KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY NA LÉTA V KLADNĚ

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY NA LÉTA 2009 – 2011 V KLADNĚ

Kladno, největší město Středních Čech, se samozřejmě musí zabývat prevencí kriminality. Nejen kvůli požadavku vlády na zpracování tohoto materiálu, ale zejména s ohledem na přání a potřeby občanů našeho města. Bezpečnost je totiž logicky prioritou naší komunální politiky a není možné dosáhnout snížení kriminality bez preventivních opatření. Město ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR vybudovalo rozsáhlý kamerový systém. Také budování dětských hřišť a sportovišť a podpora volnočasových aktivit mládeže patří neodmyslitelně k dobré prevenci. Přesto je nutné nadále snižovat kriminalitu v našem městě a k tomu má tento dokument přispět.

Ing. Dan Jiránek primátor města

Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

1/59

OBSAH 0. Úvod

3

1. Analytická část

4

Celková kriminalita

4

Skladba kriminality

5

Lokalizace kriminality v Kladně

7

Struktura pachatelů

9

Popis situace, komentář PČR

10

Zpráva o bezpečnostní situaci v městě z pohledu Městské policie Kladno

11

Sociálně demografická analýza města

12

Informace o kumulaci sociálně a kulturně znevýhodněných skupin obyvatelstva

17

Výdaje na sociální služby

22

Institucionální analýza

23

Realizované průzkumy týkající se prevence kriminality v Kladně

29

Výstupy z veřejných debat

31

Přehled realizovaných projektů prevence kriminality

33

2. Návrhová část

35

Východiska

35

Stanovení priorit

35

Stanovení hlavních a dílčích problémů a návrhy na jejich řešení

36

Způsob vyhodnocování

38

Aktéři a jejich role

40

Dlouhodobé řešení oblasti prevence kriminality

40

Příloha 1 Úplná statistika dle typu TČ pro jednotlivé OO PČR na území Kladna 2005 - 2007

41

Příloha 2 Kriminalita v prostředí sociálně vyloučených lokalit

44

Příloha 3 Návrhy řešení prevence kriminality v jednotlivých opatřeních

48


2/59

Koncepce prevence kriminality v městě Kladně pro období 2009 – 2011 (dále jen „Koncepce“) vzniká v rámci Strategie prevence kriminality 2008-2011, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 1150/2007. Vytvoření Koncepce je jednou z podmínek pro města nad 25 tisíc obyvatel, pro možnost zapojení se do národního dotačního systému. Je zaměřena na určení efektivních možností sekundární a terciární prevence kriminality na úrovni města. Koncepce vychází z „Doporučení k tvorbě koncepcí měst...“ Ministerstva vnitra. V analytické části vybíráme a interpretujeme dostupná data z analýzy kriminality, sociodemografických údajů, institucionální analýzy, ad. Zaměřujeme se především na zjištění cílových skupin, které jsou z hlediska prevence kriminality nejvhodnější a lokalizací ohrožených oblastí. K doplnění statistických dat jsme uspořádali dvě veřejná jednání, na kterých se setkalo 21 reprezentantů z šestnácti kladenských institucí a organizací. V návrhové části vytváříme akční plán formou možných aktivit, které jsou napojeny na jednotlivé strategické oblasti prevence. Na zpracování koncepce se podíleli: Petra Černá, Statutární město Kladno, manažerka prevence kriminality komunikace s institucemi, supervize projektových prací Milan Kotík, Aisis vedení projektu Kateřina Skořepová, Aisis sběr a zpracování dat, vypracovávání statistik Lucie Kuthanová, Aisis sběr a úprava dat, redakce Martin Šimáček, Člověk v tísni, o.p.s. vypracování textů v kap. institucionální a soc-dem. analýzy, návrhová část zástupci v textu zmíněných organizací


3/59

1. ANALYTICKÁ ČÁST Celková kriminalita Přehled celkové kriminality vychází ze statistik Policie ČR. Srovnává míru kriminality na území města Kladna s celým územím České republiky a s územím kraje v letech 2005 – 2007. Druhé srovnání je postavení Kladna v rámci měst nad 25 tis. obyvatel. Cílem je srovnat a posoudit míru a závažnost trestné činnosti (dále „TČ“) v Kladně. tab. č.1: Srovnání míry kriminality v Kladně se Středočeským krajem a ČR v letech 2005 - 2007 Kladno celkem TČ

Středočeský kraj

index TČ

celkem TČ

Česká republika

index TČ

celkem TČ

index TČ

2005

2 982

430,1

37 208

323,5

344 060

336,2

2006

3 301

476,5

37 178

318,7

336 446

327,7

2007

3 180

456,4

50 369

428,6

357 391

347,4

Legenda: index nápadu trestné činnosti (TČ) = počet evidovaných trestných činů na území na10 tis. obyvatel území

zdroj: statistika PČR, statistická ročenka ČSÚ graf č. 1: Srovnání indexů nápadu kriminality: Kladno, StČ Kraj, ČR 600

index TČ na 10 000 obyv.

500

400 Kladno StČ kraj

300

ČR 200

100

0 2005

2006

2007

zdroj: vlastní zpracování

Kriminalita ve Středočeském kraji v r. 2007 V rámci České republiky dlouhodobě patří Středočeský kraj k regionům nejvíce ohrožených vysokou hladinou kriminality. V roce 2007 zaujímá kraj podle přepočtu celkového objemu zjištěných trestných činů na počet obyvatel, třetí místo za hlavním městem Prahou a Ústeckým krajem. Tradičně vysokou zatíženost kriminalitou způsobuje především geografická a ekonomická provázanost s Prahou a rovněž územní rozloha a členitost Středočeského kraje. S tím také souvisí nadprůměrný ekonomický statut jeho obyvatel, vysoký podíl občanů cestujících za prací a migrace obyvatelstva z jiných krajů ČR. Také proto z celkového nápadu trestné činnosti zaujímá největší podíl majetková kriminalita. K trestným činům nejvíce zatěžující kraj patřily v roce 2007 krádeže prosté, krádeže vloupáním ale bohužel také násilné činy, u kterých se nepotvrdil celkový pokles nebo stagnace, jako tomu bylo v minulých letech. Jak je patrné z níže uvedené tabulky, došlo v roce 2007 k nárůstu celkové trestné činnosti při srovnání s minulým rokem o více než 18%. Zároveň lehce klesla její celková objasněnost. Tento neradostný vývoj přitom zhruba kopíruje celorepublikový trend. zdroj: www.kr-stredocesky.cz - Výroční zpráva o realizaci prevence kriminality Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

4/59

Porovnání s ostatními městy nad 25 tis. obyvatel Porovnání zatíženosti měst kriminalitou vychází z metodiky Ministerstva vnitra. Je počítána součtem indexů z šesti rizikových parametrů trestné činnosti (majetková TČ, násilná + mravnostní TČ, vloupání, krádeže prosté, hledané osoby a nezaměstnanost). graf č. 2: Porovnání měst Středočeského kraje z hlediska v souboru

1

1 3

1 2 4

7 8 11

13

21

1

3

5 7

10 13

15 23

ce lke m

ěs tn an os

ne za m

os ob y st íh an é

kr ád ež e

up án í vlo

ná sil í

m

aj et ek

t

pořadí StČ měst dle jednotlivých parametrů zátěže

20

22

Kladno Příbram Kolín

31

32

41

38 40

30 31

Ml. Boleslav

36 41 42 47

47

Údaje o kriminálních ukazatelích byly získány ze statistické evidence Policie ČR (OSŘI) za rok 2006, údaje o nezaměstnanosti jsou převzaty ze statistik ČSÚ k 31.12.2005

Ze srovnání vyplývá, že Kladno je nejméně zatíženo kriminalitou ze všech uvedených měst ve Středočeském kraji, v celorepublikovém srovnání je však zatíženo nadprůměrně. Index zátěže vylepšuje především nižší míra nezaměstnanosti a relativně velmi nízký počet stíhaných osob. Osmé pořadí v majetkové trestné činnosti a sedmé v prostých krádežích ze všech 47 měřených měst v ČR je velmi závažné. Závažným fenoménem se rovněž jeví násilná trestná činnost (13. pořadí absolutně)

Skladba kriminality Tab. č. 2: Srovnání jednotlivých kategorií trestné činnosti v letech 2005 - 2007 TRESTNÉ ČINY 2005 – ZÁKLADNÍ ROZLIŠENÍ % TČ % TČ % TČ ČR StČ kraj Kladno ČR Kraj Kladno 229 279 27 501 2 185 66,7 73,9 72,6 majetková kriminalita 23 533 1 839 209 6,8 4,9 6,9 mravnostní a násilné 1 24 692 2 120 152 7,2 5,7 5,1 ostatní kriminalita 22 585 2 486 171 6,6 6,7 5,7 zbývající kriminalita1 43 882 3 248 291 12,8 8,7 9,7 hospodářská kriminalita v EVIDENCI CELKEM 343 971 37 194 3 008 100,0 100,0 100,0


5/59

TRESTNÉ ČINY 2006 – ZÁKLADNÍ ROZLIŠENÍ

majetková kriminalita mravnostní a násilné ostatní kriminalita1 zbývající kriminalita1 hospodářská kriminalita v EVIDENCI CELKEM

% TČ % TČ % TČ Kraj Kladno ČR StČ kraj Kladno ČR 221 707 26 779 2 392 65,9 65,9 72,5 20 786 1 700 220 6,2 6,2 6,7 20 878 1 943 126 6,2 6,2 3,8 33 541 3 907 255 10,0 10,0 7,7 39 473 2 849 305 11,7 11,7 9,2 336 385 37 178 3 298 100,0 100,0 100,0

TRESTNÉ ČINY 2007 – ZÁKLADNÍ ROZLIŠENÍ

majetková kriminalita mravnostní a násilné ostatní kriminalita1 zbývající kriminalita1 hospodářská kriminalita v EVIDENCI CELKEM

% TČ % TČ % TČ ČR StČ kraj Kladno ČR Kraj Kladno 228 266 29 513 2 125 56,2 56,2 66,9 69 856 8 705 184 17,2 17,2 5,8 18 795 2 286 128 4,6 4,6 4,0 51 061 6 419 302 12,6 12,6 9,5 37 981 3 446 439 9,4 9,4 13,8 405 959 50 369 3 178 100,0 100,0 100,0 zdroj: statistika PČR

Graf. č. 3: Vývoj skladby trestné činnosti v letech 2005 – 2007 v Kladně

100% 90%

hospodářská kriminalita

80%

zbývající kriminalita

70%

ostatní kriminalita

60%

mravnostní a násilné majetková kriminalita

50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

1

Pozn.: zbývající kriminalita = nadržování, dopravní nehody, poškozování věřitele, týrání zvířat, zločinné spolčení ad.; hospodářská kriminalita = úvěrový podvod, pojistný podvod, zastření původu věci, podílnictví, úplatkářství, ostatní hospodářské tč ad.;ostatní tč = výbuchy, požáry, nedovolené ozbrojování, maření výkonu úředního rozhodnutí, překup. a přechov. - podílnictví


6/59

Lokalizace kriminality v Kladně Mapka č. 1: Působnost jednotlivých OO PČR v Kladně

zdroj:OŘ PČR Kladno, upraveno tab. č. 3: Skladba kriminality dle jednotlivých okrsků OO PČR v letech 2005 - 2007 Kladno Kladno - centrum Kladno - Dubí Kročehlavy celková kriminalita

Kladno - venkov

2005

2006

2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

1433

1590

1564

363

367

627

931

1095

740

255

247

249

804

502

197

180

160

Skladba kriminality2 majetková kriminalita tj.: %

978

1132

1005

289

276

458

694

68,25 71,19 64,26 79,61 75,20 73,05 74,54 73,42 67,84 77,25 72,87 64,26

násilná + mravnostní

112

115

102

28

26

29

58

66

46

11

13

7

tj.: %

7,82

7,23

6,52

7,71

7,08

4,63

6,23

6,03

6,22

4,31

5,26

2,81

ostatní kriminalita3

66

47

56

19

19

28

47

40

26

20

20

18

tj.: %

4,61

2,96

3,58

5,23

5,18

4,47

5,05

3,65

3,51

7,84

8,10

7,23

zbývající kriminalita4

89

105

133

16

32

61

49

97

64

17

21

44

tj.: %

6,21

6,60

8,50

4,41

8,72

9,73

5,26

8,86

8,65

6,67


188

191

268

11

14

51

83

88

102

9

3,81

8,13

8,92

tj.: %

13,12 12,01 17,14 3,03

8,04 13,78 3,53

8,50 17,67 12

18

4,86

7,23

zdroj: Statistika PČR

2

podrobná statistika skladby kriminality viz Příloha č.1 výtržnictví, překupnictví, mař. výkonu úřed. rozhodnutí, sprejerství, výroba jedů 4 padělání a pozměň. peněz, opilství + návyk. látky, zanedb. povin. výživy, nedbal. doprav. nehody, ostatní TČ 3


7/59

počet TČ na 1 policistu

Graf. č. 4: Počet evidovaných TČ přepočtený na jednoho policistu OO na území města Kladna 50,0 45,0 40,0 35,0 Kladno město

30,0

Kladno Dubí

25,0

Kročehlavy

20,0

Kladno venkov

15,0 10,0 5,0 0,0

2005

2006

2007

Z uvedených dat vyplývá zřetelné zvýšení především majetkové trestné činnosti v oblasti OO Dubí, naopak TČ významně klesla mezi roky 2006 – 2007 v oblasti Kročehlav. (majetková i násilná). Protože se oba tyto okrsky v r. 2008 spojily, nenavrhujeme v této souvislosti žádné opatření. Tab. č. 4: Rozklad evidovaných TČ majetkové kriminality na území města Kladna (2005 2007)

Majetková kriminalita Kladno - centrum

krádeže vloupáním tj.: % krádeže prosté tj.: %

Kladno - Dubí

Kladno Kročehlavy

Kladno - venkov

2005

2006

2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

202

204

145

82

61

90

109

122

69

63

58

41

20,65 18,02 14,43 28,37 22,10 19,65 15,71 15,17 13,75 31,98 32,22 25,63 667

823

739

191

188

325

518

599

352

116

108

107

68,20 72,70 73,53 66,09 68,12 70,96 74,64 74,50 70,12 58,88 60,00 66,88

ostatní

109

105

tj.: %

11,15

9,28

121

16

12,04 5,54

27

43

9,78

9,39

67

83

81

17

9,65 10,32 16,14 8,63

13

12

7,22

7,50

zdroj: Statistika PČR Majetková kriminalita je nejrozsáhlejší v Centru a Kročehlavech. Jde o TČ jak vloupáním – především nebytové prostory, dále byty a domy, tak krádeže prosté – krádeže a vykrádání aut, kapesní krádeže ad. Vyšší míra vloupání do nebytových prostor odpovídá městskému prostředí, je však také způsobena rozsáhlými a nedostatečně chráněnými či zajištěnými lokalitami, především bývalého areálu Poldi.


8/59

Struktura pachatelů: Tab. č. 5: Vývoj struktury pachatelů vybraných rizikových skupin dle jednotlivých okrsků PČR na území Kladna v letech 2005 - 07

Struktura pachatelů - stíháno, vyšetřováno Kl - centrum

Kl - Dubí

Kl-Kročehlavy

Kl - venkov

KLADNO

2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 celkem

384

396

390

81

116

116

234

304

171

60

66

62

recidivisté 54 60 64 12 19 16 40 36 21 9 10 10 tj.: % 14,06 15,15 16,41 14,81 16,38 13,79 17,09 11,84 12,28 15,00 15,15 16,13 nezl. do 14 let 3 7 7 6 7 3 2 3 2 1 0 0 tj.: % 0,78 1,77 1,79 7,41 6,03 2,59 0,85 0,99 1,17 1,67 0,00 0,00 mladiství 15-17 let 14 21 16 0 3 11 7 11 7 4 3 3 tj.: % 3,65 5,30 4,10 0,00 2,59 9,48 2,99 3,62 4,09 6,67 4,55 4,84

759

882

739

115 15,15 12 1,58 25 3,29

125 14,17 17 1,93 38 4,31

111 15,02 12 1,62 37 5,01

zdroj: statistika PČR

Graf č. 5: Vývoj podílu recidivistů na celkovém počtu pachatelů v jednotlivých částech města Kladna (v %)

18,00

podíl v %

17,00 16,00 Centrum

15,00

Dubí

14,00

Kročehlavy

13,00

Švermov

12,00 11,00 10,00 2005

2006


2007

9/59

Graf č. 6: Vývoj podílu nezletilých (0 – 14 let) na celkovém počtu pachatelů v jednotlivých částech města Kladna (v %)

10,00

podíl v %

8,00 Centrum

6,00

Dubí Kročehlavy

4,00

Švermov

2,00 0,00 2005

2006

2007

Graf č. 7: Vývoj podílu mladistvých (15 – 17 let) na celkovém počtu pachatelů v jednotlivých částech města Kladna (v %)

10,00

podíl v %

8,00 Centrum

6,00

Dubí Kročehlavy

4,00

Švermov

2,00 0,00 2005

2006

2007

Srovnáním grafů, které zobrazují vývoj četnosti nezletilých a mladistvých pachatelů TČ, vidíme v případě lokality Dubí velmi výrazný „posun“ pachatelů TČ do vyšší věkové kategorie, který může být způsoben zestárnutím pachatelů. Důsledkem může být dramatické zvýšení společenské závažnosti páchané trestné činnosti. Je zřejmé, že lokalita Dubí (Dříň, Vrapice) je velmi vhodná pro zřízení stálého pracoviště pro specifickou sekundární a terciární prevenci zaměřenou na mládež (např. nízkoprahové centrum pro mládež – viz návrhová část).


10/59

Popis situace, komentář PČR Projekty prevence kriminality by se měly zaměřit především na děti a mládež. Rizikové skupiny mládeže, by se měly podchytit pro zájmovou činnost a co nejvíce je oddělit od životního stylu jejich sociálních skupin. Město by mělo financovat vedoucí zájmových kroužků, pronájmy sportovišť, kulturních zařízení a jejich vybavení. Co se týká sekundární a terciární prevence u dospělých, navrhujeme upozorňovat na různé způsoby páchání trestné činnosti ve spolupráci s místními médii, letákovými akcemi a využitím reklamních ploch. Město Kladno nemá žádnou specifickou lokalitu, kde by docházelo k páchání jednoho druhu trestné činnosti více, než je obvyklé v ostatních částech města. Jako problematická místa se v současné době jeví pouze panelová sídliště, kde přibývá bytů s osamělými staršími občany. Ti jsou často terčem podvodníků, kteří pod různými záminkami lákají ze seniorů peníze. Tam by v současné době byla vhodná osvětová činnost - letáky apod. Zpracovalo ředitelství OŘ PČR Kladno

Zpráva o bezpečnostní situaci ve městě z pohledu Městské policie Kladno Tab. č. 6: Statistika MP – přestupky a specifická TČ v jednotlivých částech města Kladna (2005 – 2007) Bresson, Dubí, Švermov, Střed Sítná Ostrovec, Vrapice, CELKEM Kročehlavy Rozdělov Engrt Podprůhon Dříň TRESTNÉ ČINY - ÚTOK NA VČ, ŘÍZENÍ POD VLIVEM, ŘÍZENÍ BEZ ŘP

2007 2006 2005

110 59 29

96 85 55

44 35 12

15 14 3

6 6 15

7 10 9

21 16 3

47 57 40

19 32 16

4 0 1

17 9 11

255 224 123

36 56 1

0 10 0

0 2 0

9 33 0

10 4 0

299 225 126

MAJETEK

2007 2006 2005

234 210 203

783 1091 936 ALKOHOLISMUS A TOXI. § 30 1A 2007 150 36 2006 218 65 2005 4 1

1 359 1 623 1 330 241 388 6

SKLÁDKY, RUŠENÍ KLIDU, VEŘEJNÉ POHORŠENÍ, ZNEČIŠTĚNÍ, POŠKOZENÍ, NEUPOSLECHNUTÍ VÝZVY

2007 2006 2005

552 722 453

877 1211 541

331 369 295

103 83 70

40 11 9

87 152 102

175 141 116

188 107 204

70 56 33

43 20 19

11 3 8

22 19 16

30 18 39

526 352 429

32 15 18

48 31 15

12 12 4

4 5 0

2 2 0

3 6 0

7 7 4

108 78 41

1692 1780 2531

159 476 519

51 352 400

98 89 194

11 8 4

14 8 83

6 40 28

2 165 2 689 1 586

NEZAJIŠTĚNÝ PES

2007 2006 2005

162 129 110

OBČANSKÉ SOUŽITÍ

2007 2006 2005 OSTATNÍ

2007 2006 2005

2 031 2 753 3 759

Pro srovnání oblastí s okrsky PČR lze sečíst Střed, Rozdělov, Sítná a Bresson; Švermov pokrývá městskou část OO PČR Kladno – venkov.


11/59

Největší podíl přestupkové činnosti na území města Kladna po celé sledované období je § 47 zák. 200/1991 Sb. tj: přestupky proti veřejnému pořádku (buzení veřejného pohoršení, rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství, poškození nebo neoprávněné zabrání veřejného prostranství, založení černé skládky, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, nezajištěný pes, psí exkrementy). Současně 40 % všech přestupků je řešeno v lokalitě Kročehlavy v této hodnotě se projevuje přítomnost restaurací, barů, heren a dalších nočních podniků v hustě obydlených sídlištích, kde stále vznikají další typy těchto zařízení, která zejména pro nevhodnost umístění (bývalé kočárkárny domů, uzavřené bloky domů apod.) jsou zdrojem častých stížností na hluk, pouliční rvačky, výtržnosti, poškozování městského mobiliáře a majetku. Přestupky proti majetku dle § 50 přestupkového zákona se dle četnosti přestupků řadí na druhé místo za přestupky proti veřejnému pořádku. Ze zkušenosti můžeme jednotlivý majetek, třídit dle lokalit. Krádeže prosté jsou zejména problematikou větších obchodních domů a center, kam jsou strážníci voláni k řešení drobných krádeží, proto největší výskyt tohoto majetkového přestupku lze zjistit v Kročehlavech. Střed města a okrajové části města Kladna jsou nejvíce zatíženy tzv. sběrači kovů. Krádeže nejrůznějších poklopů a kanalizačních krytů v těchto lokalitách převyšují nad ostatními krádežemi. Lokalita Dubí je výrazně zatížena majetkovými delikty zejména z důvodu rozlehlého areálu bývalých hutí. Tento areál svou plochou, nepřehledností a malým pohybem osob je ideálním prostředím pro nájezdy zlodějů, kteří se dnes již nespokojí s rabováním v opuštěných objektech, ale stále častěji se středem jejich zájmu stávají nově rekonstruované objekty firem. V ostatních přestupcích v kompetenci městské policie (porušování obecně závazných vyhlášek a jiných správních deliktů) ve sledovaném období není zaznamenán žádný výrazný nárůst ani pokles. Trvale klesající tendenci mají přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a tabákovými výrobky, kde díky častým kontrolám strážníků v restauračních zařízení se s naléváním alkoholu osobám mladším osmnácti let setkáváme stále méně. Podobně kontroly vytlačily i kuřáky z autobusových zastávek, bohužel však jen opravdu vytlačily mimo zastávky nebo jiná zakázána místa. V případě protizákonného jednání pachatelů, které strážníci postupují Policii ČR k dalšímu šetření s podezřením ze spáchání trestného činu dochází každoročně ke značnému nárůstu. Nejčastěji zjištěné TČ jsou ublížení na zdraví, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, řízení vozidla bez řidičského oprávnění, vloupání do motorového vozidla. Velmi účinným pomocníkem v boji s kriminalitou jsou pro nás dohlížecí bezpečnostní kamerový systém a kvalitní softwarové vybavení pro zpracování záznamů. Jiřina Forejtová tisková mluvčí Městské policie Kladno

Sociálně demografická analýza města Obyvatelstvo – základní údaje: Tab. č.7 : Základní demografické údaje Kladno, Středočeský kraj a Česká republika Město Kladno

2005

2006

2007

69 329 36 033 33 296 -26

69 276 35 950 33 326 -53

69 675 36 027 33 648 399

-19

10

52

Saldo migrace

-7

-63

347

Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

1 800 1 807 40,2 10 052 49 482

1 877 1 940 40,4 9 919 49 383

2 750 2 403 40,5 9 974 49 443

9 795

9 974

10 258

obyv. celkem ženy muži Celkový přírůstek Přirozený přírůstek


Město Kladno

podíl žen podíl mužů index celk. přírůstku1

index přiroz. přírůstku1 index přírůstku stěhováním1 index výkonu migrace2

podíl 0 - 14 let podíl 15 - 64 let podíl 65 a více let

2005

2006

2007

52,0 51,9 51,7 48,0 48,1 48,3 -3,75 -7,65 57,27 -2,74 1,44 7,46 -1,01 -9,09 49,80 520,27 550,98 739,58

14,5 71,4 14,1

14,3 71,3 14,4

14,3 71,0 14,7

12/59

2005

2006

2007

1 158 108 590 216

1 175 254 598 034

1 201 827 609 964

567 892

577 220

591 863

14 037

17 146

26 573

-737

674

2 069

Saldo migrace

14 774

16 472

24 504

Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk 0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let

27 387 12 613 39,9 173 032 821 502 163 574

31 295 14 823 40,0 174 074 834 952 166 228

43 053 18 549 40,0 178 189 853 824 169 814

2005

2006

2007

StČ kraj obyv. celkem ženy muži Celkový přírůstek Přirozený přírůstek

ČR obyv. celkem ženy muži

10 251 079 10 287 189 10 381 130 5 248 431 5 261 005 5 298 196 5 002 648 5 026 184 5 082 934

Celkový přírůstek

30 502

36 110

93 941

Přirozený přírůstek

-5 727

1 390

9 996

Saldo migrace

36 229

34 720

83 945

Přistěhovalí Vystěhovalí Průměrný věk 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

60 294 24 065 40,0 1 501 331 7 293 357 1 456 391

68 183 33 463 40,2 1 479 514 7 325 238 1 482 437

104 445 20 500 40,3 1 476 923 7 391 373 1 512 834

2005

StČ kraj

podíl žen podíl mužů index celk. přírůstku1


14,9 70,9 14,1

14,8 71,0 14,1

14,8 71,0 14,1

2005

2006

2007

51,2 48,8 29,75 -5,59 35,34 82,29

51,1 51,0 48,9 49,0 35,10 90,49 1,35 9,63 33,75 80,86 98,81 120,36

ČR

index celk. přírůstku1


2007

51,0 50,9 50,8 49,0 49,1 49,2 121,21 145,89 221,11 -6,36 5,73 17,22 127,57 140,16 203,89 345,39 392,41 512,57

podíl 0 – 14 let podíl 15 – 64 let podíl 65 a více let

podíl žen podíl mužů

2006

14,6 71,1 14,2

podíl 0 - 14 let podíl 15 - 64 let podíl 65 a více let

14,4 71,2 14,4

14,2 71,2 14,6

zdroj: Databáze MOS

1

2

přírůstek obyvatel přepočtený na 10 000 obyvatel území

výkon migrace přepočtený na 10 000 obyv. = (přistěhovalí + vystěhovalí)/počet obyv. území * 10 000

Graf č.8 : Vývoj celkového přírůstku v letech 2005 – 2007. Srovnání Kladno – StČ kraj – ČR

přírůstek na 10 tis. obyv

Kladno

StČ kraj

ČR

250,00

250,00

250,00

200,00

200,00

200,00

150,00

150,00

150,00

100,00

100,00

100,00

50,00

50,00

50,00

0,00

0,00

0,00 2005

2006

2007

-50,00 index přiroz. přírůstku

2005 -50,00

2006

2005

2007

2006

2007

-50,00

index přírůstku stěhov áním

celkový přírůstek přepočtený na 10 000 obyv. = ( přiroz. přírůstek +saldo migrace)/ počet obyv. území * 10 000 Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

13/59

Graf č.9: Srovnání vývoje věkových skupin obyvatelstva podíl obyv. v %

0 - 14 let

15 – 64 let

65 a více let

71,5

15,0

14,8 14,7

71,4 14,8

14,6 71,3 14,5

14,6

71,2

14,4

71,1

14,4

14,3 14,2

71,0 14,2

14,1 70,9 14,0

14,0

70,8

13,9 13,8

70,7

13,8 2005 Kladno

2006 StČ kraj

2005

2007 ČR

2006

Kladno

2005

2007

StČ kraj

ČR

2006

Kladno

2007

StČ kraj

ČR

Obyvatelstvo Kladna má v porovnání s Krajem i ČR nižší celkový i přirozený přírůstek. Je srovnatelně stejně staré, s tendencí k pokračujícímu rychlému stárnutí. To je dáno i tím, že v Kladně žije relativně málo mladých obyvatel, avšak velmi mnoho obyvatel ve vyšším produktivním věku, kteří se postupně dostávají do důchodového věku. Stárnutí obyvatelstva se nejvíce projevuje v širším pásu centra Kladna a na sídlišti Kročehlavy.

Vzdělanostní struktura obyvatel Tab. č. 8: Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva v Kladně (2001)

KLADNO bez vzdělání základní vzdělání střední bez maturity střední s maturitou nástavbové, vyšší odborné vysokoškolské, vědecká příprava Celkem 15 + (zjištěno)

muži abs. v% 111 0,4 4 985 17,7 11 966 42,5 7 261 25,8 965 3,4 2 860 10,2 100,0 28 148

ženy abs. v% 172 0,6 9 056 29,3 9 456 30,6 8 658 28,0 1 453 4,7 2 088 6,8 30 883 100,0

celkem abs. % 283 0,5 14 041 23,8 21 422 36,3 15 919 27,0 2 418 4,1 4 948 8,4 59 031 100,0

zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001


14/59

Graf č. 10: Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva v Kladně (2001)

Porovnání vzdělanosti 2001 100% 90% 80% 70% vysokoškolské, vědecká příprava

60%

nástavbové, vyšší odborné

50%

střední s maturitou střední bez maturity

40%

základní vzdělání

30% 20% 10% 0%

Kladno

StČ kraj

ČR

Kartogram č. 1: Rozložení úrovně dosaženého vzdělání v jednotlivých městských částech

Zdroj: ČSÚ; Sčítání lidí, domů a bytů 2001

Kladno jako celek patří mezi města s relativně nízkou úrovní vzdělanosti obyvatelstva. Pokud budeme hodnotit úroveň vzdělanosti např. zastoupením obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

15/59

vzděláním, vykazuje Kladno mezi městy stejné populační velikosti podprůměrná čísla. V zastoupení vysokoškoláků v obyvatelstvu starším 15 let má město dokonce nižší podíl, než je průměrná hodnota za Česko (tabulka 10). Tento stav je do značné míry dán minulostí Kladna a specifickou strukturou obyvatelstva pracujícího v kladenských průmyslových závodech. Přesto je u velkých měst nezvykle nízký.

Tab. č. 9: Struktura vzdělanostní úrovně vybraných národností VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA VYBRANÝCH NÁRODNOSTNÍCH SKUPIN 15 LETÝCH A STARŠÍCH česká n. romská n. vietnamská n. ČR celkem 32,0 65,4 31,5 23,0 základní vzdělání 38,5 17,3 21,7 38,0 střední a učňovské 28,8 5,0 32,2 28,4 úplné střední 8,8 1,6 6,5 8,9 vysokoškolské Graf č. 11: Struktura vzdělanostní úrovně vybraných národností 100% 90% 80% 70% vysokoškolské

60%

úplné střední 50%

střední a učňovské základní vzdělání

40% 30% 20% 10% 0% česká n.

romská n.

vietnamská n.

ČR celkem

národnost

Z uvedeného grafu je vidět katastrofálně nízkou vzdělanostní úroveň romské populace. To je přímá příčina sociální exkluze této skupiny obyvatel. Speciální programy na zvýšení motivace ke vzdělávání, odstraňování sociálních bariér a zvýšení úspěšnosti vzdělávání romské populace jsou jednoznačnou prioritou.


16/59

Nezaměstnanost: Tab. č. 10: Základní statistiky zaměstnanosti – srovnání Kladno – Stč kraj – ČR (2006) Kladno

StČ kraj

ČR

nezaměstnaní uchazeči celkem míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných se základním vzděláním vyučeni střední bez maturity vyučeni s maturitou střední s maturitou střední odborné s maturitou vyšší vysokoškolské

6 486 7,44

35 498 5,32

448 545 7,67

43,2 32,3 3,9 3,0 2,8 11,9 0,4 2,4

32,0 38,8 3,4 4,0 3,2 15,2 0,6 3,1

31,4 40,1 3,3 4,0 2,9 14,3 0,6 5,0

průměrný věk nezaměstnaných podíl nezaměstnaných déle než 1 rok volná pracovní místa počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

40,0 33,6 1 402 4,6

39,1 21,4 12 478 2,8

39,2 27,2 93 425 4,8 zdroj: statistika UP Kladno

Míra nezaměstnanosti v Kladně je relativně uspokojivá, (k 30. 6. 2008 je míra nezaměstnanosti 5,1). Ve srovnání s většími územními celky je zřejmá především nižší odbornost nezaměstnaných (viz. podíly nezaměstnaných se základním vzděláním Kladno vs. vyšší územně správní celky) a vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Tím je zřejmé, že problém nezaměstnanosti v Kladně je kvalitativně hlubší a obtížněji řešitelný. Dobrou strategií v tomto ohledu je spolupráce Úřadu práce s odbornými SŠ na projektu navrácení do odborného vzdělávání děti, které vypadávají ze vzdělávacího systému po základní škole.

Informace o kumulaci sociálně a kulturně znevýhodněných skupin obyvatelstva. V důsledku různých sociálních a ekonomických činitelů dochází ve většině měst ke vzniku menšinových komunit, ve kterých je výskyt sociálně negativních jevů mnohem vyšší než v majoritní společnosti. Pokud dojde ke kumulaci těchto komunit, zvyšuje se výrazně riziko zintenzivnění problémů jejichž jsou nositeli i dalších, nově vznikajících specifických problémů (např. nekontrolovatelné kriminální struktury, xenofobní prostředí apod.). V příloze č. 2 je popsán teoretický model fenoménu fungování kriminality v prostředí sociálně vyloučených lokalit.

Kriminalita v souvislosti se sociálním vyloučením (se zvláštním zřetelem na kriminalitu dětí a mladistvých) Pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, ale také pro další obyvatele města Kladna, kteří žijí dlouhodobě v závislosti na sociálních transferech, v ohrožení sociálním vyloučením či přicházejí do kontaktu se sociálně patologickými jevy (drogy, kuplířství, lichva, gamblerství, aj.) je typické, že jsou nadprůměrně zasaženi specifickou kriminalitou, jež vyplývá z prostředí a situací, ve kterých se pohybují. Mohou být jak pachateli, tak oběťmi trestné činnosti, popř. pachateli a oběťmi zároveň, což je velmi častý jev (viz. dále). Kriminalita páchaná v prostředí, ve kterém žijí nebo se pohybují lidé sociálně vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením, je navíc skrytá a veřejnost sleduje spíše její vnější projevy, např. v okamžiku, kdy se občan stává obětí trestného činu loupeže, je mu nabízeno kradené zboží, nebo v okamžiku, kdy je konfrontován s uživateli drog na veřejném prostranství. Sociálně vyloučené lokality jsou skryty veřejné pozornosti. Policisté v nich navíc působí především represivně, tj. v okamžiku, kdy je jim hlášeno podezření z TČ, preventivně v nich až na výjimky nepůsobí. Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit obvykle nekooperují s policisty konstruktivně (často z důvodů Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

17/59

předchozí špatné zkušenosti v kontaktu policistou, nedůvěrou, nízkým právním povědomím, ale i z důvodu vlastní nelegální činnosti či zanedbávání povinností, což vede k obavě z trestu). I proto zůstává řada kriminálních činů nepotrestána a nabaluje na sebe další trestnou činnost. Pachatelé TČ se navíc v podstatě nebojí postihu ze strany orgánů činných v trestním řízení, což dále vede k šíření jejich praktik. Ve výsledku tito pachatelé organizují trestnou činnost páchanou v rámci sociálně vyloučených lokalit, jsou materiálně zabezpečeni, žijí v řádově lepších podmínkách než ostatní obyvatelé těchto lokalit, jejich status je v rámci společenství vysoký, což vede k další propagaci trestné činnosti jako nástroje sociálního vzestupu, stávají se vzorem pro chování a jednání dětí a mládeže. Některé nelegální praxe se navíc specificky váží k chudobě a sociálnímu vyloučení (nelegální páce, lichva, kuplířství, prodej a užívání drog, drobné krádeže), což vede k jejich etablování v některých sociálně vyloučených lokalitách jako součásti podmínek života a zásadním způsobem ovlivňují strategie jejich obyvatel.

Sociálně vyloučené lokality na území města Kladna U Masokombinátu Lokalitě je věnována v rámci tohoto textu mimořádná pozornost. Jedná se o nejdeprivovanější území ve městě určené k bydlení, svoji kapacitou je největší sociálně a prostorově vyloučenou lokalitou (ve smyslu koncentrace sociálně vyloučených obyvatel do jediné budovy). Lokalita je nejvíce ohrožena specifickou kriminalitou – a to jednak ve smyslu „být pachatelem“ trestné činnosti, ale především „stát se obětí“ TČ. Lokalita má velmi špatné renomé u veřejnosti, lze spekulovat, že nejhorší ze všech v rámci města. Lze ji více či méně považovat za modelový příklad sociálně vyloučené lokality ve městě a opatření v rámci prevence kriminality připravovat s ohledem na účinnost právě ve vztahu k ní, resp. jevům a situacím v ní identifikovaným. Objekt označovaný jako Masokombinát se nachází na území katastru Kročehlavy, v ulici U Masokombinátu 698, při jižní hranici města Kladna směrem na obec Velké Přítočno. Budova Masokombinátu je stranou souvislé zástavby, zcela odříznutá od zbytku města. Jediným přímým sousedem je komplex pekárny Delta (bývalého podniku Masokombinát Kladno) a navazující průmyslová zóna Kladno-jih. Z dalších stran obklopují Masokombinát les a pole. Lokalitu tvoří třípatrový panelový dům s 54 bytovými jednotkami a několik obytných buněk přestěhovaných v roce 2005 z Vrapic. Vlastníkem objektu je město, budovu spravuje společnost Správa bytového fondu Kladno s.r.o. Byty v Masokombinátu mají statut obecních bytů s regulovaným nájemným. Objekt dříve sloužil jako ubytovna pro zaměstnance podniku Masokombinát Kladno. V druhé polovině 90. let město objekt přestavilo a od roku 1999 funguje jako sociální bydlení, náhradní bydlení a bydlení pro neplatiče nájemného v obecních bytech. Kapacita budovy byla významně navýšena rozdělením bytů do několika především jednopokojových bytových jednotek se společnou kuchyní. Panelový dům je v současné době ve špatném technickém stavu. Zdevastované jsou především společné prostory domu (vchod, chodby, schodiště). Zcela zavalené odpadky jsou sklepy, v chodbách nejsou okna, v prostorech některých bytů jsou okna rozbitá, bez výplní, všechna okna netěsní a zatékají, netěsní plochá střecha. Zavlhčení objektu dále působí přelidnění (lidé perou, suší prádlo a vaří na velmi omezeném prostoru, což dále zavlhčuje objekt). Společné sociální zázemí je v havarijním stavu. Všechny rozvody (vody, el. proud) včetně odpadu jsou v katastrofálním stavu. Vedení elektrické energie umožňuje černé napojení na mnoha místech (což také někteří nájemci dělají) a zároveň je život ohrožující. Neuspokojivé jsou také hygienické podmínky v objektu (plísně, špína, odpadky). Udržování čistoty a pořádku v objektu a jeho okolí je problematické. K objektu je přistaveno cca 8-10 kontejnerů na svoz komunálního odpadu, což nepostačuje a nepořádek se dále hromadí mj. v okolí budovy. K jeho vršení přispívají jednak někteří obyvatelé (například demontáží vraku aut k vytěžení kovových součástí), ale i lidé z Kladna a okolí, kteří k budově sváží vlastní odpad osobními auty. Počet obyvatel budovy se v čase mění, maximálně dosahuje počtu cca 250 obyvatel, v současné době odhadujeme stav okolo 150 obyvatel. Většina obyvatel zde pobývá legálně a má vystavenu nájemní smlouvu. V poslední době je možné díky častějším kontrolám SBF a Městské policie zaznamenat značný úbytek nepřihlášených osob. Drtivou většinu obyvatel Masokombinátu tvoří romské rodiny. Budova není zabydlena rovnoměrně, vedle prázdných bytů jsou některé jednopokojové bytové jednotky zasídleny 6-10 členy domácnosti (značná část obyvatel včetně dětí proto nemá vlastní postel, spí na zemi na rozložených matracích). Pokud zůstane byt delší dobu neobydlen, ochranné mříže obvykle někdo vylomí, byt zdevastuje a zcizí případné vybavení. V Masokombinátu bydlí nejen tzv. neplatiči nájemného, ale také lidé, kterým byl byt přidělen v bytové nouzi či jako náhradní bydlení z důvodu neobyvatelnosti či rekonstrukce původních bytů (GA&C, 2006; Radostný Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

18/59

a Růžička, 2006). Nájemní smlouvy obyvatel jsou vystavovány na dobu určitou, nejčastěji od 3, 6 do 12 měsíců za podmínky bezdlužnosti či uznání dluhu a jeho splácení ve splátkovém kalendáři. Většina obyvatel Masokombinátu je nezaměstnaná a závislá na sociálních transferech. Někteří lidé, zejména muži, pracují příležitostně díky krátkodobým a sezónním pracím, část obyvatel je zaměstnána nelegálně, je rozšířen i sběr železa.V lokalitě Masokombinátu je rozšířená lichva, drogy a další patologické a kriminální jevy. Na zadlužení obyvatel Masokombinátu se nejvíce podílí výše jednorázových plateb za nedoplatky elektrické energie, které se pohybují až do výše 40 000,- Kč. Jde o důsledek nákladného způsob vytápění a ohřevu vody elektrickou energií. Velkým problémem je prostorové vyloučení lokality dané polohou na okraji města a špatným dopravním spojením. Vzdálenost od nejbližší neprůmyslové zástavby je cca 2 km pěšky přes les po nezpevněných cestách. Poblíž objektu Masokombinátu zastavuje městský autobus (linka č. 15, pouze 12 spojů denně) a dálkové linky do Unhoště a okolí. Funkční vybavenost území je nedostatečná a lokalita je v podstatě mimo dosah jakýchkoli základních služeb. S ohledem na socio-ekonomickou situaci obyvatel Masokombinátu představuje vedle časové náročnosti doprava do zaměstnání, do škol a za službami také finanční zátěž za jízdné. Pro Masokombinát je příznačná vysoká stratifikace obyvatelstva. Přestože se na první pohled zdá, že obyvatelstvo je zde homogenní a tenduje ke komunitnímu způsobu života, situace je zcela opačná. Mezi obyvateli navíc panuje značná rivalita – a to jednak rodová (reminiscence na dřívější rodové vazby a mezirodové spory, které jsou ovšem narušovány necitlivým sestěhováváním s kořeny v 60. letech minulého století pokračujícím i nyní jako důsledek tíživé sociální situace; Rodinná solidarita však zůstává součástí života některých rodin. Tato praxe je ale pro mnohé rodiny silně zatěžující a např. tzv. návštěvy chudé části rodiny ze Slovenska jsou pouze trpěné, nikoliv vítané.), jednak sociální (ti, kteří pracují, posílají dětí do školy, udržují své byty v pořádku, nejsou zadlužení, se oprávněně považují za sociálně výše postavené a úmyslně se od ostatních izolují; Někdy i potlačují svoji romskou identitu, aby nebyli zatíženi identifikací s méně sociálně zdatnými jedinci). Sociální rozdíly však nejsou pouze přirozené, ale často i násilně nucené. Na Masokombinátu žije několik rodin, které mají ve vztahu k ostatním obyvatelům mocenské postavení, přestože jejich integrační potenciál a vzdělání je násobně nižší. Jedná se zejména o lichváře, ale například i dealery drog, kuplíře, popř. jejich přisluhovače, kteří zneužívají svého silového postavení a uzavřenosti „společenství“ (prostorová segregace, odlišná pravidla organizace života v budově a mezi jejími obyvateli, horší vymahatelnost práva – obyvatelé jsou stigmatizovaní jako „nepřizpůsobiví“, což snižuje jejich „důvěryhodnost“ v očích nejen veřejnosti, ale právě i některých policistů, úředníků) a klientilizují si podstatnou část obyvatelstva Masokombinátu (lichva i na 100 % měsíční úrok, „tvorba“ závislých klientů na drogách, prodej dívek k prostituci). Tento „klientský“ vztah je udržován jednak na základě vyhrožování, ale i na základě „potřebnosti“ – lichvář zůstává poslední instancí, kde je možné si okamžitě půjčit v případě krize peníze. Vliv prostředí na obyvatele se samozřejmě umocňuje s dobou pobytu na Masokombinátu. Přestože část nájemníků odolává tlaku prostředí dlouhodobě (platí za nájem a služby, posílá děti pravidelně do školy, udržuje svůj byt v pořádku a snaží se i investovat do dílčích oprav, chrání své soukromí, popř. i pracuje či hledá práci), vnitřní (viz. výše pravidla fungování Masokombinátu + vysoké náklady na život v Masokombinátu) a vnější (délka nájemních smluv, stigma, diskriminace, neznalost nástrojů začlenění – tedy prosté „jak to udělat, abych mohl žít normálně“) vlivy je stahují do pasti zadlužení a závislosti na mechanismech fungování Masokombinátu. Podstatný je také vliv fenoménu sociálního vyloučení a pobytu v Masokombinátu zejména na rodinu. Děti mechanicky reprodukují vzorce chování svých rodičů, postrádají pozitivní stimuly, jsou obklopeny zápornými vzory, nevystupují ze „společenství“ k interakci s vrstevníky (obvykle se vzdělávají v praktické škole mezi stejně vyloučenými dětmi). Zejména u některých mužů – otců je patrná apatie ze života v Masokombinátu a ztráta schopnosti postarat se existenčně o rodinu – tendují k alkoholismu, agresivitě, což se projevuje pravděpodobně i v nárůstu domácího násilí. Děti tyto projevy (hádky, opilecké výjevy, ale například i sex rodičů v jedná místnosti, ve které žijí všichni společně) samozřejmě intenzivně vnímají a posléze tendují k jejich reprodukci. Přes tyto popsané podmínky zůstává podstatná část obyvatel Masokombinátu (cca polovina) schopná a motivovaná pracovat s terénními sociálními pracovníky v různých zakázkách (33% se jich týká bydlení, 15 % administrace sociálních transferů, 20% oddlužení!), samozřejmě s různými výsledky. Odhadujeme, že ve věku povinné školní docházky je na Masokombinátu v závislosti na čase 30 až 50 dětí. Z toho maximálně 10-15% dětí chodí do běžné základní školy (především 4. ZŠ v Norské ulici, která je pro lokalitu spádová). Ostatní děti absolvují základní školní docházku v základní praktické škole v 13. ZPŠ v Pařížské ulici, která se nachází cca 3,5 km od lokality v sídlišti Kročehlavy. Soustředění dětí do jedné, de facto segregační školy, v podstatě automatické vřazování dětí do speciální školy, malá podnětnost prostředí Masokombinátu, nepodpora vzdělávání od rodičů a zanedbaná předškolní a domácí příprava prohlubují vzdělávací handicapy dětí z Masokombinátu a eliminují možnosti dětí se přirozeně integrovat do hlavního vzdělávacího proudu a mezi vrstevníky. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

19/59

Většina dětí proto končí základní školní docházku s velmi špatnými výsledky, často neúplně. I proto až na výjimky nikdo nepokračuje ve studiu ve středním školství. V lokalitě Masokombinát působí společnost Člověk v tísni, která zajišťuje terénní sociální práci (2 TSP), pracovní poradenství a program doučování dobrovolníky pro 12 dětí a skupinové vzdělávací aktivity. Společnost provozuje klubovnu v prvním patře. V místě dále působí Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa, které zde provozuje dětskou školku. Dubí: Vrapická ulice Páteřní tepnou městské části Dubí je ulici Vrapická. Po celé její délce až k MČ Vrapice lze nalézt různou koncentraci domácností, které jsou ohrožené sociálním vyloučením či jsou sociálně vyloučené. Mezi místa s větší koncentrací chudoby a sociálního vyloučení patří zejména objekt Vrapická č.p. 29. Jde o neudržovaný dům, který byl opakovaně nabídnut městem Kladnem k prodeji. V současné době jej obývá pět domácností, cca 30 lidí. Fenomén sociálního vyloučení sledujeme také v nájemních bytech v ulici V.Špály. Mezi největší potíže v lokalitě patří krátkodobost nájemních smluv a výše nájemného, což má negativní vliv na finanční situaci některých rodin. Deprivované území nalezneme na okraji MČ Dubí ve Vrapické ulici v místě, kde končí zástavba a komunikace směřuje dále do MČ Vrapice. V hygienicky katastrofálních podmínkách zde žije v rozbořeném domě s kolnami cca 30 lidí. Dubí: ulice Na Vysokém 989 Jedná se o budova bývalých šaten pro fotbalisty, která je ve velmi špatném technickém stavu, nezateplená, netěsnící. Je obsazena celkem 14 obytnými místnostmi, každá místnost tvoří ubytovací jednotku bez sociálního zařízení a bez kuchyňského koutu. Sociální zařízení je společné, společná kuchyň je disfunkční, rodiny vaří v pokojích na kamnech, která slouží také k vytápění. V budově žije cca 60 obyvatel, část z nich nemá nájemní ani ubytovací smlouvy. Nájemníci vykazují vysokou míru ochoty kooperovat při správě budovy, v posledních měsících se část z nich podílela na opravě objektu. Nejedná se však o komunitní vztahy, nýbrž o korektní sousedské vztahy (což ovšem neplatí v objektu plošně, ale mezi větší částí nájemníků). Budova je zcela prostorově vyloučena, cca 15 min. chůze od zastávky MHD, posledních 200 m přes les a zahrádkářskou kolonii. V okolí budovy bývá často nepořádek. V minulosti byly v okolí budovy zaznamenány konflikty mezi uživateli hřiště a obyvateli budovy. Vzhledem k tomu, že lokalita je zasídlena cca 60 obyvateli dlouhodobě a je zcela prostorově segregována, lidé zde žijící si přisvojili strategie vedoucí k možnosti přežití za těchto podmínek. U obyvatel objektu pozorujeme zejména tyto kompetence, které nejsou běžné u sociálně vyloučených lidí: - vyšší míra zaměstnanosti mužů i žen než je obvyklé v sociálně vyloučených lokalitách (práce na zaměstnanecký poměr, brigády, i sezónní práce nelegální), - vyšší míra spolupráce obyvatel při údržbě objektu i při řešení konfliktů, - schopnost pečovat o vlastní domácnost i za zhoršených podmínek (celé rodiny žijí v jednopokojových „bytech“, chybí izolace, topí se vesměs na tuhá paliva, obyvatelé používají společné sociální zázemí), - v lokalitě je řada aktivních obyvatel se schopností zvládat nejen běžné životní situace, ale také se seberozvíjet, zajímat se o možnosti zlepšení vlastní situace či např. systematicky pracovat na zlepšení situace vlastních dětí (vzdělávání, apod.). Objekt včetně pozemků byl v uplynulém roce opakovaně nabídnut k odkoupení, přesto se doposud nenašel kupec. Z různých zdrojů se objevily spekulace, že mezi potenciálními zájemci o koupi budovy je i člen širší rodiny jednoho z obyvatel, který patří mezi aktéry organizovaného kuplířství v některých lokalitách na Kladensku. Z hlediska výkonu terénní sociální práce, kterou v lokalitě realizuje společnost Člověk v tísni, lze konstatovat, že za uplynulý rok výrazně vzrostla motivace podstatné části obyvatel k řešení vlastní neutěšené situace. Děti stále častěji využívají možnost trávit volný čas organizovaně. Velvarská ulice č.p. 1456 Jedná se o čtyřpodlažní cihlový nájemní dům v majetku města postavený roku 1939, na každém podlaží jsou čtyři bytové jednotky, celkem tedy 16. Většina bytů je 1+1. Do domu je zavedena studená voda, elektřina a plyn, jenž však není rozveden po jednotlivých bytech, takže až na výjimky se topí v kamnech. Byty jsou původně bez koupelen, vybaveny pouze klozety. V současné době žije v domě 43 obyvatel, z toho 16 nezaopatřených dětí. Část obyvatel se do č.p. 1456 přestěhovala z rekonstruovaných domů č.p. 1417 a 1273 ve stejné ulici, část lze označit za starousedlíky, kteří v místě žijí již více než deset let. Nájemní smlouvy se aktuálně vydávají pouze na dobu určitou, přesto má z minulosti nemalá část obyvatel zachovánu smlouvu na dobu neurčitou. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

20/59

Dům není na pohled ve špatném stavu, chodby jsou uklizené, dvorek s posezením a kůlnami se dřívím je zachovalý. V domě se však shlukuje v prostoru bývalé prádelny mládež. Údržba domu je zanedbaná, většinu oprav si nájemníci musí podle smluv hradit sami. Černé přípoje elektřiny nebyly zaznamenány. V domě panují relativně dobré sousedské vztahy. č.p. 1273 a 1417 K 31.1.2007 žilo v bytech ve Velvarské ulici č.p. 1273 a 1417 celkem 98 obyvatel ve 26 domácnostech. Od léta stejného roku však započalo systematické vystěhovávání obyvatel těchto domů, neboť započala realizace přestavby objektů na chráněné bydlení pro seniory. Většina obyvatel získala adekvátní náhradní bydlení. V současné době zůstávají v domě poslední řádní nájemníci. Čas od času se do některého z uvolněných bytů, které ještě neprochází rekonstrukcí, nastěhuje jedinec či skupina nelegálně, obvykle však na velmi krátkou dobu. Staré Kročehlavy V této části Kladna žije ve starší zástavbě řada domácností, které lze považovat za ohrožené sociálním vyloučením. Nikoliv však z hlediska prostorového, ale především sociálního a ekonomického (i zde můžeme identifikovat rodiny dlouhodobé závislé na sociálních transferech, pouze s příležitostným zaměstnáním, ale také klienty lichvářů). Mezi obyvateli, které lze označit za Romy, žije také řada dobře zajištěných jedinců. U některých z nich je důvodné předpokládat, že poskytují půjčky na vysoký úrok či se věnují kuplířství a distribuci drog. Podle městské policie je v této čtvrti zvýšený nápad specifické TČ a sociálně patologického chování. Největším problémem v tomto ohledu jsou krádeže a obtěžování v Baumaxu a jeho okolí, v obchodech na Kročehlavské ulici a v prostoru heren, dále pak nelegální sběr kovů, rozebírání hal staré poldovky. Podle různých zdrojů se v této čtvrti rozmáhá kuplířství, do této činnosti je podle nich zapojeno několik zdejších rodin. Děvčata jsou buď z rodiny nebo u rodiny bydlí a v některých případech se posléze součástí rodiny stanou (nejčastěji sňatkem s některým z mužských členů – pasáků). Je třeba dodat, že řada rodin, které vykazují shodné statusové i imageové znaky jako výše popsané rodiny přiživující se TČ, naopak legálně podniká a jsou podle různých informátorů řádnými zaměstnavateli. Sídliště Kročehlavy (+ Meta) Z hlediska kriminality sice v území výrazněji převládají dopravní přestupky, především špatné parkování, je zde však i výrazný podíl majetkové trestné činnosti. Neosvětlená místa, hromady odpadků, neudržovaná křoviska ve vnitroblocích, posedávání a polehávání bezdomovců a podnapilých osob (např. v parku, u stánků, před samoobsluhou ALBERT) - to vše přispívá k negativním postojům občanů tohoto sídliště vůči kvalitě prostředí. Jako výrazně nebezpečná místa označovali lidé v průzkumu provedeném v roce 2007 (viz. Socioekonomická studie) okolí supermarketu, heren, dále zdevastované parky s přerostlou keřovitou zelení bez dobrého osvětlení. Samostatně je obyvateli špatně vnímán i lesopark v sídlišti Zabitý, který ačkoli není v majetku města výrazně ovlivňuje prostředí celého sídliště.


21/59

Mapa č.2 : Mapa strachu – sídliště Kročehlavy

zdroj: Socioekonomická analýza sídliště Kročehlavy v Kladně; podkladová mapa: http://amapy.atlas.cz

Výdaje na sociální služby tab. č. 11: Využívání finančních prostředků města Kladna na sociální služby (v tis. Kč) 2001 2002 2003 2004 8 457 16 782 16 335 13 488 senioři 5 399 5 478 5 933 6 516 zdravotně handicapovaní 712 1 125 867 1 004 lidé v psychosociální krizi 652 991 1 520 1 234 ohrožení sociální exkluzí 15 220 24 376 24 655 22 242 CELKEM

2005 14 322 7 620 1 200 1 702 24 844

2006 17 052 7 410 1 265 2 604 28 331

zdroj: Komunitní plán sociálních služeb ve městě Kladně

graf č. 12: Využívání finančních prostředků města Kladna na sociální služby 30 000

25 000

20 000

ohrožení sociální exkluzí lidé v psychosociální krizi

15 000

zdravotně handicapovaní senioři

10 000

5 000

0 2001

2002

2003


2004

2005

2006

22/59

V r. 2006 město Kladno vynaložilo na sociální služby 28 331 tis. Kč. Z celkového rozpočtu tato částka představuje přibližně 2%. Od roku 2001 se podíl výdajů na sociální služby téměř zdvojnásobil. Tento zdánlivý nárůst je způsoben především skutečností, že v roce 2002 založilo Statutární město Kladno obecně prospěšnou společnost Středisko komplexní péče Fontána. Zaměstnanci této společnosti byli do roku 2001 zaměstnanci města a mzdové náklady ve výši více než 9 186 tis. Kč na tyto pracovníky byly součástí rozpočtu města. Nebyly tedy uváděny jako náklady na sociální služby. Kolísavé náklady v jednotlivých letech jsou způsobeny investičními akcemi v jednotlivých zařízeních.

Údaje orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálních kurátorů odborů sociálních věcí Tab. č. 12: Statistika osob v péči kurátorů 2005 - 2007 Rok

osoby propuštěné z výkonu trestu

2005 2006 2007

osoby s nimiž kurátor pracoval po propuštění

94 104 74

osoby s nimiž kurátor pracoval během výkonu trestu 57 68 48

osoby doporučené kurátorem do AD Dubí

21 8 15

18 18 7 statistika OSPOD

Doporučujeme : • zaměřit se na volnočasové aktivity mládeže • na bezplatné sportovní aktivity • na nízkoprahové kluby • zdravotnictví – přítomnost dětského psychiatra ve městě Kladně • zvýšení počtu terénních pracovníků , streetworkerů

Institucionální analýza Město Kladno nechalo zpracovat Komunitní plán sociálních služeb (KPSS). Na jeho platformě vznikla klíčová spolupráce orgánů státní správy, samosprávy, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů. V procesu komunitního plánování došlo poprvé k zásadnějšímu koordinování v oblasti poskytování sociálních služeb na území města Kladna. Poskytovatelé získali přehled o aktivitách, které realizují ve městě ostatní subjekty. Vznikl rozsáhlý, velmi kvalitně zpracovaný Katalog sociálních služeb. Klíčovou roli sehrál také Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, který na sebe vzal do značné míry koordinační roli a plní ji i nadále. Aktivity detekované v rámci KPSS se staly podkladem také pro tvorbu Strategie udržitelného rozvoje města Kladna, která obsahuje řadu shodných opatření a návrhů aktivit. Při tvorbě institucionální analýzy vycházíme rovněž z KPSS. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Kladna (dále MMK) - Kurátoři - V Kladně je k dispozici 6 kurátorů pro mládež, jejichž klienty jsou děti s výchovnými problémy a 10 sociálních pracovníků z oddělení sociálně právní ochrany dětí (SPOD). V posledních letech je v jejich péči poměrně stálý počet dětí a mládeže. Naopak stoupá potřeba podporovat rodiny, neboť počet rodin s potřebou podpory v posledních letech stoupá. V Kladně působí sociální kurátor. Poradcem pro národnostní menšiny je pracovník Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MMK.


23/59

Městská policie Prevencí se zabývá Městká policie, která se prostřednictvím informačních schůzek, besed snaží vnést do společnosti více informací o trestné činnosti. Policie se zaměřuje hlavně na předškolní děti a školní mládež. Radí jak reagovat v různých krizových situacích a jak těmto situacím předcházet. Užívá k tomu hlavně své internetové stránky, na které nalezneme odezvy z informačních schůzek, informace o aktuálních přestupcích a trestných činech, a veškeré přípravě informačních schůzek I snaze přiblížit se občanům. Novinkou je např. okrskář, který je k dispozici celodenně na mobilním telefonu. V případě potřeby může velmi rychle reagovat na podněty občanů. Nemá však nahrazovat tísňovou linku. Naopak “má sloužit k lepšímu poznání svěřeného území a občanům k možnosti řešit své trable s konkrétním člověkem a navázat s okrskářem spolupráci, která bude vést k odstranění anonymity mezi občany a městskou policií.” Městská policie zavedla tuto novinku 15. 6. 2007. Jedná se o čtyři strážníky okrskáře v městkých lokalitách Rozdělov; Podprůhon, Bresson, Engrt, Ostrovec; Švermov a lokalitě Dubí.

Organizace a služby zřizované či iniciované městem Azylový dům Kladno, o.p.s. Azylový dům poskytuje ambulantní, pobytové a terénní služby matkám s dětmi, těhotným ženám, ženám majícím svěřené děti do péče, obětem domácího násilí. V zařízení jsou poskytovány služby sociální prevence, sociální poradenství základní i odborné, ubytování matkám s dětmi v nepříznivé životní situaci, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Dalšími činnostmi jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, telefonická krizová pomoc. Zařízení má kapacitu 12 lůžek v azylovém domě pro matky s dětmi, kapacita není dostačující, v roce 2004 museli odmítnout 133 žadatelek, za rok 2005 informaci neuvádějí. Centrum drogové prevence a krizové pomoci. Zařízení poskytuje služby pro děti a mládež, rodiče, učitele a osoby ohrožené závislostmi. Jedná se o služby primárně i sekundárně preventivních programů pro základní a střední školy, metodické semináře pro pedagogy, poradenství v oblasti drogové problematiky, pomoc při řešení krizových situacích a klubové programy pro děti a mládež. Primárně preventivní interaktivní bloky programů se vztahují k oblasti prevence rizikových jevů (drogové a jiné závislosti, prevence kouření, komunikace a vztahy ve třídě – předcházení šikany, sexualita a partnerství...). Linka důvěry Kladno Na telefonické lince poskytují nepřetržitě služby krizové intervence, poradenskou a informační službu o síti poskytovatelů sociálních služeb. Informace podávají i poskytovatelům sociálních služeb. Důležité je zmínit i Linku důvěry pro seniory. Psychologické středisko pro děti a dospělé (K NEMOCNICI 2814) Zařízení poskytuje mimo jiné ambulantní a krizovou pomoc pro osoby s psychickým onemocněním, rodinám s dětmi. Jedná se o služby rodinné psychoterapie, individuální psychoterapie nebo o psychologické vyšetření dětí od kojeneckého věku. Nárůst klientů je od roku 2001 konstantní − z původních 125 klientů na 283 klienty v roce 2005. Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Zařízení poskytující ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým delikvencí, výchovně vzdělávacími problémy, rodinám s dětmi v náhradní rodinné péči, služby terénní, ambulantní a krizové, služby podpory rodin, které jsou z nejrůznějších důvodů handicapované, volnočasové aktivity pro děti, psychoterapeutickou pomoc pro děti s poruchami chování, psychologickou diagnostiku a terapie. Zařízení sociální intervence Kladno – ubytovna pro muže Pobytové služby jsou poskytovány osobám bez přístřeší, mužům v nepříznivé sociální situaci a bezdomovcům. Poskytují ubytování, pomoc při zajištění stravy, při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí, krizovou intervenci, ambulantní péči. Kapacita je 48 lůžek, provoz je nepřetržitý. V roce 2004 byla využita kapacita z 88 % a v roce 2005 z 92 %.


24/59

Zařízení sociální intervence Kladno – poradna Ambulantní zařízení poskytuje služby rodinám a osobám, které se ocitly se v psychosociální krizi, obětem násilí, osobám s chronickým duševním onemocněním. Jedná se o služby sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí. Zařízení sociální intervence Kladno – terapeutické komunity Zařízení poskytuje pobytové služby osobám závislým na návykových látkách. Uživatelům je nabízeno ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, pomoc při obstarávání osobních záležitostí. V roce 2004 v terapeutické komunitě byla využita kapacity 15 lůžek na 60 % (18 klientů) a v roce 2005 mají využití na 80 % (24 klientů).

Organizace zřizované krajem působící v Kladně Dětský domov Kladno Zařízení poskytuje nepřetržitou pomoc dětem v tíživé situaci, vyžadující okamžitou pomoc. Sociální práce spočívá v navrácení dítěte zpět do původní, náhradní či pěstounské rodiny. Domy na půl cesty dva byty ve správě Středočeského kraje (dohled na klienty zajišťuje Odbor sociálních věcí a zdravotnictví MMK). Poskytují pobytové služby osobám, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Kromě ubytování a vytvoření podmínek pro bydlení zajišťuje ZSI Kladno formou součinnosti s pracovníky kladenského magistrátu pomoc a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při obstarávání osobních záležitostí a další sociálně terapeutické činnosti. Pedagogickopsychologická poradna Středočeského kraje Poradna poskytuje ambulantní služby dětem a mládeži od 3 do 19 let, rodičům dětských klientů, učitelům MŠ, ZŠ a SŠ. Dále poskytují diagnostickou, terapeutickou a psychokorektivní péči, psychoterapeutickou péči, reedukční péči o děti se specifickými poruchami učení a chování a poradenství. Služby poradny v průběhu školního roku využije okolo 2 000 klientů, v roce 2005 to bylo 1 893 klientů, v roce 2004 vyžili jejich služeb 2 063 klienti. Rádi by své služby rozšířili také o odpolední aktivity.

Seznam NNO a dalších organizací působících v Kladně A) Oblast děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi Apoštolská církev, sbor Kladno Poskytuje nesociální služby pro děti a mládež od 7 do 18 let, mimo jiné i pro děti z okolí bezbariérových bytovek Meta, rodinám s dětmi z okolí Kladna, osobám po výkonu trestu odnětí svobody. Církev československá husitská Pořádá volnočasové aktivity pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředím, dále provozuje křesťanskou poradnu – pastorace a poradenství i pro veřejnost– častými návštěvníky jsou lidé v krizi, lidé ze sociálně slabých poměrů, rodiny etnicky znevýhodněné, lidé na okraji společnosti (např. bezdomovci, lidé vracející se z výkonu trestu,...); Dále poskytuje oděv, poradenství a osobní rozhovory, mimořádně jídla osobám v nouzi. Dobrovolnické centrum Kladno, o. s. zaměřeno na nábor vzdělávání dobrovolníků, kteří navštěvují klienti v nemocničních zařízeních, zařízeních sociální péče a na odděleních péče o děti, soustřeďuje se na vzdělávání a výchovnou činnost v oblasti práce s dětmi a mládeží.


25/59

Institut Artter Poskytuje služby všem zájemcům, mimo jiné se věnuje dětem s poruchou chování a učení, osobám v tísni nebo v krizi, osobám s duševním onemocněním, etnickým menšinám, osamělým matkám. Jedná se o arteterapii a kineziologii. Pro aktivity zaměřené na děti z ulice nemají dostatek finančních prostředků. Klinická psychologie Poskytují služby osobám s psychickými problémy. V roce 2004 a 2005 poskytla služby 500 uživatelům, průměrně neuspokojí 50 % žadatelů o službu. Kolpingova rodina Smečno, o.s. Programy v Domě rodin mají především charakter pomoci a podpory při fungování rodiny. Nabízejí pomoc fungujícím rodinám a současně pomoc těm rodinám, kde ať už rodina jako celek nebo někteří její členové cítí rizika, nejistoty, obavy či prožívají konkrétní těžkosti, související s chodem a fungováním rodiny jako celku. Letohrádek Vendula Zařízení zajišťuje krizovou intervenci v kombinaci s přechodným ubytováním. Je určeno především zdravotně handicapovaným, v roce 2005 využilo služeb krizového centra s ubytováním 26 klientů, zařízení nepracuje nonstop. Multikolor, o. s. Sdružení funguje kompletně na dobrovolnické bázi, jeho činnost je financována z prostředků Odboru sociálních věcí a zdravotnictví města Kladna, CČSH Praha, nadačních fondů, benefičních akcí, sponzorských darů, členských příspěvků a poplatků klientů. Sdružení oficiálně funguje druhým rokem (působí již pátým rokem). Sdružení realizuje především volnočasové aktivity: výlety, víkendové pobyty a týdenní letní pobyty pro děti ze sociálně vyloučených lokalit – cílem těchto akcí je přiblížit dětem (i jejich rodičům), jakým způsobem lze trávit volný čas, rozvoj či podnícení zájmu o „vnější svět“, rozvíjení sociálních návyků akceptovaných majoritou, prevence xenofobie, uvědomění si vlastní identity, rozvoj dovedností a znalostní základny, dále osvětové akce pro širokou veřejnost – setkávání majority a minority – benefiční koncerty s účastí kapely z holobytů apod. Zaměřuje se především na lokalitu tzv.“Masokombinátu.“ Psychologické poradenství a diagnostika (STROUHALOVA 3075) Poskytují ambulantní psychologické poradenství a psychoterapii pro osoby s duševním onemocněním, osoby v tísni nebo v krizi nebo osoby s psychickými problémy. Kapacitně dostačují. Poradna pro osobní rozvoj a krizové situace (CTIBOROVA 3091) Poradna poskytuje ambulantní služby v oblasti poradenství, terapie a přednáškové činnosti. Služby jsou primárně určeny pro dospívající a dospělé osoby s psychickými problémy a s potřebou osobnostního rozvoje. Středisko pomoci dětem a rodinám o.s. STŘEP Zajišťuje podporu rodiny, posláním sdružení je pomáhat dětem (0–15 let), jejichž vývoj je ohrožen v důsledku existence rizik a/nebo různé míry zanedbávání péče v rodinách. Nástrojem pomoci je poskytování sociálních služeb (s aspektem sociální rehabilitace, integrace, vyrovnávání příležitostí a vazeb na dodržování lidských práv), které mají charakter služeb veřejně prospěšných. Příjemcem této pomoci je nejen dítě, ale celá jeho rodina. Prostředkem je sociální a rodičovský výcvik − stimulace a rozvoj osobnosti dítěte, nácvik a podpora rodičovského chování, úprava rodinných a sociálních podmínek celé rodiny. Cílem je zabránit odebrání dítěte z rodiny, nebo umožnit jeho návrat zpět domů ze zařízení pro výkon ústavní výchovy či z jiných typů rezidenčních služeb. Nabízejí aktivizační služby pro rodiny, poradenství, výcvikové a vzdělávací programy pro odbornou i laickou veřejnost. Služba je určena nejenom rodinám s dětmi, dětem a mládeži, ale i osamělým matkám, těhotným ženám v krizi.

B) Seznam NNO a dalších organizací působících v oblasti občanů a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Primárně služby těchto poskytovatelů využívají: bezdomovci, děti a mládež, matky s dětmi, nezaměstnaní, zájemci o nové zaměstnání, zaměstnavatelé, osoby závislé na návykových látkách, osoby, které spáchaly trestný čin nebo se staly obětí trestného činu, rodiny s dětmi, snoubenci a manželé v plodném věku, sociálně vyloučení a osoby ohrožené sociálním vyloučením, závislí na drogách.


26/59

Služby mohou využívat nebo využívají i následující skupiny: uživatelé drog, neorganizované děti a mládež, rodiny s dětmi, osamělé matky, těhotné ženy v krizi, děti a mládež ohrožené delikvencí, osoby bez přístřeší, oběti násilí, osoby po výkonu trestu odnětí svobody, osoby ohrožené prostitucí, senioři, etnické menšiny, nezaměstnaní, absolventi škol – poradenství k volbě povolání, žáci ZŠ, SŠ – příprava pro volbu zaměstnání, prarodiče s vnoučaty, které jsou jim svěřeny do péče, děti umístěné v kojeneckých ústavech, dětských diagnostických ústavech nebo dětských domovech a jejich rodiče, experimentátoři, osoby s drogovou zkušeností, jejich rodiny a sociální okolí, osoby ve výkonu trestu žádající o podmíněné propuštění. Člověk v tísni, o.p.s. Primární klientelou jsou sociálně vyloučení lidé a lidé ohrožení sociálním vyloučením se zvláštním zřetelem na sociálně vyloučené lokality. V týmu působí čtyři terénní sociální pracovníci, kteří docházejí přímo do vyloučených lokalit. Nejčastější zakázky pracovníků jsou v oblasti bydlení, splácení dluhů, vyřízení sociálních dávek a hledání zaměstnání. Specifiky pracují na sociální aktivizaci klientů. ČvT dále poskytuje služby pracovního poradenství. Poradce působí jako prostředník mezi zájemci o práci, úřadem práce a zaměstnavateli. Prostřednictvím dobrovolníků, většinou studentům středních a vysokých škol, nabízí pobočka služby doučování dětí přímo v rodinách. Dobrovolníci se dětem věnují alespoň dvě hodiny týdně. Vedle doučování je důležitým aspektem služby motivování rodinného prostředí ke vzdělání. Pro děti v předškolním věku a pro školáky jsou určeny vzdělávací kroužky, které jim pomáhají překonávat socio-kulturní handicapy a dohonit ztrátu, kterou mají na své vrstevníky. Od roku 2007 nabízí pobočka akreditované vzdělávací kurzy v oblasti sociálního vyloučení. Dále asistuje partnerům (zejména NNO a školám) při tvorbě projektů zaměřených na sociální začleňování. Pobočka také vzdělává pedagogy pro využití moderních didaktických postupů, specifických metod výuky vedoucích k zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do vyučování, problematiku sociálního vyloučení a výchovy a vzdělávání dětí se specifickými poruchami učení a chování, rozvoj schopností učitelů kooperovat při výuce s asistentem pedagoga, atd. Český červený kříž Kladno, o.s. Poskytuje ubytování pro matky s dětmi. Dále provozují výdejnu obědů, pečovatelskou službu, azylové pobyty, hygienické a ošacovací centrum. Kapacitu jednotlivých služeb neuvedli, ale považují ji za dostatečnou. Letohrádek Vendula Zařízení zaměřené na zdravotně postižené poskytuje službu krizového ubytování přechodného charakteru − 1 lůžko. Resocializační institut – Šance Poskytuje ambulantní a pobytové služby uživatelům drog, uživatelům i v důchodovém věku. Jedná se o služby chráněného bydlení a terapie osob se závislostmi. Celkem 12 lůžek, kapacita je vcelku dostatečná, mají tak 1 až 2 čekatele, rozšíření nejvíce o 1, 2 lůžka. Probační a mediační služba Kladno V rámci provozovny Kladno působí 3 pracovnice v oblasti probační a mediační služby. Probační a mediační služba usiluje o začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci. Probační a mediační služba se snaží o zapojení poškozeného do „procesu“ vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost. Probační a mediační služba přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.

Školy a jejich působení v oblasti prevence Na tomto místě uvádíme seznam škol, které jsou tzv. spádové pro oblasti definované v socio-demografické analýze a navštěvuje je větší množství dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Uvedené školy mají vlastní programy prevence patologických jevů a jsou nuceny k důslednější prevenci kriminality nežli ostatní školy. Neznamená to, že další školy v Kladně se prevencí kriminality nezabývají. Základní škola a Mateřská škola Kladno, Zd. Petříka 1756 Školu navštěvuje celkem přibližně 330 žáků, kterým poskytuje základní vzdělání. K dispozici je školní družina, pro všechny žáky pak řada zájmových kroužků podle přání jak samotných žáků tak jejich rodičů. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

27/59

Během školního roku se žáci zúčastňují různých soutěží a olympiád, podle svých zájmů a nadání. V rámci prevence negativních jevů mezi dětmi a mladými lidmi pracuje na škole peer program. Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Škola má ŠVP „ Otevřená škola“, škola má kapacitu 750 žáků, integruje cca 10 - 15 % žáků především se specifickými poruchami učení. Spolupracuje s PPP v Kladně a dalšími pedagog. a psych. pracovišti v Kladně, Slaném i Praze. Žáci s poruchami učení mají možnost individuální péče ve skupinách pro nápravu poruch učení na 1. i 2. stupni školy. Škola se zapojuje do různých projektů (EVVO, Minimalizace šikany), nabízí volnočasové aktivity. Cca 3 - 5 % žáků je cizí národnosti. Základní škola a Mateřská škola Kladno, Školská 322 Výuka probíhá v 36 běžných a dyslektických třídách. Škola má vlastního psychologa, který koordiuje v oblasti prevence a řešení problémů - rizikových jevů /záškoláctví, šikana, zneužívání návykových látek/ a organizuje specifické skupiny zaměřené na řešení problémů žáků. Dále škola nabízí volnočasové a zájmové aktivity pro děti. Základní škola a Praktická škola Kladno, Pařížská 2249 Škola poskytuje výchovu a vzdělání dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Specifikem školy je vzdělávání vysokého počtu žáků se sociálním znevýhodněním. Škola je v současnosti jedinou tohoto druhu v Kladně a jednou ze tří speciálních škol kladenského regionu. Významnou součástí školy je speciálně pedagogické centrum poskytující služby poradenského a speciálně pedagogického charakteru. Ve škole pracují speciální pedagogové, asistenti pedagoga a vychovatelé, jejichž pedagogická činnost spočívá v uplatňování speciálně pedagogických metod, individuálním přístupu a sociální práci. Škola má vlastní družinu. Odborné učiliště a Praktická škola, Kladno-Vrapice, Vrapická 53 Žáci školy jsou většinou ze sociálně slabých rodin, ekonomická situace v rodině neumožňuje žáků zapojit se do zájmových aktivit, ať již sportovních, kulturních i jiných. U těchto žáků je často jediná možnost zapojení se do různých činností organizovaných školou. Mimoškolní vzdělávání zároveň přispívá k prevenci společensky nevhodných a škodlivých forem chování (agresivita, drogová závislost). Na škole působí protidrogový metodik (peer program), výchovný poradce. Škola spolupracuje s Úřadem práce a organizací Člověk v tísni. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kladno, U Hvězdy 2279 Škola podporuje prevenci především organizováním zahraničních exkurzí, motivací k odbornému studiu. Škola spolupracuje s organizací Člověk v tísni.

Shrnutí situace Přestože je komunitní plán velmi kvalitně zpracovaným dokumentem s rozsáhle zpracovanými aktivitami, jeho naplňování je v některých oblastech nedostatečné. Proces komunitního plánování i proces tvorby Koncepce prevence kriminality ukázal, že město Kladno disponuje solidní sítí sociálních služeb, která je zaměřená především na seniory. Dále byly detekovány služby pro děti a mládež v psychosociální krizi (ohrožené sociálně patologickými jevy) a služby pro sociálně vyloučené občany. Nedostatečně jsou dimenzovány pobytové služby, zejména azylové bydlení, bydlení na půli cesty, bydlení tréninkového charakteru. Poddimenzovány jsou služby zaměřené na uživatele drog. Zcela chybí služby pro bezdomovce. V procesech komunitního plánování i tvorby Koncepce prevence kriminality většina poskytovatelů identifikovala nedostatky v zázemí pro poskytování služeb zejména v oblasti trávení volného času dětí. Nízkoprahová zařízení na území města neexistují. Nenašli jsme překryvy mezi službami, které by bylo možné označit za zbytnou duplicitu. V oblasti prevence kriminality absentuje zaměření na jevy typu lichvy, kuplířství, distribuce drog, rasismu, extremismu, domácího násilí. Koncepce prevence kriminality proto s těmito fenomény pracuje a buď v rovině deklaratorní, nebo rovině projektových návrhů směřuje k jejich redukci.


28/59

Realizované průzkumy týkající se prevence kriminality v Kladně Cílem periodicky prováděných průzkumů je poskytovat Zastupitelstvu statutárního města Kladna reprezentativní analýzu postojů a názorů obyvatel ve věku 18 a více let na vývoje města. Poslední průzkum se uskutečnil v období od 3. srpna do 15. září 2006 na administrativním území Kladna a výběrový soubor představoval 818 respondentů, tedy více než jedno procento kladenské populace. Spokojenost respondentů s jednotlivými oblastmi vývoje se výrazněji diverzifikovala. Průměr spokojenosti vyšší než 3,0 prezentuje oblasti, v nichž převažují názory dotázaných, že se situace v daném období více či méně zhoršila.

Hodnocení vývoje města podle místa bydliště respondentů Tab. č. 13:

HODNOCENÍ VÝVOJE MĚSTA PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ

Kročehlavy komunální bezpečnost čistota a pořádek (úklid, vzhled ulic) městská hromadná doprava životní prostředí možnost získat byt pracovní příležitosti práce kladenské radnice možnost trávení volného času mezilidské vztahy

Staré Kročehlavy Centrum Sítná 2,89 2,99 2,78 2,74 2,64 2,55 2,66 3,05 2,72 2,74 2,73 2,77 3,41 3,71 3,28 3,29 3,45 3,17 2,73 2,76 2,66 2,54 2,48 2,42 2,94 2,97 2,91

Habešovna, Bresson, Švermov, Engerth, Dříň, Dubí, Hnidousy, Ostrovec Rozdělov Vrapice Motyčín 3 2,64 3,07 3 2,81 1,92 2,36 2,76 2,78 2,65 2,42 2,55 2,45 2,87 2,91 2,42 2,55 2,51 2,78 2,9 4 3,05 3,65 3,5 3,63 3,75 3,18 3,37 3,61 3,43 2,67 2,59 2,69 2,96 2,73 2,33 2,23 2,24 2,21 2,47 2,92 3,36 2,99 2,75 2,79

Zdroj: Magistrát města Kladna Pozn.: Jedná se o vážený průměr, čím je hodnota průměru nižší, tím je hodnocení příznivější (průměr vyšší než 3,0 znamená převahu odpovědí záporných, tj. zhoršení)

Bezpečnost občanů a kriminalita byla nejhůře hodnocena v Rozdělově, Dříni, Dubí, Vrapicích a na Sítné, kde shodně převažovaly názory, že v posledních letech došlo ke zhoršení v této oblasti. Nejlépe vývoj bezpečnosti občanů ve městě hodnotili v oblasti Habešovny, Bressonu, Engerthu a Ostrovce (průměr 2,64).

Srovnání výsledků průzkumu v letech 1998, 2002, 2006 Tab. č. 14: možnost získat byt pracovní příležitosti, možnost získat dobré zaměstnání mezilidské vztahy bezpečnost občanů a kriminalita veřejná městská doprava životní prostředí (např. Odpady, pitná voda, aut.doprava) práce kladenské radnice čistota a pořádek (úklid, vzhled ulic)

2006 3,46 3,31 2,94 2,89 2,74 2,72 2,71 2,65

2002 3,9 3,83 3,49 3,19 2,66 2,59 2,39 2,22

1998 4,31 4,38 3,61 3,79 3,56 3,26 2,94 2,51

zdroj: Magistrát města Kladna (SUR)

Mezilidské vztahy a bezpečnost občanů ve městě byly vnímány nepříliš pozitivně, jsou však hodnoceny lépe než v uplynulých obdobích. Mezilidské vztahy a bezpečnost se od minulého výzkumu dostaly v hodnocení pod průměr 3,0, tedy převažovala zde kladná stanoviska respondentů.


29/59

Graf č. 13: Srovnání výsledků průzkumu v letech 1998, 2002, 2006

možnost získat byt pracovní příležitosti, možnost získat dobré zaměstnání mezilidské vztahy bezpečnost občanů a kriminalita

2006 2002 1998

veřejná městská doprava životní prostředí (např. Odpady, pitná voda, aut.doprava) práce kladenské radnice čistota a pořádek (úklid, vzhled ulic) 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

Tab. č. 15: POŘADÍ DŮLEŽITOSTI OBLASTÍ, KTERÝMI BY SE MĚLY ZABÝVAT ORGÁNY MĚSTA PODLE BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ Habešovna, Bresson, Švermov, Staré Engerth, Dříň, Dubí, Hnidousy, Ostrovec Motyčín Kročehlavy Kročehlavy Centrum Sítná Rozdělov Vrapice komunální bezpečnost 48,4 31,3 20,7 16,7 50 30,7 79,2 16,7 čistota a pořádek (úklid, vzhled ulic) 50,5 54,2 50,2 33,3 36,4 48 91,7 39,6 městská hromadná doprava 35,3 15,3 12,2 0 4,5 10,7 33,3 37,5 životní prostředí 26,2 33,3 45,1 8,3 68,2 44 8,3 27,1 podporav výstavby bytů 22,9 34 23,5 41,7 18,2 21,3 4,2 53,1 Podpora zaměstnannosti 41,5 42,4 44,6 41,7 40,9 42,7 25 43,8 Podpora aktivního trávení volného času 21,5 21,5 18,8 25 18,2 20 12,5 10,4 Zdroj: Magistrát města Kladna

Komunální bezpečnost byla nejčastěji prioritou respondentů ze Dříně, Dubí a Vrapic a rovněž u poloviny dotázaných v Habešovně, Bressonu, Engerthu, Ostrovci. Tab. č. 16: PRIORITY V OBLASTI BEZPEČNOSTI, ZDRAVÍ A VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK VE MĚSTĚ priority hodnocení důležitosti rozšiřování kamerového systému M ěstské policie 1,74 Podpora kultury ve městě (divadla, kina, knihovny, kluby, atd.) 1,83 Úprava přechodů (barevná zvýraznění a osvětlení, případně semafory) 1,85 Zaměsntávání odsouzených v programu obecně prospěšných prací 1,87 zvyšování počtu ohrazených dětských a sportovních hřišť 1,94 Zvýšení nabídky pro aktivní trávení volného času 2,21 další výstavba cyklostezek 2,24 Zdroj: Magistrát města Kladna Pozn.: Jedná se o vážený průměr, čím jeho hodnota nižší, tím je problémový okruh důležitější pro zlepšování životních podmínek. Hodnoty vyšší než 2,5 znamenají převahu odpovědí, že je tato problematika málo důležitá nebo nedůležitá a naopak hodnoty nižší než 2,5 jsou známkou důležitosti dané priority.

Zlepšování podmínek týkajících se bezpečnosti, zdraví a volnočasových aktivit se oproti minulému průzkumu dostalo na roveň ostatních oblastí. V oblasti bezpečnosti dotázaní jako prioritu pro zlepšování životních podmínek uváděli hlavně rozšiřování kamerového systému Městské policie. Rozšiřování kamerového systému bylo označováno jako priorita respondenty z Habešovny, Bressonu, Engerthu a Ostrovce a také ze Dříně, Dubí a Vrapic. Zvýšení nabídky pro aktivní trávení volného času preferovali častěji dotázaní z Habešovny, Bressonu, Engerthu a Ostrovce a také z Rozdělova. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

30/59

Zaměstnávání odsouzených v rámci programu obecně prospěšných prací jako prioritu nejčastěji uváděli dotázaní z Habešovny, Bressonu, Engerthu a z Ostrovce. Zvyšování počtu dětských a sportovních hřišť bylo důležitou oblastí rozvoje města zejména v Rozdělově, Habešovně, Bressonu, Engerthu a Ostrovcích a také na Sítné.

Výstupy z veřejných debat Ve dnech 6. a 25. srpna 2008 uspořádala manažerka prevence kriminality města Kladna, paní Petra Černá, dvě veřejná projednávání potřeb a iniciativ v oblasti sekundární a terciární prevence na území Města. Obou jednání se dohromady zúčastnilo 21 zástupců z 16 institucí a organizací – primátor Města, ředitelka Úřadu práce, zástupci sociálních institucí, nevládních neziskových organizací a škol, které navštěvuje největší podíl dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Cílem jednání bylo informovat o připravované koncepci a zároveň zjistit potřeby a záměry těch „hráčů“, kteří reálně budou přispívat k naplňování prevence kriminality v rámci své činnosti.

Zúčastnění experti identifikovali tyto priority v prevenci kriminality: vybudovat nízkoprahové centrum pro volný čas dětí • klíčové je umístit zařízení do přirozeného teritoria cílové skupiny dětí • nejvhodnější lokality jsou sídliště Kročehlavy nebo Dubí podporovat sociální kaučink dětí, které nechodí pravidelně do školy • systém sociálních asistentů ve škole – řešení problémů a odstraňování překážek v docházce, doučování, komunikace s rodinou • projekty motivace dětí realizace strategie „schodišťového systému“ sociální služby • nastavení jasných pravidel pro získání podpory v systému • koordinování systému sociální podpory všech institucí – systém výměny informací o klientech • potřeba sdílet zkušenosti a rozvíjet efektivní metodiku sociálního kaučinku • potřeba silné motivace pro zapojení do systému – např. možnost získání sociálního bydlení, systém oddlužování, ... • rozpracováno více v komunitním plánu města preventivní role policie • vzdělávat strážníky a příslušníky policie o fenoménu sociálního vyloučení a s tím spojených sociopatologických projevů – motivovat k účinnějšímu dohledu v sociálně vyloučených lokalitách osvěta a podpora důchodců (zejména osaměle žijících) k zvýšení pasivní bezpečnosti • prostředky zvýšení osobní bezpečnosti • sebeobrana před nekalým podnikáním podporovat právní vědomí dětí = dodržovat zákony je dobré • práva x povinnosti • aktivita „společnost“ (sociální systém) dostatečně propagovat projekty a aktivity prevence kriminality • iniciovat pravidelná setkávání odborníků a institucí • síťovat organizace a podporovat vzájemnou výměnu zkušeností a informací • informovat veřejnost o úspěšných aktivitách a projektech v oblasti prevence kriminality


31/59

Tab. č. 17: SWOT analýza názorů expertů

S • • •

dostatečná síť stabilních institucí kvalitní informace o situaci a možnostech – komunitní plán, koncepce prevence, IPRM, SUR vůle ke spolupráci institucí napříč spektrem

W • • • •

O • • • • • • •

vybudovat nízkoprahové centrum pro volný čas dětí podporovat sociální kaučink dětí, které nechodí pravidelně do školy realizace strategie „schodišťového systému“ sociální služby vzdělávat zájemce z řad policie o fenoménu sociálního vyloučení osvěta a podpora důchodců k zvýšení aktivní i pasivní bezpečnosti podporovat právní vědomí dětí propagovat projekty a aktivity prevence kriminality

Legenda:

neexistuje systém sdílení informací o klientech – když někde přestanou dávat, protože porušuji podmínky, jdu jinam nedostatečná spolupráce sociální sféry s policií máme kvalitní komunitní plán, ale klíčové věci se nerealizují neřeší se problematika bezdomovectví

T • •

•

není politická vůle řešit alkoholismus, který je příčinou vysoké míry sociopatologických projevů systém preventivních projektů vede k identifikaci a podpoře pouze sociálně slabých, což např. ve škole vede k prohloubení exkluze z přirozené skupiny oblastní ředitelství PČR bude přemístěno z Kladna – možnosti spolupráce a pravomoci v Kladně se sníží

S (Strenght) – Silné stránky, W (Weaknesses) – Slabé stránky, O (Opportunities) – Příležitosti, T (Threats) - Ohrožení

Při veřejných jednáních byla prezentována zástupci Terapeutické komunity Kladno, interní statistika, která dokladuje od roku 2005 vzrůstající zájem o ambulantní léčbu závislosti na alkoholu. 85% klientů s alkoholovou závislostí uvádí jako důvod k rozhodnutí pro léčbu rozvrat rodiny. Doléčovací skupiny využívají klienti s alkoholovou závislostí ze 70% všech zúčastněných. U motivačních skupin je poměr mezi muži a ženami 50% ku 50%. Z 90% to jsou rodiče, kteří žijí s dětmi ve společné domácnosti. Pokud se týká spolupráce rodičů jejichž děti zneužívají návykové látky, potvrzují skutečnost, že jejich děti konzumují alkohol ve větší míře od 15, 16 let. Nepovažují tuto konzumaci za nic výjimečného.


32/59

Přehled realizovaných projektů prevence kriminality Tab. č. 18:Přehled realizovaných projektů podpořených z rozpočtu města Kladna 1997 - 2008 žádosti podané / podpořené 5/3 2008

rok

Název

1 000 000 49 000 50 000 0

67 502 953 000

70 000 515 000

Kontrola rychlosti linka pro handicaované občany Sledování služebních vozidel

1 616 845 187 901

1 419 000 100

Monitiorovaní kriz. Míst-kamera Švermov Hřiště Podprůhon

1 227 808

980 000

Promise Evidence událostí POMPA Integrace datových zdrojů Sledování pohybu služebních vozidel

112 00 300 000

92 000 250 000

Roční komunitní program pro ohroženou mládež FUTURE PK a média PK Nový směr

92 160 100 000 2 000 3 940

44 000 80 000 2 000 3 940

Krimi Marketingová komunikace Výkon trestu obecně prospěšných prací

152 500

132 500

Preventivní skupina Sedmička Právo na každý den

461 006 24 400 3 414

227 000 10 000 3 000

Azylový dům pro matky s dětmi Linka důvěry Osvětová činnost Obnovení radiosítě Den bezpečnosti pro město Kladno

342 145 100 967 30 000 70 000 38 999

186 000 50 000 25 000 55 000 30 000

4/2 Vzdělávací a volnočasové aktivity Kamera u nádraží ČD Sledování služebních vozidel Jízda na červenou

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Dotace

1 304 441 110 000 50 000 120 000

Kamera-Masokombinát Prosperita Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 Škola=příležitost Zkvalitnění radiosítě 2007

Náklady

3/2

2/1

5/2

5/4

3/1

3/3

15/11


33/59

149 500 21 300 35 000 24 000 14 000 34 990

50 000 10 000 25 000 20 000 10 000 20 000

Propojení služebny PČR a kam. Systémem MP Dům na půl cesty Tisk propagačních materiálů Sportovní pouliční plácky Primární protidrogová prevence Videotrénink interakcí Monitorování krizových míst

1 277 000 199 999 25 999 1 163 000 49 151 54 200

897 000 180 000 20 000 563 000 40 741 38 000

Romské kulturní a informační centrum Monitorování krizových míst Preventivně výchovná skupina PČR Otevřené hřiště při 5. ZŠ Opatření proti kriminalitě při 12. ZŠ Nákup displejového zařízení pro přístroj REDAT Nákup PC pro analitiskou činnost PČR Linka důvěry

219 936 1 791 800 200 000 1 000 000 970 000 50 681 80 000

190 000 1 200 000 150 000 500 000 470 000 40 000 72 000

Otevřené hřiště Monitorování objektů města Vybudování zařízení pro sport. Vyžití Monitorování kriz.míst Lektorné Výstavby zařízení Osvěta TV, video Osvěta prop. Materiály Linka důvěry Úprava zahrady Program pro KSP

190 702 666 834 120 750 2 228 622 70 000 81 631 31 857 49 998 650 000 60 000 3 240

163 000 558 000 100 000 1 845 000 50 000 50 000 25 000 49 998 250 000 20 000 3 240

Otevřené hřiště na OŠ C.Boudy Nevo Drom Osvětová činnost OŘ Policie ČR Projekt "Usměv" Aktivity 2000 Videotrénink interakcí Bažantnice Motocykly PK na 13. ZŠ v Kladně Cesta ke zdraví 1999

1998

1997

7/6

8/7

18/11


34/59

2. NÁVRHOVÁ ČÁST Východiska Koncepce prevence kriminality města je navržena na základě analýzy kriminality (skutky, pachatelé, oběti), sociodemografických údajů, institucionální analýzy, analýzy názorů a postojů občanů, doporučení expertů, zkušeností města s realizací preventivních aktivit v rámci programů prevence kriminality na místní úrovni.

Stanovení priorit Pro stanovení priorit jsme přijali kriterium rozdělení podle cílových skupin:

I. Lidé sociálně vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením: 1. Zvýšení znalosti prostředí sociálně vyloučených lokalit u policie, preventivní vstupy policistů do sociálně vyloučených lokalit 2. Podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – služby prevence 3. Potlačování nelegálního zaměstnávání 4. Kontrolně-preventivní aktivity policie zaměřené na potlačení výkupu a prodeje kradeného zboží a surovin 5. Prevence a potlačování lichvy, kuplířství, výroby a distribuce drog 6. Prevence bezdomovectví, služby prevence a péče

II. Děti a mládež ohrožená sociálně patologickými jevy 7. Preventivní působení v oblasti školní docházky (prevence záškoláctví, atd.) přímo ve školách i mimo ně 8. Prevence sociálně patologických jevů v oblastech drogové závislosti, gamblerství, sexuálního chování a týrání zvířat 9. Prevence extremismu včetně projevů rasismu 10. Podpora nepatologického trávení volného času zejména u dětí a mládeže ze sociálně vyloučených lokalit a z rodin mimo tyto lokality, kde jsou detekovatelné socio-patologické jevy (např. domácí násilí, závislosti, apod.)

III. Senioři 11. Praktická opatření pro zvýšení bezpečnosti seniorů na veřejných prostranstvích 12. Osvěta a vzdělávání pro seniory (především v ekonomické a právní gramotnosti)

IV. Ostatní 13. Osvětové akce pro veřejnost o KPK 14. Kamerový systém a fyzická ochrana


35/59

Stanovení hlavních a dílčích problémů a návrhy na jejich řešení Konkrétní návrhy projektových aktivit v jednotlivých prioritách opatření viz. samostatná příloha č. 3 ad I.

Zvýšení znalosti prostředí sociálně vyloučených lokalit u policie, preventivní vstupy policistů do sociálně vyloučených lokalit Příslušníci Policie ČR a Městské policie přichází do kontaktu s obyvateli sociálně vyloučených lokalit především při šetření oznámení o podezření z TČ, při vyšetřování TČ a při dalších aktivitách represivního charakteru. Sociálně vyloučení lidé obvykle nemají důvěru v policisty (viz. analytická část). Klíčovým cílem v opatření je proto zvýšit povědomí policistů o podmínkách života v sociálním vyloučení a porozumění mechanismům chování lidí v tomto prostředí, což může vést ke zvýšení objasnění TČ a prevenci páchání TČ. Cílem je rovněž zvýšit důvěru sociálně vyloučených obyvatel v policii, což může vést k jejich větší kooperaci s policisty nejen při objasňování šetřené TČ, ale i při hlášení podezření z TČ. Globálním cílem je zvýšit vymahatelnost práva v prostředí sociálně vyloučených lokalit, což povede k ochraně obětí TČ a postihu pachatelů TČ, případně redukci skryté TČ specifické pro sociálně vyloučené lokality. ad II.

Podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – služby prevence Klíčovým cílem je zajistit pro Kladno takovou síť sociálních služeb, která umožní všem obyvatelům, jež se ocitnou v přechodné či dlouhodobé krizi a ohrožení sociálním vyloučením, dostupnost sociálních služeb včetně služeb na podporu zaměstnanosti a řešení situace v bydlení. Asistence sociálního pracovníka či pracovního poradce může vést k účinnému překonání krize, popř. nastartování procesů, které povedou k návratu do plnohodnotného života ve společnosti. Účinná síť sociálních služeb výrazně snižuje počet lidí, kteří dlouhodobě žijí v sociálním vyloučení a jsou nadprůměrně ohroženi specifickou kriminalitou, stávající se oběťmi či pachateli TČ spojené s dlouhodobým životem v sociálně vyloučené lokalitě. ad III. Potlačování nelegálního zaměstnávání Deklaratorním cílem v rámci této priority je zaměření na potlačování nelegálního zaměstnávání, a to zejména v práci policie. V rámci preventivních opatření je cílem zvýšit povědomí o rizicích nelegálního zaměstnání mezi všemi aktéry nelegálního zaměstnávání. Dále prostřednictvím různých opatření zvýšit dostupnost nabídky lukrativních pracovních míst také k občanům, kteří tendují z různých důvodů (viz. analýza) k vyhledávání nelegálního zaměstnávání. Cestou může být strategie tzv. „Public procurement“, kde Město může při vyhlašování veřejných zakázek z veřejných zdrojů požadovat od firem, které se o zakázku ucházejí, aby deklarovali legalitu svých pracovně právních vztahů. V neposlední řadě je cílem prostřednictvím rozličných motivačních programů zvýšit dostupnost a atraktivitu dalšího vzdělávání a rekvalifikací také pro nízkokvalifikované, dlouhodobě nezaměstnané a různě handicapované občany. ad IV.

Kontrolně-preventivní aktivity policie zaměřené na potlačení výkupu a prodeje kradeného zboží a surovin Deklaratorním cílem v rámci této priority je zaměření na potlačování nelegálního výkupu a prodeje kradeného zboží a druhotných surovin. V rámci preventivních opatření je cílem zvýšit preventivní kontroly bazarů, zastaváren, výkupů sběrných surovin, heren, apod. zejména v oblastech, ve kterých existuje podezření, že dochází k páchání TČ. ad V. Prevence a potlačování lichvy, kuplířství, výroby a distribuce drog Deklaratorním cílem v rámci této priority je zvýšit povědomí policie o existujících sítích lichvářů, kuplířů, výrobců a distributorů drog. Deklaratorním cílem je rovněž zvýšení důvěry obětí TČ v těchto oblastech pro lepší spolupráci s policií. Specifickými cíly jsou zejména zvýšení informovanosti občanů o důsledcích půjčování na vysoký úrok, a to jednak u lichvářů, jednak u institucí poskytujících tzv. rychlé půjčky. Preventivní působení mohou provádět zejména sociální pracovníci a pracovníci ÚP. Dalším specifickým cílem je zvýšit důraz na odpovědné sexuální chování mládeže, které může napomoci snížení rizika přenosu pohlavních chorob a zvýšit šanci, že se zejména oběti sexuálního násilí včas obrátí o pomoc.


36/59

Specifickým cílem jsou preventivní akce zaměřené na mládež v oblasti prevence užívání drog a aktivity zaměřené na rozšíření možností trávení volného času jako alternativy k užívání drog. ad VI. Prevence bezdomovectví, služby prevence a péče Základním cílem je vytvořit ve městě Kladně takové služby, které pomohou jednotlivcům, kteří se ocitli v dlouhodobé krizi a ztratili možnost bydlení bez náhrady, zajistit si základní životní potřeby a usilovat o získání alespoň dočasného bydlení či ubytování. Mezi preventivní aktivity patří také zdravotní péče, zejména zdravotní prohlídky pro bezdomovce, aby se předešlo šíření infekčních chorob na veřejnosti. ad VII.

Preventivní působení v oblasti školní docházky (prevence záškoláctví, atd.) přímo ve školách i mimo ně Klíčovým cílem je zvýšení počtu ohrožených dětí, které jsou vřazeny do hlavního vzdělávacího proudu, jsou motivovány se vzdělávat, ve škole uspívají, docházejí do ní pravidelně, rodiče považují vzdělávání za základní součást rozvoje dítěte. Opatření v této prioritě proto realizují školy samotné – vytvářejí takové podmínky, aby děti ve škole prospívaly tak, aby se naplňovaly jejich vzdělávací potenciály, vytvářely mezi sebou přátelské vazby, cítily se ve škole bezpečně a spokojeně. Za tím účelem mohou školy přijímat opatření nejen přímo při vyučování, ale také mimo ně – realizací kroužků, klubů, vzdělávacích, volnočasových a sportovních aktivit, neformálních setkání. Důležité je také zapojení rodičů do aktivit školy. Opatření v této prioritě však realizují také další subjekty zejména NNO, a to přímo v lokalitách či domácnostech, v nichž žijí dětí se socio-kulturními handicapy, děti sociálně vyloučené či jakkoliv ohrožené sociálně patologickými jevy. Mezi opatření patří zejména realizaci rané a včasné péče, předškolní přípravy, dalších kroužků, vzdělávacích, volnočasových a sportovních aktivit, kariérní a psychologické poradenství, atd. ad VIII.

Prevence sociálně patologických jevů v oblastech drogové závislosti, gamblerství, sexuálního chování a týrání zvířat Pro realizaci opatření v této prioritě je zapotřebí vybudovat zázemí. Vrcholně jím je nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, mohou jím být platformy školních tříd, klubů, kroužků. Na těchto platformách jsou realizovány preventivní akce typu přednášek, zážitkových aktivit, neformálních setkání, odborného poradenství, apod. Klíčovými cíly je poskytnout dětem a mládeži vhodnou a atraktivní formou informace o účincích a rizicích drog, zhoubném působení závislostí, nezodpovědném sexuálním chování, atd. Pomoci jim vystavět hodnotové žebříčky, které budou přirozeně konkurovat tendencím k sociálně patologickému jednání a chování. Pomoci jim vystavět zdravé svědomí a přispět ke zdravému vývoji. Nabídnout jim vhodné alternativy k trávení volného času. ad IX. Prevence extremismu včetně projevů rasismu Deklaratorním cílem je působit zejména proti projevům extremismu na veřejných prostranstvích, stadionech, prevence hanobení národa, rasy a přesvědčení. Specifickým opatřením je informování především dětí a mládeže o příčinách a ideových bázích extremistických hnutí, aby byli měli k dispozici dostatek informací k vlastnímu odmítnutí aktivní účasti na aktivitách těchto hnutí. Za tím účelem budou podpořeny aktivity typu přednášek, veřejných vystoupení, filmových a jiných kulturních představení. Vhodné je zařazovat témata zejména o nacismu, komunismu, atd., které jsou ideovou bází extremistických hnutí, do vyučovacích hodin na školách. ad X.

Podpora nepatologického trávení volného času zejména u dětí a mládeže ze sociálně vyloučených lokalit a z rodin mimo tyto lokality, kde jsou detekovatelné socio— patologické jevy (např. domácí násilí, závislosti, apod.) Základním cílem v rámci tohoto opatření je zjistit, jaká jsou přirozená teritoria a aktivity dětí především ze sociálně vyloučených lokalit a dětí ohrožených socio-patologickými jevy. V těchto teritoriích vybudovat kapacity pro poskytování alternativních způsobů trávení volného času, ale také odborné (psychologické, sociální, vzdělávací) pomoci. Mezi opatření patří zejména realizace včasné péče, předškolní přípravy, dalších kroužků, vzdělávacích, volnočasových a sportovních aktivit, kariérní a psychologické poradenství, atd. ad XI. Praktická opatření pro zvýšení bezpečnosti seniorů na veřejných prostranstvích Základním cílem je zvýšit bezpečnost lidí, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů, při kontaktu s pachateli TČ, např. loupežných přepadeních, útocích na veřejnosti a v dopravě. Mezi opatření mohou patřit vybavení praktickými pomůckami pro sebeochranu, stejně jako informovanost o bezpečném chování na veřejnosti. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

37/59

ad XII. Osvěta a vzdělávání pro seniory (především v ekonomické a právní gramotnosti) Někteří prodejci, distributoři, cestovní kanceláře, poskytovatelé telekomunikačních služeb, poskytovatelé finančních služeb, a další, zneužívají nižšího právního povědomí, ekonomické gramotnosti a vyšší důvěřivosti mediálním a reklamním sdělením některých seniorů, aby jim nevýhodně vnutili předražené nebo nekvalitní produkty. Jako prevence těchto situací budou realizovány informační kampaně a vzdělávací semináře, které budou prezentovány především na platformách, kde se senioři přirozeně pohybují, např. v klubech důchodců, apod. ad XIII. Osvětové akce pro veřejnost o KPK Důležitou součástí zavedení opatření realizovaných v rámci koncepce prevence kriminality do praxe je jejich prezentace veřejnosti. Poslouží jednak popularizaci samotných opatření, jednak umožní zájemcům o čerpání služeb a aktivit, aby se o nich dozvěděli a mohli se jich účastnit. ad XIV. Kamerový systém a opatření fyzické ochrany kriticky ohrožených objektů a míst Nezanedbatelnou součástí preventivních opatření je další rozvoj kamerového systému města. Z tohoto důvodu bude stávající systém nadále rozšiřován. Dalším záměrem je v případě kritického ohrožení kriminalitou, zajistit vybraným objektům fyzickou ochranu v podobě oplocení, nebo zamřížování, dle aktuálního vývoje na území města. ad XV. Osvětlení rizikových parkovacích a veřejných ploch Toto opatření z oblasti fyzické ochrany je další možností preventivních zásahů v oblastech, které budou statisticky postiženy fenoménem krádeží a to především ve vozidlech, což vyplynulo jako jedno z největších úskalí na území města. Toto řešení bude realizován v závislosti na aktuálním vývoji.

Způsob vyhodnocování Koordinátor prevence kriminality vyhodnocuje realizaci podpořených programů a mapuje aktivity partnerů, kteří působí v oblasti prevence. Jednou ročně na jednání Pracovní skupiny prevence kriminality, kde jsou vybraní zástupci vedení města, MP, PČR, sociálních služeb a přizvaných neziskových organizací a na základě vyhodnocení určí priority oblastí pro další rok. To určí rozdělení podpory jednotlivým prioritním oblastem. Tab. č. 19: Stanovení indikátorů u jednotlivých prioritních oblastí prevence kriminality PRIORITA

INDIKÁTORY

•

Zvýšení znalosti prostředí sociálně vyloučených lokalit u policie, preventivní vstupy policistů do sociálně vyloučených lokalit

• počet proškolených osob/rok • vyhodnocení preventivních vstupů v rámci výročních zpráv PČR a MP • preventivní programy policie ve školách, pro veřejnost, pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit

•

Podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením

• Počet sociálních služeb, které jsou dostupné obyvatelům Kladna • Počet sociálních pracovníků působících ve městě • počet podpořených projektů sociální inkluze • Počet podpořených osob

•

Potlačování nelegálního zaměstnávání

• Počet služeb a projektů aktivní politiky zaměstnanosti a na podporu zaměstnanosti a rekvalifikací • Počet klientů obsloužených v rámci služeb

•

Potlačení výkupu a prodeje kradeného zboží a surovin

• Deklaratorně


38/59

•

Prevence a potlačování lichvy, kuplířství a výroby a distribuce drog

• Deklaratorně

•

Prevence bezdomovectví, služby prevence a péče

• Počet služeb a projektů, které na území města působí • Počet podpořených osob

•

Prevence záškoláctví

• Nové metody ve vyučování škol zaměřené na průřezová témata a rovné příležitosti • Počet hodin pedagogicko-psychologického poradenství poskytovaných ve školách, počty asistentů ve vyučování • Počty projektů zaměřených na motivaci dětí ke vzdělávání a začleňování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu • statistika vývoje záškoláctví ve školách • počet podpořených žáků (finanční podpora na jednoho podpořeného)

•

Prevence sociálně patologických jevů především u mládeže

• počty realizovaných projektů primární prevence • počet a vyhodnocení účinnosti realizovaných projektů

•

Prevence extremismu včetně projevů rasismu

• počty preventivně informačních aktivit • statistika TČ s rasovým podtextem

•

Podpora nepatologického trávení volného času dětí a mládeže

• realizace nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, popř. dalšího zázemí pro poskytování služeb trávení volného času • statistika návštěvnosti NZDM, dalších zařízení • počty realizovaných projektů trávení volného času • počty podpořených dětí a mladých lidí

•

Opatření pro zvýšení bezpečnosti seniorů

• • • •

počet vzdělávacích akcí/počet zúčastněných osob počet osvětových akcí/velikost zásahu kampaně vyhodnocení zpětné vazby cílové skupiny statistika PČR – povaha TČ, lokace, oběti

•

Osvěta a vzdělávání pro seniory v ekonomické a právní gramotnosti

• • • •

počet vzdělávacích akcí/počet zúčastněných osob počet osvětových akcí/velikost zásahu vyhodnocení zpětné vazby cílové skupiny statistika PČR – povaha TČ, lokace, oběti

•

Osvětové akce pro veřejnost o KPK

• počet vyhodnocených a zveřejněných příkladů dobré praxe • počet podpořených organizací • vyhodnocení objemu finanční podpory do jednotlivých prioritních oblastí • počet a kvalita nově vzniklých produktů (metodika, standard, služba) • velikost zásahu osvěty a kvalita (např ovlivnění veřejného mínění – účinné formy prevence

•

Kamerový systém a fyzická ochrana

• Doplnění kamerového systému, provozovaného Městskou policií Kladno do maximálního počtu dle možností systému • Provedení opatření fyzické ochrany dle aktuálního vývoje kriminality na kritických územích, nebo objektech

Tabulka obsahuje všechny prioritní oblasti identifikované v Koncepci prevence kriminality. Některé z prioritních oblastí mají cíle stanoveny deklaratorně, jiné konkrétně. Deklaratorně stanovené oblasti mohou být podporovány v příštích obdobích, po rozpracování konkrétních cílů. Jedná se především o práci policie a dalších složek a jejich rozpracování bylo nad možnosti této koncepce. Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

39/59

Konkrétní návrhy projektových aktivit v jednotlivých prioritách opatření viz. samostatná příloha č. 3


40/59

Aktéři a jejich role Oblast prevence kriminality je především svěřena Ministerstvu vnitra ČR, které v návaznosti na usnesení Vlády ČR vydalo pokyny pro realizace akcí v letech 2008-2011, proto byla v závěru roku 2007 Radou města Kladna a Zastupitelstvem města Kladna, jmenována Pracovní skupina prevence kriminality a zároveň došlo ke jmenování manažera prevence kriminality města. Pracovní skupina prevence kriminality je složena za zástupců Policie ČR, Městské policie Kladno, Centra drogové prevence, Odboru sociálních věci a zdravotnictví MMK a manažera prevence kriminality. Předsedou komise je náměstek primátora města, který je odpovědný za oblast sociálních věcí. Kompetenčně je vymezení práce manažera prevence kriminality dáno jako ucelená agenda vykonávaná v rámci samostatné působnosti na území města Kladna. Pracovní zařazení je realizováno v rámci Oddělení krizového řízení, Magistrátu města Kladna. Manažer prevence kriminality odpovídá za koordinaci a realizaci projektů, realizovaných v rámci oblasti prevence kriminality. Jedná se o administrativní činnosti spojené s tvorbou a aktualizací koncepčního materiálu v dané oblasti, administrace dotačních řízení, finanční vypořádání v rámci rozpočtové kapitoly města vyčleněné pro prevenci kriminality, mediální prezentace prevence kriminality, spolupráci s ostatními orgány a institucemi v rámci preventivních opatření. V rámci administrace je uplatňována uvnitř Magistrátu města Kladna spolupráce především s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví, Odborem finančním, Odborem investic a Městskou Policií Kladno. S ohledem na řešenou oblast bude spolupráce manažera prevence kriminality plně otevřena všem institucím a organizací pracujícím v oblasti primární, sekundární a terciární prevence kriminality. Spolupráce je plánována způsobem plné informovanosti o aktivitách realizovaných a plánovaných z úrovně Statutárního města Kladna a zároveň bude nadále probíhat mediální kampaň pro prezentaci prevence kriminality na území města Kladna. Tento otevřený přístup je zvolen z důvodu efektivity a snahy o řešení aktuálních potřeb pro nalezení optimálních řešení v oblasti prevence kriminality. Z důvodu častých legislativních změn v sociální oblasti bude operativně spolupracováno s institucemi, které budou moci svoje činnosti koordinovat a s NNO. K tomuto lze doplnit, že je na úrovni vedení města zvažována možnost přistoupení k realizaci Systému včasné intervence (SVI). Protože přistoupení k tomuto systému je organizačně závislé nejen na Magistrátu města Kladna, ale na státních organizacích, jejichž vnitřní chod by byl tímto rozhodnutím dotčen, je zvažován efekt tohoto rozhodnutí a organizační zajištění. Pozitivem pro práci v oblasti prevence kriminality je dlouholetá zkušenost s realizací projektů a dotačními řízeními, které byly v uplynulých letech uskutečněny. Zároveň je pozitivem, že organizačně není pozice manažera kriminality města zařazena pod schematicky komplikovaný mechanizmus řízení, ale je přímo podřízena tajemníkovi města a primátorovi města. Po získání administrativních a organizačních zkušenost lze jen dodat, že intenzivnější medializace prevence kriminality, plánování a uskutečňování koordinace potencionálních partnerů a soustavné hledání možností pro smysluplnou prevenci kriminality, uplatňovanou na území města budou aktivity plně vytěžující manažera prevence kriminality města.

Dlouhodobé řešení oblasti prevence kriminality na úrovni města Koncepce prevence kriminality v Kladně na období 2009 – 2011 vnímáme jako příležitost pro vytvoření účinného systému prevence kriminality v Kladně. Všechna opatření jsou navrhována tak, aby pokračovala i po vypršení platnosti této koncepce.

Dlouhodobým cílem je především síťovat a integrovat aktivity prevence kriminality: • • • • • •

sbírat a zveřejňovat informace o aktivitách, které se v oblasti prevence kriminality realizují vyhodnocovat efektivitu jednotlivých aktivit, monitorovat účinnost opatření a přehodnocovat priority prevence kriminality transparentně vyhodnocovat a zveřejňovat potřeby prevence a rozdělovat projektové dotace iniciovat a organizovat pravidelnou výměnu informací, zkušeností a příkladů dobré praxe mezi organizacemi, které jsou činné na různých úrovních prevence kriminality zaměřit se především na systémové propojování aktivit a služeb tak, aby preventivní podpora efektivně působila na odstranění hlavních příčin sociopatologického chování a trestné činnosti zaměřit se na změnu postojů a pozitivní motivaci cílových skupin a komunit


41/59

Příloha č. 1

Úplná statistika dle typu trestné činnosti pro jednotlivé OO PČR na území Kladna 2005 - 2007 Pro potřeby Koncepce byla zpracována data, která jsme využili v analytické části jen zčásti. Pro další práci v rámci uplatňování strategií prevence může být tento rozšířený soubor užitečný Kladno - centrum

celková kriminalita

Kladno - Dubí

Kladno Kročehlavy

Kladno - venkov

2005

2006

2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2005 2006 2007

1433

1590

1564

363

367

627

931

1095

740

255

247

249

694

804

502

197

180

160

Skladba kriminality majetková kriminalita celkem tj.: %

978

1132

1005

289

276

458

68,25 71,19 64,26 79,61 75,20 73,05 74,54 73,42 67,84 77,25 72,87 64,26

násilná + mravnostní

112

115

102

28

26

29

58

66

46

11

13

7

tj.: %

7,82

7,23

6,52

7,71

7,08

4,63

6,23

6,03

6,22

4,31

5,26

2,81

ostatní kriminalita

66

47

56

19

19

28

47

40

26

20

20

18

tj.: %

4,61

2,96

3,58

5,23

5,18

4,47

5,05

3,65

3,51

7,84

8,10

7,23

zbývající kriminalita

89

105

133

16

32

61

49

97

64

17

21

44

tj.: %

6,21

6,60

8,50

4,41

8,72

9,73

5,26

8,86

8,65

6,67


188

191

268

11

14

51

83

88

102

9

3,81

8,13

8,92

tj.: %

13,12 12,01 17,14 3,03

8,04 13,78 3,53

8,50 17,67 12

18

4,86

7,23

Majetková kriminalita celkem Kladno - centrum krádeže vloupáním tj.: % krádeže prosté tj.: %

202

204

145

Kladno - Dubí 82

61

90

Kladno Kročehlavy 109

122

69

Kladno - venkov 63

58

41

20,65 18,02 14,43 28,37 22,10 19,65 15,71 15,17 13,75 31,98 32,22 25,63 667

823

739

191

188

325

518

599

352

116

108

107

68,20 72,70 73,53 66,09 68,12 70,96 74,64 74,50 70,12 58,88 60,00 66,88

ostatní

109

105

tj.: %

11,15

9,28

121

16

12,04 5,54

27

43

9,78

9,39

67

83

81

17

9,65 10,32 16,14 8,63

13

12

7,22

7,50

Krádeže vloupáním Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

42/59

Kladno – centrum

Kladno Kročehlavy

Kladno – Dubí

do obchodů

12

11

10

0

1

tj.: %

5,94

5,39

6,90

0,00

1,64

bytů

17

24

19

1

3

tj.: %

8,42

chat

10

1

1

4

0

5

1

2

tj.: %

4,95

0,49

0,69

4,88

0,00

5,56

0,92

1,64

rodinných domků

23

14

12

11

7

3

9

3

tj.: %

11,39

6,86

8,26

2,46

ostatních objektů

112

117

51

67

tj.: %

11,76 13,10 1,22

4,92

2

56

44

12

2,22 10,09 9,84 5

15

3

4

1

2

4,35

6,35

1,72

4,88

4

1

3

2

1,59

5,17

4,88

18

12

8

25

5,56 13,76 20,49 5,80

8,28 13,41 11,48 3,33 97

11

Kladno – venkov

71

1

1,45 28,57 20,69 19,51 4

10

8

8

5,80 15,87 13,79 19,51 43

26

30

19

55,45 57,35 66,90 68,29 72,13 78,89 46,79 54,92 62,32 41,27 51,72 46,34 Krádeže prosté Kladno – centrum

Kladno – Dubí

kapesní

50

51

33

3

1

9

tj.: %

7,50

6,20

4,47

1,57

0,53

2,77

motorových vozidel

142

120

122

20

22

53

tj.: % věcí z aut tj.: %

Kladno Kročehlavy 31

60

Kladno – venkov

24

5,98 10,02 6,82 127

123

73

2

1

1

1,72

0,93

0,93

21

22

24

21,29 14,58 16,51 10,47 11,70 16,31 24,52 20,53 20,74 18,10 20,37 22,43 270

367

363

77

62

162

144

173

133

56

44

50

40,48 44,59 49,12 40,31 32,98 49,85 27,80 28,88 37,78 48,28 40,74 46,73

součástek mot. vozidel

8

4

14

3

4

10

14

8

9

1

2

1

tj.: %

1,20

0,49

1,89

1,57

2,13

3,08

2,70

1,34

2,56

0,86

1,85

0,93

v bytech

25

27

10

9

7

6

28

22

10

4

10

4

tj.: %

3,75

3,28

1,35

4,71

3,72

1,85

5,41

3,67

2,84

3,45

9,26

3,74

na jiných osobách

45

76

55

4

9

7

30

46

21

3

1

2

tj.: %

6,75

9,23

7,44

2,09

4,79

2,15

5,79

7,68

5,97

2,59

0,93

1,87

v jiných objektech

67

78

80

20

32

50

49

68

34

11

6

12

tj.: %

10,04

9,48

10,83 10,47 17,02 15,38 9,46 11,35 9,66


9,48

5,56 11,21

43/59

jízdních kol

5

8

12

1

3

1

26

17

9

2

1

1

tj.: %

0,75

0,97

1,62

0,52

1,60

0,31

5,02

2,84

2,56

1,72

0,93

0,93

ostatní

49

80

48

47

42

25

56

51

37

15

20

12

tj.: %

7,35

9,72

6,50 24,61 22,34 7,69 10,81 8,51 10,51 12,93 18,52 11,21

Struktura pachatelů - stíháno, vyšetřováno celkem

384

396

390

81

116

116

234

304

171

60

66

62

recidivisté

54

60

64

12

19

16

40

36

21

9

10

10

tj.: %

14,06 15,15 16,41 14,81 16,38 13,79 17,09 11,84 12,28 15,00 15,15 16,13

nezl. do 14 let

3

7

7

6

7

3

2

3

2

1

0

0

tj.: %

0,78

1,77

1,79

7,41

6,03

2,59

0,85

0,99

1,17

1,67

0,00

0,00

mladiství 15 - 17 let

14

21

16

0

3

11

7

11

7

4

3

3

tj.: %

3,65

5,30

4,10

0,00

2,59

9,48

2,99

3,62

4,09

6,67

4,55

4,84


44/59

Příloha č 2.

Kriminalita v prostředí sociálně vyloučených lokalit „B“ – okruh sociálně vyloučených osob a rodin

„C“ – okruh „obětí“ kriminálních aktivit, které žijí v prostředí sociálního vyloučení

„A“ – okruh „pachatelů“ specifického kriminálního jednání využívajících situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit

Etnická definice situace

„D“

– příčný okruh příbuzenských vztahů

Pole 5: Sociálně vyloučení, jejichž situace není přímo ovlivněná ze strany „A“

Pole 4: Sociálně vyloučené oběti kriminálního jednání ze strany „A“

Pole 3: „Oběti“ a zároveň „pachatelé“ kriminálního jednání

Pole 2: Sociálně vyloučení „pachatelé“ kriminálního jednání

Pole 1: „Pachatelé“ kriminálního jednání působící zvenčí sociálně vyloučených lokalit

A) Okruh nelegálních výdělečných strategií programově uskutečňovaných ve vztahu k osobám a rodinám v sociálně vyloučených lokalitách (resp. sítě sociálních vztahů a vzorce jednání, které tyto strategie umožňují), tj. sféra výdělečných aktivit, které by ve vztahu k jiné, než sociálně vyloučené populaci pravděpodobně přinášely nižší zisk (jinými slovy: ta část „ stínové ekonomiky“ či „ podsvětí“ , která se v jakémkoli ohledu „ specializuje“ na využívání situace lidí žijících v podmínkách sociálního vyloučení v zájmu vlastního obohacování). Modelovým příkladem aktivit spadajících do okruhu „A“ je lichva, kuplířství, distribuce drog do sociálně vyloučených lokalit apod. Tento okruh zkráceně označujeme výrazem „šedá zóna“ . Ze schématu vyplývá, že tato „ šedá zóna“ zasahuje do prostředí sociálního vyloučení (do okruhu „B“ ), tzn., že se na „ vykořisťování“ sociálně vyloučených osob a rodin mohou podílet i lidé, kteří sami žijí v podmínkách sociálního vyloučení (resp. v prostředí stejné sociálně vyloučené lokality). B) Okruh životních strategií vázaných na prostředí sociálního vyloučení zahrnující jednak praktické jednání aktéra v roli sociálně vyloučených a jednak kontext jednání, v němž je tato role zakotvena, čili sítě sociálních vztahů a vzorce typických pro podmínky sociálního vyloučení, na které je jednání v roli sociálně vyloučených fixováno. Sociálně vyloučené osoby a rodiny se vyznačují, jak jsme již uvedli, 1) nízkým sociálním kapitálem, tj. nedostatkem sociálních (napě. přátelských) vztahů vedoucích vně sociálně vyloučeného prostředí, 2) sníženou sociální mobilitou napě. v důsledku etnické stigmatizace a 3) nedostatkem tzv. funkční gramotnosti, tj. komunikačními dovednostmi a vyjednávacími strategiemi normovanými napě. pro kontakt s úřady, 4) slabým poutem ke společnosti jako takové, resp. k jejím institucím. Především z těchto důvodů se nemohou/neumí/nechtějí efektivně domáhat svých občanských práv, pokud se stanou obětí trestné činnosti, což aktivity zahrnuté do okruhu „A“ usnadňuje. (Ve zkratce můžeme říci, že nelegálně vydělávat na sociálně vyloučených osobách a rodinách se vyplatí, protože je menší pravděpodobnost, že se budou oficiální, standardní cestou domáhat svých práv.) C) Okruh životních strategií a situací vyplývajících z životních podmínek přímo determinovaných výdělečnými aktivitami uskutečňovanými „ na úkor“ určité části sociálně vyloučené populace (viz okruh „A“ ). Okruh „C“ tedy zahrnuje praktické jednání aktérů vyplývající z faktu, že jsou „oběťmi“ výdělečných aktivit okruhu „A“ , resp. soubor vzorců jednání a sociálních vztahů ustavených v rámci adaptace na toto „vykořisťování“. Okruh „C“ definujeme jako součást okruhu „B“ , tzn. že zde sledované životní strategie jsou specifickým případem jednání v kontextu sociálního vyloučení. Roli „oběti“ je proto třeba chápat jako roli „ sociálně vyloučené oběti“ , jíž analyticky odlišujeme od role „sociálně vyloučených“ , kteří nejsou zároveň „oběmi“ aktivit uskutečňovaných z pozic okruhu „A“ . Ve stejném smyslu odlišujeme obecné podmínky sociálního vyloučení (a na ně vázané sdílené sociální vzorce jednání) od podmínek života přímo ovlivněných „ vykořisťováním“ (resp. sociální vzorce, hodnoty a normy ustavené v závislosti na podmínkách determinovaných „ vykořisťováním“). D) Okruh příbuzenských vztahů. Během výzkumu byla náležitá pozornost věnována příbuzenským vztahům, resp. možným způsobům, jakými se tyto vztahy promítaly do jednání jednotlivých aktérů v rámci okruhu „A“, „B“ i „C“. Na úrovni jednotlivých okruhu je sledováno: 1. Praktické jednání aktérů uskutečňované v rámci výše vymezených rolí (tzn., že jednání uskutečňované vně těchto rolí ponecháváme stranou našeho zájmu). 2. Kontext tohoto jednání, čili sociální vztahy a sdílené interakční vzorce, které dané jednání (resp. výkon daných rolí) umožňují, usnadňují či podmiňují. V rámci uvedeného schématu sledujeme čtyři typy navzájem se prolínajících sociálních analytických formací, v jejichž rámci se odvíjí modelové jednání Aktérů. Z tohoto jednání nás (vzhledem k zaměření prezentovaného výzkumu) zajímá ta jeho část, která se vyjevuje prizmatem role „pachatel“, „sociálně vyloučený“, „oběť“ a „ příbuzný“ . Kriminogenní faktory pak sledujeme rovněž ve vztahu k těmto rolím, tzn., že vně našeho zájmu zůstávají ty aspekty výše naznačených typů sociálních formací, které jsou s uvedenými rolemi mimoběžné. Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni, Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni


45/59

Klíčová východiska: Izolace vyloučených lokalit, vliv prostředí Pro život v sociálně vyloučených lokalitách je typická uzavřenost sociálních a částečně i ekonomických sítí, lidé v nich nemají vertikální společenské vazby, které by jim umožňovaly udržovat styky s lidmi mimo sociální vyloučení a obrátit se o pomoc (jednorázově, opakovaně) na lépe sociálně a ekonomicky postavené členy rodiny, přátele, kolegy ze zaměstnání. Prostorová, sociální a také ekonomická izolace vede k vytvoření „alternativních“ strategií k přežití, než vedou k úspěchu v průměrné společnosti. Lidé v sociálně vyloučené lokalitě se adaptují na podmínky, které se v ní dlouhodobě ustavily. Pro tyto strategie je typické, že nevedou k sociálnímu a statusovému vzestupu, dlouhodobému hmotnému zajištění, dlouhodobému plánování, ale naopak k orientaci na okamžitou spotřebu (jako východisko z dlouhodobé chudoby a závislosti na sociálních transferech). Mezi možnými strategiemi vedoucími k přežití v sociálně vyloučené lokalitě patří např. legální zaměstnání mezi ty nejméně vhodné (měsíční cyklus výplaty je mnohem delší než u brigád a nelegální práce odměňované výplatou na ruku, snižování sociálních transferů v důsledku zvyšující se mzdy, snadný přístup exekutorů k vyplácené mzdě v případě zadlužení, snadný přístup lichvářů ke mzdě, atd.). Legální zaměstnání naopak zvyšuje sociální status obyvatele a může vést i k pocitu větší nezávislosti. Absence pozitivních vzorů V prostředí sociálně vyloučených lokalit patří mezi nejúspěšnější strategie ty, které volí zejména lichváři, drogový dealeři či kuplíři. Jsou dobře finančně i majetkově zajištěni, požívají značnou neformální i vynucenou autoritu, pořizují se drahé zboží (automobily, elektroniku), která je znakem jejich statusového umístění. Zejména u starších dětí a mládeže proto ve většině případů zaznamenáváme značnou míru identifikace s výše uvedenými strategiemi, které obsahují de facto všechny atributy, které postrádají u svých rodičů, především otců , kteří jsou obvykle dlouhodobě bez práce a rezignují na svoji funkci zajištění rodiny, jsou bez autority, neuznávaní, chudí, bez kontaktů. Získávání prostředků u mládeže Mezi klíčové atributy sociálního vyloučení patří nízká vzdělanost, které se generačně reprodukuje, neboť rodiče nevedou své děti k systematickému vzdělávání. Většina mladých lidí proto končí svoji vzdělávací dráhu ukončením základní školní docházky. Ihned po skončení školní docházky výrazně upřednostňují získáváních finančních prostředků, neboť až na naprosté výjimky nemohou počítat s žádnou finanční podporou od rodičů, ovšem jsou to právě peníze, které v jejich očích vedou k osvobození a statusovému úspěchu (viz. výše). Mezi vhodné strategie k opatření finančních prostředků patří přihlášení do evidence úřadu práce k čerpání sociálních transferů. Mladí lidé také často využívají možnosti chodit spolu se staršími muži na brigády (výkopové práce, apod. s výplatou na ruku), někteří páchají drobnou majetkovou TČ. Mezi nejméně statusově příznivé formy získávání prostředků patří sběr starého železa. Volný čas dětí Prostorová izolace, vřazování dětí do speciálních škol, nedostatek vazeb na ostatní děti ve školách a ostatní vrstevníky a rozdílné socio-kulturní zázemí, nepravidelná školní docházka vedou k tomu, že děti ze sociálně vyloučených lokalit obvykle tráví svůj čas v prostředí vyloučených lokalit, bez možností jej na delší dobu opustit. Nezvyšuje se množství rozmanitých podnětů, trávení volného času naopak upadá do nevhodného stereotypu posilovaného kontakty se socio-patologickými jevy v prostředí, kde žije. Ty často vede u dětí k domněnce, že sociálně patologické chování je de facto normální. Nevhodně působí také pobyt přímo v domácnostech rodin, a to zejména proto, že jsou obvykle velmi malé, přelidněné, a všechny procesy rodinného života se odehrávají za přítomnosti dětí - a to včetně např. sexu mezi rodiči (včetně násilného), hádek, popř. opilectví, domácího násilí, apod. Na děti nemá dobrý vliv ani nedostatek soukromí (např. ve vlastním pokoji, či alespoň koutku), absence knih, nedostatek pozornosti ze strany rodičů, kontinuální sledování TV (která velmi často v soc.vyl.lokalitách patří ke statusovým znakům a je zapnuta v podstatě nepřetržitě). Nezaměstnanost, nelegální zaměstnávání, drobné krádeže, sběr železa Zatímco střední a starší generace rodin, které dnes žijí v sociálně vyloučených lokalitách, byla zvyklá obstarávat si prostředky k živobytí legální prací (pracovní povinnost, dostatek pracovních příležitostí v dělnických profesích za minulého režimu), někteří lidé ve věku do 30 let nikdy nepracovali a nezískali pracovní návyk. Pracovní návyk navíc ztrácejí i někteří lidé, kteří o práci přišli „teprve“ před několika roky či měsíci. Legální zaměstnání navíc není ve většině případů vhodnou strategií k obstarávání prostředků (viz. výše). Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

46/59

Někteří lidé žijící v sociálním vyloučení naopak volí strategie na hranici nebo za hranicí legality. Tyto strategie jsou ovšem účinné pouze proto, že existují aktéři adaptovaní ve společenských strukturách, kteří jich dovedou účinně využívat. Jedná se například o majitele a provozovatele bazarů a zastaváren, kteří za řádově nižší ceny vykupují od pachatelů TČ kradené zboží (cenu snižuje právě fakt, že obě strany vědí, že zboží je kradené). Jedná se rovněž o majitele sběrných surovin, kteří odebírají zejména kradené cenné kovy při využití falešných OP, opět za řádově nižší výkupní cenu, než by byla stanovena při legálním výkupu. Nelegální zaměstnávání podnikateli na výkopové práce, apod. je v podstatě nepostihovanou činností, jejíž výhodnost oceňují oba aktéři – podnikatelé i lidé ze soc.vyl. lokalit, kteří získávají extra finanční prostředky navrch k sociálním transferům často v denních platbách, ovšem i proto hůře honorovanou. Drogové a jiné závislosti Mezi klíčové aspekty sociálního vyloučení patří tendence k užívání a distribuci návykových látek – počínaje alkoholem až po drogy klasifikovatelné jako tzv. tvrdé. Na úrovni sociálně vyloučené lokality může jít u jednotlivců o závislosti působené apatií, neúspěchem v životě, jako kompenzace životních traumat. Také mládež tenduje k experimentování s různými druhy drog – od cigaret, alkoholu a marihuany přes čichačství až po tvrdé drogy. Jde obvykle o formu patologického trávení volného času, která je podporovaná denním kontaktem dětí a mládeže v sociálně vyloučených lokalitách s konzumenty nebo i dealery drog. Experimentování s drogou je rovněž statusovou záležitostí. Vedle drogových závislostí je u některých mladých lidí oblíbenou formou trávení volného času u hracích automatů. Je zřejmé, že všechny tyto závislosti jsou nákladný způsobem trávení volného času, což vede ke specifické trestné činnosti – zejména drobným krádežím, vydírání spolužáků, okrádání rodičů, apod. V důsledku mohou tyto aktivity jedinců přerůst ve skupinovou TČ, která je veřejností nazývána jako působení „dětských gangů“. Velmi negativně se tyto aspekty sociálního vyloučení projevují nejen v oblasti kriminality, ale rovněž na (ne)zdravém vývoji jedinců, asocializaci a negativních dopadech na jejich zdraví. Na úrovni přesahující rámec jediné lokality jde o organizovanou TČ, která obsahuje prvky výroby a distribuce různých typů drog, často ve spojení s jinou TČ jako je kuplířství či lichva. Informace o uvedených praktikách se opakují z různých zdrojů a jsou pozorovány při terénním výzkumu, neexistují k nim však žádná relevantní data. Lichva Lichva je často považována za tradiční složku romské kultury. To zatěžuje možnost porozumění skutečným důvodům rozvoje lichvy v prostředí sociálního vyloučení. Obecně lze konstatovat, že lichva se rozvíjí v prostředí trvalého nedostatku zdrojů. Důležitou podmínkou je izolace lokality a jejích obyvatel od běžné ekonomiky a institucionálních sítí; a dále izolace sociální, která vyloučenou lokalitu uzavírá před okolím a umožňuje vznik uzavřených sociálních sítí, které jsou pro vnější pozorovatele nepřehledné a neproniknutelné. Rozvoji lichvy dále silně napomáhá, pokud jsou její poskytovatelé i klienti zároveň nositeli stejných vnějších znaků – např. jsou Romové, podobně se oblékají, podobně vystupují na veřejnosti. To může vést pozorovatele k tomu, že se bude domnívat, že mezi lichváři a klienty vlastně neexistují rozdíly. Lichva je obvykle poskytována na úrok od několika desítek až po stovky procent měsíčně. Vymáhání dlužných částek je obvykle spojeno s násilím, lichváři často odebírají výplatu sociálních transferů svým klientům hned po jejím převzetí. Klient obvykle splatí původní půjčenou částku několikanásobně – během jednoho roku může úrok za půjčku ve výši např. 10 000,- činit cca 100 000,-. Lichváři si de facto vytváří tzv. trvalé klienty, neboť úrok je tak vysoký, že klientovi nikdy neumožňuje jeho úplné splacení. Lichva se obvykle velmi obtížně postihuje, a to z několika důvodů: V prostředí sociálně vyloučených lokalit jsou lichváři často jediní, kdo mohou v případě okamžité potřeby klienta zajistit půjčku. Běžné bankovní instituce totiž až na výjimky zcela pochopitelně sociálně vyloučeným lidem půjčky neposkytnou (výjimkou jsou bankovní společnosti poskytující tzv. rychlé půjčky na velmi vysoký úrok, které de facto konkurují tradiční lichvě). Lichváři proto požívají jistou ochranu i proto, že se klienti domnívají, že bez jejich služeb budou v době finanční krize bezmocní. Moderním způsobem provozování lichvy je její napojení např. na pronajímaní bytů. Lichváři bez řádných smluv vymáhají měsíční nájemné vysoko přesahující místně obvyklou výši. Dalším důvodem obtížné postihnutelnosti lichvy je, že policie obvykle nezná mechanismy poskytování lichvy v místě a oběti TČ lichvy ji nehlásí, nedůvěřují spolupráci s policií, jsou lichváři zastrašováni. Často je důvodem nespolupráce s policií předchozí špatná zkušenost občana s policistou, strach, že mu nebude poskytnuta ochrana před pachatelem TČ, někdy i fakt, že oběť je sama pachatelem jiné drobné TČ, nebo nemá v pořádku nájemní smlouvu, je dlužníkem, apod. Lichva obvykle není rozvinuta ve všech sociálně vyloučených lokalitách a spíše ji nalezneme tam, kde žije více lidí v jediném uzavřeném prostoru. Lichva je poskytována nejčastěji jedním klanem či širší rodinou žijící Koncepce prevence kriminality na léta 2009-2011 v Kladně

47/59

ve stejné lokalitě, nebo ve stejném městě. Rodina obvykle požívá v rámci lokality vyšší úcty, má lepší sociální status, více prostředků, často je zapojena také do jiných sociálních sítí mimo vyloučenou lokalitu, které ji umožňují získávat další finanční prostředky, obvykle znovu nelegálně. Není výjimkou, pokud jsou takové rodiny napojeny na mocenské elity. Kuplířství a nezodpovědné sexuální chování Obdobně jako v případě lichvy se kuplířství v sociálně vyloučených lokalitách rozvíjí díky trvalému nedostatku zdrojů a sociální, ekonomické a prostorové izolaci. Je velmi obvyklé, že kuplíři jsou zároveň poskytovateli lichvy. Ženy a dívky, které jsou nuceny poskytovat sexuální služby, se k tomu obvykle nerozhodnou dobrovolně, nejčastěji jsou k tomu nuceny násilně – jedná se o uplatnění moci a statusu kuplířů, splácení dluhů, popř. rozhodnutí rodiny, že dívka bude tímto způsobem přispívat do rodinného rozpočtu. V extrémním případě je poskytování sexuálních služeb považováno v rámci lokality/rodiny za normu, neboť se jedná o generačně reprodukovaný jev zajišťující – byť extrémním způsobem – obživu. Většinu prostředků za sexuální služby vybírají kuplíři pro sebe. Za tzv. ochranu kuplíři vydržují dívky de facto jako své trvalé dlužníky, lépe řečeno vazaly. Dívky a ženy obvykle nepodstupují lékařské prohlídky, jejich zdravotní a psychický stav je špatný, trpí sexuálně přenosnými chorobami. Rozšíření kuplířství v lokalitě má silně negativní účinek zejména na děti, které velmi brzy přicházejí do kontaktu s extrémním sexuálním chováním a i proto tendují k nezodpovědnému a nepoučenému sexuálnímu chování od nízkého věku. Extremismus Sociálně vyloučení lidé – zejména Romové – jsou terčem ataků ze strany členů extremistických hnutí. Zejména neonacisté programově útočí zejména na jednotlivce, kteří se s nimi dostanou nechráněně do kontaktu – často v nočních hodinách, v teritoriích, ve kterých se obvykle neonacisté pohybují (vybrané restaurace, apod.). Zaznamenáváme však rovněž ataky přímo na lokality – bydliště Romů. Projevy extremismu na veřejnosti sledujeme především v hledišti při sportovních utkáních (agrese, vandalství, apod.), při organizovaných setkáních (koncerty, setkání v restauracích), při šíření idejí médii (zejména internet), ale i při osobním kontaktu (nejnebezpečněji např. ve školách – někteří žáci jsou sympatizanty nebo i členy extremistických hnutí).


48/59

Příloha č 3.

Návrhy řešení prevence kriminality v jednotlivých opatřeních Ad 1) Zvýšení znalosti prostředí sociálně vyloučených lokalit u policie, preventivní vstupy policistů do sociálně vyloučených lokalit Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

1.1. Přednášky pracovníků PČR a MP pro děti ohrožené sociálně patologickými jevy Listopad 2008 – Červen 2009 Děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy, zejména ze sociálně vyloučených lokalit Proběhne série přednášek a interaktivních aktivit, jejichž cílem je dětem z cílové skupiny představit práci policistů, zvýšit jejich povědí o právech a povinnostech, zvýšit autoritu policie, zvýšit důvěru cílové skupiny v policii, zvýšit porozumění policistů mechanismům fungování sociálně vyloučených lokalit Počet přednášek, počet zúčastněných dětí, počet zapojených policistů Děti přirozeněji vnímají své povinnosti a práva, lépe rozlišují, co je a co není TČ, mají větší důvěru v policii; policisté lépe poznávají motivace v jednání dětí ze sociálně vyloučených domácností Dlouhodobě, podle aktuální potřeby Cca 5 000,- Kč za blok přednášek 1.2. Sportovní aktivity PČR a MP Kladno pro mládež ze sociálně vyloučených lokalit Listopad 2008 – červen 2009 Děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy, zejména ze sociálně vyloučených lokalit Proběhnou sportovní dny (kopaná, apod.), jejichž cílem je neformálně dětem a mládeži z cílové skupiny představit práci policistů, zvýšit autoritu policie, zvýšit důvěru cílové skupiny v policii, zvýšit porozumění policistů mechanismům fungování sociálně vyloučených lokalit Počet akcí, počet zapojených dětí/mladých lidí a policistů Děti mají větší důvěru v policii; policisté lépe poznávají motivace v jednání dětí ze sociálně vyloučených domácností, prevence sociálně patologického jednání dětí Dlouhodobě, podle aktuální potřeby Cca 5 000,- Kč za blok aktivit 1.3. Školení strážníků MP průběžně strážníci a čekatelé Klíčovým cílem je zvýšit povědomí policistů o podmínkách života v sociálním vyloučení a porozumění mechanismům chování lidí v tomto prostředí, což může vést ke zvýšení objasnění TČ a prevenci páchání TČ. V rámci vzdělávacích aktivit budou podporovány znalostní i měkké dovednosti (komunikace, sociální kompetence, antipředsudkové tréninky apod.) strážníků a čekatelů s cílem zlepšit jejich kvalifikaci, dále zlepšit jejich dovednost komunikovat s cílovou skupinou. V rámci této aktivity budou probíhat také aktivity spolupráce mezi všemi subjekty působícími oblasti sekundární a terciární prevence (společné


49/59

Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci:

workshopy apod.) s cílem zlepšit spolupráci policie s dalšími subjekty v městě Kladno. Počet proškolených strážníků a čekatelů Strážníci jsou proškoleni v potřebných znalostech a dovednostech Dlouhodobě, podle aktuální potřeby 250 000 ročně

Ad 2) Podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – služby prevence Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


2.1. Terénní sociální práce Kontinuálně Sociálně vyloučení lidé a lidé ohrožení sociálním vyloučením Terénní sociální pracovníci docházejí za klienty do lokalit i do jejich domácností, poznávají jejich přirozené prostředí a nabízejí jim sociální poradenství. Pracovník a klient poté stanovují kroky, které vedou ke zlepšení klientovy situace. Pracovník klienta nepřímo učí vhodně reagovat v každodenních situacích (jednání na úřadech, pomoc s listinami, komunikace v zaměstnání atd.), aby příště nepotřeboval jeho asistenci a dokázal si své záležitosti vyřídit sám. Pracovník a klient obvykle postupují od řešení akutních problémů, které mají přímý dopad na klientův každodenní život. Postupně hledají příčiny klientových dlouhodobých problémů a snaží se je systematicky odstraňovat. Služba je poskytována podle zákona 108/2006 Sb. Počty klientů, počty lokalit působení, počty zakázek a konzultací, úspěšnost Sociálně vyloučení lidé se lépe orientují ve vlastní situaci, jsou motivováni je řešit, získávají sociální kompetence, začleňují se do společnosti. Snižují se počty sociálně vyloučených obyvatel. Dlouhodobě, v závislosti na financích prostředcích 400 000,- Kč / pracovník / rok

Ad 3) Potlačování nelegálního zaměstnávání Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory:

3.1. Prevence nezaměstnanosti u mladistvých Kontinuálně Mladiství v posledních dvou ročnících základní/speciální školy, absolventi základní/speciální školy, studenti učebních oborů/středních škol pocházející ze soc. vyl. lokalit Cyklus dlouhodobého pravidelného motivační setkávání cílové skupiny s lektory, náplní setkání jsou schůzky s potenciálními zaměstnavateli, představení jednotlivých profesí/učebních oborů apod. formou exkurze v konkrétních firmách, závodech, ale také učilišť a středních škol, asistence při rozhodování o přihláškách na učební obory/střední školy, nácvik dovedností – např. orientace na Úřadě práce, sestavení životopisu, komunikace se zaměstnavatelem, dále podpora a řešení konkrétních problémů studentů 1. ročníků učilišť/středních škol ve spolupráci se školami realizace aktivačních programů . Cílem je podchytit cílovou skupinu ještě před ukončením základní školní docházky a dlouhodobou asistencí a motivací dosáhnout zvýšení počtu mladistvých pocházejících ze soc. vyl. lokalit, kteří pokračují ve studiu ve středním školství, nebo vyhledávají práci na otevřeném trhu. Počty zapojených dětí a mladých lidí, počty jednotlivých aktivit


50/59

Výstupy:

Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci:

(přednášek, exkurzí, ...) Zmenšují se počty dětí a mládeže, kteří automaticky tendují po skončení základní školní docházky k přihlášení do evidence ÚP, zvyšuje se jejich motivace pokračovat ve studiu, vstoupit do produktivního věku aktivně. Dlouhodobě v případě získání finančních prostředků 200 000 Kč ročně

Ad 4) Kontrolně-preventivní aktivity policie zaměřené na potlačení výkupu a prodeje kradeného zboží a surovin Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci:

4.1. Zvýšení preventivní kontroly bazarů, zastaváren, výkupů sběrných surovin, heren, apod. zejména v oblastech, ve kterých existuje podezření, že dochází k páchání TČ průběžně Pracovníci bazarů, zastaváren, výkupů sběrných surovin, heren v Kladně Budou probíhat kontroly uvedených zařízení (policie) Počet kontrolovaných právních subjektů, zprávy o kontrolách Sníží se ochota uvedených zařízení podporovat TČ Dlouhodobě, podle aktuální potřeby 0

Ad 5) Prevence a potlačování lichvy (včetně tzv. rychlých půjček), kuplířství a výroby a distribuce drog Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity:

Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů):

5.1. Zvýšení povědomí policie o existujících sítích lichvářů, kuplířů, výrobců a distributorů drog 2009-2010 Pracovníci policie Kladno Informační a pracovní workshopy pro pracovníky policie ze strany organizací, které poskytují pomoc obětem lichvy, kuplířství a drogově závislým. Cílem aktivity je podpořit spolupráci uvedených organizací s policií při řešení TČ ve městě Kladně, podpora výměny informací. Vzhledem k nízkému počtu organizací v Kladně, které se zabývají uvedenými problémy se předpokládá zapojení organizací mimo město Kladno. Počet realizovaných workshopů, nastavený systém spolupráce NNO, policie a dalších organizací (např. nemocnice) Zvýší se povědomí policie o existujících sítích a praktikách lichvářů, kuplířů, výrobců a distributorů drog, zlepší se komunikace policie s obětmi TČ Dlouhodobě, podle aktuální potřeby 1500,- Kč na 1 workshop 5.2. Zvýšení finanční gramotnosti veřejnosti především v oblasti informovanosti občanů o důsledcích půjčování na vysoký úrok, a to jednak u lichvářů, jednak u institucí poskytujících tzv. rychlé půjčky 2009-2010 Veřejnost města Kladno, především občané v soc.vyl. lokalitách


51/59

Obsah aktivity


Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


Informační kampaň zaměřená na zvýšení informovanosti občanů o důsledcích půjčování na vysoký úrok, a to jednak u lichvářů, jednak u institucí poskytujících tzv. rychlé půjčky (letáčky do schránek apod.) veřejné diskuze a osvětové akce zaměřené na předání informací atraktivní formou (např. happening, festival apod.) podpora spolupráce organizací, které působí v oblasti – např. úřad práce, sociální pracovníci, místní banky, policie, NNO pracující v soc. vyloučených lokalitách je možné realizovat také průzkum informovanosti občanů o uvedené problematice (před akcí a po ní) Počet realizovaných akcí, počet distribuovaných letáků Zvýší se povědomí veřejnosti o důsledcích půjčování na vysoký úrok, a to jednak u lichvářů, jednak u institucí poskytujících tzv. rychlé půjčky. Dlouhodobě, podle aktuální potřeby osvětová kampaň – výroba a tisk letáků 60 000,- Kč 2500,- na 1 workshop 5.3. Osvětové akce pro mládež v oblasti odpovědného sexuálního chování a prevence užívání drog 2009-2010 Mládež města Kladno, především mládež ve zhoršených socioekonomických podmínkách a soc. vyloučených lokalitách Informační a osvětové akce (happeningy, festivaly, kulturní akce apod.) zaměřené odpovědné sexuální chování a prevenci užívání drog. Lze realizovat aktivity přímo na školách či v rámci volnočasových a zájmových aktivit. Počet realizovaných osvětových akcí Zvýší se povědomí mládeže o odpovědném sexuálním chování a nebezpeční užívání drog Dlouhodobě, podle aktuální potřeby 5 000,- Kč na 1 akci

Ad 6) Prevence bezdomovectví, služby prevence a péče Základním cílem je vytvořit ve městě Kladně takové služby, které pomohou jednotlivcům, kteří se ocitli v dlouhodobé krizi a ztratili možnost bydlení bez náhrady, zajistit si základní životní potřeby a usilovat o získání alespoň dočasného bydlení či ubytování. Mezi preventivní aktivity patří také zdravotní péče, zejména zdravotní prohlídky pro bezdomovce, aby se předešlo šíření infekčních chorob na veřejnosti. Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


6.1. Tvorba centra pro bezdomovce 2009-2010 a průběžně jednotlivci, kteří se ocitli v dlouhodobé krizi a ztratili možnost bydlení bez náhrady, zajistit si základní životní potřeby a usilovat o získání alespoň dočasného bydlení či ubytování Příprava služby zaměřené na sociální pomoc bezdomovcům v Kladně ve spolupráci s organizacemi, které se již nyní zaměřují na krizové intervence pro jiné cílové skupiny. Zajištění minimálního nutného servisu pro pomoc bezdomovcům ve městě, sociální poradenství zvýšení spolupráce zodpovědných orgánů a organizací (policie, odbor sociální péče, NNO, nemocnice) Vznikne služba pro bezdomovce Vznikne služba pro bezdomovce, informace o této službě jsou dostupné Dlouhodobě, podle aktuální potřeby


52/59

Ad 7) Preventivní působení v oblasti školní docházky (prevence záškoláctví, atd.) přímo ve školách i mimo ně Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory: Výstupy:

Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně

7.1. Zavádění vyučovacích metod a předmětů zaměřených na žáky se soc. vyl. lokalit Kontinuálně (od 9/2009) Všichni žáci ZŠ se zaměřením na integraci žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacími potřebami; aktivity jsou realizovány především s ohledem na žáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí - zavádění nových vyučovacích metod a obsahů do škole dle potřeby, např. formou zařazení povinně volitelných předmětů. Příklady témat: Výtvarné aktivity, využití IVT pro vyhledávání informací, využívání kamery, fotoaparátu, rozvoj IT dovedností, enviromentální výchova, základy finanční gramotnosti, život rodiny apod. - realizace školních soutěží a projektů zaměřených na zlepšení znalostí a dovedností žáků ze soc.vyl. lokalit, a tím vyrovnání jejich handicapů při uplatnění ve společnosti (např. podpora právního vědomí, zvýšení finanční gramotnosti apod.). Počty zavedených povinně volitelných předmětů, počty zapojených žáků (ročně minimálně 120) Nové předměty, nové programy, projekty a soutěže škol určené všem žákům se zaměřením na sledovanou skupinu dětí, prohloubení spolupráce se servisními organizacemi a kulturními zařízeními v regionu Dlouhodobě, v závislosti na zajištění finančních prostředků 800 000,- Kč / školní rok 7.2. Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Kontinuálně (od 9/2009) Všichni žáci ZŠ se zaměřením na integraci žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacími potřebami; aktivity jsou realizovány především s ohledem na žáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí Bude rozvíjeno psychologické poradenství, které má za cíl pomoci dětem při odstraňování bloků, které vznikly dlouhodobým pobytem v socio-kulturně znevýhodněném prostředí. Služby psychologa budou realizovány pravidelně s časovou dotací 6 hodin týdně. Rozvoj služeb psychologa, počet dětí, kterým je pomoženo Seznámení dětí s možností čerpání a způsobem využití odborné služby, vytvoření pocitu bezpečí a pohody při řešení složitých životních situací, které dříve děti sledované skupiny řešily ve spolupráci „sídlištních gangů“ a tím byly snadno zneužitelné. Dlouhodobě, v závislosti na finančních prostředcích 120 000,- / školní rok 7.3. Rozvoj dovedností dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a sociálně vyloučených lokalit kontinuálně Děti ze sociálně vyloučených domácností, které mají problémy se


53/59

počtu beneficiantů): Obsah aktivity


Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


zvládnutím učiva, mají problémy s motivací ke školní docházce, záškoláctvím V rámci této aktivity budou podporovány činnosti jako např.: - skupinové aktivity vedoucí k získání potřebných pohybových a vzdělávacích návyků realizované pro děti ve věku 3-7 let (příprava na zápis) - doučování dětí dobrovolníky v místě bydliště - skupinové vzdělávací, volnočasové a sportovní aktivity – kroužky Počet dětí doučovaných v programu, školní docházka a školní výsledky Děti mají lepší školní výsledky, mají větší motivaci ke vzdělávání, rodiče participují na přípravě dětí do školy, redukuje se jev záškoláctví, děti se udrží v hlavním vzdělávacím proudu, prevence patologického trávení volného času Dlouhodobá při vhodném grantování 1 300 000,- Kč ročně 7.4 Rozvoj kompetencí pedagogů v oblasti tvorby bezpečného prostředí Od 9/2009 do 6/2010 Děti ze sociálně vyloučených domácností, které mají problémy se zvládnutím učiva, mají problémy s motivací ke školní docházce, záškoláctvím. Učitelé škol, kde se koncentrují děti ze socio-ekonomicky znevýhodněného prostředí Cílem je podpořit dovednosti pedagogů v oblasti tvorby bezpečného klimatu za účelem zlepšení atmosféry na škole a podpory školní docházky dětí - vzdělávací semináře zaměřené na tvorbu bezpečného klimatu na škole a prevenci a řešení šikany, koučing a konzultace psychologů a metodiků prevence pro učitele při řešení konkrétních výskytů šikany a patologických jevů na školách příprava programů pro tvorbu bezpečného prostředí a prevenci šikany (krizový plán, problémová místa na škole,vzdělávací obsahy zaměřené na bezpečné klima, kontakt na příslušné organizace, které se řešením šikany zabývají) Efektivita programu bude měřena prostřednictvím dotazníkového šetření mezi dětmi 2. stupně (na začátku a na konci projektu) Počet škol, které se zapojí do projektu, počet učitelů, kteří absolvují vzdělávání, počet žáků, kteří se zapojí do aktivit školy. Vznikne program pro prevenci šikany na škole Prostředí školy je bezpečné, je nastaven systém pro řešení šikany, pokud se vyskytne; zlepší se práce se třídami, komunikace mezi učiteli a žáky. Po dokončení programu na škole je program proti šikaně dále realizován samotnými učiteli. Je možné dodatečně využívat konzultací s psychology v případě potřeby – nízkonákladové. 800 tis. na 2 roky realizace programu

Ad 8) Prevence sociálně patologických jevů především u mládeže Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

8.1. Programy sekundární prevence Kontinuálně Děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy, zejména ze sociálně vyloučených lokalit Žáci a studenti základních a středních škol Realizovány budou např. přednáškové interaktivní cykly a zážitkové aktivity na témata prevence drogových závislostí, odpovědného


54/59



sexuálního chování, rasismu, týrání zvířat, aj., realizace adaptačních pobytů vedoucích k adaptaci dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí do kolektivu vrstevníků, jejich plné zapojení do vzdělávacího procesu (prevence rasismu, xenofobie apod.) Aktivity budou realizovány v rámci zavedených kroužků – vzdělávacích a volnočasových aktivit (pro cílovou skupinu a) a v rámci výuky ve vzdělávacích institucích (pro cílovou skupinu b). Počty realizovaných aktivit, adaptačních pobytů, přednáškových cyklů, zážitkových aktivit Děti a mládež ze sociálně vyloučených domácností a děti a mládež ohrožená socio-patologickými jevy jsou informovanější a důsledcích rizikového chování, užívání drog, apod. a dokáží se lépe rozhodovat, jak trávit volný čas. Děti se lépe adaptují do školního prostředí, rozvíjí se v rámci kolektivu, zlepšují se vztahy mezi žáky. Děti chápou význam rozdílů mezi kulturami, jsou tolerantnější k odlišnostem, respektují druhého. Aktivity působí klíčově jako prevence rasismu a xenofobie, ale také např. šikany. Dlouhodobě 30-50 tis. Kč na jeden cyklus přednášek a aktivit 300 000,- ročně

Ad 9) Prevence extremismu včetně projevů rasismu Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity



9.1. Festivaly a kulturní akce zaměřené na lidská práva, práva menšin a národnostních skupin Březen-duben 2009 (2010, 2011,..) Žáci a studenti základních a středních škol, široká veřejnost, včetně sociálně vyloučených skupin Budou podporovány festivaly, kulturní akce pro děti či veřejnost, např. dokumentární filmy pro děti a mládež se zaměřením nejen na lidská práva, ale též extremismus, prevenci užívání drog, zdravý vývoj jednice a sexuální osvětu. Dále je možné realizovat kulturní akce pro širokou veřejnost v Kladně Počet akcí, počet účastníků Děti i dospělí se přirozeně dozvídají o tématech rasismu, xenofobie, lidských práv, na základě korektních informací si formují vlastní názor, učí se zastávat stanoviska, přirozeně se učí odmítat projevy násilí, rasismu, apod.; jedná se o účinnou prevenci sociálně patologického a extremistického chování a jednání Opakovaně v závislosti na zdrojích Cca 50-130 000,- Kč ročně

Ad 10) Podpora nepatologického trávení volného času zejména u dětí a mládeže ze sociálně vyloučených lokalit a z rodin mimo tyto lokality, kde jsou detekovatelné socio— patologické jevy (např. domácí násilí, závislosti, apod.) Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

10.1. Nízkoprahové zařízení a klubovny pro děti a mládež v soc. vyloučených lokalitách Jaro 2009 Děti a mládež od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (viz. zákon 108/2006 Sb.) Cílem služby je zlepšit kvalitu života dětí předcházením nebo snížením


55/59

Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci: Aktivita číslo: Název aktivity:

Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

Indikátory:

Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci:

sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Na vhodném místě ve městě Kladně, v přirozeném teritoriu dětí ohrožených sociálním vyloučením, modelově na spojnici školy a lokality, kde se děti denně pohybují, bude vytvořeno zázemí pro otevření nízkoprahového zařízení či klubovny. Činnost NZDM či klubovny je zaměřena na rozvoj sociálních kompetencí dětí, přirozeného zapojení do kolektivu vrstevníků, prevenci sociálně patologického chování, v individuální rovině na psycho-sociální poradenství včetně streetworku. Existující zázemí budovy v lokalitách sídliště Kročehlavy nebo/a Dubí, spolupracují NNO při organizaci aktivit, počty klientů NZDM, otvírací doba. Počet vytvořených zařízení a kluboven Děti smysluplně tráví volný čas, redukují se důsledkové jevy sociálněpatologického chování dětí, tj. zejména krádeží v obchodech, obtěžování na veřejnosti, užívání drog, gamblerství, atd. Dlouhodobě při vhodném financování cca 1 100 000,- Kč v minimální formě 10.2. Programy nepatologického trávení volného času pro děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit a z rodin mimo tyto lokality, kde jsou detekovatelné socio—patologické jevy (např. domácí násilí, závislosti, apod.) Od 1.1.2009 Děti ve věku 6-15 let a jejich rodiny, jenž pochází ze sociálně slabší skupiny obyvatel, kulturně, etnicky, jazykově či jinak znevýhodněného prostředí, dále děti a jejich rodiny, které prochází náročnou životní situací, děti týrané, hyperaktivní apod. Podporovány budou např.tyto činnosti: - Program 5 P (dobrovolník, který je dítěti „velkým kamarádem“) - Canisterapie pro děti a mládež - skupinová práce s dětmi a mládeží ohroženými sociálně patologickými jevy v průběhu roku – kroužky, sportovní a turistické aktivity - letní tábory, víkendové aktivity se zaměřením na sebepoznávání, rozvoj klíčových dovedností, poznávání okolí a vyrovnání handicapů daných nedostatečnou péčí rodiny Indikátory úspěchu jsou dobře utvořené dvojice dítě-dobrovolník, které spolu kvalitně a smysluplně tráví čas. Počet dvojic zapojených do projektu a objektivně posuzované změny v chování a cítění dítěte zapojeného do programu. Evaluační zpráva o realizaci projektu, deníky dětí a dobrovolníků o aktivitách v programu, záznamy koordinátorů programu aj. Udržitelnost realizace aktivity je z velké části zajištěna tím, že máme program Pět P registrovaný jako sociální službu. 2 245 000 Kč

Ad 11) Praktická opatření pro zvýšení bezpečnosti seniorů na veřejných prostranstvích Základním cílem je zvýšit bezpečnost lidí, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů, při kontaktu s pachateli TČ, např. loupežných přepadeních, útocích na veřejnosti a v dopravě. Mezi opatření mohou patřit vybavení praktickými pomůckami pro sebeochranu, stejně jako informovanost o bezpečném chování na veřejnosti. Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace:

11.1. Zvýšení bezpečnosti lidí, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů, při kontaktu s pachateli TČ Od 9/2009


56/59

Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


Osoby, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů, při kontaktu s pachateli TČ Od roku 1997 buduje Město Kladno kamerový systém , který monitoruje ta nejrizikovější místa ve městě. Využití kamerového systému za 11 let budování prokázalo svoje opodstatnění. Podporovány budou např.tyto činnosti: nákup kamerových systémů v částech města, které jsou vyhodnoceny jako rizikové pro realizaci trestné činnosti zvýšení četnosti kontrol v krizových denních hodinách Počet monitorovacích míst, počet trestných činů páchaných Klesne počet TČ páchaných na osobách, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů. průběžná 1 000 000,- Kč na jeden kamerový bod

Ad 12) Osvěta a vzdělávání pro seniory (především v ekonomické a právní gramotnosti) Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

12.1. Zvýšení finanční gramotnosti seniorů, prevence v oblasti TČ Od 9/2009 Osoby, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů, při kontaktu s pachateli TČ Někteří prodejci, distributoři, cestovní kanceláře, poskytovatelé telekomunikačních služeb, poskytovatelé finančních služeb, a další, zneužívají nižšího právního povědomí a vyšší důvěřivosti některých seniorů, aby jim nevýhodně vnutili předražené produkty. Podporovány budou např.tyto činnosti: - informační kampaně a vzdělávací semináře, které budou prezentovány především na platformách, kde se senioři přirozeně pohybují, např. v klubech důchodců, apod.


Počet realizovaných informačních akcí Klesne počet TČ páchaných na osobách, jejichž fyzické síly nepostačují k účinné sebeochraně, zejména seniorů průběžná

Ad 13) Osvětové akce pro veřejnost o KPK Důležitou součástí zavedení opatření realizovaných v rámci koncepce prevence kriminality do praxe je jejich prezentace veřejnosti. Poslouží jednak popularizaci samotných opatření, jednak umožní zájemcům o čerpání služeb a aktivit, aby se o nich dozvěděli a mohli se jich účastnit. Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

13.1. Prezentace nově zavedených opatření v rámci PKP Od 9/2009 Veřejnost města Kladna V rámci této aktivity budou probíhat informační činnosti města zaměřené na prezentaci zavedených opatření v oblasti PKP vyplývající z aktivit 1-12, dále bude probíhat vyhodnocování aktivit a průběžná příprava dalšího plánu. Konkrétně proběhne vždy 1krát za rok konference pro odbornou veřejnost zaměřená na propojování všech organizací a odborníků ve městě i v rámci ČR, kteří jsou činní v rámci prevence kriminality,


57/59

veřejnost a média budou seznámeny s dosavadními výsledky naplňování plánu prevence. Proběhne setkání expertní skupiny, která vyhodnotí dosavadní aktivity v oblasti PKP. Indikátory: Výstupy: Udržitelnost realizace aktivity: Náklady na realizaci:

Počet realizovaných informačních akcí, počet účastníků akcí Zvýší se využívání služeb a aktivit v rámci priorit 1.-12. průběžná 100 000 Kč/ročně

Ad 14) Kamerový systém a fyzická ochrana Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity

14.1. Kamerový systém a fyzická ochrana Od 1/2009 Osoby pohybující se v území, které mohou být postiženy následky kriminality a to jak fyzicky, psychicky, tak majektově V návaznosti na budovaný kamerový systém města bude provedena instalace kamerových bodů, s cílem maximalizovat dohledové možnosti. V současné chvíli je systém fungující v počtu 23 kamer, přičemž plné využití je připočtu 35 kamer. Zároveň bude tato aktivita doplněna o fyzickou ochranu, formou oplocení a mříží v místech, kde krátkodobě kriticky stoupne kriminalita a efektivita tohoto řešení bude po konzultacích s odborníky vhodná.


Počet realizovaných kamerových bodů a míst s využití fyzické ochrany Klesne počet TČ páchaných na osobách, či majetku průběžná 1 000 000,- Kč na realizaci kamerového bodu pro náklady dle jednotlivé náročnosti realizace fyzické ochrany

Ad 15) Osvětlení rizikových parkovacích a veřejných ploch Aktivita číslo: Název aktivity: Termín realizace: Cílová skupina (včetně počtu beneficiantů): Obsah aktivity


15.1. Osvětlení Od 1/2009 Osoby pohybující se v území, které mohou být postiženy následky kriminality a to jak fyzicky, psychicky, tak majektově V návaznosti na budovaný kamerový systém města bude provedena instalace osvětlení a to jak v místech pokrytých účinky kamerového systému, tak na místech mimo dosah sledování kamer. Efektivita realizace tohoto opatření bude tedy dvojího účinku, jednak bude zvýšen účinek kamerového systému, zároveň bude osvětlením rizikových míst zvýšen jejich dohled prováděný občany města. Počet osvětlených parkovacích a veřejných ploch Klesne počet TČ páchaných na osobách, či majetku průběžná 350 000,- Kč na osvětlení jedné parkovací, nebo veřejné plochy


58/59

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY NA LÉTA V KLADNĚ

Recommend Documents