10. Seznam příloh koncepce Případový management orientovaný na zaměstnanost v SGB II

10. Seznam příloh koncepce „Případový management orientovaný na zaměstnanost v SGB II“ Příloha 1: Podpora a vymahatelnost – k zacházení se sankcemi (Göckler/Klevenow) Příloha 2: Profilování, překážky zprostředkování a řízení přístupu v případovém managementu (Rudolph/Göckler) Příloha 3: Kvalitativní znaky poradenských služeb zaměřených na kvalifikaci (Reis) -» bude dodáno později Příloha 4: Pomoc při interpretaci dohody o začlenění podle § 15 SGB II včetně příloh Dohoda o začlenění a profilační dotazník (verze dohodnutá s BMWA) Příloha 5: Na cestě k samostatnosti. Doprovázení potřebných osob schopných výdělku při přechodu od veřejných dotací k podnikatelské nezávislosti (Walter) Příloha 6: Spolupráce s třetími osobami v rámci případového managementu z pohledu svobodných charitativních sdružení (Messan, Lange) Příloha 7: Návrh k diskusi na téma jak úspěšně pracovat se skupinami osob vzdálenými trhu práce v rámci případového managementu podle SGB II (pracovní skupina) Příloha 8: Shrnutí odborné koncepce

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

1/57

Příloha 1: Podpora a vymahatelnost v SGB II – k zacházení se sankcemi

Autoři: Rainer Göckler, projekt představenstva SGB II Spolkové agentury práce, Norimberk Prof. Dr. Gert-Holger Klevenow, Fachhochschule des Bundes, obor pracovní správa, Schwerin

Pojmy „Podpora a vymahatelnost“ vystihují současnou diskusi o nutnosti změn v sociálním státě a jejich směru. Od aktivní politiky trhu práce k aktivující politice trhu práce, od charity k výdělečné činnosti: Od přijetí zákona Job-Aqtiv se o tom napsalo už hodně a zdá se, že postoje jsou i nadále protichůdné. Ve zkratce načrtneme extrémní postoje: stát musí nebo má buď garantovat pouze rámcové podmínky trhu, neboť je odpovědný za blaho svých občanů. Faktory, jako je internacionalizace trhů, demografický vývoj a nedostatky ve veřejných rozpočtech, vyvolávají potřebu diskuse a změny. Kolik sociálního státu si ještě můžeme dovolit? A jak má být v budoucnu organizován? Důsledkem omezování dávek sociálního státu je individualizace rizik, která plynou z nepředvídatelnosti trhu práce. Tato rizika se mají zmírnit nebo úplně odstranit požadováním vyšší flexibility a mobility pracovní síly. S tím je spojen požadavek, aby „se práce znovu vyplatila“– jinými slovy, aby se zvýraznil odstup mezi výší nízkých příjmů a sociálních dávek v nezaměstnanosti. Pokud se člověk dostane do diskuse s protagonisty příslušných pojetí, po formulaci extrémních postojů se rychle ukáže, že i zde jsou společné body, které mohou být spravedlivě a poctivě popsány. V obou případech se jedná o neurčité právní a mravní pojmy s různými aspekty. Kvůli akceptaci a tedy i kvůli existenci moderních států se však nelze obejít bez - alespoň částečné - shody o významu těchto pojmů. Pokud jde o podporu mladého absolventa zvláštní školy nebo o podporu 59letého zaměstnance po likvidaci firmy, projevují pochopení i zastánci tvrdé linie. Na druhou stranu bude i ten nejangažovanější sociální pracovník vůči klientovi tvrdý, pečuje-li o klienta všemi prostředky (finanční) podpory, pomůckami a domluvou a klient následně jednoduchou výmluvou nabízenou a smysluplnou podporu odmítne. Tlak a důsledky jsou pak očividně jediným způsobem, jak klienta přimět ke změně chování, pokud společnost plátců daní a pojistného nechce strpět, aby přetrvávalo toto neekonomické chování, které poškozuje celou společnost. Každý, kdo si dělá nárok na dávky podle SGB II, musí akceptovat podmínky podpory a vymahatelnosti, které jsou shrnuty v § 2 (zásada vymahatelnosti) a v § 14 (zásada podpory) zákona. S pojmy, které utvářejí obraz lidí v moderních demokraciích a se kterými se lze v jejich precizní odborné podobě setkat například v psychologii a v pedagogice, razí cestu i zákonodárce: „vlastní odpovědnost“, „vlastními silami“, „rozsáhlá podpora“ nebo „spoluúčast“ jsou pojmy, které poukazují na to, že je třeba klienta povzbuzovat ke spolupráci ve vlastní věci, aby mohly být zachovány podmínky sociálně výkonné demokracie. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

2/57

Zúčastněné odborné síly mají za úkol obě stránky péče, podporu i vymahatelnost, realizovat v jednotlivých případech individuálně. Jsou při tom v neustálém konfliktu mezi požadavky trhu práce a zaměstnavatelů přijímajících nové pracovníky na jedné straně a individuálními cíli, přáními a schopnostmi příjemce dávek na straně druhé. Současně ale také musí ekonomicky a efektivně uspokojovat nároky nositele základního zajištění. Tento rozpor není řešitelný, je nedílnou součástí úkolu a mohou ho vyřešit pouze kompetentní pracovníci, kteří musí být schopni tyto napjaté vztahy vnímat a emocionálně vydržet – neboť teprve tehdy mohou pracovat produktivně. Celému spektru zajišťujících a integračních plnění v SGB II vévodí (ne)přímé začlenění na trh práce (§ 3 odst. 1 SGB II). Tyto rozdílné a zčásti si odporující požadavky na odborné síly lze vyvážit pomocí individuální kompetence v rámci zákonných ustanovení. Normy (například případového managementu) mohou přispívat k zajištění určité úrovně kvality. Vedle odborných norem, které musí dodržovat a uplatňovat vyškolené odborné síly, formuluje SGB II řadu podporovaných nabídek (podpora) a současně stanoví hranice, které odborné síly nemohou obcházet (vymahatelnost). Obě strany vystihuje následující srovnání:

Podpora

Vymahatelnost

Obecné informace Integrační dávky • •

•

Podpora k vedení života nezávislého na základním zajištění • Dávky na začlenění musí být poskytovány s ohledem na vhodnost, individuální/rodinnou situaci, předpokládané trvání potřeby pomoci a dlouhodobosti začlenění.

Musí být využity všechny možnosti, jak ukončit nebo snížit čerpání dávek. Plnění podle SGB II jsou druhořadými plněními.

•

Aktivní účast na všech opatřeních v oblasti začlenění do zaměstnání.

•

Povinnost uzavřít dohodu o začlenění.

•

Péče ze strany osobního kontaktního • partnera/případového manažera.

Povinnost přijmout jakékoli zaměstnání v mezích přijatelnosti podle § 10 SGB II.

•

Uzavření dohody o začlenění.

•

•

Plnění v oblasti začlenění na trh práce ze SGB II.

Příjmy a majetek všech členů skupiny potřeb se musí užívat v rámci přípustných volných hranic.

•

•

Sociální pomoc (péče o děti, poradenství pro dlužníky, poradenství pro závislé osoby, psychosociální péče).

Pokles a výpadek podpůrných dávek při přerušení nebo zdráhání, pokud jde o přijetí přijatelného zaměstnání nebo účast na opatřeních.

•

Nabídka pracovních příležitostí druhého trhu práce.

•

•

Využití podpůrných sítí.

Pokles a výpadek v případě, že nebude uzavřena dohoda o začlenění, případně že nebudou splněna dohodnutá ustanovení.

•

Nástupní dávka při přijetí zaměstnání • povinně zapojeného do sociálního zabezpečení nebo samostatné výdělečné

Oprávnění vznést nárok na náhradu při úmyslném nebo hrubě nedbalém způsobení potřeby pomoci včetně výplat


3/57

•

činnosti.

výživného a ručení dědiců.

Dobrovolné příspěvky při přijetí výdělečné • činnosti.

Nároky na kompenzaci až 30 % rozhodných pravidelných plnění při nárocích na úhradu nebo při náhradě škody.

Zajišťující dávky Zajištění obživy (včetně nájemného) pro potřebnou osobu a její skupinu potřeb, včetně určitých přídavků větší podpory.

•

•

Neprodlené doložení neschopnosti, lékařské nejpozději třetí den neschopnosti.

pracovní potvrzení pracovní

• Časově omezené příplatky pro přechodné případy PAlg I •

Platby pokračující až šest týdnů v případě nemoci.

•

Zapojení do zákonného důchodového a nemocenského pojištění.

Mladiství a mladí dospělí Mladí lidé do 25 let mají při podání žádosti nárok na integrační nabídku.

Omezení plnění u osob mladších 25 let na převzetí nákladů na bydlení (nájemné a vytápění) při porušení podle § 31 odst. 1 a 4 SGB II.

Co znamená zásada podpory a vymahatelnosti pro klienty a co pro činné odborné síly? První zásada: Dohoda o začlenění, která má být uzavřena, je v ideálním případě výsledkem spolupráce při procesu vyjednávání! •

Akceptace ve smyslu spolupráce roste, když mohou být vytvořeny situace „WIN-WIN“.

•

Celý postup odborných sil musí být pro potřebnou osobu zformován transparentním způsobem. Pryč se skrytými pokyny v podnadpisech, ve znacích v IT postupech apod.! Postupná rozhodnutí se mohou zastavit, když se při vážení argumentů objeví velké rozdíly.

•

U navržených opatření, která se u zúčastněných uchazečů o práci nesetkávají s pochopením, smí vyžadující odborná síla nejen poukázat na právní důsledky v případě porušení předpisů, ale měla by také ještě jednou ze svého pohledu objasnit důvody pro spoluúčast na opatření.

•

Pokud potřebná osoba zpočátku nespolupracuje, musí být pro spolupráci vždy získána.

•

Kroky dohody o začlenění (integrační plánování) jako výsledek poradenství jsou udržovány na tak přiměřené a nízké úrovni, že na žádného klienta nejsou kladeny příliš Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

4/57

vysoké požadavky. Pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří si odvykli pracovat, musí být stanovena jiná období a jiné kroky pro opětovné začlenění než pro mladého člověka, který právě ukončil školu. •

Poradenství musí být v zákonných mezích otevřeno výsledkům. Klienti se mají do procesu ponořit, mají pracovat na vlastních představách a přáních pro svou profesní perspektivu. Mají být ve svých představách bráni vážně, neboť ty tvoří nejúspěšnější základ pro úspěšné začlenění.

•

Je třeba vyvarovat se příliš vysokých a příliš nízkých požadavků stejně jako příliš velké a příliš malé podpory. To se napíše lehce, ale v praxi to lze často přesněji ocenit až jako výsledek procesu. Pokud nejsou domluvy dodržovány nebo jsou opomíjeny, je třeba ověřit, zda byly tyto hranice v jednotlivém případě dodrženy s ohledem na spravedlnost a poctivost (ve smyslu ze zákona přípustných mezí)1.

Druhá zásada: Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákoníku musí být lidem jasně a srozumitelně vysvětleny. Poskytnout návod pro to nestačí! •

Pevnou součástí prvního poradenství je věcně správné a srozumitelné vysvětlení práv a povinností podle SGB II.

•

U navrženého opatření je vždy třeba zkontrolovat, zda toto opatření nabízí podporu přiměřenou danému případu nebo zda k umístění dojde pouze proto, že je třeba obsadit místo a nejsou k dispozici (lepší) alternativy. Institucionální nebo profesní selhání nesmí jít na úkor nejslabšího článku - v tomto případě uchazeče o práci.

•

Sankce jsou pouze nápomocné, pokud vedou k žádoucím změnám. Jsou pro odborné síly nástrojem řízení, kterým lze dosáhnout vytouženého výsledku pouze pokud je používán v přiměřených dávkách. Zamýšlené účinky a stanovené cíle, které jsou spojeny s uložením sankce, by měly být sdělovány přiměřeně a při vhodné příležitosti. Chybné chování by mělo tudíž vést k okamžitému nebo alespoň k velmi rychlému snížení finančních dávek. Naproti tomu by mělo být možné ocenit aktivní účast, a to tak, že při úplné spolupráci bude opět v plné míře eliminován negativní stimul (méně peněz). Z toho lze vyvodit následující pravidla: ■

sankce by měly být účinné pokud možno co nejrychleji;

■ v závislosti na spolupráci klienta by mělo být možné sankce postupně zrušit; ■ trvání sankcí by mělo být vázáno na spolupráci. •

V případě dalekosáhlých sankcí by mělo být rozhodnutí prosazeno až po kolektivní zpětné vazbě. Podnětem pro uložení sankcí je příliš často nesprávný výklad případu ze strany odborné síly, než aby bylo možné zříci se kolektivního poradenství.

•

Pokud jsou po pečlivém uvážení uplatněny sankce, je třeba dodržet kritéria pro opětovné

1

Citát jednoho zkušeného pracovníka sociálního odboru: „Ať už jsou viditelné změny jakkoli malé: Mohu snést hodně, hlavní je, že se můj protivník vůbec hýbe. Jediné, co nelze, je nedělat nic“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

5/57

přijetí do péče. Jaké podmínky musí uchazeč o práci splnit, aby mohl znovu vznést nárok na péči ze strany odborné síly? •

Sankce neukládají „anonymní síly“, případně se nedelegují jenom pro zachování „přívětivé tváře“ před uchazečem o práci. Věrohodnost v roli osobního kontaktního partnera implikuje, že tématem jsou i neoblíbená rozhodnutí a že se dodržují.

•

Pokud jsou právní a/nebo organizační požadavky na odborné síly a právní úkony odborných sil nezbytné, musí se to stát tématem vůči klientům. Tato forma vyjasnění usnadňuje jednání mezi odbornými silami a uchazeči o práci. Současně je třeba vyvarovat se příliš častého využívání tohoto postupu.

•

Pomůže řízení stížností, pokud může být zprostředkováno včas před oficiálními soudními spory znesvářených stran.

•

Sankce je vždy třeba prověřit i s ohledem na místní účinky. Neexistuje žádná další síť, která by lidi zachytila.

Třetí zásada:

S zákonem a s pracovníky ARGE toho lze domluvit a dojednat hodně – nejde jen jedno: Nedělat nic!

•

Zkušenosti našich „úspěšnějších“ evropských sousedů nás učí, že „pohyb“ je jednou z nejúspěšnějších cest integrace. Pohyb neznamená nesmyslné „hrátky“ bez plánu, to lidé hned poznají. Pryč jsou ty časy, kdy člověk odborníkovi na informační technologie přidělil ještě základní kurz o elektronickém zpracování dat a vedoucímu personálního oddělení třetí kurz o „školení v oblasti hledání práce". Žádný klient nemusí přijímat podobná rozhodnutí. Musí ale snášet, že si s ním odborné síly intenzivně vyměňují názory, vybrušují plány, dodělávají, hledají nové cesty - a to ve velmi krátkých intervalech. Kdo se tomu vyhýbá a nespolupracuje, ohrožuje ve skutečnosti svůj nárok na sociální dávky.

•

Chopit se iniciativy přímo u zaměstnavatele, uskutečnit svůj sen o vlastní malé pizzerii, ze svého koníčka si udělat povolání, rozvíjet dílčí kvalifikaci poslední činnosti: Existuje mnoho cest vedoucích k profesnímu štěstí - a navzdory nevýhodným šancím na trhu práce je pohyb k dispozici zejména v krajích s velmi vysokou nezaměstnaností. Proč by z toho neměl profitovat právě tento klient? Demotivace je tabu!

•

V případě skupin potřeb ověřují odborné síly, není-li možné dosáhnout produktivního pohybu v celé rodině. Zapojte do rozhovoru manžela/manželku či životního partnera/partnerku a další potřebné výdělečně schopné osoby! Je úžasné, co při tom někdy vyjde najevo, jak se rodinní příslušníci mezi sebou často povzbuzují k tomu, aby něco dělali a realizovali nápady. Vyvolejte atmosféru průlomu, je to šance SGB II a pracovních společenství.


6/57

Příloha 2: Od profilování, překážek pro zprostředkování a kritérií přidělování k případovému managementu - úvod

Autoři:

Rainer Göckler, projekt představenstva SGB II Spolkové agentury pro práci, Norimberk Helmut Rudolph, Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung, Norimberk

Jedna z ústředních myšlenek zákona Job-AQTIV (2002) spočívala v předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti a v umožnění poskytnout včas pomoc při integraci na trh práce. Došlo tak k odklonu od čistě napravující politiky trhu práce k orientaci na prevenci, jakou již dlouho požadují evropské směrnice o zaměstnanosti. Zákon o základním zajištění pro uchazeče o práci (SGB II), který vstupuje v platnost k 1. lednu 2005, v tomto vývoji pokračuje tím, že přejímá preventivní prvky přes § 16 (1) SGB II práva na podporu zaměstnanosti a doplňuje je vlastními prvky (například nástupní dávka). Díky hlavní myšlence prevence nemohou být při snahách o začlenění do zaměstnání pomocí nástrojů podpory rozhodující pouze formální kritéria cílových skupin, jako je „dlouhodobě nezaměstnaný“2, „starší nezaměstnaný“, „osoba vracející se do zaměstnání“ nebo „osoba s nízkou kvalifikací“. Ustupují před individuálním posouzením šancí na začlenění. Místo jednorozměrného přezkoumání příslušnosti k jedné cílové skupině nastupuje vícerozměrné přezkoumání silných a slabých stránek s ohledem na zaměstnavatelnost („employability“). Pro toto přezkoumání, které zavádí zákon Job-AQTIV, se rychle prosadil pojem „profilování“. Sestavení profilu znamená, že je zohledněno více vlastností. Šance na zaměstnání nezaměstnaných závisí nejen na povolání, které se daná osoba vyučila, a na formálním absolvování školy. Při výběru z řad uchazečů o práci se zaměstnavatelé rozhodují i podle stavu znalostí a speciálních odborných zkušeností. Při pracovním pohovoru ovlivňují dojem z uchazeče znaky, které nesouvisejí s prací, jako je vlastní prezentace a sebedůvěra. Pro rychlé nebo pomalé přijetí práce mohou být rozhodující rodinné vazby, ochota k mobilitě a například řidičský průkaz. To, které znaky patří k profilu šancí, nebylo ještě systematicky prozkoumáno a nelze to definitivně určit. Profilování označuje tudíž i novou orientaci, nejen formální kvalifikaci, která má být vzata v úvahu při zprostředkování pracovního místa, nýbrž i vhodnost dané osoby pro potenciální místa v rozdílných oblastech uplatnění, na kterou se má pohlížet „celistvě“.

Rozměry profilování Pro smysluplný další rozvoj tohoto nástroje je užitečné pochopení obsahu a funkce profilování. Panuje shoda o tom, že k profilu patří posouzení profesních znalostí a kvalifikací, které mohou být do určité míry objektivně doloženy. Věk a pracovní zkušenosti, zdravotní stav a tělesně2

K dlouhodobě nezaměstnaným se převážně musí počítat minimálně klienti z řad nezaměstnaných po vyčerpání nároku ALG I (dosavadní příjemci ALHI). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

7/57

duševní zatížitelnost ovlivňují šance na začlenění, jejich účinky se už ale posuzují obtížněji. Panuje nejistota ohledně toho, zda mohou být sociální kvalifikace a způsoby chování spolehlivě rozpoznány a zda mohou být posouzeny jejich účinky na šance na zprostředkování. Zkušenosti ukazují, že možnost přijmout práci podstatně ovlivňují i mimoprofesní aspekty, jako je vlastnictví řidičského průkazu a automobilu nebo dopravní spojení, školní doba a péče o děti. Na šance přijmout práci může mít pozitivní nebo negativní vliv široké spektrum vlastností, znalostí a preferencí uchazečů o práci, jakož i jejich životní situace.

Překážky pro zprostředkování a profilování V této souvislosti roste význam pojmu „překážka pro zprostředkování“. Jsou jím vyjádřeny rozpory mezi požadavky trhu práce a jednotlivými profily. Stupeň harmonizace mezi profesním profilem uchazeče a profilem činnosti nelze jasně určit a záleží nakonec na individuálním posouzení. Odrážejí prostor k uvážení, který má každá odborná síla v rámci profesního poradenství a zprostředkování za účelem stanovení vhodnosti (srov. § 32, 35 odst. 3 SGB III). Shrnující přehled o tom, co se má posoudit jako „překážka pro zprostředkování“, neexistuje. V zásadě se mohou překážky pro zprostředkování objevovat jak na straně podniků, tak i na straně uchazečů. Podnikové strategie se snaží řešit překážky pro zprostředkování pomocí substituce nebo přizpůsobení. V případě překážek pro zprostředkování na straně zaměstnance přihlíží k tomuto pojmu sám zákonodárce (srov. § 217 SGB III) a v různých publikacích najdeme vystupňování na „několikanásobné překážky pro zprostředkování“, kdy se tak má popsat okruh osob, které vykazují značné problémy s opětovnou integrací na trh práce. Tabulka dole nabízí první strukturovanou pomoc při seskupování překážek pro zprostředkování. Pro rozvoj strategií jednání musí být kategorizace překážek pro zprostředkování diferencována individuálně, jelikož pro pojem „překážka pro zprostředkování“ neexistuje absolutní veličina. Strnulá kategorizace překážek pro zprostředkování musí být – vedle sociálně-státních a (ústavně)právních otázek – problematizována z hlediska vhodnosti: Katalog znaků bránících zprostředkování, s jehož pomocí stanovují odborné síly v oblasti zprostředkování a poradenství zakroužkováním v téměř pevné struktuře předem daných překážek pro zprostředkování svou zprostředkovatelskou strategii, v celé řadě životních situací nevyhovuje. Znak bránící zprostředkování „chybějící mobilita/žádný řidičský průkaz“ není pro nezaměstnaného, který bydlí v blízkosti města a který se orientuje na oblast prodeje, jistě žádnou překážkou, zatímco pro profesní činnosti s cestováním/požadavkem na automobil nebo u podniků bez dostatečného napojení na veřejnou osobní dopravu to už za určitých okolností může představovat kritérium pro vyloučení. Katalog znaků bránících zprostředkování opomíjí skutečnost, že významnost jednotlivých znaků může být různě silnou měrou vykompenzována jinou kvalifikací. Znaky „věk, se zdravotním omezením a bez ukončeného odborného vzdělání" je třeba v případě vyučeného zaměstnance ve stavebnictví označit za závažné. Stejné znaky, které má zkušený počítačový odborník (přerušené studium, odborné osvědčení pro programátora, poslední činnost v systémovém vývoji), nemají vůbec za následek – vždy podle regionální situace na trhu práce a podle okolností – uplatnění nástrojů politiky trhu práce. Příklad lze upřesnit na osobách se stejnou profesní činností, z nichž jedna vykazuje možnosti


8/57

kompenzace prostřednictvím profesně nebo mimoprofesně získané další kvalifikace.

Tabulka: Kategorizace znaků bránících zprostředkování Tržně podmíněné znaky Počet nabízených pracovních míst (kvantitativní aspekt)

Osobnostní znak / překážka, kterou nemůže ovlivnit Věk Postižení/zdraví Pohlaví Národnost -

-

Kvalita nabízených pracovních míst

-

-

-

Osobnostní znak / osoba překážka, kterou osoba může podmíněně ovlivnit Chybějící jazykové znalosti Nepříznivý dojem Chybějící kvalifikace / zastaralá kvalifikace Osoba vracející se do Chybějící řidičský zaměstnání průkaz / auto Dřívější trest Dlouhodobá Nápadnost chování nezaměstnanost Zanedbání Rodinná vazba Nedostatečná Chybějící mobilita přizpůsobivost z důvodu péče, požadavkům podniku výchovy / domu Motivace Intelektuální výkonnost

Strategie trhu práce a sociálně politická strategie (příklady) Překážky na straně pracovně-tržních nebo sociálně-politických nástrojů, které lze zčásti kompenzovat

-

-

-

Odborné vzdělání a další vzdělávání Pracovní příležitosti / pracovní trh Pracovní rotace

-

-

Příspěvky na začlenění Podniková opatření v oblasti vzdělávání Nástupní dávka Místa v pečovatelských zařízeních

Překážky ze strany pracovně-tržních nebo sociálně-politických nástrojů, které lze zčásti omezit

-

-

-

-

-

Opatření v oblasti vzdělávání s ohledem na nositele Pracovní příležitosti / pracovní trh Vzdělání a další vzdělávání Psychosociální pomoc Sociálně-integrační pomoc § 10 SGB III


9/57

Katalog znaků bránících zprostředkování nemůže nikdy odrážet rozdílnou praxi přijímání pracovníků v jednotlivých podnicích. Překážku pro zprostředkování „přílišné zadlužení“ budou vedle profesně specifických charakteristik (čím blíže penězům, tím větší problém) různí zaměstnavatelé posuzovat i pro činnost stejného druhu rozdílně. Příklad: Průmyslové podniky reagují velmi rozdílně na práci přesčas, která často souvisí s přílišným zadlužením - například srážkami ze mzdy apod. Význam tohoto znaku klesá/roste s velikostí podniku (vlastní osobní oddělení se zkušenými obchodníky), s tlakem zakázky a nedostatkem pracovníků, s předchozími zkušenostmi se srovnatelnými případy nebo se subjektivním postojem osoby odpovědné za personální záležitosti k tomuto znaku. Kromě toho lze u tohoto znaku dobře zdůraznit i „libovolnost“ mnohých znaků bránících zprostředkování. Kdy mluvíme o přílišném zadlužení? Jak vysoká musí být srážka ze mzdy, aby se stala znakem bránícím zprostředkování? Další problematika, právě – ale nejen – pro zprostředkování vzdělání, se objevuje v otázce individuálního přístupu klientů ke znakům sociálního/osobního kvalifikačního profilu, které brání zprostředkování. Při hodnocení vhodnosti jsou na budoucnost přenášena hodnocení minulosti a zkušenosti z minulosti. Statický pojem vhodnosti, který odkazuje na „pasování“ osoby a povolání, má v každém případě příliš malý dosah. Brání procesům změny na straně osoby a profesního prostředí, které tkví v nepostižitelnosti budoucí prognózy. Jinými slovy: Znak bránící zprostředkování „vnější image/oblečení“ může rychle vyprchat v závislosti na atraktivnosti nabídky, znak „intelektuální nedostatky“ se může absorbovat na pozadí získaného vzdělání zvýšenou motivací. Méně problematické nejsou ani účinky stereotypně uplatňovaných strategií zprostředkování směrem dovnitř. Je možné objasnit to několika odkazy, které však v tomto rámci nemohou být rozebrány do větší hloubky: •

Nebezpečí zbavení se poradenských a zprostředkujících odborných sil, jakož i osobních kontaktních partnerů pro stanovení pracovně-tržních účinků takových překážek.

•

Stereotypní uplatňování nástrojů politiky trhu práce a za daných okolností i rozšíření finančních nákladů. (Jak na takové katalogy reagují zaměstnavatelé?)

•

Omezení volného prostoru pro manévrování, který mají poradenské a zprostředkující pracovní síly, zejména ve spojení s rozpočtovými omezeními.

•

Vznik zákonného příkazu podle individuálního poradenství a struktury strategií začlenění.

V rámci solidního profilování vznikají překážky pro zprostředkování z pracovně-tržního hodnocení profesní kvalifikace, osobních vlastností a životní situace. Jak ukazuje komentář výše, musí být v každém případě stanoveny znovu a vždy v závislosti na situaci na regionálním trhu práce a na individuálním výkonnostním profilu („hard a soft skills“). Profilování je tak nástrojem v procesu zprostředkování, v němž dochází k interakci mezi uchazečem o práci, zprostředkovatelem a zaměstnavatelem. V důsledku toho vznikají i specifické funkce, které lze shrnout do čtyř cílových rozměrů: 1. Posouzení šancí a rizik 2. Systematizace prostřednictvím kontrolovatelnosti


10/57

3. Strategická volba zprostředkování 4. Řízení a kontingentace lidských zdrojů a zdrojů podpory.

V praxi mohou být tyto čtyři popsané funkce využity s rozdílnou váhou: •

IAB* prozkoumal ve svém modelovém projektu „Profilování“ přednostně možnost předvídat rizika u dlouhodobé nezaměstnanosti.

•

Proces Kansmeter v Nizozemsku podporuje strategickou volbu, zda a s jakými nástroji má být při začleňování zajištěna podpora.

•

S nástrojem profilování (WPRS**) jsou v USA řízeny kapacity pro aktivační opatření.

•

Psychologický test „Co-Pilote Insertion“ ve Francii sloužil jako nástroj pro strukturalizaci procesu poradenství a sebereflexe při nové profesní orientaci.

*Institut pro výzkum pracovního trhu a povolání ** Worker Profiling and Reemployment Services Initiative

Konzistentní využívání Zdá se, že je důležité, aby byly logicky a prakticky propojeny dotazníky pro klienty, profilování, plánování začlenění (strategická volba) a dohoda o začlenění. Dotazník by měl nezaměstnané pokud možno mentálně připravit na témata rozhovoru při profilování a zprostředkovateli by měl dát pokyny pro zařazení a strategickou volbu, které pak musí být zakotveny v dohodě o začlenění. Očekávání uchazečů o práci od služeb agentur práce a pracovních společenství jsou vícevrstvá. Měla by být cíleně vyjasněna v prvním pohovoru, aby mohl být kompetentně vybudován vztah s klientem a aby byla zachována motivace pro spolupráci: •

Prostřednictvím dotazníku pro přípravu prvního pohovoru je možné vyjádřit přání, a tak je plynule vyjasnit.

•

Pouze když se podaří vyvodit z profilování diferenciaci ve strategii zprostředkování a nákladech poradenství, budou moci být připraveny požadované kapacity pro nezaměstnané s větší potřebou podpory.

•

Nezaměstnaní se hlásí s výslovným přáním získat podporu pro profesní kvalifikaci a signalizují ochotu vzdělávat se. Při profilování je možná nutné projednat přednostně účelnost podpory a schopnost vzdělávat se a ověřit je v souvislosti se zprostředkovatelskými snahami. Podpora motivovaných účastníků by měla pozitivně ovlivnit úspěch nabídek rekvalifikace.

•

Mnoho nezaměstnaných je veskrze ochotno učinit ústupky, když je trvalá perspektiva cesty ven z nezaměstnanosti spojena s novým místem. Změna zaměstnání se jeví jako snazší než změna bydliště nebo mzdové ústupky. Jelikož dobrovolná mobilita může otevřít prostor pro zprostředkování, měla by být projednána otázka připravenosti k ní.


11/57

Od profilování k řízení přístupu v případovém managementu V rámci konzistentního využití profilování musí být vždy podle výsledku profilování prověřena i otázka intenzivnější péče o klienty v případovém managementu. Pokud výsledky ukáží, že rychlá pracovně-tržní integrace je málo pravděpodobná, jsou příčinami zejména také problematiky spočívající v dané osobě, takže je oznámeno prověření vhodnosti převzetí případu případovým manažerem. V zásadě jsou různé možnosti, jak se lidé dostávají do péče případového managementu. Mohou k tomu vést organizační zadání (případový manažer jako „dveřník“/první kontrolor), obchodně-politická rozhodnutí (případový manažer se stará o všechny mladistvé do 25 let) nebo případový manažer rozhodne o převzetí případu do případového managementu nezávisle podle odborných/osobních kritérií. Zatímco obě první varianty vyvolávají pochopitelně celou řadu odborných otázek, je u otázky ohledně odpovědného rozhodnutí o případu ze strany případového manažera zapotřebí ověřit, jak a proč se rozhoduje o přijetí. V zásadě je i zde dáno několik možností: 1. Případový manažer má více či méně vyhraněné porozumění (získané na školeních nebo ze zkušeností) nutnosti převést případ do případového managementu. 2. Existují kritéria, která jasně určují, kdy má být případ převzat. 3. Existuje definice, s jejíž pomocí může případový management dělat a zdůvodňovat rozhodnutí. 4. Rozhodnutí závisí na kapacitě a na případových klíčích. Se všemi variantami jsou spojeny výhody a rizika. Proti naprosto pozitivní otevřenosti a flexibilitě první varianty stojí riziko svévole, stavu vzdělání a zkušeností a lidských slabých stránek. Ve druhém případě jsou možná jasná rozhodnutí, když se případ shoduje s předem stanovenými kritérii. Komplexnost lidských životních situací ale sotva lze někdy vykreslit v úplném rozsahu. Výše uvedená problematika přesného stanovení překážek pro zprostředkování to zdůrazňuje. Zůstávají rizika znevýhodnění skupin osob, svévolného obchodně-politického řízení změnou kritérií a chybějící hloubky a míry jednoznačnosti jednotlivých kritérií. Rozhodnutí by mohla zajistit a zprůhlednit definice (vůči klientům, obchodnímu vedení a zajištění kvality), která by zajistila srovnatelné použití v rámci regionální rozmanitosti. Doposud však neznáme žádnou definici, na níž by bylo možné se v rámci případového managementu orientovaného na zaměstnanost shodnout. V posledním případě hrají roli výhradně organizační nebo rozpočtově-politické veličiny, nezávisle na situaci a potřebách jednotlivých klientů. Spolková agentura práce a další nositelé plnění pracují v rámci profesní rehabilitace (podíl na pracovním životě) již několik desetiletí se zákonnou právní definicí (srov. § 19 SGB III a § 2 SGB IX), která v praxi ukázala nezbytnou flexibilitu a na všech stranách vytvořila jistotu. Následující definici chápe pracovní skupina pro případový management jako první pokus, který je jistě zapotřebí prodiskutovat a který spočívá v nalezení paralely pro přístup k případovému managementu:


12/57

„Převzetí případového managementu orientovaného na zaměstnanost (1) se zpravidla oznamuje, když •

potřebná osoba schopná výdělku (2) vykazuje tři (3) ohraničené závažné překážky pro zprostředkování, které (4) jsou odůvodněny v jeho/její osobě a/nebo ve skupině potřeb, a

•

integrace do zaměstnání (5) by bez procesní podpory ze strany případového managementu nebylo dosaženo nebo by byla závažně zdržována.

Odchylky od této definice přístupu jsou možné, když je u (1) nových přírůstků na základě zajištěného profilování rozpoznatelné riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a když může být díky procesní podpoře případového managementu minimalizována pravděpodobnost jejího vzniku (aspekt profylaxe).“

Definice se skládá z pěti podstatných zkušebních a rozhodujících aspektů: (1) Každé rozhodnutí, které by nepřipustilo žádné výjimky, by představovalo nebezpečí, že bude znevýhodňovat osoby, které jsou odkázány na zvláště intenzivní formu péče. Pravidlo předpokládá jasné přiznání se k definici, otevírá ale v souvislosti s konečnými pokyny k odchylkám prostor pro rozhodnutí, který využijí vyškolené odborné síly. Odchylky v rámci stanoveného počtu tří závažných překážek pro zprostředkování jsou možné, pokud 1. riziko hrozící dlouhodobé nezaměstnanosti může být v rámci podrobného profilování pokládáno za jisté a 2. opatření nižšího stupně neslibují žádný alespoň střednědobý integrační úspěch. S tímto

preventivním uplatněním, které je primárně zaměřeno na nově příchozí, kteří nepřicházejí z oblasti dávek podpory v nezaměstnanosti I, lze přiměřeně pečovat o lidi, kteří jinak nesplňují stanovené předpoklady. Důležité je, aby bylo převzetí případu mimo pravidla jasně a jednoznačně zdokumentováno, tzn. s přihlédnutím k důvodům výjimky. (2) Číslo „tři“ je především počet, který je stanoven svévolně. Lze ho úředně oprávnit pomocí zjištění Spolkové agentury a IAB, že při kumulaci rizik (zpravidla jsou vykazovány tři překážky pro zprostředkování – věk, zdraví a nedostatečná kvalifikace) značně narůstá riziko hrozící dlouhodobé nezaměstnanosti. Šetření v sociálních agenturách v Severním Porýní – Vestfálsku navíc ukázala, že asi u 40 procent (přesně 41,7 procent) osob, které jsou v jejich péči, byly vyšší míra péče zdůvodněna existencí tří nebo více problémových oblastí. K tomu se přidává skutečnost, že ve většině případů nezaměstnanosti určují zatím všední den většiny zprostředkujících odborných sil jedna nebo dvě více či méně závažné překážky pro zprostředkování, neboť to jsou často okolnosti, které vyvolávají výpověď. (3) Pojem „ohraničené závažné překážky pro zprostředkování“ implikuje, že nejsou shrnuty překážky, které byly vyvolány událostí stejného druhu. Příklad: Překážka pro zprostředkování „přílišné zadlužení“ implikuje odpovídající následky, jako jsou nedoplatky na nájemném (případně s nuceným vystěhováním), nezaplacené účty za energii nebo nucená exekuce. Pojem „závažná“ upřesňuje, že se musí jednat o překážky pro integraci, které jsou přiměřené intenzivní formě péče v případovém managementu a které také lze touto péčí odstranit (srov. tabulku). I v případě znaků bránících zprostředkování, které nakonec nelze ovlivnit (například Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

13/57

věk, pohlaví, národnost, postižení), nemají případoví manažeři zpravidla žádné jiné nástroje politiky trhu práce než zprostředkující odborné síly v agenturách. Je zde ale i nezbytný prostor pro uvážení, který každý případový manažer potřebuje pro přiměřené řízení přístupu k případu. Pojem „překážka pro zprostředkování“ vyjasňuje, že všechny biografické a sociální aspekty potřebné osoby schopné výdělku, případně skupiny potřeb, jsou posuzovány za legislativního předpokladu integrace na trh práce. (4) Pojem „odůvodněná osobou/skupinou potřeb“ chrání klienty před příliš dalekosáhlými

zásahy institucí, jelikož například důvody tržně-zprostředkující překážky (chybějící poptávka po určitých profesních kvalifikacích) nezpůsobí, že daná osoba bude vedena v procesu případového managementu. Je ale třeba poukázat na to, že překážky pro zprostředkování, které se vztahují na skupinu potřeb, nelze hodnotit kumulativně. Pro vyjasnění: Tři potřebné osoby schopné výdělku vždy s jedním znakem bránícím zprostředkování nevyvolají žádnou případovou péči! (5) I poslední část věty „…bez procesní podpory ze strany případového managementu není

integrace do zaměstnání možná …“ připouští prostor pro uvážení, současně ale zdůrazňuje, že využití případového managementu není pokládáno za prioritní řešení. Mohou-li podobné vyhlídky na úspěch vykázat řešení mimo rámec procesu případového managementu, je třeba je zvolit. Akceptace definice tohoto druhu pro přístup k případovému managementu by měla veskrze pozitivní následky: S definicí se na školeních pracuje lépe. Budoucím případovým manažerům je tak možné zprostředkovat potřebnou jistotu při řízení přístupu. •

Řízení přístupu srovnatelnou měrou uplatňované na celém území Spolkové republiky Německo usnadňuje controllingové procesy a díky němu je srovnání plnění, které požaduje zákonodárce, mezi pracovními společenstvími s podobnou situací na trhu práce, ale i s optujícími komunami transparentnější.

•

Jednotné řízení přístupu konečně také jistí pracovníky zúčastněné na místě, posiluje jejich nezávislost, ale současně požaduje také dokumentaci důvodů převzetí, kterou lze zkontrolovat.


14/57

Příloha 3: Kvalitativní znaky poradenských služeb orientujících se na kvalifikaci

Autor Prof. Dr. Claus Reis, FH Frankfurt

1.

Co se rozumí pod pojmem „kvalitativní znaky“?

Zaměstnanost s „kvalitou“ nebo „kvalitativními znaky“ plnění předpokládá vysvětlení některých pojmů a rozhodnutí. Nejprve je třeba definovat, co se míní pojmem „kvalita“. Všeobecně je „kvalita“ formální, relační kategorie, kterou lze vztáhnout na různé obsahy, jak na materiální produkty, tak i na služby. Německý Institut pro tvorbu norem vypracoval následující definici, z níž především se vychází i zde. „Celek vlastností a znaků produktu či služby, které se vztahují na jejich vhodnost ke splnění stanovených nebo předpokládaných požadavků“ (1992: 9). Tato definice vykazuje dva rozměry určení kvality: •

Určení vlastností ve smyslu popisu specifické povahy produktu či služby (deskriptivněanalytický rozměr „kvality“).

•

Stanovení požadavků instancí, která je k tomu oprávněna (nebo pro to požaduje oprávnění - evaluativní rozměr „kvality“).

Oba rozměry je třeba od sebe odlišovat, stanovení specifické povahy ještě neznamená hodnocení, „kvalita“ (zde ve smyslu specifických stanovitelných vlastností) se musí spíše vázat na normativní kritéria, jako je např. vytyčení cílů nebo úkolů (srov. také Köpp/Neumann 2003: 83 a násl.). „Poradenství orientované na kvalifikaci“ je v obsahovém a historickém kontextu pojmu „empowerment“. Jeho ústředním cílem je změnit orientaci, která převládá v praxi sociální práce – navzdory všem ústním přiznáním – a která se zaměřuje na problémy a nedostatky lidí, na profesionální postoj, který využívá silné stránky lidí a snaží se je explicitně podporovat. Je třeba zde použít formulaci kvalitativních znaků a pak pojmenovat prvky obsahově specifikovaného poradenství, které přispívají k dosažení tohoto cíle.

2. Co je to „poradenství“ V hovorové řeči jsou pojmem „poradenství“ označovány různé situace, které mají společný prvek v tom, že určité osoby coby „poradci“ předávají své znalosti nebo své zkušenosti v souvislosti s určitým problémem „osobám žádajícím o radu“. Poradenství představuje formu jednání, která je k dispozici ve všední den, je „známá“, zároveň je ale institucionalizována a profesionalizována. Od 80. let 20. století zaznamenáváme přímo „poradenský boom“, který je doposud nepřerušený, vztahuje se na nejrůznější životní situace a zahrnuje jak komerční, tak i nekomerční poradenství. Poradenství se nabízí jako specializovaná služba i v kombinaci s jinými plněními nebo s prodejem materiálních produktů (prodejní poradenství). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

15/57

Vzhledem k této rozmanitosti poradenství je jistě správné vyjít společně s Nestmannem z další expanze, která by měla zamezit příliš úzkému pojmovému zaměření (srov. např. Nestmann/Engel 2002); současně je ale nebezpečí, že pojem ztratí své kontury, pokud „poradenství“ neoddělíme od jiných forem sociální praxe. Takové vymezení může v zásadě proběhnout třemi způsoby: a) únikem ke „každodenní rutině“, která je pro poradenství specifická, b) empirickou analýzou poradenských situací, c) normativními určeními, např. judikaturou.

a) Každodenní poradenství Poradenství každodenních pomocníků specifických profesí (jako jsou hostinští, řidiči taxíků, kadeřníci, srov. Nestmann 1988) nabízí vhled do elementárních struktur poradenství jako všednodenních forem jednání. Absence institucionálního kontextu umožňuje rekonstrukci základních očekávání každodenních aktérů ohledně sociálních procesů, které jsou obecně označovány jako „poradenství“. V této specifické sociální konstelaci vzniká možnost hledat relativně bez závazků a donucení pomoc nebo tuto pomoc odmítnout. V těchto ohledech je výrazně vyjádřen charakter poradenství, a sice to, že představuje „proces vyjednávání“ s „otevřeným koncem“, jehož začátek (začátek poradenství) a konec (realizace výsledků poradenství) stanoví osoba žádající o radu. Geneze formy jednání „poradenství“ tak vděčí v každodenním životě rozhodnutí osoby žádající o radu v souvislosti s tím, že se vyskytne v nějaké situaci, o níž ví, že je strukturovaná asymetricky, od níž ale očekává i určité pozitivní účinky na svou životní praxi, a s tím, že tuto situaci bude zachovávat tak dlouho, aby toto jeho očekávání nebylo zklamáno.

b) Empirické analýzy poradenských situací Několik málo empirických šetření, která jsou k dispozici – většinou na konverzačněanalytickém nebo komunikačně-analytickém základě – o komunikaci profesionálního poradenství (Schmitz a kol. 1989, Knauth/Wolff 1989, Nothdurft/Reitemeier/Schröder 1994, MASQT 2000), dospělo, ačkoli byly analyzovány velmi rozdílné poradenské situace (od studijního poradenství přes poradenství pro spotřebitele až po sociální poradenství), k překvapivě shodnému výsledku: navzdory rozmanitosti vykazuje komunikace v rámci poradenství shodné struktury: -

konkrétní odkaz na problémy, které osoby žádající o radu vnesly do komunikace a které poradce zachytil. Při tom poradce specifikuje problémy „upřesňujícími otázkami“ a tématicky je připravuje ke zpracování. Druh upřesňujících otázek určuje specifické obsahové pozadí poradenství, dovoluje např. odlišit psychologické poradenství od právního poradenství (Knauth/ Wolff 1989).

-

Odchylky v perspektivě poradenství a jeho témat, které jsou na jedné straně konstitutivní pro uskutečnění poradenství, současně ale vyznačují poměr napětí, který zúčastnění musí interaktivně zvládnout (Nothdurft/Reitemeier/Schröder 1994). Poradenství je tak forma asymetrické komunikace, která v sobě nese svůj podstatný znak, tj. obě strany Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

16/57

s touto asymetrií souhlasí a během rozhovoru ji společně udržují. -

Poradenství ponechává „otevřené možnosti řešení“. Asymetrie a divergence perspektiv sice slouží k tomu, aby poradce nabídl svůj „pohled na věc“, aby mohl pro vyjasnění konkrétních problémů dát k dispozici všeobecně platné poznatky (Knauth/Wolff 1989: 331), nezachází ale tak daleko, aby osobě žádající o radu vnutil určité řešení. To se nemusí podařit už proto, že „zatěžkávací zkouška“ poradenství spočívá v praktickém uplatnění rad osobou žádající o radu: „I když je poradenství dle své logiky uzavřeno, klient tedy zaujal stanovisko k radě poradce, ještě nedošlo ke zprostředkování jednotlivých momentů jednání pomocí odůvodnění (= poradenská situace) a rozhodnutí (= uplatnění). K tomu dochází až při jednání v praxi.“ (Schmitz a kol. 1989: 143.) c) Poradenství z pohledu soudní judikatury

Ze strany zákonodárce existuje pouze málo normativních určení struktury a obsahu poradenství (srov. podrobně MASQT 2000: 227 a násl.). Spolkový ústavní soud však měl příležitost intenzivně se zabývat předmětem „poradenství“ a vynesl při tom několik zásadních výroků. Ve svém rozsudku ze dne 28. 5. 1993 o poradenství v oblasti konfliktů v těhotenství soud mimo jiné uvedl: „Při stanovení obsahu poradenství může zákonodárce vycházet z toho, že poradenství má šanci pouze tehdy, má-li skutečně chránit nenarozený lidský život, když je vedeno jako otevřené různým možnostem řešení. Aby bylo poradenství úspěšné, musí se opírat o to, že se žena podílí na hledání řešení. To ospravedlňuje také, nehledě na to, vynucení očekávané připravenosti ženy k rozhovoru a spolupůsobení.“ (E 88, 203, II: 282). Spolkový ústavní soud poukazuje důrazně na divergenci perspektiv v tom, že se poradce zavazuje k tomu, že se nebude soustředit pouze na situaci, která ženu zajímá, ale že se tématem stane i existující rozpor s judikaturou. Nicméně jednoznačně konstatuje: „Poradenství má povzbuzovat, nikoli zastrašovat; probouzet pochopení, nikoli poučovat; posilovat odpovědnost ženy, nikoli mentorovat.“ (viz 2833) Celkem vzato lze formu jednání „poradenství“ charakterizovat pomocí následujících základních prvků: •

Obsahová struktura, souvislost s problémem. Osoba žádající o radu očekává, že obsah poradenství bude moci „vyhodnotit“ a zhodnotit ve své vlastní životní praxi, tzn. že může komunikaci uplatnit v praxi. Zatěžkávací zkouškou pro kvalitu poradenství je jeho praktická použitelnost, poradenství podává informace samo o sobě. Tato souvislost s problémem není „dána“, nýbrž musí být „vyrobena“ teprve v samotné poradenské situaci. „Koprodukce“ v poradenství se v neposlední řadě realizuje díky tomu, že se osobě žádající o radu podaří zformulovat svůj problém a že se poradci podaří problém osoby žádající o radu pochopit.

•

Formální struktura, strukturální asymetrie komunikace při poradenství, která se v průběhu poradenského procesu specificky mění. Osoba žádající o radu a poradce zaujímají komplementární role: osoba žádající o radu dává informace, poradce tyto informace „hodnotí“, poradce strukturuje rozhovor, osoba žádající o radu se podvoluje „vedení“ poradce, poradce rozvíjí návrh, osoba žádající o radu ho realizuje – nebo také ne. V zásadě má osoba žádající o radu rozhodovací právo o následcích poradenství, které tvoří motivační základ poradenského procesu, proto se ke konci poradenství asymetrie obrací.

3

Spolkový ústavní soud odvozuje odsud ve svém rozsudku řadu požadavků na poradenství a jeho institucionální zakotvení, které se vyplatí vzhledem k jejich přenosnosti prodiskutovat. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

17/57

S ohledem na problém „kvality" poradenství lze tak zjistit, že z deskriptivně-analytického hlediska mohou být „poradenstvím “nazývány pouze ty formy konkrétní komunikace a interakce, které vykazují obě charakteristiky. Pokud chybí souvislost s problémem nebo otevřenost výsledkům, jedná se o sociální praktiky, které by se musely klasifikovat jinak, v žádném případě jako „poradenství“, a to ani z hlediska každodenního porozumění (srov. a), ani z hlediska vědeckých poznatků (srov. b) nebo soudní judikatury (srov. c). Lze tedy formulovat obecné znaky kvality poradenství: -

Poradenství se týká konkrétního problému osoby žádající o radu. Musí být postaveno tak, aby se osoba žádající o radu ocitla v situaci, kdy bude moci tento problém formulovat a – v případě potřeby – ho na základě žádosti specifikovat tak, aby se mohl stát tématem poradenství.

-

Poradenství musí být „otevřené výsledkům“. Osoby žádající o radu se mají ocitnout v situaci, kdy budou moci výsledky poradenství realizovat samostatně ve svém každodenním životě, aniž budou k určitému jednání potřebovat poradce nebo aniž k tomu vůbec budou nuceny.

Z těchto kvalitativních znaků lze odvodit, jaké normativní požadavky musí poradenství splňovat:

3.

-

Musí být z odborného hlediska nezávislé, tzn. proces vyjednávání, který vede k pracovnímu svazku a který nesmí být vystaven vnějšímu tlaku na osobu žádající o radu nebo na poradce (např. ve formě tlaku na úspěch).

-

Musí být k dispozici dostatek času, aby se proces vyjednávání vůbec rozběhl, případně aby bylo možné na něj navázat.

-

Poradenství musí být „důvěrné“, tzn. osoby žádající o radu musí vědět, že jejich výroky nebudou pro ně mít žádné negativní následky.

-

Odborné síly, které poskytují poradenství, musí být schopny strukturovat proces poradenství tak, aby osoby žádající o radu mohly zaujmout skutečné stanovisko k procesu a k výsledkům. Tento úkol vyplývá ze strukturální dominance osoby poradce na počátku poradenství, který umí vyřešit problém lépe než osoby žádající o radu.

Jak vypadá „poradenství orientované na kvalifikaci“?

Obsahová struktura, souvislost s problémem, otevírá poradenství různým obsahům, které mohou být empiricky zjištěny. S ohledem na vznik kvalitativních znaků je žádoucí, aby byly specifikovány tématické oblasti nebo cíle, v jejichž souvislosti je poradenství poskytováno. „Poradenství orientované na kvalifikaci“ stojí v tradici procesu empowerment. Jeho základní koncepci formuloval Wolfgang Stark následujícím způsobem: „Zorný úhel se zde cíleně zaměřuje na zdroje a silné stránky lidí, na jejich potenciál zvládnout život a – uspořádat si život – a to i za omezených podmínek nedostatku nebo na pozadí četných osobních a sociálních deficitů“ (Stark 1996: 108). „Empowerment“ tak nevyznačuje žádnou pracovní Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

18/57

oblast a „tématickou oblast“ a nepředstavuje ani žádnou metodu v užším smyslu. V německém vnímání je přístup „empowerment“ chápán výslovně jako „profesionální postoj“: „Na empowerment nelze pohlížet jako na metodu nebo na profesionální nástroj, představuje totiž spíše profesionální postoj, který do středu zájmu staví podporu potenciálu sebeorganizace a jednání společenství.“ (Stark 1996: 159). Tak se ale neformuluje pouze „postoj“, nýbrž i cíl „empowermentu“, který je patrný již v anglickém slově: jde o získání „moci“ v tom smyslu, že lidé jsou činěni způsobilými k tomu, aby nejen zvládli zčásti nedostatečné životní okolnosti, ale aby je samostatně zlepšili tak, aby se zvýšil jejich blahobyt. Ačkoli empowerment je přímo ve své severoamerické tradici ve větší míře zaměřen na skupinové činnosti, tvorbu sítí a prohlubování schopnosti řešit politické konflikty, má jeho vytyčený cíl velký význam i pro utváření poradenství zaměřeného na jednotlivce. Je třeba vzít při tom v úvahu, že „empowerment“ vychází z předpokladu „autonomního a úspěšného jedince, který je schopen společně s ostatními plnit své zájmy a představy“. (Stark 1996: 76). U mnoha lidí, s nimiž má sociální práce co do činění, to nelze jen tak předpokládat, především u osob ve složité materiální situaci. Cílem poradenství musí být v těchto případech v první řadě vytvoření základů autonomního jednání. Navzdory tomuto „skromnějšímu“ přístupu obsahuje orientace poradenství na tento cíl specifickou koncepční úpravu. Stručně to odůvodníme níže na příkladu modelového projektu „sociálních odborů“ země Severní Porýní – Vestfálsko, kterého se autor v letech 1997 až 1999 vědecky spoluúčastnil. Modelový projekt nabídl příležitost vyzkoušet koncentrovanou formu poradenské praxe, která patří k tradičním vlastnostem sociální práce, jako samostatná forma poradenství, která ale od 60. let ustoupila do pozadí ve prospěch specializovaných forem poradenství, jako je výchovné poradenství, rodinné poradenství, poradenství pro osoby se závislostí nebo poradenství pro dlužníky (abychom jmenovali alespoň některé): poradenství pro lidi ve složité materiální situaci, stručně: sociální poradenství (srov. MASQT 2000). Modelový projekt představoval pokus sjednotit dostupné pracovní přístupy a tím upřesnit požadovaný profil poradenství pro lidi ve složité materiální situaci. Ve výsledku se ukázalo, že otázky, jimiž se sociální odbory zabývaly, jsou sice zastaralé, ale že je zapotřebí vytvořit z tradice sociální práce nabídku poradenství, která bude k těmto otázkám přistupovat novou formou. Zkušenosti sociálních odborů ukázaly, že existuje potřeba nabídky speciálního poradenství, jehož charakteristika spočívá v tom, že je „nespecifické“, tzn. spektrum problémů, které mají být v poradenství projednány, se nestanoví předem podle tématického přizpůsobení (např. poradenství pro dlužníky) nebo vymezení cílových skupin (např. osoby bez bytu nebo osoby hledající byt), nýbrž má zůstat otevřené pro to, co osoby žádající o radu tlačí, pro materiální nouzi a všechny problémy, které s tím souvisejí, ale i zdroje, jimiž disponují.

4.

Kvalitativní znaky poradenství orientovaného na kvalifikaci

Poradenství orientované na kvalifikaci určené osobám ve složité materiální situaci se zaměřuje na posílení osoby žádající o radu v souvislosti s jejími možnostmi, jak aktivně utvářet svou životní situaci a jak (znovu) získat samostatný prostor. Silná stránka tohoto přístupu spočívá v jeho dvojím zaměření: na jedné straně se středem zájmu dostávají materiální stránky životní situace, současně ale také subjektivní vnímání, vzory jednání, Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

19/57

jakož i zvládání problémů osob žádajících o radu. Na pozadí zmíněného modelového projektu může být formulováno několik specifických kvalitativních znaků „poradenství orientovaného na kvalifikaci“ pro osoby ve složité materiální situaci.

Materiální situace tvoří těžiště poradenství, přesto je „poradenství orientované na kvalifikaci pro osoby ve složité materiální situaci“ z tématického hlediska otevřené.

K obsahům tohoto poradenství patří například témata: ■ poradenství o problémech s materiálním zajištěním obživy v nejrůznějších konstelacích případů; ■ vyjádření přístupů k různým (sociálním) plněním, a případně dokonce koordinace jejich uplatňování; ■ materiální zajištění obživy výdělečnou činností představuje další těžiště poradenství pro lidi ve složité materiální situaci; ■

a konečně, problémy lidí v bytové nouzi patří ke klíčovým tématům poradenství v sociálním kontextu.

„Poradenství orientované na kvalifikaci určené osobám ve složité materiální situaci“ disponuje celou řadou kombinovaných forem jednání.

Poradenství zaměřené na změnu: Má zařídit, aby se osoby žádající o radu ocitly v situaci, kdy budou moci své životní okolnosti zvládat lépe na základě změněného pohledu na problém. Aby toho mohlo být dosaženo, kombinuje se poradenská činnost cíleně s jinými druhy pomoci, které mají podpořit lidi ve složité materiální situaci. I když ohnisko poradenského dění tvoří rozhovor s osobami žádajícími o radu, neomezuje se poradenství na zprostředkování informací a na komunikativní podporu osob žádajících o radu při výkladu a zvládání jejich situace. Nabízí navíc praktickou pomoc, která odkrývá finanční a další zdroje zajištění obživy. Patří sem např. navázání kontaktu s jinými instancemi nebo zprostředkování bytu, opatření či pracovního místa nebo pomoc při ucházení se o práci a korespondenci. Právě v kombinaci s poskytnutím pomoci a poučením se žádá základní postoj poradce: Pokud není dosaženo cíle dovést klienty k sebe-organizaci, musí být „zastupující jednání“ omezeno na minimum a poskytnuto ve prospěch dosahování cíle. Zde je nutný profesionální postoj poradce. „Poradenství orientované na kvalifikaci určené osobám ve složité materiální situaci“ zahrnuje vysokou intenzitu účasti. „Poradenství orientované na kvalifikaci určené osobám ve složité materiální situaci“ je intenzivní, pokud jde o účast: I když nedojde k doslovnému plánování integrace, nezůstane Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

20/57

omezeno na interakci mezi odbornými silami poskytujícími poradenství a osobami žádajícími o radu. Na materiálním zajištění se totiž zpravidla podílí více aktérů, případně nositelů plnění. V mnoha případech je to právě jejich neodsouhlasené jednání, co způsobuje velkou míru potřeby poradenství a podpory.

5. Kvalifikační profil poradců „Poradenství orientované na kvalifikaci určené osobám ve složité materiální situaci“ se z koncepčního hlediska opírá o to, že proces poradenství se řídí přáním osob žádajících o radu. Poradci musí být proto otevření problémům, o nichž je osoby žádající o radu informují. Aby mohli poskytovat poradenství orientované na plnění, musí mít možnost používat široký repertoár forem jednání, které se vzájemně kombinují podle daného problému. Ke společnému pochopení problémů, které se mají řešit, dojde zpravidla teprve při poradenském pohovoru. To předpokládá, že poradci se s odbornou jistotou orientují ve specializovaných a otevřených, materiálních a psychosociálních příčinách problémů. Musí být schopni vést pohovor strukturovaně od oznámení problému přes jeho vyjasnění až po cílové dohody, případně návrhy řešení, aniž se prostor pro tematizaci příliš brzy zúží. Základní předpoklad poradenství ve složité materiální situaci tvoří fundované sociálně-právní a procesní znalosti předpisů, předpokladů pro nároky a plnění všech místních a územně nadřazených nositelů plnění, kteří přispívají k materiálnímu zajištění obživy adresátů, a znalosti sousedních jurisdikcí. Poradci musí být kromě toho schopni „převádět“ právní skutkové stavy (související s plněním) na možnosti jednání v jednotlivých případech. V kontextu zaměstnanosti je pro poradenství užitečná také znalost trhu práce, pracovnětržního významu ukončení vzdělání a znalost podnikového náboru pracovníků. Literatura (viz příloha k odborné koncepci)


21/57

Příloha 4: Pracovní pomůcka pro dohodu o začlenění podle § 15 SGB II

§ 15

Dohoda o začlenění (1) Agentura práce má se souhlasem komunálních nositelů dohodnout s každou potřebnou osobou schopnou výdělku plnění požadovaná pro její začlenění (dohoda o začlenění). Dohoda o začlenění má zejména určovat,

1. jaká plnění osoba schopná výdělku obdrží pro účely začlenění do práce; 2. jaké úsilí musí potřebná osoba schopná výdělku pro začlenění do práce minimálně vynaložit a s jakou četností a v jaké formě musí toto úsilí doložit.

Dohoda o začlenění má být uzavřena na šest měsíců. Poté má být uzavřena nová dohoda. V každé následující dohodě o začlenění musí být zohledněny doposud nabyté zkušenosti. Pokud není dohoda o začlenění možná, měly by se právní úpravy podle druhé věty uplatňovat prostřednictvím správního aktu.

(2) V dohodě o začlenění může být též dohodnuto, jaká plnění obdrží osoby, které s potřebnou osobou schopnou výdělku žijí v jedné potřebné skupině. Tyto osoby se musí tohoto procesu zúčastnit.

(3) Pokud je v dohodě o začlenění dohodnuto opatření o vzdělání, je zapotřebí také upravit, v jakém rozsahu a za jakých předpokladů je potřebná osoba schopná výdělku povinna uhradit náhradu škody, pokud opatření z důvodu, který je na její straně, nedovede do konce.


22/57

1.

Všeobecné informace

2.

Právní rámec

2.1

Právní forma dohody o začlenění

2.2

Zúčastněné osoby

2.3

Obsah dohody o začlenění

2.4

Časový rámec

2.5

Právní následky

2.6

Správní akt

2.7

Povinnost uhradit náhradu škody při dohodě o vzdělávacím opatření

2.8

Forma dohody o začlenění


23/57

1. Všeobecné informace S každou potřebnou osobou schopnou výdělku (potřebná osoba) má být uzavřena dohoda o začlenění (dohoda). Dohodou se má konkretizovat sociálně-právní vztah mezi potřebnou osobou a nositeli základního zajištění. Obsahuje závazné výroky o podpoře a vymahatelných požadavcích týkajících se potřebné osoby. Uzavření dohody o začlenění musí předcházet nutně rozsáhlé a systematické profilování. Profilování slouží k posouzení rizik a šancí jednotlivce v souladu s principem podpory a vymahatelnosti a ke zjištění jeho profesní pozice. Oba pracovní prostředky staví logicky na sobě a mají sloužit k vytvoření transparentnosti a závaznosti procesu integrace. (Poznámka: V rámci dalšího rozvoje a testování diferenciace klientů a operačních programů při zapojení do klientského centra jsou vypracovány odpovídající nástroje i pro okruh klientů SGB II). Na profilování má navazovat poradenský rozhovor, na jehož základě jsou dohodnuty konkrétní kroky začlenění, které jsou pak zakotveny v dohodě. Při tom mají být zohledněna zjištění pozice, která byla provedena již v rámci SGB III (profilování).

Profilování (15.1)

Princip podpory a vymahatelnosti (15.2)

Další rozvoj diferenciace klientů a operační programy (15.3)


24/57

2. Právní rámec 2.1

Právní forma dohody o začlenění

Dohoda je veřejnoprávní smlouva (§ 53 a násl. SGB X), která musí být Právní forma podle § 56 SGB X uzavřena písemně. (15.4) Je závazná pro obě smluvní strany, tzn. v případě nesplnění dohody se může každá ze smluvních stran odvolat na dodržení práv a povinností (srov. právní následky). V případě porušení smluvních povinností se odpovídajícím způsobem uplatňují ustanovení občanského zákoníku – pokud to ovšem není v rozporu s předpisy sociálního zákoníku nebo se zvláštnostmi veřejnoprávní smlouvy. V případě nedodržení smluvních povinností přicházejí v úvahu nároky na náhradu škody z důvodu porušení povinnosti.

2.2 Zúčastněné osoby Potřebná osoba schopná výdělku Podle § 15 SGB II má být s každou potřebnou osobou schopnou výdělku uzavřena dohoda o začlenění. Příslušnému nositeli je tak poskytnuto vázáné zvážení, tzn. předpis je pro něho v zásadě tak závazný jako povinný předpis. Zvážení je možné pouze u obzvláště atypických okolností.

Potřebná osoba schopná výdělku (15.5)

Od uzavření dohody o začlenění se ustupuje pouze v případě, že

Předepsané ustanovení jako vázané zvážení (15.6)

-

dotyčná osoba může být na trh práce nebo na trh vzdělávání aktuálně s vyšší pravděpodobností integrována i bez dohody.

-

dočasně nejsou výdělečná činnost nebo opatření vedoucí k začlenění přijatelné a potřebná osoba se na to odvolává.

Od uzavření dohody lze tudíž – dočasně – upustit zejména u následujících skupin osob: -

-

-

(Dočasně) vyňaté skupiny osob (15.7)

Samoživitelé, pro něž není výdělečná činnost podle § 10 odst. 1 bodu 3 SGB II únosná a kteří nechtějí dohodu uzavřít na vlastní žádost. Potřebné osoby pečující o jinou osobu ve smyslu § 10 odst. 1 bodu 4 SGB II, pokud jim tato péče brání v přijetí činnosti. Žadatelé až do konečného vyjasnění statutu v EU ze strany nositele důchodového pojištění. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

25/57

-

Osoby s přípustnou orientací na odchod do důchodu (§ 16 odst. 2 SGB II – pracovní zákoník -, § 65 odst. 4 SGB II), ledaže chtějí dohodu uzavřít dobrovolně.

-

Pokud potřebná osoba schopná výdělku dostává pouze povinné dávky.

-

Mladiství, na které se vztahuje povinná školní docházka, a mladí lidé do 25 let, kteří po ukončení povinné školní docházky navštěvují v rámci denního studia všeobecnou nebo odbornou školu, pokud lze na základě jejich výkonů očekávat úspěšné zakončení všeobecné nebo odborné školy.

-

Osoby s pevným příslibem práce během příštích osmi týdnů.

Pokud jsou prozkoumány výjimečné skutečnosti, musí být zrušena žádost Registrace do coArb uchazeče o práci (BewA) a zaznamenána pro opakovanou aktivaci. Současně se musí nejpozději po šesti měsících zadat termín pro opětovné předložení. Výjimečné skutečnosti se pak musí znovu přezkoumat (např. předložení vysvědčení, doklad o péči o jinou osobu atd.), a pokud tyto skutečnosti stále existují, musí být provedena aktualizace poznámky o opakované aktivaci. To se musí v BewA zdokumentovat ve formě poradenské poznámky. Navíc je třeba zarezervovat další termín předložení po šesti měsících.

Členové potřebné skupiny Žije-li v jedné potřebné skupině více potřebných osob, má se s každým Zahrnutí do skupiny jedincem uzavřít jedna dohoda. potřebných Žijí-li potřebné osoby v potřebné skupině s potřebnými osobami, které nejsou schopné výdělku, mohou být plnění poskytována i těmto osobám neschopným výdělku. Mají být začleněny do dohody o začlenění potřebné osoby. Plnění může potřebná osoba neschopná výdělku dostávat zejména tehdy, když jsou splněny předpoklady podle § 7 odst. 2 SGB II, když skutkové podstaty ztěžují přijetí práce potřebnou osobou, která s ní žije ve skupině potřebných, nebo takovému přijetí práce zabraňují. (Srov. DA § 7). V takovém případě se potřebná osoba neschopná výdělku musí podílet na dohodě.

Komunální partneři Dohoda o začlenění má být uzavřena ve shodě s komunálním partnerem. Shoda s komunálním partnerem musí být zajištěna zejména tehdy před uzavřením dohody, když mají být poskytnuta plnění, která poskytuje komunální nositel, zejména tedy plnění podle § 16 odst. 2 bodu 1–4 SGB

Dohoda s komunálním nositelem (15.9)


26/57

II. Agentura práce může dohodu ohledně těchto plnění uzavřít teprve tehdy, když s tím komunální nositel plnění předtím souhlasil. Vychází se však z toho, že v ARGE je mezi dvěma nositeli SGB II dohodnuto, že souhlas nemusí být udělován v každém jednotlivém případě, ale že platí za v zásadě udělený.

2. 3 Obsah dohody o začlenění

Stanovení jasných a jednoznačných V dohodě o začlenění musí být přesně určeno, jaká plnění za podpůrných plnění účelem integrace na trh práce potřebná osoba dostane. (§ 15 odst. 1 (15.10) bod 1 SGB II). S ohledem na smluvní závazný účinek se možnosti podpory s finančními účinky přislíbí vždy až tehdy, když je to konkrétně možné vzhledem k rozpočtovým prostředkům. Podpůrná plnění vyplývají z rozhodných možností § 14, 16 a 29 SGB II. Podpůrná plnění se musí stanovit podle diferencovaného výsledku profilování a vyjasnit při poradenském rozhovoru. Jako pomůcku při tom osobní kontaktní partneři (zprostředkovatel práce/případový manažer) Předtištěný formulář použijí předtištěný formulář v coArb a v § 1 dohody o začlenění dohody o začlenění zaznamenají konkrétně dohodnutá plnění a povinnosti ARGE, případně (15.11) komunálního nositele a potřebné osoby. Předtištěný formulář obsahuje pracovně-ekonomicky smysluplná, standardizovaná a často se vyskytující plnění a požadavky, mohou ho ale vždy doplnit také individuální dohody. Plnění a povinnosti jsou projednávány při každém předběžném pohovoru a v případě potřeby mohou být upraveny. Příslušný nositel se může v rámci dohody o začlenění případně zavázat, že rozhodnutí např. ve formě přidělení k jednomu opatření začlenění vydá později nebo že povolení jako takové udělí již přímo ve smlouvě. Podle § 15 odst. 1 bodu 2 SGB II musí dohoda dále určovat, jaké úsilí, Úsilí (15.12) v jaké formě a s jakou četností musí potřebná osoba vynaložit. To se musí odsouhlasit individuálně s ohledem na danou osobu a dané okolnosti. Platí zásada, že požadavky na potřebnou osobu musí být popsány jednoznačně a jasně, neboť individuálně stanovené závazky představují v případě neplnění ze strany potřebné osoby podnět k ověření sankční skutkové podstaty § 31 odst. 1 bodu 1b SGB II. Generalizovaná doporučení jsou z důvodu četnosti případných požadavků nevhodná.

Ve veřejnoprávní smlouvě o sociálních plněních smí být mezi správním orgánem a potřebnou osobou dohodnuta pouze plnění dle uvážení. To znamená, že smlouvy o sociálních plněních, o které se nárok opírá, jsou nepřípustné (§ 53 odst. 2 SGB X).

Povinná plnění (15.13)

2. 4 Časový rámec

Doba platnosti (15.14)

Dohoda o začlenění se uzavírá na šest měsíců. I zde je stanoveno vázané zvážení (viz. paragraf 3.2). V odůvodněných případech může Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

27/57

osobní kontaktní partner dobu platnosti dohody také zkrátit. V úvodní fázi se má až do 31. 12. 2006 dohoda o začlenění uzavírat až na dvanáct měsíců (§ 65 odst. 6 SGB II). Dohoda může být vypracována i jako rámcová smlouva, která se uzavře na šest, případně dvanáct měsíců. To lze v případě potřeby přizpůsobit, když se potřebná osoba přihlásí u agentury a když panuje potřeba provést změnu.

Následná dohoda Pokud se začlenění v tomto časovém rámci nepodaří, musí být uzavřena nová dohoda o začlenění. Zde musí být zohledněny doposud nabyté zkušenosti.

2. 5 Právní následky Dohoda o začlenění je závazná jak pro potřebnou osobu, tak i pro nositele. Oproti dohodě podle § 35 odst. 4 SGB III mohou nedodržením dohody vzniknout bezprostřední právní následky.

Následná dohoda (15.15)

Vzájemný závazný účinek (15.16

Pokud nositelé nesplní práva potřebné osoby (např. opatření pro začlenění) dohodnutá v dohodě, může je potřebná osoba vyžadovat.

Proto musí být v každé dohodě také stanoveno, jaké právní následky ponese nesplnění smluvních povinností pro potřebnou osobu. Pokud své závazky vyplývající z dohody nesplní potřebná osoba, mohou vzniknout právní následky, když byla potřebná osoba o právních následcích poučena předem. Proto je zapotřebí odkázat na právní následky v § 2 dohody.

Právní následky při neplnění smluvních povinností (15.17)

Pokud je v dohodě dohodnuto opatření o vzdělání, je zapotřebí také upravit, v jakém rozsahu a za jakých předpokladů je potřebná osoba povinna uhradit náhradu škody, pokud opatření z důvodu, který je na její straně, nedovede do konce. Pomocí hrozícího snížení podpory v nezaměstnanosti II se může zvýšit motivace pro dotyčnou osobu, aby své vzdělání řádně ukončila.

Povinnost uhradit náhradu škody podle § 15 odst. 3 SGB II (15.18)

Jelikož § 31 odst. 1 SGB II stanovuje sankce pouze pro případ, že potřebná osoba byla o právních následcích předtím poučena, musí se v textu smlouvy odkázat na poučení o právních následcích v příloze. Vzorové poučení se nachází v příloze. Stejně tak musí poučení o právních následcích proběhnout i v případě dobropisu na vzdělání.

Sankce podle § 31 odst. 1 bodu 1 b-d (15.19)


28/57

2.6 Správní akt Není-li uzavřena nabídnutá dohoda o začlenění, realizují se ustanovení o plněních za účelem sociální a profesní integrace a forma a rozsah vlastního úsilí a povinnosti spolupůsobení potřebné osoby (§ 15 odst. 1 druhá věta body 1 a 2 SGB II) prostřednictvím správního aktu.

Správní akt při odmítnutí uzavření dohody ze strany potřebné osob y (15.20)

Dohoda nemůže být například uzavřena, pokud -

se potřebná osoba schopná výdělku zdráhá ji uzavřít (je nutné odkázat na § 31 odst. 1 bod 1a SGB II);

-

potřebná osoba nemůže dohodu uzavřít, např. protože je analfabet nebo jí v uzavření dohody brání postižení a není k dispozici zmocněná osoba jako podpora;

-

předmětem dohody je povinné plnění podle § 16 odst. 1 druhé věty SGB II.

V těchto případech má být potřebné osobě zaslána informace, která přesně rozlišuje, co musí potřebná osoba poskytnout a jaká plnění jí budou nabídnuta. Informace musí obsahovat poučení o právních následcích, které uvádí právní následky v případě nedodržení závazků.

2. 7 Povinnost uhradit náhradu škody při dohodě o vzdělávacím opatření Povinnost náhrady škody vzniká pouze za předpokladu, že potřebná osoba nedovede opatření o vzdělání z důvodu, který se nachází na její straně, do konce. Důvod na straně potřebné osoby se pak vyskytne, když došlo k zaviněnému porušení povinnosti potřebné osoby (žádný významný důvod). Příklady -

přerušení opatření, protože potřebná osoba předstírá, že z důvodu nedostatku peněz si nemůže koupit jízdenku.

-

ukončení opatření, protože cíle kurzu již nelze dosáhnout z důvodu vysokého počtu neomluvených hodin.

-

přerušení opatření nositelem vzdělávání z důvodu chování v rozporu s opatřením, např. přetrvávající narušování výuky, vyhrožování násilím/používání násilí, pokračující zneužívání návykových látek apod.

Povinnost náhrady škody při přerušení vzdělávacího opatření podle § 15 odst. 3 (15.21)

Důvod, který není na straně potřebné osoby, se vyskytne například tehdy, kdy potřebná osoba přijme minimálně dvanáctiměsíční pracovní poměr s povinným placením sociálního pojištění.


29/57

Rozsah povinnosti náhrady škody Potřebná osoba musí zaplatit náhradu škody za předpokladu, že skutečně vznikne škoda.

Rozsah (15.22)

Povinnost náhrady škody může odpadnout např. tehdy, když je možné uvolněné místo okamžitě obsadit jinou potřebnou osobou.

2. 8 Forma dohody o začlenění Výše náhrady škody je ve smyslu § 80 SGB III omezena směrem nahoru na 30 % vzniklých nákladů na kurz: Je-li škoda menší, musí být nahrazena skutečně vzniklá škoda.

Profilační dotazník a předtištěná dohoda o začlenění (15.23)

Dohoda o začlenění je do prohlížeče BK nastavena jako vzor dokumentu a může být uložena do coArbNT pro daného klienta. Postup je sestaven analogicky k dosavadní praxi agentur. Je nastaven i přepracovaný profilační dotazník, který je již zaměřen na diferenciaci klientů a programy jednání. Dohoda o začlenění musí být přizpůsobena rámcovým podmínkám SGB II. U mladistvých osob schopných výdělku do 25 let, jejichž uchazečská žádost o zprostředkování vzdělání (paralelně s coArbNT) je vedená také v systému COMPAS, je základem pro dohodu výhradně výše uvedený dokument coArb. Uzavřením dohody o začlenění a nepřetržitou kontrolou ustanovení v ní přijatých je pověřen především příslušný opatrovník/kontaktní partner podle SGB II, tzn. v této souvislosti pravidelně přizpůsobuje coArbNT a aktivity COMPAS a v případě potřeby si opatřuje doplňující informace u odborné síly v příslušné oblasti zprostředkování vzdělání.

Mladiství do 25 let (15.24)


30/57

Příloha 5: Na cestě k samostatnosti. Doprovázení potřebných osob schopných výdělku při přechodu od veřejných dotací k podnikatelské nezávislosti

Autor: Burkhard Walter

PRO STADT KASSEL

Na cestě k samostatnosti. Doprovázení potřebných osob schopných výdělku při přechodu od veřejných dotací k podnikatelské nezávislosti

Nemusíme měnit nezaměstnané, ale poradenství.

Nabídka poradenství a podpory musí být přizpůsobena novým skupinám klientů a poradců.

Musí být stanoveny regionální autonomní prostory, které musí být realizovány v budoucí síti.

Zefektivnění uplatňování veřejných prostředků může znamenat nejprve větší výdaje pro následné úspory. Pro to je žádoucí, aby byl dán k dispozici investiční rozpočet.


31/57

Založení živnosti jako šance

Založení živnosti nebo převzetí malých podniků bylo v posledních letech v rostoucí míře chápáno jako šance pro ukončení nezaměstnanosti. Narostl počet s rozdílným úspěchem podnikajících fyzických osob a pracovníků „na volné noze“, podporovaných přechodnými finančními plněními a širokou nabídkou poradenství. Na tuto cestu se vydaly i skupiny osob, pro něž je první trh práce z různých důvodů značně uzavřen, které ale mají použitelnou kvalifikaci a pevnou vůli být nezávislí na státních transferových plněních. To se týká zejména zahraničních občanů s imigračním původem, starších osob, samoživitelů a dlouhodobě nezaměstnaných.4

Právní podklady

Finanční rámec této cesty dosud tvořily překlenovací dávky, příspěvek na založení živnosti podle SGB III a různé krajské programy. Ojedinělé obce umožnily na základě spolkového zákona o sociální pomoci příjemcům sociální pomoci cestu k samostatnosti pomocí časově omezených překlenovacích dávek ve fázi zakládání. Poslední jmenovaná možnost odpadá s přijetím SGB II. Budoucí příjemci ALG II mají nyní k dispozici nástupní dávky podle § 29 SGB II.

Poradenství se musí změnit

Poradenství především pro okruh osob budoucích příjemců podle SGB II jasně ukázalo, že nestačí zavázat klienty k účasti na standardizovaných poradenských procesech a poskytovat jim po přechodnou dobu finanční dávky. Aby mohl být poradenský proces efektivní a umožnil zakladateli živnosti úspěšný start, musí být splněny dvě základní podmínky:

Přizpůsobení I. osobě a zakladatelská myšlenka II.

Poradenský proces sám o sobě se musí – s ním i poradci – v porovnání se standardizovaným poradenstvím změnit a diferencovat. Kompetence poradců musí být širší. Musí být k dispozici nejen překlenovací dávky, nýbrž také investiční rozpočty pro malé úvěry a ručení, s nimiž bude možné v případě potřeby podpořit zahájení samostatnosti.

4

Následně popsané koncepční požadavky se opírají o dlouhodobou úspěšnou praxi poradenských pracovišť v oblasti zakládání existence nazvanou PROGES ve městě Kassel s těmi skupinami osob, které potřebují sociální pomoc. (PROGES: pro ExisatenzGründung, pro ExistenzErhalt, pro ExistenzSicherung, tj. pro založení existence, pro zachování existence, pro zajištění existence).


32/57

Externí poradenství

ad I: Externí poradenství a provázení v rámci jedné služby

Poradenství se musí vždy individuálně přizpůsobit původu, znalostem a schopnostem osob a příslušné zakladatelské myšlence. Poradenství, ověřování obchodní myšlenky a doprovod spadají do první fáze poradenství. Poradenství vyžaduje pro podrobnější ověření obchodní myšlenky téměř vždy „opuštění poradenské židle“ a následování dané osoby na místo založení nebo převzetí podniku. V případě potřeby se jde do rodinného, případně kulturního prostředí a doprovází se k potenciálním pronajímatelům Zapojení obchodních prostor, na cizineckou policii, na jednání v bankách atd. Přitom podnikových také platí: osoba, která chce začít podnikat, nemusí podle zjištěných nároků poradců umět všechno: tak nemusí osoba, která přebírá stánek s občerstvením, nutně umět napsat obchodní koncepci. Tam, kde je to nutné, jsou přizváni profesionální poradci pro podnikání. Potřebné vlastní prostředky (v rámci programů financování zakládání podniků) by měly být, pokud je klient sám nemá, poskytnuty formou půjčky.

První poradenství stejně jako eventuální následná poradenství fungují jako První filtrační systém, v němž se dále sledují pouze zakladatelské myšlenky, které poradenství slibují úspěch. Tak je zajištěno efektivní využívání prostředků, protože jako filtr neexistuje žádný vlastní finanční zájem o poradenská plnění.

Nákup

Kvalifikační moduly se nakupují zvenku, je-li to nutné.

kvalifikačních modulů

Pro udržitelný úspěch založení živnosti je v první fázi zakládání nutný doprovod ve formě coachingu. Proces poradenství, ověřování, doprovodu, coachingu a controllingu by měl být i v budoucnosti sloučen podle principu Poradenství, krátkých cest v osobě poradce, který ho bude zprostředkovávat a řídit, aby doprovod a osoba, která chce začít podnikat, měla pouze jednoho kontaktního partnera a aby tento partner naopak mohl sledovat proces uskutečňování obchodní coaching od jednoho myšlenky, případně převzetí již existujícího podniku. poradce Poradce Poradce

> musí mít základní znalosti o základních předpokladech pro úspěšné založení živnosti, aby mohl realisticky zhodnotit šance nápadů na úspěšnou realizaci. > nikdy nesmí zakladatelskou myšlenku nahlížet a posuzovat nezávisle na osobě. Pro to jsou důležité socio-kulturní znalosti o zakladateli živnosti a potenciálním okruhu zákazníků, jakož i znalosti o metodách přístupu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

33/57

Příloha 5 k odborné koncepci

specifických pro určité pohlaví a o jejich přijímání a podpoře. musí (i v případě budoucího zakládání podniků v rámci § 29 SGB II) mít rozhodovací právo ohledně výšky a doby poskytování dávek, protože na jednu stranu nejlépe zná situaci klienta a na druhou stranu tak může případně uplatnit v souvislosti s uskutečňováním zakladatelské myšlenky regulační a sankční prostředky.

>

>

musí mít možnost rozhodovat o rozdělení investičních prostředků až do pevně stanovené výše a o způsobu splácení mikroúvěrů.

ad II: Investiční rozpočet

Finanční situace osob, které chtějí začít podnikat

Investice a ručení

Mikroúvěry

21

Osoby, které chtějí začít podnikat a které pocházejí ze jmenovaných skupin osob, nemají zpravidla žádné finanční prostředky na investice. Velká část má dluhy. Za těchto předpokladů ztroskotá jejich žádost o bankovní úvěr. Navíc se v mnoha případech jedná o nepatrné částky, které se nepokládají za hodné úvěru.

Úspěšná podpora zakládání živnosti se ale ve většině případů neobejde bez finančních prostředků na malé investice a/nebo ručení, jakož i na externí poradenství, rekvalifikace (školení) a coaching.

V Německu se začíná dávat do pohybu myšlenka mikroúvěrů. Reaguje na výše jmenované potřeby, ještě ale není dostatečně zavedená. Efektivnější řízení zakládání živností není možné bez možnosti disponovat (již vyzkoušeným)21 vlastním investičním rozpočtem.

Viz poznámka pod čarou č. 1. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

34/57

Příloha 6: Spolupráce s třetími osobami v rámci případového managementu z pohledu svobodných charitativních sdružení

Autorky:

Heike Lange, Paritätischer Wohlfahrtsverband Hessensko Martina Messan, Caritasverband für die Diözese Trier e.V.

Výchozí situace „Jednou z největších výzev při […] organizaci pracovních center je úspěšné propojení aktivit obcí a svobodné charitativní péče s aktivitami Spolkové agentury práce [...]“ – tak zní ústřední věta aktuální studie o organizaci a metodice pracovních center, kterou vydala země Severní Porýní – Vestfálsko v roce 2003. Této výzvě se staví svobodná charitativní péče a přináší své zkušenosti s prací poradenských pracovišť a zejména s prací sociálních zaměstnaneckých a kvalifikačních provozů. K tomu dochází s přihlédnutím k zájmům a potřebám dotyčných osob (sociální právní zastoupení) a s ohledem na pochopení svobodných nositelů sebe samých.

Možnosti spolupráce mezi třetími osobami a pracovním centrem – struktura spolupráce v pracovním centru (model) Spolupráci si lze představit v následujících oblastech: -

spolupráce v rámci případového managementu (případový management specifický pro jednotlivé cílové skupiny);

-

spolupráce v oblasti tzv. plnění v rámci začleňování podle § 16 odst. 2 (poradenství pro dlužníky, poradenství pro závislé osoby, péče o děti, …);

-

spolupráce v rámci kvalifikace a zaměstnání – zde zejména v rámci pracovních příležitostí podle § 16 odst. 3 SGB II;

spolupráce svobodné charitativní péče Rady pracovních společenství podle § 18 SGB II, pokud je předpokládána.

Konkrétní formy úpravy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

35/57

K 1. V rámci případového managementu Případové řízení v pracovním centru se soustředí na osoby s několika překážkami pro zprostředkování (tzv. „klienti v péči“). Nositelé svobodné charitativní péče mají základní znalosti o diagnostických, podpůrných a integračních postupech znevýhodněných osob a rozsáhlé zkušenosti se sestavováním plánů pomoci a prognóz vývoje. Proto se doporučuje, aby se při spolupráci s případovým řízením v pracovním centru na tyto zdroje navázalo a aby byly zakotveny tím, že bude zavedeno případové řízení specifické pro určité cílové skupiny, případně tak, že u třetích osob budou zpřístupněny případové konstrukce (například pro tyto cílové skupiny: osoby trpící závislostí se závažnými překážkami pro zprostředkování, závislí přistěhovalci, osoby bez bytu, osoby propuštěné z vězení, týrané ženy, u nichž je zprostředkování obtížné). Případové řízení specifické pro určité cílové skupiny6 u třetích osob by mohlo mít následující úkoly: ■

koncipování ideálních nabídkových řetězců7

■

vypracování plánu podpory/pomoci, včetně dočasného řízení procesu pomoci;

■

poradenství, doprovod a péče o lidi s několika překážkami pro zprostředkování.

Celkovou odpovědnost nese vždy případový manažer v pracovním centru. Proto platí, že mají být vytvořeny systémy zpětného hlášení (například o společné případové konferenci v pravidelných intervalech), které jsou odsouhlaseny v souladu s odbornými normami poradenské práce svobodného nositele a v nichž se rozhoduje o dalším setrvání v případovém řízení specifickém pro určité cílové skupiny.

I s ohledem na cílovou skupinu přistěhovalců se zdá, že má zavedení případového řízení specifického pro určité cílové skupiny smysl, neboť služby pro přistěhovalce poskytované na místě mají za úkol převzít řízení integrace pro všechny přistěhovalce, zejména pro ty nové.8Aby se předešlo dvojím strukturám a aby bylo zajištěno efektivní využívání veřejných 6

Patří sem speciální odborné kompetence poradenských služeb a úkoly v rámci koordinace. Proto se jeví jako smysluplné načrtnout prostřednictvím poradenství v modulech specifických pro určité cílové skupiny (srov. 2) pro tuto skupinu osob případové řízení specifické pro určité cílové skupiny, v němž vždy podle konstelace případu převezmou (dílčí) úkoly případového řízení například poradenství pro závislé osoby nebo pomoc pro osoby bez bytu. 7 Součástí nabídkového řetězce by zde mohlo být koncipování „pracovních příležitostí“ (SGB II), které jsou přizpůsobeny potřebám cílové skupiny. Realizace probíhá prostřednictví domluvy/při domluvě s pracovním centrem. 8 Konkrétně by mohly přistěhovalecké služby pro mladé (JMD) převzít individuální integrační podporu, což by zahrnovalo specifické plánování integrace, řízení integračního procesu a zprostředkování jiným službám a zařízením, a navíc by tam patřil i vývoj a provádění modulárních skupinových nabídek během integračního procesu. Nositelé JMD, kteří jsou financováni prostřednictvím spolkového plánu pro děti a mládež a pomocí vlastních prostředků, jsou špičkovými sdruženími svobodné charitativní péče. V rámci nové koncepce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

36/57

peněz by proto mělo smysl, aby stávající služby pro přistěhovalce pomáhaly případovému řízení v pracovním centru pro cílovou skupinu nových přistěhovalců. Při tom mohou být službám pro přistěhovalce postoupeny v rámci integračního úsilí i dílčí úkoly. Poslední odpovědnost za trvání plnění z Alg II však vždy nese případový manažer v pracovním centru. Stejně tak musí být jednoznačně určena styčná místa v souvislosti s cílovou skupinou osob s postižením. Integrační odborné služby, integrační úřady a případové řízení v pracovním centru musí tvořit plodnou síť.

K 2. Ohraničené sociální služby – spolupráce s poradenskými pracovišti

Případové řízení často naráží na problémy, které nesouvisí přímo s trhem práce, například závislost na návykových látkách, předlužení, ztráta bytu, jazykové problémy, konflikty v rodině. Pro tyto problémové situace již existují nabídky pomoci v zařízeních svobodné charitativní péče. S cílem vytvořit pevné spojení poradenských služeb svobodného nositele s potřebami případového řízení by mohly být vytvářeny moduly specifické pro určité cílové skupiny, například na téma závislost nebo dluhy. Pracovní centra mají následně možnost uzavírat s již existujícími poradenskými službami (psychosociální poradenství, poradenství pro dlužníky, pro závislé osoby a o výchově) dohody o plnění v oblasti poradenských a integračních služeb specifických pro určité cílové skupiny. Poskytovatelé služeb při tom mohou vypracovat popis svých plnění jako modul v plánu začlenění, což je po dohodě s osobou odpovědnou za případ i odměněno.

Zřízení poradenských modulů specifických pro určité cílové skupiny poté vyžaduje, aby bylo zajištěno financování pracovním centrem s cílem vyhovět poptávce po doplňkovém poradenství ze strany pracovního centra. Totéž platí i pro vytvoření případového řízení specifického pro určité cílové skupiny. Dále je třeba ještě upozornit na to, že z odborných důvodů a na základě více než třicetiletých zkušeností s ambulantním poradenství pro závislé osoby a dlužníky je nezbytné, aby ohrožení, závislí nebo zadlužení příjemci pomoci nebyli zavazováni k nárokování poradenství pro dlužníky nebo závislé osoby podle správního aktu. Poradenství pro dlužníky nebo závislé osoby je proces pomoci, který podléhá nepostradatelným zásadám (důvěrnost/mlčenlivost, dobrovolnost, otevřenost výsledkům, kontrolovatelnost, dobrovolnost), bez jejichž dodržování nemůže poradenství fungovat. Uvedené zásady se rozvíjely a osvědčily v dlouholeté spolupráci s nositeli sociálního plnění, se zdravotními pojišťovnami, s důchodovým pojištěním, s nositeli sociální pomoci, obcemi a v neposlední řadě s justicí, a musí se proto dodržovat.

poradenství pro přistěhovalce bude moci i dosavadní sociální poradenství pro cizince a sociální poradenství pro vystěhovalce v budoucnosti částečně převzít případové řízení pro přistěhovalce (děti a dospělé). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

37/57

K 3. V rámci veřejně podporované zaměstnanosti

Přednostním nástrojem začleňování podle SGB II v oblasti veřejně podporované zaměstnanosti bude „pracovní příležitost“ na základě varianty vícenákladů. Případový manažer v pracovním centru bude tento nástroj využívat pravidelně a ve velké míře. „Pracovní příležitosti“ nabízejí jako individuální podporu šanci nástupu k integraci do práce. Předpokladem však je to, aby byly adekvátně doprovázeny a perspektivně zaměřeny.

Pracovní příležitosti mohou

■ být součástí nabídkového řetězce v rámci případového řízení specifického pro určité cílové skupiny (např. pracovní příležitosti přizpůsobené potřebám závislých osob nebo osob bez bytu); ■

doplňovat případové řízení v pracovním centru pomocí analýzy kompetencí orientované na zdroje (silné stránky – slabé stránky – profil). Přes hrubé profilování mohou být dotyčné osoby vyslány do pracovních příležitostí a tam je mohou doprovázet kompetentní nositelé pracovních profilů politiky trhu práce. Při tom se v jednotlivém případě ukazuje, že by mělo být provedeno i profilování do hloubky, aby spolupracující zařízení mohla při adekvátních pracovních příležitostech zprostředkovávat nabídky kvalifikace;

■

nabídnout vstup do dlouhodobého integračního procesu tím, že využijí šance, které představují propojení mezi sociálními službami/zařízeními a nositeli podpory zaměstnanosti, kteří mají zkušenosti s integrací nezaměstnaných, u nichž je zprostředkování velmi obtížné.

Na základě strukturálních nedostatků trhu práce (chybějící pracovní místa) jsou však nutné dlouhodobě pojaté koncepce pro boj proti nezaměstnanosti. To se může stát z důvodu zřízení modelových projektů pro vytvoření nových pracovních míst (třeba v oblasti tvůrců pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací) a etablování sektoru veřejně podporované zaměstnanosti jako části regulérního trhu práce (třeba družstva nebo sociální podniky). I zde jsou kompetentními partnery charitativní spojky.

K 4. Spolupůsobení svobodné charitativní péče v Radě pracovních společenství nebo v obci Svobodná charitativní péče má zachovat možnost spolupůsobení v radě, kterou tvoří Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

38/57

zástupci místní pracovně-tržní a sociální politiky a jejímž úkolem je podpora politického dialogu, rozsáhlé spolupráce na místní úrovni a doprovod a hodnocení místní pracovně-tržně politiky. Kromě toho jí připadne úkol sledovat dodržování doplňujících kritérií s ohledem na vytváření „pracovních příležitostí“ (SGB II).


39/57

Příloha 7: Návrh pro diskusi týkající se práce orientované na úspěch se skupinami osob vzdálenými trhu práce v rámci případového řízení podle SGB II Autor: Pracovní skupina

Agentury práce a sociální úřady prováděly v posledních letech pod tlakem nových modelů řízení, přetížení veřejných rozpočtů a politického zaměření na úspěšnou integraci na trh práce více či méně systematické „potírání“ nezaměstnaných osob, při kterém došlo k orientaci na lidi bez překážek pro zprostředkování nebo pouze s nepatrnými překážkami. Ty slibovaly vyšší pravděpodobnost úspěchu při integraci na trh práce a tím i úspěchy, které si přála politika a obchodní vedení. Působivě to dokládá segmentace skupin klientů v agenturách a za ní stojící programy jednání a finančně-technické znaky. Z provozně-hospodářského pohledu to jistě mělo smysl. Zákonné pověření a pochopení nositelů sociálního pojištění sebe sama však překračují čistě provozně-hospodářské hledisko nezaměstnaných lidí. Sociální spravedlnost, rovnost šancí, kompenzační vyvážení znevýhodnění a zajištění rizik jsou pojmy, které jsou čistě tržně-hospodářsky orientovanému systému cizí, které jsou ale nutně spojeny se samozřejmostí sociálního tržního hospodářství a s ústavním pověřením. To bezpochyby začleňuje modernizaci systémů sociálního plnění a zkoumání cílových skupin. Právě skupiny osob se značnými problémy na trhu práce jsou odkázány na solidaritu veřejnosti. SGB II zde dává díky případovému řízení orientovanému na zaměstnanost šance podporovat intenzivně zejména lidi se značným deficitem v oblasti zprostředkování a tam, kde je to nutné, též klást požadavky. Toto zvláštní zaměření na skupinu lidí s několika překážkami pro zprostředkování však požaduje, aby i zákonodárné orgány a obchodní vedení v příslušných institucích akceptovaly, že výhradní zaměření na přímou integraci na trh práce jako jediné kritérium úspěchu nestačí (v odborné koncepci už toho k tomu bylo řečeno hodně) a tam, kde se úspěšná integrace těchto cílových skupin na trh podaří, je zapotřebí vynaložený „energetický příspěvek“ (osobní a finanční) obzvláště ocenit. Z anglosaského modelu pracovních center plus (JobCenter plus) lze převzít to, že úspěšná práce se skupinami osob, které jsou z hlediska integrace na trh práce složité, je i dobře honorována. Tamní bodový systém honoruje tuto práci ve smyslu honorování úspěchu u činných odborných sil. Podobným způsobem jsou v nizozemském modelu Kansmeter hodnoceni nezaměstnaní podle svého odstupu od trhu práce a jejich úspěšná reintegrace je oceňována podle stupně obtížnosti. Pracovní skupina pro případové řízení se proto usnesla, že dá podnět k diskusi na toto téma, přičemž bude předložen první, ještě fragmentovaný návrh bodového systému pro práci s cílovými skupinami. Pro členy pracovní skupiny jsou při tom obzvláště důležité následující poznámky:

1. Výběr cílových skupin nemůže být zadáván centrálně, jelikož se situace na trhu práce vyvíjí v jednotlivých regionech vždy jinak a je jiná kvantita a kvalita příslušných cílových skupin. 2. Bodový systém jako výhradní kritérium pro ocenění plnění je nevhodný. Má doplňující Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

40/57

funkci. 3. Bodový systém je zapotřebí hodnotit vědecko-metodickými postupy jako problematickou

záležitost. Doposud k tomuto tématu nejsou ověřené údaje a šetření. 4. Regionální bodový systém by se měl zavést pouze s profesionální podporou.

Tabulkový přehled úspěšné práce9 s cílovými skupinami podle SGB II (všechny cílové skupiny prioritních stupňů 1 až 5 plní definici přístupu k případovému řízení) Návrh pro diskusi

Cílová skupina

Úspěšné zprostředkování na prvním trhu práce (částečný pracovní úvazek/plný pracovní úvazek s povinností platit sociální pojištění nebo osoba samostatně výdělečně činná)

Úspěšné zprostředkování na prvním trhu práce (závislé zaměstnání, bez povinnosti platit sociální pojištění)

Úspěšná aktivace pomocí nástrojů politiky trhu práce (kvalifikace, druhý trh práce)

Priorita 1

9

Jako úspěch se hodnotí, kdo šest měsíců po úspěšném zprostředkování práce nebo pracovní příležitosti je ještě zaměstnaný, případně u jiných opatření, kdo opatření úspěšně zakončil. Pokud bylo zprostředkování dosaženo použitím dalších nástrojů politiky trhu práce souvisejících se zaměstnavateli (příspěvky do mzdových nákladů, podniková opatření v oblasti školení), snižuje se hodnota bodů o „1“. Ze střednědobého hlediska by mohl být zprostředkován nákladový faktor, který navíc vážením započítává ušetřená veřejná plnění! Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

41/57

■ Přistěhovalci bez ukončeného odborného vzdělání starší 50 let

10 bodů

6 bodů

8 bodů

8 bodů

3 body

4 body

■ Mladiství bez ukončeného odborného vzdělání do 25 let - Dospělí příjemci pomoci, kteří již déle než pět let pobírají bez přerušení sociální pomoc a/nebo pomoc

Priorita 2

■ Mladiství s ukončeným odborným vzděláním na druhém prahu

■ Samoživitelé a osoby vracející se do zaměstnání s minimálně šestiletou pauzou, kdy se věnovali výchově dětí

■…

Priorita 3 - osoby se značnými problémy při zprostředkování Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

42/57

Patří sem:

6 bodů

4 body

3 body

- Závislé osoby po terapii - Vězni po odpykání trestu delším než dva roky - Uznané těžce postižené osoby s GdB >50

Priorita 4

- Uznané těžce postižené osoby s méně než 50% MdE

4 body

3 body

2 body

- …

Priorita 5

- Klienti, kteří splňují definici přístupu k případovému řízení, kteří ale nepatří do žádné z výše uvedených cílových skupin

3 body

1 bod

2 body

-…

Priorita 6 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

43/57

- Klienti, kteří jsou v péči případového řízení, nesplňují však kritéria přístupu

- Navíc získaná

pracovní místa, která nemohla být obsazena

2 body

1 bod

1 bod

a jsou vcelku k dispozici zprostředkování

-…

Priorita 7? -

….


44/57

Příloha 8: Krátké představení odborné koncepce „Případové řízení orientované na zaměstnanost podle SGB II“

Úvod

Základní koncepcí se rozumí referenční nabídka, s níž si různí nositelé „základního zajištění pro uchazeče o práci“ mohou zaopatřit krátký a výstižný přehled o podstatných procesních krocích a standardech případového řízení. Není zaměřena konkrétně na jednu cílovou skupinu, nýbrž spíše vyjasňuje podklady, na které se mohou později zaměřit i koncepce specifické pro určité cílové skupiny pro účely péče o zvláštní skupiny osob v rámci případového řízení. Při provádění případového řízení se musí dbát na to, aby -

aktivní plnění s přihlédnutím k hospodárnosti a úspornosti měla přednost před pasivním plněním (plnění za účelem obživy);

-

přímá integrace na trh práce měla přednost před jiným plněním v oblasti integrace (první trh práce před druhým trhem práce),

-

byly dostatečně zohledňovány aspekty řízení a controllingu;

-

a konečně aby byl požadován přiměřený podíl a vlastní aktivitu klientů.

Případové řízení je v první řadě řízení mnoha a velmi diferencovaných individuálních případů, které musí být posuzovány. V tomto smyslu je případové řízení organizace s dělbou práce u práce na případu, která se v první řadě soustředí na případy s mnoha problémy (kapitoly 1–7). Případové řízení zahrnuje ale i otázky diferenciace klientů nad rámec případu, přiřazování případů a řízení procesů podpory, které jsou vždy i otázkami případového řízení jako organizačního plnění (kapitola 8).

1. Definice a pochopení případového řízení orientovaného na zaměstnanost Základní pochopení případového řízení orientovaného na zaměstnanost spočívá na následujících čtyřech pilířích: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

45/57

-

Všichni případoví manažeři mají základní znalosti o trhu práce, chápou provozní strategie náboru pracovníků a jsou obeznámeni s nástroji a postupy aktivní podpory a zprostředkování práce. Cílem je odstranit nebo minimalizovat překážky pro zprostředkování, které se nacházejí v osobě nebo (pracovně-tržním) prostředí, a klienta co nejaktuálněji začlenit do trhu práce. Případový manažer je tak i prvním zprostředkovatelem práce svých klientů.

-

Všichni případoví manažeři dostávají a ponechají si případové vedení, tzn. o všech plněních v oblasti sociální integrace a integrace na trh práce se rozhoduje ve spolupráci s klienty a tato plnění jsou v této spolupráci i řízena. Prohloubené znalosti o právních otázkách plnění absorbují odborné síly poskytování plnění, které se věnují případovému řízení.

-

Realizace základního principu „podpora a požadavky“ je ústředním úkolem případového manažera, který ji s přihlédnutím ke skupinám klientů, o které se stará, komplexně nabízí (přímá služba). Úsilí o začlenění mají být podporována, chybějící vzájemné působení nebo odmítání příhodných zaměstnání, případně opatření pro začlenění musí být v rámci zákonných úprav sankcionována.

-

Případy, kdy integrace na trh práce již není sledována jako prioritní cíl, se případové řízení orientované na zaměstnanost nezabývá.

Na základě tohoto pochopení a definice Case Management Society of America je případové řízení orientované na zaměstnanost definováno takto:

„Případové řízení při podpoře zaměstnanosti je proces zaměřený na klienty s cílem pokud možno udržitelné integrace na trh práce. V tomto procesu spolupráce jsou metodicky zachyceny dostupné individuální zdroje a mnohonásobné problémové situace a společně jsou plánovány nabídky týkající se zaopatření a služeb, které následně realizuje, koordinuje, hodnotí a dohlíží na ně případový manažer. Tak je individuální potřeba klienta ohledně zaopatření v souvislosti s cílem nepřímé a/nebo přímé integrace na trh práce pokryta prostřednictvím poradenství a zpřístupnění dostupných zdrojů a je vyžadováno jeho spolupůsobení.“

2. Přístup k případu a opuštění případu

Standardy 1. Případ smí být převzat pouze po důkladném poradenství a objektivizaci skutečné potřeby

klienta a případně jeho skupiny potřeb. Požadavky hospodárnosti a úspornosti (účinnost a efektivnost) zde vyžadují jasné a precizní úpravy, aby zpravidla spíše drahé zdroje Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

46/57

uplatňovaly případové řízení smysluplně. 2. První kontakt případového manažera a potenciálního klienta má být proveden tak, aby mohl být následný proces péče přijat konstruktivně a v rámci spolupráce. 3. Přidělování klientů musí být zorganizováno v přiměřené formě. Čím jsou první informace

a převedení na případové řízení kvalifikovanější, tím je nástup a vytvoření pracovního svazku výhodnější. 4. Případový manažer rozhoduje o převzetí případu podle odborných kritérií definice

přístupu. Výhradní přiřazení podle „postupu kontrolních seznamů“ je nepřípustné. 5. Případoví manažeři se orientují na etické normy, právní nutnost a hospodářská kritéria efektivnosti.

Řízení přístupu Pouze jednotně uplatňovaná definice zajišťuje řízení přístupu srovnatelné v celé Spolkové republice Německo (aspekt controllingu), ponechává však regionální rozmanitost, jelikož zůstává volný prostor ke zvážení a posouzení. Jako nástroj řízení přístupu je doporučováno následující ustanovení:

„Převzetí případového řízení orientovaného na zaměstnanost se zpravidla ukazuje, když

•

potřebná osoba schopná výdělku vykazuje tři ohraničené závažné překážky pro zprostředkování, které jsou odůvodněny v její osobě a/nebo ve skupině potřeb, a

•

integrace do zaměstnání by bez procesní podpory ze strany případového řízení nebylo dosaženo nebo by byla značně protahována.

Odchylky od této definice přístupu jsou možné, když je u nových přírůstků na základě zajištěného profilování rozpoznatelné riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a když může být procesní podporou případového řízení minimalizována pravděpodobnost vstupu (aspekt profylaxe).“

-

Pomocí definice řídící jednání (rozhodující pomoc) se dosáhne toho, že může být zajištěn nárok na hospodářské použití produktu. Týká se to pouze těch osob, které prostřednictvím mnohonásobných problémových situací vykazují značné překážky pro integraci.

-

Definice objasňuje subsidiaritu této služby vůči jiným nabídkám služeb ARGE. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

47/57

-

Začlenění skupiny potřeb zajišťuje jednotný přístup, který stanovuje zákonodárce.

-

S profylaktickým aspektem jsou pro nové klienty SGB II přebírány vyzkoušené nástroje SGB III (profilování) a jsou využívány zkušenosti z oblasti SGB III.

-

Ve valné většině všech případů se bude programování případového řízení obracet na klienty skupiny klientů IV (klienti v péči). Segmentace klientů, která se o to opírá, v přípravném stádiu požaduje: -

fundované/zajištění přiřazení,

-

svobodu odborných sil, aby se mohly svobodně rozhodnout jinak, když z individuálního zpracování případu vyplyne, že jiné přidělení bude z hlediska integrace na trh práce výhodnější, a tento fakt lze odůvodnit.

Služba případového řízení musí být v pravidelných intervalech kontrolována s ohledem na smysluplnost a hospodárnost. Předem stanovené časové omezení péče je však vzhledem k mnohovrstevnosti problémů nepraktické. Stejně tak musí případový manažer v pravidelných intervalech odůvodňovat pokračování péče, a to nejpozději během úpravy dohody o začlenění. Zodpovězení otázky týkající se hospodářského využití případového řízení se může orientovat na následující body: -

Když komplexnost případu předpokládá zkušenosti a znalosti, které zprostředkující odborné síly nemají v této formě k dispozici.

-

Když lze očekávat, že minimálně ve střednědobém horizontu (jedno roční období) bude možné intenzivní případovou prací a případovou podporou dosáhnout výrazného zlepšení ve smyslu schopnosti začlenit se na trh práce.

-

Když se zdá, že specifické metody a nástroje případového řízení jsou ve své působnosti vhodnější než metody a nástroje odborných sil.

-

Když je možné lépe uspořádané kontakty na partnery sociální sítě využít k rychlejší a případně i cenově výhodnější dostupnosti požadované pomoci (zde již padlo rozhodnutí, které ale přesto učiní případové řízení).

Musí být stanoveno, jak může být proces doprovodu ze strany případového manažera opět ukončen. Tato kritéria, která musí být regionálně stanovena jistě ještě detailněji, se zaměřují na •

dosažení cíle – překonání potřeby pomoci – zejména úspěšnou integrací na trh práce a na takto dosaženou nezávislost na veřejných podpůrných plnění podle SGB II;

•

přechod do jiného systému sociálního zabezpečení, který zajišťuje obživu; a

•

případy, kdy lze plnění v rámci integrace provést uvnitř hospodářství (subsidiarita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

48/57

služby případového řízení).

3. Poradenství a vytvoření pracovního svazku První procesní krok při kontaktu s klientem plná dvě významné funkce: a) Jedná se v první řadě o filtrační funkci, při níž jsou ověřovány a dokumentovány důvody převzetí případu. Ve výsledku je pak možné toto: -

převzetí případu,

-

odmítnutí případu a zpětné převedení na „postupující osobu,

-

předání případu dalším kompetentním formám péče, když je například pro určité cílové skupiny stanoveno specializované případové řízení.

b) Zadruhé je zde kladen základ pro důvěryhodnou spolupráci, která v následujícím průběhu procesu představuje základ plodného pracovního svazku.

Poradenství je v tomto kontextu definováno takto: Poradenství v rámci služby případové řízení lze chápat jako časově omezenou „intenzivní osobní komunikaci a spolupráci“, která má sloužit k podpoře osob žádajících o radu při integraci na trh práce. Stavební znaky poradenství zahrnují: •

Poradenství se týká konkrétních problémů osob žádajících o radu. Musí být sestaveno tak, aby se osoby žádající o radu ocitly v situaci, kdy budou moci tyto problémy formulovat a – v případě potřeby – je na základě žádosti tak specifikovat, že se budou moci stát tématem poradenství.

•

Poradenství musí být pokud možno co nejvíce„otevřené výsledkům“. Osoby žádající o radu se mají v co největší míře ocitnout v situaci, kdy budou moci výsledky poradenství realizovat samostatně ve svůj běžný den, aniž budou k určitému jednání potřebovat poradce nebo aniž k tomu vůbec budou nuceny.

4. Aktivující anamnéza – rozpoznání a lokalizace problémů

Důkladná, cílená práce s klientem a příslušníky skupiny potřeb tvoří základ pro další plánování integrace. Anamnéza je po vytvoření pracovního svazku dalším článkem v řetězci procesně zaměřeného plánování integrace. Plní tři zásadní funkce: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

49/57

1. Vyvažuje sebehodnocení klienta cizím hodnocením případového manažera (opravuje, vyjasňuje, informuje). 2. Hodnotí překážky potřebné osoby a její skupiny potřeb, ale i zdroje z hlediska integrace na trh práce (rozsah, stupeň obtížnosti, individuální význam, souvislost s trhem práce). 3. Aktivujícími technikami pohovoru a aktivujícími metodami vybízí ke spolupráci.

Tato anamnestická fáze slouží tedy k tomu, že budou získávány informace, údaje a dojmy o osobě/skupině potřeb, dostupných zdrojích a kompetencích a k genezi chybného vývoje nebo blokování a že z toho bude odvozeno uspořádání, ocenění a posouzení sociální a pracovně-tržní situace.

Standardy ■ Aktivační anamnéza přiměřená danému případu musí dbát na různé základní podmínky, které na jedné straně odrážejí profesionální standardy, na druhé straně i osobnostní práva klientů. ■

K aktivující anamnéze by měly patřit následující oblasti pohovoru, které jsou protokolovány heslovitě. Zacházení a hloubka jsou v kontextu informací potřebných pro úspěšnou sociální integraci a/nebo integraci na trh práce. -

Kmenové údaje: sem patří údaje zdůvodňující plnění (složení rodiny, věk, výdělečný stav, zvláštní potřeba, KdU)

-

Údaje o zdrojích: Sem patří všechny údaje sociální povahy, jako například rodinná konstelace, přátelství, kontakty se sousedy, příslušnost k nějakému spolku včetně hodnocení intenzity vztahů. Mohou zde být zachyceni i znaky týkající se bytové situace, kontaktů s dalšími poradenskými zařízeními, svépomocnými skupinami.

-

Osobnostní údaje: Zde jsou zachyceny vlastnosti (znaky) významné pro zaměření výdělečné činnosti, jako například vlastní portrét, tolerance frustrace, orientace v souvislosti s (ne)úspěchem, zatížitelnost, připravenost k výkonu.

-

Údaje o zdraví: zdravotní stav, nemoci, postižení, pravidelné návštěvy lékaře a pobyty v nemocnici atd.

-

Pracovní údaje: Údaje o vzdělání a povolání, činnosti, certifikovaná a necertifikovaná doplňková kvalifikace, profesně zhodnotitelné zájmy a koníčky, jazyková jistota, cizí jazyky, znalosti informačních technologií/elektronického zpracování údajů, regionální mobilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

50/57

-

Sebehodnocení: Krátké sebehodnocení ohledně zvolených oblastí anamnézy, zejména sebehodnocení ohledně profesní kvalifikace. Tak bude možné vyvážení mezi vlastním vnímáním klienta a hodnocením ze strany případového manažera, které může být základem pro přiblížení v rámci dohadování cíle (plán integrace).

-

Perspektivní cesta: Identifikace profesních perspektiv vytváří předpoklady pro aktivní spolupráci a může nabízet výchozí bod pro úvahy o realizaci v rámci plánování pomoci.

5. Plánování integrace a dohoda o začlenění - dojednání cílů a plánování nabídek pomoci

Výsledky anamnestické fáze poskytují základ pro úvahy o konkrétním plánu integrace. Při doplnění o výsledky systematického určení stanoviště, které jsou k dispozici, lze určit šanci na integraci na trh práce a rozvíjet kroky ke krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé integraci na první trh práce. Plán integrace a dohoda o začlenění podle § 15 SGB II tvoří jednotu. Oba vytvářejí nutný závazek v pracovním svazku, představují kontrakt, které může při porušení dohod vést k sankcím. Plánování integrace a dohoda o začlenění plní tak souhrnně více funkcí: -

Při spolupráci s klientem jsou jednotlivé kroky pro návrat na trh práce při plánování cílů projednávány a stanovovány v malých, přehledných jednotkách. Tvoří základ pro dohodu o začlenění, která se má uzavřít a která se při úspěšném plánování označuje spíše za „formální věc“. Tak se plán integrace zaměřuje na zásadu „Podpora a požadavky“ a jako interaktivní proces je přiřazen smluvnímu plnění (dohoda o začlenění).

-

Systematický plán integrace dodává, stejně jako dohoda sama, řadu údajů relevantních pro řízení, například o trvání a nutnosti integračních úvah, které se na integraci na trh práce nezaměřují přímo, o kontrole, do jaké míry může komunální sociální politika vyvozovat z úkolů utváření, o stavu realizace dílčích cílů, právě s ohledem na odstraňování nebo minimalizaci překážek pro zprostředkování, jakož i při odpovídajícím spojení s rozpočtovými činnosti i údaje o možných nákladech.

-

Právě poslední bod má značný význam, pokud jsou plánování integrace a dohoda o začlenění podřízeny dvojité vazbě. Na jedné straně spolupůsobí jako „částečka“ na celkové plánování opatření v instituci, současně takové plánovací mechanismy působí zpětně na bezprostřední dohody mezi klienty a případovými manažery.


51/57

Standardy Úroveň abstraktnosti plánovaných kroků a dohodnutých cílů musí být přizpůsobena intelektuální a jazykové schopnosti klientů (výkonnost klientů). Musí být vyjasněn vzájemný závazek domluv. K tomu patří srozumitelné a případně pomocí příkladů objasněné vysvětlení právních následků. Význam, který nelze podceňovat, má kulturní porozumění různých skupin osob ohledně kritérií „úřad“ a „smlouva“. Standardizované postupy anamnézy zajišťují odborné síly na jedné straně proto, aby se v zátěžových situacích „zapomnělo“ na zjišťování znaků, a současně zajišťují přesahující a srovnatelné postupy. Plánování integrace a dohoda o začlenění jsou důležitými nástroji kontroly kvality. Nutí osoby odpovědné za případ k tomu, aby formulovaly a přezkoumaly svá plánovací předsevzetí – a tím i své pochopení případu a oblasti. Pokud dohodnutých cílů nebylo dosaženo, musí se v obou směrech hledat nesprávná posouzení. K podstatným předpokladům závazného plánování integrace patří stanovení časového rámce, v němž se má cílů dosáhnout. K tomu patří i vytvoření nezbytné transparentnosti mezi dílčími cíli plánování a dlouhodobými, střednědobými nebo krátkodobými cíli integrace na trh práce.

6. Řízení plnění

Předmětem procesních kroků, které byly až doposud představeny, je výstavba a utváření poradenského vztahu mezi klientem a případovým manažerem. V řízení plnění jde o zacházení s plněními, které často neprovádí případový manažer sám, které ale jsou ústřední součástí plánování integrace/dohody o začlenění. Ústřední kvalita případového řízení se tak měří podle kompetence, zprostředkovat nabídky pomoci tak, aby byly šity na míru zvláštní potřebné situaci jednotlivého případu. Znamená to, že případový manažer má řídicí kompetence vůči nositelům plnění, na jejichž nabídky má být vznesen nárok. Jde o to, aby byla jednotlivá potřebná plnění závazně řízena v souladu s dohodou o začlenění. Spektrum nabídek pomoci, na něž musí být vznesen nárok, je nastíněno v § 16 a 29 SGB II. Nicméně mělo by se respektovat, že autonomie jednání spojená s tímto úkolem řídit musí být zakotvena v konceptu řízení, pokud se nemá změnit na „libovůli“. Za určitých okolností jsou problémové situace také tak specifické nebo komplexní, že jejich zpracování nevyžaduje pouze speciální odborné kompetence, ale i doplňující koordinační plnění (třeba v případě závislých osob nebo osob bez bytu). Pak by muselo být Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

52/57

zkoncipováno speciální případové řízení, které by se vztahovalo na cílovou skupinu a které by se mohlo spustit, aby se mohly rozvíjet a – na příkaz původního případového manažera řídit vhodné konstelace nabídek. Z USA přicházejí odpovídající zkušenosti pro určité cílové skupiny (například ženy, které zažily násilí, drogově závislí). Obecně musí být řízení plnění třetích osob součástí rozsáhlé koncepce controllingu. I když jsou klienti dále odkazováni na třetí osoby, případový manažer za případ odpovídá a to znamená, že musí nejen vědět, „kde“ se klient nachází, ale musí se i neustále informovat o „stavu jeho vývoje“. V rámci řízení plnění se proto musí rozvíjet systémy monitorování a zpětného hlášení, které jsou schváleny v rámci sítě, to znamená, že berou ohled jak na cílovou orientaci případového řízení, tak i na odborná kritéria partnera spolupráce. Nabízí se, aby se nabídky systematicky shromažďovaly s plněním nositelů/poradenských míst/speciálních služeb a aby byly dávány k dispozici případovými manažerům.

7. Zajištění výsledků – controlling Systém controllingu musí proces plnění SGB II zobrazovat tak, aby bylo možné jak řízení kvality, tak i řízení výsledků. Potřebné údaje by se musí získávat prostřednictvím vhodného softwaru, který podporuje proces případového řízení. Základním předpokladem pro každý controlling je stanovení smysluplných cílů, z nichž se vytvářejí dílčí cíle. Těmto cílům a dílčím cílům jsou pak přiřazeny ukazatelé, aby bylo možné měřit stupeň dosažení cíle. Nejvyšší cíl případového řízení vyplývá z § 1 odst. 1 SGB II, totiž vytvoření schopnosti osob hledajících pomoc pokrýt živobytí z vlastních prostředků, zejména přijetím nějaké výdělečné činnosti. Zde mohou být formulovány různé dílčí cíle, které jsou ve smyslu sociální stabilizace chápány a posuzovány jako nezbytné předpoklady pro následnou úspěšnou integraci na trh práce. Controlling je součástí komplexní koncepce řízení, k jehož součástem patří vedle stanovení strategických cílů (viz níže) i definice a stálá kontrola „kvality“ procesů plnění v případovém řízení (a kromě toho v celém „pracovním společenství“). Výsledek a kvalita služeb jsou rozhodující měrou ovlivněny institucionálními a osobními faktory a faktory prostředí Systém controllingu, který je přiměřený komplexnímu procesu plnění, musí znázorňovat velkou část uvedených faktorů a musí vyhraňovat ukazatele. Tak je zapotřebí najít dvojí úlohu „bodů měření“, které toto znázornění povolují ověřeným způsobem a které zařizují, aby systém údajů nebyl navzdory komplexnosti znázorňované reality příliš nepohodlný. SGB II stanovuje dokumentaci výsledků procesu plnění v rámci základního zajištění již na zákonné úrovni (§ 54 SGB II). Bilance integrace a adekvátní systémy pro další cíle vedle integrace na trh práce jsou představovány jako „pilíře“ systému controllingu pro všechny nositele plnění. Totéž by mohlo ( i když neprobíhá regulace na zákonné úrovni) platit pro „aktivační kvóty“, neboť jsou rozhodným ukazatelem – i nepřímo - pro finanční vybavenost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

53/57

aktérů (ARGE nebo volící obce). Je nutné formulovat jako požadavek pro systém controllingu, aby byly etapy procesu plnění přijímány způsobem, který umožní hodnocení s ohledem na strategické cíle. Hodnocení práce případových manažerů se tak může orientovat na integrační a finanční cílové rozměry, které spolu částečně korespondují:

Integrační cíle: 1. Úspěšná integrace do práce, vzdělávání nebo do plodné samostatnosti, vyjádřená pomocí odpovídajících (ne/podporovaných) kvót integrace. 2. Zlepšení zaměstnavatelnosti (přiblížení požadavkům trhu práce), vyjádřeno pomocí kvót aktivace (A) analogicky k SGB III. 3. Aktivace pro znovuzískání potenciální zaměstnavatelnosti zejména prostřednictvím sociálně-integračních opatření (oddlužení, psychosociální stabilizace, zvládnutí závislosti), vyjádřena pomocí kvóty aktivace podle SGB II (S) (stabilizační kvóta).

Finanční cíle: 1. Předcházení potřebě pomoci nebo její omezení 2. Přiměřenost nákladů na aktivaci a integraci podle potřebné osoby schopné výdělku/skupiny potřeb.

Každý ze zde uvedených cílových rozměrů je možné dále zdokonalit: podle regionálních zvláštností trhu práce a trhu se vzděláváním, například podle individuální potřeby podpory klientů (příslušnost k cílové skupině), podle použitých nástrojů nebo v různých stupních detailnosti. Mezi údaje, které jsou zapotřebí pro controlling případového řízení, patří: ■ strukturované údaje – pro vytvoření poměrových čísel, ■ rámcové údaje - kvóty nezaměstnaných a příjemců plnění, účast na výdělku, ■ údaje o přístupu – důvody pro převzetí do případového řízení, ■ údaje o poradenství – důvody pro zamítnutí, demografická struktura klientů případového řízení, trvání poradenství, ■ diagnostické údaje – standardizované typy problémů, standardizované typy zdrojů, Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

54/57

■ údaje cílové dohody – standardizované cílové oblasti, soulad mezi diagnostikou problému a cílovou dohodou, ■ plánování integrace – struktura/seznam nabídek, míra aktivace podle cílových skupin, -

údaje o celkovém procesu případového řízení – termíny, trvání brutto, pracovní doba podle jednotlivých případů, náklady podle jednotlivých případů a opatření, partner spolupráce,

■ výsledky/účinky – kvóty pro dosažení cíle, kvóty pro přerušení, kvóty pro začlenění.

Od softwaru, který se má používat, je třeba požadovat, aby povolovat přístup k údajům controllingu nejen vedoucím pracovníkům, ale i pracovníkům, aby si mohli udělat obrázek o procesech plnění, za které odpovídají.


55/57

8. Organizace / odpovědnost v terénu

Případové řízení se může ve formě organizace s dělbou práce „usadit“ jak v rámci pracovních center jako části příslušné organizace, tak i externě u třetích osob. Případové řízení v rámci pracovního centra se může z organizačního hlediska orientovat na:

-

přidělení do oblasti poradenství/zprostředkování, jelikož případové řízení orientované na zaměstnanost je zcela zřetelně zaměřeno na cíl integrace do práce;

-

je zapotřebí vycházet z toho, že počet případů u případových manažerů je z důvodu zvláštní komplexnosti jejich případů nižší, než je průměr, mohou tedy do jednoho případu investovat více časových zdrojů. Kvótu uvedenou v odůvodnění SGB II ve výši 1:75 lze při tom brát jako orientační hodnotu. Podle obtížnosti klientely mohou mít smysl i vyšší nebo i nižší kvóty. O tom se rozhoduje na místě.

-

Dále má pravděpodobně smysl, aby se případoví manažeři specializovali. Určité cílové skupiny, například určité skupiny přistěhovalců, Sinti a Romové nebo i mladiství vyžadují zvláštní sociální a kulturní kompetence a kontakty na specifické nositele a partnery spolupráce (například zahraniční spolky, etnické důvěrníky, mládežnická centra atd.).

-

Může mít smysl přesunout případové řízení i na třetí osoby. To platí především tehdy, když nejsou k dispozici odpovídajícím způsobem kvalifikovaní interní pracovníci nebo když je pro určité speciální úkoly interně k dispozici pouze malý počet případů, když se tedy u jednoho externího případového manažera mohou sloučit případy různých pracovních center a jiných zadavatelů a může se tím dosáhnout dostatečného vytížení. Je důležité, aby do designu procesů plnění v pracovním centru byli zapojeni i externí případoví manažeři, aby tedy tyto procesy byly pro ně velmi transparentní a aby i obráceně byl postup externího případového manažera pro pracovní centrum velmi dobře kontrolovatelný. Kromě toho může důležitá výhoda externího případového řízení spočívat právě v odstupu pracovního centra. Pro „třetí osoby“ je někdy snadnější vybudovat si s klienty vztah důvěry a produktivní pracovní svazek. Mnohokrát mají třetí osoby i lepší kontakty na další nositele a služby, jsou lépe sžiti s určitým prostředím (např. u přistěhovalců nebo sociálních ohnisek).

-

Při externím případovém řízení by se mělo přesně ověřovat, zda jsou normy týkající se dokumentace a zajištění kvality kompatibilní s normami pracovního centra. Odpovídají zakázky a kontrakty se třetími osobami by měly stanovovat odpovídají normy a postupy nepřetržité optimalizace procesu.

Případové řízení vyžaduje dobře strukturovanou síť institucí a poskytovatelů služeb. Tvorba takové sítě a péče o ni probíhá na třech úrovních: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.

56/57

Mikroúroveň: úroveň jednotlivých případových manažerů Případové řízení vyžaduje dobrou znalost místního prostředí sociálních služeb, nositelů, soukromých poskytovatelů a dalších partnerů spolupráce, kteří mohou hrát při organizaci procesu integrace významnou úlohu. Každý poradce nebo případový manažer by měl o něm mít pokud možno co nejlepší přehled, měl by své znalosti pokud možno potvrzovat pomocí vlastních kontaktů a pravidelně by se měl snažit o hodnocení výkonnosti partnerů a o další rozvoj své sítě, tedy například poznávat nové poskytovatele, se stávajícími partnery mluvit o dalším rozvoji jejich nabídek. Případový manažer musí být dobrý pracovník sítě, který na jedné straně navazuje kontakty a stará se o ně, buduje důvěru k partnerům, utváří vztahy v rámci spolupráce, ale na druhé straně si ponechává i nutný kritický odstup od svých partnerů a jejich plnění, je silný v jednání, obeznámen s normami a při spolupráci prosazuje jasnou orientaci na cíle.

Střední úroveň: úroveň celé organizace Případové řízení však potřebuje i systémovou podporu. K úkolům celkové organizace patří zajištění, aby všechny požadované nabídky byly k dispozici v dostatečné šíři (prostorově i časově). K tomu patří mimo jiné hodnocení dostupných interních a externích poskytovatelů plnění, systematický rozvoj místních kulis poskytovatelů, uzavírání rámcových smluv o plněních, příprava informací o struktuře poskytovatelů a jejich podmínkách jako pracovní pomůckách pro případové řízení, hodnocení poskytovatele plnění, kvalitativní řízení a překrývající procesy controllingu a vedení případového manažera. Na tuto úroveň patří zejména i vyjednávání o cílových dohodách a o příslušných ukazatelích úspěchu s odbornými silami, jako jsou centrální instituce. Mikroúroveň: Překrývající úroveň Této úrovni jsou přiřazeny zásahy do práce na případech nebo organizace, které již nelze přímo ovlivnit prostřednictvím odborných a vedoucích sil na místě. Způsob, jakým zákonodárce například stanovil pravidla pro dohodu o začlenění (§ 15 SGB II) ovlivňuje bezprostřední kontakt mezi případovým manažerem a klientem; stejně tak i právní důsledky při chybějícím spolupůsobení. Na úrovni organizace, například v procesech controllingu nebo ve vztahu vedení k odborným silám, a na úrovni odborných sil, například zaměřením na nové/změněné cílové skupiny, působí bezprostředně i obchodně-politické cíle dojednané mezi ministerstvy a představenstvem Spolkové agentury (§ 48 SGB II). Odpovědnost v terénu v této souvislosti znamená také provádění zpětné vazby u problémových situací na vyšší úrovni, protože tyto situace nemohou být ovlivněny regionálně nebo mohou být ovlivněny jen nedostatečně.


57/57

10. Seznam příloh koncepce Případový management orientovaný na zaměstnanost v SGB II

Recommend Documents