10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha ____ *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J – P (povinně); X. případová studie – P (povinně) **) Veškeré poznatky, obrázky, odkazy a citace jsou uvedené v učebnici. *
*
*
1
ad b.10.1. • Definice fiskální nerovnováhy – nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu o V logice jednoho rozpočtového období – krátkodobá. o V průběhu více než jednoho rozpočtového období – dlouhodobá. • Při analýze krátkodobé fiskální nerovnováhy můžeme uplatnit dva přístupy: o dynamický, v průběhu rozpočtového období o statický (bilanční), po ukončení tohoto období
2
• Celkový schodek rozpočtu (angl. - „overall“) lze definovat jako sumu tzv. primárního (operativního deficitu) a úroků z veřejného dluhu, tj.:
D = PD + U VD
, kde
D - je celkový schodek rozpočtu PD
- je primární deficit
UVD - jsou úroky z veřejného dluhu
3
• Schodek rozpočtu může být definován jako negativní vládní úspora („gouvernment nominal dissaving“), tj.:
D = −(P − V ) , kde D - je schodek rozpočtu P - jsou veřejné příjmy v rozpočtovém období V - jsou veřejné výdaje v rozpočtovém období
4
• Pro analýzu deficitu je důležité znát příčiny jeho vzniku • Typy rozpočtového deficitu Výdaje
Příjmy pozn.
1.
++
+
2.
+
=
3.
+
-
4.
=
-
5.
-
--
+
výdaje rostou rychleji
příjmy klesají rychleji
- značí růst výdajů nebo příjmů
++ - rychlejší růst -
- značí pokles výdajů anebo příjmů
-- - rychlejší pokles =
- značí konstantní stav
5
• Ekonomická teorie rozlišuje dva důležité druhy schodku: − aktivní (strukturální) – záměrný či chtěný deficit − pasivní (cyklický) – následný či nechtěný
6
− Příčiny vzniku obou druhů schodku Aktivní (strukturální) schodek 1. expanzivní fiskální politika 2. politické důvody (např. vládní populismus) 3. snaha rozložit důsledky tzv. výdajových šoků 4. rozložení daňového zatížení na více generací (v případě nákladných veřejných projektů)
Pasivní (cyklický) schodek 1. hospodářský pokles 2. růst cen základních surovin 3. společenská, přírodní apod. kataklyzmata 4. úroky z veřejného dluhu
7
− Vzniklý schodek rozpočtu lze různým způsobem krýt, financovat: o zvýšení daní (aj. veřejných příjmů) o krácení veřejných výdajů o využití prostředků z privatizace o dluhové financování o emisní financování o kombinace některých uvedených způsobů • Každý z uvedených způsobů má své klady a zápory
8
• Ad dluhové financování x emisní x krytí aktivy o Podstatou dluhového financování schodku je transformace rozpočtového deficitu do veřejného dluhu (domácího i zahraničního). o Důsledkem emisního, peněžního (monetárního) krytí schodku je nárůst monetární báze. o Financování schodku z výnosů z privatizace, lze označit tento způsob za krytí aktivy (jde o státní finanční aktiva).
9
• Formalizovaně lze tyto souvislosti zapsat takto:
−(T −Gc −Gi ) = ∆B+∆M +∆S , kde T - jsou celkové daňové příjmy Gc - jsou vládní výdaje na spotřebu Gi - jsou vládní výdaje na investice ∆B - přírůstek vládních obligací ∆M - nárůst monetární báze ∆S - změny ve finančních aktivech vlády
10
• K vysvětlení dluhového a emisního financování schodku lze uplatnit tzv. vládní bilanční rovnici:
− (T −Gc −Gi ) = Bgp + Bgf + Bcb , kde Bgp - značí prodej vládních obligací domácímu soukromému sektoru Bgf - značí prodej vládních obligací do zahraničí Bcb- je půjčka od centrální banky
11
• Problémy dluhového financování: 1. omezená absorbční schopnost domácího soukromého sektoru − (T − Gc − Gi ) = (S P − I p ) + (Im− Ex) , kde
Sp - jsou soukromé úspory Ip - jsou soukromé investice Im-Ex - je deficit obchodní bilance (běžného účtu platební bilance) 2. nárůst úroků ze zahraničního dluhu o Vynucená aktivizace obchodní bilance o Procento importu pohlceného úroky ze zahraničního veřejného dluhu
12
• Emisní financování + přímý úvěr vládě od CB + přímý nákup státních cenných papírů CB o „monetizace“ deficitu o „monetizace“ dluhu
13
ad b.10.2. • Dlouhodobá fiskální nerovnováha je soudobý fenomén veřejných financí a fiskální politiky. • Vyústěním dlouhodobé fiskální nerovnováhy je veřejný dluh. • Existují různé pojmy k označení zadluženosti státu (resp. vlády), jako jsou např. „veřejný”, „vládní” či „státní“ dluh • Existují různé přístupy k definici veřejného dluhu
14
• Veřejný dluh ≠ ∑ deficitů veřejných rozpočtů • Argumenty na podporu tohoto tvrzení: o existují různé způsoby krytí schodků, z nichž jenom tzv. dluhové financování vede k transformaci těchto schodků do veřejného dluhu o závazky státu mohou vznikat nejen v důsledku rozpočtových schodků, ale také mimo rozpočet • Členění dluhu na: 1. čistý
3. vnitřní
2. hrubý
4. vnější
15
• Vnitřní i vnější dluh přináší určité problémy: o ztráta efektivnosti ze zdanění o nahrazování kapitálu veřejným dluhem o již zmíněná deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti
16
• Důležitými problémy veřejného dluhu jsou např. problémy typu: o kdo je držitelem veřejného dluhu (resp. vládních obligací) - jednotlivci, bankovní instituce, různé fondy apod., anebo zahraniční subjekty; o jakou formu má dluh - státních cenných papírů (krátkodobých, střednědobých anebo dlouhodobých); o preference spíše vnitřního anebo spíše zahraničního dluhu; o způsoby řešení veřejného dluhu (aktivní či pasivní);
17
o dopady těchto odlišných způsobů řešení; o zásadní trendy v oblasti veřejného zadlužení a jeho dopady; o atd.
18
• Za důležité trendy z hlediska vývoje zadluženosti koncem 20. století lze považovat: o růst veřejného dluhu v absolutním vyjádření o růst tzv. relativní váhy veřejného dluhu (tj. podílu veřejného dluhu na HDP) o růst podílu úroků z veřejného dluhu na celkových veřejných výdajích
19
o Domácí dluhová past (angl. „domestic debt trap“)
Do D1 ∆M PD = − Ro + HDP1 HDPo HDP1 HDP1
D1 o HDP
1
- je podíl veřejného dluhu k
HDP v roce 1
Do Ro HDPo
- je člen vyjadřující nárůst
podílu veřejného dluhu pod vlivem exogenních faktorů 20
PD HDP 1 - vyjadřuje růst podílu veřejného dluhu pod vlivem primárního deficitu
∆M o HDP
1
- vyjadřuje kompenzační vliv
monetizace (emisního krytí deficitu) o Zlomek Ro vyjadřuje vazbu mezi reálnou úrokovou mírou (r) a tempem růstu reálného HDP (q):
Ro
1+ r = 1+ q
Když r > q - domácí dluhová past (podíl domácího veřejného dluhu na HDP bude růst, a to i při mírně přebytkovém primárním rozpočtu) 21
• Cesty ke snížení dluhu • Odlišné teoretické názory na deficit a dluh
• Ve vývoji teoretických názorů na deficit a dluh po 2. světové válce lze vymezit tři základní směry: o keynesiánský o neoklasický o neoricardiánský
22
Domácí úkoly: 1. Dluhové financování deficitu státního rozpočtu znamená, že deficit je financován: a) z výnosů z prodeje státních nefinančních aktiv (státního majetku) b) přímou půjčkou vlády od parlamentu c) z přebytku z minulých let d) z prodeje vládních obligací doma i v zahraničí e) z jednorázových daní 2. Dluhové financování deficitu státního rozpočtu znamená, že deficit je financován: a) z prodeje vládních obligací b) přímou půjčkou vlády od parlamentu c) přímou půjčkou vlády od ministerstva financí d) z prodeje pouze střednědobých vládních obligací e) z paušální daně
23
3. Tzv. dluhové financování deficitu státního rozpočtu: a) spočívá v emisi peněz ke krytí deficitu centrální bankou b) je vyvoláno monetizací deficitu c) může vyvolat tzv. „vytěsňování soukromých investic” d) je zakázáno centrální bankou e) spočívá obvykle v nákupu státních cenných papírů soukromými subjekty
24
Řešení: 1. d) 2. a) 3. e)
25
