off-line. On-line body jsou umístěny na všech dveřích obvodového pláště a na vstupu do místností s vysokým stupněm zabezpečení. On-line čtečky karet v reálném čase ověří přístupová práva podle centrální databáze a aktualizují informace obsažené na kartě. Off-line čtečky jsou umístěny na vstupech s nižším požadavkem na zabezpečení. Přístupová práva jsou ověřena pouze podle informace obsažené na kartě. Vybrané dveře jsou vybaveny domovním telefonem s funkcí dálkového otevření. Na vstupech do místností s vysokým stupněm zabezpečení je čtečka karet kombinovaná s klávesnicí pro zadání PIN kódu. Nejvyšší úrovní kontroly přístupu jsou personální propustě mezi budovou kanceláří a laboratoří. Personální propusť je tvořena kabinou se vstupními a výstupními dveřmi, která umožní průchod pouze jedné osobě naráz. V první fázi jsou přístupová práva ověřena čtečkou karet, která odblokuje vstupní dveře. Osoba uvnitř pak zadá PIN kód, který odblokuje výstupní dveře, v opačném případě se uvolní vstupní dveře pro odchod. Systém je možné zkombinovat s dalšími ochranými prvky, které zajistí, že je umožněn průchod pouze jedné osoby např. vestavěná váha nebo steroskopická kamera. V místě kde požární únikové cesty ústí do exteriéru jsou osazeny dveře alespoň 3. bezpečnostní třídy. Dveřní křídlo je vybaveno pasivními čepy a panikovým zadlabacím zámkem s jednobodovým uzamčením (budova A) nebo panikovou lištou s vícebodovým uzamčením (budova B). Dveře jsou osazeny elektromotorickou cylindrickou vložkou, která je v běžném provozu stále uzavřena, a z obou stran nástěnou čtečkou karet (na budově B navíc i PIN klávesnicí). Z vnější strany je vstup A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




umožněn na základě karty resp. PIN kódu. Z vnitřní strany je východ možný kdykoliv a komukoliv díky panikovému zámku. Autorizovaná osoba použije kartu k registraci průchodu a deaktivaci alarmu. Neautorizovaný průchod vyšle informaci o neoprávněném otevření dveří. Pro účel požárního zásahu je připravena univerzální přístupová karta uložená v požárním trezoru v místnosti č. O.00.16.

B.1.6.1.8.

Technologie FZÚ

Technologie FZÚ bude podle informací generálního projektanta získaných ze zadání zahrnovat především tyto systémy a celky: - Integrovaný systém řízení a kontroly (integrated control and supervision system – ICS), dříve nazývaný SCADA - Skladování a rozvody kapalného dusíku (liquid nitrogen – LIN – storage and distribution system) - Systém detekce úbytku kyslíku (oxygen depletion monitoring system) - Výroba a rozvody vakua (vacuum system) - Laserový bezpečnostní systém (laser safety system – LSS) - Serverové systémy (server systems) včetně serverových racků a vybavení IT - Ethernet LAN - Zařízení pro ultrasonické čištění (ultrasonic cleaning equipment) včetně zdvihacího zařízení - Laserové systémy (laser systems) včetně pulzního distribučního systému - Podpůrné systémy laserové technologie (laser support systems) včetně kryogenních chladicích okruhů, vysokonapěťových napájecích zdrojů atd. - Demontovatelné stínicí konstrukce (removable shielding structures) - Konstrukce pro pohlcování svazků (beam dumps) - Mobilní a přemistitelné technologické zařízení (v dílnách, laboratořích apod.) Výše uvedená zařízení a systémy nejsou součástí Hlavní stavební fáze. Pro některé z nich je od generálního zhotovitele požadována prostorová a/nebo stavební a technologická připravenost, pro jiné časová a/nebo prostorová koordinace. Podrobné požadavky jsou v době zpracování této projektové dokumentace projektantovi známy rozsahu podle následujících odstavců. V souladu s dostupnými informacemi od FZÚ v [3-2] a [3-8] je pro tyto systémy navržena také rezerva v instalovaném příkonu a v náhradním zdroji elektrické energie (oboje podrobně viz část A3.7 Zařízení silnoproudé elektrotechniky) a rezerva v chladicím výkonu (podrobně viz část A3.2 Zařízení pro ochlazování staveb). Integrovaný systém řízení a kontroly Podle [3-8] počítá investor s využitím open source “EPICS” (Experimental Physics and Industrial Control System) softwarové aplikace a nástrojů k implementaci integrovaného systému řízení a kontroly (integrated control and supervision system, též ICS) zpracovávajícího vstupy ze systémů budovy (building scope systems) i technologie (technology scope systems). Specifikaci požadovaných funkcí ICS zajistí FZÚ. ICS je nezávislý na systému MaR budovy. ICS není součástí tohoto projektu. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Časová návaznost FZÚ předpokládá finální implementaci ICS po dokončení a předání budovy. Skladování a rozvody kapalného dusíku Systém skladování a distribuce kapalného dusíku zahrnuje zásobníky kapalného dusíku, odpařovače pro výrobu plynného dusíku, regulaci, veškeré potrubí pro plnění i rozvod po areálu, ovládání, přístroje a zařízení umístěné v objektech SO 02, SO 03 a v kanálu technických plynů. Výroba a rozvody vakua Jsou provedeny rozvody vakua včetně přípravy pro osazení vakuových čerpadel. Prostorová příprava pro vakuové systémy zahrnuje prostor pro osazení vakuových čerpadel ve strojovnách VZT. V místě tras vakua nad zavěšenými podhledy jsou odnímatelné kazety podhledů.

B.1.6.1.9.

Čisté prostory

V laserové budově (LH) a budově laboratoří (LB) je podle [3-2] v některých místnostech požadavek na čistotu prostředí podle EN ISO 14644-1 Cleanrooms and associated controlled environments – Part 1: Classification of air cleanliness. Třídy čistoty navržené v jednotlivých místnostech jsou přehledně zobrazeny ve schématech A1.2_02_04_198-203. Třídy čistoty udávají maximální počet částic ve vznosu prokázaný kontrolním měřením. Kontrolní měření počtu částic ve vznosu K ověření dosažených parametrů čistoty prostor bude sloužit kontrolní měření počtu částic ve vznosu prováděné v místnostech, kde nebude zařízení technologie, materiál ani osoby. Jeho součástí jsou: - kontrola tlakových poměrů mezi jednotlivými místnostmi v čistém prostoru dle zadávací dokumentace, - kouřový test - stanovení množství vzduchu za hepa filtry a stanovení počtu výměn vzduchu výpočtem - test integrity a těsnosti instalovaných hepa filtrů - kontrola defektoskopie filtrů na odvodu - kontrola počtu částic - kontrola teploty a vlhkosti v čistém prostoru dle určených měřících míst - test regenerace Dále u prostorů s laminární filtrací: - stanovení průměrné rychlosti a uniformity proudění vzduchu v prostoru ošetřeném LF - stanovení rovnoběžnost proudění vzduchu v prostoru ošetřeném LF Opakované kontrolní měření čistoty prostor by měla být prováděno 1x ročně v záruční i pozáruční době.





Dispozice čistých prostor Je nezbytné zabránit přenosu znečištění infiltrací do čistých prostor. Proto je nutné důsledně udržovat kaskádové tlakování prostorů dle třídy čistoty, a vyloučit neutrální nebo negativní tlakování. Prostor nad zavěšenými podhledy není považován za čistý. Na rozdíl od prostoru pod podhledem v čisté místnosti v něm není udržován přetlak. Každý zavěšený podhled v čisté místnosti je proto navržen jako vzduchotěsný. Přechodové zóny do čistých prostor - Dveře – Na přechodu mezi jednotlivými třídami čistoty jsou navrženy tam, kde se předpokládá pouze občasné použití. - Personální propusti (personal airlocks) – Přechodové komory, které pomáhají udržet pozitivní přetlak. Sada motorově nebo tlakem ovládaných vzduchotechnických klapek umožňuje průchodnost vzduchu v přechodové komoře. Jsou umístěny mezi oblastmi různé třídy čistoty, kde je vysoká frekvence použití. Na obou stranách jsou dveře opatřeny signalizací stavu dveří a blokací. Systém signalizace má za úkol zabránit současnému otevření dvou (a více) dveří personální propusti v takové kombinaci, při které by mohlo dojít ke kontaminaci čistého prostoru, pro který je personální propust určena. Každý vstup a výstup do personální propusti je vybaven signalizačním zařízením. Všechny dveře jsou osazeny čidlem, které monitoruje stav dveří uzavření. Čidla jsou propojena s řídícím systémem, který tyto stavy vyhodnocuje. Jestliže jsou všechny dveře personální propusti zavřeny a sledované parametry v prostoru dosahují požadovaných hodnot, je na signalizaci zobrazen pokyn pro možnost vstupu v zelené barvě. Červeně zobrazený symbol zákazu vstupu se zobrazí v případě, že jiné dveře v propusti jsou otevřeny nebo některé ze sledovaných parametrů v prostoru nebudou dosahovat požadovaných hodnot. Při otevření dveří ve stavu signalizujícím zákaz vstupu je tento stav signalizován sirénou do doby, než budou dveře uzavřeny. Po návratu všech parametrů do požadovaných hodnot systém povolí přístup do sledovaného prostoru pokynem pro možnost vstupu. - Materiálové propusti (material airlocks) – Přechodové komory pro dopravu materiálu do čistých prostor. Jedná se o dopravu velkých prvků o rozměrech do 4,5 x 4,5 x 2,5 m. Materiál v nich může být očištěn omytím nebo vysáváním. - Ultrasonické čištění (ultrasonic cleaning) – před transportem materiálu do laserové budovy může probíhat ultrasonické čištění. Zde se materiál rozbalí, očistí a ponoří do ultrasonické lázně. Po usušení se opět zabalí a převeze do místa určení, kde dojde k finálnímu rozbalení. - Vzduchové sprchy – Používají proud čistého vzduchu k odstranění částic nečistot ze zaměstnanců před jejich vstupem do čistých prostor. Čas očisty ve sprše se stanovuje na základě validačních zkoušek. Běžný čas dekontaminace ve sprše je 20-30 s. Vzduchová sprcha je průchozí i opačným směrem (tj. směrem ven z prostoru o vyšší třídě čistoty), nedojde při něm k zapnutí sprchy. Šatny pro personál





U vstupů do čistých prostor jsou k dispozici šatny pro personál. Slouží k převlékání do speciálních oděvů, které minimalizují uvolňování částic do prostoru. Šatny jsou navrženy takto: - 2.PP - místnost č. LB.02.15 - hlavní vstup do experimentálních prostor v budově L a do laboratoří v budově LB - kapacita 60 osob. - 1.PP - místnost č. LB.01.13 - vstup pro zaměstnance na obslužnou lávku v experimentálních halách - kapacita 10 osob. - 1.NP - místnost č. LB.00.19 - vstup pro zaměstnance do laserových hal v budově LH a do čistých montážních dílen v budově LB - kapacita 10 osob - 1.NP - místnost č. LB.00.28 - vstup pro zaměstnance do laserových hal v budově LH - kapacita 10 osob Ve 2.PP v objektu laboratoří jsou na vstupu do prostor tříd 100 (ISO 5) a 1 000 (ISO 6) umístěny dvě samostatné kabiny pro převlékání, což umožňuje kompletní změnu oblečení jak je vyžadováno pro tyto třídy čistoty. Čisté prostory tříd 100 (ISO 5) a 1000 (ISO 6) Tato třída čistoty je zajištěna ve dvou stupních. V prvním stupni je dosaženo třídy 1 000 (ISO 6), stejné, jako v případě čistých prostor laboratoří. Třídu 100 (ISO 5) budou zajišťovat cirkulační jednotky vybavené hepa filtrem třídy H14, které zajistí zvýšení výměn vzduchu a druhý stupeň filtrace. Třída 100 (ISO 5) je zajištěna laminárním polem umístěným nad pracovními stoly. Vzduchotěsnost Udržování tlaku vzduchu a rozdílů tlaku je závislé na dosažení určitého stupně vzduchotěsnosti. To má vliv na: - Příčky – Jsou přednostně sestavovány systémem pero-drážka. Po zasunutí spoje vznikají minimální spáry, které se po důkladném vyčištění těsně před dokončením čistého prostoru silikonují a tím se zajistí vzduchotěsnost. - Dveře – Dveře musí být řádně seřízeny a utěsněny. Pro dosažení tlakové kaskády jsou na rozhraní zón s odlišnými třídami čistoty dveře vybaveny seřizovatelnou padací lištou. Výjimkou jsou velkoformátové dveře 5 x 3 m v materiálových propustech, které jsou po obvodu vybaveny těsněním, u podlahy oboustranným. - Servisní otvory – Všechny servisní otvory jsou konstruovány tak, aby nedocházelo k úniku tlaku vzduchu, popřípadě vniknutí nečistot do kontrolovaného prostoru. - Podhledy – Servisní vstupy jsou zajištěny kazetovým podhledem, ve kterém je možnost demontáže kterékoli kazety z prostoru čisté místnosti. Důležité a často používané prvky jsou na kazetách označeny. Pro dosažení dokonalé vzduchotěsnosti je podhled silikonován. Po každém rozebrání se těsnění spár opravuje. Příprava pro provedení čistých prostor v budoucnosti - Místnosti č. LB.02.05 a LB.02.06 jsou navrženy a jsou provedeny jako jeden prostor ve třídě čistoty 10 000 (ISO 7). V rámci Hlavní stavební fáze je provedena příprava pro budoucí oddělení části místnosti LB.02.06 a její provedení ve třídě čistoty 1 000 (ISO 6). Povrchy jsou připraveny jako pro třídu 1 000 (ISO 6). A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




- Místnost č. LB.1.11 není v rámci Hlavní stavební fáze navržena a nebude provedena s požadavkem na čistotu prostředí. Je požadavek na budoucí provedení ve třídě čistoty 10 000 (ISO 7). S tím je spojeno vybudování personální propusti a šatny. S ohledem na to nebudou povrchy připraveny pro čisté prostory. Pouze povrch podlahy je už v Hlavní stavební fázi připraven pro čisté prostory. - Místnosti č. LB.2.17 a LB.2.18 nejsou v rámci Hlavní stavební fáze navrženy a nebudou provedeny s požadavkem na čistotu prostředí. Je požadavek na budoucí provedení ve třídě čistoty 10 000 (ISO 7). S tím je spojeno vybudování personální propusti a šatny. S ohledem na to nebudou povrchy připraveny pro čisté prostory. Pouze povrchy podlah jsou už v Hlavní stavební fázi připraveny pro čisté prostory. - Místnost č. LB.2.19 není v rámci Hlavní stavební fáze navržena a nebude provedena s požadavkem na čistotu prostředí. Je požadavek na budoucí provedení ve třídě čistoty 10 000 (ISO 7). Povrchy podlahy a stropu (zavěšeného podhledu) jsou už v Hlavní stavební fázi připraveny pro čisté prostory. - Místnosti č. L.2.01, L.2.03, L.2.10 a L.2.11 nejsou v rámci Hlavní stavební fáze navrženy a nebudou provedeny s požadavkem na čistotu prostředí. Je požadavek na budoucí provedení ve třídě čistoty 100 000 (ISO 8). S tím je spojeno vybudování personální propusti a šatny. Povrchy podlah, stěn i stropů (zavěšených podhledů) jsou už v Hlavní stavební fázi připraveny pro čisté prostory. Třída čistoty 100 000 (ISO 8) Povrchové úpravy nosných stěn Povrchy monolitických železobetonových konstrukcí v rozsahu kontaktu s čistým prostředím (tj. i za opláštěním VZT kanálů) jsou vystěrkovány jednosložkovou cementovou maltou a vyhlazeny. Nerovnosti jsou vybroušeny tak, aby na stěnách nedocházelo k usazování prachových částic. Stěrka je opatřena matným omyvatelným interiérovým nátěrovým systémem, třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. Příčky a předstěny Opláštění VZT potrubí v chodbách je provedeno ze sádrovláknitých desek kotvených na ocelovou konstrukci. Hrany kanálů boudou opatřeny ocelovými ochranami rohů, které budou chránit kanál před poškozením při manipulaci s velkými předměty. Příčky ze sádrovláknitých desek jsou provedeny dle postupu nařízeného výrobcem. Spáry jsou přetmeleny a přebroušeny. Takto připravený povrch je opatřen matným omyvatelným, bezrozpouštědlovým, vodou ředitelným nátěrovým systémem, odolným detergenčním prostředkům. Třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. Zděné příčky jsou opatřeny jádrovou omítkou a vyhlazeny cementovou stěrkou. Povrch je opatřen matným omyvatelným, bezrozpouštědlovým, vodou ředitelným nátěrovým systémem, odolným detergenčním prostředkům. Třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. Podhledy Podhledy v chodbách se servisní lávkou jsou plné s opláštěním ze sádrovláknitých desek. Desky jsou montovány na křížový rastr zavěšený na ocelová táhla. Spoje desek jsou přetmeleny a přebroušeny. Takto připravený povrch je opatřen omyvatelným interiérovým nátěrovým systémem, třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. V chodbách bez servisní lávky a v ostatních místnostech jsou podhledy z kovových kazet na nosném rastru. Kovové kazety jsou uchyceny zacvaknutím v samosvorném narážecím profilu. Toto





uchycení umožňuje demontáž libovolné kazety z rastru podhledu a přístup do prostoru nad zavěšeným podhledem. Při přetlaku v místnosti je podhled zajištěn proti nadzvednutí ohnutím částí nosiče. Kazety jsou z ocelového plechu oboustranně povrchově upraveného chromatováním 2-3 mikrometry a následně jednostranně z pohledové strany práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Spáry kazet jsou po montáži silikonovány pro dosažení vzduchotěsnosti. Podlahy Všechny podlahové konstrukce jsou opatřeny fabionem vytaženým na přilehlé svislé konstrukce, který bude zajišťovat dobrou čistitelnost spoje mezi podlahou a stěnou. Dveře Rámy jsou ze žárově pozinkovaného plechu dle DIN 59232 o síle 1,45 mm opatřeného práškovou vypalovací barvou v odstínu RAL. Dveřní křídlo musí být v bezfalcovém provedení a při zavření lícovat s hranou zárubně. Zárubně jsou přizpůsobeny pro osazení závěsů vhodných do čistých prostor. Závěsy jsou bezúdržbové s teflonovou vložkou. Zárubně jsou opatřeny těsněním a dveřní křídlo padací lištou. Dveřní kování je nerezové pro zatížení s klasifikací třídy 4 dle normy EN 1906. Okna Okna jsou pevná neotvíravá osazená do příčky. Skla oboustranně lícují s pláštěm příčky a jsou bezpečnostní tl. 6 mm. Rám je ocelový ošetřený práškovou vypalovací barvou v odstínu RAL a bude také oboustranně lícovat s pláštěm příčky. Schodiště Jako čistá jsou navržena schodiště LB2 a L2. Schodiště LB 2 je ocelové se stupni z pororoštů s ocelovým zábradlím. Schodiště L2 je železobetonové s ocelovým zábradlím. Všechna ostatní schodiště v budově LH nejsou navržena jako provozní, ale výhradně jako úniková. Situace, kdy by docházelo k přechodu osob ze schodiště bez požadavků na čistotu prostředí do čistých prostor, nemá za běžného provozu Centra nastat. Toto bude ošetřeno provozními řády. Třída čistoty 10 000 (ISO 7) v místnostech zatížených EMP V místnostech zatížených EMP pulzy jsou použity nekovové povrchové úpravy. Povrchové úpravy nosných stěn Povrchy monolitických železobetonových konstrukcí v rozsahu kontaktu s čistým prostředím (tj. i za opláštěním VZT kanálů) jsou vystěrkovány jednosložkovou cementovou maltou a vyhlazeny. Nerovnosti jsou vybroušeny tak, aby na stěnách nedocházelo k usazování prachových částic. Stěrka je opatřena matným omyvatelným dvousložkovým čtyřvrstvým polyuretanovým nátěrovým systémem vhodným pro čisté prostory. Nátěrový systém odolný vůči běžným detergenčním prostředkům. Konstrukce zděné z vysokohustotního betonu jsou po vyzdění omítnuty jádrovou omítkou, vystěrkovány jednosložkovou cementovou maltou a vyhlazeny. Nerovnosti jsou vybroušeny tak, aby na stěnách nedocházelo k usazování prachových částic. Stěrka je opatřena matným omyvatelným dvousložkovým čtyřvrstvým polyuretanovým nátěrovým systémem vhodným pro čisté prostory kategorie 1 a 2. Nátěrový systém odolný vůči běžným detergenčním prostředkům. Příčky a předstěny Na konstrukce předstěn jsou použity opláštěné příčky ze sádrovláknitých desek se systémovým ocelovým nosným rámem. Ze strany interiéru experimentálních hal je opláštění ze sádrovláknitých desek opatřeno matným A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




omyvatelným dvousložkovým čtyřvrstvým polyuretanovým nátěrovým systémem vhodným pro čisté prostory kategorie 1 a 2. Nátěrový systém odolný vůči běžným detergenčním prostředkům. Ze strany vzduchotechnického kanálu za předstěnou je opláštění ze sádrovláknitých desek opatřeno omyvatelným interiérovým nátěrovým systémem, třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. Příčka je osazena na ocelovém rámu, ve kterém je osazena vzduchotechnická mřížka s regulací. Všechny kovové části příčkového systému jsou vodivě pospojeny a jsou uzemněny na připravené připojovací body v monolitických železobetonových konstrukcích. Podhledy Zavěšený podhled je tvořen nosným hliníkovým rámem, ve kterém jsou osazeny minerální kazety. Minerální desky jsou o rozměru 1250 x 625 x 17 mm, s rovnou hranou, laminovaným voděodolným povrchem s omyvatelným nástřikem aplikovaným i na hrany. Podhledy jsou otěruvzdorné a omyvatelné vlhkou vyždímanou houbou s vodou obsahující běžně používané detergenční prostředky. Nosný hliníkový rastr je zavěšen do železobetonového stropu a je přiznaný. Všechny kovové části jsou vodivě pospojeny a uzemněny na připravené zemnicí destičky. Kovový rastr je umožňovat osazení svítidel a VZT nástavců bez dalšího kotvení (tzv. těžký rastr). Součástí podhledu jsou i servisní kazety pro přístup do prostoru nad podhledem. Po obvodu podhledu jsou na stycích se svislými konstrukcemi instalovány hliníkové fabiony pro snadnou údržbu čistých prostor. Podhled umožňuje dotěsnění dilatačních mezer podél jeřábových drah vstupujících podhledem do čistých prostor. V místech, kde není navržen zavěšený podhled, je betonový strop ošetřen shodně jako ostatní monolitické železobetonové konstrukce. Podlahy Všechny podlahové konstrukce jsou opatřeny fabionem vytaženým na přilehlé svislé konstrukce, který bude zajišťovat dobrou čistitelnost spoje mezi podlahou a stěnou. Dveře Dveřní křídlo musí být v bezfalcovém provedení a při zavření lícovat s hranou zárubně. Prosklení dveří musí být takové, aby skla oboustranně lícovala s povrchem dveřních křídel. Zárubně jsou přizpůsobeny pro osazení závěsů vhodných do čistých prostor. Závěsy jsou bezúdržbové s teflonovou vložkou. Zárubně jsou opatřeny těsněním a dveřní křídlo padací lištou. Dveřní kování je nerezové. Třída čistoty 10 000 (ISO 7) v místnostech bez zatížení EMP V místnostech bez zatížení EMP pulzy lze použít kovové povrchové úpravy. Povrchové úpravy nosných stěn Povrchy monolitických železobetonových konstrukcí v rozsahu kontaktu s čistým prostředím (tj. i za opláštěním VZT kanálů) jsou vystěrkovány jednosložkovou cementovou maltou a vyhlazeny. Nerovnosti jsou vybroušeny tak, aby na stěnách nedocházelo k usazování prachových částic. Stěrka je opatřena matným omyvatelným dvousložkovým čtyřvrstvým polyuretanovým nátěrovým systémem vhodným pro čisté prostory. Nátěrový systém odolný vůči běžným detergenčním prostředkům. Příčky a předstěny Na konstrukce předstěn v laserových halách jsou použity opláštěné příčky ze sádrovláknitých desek se systémovým ocelovým nosným rámem. Ze strany interiéru experimentálních hal je opláštění ze sádrovláknitých desek opatřeno matným A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




omyvatelným dvousložkovým čtyřvrstvým polyuretanovým nátěrovým systémem vhodným pro čisté prostory kategorie 1 a 2. Nátěrový systém odolný vůči běžným detergenčním prostředkům. Ze strany vzduchotechnického kanálu za předstěnou je opláštění ze sádrovláknitých desek opatřeno omyvatelným interiérovým nátěrovým systémem, třída otěru za mokra 1 dle DIN EN 13300. Příčka je osazena na ocelovém rámu, ve kterém je osazena vzduchotechnická mřížka s regulací. Všechny kovové části příčkového systému jsou vodivě pospojeny a jsou uzemněny na připravené připojovací body v monolitických železobetonových konstrukcích. Předstěny laboratoří v prostorech třídy ISO 7 jsou ze sádrovláknitých desek, na které je nalepen lakovaný plech v odstínu RAL. Povrch desek je zatmelen a přebroušen a následně je proveden obklad z ocelového plechu tl. 0,8 mm. Plech je dále povrchově upraven oboustranně chromatovaním 2-3 mikrometry a následně jednostranně práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Spáry kazet jsou po montáži silikonovány pro dosažení vzduchotěsnosti. V místnostech se zvýšeným výskytem vodních par jsou desky lepeny přímo na příčku pomocí sádrových terčů doplněných z důvodu vysoké relativní vlhkosti o hmoždinky. Povrch zde je z nerezového plechu AISI 304. Podhledy Kovové kazety zavěšeného podhledu jsou uchyceny zacvaknutím v samosvorném narážecím profilu. Toto uchycení umožňuje demontáž libovolné kazety z rastru podhledu a přístup do prostoru nad zavěšeným podhledem. Při přetlaku v místnosti je podhled zajištěn proti nadzvednutí ohnutím částí nosiče. Kazety jsou z ocelového plechu tl. 0,6 mm. Plech je dále oboustranně povrchově upraven chromatováním 2-3 mikrometry a následně jednostranně z pohledové strany práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Spáry kazet jsou po montáži silikonovány pro dosažení vzduchotěsnosti. Podhled je připraven na instalaci kompatibilních nadstavců VZT a svítidel bez nutnosti dalšího kotvení (tzv. těžký rastr). Kolem podhledu jsou ve styku se svislými konstrukcemi instalovány hliníkové fabiony pro snadnou údržbu čistých prostor. V místnostech se zvýšeným výskytem vodních par je povrch z nerezového plechu AISI 304. Podlahy Všechny podlahové konstrukce jsou opatřeny fabionem vytaženým na přilehlé svislé konstrukce, který bude zajišťovat dobrou čistitelnost spoje mezi podlahou a stěnou. Dveře Dveřní křídlo musí být v bezfalcovém provedení a při zavření lícovat s hranou zárubně. Prosklení dveří musí být takové, aby skla oboustranně lícovala s povrchem dveřních křídel. Zárubně jsou přizpůsobeny pro osazení závěsů vhodných do čistých prostor. Závěsy jsou bezúdržbové s teflonovou vložkou. Zárubně jsou opatřeny těsněním a dveřní křídlo padací lištou. Dveřní kování je nerezové. Okna Okna jsou pevná neotvíravá. Skla oboustranně lícují s rámem a jsou bezpečnostní. Rám je ocelový ošetřený práškovou vypalovací barvou v odstínu RAL. Třída čistoty 1 000 (ISO 6) Příčky a předstěny A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Jsou použity předstěny z prefabrikovaných panelů. Panel je sendvičového typu, tvořený vnitřní výplní z minerálních vláken a oboustranným pláštěm z ocelového plechu tl. 0,8 mm. Plech je dále povrchově upraven oboustranně chromatovaním 2-3 mikrometry a následně jednostranně práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Systém kovových příček umožňuje zabudování dveřních otvorů tak aby splňovaly požadavky na jednoduchou sanitaci. V prostorech třídy ISO 6 jsou dále předsazené stěny ze sádrovláknitých desek. Tyto předstěny tvoří technický prostor pro vzduchotechnické kanály. Povrch je zatmelen, přebroušen a následně je proveden obklad z ocelového plechu tl. 0,8 mm. Plech je dále povrchově upraven oboustranně chromatovaním 2-3 mikrometry a následně jednostranně práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Spáry kazet jsou po montáži silikonovány pro dosažení vzduchotěsnosti. Podhledy Kovové kazety zavěšeného podhledu jsou uchyceny zacvaknutím v samosvorném narážecím profilu. Toto uchycení umožňuje demontáž libovolné kazety z rastru podhledu a přístup do prostoru nad zavěšeným podhledem. Při přetlaku v místnosti je podhled zajištěn proti nadzvednutí ohnutím částí nosiče. Kazety jsou z ocelového plechu tl. 0,6 mm. Plech je dále oboustranně povrchově upraven chromatováním 2-3 mikrometry a následně jednostranně z pohledové strany práškovým polyesterovým lakem základním SP 5-7 mikrometrů a vrchním lakem SP 25 mikrometrů. Spáry kazet jsou po montáži silikonovány pro dosažení vzduchotěsnosti. Podhled je připraven na instalaci kompatibilních nadstavců VZT a svítidel bez nutnosti dalšího kotvení (tzv. těžký rastr). Kolem podhledu jsou ve styku se svislými konstrukcemi instalovány hliníkové fabiony pro snadnou údržbu čistých prostor. Podlahy Všechny podlahové konstrukce jsou opatřeny fabionem vytaženým na přilehlé svislé konstrukce, který bude zajišťovat dobrou čistitelnost spoje mezi podlahou a stěnou. Dveře Rámy jsou ze žárově pozinkovaného plechu dle DIN 59232 o síle 1,45 mm opatřeného práškovou vypalovací barvou v odstínu RAL. Dveřní křídlo musí být v bezfalcovém provedení a při zavření lícovat s hranou zárubně. Zárubeň lícuje s příčkami. Prosklení dveří musí být takové, aby skla oboustranně lícovala s povrchem dveřních křídel. Zárubně jsou přizpůsobeny pro osazení závěsů vhodných do čistých prostor. Závěsy jsou bezúdržbové s teflonovou vložkou. Zárubně jsou opatřeny těsněním a dveřní křídlo padací lištou. Dveřní kování je nerezové pro zatížení s klasifikací třídy 4 dle normy EN 1906. Třída čistoty 100 (ISO 5) Prostor čistoty ISO 5 vytváří laminární pole, které zajišťuje rovnoměrné proudění vzduchu s požadovanou rychlostí v rozsahu 0,3÷0,45 m/s při hustotě vzduchu =1,2 kg.m3. Ochranný účinek je zvýšen upevněním pružných po obvodě jednotky. Úklid čistých prostor při jejich dokončování Základní pojmy a zkratky Roztok detergentu – detergenční a čisticí prostředek bez obsahu formaldehydů ke krátkodobé





dezinfekci. Roztok zároveň čistí. Bezúletové utěrky – speciální savé utěrky, které při otírání ploch nezanechávají na čistých plochách vlas a absorbovaný prach. SOP – Standardní operační postup. OQ VZT – Operační kvalifikace vzduchotechnického zařízení. Výsledkem těchto zkoušek je prokázání způsobilosti nainstalovaného zařízení dle projektovaných parametrů. Hrubý úklid při realizaci stavby V průběhu realizace výstavby čistých prostor je zcela nezbytný průběžný úklid od zbytků stavebních materiálů a prachu. Vhodným úklidovým prostředkem je výkonný průmyslový vysavač bez použití vody a hepa filtru. Na hrubý stavební materiál je vhodné použít gumové stěrky (podobné jako pro mytí oken). Použití smetáků nebo košťat není vhodné, protože způsobuje nadměrnou prašnost. Úklid od prachu je nutno provádět průběžně ve všech prostorách, které mají zaústění nebo vyústění vzduchotechnického potrubí, laminárních skříní apod. Při finálním broušení tmelených spár je nutné provádět úklid prachu vysavačem. Každý den ve velkých prostorách, které nelze dokončit za jednu pracovní směnu, ihned po dokončení broušení v místnostech, které jsou dokončeny během jedné pracovní směny. Před montáží vzduchotechnických rozvodů je nutné zkontrolovat čistotu potrubí z vnějšku i zevnitř a vlhkou tkaninou odstranit viditelné nečistoty. Při přerušení prací je nutné všechny volné otvory potrubí zaslepit (vhodné je použít igelit a lepicí pásku). Hrubý úklid po realizaci stavby Hrubý úklid se provádí po ukončení: - Instalací a montáži kovových příček včetně rohových fabionů. - Instalací a montáži sádrokartonových příček včetně rohových fabionů. - Montáži a kompletaci zavěšeného podhledu včetně svítidel, vzduchotechnických nástavců, snímacích čidel, laminárních jednotek a rohových fabionů. - Podlahových konstrukcí (stěrkových, PVC) zakončených ve styku s příčkami a obkladovými panely fabiony. -.Všech technologických rozvodů a odpadů, které jsou v prostupech přes svislé a vodorovné konstrukce opatřeny krytkami. - Montáží dveřních křídel, včetně spodních těsnicích lišt - Osazení signalizací dveří, magneheliků a jiných signalizačních zařízení vyplývajících z projektové dokumentace. K úklidu podlah takto dokončených prostor se používají smetáky s krátkými žíněmi. Pro úklid svislých a podhledových konstrukcí (kovové příčkové panely, kovové podhledové kazety) je nutno použít šetrnější prachovky s dlouhým vlasem, aby nedošlo k mechanickému poškození lakovaného povrchu. Po důkladném očištění podhledů a stěn se podlahy vysají průmyslovým vysavačem vybaveným účinným filtrem (případně hepa filtrem). Na závěr hrubého úklidu se všechny styčné spáry na kovových konstrukcích (včetně podhledu) otřou vlhkými prachovkami. Teprve po provedení tohoto základního úklidu je možné z kovových příček a podhledů odstranit stržením ochranné přepravní a montážní fólie. Pokud při montáži došlo ke znečištění kovových panelů a podhledů mastnými látkami (běžné např. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




při montáži podhledových požárních hlavic), je nutno důkladně tyto plochy vyčistit technickým benzínem. Takto připravené konstrukce se mohou ve všech spojích a spárách zatmelit silikonovým případně polyuretanovým tmelem. Vlhký úklid po realizaci stavby Tento úklid se provádí před instalací nábytku a provozního zařízení. Úklid se provádí vlhkými bezúletovými utěrkami vlažnou vodou s přidáním saponátového prostředku v pořadí: - Podhledové konstrukce (kovové kazety, minerální kazety svítidla, vzduchotechnické nástavce apod.) - Horizontální konstrukce (snížené pracovní plochy, odtahové prostupy VZT) - Vertikální konstrukce (kovové příčky, vzduchotechnické kanály, lamelové zástěny) - Podlahové plochy Kompletace prostor před spuštěním vzduchotechniky Před spuštěním vzduchotechniky musí být zatmeleny všechy styčné spáry a prostupů. Spuštění vzduchotechniky Před spuštěním vzduchotechnického zařízení je nutno důsledně překontrolovat, zda jsou všechny regulační klapky vzduchovodů (včetně ovládaných servopohony) otevřeny do maximální polohy. Rovněž musí být osazeny všechny regulační mřížky odtahů a odvrtány měřicí otvory pro zaregulování průtoků vzduchu. Při prvním spuštění, které slouží k profouknutí celého systému nesmí být osazeny hepa filtry. Od tohoto okamžiku vzduchotechnika již musí běžet minimálně na tlumený režim bez přerušení. Nasazení hepa filtrů Jestliže jsou vzduchotechnické rozvody dostatečně profouknuty (jednotky vzduchotechniky musí běžet na plný chod) a z nástavců pro hepa filtry je vlhkou tkaninou důkladně vytřen prach roztokem detergentu, mohou být do systému osazeny hepa filtry. Při jejich osazování je třeba důsledně dbát na přesné dotlačení těsnicích profilů tak, aby nedocházelo k nežádoucímu “obtékání“ aktivní plochy filtru. Po osazení hepa filtrů proběhne zaregulování celého systému dle parametrů stanovených v projektové dokumentaci. Vzduchotechnické zařízení běží minimálně na tlumený chod bez přerušení. Mokré čištění před provedením OQ VZT a čistých prostor Po spuštění vzduchotechniky je možné při plném provozu vzduchotechniky přikročit k mokrému úklidu čistých prostor. (jde o úklid vlhkými úklidovými prostředky nikoliv ostřikem tekoucí vodou). Podmínky pro mokré čištění: - Vzduchotechnika musí běžet na plný výkon s osazenými hepa filtry. - Pracovníci provádějící mokrý úklid musí být oděni do pracovních obleků odpovídajících třídě čistoty daného prostředí. - Do prvního čištění je přidáno menší množství saponátového prostředku, druhé čištění je provedeno roztokem detergentu. Obsah detergentu a dezinfekce se řídí doporučením výrobce nebo SOP investora. Doporučuje se použít jako detergenční prostředek roztok vody s detergentem 2% o pokojové teplotě. Použití úklidových prostředků: A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




- Podhledové konstrukce,svislé konstrukce včetně prosklení nezanechávají na čištěných plochách vlas a absorbovaný prach.

- bezúletové utěrky, které

- Podlahové konstrukce - bezprašné molitanové stěrky s mechanickým ždímáním (není přípustné ždímat stěrky ručně z důvodu osahu čištěných ploch rukou), průmyslový vodní vysavač, který musí být osazen hepa filtrem. - Pro čištění podlah je možno využít i čisticí stroje, které umožňují použití detergentu dle potřeb provozu. Postup mokrého čištění vždy shora dolů, tj.: - Konstrukce podhledu - Konstrukce stěn (příček) - Vodorovné plochy (skříně, pracovní plochy, dřezy apod.) - Podlaha Prostory se čistí v pořadí od nejvyšší tlakové kaskády (tj zpravidla místnosti s nejvyšší třídou čistoty), nikdy ne opačně. Nemůže tak dojít ke znečištění prostorů únikem přes komunikační prostupy (dveře, materiálové propusti). Pro maximální účinnost úklidu je nutné: - Neustále kontrolovat uzavření čištěných prostor (dveřní křídla, materiálové propusti). Neboť někdy dochází k přelepení snímacích optických čidel ve dveřních zárubních lepící páskou. - Zamezit přístupu cizích osob. - Kontrolovat plný chod vzduchotechnického zařízení. - Neprotahovat elektrické prodlužovací kabely pod dveřními křídly (zamezení dosednutí těsnící podlahové lišty, případně její poškození). Takto vyčištěné prostory je vhodné uzamknout, neboť po těchto pracích následuje pouze měření validačního týmu. V případě potřeby jakýchkoliv montážních úprav či jiných drobných prací je naprosto nezbytné vybavit montážní pracovníky úklidovými prostředky, které svou specifikací odpovídají dané čistotě prostředí. Podmínky pro pohyb osob a materiálu v čistém prostoru V této kapitole jsou uvedeny minimální základní požadavky na užívání čistých prostor. Základní pravidla pro pohyb materiálu na vstupu do čistého prostoru. Při vstupu do budovy je materiál zbaven přepravních a ochranných obalů. Materiál bode poté zbaven hrubých nečistot vysátím a omytím vodou se saponátem. Veškerý materiál, který bude vstupovat do čistého prostoru, musí být řádně očištěn mokrou cestou od prachových částic. Očista bude prováděna otřením roztokem s detergentem 2%. Jestliže materiál bude vstupovat do prostoru vyšší třídy čistoty než je třída materiálové propusti (airlock), ve které bude prováděna očista, je nutné materiál nově zabalit. Takto zabalený materiál bude rozbalen až na místě montáže. Materiál ošetřený ultrasonickým čištěním je vhodné před zabalením osušit. Materiál, který bude opracováván v dílně, je nutné napřed zbavit zbytků opracovaného materiálu omytím, odfukem či ometením. Materiál bude dopravován pomocí transportních prostředků, které jsou určeny pro danou třídu čistoty. Jestliže prostředek bude pro různé třídy čistoty, je nutné při každém přestupu provést očistu A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




i přepravního prostředku. V materiálových propustech bude při transportu do čistých prostor vždy provedeno otření všech povrchů transportovaných předmětů, případně také vyčištění vysavačem. Základní pravidla pro pohyb osob na vstupu do čistého prostoru Osoby vstupující do čistých prostor musí využít personální propusti, ve kterých provedou výměnu oděvu za oděv bezúletový a změnu obuvi při využití překročných lavic. Typ oděvu musí splňovat podmínky dané třídy čistoty. Pracovníci provedou základní očistu a osušení rukou. Základní pravidla pro pohyb osob v čistých prostorech Pro místnost L4a (L.2.08) budou osoby pro přístup využívat schodiště L2. Přístup z chodby L.2.11 je pouze pro dovoz materiálu a není s ním počítáno pro přístup osob. Tento přístup je jen pro servis a revize zařízení v technické místnosti kapalného dusíku L.2.14. Pro provoz mezi čistými prostorami v jednotlivých podlažích laserové budovy bude jako jediné využíváno schodiště L2. Ostatní schodiště v budově LH budou využívána pouze pro únik v případě požáru a nebudou udržována jako čistá. Je nutné dodržovat disciplinovanost pracovníků při výměnách oděvu včetně obuvi. V žádném případě není přípustné v čistých prostorech konzumovat jakoukoliv stravu a rozlévané nápoje. Při čištění se nesmí manipulovat s vyústkami přívodu vzduchu a regulačními mřížkami na odtahu vzduchotechnických kanálů. Propust do třídy čistoty ISO 8 Propust do čistých prostor třídy ISO 8 je navržena jako obousměrná. Vstupní část před propustí je kontrolovaný prostor, tj. prostor bez požadavků na třídu čistoty. Jde o prostor, ve kterém se smí pohybovat pouze poučené osoby, které musí vědět, že jsou před čistými prostory, a vědět, kde se smí pohybovat. Uživatelé musí při vstupu provést následující (v tomto pořadí): 1. Svléknout standardní pracovní oděv, uložit do skříněk. Odstranit make-up, odložit hodinky a šperky. 2. Navléknout pokrývku hlavy, event. vousů (dále jen pokrývku hlavy). 3. Obléknout si pracovní oděv určený pro čisté prostory třídy ISO 8: nejprve halenu, pak kalhoty. Kalhoty oblékat tak, aby se při oblékání nedotýkaly podlahy. 4. Vyzout si pracovní boty a uložit do přihrádky na boty na vstupní straně. 5. Vyjmout čistou obuv nebo návleky na boty z příslušné přihrádky a položit na podlahu čisté strany. 6. Usednout na překročnou lavici, přenést jednu nohu na čistou stranu a obout čistou obuv nebo návleky. 7. Provést pro druhou nohu. 8. V zrcadle zkontrolovat správnost oblečení, provést případnou úpravu. 9. Otevřít dveře a vstoupit do vzduchové sprchy. 10. Po jejím vypnutí vstoupit do čistých prostor. Propust do třídy čistoty ISO 7





Propust do čistých prostor třídy ISO 7 je navržena jako obousměrná. Pracovníci, kteří budou vstupovat do prostor třídy ISO 7, se budou převlékat do potřebného oblečení již při vstupu z kontrolovaného prostoru, tj. prostor bez požadavků na třídu čistoty. Uživatelé musí při vstupu z kontrolovaného prostoru provést následující (v tomto pořadí): 1. Svléknout standardní pracovní oděv, uložit do skříněk. Odstranit make-up, odložit hodinky a šperky. 2. Navléknout pokrývku hlavy, event. vousů (dále jen pokrývku hlavy). 3. Obléknout si pracovní oděv určený pro čisté prostory třídy ISO 7: nejprve halenu, pak kalhoty. Kalhoty oblékat tak, aby se při oblékání nedotýkaly podlahy. 4. Vyzout si pracovní boty a uložit do přihrádky na boty na vstupní straně. 5. Vyjmout čistou obuv nebo návleky na boty z příslušné přihrádky a položit na podlahu čisté strany. 6. Usednout na překročnou lavici, přenést jednu nohu na čistou stranu a obout čistou obuv nebo návleky. 7. Provést pro druhou nohu. 8. V zrcadle zkontrolovat správnost oblečení, provést případnou úpravu. 9. Otevřít dveře a vstoupit do vzduchové sprchy. 10. Po jejím vypnutí vstoupit do čistých prostor třídy ISO 8. 11. Přes vzduchové propusti vstoupit do místností třídy ISO 7. Propust do třídy čistoty ISO 6 Propust do čistých prostor třídy ISO 6 je navržena jako obousměrná. Uživatelé musí při vstupu z kontrolovaného prostoru provést následující (v tomto pořadí): 1. Svléknout standardní pracovní oděv, uložit do skříněk. Odstranit make-up, odložit hodinky a šperky. 2. Navléknout pokrývku hlavy, event. vousů (dále jen pokrývku hlavy). 3. Obléknout si pracovní oděv určený pro čisté prostory třídy ISO 7: nejprve halenu, pak kalhoty. Kalhoty oblékat tak, aby se při oblékání nedotýkaly podlahy. 4. Vyzout si pracovní boty a uložit do přihrádky na boty na vstupní straně. 5. Vyjmout čistou obuv nebo návleky na boty z příslušné přihrádky a položit na podlahu čisté strany. 6. Obout čistou obuv nebo návleky. 7. V zrcadle zkontrolovat správnost oblečení, provést případnou úpravu. 8. Přes vzduchovou propust vstoupit do místností třídy ISO 7. 9. Vstoupit do personální propusti pro třídu ISO 6. 10. Svléknout pracovní oděv, uložit do odsávaných skříněk. 11. Sundat pokrývku hlavy. 12. Vyzout obuv. 13. Navléknout pokrývku hlavy vhodnou pro třídu ISO 6.





14. Vzít pracovní oděv určený pro místnosti třídy ISO 6. 15. Obléknout si pracovní oděv určený pro čisté prostory třídy ISO 6: nejprve halenu, pak kalhoty. Kalhoty oblékat tak, aby se při oblékání nedotýkaly podlahy. 16. Vzít obuv pro ISO 6. 17. Přejít do prostoru ISO 6 (za čárou na podlaze šatny). 18. Obout obuv. 19. Přejít přes lepicí rohože. 20. Vstup do vzduchové sprchy. 21. Vstup do třídy ISO 6

B.1.6.1.10.

Prostory zatížené ionizujícím zářením

Produktem srážek petawattového laseru s cíli umístěnými v experimentálních prostorách E1, E2, E3, E4, E5 a E6 ve 2.PP laserové budovy budou intenzivní vysokoenergetické svazky elektronů a iontů. Důsledkem toho může dojít k uvolnění ionizujícího záření (radiace) o vysoké energii (principiálně gamma paprsků a neutronů) ve velmi krátkém časovém úseku po interakci světla a hmoty. Bude nutná osobní dozimetrie odpovídající spektru uvolňovaného záření. Veškerý personál vstupující do laserové budovy bude muset používat vhodné osobní dozimetry. Pro vydávání osobních dozimetrů, skladování vybavení a záznamů je určena místnost č. LB.02.35 v budově laboratoří.

B.1.6.1.11.

Prostory zatížené elektromagnetickými pulzy

V experimentálních prostorách existuje také riziko vzniku a šíření neionizujícího záření ve formě laserových paprsků a elektromagnetických pulzů (EMP).

B.1.6.2 Gastroprovoz V přízemí a prvním patře multifunkční budovy je navržena jídelna s kapacitou výdeje 360 teplých jídel denně. Jídelna bude provozována jako výdejní pult s obsluhou, s nabídkou 3 teplých jídel, polévky, salátů, sendvičů a nápojů. Teplá jídla nebudou připravována přímo v tomto zařízení, ale budou dovážena denně čerstvá k ohřátí a výdeji. V provozu se předpokládá počet zaměstnanců 5. Podle vyjádření odboru životního prostředí MÚ Černošice, v případě, že jsou v gastroprovozu jídla pouze ohřívaná, tj. jsou dovážena hotová, vodoprávní úřad nepožaduje umístění odlučovače tuků. Z objektu ELI ale musí být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném ve schváleném kanalizačním řádu obce Dolní Břežany a ve smlouvě o odvádění odpadních vod (smlouva s provozovatelem kanalizace - 1. SčV). Jídelna a kuchyň (resp. ohřívárna) jídel budou provozovány komerčním subjektem na základě smluvního vztahu. Jídelna i zázemí jsou navrženy jako pronajímatelný prostor a jsou částečně provedeny jako "shell & core", tj. bez povrchových úprav a rozvodů a koncových prvků technického zařízení budovy, s připravenými napojovacími body. V souladu s požadavkem investora jsou jednotlivé prostory v rámci Hlavní stavební fáze dokončeny takto:





Prostory dokončené včetně povrchových úprav a technických zařízení budovy - zaměstnanecké WC v jídelně (resp. prostoru přípravny a výdejny jídel), jmenovitě místnosti č. M.00.02, M.00.03, M.00.04, M.00.05, M.00.23, M.00.24, M.00.25 - schodiště v místnosti č. M.00.01 - úklidová místnost č. M.00.12 Prostory bez povrchových úprav - jídelna, jmenovitě místnosti č. M.00.01 a M.1.01 Tyto prostory nemají provedeny, zavěšené podhledy ani nášlapnou vrstvu podlah. Povrchy jsou opatřeny pouze uzavíracími bezprašnými nátěry. Vzduchotechnika je instalována tak, aby bylo možno osadit kovový lamelový zavěšený podhled, který umožňuje cirkulaci vzduchu mezi prostorem pod a nad podhledem. Prostory bez příček, povrchových úprav a technických zařízení budovy - výdejní pult, umývárna nádobí a přípravna jídel, jmenovitě místnosti č. M.00.06, M.00.07, M.00.08 - zázemí kuchyně (resp. ohřívárny), jmenovitě místnosti č. M.00.09, M.00.10, M.00.11, M.00.28, M.00.29, M.00.30 - chodba, místnost č. M.00.11 Tyto prostory, na půdorysu zobrazené jako součást prostoru M.00.01 a v tabulce místností přeškrtnuté, nemají provedeny příčky, zavěšené podhledy ani nášlapnou vrstvu podlah. Povrchy jsou opatřeny pouze uzavíracími bezprašnými nátěry. Přípojky vodovodu a podlahové vpusti jsou připraveny. Pronajímatelný prostor je vybaven měřeními spotřeby nájemce, zejména elektroměrem, vodoměrem, měřením spotřeby tepla a chladu apod. Vybavení prostoru umožňuje kolaudaci budovy (tj. základní osazení sprinklery, požárními čidly, nouzovým osvětlením apod., zejména v souladu s požadavky PBŘ).

B.1.6.3 Chráněné únikové cesty Všechna železobetonová schodiště (O1 a O2 v budově OF, M1 v budově MF, LB1 v budově LB a L1, L2, L3, L4, L5 a L6 v budově LH) jsou navržena jako chráněné únikové cesty a vnitřní požární zásahové cesty. S výjimkou jedné CHÚC typu A (L1 v budově LH) jsou všechny ostatní typu B. Chráněné únikové cesty jsou opatřeny přetlakovým větráním. Jsou větrány nuceným přívodem vzduchu v kombinaci s přirozeným odvodem. Je zajištěna požadovaná výměna vzduchu v prostoru a požadovaný přetlak vůči okolním prostorům. Přirozený odvod vzduchu nad střechu je zajištěn automatickými přetlakovými výfukovými hlavicemi osazenými vždy nad prostupem nad nejvyšší podestou únikového schodiště. Podrobně viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby a část A3.3 Zařízení vzduchotechniky.

B.1.6.4 Údržba a čištění Fasády Pro čištění a údržbu fasád budov AT, MF, OF, LB, vodorovné konstrukce stínění a interiéru atria je využívána elektrická samohybná nůžková plošina. Pracovní výška musí být 12 m, koš musí být A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




rozšiřitelný mimo půdorys plošiny. Ve složeném stavu je počítáno s max. rozměry d x š x v = 2,31 x 1,20 x 2,38 m. Celková hmotnost do 2500 kg. Bílé nešpinící plnopryžové pneumatiky. Akumulátory 24 V. Tato plošina není součástí Hlavní stavební fáze. Plošina je skladována v přízemí budovy MF v místnosti M.00.31. Pohyb podél fasád vlastním pohonem po betonové dlažbě. Přístup do atria přes dvoukřídlové dveře. Nepojíždět po zabudovaných svítidlech. Údržba a čištění fasád budovy LH a části fasády budovy LB přilehlé k zásobovacímu dvoru a vnějšímu schodišti jsou zajištěny ze střech. Za tímto účelem je ze střešní strany atik navržen kotevní systém pro uchycení pracovníků provádějících mytí a údržbu. Podrobně viz část C5 Zádržný systém. Zakrytí atik je v tomto rozsahu navrženo na zatížení od osob vykonávajících tuto činnost. Pod oplechováním je skryta nosná zámečnická konstrukce. Střecha Hlavní vstup pro údržbu na střechy budov A a B vede po schodišti nebo výtahem v laboratorní budově. S ohledem na bezpečnostní filozofii se předpokládá přístup pouze s doprovodem. Pro bezpečnou údržbu střech je osazen zádržný systém proti pádu osob. Podrobně viz část C5 Zádržný systém. Technické zázemí laserové budovy Zázemí pro technická zařízení budovy ve všech podlažích v severní i v jižní části laserové budovy budou přístupná pouze pro stálé zaměstnance FZÚ s oprávněním, případně pro externí pracovníky v doprovodu takových zaměstnanců. Vstup bude kontrolován kartovým přístupovým systémem, PIN a v některých místech napojen také na Laser safety system (není součástí Hlavní stavební fáze, dodávka technologie). Zázemí pro technická zařízení budovy zahrnuje strojovny vzduchotechniky, rozvaděče, systémy vakuových čerpadel a chlazení a další zařízení, k němuž bude umožněn přístup pouze náležitě proškoleným osobám s oprávněním pro práci s tímto zařízením. Vstup personálu pro obsluhu technických zařízení je z laboratorní budovy podle potřeby přes jednu z šaten na úrovni 1.NP nebo přes šatnu v 2.PP. Při běžném provozu centra nebude počet přístupů těchto osob ve srovnání s počtem přístupů experimentátorů a obsluhy laserových technologií významný. Úklid a údržba laserové budovy Přepokládá se stálá přítomnost několika pracovníků úklidu v pracovní době a také mimo pracovní dobu. Jejich úkolem bude zajištění běžného rozsahu úklidu podle provozních řádů. Důkladnější čištění bude koordinováno s údržbou zařízení a servisní činností při výměnách experimentálních skupin v experimentálních halách. V průběhu životnosti bude plánována údržba zařízení s různou frekvencí, např. výměna vzduchotechnických filtrů nebo výměna světelných zdrojů. Frekvence potřeby výměny filtrů je výrazně ovlivněna chováním uživatelů v čistých prostorech, dodržováním provozních řádů a zejména dodržováním SOP. Očekávaná frekvence výměny filtrů v koncových prvcích je 2-5 roků. Tyto zásahy proto bude možno předem plánovat a koordinovat s obdobími, kdy se budou vyměňovat výzkumné týmy, případně bude naplánována celková odstávka provozu laserové budovy. Stejným způsobem bude probíhat koordinace při údržbě potrubí, svítidel, klapek atd. Podrobné požadavky na úklid čistých prostor viz výše.

B.1.7

Popis stavební části - stavební objekt SO 01

B.1.7.1 Hlubinné založení A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Budova A je založena hlubinně na velkoprůměrových pilotách. Piloty jsou uspořádány v modulové síti pod všemi sloupy a pod stěnami, obecně v průsečíku s modulovými osami a/nebo na každém rohu stěny, v maximální rozteči na velikost modulu, tj. 8,1 m. Piloty jsou v úrovni základové desky staženy obvodovým základovým trámem. Na pilotách je založena také konstrukce stínění – canopy. (Tři z nich jsou v prostoru předpokládaného výkopu stavební jámy pro budovu laboratoří.) Na ose J byly z důvodu koordinace se zajištěním stavební jámy pro SO02 nahrazeny velkoprůměrové piloty za mikropiloty s převázkami. Byla provedena náhrada původně navržených velkoprůměrových pilot pod canopy na ose 1 u LB za mikropiloty s převázkami.

B.1.7.2 Podkladní beton Pod základovou desku budovy SO 01 jsou na zhutněnou pláň provedeny podkladní betony v minimální tloušťce 150 mm. Včetně betonů pod obvodové ztužující trámy, náběhy pro smykovou výztuž u pilot, dojezdy výtahů, konstrukce revizních šachet atd. Různé výškové úrovně horní hrany podkladního betonu jsou provedeny svislými odskoky. Podkladní beton je proveden po dokončení pilot. Protože je výztuž v podkladním betonu používána pro zemnicí soustavu, v místě je agresivita od bludných proudů a agresivita prostředí XA1, tak podle ČSN EN 206-1 je třída betonu C25/30 XC2 XA1 Dmax = 16-Cl 0,2-S3 z důvodu ochrany výztuže podkladního betonu. Podkladní beton je vyztužen KARI sítí. Na vyrovnanou základovou spáru jsou uloženy KARI sítě 6 mm s oky 150 mm. KARI sítě jsou uloženy na betonové distančníky (vhodné jsou vlnovky) tak, aby krytí výztuže KARI sítí bylo 50 mm od terénu. V místech překrytí KARI sítí jsou tyto vzájemně v rozích provařeny.

B.1.7.3 Uzemnění U SO 01 jsou provedeny základové zemniče, strojené zemniče v podkladním betonu, strojené zemniče mimo podkladní beton, uzemnění ocelových konstrukcí navazujících na budovu a přizemnění kovových částí pláště budovy. Dále je předepsáno provaření výztuže a provedení vývodů z provařené výztuže (zpravidla CRM z nerezové oceli).

B.1.7.4 Základové konstrukce V budově A je základová deska monolitická železobetonová, provedená na podkladním betonu se ztužujícím pásem po obvodu. V místě sloupů a pilot je lokálně zesílena. Pod velkou částí budovy kanceláří je deska uložena o 100 mm níže oproti zbytku plochy. Důvodem je prostorová rezerva pro zdvojené podlahy. V ploše desky jsou proto dva výškové odskoky, podél osy 5 mezi budovou kanceláří a vstupním atriem a podél nosné ztužující stěny poblíž osy J. Základová deska je provedena na podkladním betonu. Pod objektem SO01 došlo zesílení základové desky o 100mm z důvodu nedostatečně únosné základové spáry.





B.1.7.5 Svislé nosné konstrukce Objekt OF je navržen jako železobetonový monolitický skelet se ztužujícími stěnami kolem komunikačních jader. Stropní desky jsou podporovány sloupy obdélníkového průřezu. Objekt MF je také navržen jako železobetonový monolitický a je rozdělen na tři části. Stropní desky severní části jsou podporovány sloupy kruhového průřezu. Ve střední části je navržen stěnový systém. Jižní část je na úrovni přízemí podporována stěnou a dvojicí sloupů, výše je potom stěnový systém. Střecha vstupního atria je uložena na ocelové nosné sloupy přes výšku 3 podlaží. Samostatně stojí monolitické železobetonové konstrukce výtahové šachty a vřetenové stěny schodiště, které střechu nepodporují. Hrany monolitických železobetonových stěn a sloupů jsou provedeny se zkosením pomocí vložené systémové lišty 10 x 10 mm do bednění.

B.1.7.6 Vodorovné nosné konstrukce Stropní desky v kancelářské budově jsou monolitické železobetonové bezprůvlakové s lokálním zesílením kolem sloupů a s průběžným zesílením po obvodu desky. Desky jsou po obvodě a okolo atrií zesíleny trámy pod desku. Střešní deska je po obvodě navíc zesílena atikovým trámem. Stropní desky v multifunkční budově jsou monolitické železobetonové bezprůvlakové s konstantní tloušťkou. Okraje desek jsou vyztuženy obvodovým trámem pod desku v 2.NP a obvodovým trámem a parapetem v 3.NP a na střeše. V jižní části multifunkční budovy je nad přízemím roznášecí rošt pod konstrukce 2.NP. Strop nad 2.NP v této části je s ohledem na rozpon vyztužen trámy. Vstupní atrium mezi kancelářskou budovou a multifunkční budovou tvoří na výšku jeden prostor bez stropních desek. Je zastřešeno střechou se světlíky. Střešní plášť atria je podporován ocelovou konstrukcí, tvořenou hlavními ocelovými vazníky, mezi něž jsou ukládány vaznice. Ocelová konstrukce střechy je ve vodorovném směru kotvena do střešních betonových atik kancelářské a multifunkční budovy. Světlíky vystupující nad rovinu střešního pláště mají ocelovou nosnou konstrukci. Nosná konstrukce lávek ve vstupním atriu na úrovni podlahy 2.NP a podlahy 3.NP je složena z ocelových průvlaků s plechobetonovou deskou. Lávky jsou na jedné straně uloženy na stropní desky kancelářské budovy a na druhé straně na komunikační jádro, tvořené železobetonovou výtahovou šachtou a monolitickým betonovým schodištěm ve vstupním atriu.

B.1.7.7 Dilatační celky Stavební objekt SO 01 tvoří zvláštní dilatační celek. Jako dilatační prvek mezi stropními deskami kancelářské a multifunkční budovy funguje prostor vstupního atria. Konstrukce ocelových lávek jsou na jedné straně kotveny kluzně. Základová deska je jednolitá, bez dilatačních spár v rámci objektu SO 01. Objektová dilatace mezi objekty SO 01 a SO 02 probíhá v blízkosti osy K. Provedení jako deska se zesíleným lemem osazená na ozub. Dilatace je řešena elastometrickým kluzným modulárním ložiskem určeným do dilatačních spár.

B.1.7.8 Schodiště





Prefabrikovaná železobetonová schodiště Ramena a mezipodesty hlavních schodišť v kancelářské a multifunkční budově jsou navrženy železobetonové prefabrikované. V případě schodišť v kancelářích jsou navržena také železobetonová prefabrikovaná zábradlí. Pro prefabrikáty je předepsáno zkosení všech viditelnych hran 10/10 mm. Akusticky jsou ramena od všech podest i mezipodest oddělena prvky pro přerušení přenosu kročejového hluku. Od stěn jsou oddělena vloženými spárovými deskami. Mezipodesty jsou osazovány do monolitických železobetonových stěn s kapsami pro přerušení přenosu kročejového hluku. Toto vyžaduje provedení pracovních spár v úrovni uložení mezipodest. Nejnižší nástupní ramena prefabrikovaných schodišť, která jsou uložena na skladbách podlah v kontaktu se zeminou, jsou v patě uložena přes prvky pro přerušení přenosu kročejového hluku a kotvena trny proti usmyknutí. Trny jsou v kancelářské a multifunkční budově perforovat povlakovou asfaltovou hydroizolaci. V místě osazení spodních ramen a zábradlí na základovou desku je proto nutné v předstihu základovou desku ošetřit krystalizačním nátěrem v rozsahu minimálně 0,5 m na každou stranu od navrženého uložení. Po provedení povlakové hydroizolace následuje kotvení trnů. Jejich vyčnívající část je před pokládáním dalších vrstev opatřena bitumenovým ochranným izolačním nátěrem. Ocelová schodiště Schodiště ve vstupním atriu je ocelové, kotvené do železobetonové monolitické vřetenové stěny. Po obvodu jsou stupně propojeny ocelovou schodnicí. Plechová mezipodesta je podporována vnější schodnicí a příčníkem kotveným na vřetenovou stěnu. Ocelové stupně jsou svařeny z plechu do tvaru U. Stupně i mezipodesta jsou vyplněny plastbetonem. Na straně vřetenové stěny je do ní před betonáží osazena skrytá schodnice s navařenou ocelovou patkou pro přivaření stupňů. Zábradlí schodiště má ocelovou nosnou konstrukci a je opláštěno plechem z vnitřní i vnější strany. Další ocelové schodiště spojuje 1.NP a 2.NP jídelny v multifunkční budově. Je navrženo jako schodnicové s ocelovými stupni vyplněnými plastbetonem. Zábradlí schodiště je tvořeno z uzavřených průřezů navařených na ocelovou schodnici. Celé zábradlí je opláštěno plechem z vnitřní i vnější strany. Ve strojovně na střeše budovy kanceláří je navrženo vyrovnávací ocelové schodiště s lávkou přes potrubí hlavního odtahu vzduchu. Je navrženo jako schodnicové se šroubovanými stupni z žárově zinkovaných pororoštů. Zábradlí schodiště je trubkové svařované. Na střeše kancelářské i multifunkční budovy jsou navrženy ocelové servisní lávky a schodiště, která překonávají výškové úrovně a překračují potrubní trasy. Schodiště a lávky jsou navrženy jako schodnicové se šroubovanými stupni z žárově zinkovaných pororoštů. V souladu s ČSN 74 3305, tabulka 1, položka 2, jsou lávky a schodiště navržena bez zábradlí. Ocelová konstrukce lávek je opatřena žárovým pozinkem a nátěrovým systémem. Část ocelové servisní lávky v okolí střešního světlíku na střeše multifunkční budovy a její atiky na rozhraní se střechou vstupního atria je s ohledem na stísněný prostor navržena z pororoštů, které jsou uloženy na systémových podporách potrubních tras.

B.1.7.9 Obvodový plášť Na objektu A je použito několik druhů fasádních systémů. Součástí neprůsvitných částí obvodového pláště v budově OF a částečně v budově MF tam, kde není stěnový systém, jsou vyzdívky z cihelného zdiva. V interiéru vstupního atria jsou na rozhraní s budovami OF a MF navrženy fasádní systémy A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




pohledově shodné s venkovními fasádami. Prosklené části fasády mezi atriem a kancelářemi, resp. přiléhajícími úseky vybavenými sprinklery jsou bez požární odolnosti. Obklad deskami bond Provětrávaná fasáda bez parapetů s vertikálním členěním přerušeným v rovině stropních desek vodorovným páskem. Desky lepeny na rektifikovatelné hliníkové nosné konstrukci. Členění a návaznosti na jiné materiály použité na fasádách řešeny pomocí negtivních spár (shadow gaps). Desky bond jsou přetaženy také přes atiku. Na západní fasádě budovy OF jsou do fasády osazeny svislé hliníkové stínicí prvky. Kotvení přes tepelně izolační podložky na ocelové pozinkované konstrukci osazené na chemické kotvy do stropních desek. V 1.NP ve vstupní hale v krčku mezi budovami kanceláří a laboratoří a na vnitřní části atiky vstupního atria je tento druh obkladu použit také v interiéru. Zavěšené dřevěné laťování Na částech fasády multifunkční budovy je navržen obklad horizontálním dřevěným laťováním. Materiál sibiřský modřín na kovovém nosném roštu. Dřevo ošetřeno jedním olejovým nátěrem ve výrobě a jedním na stavbě. Zešednutí dřeva v průběhu jeho životnosti je přirozené a není považováno za vadu, olejový nátěr tento proces pouze zpomaluje. Ve stejném provedení jsou navazující parapetní desky a olemování u spodního líce fasády tam, kde začíná na překonzolované desce podlahy 2.NP. Délka lamely je navržena 2,7 m s prostřídanými styčnými spárami (na vazbu). Lamely mají kosodélníkový průřez, který umožňuje stékání vody z horního šikmého povrchu a skapávání ze spodní hrany. Ve vstupním atriu a v interiéru multifunkční budovy v chodbě před přednáškovým sálem, v jídelně, v chodbách navazujících na spojovací lávky do kanceláří a ve střešním světlíku je tento druh obkladu použit také v interiéru. Cementovláknité desky probarvené ve hmotě Provětrávaná fasáda s vertikálním členěním. Desky lepeny na rektifikovatelné hliníkové nosné konstrukci. Tloušťku skladby koordinovat s navazujícími částmi prosklené fasády tak, aby vnější líc desek byl v rovině se zasklením. Prosklená fasáda Systémová celoprosklená fasáda s hliníkovou nosnou konstrukcí. Hliníkové profily s pohledovou šířkou 60 mm. Vodorovné hliníkové žaluzie Vodorovné hliníkové žaluzie na systémové svislé hliníkové podkonstrukci s nýtovanými držáky lamel bez viditelného nosného systému.

B.1.7.10

Střešní plášť

Budova A je zastřešena plochými střechami se spádováním 2% k odvodňovacím prvkům. Střecha vstupního atria je odvodněna gravitačně na přilehlé nižší střechy budov OF a MF. Střechy budov OF a MF jsou odvodněny podtlakovou dešťovou kanalizací. Terasa na úrovni 3.NP v budově MF je odvodněna gravitačně. Střešní desky jsou monolitické železobetonové s výjimkou střechy vstupního atria, kde je trapézový





plech na ocelové nosné konstrukci. Základním typem střešního pláště je skladba s parozábranou, tepelnou izolací z minerální vlny se spádovými klíny, asfaltovým hydroizolačním systémem a kačírkem. V oblastech přitížených technologickým zařízením je standardní tepelná izolace z minerální vlny nahrazena extrudovaným polystyrenem s vyšší pevností v tlaku. Na střechách je umístěn zádržný systém proti pádu osob, podrobně viz část C5 Zádržný systém. Zádržný systém na střeše atria musí být umístěn nad ocelovými nosníky vedenými pod střešním pláštěm. Na jakoukoliv jinou pozici není střecha navržena. Po střechách jsou vedeny technologické rozvody. Uloženy jsou sdruženě na systémových podporách, které stojí na roznášecích nohách na asfaltové hydroizolaci. V plochách s předpokladem uložení je navržena tepelná izolace s vyšší pevností v tlaku. Pro přenesení vodorovných sil vznikajících v potrubí topení a chlazení vlivem teplotních změn jsou na střechách navrženy pevné body. Tvoří je betonové bloky na povrchu střešních desek, do nichž jsou přes izonosníky kotvené ocelové stojky podpor pro potrubí. Nad vstupním atriem jsou body tvořeny ocelovou příhradovou konstrukcí kotvenou skrz trapézový plech do ocelových nosníků zastřešení atria a do železobetonových atik budov MF resp. OF. Bloky jsou opatřené tepelnou a vodotěsnou izolací vytaženou min. 250 mm nad povrch přilehlé vodotěsné izolace střešního pláště. Z boků je do nich kotvena ocelová konstrukce pro vynesení jednotlivých potrubí. Pro údržbu technologického zařízení na střechách jsou navrženy pochozí chodníčky z betonových dlaždic ukládaných na ochrannou geotextilii. Tam, kde se kříží s trasami potrubí, jsou navrženy ocelové lávky pro jejich bezpečné překonání. Vzhledem ke stísněným poměrům na střeše multifunkční budovy mezi světlíkem a střechou vstupního atria je navrženo zakrytí podpěrného systému potrubí podél osy 8 pororoštem pochozím pro údržbu. Vyrovnávací ocelové schody jsou navrženy také mezi střechou kanceláří a střechou vstupního atria a mezi střechou multifunkční budovy a zmíněným zvýšeným chodníkem z pororoštů. Výškový rozdíl mezi dvěma úrovněmi střešního pláště budovy MF je vyrovnán pomocí fixního žebříku. K přístupu na střechu nástavby strojovny na budově OF je navrženo používat přenosný žebřík opřený o betonovou dlaždici na hlavní střeše a ocelový prvek na hraně atiky nástavby. Tím je ochráněna hydroizolace hlavní střechy i fasáda a atika nástavby před poškozením.

B.1.7.11

Atiky

Všechny atiky mají v pohledech vodorovnou hranu. Nosná konstrukce atik na budovách MF a OF je železobetonová. Nosná konstrukce atik na střeše vstupního atria a střeše strojovny na budově OF je ocelová. Atiky na budovách MF a OF mají v místě návaznosti na budovu AT nos pro kotvení ocelových konstrukcí střešních světlíků a pevných bodů pro kotvení potrubí. Atika na budově OF je opláštěna shodně s fasádou deskami bond. Ve všech případech je z vnitřní strany na atiky vytažena tepelná izolace i hydroizolace. Bezpečnostní přepady Na všech střechách s výjimkou vstupního atria jsou navrženy bezpečnostní přepady pro případ ucpání střešních vtoků. Ve východní fasádě budovy kanceláří je pro přepad vynechaná kapsa v šířce jednoho modulu obkladu. Kapsa je rozdělena na tři části, z nichž jedna tvoří vlastní přepad a zbývající dvě jsou dekorativní pro zachování modulace fasády. Zaslepené části jsou klempířsky oplechovány.




B.1.7.12


Ocelová konstrukce stínění – canopy

Okolo kancelářské a multifunkční budovy, vstupního atria a částečně budovy laboratoří je v úrovni střešního pláště navržena vodorovná konstrukce stínění - canopy. Konstrukce je podepřena ocelovými sloupy vně obvodu budovy. Přes prvky pro přerušení tepelných mostů je dále kotvena do železobetonových atik, resp. přímo navazuje na ocelovou konstrukci střechy vstupního atria. Na severní fasádě budovy kanceláří je navíc podepřena dvěma vykonzolovanými ocelovými prvky kotvenými přes izonosníky do střešní desky a protaženými skrz atiku. Hlavní vodorovnou nosnou konstrukci tvoří průvlaky ve dvou na sebe kolmých směrech. Průvlaky jsou z ocelových svařenců. Mezi průvlaky jsou ukládány vaznice. Spodní líc celé konstrukce je v jedné rovině, liší se pouze výšky prvků. Pohledová výška lemujícího prvku je jednotná, kolmé prvky směrem k němu jsou sníženy náběhy. Stabilita ocelové konstrukce je zajištěna ve vodorovné rovině pomocí křížového ztužidla z táhel nad stínicími prvky.

B.1.7.13

Markýzy nad vstupy

Nad bočním vstupem od parkoviště do budovy kanceláří a nad místem pro přechod z multifunkční budovy na návštěvnickou galerii v laserové budově jsou navrženy konstrukce na ochranu proti dešti a sněhu. Jedná se o ocelové rámové konstrukce z uzavřených profilů osazené na vlastní betonové základové pasy. Zatřešení je tvořeno zasklením podepřeným liniově přes pružné podložky a kotveným bodovými přítlačnými čepy. Zasklení kaleným sklem s HST testem. V markýze u vstupu od parkoviště do budovy kanceláří je zabudována čtečka karet a interkom. Do konstrukcí je zabudováno LED osvětlení v kovových svítidlech přisazených k vodorovným profilům nosné konstrukce. Trafo je umístěno uvnitř objektu. Všechny kabely jsou vedeny skrytě vnitřkem uzavřených nosných profilů.

B.1.7.14

Izolace proti vodě

Hydroizolace spodní stavby Základová deska budovy A je podle výsledků průzkumu [2-6] založena nad hladinou podzemní vody. Základová spára min. cca 1 m nad ustálenou hladinou podzemní vody v průzkumných vrtech. Přesto je vzhledem ke složitým hydrogeologickým podmínkám popsaným ve [2-6] hydroizolace v souladu s ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení navržena na hydrofyzikální namáhání tlakovou vodou. V souladu s ČSN 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení je navrženo použití povlaku ze dvou natavitelných asfaltových pásů modifikovaných SBS kaučukem. Horní pás je navržen s vložkou ze skelné rohože, spodní pás s vložkou z polyesterových vláken. Povlaková hydroizolace je provedena nad základovou deskou. V místech, kde je hydroizolační souvrství propíchnuto kotvami apod., je beton v předstihu před provedením hydroizolace ošetřen krystalizací a otvor v izolaci je opracován bitumenovým tmelem. Tím je v detailu dosaženo stejného izolačního standardu jako v ploše. Veškeré přechody železobetonových konstrukcí nad základovou desku jsou ošetřeny krystalizací. Krystalizace A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




V SO 01 je všude, kde prostupují železobetonové konstrukce skrz povlakovou hydroizolaci na základové desce, aplikována krystalizační hmota. Platí to i pro trny pro kotvení prefabrikovaných schodišť. Napojení prokrystalizovaného betonu na bitumenové pásy je zajištěno plnoplošným natavením pásů na hladký, očištěný povrch v šíři min. 300 mm. Bitumenová hydroizolace střech Bitumenová hydroizolace je hlavní hydroizolací střechy objektu se 100% účinkem. Principem je naprosté zvodotěsnění povrchu střechy. Veškeré spáry, prostupy a podobně jsou řešené na tlakovou vodu (sloupce minimálně 10 m). Dilatace je řešena pomocí systémových bitumenových profilů zejména ve 3D rozích, spojovaných svařováním a lepením.

B.1.7.15

Izolace proti radonu

Podle průzkumu [2-3] byl pro pozemky pod SO 01 stanoven radonový index pozemku střední v dolní polovině intervalu středního radonového rizika, propustnost podloží nízká.

B.1.7.16

Tepelné izolace

Ve skladbě venkovní terasy před knihovnou v multifunkční budově jsou pro snížení její celkové tloušťky jako tepelná izolace použity desky z polyisokyanurátu (PIR) se součinitelem tepelné vodivosti 0,022 W/(m.K).

B.1.7.17

Příčky a dělicí konstrukce

Sádrokartonové příčky Sádrokartonové příčky jsou sestaveny výhradně ze systémových prvků jednoho systému. V prostorách zatížených vlhkostí (např. sprchy, umývárny aj.) jsou použity impregnované sádrokartonové desky. Dělící konstrukce mezi kancelářemi jsou navrženy jako sádrokartonové příčky tl. 150 mm s dvojitým opáštěním a vloženou akustickou izolací. Kanceláře jsou chráněným prostorem ve smyslu ČSN 73 0532:2010 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. Požadavek na vzduchovou váženou stavební neprůzvučnost stěn kanceláří je podle zadání [3-6] 50 dB. Pro splnění požadovaných akustických parametrů příček nejsou v žádném místě provedeny instalace zásuvkových a jiných krabic z obou stran proti sobě. Zděné příčky Zděné příčky jsou zakládány převážně na železobetonovou stropní desku. Horní okraje zděných příček jsou dilatačně napojené na stropní konstrukce tak, aby nedocházelo k poruchám příček vlivem průhybu stropních konstrukcí. Skleněné příčky Zasedací místnosti v budovách OF a MF a také kanceláře ve 2.NP a 3.NP krčku mezi budovami OF a LB jsou od komunikačních prostor odděleny prosklenými příčkami. Je navržen modulový hliníkový A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




systém vnitřních prosklených příček s dvojitým zasklením s dutinou.

B.1.7.18

Instalační šachty

Stoupací rozvody jednotlivých sítí jsou přednostně sdružovány do instalačních šachet. Tyto šachty obecně tvoří zvláštní požární úseky. Výjimkou jsou šachty O.S.02, O.S.04,. Každá z nich je v úrovni stropů oddělená požárními ucpávkami, VZT potrubí v nich je požárně izolované včetně odboček. Šachty jsou doplněné pomocnými ocelovými konstrukcemi na kotvení instalací.

B.1.7.19

Podhledy

Ve většině místností jsou zavěšené podhledy. Podhledové konstrukce plné sádrokartonové, kovové i rastrové jsou vždy sestaveny výhradně ze systémových prvků jednoho systému. Součástí dodávky podhledů jsou i jejich svislé části (boky) v místech ukončení v prostoru bez doběhnutí ke svislým konstrukcím. Typicky např. kovový lamelový podhled v kancelářích, kovový lištový podhled v krčku mezi budovami OF a LB nebo kovový lištový podhled na koncích spojovacích lávek u vstupního atria. Povrchové úpravy boků s vždy shodné s plochou podhledu. Typy podhledů Sádrokartonové podhledy jsou ze systému profilů a SDK desek, které jsou ve spojích síťkovány a spárovány, podhled je přebroušen a následně přemalován. Dále jsou použité podhledy kazetové plechové, kazetové minerální, deskové z cementovláknitých desek. Konstrukce Deskový systém je vyvěšován na systémovém roštu, který je dělen horizontálními nosníky a horizontálními podporami. Konstrukce je kotvena do stavebních konstrukcí pomocí systémových kotev, stavební chemií, mechanickými kotvami, nebo svárem na ocel.

B.1.7.20

Podlahy

Zdvojené podlahy V kancelářské budově jsou s výjimkou hygienických zařízení, chráněných únikových cest a strojovny VZT navrženy zdvojené podlahy v tloušťce 140 mm (1.NP), resp. 150 mm (2.NP a 3.NP). Lité podlahy Kvůli zamezení vzniku smršťovacích trhlin jsou provedeny dilatační spáry a oddilatování od navazujících svislých konstrukcí v souladu s ČSN 74 4505 a montážními návody výrobců. Koberce Jsou použity vysokozátěžové koberce. Koberce na zdvojených podlahách jsou dodány ve čtvercích a nalepeny k roznášecím deskám zdvojených podlah tak, aby byla zajištěna odnímatelnost jednotlivých desek. Podlahové vytápění V podlahách vstupního atria (místnost č. A.00.01), chodby (M.00.22) a vstupního prostoru (O.00.01) je podlahové vytápění.





Terasy Povrch venkovních teras v 1.NP a 3.NP multifunkční budovy je z fošen z exotického dřeva garapa s protiskluzovou úpravou. Antistatické vlastnosti podlah Zdvojené podlahy v serverovně a místnostech rozvoden dat (místnosti č. O.00.14, O.1.15 a O.2.15) mají povrchovou úpravu podlah antistatické PVC. Skladby podlahových konstrukcí Dle typu podlah jsou těžké plovoucí, lehké plovoucí, standardní spojené pevně s vodorovnou konstrukcí, zdvojené, instalační. Akustická vrstva je tvořena deskou vaty o dostatečném útlumu vibrací plovoucí desky, materiál je chráněn proti technologické vodě a jejím účinkům.

B.1.7.21

Omítky

Vnitřní omítky jsou sádrové. Všechny rohy jsou zpevněny systémovými omítkovými lištami. Lišty jsou osazeny na zdivo, zaomítnuty hrubými omítkami a následně přeštukovány. Vnitřní viditelné části povrchů železobetonových stěn jsou opatřeny tříkomponentní cementovou epoxidem modifikovanou plošnou stěrkovou hmotou.

B.1.7.22

Obklady

Obklad v části vstupního atria a multifunkční budovy a dále v přízemí krčku mezi kancelářskou a laboratorní budovou navazuje na vnější obklad fasády. Jak materiálem, tak tloušťkou a to i v případě, že za ním vzniká nadstandardně široká mezera.

B.1.7.23

Dlažby

Dilatace velkoformátových dlažeb jsou provedeny vložením systémových dilatačních profilů. U schodiště ve vstupním atriu a v jídelně je v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb na každém nástupním a jalovém výstupním stupni podél celé hrany stupně navržen pásek dlažby výrazně kontrastně rozeznatelné od okolí.

B.1.7.24

Nátěry

V ostění, nadpraží a parapetu (o nulové výšce) oken v budově kanceláří jsou navrženy jako povrchová úprava lakované plechy. Ve vstupním atriu jsou u prosklených fasád v šířce nosných ocelových sloupků na podlaze také použity lakované plechy.

B.1.7.25

Sokly





Koberec Koberce dobíhají ke každému typu stěny bez soklu, jen přířezem. Dlažba Tam, kde dobíhá dlažba k sádrokartonovým příčkám, je proveden sokl výšky 45 mm z nerezového plechu lepeného na spodní desku SDK opláštění. Vrchní deska SDK opláštění končí zalícovaná nad soklem. Tam, kde dobíhá dlažba ke stěrkovanému betonu, je proveden sokl výšky 45 mm z nerezového plechu lepeného na beton s nezbytným vyrovnáním. Stěrka končí zalícovaná nad soklem. Tam, kde dobíhá dlažba k dřevěnému obkladu, resp. dřevěným lištám provedeným až k podlaze, sokl není. Tvoří ho spodní lišta obkladu výšky 45 mm. Tam, kde dobíhá dlažba k prosklené příčce, sokl není. Dlažba dobíhá k rámu příčky. Tam, kde dobíhá dlažba k obkladu z desek bond, sokl není. Dlažba dobíhá k hliníkovému profilu 50/40/2 (viz detail A1.2_01_02_402). Tam, kde dobíhá dlažba k pohledovému betonu, sokl není. Po dokončení dlažby je proveden ochranný transparentní vodoodpudivý nátěr výšky 70 mm. Tam, kde dobíhá dlažba k obkladu z HPL (sociální zařízení), je proveden sokl výšky 25 mm z nerezového plechu lepeného na sádrokarton pod HPL. Panel HPL opláštění končí zalícovaný nad soklem. Dřevěná podlaha Dřevěná podlaha v přednáškovém sálu dobíhá k akustickému dřevěnému obkladu. Sokl zde tvoří dřevěná lišta vysoká 50 mm (viz detail A1.2_01_02_508) Vinyl Vinylová krytina dobíhá k sádrokartonovým příčkám ve skladech bez úpravy, jen přířezem. V kuchyňkách je proveden sokl výšky 45 mm z nerezového plechu lepeného na spodní desku SDK opláštění. Vrchní deska SDK opláštění končí zalícovaná nad soklem. Epoxidová stěrka Tam, kde dobíhá epoxidová stěrka ke stěrkovanému betonu, sokl není. Je proveden ochranný transparentní vodoodpudivý nátěr výšky 70 mm.

B.1.7.26

Okna

Okna v kancelářské budově jsou hliníková s pevným zasklením, nebo v kombinaci pevného zasklení parapetní části s horní částí výklopnou ven. Ovládání manuální. Okna jsou na celou výšku podlaží, osazena do ocelových pozinkovaných rámů kotvených chemickými kotvami k železobetonové konstrukci stropních desek. Ostění a nadpraží v interiéru je lemováno lakovaným plechem. Okna ve vstupním atriu jsou výklopná. Ovládání elektromotorem z recepce nebo pokynem z velínu budovy. Okna jsou zároveň napojena na OTK a v případě požáru slouží k přívodu vzduchu pro požární větrání. V kancelářské budově jsou okna se zasklením do rozměru 3150 x 1350 mm. 100 mm od tohoto zasklení jsou navržena otopná tělesa s teplotním spádem 55/35 °C o rozměru š x v x h = 1200 x 300 x 157 mm, osazená na stojáncích vysokých 160 mm. Hlavice je pod tělesem, připojení potrubí topné vody je zespodu na střed. Provedení těles s hladkým krytem. Vzhledem k tomu, že A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




vzdálenost otopných těles od zasklení je menší než 200 mm, je vnitřní tabule z kaleného skla, z důvodu rizika poškození vlivem termálního šoku. Ve 2.NP multifunkční budovy je pásové okno sestavené z řady neotevíravých hliníkových oken.

B.1.7.27

Dveře

Na únikových cestách jsou osazeny kliky s panikovou funkcí. Dveře v proskleném obvodovém plášti jsou jako součást hliníkového fasádního systému s hliníkovým rámem a proskleným křídlem. Zárubeň i rám dveřního křídla mají povrchovou úpravu práškovou barvou v odstínu RAL. Z důvodů zabezpečení objektu je použito tepelně tvrzené sklo s bezpečnostní folií. Dveře jsou vybaveny samozavíračem integrovaným v dveřním křídle, některé motorem pro samočinné otevírání a zavírání. Na hlavním vstupu do objektu jsou osazeny automatické otočné dveře, čtyřkřídlé, plně prosklené s vnějším nočním uzavřením. V horní části bubnu je integrovaná elektrická vzduchová clona, která je součástí dodávky dveří. Dále je napojeno na osvětlení, EPS a přístupový systém. V podlaze je čisticí zóna. Vnitřní dveře v kancelářské a multifunkční budově jsou bezfalcové s ocelovou zárubní a dřevotřískovým křídlem. Zárubeň má povrchovou úpravu práškovou barvou v odstínu RAL. Dveřní křídlo má povrch v CPL laminátu ve stejné barvě jako zárubeň. Pro snadné seřízení jsou použity 3d- stavitelné závěsy. Dveře do kanceláří, zasedacích místností a kuchyněk mají boční světlík na straně kliky. Pro splnění požadované laboratorní vážené vzduchové neprůzvučnosti 27 dB podle [36] jsou dveře do kanceláří a zasedacích místností vybaveny padacími lištami. Dveře na rozhraní požárních úseků, na únikových cestách, do hygienických místností a zabezpečených místností jsou vybaveny samozavíračem. Dveře do přednáškových sálů v multifunkční budově jsou dřevěné s obložkovou zárubní, mají laboratorní váženou vzduchovou neprůzvučnost 50 dB a jsou vybaveny padacími lištami. Bezpečnostní dveře 3. a 4. bezpečnostní třídy jsou osazeny na vstupu do místností ostrahy, klíčových strojoven a serveroven. Tyto dveře jsou certifikovány výrobcem na danou bezpečnostní třídu dle ČSN ENV 1627. Jako uzamykací mechanismus je na většině dveří použit elektromotorický nebo elektromechanický zámek ovládaný bezdotykovou kartou. Na vstupních dveřích do hygienických místností je instalována cylindrická vložka. Zámek je za běžného provozu stále odemčen, zároveň však umožní uzamčení v případě havárie. Ke všem dveřím tohoto typu je univerzální klíč k dispozici personálu údržby a ostraze objektu. Samotné WC kabinky jsou vybaveny WC kličkou.

B.1.7.28

Střešní světlíky

Na střechách budov OF, AT, MF a LB jsou osazeny prosklené střešní světlíky pro přivedení denního světla do interiéru. Konstrukčně se jedná o hliníkový fasádní systém s přerušeným tepelným mostem. V případě budov OF, AT a LB jsou součástí zasklení otevíravá okna/ klapky se servopohonem pro přirozené odvětrání (ovládání z velínu budovy, ve vstupním atriu navíc z recepce) a také pro přirozený odvod tepla a kouře v případě požáru (ovládání signálem z EPS). Systém ovládání je při běžném provozu napojen na větrové a dešťové čidlo a při nepříznivých klimatických podmínkách okna uzavře.




B.1.7.29


Zámečnické výrobky

Zábradlí Ve vstupním atriu je mezi stěnou výtahové šachty a prosklenou stěnou jídelny navržena bariéra pro zabránění přístupu do budovy mimo kontrolu recepce. Poklopy pro revizní šachty kanalizace V 1.NP budov OF a MF jsou pod základovou deskou revizní šachty kanalizace. Zábradlí, madla Výška zábradlí odpovídají předpisům podle čsn, tj. podle druhu pohybu osob a výšky pod podlahou zábradlí, tj. 900 – 1200mm. Zasklené části jsou jednoduše měnitelné.

B.1.7.30

Klempířské výrobky

Oplechování atik na budově MF a nástavbě strojovny na budově OF je provedeno z Ti-Zn plechu. Tloušťka plechu 0,6 mm zohledňuje potřeby návrhu bleskosvodu.

B.1.7.31

Truhlářské výrobky

Truhlářské výrobky zahrnují lemovací prvky fasády s obkladem horizontálním dřevěným laťováním ze sibiřského modřínu. Dřevo je shodně s fasádními lamelami ošetřeno jedním olejovým nátěrem ve výrobě a jedním na stavbě. Zešednutí dřeva v průběhu jeho životnosti je přirozené a není považováno za vadu, olejový nátěr tento proces pouze zpomaluje.

B.1.7.32

Ostatní výrobky

Branky Ve vstupním atriu je před recepcí osazena volně stojící automatická branka pro průchod osob s omezenou schopností pohybu. Otočný sloupek a ocelová trubka s povrchovou úpravou matná nerezová ocel. Ovládání na kartový systém a z recepce systémem přístupové kontroly. Přívod skrytý v podlaze. Vybavení automatickým návratem do klidové polohy. V případě požáru EPS otevře. Turnikety Ve vstupním atriu jsou mezi recepcí a výtahovou šachtou osazeny tříramenné turnikety pro automatickou kontrolu přístupu. Ovládání na kartový systém a z recepce systémem přístupové kontroly. Povrchová úprava matná nerezová ocel. Otáčení na servopohon. Průchod se odblokuje mírným tlakem na tyč tak, aby nemohlo dojít k poranění. Přívod skrytý v podlaze. Vybavení automatickým návratem do klidové polohy. V případě požáru EPS odblokuje a bariéra se sklopí. Akustické panely Ve vstupním atriu jsou pod stropem svisle zavěšeny širokopásmově pohlcující akustické panely. Panely jsou z lisované minerální vlny s kašírovaným povrchem s jemnou mikrostrukturou pro akustickou absorpci. Povrch je omyvatelný a působí hladkým dojmem. Rolety V kancelářích jsou látkové rolety přes celou plochu oken. Ovládání manuálně řetízkem. Kotvení do nadpraží.





V zasedacích místnostech v multifunkční i kancelářské budově jsou zatemňovací černé látkové rolety přes celou plochu zasklení. Ve 2.NP multifunkční budovy kotveno v nadpraží oken skrz obkladovou dřevěnou desku do železobetonového nadpraží. V kancelářské budově kotveno do železobetonových ztužujících trámů. Ovládání manuálně řetízkem. Ve 2.NP multifunkční budovy v prostoru přednáškového sálu jsou zatemňovací černé látkové rolety přes celou plochu oken. Ovládání elektromotorem od místa přednášejícího a z audiovizuální místnosti (č. m. M.1.17). Kotvení krycího roletového boxu do železobetonového nadpraží okenního otvoru. Výšku stavebního otvoru je nutné koordinovat s výškou roletového boxu. Ve 3.NP multifunkční budovy v prostoru knihovny jsou látkové rolety přes celou plochu oken. Ovládání manuálně řetízkem. Kotvení krycího plastového boxu do příčníku hliníkové prosklené fasády. Žaluzie Ve zdojených skleněných příčkách u zasedacích místností ve 2.NP multifunkční budovy a ve 2.NP a 3.NP v krčku mezi kancelářskou budovou a laboratořemi jsou osazeny hliníkové žaluzie. Za prosklenou fasádou v interiéru mezi vstupním atriem a kancelářskou budovou jsou v kancelářích hliníkové žaluzie přes celou plochu oken. Ovládání manuálně řetízkem. Kotvení krycího plastového boxu do příčníku hliníkové prosklené fasády. Čisticí zóny U vstupů do budovy A jsou zapuštěné vnitřní i vnější čisticí zóny.

B.1.8


B.1.8.1 Základové konstrukce Pro SO 02 je navrženo založení na základové desce, která je opřena o skalní podloží odpovídající minimálně hornině R3 (geotechnický typ GT5). Tloušťka základové desky je pro budovy LB a LH rozdílná. Základová deska pod objektem laboratoří je i s ohledem na vysokou hladinu podzemní vody, která je cca 7,0 m nad základovou spárou, navržena v konstantní tloušťce 700 mm. Pro zajištění stability objektu laboratoří na účinky vztlaku podzemní vody je navrženo kotvení základové desky do skalního podkladu pomocí tahových prvků (tahových mikropilot). Základová deska pod laserovou budovou je navržena v základní tloušťce 800 mm, která je zesílena na 1000 mm pod všemi sloupy a nosnými stěnami. Základová deska je rovněž s ohledem na velikost vztlakové síly lokálně kotvena do skalního podloží. Strojovny vzduchotechniky, které jsou součástí laserové budovy, jsou založeny na základové desce tl. 1000 mm z důvodu zmenšení přenosu vibrací z technologického zařízení do skalního podloží. Základová deska je na účinky vztlaku podzemní vody kotvena pomocí tahových prvků (tahových mikropilot) do skalního podloží. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. B.1.8.2 Sprinklerová nádrž Ve 2.PP budovy laboratoří je součástí železobetonové nosné konstrukce objektu také sprinklerová nádrž. Betonové povrchy stěn, stropů i podlahy budou ošetřeny stěrkovou hydroizolační hmotou s krystalizačními účinky. Po technologické přestávce nutné k prostoupení směsi do betonu se přebytečný nátěr otryská. Ve všech koutech, na styku stěn / stropů / podlah a okolo prostupů budou aplikovány těsnicí polyesterové pogumované pásy šířky nejméně 12 cm. Jako hydroizolační vrstva A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




na stěny, podlahu i strop nádrže potom je použita dvousložková hydroizolační stěrka k ochraně betonových povrchů. B.1.8.3 Svislé nosné konstrukce Hrany monolitických železobetonových stěn a sloupů budou provedeny se zkosením pomocí vložené systémové lišty 10 x 10 mm do bednění. Před betonáží musí být provedeno zatrubkování tras pro instalace a osazení vkládaných prvků do železobetonové konstrukce. U železobetonových stěn v prostoru schodišť a výtahových šachet je požadavek na zpřísnění tolerancí - max. odchylka stěny směrem do schodiště resp. do šachty je 0 mm. Pro dveřní prostupy v laserové budově a budově laboratoří je požadavek pouze na záporné tolerance velikosti prostupu. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. B.1.8.4 Vodorovné nosné konstrukce Stropní desky v budově laboratoří jsou monolitické železobetonové bezprůvlakové s lokálním zesílením kolem sloupů a s průběžným zesílením po obvodu desky. Desky jsou po obvodě a okolo atria zesíleny trámy pod desku. Střešní deska je po obvodě navíc zesílena atikovým trámem. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. B.1.8.5 Dilatační celky Objektová dilatace mezi objekty SO 01 a SO 02 probíhá v blízkosti osy K. Provedení deska osazená na ozub. Další objektová dilatace je navržena mezi budovou laboratoří a laserovou budovou mezi osami 14 a 15. Provedení zdvojená stěna. Základová deska laserové budovy je navržena jako jeden dilatační celek. Pro omezení přenosu nežádoucích vibrací ze zdrojů uvnitř budovy (jednotky vzduchotechniky, vakuová čerpadla) jsou nad základovou deskou navrženy dilatační spáry mezi vlastní laserovou halou a trakty se strojovnami vzduchotechniky při severní i jižní fasádě. Severní dilatační celek má podzemní i nadzemní část, jižní dilatační celek je pouze podzemní. Provedení dilatací zdvojením svislých konstrukcí. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. B.1.8.6 Schodiště Železobetonová schodiště Ramena a mezipodesty hlavního schodiště v laboratorní budově jsou navrženy železobetonové prefabrikované. Jsou navržena také železobetonová prefabrikovaná zábradlí. Hlavní podesty jsou železobetonové monolitické. Akusticky jsou ramena od všech podest i mezipodest oddělena prvky pro přerušení přenosu kročejového hluku. Od stěn jsou oddělena vloženými spárovými deskami. Mezipodesty budou v budově laboratoří osazovány do monolitických železobetonových stěn s kapsami pro přerušení přenosu kročejového hluku. Toto vyžaduje provedení pracovních spár v úrovni uložení mezipodest. Podesty a mezipodesty schodišť v laserové budově jsou navrženy železobetonové monolitické. Ramena schodišť jsou železobetonová prefabrikovaná. Zábradlí schodišť jsou v laserové budově ocelová. Akusticky jsou ramena od všech podest i mezipodest oddělena prvky pro přerušení přenosu kročejového hluku. Od stěn jsou oddělena vloženými spárovými deskami. Podesty a mezipodesty





od stěn akusticky oddělené nejsou, ale mají skladbu podlahy s vloženou kročejovou izolací. Výjimkou je schodiště L6, které je trojramenné a mezipodesty tvoří jeden celek se vloženým třetím ramenem. Toto schodiště slouží výhradně pro únik a jeho použití za běžného provozu budovy se nepředpokládá. Nejnižší nástupní ramena prefabrikovaných schodišť, která jsou uložena na skladbách podlah v kontaktu se zeminou, budou v patě uložena přes prvky pro přerušení přenosu kročejového hluku a kotvena trny proti usmyknutí. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. Ocelová schodiště Schodiště v laboratořích mezi 1.PP a 1.NP je navrženo ocelové. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část. B.1.8.7 Stínění proti ionizujícímu záření Smyslem návrhu stínicích opatření je umožnit nepřetržitý pobyt pracovníků v místnostech přilehlých k experimentálním halám ve 2.PP budovy LH (velíny, chodby) i v době průběhu pokusů v kterékoliv z experimentálních hal. Součástí Hlavní stavební fáze je trvalé stínění (permanent shielding). Měření průniku radiace konstrukcemi a případná další související opatření nejsou součástí Hlavní stavební fáze. Základním prvkem návrhu jsou zesílené železobetonové stěny a stropy experimentálních hal E1, E2, E3, E4, E5 a E6. Jsou navrženy v souladu se zadáním [3-2], [3-7] a [3-8], připraveným FZÚ na základě radiologické klasifikace jednotlivých prostor. Nutnou podmínkou pro správnou funkci stínicích konstrukcí v navržených tloušťkách je provedení železobetonových monolitických konstrukcí o objemové hmotnosti vlastního betonu min. 2 300 kg/m3 a zároveň bez vzduchových kapes a mezer. Navržené tloušťky nosných konstrukcí viz část A2 Stavebně konstrukční část. Součástí návrhu jsou tzv. vzduchotechnická pléna, kde je potřebná tloušťka materiálu rozdělena do dvou stěn polovičních tlouštěk, ve kterých jsou vzájemně posunuté prostupy pro vedení instalací. Takové plénum se nachází nad velíny pro haly E1, E2, E3 a E4. Nad velíny pro E5 a E6 je plénum, které je z hlediska radiační ochrany součástí prostoru haly E6. B.1.8.8 Konstrukce labyrintů V experimentálních halách jsou z důvodu stínění radiace před dveřními otvory navrženy labyrinty. Budou provedeny ze stavebnicové konstrukce z bloků z vysokohustotního betonu. Výkresová část dokumentace stanoví prostorové nároky na konstrukci labyrintů, při dané tloušťce materiálu je minimální požadovaná objemová hmotnost konstrukce 2 300 kg/m3 v halách E1-E5, resp. 3 450 kg/m3 v hale E6. Některé labyrinty mají z tohoto materiálu také stropní konstrukci. Nad labyrintem budou prefabrikované panely z vyztuženého vysokohustotního betonu tvořící nosnou konstrukci stropu, na kterých budou vyskládány bloky z vysokohustotního betonu k dosažení potřebné tloušťky konstrukce pro stínění. Konstrukce labyrintů není součástí nosné konstrukce stavby. Na rozhraní nosné konstrukce a konstrukce labyrintu jsou v monolitických stěnách připraveny drážky pro zamezení průniku radiace. Finální rozměry a pozice drážek musí být koordinovány s dílenskou dokumentací dodavatele betonových bloků. Detaily prostupů a styků se všemi konstrukcemi musí být vyřešeny tak, aby nebyla oslabena stínicí funkce celé konstrukce obálky okolo experimentálních hal. Mezi nosnou monolitickou konstrukcí a vyzdívkami nesmí být mezera, aby nedošlo k lokálnímu omezení stínicí funkce. Základní opatření jsou: - výše zmíněné drážky v navazujících monolitických konstrukcích, - bloky skládané do požadované tloušťky v několika vrstvách na vazbu ve vodorovném i svislém





směru (všechny vrstvy navzájem vůči sobě), - injektáž všech zeslabujících míst v tloušťce konstrukce (otvory pro transportní přípravky, mezery mezi vyskládanými bloky a monolitickou konstrukcí, apod.) materiálem o stejné objemové hmotnosti jako betonové bloky. Konstrukce vyzdívek z vysokohustotního betonu V experimentálních halách jsou navrženy montážní prostupy z transportní cesty a dále lokálně zeslabené plochy v obvodové monolitické nosné konstrukci pro snadné provedení otvorů v případě budoucího rožšíření Centra ELI. Do těchto pozic budou provedeny vyzdívky z bloků z vysokohustotního betonu s možností pozdějšího rozebrání. Mezi nosnou monolitickou konstrukcí a vyzdívkami nesmí být mezera, aby nedošlo k lokálnímu omezení stínicí funkce. Základní opatření jsou: - zalomené ostění montážních otvorů, - bloky skládané do požadované tloušťky v několika vrstvách na vazbu ve vodorovném i svislém směru (všechny vrstvy navzájem vůči sobě), - injektáž všech zeslabujících míst v tloušťce konstrukce (otvory pro transportní přípravky, mezery mezi vyskládanými bloky a monolitickou konstrukcí, apod.) materiálem o stejné objemové hmotnosti jako betonové bloky. Konstrukce velínu E5/E6 Podle požadavku FZÚ bude konstrukce velínů pro haly E5 a E6 včetně přilehlých labyrintů na straně E6 provedena z bloků z magnetitového betonu o minimální objemové hmotnosti 3 450 kg/m3. Tyto konstrukce nejsou součástí nosné monolitické konstrukce budovy z důvodu požadavku na rozebrání v případě pozdějšího rozšiřování Centra ELI. Součástí tohoto funkčního celku jsou stěnové i stropní konstrukce. Nosná část stropní konstrukce je navržena z ocelových profilů uložených na stěny z bloků z vysokohustotního betonu a na ocelové průvlaky. Nad stropní konstrukcí je trvalý monolitický strop. B.1.8.9 Ochrana proti šíření elektromagnetických pulzů Ochrana proti šíření elektromagnetických pulzů (EMP) generovaných při pokusech v jednotlivých experimentálních halách ve 2.PP laserové budovy je řešena pospojením všech kovových prvků a konstrukcí se zemnicím systémem. Podrobně viz část A3.9 Uzemnění a bleskosvody. Uzemněny budou předstěny, jeřábové dráhy, rámy dveří, víka podlahových kanálů, obslužná lávka a všechny prostupky, jsou připraveny také vývody zemnicího systému pro zemnění technologie FZÚ. Všechny prostupy skrz konstrukce na hranici prostoru zatíženého EMP musí být vybaveny ocelovými uzemněnými prostupkami. Tam, kde prostupem prochází kabely, budou vybaveny EMP filtry. Podrobně viz část A3.7 Zařízení silnoproudé elektrotechniky.

B.1.8.10

Kotvení technologie FZÚ

V budově LH budou jako příprava pro kotvení některých prvků technologie FZÚ při betonáži do stropních a stěnových železobetonových konstrukcí jsou osazeny ocelové kotevní profily tvaru U (fixing channels). Dále jsou v budově LH připraveny železobetonové kotevní bloky (fixing blocks) provedené jako krátké konzoly ze stěn. Také do těchto bloků jsu osazeny výše zmíněné ocelové kotevní profily podle požadavků FZÚ platných v době zpracování tohoto projektu. Podrobně viz část A2 Stavebně konstrukční část.





Do prostupů jsou osazeny zámečnické konstrukce pažnic, které budou též umožňovat kotvení do předvrtaných otvorů v přírubách. Podrobně viz tabulka prostupů A1.2_02_03_200, výkaz zámečnických výrobků A1.2_02_03_400 a část A2 Stavebně konstrukční část.

Obvodový plášť

B.1.8.11

B.1.8.11.1.

Fasáda laboratoří ( LB)

Obvodový plášť budovy LB navazuje na objekt kanceláří. (SO-01). Jedná se o provětrávanou fasádu se zavěšenými deskami typu bond. Členění a barevnost je obdobná jako na objektu SO-01 tj. s vertikálním členěním přerušeným v rovině stropních desek vodorovným páskem. Rastr pro bond desky fasády je ukotven pomocí ocel. pozink. kotev tvaru „L“tl. 3 mm, podložených termopodložkami. Ke kotvám jsou našroubovány svislé nosné profily AL 50/50/3, které jsou rektifikovány do roviny. Desky bond jsou na rastrové AL profily lepeny systémovým lepidlem. Členění a návaznosti na jiné materiály použité na fasádách jsou řešeny pomocí negativních spár (shadow gaps). Na rozdíl od objektu SO-01 nejsou bond desky přetaženy až na atiku, ale pod atikou je negativní spára š. 20 mm. Vlastní oplechování atiky je rovněž provedeno bond sendvičem. Sendvičové fasádní desky typu bond mají tloušťku 4 mm a skladbu : 

lakovaný (PVDF) Al plech tl. 0,5 mm



jádro z LDPE -



lakovaný Al plech tl. 0,5 mm

Na západní fasádě budovy LB jsou do fasády osazeny svislé hliníkové stínicí prvky. Kotvení je přes tepelně izolační podložky na ocelové pozinkované konstrukci osazené na chemické kotvy do stropních desek. Za obkladem na budově LB je ukončeno potrubí referenčního tlaku vzduchu. Mřížka ve fasádě není požadována, vyrovnání tlaku bude zajištěno přes systém provětrání fasády. Tepelná izolace fasád je tvořena deskami minerálních vláken ve dvou vrstvách 100+80 mm, s prostřídáním spár. Na tepelné izolaci je kontaktní difuzní folie JUTATOP WB. Prostupy kotev fólií jsou lepeny systémovými páskami.

B.1.8.11.2.

Fasáda přístřešku ostrahy

Nosná ocelová konstrukce přístřešku je oboustranně opláštěna cementotřískovými deskami tl. 15 mm. Rastr pro desky bond je ukotven k vnějším cementotřískovým deskám, s ošetřením prostupů parozábrany. Desky bond jsou na rastrové AL profily lepeny systémovým lepidlem. Členění a návaznosti na jiné materiály použité na fasádách jsou opět řešeny pomocí negativních spár (shadow gaps).

B.1.8.11.3.

Fasáda laserové haly LH

Projektem navržené fasádní prefabrikované panely byly nahrazeny provětrávanou fasádou ze zavěšených systémových desek (kazet) typu Bond.





Kotvení je zajištěno pomocí ocelového roštu fasády z tenkostěnných pozinkovaných profilů. Ocelové kotvy z pozink. plechu tl. 2 mm jsou nakotveny na žb. stěny s podkladními termopodložkami z PVC tl. 1 mm. Nosný rastr fasády je tvořen svislými profily tvaru „L“, na které jsou šroubovány profily tvaru „Z“ a „S“, rektifikované do roviny. Tepelná izolace je tvořena z poloměkkých desek ROCKWOOL SUPERROCK, z kamenné vlny (minerální plsti), pojené organickou pryskyřicí, v celém objemu hydrofobizované. Desky jsou kotveny talířovými kotvami BRAVOLL PTH-KZ. Na tepelné izolaci je kontaktní difuzní folie JUTADACH 95, s prostupy kotev opracovanými systémovou lepící páskou. Vzduchová mezera má tloušťku cca 60-70 mm a její provětrání je zajištěno spárou v patě nad soklem a spárou pod atikovými plechy. (viz. detaily) Hliníkové sendvičové fasádní desky mají tloušťku 4 mm a skladbu : 

vnější strana - Al plech tl. 0,5 mm, povrch lakovaný (PVdF)



jádro - LDPE



vnitřní strana - Al plech tl. 0,5 mm, povrch- přírodní AL + ochranný polyesterový lak,

Mezi jednotlivými panely (kazetami) jsou negativní spáry š. 20 mm (svislé i vodorovné), všechny viditelné prvky ve spárách jsou opatřeny povrchovou úpravou v odstínu RAL nejbližším (tmavším) k barvě fasádních desek. Sokl fasády LH - je proveden pozinkovaným plechem tl. 0,6 mm, lakovaným na stejný odstín jako bond desky fasády. Vstupní dveře do objektu LH všechny dveře ve fasádách objektu LH jsou vysunuty k líci fasády, k vnější hraně tepelné izolace. Kotvení je zajištěno pomocným rámem z ocelových pozink. profilů „U“. K tomuto rámu je ukotvena vlastní ocelová zárubeň dveří a také obvodový pohledový rám z profilů AL80/60/2.

B.1.8.12

Střešní plášť SO-02

B.1.8.12.1.

Budova LB

je zastřešena plochými střechami se spádováním 2% k odvodňovacím žlabům. Vlastní žlaby jsou beze spádu a jsou v nich osazeny střešní vtoky - podtlakové, GEBERIT PLUVIA. Stropní desky nesoucí vrstvy střechy jsou monolitické, železobetonové. Základním typem střešního pláště je skladba s klasickým pořadím vrstev. Na žb. stropní konstrukci je parozábrana z asfaltových pásů SBS s AL vložkou. Spodní vrstva tepelné izolace je tvořena spádovými klíny z minerální vaty - Rockwool Rockfall. Vrchní vrstva tepelné izolace Rockwool Hard Rock je uložena s překrytím spár spodní vrstvy. Hydroizolace je tvořena spodním samolepícím pásem VEDATOP TM a vrchním nataveným pásem SBS s odolností proti prorůstání kořenů - GRAVIFLEX 5.2 Green roof. Na hydroizolaci je uložena netkaná textilie FILTEK a provedena ochranná vrstva násypem kačírku tl. 50 mm. Po střechách jsou vedeny technologické rozvody. Uloženy jsou sdruženě na systémových podporách, které stojí na roznášecích nohách na asfaltové hydroizolaci. V místech uložení je navržena tepelná izolace s vyšší pevností v tlaku.





Pro přenesení vodorovných sil vznikajících v potrubí topení a chlazení vlivem teplotních změn jsou na střechách provedeny pevné body. Jedná se o ocelovou konstrukci, jejíž stojky jsou zakotveny do žb. konstrukce stropu nesoucího střešní vrstvy. Hydroizolace sloupku stojky je provedena samolepícím asf.pásem, který je vytažen na stojku přes klínový náběh. Vrchní asf. pás je pak nataven na samolepící pás a shora zajištěn samolepící bitumenovou páskou ILLBRUCK. Pro údržbu technologického zařízení na střechách jsou provedeny pochozí chodníčky z betonových dlaždic ukládaných na vrstvu kačírku. Tam, kde se kříží s trasami potrubí, jsou provedeny ocelové lávky pro jejich bezpečné překonání. Výškový rozdíl mezi dvěma úrovněmi střešního pláště budovy LB je vyrovnán pomocí fixního žebříku.

B.1.8.12.2.

Budova LH

je zastřešena plochou střechou s extenzivní zelení, v technologické části s posypem kačírku. Stropní desky nesoucí střešní vrstvy jsou monolitické, železobetonové. Spádování k odvodňovacím žlabům činí 2%, vlastní žlaby jsou beze spádu. Ve žlabech jsou střešní vtoky - podtlakové, GEBERIT PLUVIA. Základním typem střešního pláště je skladba s klasickým pořadím vrstev. Na žb. stropní konstrukci je parozábrana z asfaltových pásů SBS s AL vložkou. Spádování je zajištěno monolitickými vrstvami z lehčeného betonu (PORIMENT PS 500). Spodní vrstva tepelné izolace je tvořena deskami z minerální vaty ISOVER S 80 mm. Vrchní vrstva tepelné izolace Rockwool Hard Rock MAX 80 mm je uložena s překrytím spár spodní vrstvy. Hydroizolace je tvořena spodním samolepícím pásem VEDATOP TM a vrchním nataveným pásem SBS s odolností proti prorůstání kořenů - GRAVIFLEX 5.2 Green roof. Na hydroizolaci je uložena netkaná textilie FILTEK a provedena ochranná vrstva násypem kačírku tl. 50 mm. Prostupy instalací na střechu Prostupy rozvodů střešním pláštěm jsou provedeny pomocí nástaveb (zákrytů), ve kterých potrubí mění směr ze svislé na vodorovnou a bokem nástavby vystupují do venkovního prostoru střechy. Nosná konstrukce nástaveb (zákrytů) je provedena z ocelových jeklů uzavřeného průřezu, svařených do prostorové rámové konstrukce. Opláštění je z OSB desek tl. 20 mm, na které je vytažena asfaltová parozábrana. Stěny a stropy zákrytů jsou zatepleny minerální vatou a na dř. rošt je upevněna druhá vrstva OSB. Hydroizolace je tvořena spodním asf. samolepícím pásem a vrchním SBS pásem s ochranným minerálním posypem.

Konstrukce atik. Nosná konstrukce atik je železobetonová. Na vnitřní líc je vytažena asf. parozábrana a provedena tepelná izolace. Hydroizolace je ze 2 asf. pásů - spodního samolepícího VEDATOP TM a vrchního nataveného SBS VEDAFLEX SP s břidličným posypem. Oplechování atik LB je provedeno z bond sendvičových desek na ocelovo-hliníkovou kotevní konstrukci. Na vrchní střeše LB a na severní části LH je na atikách umístěna krycí lamelová zástěna. Ocelové stojky zástěny jsou zakotveny na horní hranu železobetonu atiky pod oplechování.





Bezpečnostní přepady Na všech střechách jsou navrženy bezpečnostní přepady pro případ ucpání střešních vtoků. Do otvorů v železobetonu atik jsou nakotveny klempířské tvarovky, procházející vrstvami zateplení a fasády. Hydroizolace střechy je natavena na manžety klempířských tvarovek.

B.1.8.12.3.

Ocelová konstrukce stínění – canopy

Podél západní fasády budovy LB pokračuje vodorovná ocelová konstrukce stínění stejným způsobem jako na budově A. (OF+LB) Konstrukce je podepřena ocelovými sloupy vně obvodu budovy. Přes prvky pro přerušení tepelných mostů je dále kotvena do železobetonových atik. Hlavní vodorovnou nosnou konstrukci tvoří průvlaky ve dvou na sebe kolmých směrech. Průvlaky jsou z ocelových svařenců. Mezi průvlaky jsou ukládány vaznice. Spodní líc celé konstrukce je v jedné rovině, liší se pouze výšky prvků. Pohledová výška lemujícího prvku je jednotná, kolmé prvky směrem k němu jsou sníženy náběhy. Stabilita ocelové konstrukce je zajištěna ve vodorovné rovině pomocí křížového ztužidla z táhel nad stínicími prvky. Součástí dodávky ocelové konstrukce jsou připravené navařené ocelové botky pro kotvení hliníkových stínicích lamel. Dilatace jednotlivých lamel je umožněna konstrukcí botek (strana pevná – fix / strana plovoucí – float). Botky umožňují kotvení lamel pod různými úhly.

B.1.8.12.4.

Markýza nad loading bay

Nad vraty pro příjem nadměrných objektů (LB.1.22) je ocelová konstrukce markýzy. Konstrukce je z ocelových profilů IPE a UPE, se zavěšením táhly k obvodové žb- stěně. Na spodním a horním povrchu ocelové konstrukce je zavěšen rastr z AL profilů L, ke kterým jsou lepeny sendvičové bond desky. Na horním povrchu jsou desky ve spádu. Spoje bond desek jsou provedeny pomocí negativní spáry.

B.1.8.13

Izolace proti vodě

B.1.8.13.1.

Hydroizolace spodní stavby

V [3-2] a [3-6] byl stanoven jednoznačný požadavek investora na ochranu cenného technologického zařízení instalovaného v podzemních podlažích budovy B. Podle průzkumu [2-6] se suterénní podlaží nacházejí pod hladinou podzemní vody. Základová spára až cca 7 m pod ustálenou hladinou podzemní vody v průzkumných vrtech. V souladu s ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení musí být hydrizolace spodní stavby navržena na hydrofyzikální namáhání tlakovou vodou. Pro spodní stavbu SO 02 je navržena povlaková hydroizolace z asfaltových hydroizolačních pásů funkčně zdvojená krystalizací v železobetonové nosné konstrukci. Jedná se tedy o systém dvou vzájemně nezávislých 100% ochran konstrukce.

B.1.8.13.2.

Výchozí parametry





- Sloupec tlakové vody až 10 m - Napětí v základové spáře až 0,5 MPa - Radonový index pozemku střední v dolní polovině intervalu středního radonového rizika - Propustnost podloží nízká

B.1.8.13.3.

Povlaková hydroizolace

V souladu s ČSN 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení je navrženo použití povlaku ze dvou natavitelných asfaltových pásů modifikovaných SBS kaučukem. Horní pás je navržen s vložkou ze skelné rohože, spodní pás s vložkou z polyesterových vláken. Vzhledem k výše uvedenému požadavku investora je v oblasti s hydrofyzikálním namáháním více než 4 m vodního sloupce v souladu s DIN 18 195-6 Bauwerksabdichtungen - Teil 6: Abdichtungen gegen von außen drückendes Wasser und aufstauendes Sickerwasser; Bemessung und Ausführung navržena zesílená povlaková izolace. Ta sestává ze tří vrstev asfaltových hydroizolačních pásů. K základní skladbě je zde navíc nataven vrchní pás s vložkou z polyesterových vláken. Rozhraní mezi aplikací 2 / 3 vrstev je znázorněno na schématu A1.2_02_04_300. Bitumenová hydroizolace je hlavní hydroizolací objektu se 100% účinkem, principem je naprosté zvodotěsnění povrchu spodní stavby. Minimálně požadovaný atest na sloupec vody v ploše pásů je 50 m vody. Izolační pásy jsou k podkladu nataveny. Přes těsnící PVC pásy, kterými jsou opatřeny dilatační a pracovní spáry žb konstrukce bude nalepen izolační samolepící pás BITU-STICK GG, na který budou další vrstvy již nataveny. Ochranné vrstvy: Ochrannou vrstvu na vodorovné konstrukci tvoří kombinace separační geotextilie, PE folie a ochranného bet.potěru min.40 – 50mm. Geotextile i PE folie budou položeny s přesahy min 100 mm. PE folie zajišťuje zachování ochranné funkce separační geotextilie, jelikož se jako ochrana hydroizolace použije betonová mazanina. Ochranná bet.mazanina musí být zhotovená souvisle v požadované tloušťce a pevnosti aby nedocházelo k drolení a rozpadání při ostatních činnostech stavby. U konstrukcí zakrývaných zpětným zásypem bude izolace ochráněna geotextilií a XPS, popřípadě přizdívkou – viz detaily. Skladby hydroizolačního souvrství: Třívrstvá asfaltová izolace spodní stavby 

separační PE folie – nizkohustotní polyetylen tl. 0,2 mm



ochranná geotextílie 150 g/m2, tl. 1 mm



SBS modifikovaný asfaltový pás Bituflex PV, tl. 4,0 mm



SBS modifikovaný asfaltový pás Bituflex GG, tl. 4,0 mm



SBS modifikovaný asfaltový pás Bituflex GG, tl. 4,0 mm






Penetrační nátěr ALP



Podkladní betonová konstrukce


Dvouvrstvá asfaltová izolace spodní stavby 

separační PE folie – nizkohustotní polyetylen tl. 0,2 mm



ochranná geotextílie 150 g/m2, tl. 1 mm



SBS modifikovaný asfaltový pás Bituflex EPV Design Garden – břidlicový posyp a aditiva proti prorůstaní kořínků, tl. 5,2 mm



SBS modifikovaný asfaltový pás Bituflex PV, tl. 4,0 mm



Penetrační nátěr ALP



Podkladní betonová konstrukce

Bitumenová hydroizolace je hlavní hydroizolací objektu se 100% účinkem, principem je naprosté zvodotěsnění povrchu spodní stavby.

B.1.8.13.4.

Krystalizace v betonu

Železobetonová konstrukce spodní stavby je na styku se zeminou ošetřena krystalizační hmotou. Krystalizace uzavírá kapilární systém betonu. H-Krystal Svislé železobetonové konstrukce spodní stavby a střecha pod terénem jsou na vnějším povrchu ošetřeny krystalizační hmotou (H-Krystal). Krystalizace je uvažována jako druhá hlavní hydroizolace objektu se 100% účinkem, principem je naprosté zvodotěsnění železobetonové konstrukce při povrchu na hloubku minimálně 350 mm od povrchu. Vzhledem k tloušťce není krystalizace provedena jako přísada do betonu, ale jako nátěr. Protože je spodní voda agresivní, bylo provedeno prokrystalizování venkovní vrstvy. Provedení na kvalitní betonový podklad bez prachu,nátěrů a mastnoty, cementového mléka a nesoudržných částí.stříkáním pistolí nebo natíráním štětkou

SIKA WT 200 P Princip vychází z prokrystalizování všech kapilár a mikrodutin tak, že se stane hmota kompaktní a spojitě odolná účinkům spodní vody. Jako krystalizační přísada do základové desky je provedena přísada SIKA WT 200 P. Do spodní části základové desky o celkové tloušťce 800 mm je v prvním záběru o tloušťce 400 mm použita prášková krystalizační přísada do betonu – SIKA WT 200 P. Pro desku tl. 700 mm platí tloušťka vrstvy s krystalizací 350 mm. Betonáž obou vrstev probíhala bezprostředně po sobě tak, aby nebylo nutné vytvářet pracovní spáru. Orientačně cca 4 hodiny, v závislosti na podmínkách. Krystalizace uzavírá kapilární systém betonu v celé hmotě, takže případné imperfekce v betonu jsou jen místní a snadno sanovatelné. Krystalizace je schopna v požadované hydroizolační kvalitě vytěsnit trhlinky do 0,4 mm. Vyztužení konstrukce je dimenzováno na max. šířku trhlin 0,3 mm. Veškeré spáry a prostupy jsou řešené na tlakovou vodu (sloupce minimálně 20m). Všechny objekty vložené do hmoty desky s krystalizací jsou zakryty shora zvýšením vrstvy s krystalizací tak, aby A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




byly vždy obaleny betonem s krystalizací v minimální tloušťce 200 mm. Pracovní spáry: Veškeré detaily spár, prostupů a podobně budou řešené na tlakovou vodu, konkrétně na výšku vodního sloupce 20 m. Pracovní spáry budou ošetřeny nástřikem krystalizace. Pracovní spáry v žb desce budou provedeny zazubením, v rozích bude řešeno zkosením tvaru polí. Pracovní spáry jsou jištěny spárovými plechy ABS Illichman v kombinaci s vnějšími těsnícími pásy Leschuplast A. Vodorovné pracovní spáry deska-pata stěny jsou hydroizolačně jištěny nástřikem krystalizace a spárovými plechy Illichman BK, jištění je doplněno vnějšími těsnícími PVC pásy Leschuplast A. Pracovní spára deska-horní hrana stěny bude ošetřena nástřikem krystalizace a expanzním těsněním AQUASTOP 2025 ILLICHMAN. Expanzi je nutno ochránit do vybetonování před vlhkostí. Je také velmi důležité před těsnicími pracemi vyčistit důkladně pracovní spáry vodou a vysavačem. Těsnění bude doplněno vnějším PVC pásem Leschuplast A. Pracovní spáry stěn širších, než 400 mm jsou řešeny se zazubením vložením tesařské konstrukce do bednění. Dilatační spáry: Objektová dilatace tloušťky 50 mm bude po obvodu zúžena na tloušťku 30 mm. Dilatace jsou provedeny ve dvou stupních těsnění PVC dilatačními pásy Leschuplast A a Leschuplast D (vnější a vnitřní), prostor mezi nimi je vyplněn XPS. Vnitřní těsnící pás je vložen ve středu prokrystalizované zóny. Tento pás musí mít atest na min. 20 m vodního sloupce. Z důvodu ochrany proti možné migraci změkčovadel musí být desky polystyrenu obaleny PE folií. Těsnění musí splnit požadavek na odolnost tlaku vody ve 20 m vodního sloupce (alespoň v případě jednoho ze dvou pásů, tzn. vnitřního). V povlakové izolaci je dilatace řešena pomocí systémových bitumenových profilů Neodyl . Otvory po rádlovacích tyčích: Pouzdra rádlovacích tyčí budou částečně cementová, aby bylo možné otvor hydroizolačně uzavřít v prokrystalizované tloušťce stěny. Materiály použité na utěsnění musí být dobře zhutnitelné a s krystalizací jako přísadou. Lepení zátek a celý systém musí vyhovět na namáhání 20 m vodního sloupce. Pouzdra budou injektována baritovou směsí proti šíření radiace.

Prostupy: Prostupy izolovanými konstrukcemi jsou řešeny systémovými postupkami Bettra. Chráničku ovinout minimálně jedním ovinem expanzního těsnění a nastříkat nebo natřít krystalizací před vsazením do výztuže před betonáží. U konstrukcí s povlakovými izolacemi budou použity chráničky s přírubou pro vodotěsné napojení povlakových izolací. Tahové kotvy:





Hydroizolací spodní stavby prostupují tahové mikropiloty. Ocelové trubky se zavrtají do podloží, jejich okolí i vnitřek profilu se injektuje cementovou směsí. Po provedení vyztuženého podkladního betonu bude na trubku navařen prstenec s pevnou a volnou přírubou, mezi které se sevře hydroizolační souvrství. Pilota nad podkladním betonem bude opatřena 2x bentonitovými pásky. Na hydroizolaci bude provedena betonáž ochranné vrstvy. Nakonec se na vyčnívající část mikropilot navaří ocelová hlava s křidélky a přistupuje se k armování základové desky. Viz také detail A1.2_02_02_428A. Tahové kotvy jsou využity pro propojení výztuže podkladního betonu s výztuží základové desky, s oběma tedy musí být provařeny podle požadavků v části A3.9 Uzemnění a bleskosvody.

B.1.8.14


Podle průzkumu [2-3] byl pro pozemky pod SO 02 stanoven radonový index pozemku střední v dolní polovině intervalu středního radonového rizika, propustnost podloží nízká. Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží se u nových staveb při středním radonovém indexu za dostatečné protiradonové opatření považuje provedení všech kontaktních konstrukcí v 1. kategorii těsnosti. Tj. takových konstrukcí, které výrazně omezují proudění vzduchu a snižují transport radonu difúzí a obsahují alespoň jednu vrstvu celistvé protiradonové izolace s plynotěsně provedenými spoji a prostupy. Taková vrstva je navržena ve formě spojité a celistvé konstrukce z asfaltových hydroizolačních pásů s plynotěsnými spoji a prostupy.

B.1.8.15

Tepelné izolace

Místnost č. L.2.14 musí být z technologických důvodů spojena s vnějším prostředím. Z toho důvodu se podmínky v ní z hlediska tepelně technického považují za exteriér a skladby podlahy, stěn i stropu jsou tepelně izolované. Základová deska laserové budovy není v souvislosti s požadavky na spojení hmoty budovy se skalním podložím tepelně izolována. Tepelná izolace fasád LB a LH je detailně popsány v kapitolách fasády.

B.1.8.16

Akustické izolace

Viz dále kapitola 8, akustické vlastnosti stavebních konstrukcí.

B.1.8.17

Anglický dvorek

U paty západní fasády budovy laboratoří je navržen anglický dvorek. Tvoří jej nosná železobetonová monolitická konstrukce.

B.1.8.18


Požadovaná požární odolnost vybraných příček viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby. Stěny hygienických zařízení a šaten musí po konstrukční stránce umožnit kotvení opěrných madel v A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




různých polohách s nosností minimálně 150 kg. Horní okraje příček budou dilatačně napojené na stropní konstrukce tak, aby nedocházelo k poruchám příček vlivem průhybu stropních konstrukcí. Montované příčky budou u stropu kluzně uložené, u zděných příček bude provedená deformační zóna z pružného materiálu. Detaily u příček s požadavkem na akustické parametry nebo na požární odolnost budou provedeny také s požadovaným útlumem resp. odolností. V místech návaznosti na vyzdívku nebo železobeton v ploše bude provedena nuta překlenutá akrylátovým tmelem. V místech, kde kvůli vedení instalací nad zavěšeným podhledem nelze sádrokartonové příčky provést až k betonové stropní desce je třeba provést výměny a kotvit je vedle instalací. Pro zamezení tvorby akustických mostů v takových místech je nutno spojitě utěsnit prostor nad, pod i vedle instalací minerální vlnou v tloušťce alespoň 60 mm. Toto nastává např. mezi místnostmi veřejných WC v jídelně M.00.04 a M.00.05. B.1.8.18.1.

Sádrokartonové příčky

Sádrokartonové příčky budou sestaveny výhradně ze systémových prvků jednoho systému. V prostorách zatížených vlhkostí (např. sprchy, umývárny aj.) budou použity impregnované sádrokartonové desky. Dělící konstrukce mezi kancelářemi jsou navrženy jako sádrokartonové příčky tl. 150 mm s dvojitým opáštěním a vloženou akustickou izolací. Kanceláře jsou chráněným prostorem ve smyslu ČSN 73 0532:2010 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. Požadavek na vzduchovou váženou stavební neprůzvučnost stěn kanceláří je podle zadání [3-6] 50 dB. Pro splnění požadovaných akustických parametrů příček nebudou v žádném místě provedeny instalace zásuvkových a jiných krabic z obou stran proti sobě. B.1.8.18.2.

Sádrovláknité příčky

V čistých prostorech není přípustné používat sádrokarton. Jsou proto navrženy sádrovláknité příčky. Obecně pro ně platí zásady jako pro sádrokartonové příčky. B.1.8.18.3.

systémové

Zděné příčky

Zděné příčky budou zakládány na hrubou nosnou konstrukci podlahových desek. Horní okraje zděných příček budou dilatačně napojené na stropní konstrukce tak, aby nedocházelo k poruchám příček vlivem průhybu stropních konstrukcí. Zděné příčky navazující na svislé železobetonové konstrukce, ve kterých jsou osazeny dveře méně než 1,5 m od místa napojení, musí být k železobetonu kotveny systémovými kovovými pásky v každé ložné spáře. Zděné konstrukce (z cihelných tvarovek i z betonových prolévacích tvárnic) budou dodány a použity nejen jako samostatné tvarovky, ale půjde o ucelený systém. Tj. včetně malt, lepidel, dopěnění, překladů, polovičních formátů tvarovek, kotevních prvků do navazujících žb. kcí apod. Zděné příčky jsou v půdorysech kótovány skladebnými rozměry bez tloušťky omítek. B.1.8.18.4.

Předstěny v experimentálních a laserových halách

Viz popis čistých prostor výše.




B.1.8.19


Instalační šachty

Stoupací rozvody jednotlivých sítí jsou přednostně sdružovány do instalačních šachet. Tyto šachty obecně tvoří zvláštní požární úseky. Výjimkou jsou šachty LB.S.07 a LB.S.08. Každá z nich bude v úrovni stropů oddělená požárními ucpávkami, VZT potrubí v nich bude požárně izolované včetně odboček. Požární předěly včetně ucpávek a ostatních doplňků jsou provedeny specializovanou firmou dle typových detailů tak, aby splňovaly požadovanou požární odolnost. Podrobně viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby. V instalační šachtě LB.S.02 je mj. plynovodní potrubí. Potrubí vyžaduje pravidelné revize a obnovu nátěru. Podrobně viz část A3.6 Zařízení plynových instalací. Pro umožnění přístupu do šachty jsou navrženy dveře a pro bezpečný pohyb techniků jsou v šachtě instalovány lávky a žebříky. Z každé lávky je přísupný žebřík pouze ve výšce k další lávce. Pro přístup do jiného patra je nutné jít po schodišti na příslušnou lávku.

B.1.8.20

Podhledy

Ve většině místností jsou navrženy zavěšené podhledy. Podhledové konstrukce plné sádrokartonové, kovové i rastrové jsou vždy sestaveny výhradně ze systémových prvků jednoho systému. Součástí dodávky podhledů jsou i jejich svislé části (boky) v místech ukončení v prostoru bez doběhnutí ke svislým konstrukcím. Typicky např. kovový lamelový podhled v kancelářích. Povrchové úpravy boků s vždy shodné s plochou podhledu.

B.1.8.21

Podlahy

Součástí podlahy 2.PP laserové budovy jsou podlahové kanály, ve kterých jsou umístěny technologické rozvody. V místech prostupu z experimentálních hal do velínů jsou pod dělicí stěny mezi velíny a haly osazeny ocelové prostupky. Servisní kanály mají průřez š x h = 600 x 300 mm.

B.1.8.22

Zdvojené podlahy

V laboratorní budově jsou v části 1.NP navrženy zdvojené podlahy v tloušťce 140 mm Do zdvojených podlah jsou kotvena otopná tělesa. Tělesa se našroubují k panelům podlahy, do nichž budou také připraveny otvory pro napojení na otopnou soustavu. Podlaha nebude pod tělesem lokálně rozebiratelná. V serverovnách jsou navrženy zdvojené podlahy. Stojky zdvojených podlah jsou lepeny k podkladu. Dělící svislé konstrukce jsou provedeny až k nosné konstrukci. Podlahové konstrukce jsou přerušeny. Koberce Jsou použity zátěžové koberce. Koberce na zdvojených podlahách jsou nařezány do čtverců a nalepeny k roznášecím deskám zdvojených podlah tak, aby byla zajištěna odnímatelnost jednotlivých desek.




B.1.8.23


Omítky

Zdivo je ve stavebních výkresech kótováno skladebnými rozměry bez omítek.

B.1.8.24

Nátěry

V ostění, nadpraží a parapetu (o nulové výšce) oken v laboratorní budově jsou navrženy jako povrchová úprava lakované plechy.

B.1.8.25

Sokly

Koberec Koberce dobíhají ke každému typu stěny bez soklu, jen přířezem. Dlažba Tam, kde dobíhá dlažba k sádrokartonovým příčkám, je proveden sokl výšky 45 mm z nerezového plechu lepeného na spodní desku SDK opláštění. Vrchní deska SDK opláštění končí zalícovaná nad soklem. Tam, kde dobíhá dlažba k obkladu z HPL (sociální zařízení), je proveden sokl výšky 25 mm z nerezového plechu lepeného na sádrokarton pod HPL. Panel HPL opláštění končí zalícovaný nad soklem. Vinyl Vinylová krytina dobíhá k sádrokartonovým příčkám ve skladech bez úpravy, jen přířezem. V kuchyňkách je proveden sokl výšky 45 mm z nerezového plechu lepeného na spodní desku SDK opláštění. Vrchní deska SDK opláštění končí zalícovaná nad soklem. Epoxidová stěrka Tam, kde dobíhá epoxidová stěrka ke stěrkovanému betonu, sokl není. Dodatečně je proveden ochranný transparentní vodoodpudivý nátěr výšky 70 mm.

B.1.8.26

Okna

B.1.8.26.1.

Okna na fasádě

Okna v laboratorní budově jsou navržena hliníková s pevným zasklením, nebo v kombinaci pevného zasklení parapetní části s horní částí výklopnou ven. Ovládání manuální. Okna jsou na celou výšku podlaží, osazena do ocelových pozinkovaných rámů kotvených chemickými kotvami k železobetonové konstrukci stropních desek. B.1.8.26.2.

Okna z návštěvnické galerie do laserových hal

Okna z návštěvnické galerie - Faktor světelné prostupnosti LT > 90%, zasklení bez barevného odstínu, požárně stabilním sklem. Vlastní rámy jsou hliníkové, bez přerušení tep. mostů (vnitřní prostředí). Požární odolnost konstrukce je EW 30 DP1.




B.1.8.27


Dveře

Požadovaná požární odolnost vybraných dveří viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby. Na únikových cestách jsou osazeny kliky s panikovou funkcí. Dveře na rozhraní požárních úseků, na únikových cestách, do hygienických místností a zabezpečených místností budou vybaveny samozavíračem. Bezpečnostní dveře 3. a 4. bezpečnostní třídy jsou osazeny na vstupu do místností ostrahy, klíčových strojoven a serveroven. Jako uzamykací mechanismus je na většině dveří použit elektromotorický zámek ovládaný bezdotykovou kartou. Na vstupních dveřích do hygienických místností je instalován technický zámek ovládaný servisním čtyřhranem, který umožní uzamčení v případě havárie. Samotné WC kabinky jsou vybaveny WC kličkou. Elektromotorické zámky na frekventovaných vstupech jsou napájeny el. kabelem, méně frekventované vstupy budou osazeny autonomní jednotkou napájenou bateriemi. Elektromotická vložka je z vnější strany ovládaná čtečkou karet a z vnitřní strany je odchod umožněn pouhým stisknutím kliky. Dveře na každém vstupu do experimentálních hal a laserových hal jsou provedeny jako světlotěsné.

B.1.8.28

Střešní světlíky

Na střechách budov OF, AT, MF a LB jsou osazeny prosklené střešní světlíky pro přivedení denního světla do interiéru. Konstrukčně se jedná o hliníkový fasádní systém s přerušeným tepelným mostem. V případě budov OF, AT a LB jsou součástí zasklení otevíravá okna/ klapky se servopohonem pro přirozené odvětrání (ovládání z velínu budovy, ve vstupním atriu navíc z recepce) a také pro přirozený odvod tepla a kouře v případě požáru (ovládání signálem z EPS). Systém ovládání je při běžném provozu napojen na větrové a dešťové čidlo a při nepříznivých klimatických podmínkách okna uzavře.

B.1.8.29

Prostupy

Prostupy vodorovnými i svislými nosnými a nenosnými konstrukcemi dělícími jednotlivé požární úseky jsou utěsněny tak, aby byly dodrženy požadavky na požární rozdělení. Podrobně viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby. Ocelové prostupky jsou žárově pozinkovány, aby nerezavěly v průběhu stavby a nebylo tak nutné je dodatečně odrezovat a natírat. Prostupy do experimentálních hal a laserových hal jsou provedeny jako světlotěsné.

B.1.8.30

Další vybavení

B.1.8.30.1.

Bezpečnostní propust

V 1.NP, 2.NP a 3.NP mezi budovami LB a OF jsou s ohledem na požadavek identifikace procházejících osob navrženy bezpečnostní propusti. B.1.8.30.2.

Rolety





V kancelářské části laboratorní budově jsou provedeny látkové rolety přes celou plochu oken. Ovládání je manuálně, pomocí řetízku. Kotvení do nadpraží. Na návštěvnické galerii v laserové budově jsou okna do laserových hal opatřena vestavěnými laserovými bezpečnostními roletami (laser safety roller blinds) ze silikonové pryže. Rolety jsou osazeny tak, aby nemohlo dojít k průniku světla mezi rámem a stěnou. V horní části je kastlík pro návin rolety, po obou stranách ostění jsou umístěny vodící lišty rolety. Na spodní části v místě parapetu je U lišta, do které při uzavření zapadá spodní lamela rolety. Také rolety jsou pro světlo zcela nepropustné a zabraňují průniku laserového paprsku v ploše i po obvodě. Rolety mají příslušné certifikáty pro příslušnou úroveň ochrany před laserovými paprsky. (certifikace podle EN 12254). Rolety budou napojeny na laserový bezpečnostní systém (LSS). B.1.8.30.3.

Skládací příčka

Mezi zasedacími místnostmi LB.00.04 a LB.00.05 je provedena skládací příčka.

B.1.8.31

Komín

Z kotelny v místnosti č. LB.3.04 jsou nad střechu budovy laboratoří vyvedeny 2 třísložkové nerezové komíny pro topeniště v přetlakovém provozu do 200 Pa při teplotě do 200°C. Systém je opatřen těsněním. Jedná se o třísložkové komínové průduchy se spalinovým průduchem z nerezové oceli třídy 1.4571 standartně o síle 0,6 mm, který je opatřen izolací z minerálních nebo keramických vláken a opláštěn nerezovou ocelí třídy 1.4301 Tento systém vyhovuje pro samostatné komíny pro odvod spalin od spotřebičů na plynná, kapalná i tuhá paliva. Komíny jsou vedeny po nosné ocelové konstrukci v kotelně a prochází střešním pláštěm nad 4.NP objektu LB do venkovního prostoru. Komín je opatřen revizním vybíracím otvorem v dolní části, dno komína je odvodněno přes neutralizační box. DN 350 Materiál nerez ocel.

B.1.9


B.1.9.1 Podkladní beton Pod základovou desku obou objektů budovy SO 03 jsou na zhutněnou pláň provedeny podkladní betony v minimální tloušťce 100 mm. Včetně betonů pro obvodové základové pasy, pod konstrukce jímky pod VN rozvaděči, jímky pro vstup chladicího potrubí od objektu SO 02, revizních šachet kanalizace, kontrolních šachet uzemnění atd. Před betonáží je nutné do prostoru základových konstrukcí osadit rozvody kanalizace podle projektu kanalizace a provést revizní šachty. Dále je nutné osadit chráničky pro rozvody jednotlivých sítí podle příslušných částí projektu. Před betonáží také osadit strojené zemniče, podrobně viz část A3.9 Uzemnění a bleskosvody. Protože je výztuž v podkladním betonu používána pro zemnicí soustavu, v místě je agresivita od bludných proudů a agresivita prostředí XA1, tak podle ČSN EN 206-1 musí být minimální třída betonu C25/30 XC2 XA1 Dmax = 16-Cl 0,2-S3 z důvodu ochrany výztuže podkladního betonu. Podkladní beton je vyztužen KARI sítí. Na vyrovnanou základovou spáru jsou uloženy KARI sítě 6 mm s oky 150 mm. KARI sítě jsou uloženy na betonové distančníky (vhodné jsou vlnovky) tak, aby krytí výztuže KARI sítí bylo 50 mm od terénu. V místech překrytí KARI sítí jsou tyto vzájemně v rozích provařeny. Podkladní beton neslouží k pojezdu mechanizace.





B.1.9.2 Uzemnění Jsou provedeny základové zemniče, strojené zemniče v podkladním betonu, strojené zemniče mimo podkladní beton a přizemnění strojního vybavení vně budovy. Dále je předepsáno provaření výztuže a provedení vývodů z provařené výztuže (zpravidla CRM z nerezové oceli). Jsou provedeny také kontrolní šachty.

B.1.9.3 Základové konstrukce Objekt strojovny chlazení je založen plošně na základových pasech s hloubkou založení -1,200 m. Objekt hospodářství technických plynů je založen plošně na základových pasech s hloubkou založení -1,500 až 1,750 m. V budovách CO i TG je základová deska monolitická železobetonová, provedená na podkladním betonu se ztužujícím pásem po obvodu. V objektu CO je z důvodu rizika úkapů v oblasti strojovny chlazení její horní líc spádován do úžlabí, která jsou odvodněna podlahovými vpustmi. Pro jejich osazení jsou v desce vynechány prostupy. V objektu TG je horní líc základové desky vodorovný. Venkovní deska pro umístění chladicích věží je železobetonová tloušťky 400 mm s vyztuženými obvodovými pasy. Před betonáží je nutno ověřit její velikost s ohledem na vybrané chladicí věže. Věže jsou do desky kotveny přes izolátory chvění. Pro umístění suchých chladičů jsou připraveny základky z prostého betonu do nezámrzné hloubky. Jejich pozici je nutno koordinovat s přesným tvarem chladičů dodaných na stavbu.

B.1.9.4 Svislé nosné konstrukce Nosné obvodové stěny objektů CO a TG jsou navrženy z betonových prolévaných tvarovek tl. 300 mm. Střecha objektu CO je navíc podporována dvojicí vnitřních sloupů z ocelových válcovaných nosníků. Součástí stěn jsou železobetonové ztužující věnce, které zároveň tvoří překlady nad stavebními otvory a prostupy s horní hranou ve výšce +3,600 m v budově CO resp. +2,800 m v budově TG. Nad ostatními stavebními otvory a prostupy jsou provedeny železobetonové nosné překlady.

B.1.9.5 Vodorovné nosné konstrukce Nosná konstrukce sedlové střechy objektu CO je tvořena ocelovými válcovanými nosníky IPE 240 a IPE 360 v hřebeni a ocelovými tenkostěnnými nosníky Z250/2,5, resp. Z200/2,0. Nosníky jsou osazeny na obvodových stěnách, resp. na vnitřních ocelových sloupech HEB 260. Nosná konstrukce střechy budovy TG je tvořena ocelovým válcovaným nosníkem IPE270 a ocelovými tenkostěnnými nosníky Z 250/2,5 resp. Z 200/2,0.

B.1.9.6 Obvodový plášť Na obou budovách SO 03 je navržen vnější kontaktní zateplovací systém s minerální vlnou tloušťky 80 mm. Kotvení lepením a systémovými plastovými kotvami.





B.1.9.7 Střešní plášť Budova CO je zastřešena sedlovou střechou se spádem 3° k okapním hranám na východní a západní fasádě. Budova TG je zastřešena pultovou střechou se spádem 3° k okapní hraně na východní fasádě. Na nosnou konstrukci obou střech jsou osazeny sendvičové střešní panely s vnitřní výplní z minerální vaty, uzavřenou mezi oboustranně pozinkované nabarvené plechy. Povrchová ochrana plechů je navržena na bázi polyesteru. Počet a typ šroubů pro kotvení panelu k ocelové nosné konstrukci stanoví dodavatel na základě vlastního statického posudku, povoleno je výhradně používání nerezových šroubů s podložkou a EPDM těsněním. Panely se kotví v místě trapézů s povinným použitím kalot s těsněním. V místě okapu musí mít panely proveden přesah min. 80 mm pro zabránění navlhání minerální vaty panelu. V případě řezání panelů během montáže je možno používat výhradně nůžky a pily, které místo řezu nezahřívají na vysokou teplotu, jež by mohla narušit antikorozní ochranu panelu v blízkosti řezu. Podélný spoj mezi panely musí být důsledně utěsněn, ve spáře nesmí být vůle. Vzdálenost mezi okapem a hřebenem musí být překlenuta jedním panelem, bez napojování. Veškeré spoje panelů, řešení hřebene, ukončení u okapové hrany, vnitřní lemování v místech návaznosti na ostatní konstrukce apod. je řešeno dle technologického předpisu dodavatele. Střešní panely nejsou navrženy na kotvení technologie. Na střešní plášť jsou osazeny liniové prvky pro zadržení sněhu. Odvodnění střech je řešeno okapními žlaby kotvenými na háky a svody osazenými do objímek kotvených do nosného obvodového zdiva. Dešťové vody jsou svedeny na terén.

B.1.9.8 Atiky Na severní i jižní straně objektů CO a TG jsou navrženy atiky s vodorovnou horní hranou. Nosná konstrukce je shodná s obvodovými stěnami, atiky jsou opatřeny z vnějších stran kontaktním zateplovacím systémem, ze strany střešního pláště minerální vlnou a klempířským oplechováním, které navazuje nahoře na krycí plechy atik a dole na krycí plechy střešního pláště. Z vnitřní strany atik je vytažena hydroizolace.

B.1.9.9 Izolace proti vodě Hydroizolace spodní stavby V souladu s ČSN 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení je navrženo použití povlaku ze dvou natavitelných asfaltových pásů modifikovaných SBS kaučukem. Horní pás je navržen s vložkou ze skelné rohože, spodní pás s vložkou z polyesterových vláken.

B.1.9.10


Radonová ochrana u objektu SO 03 není řešena, není zde trvalý pobyt osob.

B.1.9.11

Tepelné izolace

Pro obě budovy CO i TG jsou tepelné izolace stěn a stropů navrženy v jednotné tloušťce 80 mm. Izolace na stěnách jsou součástí kontaktního zateplovacího systému. Jedná se o izolaci z minerální vlny s faktorem difúzního odporu max. 1. Kotvení lepením a systémovými plastovými kotvami. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




V plochách vystavených vlivu vlhkosti (sokl budov od horního líce základového pasu do výšky 300 mm nad úroveň přilehlého upraveného terénu) jsou nahrazeny izolací z extrudovaného polystyrénu. Tepelná izolace střešních plášťů je součástí sendvičových střešních panelů a je z minerální vlny tl. 80 mm.

B.1.9.12


Místnosti v budově CO jsou odděleny příčkami z betonových tvarovek tl. 200 mm vyzděnými ke střešním panelům. Mezi spodním lícem panelu a horním lícem příčky je ponechána mezera 40 mm vyplněná minerální vatou. Spára je systémově ošetřena protipožární stěrkou s přesahem min. 15 mm na zdivo a 100 mm na střešní konstrukci. V místě prostupu ocelového střešního nosníku příčkou oddělující 2 požární úseky je kapsa vzniklá ve zdivu dozděna a vyplněna minerální vlnou (min. 60 kg/m3) a prostup je ošetřen protipožární stěrkou s přesahem min. 15 mm na zdivo a 100 mm na střešní panel a na ocelový nosník.

B.1.9.13

Podhledy

V trafostanici (místnost č. C.00.02) je navržen podhled s požární odolností. Podhled je plný sádrokartonový, sestavený výhradně ze systémových prvků jednoho systému. Nad venkovní nikou v objektu TG je navržen exteriérový podhled na nosné zámečnické konstrukci. Jde o kontaktní zateplovací systém s podkladem z cementotřískových desek.

B.1.9.14

Omítky

V exteriéru jsou navrženy tenkovrstvé omítky probarvené ve hmotě jako součást kontaktního zateplovacího systému. V interiéru jsou navrženy vnitrní vápenné omítky.

B.1.9.15

Sokly

Tam, kde dobíhá epoxidová stěrka ke stěnám, je vytažena 100 mm na omítku.

B.1.9.16

Dveře

Dveře na rozhraní požárních úseků jsou vybaveny samozavíračem. Na vstupu do strojoven jsou požadovány bezpečnostní dveře 3. bezpečnostní třídy. Tyto dveře jsou certifikovány výrobcem dle ČSN ENV 1627. Ocelová bezpečnostní zárubeň je kotvena do zdiva nebo železobetonu. Jako uzamykací mechanismus je na dveřích použit elektromotorický zámek ovládaný bezdotykovou kartou. Elektromotická vložka je z vnější strany ovládaná čtečkou karet a z vnitřní strany je odchod umožněn pouhým stisknutím kliky.

B.1.9.17

Klempířské výrobky

Oplechování styků sendvičových panelů střešního pláště se svislými konstrukcemi je součástí A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




dodávky střešního pláště. Tak je zachována shodná barevnost a povrchová úprava plechů. Navrženy jsou oboustranně pozinkované ocelové plechy s PE barvou na pohledové straně. Kotvení samořeznými šrouby nebo přes nerezové příponky. Oplechování atik na budově MF a nástavbě strojovny na budově OF je provedeno z Ti-Zn plechu. Tloušťka plechu 0,6 mm zohledňuje potřeby návrhu bleskosvodu.

B.1.9.18

Prostupy

Prostupy vodorovnými i svislými nosnými a nenosnými konstrukcemi dělícími jednotlivé požární úseky jsou utěsněny tak, aby byly dodrženy požadavky na požární rozdělení.

B.1.10 Technika prostředí staveb B.1.10.1

Zařízení pro vytápění staveb

Objekt je zásobován teplem z vlastního zdroje - plynové kotelny umístěné ve 4.NP objektu laboratoří, která slouží jako zdroj tepla pro vytápění, ohřev větracího vzduchu a přípravu TUV. Vytápění administrativních a multifunkčních prostor a prostor laboratoří je zajištěno jednak provozem VZT zařízení, jednak pomocí deskových otopných těles. Vstupní atrium v 1.n.p. je vytápěno pomocí podlahového vytápění. Prostory výzkumných hal a přilehlých prostor jsou vytápěny pomocí zařízení VZT.

B.1.10.1.1.

Výpočet tepelných ztrát

Venkovní výpočtové podmínky jsou zvoleny na základě požadavků klienta a klimatických podmínek místa stavby dle ČSN EN 12 831: Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu

-13°C

Průměrná denní venkovní teplota v otopném období

+ 4°C

Počet otopných dnů v roce:

216

Krajinná oblast se zřetelem na intenzitu větru:

normální

Poloha budov v krajině:

nechráněná

Převažující výpočtová teplota v zóně

20°C

Zdroje tepla objektu

plynová kotelna

Provoz

plně automatický

Mikroklimatické parametry Výpočtové parametry venkovního prostředí: zima: - teplota vzduchu -15

°C

- relativní vlhkost

%

95





léto: - teplota vzduchu 35

°C

- relativní vlhkost

40

%

- entalpie

72

kJ/kg

Návrhové parametry vnitřního prostředí: kanceláře, zasedací místnosti: - teplota vzduchu: v zimě

22 +/- 2°C

v létě

26 +/- 2°C

- relativní vlhkost v prostoru: v zimě

min. 30%,

v létě

negarantováno

přednáškový sál, učebna: - teplota vzduchu: v zimě

22 +/- 2°C

v létě

24 +/- 2°C


min. 30%,

v létě

negarantováno

vstupní hala: - teplota vzduchu: v zimě

18°C (prostor recepčního pultu 20°C)

v létě

negarantováno

- relativní vlhkost v prostoru: negarantováno kuchyň: - teplota vzduchu: v zimě

26°C

v létě

28°C

- relativní vlhkost v prostoru: negarantováno A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




kavárna, restaurace: - teplota vzduchu: v zimě

20 +/- 2°C

v létě

26 +/- 2°C

- relativní vlhkost v prostoru: Negarantováno

knihovna: - teplota vzduchu: v zimě

20 +/- 2°C

v létě

24 +/- 2°C


min. 30%,

v létě

negarantováno

laboratoře - teplota vzduchu: 20 až 22 +/- 2°C - relativní vlhkost v prostoru: 40 až 60 % Chovné místnosti - teplota vzduchu: 20 až 24 +/- 2°C - relativní vlhkost v prostoru: 40 až 60 % Operační sál - teplota vzduchu: 24 +/- 2°C - relativní vlhkost v prostoru: 40 až 60 % místnost pro ultrasonické čištění v objektu LAB - teplota vzduchu: v zimě

20 +/- 2°C




v létě


26 +/- 2°C

- relativní vlhkost v prostoru: max 80 % experimentální prostory v LH: - teplota vzduchu: 20 +/- 0,5°C - relativní vlhkost v prostoru: 40 až 60 %. strojovny VZT v laserové hale: - teplota vzduchu: v zimě

10°C

v létě

26°C

- relativní vlhkost v prostoru: negarantováno technické místnosti: - teplota vzduchu: v zimě

min 5°C

v létě

max 35°C, nebo méně dle instalované technologie

- relativní vlhkost v prostoru: negarantováno serverové místnosti: - teplota vzduchu: 22 +/-1°C - relativní vlhkost v prostoru: 35 až 55 %. mechanické dílny v objektu LAB: - teplota vzduchu: v zimě

20°C

v létě

27°C

- relativní vlhkost v prostoru: A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




negarantováno Evakuační schodiště: - teplota vzduchu: negarantováno - relativní vlhkost v prostoru: negarantováno

Výpočet celkové tepelné ztráty budovy dle ČSN EN 12 831 Administrativní část Tepelné ztráty prostupem Qp Tepelné ztráty infiltrací

66 kW Qi

3 kW

Celkové tepelné ztráty prostupem a infiltrací Qc=Qp + Qi

69 kW

Laboratoře: Tepelné ztráty prostupem Qp Tepelné ztráty infiltrací

25 kW Qi

1 kW


26 kW

Multifunkční část: Tepelné ztráty prostupem Qp Tepelné ztráty infiltrací

34 kW Qi

2 kW


36 kW

Část prostor multifunkční části je vytápěna pomocí VZT zařízení a potřeba tepla pro vytápění je zahrnuta v potřebě tepla pro tato VZT zařízení. Vstupní Atrium: Tepelné ztráty prostupem Qp Tepelné ztráty infiltrací

29 kW Qi

5 kW


34 kW

Laserová hala: Tepelné ztráty prostupem Qp

84 kW




Tepelné ztráty infiltrací


Qi

0 kW


84 kW

El. příkon motorů cirkulačních VZT jednotek pro větrání laserové haly je v celkové výši 420 kW El. příkon motorů cirkulačních VZT jednotek pro větrání laserové haly převyšuje potřebu tepla pro vytápění, tepelná ztráta laserové haly nebude do celkové bilance objektu započítána. Rozvody tepla však musí být instalovány především z důvodu vytápění a odvlhčování prostor v době výstavby a v době vybavování laserové haly technologií, popřípadě pro temperaci v době, kdy hala nebude využívána a bude její provoz z hlediska provozu cirkulačních VZT jednotek omezen. Proces odvlhčování stavebních konstrukcí bude probíhat krátce po dokončení hrubé stavby, nepředpokládá se proto možnost současného chodu ohřívačů cirkulačních jednotek laserových hal a čerstvozdušné vzduchotechniky. Instalovaný výkon ohřívačů cirkulačních jednotek je 2087 kW, současnost se uvažuje 70%. Za běžného provozu bude odvlhčování probíhat občasně, na částečný výkon, pouze v případě překročení požadovaných hodnot v některé z hal (např. v důsledku předchozí montážní činnosti v hale). Rekapitulace celkem za celý objekt: Celkové tepelné ztráty prostupem a infiltrací Qc=Qp + Qi

165 kW

Potřeba tepla pro provoz VZT zařízení Potřeba tepla pro provoz VZT zařízení je dána požadavky profese VZT, která je samostatnou částí dokumentace. Celkový výkon ohřívačů VZT zařízení pro ohřev větracího vzduchu 1405 kW Rekapitulace potřeby tepla: - potřeba tepla pro vytápění

165 kW

- potřeba tepla pro ohřev větracího vzduchu (VZT)

1405 kW

- potřeba tepla pro ohřev TV

150 kW

Potřeba tepla celkem

1720 kW

Přípojná hodnota zdroje tepla QPŘÍP1 = 0,7 x QVYT + 0,7 x QVZT + 1 x QTUV = 0,7 x 165 + 0,7 x 1405 + 150 QPŘÍP1 = 1249 kW QPŘÍP2 = 1 x QVYT + 1 x QVZT = 1 x 165 + 1 x1405 QPŘÍP2 = 1570 kW Pro stanovení přípojné hodnoty zdroje tepla je větší hodnota QPŘÍP2 = 1570 kW S ohledem na navýšení potřeby tepla o cca 572 kW oproti původní verzi dokumentace budou navrženy kotle o vyšším výkonu.





Spotřeba tepla a paliva Předběžná spotřeba tepla objektu byla stanovena na základě výpočtu tepelných ztrát, potřeby tepla pro vzduchotechniku a předpokládaném provozním režimu objektů (noční útlum provozu vytápěcího systému a 12h provozní doba VZT zařízení).

MWh/rok

GJ/rok

m3ZP/rok

Roční spotřeba tepla pro vytápění

342

1 234

35 527

Roční spotřeba tepla pro VZT

3047

10971

315 885

Roční spotřeba tepla pro ohřev TV

176

634

18 249

Celková roční spotřeba tepla objektu

3565

12839

369 661

B.1.10.1.2.

Popis zdroje tepla

Zdrojem tepla pro objekt bude centrální plynová kotelna, která je společná pro všechny vytápěné prostory objektu. Kotelna je navržena jako teplovodní kotelna II. Kategorie. Zdrojem bude dvojice paralelně zapojených samostatných nízkoteplotních kotlů s přetlakovými hořáky o výkonu 700W a 900kW. Hořáky kotlů jsou nízkoemisní. Nejnižší možný výkon poskytovaný jedním kotlem bude 125 kW (nebo menší) za účelem zajištění spolehlivého provozu v letním období, kdy bude sloužit pouze pro ohřev TUV. Garantované emise: ohodnocení dle EN 676 a DIN 4702 T8 CO

100 mg/m3

NOx

80 mg/m3

tuhé látky 10 mg/m3 Přívod spalovacího vzduchu a větracího vzduchu v objemu 1984 m3/h je řešen kombinovaně, v letním období přívodními a odvodními otvory ve fasádě, v zimním období sestavou ventilátoru s ohřívačem vzduchu. Každý kotel bude napojen na vlastní komín, vhodný pro přetlakový provoz. Regulace topného zdroje bude zajištěna spínáním hořáků kotlů v závislosti na požadované teplotě výstupní vody z kotle, kotle jsou vybaveny sadou GLT modulu pro řízení výkonu kotlů externím signálem MaR 0-10V, výstupní teplota topné vody z kotle bude řízena systémem MaR objektu ekvitermně pro potřeby VZT (tzv. zvýšený ekviterm) na nominální parametry 60/40°C při venkovní teplotě –12°C. Teplota otopné vody pro vytápění bude na rozdělovači topných okruhů regulována ekvitermně. V případě požadavku na ohřev TUV, přepne automatika kotle na režim konstantní výstupní teploty 80°C, po nahřátí zásobníku se kotel opět vrátí do původního režimu. Bude se tedy jednat o zdroj tepla – plynovou kotelnu II.kategorie ve smyslu ČSN 07 0703 a Vyhlášky ČÚBP č.91/1993 Sb. Plynová kotelna bude umístěna v budově Laboratoří ve 4np v samostatné uzavřené místnosti. Ve shodné místnosti bude umístěna i strojovna ústředního vytápění a chlazení objektu s kombinovaným rozdělovačem - sběračem otopné soustavy, čerpadly, pojistným zařízením a dalším příslušenstvím kotelny popsaného výkonu.




B.1.10.1.3.


Ohřev TV

Pro ohřev teplé vody pro Administrativní a laboratorní budovu bude v kotelně ve 3.patře lab. Budovy instalován nepřímotopný smaltovaný zásobníkový ohřívač o objemu 3000 litrů v provedení s 1 topným hadem, (s možností v budoucnu instalovat el. topné těleso) s parametry: -

Plocha výměníku:

5,2 m2

-

Příprava TV (Δt=35°C)

3,8 m3/h

-

Topný výkon (80/60°C)

≥150kW

Rozhraní dodávky profesí UT a ZTI je na hrdlech připojení pitné vody k ohřívači. Nabíjení ohřívače z 45°C na 60°C bude trvat cca 15 minut. Tímto bude zajištěno, že zdroj tepla bude pracovat v optimálním režimu s omezením častých studených startů v letním období. Ohřev teplé vody pro Multifunkční budovu bude z důvodu velké vodorovné vzdálenosti od kotelny řešen lokálními ohřívači, které jsou předmětem projektu zdravotechniky.

B.1.10.1.4.

Regulace

Systém vytápění bude automaticky řízen vlastní regulací – viz samostatná část dokumentace MaR.

B.1.10.1.5.

Otopný systém objektu

Pro vytápění objektu je uvažován teplovodní dvoutrubkový systém s nuceným oběhem topné vody, jmenovitý přetlak PN6 , systém s proměnným průtokem topné vody. Ze strojovny vytápění jsou vedený od rozdělovače sběrače jednotlivé topné okruhy s různýmí výpočtovými teplotními spády viz výkres schema kotelny. Veškerá čerpadla budou vybavena regulací otáček pomocí frekvenčních měničů, nebo EC motorů, na základě technických požadavků projektu a směrnice Evropské komise EuP (Energy using products). Frekvenční měniče budou navíc opatřeny zabudovaným nebo externím vstupním a výstupním filtrem (tlumivky). Desková otopná tělesa, které budou navrženy v administrativních částech budou opatřena ventilem s elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Fan coil jednotky, které budou některé navrženy současny i pro vytápění budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Veškeré potrubní rozvody v laserové hale budou mít nadimenzované závěsy, nejen na základě standardních konstrukčních a statických výpočtů a současně i na základě výpočtu chvění a vibrací. V celém objektu budou závěsy potrubí provedeny z požárně odolného materiálu dle PBŘ. Zavěšení a uložení instalací TZB řeší samostatná část dokumentace. Regulace otopných systémů Regulace topných okruhů bude ekvitermní. Zpětná topná voda bude přimíchávána do přívodní topné vody pomocí třícestné směšovací armatury v závislosti na venkovní teplotě. Zabezpečení a doplňování otopného systému Systém bude zabezpečen pojišťovacím ventilem na zdroji tepla. Na každém kotli dvoukotlové jednotky bude instalován pojistný ventil DUCO DN 32 (1 ¼ x 1 ½“) s minimálním průtočným průřezem 804 mm2. Otevírací přetlak 400 kPa. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Udržování tlaku je řešeno expanzním automatem s beztlakou nádobou o objemu 1000 litrů, s funkcí doplňování a odplyňování otopné vody. Doplňování je automatické upravenou vodou z úpravny vody. Úpravna sestává z katexového filtru s obtokem, samostatným dávkovacím čerpadlem chemikálií. Úprava plnící a doplňovací vody spočívá ve dvou stupních: • odstranění tvrdosti – změkčení vody na regenerací

změkčovacím katexovém filtru s automatickou

• chemická úprava vody, která spočívá v automatickém dávkování inhibitorů pomocí dávkovacího čerpadla. Účelem je chemické odplynění vody, úprava zjevné alkality a úprava pH, a tím zabránění koroze kotle nebo výměníku a připojené vodní soustavy Při úpravě vody je nutno zohlednit požadavky výrobce kotle nebo výměníku na kvalitu plnící a doplňovací vody. Pokud takové požadavky výrobce kotle nemá, platí požadavky normy ČSN 07 7401 „Voda a pára pro tepelná energetická zařízení". Voda ošetřená inhibitory koroze v topných okruzích je kapalina rizikové třídy č. 4 a podle evropské normy EN 1717 musí být oddělena od řádu pitné vody bezpečnou armaturou.

B.1.10.1.6.

Způsob vytápění jednotlivých prostorů a provozů

Administrativní budova Páteřní rozvod je ze strojovny UT veden pod stropem strojovny a po střeše laboratorní a administrativní části budovy k instalačním šachtám, do stoupaček v instalačních jádrech; patrové odbočky a horizontální patrové rozvody k otopným tělesům jsou v rámci zdvojené podlahy, k čtyřtrubkovým FCU nad podhledem. Patrové odbočky budou osazeny uzavíracími armaturami, vyvažovacím a měřicím ventilem. Vstupní Atrium Vstupní atrium v přízemí objektu bude vytápěno částečně pomocí systému podlahového vytápění a částečně teplovzdušným větráním (řeší profese VZT) na teplotu 18 ± 2°C. V přechodném období bude používáno prioritně podlahového vytápění s max. topným výkonem 17kW, při poklesu venkovních teplot pod +2°C, bude spouštěna cirkulační i teplovzdušná jednotka s maximálním topným výkonem 25kW umístěná v m. č. M.2.03. K distribuci vzduchu bude použito stavitelných dýz s dlouhým dosahem. Rozdělovače/sběrače podlahového vytápění budou z architektonických důvodů umístěny mimo atrium, v podřadných prostorech. Pokládku podlahového vytápění je nutné koordinovat s dodávkou prosklené stěny mezi atriem a kancelářskou budovou, z důvodu průchodu potrubí pod prosklenou stěnou a s profesemi silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky, z důvodu nutnosti položení chrániček pro kabeláž před zahájením prací na podlahovém vytápění. Připojovací potrubí smyček podlahového vytápění bude v prostorech mimo atrium tepelně izolováno. V prostoru pod prosklenou stěnou bude potrubí vedeno v chráničkách. Před zalitím podlahovou stěrkou bude provedeno přesné zaměření skutečné polohy smyček pdl. vytápění doplněné fotodokumentací, které bude součástí předávací dokumentace. Topná voda pro podlahové vytápění 45/35°C. V prostoru recepce bude instalováno lokální el. podlahové topení s možností samostatného ovládání regulátorem, umístěným v prostoru recepce a el. sálavé panely umístěné v recepčním pultu, pro zajištění tepelné pohody pracoviště. U vstupů osazeny teplovodní dveřní clony, chod ventilátoru je spínán dveřním kontaktem (fotobuňkou), možnost řízení provozu ventilátoru z recepce. Vzduchová clona u hlavního vstupu bude elektrická a bude dodávkou karuselových dveří. Barva viditelně umístěných vzduchových clon A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




(jižní vstup hlavního atria) bude dle konstrukce prosklené fasády a dodavatel zajistí schválení architektem na základě předložených vzorků. Napojení teplovodní vzduchové clony bude z podlahy. Viditená část potrubí bude opatřena izolací s krytem v barvě konstrukce prosklené fasády. Provedení zakrytování potrubí musí být schváleno architektem! Pro vedení potrubí topné vody v podlaze bude při pokládce smyček pdl. vytápění vynechán volný prostor. Vzduchové clony jsou specifikovány v dokumentaci VZT. Multifunkční část Páteřní rozvod je ze strojovny UT veden pod stropem strojovny a po střeše laboratorní a administrativní části budovy k instalačním šachtám, do stoupaček v instalačních jádrech; patrové odbočky a horizontální patrové rozvody k čtyřtrubkovým FCU budou vedeny nad podhledem. Patrové odbočky budou osazeny uzavíracími armaturami, vyvyžovacím a měřicím ventilem. Laserová hala Vlastní výzkumné prostory jednotlivých laserových hal budou vytápěny provozem zařízení VZT cirkulačních VZT jednotek. El. příkon motorů cirkulačních VZT jednotek pro větrání laserové haly je v celkové výši 420 kW (40 jednotek, příkon motoru jedné jednotky je 11 kW. El. příkon motorů cirkulačních VZT jednotek pro větrání laserové haly převyšuje potřebu tepla pro vytápění, tepelná ztráta laserové haly nebude do celkové bilance objektu započítána. Rozvody tepla však musí být instalovány především z důvodu vytápění prostor v době výstavby a v době vybavování laserové haly technologií, popřípadě pro temperaci, kdy hala nebude využívána a bude její provoz z hlediska provozu cirkulačních VZT jednotek omezen. Každý ohřívač bude vybaven regulačním uzlem s kombinovanou armaturou která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Na všech odbočkách ze stoupaček bude osazeno bezopečnostní zařízení, skládající se z impulzního vodoměru, řídící jednotky a solenoidových ventilů. V případě překročení nastaveného max. průtoku o více než 20% bude tato situace vyhodnocena jako havárie (únik vody) a bude vydán povel k uzavření solenoidových ventilů. Tento fakt bude signalizován do nadřazeného systému MaR. Solenoidové ventily bude možné dálkově uzavžít i signálem z velínu. Pro zakonzervované haly E6 a L4a bude osazena pouze jedna cirkulační jednotka pro každou halu. Pro zbylé navržené VZT jednotky bude provedena příprava v podobě prostorové rezervy a napojovacích bodů UTCH, vybavených směšovacími uzly. Laboratorní budova V 1 a 2 suterénu laboratorní budovy jsou umístěny čisté montážní prostory pro kompletaci zařízení pro laserovou halu, přechodové komory a mÍstnosti technického zázemí. V 1-3.NP jsou u obvodové stěny situovány kanceláře, laboratoře a zasedací místnosti. V části sousedící s laserovou halou jsou umístěny strojovna VZT pro laserovou halu, mechanická dílna a velíny laserových svazků. Čisté místnosti Pro čisté místnosti v 1 a 2 suterénu laboratorní budovy není navežen systém vytápění. Tepelná ztráta místností bude pokryta el. příkonem motorů filtračních cirkulačních jednotek, technologického vybavení a osvětlení. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Místnosti technického zázemí elektro Místnost traf a elektrorozvodny v 1.PP jsou navrženy jako nevytápěné. Ve strojovně sprinklerů je navrženo otopné těleso se zvýšenou odolností proti korozi. Místnost bude temperována na nezámeznou teplotu. Kanceláře a laboratoře Kanceláře a laboratoře budou vytápěny pomocí deskových otopných těles. Budou použita desková otopná tělesa se stojanem pro ukotvení k podlaze. Provedení otopných těles bude s oboustranně pohledovou (hladkou) plochou a středovým připojením s regulačním ventilem pod ot. tělesem. Barva otopných těles bude dle konstrukce prosklené fasády a dodavatel zajistí schválení architektem na základě předložených vzorků. Ovládání ventilů otopných těles bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Topná voda 60/40°C. Místnosti laboratoří v nově doplněné jižní části budovy budou vytápěny výkonem větracích VZT jednotek a cirkulačními jednotkami umístěnými v jednotlivých místnostech. Místnost laboratoře LB.02.50 bude vytápěna výkonem ohřívačů větracích VZT jednotek. Pro dohřev vzduchu pro místnosti kde je požadována vyšší teplota (sprchy, šatny) bude využito zónových dohřívačů napojených na rozvod UT. Operační sál bude vytápěn výkonem ohřívače VZT zařízení a zónovým dohřívačem vzduchu umístěným v přívodním potrubí. Velíny laserových svazků Místnosti velínů laserových svazků jsou navrženy jako nevytápěné. Při běžném provozu budou tepelné zisky z instalované technologie převyšovat tepelné ztráty. Mechanická dílna Tepelné ztráty mechanické dílny a svařovny v 2.NP budou kryty výkonem VZT zařízení.

Chodby Chodby před nákladním výtahem a prostor nákladové rampy v 2.NP budou vytápěny deskovými otopnými tělesy s termohlavicemi. Otopná tělesa budou v provedení se zvýšenou odolností proti korozi. V prostoru nákladové rampy je osazena vertikální teplovodní dveřní clona (sestava teplovzušných vytápěcích jednotek s clonovými nástavci) chod ventilátoru je spínán dveřním kontaktem. Dveře vedle nákladové rampy budou osazeny teplovodní dveřní clonou zavěšenou pod stropem, chod ventilátoru je spínán dveřním kontaktem. Možnost řízení provozu ventilátoru ovladačem na stěně. Ohřívače VZT jednotek Topný okruh Vzduchotechnika bude zajišťovat ohřev vzduchu ve vzduchotechnických jednotkách, umístěných ve strojovnách v suterénech. Každá jednotka bude vybavena vlastním oběhovým čerpadlem, regulačním ventilem a uzavíracími armaturami. Topná voda 60/40°C. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Strojovny Pro temperování strojovny sprinklerů, strojoven UTCH a VZT jsou navržena desková otopná tělesa s profilovanou čelní plochou a bočním připojením. Ot. tělesa budou vybavena regulačními ventily s termostatickou hlavicí. Ot. tělesa budou v provedení se zvýšenou odolností proti korozi (pozink). Topná voda 60/40°C. Šachty výtahů, bude-li požadavek na temperování – budou vytápěny el. Přímotopy, které budou dodány a sevisovány dodavatelem výtahu.

B.1.10.2

Zařízení pro ochlazování staveb

Objekt je vybaven chladicím zařízením ve vnitřních prostorech (FCU pro kanceláře) a chlazením přívodního vzduchu upraveného ve vzduchotechnických jednotkách. Zdroj chladu je ve stavebním objektu SO 03. Chlazení administrativních a multifunkčních prostor a prostor laboratoří je zajištěno jednak provozem VZT zařízení, jednak podstropními cirkulačními jednotkami FCU. Vstupní atrium v 1.NP je chlazeno nočním předchlazováním zabezpečeným přirozeným větráním. Prostory výzkumných hal a přilehlých prostor jsou chlazeny pomocí zařízení VZT. B.1.10.2.1.

Výpočet tepelných zisků

Mikroklimatické parametry Návrhové parametry vnitřního prostředí: Viz B.1.8.1 Uvažované hodnoty vnitřní tepelné zátěže - zátěž od osob

osoba 65 W (citelné teplo)

- zátěž od SL a PC techniky

30 W/m²

- zátěž od osvětlení

20 W/m2

Uvažované parametry zasklení - Okno, prosklená fasáda max. Uw = 1,7 W/m2K, hliníkové profily š. 50mm, izolační dvojsklo (Ug '= 1,1 W/m2K, min. souč. pr. světla tv = 67) Potřeba chladu





Větev

Výkon (Heat to water) [kW]

E1 to E4

140

E5 to E6

113

Experimental Hall L1

204


95


50

Experimental Hall L4a

70

Experimental Hall L4b

53

Experimental Hall L4c

40

Capacitors room

56

Support technology

174

Primary Vacuum Plantrooms

342

Laboratory Building

51

Optionally moved technology from halls L1 to L3

363

Laser pulses distribution system

38

Celkem

1789

Výkon emitovaný zařízením laserové technologie do prostoru (Heat to air) je odveden cirkulačními VZT jednotkami, které zároveň zajišťují filtraci vzduchu na požadovanou čistotu. Těmito jednotkami je zároveň odvedena tepelná zátěž prostoru od dalších zdrojů vnitřních zisků jako je osvětlení nebo přítomnost osob. Výkon emitovaný zařízením laserové technologie do vody – vodou chlazené zařízení (Heat to water) je odveden samostatným okruhem chladicí vody o teplotním spádu 16/20°C. Jednotlivé odbočky okruhu vody budou zakončeny v integrovaných přípojných skříních společně s ostatními medii (HUB), nebo při zdi v pozici, která bude upřesněna FZÚ při realizaci. V suterénech laserové haly bude z důvodu možnosti aktivace vody použito chlazení deionizovanou vodou. Z části VZT vyplývají následující požadavky:





ELI - rekapitulace výkonu chlazení

koef 1,00 1,00 0,90 1,00

kW 1 988 505 1 729 160 4 382

koef 0,70 0,70 0,80 1,00

kW 1 392 354 1 537 160 3 442

odpočet na nenainstalovanou technologii E5 a L4a kW kW -350 1 042 354 1 537 160 3 092

Chlazení A Chlazení LB FCU Chlazení LB VZT Celkem ostatní chlazení

545 1,00 187 1,00 1 113 1,00 1 845

545 187 1 113 1 845

0,80 0,80 0,80

436 150 890 1 476

436 150 890 1 476

Celkem chladící výkon

6 419

6 227

4 918

4 568

Položka Chlazení vědecké technologie (heat to water) Chlazení prostoru technologie VZT (heat to air) Chlazení cirkulačních jednotek VZT v LH Chlazení hlavního serveru Celkem technologie

výpočet podle zadání kW 1 988 505 1 921 160 4 574

* redukce výkonu

* redukce výkonu Redukce potřebného příkonu chlazení byla provedena propočtem soudobosti výkonu technologických zařízení s ohledem na jejich pracovní režim. V případě potřeby pokrytí špičkového výkonu technologických zařízení v nejnepříznivějších podmínkách 100% soudobosti a nejvyšších venkovních teplot je navrženým propojením chladících systémů technologické a administrativní části vytvořena rezerva pokrývající maximální potřebu.

B.1.10.2.2.

Zdroj chladu

Centrální zdroj chladu pro objekty ELI (SO 01 A SO02) Zdrojem chladu pro objekt ELI budou dvě vodou chlazené jednotky s turbo-kompresory o celkovém chladícím výkonu 4,6 MW. Pro případ budoucího rozšíření je ponechána prostorová rezerva a rezerva v dimenzování rozvodů a čerpadel, pro doplnění další chladící jednotky, chladící věže a suchého chladiče volného chlazení. Jednotky budou umístěné ve strojovně mimo vlastní objekt ELI v objektu SO 03 - Hospodářství technických plynů a technologie chlazení ELI. Zdroj chladu v letním období připravovat vodu 8/14°C pro potřeby čerstvovzdušných VZT zařízení a FCU v administrativních, multifunkčních budovách i pro potřeby cirkulačních VZT zařízení a technologického chlazení v laboratořích a laserových halách, pro které bude voda míchána na teplotní spád 10/15°C pomocí trojcestných ventilů na rozdělovači ve strojovně UTCH. V zimním období, kdy teploty dlouhodobě poklesnou pod +2°C a budou v provozu pouze chladiče cirkulačních VZT zařízení a technologického chlazení v laboratořích a laserových halách bude připravována voda s teplotním spádem 10/15°C. Za příznivých podmínek bude část tepelné zátěže kryta volným chlazením. Centrální zdroj chladu bude s objektem SO02 propojen potrubní trasou z plastového předizolovaného potrubí (izolovaný přívod, neizolovaná zpátečka) vedeným v zemi bezkanálovou technologií. Přípojka chladu se bude sestávat ze dvou samostatných potrubních tras. Pro snazší regulaci průtoku je jedna trasa – tzv. „celoroční chlazení“ dimenzována na průtok potřebný pro chlazení cirkulačních VZT zařízení a technologického chlazení v laboratořích a laserových halách.





Druhá trasa – tzv. „sezóní chlazení“ je dimenzována na průtok potřebný pro chlazení čerstvovzdušných VZT zařízení a FCU v administrativních, multifunkčních budovách a bude spouštěno pouze sezóně, při potřebě krytí tepelných zisků osluněním. Okruhy chlazené vody, budou vybaveny společným expanzním automatem s odplyněním a doplňováním upravené vody. Okruh chladící vody bude zabezpečen a jištěn pomocí expanzní nádoby a pojistného ventilu. Voda pro doplňování soustavy chlazení bude upravována centrálně (změkčovaná na 3°dH). Pro venkovní rozvody bude míchána s glykolovou směsí na koncentaci 30%. Na potrubí chlazené i chladící vody budou u chladících jednotek osazeny gumové kompenzátory chvění. Každá chladící jednotka bude osazena uzavíracími klapkami se servopohony pro zamezení mísení vody v době, kdy je v provozu pouze jedna jednotka. Profese MaR zajistí otevření těchto klapek při startu jednotky. Kondenzátory chladicích jednotek budou chlazeny vodou, každá z jednotek bude napojena na jednu chladící věž. Pro regulaci teploty vratné vody z věží při náběhu stroje je každá z jednotek osazena trojcestným ventilem ovládaným systémem MaR. Odluh z věží bude řízen na základě vodivosti vody ve vaně. Chladící věže budou již v výroby dodány se systémem řízení, který zajistí ovládání chodu ventilátorů, skrápění a odluhu. Systém MaR budovy pouze povoluje chod zařízení. Ventilátory chladičů budou vybaveny řízením otáček podle potřeby chladícího výkonu. Součástí dodávky chladících věží bude i úpravna vody. Chladící věže budou vybaveny tlumiči hluku. Ve strojovně zdroje chladu SO 03 budou okruhy rozvodů k chladícím věžím a suchým chladičům plněny upravenou glykolovou směsí. Vana skrápěcí vody chladících věží bude vyhřívaná, veškeré rozvody vody (přívodní upravené, i odvod odpadní vody) budou opatřeny tepelnou izolací a topnými kabely (zajistí ZTI). Zdroje chladu budou regulovány dle doporučení výrobce zařízení.

B.1.10.2.3.

Režim chlazení po výpadku el. napájení:

V případě výpadku el. napájení bude využito chladu naakumulovaného v v potrubí a akumulačních nádobách a potrubní na trase mezi objekty SO02 a SO03 pro chlazení serverů a dochlazení vědecké technologie tak, aby bylo možno z laserové technologie odvést naakumulované teplo a nedošlo k jejímu poškození. Posilovací čerpadla v objektu SO 03 potřebná pro provoz systému a všechna čerpadla v okruhu 7 budou zálohována diesel agregátem (viz. tabulka zařízení)

B.1.10.2.4.

Režim volného chlazení:

Pro potřeby volného chlazení bude navržen pro přípravu vody 10/15°C suchý chladič o výkonu 510kW s možností připojení jedné z chladících věží s výkonem (v režimu volné chlazení) až 500kW. Je počítáno s prostorovou rezervou pro doplnění dalších suchých chladičů v případě potřeby. Pro volné chlazení bude ve strojovně SO03 osazen deskový výměník o výkonu až 1700kW napojený na systém chlazení přes akumulační nádobu, umožňující souběh strojního a volného chlazení. Ventilátory suchých chladičů pro volné chlazení budou systémem MaR spínány v kaskádě dle dosahované výstupní teploty. - pokud venkovní teplota poklesne pod 2°C, dojde k omezení činnosti chladících strojů a spuštění freecoolingu, tj. spuštění cirkulačního čerpadla okruhu volného chlazení a otevření uzavíracích klapek okruhu volného chlazení. Chladící stroje pak budou připínány pouze k pokrytí výkonových špiček. Při vhodných venkovních podmínkách bude chladící věž nevyužitého chladícího stroje hydraulicky přepojena na systém volného chlazení a provozována s teplotním spádem 8/14°C spolu A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




se suchými chladiči. - pokud teplota za deskovým výměníkem freecoolingu v okruhu chlazení poklesne pod 5°C, dojde k zastavení primárního čerpadla freecoolingu (protimrazová ochrana chladící vody). Veškeré strojní zařízení a armatury a potrubí budou vybaveny štítky v českém a anglickém jazyce, s označením čísla a názvu zařízení, druhu média, teplotního spádu a směru toku. Štítky budou provedeny na systémových kartách, odolných vodě a UV záření.

B.1.10.2.5.

Strojovna chlazení v objektu SO 02

Z centrálního zdroje chladu budou přivedeny dva páry potrubí s chladicí vodou se teplotním spádem 8/14°C Potrubí bude vedeno od zdroje chladu v zemi předizolovaným potrubím z plastu (zakázkový výrobek) a připojí se na objekt SO 02 ELI v šachtě před budovou laboratoří na úrovni 1NP. Uvnitř šachty bude proveden přechod plast/ocel a potrubí bude dále do budovy vedeno z trubek ocelových bezešvých. V šachtě v obj. SO 03 budou osazeny havarijní uzávěry, které bude možné v případě poruchy potrubí v budově dálkově uzavřít z velínu. Potrubí hlavního přívodu chladící vody pak dále klesá do 1.PP kde je pod stropem dovedeno k šachtě stoupající do 4.NP, kde je umístěna strojovna UTCH. Pod potrubím v 1.PP bude vytvořen vodotěsný záchytný žlab, pro případ havárie, napojený na kanalizaci. V prostoru žlabu budou záplavová čidla. V případě detekce úniku vody profese MaR zajistí signalizaci poplachu do velínu. Strojovna chlazení bude umístěna v 4.NP v budově laboratoří. Ve strojovně chlazení bude instalován rozdělovač a sběrač pro jednotlivé okruhy chlazení. Na okruzích budou osazena oběhová čerpadla (zdvojená, nebo dvojice samostatných čerpadel – 100% záloha) s integrovanou nebo externí regulací otáček dle diferenčního tlaku. na některých okruzích viz schéma systému budou instalovány trojcestné regulační ventily pro regulaci výstupní teploty vody do okruhu. Dále budou instalovány uzavírací, vyvažovací a měřící armatury, filtry a zpětné klapky. Všechny větve systému chlazení budou pro statistické účely vybaveny kalorimetrickým měřičem, osazeným ve strojovně UTCH. Pro rozvod chlazené vody v objektu bude navržen uzavřený systém s nuceným proměnným průtokem chlazené vody. Chladící soustava bude plněna v celém svém objemu upravenou vodou. Rozvody chlazené vody budou provedeny z ocelového potrubí tepelně izolovaného rourovými izolačními hadicemi tloušťky odpovídající okolnímu prostředí, ve kterém budou rozvody vedeny. Vertikální stoupací rozvody do jednotlivých podlaží budou vedeny v instalačních jádrech objektu, horizontální rozvody pod stropem daného prostoru. Chladiče vzduchotechnických jednotek budou napojeny samostatným okruhem ze strojovny chlazení. Od jednotlivých spotřebičů chladu bude proveden odvod kondenzátu do kanalizační soustavy objektu. Čerpadla okruhů potřebných pro chlazení laserové technologie v laserové hale a jedna z dvojic chladících jednotek připravujících vodu s teplotním spádem 10/15°C budou napojeny na záložní zdroj el. energie, aby v případě výpadku el. proudu bylo možno z laserové technologie odvést naakumulované teplo a nedošlo k poškození instalované technologie. Veškeré strojní zařízení, armatury a potrubí budou vybaveny štítky v českém a anglickém jazyce, s označením čísla a názvu zařízení, druhu média, teplotního spádu a směru toku. Štítky budou provedeny na systémových kartách, odolných vodě a UV záření.

B.1.10.2.6.

Zabezpečení, zajištění a doplňování chladicího systému





Systémy budou zabezpečeny pojišťovacími ventily na zdrojích chladu. Na zdroji chladu bude rovněž řešeno dopouštění a hlídání tlaku v systému. Doplňování je automatické upravenou vodou z úpravny vody. Úpravna sestává z katexového filtru s obtokem, samostatným dávkovacím čerpadlem chemikálií.

B.1.10.2.7.

Úprava plnící a doplňovací vody spočívá ve dvou stupních:



odstranění tvrdosti – změkčení vody na změkčovacím katexovém filtru s automatickou regenerací



chemická úprava vody, která spočívá v automatickém dávkování inhibitorů pomocí dávkovacího čerpadla. Účelem je chemické odplynění vody, úprava zjevné alkality a úprava pH, a tím zabránění koroze kotle nebo výměníku a připojené vodní soustavy

B.1.10.2.8.

Úprava deionizované vody

Okruh č. 7a - okruh chlazení vědeckých zařízení deionizovanou vodou, bude doplňován z beztlakého zásobníku (kontejneru), plněného dovezenou deionizovanou vodou. Projekt chlazení neřeší instalaci zařízení pro vlastní výrobu deionizované vody, která bude v případně řešena investorem. Systém chlazení deinizovanou vodou bude na odbočkách k jednotlivým halám vybaven odbočkami – přípravou - pro napojení filtračního systému pro udržování kvality deionizované vody. Filtrační systém není součástí tohoto projektu a jeho doplnění bude řešeno investorem. Při úpravě vody je nutno zohlednit požadavky výrobce chladících jednotek nebo výměníku na kvalitu plnící a doplňovací vody. Pokud takové požadavky výrobce kotle nemá, platí požadavky normy ČSN 07 7401 „Voda a pára pro tepelná energetická zařízení". Voda ošetřená inhibitory koroze v topných okruzích je kapalina rizikové třídy č. 4 a podle evropské normy EN 1717 musí být oddělena od řádu pitné vody bezpečnou armaturou.

B.1.10.2.9.

Přípojka chladu

Provedení potrubí Pro návrh potrubí bylo uvažováno pro přívodní potrubí s předizolovaným potrubím, izolační třída 1, trubka DN 250 a DN 300, izolace z pěněného polyuretanu, vnější plášťová trubka z vysokohustotního polyethylenu HD-PE. Vnitřní medionosná trubka bude, pro potrubí mezi objektem SO 02 a šachtou ocelová bezešvá dle EN 10216-2, v úseku mezi šachtou a objektem SO 03 bude použito Koextrudované plnostěnné plastové (PE) potrubí. Plastové předizolované potrubí je atypický zakázkový výrobek. Zpátečka bude v úseku mezi šachtou a objektem SO 03 provedena z neizolovaného koextrudovaného plnostěnného plastového (PE) potrubí. Pro změnu směru trasy potrubí se použijí výhradně prefabrikované oblouky. Spojování ocelového potrubí se provádí svařováním ocelové mediovodné trubky v ochranné atmosféře, požadavek na 100% kontrolu provedených svarů RTG zkouškou. Plastové potrubí bude svařováno pomocí elektrotvarovek. Po kontrole svaru popř. dílčí tlakové zkoušce se provede zaizolování pomocí systémového spoje. Kompenzace dilatace potrubí vlivem změn teplot je řešena změnou trasy potrubí a pomocí oblouků





a dilatačních pěnových profilů (součást systému předizolovaného potrubí). K zachycení osových sil vznikajících při tepelné dilataci mediovodného potrubí a jejich přenosu do zeminy slouží systémový mezilehlý pevný bod. Uložení potrubí Předizolované potrubí přípojky bude uloženo do pískového lože. Spodek výkopu bude tvořit vrstva písku zrnitosti 2-8mm o tloušťce min.150mm. Tloušťka pískové vrstvy nad potrubím bude min. 200mm. Zrnitost písku 0-8mm. Na povrchu pískového lože bude umístěna výstražná páska. Následně bude výkop zasypán vykopanou zeminou s postupným hutněním jednotlivých vrstev. Provedení uložení potrubí se rozumí vč. následných povrchových úprav (zatravnění, vydláždění, asfaltování apod.) – uvedení do původního stavu, na území dotčeném stavbou provede veškeré čisté terénní úpravy vč. sadových úprav a dendrologie stavba – dle projektu ČTU (dodávka stavby). V místech s nízkou výškou krytí a v místech s pojezdem těžkých nákladních automobilů, bude potrubí vedeno v ocelových chráničkách. Minimální krytí potrubí bude 500mm.

B.1.10.2.10.

Systém chlazení objektu

Pro chlazení objektu je uvažován dvoutrubkový systém s nuceným oběhem chladící vody, systém s proměnným průtokem topné vody. Chlazená zařízení budou vybaveny tlakově nezávislými regulačními ventily s integrovaným regulátorem průtoku a pohonem. Čerpadla Všechna hlavní čerpadla okruhů CHL budou poskytovat hlášení o reálném chodu čerpadla (indikace dp na čerpadle do MaR). Pro profesi MaR budou před i za čerpadlem osazeny jímky pro osazení měřících čidel. Pro každé monitorované čerpadlo je v tabulce zařízení určena hodnota dp, která bude systémem MaR sledována, a pokles pod tuto hodnotu bude vyhodnocen a indikován jako porucha. Veškerá čerpadla budou vybavena regulací otáček pomocí frekvenčních měničů, nebo EC motorů, na základě technických požadavků projektu a směrnice Evropské komise EuP (Energy using products). Některá čerpadla budou vybavena softstartéry. Frekvenční měniče budou navíc opatřeny zabudovanými nebo externími vstupními a výstupními filtry (tlumivky), které musí zabránit zatěžování sítě vyššími harmonickými frekvencemi a dalšími negativními vlivy vznikajícími při provozu frekvenčních měničů. Všechna čerpadla musí být ovladatelná nadřazeným systémem MaR. Čerpadla která tuto funkci nemají automaticky, budou vybavena vhodným příslušenstvím. Čerpadla s motory menšími než 11 kW mohou být nesena přímo potrubím, pokud je potrubí na tuto zátěž dimenzováno. Čerpadla s motory 11 kW a více lze instalovat pouze do horizontálního potrubí, s motorem ve vertikální poloze. Čerpadlo musí být instalováno vždy na rovném a pevném základě. Při instalaci zdvojeného čerpadla do horizontálního potrubí v horizontální poloze musí být horní komora čerpadla vybavena automatickým odvzdušňovacím ventilem. Detaily instalace čerpadel budou upraveny dle instalačních předpisů vybraného výrobce. Rozvody chladící vody Veškeré potrubní rozvody v laserové hale budou mít nadimenzované závěsy na základě standardních konstrukčních a statických výpočtů a současně i na základě výpočtu chvění a vibrací. V celém objektu budou závěsy potrubí provedeny z požárně odolného materiálu dle PBŘ. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Délková dilatace potrubí je kompenzována ohyby na trase a systémem pevných bodů a osového vedení. V prostorech kde není možné délkové dilatace kompenzovat ohyby na trase (U a L kompenzátory), budou instalovány nerezové axiální kompenzátory. Kromě axiálních kompenzátorů musí být rozvody vybaveny také pevnými body a osovým vedením. Osové vedení bude rozmístěno podle montážních návodů axiálních kompenzátorů a podle instrukcí výrobce osového vedení a ostatních montážních systémů. K axiálním kompenzátorům musí být zachován trvalý přístup pro možnost kontroly a případné výměny. Potrubí rozvodů vedené na střeše ve venkovním prostoru bude chráněno před nepříznivými účinky povětrnosti oplechováním pozink plechem min. tl 0,5mm. Potrubí rozvodů chlazené vody vedené na střeše ve venkovním prostoru bude ochráněno el. topným kabelem umístěným na potrubí pod tepelnou izolací a bude chráněno před nepříznivými účinky povětrnosti oplechováním pozink plechem min. tl 0,5mm. Proti mechanickému poškození bude tepelná izolace ve strojovně TZB opatřena ochranným oplechováním z hliníkového plechu do výšky 2m.

B.1.10.2.11.

Způsob chlazení jednotlivých prostorů

Administrativní budova Páteřní rozvod je ze strojovny CHL veden pod stropem strojovny a po střeše laboratorní a administrativní části budovy k instalačním šachtám, do stoupaček v instalačních jádrech; patrové odbočky k čtyřtrubkovým FCU jsou vedeny nad podhledem. Patrové odbočky budou osazeny uzavíracími armaturami a vyvažovacím ventilem. Zasedací místnosti Zasedací místnosti v administrativní části objektu budou chlazeny pomocí čtyřtrubkových fan-coilů, umístěných v podhledu místnosti. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Jednotlivé jednotky FCU budou vybaveny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným automatickým regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Kanceláře Kancelářské prostory budou chlazeny pomocí dvoutrubkových podstropních FCU. Jednotlivé jednotky budou osazeny regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Místnost serveru přízemí Serverovna v 1. NP office budovy bude chlazena pomocí sálové jednotky přesné klimatizace s výfukem do podlahy. Bude použit 1ks vodní jednotky + 1ks jednotky s přímým chlazením (záloha n+1) o shodném chladícím výkonu 33kW, totožný s chladícími jednotkami použitými v serverové místnosti v lab. budově. Jednotka bude napojena chladící okruh klimatizace kanceláří s teplotním spádem 8/14°C s celoročním provozem. Jednotka bude pružně uložena na systémovém ocelovém rámu zakomponovaném do zdvojené podlahy. Chod jednotky s přímým chlazením je zálohován pro případ výpadku napájení. Regulace teploty bude probíhat na základě údajů z čidel umístěných A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




přímo v jednotkách. Každá jednotka bude vybavena elektrickými zvlhčovači. V zásadě je potřeba minimalizovat délku potrubí vody (chladící i pitné) vedeného uvnitř serverovny a potrubí vést mimo místnost až těsně k jednotkám. Pouze dopojení jednotek bude v místnosti samé. Odvod kondenzátu se předpokládá gravitačně ve zdvojené podlaze do blízké stoupačky, přičemž pod potrubím kondenzátu bude umístěn plastový žlab (např. z podélně rozříznuté PVC trubky průměru 200mm z důvodu zachycení a detekce případného úniku kondenzátu. Jednotky jsou vzájemně propojeny komunikačním kabelem a přes sériovou kartu komunikují s nadřazeným systémem MaR objektu. Jednotky mají (v závislosti na výrobci rozměry) š x h x v = 1160/850/1980 a hmotnost 318 kg. Dodavatel zajistí vhodnou transportní trasu jednotek tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo poškození existujících konstrukcí v objektu v důsledku jejich hmotnosti, otlučení hotových konstrukcí a ohrožení zdraví osob. Multifunkční část Páteřní rozvod je ze strojovny CHL veden pod stropem strojovny a po střeše laboratorní a administrativní části budovy k instalačním šachtám, do stoupaček v instalačních jádrech; patrové odbočky k čtyřtrubkovým FCU jsou vedeny nad podhledem. Patrové odbočky budou osazeny uzavíracími armaturami a vyvažovacím ventilem. Stravovací provoz Stravovací provoz v multifunkční části objektu bude chlazen pomocí čtyřtrubkových cirkulačních podstropních jednotek FCU, které jsou určeny jak pro vytápění v zimním období, tak pro chlazení prostor v letním období. Jednotlivé jednotky FCU budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Protože je stravovací provoz navrhován jako nájemní jednotka, budou tyto prostory vybaveny pouze přípravou pro napojení jednotek Fan-coil, které budou dodávkou nájemce. Pro temperování prostoru bude na každém podlaží osazena přibližně polovina navrhovaných FCU provizorně napojených pouze na rozvody tepla. Po obsazení nájemního prostoru budou jednotky FCU doplněny na požadovaný počet a již nainstalované jednotky budou dopojeny i na rozvody chladu a využity. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Patrové odbočky do prostor stravovacího provozu budou vybaveny kalorimetrickými měřiči tepla s dálkovým odečtem. Kuchyně bude chlazena výkonem chladiče VZT zařízení.

Knihovna Knihovna v multifunkční části objektu bude chlazena pomocí čtyřtrubkových cirkulačních podstropních jednotek FCU, které jsou určeny jak pro vytápění v zimním období, tak pro chlazení prostor v letním období. Chladící voda 8/14°C. Jednotlivé jednotky FCU budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT.





Kanceláře ostrahy Prostory ostrahy v multifunkční části objektu budou chlazeny pomocí čtyřtrubkových cirkulačních podstropních jednotek FCU, které jsou určeny jak pro vytápění v zimním období, tak pro chlazení prostor v letním období. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Jednotlivé jednotky FCU budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Zasedací místnosti Zasedací místnosti v administrativní části objektu jsou chlazeny pomocí čtyřtrubkových fan-coilů, umístěných v podhledu místnosti. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Jednotlivé jednotky FCU budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Přednáškové sály Přednáškové sály v multifunkční části objektu budou chlazeny přiváděným vzduchem, výkonem chladiče zařízení VZT. Chladící voda bude mít teplotní spád 8/14°C. Laserová hala Páteřní rozvod je ze strojovny CHL veden pod stropem strojovny a po střeše laboratorní části budovy k instalační šachtě, kterou stoupá na střechu laserové haly. Zde je rozdělen do stoupaček ve strojovnách v severní části budovy a do rozvodu na střeše laserové haly, kde napojí zde umístěné VZT jednotky. Jižní část 2.PP je napojena přes šachty v laboratorní budově. Ve vybraných místech budovy budou umístěny napojovací body deionizované vody dle požadavků FZÚ viz odstavec 3.8. Velké vertikální cirkulační VZT jednotky Vlastní výzkumné prostory jednotlivých laserových hal budou chlazeny provozem zařízení VZT cirkulačních VZT jednotek, pracujících s teplotním spádem 10/15°C, z důvodu zabránění kondenzace a nežádoucího odvlhčení prostoru. V případě požadavku na odvlhčení (předpokládáme v prvních měsících provozu, kdy budou vysychat stavební konstrukce) je možné posunutím pracovního bodu zdroje chladu snížit teplotu chladící vody a umožnit tak režim odvlhčování. Každý chladič bude vybaven kombinovanou tlakově nezávislou armaturou, která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Ovládání ventilu bude pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Pro zakonzervované haly E6 a L4a bude osazena pouze jedna cirkulační jednotka pro každou halu. Pro zbylé navržené VZT jednotky bude provedena příprava v podobě prostorové rezervy a napojovacích bodů UTCH, vybavených regulačními armaturami. Malé cirkulační VZT jednotky Podružné menší výzkumné prostory jednotlivých laserových hal budou chlazeny provozem zařízení VZT – podstropních filtračních cirkulačních VZT jednotek. Na sání těchto jednotek bude osazen potrubní chladič. Aby nebylo nutné odvádět kondenzát je na většině větví pro napojení chladičů A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




osazena směšovací sestava s 3-cestným směšovacím ventilem a čerpadlem pro zvýšení teploty chladící vody na teplotu 15°C. Většina potrubních chladičů tak bude pracovat s teplotním spádem 15/20 °C. potrubní chladiče napojené přímo na hlavní rozvod budou pracovat s teplotním spádem 10/15 °C a bude od nich proveden odvod kondenzátu. Každý chladič bude vybaven regulačním uzlem s kombinovanou tlakově nezávislou armaturou, která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Ovládání ventilu bude pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladiče včetně ventilového vybavení jsou specifikovány v dokumentaci VZT. Řídící místnosti pro laserové haly Řídící místnosti pro laserové haly přidružené k laserovým halám v 2.PP budou chlazeny provozem zařízení VZT – podstropních filtračních cirkulačních VZT jednotek. Na sání těchto jednotek bude osazen potrubní chladič pracující s teplotním spádem 10/15°C. Každý chladič bude vybaven regulačním uzlem s kombinovanou tlakově nezávislou armaturou, která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Ovládání ventilu bude pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladiče včetně ventilového vybavení jsou specifikovány v dokumentaci VZT. Pro chlazení technologie FZÚ (napojení chlazených racků a pracovních stolů) bude přivedena voda o teplotě 10/15°C z okruhu cirkulačních VZT jednotek. Tato odbočka bude ukončena dvojicí uzavíracích armatur nad podhledem, případně svedena do přípojkového panelu pracovního stolu, kde bude ukončena kulovými kohouty s rychlospojkou. Pro odvod zvýšené tepelné zátěže budou pod stropem řídících místností instalovány cirkulační FCU napojené na okruh chlazení s teplotním spádem 8/14 °C. Každý FCU bude vybaven regulačním uzlem s kombinovanou tlakově nezávislou armaturou, která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Ovládání ventilu bude pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. FCU včetně ventilového vybavení jsou specifikovány v dokumentaci VZT. Návštěvnická galerie Chlazení návštěvnické galerie bude zajištěno výkonem VZT zařízení. Laboratorní budova Páteřní rozvod je ze strojovny CHL veden pod stropem strojovny k instalační šachtě, do stoupaček v instalačních jádrech; patrové odbočky k dvou a čtyřtrubkovým FCU jsou vedeny nad podhledem. Patrové odbočky budou osazeny uzavíracími armaturami a vyvažovacím ventilem. Ve vybraných místnostech laboratorní budovy budou umístěny napojovací body chladící vody dle požadavků FZÚ viz odstavec 3.8. Jednotlivé napojovací body budou zakončeny rychlospojkami. Laboratoře, kanceláře techniků, zasedací místnosti Prostory kanceláří a laboratoří u obvodové stěny laboratorní budovy budou chlazeny pomocí dvoutrubkových podstropních FCU. Jednotlivé jednotky budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladící voda 8/14°C. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Místnosti laboratoří v nově doplněné jižní části budovy budou chlazeny výkonem větracích VZT A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




jednotek a cirkulačními jednotkami umístěnými v jednotlivých místnostech. Operační sál bude Chlazen výkonem VZT zařízení a zónovým chladičem vzduchu umístěným v přívodním potrubí. Velíny laserových svazků Velíny laserových svazků budou chlazeny pomocí dvoutrubkových podstropních FCU. Jednotlivé jednotky budou osazeny tlakově nezávislým regulačním ventilem s integrovaným regulátorem průtoku. Ovládání ventilu bude elektrotermickým pohonem ovládaným nadřazeným systémem MaR objektu. Chladící voda 8/14°C. Jednotky fan-coil jsou (vč. reléové karty a ventilového vybavení) specifikovány v dokumentaci VZT. Pro odvod tepelné zátěže z racků s elektronikou bude – v případě jejich budoucí instalace - použito vodních chladičů integrovaných přímo do racku (dodávka IT) Pro napojení chlazených racků bude místnosti provedena příprava – napojovací body na okruh chlazené vody 10/15°C. Potrubí chlazení prostupující do velínu laserových svazků bude před vstupem do místnosti osazeno bezpečnostním zařízením, skládající se z impulzního vodoměru, řídící jednotky a solenoidových ventilů. V případě nepoměru mezi průtokem v přívodním potrubí a zpátečce bude tato situace vyhodnocena jako havárie (únik vody) a bude vydán povel k uzavření solenoidových ventilů. Tento fakt bude signalizován do nadřazeného systému MaR. Solenoidové ventily bude možné dálkově uzavřít i signálem z velínu MaR. Mechanická dílna Chlazení mechanické dílny a svařovny v 2.NP bude zajištěno výkonem VZT zařízení. Místnost serveru 1. Suterén Serverovna v 1. suterénu LB budovy bude chlazena pomocí šesti jednotek přesné klimatizace umístěných v řadě racků (tzv. In-row jednotky) s výfukem přes čelní stěnu do zakrytované studené uličky. Budou použity jednotky přesné klimatizace s vodním chlazením, každá o chladícím výkonu 33kW, jednotky budou napojeny na centrální zdroj chladu - samostatný chladící okruh z rozdělovače ve strojovně chlazení s teplotním spádem 8/14 °C s celoročním provozem. Zálohování zdroje chladu je provedeno samostatným vzduchem chlazeným výrobníkem chladu s glykolovou náplní, umístěným na střeše LB. Při běžném provozu je zdrojem chladu centrální zdroj chladu (SO.03). Z rozdělovače ve strojovně (budova LB) je veden samostatný okruh chladicí vody pro serverovnu. Při výpadku centrálního zdroje chladu (elektrické energie) startuje záložní vzduchem chlazený chiller, umístěný na střeše LB. Nový chiller je určený pouze pro záložní, havarijní provoz. Záložní zdroj chladu je dimenzován na základě požadavku investora na 50 % definované tepelné zátěže která činí 160kW, tj. na 80 kW, pro teplotu venkovního vzduchu 35 °C a teplotu chladící nemrznoucí směsi 5/11°C. Od záložního zdroje chladu bude vedeno potrubí po střeše LB do strojovny chlazení, kde bude přes deskový výměník voda / glykol napojeno na chladící okruh pro serverovnu, který je veden z rozdělovače. Chlazení serverovny in-row jednotkami je navrženo dle zadané tepelné zátěže pro redundanci 5(+1). V běžném provozu je 5 jednotek v chodu, jedna jednotka zůstává trvale v pohotovosti jako záloha pro případ poruchy. V provozu se budou kvůli zachování funkčnosti jednotky spínat a střídat ve stanovených intervalech. Regulace teploty bude probíhat na základě údajů z čidel umístěným přímo v jednotkách. Pro možnost korekce teploty budou doplněny do prostoru serverovny navíc čidla od nadřazeného systému MaR.





Jednotky budou pružně uloženy na systémovém ocelovém rámu zakomponovaném do zdvojené podlahy. Všechny jednotky budou splňovat níže uvedené technické požadavky a budou dodány s příslušenstvím a vybavením podle údajů ve specifikacích. Regulace teploty bude probíhat na základě údajů z čidel umístěným přímo v jednotkách. Každá jednotka bude vybavena elektrickými zvlhčovači. V zásadě je potřeba minimalizovat délku potrubí vody (chladící i pitné) vedeného uvnitř serverovny a potrubí vést mimo místnost až těsně k jednotkám. Pouze dopojení jednotek bude v místnosti samé. Odvod kondenzátu se předpokládá gravitačně ve zdvojené podlaze do blízké stoupačky, přičemž pod potrubím kondenzátu bude umístěn plastový žlab (např. z podélně rozříznuté PVC trubky průměru 200mm z důvodu zachycení a detekce případného úniku kondenzátu. Jednotky jsou vzájemně propojeny komunikačním kabelem a přes sériovou kartu komunikují s nadřazeným systémem MaR objektu. Jednotky mají (v závislosti na výrobci rozměry) 600x1950x1175mm (š x h x v) a hmotnost 335 kg. Dodavatel zajistí vhodnou transportní trasu jednotek tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo poškození existujících konstrukcí v objektu v důsledku jejich hmotnosti, otlučení hotových konstrukcí a ohrožení zdraví osob. Místnost UPS a požárního rozvaděče Místnost UPS bude v období, kdy to klimatické podmínky dovolí, chlazena pomocí zařízení VZT přívodem chladného venkovního vzduchu - řešeno v části VZDUCHOTECHNIKA. V letním období, kdy nelze provozem VZT zařízení zajistit požadovanou teplotu v místnosti, bude místnost UPS chlazena sestavou 6 ks vysoce výkonných jednotek fan-coil. Jmenovitý chladicí výkon jedné jednotky je 13,3 kW, celkem tedy 80 kW. Místnost požárního rozvaděče bude chlazena samostatným split systémem s venkovní jednotkou umístěnou na střeše laboratorní budovy. Split systém bude vybaven vlastním kabelovým ovladačem.

Rozvodny MaR a ESL Rozvodny budou chlazeny vzduchem, odvod tepelné zátěže je řešen v profesi VZT. Chlazení VZT Pro napojení chladičů čerstvovzdušných VZT zařízení jsou navrženy dva samostatné okruhy chlazení. Okruh č. 1 pro běžné VZT jednotky a okruh č. 1A pro pro VZT jednotky pro čisté a laboratorní prostory byl navržen samostatný okruh č. 1A, také s teplotním spádem 8/14°C Pro napojení chladičů cirkulačních VZT zařízení čistých prostorách jsou navrženy dva okruhy s teplotním spádem 10/15°C. Tento teplotní spád zajišťuje teplotu chladičů nad teplotou nad nebo v blízkosti rosného bodu a omezuje tak nutnost dovlhčovat vzduch v těchto prostorách. VZT chladiče budou vybaveny regulačními uzly s kombinovanou tlakově nezávislou armaturou, která slouží jako automatický regulátor průtoku a jako dvoucestný regulační ventil. Vzduchotechnické jednotky ve venkovním provedení budou vybaveny volnými komorami pro uložení regulačních uzlů.




B.1.10.2.12.


Chlazení vědecké technologie vodou

Vybrané laserové technologie jsou chlazené vodou. Pro nadzemní podlaží laserové haly a pro laboratorní budovu je použita běžná chladící voda, pro suterén laserové haly (kde je riziko aktivace vody) je použita voda deionizovaná. Pro tyto technologie jsou ve vybraných prostorech laserové haly připraveny integrované přípojné skříně (HUB), kam je přivedena chladicí voda společně s ostatními medii. V budově LB bude chladící voda přivedena do vybraných místností viz výkresová část dokumentace a rozvody budou ukončeny kulovými kohouty pod podhledem. Teplotní spád chladící vody je 16/20 °C. Potrubí bude zakončeno uzavírací armaturou s rychlospojkou. Zapojení přípojných skříní v jednotlivých halách bude podle Tichelmanna. Vyregulování připojených chlazených zařízení na požadované průtoky bude provedeno ručně v rámci každého připojeného zařízení. Potrubí bude ukončeno rozdělovačem/sběračem jednotlivých okruhů, s osazenými uzavíracími armaturami jednotlivých okruhů. Uzavírací armatura bude vybavena pojistkou před neúmyslným přestavením. Pro napojení zařízení FZU bude připravena tzv. CLAMP spojka s půlměsícovou sponou, umožňující snadné připojení dalších armatur (regulačních ventilů, průtokoměrů a pod) a hadic, bez použití nářadí. Vlastní HUB a připojené technologie vlastního laserového zařízení z HUBu je instalací investora.

B.1.10.2.13.

Regulace systému chlazení

Regulaci a ovládání veškerých akčních prvků systému chlazení zajistí část měření a regulace.

B.1.10.3

Zařízení vzduchotechniky

Objekty jsou větrány převážně nuceným způsobem, administrativní část je větrána kombinací nuceného a přirozeného větrání, vstupní atrium přirozeně. V budově laboratoří a v objektu laserové budovy jsou použity technologie pro větrání čistých prostor. Budovy hospodářství technických plynů a technologie chlazení jsou navrženy na havarijní větrání. Specifikem budovy B jsou čisté prostory, prostory zatížené radiací a prostory zatížené elektromagnetickými pulzy. B.1.10.3.1.

Fyzikální veličiny pro výpočty

Mikroklimatické parametry Návrhové parametry vnitřního prostředí: Viz B.1.8.1 Hygienické podmínky Distribuce vzduchu Výměny vzduchu a množství větracího vzduchu dle zařizovacích předmětů v jednotlivých prostorech: - kanceláře:

50

m3/h.os pro místnosti bez otvíravých oken do exteriéru

- kanceláře:

30

m3/h.os pro místnosti s otvíravými okny do exteriéru

- zasedací místnosti:

30 až 50 m3/h.os





- čajová kuchyňka:

100

m3/h (odvod)

- vstupní hala:

2

h-1

- kavárna, restaurace:

50

m3/h.os

- kuchyň:

20

h-1

- přednáškový

sál, učebna 30

m3/h.os

- studovna, knihovna:

50

m3/h.os

- laboratoře

6

h-1

- experimentální prostory

min 0,5 h-1

- čísté prostory v obj. Lab. min 0,5 h-1 - hygienická jádra odvod: - WC mísa

50

m3/h

- pisoár

25

m3/h

- umyvadlo

30

m3/h

- výlevka

30

m3/h

- šatní místo

20

m3/h (přívod upraveného vzduchu)

- sklady:

0,5

h-1

- CHÚC typu B: prostorům.

15,0

h-1

a požadovaný přetlak 12,5 Pa vůči přilehlých

Pozn.: veškeré uvedené prostory jsou nekuřácké.

B.1.10.3.2.

Výpočty

Uvažované hodnoty vnitřní tepelné zátěže: - zátěž od osob

osoba 65 W (citelné teplo)

- zátěž od SL a PC techniky

30 W/m²

- zátěž od osvětlení

20 W/m2

- zátěž od technologie

dle předaných podkladů viz. část Chlazení

Vnější tepelné zisky z přímé a difúzní sluneční radiace Uvažované parametry zasklení: Okno, prosklená fasáda max. Uw = 1,7 W/m2K, hliníkové profily š. 60mm, izolační dvojsklo (Ug '= 1,1 W/m2K, min. souč. pr. světla tv = 67) Potřeba chladu Potřeba chladu pro chlazení fan coil jednotkami: Potřeba chladu pro chlazení admin. části objektu


360kW




Potřeba chladu pro chlazení lab. části objektu

60kW

Potřeba chladu pro chlazení multif. části objektu

85kW

Celková potřeba chladu pro chlazení FCU Celková potřeba chladu jednotky mimo laserovou halu

pro

505kW čerstvovzdušné

VZT

jednotky a 2237kW

Celková potřeba chladu pro cirkulační VZT jednotky v laserové hale Chlazení hlavního serveru

cirkulační

2121kW

160kW

Výpočet objemových průtoků větracího vzduchu Stanovení objemových průtoků větracího vzduchu dle zadaného počtu osob, dle instalovaných zařizovacích předmětů, dle minimální požadované výměny, případně dle jiných kritérií, je uvedeno v popisu každého konkrétního VZT zařízení a je shrnuto v tabulce zařízení, která je součástí této technické zprávy.

B.1.10.3.3.

Popis větrání a klimatizace jednotlivých prostorů v obj. SO 01

Administrativní budova Prostory budou plně klimatizovány. Klimatizační zařízení budou udržovat požadovanou výměnu vzduchu, stejně jako optimální mikroklimatické podmínky: teplotu, relativní vlhkost a čistotu vzduchu. Výměna vzduchu, jeho jeho ohřev, chlazení, vlhčení elektrodovým parním zvlhčovačem, dvoustupňová filtrace bude zajišťována jedinou centrální VZT jednotkou 4AB o vzduchovém výkonu cca 14.000 m 3/h, vybavenou systémem zpětného získávání tepla s adiabatickým rotačním výměníkem. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a pro vlastní regulaci výkonu ventílátorů během provozu, kdy je uvažováno s proměným provozem resp. průtokem vzduchu do zasedacích místností. Při malé obsazenosti administrativní budovy je možné dálkově přerušit přívod vzduchu do jakéhokoliv celého patra, uzavíracími klapkami se servopohonem na patrových odbočkách. VZT zařízení umožnuje reagovat na tyto změny v potrubní síti změnou průtoku vzduchu ve VZT jednotce, což při vhodném užívání objektu přinese úspory provozních nákladu za energie. VZT jednotka 4AB je sestavná kombinovaná VZT jednotka pro vnitřní instalaci, komory vedle sebe, servisní přístup z levé a pravé strany. Je umístěna ve strojovně VZT na střeše administrativní budovy, objekt SO 01. VZT jednotky jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. projekční část A3.0 Koordinační výkresy domovní techniky, výkresy detailu uložení VZT jednotek (Součástí specifikací VZT je samotná vzduchotechnická jednotka vč. vlastního rámu. Podložky z rýhované gumy, ocelový rám a podstavné izolátory jsou součástí specifikace části A3.0 KOO. Rozhraní s profesí A2 Stavebně konstrukční řešení, tvoří kotvení izolátorů.). Pro prostory kanceláří, kde jsou otevíravá okna, je přívod vzduchu navržen dle dávky 30 m 3/h.os, prostory bez otevíravých oken nebo prostory sousedící s atriem jsou navrženy na dávku 50 m 3/h.os. Sání čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii ve stěně strojovny z venkovního prostoru. Od VZT jednotky je vedeno potrubí přiváděného vzduchu do vertikální instalační šachty. Ze šachty jsou provedeny patrové odbočky, které jsou zaregulované uzavírací klapkou s protiběžnými listy se servopohonem, pro možnost uzavření přívodu vzduchu do neobsazeného patra. Klapka bude A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




provozována ve dvou polohách: otevřeno (v poloze po zaregulování) a uzavřeno. Za regulační klapkou jsou umístěny kulisové tlumiče hluku. Páteřní rozvod přiváděného vzduchu je veden v podhledu chodby čtyřhraným potrubím. Kancelářské prostory Teplota v kancelářských prostorech bude v zimě udržována otopnými tělesy u fasády, v létě pomocí fan-coil jednotek, umístěných v podhledech. Prostory kanceláří jsou větrány kombinovaným způsobem, přirozeně otvíravými okny a nuceně VZT zařízením. Nucený přívod vzduchu do prostor kanceláří je navržen přes čelní stranu sníženého podhledu, ve kterém jsou umístěny průběžné lamely. VZT potrubí je ukončeno těsně před nimi a zakončno regulačním ústrojím pro možnost nasměrování proudu vzduchu. Stejným způsobem je řešen i přívod cirkulačního vzduchu z fan-coil jednotky. Přiváděný čerstvý vzduch a vzduch z fancoil jednotky jsou vyfukovány každý přes samostatné regulační ústrojí. Průběžná mřížka, která je dodávkou stavby, je tvořena vodorovně uloženými U profily, které jsou v místech, kde přez ně proudí vzduchu, opatřeny na náběžné hraně přesně nacvaknutým trojuhelníkovým profilem pro vytvoření aerodynamicky čistého profilu, přijatelného pro distribuci vzduchu do místnosti. Tlaková zráta na vyústce bude max. 5 Pa, hladina hluku Lw max. 35 dB, nesmí docházet k odklonění proudu vzduchu do strany podél U profilu. Přívod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. Odbočky jsou opatřeny regulátory konstantního průtoku vzduchu. Za regulátorem je přes flexibilní potrubí, o délce cca 1,5m, s útlumem hluku napojena vzduchotechnická vyústku. Odváděný vzduchu z místnosti i zpětný cirkulační vzduch pro fan-coil je nasáván přes perforovanou desku ve spodní části sníženého podhledu. Rozvody potrubí odváděného vzduchu nejsou pro administrativní prostory budovy instalovány, vzduchu je odváděn centrálně z jednoho místa, kdy využíváme toho že jsou všechny tři podlaží propojeny třemi atrii. Vzduchu z jednotlivých kanceláří proudí přefukem přes přeslechové tlumiče pod stropem do chodby a dál přes atrium pod střechu objektu, kde je odsáván pod střechou prostředního atria přez VZT mřížku ústící do odvodního potrubí ve strojovně VZT. Vzduchu proudí přes VZT jednotku k rekuperaci a následně je vyfukován nad střechu. V období nizké obsazenosti budovy a zejména za vhodných vnějších klimatických podmínek je možné využit úplné přirozené větrání Administrativní budovy za použití otevíravích oken v kancelářích a servopohonem ovládanými otervíravými plochami prosklených atrií. Provoz přirozeného větrání je nutné odzkoušet za provozu a stanovit pro něj podmínky a pravidla, která budou popisovat obsazenost, chování obyvatel, a klimatické podmínky. Při splnění těchto podmínek bude VZT jednotka 4AB vypnutna, v chodou budou pouze samostatné ventilátory navržené pro odsávání vzduchu z hygienických a daších místností s kde se předpokládá vývin škodlivin nebo odpadního tepla. Chod VZT zařízení pro větrání kanceláří bude automaticky spouštěn na základě časového programu, dle stanovené pracovní doby. V letním období kdy jsou vysoké venkovní teploty, lze s výhodou z hlediska úspory nákladů na provoz klimatizace, využívat tzv. noční předchlazování objektu. Nuceným větráním tepelně neupraveného venkovního vzduchu v časných ranních hodinách se akumuluje chlad do stavebních konstrukcí a tím lze oddálit začátek provozu chladících fan coil jednotek o několik hodin. Zasedací místnosti Zasedací místnosti budou klimatizovány stejným způsobem jako kancelářské prostory, liší se jen vyšší koncentrací osob a z toho vyplývající vyšší potřebou objemového průtoku čerstvého vzduchu, A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




způsobem jeho distribuce v místnosti a regulací. Přívod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. Odbočky jsou opatřeny regulátory proměnného průtoku vzduchu s možností uzavření přívodu vzduchu. Regulátor proměnného průtoku vzduchu je ovládán ve dvou polohách: 

uzavřeno (nastaveno na minimální provětrávání)



otevřeno (nastaveno na jmenovitý průtok)

V každé zasedací místnosti bude umístěno tlačítko bez aretace, kterým budou uživatelé spouštět a vypínat přívod čerstvého vzduchu. V případě že uživatel zapomene po ukončení činnosti přívod vzduchu do zasedací místnosti uzavřít, systém MaR to udělá automaticky na základě časového programu po ukončení pracovní doby, tím že klapku nastaví do polohy uzavřeno. Za regulátorem průtoku je přes flexibilní potrubí s útlumem hluku, o délce cca 1,5m, připojena vzduchotechnická štěrbinová vyústka umístěná v úrovni lamelového podhledu, podél jedné stěny zasedací místnosti. Štěrbinová vyústka je v provedení se dvěma štebinami, proud vzduchu budou nastaven tak,že z jedé štěrbiny bude proudit pod stropem a z druhé podél stěny dolů. Obdomným způsobem, se stejným distribučním prvkem VZT, jsou napojeny i přívody z cirkulačních fan-coil jednotek. Fan-coil a štěrbinové vyústě jsou připojeny přes rozdělovací komoru a několik flexibilních potrubí s útlumem hluku. Odváděný vzduchu z místnosti i zpětný cirkulační vzduch pro fan-coil je nasáván volně do lamelového podhledu a dál obdobně jako pro kanceláře. Způsob ovládání FCU v administrativní budově Prostory v administrativní budově, tedy kanceláře a zasedací místnosti jsou navrženy pro regulaci tzv. lokálním řízením. V každé místností bude umístěno společné ovládání FCU a otopného tělesa (s termoelektrickou hlavicí), které bude zajišťovat ekonomickou regulaci teploty vnitřního prostředí s možností nastavení požadované hodnoty od uživatele. Tento systém regulace a ovládání v kancelářích je součástí dodávky profese Měření a regulace a bude složen s následujících komponet: 

lokální regulátor FCU umožnující tyto funkce: změna žádané teploty, změna otáček AUT-0I-II-III, řízení topného a chladícího ventilu - automatické přepínání, připojení okenního kontaktu s návazností na vypnutí FCU.



dodávka pohonu pro ventil na chladicí případně i topné vodě, kabeláž a montáž pohonu.



dodávka termoelektrická hlavice OT, kabeláž a montáž termoelektrické hlavice.



zasah do vlastní regulace FCU, vyladění relátek.



okenní kontakt (součást dodávky oken), kabeláž okenního kontaktu.

Způsob ovládaní FCU bude doplněn o následující opatření k zamezení zbytečného chlazení (např. vypínání systému v nočních hodinách), což přinese úsporu provozních nákladů: 

Na rozdelovačí ve strojovně chlazení bude navržen samostatný okruh s chladící vodou pro fan coil jednotky v kancelářích. Oběhové čerpadlo pro tento okruh bude navrženo pro možnost dálkového ovládání chodu čerpadla Aut-On-Off a časového programu pro nastavení vypnutí.



Pro možnost zamezení chodu ventilátorů ve fan coil jednotkách bude navržen samostatný rozvod elektrického napětí, ktery bude připojen pouze na jednotky FCU. Tento elektrický okruh bude možné dálkově vypnout a zapnout z velina, stejným způsobem jako oběhové čerpadlo. Pro vypnutí FCU budou na elektrickém rozvodu použity stykače, které z jednoho





místa odpojí od proudu veškeré FCU v Administrativní budově. Místnost pro server V administrativní budově se v 1.np nachází tzv. malá serverovna, které je navržena pro celoroční chlazení. Na pokrytí tepelné zátěže požadovaného výkonu jsou navrženy dvě klimatizační jednotky přesného chlazení, speciální konstrukce, právě pro chlazení serveroven. Každá z nich je navržena na 100% potřebného výkonu, z důvodu zálohy pro případ poruchy. Jednotky jsou osazeny parním zvlhčováním, filtrací vzduchu EU4, sání vzduchu je shora, výfuk dolů přímo do zvojené podlahy, ve které vzduch proudí přímo pod jednotlivé “racky” rozvaděče. Jednotka dle tabulky zařízení označena 71C je v provedení s vodním chlazením, jednotka 72C je v provedením přímým výparníkem a zálohována napájením z DA. Zdrojem chlazené vody tohoto nezávislého systému je samostatný okruh vedený ze strojovny chlazení, další popis viz. část dokumentace A3.2 Zařízení pro ochlazování staveb. Přívod čerstvého vzduchu do serverovny je proveden odbočkou z pateřního rozvodu VZT zař. 4AB. Vzduch je do místnosti příveden pod stropem přes talířový ventil napojený nakonci flexibilním potrubím. Na přívodním potrubí je osazen regulátor konstantního průtoku vzduchu, uzavírací klapka se servopohonem a požární klapka se servopohonem. Odvod vzduchu ze serverovny je řešen samostatným VZT zařízením 54B . Vzduch je odváděn z prostoru zdvojené podlahy kruhovým potrubím spiro kde je osazena uzavírací klapka se servopohonem a požární klapka se servopohonem. Stoupacím potrubím je vzduch dopraven nad střechu budovy, kde je potrubí napojeno na nástřešní ventilator. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 4AB. V nočních hodinách bude prováděno nárazové provětrání těchto prostor na základě časového programu spoštěním zařízení každé 2 hodiny po dobu 10ti minut. Serverovna je vybavena samostatným systémem plynového hašení. V případě vyhlášení požáru v prostoru serverovny dojde k uzavření požárních klapek na přívodu i odvodu vzduchu. Signál k PK je zajistěn jak přímo ze samostatného hasicího systému, tak i z objektového EPS. Současně systém MaR uzavře vzduchotechnické klapky na přívodu i odvodu a vypne odvodní ventilator 54B. VZT zař. 4AB pro přívod vzduchu do administrativní budouvy zůstává stále ve stejném provozním režimu, jeli v provozu, tak se nevypne a nadále přivádí vzduch pro okolní prostory. Jakmile proběhne úspěšné hašení, dojde na zakládě pokynu proškolené obsluhy k resetu centraly hasicího systému, čímž se otevřou požární klapky se servopohonem na přívodu i odvodu vzduchu. Prostor je stále zaplaven hasicím plynem. Dalším krokem je odtah plynu po hašení, který je proveden stejným VZT zař. které je navrženo pro normální provozní větrání. Větrání po hašení se uvede v provoz stisknutím tlačítka bez aretace, která je umístěno u dveří do serverovny, provádí proškolená obsluha. Stisknutím talčítka se spustí chod obou VZT zař. pro přívod 4AB (pokud je již v provozu nic se nestane) a pro odvod 54B, součaně se otevřou vzduchotechnické uzavírací klapky. Klapka na odtahu vzduchu se otevíra okamžitě, klapka na přívodu se otevře až s nastaveným časovým zpožděním, aby bylo zaručeno, že VZT jednotka 4AB je již rozběhnutna na plný jmenovitý výkon a potrubní síť přiváděného vzduchu je v přetlaku. Tím se zabrání případnému nežádoucímu úniku plynu do okolních prostor. Probíhá větrání po hašení a časem (cca po 30 až 60 minutách) se prostor zaplněný plynem vyvětrá. Následně je možné vejít do místnosti. Hygienické místnosti Hygienické místnosti jsou podtlakově odsávány samostatnými ventilátory s výfukem odpadního vzduchu nad střechu objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání kanceláří, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Dimenzování zařízení je provedeno podle zařizovacích předmětů, množství odváděného vzduchu viz.Tabulka VZT zařízení v příloze, zařízení č. 22B, 23B. Oba ventilátory jsou umístěny ve strojovně VZT na střeše opatřeny tlumiči hluku na sání i výfuku vzuchu. Výfuk vzduchu přes společnou protidešťovou žaluzii. Za ventilátorem je v potrubí umístěna VZT uzavírací klapka se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Rozvody vzduchu jsou od ventilátoru provedeny z kruhového potrubím spiro ze strojovny po střeše do vertikální šachty, z šachty jsou provedeny patrové odbočky, opatřené ruční regulační klapkou pro zaregulování. Sání odpadního vzduchu z prostoru hygienických jader je přes talířové ventily, které jsou napojeny flexibilním potrubím s útlumem hluku o délce cca 1,5m. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 4AB. V nočních hodinách bude prováděno nárazové provětrání těchto prostor na základě časového programu spoštěním zařízení 22B a 23B, každé 2 hodiny po dobu 10ti minut. Místnosti kuchyněk Kuchyňky jsou podtlakově odsávány samostatnými ventilátory s výfukem odpadního vzduchu na střeše objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání kanceláří, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. Dimenzování zařízení je provedeno podle zařizovacích předmětů, množství odváděného vzduchu z jedné kuchyňky na patře je 150 m3/hod. V objektu jsou umístěny čajové kuchyňky na dvou místech v každém patře, označena jako jižní a severní. Pro každou skupinu je navrženo samostatné VZT zař. Ventilátor VZT zař. č 27B je umístěn ve strojovně VZT na střeše, opatřen tlumiči hluku na sání i výfuku a uzavírací klapku se servopohonem, výfuk přes protidešťovou žaluzii ve stěně strojovny. Ventilátor VZT zař. č. 53B je umístěn přímo na střeše, opatřen tlumiči hluku na sání i výfuku a uzavírací klapkou se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Výfuk přes koleno 45° směřující dolů proti dešti. Sání odpadního vzduchu z prostoru kuchyňky je přes talířové ventily, rozvody VZT potrubí a regulace obdobně jako pro hygienické místnosti. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 4AB. Místa pro kopírky Na severním a jižním konci chodby v blízkosti schodiště jsou zálivy kde jsou umístěny patrové rozvaděče elektro a je zde uvažováno s umístěním kopírek. Tato místa jsou podtlakově odsávány samostatnými ventilátory s výfukem odpadního vzduchu na střeše objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání kanceláří, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. Nucený odvod vzduchu z každého zálivu pro kopírky je 200 m3/hod, aby bylo dostatečně zajištěno odvedení tepelné zátěže, zápachu a škodlivin z provozu kopirovacích strojů. Navržené ventilátory jsou umístěny přímo na střeše, opatřeny tlumiči hluku na sání i výfuku a uzavírací klapkou se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Výfuk přes koleno 45° směřující dolů proti dešti. Rozvody vzduchu jsou od ventilátorů VZT zař. č 26B a 28B provedeny z kruhového potrubím spiro ze střechy do vertikální šachty, z šachty jsou provedeny patrové odbočky, opatřené ruční regulační klapkou pro zaregulování. Sání odpadního vzduchu z prostoru hygienických jader je přes talířové ventily, které jsou napojeny flexibilním potrubím s útlumem hluku o délce cca 1,5m. VZT zař. č. 28B slouží současně i pro větrání sousedního skladu pro úklid, kde je instalována výlevka. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 4AB. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Požární větrání chráněných únikových cest V administrativní budově jsou dvě CHÚC typ B, které jsou řešeny v souladu s příslušným legislativním předpisem. Obě schodiště v administrativní budově budou větrány nuceným přívodem vzduchu do nejnižšího podlaží pomocí ventilátoru umístěného na střeše. Sání vzduchu ze střechy. Bude zajištěna minimálně 15-ti násobná výměna vzduchu v prostoru schodiště, požadovaný přetlak 50 Pa vůči okolním prostorům při uzavřených dveřích, rychlost proudění minimálně 0,75 m/s v otevřených dveřích do požárního úseku. Přirozený odvod vzduchu nad střechu, bude zajištěn přes speciální pružinovou tlakregulující klapku se servopohonem, opatřenou výfukovou hlavicí na střeše. Pro schodiště na severu je navrženo VZT zař.č. 97A. Pro schodiště na jihu adm. budovy a současně pro vstupní halu mezi administrativní budovou a budouvou laboratoře je navrženo VZT zař.č. 96A. Ze stoupacího potrubí v šachtě jsou provedeny dvě odbočky, jedna pro schodiště, druhá pro vstupní halu. Vyústky pro distribuci vzduchu jsou opatřeny regulačním ústrojím pro zaregulování průtoku vzduchu. Pro požární větrání CHUC typu B je navržen ventilátor s vlastní regulací chodu, zajišťujiící bezproblémový návrat do požadovaného pracovního bodu při změně tlakových poměrů. Ventilátor musí být pro přetlakové požární větrání konstrukčně přizpůsoben a vybaven stabilizátorem charakteristiky tak, že bude schopen pracovat do měnícího se přetlaku. Zařízení je spouštěno systémem EPS a je napájeno ze záložního zdroje. Technické parametry viz.Tabulka VZT zařízení v příloze. Výtahové šachty Výtahová šachta je větrána přirozeně. V nejvyšším místě – střeše výtahové šachty – bude proveden stavební otvor pro přirozený přívod / odvod vzduchu z prostoru šachty. Přívod náhradního vzduchu je současně zajišťován infiltrací a otevíráním dveří. Pohyb výtahové kabiny navíc podpoří pohyb vzduchu v šachtě. Vstupní hala (Malé atrium) – dveřní clony Ve vstupní hale spojovacího krčku mezi administrativní budovou a budovou laboratoří jsou u obou vstupů navrženy horizontální dveřní clony s vodním ohřívačem. Větrání vstupní haly je navrženo přirozené infiltrací vstupními dveřmi. Prostor vstupní haly je součástí chraněné únikové cesty. Dveřní clony budou dodány včetně termostatické regulační armatury s vlastní regulací a ovládacím panelem. Režimy provozu: vypnuto / zapnuto / automat – dveřní kontakt. Ovládání bude umístěno v prostoru vstupní haly, nejlépe v recepci, pokud zde bude zřízena, a nebo je možné ovládání umístit do prostoru hlavní recepce v atriu. Multifunkční budova Restaurace Pro prostor konzumace je navržena samostatná VZT jednotka 6AB, která zajišťuje požadovanou výměnu vzduchu, dvoustupňovou filtraci, ohřev a chlazení. Jednotka je vybavena systém zpětného záskávání tepla v deskovém výměníku, který bezpečně zabraňující přenosu pachů z odpadního vzduchu do vzduchu přívodního. Distribuce přívodního čerstvého vzduchu přes štěrbinové výustě. Štěrbinové vyústě jsou pod





stropem na spodní hraně podhledu, podél fasády po obvodu místnosti. Funkční části výustí jsou doplněny falešnými kusy, aby společně vytvořili, pohledově přijatelnější, jednu linii podél stěny. Vzduch je z prostoru odváděn z jednoho místa nad podhledem. Do podhledu je vzduch přiváděn skrz určené mezery mezi lamelami podhledu, nad kterými je vynechána akustická izolace. Štěrbinová vyústka je v provedení se dvěma štebinami, proud vzduchu budou nastaven tak, že z jedné štěrbiny bude proudit pod stropem směrem do místnosti a z druhé bude šikmo proudit na vnější z větší části prosklenou stěnu. Množství příváděného vzduchu do restaurace je navrženo na základě dávky 50m3/hod na osobou, což odpovídá požadavkům pro nekuřáckou provozovnu. VZT jednotka je umístěna ve strojovně VZT ve druhém patře v místnosti M.2.03. Sání čerstvého vzduchu přes společnou protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru, výfuk odpadního vzduchu nad střechu objektu. Od VZT jednotky jsou vedeny rozvody vzduchu do instalační šachty, která je ovšem umístěna směrem ze strojovny přes atrium, takže rozvody musí být do této šachty nejdříve vedeny po střeše. Restaurace se rozkládá na dvou podlažích, ze šachty jsou provedeny patrové odbočky pro každé patro. V prostoru nad podhledem jsou instalovány čtyřtrubkové podstropní jednotky fan-coil, které slouží pro vytápění a chlazení. FCU přivádějí tepelně upravený cirkulační vzduchu do prostoru přes vzduchotechnické štěrbinové výustě, obdobně jako je distribuován do místností i čerstvý vzduch. Cirkulace vzduchu je zajistěna nasáváním skrz upravený podhled a volným proděním vzduchu v prostoru podhledu. Odbočky jsou opatřeny regulační uzavíratelnou klapkou se servopohonem na přívodu i odvodu pro možnost zaregulování a uzavření jedné či druhé části restaurace v závislosti na obsazenosti a momentálním využití těchto dvou částí restaurace. Dálší možnost regulace průtoku přiváděného vzduchu na základě obsazenosti je např. přizpůsobením automatického časového programu, nebo ovládáním vzdáleně přímo z velína. Při výjmečných akcích v provozovně je možné provádět regulací výkonu ventilátorů ve VZT jednotce. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem. Chod VZT zařízení bude automaticky spouštěn na základě časového programu, dle stanovené provozní doby. Kuchyně Prostor kuchyně je navržen ve smyslu shall and core bez zařizení gastro technologie. Kuchyň je rozdělena na tři místnosti pro přípravu jídla. Do každé z nich je provedena přípojka rozvodu VZT potrubí přívod i odvod která je ukončena ruční regulační klapkou. Tento projekt řeší návrh VZT jednotek, hlavní rozvody vzduchu a předkládá návrh na možný způsob distribuce vzduchu do jednotlivých přípraven. Nicméně předpokládá se, že budoucí provozovatel navrhne systém distribuce vzduchu na základě navržené gastro technologie. Budoucí provozovatel musí dokončit rozvody po místnost, osadit a napojit koncové prvky VZT: kuchyňský zákryt, vyústky. Dále musí respektovat navržené množství vzduchu do jednotlivých místností. Pro prostor přípravny jídla s předpokládaným horkým provozem navrhujeme použití kombinovaných kuchyňských zákrytů pro odvod vzduchu a současně přívod vzduchu přes velkoplošnou vyústku v čelní desce a dále v provedení typu „capture jet“ s tryskami pro zvýšení učinnosti zakrytu, což umožňuje provoz VZT zař. při menším průtoku vzduchu. Dále doporučujeme instalovat kuchyňské zákryty se samostatným samočinným hasicím systémem. Digestoř nedokáže zajistit přivod celkového průtoku vzduchu, a proto zbylé množství bude příváděno samostatnými velkoplošnými vyústkami. Nad každým významným zdrojem tepla a vlhkosti bude umístěn zákryt. Ostatní dvě přípravny uvažujeme jako studené, bez vývinu tepla a vlhkosti, a navrhujeme pro ně distribuci vzduchu pomocí vířivých vyústí. Hlavní místnost pro přípravu jídla, kde je předpokládán horký provoz, je navržena v mírném podtlaku, aby bylo zamezeno šíření zápachu po budově.





Pro prostory kuchyně je navrženo samostatné VZT zařízení 7A pro přívod upraveného vzduchu a 8B pro odvod odpadního vzduchu. Přívodní jednotka 7A rovněž slouží pro přívod vzduchu do zázemí kuchyně: sousední chodba, sklad a šatna. Z šatny je vzduchu odsáván přes hygienické místnosti samostatným zařízením 24B. Odbočky pro chodbu, sklad a šatnu osazena regulátory konstantního průtoku vzduchu. Odbočka přívodního vzduchu pro šatnu je navíc osazena elektrickým výměníkem tepla pro možnost lokálního dohřevu vzduchu v prostoru šatny. Ohřívač je vybaven vlastní regulací, ovládání umístěno v šatně. Přívodní VZT jednotka 7A je navržena na množství větracího vzduchu 3.340 m 3/h, zajišťuje filtraci, ohřev a chlazení vzduchu. Je umístěna ve strojovně VZT ve druhém patře v místnosti M.2.03. Sání čerstvého vzduchu přes společnou protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru. Odvodní jednotka – ventilátor 8B pro množství vzduchu 2.940 m 3/h je vybaven uzavírací klapkou se servopohonem a je umístěn na střeše objektu. Od ventilátoru jsou vedeny VZT rozvody šachtou do prostoru kuchyně, kde jsou ukončeny pro budoucí napojení na distribuční provky. Pro odvod vzduchu je navrženo ocelové potrubí sk. II svařované z černého plechu, osazeno odvodem kondenzátu v nejnižším místě stoupací části potrubí a vybaveno revizními kusy každých 5m. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a současně s možností plynulé regulace průtoku vzduchu na základě zásahu z velína. Chod VZT zařízení bude automaticky spouštěn na základě časového programu, dle stanovené provozní doby. Zasedací místnosti a knihovna Pro tyto prostory je navržena samostatná VZT jednotka 9AB, která zajišťuje požadovanou výměnu vzduchu, dvoustupňovou filtraci, vlhčení elektrodovým parním zvlhčovačem, ohřev a chlazení. Jednotka je vybavena systém zpětného záskávání tepla adiabatickým rotačním výměníkem. Knihovna je umístěna ve 3.NP, zasedací místnosti v 2.NP a 3.NP. Ze šachty jsou provedeny patrové odbočky a rozvody vzduchu jsou přivedeny do každé místnosti. Regulace průtoku vzduchu je navržena nezávisle pro každou místnost zvlášť, pomocí regulátorů proměnného průtoku vzduchu. Toto řešení umožňuje provozovat VZT jednotku při takovém výkonu, který odpovídá aktuálnímu užívání prostor. Ventilátory VZT jednotky jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem. Množství příváděného vzduchu pro tyto prostory je navrženo na základě dávky 50m3/hod na osobou, přičemž v knihovně se uvažuje obsazenost 8m2 na osobu. Celkové množství větracího vzduchu je 3.150 m 3/h. VZT jednotka je umístěna ve strojovně VZT ve druhém patře v místnosti M.2.03. Sání čerstvého vzduchu přes společnou protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru, výfuk odpadního vzduchu nad střechu objektu. Od VZT jednotky jsou vedeny rozvody vzduchu do instalační šachty, která je ovšem umístěna směrem ze strojovny přes atrium, takže rozvody musí být do této šachty nejdříve vedeny po střeše. Distribuce příváděného vzduchu do zasedacích místností ve 2.NP je navržena přes štěrbinové výustě v podhledu podél stěn. Štěrbiny jsou opatřeny regulační klapkou pro zaregulování průtoku. Funkční části výustí jsou doplněny falešnými kusy, aby společně vytvořili, pohledově přijatelnější, jednu linii podél stěny. Distribuce příváděného vzduchu do knihovny a zasedacích místností ve 3.NP je navržena přes pásy vyústí, které jsou umístěny do čelní stěny podhledu podél vnějších stěn. Vyústky jsou opatřeny ústrojím pro zaregulování průtoku vzduchu a lamelami pro nastavení směru proudění. Funkční části výustí jsou doplněny falešnými kusy, aby společně vytvořili, pohledově přijatelnější, jednu linii podél stěny. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Vzduch je z prostoru odváděn z jednoho místa nad podhledem. Do podhledu je vzduch přiváděn skrz určené mezery mezi lamelami podhledu, nad kterými je vynechána akustická izolace. V prostoru jsou instalovány čtyřtrubkové podstropní jednotky fan-coil, které slouží pro vytápění a chlazení. Přívod a odvod cirkulačního vzduchu fan coil jednotek je řešen obdobně jako přívod čerstvého vzduchu do prostoru. Pro FCU jsou požity stejné vzduchotechnické koncové prvky, které jsou v daném prostoru navrženy i pro distribuce čerstvého vzduchu. Přednáškový sál Přednáškový sál je umístěn v 2.NP. Prostor přednáškového sálu je větrán výhradně nuceně. Pro jeho větrání a klimatizaci je navržena samostatná VZT jednotka 10AB umístěná hned na jeho střeše ve venkovním prostředí. Jednotka 10AB zajišťuje požadovanou výměnu vzduchu, dvoustupňovou filtraci, vlhčení elektrodovým parním zvlhčovačem, cirkulaci, ohřev a chlazení vzduchu. Jednotka je vybavena směšovací komorou s klapkou se servopohonem a systém zpětného záskávání tepla adiabatickým rotačním výměníkem. Množství větracího vzduchu bylo stanoveno na základě dávky na osobu 30 m3/hod a bylo navýšeno na základě výpočtu maximální tepelné zátěže v prostoru sálu. Vzduch je od jednotky přiváděn potrubím přes střechu a rozveden pod stropem k jednotlivým koncovým prvkům. Pro distribuci vzduchu jsou navrženy vířivé anemostaty specialní konstrukce pro dlouhý dosah proudu vzduchu s přenastavitelnými lamelami ovládanými servopohonem 24V ve dvou polohách ze systému MaR. Tato funkce bude využita, aby bylo dosaženo správného obrazu proudění v sálu, jak v režimu vytápění, tak v režimu chlazení. Pro režim vytápění budou lamely nastaveny tak, aby proud vzduchu směřoval kolmo dolů (75°až 90°) a dostal se tak do pobitové zony. Pro režim chlazení budou lamely nastaveny tak, aby vzduchu proudil pod stropem (0°). Odvod vzduchu je navržen z jednoho místa pásem vyústí pod stropem, odkud je veden potrubím zpět k VZT jednotce. Z hlavního rozvodu přiváděného vzduchu je současně dopravován vzduch i pro zázemí přednáškového sálu, tato větev je zaregulována regulátorem konstatního průtoku. VZT jednotka zajišťuje optimální parametry vnitřního prostředí v přenáškovém sále pomocí regulace vlhkosti a teploty na teplovodním výměníku ohřev / chlazení, směšováním vzduchu na základě měření CO v prostoru a regulací vzduchového výkonu. Ventilátory VZT jednotky jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem. Regulace se řídí podle teploty, vlhkosti a kvality vzduchu (CO2) měřené v odváděném potrubí, z čehož je pak automaticky vyhodnocen nejefektivnější provoz jednotky, při současném splnění požadovaných hodnot těchto tří veličin. V prostoru nejsou instalovány žádné další zařízení pro klimatizaci nebo vytápění. Směšování vzduchu bude využíváno při extrémních venkovních teplotách, kdy již nebude dostatečně účinná rekuperace, a také pro rychlý zátop nebo předchlazení před chystanou konferencí. Při normálním provozu bude směšování uzavřeno a množství přiváděného čerstvého vzduchu bude regulováno na základě čídla CO2 tzn. obsazenosti prostoru. Pokud VZT jednotka nestačí chladit prostor a teplota přiváděného vzduchu přisáhne rozdíl teplot -10K, zvětší se průtok přiváděného vzduchu regulací frekvenčního měniče. Učebna a chodby Učebna je umístěna vedle přednáškového sálu v 2.NP. Prostor učebny je větrán výhradně nuceně a primárně pro větrání a klimatizaci učebny je navržena VZT jednotka 11AB. Jednotka slouží současně i pro větrání chodby a skladu ve 3.NP, dále pro přívod vzduchu do chodby M.1.15, která má výšku přes dvě patra - 2.NP a 3.NP a tvoří společný prostor s atriem, a také pro přívod vzduchu do kanceláří ostrahy. Vzduchu z těchto místností je je následně odsáván centrální jedntkou a ve větší míře přes hygienické místnosti samostatnými zařízeními pro odvod odpadníhu vzduch. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Přívodní a odvodní potrubí pro chodby a kanceláře jsou zaregulovány regulátory konstatního průtoku. Množství přiváděného vzduchu do chodby M.1.15 bylo stanoveno na základě potřeby náhradního vzduchu pro sousedící hygienické místnosti. Přívodem vzduchu je zajištěno, aby v prostoru atria nebyl podtlak a nedocházelo k infiltraci vzd. z vnějšího prostředí. VZT jednotka 11AB je umístěná ve strojovně VZT ve druhém patře v místnosti M.2.03 zajišťuje požadovanou výměnu vzduchu, dvoustupňovou filtraci, vlhčení elektrodovým parním zvlhčovačem, ohřev a chlazení vzduchu. Jednotka je vybavena systém zpětného záskávání tepla adiabatickým rotačním výměníkem. Celkové množství přiváděného větracího vzduchu do učebny bylo stanoveno na základě dávky na osobu 30 m3/hod a bylo navýšeno na základě výpočtu maximální tepelné zátěže v prostoru učebny. Vzduch je do učebny přiváděn pod stropem vířivými anemostaty. Odvod je pod stropem přes anemostaty v provedení pro odsávání vyšších množství vzduchu, odkud je dále veden potrubím zpět k VZT jednotce. VZT jednotka zajišťuje optimální parametry vnitřního prostředí v malém sále učebny pomocí regulace vlhkosti a teploty na teplovodním výměníku ohřev / chlazení. V přívodním a odvodním potrubí do učebny jsou v potrubí osazeny regulátory proměnného průtoku vzduchu, které jsou osazeny z výroby servopohonem s plynulou regulací, napětí 24V, řízení 0-10V, provozovány budou ve třech polohách – 100 % / 70 % / uzavřeno (resp. nastaven minimální průtok 5 %). Je-li osazena Učebna a je v provozu, tak se regulace VZT jednotky řídí podle teploty a vlhkosti v potrubí odváděného vzduchu, je – li teplota odváděnéhu vzduchu vyšší než definovaný limit, nastaví se průtok vzduchu do místnosti ze 70 na 100 %. Pokud Učebna není obsazena, tak je průtok vzduchu do ní uzavřen a jednotka je regulována na konstantní teplotu přiváděného vzduchu a zařízení slouží pouze pro větrání prostou chodeb a kanceláří pro ostrahu. Ventilátory VZT jednotky jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem, které slouží pro regulaci množství vzduchu pro případy kde je či není větrán prostor Učebny.

Ostraha budovy Tři místnosti určené pro ostrahu jsou v jižní části přízemí. Prostory jsou větrán výhradně nuceně, a jsou větrány a klimatizovány stejným způsobem jako kanceláře v administrativní budově, pouze s tim rozdílem, že přívod čerstvého vzduchu a cirkulačního vzduchu z FCU je distribuován přes šterbinové vyústky. Čerstvý vzduch je přívaděn z VZT jednotky č. 11AB. Přívody vzd. pro jednotlivé místnosti jsou zaregulovány regulátorem konstatního průtoku. Hygienické místnosti Hygienické místnosti jsou podtlakově odsávány samostatnými ventilátory s výfukem odpadního vzduchu na střeše objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání multifunkce, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. Dimenzování zařízení je provedeno podle zařizovacích předmětů, množství odváděného vzduchu viz.Tabulka VZT zařízení v příloze. Zařízení č. 24B, 25B jsou umístěna ve strojovně VZT ve 3.NP, nástřešní ventilátor 29B je umístěny na střeše šachty. U každého zařízení je v potrubí umístěna VZT uzavírací klapka se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Rozvody vzduchu od ventilátoru, jsou provedeny z kruhového potrubím spiro, z šachty jsou provedeny patrové odbočky, opatřené ruční klapkou pro zaregulování. Sání A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




odpadního vzduchu z prostoru hygienických jader je přes talířové ventily, které jsou napojeny flexibilním potrubím s útlumem hluku o délce cca 1,5m. Skladu odpadu Pro místnost sklad odpadu je navrženo podtlakové větrání samostatným VZT zař.č. 50B. Ventilátor je navržen na množství větracího vzduchu 600 m3/h, na základě tabulkové intensity větrání v těchto prostorech. Ventilátor je umístěn na střeše. Sání čerstvého vzduchu přirozeně z venkovního prostředí žaluzií ve dveřích skladu. Odvod odpadního vzduchu přes talířový ventil veden k výfuku nad střechu. Požární větrání chráněných únikových cest V multifunkční budově je jedna CHÚC typu B, která je řešena v souladu s příslušným legislativním předpisem. Schodiště bude nuceným přívodem vzduchu do nejnižšího podlaží pomocí ventilátoru umístěného na střeše. Sání vzduchu ze střechy. Bude zajištěna minimálně 15-ti násobná výměna vzduchu v prostoru schodiště, požadovaný přetlak 50 Pa vůči okolním prostorům při uzavřených dveřích, rychlost proudění minimálně 0,75 m/s v otevřených dveřích do požárního úseku. Přirozený odvod vzduchu nad střechu, bude zajištěn přes speciální pružinovou tlakregulující klapku se servopohonem, opatřenou výfukovou hlavicí na střeše. Pro požární větrání schodiště multifunkční. budovy je navrženo VZT zař.č. 99A. Ventilátor je umístěn na střeše konferenčního sálu, odkud je potrubí, opatřené protipožární izolací, vedeno přes strojovnu a chodbu do šachty a dolů do nejnižšího patra k přivodu vzduchu do schodiště. Vyústka pro distribuci vzduchu je opatřena regulačním ústrojím pro zaregulování průtoku vzduchu. Sání vzduchu ze společného sacího kanálu. Pro požární větrání CHUC typu B je navržen ventilátor s vlastní regulací chodu, zajišťujiící bezproblémový návrat do požadovaného pracovního bodu při změně tlakových poměrů. Ventilátor musí být pro přetlakové požární větrání konstrukčně přizpůsoben a vybaven stabilizátorem charakteristiky tak, že bude schopen pracovat do měnícího se přetlaku. Zařízení je spouštěno systémem EPS a je napájeno ze záložního zdroje. Technické parametry viz.Tabulka VZT zařízení v příloze. Výtahová šachta Výtahová šachta je větrána přirozeně. V nejvyšším místě výtahové šachty – 2.NP - bude proveden stavební otvor do fasády pro přirozený přívod / odvod vzduchu z prostoru šachty. Přívod náhradního vzduchu je současně zajišťován infiltrací a otevíráním dveří. Pohyb výtahové kabiny navíc podpoří pohyb vzduchu v šachtě.

Atrium Prostor vstupního atria je větrán téměř výhradně přirozeným větráním, které je navrženo tak, aby kromě přívodu čerstvého venkovního vzduchu zajistilo i odvod tepelné zátěže. Za tímto účelem jsou navržena výklopná otevíravá okna s pohonem na severní a jižní prosklené fasádě v úrovni nad vstupními dveřmi a dale otevíravá okna s pohonem v zasklené části prosklené střechy atria. Tyto otvory slouží současně jako zařízení pro odvod tepla a kouře, podrobnosti viz. příslušná část dokumentace A3.14 Požární větrání - zařízení pro odvod tepla a kouře. Otevírání oken bude řízeno algoritmem na základě vyhodnocení parametru z vnitřního a vnějšího prostředí.





VZT zař. 11AB přivádí do prostoru chodby pod střechou Multifunkční budovy celoročně upravený vzduch, chodba tvoří s atriem jeden otevřený prostor. Vzduch je následně odváděn přes hygienické místnosti. Při práci na zaregulování VZT systému je potřeba dbát na to, aby přívaděný vzduchu a tím i celý prostor atria byl raději mírně v přetlaku než podtlaku, aby nedocházelo k infiltraci z venkovního prostředí. To se týká hlavně zimního období, kdy nebude využíváno přirozené větrání atria otevíravými prvky prosklené fasády a střechy. Jakmile se na zákládě vyhodnocení systému MaR spustí režim přirozeného větrání a otevřou se okna, tak se uzavře přívod upraveného čerstvého vzduchu z VZT zař. 11AB do prostoru atria. Větev bude osazena uzavirací klapkou se servopohonem. Nucený odtah vzduchu z hygienckých místností je nadále v provozu. Jako hlavní spotřebič tepla pro vytápění prostoru atria je navrženo podlahové vytápění, dále lokální otopná plocha v prostoru recepce a teplovzdušné dveřní clony, které mohou přispět do tepelné bilance prostoru. Podlahové výtápění nedokáže samostatně pokrýt tepelnou ztrátu při extrémních podmínkách. Tepelná ztráta bude částečně kryta teplovzdušnou cirkulační jednotkou, která současně zajistí lepší provětrávání prostoru atria. Zahájení provozu teplovzdušné jednotky, když venkovní teplota klesne na 2°C. Navržená VZT podstropní jenotka zař. č 43C je umístěna v prostoru strojovny VZT ve 3.NP multifunkční budovy. Je osazena filtrem, teplovodním ohřívačem a ventiátorem s FM pro zaregulování. Množsví vzduchu je stanoveno na základě potřebného tepelného výkonu, který je vzduchem distribuován přes vzduchotechnické dýzy s dalekým dosahem do prostoru atria. Dýzy jsou umístěny ve stěně pod stropem a přívádějí vzduch diagonálně do atria. Dosah proudu vzduchu je navržen cca 15m. Sání cirkulační vzduchu zpět k VZT jednotce je přes mřížku z prostoru chodby. Regulace VZT jednotky je provedena na základě snímání prostorové teploty, čidlo umístěno v prostoru atria. V hlavním vstupu do atria je navržena speciální vzduchová clona do karuslových dveří s elektrickým ohřívačem. Na protější jižní stěně atria je navržena horizontální dveřní clona s elektrickým ohřívačem. Clony budou dodány včetně vlastní regulace a dveřního kontaktu. Ovládání bude umístěno v prostoru recepce.

B.1.10.3.4.


Budova laboratoří (LB) Prostory budou plně klimatizovány VZT zařízením. Centrální VZT jednotky a vnitřní cirkulační jednotky budou udržovat požadovanou výměnu vzduchu, stejně jako optimální mikroklimatické podmínky: teplotu, relativní vlhkost a čistotu vzduchu. Výměna čerstvého vzduchu, jeho jeho ohřev, chlazení, vlhčení elektrodovým parním zvlhčovačem, filtrace bude zajišťována centrálními VZT jednotkami. Podle požadavků na užívaní jednotlivých prostor v budově laboratoří a předpokládaný rozdílný časový provoz byli navrženy samostatné VZT zařízení pro přívod úpraveného čerstvého vzduchu v následujících prostorech. Budova LB před rozšířením: - 1AB Přívod a odvod vzduchu pro kanceláře, řídící místnosti pro LH, chodby, sklady a šatny; - 2AB Přívod a odvod vzduchu a zajištění požadovaného přetlaku vůči venkovnímu prostředí pro prostory Laboratorní budovy před rozšířením s požadavkem na čistotu prostředlí dle požadované třídy čistoty ISO; - 3AB Přívod a odvod vzduchu pro Přesné dílny v 1. patře, kde je navrženo větrání se zvýšenou výměnou vzduchu, tak aby bylo dostatečné pro různé druhy laboratorních prací; provedena příprava pro budoucí instlaci odsavacích zákrytů; A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




- 56A Přívod spalovacího vzduchu a zajistění minimální teploty pro kotle ve strojovně vytápění a chlazení; - 65A Přívod vzduchu pro mechanické dílny a svařovnu, je navržen odvod vzduchu pro běžné větrání a současně zvýšené větrání speciálním ventilátorem pro odtah vzduchu ze svařovny; Kancelářské prostory Kancelářské prostory stejně jako chodby, sklady a šatny jsou větrány VZT jednotkou 1AB o vzduchovém výkonu 7.700 m3/h, vybavenou systémem zpětného získávání tepla s adiabatickým rotačním výměníkem. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a pro vlastní regulaci výkonu ventílátorů během provozu, kdy je uvažováno s proměným provozem resp. průtokem vzduchu do zasedacích místností. Při malé obsazenosti administrativní části budovy je možné dálkově přerušit přívod vzduchu do jakéhokoliv celého patra, uzavíracími klapkami se servopohonem na patrových odbočkách. VZT zařízení umožnuje reagovat na tyto změny v potrubní síti změnou průtoku vzduchu ve VZT jednotce, což při vhodném užívání objektu přinese úspory provozních nákladu za energie. VZT jednotka 1AB je sestavná kombinovaná VZT jednotka pro vnitřní instalaci, komory na sebou. Je umístěna ve strojovně VZT ve 3.NP laboratorní budovy, objekt SO 02. Všechny VZT jednotky jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. projekční část A3.0 Koordinační výkresy domovní techniky, výkresy detailu uložení VZT jednotek (Součástí specifikací VZT je samotná vzduchotechnická jednotka vč. vlastního rámu. Podložky z rýhované gumy, ocelový rám a podstavné izolátory jsou součástí specifikace části A3.0 KOO. Rozhraní s profesí A2 Stavebně konstrukční řešení, tvoří kotvení izolátorů.). Sání čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru nad střechou budovy. Od VZT jednotky je vedeno potrubí přiváděného vzduchu do vertikální instalační šachty. Ze šachty jsou provedeny patrové odbočky, které jsou zaregulované uzavírací klapkou s protiběžnými listy se servopohonem, pro možnost uzavření přívodu vzduchu do neobsazeného patra. Klapka bude provozována ve dvou polohách: otevřeno (v poloze po zaregulování) a uzavřeno. Za regulační klapkou jsou umístěny kulisové tlumiče hluku. Páteřní rozvod přiváděného vzduchu je veden v podhledu chodby převážně čtyřhraným potrubím. Teplota v kancelářských prostorech bude v zimě udržována otopnými tělesy u fasády, v létě pomocí fan-coil jednotek, umístěných v podhledech. Prostory kanceláří jsou větrány kombinovaným způsobem, přirozeně otvíravými okny a nuceně VZT zařízením, přívod vzduchu navržen dle dávky 30 m3/h.os. Nucený přívod vzduchu do prostor kanceláří je navržen přes čelní stěnu sníženého podhledu, stejným způsobem jako je řešeno větrání v Administrativní budově přes průběžnou mřížku, která je dodávkou stavby. Přívod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. Odbočky jsou opatřeny regulátory konstantního průtoku vzduchu. Za regulátorem je přes flexibilní potrubí, o délce cca 1,5m, s útlumem hluku napojena vzduchotechnická vyústka. Odváděný vzduchu z místnosti i zpětný cirkulační vzduch pro fan-coil je nasáván přes perforovanou desku ve spodní části sníženého podhledu. Rozvody potrubí odváděného vzduchu jsou ukončeny v podhledu na začátku chodby v každém





patře. Vzduch je osáván přímo z prostoru podhledu, bez použití VZT potrubí. Regulační a tlumící prvky jsou použity stejné jako je to na přívodní větvy. Vzduchu z jednotlivých kanceláří proudí přefukem přes přeslechové tlumiče pod stropem do chodby odkud je nasáván do potrubí a veden k VZT jednotce k rekuperaci a následně je vyfukován nad střechu. Chod VZT zařízení pro větrání kanceláří bude automaticky spouštěn na základě časového programu, dle stanovené pracovní doby. V letním období, lze s výhodou z hlediska úspory nákladů na provoz klimatizace, využívat tzv. noční předchlazování objektu, obdobně jako u Administrativní budovy – zař.č.4AB. Zasedací místnosti Zasedací místnosti v přízemí budovy LB jsou klimatizovány stejným způsobem jako kancelářské prostory, liší se jen vyšší koncentrací osob a z toho vyplývající vyšší potřebou objemového průtoku čerstvého vzduchu, tepelnou zátěží a regulací. Distribuce bude řešena obdobně jako pro sousední kanceláře. Odbočky jsou opatřeny regulátory proměnného průtoku vzduchu s možností uzavření přívodu vzduchu. Regulátor proměnného průtoku vzduchu je ovládán ve dvou polohách, stejným způsobem jako je předepsáno i pro zasedací místnosti v Administrativní budově. Řídící místnosti pro laserové haly Řídící místnosti v přízemí jsou větrány stejnou VZT jednotkou 1AB jako kanceláře. Tyto prostory jsou dimenzovány na dávku 50 m3/hod na osobu. Klimatizace prostoru je zajištěna podstropními fan coil jednotkami pro chlazení. Přívod čerstvého vzduchu a FCU jsou napojedny na výřivé VZT vyústky pod stropem. Kromě způsobu distribuce vzduchu je ostatní stejné jako pro kanceláře. V prostoru budou umístěny elektronické zařízení se značnými tepelnými zisky, které není možné pokrýt pouze typickými FCU. Zisky z těchto zařízení budou navíc kryty vlastním chlazením, které bude jejich součástí, budou připojeny na připravené objektové rozvody chladící vody. Způsob ovládání FCU v budově laboratoří Kanceláře, zasedací a řídící místnosti jsou navrženy pro regulaci tzv. lokálním řízením. Ovladání je řešeno stejným způsobem jako je předepsáno pro FCU v Administrativní budově. Čisté prostory v budově laboratoří Některé prostory v budově laboratoří jako: laboratoře, šatny, chodby, místnosti pro čištění, airlock mezi budovou LB a Laserovou halou, jsou řešeny jako čísté prostory dle standardu ISO 14 644. V budově laboratoří jsou prostory s následujcí třídou čistoty: ISO 100.000, ISO 10.000, ISO 1.000. Čista prostředí v těchto prostorech je řešena pomocí cirkulační VZT jednotek. Pro některé prostory jsou navrženy malé podstropní cirkulační jednotky pro jiné velké sestavné jednotky. Ve většině případů jsou navrženy menší podstropní cirkulační jednotky v požadovaném počtu pro dosažení potřebné výměny vzduchu, osazené hepa filtrem. Podstropní cirkulační jednotky a čisté nástavce přívodního vzduchu jsou osazeny filtrační vložkou s třídou filtrace H13 a distribucí vzduchu přes děrovaný plech, pouze pro prostory ISO 1000 a ISO 100 tj. pro 3 místnosti v 2. suterénu (LB.02.05; LB.02.06; LB.02.10) je navrženo VZT zařízení s filtračními vložkami H14. Pro zajištění čistoty prostoru rovnoměrného proudění dle ISO 100, která je definována pro část místnosti LB.02.10 – Metrologická laboratoř, je navrženo laminární pole složené z podstropních cirkulačních jednotek osazených hepa filtrem s třídou filtrace H14 a laminarizátorem. Cirkulační jednotky jsou složeny do





sestavy, tak že jsou umístěny těsně vedle sebe. Podstropní cirkulační jednotky s HEPA filtrem Podstropní cirkulační jednotka je určena k zajištění rovnoměrného proudění filtrovaného vzduchu přes HEPA filtr pro zajištění čistory prostředí. Konstrukční řešení cirkulační jednotky společně dodané s vlasní regulací (tj. automatická regulace cirk. jednotky nebo skupiny jednotek, ovládací panel, vzájemné prokabelování) zajišťuje na výstupu pod laminarizátorem nebo děrovaným plechem rovnoměrné proudění vzduchu s požadovanou rychlostí v rozsahu 0,3÷0,45 m.s-1 při hustotě vzduchu =1,2 kg.m3. Technický popis cirkulační jednotky je podrobně obsažen v kapitole 11 - Popis jednotlivých vzduchotechnických zařízení. Cirkulační jednotky pro místnost ultrasonického čištění a „materiálový airlock“ Pro místnosti se zvýšenu tepelnou zátěží, případě zisky vlhkosti, jsou navrženy jednotky sestavné přímo dle konkrétních požadavků na daný prostor, jedna cirkulační jednotka pro každý prostor. Jednotka 37C je umístěna v předstěně, jednoty 38C a 40C ve svislém provedení jsou umístěny v nové strojovně rozšířené části LB budovy. Přívod čerstvého vzduchu a odvod odpadního pro prostory ULC a MA, které jsou v blízkosti nové strojovny v rozšířené části LB a jsou klimatizovány jednotkami 38C a 40C, bude v této fázy projektu zajištěn centrální VZT jednotkou 304AB. Po dokonční rozšířené časti, její úlohu převezme jednotka 303AB. V prostoru pro ultrasonické číštění je umístěna technologie se značnými tepelnými a vlhkostními zisky – kádě s teplou kapalinou. Přívod a odvod vzduchu je proveden pod stropem. Odvodní anemostaty jsou umístěny nad technoilogií. Jednotka je navržena tak, aby výkon chladiče dokázal pokrýt tepelné zisky a zároveň odvlhčování. Jednotka je provozována s chladnější chladící vodou 8/14°C, než ostatní cirkulační jednotky 11/16°C. Regulace jednotky je zajištěna systémem MaR na základě prostorových čidel teploty a vlhkosti, pro korekci jsou navržena čidla na sání cirkulačního vzduchu. Cirkulační jednotka 40C pro místnost „materiálový airlock“ ve svislém provedení. Přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu je přoveden z centrální VZT jednotky přes regulátory proměnného průtoku a napojen na cirkulační potrubí – přívod čerstvého vzduchu je napojen do zpětného cirkulačního potrubí před jednotku, odpadní potrubí je napojeno za výtlakem z cirk. jednotky. Distribuce vzd. do prostoru je tak provedena přes společné vyústky. Regulace jednotky je zajištěna systémem MaR na základě prostorového čidla teploty, pro korekci je navrženo čidlo na sání cirkulačního vzduchu. Jako příprava pro budocí čístý prostor na úrovni 102 je uvažována jednotka 42C pro místnost „materiálový airlock“ je dělená na dva kusy, které jsou propojeny vzájemě VZT potrubím. Jednotka je uložena ocelové konstrukci v prostoru mezi stěnami a podní je instalováno sací potrubí napojené na sací mřížky (viz. částečný řez). Druhý kus tvoří jen komora s HEPA filtrem a volná komora pro jeho snadnou výměnu. Výfuk vzduchu do prostoru přes mřížku v předstěně pod stropem. Přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu je proveden obdobně jako pro 40C. Provoz cirkulačních jednotek je předpokládán nepřetržitý s možností útlumového provozu. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Ventilátory jsou opatřeny frekvenčními měniči. Ovládání je zajištěno vzdaleně z velína a současně i lokálně. Lokálně v místnosti pouze přepínání vypnuto / zapnuto a snížené / plné otáčky. Princip větrání šaten určených pro vstup do čistých prostor Přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu z „čistých“ šaten je zajištěn VZT zařízením 2AB. Pro zajištění předepsané čistoty vnitřního prostředí jsou navrženy podstropní cirkulační jednotky s HEPA filtrem. Provedení cirkulační jednotky je řešeno obdobně jako u ostatních v objektu, bez předfiltru a pomocí vzduchotechnické nadstavby s bočním obdélníkovým hrdlem. V šatnách jsou v architektonickém návrhu obsaženy šatní skříně s odsávanými boxy. Vždy dva boxy / šatní místa nad sebou. Dvířka skříní jsou osazeny mřížkami. Nad skřínkami je volná komora kde je sbírán vzduchu z jednotlivých boxů. Ústí vzduchu do volné komory jsou opatřena regulačním ostrojím pro každý box, pro možnost rovnoměrného zaregulování. To vše v rámci dodávky skříní. Vzduchotechnické potrubí je napojeno vždy na skupinu skříní z podhledu do volné komory skříně. Potrubí vstupuje do volné komory a nakonci na sání je rošířeno a v případě cirkulačního potrubí je navíc instalován předfiltr G4 s rámečkem (výměna přes čelní stěnu volné kolmory skříně). Odsáváné skříně jsou napojeny z části na odpadní vzduchu a z části na zpětný cirkulační vzduch. Dle dispozice prostoru konkrétní šatny a celkového množství vzudchu je v některých případech cirkulační vzduchu navíc odsáván mřížkou nad podlahou do potrubí umístěného v předstěně. V tomoto případě je potrubí opatřeno ruční regulační klapkou pro zaregulování. Množství odsávaného vzduchu přes jedno šatní místo je max. 30m3/h (pozn.: skříň má 2 šatní místa nad sebou), zbytek je odsáván z mřížky v předstěně. Pouze v šatně LB 02.15 nejsou navrženy předfiltry přímo v šatních skříních, ale jsou umístěny ve VZT potrubí pod stropem před chladičem a cirkulační jednotkou (kapsový filtr do potrubí F7). Množství cirkulačního vzduchu několikanásobně převyšuje množství přiváděného čerstvého vzduchu. Dle nařízení vlády NV č.361/2007 Sb. je stanoveno, že na jedno šatní místo má být přiváděno 20m3/h. Ve větších šatnách je skříní a šatních míst navrženo daleko více, než by pokrylo množství čerstvého vzduchu. Vyplívá z toho, že pokud je do šatny přiváděno 200m3/h, předpokládá se tam současná přítomnost maximálně 10 osob, což je v souladu s uvažovaným provozem těchto prostor, který je velmi odlišný od běžných šatních provozů uvažovaných v NV č.361/2007 Sb. Vědečtí pracovníci budou „čisté“ šatny používat jednotlivě v režimu jednotlivých vědeckých týmů nikoli všichni najednou. Navíc je pro současnou obsazenost šatny limitujícím faktorem propustnost navazující vzduchové propusti, přes kterou projde osoba až po uplynutí určitého časového intervalu. Centrální VZT jednotka pro přívod čerstvého vzduchu do čístých prostor budovy LB (před rozšířením) Pro větrání všech čistých prostor v budově LB je navržena VZT jednotka 2AB o vzduchovém výkonu 9.000 m3/h, vybavená systémem zpětného získávání tepla deskovým výměníkem. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a pro vlastní regulaci výkonu ventílátorů během provozu, kdy je nutné počítat s proměným zatížením motoru zejména z důvodu zanášení filtrů. VZT jednotka je navržena s trojstupňovou filtrací vzduchu a koncové prvky VZT jsou osazeny čistými nástavci s HEPA filtry. Strategie větrání čístých prostor je podrobněji popsána v kapitolách o Laserové hale. VZT jednotka 2AB je sestavná kombinovaná VZT jednotka pro vnitřní instalaci, komory na sebou. Je umístěna ve strojovně VZT ve 3.NP laboratorní budovy, objekt SO 02. Všechny VZT jednotky





jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. výše. Sání čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru nad střechou budovy. Od VZT jednotky je vedeno potrubí přiváděného vzduchu do vertikální instalační šachty. Ze šachty jsou provedeny patrové odbočky, které jsou zaregulované uzavírací klapkou s protiběžnými listy se servopohonem, pro možnost délkového uzavření přívodu vzduchu do celého patra, bude-li to vyžadováno. Klapka bude provozována ve dvou polohách: otevřeno (v poloze po zaregulování) a uzavřeno. Za regulační klapkou jsou umístěny kulisové tlumiče hluku. Páteřní rozvod přiváděného vzduchu je veden v podhledu chodby převážně čtyřhraným potrubím. Přívod i odvod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. Provoz VZT jednotky 2AB je předpokládán nepřetržitý. Ventilátory jsou opatřeny frekvenčními měniči. Ovládání je zajištěno vzdaleně z velína. Regulace jednotky je zajištěna systémem MaR, regulace na konstatní hodnotu teploty a vlhkosti příváděného vzduchu. Regulace průtoku resp. tlaku vzduchu v jednotlivých místnostech Odbočky z páteřního rozvodu do jednotlivých místností jsou opatřeny regulátory vzduchu se serovpohonem. Na přívodním potrubí jsou navrženy regulátory proměnného průtoku vzduchu, regulovatelné plynule, vzdáleně signálem 0-10V, ale provozované na konstatní průtok. Na odvodním potrubí jsou navrženy regulátory tlakové diference, které udržují zadaný přetlak vůči venkovnímu prostředí a udržují stanovenou tlakovou kaskádu (viz. Schematický pudorys). Regulátory tlakové diference vzduchu jsou napojeny měřícími hadičkami na potrubí nulového tlaku, které je vedeno vždy v jedné hladině, samostaté pro každé podlaží. Za regulátorem je přes flexibilní potrubí, o délce cca 1,5m, s útlumem hluku napojena vzduchotechnická vyústku. Čisté prostory v budově laboratoří nemají žádné, nebo mají zanedbatelné tepelné ztáty, které budou kryty VZT zařízením. Naopak, v návrhu chlazení je zohledněna potřeba na celoroční provoz. Kalibrační laboratoř LB.2.17 Způsob větrání je stejný jako pro ostatní čisté prostory v LB budově. Přívod vzduchu je proveden z centrální VZT jednotky. Odvod vzduchu je ale navržen přes samostatné VZT zařízení 74B. Odvod vzduchu z místnosti přes navrženou vyústku, nebo přes digestoř (dodávka FZÚ). Odvodní ventilátor je umístěn na střeše kotelny a je navržen se 100% zálohou. Na odtahu vzduchu je před ventilátorem umístěna filtrační komora s filtrem třídy F9 a filtrem na bázy aktivního uhlí. V prostoru bude udržován netypicky negativní tlak, diference až 30 Pa vůči sousední místnosti, měřeno přes potrubí nulového tlaku. V prostoru laboratoře bude vznikat elektromagnetické pole (EMC) a proto jsou navržena ve všech profesích opatření proti šíření EMC za hranici prostoru laboratoře. Všechny VZT potrubí, které jsou vedeny v podhledu nad prostorem laboratoře, jsou u prostupu do/z místnosti (na vnitřní straně) opatřeny ventilační mřížkou speciálně navrženou pro útlum elektromagnetických pulsů v potrubí, s dvojitou přesazenou strukturou buněk (Honeycomb). Příprava pro dodatečné vytvoření čistých prostor Pro jednu místnost na úrovni 101 a pro jednu místnost na úrovni 102 – Materiálový airlock je na základě požadavku klienta, uvažováno s přípravou pro budoucí změnu v užívání jako čisté prostory. Návrh VZT zařízení je proveden tak, aby se budoucí případné změny v užívání těchto prostor obešli bez zásahu do instalací mimo ty hranice těchto místností. VZT zařízení je již v současném řešení navrženo a nadimenzováno jako pro čisté prostory s tím, že v současnosti bude průtok vzduchu A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




z centrální VZT jednotky zaregulován na konstatní hodnoty průtoku vzduchu (předepsané ve výkresech), bez potřeby udržovní přetlaku v prostoru. Jsou uvažovány VZT cirkulační jednotky, a pro ně je provedena kompletní příprava připojení od navazujících profesí, až do uvažovaného místa instalace jednotky. Ve výkazu výměr zařízení VZT samotné cirkulační jednotky obsaženy nejsou. Ve výkresech jsou cirkulační jednotky nakresleny a označeny popisem „PŘÍPRAVA“. Místa, kterých se toto týká, jsou také označeny ve schematických půdorysech v příloze. Jde o prostory v budově laboratoří. To samé platí i pro prostory Laserové hal. Přesné dílny Přesné dílny jsou umístěny v 1. patře podél venkovní stěny. Tyto prostory nemají požadavek na čistotu dle třídy ISO. Přívod a odvod vzduchu je navržen se zvýšenou výměnou vzduchu 7x za hodinu, tak aby bylo větrání dostatečné pro různé druhy laboratorních prací. Za tímto účelem je pro tyto prostory navržena samostatná VZT jednotka 3AB o vzduchovém výkonu 3.500 m3/h, vybavená systémem zpětného získávání tepla deskovým výměníkem. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a pro vlastní regulaci výkonu ventílátorů během provozu. Jednotlivé místnosti jsou vybaveny lokální regulací proměnného průtoku vzduchu s možností uzavření, tzn. že je předpokládán proměnný provoz / vzduchový výkon VZT jednotky, v závislosti na osazeností dílen. Regulace VZT jednotky je zajištěna vzáleně systémem MaR, regulace na konstatní hodnotu teploty a vlhkosti příváděného vzduchu. Teplota v dílnách bude v zimě udržována otopnými tělesy u fasády, v létě pomocí fan-coil jednotek pro chlazení, umístěných v podhledech stejným způsobem jako u kanceláří. Dílny jsou větrány nuceně VZT zařízením, nebo přirozeně otevíravými okny. Okny jsou opatřeny kontakty napojenými na systém MaR. Jakmile se otevře okno, dojde k uzavření přívodu i odvodu vzduchu v místnosti. Pro prostory dílen je dle požadavku klienta provedena příprava pro budoucí instalaci odsavacích zákrytů se kterou se uvažuje pro všechny dílny. Je navrženo samostatné VZT potrubí, ze kterého je provedena na konci zaslepená odbočka pro do každé místnosti. Potrubí je dál vedeno šachtou nad střechu budovy kde je výfuk vzduchu přes protidešťovou žaluzii. Odsávací zákryty nejsou součástí tohoto projektu a s jejich dodávkou se uvažuje později. Při jejich výběru je nutné dodržet následující požadavky, aby byla zaručena spravná funkce VZT zařízení, což znamená zajíštit vyvážený přívod a odvod vzduchu – rovnotlaké větrání: - množství odváděného vzduchu 500 m3/h, pro jednu místnost, - součástí zákrytu bude ventilátor a tesná uzavírací klapka s pohonem, - ovládání zákrytu musí obsahovat výstup pro sdílení informací s objektovým systémem MaR, MaR zajistí následující funkci.: při spuštění odsávacího zákrytu se automaticky uzavře odvod vzduchu přípojený na VZT jednotku 3AB, uzavřením regulátoru proměnného průtuku v dané místnosti; přívod vzduchu se nastaví na maximální průtok vzduchu 500 m3/h, pokud je zrovna nastaveno jinak. VZT jednotka 3AB je sestavná kombinovaná VZT jednotka pro vnitřní instalaci, komory na sebou. Je umístěna ve strojovně VZT ve 3.NP laboratorní budovy, objekt SO 02. Všechny VZT jednotky jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. výše.





Sání čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru nad střechou budovy. Od VZT jednotky je vedeno potrubí přiváděného vzduchu do vertikální instalační šachty. Ze šachty je provedena odbočka v 1.patře, které je vedena chodbou k jednotlivým dílnám. Páteřní rozvod přiváděného a odváděného vzduchu je veden v podhledu chodby čtyřhraným potrubím. Nucený přívod vzduchu do prostor kanceláří je navržen přes čelní stěnu sníženého podhledu, stejným způsobem jako je řešeno větrání v Administrativní budově přes průběžnou mřížku, která je dodávkou stavby. Přívod a odvod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. Odbočky jsou opatřeny regulátory proměnného průtoku vzduchu s plynulou regulací. Za regulátorem pro přívod vzduchu je přes flexibilní potrubí, o délce cca 1,5m, s útlumem hluku napojena vzduchotechnická vyústka. Odváděný vzduchu z místnosti i zpětný cirkulační vzduch pro fan-coil je nasáván přes perforovanou desku ve spodní části sníženého podhledu. Odváděný odpadní vzduch je osáván přímo z prostoru sníženého podhledu v dílně, do potrubí opatřeného tlumičem hluku a regulátorem proměnného průtoku, napojeného na páteřní VZT potrubí v chodbě. Větrání mechanické dílny a svařovny Mechanická dílna a sousední prostor svařovny jsou umístěny v 1.patře. Pro přívod a úpravu vzduchu je navržena podstropní VZT jednotka 65A pro průtok 3.300 m3/h, umístěná přímo v dílně. Odvod vzduchu zajišťuje ventilátor 66B umístěný pod stropěm, a navíc pro odvod vzduchu ze svařovny je navržen speciální ventilátor 67B instalovaný na stěně, na sání opatřený flexibilním potrubím se sací dýzou pro flexibiltu polohy sání podle místa svařování na svařenci. Navržené VZT odsávání od svařovacího pracoviště je flexibilní. Je potřeba pohlídat při montáži, aby hadice se sacím nástavcem dosáhla na všechny pracovní stoly v místnosti. Svařovat na dvou pracovištích najednou se nebude. Přívod vzduchu pro mechanické dílny a svařovnu zajišťuje vzdy VZT jednotka 65A. Odvod vzduchu pro běžné větrání zajišťuje z obou místností ventilátor 66B. Když se bude svařovat, obsluha spustí odvodní ventilátor 67B a to vyvolá následující kroky, které vedou ke zvýšenému větrání: Uzavře se odvod vzduchu na zařízení 66B pro běžné větrání a na přívodní jednotce resp. regulátoru průtoku se nastaví maximální průtok, aby bylo dosaženo potřebné množsví přiváděného vzduchu do svařovny odpavídající množství vzduchu odváděného. Přívod vzduchu bude provozován ve třech stupních, otáčky: snižené – normální – zvýšené, kde zvýšené větrání je v provozu během svařování. Manuálně je možné zvolit otáčky: snižené – normální, odvod z dílny bude tedy také provozován v těchto dvou stupních. Odtah pro svařování je jednostupňový. Regulace VZT jednotky je zajištěna vzdáleně systémem MaR a na základě výše popsaných kroků které vedou ke sníženému nebo plnému průtoku přiváděného resp. odváděného vzduchu. Regulace teploty přiváděného vzduchu je provedena na základě prostorového čidla teploty v místnosti. Prostor mechanické dílny je dimenzován na maximální intezitu výměny vzduchu 4x za hodinu, prostor svařovny v době kdy se nesvařuje 7x za hodinu, během svařování je uvažováno s lokální odsáváním 1.000 m3/h. Klimatizace prostoru tj. odvod tepelné zátěže a vytápění je zajištěna provozem VZT zařízení. Přívod čerstvého a odvod odpadnícho vzduchu do místnosti je navržen pomocí VZT vyústek instalovaných přímo do VZT potrubí pod stropem místnosti. Sání čerstvého





vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru nad střechou budovy.

Serverovna LB Serverovna v 1. suterénu LB budovy bude chlazena pomocí šesti jednotek přesné klimatizace umístěných v řadě racků (tzv. In-row jednotky) s výfukem do přes čelní stěnu do zakrytované studené uličky. Jednotky přesné klimatizace s vodním chlazením, každá o chladícím výkonu 33kW, jednotky budou napojeny na centrální zdroj chladu - samostatný chladící okruh z rozdělovače ve strojovně chlazení s teplotním spádem 8/14 °C s celoročním provozem. Zálohování zdroje chladu je provedeno samostatným vzduchem chlazeným výrobníkem chladu s glykolovou náplní, umístěným na střeše LB. Při běžném provozu je zdrojem chladu centrální zdroj chladu (SO.03). Z rozdělovače ve strojovně (budova LB) je veden samostatný okruh chladicí vody pro serverovnu. Při výpadku centrálního zdroje chladu (resp. elektrické energie) startuje záložní vzduchem chlazený chiller, umístěný na střeše LB. Nový chiller je tedy určený pouze pro záložní, havarijní provoz. Záložní zdroj chladu je dimenzován na základě požadavku investora na 50 % definované tepelné zátěže (160 kW), tj. minimálně 80 kW, pro teplotu venkovního vzduchu 35 °C a teplotu chladící vody, resp. glykolu 5/11°C. Od záložního zdroje chladu bude vedeno potrubí po střeše LB do strojovny chlazení, kde bude napojeno na chladící okruh pro serverovnu, který je veden z rozdělovače. Pozn.: Záložní zdroj chladu, rozvody chladící vody (voda / glykol), čerpadla, výměník, armatury jsou dodávkou profese chlazení. Chlazení serverovny in-row jednotkami je navrženo dle zadané tepelné zátěže pro redundanci 5(+1). V běžném provozu je 5 jednotek v chodu, jedna jednotka zůstává trvale v pohotovosti jako záloha pro případ poruchy. V provozu se budou kvůli zachování funkčnosti jednotky spínat a střídat ve stanovených intervalech. Všechny jednotky budou splňovat níže uvedené technické požadavky a budou dodány s příslušenstvím a vybavením podle údajů ve specifikacích. Jednotky budou pružně uloženy na systémovém ocelovém rámu zakomponovaném do zdvojené podlahy. Regulace teploty bude probíhat na základě údajů z čidel umístěným přímo v jednotkách. Pro možnost korekce teploty budou doplněny do prostoru serverovny navíc čidla od nadřazeného systému MaR. Každá jednotka bude vybavena elektrickými zvlhčovači. V zásadě je potřeba minimalizovat délku potrubí vody (chladící i pitné) vedeného uvnitř serverovny a potrubí vést mimo místnost až těsně k jednotkám. Pouze dopojení jednotek bude v místnosti samé. Odvod kondenzátu se předpokládá gravitačně ve zdvojené podlaze do blízké stoupačky, přičemž pod potrubím kondenzátu bude umístěn plastový žlab (např. z podélně rozříznuté PVC trubky průměru 200mm z důvodu zachycení a detekce případného úniku kondenzátu. Jednotky jsou vzájemně propojeny komunikačním kabelem a přes sériovou kartu komunikují s nadřazeným systémem MaR objektu. Přívod čerstvého vzduchu do serverovny je proveden odbočkou z pateřního rozvodu VZT zař. 1AB. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Vzduch je do místnosti příveden pod stropem přes talířový ventil napojený nakonci flexibilním potrubím. Na přívodním potrubí je osazen regulátor konstantního průtoku vzduchu, uzavírací klapka se servopohonem a požární klapka se servopohonem. Odvod vzduchu ze serverovny je řešen samostatným VZT zařízením 59B . Vzduch je odváděn z prostoru zdvojené podlahy kruhovým potrubím spiro kde je osazena uzavírací klapka se servopohonem a požární klapka se servopohonem. Stoupacím potrubím je vzduch dopraven nad střechu budovy, kde je potrubí napojeno na nástřešní ventilator. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 1AB. V nočních hodinách bude prováděno nárazové provětrání těchto prostor na základě časového programu spoštěním zařízení každé 2 hodiny po dobu 10ti minut. Serverovna je vybavena samostatným systémem plynového hašení. V případě vyhlášení požáru v prostoru serverovny dojde k uzavření požárních klapek na přívodu i odvodu vzduchu. Signál k PK je zajistěn jak přímo ze samostatného hasicího systému, tak i z objektového EPS. Současně systém MaR uzavře vzduchotechnické klapky na přívodu i odvodu a vypne odvodní ventilator 59B. VZT zař. 1AB pro přívod vzduchu do administrativní budouvy zůstává stále ve stejném provozním režimu, jeli v provozu, tak se nevypne a nadále přivádí vzduch pro okolní prostory. Jakmile proběhne úspěšné hašení, dojde na zakládě pokynu proškolené obsluhy k resetu centraly hasicího systému, čímž se otevřou požární klapky se servopohonem na přívodu i odvodu vzduchu. Prostor je stále zaplaven hasicím plynem. Dalším krokem je odtah plynu po hašení, který je proveden stejným VZT zař. které je navrženo pro normální provozní větrání. Větrání po hašení se uvede v provoz stisknutím tlačítka bez aretace, která je umístěno u dveří do serverovny, provádí proškolená obsluha. Stisknutím talčítka se spustí chod obou VZT zař. pro přívod 1AB (pokud je již v provozu nic se nestane) a pro odvod 59B, součaně se otevřou vzduchotechnické uzavírací klapky. Klapka na odtahu vzduchu se otevíra okamžitě, klapka na přívodu se otevře až s nastaveným časovým zpožděním, aby bylo zaručeno, že VZT jednotka 1AB je již rozběhnutna na plný jmenovitý výkon a potrubní síť přiváděného vzduchu je v přetlaku. Tím se zabrání případnému nežádoucímu úniku plynu do okolních prostor. Probíhá větrání po hašení a časem (cca po 30 až 60 minutách) se prostor zaplněný plynem vyvětrá. Následně je možné vejít do místnosti. Přívod spalovacího vzduchu Pro přívod spalovacího vzduchu pro plynové kotle a současně pro větrání strojovny vytápění a chlazení je navržena podstropní přívodní jednotka 56A pro průtok 2.400 m3/h, umístěná ve strojovně hydraulického výtahu. Odvod přebytečného vzduchu je zajištěn uzavírací klapkou s pohonem a s protidešťovou žaluzií, která je nainstalovaná v severní stěně strojovny. Pohon bude regulován ve 3 polohách: uzavřeno – 20% otevřeno – 100% otevřeno. Jednotka zajišťuje přívod dostatečného množsví vzduchu pro kotle v zimním období a jeho ohřev na výslednou teplotu v prostoru 10°C. Jednotka je navrřena s frekvenčním měničem pro zaregulování průtoku na dva stupně otáček ve kterých bude provozována (50 % a 100 %). Systém MaR zajistí přepínání otáček v závislosti na tom, jestli je v provozu jeden, nebo oba kotle Jednotka je osazena elektrickým i vodním ohřívačem. Elektrický ohřívač je navržen pro případ kdy budou kotle mimo provoz, resp. nebude připravena topná voda na požadovanou teplotu, a bude požadavek na jejich spuštění. Přívod vzduchu se spustí současně se spuštěním kotle. Když je potom topná voda v systému vytápění (okruh VZT) připravena na požadovanou teplotu 60°C, elektrický ohřívač je vypnut a ohřev probíhá pomocí teplovodního ohřívače.





Provoz VZT jednotky je uvažován pouze při teplotách venkovního vzduchu pod 10°C v zimním a přechodném období. Při venkovních teplotách vyšších než 10°C bude přívod vzduchu pro kotle zajištěn přirozeným větráním naplno otevřenou klapkou s pohonem ve stěně strojovny. Větrání technických místností Technické místnosti v 1.suterénu jsou větrány s ohledem na instalovanou technologii. Obecně platí, že každá místnost je vybavena přívodem čerstvého vzduchu z VZT zařízení 1AB pro zajištění mínimálního hygienické výměny vzduchu. Pro odvod tepelné zátěže, jsou instalovány pro každou místnost samostatné odvodní ventilátory, které dopravují vzduch stoupacím potrubím k výfuku nad střechou. - rozvodna NN - požární rozvodna NN - transformátorová stanice - UPS - strojovna hydraulického výtahu Pro požární rozvodnu a místnost UPS je navržen dopňkový systém chlazení split jednotkami, které budou spouštěny při překroční limitní teploty vnitřního vzduchu v letním období při vysokých venkovních teplotách, kdy pro odvod tepelé zátěže již nebou stačit ventilátory pracující s venkovním vzduchem. Přívod náhradního čerstvého vzduchu je nasáván přirozeně, buď přímo z anglického dvorku, nebo je z anglického dvorku vedeno potrubí do každé místnosti. Větrání strojovny hydraulického výtahu v 3.patře je provedeno obdobným způsobem, návrh zařízení odpovídá maximální tepelné zátěži. Je navržen axiální ventilátor pro odvod vzduchu a pro přirozený přívod vzduchu uzavírací klapka s pohonem, pro oboje instalace do venkovní stěny. Ventilátory navržené pro odvod tepelné zátěže budou regulovány automaticky ve dvou stupních, zařízení se sepne nejdřív na první otáčky, nedojde-li k poklesu vnitřní teploty v definovaném čase, zapnou se druhé otáčky. Pro trafostanici jsou navrženy dva jednostupňové ventilátory, které budu spínány v kaskadě, což odpovícá provozu ve dvou stuních. Odtah ze strojovny čerpání je řešen samostaným nástřešním ventilátorem. Přívod náhradního čerstvého vzduchu je nasáván přirozeně, z anglického dvorku vedeným potrubí do místnosti. Zařízení je navrženo pro trvalý provoz, aby byl zajištěn odvod zápachu z přečerpávácí stanice. Hygienické místnosti Hygienické místnosti jsou podtlakově odsávány samostatnými ventilátory s výfukem odpadního vzduchu nad střechu objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání kanceláří, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. Dimenzování zařízení je provedeno podle zařizovacích předmětů, množství odváděného vzduchu viz.Tabulka VZT zařízení v příloze, zařízení č. 20B, 21B. Ventilátory jsou opatřeny tlumiči hluku na A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




sání i výfuku vzuchu. Za ventilátorem je v potrubí umístěna VZT uzavírací klapka se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Rozvody vzduchu jsou od ventilátoru provedeny z kruhového potrubím spiro ze strojovny po střeše do vertikální šachty, z šachty jsou provedeny patrové odbočky, opatřené ruční regulační klapkou pro zaregulování. Sání odpadního vzduchu z prostoru hygienických jader je přes talířové ventily, které jsou napojeny flexibilním potrubím s útlumem hluku o délce cca 1,5m. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 1AB. V nočních hodinách bude prováděno nárazové provětrání těchto prostor na základě časového programu spoštěním zařízení 20B a 21B, každé 2 hodiny po dobu 10ti minut. Místnosti kuchyněk Kuchyňky jsou podtlakově odsávány samostatný ventilátorem s výfukem odpadního vzduchu na střeše objektu. Odvedený vzduch bude kryt ze systému větrání kanceláří, přefukem přes štěrbinu podříznutých dveří. Dimenzování zařízení je provedeno podle zařizovacích předmětů, množství odváděného vzduchu z jedné kuchyňky na patře je 150 m3/hod. V objektu jsou umístěny čajové kuchyňky na každém patře. Nástřešní ventilátor VZT zař. č. 58B je opatřen tlumiči hluku a uzavírací klapkou se servopohonem, která uzavře je-li zařízení mimo provoz. Sání odpadního vzduchu z prostoru kuchyňky je přes talířové ventily, rozvody VZT potrubí a regulace obdobně jako pro hygienické místnosti. Zařízení bude v provozu vždy pokud bude v provozu i centrální VZT jednotka 1AB. Obdobným způsobem je řešen i odtah ze patrových datových rozvoden – switch VZT zař. č. 69B. V nočních hodinách bude prováděno nárazové provětrání těchto prostor na základě časového programu spoštěním zařízení 69B, každé 2 hodiny po dobu 10ti minut. Požární větrání chráněných únikových cest V laboratorní budově je jedna CHÚC typ B, které jsou řešeny v souladu s příslušným legislativním předpisem. Schodiště bude větráno nuceným přívodem vzduchu do nejnižšího podlaží pomocí ventilátoru umístěného na střeše. Sání vzduchu ze střechy. Bude zajištěna minimálně 20-ti násobná výměna vzduchu v prostoru schodiště, požadovaný přetlak 50 Pa vůči okolním prostorům při uzavřených dveřích, rychlost proudění minimálně 0,75 m/s v otevřených dveřích do požárního úseku. Přirozený odvod vzduchu nad střechu, bude zajištěn přes speciální pružinovou tlakregulující klapku se servopohonem, opatřenou výfukovou hlavicí na střeše. Pro schodiště v budově LB je navrženo požární větrání VZT zař.č. 90A umístěné na střeše. Ze stoupacího potrubí v šachtě je provedena v nejnižším podlaží vyústka pro přívod vzduchu, opatřená regulačním ústrojím pro zaregulování průtoku vzduchu. Pro požární větrání CHUC typu B je navržen ventilátor s vlastní regulací chodu, zajišťujiící bezproblémový návrat do požadovaného pracovního bodu při změně tlakových poměrů. Ventilátor musí být pro přetlakové požární větrání konstrukčně přizpůsoben a vybaven stabilizátorem charakteristiky tak, že bude schopen pracovat do měnícího se přetlaku. Za ventilátorem je osazena filtrační komora – 100A, aby byl eliminován vliv pravidelných revizních zkoušek na provoz čistých prostor. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Z rozšířené budovy laboratoří je proveden nový uník chráněnou únikovou cestu do schodiště L4 v Laserové hale. Pro další fázi projektu je uvažováno s přípravou pro přetlakové větrání CHUC – chodby v rozšířené části LB. Pro chodbu je připraven přívod vzduchu zaslepenou odbočkou z VZT zařízení 93A. Zařízení je spouštěno systémem EPS a je napájeno ze záložního zdroje. Technické parametry viz.Tabulka VZT zařízení v příloze. Výtahové šachty Výtahová šachta je větrána přirozeně. V nejvyšším místě – střeše výtahové šachty – bude proveden stavební otvor pro přirozený přívod / odvod vzduchu z prostoru šachty. Přívod náhradního vzduchu je současně zajišťován infiltrací a otevíráním dveří. Pohyb výtahové kabiny navíc podpoří pohyb vzduchu v šachtě. Příjem nadměrných objektů - dveřní clony V jižní části laboratorní budovy je nákladová rampa a u ní místnost pro příjem nadměrných objektů opatřená výsuvnými vraty. Na obou krajích vrat jsou umístěny vertikální vzduchové clony s teplovodním ohřevem VZT zař. 80. Clony jsou umístěny vždy dvě na sobě, aby byla pokryta celá výška prostoru – celkem 4 clony každá má výšku 1500 mm. V sousední místnosti – předsíň LB.1.23 jsou dvoukřídlé dveře do venkovního prostoru nakládací ramy. Pro ně je navržena jedna horizontální vzduchová clona s teplovodním ohřevem VZT zař. 81. Dveřní clony budou dodány včetně termostatické regulační armatury s vlastní regulací a ovládacím panelem. Režimy provozu: vypnuto / zapnuto / automat – dveřní kontakt. Ovládací panel bude umístěn v blízkosti dveří.

Rozšířená část Laboratorní budovy Rozšířená část Laboratorní budovy zůstane v této fázy projektu prázným prostorem. Rozšířená část Laboratorní budovy je rozdělena na prostor na úrovni 098, prostor na úrovní 099 a strojovnu na úrovni 099, kde budou umístěny všechny VZT i ostatní TZB, zajišťující provoz a této rozšířené části. Jsou navržena nová VZT zařízení, jako příprava, které budou sloužit pro větrání a klimatizaci budoucích laboratoří. Ostatní profese pro tato nová zařízení v přípravě, přivedou do strojovny všechny potřebné média v potřebném množsví. V současné fazi projektu budou ve strojovně instalován VZT zařízení 304A,B, které je pro tuto fázy určeno pro dočasné větrání rozšířených prostor. Zároveň jsou tam přesunuty upravené jednotky 38C a 40C určené pro prostory Material airlock a Ultrasonic cleaning. V rámci tohoto projektu se do strojovny umístí VZT jednotka 304AB, která je původně navržena pro větrání Laboratoře 2. Jednotka má vzduchový výkon 4.000 m3/h, a bude se používat pro větrání a úpravu vzduchu pro MA, UC a současně všechny dočasně prázdné prostory. Tím je zajištěno větrání těchto neobsazených prostor bez oken s intensitou výměny 1/h, odvod vlhkosti a temperovaní na vnitřní teplotu cca 10 – 20 °C. Až se v další fázi projektu z prostor vytvoří laboratoře, VZT potrubí se přepojí a jednotka 304 bude dál sloužit pro prostor Laboratoře 2. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Budoucí prostory laboratoří budou plně klimatizovány. Klimatizační zařízení budou udržovat požadovanou výměnu vzduchu, stejně jako optimální mikroklimatické podmínky: teplotu, relativní vlhkost a čistotu vzduchu. Výměna vzduchu v prostoru byla stanovena podle typu laboratoře, předpokládaný vývin škodlivin a požadavků investora na umístění a vzduchový výkon odsávacích kabinetů. Přívod a odvod vzduchu do/z jednotlivých místností bude standardně provedeno přes centrální VZT jednotky. VZT jednotky nebudou navrženy pro cirkulaci, jednotka bude pracovat pouze s čerstvým vzduchem. Jednotky budou navrženy s rekuperací tepla dvojící výměníků s glykolovým okruhem (coil to coil system), tzn přívodní a odvodní komora VZT jednotky jsou absolutně oddělené. Systém sofistikované regulace VZT se soustavou speciálních klapek bude udržovat požadované tlakové poměry v prostoru v závislosti na všech provozních stavech v laboratořích, jejichž součástí jsou i odsávací kabinety a jiné zákryty. Pro některé odsávací kabinety bude navrženo samostatné zařízení pro odvod vzduchu. To samé platí pro digestoře Fume Hood a odsávání kabinetů pro skladování tlakových lahvý technických plynů. V tomto případě budou odtahové ventilátory navrženy v nevýbušném provedení.

Strojovna VZT Pro rozšířený objekt LB budovy bude je navržena samostatná technická místnost, ve které budou umístěny všechny TZB určené pro tento objekt. Samostatné centrální VZT jednotky budou navrženy pro tyto prostory: Rozšířená část budovy LB: - 304A,B Přívod a odvod vzduchu Laboratoře 2 / Dočásné větrání rozšířené částí budovy LB Rozšířená část budovy LB – jednotky navržené jako PŘÍPRAVA: - 301A,B Přívod a odvod vzduchu Laboratoře 3 - 302A,B Přívod a odvod vzduchu Laboratoře 3 - záloha - 303A,B Přívod a odvod vzduchu Laboratoře 1 - 305B Odvod vzduchu z digestoře - 306B, 307B Odvod vzduchu z kabinetů pro skladování technických plynů - 308B Odvod vzduchu z digestoře - Laboratoř 3 Přehled nově navržených VZT zařízení s veškerými technickými parametry je zpracován ve formě tabulky a je přílohou této technické zprávy. Části ze kterých se skládají jednotlivé VZT zařízení jsou patrné ve schématech. VZT jednotky specifikovány s třídou těsnosti pláště L1. Z hlediska požární bezpečnosti je strojovna součástí jednoho společného požárního úseku. Přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu bude napojen pod stropem strojovny na samostatný stavební kanál ústící nad střechu schodiště L4 resp. schodiště L3. Jsou navrženy nové stavební kanály pro přívod čerstvého vzduchu a odvod vzduchu odpadního.





Zdrojem chladu a tepla pro navrhovaná VZT zařízení bude stávající strojovna v objektu LB. Laboratoře 3 - příprava Pro prostory laboratoře 3 budou navrženy dvě kompaktní klimatizační jednotky 301, 302 zajišťující filtraci, ohřev nebo chlazení, odvlhčení, vlhčení přiváděného vzduchu. Každá ze dvou jednotek svým výkonem plně zajistí chod laboratoří, přičemž při běžných provozních podmínkách budou obě jednotky pracovat na 50% svého výkonu a pouze při poruše jedné z nich nebo při servisu, funkční jednotka naběhne na 100% svého výkonu. Budou zálohovány náhradním zdrojem z UPS. Jednotka budou vybavena rekuperací tepla glykolovým okruhem. Vzduchotechnikou budou kryty tepelné ztráty a zisky prostoru. Přívod a odvod vzduchu z jednotlivých místností bude pomocí VZT distribučních elementů, které budou napojeny na rozvod VZT potrubí. Na přívodním i odvodním potrubí jsou osazeny HEPA filtry H14. Zařízení pracuje ve dvou provozních režimech pracovním a útlumovém režimu. Přívodní část VZT jednotky obsahuje třístupňovou filtraci třídy G4/F7/F9, výměník rekuperace tepla, vodní ohřívač (60/40 °C), vodní chladič (8/14 °C), vodní ohřívač pro odvlhčení vzduchu (60/40 °C), ventilátor s frekvenčním měničem. Přívod vzduchu do prostoru přes podstropní vyústky. Odsávací vyústky jsou také pod stropem. Udržování relativní vlhkosti v prostoru bude zajištěno parním zvlhčovačem, distribuční trubice bude umístěna v potrubí za VZT jednotkou. V laboratořích bude udržován trvalý podtlak vůči okolí. Pro dopravu vzduchu budou navržena výhradně kruhová VZT potrubí z pozinkovaného plechu. Potrubí bude dodáno a smontováno minimálně ve třídě těsnosti C dle ČSN EN 12 237:2003. Potrubí mezi distribučním nástavcem a HEPA filtrem bude z nerez oceli, svařované a plynotěsné. Přívodní a odvodní potrubí bude vedeno v prostoru nad těsným podhledem, a zde budou umístěny i kanálové HEPA filtry. Laboratoře 2 - příprava Pro prostory laboratoře 2 bude navržena samostatná kompaktní klimatizační jednotka 304 zajišťující filtraci, ohřev nebo chlazení, odvlhčení, vlhčení přiváděného vzduchu. Bude zálohována náhradním zdrojem z DA. Jednotka budou vybavena rekuperací tepla glykolovým okruhem. Vzduchotechnikou budou kryty tepelné ztráty a zisky prostoru. Přívod a odvod vzduchu z jednotlivých místností bude pomocí VZT distribučních elementů, které budou napojeny na rozvod VZT potrubí. Na přívodním potrubí jsou osazeny HEPA filtry H14. Přívodní část VZT jednotky obsahuje třístupňovou filtraci třídy G4/F7/F9, výměník rekuperace tepla, vodní ohřívač (60/40 °C), vodní chladič (8/14 °C), vodní ohřívač pro odvlhčení vzduchu (60/40 °C), ventilátor s frekvenčním měničem. Vzduch bude přiváděn a odváděn pevným těsným vzduchotechnickým potrubím, které se dělí na jednotlivé větve podle místností, vybavené regulačními elementy, HEPA filtry na přívodu. Přívod vzduchu do prostoru přes podstropní vyústky. Odsávací vyústky jsou dle požadavku investora také pod stropem. Udržování relativní vlhkosti v prostoru bude zajištěno parním zvlhčovačem, distribuční trubice bude umístěna v potrubí za VZT jednotkou. V prostoru bude udržován trvalý přetlak vůči okolí. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Pro dopravu vzduchu budou navržena VZT potrubí z pozinkovaného plechu. Potrubí bude dodáno a smontováno minimálně ve třídě těsnosti C dle ČSN EN 12 237:2003. Ostatní laboratoře - příprava Pro ostatní prostory laboratoří, target lab, chodby a strojovnu bude navržena samostatná kompaktní klimatizační jednotka 303 zajišťující filtraci, ohřev nebo chlazení, odvlhčení, vlhčení přiváděného vzduchu. Jednotka budou vybavena rekuperací tepla glykolovým okruhem. Vzduchotechnikou budou kryty tepelné ztráty a zisky prostoru. Přívod a odvod vzduchu z jednotlivých místností bude pomocí VZT distribučních elementů, které budou napojeny na rozvod VZT potrubí. V laboratořích jsou na přívodním potrubí osazeny HEPA filtry H14. Přívodní část VZT jednotky obsahuje třístupňovou filtraci třídy G4/F7/F9, výměník rekuperace tepla, vodní ohřívač (60/40 °C), vodní chladič (8/14 °C), vodní ohřívač pro odvlhčení vzduchu (60/40 °C), ventilátor s frekvenčním měničem. Vzduch bude přiváděn a odváděn pevným těsným vzduchotechnickým potrubím, které se dělí na jednotlivé větve podle místností, vybavené regulačními elementy, HEPA filtry na přívodu. Přívod vzduchu do prostoru přes podstropní vyústky. Odsávací vyústky jsou dle požadavku investora také pod stropem. Udržování relativní vlhkosti v prostoru bude zajištěno parním zvlhčovačem, distribuční trubice bude umístěna v potrubí za VZT jednotkou. V laboratořích bude udržován trvalý minimální podtlak vůči okolí. Rozdílem přiváděného a odváděného vzduchu bude zajištěn směr prodění vzduchu do laboratoře (kromě target lab - přetlak). Pro dopravu vzduchu budou navržena VZT potrubí z pozinkovaného plechu. Potrubí bude dodáno a smontováno minimálně ve třídě těsnosti C dle ČSN EN 12 237:2003. Budoucí prostor Terčová laboratoř je definován jako čistý prostor ISO 8 dle ISO 14644-1. Pro větrání bude sloužit VZT jednotka 303, cirkulace vzduchu bude řešena podstropní jednotkou umístěnou v podhledu v prostoru. Přívod vzduchu pod stropem přes HEPA filtry H14. Odvod vzduchu z místnosti mřížkami nad podlahou do stavební předstěny. V laboratoři bude udržován trvalý přetlak vůči okolí. Kabinety pro skladování tech. plynů / Gas storage cabinets - příprava Pro odsávání kabinetů určených pro skladování tlakových lahví s technickými plyny bude navržena dvě samostatná VZT zařízen, aby bylo zajištěno, že mícháním různých plynů nevznikne nebezpečná směs. Odtahové ventilátory budou navrženy s 100% zálohou a v nevýbušném provedení (Ex). Přívod náhradního vzduchu z místnosti. Větrání kabinetu bude navrženo s výměnou vzduchu 120 za hod (cca 100 m3/h na kabinet). Kabinet pro umístění lahví tvoří zvláštní požární úsek, a musí být pro to certifikován. Hygienické místnosti - příprava Hygienické zázemí toalet bude odvětráno centrální VZT jednotkou 303B pro odvod. Přívod vzduchu přefukem z chodby.





Zálohování z náhradního zdroje Požadavky na zálohování zařízení VZT z náhradního zdroje dle požadavků klienta. Laserová hala – čisté prostory Všechny prostory v Laserové hale, kromě strojoven vzduchotechniky a únikových schodišť, jsou řešeny jako čísté prostory dle standardu ISO 14 644. V LH jsou prostory s následujcí třídou čistoty ISO 100.000, nebo ISO 10.000. Čista prostředí v těchto prostorech je řešena pomocí cirkulační VZT jednotek. Pro chodby a kontrolní místnosti / velíny jsou pro zajištění čistoty prostředí, navrženy malé podstropní cirkulační jednotky, tyto prostory jsou definované třídou čistoty ISO 100.000 a jsou osazeny hepa fitrem H13. Pro experimentální prostory jsou navrženy velké sestavné cirkulační jednotky ve vertikálním provedení s dvoustupňovou filtrací, umístěné ve strojovnách VZT. Od jednotek je vzduch rozveden pod stropem do laserových hal a příváděn do prostoru přes čisté nástavce s účinnou filtrací hepa filtry H13. Jednotlivý cirkulační jednotky jsou podrobně popsány v kapitole Popis VZT zařízení v objektu SO 02. Některé prostory je na základě požadavku klienta, potřeba uvažovat s přípravou pro budou změnu na čisté prostory. Návrh VZT zařízení je proveden tak, aby se budoucí případné změny a v užívání těchto prostor obešli bez zásahu do instalací mimo ty hranice těchto místností. VZT zařízení je navrženo a nadimenzováno jako pro čisté prostory s tím, že v současnosti bude průtok vzduchu zaregulován na nižší hodnoty pouze pro splnění hygienických standardů. Jsou navrženy i konkrétní cirkulační jednotky, aby pro ně byla provedena příprava připojení od navazujících profesí, ale ve specifikaci tato zařízení obsažena nejsou.V LH jsou prostory, kde se uvažuje s přípravou pro čisté prostory, umístěny v 2.patře. Princip regulace průtoku resp. tlaku vzduchu pro zajištění požadovaného přetlaku Z páteřního rozvodu přiváděného čerstvého vzduchu jsou navrženy odbočky pro jednotlivé laserové haly, na kterých jsou umístěny přenastavitelné a uzavíratelné regulátory proměnného průtoku vzduchu se servopohonem a doplněné tlumičem hluku. Regulátory zajišťují přívod požadovaného množství vzduchu do místnosti a zajišťují udržení definovaného přetlaku v místnoti vůči venkovnímu prostoru. Zajištění požadovaného přetlaku v jednotlivých sekcích je navrženo z důvodu, aby prostory s vyšší požadovanou čistotou vzduchu (ISO 10.000), nebyli kontaminovány vzduchem z prostor haly s nižší požadovanou čistotou (ISO 100.000) a tyto prostory zase vzduchem bez garantované čistoty prostředí. Navržená tlaková kaskáda má hodnoty: 35Pa – (30Pa) – (25Pa) – 15Pa – 0Pa (viz. Schematický pudorys). Na přívodním potrubí jsou navrženy regulátory proměnného průtoku vzduchu, regulovatelné plynule, vzdáleně signálem 0-10V, ale po přesném zaregulování soustavy provozované na konstatní průtok. Na odvodním potrubí jsou navrženy regulátory tlakové diference, které udržují zadaný přetlak vůči venkovnímu prostředí a udržují stanovenou tlakovou kaskádu. Prostory s velkou výměnou větracího vzduchu mají řešen odvod vzduchu nejen přes regulátor tlakové diferenci, ale současně je na dálší odbočce osazen regulátor proměnného průtoku, obdobně jako na přívodní části, zaregulovaný na konstatní hodnotu průtoku. Toto řešení přispěje k větší stabilitě systému. Regulátor tlakové diference na odváděcím potrubí je automatický elektronický regulátor s membránovým převodníkem, který zajišťuje požadovaný přetlak vůči stanovené stabilní "nule". Délka sondy regulátoru od této "nuly" by měla být co nejkratší maximálně 5 metrů, z toho vyplývá, A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




že "nula" musí být rozvedena potrubím po celém objektu. Regulátory tlakové diference vzduchu jsou napojeny měřícími hadičkami na potrubí nulového tlaku, které je vedeno vždy v jedné hladině, samostaté pro každé podlaží, na obou koncích je vyústěn do venkovního prostředí. Dále je nutné osadit mikrospínač na vstupní dveře do místnosti, tak, aby v případě otevření dveří, byly regulátory odpojeny a ihned po zavření sepnuty. Tímto regulátory nebudou mít snahu v okamžiku ztráty tlaku otevřením dveří regulovat a bude omezeno rozkmitání systému. Množství průtoku vzduchu zajišťující přetlak místnosti musí odpovídat netěsnosti prostoru a požadované tlakové diferenci. Prostory jsou po stavební stránce navržené těsné, všechny dveře, kromě velkých vrat jsou opatřeny padací lištou a jsou vybaveny kvalitním těsněním. Popis navrženého regulátoru proměnného průtoku vzduchu: Regulátory v kruhovém provedení nebo čtyřhranném provedení pro systémy s variabilním objemovým průtokem vzduchu pro přívod, nebo odvod. Jednoduché nastavení průtoků vzduchu zákazníkem na potenciometru s hodnotami Vmin a Vmax na procentní stupnici při montáži regulátoru, montáž bez napětí je možná, klapka od výrobce v pozici 45o, čímž je umožněn průtok vzduchu i bez regulačních funkcí.Provedení umožní dodatečné přestavení požadovaného průtoku vzduchu bez dalších přístrojů. Zvenku dobře viditelné kontrolní diody (LED) pro signalizaci funkcí: - vyregulováno, nevyregulováno, výpadek napětí. Dále tlačítko „Reset“ pro rychlé ověření funkčnosti regulátorů po montáži. Elektrické zapojení se šroubovacími svorkami, svorky pro zapojení napětí 24VAC dvojité, např. pro rychlé připojení napětí na následující regulátor. Řídící signál v rozsahu 0 až 10VDC, možná nucená řízení s vnějšími bezpotenciálními spínači: ZAVŘENO, OTEVŘENO, změna Vmin,/ Vmax.Svorka pro výstupní napětí 0-10V skutečného průtoku vzduchu. Stejná, lineární charakteristika pro všechny velikosti. Skříň s klapkou, vzduchotěsnost dle DIN EN 1751, třída3 popř. 4, integrovaný senzor tlakové diference udávající střední hodnoty s třemi otvory pro měření z důvodu nízké citlivosti na zanesení. Regulátor průtoku od výrobce testovaný a přezkoušená funkce. Pozice klapky z vnějšku viditelná, těsnost dle třídy A, DIN EN 1751, rozsah tlakové diference 20 až 1000Pa. Materiál: Skříň a nástavbové díly z ocelového pozinkovaného plechu, klapka z ocelového plechu s těsněním z umělé hmoty TPE, trubice čidla z hliníku, ložisko z umělé hmoty. Popis navrženého regulátoru tlakové diference: Elektronický regulátor diferenčního tlaku, kombinovaný s membránovým převodníkem tlaku, je koncipován pro regulaci tlakové diference těsných prostorů, nebo pro regulaci tlakové diference v potrubí. Regulátor nepotřebuje žádný signál žádané hodnoty, jestliže má držet nastavenou konstantní tlakovou diferenci. Žádanou hodnotu lze ručně nastavit potenciometrem rozsahu od 30% do 100%. Alternativně lze žádanou hodnotu zadat signálem žádané hodnoty ve formě 2-10VDC. Nadřazené funkce lze realizovat externím spínačem. Paralelní provoz lze realizovat za Pomocí





společného řídícího signálu. Regulátory ve čtyřhranném, nebo kruhovém provedení pro systémy regulace tlakové diference v prostoru, nebo v potrubí. Skládající se ze skříně s regulační klapkou s protiběžnými listy, ovládanými ozubenými koly (typ TVT vzduchotěsný dle DIN 1946, díl 4 od 0,04m2 volného průřezu na vstupu), integrovaného čidla tlakové diference a z regulačních prvků montovaných a elektricky propojených výrobcem. Výrobce provádí nastavení, příp. programování a vzduchotechnické odzkoušení požadovaných průtoků vzduchu u každého regulátoru. Později lze dodatečně provést měření a přestavení hodnot tlakové diference. Elektronická část regulátoru se skládá z regulátoru diferenčního tlaku, kombinovaného s membránovým převodníkem tlaku VFP100 pro pro regulaci tlakové diference těsných prostorů a s VFP300, nebo VFP600 pro regulaci tlakové diference v potrubí. Regulátor nepotřebuje žádný signál žádané hodnoty, jestliže má držet nastavenou konstantní tlakovou diferenci. Žádanou hodnotu lze ručně nastavit potenciometrem rozsahu od 30% do 100%. Alternativně lze žádanou hodnotu zadat signálem žádané hodnoty ve formě 2-10VDC. Nadřazené funkce lze realizovat externím spínačem. Paralelní provoz lze realizovat např. pomocí společného řídícího signálu. Netěsnost skříně dle třídy 2, VDI 3803, příp. DIN V 24194, díl 2. Materiál: Skříň z tvarově stabilního, několikanásobně profilovaného rámu z ocelového pozinkovaného plechu, protiběžné, odlehčené lamely, čidlo tlakové diference z hliníkových lisovaných profilů, ozubená kola z umělé hmoty ABS. Filtrace vzduchu v čistých prostorách Koncentrace prachových částic je klientem požadována ve třídě čistoty ISO 10.000 a ISO 100.000 podle kritérií normy ISO 14644-1. Podle této normy tato čistotu prostředí reprezentuje počet prachových částic v závislosti na jejich velikosti viz. Příloha 6 – Přípustné počty částic. Specifikace čistých prostory v laboratořích a laserové hale viz příloha této zpravy - Půdorysné schéma. V případě zanesení nebo zvíření prachových částic ve vnitřních prostorách dojde postupně k jejich zachycení ve třístupňové filtraci a k postupnému snižování množství prachových částic na požadovaný limit. K tomu však nedojde ihned, doba regenerace trvá podle stupně znečištění řádově několik desítek minut (neplatí pro velké znečištění, kdy může regenerace čistoty na požadované limity trvat řádově hodiny). Měření zanesení hepa filtrů na čistých nástavcích je prováděno na základě měření tlakové diference. Je definován rozdílu tlaků pro filtr v čistém a konečném stavu. Seznam, umístění, počáteční a koncové stavy filtru pro hlášení a signalizaci MaR o zanešení filtru viz. Příloha 10. Pro čisté prostory v laserové hale a v budově laboratoří jsou použity, jako poslední stupeň filtrace, čisté nástavce pro distribuci přiváděného vzduchu do prostoru. Čisté nástavce jsou ve všech čistých prostorech opatřeny filtrační vložkou třídy H13 s odlučivostí částic podle normy EN 1822 (ČSN EN 1822). Jedná se o tak zvané absolutní filtry pro vysoce účinnou filtraci vzduchu.





Předepsaná třída posledního stupeně filtrace pro jednotlivé místnosti jsou uvedeny ve schematických půdorysech viz. Příloha 7 – Schématické půdorysy čistých prostor – přetlak a třídy čistoty. Kromě intezivní cirkulace vzduchu VZT jednotkami je k dosažení požadované čistoty nutno implementovat další technická opatření, která v součinnosti s navrhovanými jednotkami umožní dodržet čistotu vzduchu v hale dodržet. Jedná se tato opatření: - na vstupech do čistých prostor běžně užívaných pro vstup osob a dopravu materiálu do haly bude vždy osazen air shower nebo air lock. Všechny dveře těmito zařízením osazeny nejsou a proto je při každém jejich použití potřeba počítat s kontaminací čistého prostoru. - všechny nouzové východy z haly, které nejsou běžně používány budou opatřeny dveřmi s vysokou vzduchotěsností - všechny požární ucpávky budou provedeny velmi kvalitně s nadstandardní péčí věnovanou utěsnění - osoby pohybující se v hale budou nosit protiprašné oděvy a pokrývky hlavy - pro všechny technické práce uvnitř haly jako je běžná údržba, opravy, úklid apod. bude vypracován řád obsahující dostatečnou dobu pro regeneraci čistoty vzduchu - obdobný řád bude vypracován i pro provádění prací na systémech laserové technologie v rámci přípravy experimentů - povrchy v čistých prostorách budou takového druhu, aby se na nich neusazoval prach a aby byly snadno čistitelné a omyvatelné - v čistých prostorách je nutné minimalizovat plochy, na kterých se mohou usazovat prachové částice - to vede k nutnosti instalovat v experimentálních prostorách podhledy a předstěny pro rozvody všech technologií. - navrhované VZT potrubí vedené pod stropem, ale například také osvětlovací tělesa (jsou navržena prachotěsná) vytvářejí velké plochy, kde může docházet k nežádoucí akumulaci prachu - povrch podlahy bude odolný proti oděru, pevný a hladký - výměna HEPA filtrů v distribučních elementech (čisté nástavce - viz dále) bude koordinována s prováděním experimentů v tom smyslu, že během výměny HEPA filtrů nebudou experimenty prováděny a po provedené výměně se vyčlení dostatečně dlouhá doba pro regeneraci čistoty vzduchu (délku trvání regenerace bude nutno vyzkoušet v praxi, řádově se bude jednat o hodiny až desítky hodin) - severní spojovací chodba jednotlivých sekcí haly je současně čistý prostor a současně chráněná požární úniková cesta. Během povinných zkoušek požární ventilace bude třeba experimenty přerušit (trvání zkoušek je řádově desítky minut). Teplota vzduchu v laserové hale Požadavek klienta na zajištění kvality vnitřního mikroklimatu je stanoven v zadávacím dokumentu „clients brief“, kde je uveden požadavek na maximální odchylku teploty vzduchu v interiéru haly +0,5°C s tím, že teplota v různých místnostech (sekcích laserové haly) nemusí být identická a uvádí se zde možný rozsah teplot 20 až 22°C. Teplota vzduchu bude po výšce stratifikována, tedy pod stropem bude vyšší než u podlahy. Jako referenční prostor pro zachování stability teploty v rozsahu 20 - 22°C s tolerancí +-0,5°C je uvažována rovina ve výšce 1m nad podlahou. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Pro zajištění teploty v jednotlivých sekcích laserové haly jsou určeny cirkulační vzduchotechnické jednotky, jejichž chladící výkon je dimenzován na pokrytí tepelných zisků od technologie, osob, osvětlení a vnějších tepelných zisků (ty jsou pouze na úrovni přízemí a prvního patra haly a díky dobrým tepelně-izolačním vlastnostem fasády a střechy jsou na nízké, až zanedbatelné úrovni). V prostoru haly budou umístěna technologická zařízení s různými tepelnými zisky emitovanými do prostoru. V okolí místa s vyšší koncentrací tepelných zisků by mohlo docházet k lokálnímu nárůstu teploty překračujícímu povolenou toleranci rozmezí teplot. Pro eliminaci nárůstu teploty ze zařízení s vyšším tepelným ziskem se uvažuje o aplikace zakapotování takovéhoto zařízení a odvětrání/ochlazení prostoru pod kapotáží. K tomuto jevu by ale nemělo dojít, technologická zařízení s vysokými tepelnými zisky mají navrženo vlastní chlazení přes výměník tepla (HUB) v experimentálním prostoru, kam je doveden rozvod chladící vody z objektového zdroje chladu. Vlhkost vzduchu v laserové hale Zařízení VZT (venkovní čerstvovzdušné jendnoky 17AB, 18AB a 19AB) zajišťují v prostorách laserové haly při normálním provozu experimentů v laserové hale vhlkost v rozmezí 40 – 60%RH. Jednotky nejsou dimezovány pro případy, kdyby došlo ke zvýšenému nárůstu vhkosti uvnitř laserové haly například jako důsledek výparu z experimentálního zařízení instalovaného v budoucnu v rámci nějakého speciálního experimentu. Další speciální situací z hlediska vlhkosti v laserové hale je stav po jejím dokončení a zprovoznění, kdy budou vysychat masivní nosné betonové konstrukce a výrazně zvyšovat vlhkost v laserové hale. Pro tento případ lze pro urychlení vysoušení betonových konstrukcí použít cirkulační jednotky označené 200C atd. Tyto jednotky lze pro zvýšení schopnosti odvlhčování provozovat s tepelným spádem 8/14°C (za normálních okolností jsou provozovány s teplotním spádem 11/16°C), čímž bude docházet ke zvýšené kondenzaci na výměníku v jednotkách a jeho odtoku připraveným kondenzačním potrubím z jednotek do kanalizace. Cirkulačních jednotky jsou však pomocný prostředek k odvlhčování zvýšené vlhkosti uvolňované z betonových konstrukcí, který přispěje k urychlení vysoušení, cirkulační jednotky však nejsou primárně určeny k vysušení budovy za nějaký stanovený čas. Průběh vysoušení a hodnoty relativní vhlkosti vzduchu v době vysoušení nelze předem časově kvantifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o čisté prostory, lze cirkulační (i ostatní VZT zařízení v čistých prostorách) spustit až v rámci provádění úklidu podle předem přesně stanoveného postupu uvedeného níže. Pokud by se uvedly do provozu dříve, došlo by zanesení nepřístupných míst jako jsou potrubí, odtahové předstěny a plenum kanály prachem a tím pádem k úplnému znehodnocení fungování čistých prostor a nedodržení požadovaných parametrů čistoty. Experimentální prostory a hlavní koridory v LH Přívod čerstvého a odvod odpadního vzduchu VZT zař. 17AB, 18AB, 19AB Vzduchotechnické zařízení pro přívod čerstvého upraveného vzduchu pro exerimentální prostory, hlavní chodby a čisté schodiště se skládá ze tří VZT jednotek. Dvě z nich jsou umístěny ve 2. patře budovy laboratoří, jedna je v suterénu v jižní strojovně laserové haly. Každá z nich zásobuje navzájem nezávisle čerstvým vzduchem jedno patro laserové haly. Tyto jednotky dopravují do prostoru laserové haly čerstvý, tepelně a vlhkostně upravený vzduch v množství, které odpovídá minimálně půl násobné výměně vzduchu za hodinu. Zařízení je dimenzováno tak, aby byla zajištěna tlaková kaskáda mezi jednotlivými prostory s rozdílnými požadavky na čistotu prostředí. Množství přiváděného vzduchu je určeno na základě výpočtu





množství vzduchu, které unikne spárovou průvzdušností dveřmi, prostupy a dalšími netěsnostmi do sousedních prostor s rozdílným tlakem. Rozvody přiváděného čerstvého vzduchu jsou pro exerimentální prostory přivedeny tak, že přívodní potrubí resp. odbočka z páteřního rozvodu je napojena na rozvod zpětného cirkulačního vzduchu cirkulační jednotky (popis funkce cirkulačních jednotek viz. dále) a je tudíž před vstupem do vnitřního prostředí experimentální haly znovu přefiltrován kaskádou dvoustupňové filtrace osazené v cirkulační VZT jednotce a tepelně upraven a následně přes koncové čisté nástavce s hepa filtry H13 přiveden do vnitřího prostoru. V suterénech je přívodní potrubí vedeno z chodby zalomenou kombinovanou prostupkou opatřenou filtrem s útlumem EMP pulzů. V rámci revize PD jsou v suterénu na zařízení 19AB navrženy nové dvě připojovací místa čerstvého přiváděného vzduchu, jako příprava pro Vestavky v exp. prostorech E1 a E2. Výkon přívodní sekce VZT jednotky byl v rámci revize PD navýšen na potřebné množství vzduchu, dimenze pátřní trasy byla přizpůsobena. Odvod vzduchu z Vestavků E1 a E2 je řešen novým samostatným zařízením 313B. Jednotka 313B je uvažována jako příprava, rozvody vzduchu a regulace prutoku však budou instalovány již v této fázy projektu. Potrubí bude ukončeno na hranici místnosti ze prostupem a osazeno regulátorem proměnného průtoku vzduchu, ten bude v této fázy nastaven na trvale uzavřeno. Pro chodby a kontrolní místnosti je vzduchu příváděn vždy odbočkou z páteřního rozvodu přímo přes koncové čisté nástavce s hepa filtry H13 do vnitřího prostoru. Pro schodiště uvnitř dispozice LH, které je definované jako čistý prostor ISO 100.000 je přívod a odvod vzduchu zajištěn z páteřního rozvodu VZT zařízení v suterénu. Pro větrání prostor laserové haly jsou navrženy VZT jednotky 17AB, 18AB, 19AB, vybavená systémem zpětného získávání tepla adiabatickým rotačním výměníkem, směšováním vzduchu, vlhčením a odvhlčováním. Ventilátory jsou vybaveny elektromotory s frekvenčním měničem pro zaregulování systému a pro vlastní regulaci výkonu ventílátorů během provozu, kdy je nutné počítat s proměným zatížením motoru zejména z důvodu zanášení filtrů. VZT jednotka je navržena s trojstupňovou filtrací vzduchu a koncové prvky VZT jsou osazeny čistými nástavci s HEPA filtry H13. Jednotky upravují vzduch na konstatní teplotu a vlhkost přiváděného vzduchu. Jsou navrženy sestavné kombinované VZT jednotky pro vnitřní instalaci, komory nad sebou, uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. projekční část A3.0 Koordinační výkresy domovní techniky, výkresy detailu uložení VZT jednotek (Součástí specifikací VZT je samotná vzduchotechnická jednotka vč. vlastního rámu. Podložky z rýhované gumy, ocelový rám a podstavné izolátory jsou součástí specifikace části A3.0 KOO. Rozhraní s profesí A2 Stavebně konstrukční řešení, tvoří kotvení izolátorů.). Sání čerstvého vzduchu a výfuk odpadního vzduchu je řešen přes protidešťovou žaluzii z venkovního prostoru nad střechou budovy laboratiří ve dvou případech a jednou nad přízemní terén v okolí haly. Od VZT jednotky je vedeno potrubí přiváděného a odváděného vzduchu v podhledu chodby, převážně čtyřhraným potrubím. Přívod i odvod vzduchu pro jednotlivé místnosti je proveden kruhovým potrubím z páteřního rozvodu. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Odbočky jsou opatřeny regulátory vzduchu se servopohonem. Na přívodním potrubí jsou navrženy regulátory proměnného průtoku vzduchu, regulovatelné plynule, vzdáleně signálem 0-10V, ale provozované na konstantní průtok. Na odvodním potrubí jsou navrženy regulátory tlakové diference, které udržují zadaný přetlak vůči venkovnímu prostředí a udržují stanovenou tlakovou kaskádu (viz. Schematický pudorys). Cirkulační jednotky pro laserové haly Cirkulační vzduchotechnické jednotky umístěné v bezprostřední blízkosti haly podél stěny ve strojovnách VZT, které tvoří zcela samostatný a od haly dilatačně důsledně oddělený konstrukční celek. Cirkulační VZT jednotky jsou navrženy, aby zajistily požadovanou třídu čistoty ISO 10.000 v experimentálních prostorech. Vzduchový výkon jednotek pro cirkulaci vzduchu je dimenzován na minimálně intezitu výměnu 15x za hodinu, a to tak aby tato výměna vzduchu byla dosažena i s tím, že jedna ze skupiny jednotek, určených pro jeden prostor, bude mimo provoz. Při běžném provozu cirkulačních jednotek bude vhodné, aby byli v provozu všechny VZT jednotky, tzn že budou provozovány na nižší průtok vzduchu než je nominální průtok, uvedený v Tabulce VZT zařízení v Příloze. Provoz všech jednotek najednou je vhodnější z hlediska provozních nákladů – nižší příkon ventilátoru z důvodu menších tlakových ztrát v jednotce. Pro jeden exerimentální prostor je obvykle navrženo 6 kusů VZT jednotek (v některých případech 5 nebo 8). Navrh cirkulačních jednotek je proveden tak, aby jedna jednotka pro daný prostor mohla být vypnutá nebo mimo provoz, a ty ostatní byly schopny dostatečně vzduch upravit (tzn. přivádět vzduchu o nominálním průtoku a zajistit odvod tepelné zátěže). Je to záloha proto, aby když bude jedna jednotka mít poruchu, nebo bude jen vyžadovat běžný servis, nebude mít její výpadek žádný vliv na kvalitu vnitřního prostředí. Pokud se při provozu ukáže, že je dostatečné aby jedna jednotka byla trvale odstavena, bude zajištěno systémem MaR, aby se jednotky automaticky střídali podle naběhaných hodin. Vzhledem k dispozičnímu a provoznímu řešení haly jsou navrženy vertikální VZT jednotky, ve většině případů umístěné dvě vedle sebe. Každá cirkulační VZT jednotka má chladič a ohřívač pro zajištění tepelné úpravy vzduchu na požadovanou teplotu 20 až 22°C s tolerancí +/- 0,5°C. Cirkulačního vzduch je v jednotce teplotně upraven na výměníku chlazení (teplotní spád chladící vody 11°C/16°C – bezkondenzační režim), případně na výměníku topení (teplotní spád 60°C/40°C), přefiltrován dvěma stupni filtrace F7 / F9 a veden pod stropem páteřními rozvody ze kterých jsou napojeny kruhovým potrubím čistéh nástavce 1200x600 s hepa filtry H13, přes které je vzduch přiváděn do vnitřního prostoru. Sání zpětného cirkulačního vzduchu je řešeno pomocí předstěn, které jsou opatřeny mřížkou nad podlahou po celé délce haly. Vzduch se nasává nad podlahou, volně proudí předstěnou a na úrovni podhledu je z předstěny přiveden do páteřního rozvodu. V suterénu je tato páteřní větev, z důvodu koordinace s ostatními technologiemi a z snahy omezit kovevé materiáli v prostoru, vytvořena z čistých příček, obdobně jako předstěna. V ostatních patrech LH je páteřní větev zpětného cirk. vzduchu navržena z ocelového VZT potrubí. Z páteřní větve je vzduch nasáván zpět do cirkulační jednotky. Předstěny podél stěn budou rovněž využity jako koridory pro rozvody chlazení a dalších technologií. Frekvenční měniče jsou součástí jednotky umístěné uvnitř nebo vně jednotky (viz Tabulka VZT zař.). Vždy jedna jednotka ze skupiny pro daný prostor je mimo provoz jako záloha. Jednotka mimo provoz se bude střídat s ostatními podle počtu naběhaných hodin. Koncové provky VZT osazené čistými nástavci H13 jsou opatřeny měřením zanesení filtru, které je vždy na prvním a poslední vyústce v řadě, tj. dvě měření pro jednu VZT jednotku. Regulace cirkulačních jednotek pro dosažení A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




požadované vnitřní teploty vzduchu a vlhkosti vzduchu v prostoru je prováděno na základě měření teploty a vlhkosti prostorovými čidly. Ke každé jednotce bude sada čidel, jejich rozmístění bude upřeněno podle finálního umístění technologie. Naměřené hodnoty ze všech čidel v jednom prostoru budou zprůměrovány a podle výsledné hodnoty se bude regulovat celá skupina cirkulačních VZT jednotek. Technologická zařízení s vysokou tepelnou ztrátou do okolí budou opatřena zákryty (digestořemi) a samostatně napojeny na zpětné cirkulační potrubí. V současnosti není specifikováno. Specifikum navrhovaných cirkulačních jednotek je jejich vertikální orientace a omezený prostor, do kterého se instalují, zvýšený dispoziční tlak, požadavek na velmi dobré vyvážení rotačních částí (motory a ventilátory volnoběžným kolem). Jednotky jsou vybaveny plynulou regulací otáček a dalšími komponenty – viz. schéma a tabulka VZT zařízení. Na sání a výtlaku VZT jednotky jsou umístěny kulisové tlumiče hluku. Pro experimentální prostory v suterénu jsou navíc potrubí za prostupem přes stínící stěnu osazeny speciálními mřížkami, které mají funkci tlumičů EMP pulzů. Potrubí přiváděného vzduchu je osazeno filtry EMP o rozměrech 900x900mm. Pro potrubí 1800x900, jsou vedel sebe umístěny v potrubí dva kusy. Potrubí odváděného vzduchu je osazeno filtry EMP o rozměrech 860x600mm Potrubí přiváděného vzduchu od cirkulační jednotky je provedno se stranovým odskokem v rámci možností mezi dvěmi prostupy, což další opatření k ostínění EMP pulzů a radiace. Tlumiš / filtr EMP je uzemněn na příslučné bod Podstropní cirkulační jednotky s hepa filtry v LH Podstropní cirkulační jednotky s hepa filtry jsou navrženy na chodbách, v kontrolních místnostech (velínech) a v jednom čístém schodišti v Laserové hale. Jedná se o jednotky s elektronicky řízeným elektromotorem, integrovanou filtrační vložkou s HEPA filtry třídy H13. Jednotka je určena k dodávce filtrovaného vzduchu do čistých prostor s požadavkem na usměrněné proudění vzduchu. Vzduchu je přiváděn z jednotky pod stropem směrem dolů a odváděn obdobným způsobem jako v experimentálních prostorech laserových hal, pomocí předstěn z čistých příček. Mřížkou v předstěně u podlahy je vzduch nasáván předstěnou do podhledu kde je předstěna napojena do vodorovného páteřního kanálu z ocelového potrubí, ze kterého jsou provedeny odbočky, které jsou připojeny k jednotlivým cirkulačním jednotkám. Předstěny jsou navrženy podle konkrétní dispozice a na základě množství vzduchu, tak aby do interiéru zasahovali co nejméně. Technický popis cirkulační jednotky je podrobně obsažen v kapitole 11 - Popis jednotlivých vzduchotechnických zařízení.

Distribuce vzduchu Přívod vzduchu do prostoru je řešen pomocí čistých nástavců s hepa filtry, které jsou umístěny pod stropem v podhledu. V suterénu jsou kromě čístých nástavců v podhledu použity i stěnové mřížky s filtrační vložkou, ty jsou umístěny na hraně, která zakončuje podhled a přivádějí vzduch do prostoru technologické lávky (gantry). Pro prostory v laserové hale není stanoven požadavek na laminární proudění vzduchu. V experimentálních prostorech jsou navrženy nástavce s filtrační vložkou H13 bez regulační klapky. Do prostoru je přiváděn cirkulační vzduchu smíchaný s čerstvým venkovním vzduchem. Pro velíny je přívod čerstvého vzduchu zajištěn jedním čistým nástavcem pro každou místnost s filtrační vložkou H13 bez regulační klapky, regulace je provedena na odbočce z páteřního rozvodu čerstvého vzduchu. Pro distribuci vzduchu v chodbách je provedena odbočka z páteřního rozvodu vzduchu, odbočka je A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




na začátku zaregulována regulátory proměnného průtoku, a z ní jsou napojeny jednotlivé čisté nástavce v podhledu chodby, s filtračními vložkami H13, měření zanesení filtu na základě tlakové diference je prováděno pouze na jedné vyústce. Určitý počet nástavců je vybaven diferenciálními tlakoměry napojenými na systém MaR pro možnost měření stupně zanesení filtrů a včasnou výstrahu pro nutnost jejich výměny. Nástavce na kterých je prováděno měření jsou označeny v půdorysech a je zpracován jejich seznam v tabulce v příloha. Jako kvantifikační kritéria pro proudění vzduchu v čistých prostorách se uvádí zprůměrovaná rychlost proudění vzduchu po celé ploše místnosti. Ve všech částech laserové haly tato rychlost vychází kolem 0,02 m/s. Rychlost proudění vzduchu na čistých nástavcích v exerimentálních prostorech laserové haly, umístěných ve výšce 4,9 m nad podlahou vychází maximálně 0,7 m/s. Je navržen maximální průtok 1.800 m3/hod jedním čistým nástavcem 1200x600 mm. Tlaková ztráta v čistém stavu: Δp v č.s. je 250Pa. Chráněné únikové cesty a současně čisté chodby V budově laserová hala je na každém podlaží jedna chráněná úniková cesta, která je současně definována jako čistá prostor ISO 100.000. Z chodby je potom únik do schodiště. Pro každou chodbu je navržena samostatná sestavná kombinovaná VZT jednotka pro venkovní instalaci: 45AB, 46AB, 47AB. Jednotky jsou umístěna na střeše laserové haly. VZT jednotka slouží pro zajištění potřebné cirkulace vzduchu a současně pro přívodu čerstvého vzduchu a zajištění potřebného přetlaku v prostoru. Jednotky jsou navrženy pro provoz se směšovácím poměrem cca 90 % cirkulace. VZT zařízení pro tyto prostory je navrženo pro tak, aby rozvody VZT mohli být použity jak pro cirkulaci vzduchu při normálním provozu, tak i pro požární větrání. Pro oba provozy je shodné dimenzování množství vzduchu podle výměny vzduchu 15x za hodinu. V blízkosti přívodně / cirkulační VZT jednotky je na střeše navržena samostatná přívodní jednotka s ventilátorem dvoustupňovou filtrací a uzavírací klapkou, která plní funkcí požárního větrání. Jednotka je opatřena filtry, aby při zkouškách tohoto zařízení snížilo zanášení prachových částic z venkovního prostředí. Jednotka pro požární větrání je na střeše napojena na stejný rozvod přiváděného vzduchu. Odbočky k jednotlivým zařízením jsou opatřeny uzavíracími klapkami s pružinou a se servopohonem, které jsou ovládany EPS a napájeny 230V, pod napětím v poloze otevřeno. Dvě klapky jsou umístěny na odbočkách pro přívod a odvod od kombinované VZT jednotky, jedna klapka je na odbočce pro přirozený výfuk vzduchu, který je využit při provozu požárního větrání. Poslední klapka je na sání požárního ventilátoru, je součástí dodávky VZT jednotky a společně s ní je i ovládána. Klapky pracují reverzibilně – dvojice je otevřena a dvojice uzavřena. Klapky ve VZT potrubí jsou všechny trvale pod napětím v poloze otevřeno. Klapka na výfuku požárního větrání bude při montáži kostrukčně upravena tak, aby pod napětím byla nastavena poloha uzavřeno, otočením listu o 90°. Důvodem pro tuto úpravu je rychlejší doba pro otevření klapky ve směru pružiny, což je v tomto případě velmi žádoucí. Od VZT jednotek 45, 46, 47AB jsou vedeny rozvody po střeše do vertikálních instalačních šachet. Ze šachty je páteřní rozvod veden vodorovně buď v podhledu chráněné únikové cesty, nebo sousedním prostorem strojovny VZT ze kterého je provedenou pouze lokalní přpojení koncových prvků přes prostupy. Potrubí vedené mimo příslušný prostor CHÚC musí být opatřeno protipožární izolací. Distribuce vzduchu přívod i odvod do čístého prostoru CHÚC je navržena pod stropem, přívod přes A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




čisté nástavce s HEPA filtrem H13. Uzavíratelné regulátory proměnného průtoku, resp. regulátory tlakové diference vzduchu se servopohonem, které zajištují přetlak v prostoru chodby vůčí venkovnímu prostoru, jsou navrženy na VZT zař.č. 47AB, které dopravuje vzduch pro chodbu na úrovni 2.patra. Chodba je rozdělena na tři části, z nichž do každé je samostatný přívod a odvod a princip řízení regulačních klapek je řešen obdobně jako u čistých prostor řešených výše. Regulace průtoku vzduchu a zajištění přetlaku vůči venkovnímu prostředí pro chodby na úrovni 2.suterén – VZT zař. 45AB a přízemí – VZT zař. 46AB je řešeno odlišně. Každá z těchto dvou jednotek zajišťuje úpravu vzduchu pro jediný samostatný prostor. Z toho důvodu jsou navrženy regulační klapky resp. regulátory proměnného průtoku vzduchu přímo na rozvodech za VZT jednotku. Regulátory na přívodu i odvodu vzduchu jsou ovladány signálem ze systému MaR a zajišťují požadovaný jmenovitý průtok vzduchu a přetlak v prostoru. Přetlak v prostoru vůči nule je regulován na základě měření difernčním čidlem tlaku, které je umístěno v prostoru chodby a připojeno k potrubí nulového tlaku. Na základě naměřené hodnoty tlakové diference systém MaR ovládá regulátor proměnného průtoku na odváděném vzduchu. Jednotky upravují přiváděný vzduch po směšování na základě měření teploty a vlhkosti v odváděného vzduchu na sání VZT jednotky.

Chodby L.02.41 a L.02.41 Pro zajištění čistého prostředí v chodbách jsou narženy malé podstropní cirkulační jednotky. To neplatí pro chodby L.02.41 a L.02.41, pro které jsou navrženy samostatné sestavné VZT cirkulační jednotky 70C a 71C ve svislém provedení, umístěné vždy v sousední technické místnosti. Distribuce vzduchu, přívod do čístého prostoru je navržena pod stropem, přes čisté nástavce s HEPA filtrem H13. Odvod nad podlahou. Samostatně je provedena distribuce čerstvého vzduchu a odvod odpadního vzduchu na rozvody centrální VZT jednotky.

Laserová hala – příprava pro dočasné vestavky uvnitř experimentálních prostor Pro dočasné vestavky uvnitř experimentálních prostor budovy LH jsou navrženy tyto jednotky: - 311A,B Přívod a odvod vzduchu pro vestavek E5 - 312A,B Přívod a odvod vzduchu pro vestavek E5- záloha - 313A,B Odvod vzduchu pro vestavky E1, E2 - 309B Odvod vzduchu z digestoře - vestavek E5 Sání čerstvého vzduchu bude napojeno pod stropem strojovny na samostatný stavební kanál ústící na úrovni terénu nad strojovnou. Výfuk odpadního vzduchu bude napojeno pod stropem strojovny na samostatný stavební kanál ústící nad střechou schodiště L5. Vestavek uvnitř experimentálního prostoru E5 - příprava Pro vestavek v experimentální hale E5 budou navrženy dvě kompaktní klimatizační jednotky 311, 312.





Princip větrání a úpravy vzduchu je stejný jako pro Laboratoř 3 v rošířeném objektu viz. výše. VZT jednotky budou umístěny v jižní strojovně laserové haly odkud budou vedeny rozvody skrz prostor E5 pod podhledem. Vestavky uvnitř experimentálních prostorů E1, E2 – příprava částečná Projekt řeší dva další vestavky, jeden v experimentální hale E1, druhý v experimentální hale E2. Pro větrání těchto prostor bude navržena samostatná VZT jednotka 313B pro odvod vzduchu. Pro přívod vzd. bude využita stávající centrální čerstvo-vzdušná jednotka 19AB určená pro distribuci vzduchu pro všechny exp prostory v suterénu laserové haly. Její výkon byl oproti původnímu návrhu upraven, aby mohla zajišťovat požadovanou výměnu vzduchu a zajistit zvýšené nároky na přívod vzduchu. VZT jednotka pro odvod vzd. bude umístěna v jižní strojovně laserové haly, odkud budou vedeny rozvody chodbou do E1 a E2. Jednotka 313B je uvažována jako příprava, rozvody vzduchu a regulace prutoku však budou instalovány již v této fázy projektu. Potrubí bude ukončeno na hranici místnosti ze prostupem a osazeno regulátorem proměnného průtoku vzduchu, ten bude v této fázy nastaven na trvale uzavřeno. Potrubí pro přívod vzduchu bude napojeno ze stávající páteřní trasy zařízení 19AB.

Laserová hala – ostatní prostory Strojoveny vzduchotechniky Pro větrání strojoven VZT je navrženo, pro zaručení mínimální hygienické dávky vzduchu a pro odvod tepelné zátěže následující zařízení: 14AB sestavná kombinovaná VZT jednotka pro venkovní instalaci umístěná na střeše LH navržená pro větrání tří pater strojoven umístěných v severní částí budovy. Od VZT jednotky jsou vedeny VZT kanály do vertikálních instalačních šachet. Ze šachet jsou provedeny patrové odbočky pro jednotlivé strojovny na severu. Odbočky jsou opatřeny uzavíratelnými regulátory proměnného průtoku vzduchu se servopohonem, navržené pro možnost přesného zaregulovaní při provozu v případě odlišných tepelných zátěží na různých patrech. Nucený přívod do větraných prostorů bude přes vířivé anemostaty v jednotlivých podlažích, odvod přes čtyřhranné anemostaty. V prostoru strojovny v suterénu a ve 3.NP jsou instalovány technologie (vakuové pumpy), na pokrytí jejich tepelné zátěže jsou navrženy fan coil jednotky v podstropním provedení zavešené pod vodorovnými instalacemi. VZT jednotka upravuje přiváděný vzduch na konstatní teplotu. 15A sestavná přívodní podstropní VZT jednotka a odvodní ventilátor 16B navržená pro větrání jižní strojoveny v suterénu, kde je zařízení umístěno pod stropem. Nucený přívod do prostoru strojovny bude přes vířivé anemostaty, odvod přes čtyřhranné anemostaty, rozvody VZT potrubí pod stropem. Jednotka 15A upravuje přiváděný vzduch na základě měření teploty v odváděného vzduchu v potrubí na sání VZT jednotky – ventilátoru 16B. Návštěvnická galerie v přízemí laserové haly A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Pro větrání, klimatizaci a temperování prostoru návštěvnické galerie je navržena samostatná přívodní VZT jednotka 49A a odvodní ventilátor 49B. Zařízení v podstopním provedení jsou umístěna v podhledu návštěvnické galerie. Tepelná zátěž prostoru je předpokládána pouze od světel a od lidí, prostor bude užíván nárazově k prohlídkám a jen na omezenou dobu. Přívodní VZT jednotka svím provozem kryje tepelné ztráty návštěvnické galerie a temperování v době kdy prostor není využíván. Jednotka se spíná a upravuje přiváděný vzduch na základě měření teploty prostorovým čidlem. Požární větrání chráněných únikových cest V laserové hale jsou tři CHÚC typ A – chodby. Tyto prostory jsou řešeny v souladu s příslušným legislativním předpisem. Tyto tři chráněné únikové cesty jsou současně čistými prostory, viz. výše v kapitole 5.2.5. Každá chodba bude větrána nuceným přívodem vzduchu pomocí ventilátoru umístěného na střeše. Sání vzduchu ze střechy. Přívod vzduchu do prostoru rovnoměrně výustkami pod stropem. Bude zajištěna minimálně 15-ti násobná výměna vzduchu v prostoru chodby. Přirozený odvod vzduchu VZT potrubím nad střechu zajištěn přes klapku se servopohonem. Pro požární větrání CHUC typu A je navržena sestavná přívodní jednotka s klapkou na servopohon osazena filtry vzduchu, aby byl eliminován vliv pravidelných revizních zkoušek na provoz čistých prostor. V laserové hale je šest CHÚC typ B - schodiště. Tyto prostory jsou řešeny v souladu s příslušným legislativním předpisem. Každé schodiště bude větráno nuceným přívodem vzduchu do nejnižšího podlaží pomocí ventilátoru umístěného na střeše. Sání vzduchu ze střechy. Bude zajištěna minimálně 20-ti násobná výměna vzduchu v prostoru schodiště, požadovaný přetlak 50 Pa vůči okolním prostorům při uzavřených dveřích, rychlost proudění minimálně 0,75 m/s v otevřených dveřích do požárního úseku. Přirozený odvod vzduchu nad střechu, bude zajištěn přes speciální pružinovou tlakregulující klapku se servopohonem, opatřenou výfukovou hlavicí na střeše, nebo s výfukem přes fasádu pod střechou schodiště. Ze stoupacího potrubí v šachtě je provedena v nejnižším podlaží vyústka pro přívod vzduchu, opatřená regulačním ústrojím pro zaregulování průtoku vzduchu. Pro požární větrání CHUC typu B je navržen ventilátor s vlastní regulací chodu, zajišťujiící bezproblémový návrat do požadovaného pracovního bodu při změně tlakových poměrů. Ventilátor musí být pro přetlakové požární větrání konstrukčně přizpůsoben a vybaven stabilizátorem charakteristiky tak, že bude schopen pracovat do měnícího se přetlaku. Za ventilátorem je osazena filtrační komora – 100A, aby byl eliminován vliv pravidelných revizních zkoušek na provoz čistých prostor. MaR zajistí spouštění dle časového programu, důvodem je provětrání schodiště, které ja za normálního stavu neustále uzavřeno a bez pohybu osob, provětrání bude provedeno řádově jednou týdně, interval bude nastaven při provozu. Pro orientaci v navrženém zařízení pro požární větrání, jeho umístění apod. je vytvořen výkres A3.3.2_02_43_203 - Řezy schodištěma.





Zařízení je spouštěno systémem EPS a je napájeno ze záložního zdroje. Technické parametry viz.Tabulka VZT zařízení v příloze. Schodiště L2 - CHÚC Schodiště L2 je provozováno jako čistý prostor a jsou v něm instalováni cirkulační jednotky pro chlazení a filtraci vzduchu. Pro zajištění dostatečné těsnosti prostoru, kde je udržován neustálí přetlak z centrální VZT jednotky, je pod střechou pod požárním výfukovým prvkem, navržena navíc ještě nadstandardně těsná uzavirací klapka se servopohonem. Ovládaná je také EPS, při požáru otevře. Větrání kabinetů pro skladování tech. plynů Pro větrání kabinetů (Gas storage cabinets – GSC) je navrženo zařízení pro samostatný přívod čerstvého vzduchu a dvě zařízení pro odvod vzduchu. Zařízení VZT je umístěno na střeše laserové haly. Pro odsávání kabinetů určených pro skladování tlakových lahví s technickými plyny jsou navrženy dvě samostatné VZT zařízení 322B – odtah X a 323B – odtah Y, aby bylo zajištěno, že mícháním různých plynů nevznikne nebezpečná směs. Odtahové ventilátory jsou navrženy s 100% zálohou a v nevýbušném provedení (Ex). V suterénu jsou přivedeny oba typy odtahu ke každému kabinetu. Ve vyšších patrech je pro kabinety přiveden pouze odtah X. To v kterém kabinetu budou umístěny jaké plyny a jaké odtah bude kde zapojen, je provozovateli. V projektu je navrženo flexibilního připojení na oba typy odtahu pro každý kabinet (v suterénu), které lze v průběhu provozu ELI snadno změnit. Před každým kabinetem je na přívodním i odvodním potrubí navržena dvojice klapek: regulátor konstatního průtoku vzduchu a nadstandardně těsná uzavírací klapka v provedení z nerez oceli. Revizní přístup ke klapkám je nad kabinetem přes rozebiratelnou předstnou. Větrání kabinetu je navrženo s výměnou vzduchu 120 za hod, tj. cca 70 m3/h pro kabinety v suterénu a cca 80 m3/h pro kabinety ve vyšších patrech, důvodem je jiný typ uvažovaného kabinetu s odolností G90 resp. G30. Samotný kabinet tvoří zvláštní požární úsek, a musí mít certifikát. Pro přívod vzduchu je navržena sestavná přívodní VZT jednotka 321A osazená vodním ohřívačem a chladičem. Přváděný vzduchu bude tepelně upravován, aby větráním kabinetů nedocházelo k narušení tepelné rovnováhy exp. prostor. Rozvody přiváděného vzduchu jsou vedeny ke každému kabinetu. Nové VZT potrubí je rozvedeno po celé LH do všech experimentálních prostor. Přívodní potrubí z pozink. ocel. plechu, odvodní potrubí z nerez. oceli. Pro orientaci v trasách VZT pro větrání kabinetů, je vytvořen výkres A3.3.2_02_43_319 – 3D Schéma kabinetů. Odtah od vakuových pump Pro zajištění odvodu vzduchu od vakuových pump jsou navržena dvě zařízení pro odvod vzduchu. Zařízení VZT je umístěno na střeše laserové haly.





Pro odsávání jsou navrženy dvě samostatné VZT zařízení 331B – odtah X a 332B – odtah Y, aby bylo zajištěno, že při prací s technickými plyny nevznikne mícháním různých plynů nebezpečná směs. Vakuové pumpy jsou umístěny ve strojovnách VZT. Odtahové ventilátory 331B, 332B jsou umístěny na střeše LH. Jsou navrženy dvě oddělené trasy potrubí, ze střechy na všechna místa, kde jsou pupy umístěny. Odtahové ventilátory jsou navrženy s 100% zálohou a v provedení povrchovou úpravou s vnitřním lakováním, odolným proti korozi. Ventilátory budou opatřeny EC motory s možností nastavit vysoký rozsah výkonu. Parametr pro regulaci vykonu bude chod vakuove pumpy. Je potřeba předpokládat nesoučasnost provozu. Odvodní potrubí z nerez. oceli. Dimenze odtahového potrubí byla převzata z požadavků FZÚ – provést potrubí průměr 100 mm po célé délce trasy. Na základě toho byl stanoven maximální návrhový průtok vzduchu 550 m3/h. Oscilátorovna a lokální velíny v 1.NP Laserové haly Na základě požadavků FZU došlo k změně dispozice laserových hal. Na úrovni 1.NP přibyla oscilátorovna a lokální velíny. Byli upraveny rozvody VZT potrubí a distribuční elementy, přidány jednotky FCU a potrubní ohřívače vzduchu. Návrh byl proveden na základě podkladů a zadání od investora, zejména tepelné zatěže jednotlivých prostor, apod.). Laserová hala L1 byla rozdělna na dva samostatné prostory a ještě další prostor pro úmístění racků. V prostoru s racky jsou navržny nově tři chladící fan coil jednotky. Pro klimatizaci Laserové hali L1 a Oscilátorovny jsou využity cirkulační VZT jednotky, bez jakékoli změny oproti předchozímu návrhu. Jejich regulace je v projektu MaR upravena tak, aby byli jednotky ovládany na základě požadavků z místnosti pro kterou je VZT jednotka určena. Byla upravena poloha a počet distribučních elementů – čistých nástavců. Přivod čerstvého vzduchu a odvod odpadního vzduchu byl upraven na základě nové dispozice a na základě požadované obsazenosti jednotlivých prostor. Byla doplněna větev pro odvod odpadního vzduchu z Oscilátorovny, doplněná o nový regulátor proměnného průtoku. Ten zajišťuje v prostoru trvalí přetlak s ohledem na čisté prostředí. Oscilátorovna je navržena s trvalým přetlakem 40 Pa oproti nule, tomu odpovídá přetlak 5 Pa vůči sousední místnosti / hale L1. Každá z Laserových hal L2, L3, L4b byla doplněna o vestavek – velín. Velín je vždy klimatizován pomocí stejných cirkulačních jednotek jako samotný prostor haly. Aby nedocházelo k podchlazování prostoru velín, je na přivodní potrubí cirkulačního vzduchu provedena odbočka pro velín a na ní je osazen teplovodní ohřívač. Ohřívač je opatřen regulační armaturou a ovladcím panelem obdobným jako pro FCU, kde bude možné nastavit požadovanou teplotu v prostoru (pouze dohřev). Byla upravena poloha a počet distribučních elementů – čistých nástavců. Přivod čerstvého vzduchu a odvod odpadního vzduchu byl upraven na základě nové dispozice a na základě požadované obsazenosti jednotlivých prostor. Byla doplněna větev pro odvod odpadního vzduchu z velínu, doplněná o nový regulátor proměnného průtoku. Ten zajišťuje v prostoru trvalí přetlak s ohledem na čisté prostředí. Velín je navržen s trvalým přetlakem 30 Pa oproti nule, tomu odpovídá podtlaku -5 Pa vůči sousední místnosti / hale L2, resp. L3, resp. L4b. Uložení VZT zařízení Všechny VZT jednotky a ventilátory jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění, viz. projekční část A3.0 Koordinační výkresy domovní techniky, výkresy detailu uložení VZT jednotek. Součástí specifikací VZT je samotná vzduchotechnická jednotka vč. vlastního rámu.





Provoz VZT zařízení při výjmečných situacích Od VZT jednotek, které jsou určeny pro větrání čistých prostor je požadován neustálí provoz bez odstávek, a proto je pro ně zajištěno napájení z náhradního zdroje el. energie a zajištěna další opatření pro snížení rizika jejich nežádoucího zastavení, což by znamenalo přerušení tlakové kaskády v čistých prostorech a tím jejich znečištění. Jde o následující VZT zařízení: 2AB, 17AB, 18AB, 19AB, 45AB, 46AB, 47AB. Protimrazová ochrana Protimrazová ochrana je navržena pro všechny VZT jednotky pracující s čerstvým vzduchem. Protimrazová ochrana teplovodních ohřívačů VZT jednotek bude řešena jako vícestupňová a bude v činnosti stále i při vypnuté VZT jednotce či ručním zapnutí z místa (i při debloku v elektro silnoproudu u ventilátorů), a to následovně: Při poklesu teploty venkovního vzduchu pod 0(+2)°C vždy bude spouštět oběhové čerpadlo teplovodního ohřívače. Vzduchotechnické jednotky jsou navrženy se žaluziovými klapkami, které jsou obě umístěny na straně do vnějšího prostředí, tedy na sání čerstvého vzduchu a na výfuku odpadního vzduchu. Tím je zajištěna vyšší ochrana proti promrznutí VZT jednotky, je-li například jednotka mimo provoz. Elektrické vyhřívání volné komory mezi výměníkami u venkovních VZT jednotek. Elektrické vyhřívání venkovní komory ve které je umístěna parní zvlhčovací jednotka (týká se VZT jednotek umístěných ve venku na střeše). Pro případ výpadku elektrické energie v zimním období jsou navržena následující opatření pro zamezení zamrznutí VZT jednotek s teplovodními výměníky. Ze záložního zdroje jsou napájena veškerá oběhová čerpadla na regulačních uzlech od ohřívačů vzduchu a dále rozvaděče systému MaR pro VZT jednotky. Zdroj tepla a čerpadlo topného okruhu pro vzduchotechniku jsou také zálohovány z diesel agregátu. Při výpadku elektrické energie a teplotách pod bodem mrazu (resp. +2°C) systém automaticky přejde do režimu protimrazové ochrany: uzavřou se žaluziové klapky na VZT jednotce a přes ohřívač bude cirkulovat topná voda. VZT zařízení napájená z náhradního zdroje Pro případ výpadku elektrické energie jsou VZT jednotky určené pro větrání čistých prostor (viz výše) zálohovány napájením z náhradního zdoje diesel agregátu. Během provozu z náhradního zdroje budou VZT jednotky zajišťovat tlakovou kaskádu dle požadovaného přetlaku v místnostech vůči venkovnímu prostředí. Úprava přiváděného vzduchu na požadovanou teplotu a vlhkost v prostoru je v tuto chvíli podřadná. Parní vyviječe pro zvlhčování vzduchu jsou mimo provoz a kapacita zdroje chladu je omezená. Požární větrání CHÚC je zajištěno ventilátory a uzaviratelnými klapkami, které jsou napájeny ze záložního zdroje DA. Systém pro odvod tepla a kouře, navržený v Atriu, je napájen ze záložního zdroje, podrobně viz. samostatná část dokumentace: Zařízení odvodu tepla a kouře. Zalohovaná zařízení jsou označena v Tabulce VZT zařízení v příloze.





Opatření proti zbytečnému odstavení VZT zařízení systémem MaR Proti zamezení případného zbytečného odstavení VZT jednotek určených pro čisté prostory (viz. výše) jsou navržena následující opatření, kterými je docílena přesnější signalizace systému MaR a nebo je zajištěn aspoň částečný provoz zařízení VZT. 1) pro signalizaci a zapnutí protimrazové ochrany jsou za vodním výměníkem umístěny dvě čidla teploty (běžně je navrženo jedno), pokud jedno z čidel naměří meší něž limitní teplotu systém MaR dá pouze hlášení, pokud obě čidla naměří meší něž limitní teplotu, systém MaR teprve spustí protimrazovou ochranu. 2) systém MaR monitoruje polohu požárních klapek, pokud se některá klapka uzavře, tak běžně je to řešeno tak, že MaR vypne příslušnou VZT jednotku. Navržené opatření spočívá v tom, že na zákládě signalizace od PK, systém MaR nechává VZT jednotku běžet. VZT jednotka se vypne až z rozvaděče silnoproudu po vyhlášení požárního poplachu. Tím je zajištěno aby se jednotka nevynulu při chybné signalizaci od PK. Všechny VZT jednotky jsou vybaveny frekvenčními měniči a proto nehorzí že by zařízení běželo do uzavřené potrubní sítě. 3) signalizace poruchy oběhového čerpadla topného okruuh ohřívače VZT jednotky. Čerpadlo je porovozováno pro protimrazovou ochranu, pří poruše čerpadla v zimním období je VZT jednotka zastavena. Signalizace poruchy bude monitorována na dvou místech a teprve až když bude hlášena poruchu z obou míst, jednotka se zastavi. Pro signalizaci chodu čerpadla je použito: a) měření tlakové diference na čerpadle, b) odběr na rovaděči silnoproudu. 4) ventilátory ve VZT jednotkách. Na všech přívodní odvovních VZT jednotkach v celém objektu ELI jsou navrženy ventilátory v provedení s volnoběžným kolem, tedy bez řemenového převodu, což eliminuje jeho možnou poruchu. Běžně se při výpadku jednoho ze dvou ventilátorů resp. elektromotoru VZT jednotka vypne. Pro vybrané VZT jednotky viz. výše bude systémem MaR, zajištěn provoz přívodní části VZT jednotky i při poruše ventilátoru odváděného vzduchu. Nelze tak sice zajistit rovnoměrný přívod a odvod pro nominální, výpočtové hodnoty objemových průtoků vzduchu, ale bude zajištěno, že čisté prostory budou nadále udržovány v přetlaku vůči venkovníku prostředí. Odvod vzduchu v době poruchy odváděného ventilátoru budu zajištěn netěsnostmi a přirozeně odvodním potrubím, na kterém musí zůstat všechny klapky otevřeny. Při poruše přívodního ventilátoru se celá jednotka vypne.

Redundance Pro vybrané centrální VZT jednotky viz. výše budou uskladněny ve strojovnách VZT náhradní ventilátory – volnoběžná kola s elektromotory, pro zajištění rychlé výměny při případné poruše. Každý navržený ventilátor bude mít vlastní záložní kus (100% redundance ve skříni). Náhradní ventilátory s motory budou dodány současně s VZT jednotkami. Cirkulační jednotky pro experimentální prostory: Při běžném provozu cirkulačních jednotek bude vhodné, aby byli v provozu všechny VZT jednotky, tzn že budou provozovány na nižší průtok vzduchu než je nominální průtok, uvedený v Tabulce VZT zařízení v Příloze. Navrh cirkulačních jednotek je proveden tak, aby jedna jednotka pro daný prostor mohla být vypnutá nebo mimo provoz, a ty ostatní byly schopny dostatečně vzduch upravit (tzn. přivádět vzduchu o nominálním průtoku a zajistit odvod tepelné zátěže). Je to záloha proto, aby když bude jedna jednotka mít poruchu, nebo bude jen vyžadovat běžný servis, nebude mít její výpadek žádný vliv na kvalitu vnitřního prostředí. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva



B.1.10.3.5.



Pro odvod tepelné zátěže, jsou instalovány pro každou místnost samostatné odvodní ventilátory. Trafostanice Přirozené větrání žaluzii ve dveřích.

Rozvodna NN Nucený odvod vzduchu axiálním ventilátorem VZT zař. 111B ve stěně. Sání čerstvého vzduchu přirozeně přes protidešťovou žaluzii ve stěně. Spouštění dle časového programu každé 4 hodiny po dobu 10ti minut a pri překročení max. teploty v místnosti. Strojovny chlazení Nucený odvod vzduchu axiálním ventilátorem VZT zař. 112B ve stěně. Sání čerstvého vzduchu přirozeně přes protidešťovou žaluzii a stěnovou uzavírací klapku se servopohonem. Spouštění dle časového programu každé 4 hodiny po dobu 10ti minut a pri překročení max. teploty v místnosti. Havarijní větrání strojovny chlazení bude řešeno v souladu s příslušným legislativním předpisem. Pro případ havárie chladícího zařízení a únik chladiva do prostoru je zajištěn přirozený přívod čerstvého vzduchu a nucený odvod vzduchu VZT zař. 115B s výměnou 10 h-1 . Při spuštění VZT zař. 112B a nebo 115B se otevře klapka pro přívod vzduchu. Strojovna technických plynů Nucený odvod vzduchu axiálním ventilátorem VZT zař. 113B ve stěně. Sání čerstvého vzduchu přirozeně přes protidešťovou žaluzii ve vstupních dveřích do strojovny. Spouštění dle časového programu každé 4 hodiny po dobu 10ti minut a pri překročení max. teploty v místnosti. Je navrženo havarijní větrání strojovny technických plynů VZT zař. 116B. V prostoru se měří koncentraci kyslíku (MaR). Limitní koncentrace kyslíku je 19,5%. Pod ní se již vyhlašuje poplach a spouští VZT zařízení. Do prostoru je zajištěn přirozený přívod čerstvého vzduchu a nucený odvod vzduchu s výměnou 10 h-1 . Pro přívod vzduchu pro kompresory umístěné ve strojovně technických plynů je navržena elektrická vytápěcí a větrací jednotka VZT zař. 114A, která zajišťuje přívod čerstvého vzduchu o teplotě mínimálně 10°C. Jednotka je s cirkulační komorou osazenou uzavirací klapkou, která přenastavuje průtok na sání vzduchu buď z venku nebo pro cirkulaci ze vnitř. Ventilátor je navržen pro dva stupně otáček - 1° pro režim 100% směšování, 2° pro režim 100% větrání tj. přívod venkovního vzduchu; klapka se servopohonem 24V součástí dodávky VZT otevřeno / zavřeno dle režimu 100% směšování nebo 100% větrání; diferenční tlakový spínač na filtrační komoře G4 součástí dodávky VZT. Ohřev vzduchu je zajištěn elektrickým třístupňovým ohřívačem, regulace je provedena na základě měření teploty prostorovým čidlem (MaR). Uložení VZT zařízení Všechny VZT jednotky a ventilátory jsou uloženy na ocelové konstrukci za použití pružných izolátorů chvění. Součástí specifikací VZT je samotná vzduchotechnická jednotka vč. vlastního rámu. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Provoz VZT zařízení při výjmečných situacích Od VZT jednotek, které jsou určeny pro větrání čistých prostor je požadován neustálí provoz bez odstávek, a proto je pro ně zajištěno napájení z náhradního zdroje el. energie a zajištěna další opatření pro snížení rizika jejich nežádoucího zastavení, což by znamenalo přerušení tlakové kaskády v čistých prostorech a tím jejich znečištění. Jde o následující VZT zařízení: 2AB, 17AB, 18AB, 19AB, 45AB, 46AB, 47AB. Protimrazová ochrana Protimrazová ochrana je navržena pro všechny VZT jednotky pracující s čerstvým vzduchem. Protimrazová ochrana teplovodních ohřívačů VZT jednotek bude řešena jako vícestupňová a bude v činnosti stále i při vypnuté VZT jednotce či ručním zapnutí z místa (i při debloku v elektro silnoproudu u ventilátorů), a to následovně: Při poklesu teploty venkovního vzduchu pod 0(+2)°C vždy bude spouštět oběhové čerpadlo teplovodního ohřívače. Vzduchotechnické jednotky jsou navrženy se žaluziovými klapkami, které jsou obě umístěny na straně do vnějšího prostředí, tedy na sání čerstvého vzduchu a na výfuku odpadního vzduchu. Tím je zajištěna vyšší ochrana proti promrznutí VZT jednotky, je-li například jednotka mimo provoz. Elektrické vyhřívání volné komory mezi výměníkami u venkovních VZT jednotek. Elektrické vyhřívání venkovní komory ve které je umístěna parní zvlhčovací jednotka (týká se VZT jednotek umístěných ve venku na střeše). Pro případ výpadku elektrické energie v zimním období jsou navržena následující opatření pro zamezení zamrznutí VZT jednotek s teplovodními výměníky. Ze záložního zdroje jsou napájena veškerá oběhová čerpadla na regulačních uzlech od ohřívačů vzduchu a dále rozvaděče systému MaR pro VZT jednotky. Zdroj tepla a čerpadlo topného okruhu pro vzduchotechniku jsou také zálohovány z diesel agregátu. Při výpadku elektrické energie a teplotách pod bodem mrazu (resp. +2°C) systém automaticky přejde do režimu protimrazové ochrany: uzavřou se žaluziové klapky na VZT jednotce a přes ohřívač bude cirkulovat topná voda. VZT zařízení napájená z náhradního zdroje Pro případ výpadku elektrické energie jsou VZT jednotky určené pro větrání čistých prostor (viz výše) zálohovány napájením z náhradního zdoje diesel agregátu. Během provozu z náhradního zdroje budou VZT jednotky zajišťovat tlakovou kaskádu dle požadovaného přetlaku v místnostech vůči venkovnímu prostředí. Úprava přiváděného vzduchu na požadovanou teplotu a vlhkost v prostoru je v tuto chvíli podřadná. Parní vyviječe pro zvlhčování vzduchu jsou mimo provoz a kapacita zdroje chladu je omezená. Požární větrání CHÚC je zajištěno ventilátory a uzaviratelnými klapkami, které jsou napájeny ze záložního zdroje DA. Systém pro odvod tepla a kouře, navržený v Atriu, je napájen ze záložního zdroje, podrobně viz. samostatná část dokumentace: Zařízení odvodu tepla a kouře. Zalohovaná zařízení jsou označena v Tabulce VZT zařízení v příloze. Opatření proti zbytečnému odstavení VZT zařízení systémem MaR Proti zamezení případného zbytečného odstavení VZT jednotek určených pro čisté prostory (viz.





výše) jsou navržena následující opatření, kterými je docílena přesnější signalizace systému MaR a nebo je zajištěn aspoň částečný provoz zařízení VZT. 1) pro signalizaci a zapnutí protimrazové ochrany jsou za vodním výměníkem umístěny dvě čidla teploty (běžně je navrženo jedno), pokud jedno z čidel naměří meší něž limitní teplotu systém MaR dá pouze hlášení, pokud obě čidla naměří meší něž limitní teplotu, systém MaR teprve spustí protimrazovou ochranu. 2) systém MaR monitoruje polohu požárních klapek, pokud se některá klapka uzavře, tak běžně je to řešeno tak, že MaR vypne příslušnou VZT jednotku. Navržené opatření spočívá v tom, že na zákládě signalizace od PK, systém MaR nechává VZT jednotku běžet. VZT jednotka se vypne až z rozvaděče silnoproudu po vyhlášení požárního poplachu. Tím je zajištěno aby se jednotka nevynulu při chybné signalizaci od PK. Všechny VZT jednotky jsou vybaveny frekvenčními měniči a proto nehorzí že by zařízení běželo do uzavřené potrubní sítě. 3) signalizace poruchy oběhového čerpadla topného okruuh ohřívače VZT jednotky. Čerpadlo je porovozováno pro protimrazovou ochranu, pří poruše čerpadla v zimním období je VZT jednotka zastavena. Signalizace poruchy bude monitorována na dvou místech a teprve až když bude hlášena poruchu z obou míst, jednotka se zastavi. Pro signalizaci chodu čerpadla je použito: a) měření tlakové diference na čerpadle, b) odběr na rovaděči silnoproudu. 4) ventilátory ve VZT jednotkách. Na všech přívodní odvovních VZT jednotkach v celém objektu ELI jsou navrženy ventilátory v provedení s volnoběžným kolem, tedy bez řemenového převodu, což eliminuje jeho možnou poruchu. Běžně se při výpadku jednoho ze dvou ventilátorů resp. elektromotoru VZT jednotka vypne. Pro vybrané VZT jednotky viz. výše bude systémem MaR, zajištěn provoz přívodní části VZT jednotky i při poruše ventilátoru odváděného vzduchu. Nelze tak sice zajistit rovnoměrný přívod a odvod pro nominální, výpočtové hodnoty objemových průtoků vzduchu, ale bude zajištěno, že čisté prostory budou nadále udržovány v přetlaku vůči venkovníku prostředí. Odvod vzduchu v době poruchy odváděného ventilátoru budu zajištěn netěsnostmi a přirozeně odvodním potrubím, na kterém musí zůstat všechny klapky otevřeny. Při poruše přívodního ventilátoru se celá jednotka vypne.

B.1.10.4

Zařízení pro měření a regulaci

Pro měření a regulaci (MaR) je navržen digitální, volně programovatelný, decentralizovaný řídicí systém. Zvolený systém musí splňovat požadavky na efektivní provoz všech připojených technologií s dodržením optimálních parametrů výstupních hodnot, na zabezpečení automatizovaného provozu s minimálními nároky na provozní a servisní personál a na okamžitou eliminaci poruch. Stavebnicový charakter zvoleného systému umožňuje v případě potřeby další pružné a ekonomické rozšiřování (např. v závislosti na rekonstrukci stávajícího systému MaR nebo rekonstrukci event. rozšiřování technologických zařízení v objektu). Systém musí v souladu se zadáním umožňovat propojení s nadřazeným Integrovaným systémem řízení a kontroly (který není součástí dodávky Hlavní stavební fáze). Specifikem budovy B jsou čisté prostory, prostory zatížené radiací a prostory zatížené elektromagnetickými pulzy.

B.1.10.4.1.

Popis koncepce řízení technických zařízení budov umístěných v objektu

Systém MaR v objektu ELI primárně zajišťuje následující funkce:





celý systém MaR je plně automatický (automatický provoz v denním i nočním režimu pro všechny ovládané technologie) selektivní start/stop celého komplexu ovládaných technologií optimalizaci spouštění / zastavení systémů vytápění, chlazení, větrání a klimatizace cyklické zatížení chladících zařízení, bojlerů, čerpadel … tak, aby bylo dosaženo ekonomického provozu umožňuje prohlížení a nastavení strategie řídicího systému umožňuje změny požadovaných hodnot: teplot, vlhkostí, tlaků … zajišťuje upozornění personálu údržby na problémy v systému monitorování doby chodu jednotlivých technologických zařízení umožňuje podporu plánovaného schématu preventivní údržby formou naprogramování úkolů údržby zajisťuje propojení se záložním zdrojem el.energie – monitorování chodu a jednotlivých provozních a poruchových stavů záložního zdroje el. energie systém MaR zajiťuje propojení se systémy požárního poplachu v budově přístup do systému MaR je chráněn několikaúrovňovými přístupovými právy uživatele (obsluhy) na základě hesla, systém MaR zaznamenává údaje o všech okolnostech přístupu do systému obrazovka řídicí a monitorovací stanice MaR (PC) zobrazuje grafickou vizualizaci systémových schémat, s uvedením skutečných, požadovaných a chybových hodnot; vzhledem k tomu, že technici obsluhy nejsou odborníky na výpočetní techniku, je řídicí a monitorovací stanice ovladatelná podle dnešních standardů (např. MS Windows) a odolná proti chybným krokům obsluhy; grafika, jako základní prostředek komunikace mezi operátorskou stanicí a obsluhou, je jednoduchá, zhotovená tak, aby práce neunavila zrak a jednotlivá schémata neobsahují zbytečné informace systém MaR umožňuje další rozšiřování systému v případě budoucího doplnění nových technologických zařízení

B.1.10.4.2. ELI

Popis koncepce řízení technických zařízení budov umístěných v objektech

Měření a regulaci v objektu zajišťuje z důvodu každodenní obsluhy, automatizovaného provozu a servisu zařízení techniky prostředí budov instalovaných ve všech objektech, digitální, volně programovatelný, řídicí systém. Řídicí systém splňuje všechny požadavky, které jsou kladeny na efektivní řízení připojených zařízení, zajišťuje dodržování optimálních parametrů výstupních hodnot, zabezpečí automatizovaný provoz s minimálními nároky na provozní a servisní personál i okamžitou eliminaci poruch a havárií vč. následného zásahu obsluhy. Důležitou vlastností je rozšiřitelnost systému, která v případě potřeby umožňuje pružné a ekonomické rozšiřování systému (např. v závislosti na rekonstrukci nebo rozšiřování technologických zařízení v objektu). Řídicí systém je rozdělen do tří hierarchických úrovní: řídicí úroveň – řídicí stanice pro monitorování a ovládání zařízení techniky prostředí budov instalovaných v objektu, pro grafickou vizualizaci a vyhodnocování dat (centralizovaná obsluha) automatizační úroveň - řeší vlastní automatizaci procesů, místní ovládání a komunikaci s řídicí stanicí (volně programovatelné regulátory – automatizační stanice, které samostatně řídí a monitorují všechna připojená zařízení)





periferie – systém pro řízení úpravy vzduchu v jednotlivých místnostech ( regulace jednotek FCU ...), jednotlivé snímače, ventily se servopohony, komponenty pro integraci cizích systémů …

B.1.10.4.3.

Řídicí úroveň (řídicí a monitorovací stanice MaR)

Centralizovaná obsluha připojených zařízení techniky prostředí budov ve všech objektech ELI je zajištěna pomocí řídicí a monitorovací stanice MaR. Řídicí a monitorovací stanice je díky decentralizované struktuře systému osvobozena od řídících a dohlížecích funkcí. Přednostmi decentralizovaného systému jsou zejména zvýšená odolnost proti poruchám systému (případná porucha v určité části systému má dopad pouze na omezenou část technologie), snadná údržba a provozní kontrola systému (automatizační stanice jsou umístěny v těsné blízkosti řízené technologie) a zvýšená spolehlivost systému (díky zkrácení kabeláže k čidlům a akčním orgánům se snižuje riziko indukování rušivých signálů po trase a současně dochází k úsporám nákladů na montáž). Úkolem řídicí a monitorovací stanice je předávat obsluze s co nejmenším časovým zpoždění zpracované informace o řízených objektech a v případě potřeby umožňuje zásah do řízené technologie. Řídicí a monitorovací stanice MaR se skládá z pracovní stanice (osobní počítač v obvyklé konfiguraci) s potřebným hardwarovým a softwarovým vybavením a tiskárnou. Řídící stanice je napojena na objektový zdroj záložního napájení (UPS). Řídicí a monitorovací stanice umožňuje dálkovou optimalizaci provozu připojených technologií. Mezi základní funkce řídicí a monitorovací stanice MaR patří následující funkce: zobrazení jednotlivých oblastí a datových bodů objektu formou dvou nebo třírozměrné dynamizované barevné grafiky, symboly jednotlivých datových bodů jsou animovány, tzn., že pohybem symbolu a jeho barvou je vyjádřen pracovní režim daného zařízení zobrazování textových informací o stavu řízených technologií možnost dálkového ovládání jednotlivých zařízení automatická alarmová hlášení s rozlišeným stupněm priority s možností doplnění alarmové zprávy informací o posloupnosti činností vedoucích k vyřešení problému, automatické přepnutí do grafického režimu se zobrazením příslušné lokality zobrazení historie datových bodů ve formě grafu (trend) nebo tabulkovou formou komunikace a obsluha se systémem MaR je v českém jazyce. Systémové, programové vybavení řídicí a monitorovací stanice je založeno na standardu Microsoft Windows, čímž je umožněno současně spouštět i jiné SW produkty kompatibilní s operačním systémem Microsoft Windows, např. textové a grafické editory, tabulkové procesory a databázové programy. Pomocí programů s dynamickým přístupem k datům je možné získat přístup k libovolným informacím ze sítě řídicího systému. U řídicí a monitorovací stanice není uvažováno s přítomností stálé obsluhy. Případné havárie, poruchy a odchylky od žádaných hodnot jsou signalizovány na PC a vytištěny na tiskárně, která je pravidelně kontrolována pověřenou, zaškolenou osobou. Řídicí a monitorovací stanice MaR je umístěna v 1. NP, v místnosti č. O.00.23 – velín. Kromě řídicí a monitorovací stanice je možné se systémem MaR komunikovat také v rámci místní nebo webové sítě. Připojení do místní nebo webové sítě zajistí tzv. „web server“, který je integrován v jednotlivých automatizačních stanicích systému MaR. Připojení systému MaR do místní nebo webové sítě umožňuje komunikaci se systémem MaR pomocí klientských stanic (počítačů) umístěných jak v objektu, tak i mimo objekt. Přístup do systému MaR pomocí „web serveru“ nabízí přes dálkový přístup všechny důležité informace, které systém MaR poskytuje. Nastavením uživatelských práv se systém MaR zpřístupňuje pomocí „web serveru“ jen oprávněným uživatelům. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




„Web server“ zajišťuje především následující funkce: grafický přehled všech technologických zařízení generické ovládání pomocí webového prohlížeče zobrazení všech požadovaných i skutečných hodnot a stavů jednotlivých technologických zařízení změny požadovaných hodnot a dočasné přeřízení vstupů a výstupů (např. pro testování nebo při nouzových stavech) změnu parametrů přehled aktivních alarmů přenos alarmových hlášení přes e-mail nebo SMS (na mobilní telefon) výpisy a změny časových a kalendářních programů výpis dat trendů a možnost exportu do tabulkových procesorů grafiku si může pomocí standardních nástrojů upravovat a tvořit i sám uživatel dostupnost jednotlivých funkcí je závislá na přístupových právech uživatelů Součástí řídicí a monitorovací stanice je i OPC server, který zajišťuje propojení s nadřazeným systémem ICS (Integrated Control and Supervision Systém). Toto propojení umožňuje sdílení vybraných dat s technologií laserů. Propojení systému MaR a systému ICS je zajištěno přes Ethernet IPv6 (internetový protokol verze 6). Bez ohledu na propojení a sdílení dat s nadřazeným systémem ICS systém MaR pracuje zcela autonomně, nezávisle na systému ICS.

B.1.10.4.4.

Automatizační úroveň

Vlastní měření a regulaci pro zařízení techniky prostředí budov zajišťují modulární volně programovatelné automatizační stanice řady EY-modulo5 – EY-ASmodu525 s Webovým serverem a rozšiřujícími moduly firmy SAUTER, k jejichž vstupům jsou připojeny jednotlivé snímače a čidla regulovaných a měřených veličin spolu se signály provozních a poruchových stavů technologických zařízení. Výstupními signály automatizačních stanic jsou ovládány servopohony akčních orgánů a ovládána jednotlivá technologická zařízení. Programové vybavení automatizačních stanic řeší algoritmy řízení připojených technologií. V případě výpadku napájecího napětí zůstává zadaný program v paměti automatizačních stanic. Po obnovení napájecího napětí zahajuje automatizační stanice opět svou činnost. Automatizační stanice jsou schopny vzájemné komunikace i komunikace s řídicí a monitorovací stanicí MaR a zároveň jsou schopny zcela autonomního provozu, tzn., že funkce automatizačních stanic jsou funkčně nezávislé v tom smyslu, že v případě odstavení automatizační stanice nebo přerušení spojení mezi automatizačními stanicemi jednotlivé automatizační stanice pracují dále. „Přerušením spojení“ se nerozumí jen fyzické přerušení kabelu, ale také odstavení části zařízení nebo jeho vypnutí z důvodu údržby nebo změny programu. V případě výpadku napájecího napětí zůstává zadaný program v paměti automatizačních stanic. Po obnovení napájecího napětí zahajuje stanice automaticky opět svou činnost. Pro obsluhu a ovládání automatizačních stanic slouží místní ovládací jednotky EY-OP840, které jsou umístěny na čelních deskách jednotlivých rozvaděčů. Ovládací jednotky mají LCD displej a jednoduché ovládání, které umožňuje přímý přístup k požadovaným informacím o připojeném zařízení. Pomocí ovládacích tlačítek je možné měnit žádané hodnoty i manuálně ovládat jednotlivá A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




technologická zařízení bez ohledu na zadaný program. Všechny povely z ovládacího panelu jsou vysílány do automatizační stanice, kde jsou zpracovány a uloženy. V ovládacím panelu nejsou uložena žádná data. Informace pro uživatele jsou uloženy v automatizační stanici a jsou vysílány na ovládací panel, kde jsou zobrazeny na displeji. Jsou to např.: aktuální hodnoty chybová hlášení a hlášení o údržbě žádané hodnoty a parametry vč. možnosti jejich změny seznamy alarmů a jednotlivá alarmová hlášení s možností potvrzení nebo smazání časové programy (týdenní programy, programy výjimek) zapínání a vypínání zařízení Automatizační stanice v potřebném počtu a v odpovídajících velikostech (v návaznosti na počet vstupních a výstupních bodů) jsou instalovány do rozvaděčů MaR. V každé technologické strojovně je v blízkosti rozvaděče MaR umístěna zásuvka strukturované kabeláže, která umožňuje komunikaci mezi automatizačními stanicemi a řídicí a monitorovací stanicí po místní nebo webové síti (Ethernet - internetový protokol verze 6). Automatizační stanice zajišťují především: spouštění a odstavování technologických zařízení tak, aby v určenou dobu bylo dosaženo žádaných parametrů (pokud neexistují technologická omezení) realizaci časových programů chodu technologických zařízení (pravidelné, alternativní, sváteční, dočasné) realizaci výměny informací mezi jednotlivými automatizačními stanicemi automatické směrování alarmových hlášení na koncová zařízení sběr historických dat (historie bodu, trendy, totalizace) omezování spotřeby a přesouvání zátěží definování databází přenos dat z integrovaných cizích systémů do úrovně správy informací systému Automatizační podstanice jsou instalovány do následujících rozvaděčů MaR objektu SO03: rozvaděč RA03.1.1: rozvodna NN C.00.03 -

Zdroj chladu

-

EF111B - větrání rozvodny NN

-

EF112B - strojovna chlazení - provozní větrání

-

EF115B - strojovna chlazení - havarijní větrání rozvaděč RA03.1.2: rozvodna NN C.00.03

-

EF113B + EF116B - strojovna tech. plynů - provozní + hav. Větrání

-

EF114A - přívod vzduchu pro kompresory





-

Zaplavení technologického kanálu

-

IS-K-01 čerpací stanice splaškových vod

-

Hospodářství technických plynů

B.1.10.5

Zařízení zdravotně technických instalací

Zdravotně technické instalace zahrnují odvodnění objektů a zásobování pitnou a požární vodou. Jednotlivé přípojky jsou napojeny z nových veřejných řadů navržených v samostatném projektu Příprava území pro výstavbu laserových zařízení. Odvodnění celého areálu i jednotlivých objektů je navrženo oddílnou kanalizací. Napojení splaškových vod je dle stanovisek z předchozích stupňů podmíněno zkapacitněním stávající ČOV v Dolních Břežanech (není součástí Hlavní stavební fáze). Na areálové dešťové kanalizaci je vybudována retence s řízeným odtokem (je řešeno komplexně v dokumentaci venkovní dešťové kanalizace). Dešťová kanalizace objektů odvodňuje střechy jednotlivých budov, zpevněné plochy před vstupy a plochy venkovní dvorany.

B.1.10.5.1.

Odvodnění objektu

Odvodnění objektu je navrženo dle koncepce odvodnění celého areálu oddílnou kanalizací. Napojení splaškových vod je dle stanoviska územního rozhodnutí podmíněno zkapacitněním stávající ČOV, na areálové dešťové kanalizaci je vybudována retence s řízeným odtokem (je řešeno komplexně v dokumentaci venkovní dešťové kanalizace).

B.1.10.5.1.1.

Splašková kanalizace

Splašková kanalizace odvodňuje běžné zařizovací předměty v jednotlivých budovách, jedná se vesměs o sociální zařízení pro zaměstnance a návštěvníky, čajové kuchyňky, úklidové komory a jídelnu zaměstnanců. Odváděné vody mají charakter běžných splašků a splňují hodnoty kanalizačního řádu, stravovací provoz je navržen pouze jako ohřev a výdej cca 200 ks dovážených hotových pokrmů. Proto není uvažováno s osazením odlučovače tuků. Podrobná výška a trasa vedení rozvodů, křížení s ostatními rozvody, viz stavební koordinační výkresy. Administrativní budova V administrativním objektu odvodňuje splašková kanalizace zařizovací předměty v 1.NP-3.NP. Jedná se o odvodnění sociálních zařízení zaměstnanců včetně WC pro tělesně postižené, sprchy, úklidové výlevky a dřezy v kuchyňkách. Jsou vyhotoveny celkem 7 ks splaškových stoupaček S2.1S2.5, které jsou svedeny pod podlahu 1.NP, kde na ně navazuje ležatá kanalizace napojená na přípojku SP3 (viz SO 700). Stoupačky jsou odvětrány nad střechu, na potrubí jsou navrženy čistící tvarovky jak na stoupačkách, tak na svodných potrubích. Stoupačky jsou vedeny v instalačních šachtách spolu s dalšími rozvody. Připojovací potrubí k zařizovacím předmětům jsou vedena v příčkách, popř. v instalačních předstěnách, výústky jsou opatřeny krytkami. Pro umyvadla a dřezy jsou provedeny standardní zápachové uzávěrky v provedení chrom, umyvadla pro imobilní jsou vybavena podmítkovým sifonem s čistícím otvorem. Sprchy jsou spádovány v dlažbě do odtokových vpustí, podlahové vpusti v technických místnostech (strojovny, serverovny, atp.) jsou navrženy v úpravě proti zápachu A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




při vyschnutí. Pro odvod kondenzátu od VZT jednotek a fancoilů je vyhotoveno samostatné potrubí, vedené pod stropem v každém podlaží převážně v chodbách. Jednotlivé větve jsou napojeny do stoupaček svedených do 1.NP, kde se napojují přes sifon do splaškové kanalizace. Ležatá kanalizace je vedena pod podlahou 1.NP převážně v prostoru chodeb, má předepsaný minimální spád 2% a jsou na ní revizní šachty s čistícími tvarovkami. Poklopy pachotěsného provedení jsou v úpravě pro zadláždění. Kanalizace je ukončena ve venkovní revizní šachtě před objektem, odkud pokračuje splašková přípojka SP3. Multifunkční budova V multifunkčním objektu jsou odvodněna sociální zařízení návštěvníků knihovny, přednáškového sálu, občerstvení a vpustí ve strojovně VZT. Je vyhotoveno celkem 9 ks splaškových stoupaček S4.1-S4.9, které jsou svedeny pod podlahu 1.NP, kde na ně navazuje ležatá kanalizace, napojená do splaškové přípojky SP2 resp. SP3 (viz SO 700). Stoupačky jsou odvětrány nad střechu, na potrubí jsou čistící tvarovky jak na stoupačkách, tak na svodných potrubích. Připojovací potrubí k zařizovacím předmětům jsou vedena v příčkách, popř. v instalačních předstěrách, výústky jsou opatřeny krytkami. Pro umyvadla a dřezy jsou provedeny standardní zápachové uzávěrky v provedení chrom, umyvadla pro imobilní jsou vybavena podmítkovým sifonem s čistícím otvorem. Podlahové vpusti v technických místnostech (strojovny, serverovny, atp.) jsou v úpravě proti zápachu při vyschnutí. Pro odvod kondenzátu od VZT jednotek a fancoilů je provedeno samostatné potrubí, vedené pod stropem v každém podlaží převážně v chodbách. Jednotlivé větve jsou napojeny do stoupačky svedené do 1.NP, kde se napojí pod stropem přes sifon do splaškové kanalizace. Ležatá kanalizace je vedena pod podlahou 1.NP převážně v prostoru chodeb, má předepsaný minimální spád 2% a jsou na ní revizní šachty s čistícími tvarovkami. Poklopy pachotěsného provedení jsou v úpravě pro zadláždění. Kanalizace je ukončena ve venkovní revizní šachtě před objektem, odkud pokračuje splašková přípojka SP3. Pro technologické zázemí ohřevu a výdeje dovezených jídel je provedena příprava odvodnění dle předaného základního členění, detailní úprava se přizpůsobí podrobnému návrhu konkrétní vybrané technologie. Ležatá potrubí budou ukončena 100mm nad hrubou podlahou a dočasně zaslepena proti zanášení. Při montáži technologie se pak potrubí zkrátí dle potřeby a napojí se připojovací potrubí jednotlivých zařízení. Objekt laserové haly Vzhledem k výškovému osazení objektu a umístění zařizovacích předmětů jsou splaškové vody přečerpány do kanalizační přípojky. Všechny odpady jsou svodným potrubím napojeny na kompaktní čerpací stanici ČSS2, která je osazená na podlaze 2.PP u obvodové stěny, z ní je veden výtlak přes smyčku do splaškové přípojky SP2.2 (viz SO 700). Čerpací stanice je odvětrána nad střechu. Lokální čerpací zařízení u provozních zařízení (HUB) a čerpadla havarijních jímek jsou napojeny do systému čerpací stanice ČSS2.

Laboratorní budova





V objektu laboratoří jsou odvodněna v každém podlaží sociální zařízení zaměstnanců, úklidové výlevky, dřezy v denních místnostech a podlahové vpusti ve strojovnách a místnostech ultrasonického čištění. Jednotlivé splaškové stoupačky jsou svedeny do 1.PP objektu, kde na ně navazují ležatá svodná potrubí, napojená do dvou splaškových přípojek. Stoupačky jsou odvětrány nad střechu, na potrubí jsou navrženy čistící tvarovky jak na stoupačkách, tak na svodných potrubích. Vzhledem k výškovému řešení venkovní kanalizace a osazení objektu, je odvodnění zařizovacích předmětů z 1.PP a 2.PP svedeno na kompaktní čerpací stanici ČSS1, osazenou v 2.PP v místnosti vedle strojovny SHZ. Čerpací stanice je navržena jako typová plastová nádoba, vybavena dvěma čerpadly s automatikou na střídání, záskok a kaskádu, hlášení poruchových stavů je napojeno systémem MaR na centrální dispečink. Rozvaděč s automatikou řízení chodu je součást dodávky čerpací stanice a je osazen na stěně. Odvětrání čerpací stanice je vyvedeno nad střechu objektu společně se splaškovou kanalizací. Výtlak z čerpací stanice je napojen do splaškové kanalizace pod stropem 1.PP. Čerpací stanice je napojena na náhradní zdroj. Technologické dřezy a výlevky v 2.PP jsou odvodněny tlakovou kanalizací, vedenou pod stropem a napojenou na hlavní čerpací stanici ČSS1. Pro přečerpání jsou navrženy lokální čerpací boxy, osazené pod dřezy a výlevky. Na výtlaku od každého čerpacího boxu je vždy osazen zpětný ventil a uzávěr, hlavní potrubí výtlaku je společné. Rozšíření laboratorní budovy v jižní části je odvodněno samostatným systémem splaškové kanalizace. Ten je rozdělen na kanalizaci pro běžné splašky a na kanalizaci z laboratoří s možností kontaminace biologickými látkami. Ležaté svody pod podlahou 2.PP jsou svedeny na čerpací stanici ČSLB2 a čerpány do nové splaškové přípojka SP2.3. Odpadní vody z laboratoří BSL2 a BSL3 jsou svedeny samostatnými svody do technologické jednotky pro tepelnou dekontaminaci a z ní je vedeno odpadní potrubí opět na čerpací stanici ČSLB2. Realizace této části kanalizac viz projekt spodní stavby.

B.1.10.5.1.2.

Dešťová kanalizace

Dešťová kanalizace odvodňuje střechy jednotlivých budov, zpevněné plochy před vstupy a plochy nezastřešených částí atria. Administrativní budova Objekt administrativy má hlavní plochou střechu, na menší části je umístěna strojovna vzduchotechniky. Povrch tvoří krytina, asfaltová hydroizolace s vrstvou kačírku 50 mm. Odvodnění hlavní střechy i vyšší střechy strojovny je navrženo jednou větví podtlakové kanalizace. Hlavní střecha je spádována do dvou průběžných úžlabí, kde jsou navrženy 3 a 2 vyhřívané vtoky. Střecha strojovny VZT je odvodněna jedním vtokem. Hlavní svodné potrubí je vedeno v podhledu chodby v 3.NP do instalační šachty u výtahu, kde navazuje na svislý odpad D2. Na střechu administrativní budovy je vyspádována i ½ střechy zaskleného komunikačního krčku v atriu. Odpad D2 je napojen do ležaté kanalizace pod podlahou 1.NP, který ústí do revizní šachty Ø1000 ve vstupním prostoru. Dále již je kanalizace součástí objektu dešťových přípojek (viz SO 710). Podtlaková kanalizace je navržena jako ucelený technologický komplet vč. závěsného systému, tvarovek atd. Doplňkové kotvící a upevňovací prvky, objímky a ostatní montážní materiál (pro A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




montáž v instalačních šachtách apod.) je použit systémový. Potrubí vedené mimo instalační šachty je hlukově izolováno. Multifunkční budova Odvodnění střech objektu multifunkce je navrženo podtlakovou kanalizací, odvodnění teras gravitačně. Hlavní střecha je na úrovni cca +10,700 a oddělená střecha přednáškového sálu je na úrovni cca +9,00. Povrch tvoří krytina, asfaltová hydroizolace s vrstvou kačírku 50 mm. Odvodnění hlavní střechy je provedeno jednou větví podtlakové kanalizace. Střecha je spádována do průběžného úžlabí, kde jsou 3 vyhřívané vtoky. Hlavní svodné potrubí je vedeno v podhledu chodby v 3.NP do instalační šachty v jihozápadní části objektu, kde navazuje na svislý odpad D4. Na střechu multifunkční budovy je vyspádována i ½ střechy zaskleného komunikačního krčku v atriu. Odvodnění střechy přednáškového sálu je jednou samostatnou větví podtlakové kanalizace. Střecha je spádována do průběžného úžlabí, kde jsou navrženy 2 vyhřívané vtoky. Hlavní svodné potrubí je vedeno v podhledu v 2.NP do instalační šachty, kde navazuje na svislý odpad D5, vedený souběžně s odpadem D4. Odpady D4 a D5 jsou napojeny do ležaté kanalizace pod podlahou 1.NP, který ústí do revizní šachty Ø1000 před objektem. Dále již je kanalizace součástí dešťové přípojky DP4 (viz SO 710). Podtlaková kanalizace je ucelený technologický komplet vč. závěsného systému, tvarovek atd. Doplňkové kotvící a upevňovací prvky, objímky a ostatní montážní materiál (pro montáž v instalačních šachtách apod.) je použit systémový. Potrubí vedené mimo instalační šachty je hlukově izolováno. Objekt laserové haly Střecha laserové haly je navržena z větší části jako zelená s tl. substrátu do 100 mm, pod ním retenční nopová fólie s výškou nopu 60 mm, což umožňuje retardaci odtoků při větším dešti a zadržení a akumulaci menších dešťů. Samostatná část nad strojovnami je kryta asfaltovou hydroizolací s kačírkovým násypem. Odvodnění je navrženo podtlakovou kanalizací s vyhřívanými vtoky, dvě větve svodného potrubí jsou vedeny pod střechou objektu do severovýchodního rohu, kde navazují na odpady D1 a D1a. Odpady se v 1.PP napojují do dešťové přípojky DP1. Laboratorní budova Objekt administrativy má hlavní plochou střechu, na menší části je umístěna plynová kotelna. Povrch tvoří krytina, asfaltová hydroizolace s vrstvou kačírku 50 mm. Odvodnění hlavní střechy i vyšší střechy strojovny je navrženo jednou větví podtlakové kanalizace. Hlavní střecha je spádována do průběžného úžlabí, kde jsou navrženy 2 vyhřívané vtoky, střecha kotelny je odvodněna obdobně. Hlavní svodné potrubí je vedeno v podhledu chodby v 3.NP do instalační šachty u výtahu, kde navazuje na svislý odpad D3. Odpad D3 je napojen pod stropem v 1.PP do ležaté kanalizace, která ústí do revizní šachty Ø1000 ve vstupním prostoru. Dále již je kanalizace součástí objektu dešťových přípojek (viz SO 710). Materiálové provedení Kanalizace splašková:





Ležatá kanalizace

- kanalizační hrdlové potrubí Wavin Osma, typ KG, tř. SN4

Odpady, připojovací potr.

- kanalizační hrdlové potrubí Wavin Osma, typ HT Systém plus

Příslušenství (vpusti, sifony atd.)

- HL (Hutterer Lechner)

Kanalizace dešťová: Ležatá kanalizace

- kanalizační hrdlové potrubí Wavin Osma, typ KG, tř. SN4

Vnitřní rozvod podtlakový stavba)

-

Dešťové vtoky podtlak.

- Geberit Pluvia

Gravitační odpady

- kanalizační hrdlové potrubí Wavin Osma, typ HT(vrchní stavba)

Dešťové vtoky gravitace


Příslušenství (gajgry)


B.1.10.5.2.

PE potrubí Geberit Pluvia vč. závěsného systému(vrchní

Zásobování vodou

Objekt je zásobován pitnou a požární vodou z veřejného vodovodu obce, dle stanoviska územního rozhodnutí je podmíněno zkapacitněním vodovodního přivaděče a vodojemu. Objekt laserového centra je zásobován pitnou a požární vodou z veřejného vodovodu PEØ110, navrženého v rámci schválené dokumentace „Příprava území pro výstavbu laserových zařízení“(Územní rozhodnutí SÚ-1970/08/DB/UR vydaného stavebním úřadem ze dne 5.5.2009 č.j. 2211/09 spis zn. SÚ-1970/08/DB/UR, které nabylo právní moci dne 13.6.2009) a navržené úpravy : "Změna projektové dokumentace - příprava území pro výstavbu laserové zařízení" , část "Zásobování vodou ELI a HiLase laser faciliy". Přetlak ve vodovodní síti je cca 4-5 Barů. Pro napojení je jedna společná vodovodní přípojka DN 80, ukončená v zelené ploše, přiléhající k parkovišti, vodoměrnou šachtou. V šachtě je osazena vodoměrná souprava s předepsanými armaturami. Vodovodní přípojka, armatury na sestavě a vodoměrná šachta jsou předmětem samost. projektu SO 750 Přípojka vody. Z vodoměrné šachty je veden vodovodní rozvod v zemi mezi budovou laserové haly a multifunkčním objektem a dále mezi laboratorním a administrativním objektem. Z tohoto hlavního rozvodu jsou jednotlivými odbočkami v zami napojeny jednotlivé budovy. Napojovací potrubí pro laserovou halu a pro laboratorní budovu jsou zaústěna do 1.PP, pro multifunkční objekt a administrativní budovu jsou vyvedena z podlahy v 1.NP. Každá budova má na přívodu hlavní uzávěry pro oddělený spotřební a požární rozvod. Podrobná výška a trasa vedení rozvodů, křížení s ostatními rozvody, viz stavební koordinační výkresy.

B.1.10.5.2.1.

Rozvody pitného vodovodu

Spotřební rozvod je veden v 1.PP a v 1.NP pod stropem k jednotlivým stoupačkám, napojeným přes uzávěry. Stoupačky jsou vedeny instalačními šachtami a v jednotlivých podlažích je z nich přes uzávěr napojen dílčí rozvod. Příprava teplé vody je navržena pro laboratorní a administrativní budovu centrální v kotelně na střeše, v ostatních objektech lokální elektrickými ohřívači. Podrobná výška a trasa vedení rozvodů, křížení s ostatními rozvody, viz stavební koordinační výkresy.





Administrativní budova Objekt administrativy je napojen samostatným potrubím z venkovního rozvodu, přívodní potrubí je vedeno pod podlahou 1.NP a vyústěno v místnosti úklidu, kde je hlavní uzávěr objektu. Vodovod slouží k zásobování vodou pro běžné zařizovací předměty sociálních zařízení, kuchyněk a úklidových místností v jednotlivých podlažích. Hlavní rozvod je veden pod stropem v 1.NP k jednotlivím stoupačkám V2.1-V2.3, napojeným přes uzávěry s vypouštěním. Stoupačky jsou vedeny v instalačních šachtách společně s ostatními instalacemi. V každém patře jsou provedeny odbočky s uzávěry a rozvod k zařizovacím předmětům. Příprava teplé vody je navržena centrální, nepřímo vytápěným zásobníkem v kotelně na střeše laboratorního objektu. Rozvod teplé vody a cirkulace je veden pod stropem v 3.NP a instalačními šachtami dolů souběžně s potrubím studené vody. Vodovodní baterie jsou jednopákové s flexi hadičkami, splachování pisoárů integrované radarové. Pro WC jsou použity skryté nádržky s dvojitým splachováním, pro imobilní je doplněno oddálené splachování pneumatické. Multifunkční budova Multifunkční objekt je napojen samostatným potrubím z venkovního rozvodu, přívodní potrubí je vedeno pod podlahou 1.NP a vyústěno v místnosti pro správu budov, kde je hlavní uzávěr objektu. Za vstupem do budovy se potrubí rozdělí na spotřební a požární. Spotřební vodovod slouží k zásobování vodou pro běžné zařizovací předměty sociálních zařízení, kuchyněk, úklidových místností a technologického vybavení přípravny pro výdej jídel. Hlavní rozvod, vedený pod stropem v 1.NP, napojuje sociální zařízení v lobby, zázemí výdeje jídel vč. sociálního zařízení zaměstnanců a strávníků, a stoupačku V4.1. Sociální zařízení v lobby v 1.NP je napojeno z hlavního rozvodu samostatnou větví přes uzávěr, v úklidové komoře M.00.12 je z rozvodu studené vody napojen zásobníkový ohřívač teplé vody 125 litrů. Od bojleru je veden pod stropem rozvod studené a teplé vody, doplněný vzhledem k délce cirkulačním potrubím. Cirkulační čerpadlo před bojlerem je časově spínané, na přívodu studené vody je osazen uzávěr a pojistný ventil. Jídelna se zázemím v 1.NP je napojena z hlavního rozvodu samostatnou větví přes uzávěr a podružný vodoměr, v úklidové komoře M.00.12 je z rozvodu studené vody napojen zásobníkový ohřívač teplé vody 160 litrů. Od bojleru je veden pod stropem do přípraven a soc. zařízení rozvod studené a teplé vody, doplněný vzhledem k délce cirkulačním potrubím. Cirkulační čerpadlo před bojlerem je časově spínané, na přívodu studené vody je osazen uzávěr a pojistný ventil. Potrubí v přípravnách bude ukončeno pod stropem uzávěry, dílčí rozvody k jednotlivým technologickým zařízením se provedou až v rámci vybavení dle podrobného vývodového plánu technologie kuchyňského provozu. Stoupačka V4.1 napojuje sociální zařízení u přednáškového sálu v 2.NP a zvlhčovač VZT v 3.NP. Pro toto sociální zařízení je v úklidové komoře M.1.13 osazen elektrický bojler 125 litrů. Vodovodní baterie jsou jednopákové s flexi hadičkami, splachování pisoárů integrované radarové. Pro WC jsou použity skryté nádržky s dvojitým splachováním, pro imobilní je doplněno oddálené splachování pneumatické.





Objekt laserové haly Objekt laserové haly je napojen samostatným potrubím z venkovního rozvodu, za vstupem do budovy se potrubí rozdělí na spotřební a požární vodovod. Požární rozvod je proveden v pozink.oc. Prostupy u pož.rozvodu skrz tlusté ochranné zdi je proveden pomocí plastového potrubí příslušné dimenze, odpovídající dimenzi napojovaného ocelového potrubí. V místě těchto přechodů (ocelplast-ocel) je nutné na obou stranách ocelové potrubí uzemnit. Spotřební rozvod slouží k zásobování vodou pro výlevky, huby a zahradního závlahového systému. Potrubí je opatřeno automatickým havarijním uzávěrem proti vyplavení v případě havárie. Laboratorní budova Laboratorní objekt je napojen samostatným potrubím z venkovního rozvodu, přívodní potrubí je vedeno ze západní strany do 1.PP a vyústěno ve strojovně SHZ, kde je hlavní uzávěr objektu. Za vstupem do budovy se potrubí rozdělí na spotřební a požární. Spotřební vodovod slouží k zásobování vodou pro běžné zařizovací předměty sociálních zařízení, kuchyněk, výlevek, zahradního závlahového systému a úklidových místností v jednotlivých podlažích. Hlavní rozvod je veden pod stropem v 1.PP k jednotlivým stoupačkám, napojeným přes uzávěry s vypouštěním. Stoupačky jsou vedeny v instalačních šachtách společně s ostatními instalacemi. V každém patře jsou provedeny odbočky s uzávěry a rozvod k zařizovacím předmětům. Samostatná stoupačka je vedena do kotelny pro přípravu teplé vody. Příprava teplé vody je navržena centrální společná pro laboratorní i administrativní objekt, nepřímo vytápěným zásobníkem v kotelně na střeše laboratorního objektu. Rozvod teplé vody a cirkulace je veden pod stropem v 3.NP a instalačními šachtami dolů souběžně s potrubím studené vody.

B.1.10.5.2.2.

Rozvody požárního vodovodu

Požární vodovod zavodněný Požární vodovod(zavodněný) je veden vždy jako samostatný rozvod od hlavního uzávěru každého objektu. Slouží jednak pro napojení jednotlivých hydrantových stoupaček a jednak pro zásobování nádrže SHZ v laboratorním objektu. Hydrantové stoupačky jsou vedeny v instalačních šachtách, nebo v drážkách. V každém podlaží jsou osazeny požární hydrantové skříně, vybavené hydranty typu D25 s tlakově stálou hadicí délky 30 m. Hydrant bude vyzbrojen dle požadavků čl. 5.3. ČSN 730873, minimální průtok 0,3 l/s a minimální přetlak 0,2 MPa. Předpokládá se součinnost alespoň dvou hydrantů na jedné stoupačce, tj. průtok 0,6 l/s. Rozmístění hydrantů je navrženo dle projektu požárního specialisty. Nádrž sprinklerů (SHZ) má objem 130 m3 a předepsanou dobu plnění 36 hodin. Podrobná výška a trasa vedení rozvodů, křížení s ostatními rozvody, viz stavební koordinační výkresy.

B.1.10.5.2.3.

Požární vodovod nezavodněný

V cháněných únikových cestách typu B v experimentálních a laserových halách je navrženo požární potrubí (nezavodněné) s výtokem na každém podlaží, přičemž systém je tlakově dimenzován tak, aby na nejvyšším výtoku byl zajištěn statický přetlak 0,4 MPa. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Základní vybavení tvoří : 

tlaková hrdlová spojka pro připojení požárního čerpadla pro napojení mobilní techniky hasičských jednotek s dostatečným manipulačním prostorem (v místě příjezdové komunikace)



zpětná klapka



vypouštěcí zařízení



výtokové ventily DN 52 s tlakovými hrdlovými spojkami s víčky



odvzdušňovací zařízení v nejvyšším místě rozvodu

B.1.10.5.2.4.

Vnější odběrní místa

Požární potřeba vnějších systémů bude zajištěna z nadzemních hydrantů, osazených na veřejném vodovodu. Tento vodovod, navržený dle schválené dokumentace „Příprava území pro výstavbu laserových zařízení“, je řešen v dokumentaci inženýrských sítí.

B.1.10.5.2.5.

Materiálové provedení

Vnější vedení

- potrubí HD-PE, typ Wawin PE 100 DL

Vnitřní rozvod svařováním

-

Armatury vnitřní závit.

- IVAR CZ

Armatury přírubové

- Jihomoravská armaturka

potrubí

PPR 3 Wawin Ekoplastik, PN16, spojované

Vnitřní rozvod je navržen z plastového potrubí PPR 3 Wawin Ekoplastik, PN16, spojované svařovánímn na tupo a tvarovkami. Požární rozvod je navržen z ocelového pozinkovaného potrubí. Celý hlavní rozvod vnitřního vodovodu bude tepelně izolován, jednak proti rosení a jednak proti tepelným ztrátám. Izolace na bázi pěněného PE, nebo minerální, bude opatřena na povrchu ochrannou folií. Potrubí lokálních rozvodů studené a teplé vody v sociálních zařízeních a technických zázemích, vedené v příčkách, bude opatřeno návlekovou tepelnou izolací z pěněného polyetylénu(Mirelot, Tubolit apod.). Potrubí bude upevněno ke konstrukci systémovými závěsy s objímkami s pryžovým těsněním, zavěšené potrubí z PPR menších profilů bude ukládáno do pozinkovaných korýtek proti prohýbání. Závazný pro montáž je technologický předpis výrobce konkrétního použitého materiálu. Na dlouhých, rovných úsecích potrubí z PPR je třeba dělat konpenzece (na teplé a cirkulaci) dle technologického předpisu. Rozvody požárního vodovodu jsou navrženy z ocelového pozinkovaného potrubí bez izolace.

B.1.10.6

Zařízení plynových instalací

Domovní rozvod plynu navazuje na středotlakou (STL) přípojku plynu, která je zakončena před hlavním uzávěrem plynu (HUP) osazeným v chodníku před západní fasádou budovy laboratoří. Domovní rozvod plynu zahrnuje jednak vnější STL plynovod mezi HUPem a prostupem stěnou objektu a jednak vnitřní plynovod – rozvod plynu v místnosti pro regulaci tlaku a fakturační měření A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




spotřeby plynu (místnost č. LB.01.23) a přívod plynu o přetlaku 2,5 kPa k hořákům zdvojeného plynového teplovodního kotle situovaného v kotelně v místnosti č. LB.3.04 ve 3. patře (4.NP) budovy LB. Zařízení regulace a měření je dimenzováno pro možnost výhledového napojení dalších spotřebičů o instalovaném příkonu cca 150 kW (např. vybavení kuchyně). Podrobně viz část A3.6 Zařízení plynových instalací.

B.1.10.7

Zařízení silnoproudé elektrotechniky

B.1.10.7.1.

Základní technické údaje

Zdroj elektrické energie: 3x transformátor 22/0,4kV, 2000 kVA 1x transformátor 22/0,4kV, 1600 kVA Náhradní zdroj : 1× dieselagregát v kontejneru, velikost: 1650kVA Bezvýpadkový zdroj (není součástí tohoto SO): 1× UPS o velikosti 2x 250kVA v redundantním provozu 1x UPS o velikosti 2x 300kVA v paralelním provozu 1x UPS o velikosti 1x 80kVA Proudová soustava, napětí: 3NPE, 230/400V, 50Hz, TN-C-S (rozvodny NN) 3PEN, 230/400V, 50Hz, TN-C-S (hlavní rozvaděče objektů) 3NPE, 230/400V, 50Hz, TN-S (podružné rozvaděče, elektroinstalace) 24V DC, IT – systém KNX, DALI Měření spotřeby el. energie: na straně VN, skříň měření USM umístěna v rozvodně NN (1.PP objektu SO01-LB) Ochrana proti zkratu a přetížení: jistícími přístroji v rozvaděčích (použity přístroje fy.ABB) Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (dle ČSN 332000-4-41 ed.2): normální: automatickým odpojením od zdroje v síti TN doplňující: proudovými chrániči a ochranným pospojováním Druh prostředí (dle ČSN 33 2000-3): dle protokolu o prostředí (viz předchozí PD)




B.1.10.7.2.


Energetická bilance

Podrobná energetická bilance – pro T1:

Druh odběru

Pi

Soudobost

Ps kW

kW SO01 – administrativní a multifunkční budova osvětlení venkovní osvětlení zásuvky běžné zásuvky PC nezálohované, 298 prac. míst á.0,2kW technologie kuchyně a jídelny - rezerva ZTI ( ohřev TUV, osoušeče rukou ) výtahy topení a chlazení vzduchotechnika vlhčení měření a regulace slaboproudy ostatní ( turnikety, el. dveře, karusel, rolety )

87,9 19,6 97,7

109,9 19,6 244,3

0,8 1 0,4

59,6

0,75

40

41 52,7 16 2,6 92,6 105 4 26,5 12,4

0,7 0,4 0,75 0,8 0,8 0,8 0,9 0,75 0,7

28,7 21,1 12 2,1 74,1 84 3,6 2,25 7 480,05

786,2 SO02 – budova laboratoří a laser hala ( chodby, technické prostory ) osvětlení technologie, zásuvky technologie – rozšíření zásuvky běžné zásuvky běžné - rozšíření zásuvky PC nezálohované, 20 prac. míst á.0,4kW - rozšíření kontrolní místnosti - L1-4, oscilátor ZTI ( ohřev TUV, osoušeče rukou, pisoáry, čer- pací boxy, atd. ) výtah osobní vzduchotechnika VZT – rozšíření chlazení - rozšíření vlhčení vlhčení – rozšíření ultrasonické čištění měření a regulace slaboproudy Ostatní ( sklad plynu, požární závěsy, brána, zá- vory, atd. )

96,8 59,5 702,5 10

Celkem

2974,7


0,8 0,8 0,35 0,4

77,4 47,6 316,1 4

8

0,75

6

90

0,8

72

42

0,8

33,6

1 0,9 0,45 0,9 0,8 0,8 0,2 0,9 0,75

4 117,1 100,3 41,3 198,6 247,2 32 7,2 30

4 130,2 225,3 45,9 248,3 309 160 8 40 9

0,7

7 1821,5




Celkový soudobý příkon z transformátoru T1 při uvažované objektové soudobosti 0,8: Ps = 1457 kW Podrobná energetická bilance – pro T2 – laser hall:

Druh odběru

Pi

Soudobost

Ps kW

kW osvětlení ( mimo chodeb a schodišť ) lasery, pumpy, experimentální prostory – kom- pletní vybavení prostor vč. HUB a kontrolních místností ZTI ( přečerpávací boxy ) VZT ( cirkulační jednotky ) vakuové pumpy jeřáby

205,58

0,7

143,9

2910

0,55

1600,5

0,8 0,8 0,4 0,25

3,6 7,56 352 7,5

4,5 9,45 880 30

Celkem

2115,06

3969,6 Celkový soudobý příkon z transformátoru T2 při uvažované objektové soudobosti 0,7: Ps = 1481 kW





Podrobná energetická bilance – pro T3:

Druh odběru

Pi

Soudobost

Ps kW

kW VZT Topení, chlazení ( SO02 - LH ) Vlhčení ( SO02 – LH ) Nákladní výtah SO02 Měření a regulace Dieselagregát

647,75 62,8 218,9 103 18 1254

Celkem

2304,45

0,8 0,8 0,8 1 0,9 1

518,2 50,24 175,1 103 16,2 1254 2116,74

Celkový soudobý příkon z transformátoru T3 při uvažované objektové soudobosti 0,65: Ps = 1375,9kW





Podrobná energetická bilance – dieselagregát:

Druh odběru

Pi

Soudobost

kW UPS1 – serverovna - hlavní LAB budova180kW, podružná administrativní budova– UPS2 26kW – laser budova – laser hall – technologie UPS3 – administrativní budova a LAB budova – zálohované PC zásuvky – 280 prac. míst á.0,2kW UPS4 – vzduchotechnika pro laboratoře BSL3 a BIOHUTCH BSL3 – 60kVA/51kW UPS5 – technologie rozšíření SO02 – 40kVA/34kW UPS6 – vzduchotechnika pro laboratoře BSL3 a BIOHUTCH BSL3 – 60kVA/51kW osvětlení a zásuvky – SO01 osvětlení a zásuvky – SO02 osvětlení a zásuvky – rozšíření SO02 slaboproudy – EPS, pož. rozhlas ústředna OTK ústředny SHZ ( plynové hašení serveroven ) běžná VZT – SO01 ( server room ) běžná VZT – SO02 ( čisté prostory ) běžná VZT – rozšíření SO02 ( čisté prostory ) požární VZT topení a chlazení – SO01 topení a chlazení – SO02

Ps (výpadek) kW

Ps (EPS)

Ps (požár)

kW

kW

206

1

206

206

-

545

1

545

545

-

56

1

56

56

-

27,7

0,5

13,8

13,8

-

28

1

28

28

-

15,7

0,55

8,6

8,6

-

3 5,25 18 21 3 2 16,1 159,3 1,8 68 1,5 114,6

0,8 0,6 0,8 1 1 1 0,5 0,8 1 1 1 0,67

2,4 3,2 14,4 3 1 1 8,1 127,5 1,8 0 1,5 76,8

2,4 3,2 0 21 3 2 8,1 43,9 1,8 68 1,5 76,8

21 3 2 68 -

chlazení server roomu SO02 chladící čerpadla DEMI vody topné kabely na potrubí SHZ ( sprinklery ) ZTI ( čerpací boxy, stanice, hl. uzávěr plynu, uzávěr nezavodněné potrubí hydrantů osvětlení ) nouzové – CBS měření a regulace ostatní ( pož. rolety, pož. klapky ) Objekt SO03

35,15 575 41,5 55

0,85 0,5 0,7 1

29,9 287,5 41,5 0

29,9 287,5 0 55

55

18,8

0,68

12,9

12,9

-

17,5 16 6 56,8

1 0,8 1 1

17,5 12,8 0 56,3

17,5 12,8 6 56,8

17,5 6 56,8

Celkem

2113,7

1556,5

1567,5

229,3

Celkový soudobý příkon z dieselagregátu: - při výpadku napětí ( celková soudobost 0,8 ) - při výpadku napětí a vyhlášení poplachu systémem EPS A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva

( celková soudobost 0,8 )

1245,2kW 1254kW



-


při požáru ( central stop )

229,3kW





Podrobná energetická bilance – pro T03 – centrální strojovny SO03:

Druh odběru

Pi

Soudobost

Ps kW

kW chlazení – chladící jednotky chlazení – ostatní zařízení strojovna technických plynů - technologie vzduchotechnika osvětlení zásuvky topení – el. konvektory trafostanice ( osvětlení, zásuvky ) ostatní ( MaR, slaboproud )

738 198,5 55 22,6 1 7 17,5 5 3

Celkem

1047,6

0,8 0,64 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

590,4 126,7 49,5 18,1 2,4 5,6 14 4 2,4 813,1

Celkový soudobý příkon z transformátoru T03 při uvažované objektové soudobosti 0,85: Ps = 691,1 kW

Podrobná energetická bilance – napájeno z dieselagregátu SO01 a SO02:

Druh odběru

Pi

Soudobost

kW

kW chlazení – čerpadla osvětlení EPS měření a regulace

111,5 2,1 0,5 1

Celkem

115,1

0,53 1 1 1



při výpadku napětí ( celková soudobost 0,9 )

56,8kW



při vyhlášení poplachu systémem EPS

56,8kW



při požáru

0,5kW


59,5 2,1 0,5 1 63,1

Celkový soudobý příkon z dieselagregátu:


Ps


B.1.10.7.3.


Členění sítí z hlediska zálohy

Rozvody z nezálohované sítě (síť S) – síť je určena k napájení všech běžných elektroinstalačních rozvodů, které nepotřebují být žádným způsobem zálohovány. Do této skupiny jsou zařazeny běžné rozvody v laserové hale, laboratořích, jídelně, kancelářské prostory, VZT, ZTI, topení, chlazení; obslužné a servisní zásuvky po budově. Rozvody ze sítě zálohované náhradním zdrojem - dieselagregátem (síť D) – síť je určena k napájení všech elektroinstalačních rozvodů, které vyžadují zálohování, nevyžadují však bezvýpadkové napájení. Patří sem zejména napájení vybraných zařízení, spojených s požárněbezpečnostním řešením objektu (nouzové osvět- lení – centrální bateriový zdroj, evakuační rozhlas…). Rozvody ze sítě zálohované bezvýpadkovým zdrojem -UPS (síť U) – síť je určena k napájení všech elektro- instalačních rozvodů, které vyžadují bezvýpadkové zálohování. Patří sem zejména napájení zásuvek v kance- lářské budově pro počítačová pracoviště, vybraných zařízení technologie laserů a počítačové technologie serveroven.

B.1.10.7.4.

Popis technického řešení

Komplex mezinárodního laserové centra se sestává z vlastní budovy laserové centra SO02 ( budova B ), kde jsou umístěny prostory vlastní laserové technologie označované jako laser hall a prostory laboratoří, označované jako LAB budova. Budova o čtyřech nadzemních a dvou podzemních podlažích, výška objektu je 10,5 m. V laser hall jsou v 2. a 1. podzemním podlaží umístěny experimentální prostory, v nadzemních podlažích jsou umístěny prostory laserových technologií. V LAB budově jsou umístěny ve 2. podzemním podlaží laboratoře, technické místnosti, strojovna a nádrž SHZ, v 1. podzemním podlaží je umístěno energe- tické centrum budov ( rozvodna NN, trafostanice, rozvodna požárního zařízení a bezvýpadkové zdroje UPS), serverovna, dílny a laboratoře, v 1. nadzemním podlaží jsou umístěny velíny laserových svazků, laborato- ře, dílny a kanceláře a v ostatních nadzemních patrech jsou umístěny laboratoře, dílny a kanceláře. Dále je v objektu umístěno sociální a technické zázemí včetně nákladního výtahu. Objekt SO01 ( budova A ) rozdělený na dvě budovy, kanceláře označené jako office a multifunkční budova spojené atriem jsou o třech nadzemních podlažích, požární výška nadzemní části je 7,2 m. V kancelářské budově jsou v 1. nadzemním podlaží umístěny kanceláře, zasedací místnosti, serverovna, pří- slušenství a hala (atrium), ve 2. a 3. nadzemním podlaží jsou umístěny kanceláře, zasedací místnosti s příslu- šenstvím. 4. nadzemní podlaží je výhradně technické podlaží, kde je umístěna strojovna vzduchotechniky pro kancelářskou budovu. V budově je umístěn jeden, v atriu další dva osobní výtahy. V multifunkční budově je v 1. nadzemním podlaží umístěna jídelna s kuchyní a příslušenstvím ( volný prostor, elektroinstalaci si vybuduje nájemce ), kanceláře ostrahy a příslušenství, místnosti pro nabíjení plo- šiny a odpadky. Ve 2. nadzemním podlaží je umístěno druhé patro jídelny, salónky, učebna, audiovizuální místnost ( přednáškový sál ) a příslušenství a ve 3.nadzemním podlaží umístěna knihovna, kancelář, zasedací místnost, příslušenství a strojovna vzduchotechniky pro multifunkční budovu. V budově je umístěn jeden osobní výtah. Na pozemku objektu je v jižní části pod budovou laser hall umístěn samostatný objekt centrální strojovny chlazení a samostatný objekt skladu technických plynů označený jako SO03. Objekty jsou přízemní. Objekt skladu plynů je řešen pouze přívodem elektrické energie, kompletní vybavení vč. vnitřní elektroinstalace je součástí dodávky technologie skladu.





Dodávka elektrické energie, měření odběru Dodávka elektrické energie je zajištěna z distribuční sítě 22 kV ČEZdi. Objekt je napájen z nově vybudované velkoodběratelské trafostanice 3x 2000kVA (objekt SO02) a 1x1600kVA (objekt SO03). Trafostanice je umístěna v 1.podzemním podlaží LAB budovy (SO02), vstupní část ČEZ v samostatné místnosti také v 1.PP (rozvodna VN). V objektu SO03 je trafostanice umístěna v 1.NP objektu v samostatné místnosti. Fakturační měření odběru elektrické energie objektu je provedeno na straně VN. Měření je řešeno pomocí univerzální skříně měření (USM), umístěné v rozvodně NN. Do skříně USM (součást dodávky technologie trafostanice) je přiveden samostatný přívod 230V/10A. Měřicí místo je vybaveno telefonní linkou pro umožnění dálkového odečtu. Výše uvedená zařízení jsou součástí projektové dokumentace elektročásti objektů ve kterých jsou tato zařízení osazena. Rozvodna NN (síť S) Níže popsané zařízení není součástí tohoto SO – popis je zde pouze pro objasnění el. koncepce celého díla. Rozvodna NN je umístěna v1.podzemním podlaží LAB budovy v samostatné místnosti. V rozvodně jsou umístěny hlavní rozvaděče objektu napájené ze sítě ( RH1, RH2, RH3 ) a náhradního zdroje el. energie ( RH/DA ), dále rozvaděč pro venkovní osvětlení RVO, hlavní ochranná přípojnice ( HOP ), skříň měření USM, skříň automatiky VN ( součást dodávky technologie trafostanice ) a rozvaděč měření a regulace. Pro objekt centrální strojovny chlazení a skladu plynů SO03 je v prostoru centrální strojovny chlazení umístěn hlavní rozvaděč objektu napájený ze sítě a náhradního zdroje el. energie DA ( RH03 a RH03/DA ). Hlavní rozvaděče RHx jsou v provedení oceloplechovém, skříňovém, IP40/20. Rozvaděče jsou děle- ny na jednotlivá pole, přívody i vývody jsou horem. Rozvaděče jsou obsahovat přívodní pole s hlavními jističi, přepěťovými ochranami 1. a 2. stupně, analyzátory sítě pro měření a zobrazování hodnot přívodů z transformátoru (např. napětí, proudy, výkony, účiník, frekvenci atd.) a vývodová pole pro napájení jednot- livých podružných rozvaděčů objektu. Je provedena spojka vždy dvou rozvaděčů RH1 - RH2 a RH2 – RH3, aby v případě poruchy jednoho z transformátorů bylo možné provozovat objekt v omezeném provozu na dva transformátory, v případě výpadku napětí na straně VN aby bylo možné provozovat objekt v omezeném provozu na transformátor T1, tzn. pouze kancelářskou budovu a multifunkční budovu kompletně, LAB budovu a společné prostory Laser haly bez VZT, ÚT a chlazení. V rozvaděči RH/DA je na přívodu z RH/DA-PO a by-pasu z rozvaděče RH3 provedena blokace vstupních prvků jako elektrická a mechanická. V normálním stavu je sepnut prvek přívodu z DA, pouze v případě údržby a provádění prací na přepínací automatice dieselagregátu je v provozu přívod přímo z rozvaděče RH3. V rozvaděči RH03/DA je na přívodu z dieselagregátu a by-pasu z rozvaděče RH03 provedena blokace vstupních prvků jako elektrická a mechanická. V normálním stavu je sepnut prvek přívodu ze sítě ( s ohledem na nutnost chodu chladících jednotek 1 a 2 ze sítě současně ), pouze v případě výpadku se přepne pře- pínací automatika dieselagregátu a je v provozu přívod přímo z dieselagregátu ( chod pouze jedné chladící jednotky ). Z rozvaděčů RHx jsou do systému měření a regulace zavedeny hlavní stavy rozvodny NN, viz.





výkre- sová dokumentace hlavních rozvaděčů a projektová dokumentace systému měření a regulace. V rozvodně v LAB budově, v samostatném poli, je umístěna hlavní ochranná přípojnice ( HOP ) objektu. Rozvaděč je v provedení shodném s hlavními rozvaděči RHx. Z hlavní ochranné přípojnice jsou napojeny systémy dle dalších bodů technické zprávy a dle schéma vnitřního uzemnění. Kabelové přívody od transformátorů a dieselagregátů jsou v prostoru rozvoden vedeny na kabelových lávkách pod stropem. Vypínání objektu Hlavní vypínač elektroinstalace objektu SO01 a SO02 (CENTRAL STOP), stejně jako TOTAL STOP (odpojuje elektroinstalaci vč. požárních zařízení a odstavení dieselagregátu a zdrojů UPS), je umístěn v místnosti ostrahy a v místnosti požárního rozvaděče RH/DA-PO. Vypínače CENTRAL a TOTAL STOP jsou odpojovat rozvody přímo na výstupech z hlavních rozvaděčů RHx tak, aby při požárním (nebo jiné formě) poplachu nebyly napájecí kabely uvnitř objektu pod napětím. Hlavní vypínač elektroinstalace objektu SO03 (CENTRAL STOP), stejně jako TOTAL STOP (odpojuje elektroinstalaci vč. požárních zařízení a odstavení dieselagregátu), je umístěn v místnosti strojovny chla- zení. Vypínače CENTRAL a TOTAL STOP jsou odpojovat rozvody přímo na výstupech z hlavních rozva- děčů RHx tak, aby při požárním (nebo jiné formě) poplachu nebyly napájecí kabely uvnitř objektu pod na- pětím. Náhradní zdroj – dieselagregát (síť D) Pro zálohování chodu důležitých a požárních zařízení v objektu je instalován náhradní zdroj – dieselagregát. Dieselagregát je v kompaktním kontejnerovém provedení osazen ve venkovním prostoru v sousedství budovy Laser hall – je osazen stroj o výkonu 1650kVA Náhradní zdroj zálohují chod důležitých zařízení a spotřeb v objektu, předpokládané spotřeby jsou uvedeny v energetické bilanci: 

požární zařízení (dle požadavků požární zprávy)



nouzové a náhradní osvětlení (společné prostory, chodby, strojovny…),



slaboproudé ústředny a zařízení,



technologie HVAC ( VZT čistých prostor, ZTI, část chlazení... ),



bezvýpadkové zdroje UPS,



sprinklery,



ostatní (další zařízení a spotřeby dle požadavků profesí a investora…).

Start dieselagregátu je automatický po výpadku napájení z jednotlivých transformátorů. Ovládání je provedeno automaticky řídicím systémem, případně ručně kvalifikovanou obsluhou. Doba provozu je min. 12 hod. Ovládání dieselagregátu (automatický start) je provedeno řídicím systémem-součást dodávky stroje. Řídicí systém dieselagregátu je zajišťuje následující funkce:







automatický start a chod DA po výpadku napájení,



bezvýpadkové zpětné přepnutí na napájení ze sítě – fázování,



postupné připojování jednotlivých zátěží tak, aby nedošlo k přetížení DA,



v případě požáru náhradní zdroj zálohuje pouze požární zařízení (napájení rozvaděče RH/DA- PO a cenrálního bateriového zdroje nouzového osvětlení), ostatní spotřeby jsou automaticky odpojeny.

Náhradní dieselagregátový zdroj se v případě požáru vypíná tlačítkem TOTAL STOP. Bezvýpadkové zdroje – UPS (síť U) Níže popsané zařízení není součástí tohoto SO – popis je zde pouze pro objasnění el. koncepce celého díla. Pro zajištění nepřetržitého bezvýpadkového napájení jsou v samostatné místnosti objektu SO 02 LAB budova v 1. podzemním podlaží osazeny tři bezvýpadkové zdroje UPS. UPS 1 o výkonu 2x 250kVA/206 kW v redundantním provozu s dobou zálohy 5 min., UPS 2 o výkonu 2x 300kVA/330kW s dobou zálohy 5 min. (možnost rozšíření a doplnění o baterie na plný výkon 545kW), UPS 3 o výkonu 80kVA/60,1 kW s dobou zálohy 5 min. Pro další dva zdroje je uvažováno s umístěním při dobudování prostor ve 2.PP a 1.PP budovy laboratoří ve strojovně VZT v 1.podzemním podlaží SO02 LAB budovy u laboratoří BSL. UPS 4 o výkonu 60kVA/51 kW s dobou zálohy 5 min a UPS 5 o výkonu 40kVA/34 kW s dobou zálohy 5 min. S po- sledním zdrojem je uvažováno při dobudování prostor ve 2.PP a 1.PP budovy laboratoří v jižní strojovně VZT v 1.podzemním podlaží SO02 laser haly. UPS 6 o výkonu 60kVA/51 kW s dobou zálohy 5 min. UPS 1 slouží pro nepřetržité napájení serveroven – hlavní serverové místnosti v 1. podzemním podlaží LAB budovy a podružné serverové místnosti v 1. nadzemním podlaží kancelářské budovy. Pro napájení jsou instalovány dva shodné zdroje UPS zapojené v redundantním provozu. Toto zapojení zajišťuje, že i při případné poruše jednoho ze zdrojů UPS je zátěž stále 100% zálohována druhým zdrojem. UPS 2 slouží pro zajištění nepřetržitého napájení vybraných technologických zařízení v objektu SO 02 – laserová hala dle požadavků investora. Dva zdroje jsou v paralelním provozu, baterie jsou zatím dodány na plný 100% výkon pouze jednoho zdroje s rezervou místa pro dodání baterií i pro druhý zdroj v případě požadavku investora na navýšení zálohovaného příkonu v průběhu provozu objektu. UPS 3 slouží pro napájení zásuvek na každém pracovišti kancelářské budovy (327 pracovních míst po 200W). UPS 4 slouží pro napájení vzduchotechniky pro laboratoře BSL3 umístěné v budově laboratoří ve 2.PP. UPS 5 slouží pro napájení vybraných zařízení laboratoří BSL umístěných v budově laboratoří ve 2.PP - fumigační jednotky (3,5kW), biocabinetů (8x 1,2kW) a zásuvek pro technologie (10kW). UPS 6 slouží pro napájení vzduchotechniky pro laboratoře BSL3 umístěné v budově laboratoří ve 2.PP a BIOHUTCH prostor v experimentálních místnostech. Bezvýpadkové zdroje UPS jsou napájeny ze sítě zálohované dieselagregátem prostřednictvím rozvadě- če RH/DA a pro každý zdroj UPS ( UPS 1-3 a 5 ) je osazen samostatný rozvaděč, ze kterého jsou napojeny rozvaděče, ve kterých je vyžadováno napájení z bezvýpadkové sítě příslušnými zdroji UPS. UPS 4 a UPS 6 pro vzduchotechniku jsou napájeny z příslušných rozvaděčů strojoven vzduchotechniky a jsou napájet zařízení napojené opět z rozvaděčů příslušných strojoven VZT. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Bezvýpadkové zdroje UPS se jsou v případě požáru vypínat tlačítkem TOTAL STOP. Zdroje musí být umístěny v samostatné místnosti s vlastním klimatizačním zařízením pro udržování stálé teploty v místnosti 20-22°C s ohledem na životnost baterií. Podružné rozvaděče Rozmístění podružných rozvaděčů je provedeno tak, aby byla zajištěna optimální funkce vnitřních sil- noproudých rozvodů. Podružné rozvaděče jsou osazeny pro všechny samostatné stavební, provozní a technologické celky. Některé rozvaděče jsou vybaveny 2. stupněm přepěťové ochrany. Rozvaděče jsou podle potřeby roz- děleny na samostatné části (dle členění napájecích sítí), prostorově oddělených. Všechny podružné rozva děče jsou v provedení, vyhovujícím požadavkům požární zprávy (požární odolnost). SO01 – Kancelářská budova 

RIII.00.21 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 1.NP (síť S)



RIII.00.31 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek v 1.NP (síť S a U)



RIII.00.22 – podružný patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 1.NP (síť S)



RIII.00.23 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v atriu (síť S)



RIII.00.32 – podružný patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek v 1.NP (síť S a U)



RIII.00.30 – rozvaděč pro napájení velínu ostrahy v 1.NP (síť S a U)



RIII.00.33 – rozvaděč pro napájení serverové místnosti v 1.NP (síť D a U)



RIII.10.21 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 2.NP (síť S)



RIII.10.31 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek v 2.NP (síť S a U)



RIII.10.32 – podružný patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek v 2.NP (síť S a U)



RIII.10.22 – podružný patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 2.NP (síť S)



RIII.20.21 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace ve 3.NP (síť S a D)



RIII.20.31 – hlavní patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek ve 3.NP (síť S, U)



RIII.20.32 – podružný patrový rozvaděč pro napájení PC zásuvek v 1.NP (síť S, U)



RIII.20.22 – podružný patrový rozvaděč pro napájení elektroinstalace ve 3.NP (síť S)



RIII.30.11 – rozvaděč pro napájení strojovny VZT ve 4.NP (síť S a D)



RV3,4,5 – rozvaděče výtahů – neřeší PD silnoproud, součást dodávky technologie výtahů (síť S)

SO01 – Multifunkční budova 

RIV.00.21 – rozvaděč pro napájení jídelny (síť S). Spotřeba el. energie tohoto rozvaděče je po- družně měřena v rozvodně NN



RIV.00.22 – rozvaděč pro napájení kuchyně (síť S). Spotřeba el. energie pro část tohoto





rozvaděče kuchyně je podružně měřena v rozvaděči s přenosem dat do MaR 

RIV.00.23 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 1.NP (síť S)



RIV.10.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 2.NP (síť S)



RIV.10.22 – rozvaděč pro napájení přednáškového sálu v 2.NP (síť S)



RIV.20.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace ve 3.NP (síť S)



RIV.20.11 – rozvaděč pro napájení strojovny VZT ve 3.NP (síť S a D)

SO02 – LAB budova 

RII.02.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace části 2.PP ( síť S a D )



příprava pro RII.02.38 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace části laboratoří BSL 2.PP ( síť S, D a U )



RII.01.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace části 1.PP ( síť S a D )



příprava pro RII.01.30 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace části laboratoří BSL 1.PP ( síť S, D a U )



RII.01.010 – rozvaděč pro napájení serverové místnosti v 1.PP ( síť D a U )



RII.01.11 – rozvaděč pro napájení strojovny vzduchotechniky laboratoří BSL v 1.PP ( síť S, DaU)



Rvo – rozvaděč venkovního osvětlení (síť S )



RII.00.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 1.NP ( síť S )



RII.00.010 – hlavní rozvaděč pro napájení řídících místností laserového svazku v 1.NP ( síť S a U ) + dva podružné RII.00.011, RII.00.012 ( síť S a U )



RII.10.21 – rozvaděče pro napájení elektroinstalace v 2.NP ( síť S )



RII.20.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace ve 3.NP ( síť S )



RII.20.11 – rozvaděč pro napájení strojovny VZT ve 3.NP ( síť S a D )



RII.30.11 – rozvaděč pro napájení strojovny HVAC ve 3.NP ( síť S a D )



RV1,2 – rozvaděče výtahů – neřeší PD silnoproud, součást dodávky technologie výtahů ( síť S)



Rspr – rozvaděč sprinklerů – neřeší PD silnoproud, součást dodávky technologie sprinklerového hospodářství ( síť D )

SO02 – Laser hall 

RI.02.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 2.PP ( síť S )



RI.02.11 až RI.02.15 – rozvaděče pro napájení strojoven VZT v 2.PP ( síť S a D )



RI.02.010 až RI.02.060 – hlavní rozvaděče pro napájení experimentálních prostor v 2.PP ( síť S a U )



RI.02.070 – hlavní rozvaděč pro napájení laserových technologií v 2.PP ( síť S a U )







RI.02.080, RI.02.081 – rozvaděče pro napájení vakuových pump v 2.PP ( síť S )



RI.01.080, RI.01.081 – rozvaděče pro napájení vakuových pump v 1.PP ( síť S )



RI.20.080, RI.20.081 – rozvaděče pro napájení vakuových pump v 3.NP ( síť S )



RI.00.11, RI.00.12 – rozvaděče pro napájení strojoven VZT v 1.NP ( síť S a D )



RI.00.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace v 1.NP ( síť S )



RI.00.010 až RI.00.040 – hlavní rozvaděče pro napájení laserových technologií v 1.NP ( síť SaU)



RI.20.11, RI.20.12 – rozvaděče pro napájení strojoven VZT ve 3.NP ( síť S a D )



RI.20.21 – rozvaděč pro napájení elektroinstalace ve 3.NP ( síť S )



RI.20.010 až RI.20.030 – hlavní rozvaděče pro napájení laserových technologií ve 3.NP ( síť SaU)



RI.40.11 – rozvaděč pro napájení technologií VZT na střeše ( síť S a D )

V experimentálních prostorech a prostorech laserových technologií budou umístěny tzv. HUB rozvaděče. Toto budou typové oceloplechové skříňové rozvaděče osazené zásuvkami a jejich jištěním dle požadavku investora, kompletní rozvaděče součástí dodávky stavby, a přípojnými body ostatních médií. Rozvaděče budou hvězdicově napojeny na hlavní rozvaděče jednotlivých prostor. Na rozvaděčích (HUBech) budou umístěny vyrážecí bezpečnostní tlačítka pro možnost vypnutí přívodu elektrické energie do HUBů napájených z daného rozváděče. Na vlastních rozváděčích napájejících HUBy budou pak tato tlačítka vypínat hlavní přívodní prvky těchto napájecích rozváděčů, čímž dojde k ůplnému vynutí elektrické energie v daném prostoru.

Provedení kabelových tras, typy kabeláže Kabelové trasy budou provedeny celoplastovými vodiči s odděleným pracovním a ochranným nulovým vodičem. Kabelové rozvody, hlavní i podružné, v prostorech laser hall budou kompletně dle požadavků investora provedeny kabely se sníženou hořlavostí, oheň retardující. Pro zařízení funkční v případě požáru budou kompletně použity kabely s požární odolností min. P60-R B2ca s1 d0 dle požadavků požární zprávy a platných ČSN. Hlavní a podružné vodorovné a svislé kabelové trasy budou v prostorech bez podhledu a kompletně v prostorech laser hall ( mimo podružných tras v prostorech strojoven VZT ) uloženy v plných oceloplecho- vých pokovených kabelových žlabech s víkem. Všechny kabelové žlaby pro silnoproudé kabely v prostorech laser hall budou z důvodu požadavků na EMC plnostěnné, provedené z pozinkované oceli ( tedy nikoliv drátěné) a budou opatřeny víkem. Žlaby budou mít veškeré spoje provedeny tak, aby na sebe jednotlivé díly žlabů souvisle navazovaly. Přerušení kontinuity žlabu například v ohybech nebo v mís- tech změny výškového průběhu je nepřípustné. Žlaby budou uzemněny. V prostorech s podhledem, mimo laser hall, budou hlavní a podružné vodorovné kabelové trasy uloženy v drátěných pokovených kabelových žlabech s víkem. Hlavní a podružné kabelové trasy na střeše a prostorech dvojitých podlah budou uloženy v perforovaných pokovených oceloplechových žlabech s víkem, na střeše na podpěrách dle typu střešní konstrukce pod pochozími konstrukcemi. Hlavní stoupací vedení ve stoupacích šachtách budou uloženy na kabelových žebřících. Přívodní kabely pro HUB rozvaděče a ostatní zařízení v experimentálních prostorech laser hall budou uloženy v ocelových trubkách s kompletním příslušenstvím vč. šroubových spojů, kdy trubky nebudou přerušovány a trubky budou zavěšeny ze stropu v podhledu koordinovaně s ostatními





kabelovými trasami. Kabely budou na kabelových žebřících uchyceny jednotlivě vedle sebe pomocí příchytek ( kabely vel- kých průřezů ), připáskovány do kabelových svazků ( kabely malých průřezů ). Kabely v drátěných kabelo- vých žlabech a perforovaných oceloplechových kabelových žlabech budou připáskovány ( kabely velkých průřezů ), kabely malých průřezů připáskovány jako svazky kabelů. Kabelové trasy rozvodů pro zařízení funkční při požáru budou uloženy shodně jako běžné kabelové rozvody, ale použité kabelové žlaby a stoupací žebříky musí splňovat požární odolnost P60-R B2ca s1 d0 dle požadavků požární zprávy a platných ČSN včetně veškerého příslušenství pro montáž. Kabelové trasy musí být umístěny tak, aby nemohlo dojít v případě požáru k jejich poškození ostatními rozvody. Samostatné kabely budou uchyceny jako vodorovné tak svislé vedení pomocí příchytek a montážních materiálů přímo na betonových stěnách a stropech s požární odolností min. P60-R B2ca s1 d0. Jedná se o rozvody pro napojení dieselagregátu, napájení požární vzduchotechniky, sprinklerů, nouzového a náhradního osvětlení, slaboproudých zařízení ( EPS, domácí rozhlas ), atd. Veškeré kabelové trasy kabelovými žlaby budou zavěšeny pod stropem v prostorech bez podhledu, v prostorech s podhledem v podhledech koordinovaně s ostatními technologickými rozvody. Vedení kabelo- vých tras a jejich koordinace s ostatními technologickými řeší projekt a výkresy profese koordinace. Kabely z plných a perforovaných oceloplechových kabelových žlabů budou jednotlivě vyvedeny pomocí kabelových průchodek, při výstupu více kabelů budou hrany otvoru chráněny proti poškození kabelové izolace. Kabelo- vé trasy kabelovými žlaby budou provedeny včetně příslušenství a vík ( kolena, ohyby, T-kusy atd. ) tak, aby žlaby navzájem navazovaly. Vzdálenost podpěr a závěsů kabelových žlabů bude provedena dle doporučení výrobce a dodavatele jednotlivých nosných kabelových systémů. Kabelové žlaby při průchodu zdí budou před a za zdí uchyceny pod strop ve vzdálenosti 200mm od stěny a požárně utěsněny při průchodu mezi po- žárními úseky. Ve stěnách budou kabely uloženy pod omítkou, event. v sádrokartonových příčkách, přičemž v sádrokartonových příčkách budou kabely při průchodu ocelovou konstrukcí příčky chráněny ohebnou PVC trubkou průměru dle počtu kabelů. V technických prostorech objektu ( strojovny VZT, rozvodna NN, míst- nost zdrojů UPS, atd. ) a na střeše objektu budou rozvody po max. dvou kabelech vedeny na povrchu v plastových pancéřových bezhalogenových trubkách průměrů dle velikosti kabelů. V podhledech a obložení stěn prostor laserové haly ( kromě experimentálních prostorů ve 2.PP ) budou podružné kabelové trasy uchyceny přímo na betonových stěnách a stropech pomocí příchytek do betonu s vázacími páskami, event.. v plastových vkládacích žlabech velikostí dle počtu kabelů v trase. V podlahách budou kabely vedeny v ohebných bezhalogenových trubkách uložených v čisté konstrukci betonové podlahy. Přívody k jednotlivým strojům budou chráněny pevnými a ohebnými plastovými trubkami. V betonových stěnách experimentálních prostorů v 1. a 2.PP objektu bude provedeno trubkování v betonových stěnách. Veškeré trubkování pro protahování kabelů v betonových stěnových nebo strop- ních konstrukcích bude prováděno zásadně z ocelových trubek s použitím tvarovek. Trubka musí být po celé délce kompaktní a bez přerušení. Ocelové trubky použité pro protahování kabelů musí být před betonáží přivařeny k uzemňovací výztuži. Důvodem je ochrana kabelů vedených v trubkách před indukovaným napětím v důsledku silných EMP pulzů, které se může uplatnit i uvnitř betonové konstrukce. Vedení kabelů v jiných než ocelových trubkách je nepřípustné. Na obou koncích musí být ocelové trubky uzavřeny ocelovými víčky nebo krabičkami zabraňujícími pronikání EMP pulzů do trubky a nežádoucímu fungování trubkování jako vlnovod. Ve venkovních prostorech ( chodníky ) a v zelených pásek budou podružné kabely uloženy v ohebných bezhalogenových trubkách pod povrchem, napájecí kabely v korungovaných chráničkách v max. možné hloubce, max. však 60cm označeny výstražnou fólií. Pod komunikacemi v hloubce 110cm, všechny v korungovaných obetonovaných chráničkách.





V patrech budou svislé rozvody k jednotlivým rozvaděčům z podhledu provedeny v plných oceloplecho- vých kabelových žlabech s víkem příslušných rozměrů a provedení pro dané kabelové vedení. Tyto kabelové žlaby budou uloženy v připravené nice pro rozvaděč od stavby, zakryty sádrokartonem. V prostorech office budovy a multifunkční budovy budou kabely z rozvaděčů na povrchu do podhledu a podlahy vedeny v plastových kabelových žlabech po povrchu. Rozvody vedené v nechráněných a chráněných únikových cestách a rozvody vedené ve shromažďovacích prostorech budou provedeny v souladu s požární zprávou a ČSN. Při provádění kabelových tras je nutné dodržet koordinační výkresy, provedení koordinovat s ostatními profesemi – slaboproud, VZT, topení, ZTI, sprinklery a ÚT.

tras

Při provádění kabelových tras ( tahání jednotlivých kabelů ) budou tyto kabely na začátku, konci a při každém průchodu stěnou před a za stěnou označeny kabelovým štítkem s nesmazatelným popisem s možností údržby. Na štítku bude uvedeno označení kabelu, číslo ( pro napájecí dle kabelové tabulky ), číslo okruhu, odkud – kam je kabel veden a typové označení kabelu.





Koncové prvky, el. zařízení Rozmístění koncových prvků ( zásuvky, vypínače, svítidla, … ) jsou patrny z přiložených dispozičních výkresů. V kancelářských prostorech kancelářské budovy a vybraných prostorech ostatních budov budou instalo- vány skupiny zásuvek pro PC pracoviště ( 4 zásuvky, z toho 2 chráněné 3. stupněm přepěťové ochrany a na- pájené z bezvýpadkového zdroje UPS – barevně odlišené - červené ). V ostatních kancelářských prostorech budou instalovány skupiny zásuvek pro PC pracoviště ( 4 zásuvky, z toho 2 chráněné 3. stupněm přepěťové ochrany – barevně, případně popisem „PC“ odlišeny ) a v prostorech s počítačovou technikou ( jednací míst- nosti, knihovna, salónky, atd. ) budou instalovány zásuvky chráněné 3. stupněm přepěťové ochrany – barev- ně, případně popisem „PC“ odlišeny od běžných zásuvek. Ve všech prostorách budou instalovány uklízecí a servisní zásuvky. V prostoru odpočinkových míst v kancelářské budově, v jednacích místnostech multifunkční budovy a ve velínu svazků v 1.NP LAB budovy budou instalovány podlahové zásuvkové krabice s počtem jednofázových zásuvek dle příslušných půdorysů. V prostorech s čistým prostředím ( viz. popisy v půdorysech ) budou veškeré přístroje umístěny v oblo- žení „čistých“ stěn s krytím min. IP54. Zásuvky budou odlišeny nesmazatelnými popisy „PC“ případně „PC- UPS“ dle konkrétního způsobu jejich napájení. V technických místnostech ( strojovny, rozvodny, atd. ) a ve všech prostorech, kde budou rozvody vedeny po povrchu budou přístroje umístěny na povrchu s krytím min. IP44. V technologických místnostech a ve strojovnách budou osazeny zásuvky 230 V a 400 V nebo zásuvkové skříně 400/230 A, 16 A. Napájení výtahů bude provedeno dle požadavků dodavatelů výtahů. Elektroinstalace ve výtahové šachtě bude součástí dodávky výtahů. Silnoproudý rozvod pro technologická zařízení budovy V rámci technologických rozvodů je provedeno napojení všech zařízení dle požadavků jednotlivých profesí (vzduchotechnické jednotky, chladící jednotky, oběhová čerpadla pro topení a chlazení, čerpadla pro ZTI, atd.). Drobné odběry ( fan-coily a cirkulační jednotky ) jsou napájeny z patrových rozvaděčů. Rozvaděče pro napájení technologických zařízení jsou v provedení skříňovém, nástěnném oceloplecho- vém, IP54/20, venkovní v provedení IP66/20, přívody a vývody horem přes kabelové průchodky. Každý rozvaděč je obsahovat vyrážecí bezpečnostní tlačítko umístěné na dveřích rozvaděče, případně další tla- čítko umístěné u vstupních dveří do strojovny ( plošně velké strojovny ). Rozvaděče jsou na dveřích ( v podružných patrových rozvaděčích jsou ovladače umístěny uvnitř na DIN liště) osazeny ovládacími prvky pro ovládání motorů, přepínač 01-Aut. (u požárních zařízení přepínač 1-Aut.) a případné dvouotáčkové motory ještě přepínač velká-malá rychlost a signálkami chodu a poruchy jednotlivých motorů. Motory patřící ke strojovně, ale umístěny v jiných prostorech a motory v prostorech budovy napájené z podružných patrových rozvaděčů (bez přímé viditelnosti na rozvaděč) jsou vybaveny servisními vypínači umístěnými přímo u motoru. Všechny motory jsou ovládány pomocí systému měření a regulace přes stykačové vývody se zpětným hlášením stavu přepínače a chodu do systému MaR.





Všechny popisy na rozvaděčích a zařízeních jsou provedeny dvojjazyčně, česko– anglicky.

Zdravotechnika: Elektrické vyhřívání střešních vpustí je napájeno prostřednictvím profese silnoproud z příslušných patrových rozvaděčů, spínání zabezpečí profese MaR podle venkovní teploty. V příslušných místnostech jsou napojena veškerá zařízení, spojená s provozem těchto místností ( např. osušovače rukou, el. splachování pisoárů, bezdotykové baterie apod. ).

Vzduchotechnika: Provoz všech vzduchotechnických zařízení v objektu je napájen z příslušných rozvaděčů umístěných ve strojovnách vzduchotechniky a patrových rozvaděčů elektroinstalace (fan-coily, cirkulační jednotky, VZT jednotky v prostoru mechanické dílny ve 2.NP LAB budovy, atd. ) a řízeny profesí MaR (měření a regulace). Slaboproudé systémy: Profese silnoproud provede napájení všech slaboproudých zařízení dle požadavku slaboproudu. Vytápění: Zařízení profese vytápění, osazené v prostoru strojovny HVAC ve 4.NP LAB budovy, jsou napájena z rozvaděče umístěného ve strojovně RII.30.11 a ovládána profesí MaR (není součástí tohoto SO). Ostatní zařízení profese vytápění, osazené v jednotlivých strojovnách vzduchotechniky a na střeše objektu (oběhová čerpadla uzlů VZT jednotek), jsou napájena z příslušných rozvaděčů strojoven a ovládána profesí MaR.

Provoz GASTRO: Profese silnoproud provede napájení a osazení prázdných skříní rozvaděčů ( vybavených pouze hlavním vypínačem pro ukončení přívodního kabelu) pro tyto prostory. Zařízení pro odvod tepla a kouře ( OTK ): Zařízení pro odvod tepla a kouře je umístěno v atriu, kancelářské budově a LAB budově. Jsou otvíravé světlíky (střešní okna) a okna na fasádě (atrium). Zároveň v kancelářské a LAB budově jsou umístěny kouřové zástěny. Všechny komponenty systémy OTK jsou dodávkou dodavatele systému OTK vč. namontování, osazení, zapojení a zprovoznění veškerých čidel ovladačů, pohonů, ovládacích panelů, atd. Ovládací panely (rozvaděče) pro klapky jsou umístěny ve velínu 1.NP pro kancelářskou budovu a atrium a v místnosti ostrahy v 1.NP LAB budovy. Ovládací





panely (rozvaděče) pro kouřové zástěny jsou umístěny na patrech jednotlivých budov. Propojovací kabely jsou součástí dodávky této projektové dokumentace dle přiložených schémat. Napájení ovládacích panelů pro klapky je jako pro požární zařízení z rozvaděče pro požární zařízení RH/DA-PO, pro kouřové zástěny jako běžné napájení z příslušných patrových rozvaděčů. Přesné umístění všech ovládacích prvků systému, ovládacích panelů, vývodů pro jednotlivé pohony klapek, oken a požárních rolet je detailně řešeno v projektu OTK. Umělé osvětlení Řešení umělého osvětlení je dáno členěním prostorů, podle architektonických, provozních a hygienických požadavků. Osvětlení je navrženo v souladu s ČSN EN 12464-1 a ČSN EN 12193 tak, aby splňovalo stanovené intenzity osvětlenosti v daných rovinách a prostorech. Rozmístění svítidel je zvoleno tak, aby byla vytvořena maximální světelná pohoda. Jsou použita v převážné míře zářivková, případně žárovková, halogenová nebo metalhalogenidová svítidla v provedení a krytí dle charakteru prostoru. Typy svítidel vychází z předchozího projektového stupně. Veškerá svítidla jsou podléhat vyvzorkování a schválení zástupci investora a architekta objektu. Osvětlenosti jednotlivých prostor jsou následující:  Chodby ................................................................................................ 100 lx  Schodiště................................................................................................ 150 lx  Sociálky ............................................................................................... 200 lx  Experimentální prostory ...................................................................... 800 lx  Prostory laserové technologie.............................................................. 800 lx  Učebna, přednáškový sál ..................................................................... 500 lx  Atrium ................................................................................................. 200 lx  Jednací místnosti, knihovna, salónky .................................................. 500 lx  Kanceláře, velíny, řídící místnosti, laboratoře, dílny........................... 500 lx  Technické prostory, strojovny, sklady................................................. 200 lx Ovládání osvětlovacích soustav je převážně místní, vypínači od vstupu do jednotlivých prostor. Osvětlení atria V prostoru atria je použita soustava svítidel: stropní závěsná zářivková pro celkové osvětlení atria, podlahové vestavné zapuštěná s metalhalogenidovou výbojkou pro nasvětlení sloupů, nástěnná s metalhalogenidovou výbojkou pro nasvětlení obvodových stěn, vestavná svítidla zářivková pro nasvětlení schodiště a liniová přisazená a zavěšená zářivková svítidla pro nasvětlení spojovacích mostů budov. Ovládání je centrální pomocí ovládací dotykového panelu LCD systému EIB (KNX) A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




umístěné v recepci haly atria. Přičemž každá skupina svítidel je ovládána samostatně na jednotlivé okruhy ručně, automaticky prostřednictvím soumrakového čidla umístěného na střeše objektu s možností naprogramování časových programů spínání přímo v dotykovém panelu. Osvětlení chodeb a schodišť Osvětlení na všech chodbách objektů SO01 a SO02 je provedeno zářivkovými svítidly stropními. Ovládání je prostřednictvím systému EIB (KNX) z dotykových ovládacích panelů umístěných v recepci haly atria a v místnosti bezpečnostní služby v budově laboratoří. Každá chodba je mít osvětlení rozděleno na 1/3 a 2/3 svítidel – chodba objektu SO01 a budovy laboratoří objektu SO02, a na dvě poloviny – laserová hala SO01. Každá skupina svítidel je ovládána samostatně na jednotlivé okruhy ručně, automaticky prostřednictvím soumrakového čidla umístěného na střeše objektu s možností naprogramování časových programů spínání přímo v jednom z dotykových panelů. Nouzové, náhradní osvětlení Nouzové osvětlení je provedeno tak, aby byly jasně a jednoznačně osvětleny a vyznačeny únikové cesty, aby byla zajištěna viditelnost překážek a bezpečný přesun k nouzovým východům. Nouzovými svítidly jsou vyznačena poplachová, protipožární zařízení a důležitá ovládací zařízení. Intenzita osvětlenosti v nouzovém režimu je volena v souladu ČSN EN 1838 – min. 1lx v osách únikových cest, pro požárně bezpečnostní zařízení ležící mimo únikové cesty 5lx. Intenzita osvětlenosti protipanického osvětlení je volena v souladu ČSN EN 1838 – min. 0,5lx. Po uvedení do provozu zajistí majitel objektu (příp. pověřená osoba nebo firma) pravidelné kontroly a údržbu systému nouzového osvětlení dle ČSN EN 50172. Centrální baterie nouzového osvětlení Nouzová svítidla jsou napojena na centrální baterii nouzového osvětlení RNO (CBS), která je umístěna v 1.PP objektu LAB budovy (SO02 - místnost požárního rozvaděč – LB.01.27). Centrální baterie (resp. řídicí jednotka), je napojena z rozvaděče RH/DAPO. Z centrální baterie jsou napájeny příslušné světelné obvody – kabelové trasy jsou řešeny jako kabelové trasy pro zařízení funkční při požáru dle výše uvedeného. Předpokládá se osazení řídicí jednotky vč. nabíječe a bateriové skříně vč. baterií pro provoz kompletního systému nouzového a náhradního osvětlení po dobu 1 hodiny. Pro potřeby analýzy napěťových poměrů příslušných rozvaděčů jsou v rozvaděčích osazeny moduly pro vyhodnocení ztráty napětí v rozvaděči. Svítidla kombinovaná jako běžné osvětlení a nouzové jsou osazeny vyhodnocovacím modulem CBS, kdy v případě ztráty napětí v příslušném rozvaděči daného prostoru centrální bateriový zdroj automaticky sepne příslušný okruh nouzového osvětlení a svítidla se rozsvítí. V případě výpadku napětí v jednom rozvaděči jsou sepnuta všechna nouzová svítidla v prostorech na- pájených z tohoto rozvaděče. V případě vyhlášení požárního poplachu systémem EPS jsou sepnuta všech- na nouzová svítidla.

B.1.10.7.5.

Požární bezpečnost





Pro zajištění požární bezpečnosti objektu jsou z hlediska elektro – silnoproudu zajištěna tato opatření: nouzové a náhradní osvětlení je řešeno zářivkovými a LED svítidly samostatnými, případně kombinovanými s běžnými svítidly napájenými z centrálního bateriového zdroje s dobou provozu 1 hodina s kompletním monitoringem jak svítidel, tak vlastního bateriového zdroje, ukazatele směru úniku jsou trvale v provozu, ostatní svítidla jsou svítit v případě výpadku elektrické energie nebo při vyhlášení poplachu od ústředny EPS. veškeré zařízení vzduchotechniky pro nucené požární větrání a pro odvod tepla a kouře je napájeno z hlavního rozvaděče dieselagregátu RH/DA-PO kabely a trasami s požární odolností P60-R B2ca s1 d0. Za- řízení je spouštěno automaticky od signálu z ústředny EPS přímo silově v případě vyhlášení poplachu, samostatně pro objekt SO01 a objekt SO02. rozvaděč pro napájení stabilního hasicího zařízení – sprinklerů je napájen kabelem a trasou s požární odolností P60-R B2ca s1 d0 z náhradního dieselagregátového zdroje. hlavní rozvaděč dieselagregátu RH/DA-PO pro napájení požárních zařízení v objektu spolu s centrálním bateriovým zdrojem nouzového a náhradního osvětlení je umístěn v samostatné místnosti jako samostatný požární úsek. napájení zařízení EPS a požárního rozhlasu je zajištěno z hlavního rozvaděče dieselagregátu RH/DA-PO kabely a trasami s požární odolností P60-R B2ca s1 d0. napájení zařízení OTK (ovládacích panelů) včetně propojovacích kabelů pro jednotlivé součásti zařízení ( aktivační tlačítka, pohony klapek a oken) je zajištěno z hlavního rozvaděče dieselagregátu RH/DA-PO kabely a trasami s požární odolností P60-R B2ca s1 d0. pro vypnutí elektrické energie v objektu SO01 a 02 jsou instalovány ve velínu a místnosti požárního roz- vaděče ovládací prosklená tlačítka (po rozbití trvale sepnuta): CENTRAL STOP vypnutí normální sítě objektu, vypnutí veškerého vzduchotechnického zařízení nesloužící k požárnímu zabezpečení objektu, v provozu ze sítě zůstanou pouze požární zařízení, TOTAL STOP - odepnutí veškerých zařízení od elektrické energie vč. odstavení náhradních a bezvýpadkových zdrojů ( dieselagregátu a zdrojů UPS ). Tlačítka jsou napojeny kabely a trasami s požární odolností P60-R B2ca s1 d0. pro vypnutí elektrické energie v objektu SO03 jsou instalovány u vstupních dveří do prostoru strojovny chlazení ovládací prosklená tlačítka (po rozbití trvale sepnuta): CENTRAL STOP - vypnutí normální sítě objektu, vypnutí veškerého vzduchotechnického zařízení nesloužící k požárnímu zabezpečení objektu, v provozu ze sítě zůstanou pouze požární zařízení, TOTAL STOP - odepnutí veškerých zařízení od elektrické energie vč. odstavení náhradního zdroje (dieselagregátu). Tlačítka jsou napojeny kabely a trasami s požární odolností P60-R B2ca s1 d0. veškeré prostupy mezi jednotlivými požárními úseky jsou utěsněny dle požadavků požární zprávy, plat- ných ČSN a vyhlášek. Start náhradních dieselagregátových zdrojů je automatický při výpadku elektrické energie v daném objektu vč. jeho přepnutí na síť. Kabely pro napájení zařízení sloužící pro požární bezpečnost objektu jsou provedeny dle požadavku požární zprávy, platných ČSN a vyhlášek.




B.1.10.7.6.


Zařízení 22 kV

V objektu je vybudována nová velkoodběratelská transformační stanice (VOTS) 22/0,4 kV, která je připojena kabely 22 kV do distribuční sítě 22 kV ČEZdistribuce (připojení řeší samostatná PD). VOTS je vestavěná v 1.PP (místnost č. LB.01.07). Odběratelskou část tvoří modulární rozvaděč 22 kV s měřením a tři vzduchem chlazené transformátory 1x 1250 kVA a 2x 1600 kVA. V Budově C - hospodářství technických plynů a technologie chlazení je vybudována podružná TS Strojovna, která je připojena z TS ELI měřeným kabelem 22kV. Podrobně viz část A3.8 Zařízení 22 kV.

B.1.10.7.7.

Uzemnění a bleskosvody

Předmětem projektové dokumentace pro uzemnění je návrh zemnicí soustavy, návrh ochrany stavby před účinky bludných proudů pro část zemnicí soustava, návrh ochrany systému provaření výztuže s ohledem na systém ochrany proti rušení a elektromagnetickým pulzům (EMP), Podrobně viz část A3.9 Uzemnění a bleskosvody. B.1.10.7.8.

Elektromagnetická kompatibilita (EMC)

Klasifikace jednotlivých prostor uvnitř laserové haly z hlediska elektromagnetické kompatibility je toto:

- všechny místnosti v laserové hale kromě místnosti kondenzátorů L.2.09 a experimentálních prostor 1 až 6 (čísla místností L.02.03; L.02.08; L.02.13; L.02.22; L.02.34; L.02.25): EN 61000-6-2 a EN 61000-6-4.

- místnost kondenzátorů L.2.09: Přechodové elektrické pole do 2kV/m ve frekvenčním rozsahu 1 až 30MHz Přechodové elektrické pole do 180A/m ve frekvenčním rozsahu 500Hz až 5kHz

- experimentální prostory 1 až 6 v suterénu laserové haly (čísla místností L.02.03; L.02.08; L.02.13; L.02.22; L.02.34; L.02.25) Přechodové elektrické pole do 250kV/m ve frekvenčním pásmu 30MHz až 20GHz Veškeré elektrické a elektronické zařízení musí být kompatibilní s elektromagnetickým prostředím míst- ností, ve kterých je instalované. Tomu je nutno přizpůsobit výběr úrovně ochrany jednotlivých zařízení.

B.1.10.7.9.

Ochrana před EMP

Zařízení pro eliminaci EMP pulzů vedoucích z experimentálního prostoru (suterén laserové haly) Veškeré kabely a vodiče sítě nn vedoucí z experimentálního prostoru musí být ošetřeny impulsními odru- šovacími filtry s následujícími parametry:

- Požadovaný útlum měřený na impedanci 50Ω/50Ω - Asymetrická složka 50dB v rozsahu 1 - 30MHz A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




- Symetrická složka 50dB v rozsahu 0,15 - 30MHz - Jmenovitá odolnost filtru proti výbojovým proudům 20kA při tvaru rázové vlny 8/20us a zbytkovém napětí pod 800V.

Silové řešení, kabely a vodiče sítě nn: Kabely a vodiče vedoucí z experimentálních prostorů budou přivedeny v celokovovém zakrytovaném žlabu skrze speciální prostupy opatřené emp průchodkami do EMC rozvaděče, ve kterém budou umístěny impulsní odrušovací filtry. Do jedné části EMC rozvaděče budou vedeny frekvenčně a impulsně neošetřené kabely a vodiče, které uvnitř rozvaděče nesmí být v souběhu s filtrovanými vývody. Filtrované vývody budou vycházet z EMC rozvaděče v jednom svazku, který již nemusí být dále stíněn. Veškeré svodiče přepětí obsažené v odrušovacích filtrech budou mít diagnostiku stavu funkčnosti přes hlásící kontakty. Tyto svodiče budou obsahovat výměnné moduly pro případ přetížení a ná- sledné snadné výměny. Celokovový rozvaděč je vybaven vodivým EMC těsněním v rámech dveří rozvaděčové skříně tak, aby se zabránilo průniku elektromagnetického pole do prostoru, dále rozvaděč musí být vybaven tepelným čidlem určeným ke spínání ventilátorů. Ventilátory pak pomocí proudícího vzduchu odvedou ztrátový tepelný výkon z impulzních odrušovacích filtrů a přívodních kabelů. Vodiče a kabely MaR a slaboproudu: Stejně tak jako jsou ošetřené silové kabely, budou i tak ošetřeny slaboproudé kabely a vodiče určené pro MaR. Každý vodič na rozhraní experimentálního prostoru a normálního rozhraní bude ošetřen svodičem pře- pětí a odrušovacím filtrem s přepěťovou a filtrační účinností v rámci možností tak, aby nedocházelo k chybnému přenosu dat a signálů MaR. Vzhledem k tomu, že průřez datových a slaboproudých kabelů a vodičů jsou malé, tudíž nejsou schopny přenést tak velkou energii jako kabely silové, budou ochrany proti přepětí a odrušovací filtry navrženy s nižší účinností. Popis impulsních odrušovacích filtrů řady SKY4 IFXXC: Impulzní odrušovací filtry SKY4 IFXXC jsou určeny do míst možností vzniku impulzního přepětí nain- dukovaného do vodičů, způsobeného vlivem silného elektromagnetického pole, generovaného blízkým at- mosférickým výbojem anebo silným elektromagnetickým impulzem. Funkce filtru: Na vstupu filtru je umístěn výkonný svodič přepětí, který ořízne rázovou vlnu na úroveň zbytkového na- pětí. Ta je pak vyfiltrována (vyhlazena) na vyšších kmitočtech účinným odrušovacím filtrem. Zbylá naaku- mulovaná energie uložená v LC komponentech projevující se kmity na výstupu je snížena na minimální na- pěťovou hladinu dalším výkonným svodičem přepětí. Svodiče přepětí jsou výměnné pro případ přetížení a nadměrného opotřebení a jsou opatřeny hlásícím kontaktem stavu funkčnosti. Z typu označení impulzního odrušovacího je patrno : SKY

- výrobce





2..4

- počet pracovních vodičů IF - impulzní filtr

XX

- jmenovitý proud

C

- velikost útlumu v daném frekvenčním pásmu

Technické parametry:

- Měřený útlum na impedanci 50Ω/50Ω - Asymetrická složka 50dB v rozsahu 1 - 30MHz - Symetrická složka 50dB v rozsahu 0,15 - 30MHz - Jmenovitý svodový impulzní proud vlny 8/20us 20kA na každý pracovní vodič - Maximální svodový impulzní proud vlny 8/20us 40kA na každý pracovní vodič - Zbytkové napětí při jmenovitém impulzním proudu <800V

B.1.10.8

Zařízení slaboproudé elektrotechniky

B.1.10.8.1.

Rozmístění slaboproudých zařízení

Hlavní ústředny a rozvaděče slaboproudých zařízení jsou umístěny v technických místnostech viz půdorysy. Podružné rozvaděče, řídící jednotky, pomocné zdroje atd. jsou umístěny po objektu v prostorů podhledů. Datové rozvaděče v laser hale na chodbách jsou umístěny v centrální chodbě v prostoru nad podhledem v úrovni vyššího patra, v strojovnách VZT na zdi daného patra, viz půdorysy. Řídící jednotky ACCESS v laser hale jsou umísťovány do SDK nik připravených pro LSS systém. Koncové prvky jsou umístěny viz výkresy půdorysů, umístění bude koordinováno s ostatními zařízeními TZB. Hlavní trasy jsou vedeny v kabelových žlabech. Podružné trasy budou vedeny v betonových, zděných nebo SDK příčkách skrytě v ohebných elektroinstalačních trubkách. V prostoru nad podhledem jsou vedeny v pevných trubkách. V prostorech s EMP budou vedeny v kovových trubkách viz dále. V technických prostorech (strojovny) budou trasy vedeny po povrchu v pevných trubkách. V kancelářích v laboratorní budově a v control roomech pro experimentální haly (viz výkresy) budou trasy k datovým zásuvkám vedeny v parapetních kanálech. Všechny trasy jsou značeny dle standardu ELI – každý kabel je značen štítkem s číslem kabelu a QR kódem, který obsahuje další informace o typu kabelu a zařízení z kterého a do kterého je veden. Všechny kabely jsou uvedeny v kabelové tabulce.




B.1.10.8.2.


Strukturovaná kabeláž – SCS

Strukturovanou kabeláží jsou napojeny: 

zásuvky u pracovišť



na stěnách



v podlahových krabicích



zásuvky v ostatních pozicích pro technologie objektu ve strojovnách atd.



interkomy



kamery CCTV



ústředna EZS



řídící jednotky ACCESS



updatery OFFLINE ACCESS



rozvaděče MaR

Kabeláž Rozvody metalické pro DATA a bezpečnostní technologie: 

kabel S/FTP Cat.7A (4x2xAWG22), LS0H



zakončení keystone technologie STP CAT6A RJ45 (Keystone modul RJ45 stíněný, 10 Gb, třída Ea) pro ukončení metalických kabelů Cat.7A



Rozvody metalické pro MaR kabel Cat.6 U/UTP, keystone UTP CAT6

Optické rozvody pro propojení rozvaděčů: 

kabely s single mode OS1 vlákny s ukončením na duplexních LC konektorech



kabely s single mode vlákny s ukončením na 12 vláknových MTP konektorech



kabely s multi mode OM3 vlákny s ukončením na duplexních LC konektorech

B.1.10.8.3.

Přístupový systém - ACCESS

V objektu je instalována kombinace ONLINE ACCESS systému a OFFLINE ACCESS systému. Tato dokumentace řeší pouze ONLINE ACCESS. Systémy ONLINE a OFFLINE využívají stejné identifikační média. V objektu je přístupový systém BOSCH s řídícími jednotkami AMC2. Systém je integrován do nadstavbového systému BOSCH BIS. V rámci SW jsou integrovány ONLINE i OFFLINE systémy ACCESS pro jednotnou správu systémů. Identifikační média - MIFARE DESFire EV1 s 8 KB NV-Memory Topologie systému A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva






server nadstavbového systému (správa uživatelů a oprávnění)



rozvod k řídícím jednotkám (ethernet – řešeno v rámci SCS – switche, kabeláž)



řídící jednotky se zdroji a záložními bateriemi



rozvod ke čtečkám a ovládaným dveřím



čtečky karet



pracovní stanice nadstavbového systému pro správu systému

Server nadstavbového systému Umístěn v rozvaděči SCS O00.3. HW serveru dodán v rámci ACCESS. Licence integračního SW (EPS+EZS+ACS+CCTV) a je součástí dodávky EPS. Rozvod k ŘJ Řídící jednotky jsou napojeny do LAN sítě ethernetem přes rozvody SKS (metalika, optika). Switche pro provoz jsou dodány v rámci SCS. Propojení viz schéma SCS. Řídící jednotky Jsou umístěny v plechových rozvodnicích, kde je 

napájecí zdroj



baterie



řídící jednotka



propojení kabeláže

Rozmístění 

velín, patrové rozvodny dat, chodby v podhledu

Rozvod ke čtečkám a ovládaným dveřím Rozvod ke čtečkám je z ŘJ sběrnicí RS485 plus napájení, kabel stíněný 2x2x0,8. Pro ovládání dveří a sledování stavu dveří je přiveden z ŘJ kabel 4x2x0,8. Vybavení dveří Součástí dodávky nejsou žádné zámky, je pouze přiveden kabel ke dveřím, kde je propojen na zařízení ve dveřích (zámek ap.)





Čtečky u dveří jsou umístěny 

u dveří na stěnách



u dveřích na hliníkové fasádě na samostatných sloupcích nebo na sloupech markýzy

Pro funkci ACCESS v SO 03 bude využito dočasné bezdrátové datové propojení SO 03 a SO 01 instalované v rámci SCS.

B.1.10.8.4.

Kamerový systém - CCTV

V objektu je kamerový systém s kamerami a záznamem BOSCH. Systém je IP. Rozvody jsou provedeny optickými a metalickými kabely v rámci SCS. Switche pro provoz systému jsou dodány v rámci SCS. Topologie systému 

server se obslužným SW BOSCH BVMS, BVMS je dále integrován do nadstavby bezpečnostních technologií BIS



diskové pole pro záznam z IP kamer



síťová infrastruktura – v rámci SCS (kabeláž, aktivní prvky), včetně napájení kamer PoE



kamery



pracovní stanice pro práci s CCTV systémem

Server a diskové pole Diskové pole a server jsou v rozvaděči SCS O00.3 v Serverovně A. Server je dodán vč. BVMS - Video management software. Licence pro integraci do nadstavbového SW bezpečnostních technologií (EZS+ACS+EPS+CCTV) je součástí integračního SW (EPS+EZS+ACS+CCTV) a je součástí dodávky EPS. V rámci SO 01 je dodán záznam na diskové pole s kapacitou pro záznam všech kamer V SO 01, SO 02, SO 03 i exteriérech. Síťové infrastruktura Kamery jsou napojeny do LAN sítě ethernetem přes rozvody SKS (metalika, optika). Switche pro provoz a PoE napájení kamer jsou dodány v rámci SCS. Propojení viz schéma SCS.

Kamery Kamery jsou rozmístěny dle půdorysů. Umístění na stěnách, na podhledech, v rozích místností. Tomu odpovídá příslušenství kamer. Venkovní kamery jsou na fasádě.





Kamery jsou všechny v dome antivandal provedení, CCD čip s progresivním snímáním, rozlišení 4CIF (704 x 576 řádků), varifokální objektivy pro nastavení požadovaného záběru, analýza obrazu BOSCH IVA Typy kamer 

vnitřní kamery



vnitřní kamery přepínatelné den/noc



venkovní kamery den/noc

Pracovní stanice systému Systém je možno ovládat / monitorovat pomocí klientských pracovních stanic BVMS systému -

pracovní stanice v O.00.15 Ostraha o pracovní stanice s monitorem

-

pracovní stanice v M.00.19 Správa budovy o pracovní stanice s monitorem

-


-


B.1.10.8.5.

Elektrická zabezpečovací signalizace - EZS

V objektu je systém EZS BOSCH s ústřednami MAP5000. Topologie systému o ústředna o sběrnice LSN pro sběrnicové detektory a expandery o sběrnice BDB pro klávesnice o napojení klasických detektorů na expandery o detektory o klávesnice o integrace do nadstavbového systému BOSCH BIS Ústředna Je instalována jedna ústředna v O.00.15 Ostraha. U ústředny jsou expandery pro klasické detektory – detektory tříštění skla v atriu.





Součástí ústředen jsou zdroje a záložní baterie pro systém. Kabeláž Kabely systému EZS jsou vedeny stíněnými kabely 2x2x0,8 mm. Propojení viz schéma.

Detektory Objekt je zabezpečen plášťovou ochranou pomocí magnetických detektorů na všech vchodových dveřích. Dále jsou zabezpečeny dveře do důležitých místností – serverovny atp. Použity jsou sběrnicové magnety BOSCH. Klávesnice Pro ovládání systému jsou instalovány grafické dotykové klávesnice.

Integrace do nadstavby Systém je možno ovládat / monitorovat pomocí nadstavbového systému bezpečnostních technologií (správa a vizualizace systému (systémy ACCESS + EPS + EZS + integrace CCTV). Software je součástí dodávky EPS. Součástí dodávky je licence a rozhraní pro integraci na straně EZS. Ústředny EZS jsou napojeny do LAN sítě ethernetem přes rozvody SKS. Switche pro provoz jsou dodány v rámci SCS. Propojení viz schéma SCS.

B.1.10.8.6.

Rozvody společné televizní antény – STA

V objektech jsou zásuvky rozvodu STA. Anténní stožár bude na střeše multifunkční budovy. Rozvod bude pozemní TV+FM a jedna satelitní pozice. Rozvod bude pomocí multipřepínačů hvězdicový. Topologie a rozmístění rozvaděčů je viz schéma. Integrace bezpečnostních technologií Je provedena integrace bezpečnostních technologií o EPS o EZS o ACCESS o CCTV Dále je do systému integrován OFFLINE ACCESS Systém je provozován na serveru a pracovních stanicích (popsáno u ACCESS). SW systém je s otevřenou architekturou pro možnost integrace do dalšího integračního software FZÚ. Integrace je možná na úrovni přenosu informací z integračního SW bezpečnostních technologií do SW FZÚ, není požadavek na ovládání bezpečnostních systémů ze SW FZÚ. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva



B.1.10.8.7.


Bezpečnost, zkoušky, revize, údržba

Rozvodná soustava Ústředna EZS, ŘJ ACCESS, vystrojení racků:

TN – S 230V/50Hz

Silnoproudé rozvody napájení:

TN – S 230V/50Hz

Rozvody EZS, ACCESS:

12V DC, 24V DC, SELV

Rozvody STA:

max 1V AC – bezpečné napětí

Ochrana před úrazem elektrickým proudem Základní ochrana před nebezpečným dotykovým napětím živých částí je provedena krytím a izolací, při poruše je provedena samočinným odpojením od zdroje v síti TN-C-S a malým napětím SELV/PELV. Uzemnění a stínění Montáž jednotlivých zařízení systémů se provádí podle technických podmínek výrobců, které zaručují, že nejsou rušena další technologická zařízení. Stínění kabelů se spojuje do jednoho bodu. Rozvody se provádějí stíněnými metalickými a optickými kabely pro přenos dat. Ochranné svorky rozvodných skříní, skříní ústředen a napájecích zdrojů se vodivě propojují s ochranným vodičem PE(PEN).

B.1.10.9

Zařízení SLP elektrotechniky EPS a EVAC

B.1.10.9.1.

Provozní napětí EPS

Napájecí napětí ústředny je 230Vstř. (10A). Napájecí napětí bude přivedeno z požárního rozvaděče objektu v rámci objektu SO01. Bude provedeno samostatným, třížilovým a v průběhu trasy nerozpojitelným vedením. Vedení bude samostatně jištěno a jistič označen červenou barvou s nápisem „EPS-nevypínat“. Napájecí kabel je součástí dodávky elektro. Napětí na hlásičových linkách je 24 V ss. Napájení pro PNZ pomocné napájecí zdroje v rámci objektu SO 01 jsou a budou řešeny v rámci silnoproudých rozvodů napojených na požární rozvaděč objektu SO 02. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím dle ČSN 332000-4-41 je provedena jako ochrana samočinným odpojením od zdroje a dále jako ochrana malým napětím SELV.

B.1.10.9.2.

Elektronická požární signalizace

Technické řešení EPS Objekt bude vybaven samostatným analogovým plně adresným systémem protipožární ochrany. Ústředna EPS bude umístěna v místnosti velínu v přízemí (1.np) v objektu A A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




kanceláře, zde je ohlašovna požáru se stálou službou vyškoleného personálu 24 hodin denně, s přímou telefonní linkou napojenou na veřejnou telefonní síť pro přímé spojení na HZS. Systémem EPS jsou vybaveny všechny prostory s požárním rizikem. Pro střežení prostor jsou použity opticko-kouřový hlásiče, tepelné hlásiče do kuchyněk, do kotelen a strojoven VZT kombinované – multisenzorové hlásiče. Na únikových cestách jsou instalovány tlačítkové hlásiče, které jsou určené pro manuální hlášení požáru. Pro vyhlášení poplachu je v objektu instalován evakuační rozhlas v kombinaci se sirénami EPS. Evakuační rozhlas vyhlásí poplach v návaznosti na zjištění vzniku požáru EPS, popř. jsou zajištěny další samostatné operace požárního zajištění (například vyhlášení postupné evakuace). Ovládání a signalizace návazných zařízení je přivedeno do ústředny pomocí reléových a vstupně/výstupních modulů. Po kruhové lince systém komunikuje s hlásiči, linka je odolná proti zkratům a umožňuje izolování vadného hlásiče. V objektu je samostatný systém elektrické požární signalizace EPS s ústřednou v místnosti velínu v objektu A - kanceláře v přízemí (1.NP) a externím tablem v recepci. Ústředna je vybavena interním ovládacím panelem a s tiskárnou událostí. Na ústřednu jsou napojeny kruhové linky s hlásiči, reléový a vstupně/výstupní moduly pro ovládání návazných zařízení. Je použít adresovatelný analogový systém elektrické požární signalizace. Čidla jsou zapojena do kruhových oboustranně napájených požárních linek. Hlásiče jsou umístěny na stropech, v objektu a v sociálních zařízeních i v podhledu. Tlačítkové hlásiče jsou instalovány na únikových cestách umístěny v dosahu unikajících osob ve výšce 1,2 metru od úrovně podlah. Upevnění čidel je provedeno v adresovatelných paticích. Hlásiče EPS Na únikových cestách a dalších místech dle požadavku jsou instalovány tlačítkové hlásiče EPS. Při vyhlášení poplachu zmáčknutím tohoto tlačítka je požární ústředně předán signál „ požár “ a zpětně je přímo v tlačítkovém hlásiči signalizováno přerušovaným světlem, že požární ústředna vyhlášení poplachu provedla. Vyhlášení poplachu tlačítkovým hlásičem má v systému EPS nejvyšší prioritu. Tlačítkové hlásiče jsou instalovány ve výšce 1,2 m od čisté podlahy na střed tlačítka. Ve všech požadovaných prostorách jsou instalovány hlásiče signalizující možnost vzniku požáru nebo již vzniklý požár. Jsou instalovány převážně opticko - kouřové hlásiče požáru - slouží k detekci viditelných kouřových aerosolů vznikajících pyrolitickým hořením zejména plastických hmot a materiálů na bázi PVC. Vykazují lepší citlivost na detekci bílých kouřů než ionizační. Hlásiče dobře reagují na světlé kouře s většími částicemi vznikajícími při normálním průběhu hoření a na kapénky vodních par např. papír, dřevo a pod. V kotelně a strojovně VZT budou použity kombinované - multisenzorové hlásiče - slouží jako hlásič požáru, který kombinuje vlastnosti opticko-kouřového a teplotního hlásiče, čímž eliminuje detekci falešných poplachů. Automatické hlásiče ohlásí vznik požáru do 120 s. Časy t1 a t2 pro uvedení protipožárních zařízení se stanovují předběžně tyto časy: čas t1 = 1minuta (max. 3 min.) = čas, ve kterém musí obsluha potvrdit přijetí úsekového poplachu, pokud tak neučiní ve stanovém limitu, automaticky se spouští naprogramované funkce protipožárních zařízení, stejně jako při potvrzeném poplachu. čas t2 = 3minut (max. 20 min.) = čas, ve kterém musí obsluha po kontrole na místě provést na ústředně zrušení poplachu, nebo potvrzení poplachu. Pokud obsluha nezruší A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




v stanoveném čase poplach, jsou automaticky spuštěny protipožární zařízení. Umístění ústředny Ústředna EPS je umístěna v místnosti požárního dispečinku v objektu A – kanceláře(velín) m.č. O. 00.16, kde bude stálá služba (24 hodin) s přímou telefonní linkou napojenou na veřejnou telefonickou síť a spojení na HZS. Vzhledem k trvalé obsluze systému EPS není uvažováno s dálkovým přenosem na HZS. Celý systém je integrován do nástavbového systému ve velínu. Zařízení, která jsou ovládána EPS jsou popsána v kapitole níže. Stanovení časů t1 a t2 bude upřesněno na základě systému ostrahy objektu a koordinace technických systémů. Předpokládané hodnoty jsou t1 = 1min (max.3 min.) a t2 = 3 (max.20min). Signalizace poplachu bude řešena jako dvoustupňová a bude pracovat trvale v režimu „DEN“. Signalizace od hlásičů na ústřednu EPS je akustická i optická. Ústředna ihned zaznamenává jednotlivé změny stavu celého systému (požár, poruchu či plané poplachy), které jsou zobrazeny na displeji ve zkráceném přehledném textu. Zároveň jsou zaprotokolovány tiskárnou ve zlomcích sekundy. Tím je dokumentováno každé hlášení a každá reakce do i z požární ústředny. Úsekový poplach – při vyhlášení požáru automatickým detektorem je aktivován bzučák ovládacího panelu a odpočítává se čas T1. Všeobecný poplach – při nepotvrzení poplachu v čase T1, uplynutí času T2 bez resetu, aktivaci tlačítkového hlásiče je vyhlášen všeobecný poplach a dojde ke spuštění akustické signalizace a aktivaci návazných zařízení. Čas T1 je časový interval, ve kterém musí obsluha ústředny EPS potvrdit předepsaným úkonem na ústředně příjem úsekového poplachu. Neprovede-li obsluha ústředny v tomto čase předepsaný úkon, dojde k signalizaci všeobecného poplachu . Provede-li obsluha ústředny v tomto čase předepsaný úkon, spouští se samočinně časový interval T2. Čas T2 je nastaven 3 min. Jádro navrženého systému tvoří ústředna, která je umístěna v místnosti velínu. V čelním panelu ústředny je nainstalován ovládací panel. Panel bude vybaven LCD displejem, který umožní zobrazení dvou zpráv současně. Z tohoto panelu bude možné systém ovládat. Omezení přístupu neoprávněných osob k ovládání systému bude zabráněno pomocí přístupového hesla s různými úrovněmi oprávnění. Dle jednotlivých úrovní oprávnění lze ovládat systém a návazná zařízení.

Popis Ústředna je v rámci objektu SO01 vybavena 6 adresovatelnými kruhovými linkami. V rámci objektu SO02 je ústředna doplněna o 11 kruhových linek. Kruhové linky EPS jsou určeny pro napojení hlásičů a vstupně výstupní moduly pro vstupy z ústředen GHZ (plynové stabilní hasicí zařízení) a ze strojovny SHZ, z reléových modulů pro ovládání návazných zařízení. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Z ústředny GHZ jsou přivedeny 4 signály (předpoplach, poplach, porucha, hašení spuštěno) na bezpotenciálové kontakty do ústředny EPS. Dostane-li ústředna EPS signál předpoplach, ústředna spustí poplach a v silovém PO rozvaděči přeruší napájení pro PO klapky v serverově. Po resetu na ústředně EPS se napájení znovu obnoví. V prostorech podhledu jsou instalovány bodové opticko-kouřové hlásiče. Pro přístup k těmto hlásičům musí být zřízeny revizní otvory. Všechny automatické detektory musí být instalovány tak, aby signalizační dioda směřovala ke vstupu do střeženého prostoru. Detektory jsou vybaveny oddělovačem, který zajišťuje funkci detekční linky v případě zkratu nebo přerušení vedení. Při montáži je nutné dodržet montážní předpisy výrobce. Pro snadnější orientaci obsluhy a rychlou reakci na vzniklé události je systém doplněn Grafickou nadstavbou zobrazující stavy systému a ovládaných zařízení.

BIS 

Podstatným způsobem urychluje identifikaci místa požáru a orientaci obsluhy v objektu. Požár je zobrazen na automaticky otevřené mapě na obrazovce PC.



Na počítači je graficky zobrazen monitorovaný objekt/areál s barevným vyznačením stavu jednotlivých prvků systému. Grafické rozhraní lze snadno modifikovat podle požadavků uživatele, který tak má okamžitý přístup ke všem potřebným informacím.



Možnost zpětné kontroly průběhu událostí a zásahů obsluhy, průběhu revizních zkoušek EPS apod.



Systémy lze dálkově ovládat přímo z počítače. Např. vypnutí/zapnutí čidla, spuštění/ukončení testu, nulování ústředny nebo zrušení akustické signalizace pak lze snadno provést bez detailní znalosti uživatelského rozhraní ústředny.



Toto lze provádět i pro ostatní systémy jako je CCTV, EZS a kontrola vstupu.

Ovládání návazných zařízení Ovládací kabely k požárně bezpečnostním zařízením budou provedeny tak, aby splňovaly požadavek na zajištění funkčnosti v podmínkách požáru dle vyhl.č. 23/2008 a ČSN 730848 a byly v souladu s požadavky PBŘ objektu. Funkčnost u kabelů v případě požáru je zabezpečena, pokud je zabezpečena i funkčnost kabelových nosných konstrukcí – systému – v případě požáru dle ZP – 27/2008. Požadovaná doba funkčnosti el. kabelů a třídy funkčnosti kabelového zařízení (dle ZP 27/2008) při požáru je následující: Akustické vyhlášení poplachu – P30-R Linka s ovládacími moduly – P30-R Kabely a kabelové trasy, které slouží pouze pro ta zařízení, která v případě porušení kabelu, ztráty celistvosti obvodu nebo v případě ztráty funkční integrity kabelové trasy budou samočinně aktivována (např. případy,kdy EPS zajišťuje trvalou dodávku elektrické energie do požárních klapek, které se v případě ztráty napětí samočinně mechanicky uzavřou )- zde se jedná o běžnou elektroinstalaci. Viz ČSN 73 0875 odst. 4.11.3. A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Zařízení EPS v rámci objektu SO 01 ovládá další návazné požárně bezpečnostní zařízení: 

Spouštění požárního větrání chráněných silnoproudého rozvaděče RH/DA-PO



Zavření PK na hranicích PÚ – výstup do silnoproudého rozvaděče RH/DA-PO



Ovládání výtahů – osobní výtahy sjedou do úrovně 0,000, kde zůstanou stát bez další možnosti použití - samostatný NC výstup EPS z reléového modulu u každého výtahu



Nákladní výtahy sjedou do nejbližší stanice, kde zůstanou stát bez další možnosti použití - samostatný NC výstup EPS z reléového modulu u každého výtahu



Vypnutí provozních vzduchotechnik – výstup do silnoproudého rozvaděče RH/DAPO, m.č. LB.01.27 z reléového modulu EPS



Nouzové osvětlení (60 minut) – zálohováno z UPS - výstup do silnoproudého rozvaděče RH/DA-PO z reléového modulu EPS



Aktivace zařízení pro vyhlášení evakuace – rozhlas + houkačky – výstupy z ústředny EPS a z reléového modulu EPS



otevření světlíků pro odvod vzduchu pro SOZ - samostatný NC výstup EPS do ovládacího panelu SOZ



uzavření kouřové zástěny - samostatný NC výstup EPS do ovládacího panelu SOZ



Uzavření požárních dveří a otvorů, které jsou z provozních důvodů otevřené (ve výkresech označeno jako EPS uzavře) - samostatný výstup EPS z reléového modulu



Odblokování všech zámků dveří na únikových cestách - samostatný výstup EPS z reléového modulu



Odstavení technologie - samostatný výstup EPS z reléového modulu do systému MaR



uzavření přívodu tekutého dusíku.



otevření vjezdových závor na venkovní parkoviště – dvě závory na vjezdu na společné parkoviště Hilasde, na východní straně z ulice Ke Zvoli – samostatný NC



Odpojení provozního ozvučení – samostatný NC

únikových

cest

–

výstup

do

POZN - základní koncepce logických vazeb, uvedeno v PBŘ: - Objekt administrativy, laboratoří, multifunkčního objektu a objekt laserové haly fungují jako samostatné objekty; - V případě potvrzeného požáru v objektu administrativy, laboratoří a multifunkčního objektu se aktivují všechna ovládané zařízení v těchto objektech; - V případě potvrzeného požáru v objektu laser haly se aktivují všechna ovládané zařízení v tomto objektu;





Přenos signálů Ze strojovny SHZ ústředna EPS dostává zpětnou informaci o stavu hasícího zařízení.

samočinného

Ze serverovny ústředna EPS monitoruje činnost / spuštění plynového hašení. Napájení Ústředna EPS a pomocné zdroje budou napájeny samostatně jištěným přívodem 230V přes vestavěný síťový napáječ, zálohování dvěma akumulátorovými bateriemi. Provedení rozvodů Elektrická požární signalizace je provedena dle ČSN 73 08 75. Rozvody požárních kruhových linek jsou provedeny stíněným twistovaným kabelem, samozhášivým podle IEC332-1/94, JB-Y(ST)Y1x2x0,8. Kabely k návazným zařízením, bez funkční odolnosti při požáru dle ČSN 73 0875 odst. 4.11.3, budou provedeny kabely typu 1-CHTH-R 1x2. Kabely k ovládacím prvkům budou v ohniodolném provedení funkčně způsobilé při požáru 180 min. JCXFE 2x0,8. Propojení externího tabla s ústřednou je provedeno kabelem JE-H(St)H 12x2x0,8, s rozhlasovou ústřednou kabelem JE-H(St)H 8x2x0,8 v ohniodolném provedení funkčně způsobilé při požáru 180 min. Kabely jsou instalovány pomocí kovových příchytek nebo v kovových žlabech s funkční odolností v případě požáru. Propojení zdrojů kabelem 1-CSKH-V 2Dx1,5 mm2. Kabely k hlásičům jsou uloženy na povrchu v příchytkách bez požárního rizika. Ovládací kabely jsou na kovových příchytkách. Jsou použity příchytky: jednostranná pro jeden kabel oboustranná pro dva kabely. Více kabelů jsou na skupinovém držáku. Hlavní trasa od budovy B k ústředně je ve žlabu 150x60 s rezervou i pro budovu B. Kabely k tlačítkům jsou v trubkách MONOFLEX nebo v trubkách do betonu.

B.1.10.9.3.

Evakuační rozhlas a ozvučení

Řešení systému evakuačního rozhlasu je navrženo na základě PBŘS. Systémem vyhlášení poplachu – nouzovým zvukovým systémem NZS (evakuační rozhlas) v řídících místnostech a v prostorech s pohybem osob. V ostatních prostorech je systém vyhlášení poplachu zajištěn houkačkami. Technické prostory a místnosti s vyšší hladinou zvuku, kde není možné dodržet základní požadavek na slyšitelnost a srozumitelnost, jsou vybaveny sirénami – houkačkami EPS. Systém se skládá z vnitřních reproduktorů 6W (6/3/1,5W) a 20W (20/10/5W) s možností přepojení. Reproduktory jsou v provedení na zeď a do podhledu.





Navržené reproduktory splňují požadavky kladené normou EN54-24. Všechny reproduktory jsou svedeny v jednotlivých linkách do výkonových zesilovačů. Celý systém evakuačního rozhlasu je řízen síťovou řídící jednotkou. Hlášení je prováděno přes mikrofonní pult, který se skládá ze stanice hlasatele a klávesnice stanice hlasatele. Reproduktory jsou umístěny dle platných norem a podkladů výrobce vydaných v době realizace této dokumentace. Umístění reproduktorů rovněž vychází z PBŘS a je patrné z výkresů a blokového schématu, které je součástí této dokumentace. Aktivní část evakuačního rozhlasu – síťová řídící jednotka a výkonové zesilovače budou umístěny v 19“ datovým rozvaděči v technické místnosti slaboproudu m.č. O.00.16 ve velínu. Systém ozvučení je použit pro automaticky a manuálně řízené vysílání informačních a evakuačních hlášení a signálů do všech reproduktorových zón objektu. V objektu A – SO01 je 6 zón, v objektu B – SO02 bude 7 zón. Systém splňuje požadavky normy ČSN EN 60849. Nouzové zvukové systémy (EN 54-16) včetně požadavků na srozumitelnost mluveného slova, minimální a maximální akustický tlak a hladinu hlasitosti nad hladinou okolního hluku a umožňuje kvalitní reprodukci hudby v pozadí a splňuje požadavky vyplývající z charakteru provozu zařízení a prostorové akustiky jednotlivých částí objektu. Dohled nad reproduktorovými linkami je řešen pomocí koncových desek dohledu nad linkou a reproduktorem. Tímto řešením se docílí spolehlivého způsobu dohledu i pro linky osazené velkým počtem reproduktorů a tak se vyhne použití mnoha kabelových vedení i při zachování členitého zónování. Veškerá kabeláž a její uložení odpovídá požadavkům na funkčnost zařízení v případě požáru. Mikrofonní pulty jsou umístěny v recepci objektu A - SO01 a 3x v řídící místnosti objektu B- SO02. Vyhlášení evakuačního hlášení Hlášení evakuačního rozhlasu je provedeno dvěmi způsoby: automaticky a obsluhou. Automatické hlášení je provedeno na popud systému EPS. Evakuační rozhlas je aktivován ústřednou EPS při zjištění stavu „požár“ a vyřadí z provozu veškerá jiná ozvučení. Zprávy jsou přehrávány z digitální záznamové karty s uloženými zvukovými zprávami, která je umístěna v síťové řídící jednotce. Hlášení obsluhou je prováděno pomocí mikrofonního pultu umístěného v recepci A.00.01. V době hlášení evakuačního rozhlasu jsou vypnuty ostatní lokální zvukové zařízení. Popis prvků ER - evakuačního rozhlasu Síťová řídící jednotka Síťová řídící jednotka je centrem celého evakuačního rozhlasu, je schopná vést simultánní audio kanály, napájet systém, informovat o stavu a chybách a řídit celý systém. Řídící jednotku je možno použít ke spouštění jakékoli akce v systému. Síťová řídící jednotka disponuje výkonným mikroprocesorem pro řízení audio matice s 28 audio kanály, řídící vstupy a výstupy, chybové výstupy a 4 nezávislé audio vstupy/výstupy. Dále obsahuje ethernet rozhraní s RJ45 portem pro vzdálený přístup a nastavení přes PC. Kromě běžných nastavení umožňuje řídící jednotka definovat také ekvalizéry pro úpravu zvuku, funkci AVC a 20kHz pilotní tón pro dohled. Nastavení je možné v několika světových jazycích vč. českého a slovenského jazyka. Aby systém splňoval požadavky A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




automatického tísňového hlášení v případě krizových situací, je k síťové řídící jednotce připojena digitální záznamová karta s uloženými zvukovými zprávami. Systém umožňuje současné přehrávání několika hlášení. Systém umožňuje ukládání veškerých událostí do logického souboru s kapacitou přesahující více než 300 událostí. Ovládání řídící jednotky je možné přes interaktivní menu na LCD displeji s rozlišením 2x16 znaků a za pomocí otočného tlačítka. Výkonové zesilovače Hlavní funkcí výkonových zesilovačů je zesílení audio signále a jeho přenos k reproduktorům. Pro systém jsou využity zesilovače s výkonem 2x250W, 4x125W. Zesilovače lze nastavit na výstupní odbočky 100 V, 70 V nebo 50 V. Jsou vybaveny funkcemi pro detekci uzemnění a zkratu a mohou generovat vlastní pilotní tón pro účely dohledu. Digitální zpracování zvuku mohou obstarávat třipásmový parametrické ekvalizéry a dva shelving ekvalizéry pro každý kanál s konfigurovatelným zpožděním zvuku a dále funkcí AVC. Výkonové zesilovače přijímají vstupní signály přes síť. Jsou také vybaveny dvěma doplňkovými audio vstupy (čtyřmi u LBB 4428/00) pro lokální zvuk. Osm řídicích vstupů je volně programovatelných pro činnost systému. Těmto vstupům lze přiřadit priority. Zesilovač je vybaven ochranou proti přetížení, přehřátí a zkratu. Displej s 2 × 16 znaky a otočný přepínač umožňují zjišťovat lokální stavové informace. Na displeji je zobrazen ukazatel úrovně hlasitosti, který je funkční, když je aktivní režim příposlechu. Multikanálový interface a základní zesilovače Vícekanálové rozhraní poskytuje 16 konfigurovatelných výstupních kanálů (14 hlavních výstupů a 2 záložní výstupy). Předává audio signály do základních zesilovačů a zajišťuje dohled nad připojenými základními zesilovači a oznamuje poruchové události do síťové řídicí jednotky systému. Připojit lze 32 řídicích vstupů a 16 řídicích výstupů. Standardní součástí je řídicí jednotka pro dohled nad více linkami a reproduktory. Rozhraní lze nakonfigurovat pro přepínání redundantních skupin A/B a pro smyčkové zapojení třídy A připojených základních zesilovačů. Zesilovače obsahují vestavěné výstupní transformátory pro buzení 70V a 100V reproduktorů. Umožňují připojení samostatných skupin reproduktorů A a B chráněné proti přetížení a podporují smyčkové zapojení třídy A. Samostatné skupiny A a B pro každý kanál jsou na konfigurovány tak, aby byla zajištěna redundance. Jednotky se připojují k vícekanálovému rozhraní PRS-16MCI, které pro ně zajišťuje audiosignály, řízení a dohled, mohou však pracovat i samostatně. Pro systém jsou využity zesilovače s výkonem 2x250W, 4x125W a 8x60W. Zesilovač je vybaven ochranou proti přetížení, přehřátí a zkratu. Mikrofonní pult Mikrofonní pult se skládá ze dvou částí stanice hlasatele a klávesnice hlasatele. Stanice hlasatele slouží k živému hlášení, k spuštění předem nahraných hlášení do libovolných linek a k provádění předem nadefinovaných akcí. Stanice je vybavena mikrofonem na pružné noze pro přenos mluveného slova, vestavěným reproduktorem, jedním tlačítkem pro aktivaci mikrofonu a konektorem pro náhlavní soupravu. Na stanice je také umístěn ovladač hlasitosti, kterým lze nastavit hlasitost interního reproduktoru a hlasitost náhlavní A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




soupravy. Kromě toho jsou na stanici umístěny stavové LED diody – tři dvoubarevné diody, informující o stavu stanice a celého systému. Ke stanici hlasatele je připojena klávesnice s 8 programovatelnými tlačítky. Každé z tlačítek lze libovolně naprogramovat pro volbu předem nahraných zpráv, zón či dalších akci definovaných systémem. Klávesnice je opatřena štítky s popisem nakonfigurovaného tlačítka a indikátorem indikující stav tlačítka. Odkládací záznamník hlášení Záznamník hlášení je malá jednotka, jež zaznamenává hlášení, která nemohou být odeslána do všech požadovaných zón, protože některé z nich jsou obsazeny hlášením s vyšší prioritou. Jednotka může uložit až 16 hlášení ve formátu s vysokou kvalitou a s maximální dobou trvání tři minuty pro každé hlášení, včetně signálů pro upoutání pozornosti a předem nahraných zpráv. Přehrávání hlášení může být zahájeno ještě v době, kdy je zaznamenáváno. Jednotka může současně zaznamenávat nebo přehrávat až osm hlášení. Do systému může být přidáno více jednotek, aby se zvýšil počet hlášení, která lze zaznamenat. Jednotku lze připojit k libovolnému místu sítě. Reproduktory a reproduktorové zóny Reproduktory jsou vybaveny všechny veřejné prostory a většina prostot zázemí. Jsou osazeny především podhledové reproduktory v prostorech s podhledovým stropem a skřínkové reproduktory v místnostech bez podhledu. Všechny reproduktory jsou certifikovány dle EN 54-24. Systém ozvučení je rozčleněn do reproduktorových zón s ohledem na potřeby evakuačního a bezpečnostního hlášení (postupná evakuace dle sdružených požárních úseků s možností výběru libovolné zóny a skupiny zón) a dále s ohledem na potřeby provozních hlášení. Vazby na ostatní systémy Rozhraní mezi systémy EPS a ozvučení je na svorkách bezpotenciálového kontaktu v rozvaděči EPS. K propojení bude využito celkem 16 kontaktů pro obousměrnou komunikaci. Rozhlasová ústředna je osazena v místnosti m.č. O.00.16. v 19" rozvaděči a z hlediska bezpečnosti jsou jejich napájecí 230V přívody zálohovány on-line UPS. Kabelové rozvody ER Obecně pro slaboproudé trasy platí, že je třeba dodržet odstup 15-20 cm od tras silových rozvodů a počet křížení pokud možno minimalizovat. Veškeré rozvody jsou provedeny v souladu s ČSN 342300 a ČSN 73 0802. Pro vedení jednotlivých částí evakuačního rozhlasu jednotlivé kabely splňují parametry bezhalogennosti, v ohniodolném provedení (IEC 331, izolace doplněna ohniodolnou vrstvou). Rozvody jsou provedeny kabely s funkční trvanlivostí při požáru. Linkové rozvody mezi reproduktory budou provedeny kabely se zachováním funkce při požáru CSKH-V 2x2,5 mm a 2x1,5mm. Ohniodolné kabely jsou vedeny na povrchu na kovových příchytkách. Více kabelů jsou na skupinovém držáku. Hlavní trasa od budovy B k ústředně je ve žlabu 150x60 s rezervou i pro budovu B.





Kabelové trasy ER jsou vedeny v požárně odolném kabelovém programu včetně požárně odolného uchycení (hmoždinky, šrouby, výložníky, příchytky). Napájení systému ER Napájení ústředny ER je provedeno ze silnoproudého rozvaděče ze samostatných jističů 230V/16A. Systém je vybaven vlastním záložním zdrojem s dobou zálohování dle platných norem. Zálohování pomocí UPS umožní provoz systému v režimu stand-by z baterií po dobu 24 hodin a v režimu nouzového hlášení po dobu evakuace určenou v požární zprávě. Kontrola, údržba a servis zařízení Servis zařízení je možné zajistit u organizace s příslušnými oprávněními. Podrobnosti a podmínky údržby jsou definovány v návrhu servisní smlouvy. Zkoušky činnosti zařízení při provozu jsou prováděny v pravidelných cyklech podle technických podmínek výrobce zařízení a dle platných norem a vyhlášek, nástroji a zkušebními zařízeními k tomu určeným. Zkoušky činnosti zařízení a revize jsou prováděny servisními techniky. O provedených zkouškách jsou prováděny zápisy do provozní knihy systému evakuačního rozhlasu. Evidence údržby zařízení O provedené opravě nebo údržbě zařízení se vystavuje doklad, který splňuje náležitosti předepsané vyhláškou č. 246/2001 Sb., jehož součástí jsou i návrhy na odstranění zjištěných závad, jejich vlivu na elektrickou bezpečnost a funkčnost. Provedená kontrola, oprava nebo údržba zařízení je provedena osobou, která tento úkon provedla, zaznamenána do provozní knihy systému. Je-li při kontrole shledáno zařízení nezpůsobilým plnit svojí funkci, musí se to na zařízení zřetelně vyznačit. Označení závady se musí provést v časovém termínu stanoveném v servisní smlouvě nebo daném normou a vyhláškou. Provozní kniha systému je ve smyslu ustanovení platných ČSN neoddělitelným prokazatelným provozním dokladem tohoto systému a jeho technického stavu. Jeho předání uživateli spolu se systémem musí být potvrzeno v předávacím protokolu. Provozní kniha musí být chráněna před poškozením, zneužitím a neoprávněnými záznamy. Před započetím opravy však musí být předložena pracovníku servisní organizace k seznámení s popisem závady. Komplexní zkoušky Správná funkce namontovaného zařízení je ověřena komplexní zkouškou a to v rozsahu provedených montáží a podle druhu zařízení. Při komplexní zkoušce je prověřena správnost připojení všech kabelů a správná funkce jednotlivých zařízení bezpečnostních systémů. Dodávka elektrické energie pro požárně bezpečnostní zařízení je zajištěna ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý má takový výkon, aby byla zajištěna





funkčnost těchto požárně bezpečnostních zařízení po požadovanou dobu stanovenou normativními hodnotami a požárně bezpečnostním řešením stavby. Přepnutí na druhý napájecí zdroj je samočinné. Kabelové trasy s funkční integritou - kabelová trasa je tvořena samostatným vedením a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i po odpojení ostatních elektrických zařízení v budově v případě požáru a je charakterizována třídou funkčnosti kabelového zařízení P15(30,60,90,120)-R, PH P15(30,60,90,120)-R podle ZP č.27/2008. Kabelová trasa je provedena tak, aby zajišťovala v případě požáru po požadovanou dobu bezpečné napájení, ovládání a řízení elektrických zařízení důležitých pro požární bezpečnost stavby a technologie. Kabelová trasa s funkční integritou začíná u hlavního rozvaděče, ze kterého jsou napájena požárně bezpečnostní zařízení a končí u jednotlivých spotřebičů – požárně bezpečnostních zařízení. POZNÁMKA Kabely na kabelových trasách s funkční integritou jsou zpravidla barevně označeny: - Oranžový plášť pro kabely nešířící oheň dle ČSN EN 50 266-2-2 - Hnědý plášť pro kabely zajišťující celistvost obvodu dle ČSN IEC 60 331 Kabelové trasy sloužící pro napájení a ovládání vybraných požárně bezpečnostních zařízení, technických a technologických zařízení, které musí zůstat funkční při požáru, musí splňovat třídu funkčnosti kabelové trasy a požadavku na třídu reakce na oheň B2 ca; B2ca s1, d0 dle vyhlášky MV č. 23/2008 Sb. - viz tabulka:





Domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle ČSN 73 0831, zařízení pro akustický signál vyhlášení poplachu podle ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849

kabel B2ca,s1,d0 + kabel funkční při požáru 60 minut

nouzové osvětlení

protipanické


osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest


evakuační a požární výtahy


větrání únikových cest


stabilní hasicí zařízení


elektrická požární signalizace


zařízení pro odvod kouře a tepla


Společné prostory (haly, recepce, jídelny, restaurace

kabel B2ca,s1,d0

komunikační prostory

kabel B2ca,s1,d0

a

Kabely a vodiče funkční při požáru jsou instalovány tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody či stavebními konstrukcemi. Při návrhu vlastní kabelové trasy je uvážen typ kabelu, úložný systém, upevňovací prvky i související příslušenství např. odbočkové krabice a rozvodky atd. V prostoru chráněných únikových cest jsou kabelové trasy provedeny podle ČSN 73 0802 případně podle ČSN 73 0804. Dále odpovídají z hlediska třídy reakce na oheň elektrických kabelů B2ca,s1,d0. Na kabelové trasy sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční jsou kladeny požadavky na třídu funkčnosti kabelové trasy. Podélné systémové oddělení kabelů: Jestliže se vedle sebe kladou kabely různých napětí nebo různých proudových soustav, které napájejí zařízení, která mají zůstat v případě požáru funkční, doporučuje se, klást je do samostatných skupin oddělených od sebe s dostatečnými mezerami. Součástí operátorských stanic všech slaboproudých systému bude i OPC server pro možnost propojení databází slaboproudých systémů s nadřazeným systémem ICS (ICS





je dodávka klienta, není předmětem této dokumentace), což umožní sdílení vybraných dat s technologií laserů.

B.1.10.10 Požárně bezpečnostní řešení stavby Podrobně viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby.

B.1.10.11 Stabilní hasicí zařízení Stabilní hasicí zařízení (SHZ) je určeno pro detekci požáru, udržení ohně pod kontrolou, resp. pro jeho uhašení v počátečním stádiu. Jako hasicí médium je použita čistá netoxická voda. V objektu jsou systémem SHZ chráněny pouze vybrané prostory, v souladu s ČSN 73 0810 a požadavkem PBŘ (viz část A3.12 Požárně bezpečnostní řešení stavby). Ve vybraných prostorách je systém navržen ve všech místnostech, kromě místností bez požárního zatížení. Vzhledem k povaze objektu je systém rozdělen do zón. Ve všech chráněných prostorách, je zabezpečena minimální teplota +4°C, proto je navržena mokrá soustava (potrubní soustava trvale naplněná vodou pod tlakem), která je rozdělena do zón po jednotlivých podlažích a stavebních objektech. Na přívodním potrubí do jednotlivých zón jsou osazeny uzavírací ventily, zpětné klapky a průtokové hlásiče s testovacími kusy. Řídicí ventil ve strojovně SHZ je vybaven ochozem s uzávěrem. Systém je rozdělen na 10 zón – jedna zóna pro 2.PP, tři zóny pro 1.NP, tři zóny pro 2.NP a tři zóny pro 3.NP. Ve všech chráněných prostorách je instalováno stropní a/nebo podhledové jištění. Dutiny vzniklé nad podhledovou konstrukcí jsou chráněny systémem SHZ v případě, že výška dutiny (mezi podhledovou a stropní konstrukcí) je vyšší než 450 mm. Použité jsou okruhové nebo větvové potrubní systémy, vyrobené z plastových a ocelových trubek schválených pro použití v systémech SHZ. Vedeny jsou pod stropní konstrukcí, výškově a půdorysně umístěny dle požadavků koordinace. Použité jsou sprinklerové hlavice stojaté, závěsné, závěsné zakryté, stěnové a stěnové s prodlouženým výstřikem. Dle požadavku PBŘ je v knihovně, ve 3.NP, navrženo takzvané „vysoce účinné samočinné stabilní hasicí zařízení“. To znamená, že na potrubních rozvodech jsou instalovány sprinklerové hlavice s vysokou citlivostí (quick response – 3 mm baňka). Pro objekt bylo navrženo jednoduché zásobování požární vodou. Jako zdroj vody slouží hlavní nádrž na vodu s minimálním činným objemem 116 m3 ve spojení s hlavním elektrickým čerpadlem. Průtok čerpadla je 1 600 l/min při výtlaku 6,8 bar, příkon 45 kW. Pro udržování tlaku v soustavách slouží elektrické doplňovací čerpadlo. Strojovna a nádrž požární vody jsou situovány vedle sebe ve 2.PP objektu. Vstup do strojovny je z CHÚC, vstup do nádrže je ze strojovny SHZ. Pro napojení vozidel hasičského záchranného sboru je na jižní fasádě objektu v blízkosti zásahové cesty osazen rozdělovač mobilní techniky se dvěma koncovkami B75 a uzávěry. Rozdělovač slouží, v případě potřeby, k doplňování systému SHZ požární vodou z vozidel HZS.

B.1.10.12 Požární větrání - zařízení pro odvod tepla a kouře A,B - Průvodní a souhrnná technická zpráva




Hlavním cílem zařízení pro odvod tepla a kouře při požáru (ZOTK) je zabránit nahromadění kouře v celém prostoru objektu a tím vytvořit vrstvu relativně čistého vzduchu pro: - Snížení teploty v menších výškách tím, že způsobuje přisávání studeného vzduchu k ložisku ohně. To pomáhá snižovat riziko rozšíření ohně přeskokem na materiály s nižší zápalnou hodnotou (zamezení vzniku nekontrolovatelně rozvinutého požáru „flash – over“) a udržuje chladný prostor pro týmy hasičů. - Snížení škody vzniklé použitím vody pro hašení, protože hasiči jsou schopni přiblížit se k ohnisku požáru co nejblíže a mohou směřovat proudy vody přesněji a tudíž i s větším efektem. - Automatický odvod kouře a tepla udržuje oblast čistého vzduchu na komunikačních trasách, tím se zlepšují podmínky pro evakuaci osob a snižuje se panika. - Snížení teploty ve větších výškách, čímž se snižuje riziko zborcení střešní konstrukce. Systému ZOTK navazuje na koncepci požární bezpečnosti a respektuje požadavky ČSN 730802 příloha H, zásady pro navrhování požárního odvětrání stavebních objektů. Vzhledem k dispozičnímu řešení stavby bylo zvoleno odvětrání kouře přirozeným způsobem. Zařízení je v budově A.

B.1.10.13 Stabilní hasicí zařízení plynové V místnostech č. O.00.14 v 1.NP budovy kanceláří a č. LB.01.09 v 1.PP budovy laboratoří je instalováno plynové stabilní hasicí zařízení (GHZ). Důvodem pro instalaci je snaha FZÚ zabezpečit požární bezpečnost těchto prostor spolu s minimalizací negativních dopadů na zařízení při eventuálním hasebním zásahu. Stabilní hasicí zařízení lze rozdělit na část strojní a elektrickou. Strojní část obsahuje technologické zařízení zahrnující zásobu hasicího plynného média a systém jeho dopravy do chráněného prostoru. Část elektro řeší detekci požáru, ovládání a monitoring systému. Chráněné místnosti tvoří samostatné hasební úseky, tzn. v případě aktivace GHZ je vyprázdněn celý obsah láhve určený pro daný hasební úsek. Pro každý hasební úsek je navržena samostatná ústředna GHZ. Elektrická část systému GHZ zajišťuje pomocí opticko-kouřových detektorů včasnou detekci vznikajícího požáru. Detektory jsou v hasebním úseku rozmístěny a rozděleny do dvou skupin tak, aby bylo zajištěno vyloučení vypuštění hasiva vlivem falešného poplachu. Stabilní hasicí zařízení spadá do kategorie vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení dle §4 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. a podléhá příslušným předpisům. Systém GHZ je navržen dle ČSN EN 15004. Podrobně viz část A3.15 Stabilní hasicí zařízení plynové.

B.1.10.14 Sadové úpravy Celková koncepce rozmístění tvarovaných živých plotů evokuje průběh paprsku plochami zeleně. Reprezentativní vstupní část objektu zahrnuje upravené záhony se stromy a





pokryvnými keři a trvalkami. Západní část s trávníkovou plochou slouží jako veřejný park s možností posezení. Vnitřní zahrada má obdobný charakter tvarovaných živých plotů a stromů v lučním porostu. Střecha laserové budovy nad 4.NP je extenzivní, na střeše podzemní části haly je extenzivní louka, která volně přechází do okolních lučních porostů.

B.1.10.15 Drobná architektura Součástí architektonického návrhu Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI je úprava okolí všech budov s důrazem na kvalitní zpracování všech prvků tak, aby vznikl reprezentativní a zároveň příjemný prostor pro užívání světovou vědeckou komunitou i občany Dolních Břežan. Výsledkem tohoto přístupu je výběr kvalitního venkovního mobiliáře, který zahrnuje prvky pro venkovní sezení, parkování kol a odpadkové koše. Požadavkem projektu jsou typové výrobky z kvalitních materiálů (pozinkovaná ocel, tropické dřevo, nerez, ocel s nástřikem práškového vypalovacího laku) v referenčním standardu zobrazeném na referenčních obrázcích ve specifikacích. Důraz je také kladen na životnost výrobků, odolnost proti vandalizmu a detaily kotvení, které musí zaručit dlouhodobou stabilitu všech prvků. Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny prvky kotveny pod dlažbou / pískovými chodníky do samostatných betonových patek.

B.1.10.16 Vnější schodiště, rampy, opěrné zdi S ohledem na provozní a terénní podmínky v lokalitě jsou v areálu Centra ELI v nezbytné míře navržena vnější vyrovnávací schodiště z prefabrikovaných kvádrů z vibrolisovaného betonu. Nosnou konstrukci schodišť tvoří železobetonová monolitická deska s dodatečně nabetonovanými stupni. Zábradlí pro všechna schodiště jsou sestavena ze svařovaných ocelových dílů vzájemně spojených šroubovými spoji. Je navržena také rampa pro vyrovnání výškového rozdílu mezi chodníkem přilehlým ke komunikaci mezi ELI a HiLase a platformou pro budovu A. Rampa je vymezena prefabrikovanými betonovými opěrnými zdmi. Dále jsou v nezbytné míře navrženy opěrné zdi tam, kde není dostatek prostoru pro svahování upraveného terénu. Opěrné zdi jsou jednotně navrženy z prefabrikovaných železobetonových dílců provedených z lícové strany v pohledové kvalitě. Obdobně jsou řešeny také venkovní betonové květináče a lavičky. Podrobně viz část B5 Vnější schodiště, rampy, opěrné zdi, rozdělená dále na B5_S_74 Vnější schodiště, rampy a B5_S_75 Opěrné zídky.

B.1.10.17 Přípojky splaškové kanalizace Je navrženo celkem pět splaškových přípojek, jejich poloha vychází z dispozičního uspořádání objektu a polohy navazující splaškové kanalizace. Dle podmínek vydaného územního rozhodnutí budou všechny přípojky napojena do stoky přes šachty. Přípojka SP1 odvodňuje objekt laserové haly, napojují se do ní pouze technické dřezy (event. malé výlevky) z experimentálních laboratoří a havarijní čerpadla pro případ zaplavení suterénu. Slouží pouze pro oplach přístrojů a mytí rukou čistou pitnou vodou, nepoužívají se zde žádné chemické roztoky. Je vedena z z 1.PP u severní fasády haly do připraveného potrubí na stoce SA ukončeného na hranici přípravy území.





Přípojka SP3 odvodňuje multifunkční objekt vč. zázemí jídelny a sociálního zařízení a kancelářský objekt, je vedena z východní strany multifunkčního objektu a napojí se do připravené šachty na odbočce stoky SA. Přípojka je ukončena revizní šachtou z betonových prefabrikátů, poklop plný litinový pro zatížení B125. Přípojka SP2.1 odvodňuje jižní část laboratorního objektu, je vedena ze západní strany 1.PP laboratorního objektu západním směrem a napojí se do připravené koncové šachty na stoce SB. Přípojka SP2.2 odvodňuje severní část laboratorního objektu vč. výtlaku z čerpací stanice pro zázemí v 1.PP a 2.PP, je vedena ze západní strany 1.PP laboratorního objektu západním směrem a napojí se do připraveného potrubí na stoce SB ukončeného na hranici přípravy území.Přípojka SP2.3 odvodňuje jižní rozšíření laboratorní budovy a je vedena ze západní strany 1.PP laboratorního objektu západním směrem a napojí se do připravené šachty na stoce SB. Do nové počáteční šachty SP4 bude v rámci projektu ZTI zakončen výtlak z čerpací stanice pro odvodnění zařizovacích předmětů v laboratorní budově. Přípojka SP4 Splašková kanalizace ze strojovny chlazení je svedena do venkovní čerpací stanice splaškových vod, osazené v zeleni u obslužné komunikace. Čerpací stanice (cca Ø1200mm) bude vybavena jedním ponorným čerpadlem s uzávěrem a zpětným ventilem na výtlačném potrubí. Čerpací stanice je navržena jako typová, plastová, v dvouplášťovém provedení pro zalití betonem vzhledem k vysoké hladině spodní vody. Zákryt v pochozím provedení je opatřen vstupním uzamykatelným poklopem. Rozvaděč a ovládací skříň budou osazeny v objektu C v místnosti C.00.03 (rozvodna NN) na stěně. Chráničku (v dodávce tohoto projektu) pro kabely od ČS je nutno položit dřive než vrstvy komunikace. Čerpací stanice bude odvětrána v rámci vnitřní kanalizace ZTI strojovny chlazení. Navržený výtlak z čerpací stanice LPEØ90mm v délce 24m je napojen na stávající tlakovou kanalizaci LPEØ110mm v ulici Ke Dvoru, která je vedena od masokombinátu do kanalizace v ulici Ke Zvoli. V místě napojení je na stávající kanalizaci připravená odbočka, která je nyní zaslepená. Přípojka

profil

spád

délka

SP1

Ø160

10%

4,10 m

SP2.1

Ø200

2%

10,90 m

SP2.2

Ø200

2%

4,90 m

SP2.3

Ø160

8,6%

32,0 m

SP3

Ø200

20%

8,6 m

SP4

Ø90

2%

24 m

Přípojky jsou z kanalizačního PVC třídy SN4, ukládané na pískové lože a opatřené pískovým obsypem 300 mm nad vrchol trouby. Zásyp rýhy štěrkopískem hutněný po vrstvách.





Přípojka tlakové kanalizace SP4 je navržena z LPEØ90mm a uložena na pískovém loži. Zásyp rýhy bude proveden štěrkopískem hutněným po vrstvách. Přípojka bude vedena v jednotném spádu.

B.1.10.18 Přípojka dešťové kanalizace Je navrženo celkem pět dešťových přípojek, jejich poloha vychází z dispozičního uspořádání objektu a řešení areálových sítí (viz dokumentace Změna projektové dokumentace - příprava území pro výstavbu laserových zařízení ). Přípojka DP1 odvodňuje střechu laserové haly. Je vedena ze severní fasády haly do připraveného potrubí areálové kanalizace ukončeného na hranici přípravy území. Prodloužení zahrnuje přesun části přípojky z projektu přípravy území. Přípojka se posouvá o cca 700mm směrem na západ vlivem napojení na potrubí přípravy území. Přípojka DP2 odvodňuje střechu kancelářského objektu, střechu laboratoří, část zasklení dvorany a venkovní plochu před atriem. Je vedena z atria mezi budovami laboratoří a kanceláří a napojí se do připraveného potrubí areálové kanalizace ukončeného na hranici přípravy území. Na přípojce jsou dvě revizní šachty z betonových prefabrikátů (ŠD1 a ŠD2) a jedna plastová o průměru 600mm(ŠD5). Poklopy na šachtách ŠD1 a ŠD5 budou čtvercového půdorysu 600x600mm pro osazení do dlažby - plné litinové pro zatížení B125. Revizní šachta ŠD2 je z betonových prefabrikátů. Poklop šachty je plný pro zatížení B125. Výška šachty je snížena o 200mm a bude kryta zadlažďovacím poklopem osazeným jako součást dlažby. Do přípojky je napojena skupina štěrbinových žlabů a uliční vpust (ul. vpust je v dodávce projektu komunikací ). Z důvodu automatického proplachu přepážkového filtru vodovodu ve vodoměrné šachtě je do revizní šachty ŠD1 napojeno výtlačné potrubí od ponorného čerpadla trvale osazeného v šachtičce ve vodoměrné šachtě VS1. Prodloužení přípojky zahrnuje přesun části přípojky z projektu přípravy území, vyvolaný postupem prací. Přípojka DP3 odvodňuje terasu ve 2.patře multifunčního objektu. Je vedena ze severovýchodní části budovy a napojí se do přpravené šachty ø600mm Přípojka DP4 odvodňuje střechu multifunkčního prostoru. Je vedena z východní části budovy a napojí se do připraveného potrubí areálové kanalizace ukončeného na hranici přípravy území. Na přípojce je jedna revizní šachta z betonových prefabrikátů. Poklop je čtvercového půdorysu 600x600mm pro osazení do dlažby - plné litinové pro zatížení B125. Prodloužení zahrnuje přesun části přípojky z projektu přípravy území. Přípojka DP5 odvodňuje skupinu štěrbinových vpustí umístěných v severním atriu a napojí se do připravené šachty. Na přípojce je jedna revizní šachta z betonových prefabrikátů (ŠD4). Poklop šachty je plný litinový pro zatížení B125. Výška šachty je snížena o 200mm a bude kryta zadlažďovacím poklopem osazeným jako součást dlažby. Revizní šachta ŠD6 je navržena plastová o průměru 400mm, plný čtvercový litinový poklop 600x600mm-B125. Čtvercové poklopy na plastových i betonových šachtách jsou osazeny na zhutněné vrstvy pro zadláždění ploch do betonového roznášecího podkladu, beton je dotažen ke stěně šachty. Dvě čistící zóny u vstupů do objektu ELI jsou ovodněny přes dvorní vpust. Přípojka

profil

spád

délka





DP1

Ø200

DP2

Ø300 1%

53,71 m

DP3

Ø160

9%

13,0 m

DP4

Ø200

1%

7,05 m

DP5

Ø200

5,5%

34,56 m

4,8%

9,53 m

Přípojky jsou navrženy z kanalizačního PVC třídy SN4, ukládané na podkladní lože a opatřené obsypem 300 mm nad vrchol trouby z písku, nebo k tomu účelu atestovaného vhodného recyklátu. Zásyp rýhy bude proveden hutněným vytěženým materiálem, pokud splní svou kvalitou podmínky předepsaného stupně hutnění.

B.1.10.19 Odvod dešťových vod, odlučovač lehkých kapalin Odlučovač lehkých kapalin slouží pro zachycení případných úkapů z parkujících vozidel a zamezení úniku ropných produktů do vodoteče. Je navržen typový odlučovač ASIO AS-TOP 80RCS-EO-B, umístěný v obdélníkové nádrži, která je rozdělena příčkou na odlučovač kalu a na koalescenční odlučovač. Vysoce účinné horizontálně uspořádané koalescenční plochy jsou soustředěny do kazet, které se zasunují do konstrukce bariery. Ta se při servisních pracích vytahuje z nádrže (není třeba vyčerpávat celý obsah odlučovače) a jednoduchým způsobem se kazety vyjmou, vyčistí a vrátí zpět.

Konstrukce Odlučovač je osazen v obdélníkové železobetonové nádrži. Technologická výbava je z nerezového materiálu a koalescenční kazety. Vnitřní povrchová úprava je provedena systémem MC-DUR, který je odolný tukům, ropným látkám a výrazně usnadňuje čištění nádrží při servisu. Pro obsluhu a přístup k technologii je objekt vybaven šachtovými vstupy s poklopy. Nádrže jsou prefabrikované železobetonové. Nádrž je řešena jako stavební systém včetně vstupních a obslužných šachet. Nástavby (šachty) jsou těsněny profilovým jazýčkovým těsněním.

Parametry Dle hydrotechnických výpočtů je navržen průtokový koalescenční odlučovač AS-TOP 80RCS-EO-B. Max. průtok q = 80 l/s Max. znečištění NEL na výstupu 2mg/l (obsah látek C10-C40) Objem kalové nádrže 13 m3.

B.1.10.20 Přípojky vodovodu




B.1.10.20.1.


Objekt ELI

Navržená vodovodní přípojka je vedena od vodovodního řadu kolmo do vodoměrné šachty, osazené v zelené ploše za okrajem zpevněného parkoviště. Ve vodoměrné šachtě je osazena vodoměrná souprava s předepsanými armaturami. Přípojka zásobuje objekt vodou pro běžnou spotřební potřebu, požární zabezpečení vnitřními hydranty a jednorázové plnění nádrže sprinklerů (SHZ). Vodovodní přípojka vedená pod komunikací je realizována v předstihu. Tato část přípojky je předmětem samostatného projektu v rámci přípravy území. Navazující část přípojky je z LPEØ90 v délce 2 m je uložena na pískové podkladní lože a opatřena pískovým obsypem 300 mm nad vrchol trouby.

B.1.10.20.2.

Strojovny technických plynů(chlazení):

Objekt je zásobován pitnou vodou z veřejného vodovodu LPE Ø110 mm, vedeného v ulici Ke Dvoru do připravené odbočky. Přetlak ve vodovodní síti je cca 4-5 Barů. Navržená vodovodní přípojka z LPE Ø90mm je napojena přes redukci na stávající šoupě DN 100. Nová přípojka v délce 14m je ukončena vodoměrnou soupravou s předepsanými armaturami ve venkovní vodoměrné šachtě, společné pro strojovny technických plynů i pro objekty ELI2 (dle podkladů zpracovatelky koncepce ELI2 ing. Málkové). Za společnou fakturační vodoměrnou soupravou je na odbočce pro ELI 2 osazen podružný vodoměr, doplněný uzavíracími armaturami a zpětným ventilem. Z vodoměrné šachty je veden v zemi samostatný areálový vodovodní rozvod LPEØ90 pro strojovny a LPEØ50 pro ELI 2. Potrubí přípojky je uloženo v otevřeném výkopu na podkladní lože a opatřené obsypem 300 mm nad vrchol trouby z písku.

B.1.10.20.3.

Bilance potřeby vody

Potřeba vody je stanovena dle projektu ZTI :

Objekt ELI (SO 01, SO 02)




B.1.10.20.4.


SO 03 Strojovny chlazení

a) Pitná voda – obsluha (pouze cca 2 x týdně kontrola a údržba) Pravidelná obsluha 1 osoba/1-2 hod denně x 50 l = 50 l/den Qp = 50 l/den Qd = 1,25 x Qp = 62,5 l/den (v rozmezí 2 hod) Qh = 1,8 x Qd = 0,015 l/s Qrok = 50 l/den x 100 dní v roce = 5 m3/rok b) Technologická voda – doplňování systému chlazení Výpočet roční spotřeby vody je založen na statistických údajích o průměrném ročním provozu chlazení s provozem chladících věží a rozložení chladícího výkonu: Doba provozu chladících věží: 1.800 hodin/rok Chladící zátěž 100%:

1% celkové doby

18h x 11,88m3/hod = 214m3

Chladící zátěž 75%:

42% celkové doby

756h x 8,91m3/hod = 6.736m3


45% celkové doby

818h x 5,94m3/hod = 4.859m3


12% celkové doby

261h x 2,97m3/hod = 775m3

Qrok

12.584m3/rok

Z těchto hodnot je odvozena předpokládaná průměrná denní potřeba (pro průměrně teplotní den) a maximální denní potřeba (pro několik extrémních dní v roce při souběhu max. vnějších a vnitřních tepelných zátěží) Qp = 60 m3/den Qd = 100 m3/den Qh = 11,88 m3/hod = 3,3 l/s Qrok = 12.584 m3/rok





. B.1.10.21 Přípojka STL plynovodu Přípojka středotlakého (STL) plynovodu je napojena na STL plynovodní řad PE D90, který je vybudován mezi ulicemi 5. Května a Ke Zvoli Vybudování řadu není součástí Hlavní stavební fáze. Přípojka PE D50 je v délce cca 8,3 m od řadu zřízena v předstihu v rámci projektu Přípravy území pro výstavbu laserových zařízení a dočasně ukončena odvzdušněním. Tato 8,3 m dlouhá část není součástí Hlavní stavební fáze. Na tuto část je napojena přípojka plynu PE. V místě napojení (u hrany příjezdové komunikace ) je instalována uzavírací armatura. Přípojka je vedena od místa napojení, směrem k budově A a dále podél objektu až k místu vstupu potrubí plynu do objektu. Cca 1,5 m před objektem je potrubí ukončeno před hlavním uzávěrem plynu (HUP) areálu.

B.1.10.22 Přípojka data - telefon Přípojka metalického kabelu je navržena od připojovacího bodu O2 na objektu č.p. 104. Vstupuje ze severu do budovy kanceláří a je ukončena v místnosti č. O.00.59 v kabelové skříni. Uvnitř budovy je kabel veden nad zavěšeným podhledem, na jehož úroveň stoupá na fadádě. V rámci realizace projektu Nádvoří byla část trasy telefonní přípojky od připojovacího bodu O2 uložena a trasa prozatímně ukončena na nároží před budoucím objektem HiLase. Přípojka optického kabelu je do objektu přivedena ve stejném místě.

B.1.10.23 Komunikace a zpevněné plochy Na západ od budovy ELI je vybudováno povrchové parkoviště pro 127 osobních vozidel. Velikost zpevněné plochy parkoviště je 3400 m2. Parkoviště je napojeno na síť místních komunikací účelovou komunikací napojenou na ulici Ke Zvoli. Povrch parkoviště tvoří betonová dlažba s rozměrem dlaždic 20 x 20 cm. Na jihu parkoviště sousedí se zásobovacím dvorem pro objekt ELI. Zásobovací dvůr je navržen tak, aby umožňoval pohodlné manévrování a příjezd k vratům pro transport rozměrného materiálu do budovy. Na jižní straně ulice Ke Dvoru je navržena účelová komunikace pro příjezd ke strojovnám technických plynů. Konstrukce vozovky zásobovacího dvora a účelové komunikace je navržena pro vozidla o délce 15, 5m, hmotnosti 42 t a zatížení nápravy 10 t. V areálu jsou navrženy chodníky a pochozí plochy. Jejich povrch tvoří dlažba z velkoformátových dlaždic o rozměrech 60 x 60 cm. Komunikace pro pěší menšího významu mají povrch tvořený směsí písku a organického pojiva stabilizer. Komunikace pro příjezd vozidel hasičského záchranného sboru k zásahovým cestám na jihu laserové budovy jsou navrženy s povrchem ze zatravňovací plastové dlažby.

B.1.10.24 Výtahy Jsou navrženy výtahy se základními parametry podle následující tabulky.





Označení

Popis

Šachta š x h [m]

Kabina š x h [m]

Stanice

Nosnost [kg / osob]

A.LI.01

osobní výtah

1,67 x 2,00

1,20 x 1,40

1.NP, 2.NP, 3.NP

675 / 9

A.LI.02

osobní výtah

1,67 x 2,00

1,20 x 1,40

1.NP, 2.NP, 3.NP

675 / 9

M.LI.03

osobonákladní výtah

1,65 x 2,00

1,20 x 1,40

1.NP, 2.NP

675 / 9

O.LI.04

osobní výtah

1,65 x 1,90

1,20 x 1,40

1.NP, 2.NP, 3.NP

675 / 9

LB.LI.05

osobonákladní výtah

2,30 x 3,07

1,30 x 2,60

2.PP, 1.PP, 1.NP, 2.NP, 3.NP, 4.NP

2000 / 26

LB.LI.06

nákladní výtah se zakázanou dopravou osob

6,90 x 6,53

5,10 x 5,00

2.PP, 1.PP, 1.NP, 2.NP, 3.NP

10 000 / -

Výtahy A.LI.01 a A.LI.02 jsou navrženy jako duplex. Jsou v šachtě s prosklenou zadní stěnou a také jejich kabiny mají navrženou prosklenou stěnu proti dveřím. Výtahy A.LI.01, A.LI.02, M.LI.03, O.LI.04 a LB.LI.05 jsou navrženy pro dopravu osob. Bezpečnost zařízení musí být dle směrnice ES pro výtahy 95/16/CE, s obousměrnou komunikací mezi kabinou a nepřetržitou vyprošťovací službou. Výtah LB.LI.06 je navržen jako hydraulické strojní zařízení s povoleným vstupem a zakázanou dopravou osob dle ČSN EN 81-31.

B.1.10.25 Zádržný systém Zádržný systém je na plochých střechách budov A a B jako systém zachycení pádu a zadržovací systém určený pro údržbu střech dle ČSN EN 363 Prostředky ochrany proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu.

B.2 Zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu Jedná se o novostavbu

B.3 Napojení na dopravní a technickou infrastrukturu B.3.1

Dopravní řešení

B.3.1.1 Širší vztahy Dolní Břežany se nacházejí jižně od Prahy za nově vybudovanou částí pražského městského okruhu. Poblíž obce je z okruhu navržen a částečně vybudován sjezd, který však v době zpracování projektu nebyl zprovozněn. Po okruhu je obec přístupná z letiště Ruzyně za cca 20 minut. Dolní Břežany jsou spojeny s Prahou pravidelnými autobusovými linkami integrované dopravy. V obci je zakázán průjezd kamionové dopravy.





B.3.1.2 Dopravní vztahy Parkoviště Centra ELI bude ze západu napojeno účelovou komunikací na stávající ulici Ke Zvoli. Hranice projektu Centra ELI rozděluje tuto účelovou komunikaci. Část uvnitř hranice je navržena v tomto projektu. Část vně hranice je navržena v projektu Příprava území pro výstavbu laserových zařízení. Zásobovací dvůr, požární účelové komunikace a příjezd k objektu C navazují na ulici Ke Dvoru. Nedopravní zpevněné plochy navazují na zásobovací dvůr. Centrum ELI je napojeno také na nový příjezd z ulice 5. Května, který je koordinován s vjezdem k budově HiLase. Účelová komunikace mezi budovami ELI a HiLase je řešena v projektu Příprava území a není součástí Hlavní stavební fáze.

B.3.1.3 Parkování Požadavek na počet parkovacích míst je 141 míst včetně 7 vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Na venkovním parkovišti mezi budovami Centra ELI a ulicí Ke Zvoli je 127 stání včetně 6 vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Na venkovním parkovišti severovýchodně od objektu mezi budovami ELI a HiLase je 48 stání včetně 4 vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Na tomto parkovišti bude 34 stání vyhrazeno pro potřeby objektu HiLase a 14 stání vyhrazeno pro potřeby objektu ELI. Parkoviště mezi budovami ELI a HiLase včetně účelové komunikace je z větší části navrženo v projektu Příprava území. Není součástí Hlavní stavební fáze. Výjimkou je plocha pro příjezd od komunikace k multifunkční budově a 5 parkovacích míst v rohu mezi multifunkční a laserovou budouvou. Ty jsou naopak součástí tohoto projektu. Vjezdy na obě parkoviště jsou osazena závorovým systémem. Závory na západě jsou součástí Hlavní stavební fáze, závory na severovýchodě jsou osazeny v rámci realizace projektu Příprava území včetně chrániček pro kabely pod komunikací. Ovládácí a komunikační kabely ze strany ELI jsou protaženy připravenými chráničkami v rámci Hlavní stavební fáze. Parkovací systém je propojen s kartovým systémem objektu. Další bod pro koordinaci mezi projektem Centra ELI a Přípravy území je areálové osvětlení parkoviště mezi budovami ELI a HiLase. Jižní řada lamp (podél chodníku u laserové budovy) je provedena v rámci Přípravy území tak, aby použité stožáry a svítidla byla stejná jako na zbytku parkoviště. Svítidla nebudou zapojena a budou k nim přivedeny chráničky od hranice řešeného území ELI. V rámci Hlavní stavební fáze budou těmito chráničkami dovedeny ke stožárům kabely a svítidla zapojena ze strany ELI. Povrch parkovišť je z betonových dlaždic čtvercového formátu 200 x 200 mm. V místě přechodu pro chodce je široký příčný práh.

B.3.1.4 Komunikace a zpevněné plochy Parkoviště bude napojeno účelovou komunikací na ulici Ke Zvoli. Západní část této komunikace je navržena v projektu Příprava území, východní je navržena v tomto projektu. Relizace obou je součástí Hlavní stavební fáze. Povrch je stejně jako v případě parkovišť navržen z betonových dlaždic čtvercového formátu 200 x 200 mm.





Pro povrch dlážděných chodníků a pochozích ploch budou použity velkoformátové betonové dlaždice o skladebných rozměrech 600 x 600 mm (vzdálenost osy spár) s tryskaným povrchem bílé barvy. Dle spárořezu budou vkládány dekorativní pruhy šířky 200 mm z černých dlaždic. Takto je řešena platforma pro budovy A a B, dvorana mezi budovami A a B, chodník na severu od budovy B, odpočinková plocha na západním parkovišti a chodník od ní směrem k ulici Ke Zvoli a plocha mezi budovami ELI a HiLase včetně rampy. Zásobovací dvůr jižně od budovy laboratoří je účelovou komunikací napojen na ulici Ke Dvoru. Zásobovací dvůr je navržen tak, aby umožňoval pohodlné manévrování a příjezd k vratům pro transport rozměrného nákladu do budovy. Vozovka je cementobetonová. Jsou navrženy zpevněné nedopravní plochy pro diesel generátor a venkovní sklad. Tvoří jeden celek, jsou umístěny jižně od budovy ELI a výškově i půdorysně navazují na zásobovací dvůr. Povrch je z betonových obdélníkových dlaždic. Hospodářství technických plynů je umístěno jižně od veřejné komunikace Ke Dvoru a to zároveň pro objekty ELI i HiLase. Tato poloha hospodářství umožňuje zklidnění a zjednodušení dopravy v prostoru mezi objekty HiLase a ELI. Vzhledem k tomu, že stavba je i se sousední centrální strojovnou technologie chlazení navržena bez trvalého obsazení osobami, není řešeno parkování. K oběma objektům je na jižní straně ulice Ke Dvoru navržena účelová komunikace. Předpokládá se zásobování vozidly o délce do 15,5 m, hmotnosti do 42 t a zatížení nápravy do 10 t. Komunikace je ve tvaru T, který umožňuje otáčení a manévrování těchto těžkých nákladních vozidel. Vozovka je cementobetonová. Zpevněné plochy a chodníky kolem obou objektů jsou z obdélníkových betonových dlaždic. Okolo Centra ELI jsou navrženy chodníky s pískovým povrchem. Povrch těchto chodníků není zpevněný, ale tvoří ho vrstva písku, ve které je přimícháno přírodní pojivo stabilizer vyráběné z rostliny s botanickým názvem psyllium. Povrch ze směsi písku a stabilizeru je vodě propustný. Barevný odstín je určen barvou použitého písku (bílá). Okraj chodníků je z ocelových pásů kotvených do zeminy. Komunikace pro vozidla HZS V rámci této projektové dokumentace jsou navrženy komunikace pro příjezd vozidel hasičského záchranného sboru (HZS) k zásahovým cestám na jihu laserové haly. Tyto komunikace jsou vybudovány ze zatravňovací plastové dlažby se zámkovým systémem. Na okraji komunikací je zapuštěná chodníková obruba. Podél těchto komunikací jsou sloupky vymezující polohu komunikace při snížené viditelnosti nebo při sněhové pokrývce. Výškově povrch komunikací navazuje na okolní terén. Obecně Povrchy ploch mimo hranici řešeného území dotčených prováděním stavby musí být generálním zhotovitelem uvedeny v co nejkratším možném termínu do původního stavu.

B.3.2

Napojení na technickou infrastrukturu

Viz část B.1.9.





B.4 Ochranná a bezpečnostní pásma, vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů V souvislosti se stavbou nevznikla žádná nová ochranná a bezpečnostní pásma, kromě ochranných pásem nově vybudovaných inženýrských sítí. Obecně lze říci, že laserová budova centra ELI a v ní rezidentně umístěné laserové systémy budou představovat vysoce čistě tiché technologické jednotky a nebudou představovat zátěž pro okolní prostředí. Laserová a vývojová zařízení centra ELI nebudou produkovat žádné látky škodlivé zdraví či životnímu prostředí. Lasery neprodukují ani žádné odpadní chemické látky a při svém chodu nevytvářejí hluk. Budou napájeny elektricky a kromě velmi malého tepelného zatížení (zbytkové teplo odváděné chladící tekutinou) nebudou nijak působit na okolní prostředí. Životní prostředí v zájmové lokalitě lze v současné době považovat za intenzivně antropogenně ovlivněné, což je dáno jak vlastním stávajícím areálem využívaným pro skladování a další účely, tak intenzitami dopravy na komunikační síti v širším okolí záměru. Nejbližší okolí zájmového území lze označit za území s nižší hustotou zalidnění. Dle výpisu z Katastru nemovitostí jsou pozemky dotčené záměrem zařazeny jako zastavěná plocha a nádvoří. Uvedený pozemek nepatří do zemědělského půdního fondu, ani k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Dominantní vliv na stávající akustickou situaci a znečištění ovzduší v území má doprava na okolní komunikační síti. Ve vymezené lokalitě ani v jejím nejbližším okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území, prvek ÚSES či významný krajinný prvek. V území nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů. Z faunistického i floristického pohledu je území poměrně chudé. Přímo v zájmovém území se nevyskytují žádné vodoteče. Osu odvodnění zájmové oblasti představuje tok Vltavy. Územím Dolních Břežan protékají východozápadním směrem dva potoky – Břežanský a Mlýnský. Posuzované území náleží do hydrogeologického rajónu 625 -Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy, tvořené horninami krystalinika, proterozoika a paleozoika. Posuzovaná lokalita se nenalézá v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani v ochranných pásmech zdrojů povrchových či podzemních vod. Z geologického hlediska je území obce Dolní Břežany poměrně jednotné. V geologické stavbě dominuje na většině území paleozoikum, zastoupené souvrstvími ordoviku (břidlice, pískovce, křemence). Na území obce Dolní Břežany se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin, dobývací prostory či sesuvná území. Ze zpracované dokumentace EIA Posuzování vlivu záměru na životní prostředí vyplynuly tyto závěry: -

Objekt je navržen na pozemcích brownfield, v blízkosti ul. Ke Zvoli a 5. Května.

-

V zájmovém území se nevyskytuje zemědělská (ZPF) ani lesní půda (PUPFL).





-

Dotčené pozemky jsou zařazeny v KN jako zastavěná plocha a nádvoří.

-

V souvislosti s výstavbou záměru nedochází k významnému ovlivnění povrchových ani podzemních vod, a to jak z hlediska kvality, tak ani i z hlediska jejich kvantity.

-

Příspěvky záměru k celkové imisní situaci ovzduší ve fázi výstavby jsou při realizaci navržených opatření k minimalizaci znečištění ovzduší akceptovatelné. Příspěvky záměru k celkové imisní situaci ve fázi provozu záměru lze označit za středně významné, které by však neměly způsobit překročení stanovených imisních limitů. Provozem záměru nedojde ke zhoršení akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb v okolí záměru. Přírůstky v hodnotě ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se pohybují do 0,3 dB. Tuto změnu lze označit jako sluchem nepostřehnutelnou a měřením objektivně neprokazatelnou.

-

Záměrem nejsou přímo dotčeny žádné prvky ÚSES, VKP ani ZCHÚ dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění.

-

Záměr nemá významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.

-

Realizace záměru nemá významný negativní vliv na faunu dotčeného území.

-

V zájmovém území nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění.

-

V rámci přípravy území pro výstavby záměru Mezinárodní výzkumné laserové centrum ELI došlo k likvidaci části stávající stromové a keřové vegetace. Odstranění zeleně bylo realizováno na základě vydaného povolení ke kácení příslušným orgánem ochrany přírody. Vzniklá ekologická újma bude kompenzována náhradními výsadbami v rámci plánovaných sadových úprav areálu Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI.

-

Záměr je spojen s produkcí odpadů, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druhů odpadů neměly významně ohrozit životní prostředí.

-

Stavba Mezinárodního výzkumného laserového centra ELI nepředstavuje z hlediska příspěvků záměru k znečištění ovzduší a k celkové akustické situaci významné riziko pro zdraví obyvatel.



11-019_LCEL Sdružení MVO - ELI II. Metrostav a. s. VCES a. s. OHL ŽS a. s. Koželužská Praha 9

Recommend Documents