Koncepce prevence kriminality

Koncepce prevence kriminality

města Karlovy Vary na období 2009 – 2011

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011

1

OBSAH

1 OBSAH ............................................................................................................................................... 1 2 ÚVOD ............................................................................................................................................... 3 2.1 Historie ...................................................................................................................................... 4 2.2 Současnost ................................................................................................................................. 4 3 ZÁKLADNÍ POPIS MĚSTA..................................................................................................................... 5 3.1 Geografie města ........................................................................................................................ 5 3.2 Urbanistická skladba sídla....................................................................................................... 6 3.3 Urbanistický vývoj a současná podoba města ...................................................................... 10 4 MĚSTO V NADREGIONÁLNÍCH VZTAZÍCH......................................................................................... 11 4.1 Lázeňství.................................................................................................................................. 11 4.2 Ostatní formy cestovního ruchu ............................................................................................ 14 4.3 Kultura ve vnějších vztazích.................................................................................................. 15 4.4 Sport ve vnějších vztazích ...................................................................................................... 15 5 MĚSTO V REGIONÁLNÍCH VZTAZÍCH................................................................................................ 16 5.1 Migrace a dojížďka obyvatelstva .......................................................................................... 16 5.2 Školství ve vnějších vztazích .................................................................................................. 18 6 VNITŘNÍ FAKTORY ROZVOJE MĚSTA ................................................................................................ 20 6.1 Obyvatelstvo............................................................................................................................ 20 6.1.1 Počet obyvatel .................................................................................................................................20

6.2 Pohyb a migrace obyvatelstva ............................................................................................... 21 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4

Územní rozmístnění obyvatelstva....................................................................................................22 Věková struktura .............................................................................................................................23 Národnostní složení .........................................................................................................................24 Vzdělání...........................................................................................................................................24

6.3 Trh práce ................................................................................................................................. 26 6.3.1 Míra nezaměstnanosti a mzdová hladina .........................................................................................26

6.4 Školství a tělovýchova ............................................................................................................ 27 6.4.1 Školství ............................................................................................................................................27 6.4.2 Tělovýchova a sport.........................................................................................................................29

6.5 Kultura .................................................................................................................................... 30 6.6 Sociální péče ............................................................................................................................ 32 6.6.1 Současný stav nabídky sociálních služeb ve městě .........................................................................32

6.7 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 34 6.7.1 Veřejné osvětlení .............................................................................................................................34 6.7.2 Městský kamerový dohlížecí systém ...............................................................................................34

7 PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ KARLOVY VARY ...................................................................... 36 7.1 Vytvoření institucionálních předpokladů ............................................................................. 36 7.2 Komise prevence kriminality a pracovní skupina ............................................................... 36 7.3 Manažer prevence kriminality .............................................................................................. 37 7.4 Městská policie Karlovy Vary ............................................................................................... 38 7.5 PČR Karlovy Vary ................................................................................................................. 39 7.6 Probační a mediační služba ................................................................................................... 39 7.7 Úřad práce............................................................................................................................... 39 7.8 Podpora prevence kriminality ve městě ............................................................................... 40 7.9 Subjekty zabývající se prevencí kriminality na území města ............................................. 40 7.10 Preventivní aktivity ve městě v období 2006 a 2007 ............................................................ 42

1

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 7.11 Program PARTNERSTVÍ ve městě KARLOVY VARY .................................................... 43 8 SOUHRNNÁ SWOT – ANALÝZA MĚSTA KARLOVY VARY ................................................................... 45 9 ANALÝZA KRIMINALITY MĚSTA ........................................................................................................ 47 9.1 Statistické výstupy a návrhy na opatření od Policie ČR ..................................................... 47 9.2 Zpráva o činnosti a komentář k bezpečnostní situaci ve městě z pohledu MP ................. 62 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.2.4

Bezpečnost města 2003 – 2007........................................................................................................62 Problémové skupiny obyvatel..........................................................................................................63 Problémové lokality.........................................................................................................................64 Nejvíce kontrolovaná místa (ulice s 500 a více kontrolami): ..........................................................64

9.3 Shrnutí ..................................................................................................................................... 65 10 PRIORITY KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY ............................................................................... 66 10.1 Cíle a priority strategie prevence kriminality na léta 2009 – 2011 programy na místní úrovni ....................................................................................................................................... 66 11 STANOVENÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A NÁVRHY NA JEJICH ŘEŠENÍ .................................................. 67 11.1 Cílové skupiny......................................................................................................................... 68 11.2 Návrhy řešení .......................................................................................................................... 68 11.2.1 11.2.2 11.2.3 11.2.4 11.2.5

Sociální opatření ..............................................................................................................................68 Sekundární a terciární prevence (resocializace, sanace) ..................................................................69 Situační opatření ..............................................................................................................................69 Informování .....................................................................................................................................69 Vzdělávání .......................................................................................................................................70

11.3 Financování ............................................................................................................................. 71 12 ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ ............................................................................................................... 71 13 AKTÉŘI A JEJICH ROLE..................................................................................................................... 72 14 DLOUHODOBÉ ŘEŠENÍ V OBLASTI PREVENCE KRIMINALITY NA ÚROVNI MĚSTA ............................ 73 15 ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 74

2


2

ÚVOD Protože se koncepce týká zejména pojmu „prevence“, je zapotřebí osvětlit tento pojem.

Prevence sice není právním pojmem, přesto jej lze vyložit s pomocí právních norem. Prevenci tak chápeme jako činnost vedoucí k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachování zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti (viz. Ústava České republiky). Prevenci lze definovat také takto: jsou to všechna opatření vedoucí k předcházení trestné činnosti a k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů. Kriminalita je nejextrémnějším projevem sociální patologie. Její rozvoj je spojován především s velkými městskými aglomeracemi, oblastmi, v nichž je vysoká hustota obyvatel, rozsáhlé sídlištní zástavby poskytující značnou míru anonymity, kde jsou soustředěny obchody a instituce, souvisí s nízkou vzdělaností, nezaměstnaností a neuspokojivým sociálním zázemím. Kriminalita je problémem, který se dotýká každého občana. Každý z nás si uvědomuje určitou pravděpodobnost vzniku situace, v níž se může stát obětí trestného činu. Průzkumy vnímání pocitu bezpečí občany, svědčí o tom, že nejčastěji se lidé obávají různých typů krádeží. To zcela koresponduje s informacemi Policie ČR, podle nichž majetková kriminalita představuje největší objem páchané trestné činnosti. Zdá se, že v posledních letech narůstají obavy lidí z šíření drog, šikany, vandalství a výtržnictví – problémů spojovaných především s mladými lidmi. Pátrání po příčinách nárůstu agresivity dětí a mladé populace vede k diskusi o vlivu médií, absenci pozitivních vzorů, hovoří se o krizi rodiny. Úsilí orgánů represe a justice o potlačení kriminality je veřejností pečlivě sledováno, úspěchy či neúspěchy jsou čitelné. Jinak je to s aktivitami, které by měly vzniku zmiňovaných jevů předcházet. Pojem prevence kriminality nemá v povědomí veřejnosti jednotný výklad. Představy o tom, co je a co není účinnou prevencí, se různí. Shodu lze nalézt v myšlence multidisciplinárního přístupu, nutnosti zapojení různých složek společnosti státních institucí, samospráv, neziskového a podnikatelského sektoru i samotných občanů.

3


2.1 Historie V ČR byly institucionální podmínky pro rozvoj prevence kriminality vytvořeny v roce 1993, kdy byl usnesením vlády při Ministerstvu vnitra zřízen meziresortní koordinační a metodický orgán – Republikový výbor pro prevenci kriminality. Členy výboru jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Nejvyšší státní zastupitelství, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Úkoly související s činností výboru plní odbor prevence kriminality ministerstva vnitra. Základem systému prevence kriminality v České republice se staly od roku 1996 programy prevence kriminality ve městech nad 10 tisíc obyvatel, zatížených vyšší mírou nápadu trestné činnosti pod názvem "Komplexně součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni" a od roku 2001 pod názvem "Program prevence kriminality na místní úrovni". Byly tvořeny souborem aktivit – dílčích projektů sociální a situační prevence, na jejich realizaci se podílela městská policie, organizace města, nestátní neziskové organizace, Policie ČR, podnikatelské subjekty a občané. Programy byly zpracovány na základě podrobné analýzy bezpečnostní situace ve městě. Od roku 1996 existuje státní dotační systém na podporu prevence kriminality na místní úrovni, každoročně jsou vyčleněny prostředky v kapitole Všeobecná pokladní správa. Za realizaci programů na místní úrovni nesla odpovědnost obecní zastupitelstva. V rámci republiky bylo do programu zapojeno 94 měst.

2.2 Současnost Na výše jmenovaný program navázal v roce 2004 program "Patrnerství". Program byl schválen usnesením vlády ČR č. 362 ze dne 14. dubna 2003, je založený na partnerském vztahu Policie ČR s obcemi. Na základě analýzy bezpečnostní situace vybere Policie ČR rizikové lokality. Při rozhodování se přihlíží: k zatíženosti lokality kriminalitou a dalšími sociálně patologickými jevy vývojovým trendům nárůstu trestné činnosti a sociálně patologických jevů aktuálností a naléhavostí řešení situace úrovni připravenosti obcí realizovat program doporučení manažera prevence kriminality Krajského úřadu a manažera prevence kriminality ve městech

4

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Okresní ředitel PČR upozorní na zvýšený výskyt kriminálních jevů, iniciuje jednání o přípravě opatření ke zlepšení situace a informuje statutárního zástupce obce o možnostech zapojení obce do programu Partnerství. V roce 2008 je město Karlovy Vary zapojeno do Městské úrovně prevence kriminality na léta 2009 – 2011.

3

ZÁKLADNÍ POPIS MĚSTA

3.1 Geografie města Karlovy Vary leží v západní části České republiky na soutoku Teplé s Ohří. Správní území města zahrnuje vlastní jádrové město (jeho městské části Karlovy Vary, Tuhnice, Drahovice, Rybáře, Bohatice, Dvory), dále zahrnuje městské části Stará Role, Doubí, Tašovice, Počerny, Čankov, Rosnice, Sedlec, Olšová Vrata a Cihelny. Správní území města má rozlohu 5 910 ha (tj. o 39 % méně než v r. 1989). Z toho činí (k 31. 12. 2006) plochy území zastavěného 303 ha, plochy pozemních komunikací a ostatních ploch náležejících ke stavbám 1 407 ha, plochy lesní půdy 2 532 ha a plochy zemědělského půdního fondu 1527 ha a plochy vod celkem 141 ha. Podíl zastavěných (a ostatních), lesních, zemědělských a vodních ploch zůstává od roku 2000 více – méně stabilní. V úhrnu představuje území města výrazně antropogenní krajinu s mírně narušenou ekologickou stabilitou (koeficient ekologické stability = 1,57). Přírodní složky území (lesy, parky, zeleň, voda) zaujímají 50 % výměry sídla, zemědělská půda 26 %, funkce s převahou zeleně (rekreace, sport, zahrádky, hřbitovy) 4 %, bydlení 7 %, dopravní plochy a zařízení 6 %, průmysl, výroba, služby a technické vybavení 4 %, lázeňství a občanské vybavení 3 %. Na tomto území žije cca 50 000 obyvatel, hustota obyvatelstva je cca 860 obyvatel/km2, 83 % obyvatel ovšem bydlí v jádrových částech města Rybáře, Karlovy Vary, Drahovice a ve Staré Roli.

5


Tabulka 1 Počty obyvatel a hustota osídlení v Karlových Varech dle místních částí (2005):

Obec, část obce

Obyvatelstvo Celkem

Karlovy Vary Bohatice Cihelny Čankov Doubí Drahovice Dvory Hůrky Karlovy Vary Olšová Vrata Počerny Rosnice Rybáře Sedlec Stará Role Tašovice

50 893 2560 39 114 1951 7589 2156 209 15173 337 230 130 11469 456 7763 716

Rozloha katastrálního území (dále jen“KÚ“) v ha

Rozloha KÚ v km2

5 910 157,29 172,91 110,94 426,45 275,81 252,27

59,10 1,57 1,73 1,11 4,26 2,76 2,52

861,13 1630,58 22,60 103,11 458,09 2749,79 855,39

16,09 12,23 3,52 1,84 2,58 2,13 5,29 1,46

870,02 203,78 65,30 70,50 4445,53 214,05 1467,49 490,62

Hustota osídlení na km2

patří pod Olšová. Vrata

1608,99 1222,87 352,00 183,82 257,95 213,19 529,26 146,08

3.2 Urbanistická skladba sídla Město Karlovy Vary je největším a po Teplicích nejstarším lázeňským místem v ČR. Je přirozeným centrem Karlovarského kraje, zahrnujícího území okresů Cheb, Sokolov a Karlovy Vary (viz dále). Správní území města zahrnuje vlastní jádrové město (jeho městské části Karlovy Vary, Drahovice, Rybáře, Bohatice, Dvory, Stará Role) a další městské části, mající charakter příměstských sídel (Doubí, Tašovice, Počerny, Čankov, Rosnice, Sedlec, Olšová Vrata, Cihelny). Ostatní dříve přičleněné příměstské obce (Andělská Hora, Březová, Dalovice, Jenišov, Otovice, Hory) se po roce 1989 osamostatnily. V současnosti se skládá území města z 15 katastrálních území (dále jen KÚ), totožné s městskými částmi a 50 urbanistických odvodů.

6

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Urbanismus jednotlivých městských částí se podstatně liší: KÚ Cihelny – venkovská zástavba s převahou rekreačního a sportovního využití (golf). Rozsáhlé plochy zeleně, výrazná sezónnost zatíženost území. Území sloužící soukromé, částečně organizované rekreaci. KÚ Doubí – celkově jde o území s převažující funkcí bydlení. Malé zastoupení drobných provozoven výroby a služeb. Nízký počet ubytovacích kapacit. Část území slouží rekreaci. Většina obyvatel této části města vyjíždí za prací. Území je klidné, rušené jen dopravním tahem na Plzeň. K území patří rozsáhlé plochy zeleně, sloužící především rekreaci vlastních obyvatel města Karlovy Vary. KÚ Tašovice – hlavní funkcí území je bydlení. Převažující zástavbu tvoří rodinné domky. Velmi nízké zastoupení drobných provozoven výroby a služeb. Velmi nízký počet ubytovacích kapacit. Část katastrálního území tvoří zemědělská půda. Většina obyvatel této části města vyjíždí za prací. KÚ Dvory – celkově smíšené území s významným podílem průmyslu. Na území jsou velké průmyslové podniky (sklářská manufaktura MOSER a.s., a porcelánka G-Benedikt Karlovy Vary a.s.), velká nákupní centra, dostihové závodiště a správní centrum Karlovarského kraje. V této městské části je patrná výrazná zonalita využití území. Čím dále od řeky Ohře tím více je území industrializované a rušné. Území okolo hlavní silnice ve směru na Cheb je silně poznamenáno intenzitou dopravy (cca 17 800 vozidel/den). Podél této ulice jsou situovány drobné výrobní provozovny, částečně obchody a bytové domy. Toto území je velmi silně zatíženo imisemi z dopravy. Situace se ovšem mění po zprovoznění průtahu městem. Lze pak očekávat další komercializaci těchto částí města vzhledem k dobré dopravní dostupnosti, výraznému uklidnění dopravy (za předpokladu dopravně technických opatření na stávající komunikaci) a relativně velkému množství „brownfields“ poskytují relativně levné nemovitosti. Je zde dobrý předpoklad pro vytvoření další kvalitní městské bytové zástavby. V tomto území je malé množství ubytovacích kapacit. Část katastrálního území tvoří zemědělská půda. Z hlediska dopravy lidé spíše dojíždí do této části města než naopak. KÚ Počerny – venkovský typ území. Zemědělská výroba a bydlení jsou smíšeny s drobnými provozovnami. Blízké město výrazně spoluvytváří vzhled tohoto území. Velmi nízký počet ubytovacích kapacit. Převážnou část katastrálního území tvoří zemědělská půda. Většina obyvatel této části města vyjíždí za prací.

7

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 KÚ Stará Role – smíšené městské území s významnými plochami pro rozvoj bydlení. Jde o území s velkou hustotou obyvatel a s množstvím drobných provozoven. Mezi největší podniky patří STAROROLSKÝ PORCELÁN Moritz Zdekauer, a.s., ostatní podniky jsou spíše menšího významu (pekárna, drobné řemeslné dílny, ostatní spíše nevýrobní podniky). Na území je výrazné zastoupení panelové bytové výstavby ze 70. let. Na levém břehu řeky Rolavy se pak městská zástavba soustřeďuje pouze podél hlavních ulic. V ostatních částech na tomto břehu řeky je zástavba spíše nižší a roztroušená. Je zde nízký počet ubytovacích kapacit. KÚ Rosnice – území s roztroušenou zástavbou spíše venkovského charakteru, rozsáhlé plochy zemědělského využití. Na kraji území je průmyslová zóna, která však slouží spíše jako obchodní a skladovací areál. V tomto území je velmi nízký počet ubytovacích kapacit. KÚ Čankov – území venkovského charakteru, bez ubytovacích kapacit, malý počet drobných řemeslných provozoven. KÚ Sedlec – území s možností rozvoje jak bytové výstavby, tak rozvoje drobných provozoven. Stávající výstavba je venkovského charakteru s významným vlivem blízkého města. Na území katastru jsou významné plochy po těžbě kaolínu. Většina z nich je rekultivována a slouží jako plochy zeleně. KÚ Rybáře – území městského charakteru. Dopravou jedno z nejvíce zatížených území města. Významné plochy pro rozvoj bydlení. Jde o území s velkou hustotou obyvatel a s množstvím drobných provozoven. Na území je výrazné zastoupení panelové bytové výstavby ze 70. let. Podél průtahu městem jsou soustředěna nákupní centra s parkovacími plochami. Území slouží převážně pro potřeby bydlení a služeb. Malý počet ubytovacích kapacit. Mírně záporné saldo výjezdu obyvatel za prací. KÚ Bohatice – území s výraznou smíšenou městskou částí sloužící pro potřeby průmyslu, drobné výroby a skladování. Převážně roztroušená nízká zástavba. Malé množství ubytovacích kapacit. Na území je teplárna Karlovarské teplárenské a.s., v současnosti slouží jako záložní zdroj. Území bez předpokládaného většího rozvoje bytové zástavby. Rozvoj území bude spíše soustředěn do stávajících průmyslových zón. KÚ Drahovice – kompaktní území sloužící převážně pro potřeby bydlení. Výrazné zastoupení panelové zástavby. Průmyslová část je soustředěna pouze na východě území u čistírny odpadních vod a z významnějších podniků ji tvoří Dopravní podnik města Karlovy Vary a.s. a Karlovarská prádelna s.r.o. 8

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 KÚ Karlovy Vary – vnitřní část města Karlovy Vary je typická velkým podílem ubytovacích kapacit v podobě lázeňských domů s balneoprovozy spojených s velkým zastoupením služeb. V lázeňské zóně není průmysl ani řemeslné provozovny. Stavební rozvoj území je velmi omezený s výjimkou rekonstrukcí a zástaveb ve vnitřních částech areálů (nemocnice, mlékárna), případně zástavbou proluk. Kladné saldo dojezdu obyvatel za prací, s ohledem na ztíženou možnost parkování, morfologii území a účelu území je zde významná funkce MHD. K území patří rozsáhlé plochy lázeňských lesů. KÚ Olšová Vrata – území s možnostmi rozvoje bytové výstavby. Stávající výstavba je částečně venkovského charakteru, částečně městského rodinného bydlení s výrazným vlivem blízkého města. Většina obyvatel této části města vyjíždí za prací. Na území katastru je také mezinárodní letiště Karlovy Vary. KÚ Hůrky – území s možnostmi rozvoje bytové výstavby. Stávající výstavba je typu předměstského rodinného bydlení. Většina obyvatel vyjíždí z této oblasti za prací.

Obrázek 1 Karlovy Vary

9


3.3 Urbanistický vývoj a současná podoba města Dnešní stav města je výsledkem historického mnohasetletého vývoje. Zástavba se vyvinula kolem jádrového prostoru Vřídla, tržiště, kostela, hrádku (Zámecká věž) a podél břehů říčky Teplé. První lázeňské budovy vznikaly od 2. čtvrtiny 16. století. Růst města byl ztížen častými požáry a povodněmi. Díky lázeňské funkci však byly domy vždy relativně rychle obnovovány. Punc světovosti získaly Karlovy Vary jako lázně již v období vrcholného baroka. Karlovy Vary si vytvářely image idylického města pohody, odpočinku a bezstarostného života. Ve 2. polovině 19. stol. a počátkem 20. stol. proběhl prudký stavební rozvoj města, který předurčil současnou podobu jeho centrální a lázeňské části. Město se rozšířilo až k ústí Teplé a ke břehu Ohře. Původní barokní a klasicistní domy byly zejména v poslední čtvrtině 19. stol. vystřídány slohově eklektickými objekty s vyšší podlažností. Prudký nárůst počtu návštěvníků a jejich mezinárodní složení si vyžádal výstavbu mnoha veřejných budov zejména lázeňských – kolonád, lázní (balneoterapeutických budov), ubytovacích

zařízení,

církevních

staveb,

divadla,

víceúčelových

sálů

a

hotelů.

V meziválečném období bylo z významnějších počinů pro potřeby rozvoje města vybudováno letiště a nové golfové hřiště v Olšových Vratech, nová plnírna minerálních vod, další balneoprovoz, obchodní akademie a střední škola keramická. V Březové byla postavena přehrada na Teplé pro ochranu města před velkými vodami. Byly připojeny další dosud urbanisticky nesrostlé městské části – Tuhnice, Drahovice, a také Rybáře na druhém břehu Ohře. Město se tak vyvinulo jako výrazně prostorově diferencované, s jednotlivými částmi do značné míry oddělenými. Urbanistickými osami přičleněných městských částí se staly hlavní ulice, podél nichž se zástavba vyvíjela. Před 2. světovou válkou tak dosáhlo město nejvyššího počtu obyvatel (64.000, převážně německé národnosti). Za 2. světové války bylo město postiženo bombardováním (Rybáře, horní nádraží). Poválečný odsun převážné většiny německého obyvatelstva znamenal výrazný zásah do vývoje města. Pro další rozvoj lázeňství sehrál důležitou úlohu statut lázeňského místa Karlových Varů z r. 1956. Podle tohoto dokumentu bylo vymezeno vnitřní lázeňské území a stanoveny zásady pro ochranu přírodních léčivých zdrojů a lázeňského prostředí. Kontroverzními urbanistickými počiny z let 60. a 70. se stala zejména výšková stavba hotelu Thermal a stavba Vřídelní kolonády. Po roce 1989 došlo v Karlových Varech stejně jako v celé republice k transformaci politického, hospodářského a společenského života.

10


4

MĚSTO V NADREGIONÁLNÍCH VZTAZÍCH Nadregionální význam Karlových Varů vyplývá především ze skutečnosti, že jsou

největším a po Teplicích nejstarším lázeňským místem v ČR. Jsou lázeňským místem světového významu, které zároveň plní funkci střediska cestovního ruchu, kulturního, společenského a v poslední době i sportovního střediska mezinárodního a celostátního významu. Město má rovněž rozvinutou tradiční výrobu (průmysl) a je významným dopravním uzlem.

4.1 Lázeňství Lázeňství v K. Varech má dlouholetou tradici a jako léčebný i vědní obor v minulosti dosáhlo evropského věhlasu. Lázeňství je také komplexem ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony vytvářejí materiální podmínky pro lázeňskou léčbu a zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Oprávněně lze tedy lázeňství chápat jako významnou ekonomickou aktivitu, která vedle přínosů pro veřejné zdraví má i nesporné ekonomické výsledky. Lázeňství je významným zdrojem tvorby HDP – díky příjmům od zahraničních i tuzemských lázeňských hostů. Lázeňství disponuje četnými léčivými minerálními prameny (nejvydatnější pramen Vřídlo – 73,6 C, 2000 l/min, je evropský fenomén), je zde soustředěno cca 5500 lůžek v lázeňských sanatoriích a cca 3400 lůžek v ostatních hotelích a ubytovacích zařízeních, soustředěných převážně v historické lázeňské části města (vnitřní lázeňské území) v údolí říčky Teplé. Lázeňské území plynule navazuje na obchodně správní centrum města (s nímž tvoří památkovou zónu). Počet lázeňských léčeben (subjektů) dosahuje v současnosti 39, ubytovací služby jsou také poskytovány ve více než 80 hotelech a 90 penzionech, dohromady s úhrnnou kapacitou (2007) 8890 lůžek, tedy počtem srovnatelným v ČR jen s Prahou. Lázeňské domy poskytují jak tradiční léčbu, tak i lázeňsko-rehabilitační a lázeňskorekreační pobyty, pobyty s kulturní či sportovní nabídkou, organizují se kongresy a sympozia. Město dbá o zachování svého lázeňského charakteru jako nejvýznamnější funkce města. Věnuje značné prostředky na kultivaci lázeňského prostředí (parkové úpravy, péče o architekturu, památky). Podnikatelé usilují o rozšíření nabídky (špičkový standard ubytovacích kapacit, nabídka rekreačně sportovního vyžití, doplňkové služby, parking pro 11

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 klienty v místě apod.). V letech 1991 – 2006 byla provedena celá řada velkých investic v privátním a veřejném sektoru v lázeňském území. Noví vlastníci lázeňských objektů (převážně společnosti se zahraničním kapitálem) realizovali v posledních letech masivní proces obnovy budov sanatorií a hotelů. Z hlediska nabízené kapacity ubytovacích míst v samotných lázeňských zařízeních došlo od počátku 90. let k velmi nerovnoměrnému vývoji. Pokles v první polovině 90. let šel na vrub transformačním obtížím dříve centrálně řízeného a financovaného sektoru, následný růst po polovině 90. let již signalizoval překonání těchto obtíží s kvantitativního hlediska. Poté, co začal být v oboru kladen důraz na růst kvality ubytovacích služeb, došlo opět v samotných lázeňských zařízeních k poklesu, který byl ovšem kompenzován rozvojem nabídky hotelů a penzionů (bez lázeňských služeb). Část z těchto nových kapacit byla po roce 2000 doplněna o nabídku lázeňských služeb, čímž se vysvětluje skokový nárůst jak počtu léčebných zařízení, tak lůžek v nich. V současné době již kapacity lázeňských zařízení překonávají svým rozsahem předtransformační maxima 80. let, samozřejmě na kvalitativně nesrovnatelné úrovni. Tabulka 2 Vývoj počtu ubytovacích míst v lázeňských zařízeních od roku 1991–2006

Počet lázeňských ubyt. zař. Počet lůžek v láz. zař. Počet lázeňských ubyt. zař. Počet lůžek v láz. zař.

1991 43 4999 1999 14 3589

1992 22 4051 2000 14 3625

1993 20 3936 2001 23 3634

1994 20 3936 2002 22 3607

1995 20 3936 2003 37 5192

1996 21 4225 2004 39 5321

1997 21 4225 2005 39 5484

1998 16 3484 2006 39 5509

Na lázeňskou klientelu se z části orientují i ostatní hotely a penziony. Zvláště u hotelů vyšší kategorie (3 – 5 hvězdiček) přispívá lázeňská klientela k uspokojivému vytížení kapacit (v současnosti zde dosahuje míra využití lůžkové kapacity cca 60%). Pokud jde o počty hostů v lázeňských zařízeních má dlouhodobě rostoucí trend, ovšem se značnými meziročními výkyvy, které dokumentují značnou citlivost oboru na (mezinárodní) ekonomické, zahraničně politické a bezpečnostní dění. V současnosti se počet hostů stabilizoval na zhruba 75 tis. ročně, přičemž návštěvníci pocházejí z více než 80 zemí světa. Dominují (rok 2006) mezi nimi ovšem hosté z Ruska (33,3 tis.) a Německa (20,2 tis.). Rostoucí zájem zahraniční klientely o karlovarské lázně je bohužel provázen propadem počtu tuzemských hostů – jejich podíl v současnosti již nedosahuje ani 10% úhrnu návštěvníků.

12

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 3 Zahraniční a tuzemští hosté s léčením v letech 1996 – 2006

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Celkem 46 016 49 476 53 033 46 548 54 913 72 761 59 220 66 885 73 911 73 829 75 651

Zahraniční 30 819 32 424 37 178 33 054 44 432 59 090 52 092 55 610 62 886 63 192 68 955

Tuzemští 15 197 17 052 15 855 13 494 10 481 13 671 7 128 11 275 11 025 10 637 6 696

Zahraniční (%) Tuzemští (%) 67,0% 33,0% 65,5% 34,5% 70,1% 29,9% 71,0% 29,0% 80,9% 19,1% 81,2% 18,8% 88,0% 12,0% 83,1% 16,9% 85,1% 14,9% 86,0% 14,0% 91,1% 8,9%

Dalším charakteristickým rysem je postupně se zkracující délka pobytu lázeňských hostů v lázeňských zařízeních: v roce 2005 dosahovala průměrná délka jen 11,5 dne a v roce 2006 se dále zkrátila na 11,2 dne a je takřka na polovině stavu z konce 80. let. To signalizuje změnu pojetí lázeňské léčby, které přináší hektická doba a ekonomická hlediska. Do popředí zájmu se tak dostávají tzv. wellness pobyty, klade důraz na relaxaci a vytvoření správných návyků pro prevenci civilizačních chorob, jako je například obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu. Ale ani zájem návštěvníků o lázeňskou léčbu v klasické podobě neochabuje. Chtějí tedy pitnou kúru, dietu, lázeňské procedury přírodními zdroji. Pro klasickou lázeňskou léčbu však v současnosti již často chybí i lékařští odborníci. Toto „klasické lázeňství“, založené na využívání přírodních léčivých zdrojů, se nicméně ocitá v silném konkurenčním tlaku „moderních lázní“, jež jsou více orientovány na řadu doprovodných služeb, zábavy atd. Je zřejmá orientace lázeňských hostů na nové, netradiční formy trávení volného času. Tato oblast bude patřit mezi nejvýznamnější faktory dalšího rozvoje lázní. Již dnes se objevují požadavky lázeňských hostů na dobudování lázeňské infrastruktury o možnosti sportovního a kulturně společenského využití. Mezi taková zařízení patří, kromě aquaparků, např. golfové areály, lanové dráhy, vyhlídkové věže apod. Konkurence je i v lázeňství veliká a bude se i nadále zostřovat. Kromě rozsahu a kvality poskytovaných služeb zde bude rozhodovat, tak jako v jiných oblastech cestovního ruchu, především kvalitní a dlouhodobě prosazovaný marketing. Jedním ze stěžejních problémů oblasti marketingu lázeňství se jeví skutečnost, že se nedaří zprostředkovat („marketingově prodat“) lázeňským hostům a turistům „účinnost lázeňských procedur“. V této souvislosti 13

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 dnes ve městě absentuje balneologický výzkum. Současně je zapotřebí si uvědomit, že tradiční charakter terapie a soustředění se hlavně na nemoci zažívacího ústrojí, ledvin, močového ústrojí a také na poruchy metabolismu nedává Karlovým Varům příliš moderní image a nečiní tak atraktivní pro novou, zvláště mladou klientelu.

4.2 Ostatní formy cestovního ruchu Počet (ubytovaných) „nelázeňských“ hostů osciluje v posledních letech kolem 65 tis. ročně, při průměrné délce pobytu 3,5 dne. Zájem je zejména o hotely a penziony vyšší kategorie (viz kap. 3.1.). Nově jsou žádané zejména luxusní hotely jako Ambiente, Carlsbad Plaza, Pupp a další. Klienti zavedených hotelů se rekrutují ze starší a střední věkové skupiny. Mnozí by uvítali více možností trávení volného času, např. varietní odlehčenou zábavu. Pokud jde o obecné trendy ve vývoji cestovního ruchu, zvyšuje se intenzita účasti mladých a seniorů na něm. V souvislosti se stárnutím evropské populace lze v budoucnosti očekávat nárůst zejména seniorského segmentu cestovního ruchu. V případě Karlových Var se přímo nabízí provázání této poptávky s tradiční lázeňskou péčí. Karlovy Vary patří v rámci České republiky k několika málo městům, které disponují dobrým potenciálem pro rozvoj kongresové turistiky. V současnosti jsou zde k dispozici dvě kongresová centra a to Pupp a hotel Thermal. Oba hotely disponují relativně dobrými kongresovými prostorami a odpovídající mobilní kongresovou technikou. Tato centra se ovšem v současnosti blíží svým kapacitním limitům (ve vztahu ke struktuře potenciální poptávky), k využití příznivého potenciálu města pro tento obor cestovního ruchu je proto nezbytně nutný vznik nového, moderního kongresového centra (Kongresové, sportovně kulturní a společenské centrum Tuhnice). Počet jednodenních návštěvníků města nelze ani odhadnout, je však bezesporu značný. Karlovy Vary patří i v tomto segmentu cestovního ruchu v rámci ČR ke špičce. Jednodenní, tzv. poznávací turistika je v K. Varech rovněž vázána na lázeňství (Vřídlo, lázeňské město…) ale vzrůstá i turistika za kulturou a sportem. Cestovní ruch je v Karlových Varech významným průřezovým odvětvím ekonomiky. To znamená, že jeho rozvoj souvisí s celou řadou dalších oblastí, jakými je např. doprava (otázka silnice I/6, letiště v Karlových Varech), technická a občanská vybavenost, vzhled města a jeho čistota anebo možnosti trávení volného času. Rozvoj cestovního ruchu je významně spojen s rozvojem podnikatelských subjektů v cestovním ruchu a s vytvářením

14

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 nových pracovních příležitostí. S rozvojem cestovního ruchu je spojeno i větší riziko negativních vlivů – konkrétně velký počet heren.

4.3 Kultura ve vnějších vztazích Karlovy

Vary

jsou

centrem

vzdělanosti,

kultury

a

společenského

života.

Nejvýznamnější kulturní akcí z hlediska nadregionálního dopadu je bezesporu Mezinárodní filmový festival. Poslední velmi úspěšné ročníky prokázaly a jednoznačně zajistily jeho budoucnost nejen po stránce umělecké, ale i po stránce organizační i finanční. V oblasti kultury funguje Karlovarské muzeum, Galerie umění, Krajská knihovna, Městské divadlo, soukromé galerie, kina, koncertní a společenské sály (hudební festivaly, Karlovarský symfonický orchestr, společenské podniky). Za hlavní kulturní akce nadregionálního významu, které se nemalou měrou podílejí na prezentaci města a přispívají tak k obohacení kulturního života, můžeme považovat slavnostní zahájení lázeňské sezóny (konané první víkend v měsíci květnu), Mezinárodní filmový festival (červenec), Jazzový festival (září), Tourfilm (září), Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, Festival Mladé pódium, Festival staré hudby, Karlovarský folklórní festival, Den památek, ART Kontakt, Mezinárodní astronomický workshop, stále více se dostává do povědomí občanů i Kočárový příjezd vánoc, Den studentů, Den seniorů atd. Chybí jednorázové kulturní akce, taneční odpoledne, promenádní koncerty jak vážné, tak lidové hudby, prezentace výrobků spojených s regionem.

4.4 Sport ve vnějších vztazích V posledních letech se Karlovy Vary stávají více zajímavým městem i pro návštěvníky sportovních akcí. Nadregionální dosah (celorepublikový i mezinárodní) v posledních letech získaly zejména akce Carlsbad Triatlon nebo Kanoe Mattoni, velký zájem je i o Extraligu ledního hokeje (HC Energie) nebo o pravidelné dostihy na karlovarském závodišti. Svým dílem k prezentaci města přispívají i sportovní kluby pořádající každoročně mezinárodní turnaje v různých sportech, zejména v tenisu a golfu. Zásluhou výše jmenovaných sportovních akcí s mezinárodním dopadem, ale i stovek dalších, méně významných akcí se v posledních létech Karlovy Vary dostávají do širšího povědomí české i zahraniční sportovní veřejnosti v mnohem větší míře než v předcházejícím období. Frekvence zájmu o pořádání sportovních akcí na území města každým rokem narůstá.

15

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Do podvědomí návštěvníků města i lázeňských hostů se postupně dostává i nabídka na využívání rekreačně sportovních zařízení, která kromě příspěvkových organizací města (základní školy, Správa lázeňských parků, Lázeňské lesy) nabízí i jiní provozovatelé – např. hotely nebo soukromé společnosti. Další sportovní možností je využití veřejného koupaliště Rolava (dráha pro in – line bruslení, hřiště na beach volejbal, pétanque, hřiště pro děti, lezecká stěna nebo skluzavka), bazény v hotelu Thermal a Alžbětiných lázních, jsou k dispozici turistické a cyklostezky, 3 sportovní střelnice, 2 golfová hřiště, 28 tenisových kurtů, 2 veřejné multifunkční sportovní areály s umělými povrchy, nabídky rekreačních jízd na koních, v zimním období umělá ledová plocha na závodišti a zimní stadion. Chybí veřejné koupaliště na úrovni.

5

MĚSTO V REGIONÁLNÍCH VZTAZÍCH Karlovy Vary jsou krajským městem Karlovarského kraje. S širším regionem je

propojen technickou i správní infrastrukturou. Kromě již výše popisovaných vazeb dopravních, hospodářských, kulturních a sportovních je pro region i střediskem vzdělání (SŠ i VŠ).

5.1 Migrace a dojížďka obyvatelstva Tabulka 4 Migrace a dojížďka obyvatelstva

ROK

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1214

1140

1007

979

855

835

831

856

-

1192

1117

1142

953

870

905

846

950

SALDO

22

23

-135

26

-15

-70

-15

-94

ROK

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

830

844

811

949

898

1099

917

1243

-

844

976

1159

1377

1228

1246

1377

1367

SALDO

-14

-132

-348

-428

-330

-147

-460

-124

16

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Do roku 1999 byl celkový objem migrace vyrovnaný a migrace neměla významný vliv na celkový počet obyvatelstva; vlivem zhruba stejného počtu přistěhovalých i vystěhovalých docházelo pouze k obměně obyvatelstva. Od roku 2000 dochází k rychlému nárůstu počtu vystěhovalých a záporné saldo migrace (v r. 2005 již mínus 460 osob!) se výrazně podílí na celkovém úbytku počtu obyvatel. Hlavní lokality, odkud přicházejí a kam směřují migranti, jsou po řadu let neměnné. Dominantním zdrojem i cílem je okres Karlovy Vary. Druhým největším zdrojem a cílem je sousední okres Sokolov. O další místa se dělí okresy Cheb, Chomutov, Plzeň s řádově desítkami vystěhovalých a přistěhovalých ročně. Ve stejném řádu se pohybují migranti do a ze zahraničí. Karlovy Vary mají trvale záporné saldo migrace se zbytkem okresu Karlovy Vary a od roku 2000 i s okresem Sokolov. Centrum určitého regionu bývá tradičně cílem migrantů z jeho okolí a zdrojem přírůstku obyvatelstva. Pro Karlovy Vary tento tradiční model neplatí a okolní region naopak odčerpává obyvatelstvo z města. Záporné saldo migrace se zbytkem okresu K. Vary v minulých letech již přesáhlo číslo -250 a s okresem Sokolov-100 osob ročně. Jestliže migrací Karlovy Vary v posledním desetiletí vůči svému okolí ztrácí (mj. vlivem procesu suburbanizace), prostřednictvím procesů dojížďky a vyjížďky své postavení posilují. Podle výsledků sčítání (SLBD 2001) vyjíždělo z Karlových Varů do zaměstnání celkem 4812 obyvatel (v r. 1991: 6 056 ob.) a do škol 1 776 žáků a studentů (v r. 1991:2 262 studentů), naproti tomu do nich v roce 2001 dojíždělo 8680 pracujících (v roce 1991: 7016) a 3452 žáků a studentů (v roce 1991: 4570). Kladné saldo dojížďky za prací tedy činí 3868 (v roce 1991 jen 960), u dojížďky do škol 1676 (v roce 1991: 2308). Zejména dojížďkové vztahy umožňují definovat spádové (zájmové) území Karlových Var. To je samozřejmě vnitřně diferencované. Nejsilnější vazby k městu mají ty obce, kde podíl vyjíždějících převyšuje 20% ekonomicky aktivních, trvale přítomných obyvatel. Tato oblast se téměř kryje s územím, pro něž Karlovy Vary jakožto pověřená obec zajišťují výkon státní správy. Na severu je ohraničeno obcí Hájek, na východě dosahuje až k městu Bochov, na jihu končí před městem Bečov nad Teplou (z něhož již dojíždí denně za prací do Karlových Varů pouze 18,6 % ekonomicky aktivních obyvatel – poslední obcí, překračující dvacetiprocentní hranici je v údolí Teplé Teplička). Poměrně malý rozsah má toto území západním směrem, zde končí již obcí Nová Role a nepřekračuje hranice okresu Sokolov.

17

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 To je dáno průmyslovým charakterem sokolovské oblasti, která je sama silným dojížďkovým centrem. Celkově však počty dojíždějících v absolutním vyjádření nejsou nijak závratné – největší počet vykazuje právě město Nová Role, odkud denně do Karlových Varů dojíždí 534 lidí. Většina území totiž představuje venkovské oblasti jen s minimální hustotou zalidnění. Vedle této jádrové oblasti vlivu Karlových Var existuje ještě oblast periferní (do ní spadaly obce, kde je podíl vyjíždějících do Karlových Varů ekonomicky aktivním obyvatelstvu vyšší než 5%). Toto území zahrnuje při určitém zjednodušení celý okres Karlovy Vary s minimálními přesahy do východního okraj okresu Sokolov (Nové Sedlo, Vintířov, Chodov) Vesměs do této skupiny spadají největší sídla okresu Karlovy Vary (Ostrov, Žlutice a Jáchymov). Obecně lze říci, že významnější dojížďku za prací registrujeme tam, kde existuje pravidelná, rychlá a spolehlivá veřejná doprava do Karlových Varů. Vzhledem k zastoupení největších měst jsou však v této skupině podstatně vyšší absolutní počty dojíždějících oproti předchozí skupině – nejvíce dojíždějících vykazuje dle očekávání město Ostrov – 1225. V úhrnu získávají Karlovy Vary s takto definovaného zájmového území přes 85% úhrnu všech dojíždějících za prací.

5.2 Školství ve vnějších vztazích Význam pro okolní region, karlovarský kraj i vzdálenější oblasti mají karlovarské střední školy, zejména SŠ speciálního zaměření (SPŠ keramická, SŠ zdravotnická a střední odborná učiliště (poštovní, stavební, keramické a sklářské) a nově i vysoké školství. Do středních škol a učilišť dojíždí téměř polovina jejich žáků a cca 15 % všech žáků je ubytováno přechodně na internátech. Trendem posledního desetiletí je však mírné, leč stabilní snižování počtu středních škol a odborných učilišť – současně klesá i celkový počet žáků středního školství ve městě. V roce 2000 byla v Karlových Varech založena první soukromá vysoká škola, která má právní a ekonomické zaměření ve 4 oborech a má v současnosti 1080 zapsaných studentů z celé republiky (2006). Výuku v Karlových Varech organizuje ještě dalších 5 soukromých i veřejných vysokých škol, vždy ovšem v omezeném rozsahu. Poblíž Karlových Var (Dalovice) byla otevřena pobočka Zemědělské university v Praze.

18

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 5 Přehled dojíždějících žáků na karlovarských SŠ a SOU

Přehled dojíždějících žáků na karlovarských SŠ a SOU Žáků ŠKOLA

Celkem 2003/4

Celkem 2005/6

Celkem 2006/7

Dojíždějící 2005/6

%

I. České gymnázium

743

706

715

162

23

SOŠ obchodu, provozu hotelů a SOU s.r.o.

428

348

346

215

62

SPgŠ a Gymnázium

384

472

445

170

36

OA cestovního ruchu

353

375

408

170

45

SPŠ keramická

377

388

462

157

40

Střední zdravotnická škola a VZdŠ

444

420

423

273

65

SOU stravování a služeb

550

519

528

325

63

SOU stavební, OU a U

400

372

398

200

54

SOU keramické a sklářské a U

170

150

0

123

16

127

140

140

53

38

227

132

106

----

----

100

172

184

57

33

0

0

4

0

0

4303

4194

4159

1905

45

Soukromá obchodní akademie Podnikatel Soukromé SOU stavební a autoopravárenské TRIVIS-soukromá veřejnoprávní akademie Evropské jazykové gymnázium Celkem

Tabulka 6 Počty žáků ubytovaných v karlovarských domovech mládeže

Počty žáků ubytovaných v karlovarských domovech mládeže Školní rok 2005/6

Školní rok 2006/7

Domov mládeže KV, Lidická 38

454

515

Domov mládeže KV, Sabinovo nám. 16

86

72

Domov mládeže KV, Krále Jiřího 23

99

0

Celkem

639

587

19


6

VNITŘNÍ FAKTORY ROZVOJE MĚSTA

6.1 Obyvatelstvo 6.1.1 Počet obyvatel Tabulka 7 Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v letech 1930 – 2007

Vývoj počtu obyvatel v Karlových Varech v létech 1930 – 2006 Rok

1930

1950

1961

1970

1980

1991

1992

1993

1994

počet

63 506

41 136

50 034

52 310

56 992

56 054

56 026

55 861

55 532

Rok

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

počet

55 298

55 032

54 850

54 671

54 487

54 150

52 906

52 359

51 807

Rok

2004

2005

2006

2007

počet

51537

50893

50691

51202

Všechna data jsou k 31. 12. (SLDB 2001 – k 1. 3. 2001 počet obyvatel v K. Varech: 53 358)

Graf 1 Vývoj počtu obyvatelstva

Vývoj počtu obyvatel města Karlovy Vary byl po 2. světové válce výrazně ovlivněn odsunem německého obyvatelstva. Předválečný počet nebyl nikdy poté dosažen. Poválečný růst končí v 80. letech a počet obyvatel začíná klesat.

20


6.2 Pohyb a migrace obyvatelstva Tabulka 8 Pohyb a migrace obyvatelstva

ROK

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Narození

568

608

498

451

419

416

461

402

Zemřelí

727

638

669

670

615

583

546

572

Přirozený přírůstek

-159

-30

-171

-219

-196

-167

-85

-170

Přistěhovalí.

1140

1007

979

855

835

831

856

830

Vystěhovalí

1117

1142

953

870

905

846

950

844

SALDO Přírůstek/ Úbytek

23

-135

26

-15

-70

-15

-94

-14

-136

-165

-145

-234

-266

-182

-179

-184

ROK

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Narození

425

428

415

423

448

396

457

494

Zemřelí

630

632

534

645

571

580

535

572

Přirozený přírůstek

-205

-204

-119

-222

-123

-184

-78

-78

Přistěhovalí.

844

811

949

898

1099

917

1243

2237

Vystěhovalí

976

1159

1377

1228

1246

1377

1367

1648

SALDO Přírůstek/ Úbytek

-132

-348

-428

-330

-147

-460

-124

589

-337

-552

-547

-552

-270

-644

-202

511

Zatímco do roku 1999 byla hlavní příčinou úbytku počtu obyvatel klesající porodnost, od roku 2002 je rozhodující podíl ve zvyšujícím se počtu vystěhovalých. Od roku 1999 je zřetelný silný pokles počtu obyvatel. V létech 2001 – 2003 se pohyboval v hodnotách kolem -550 obyvatel ročně. V roce 2004 se snížil na – 270 obyvatel, zejména v důsledku nárůstu přistěhovalých obyvatel, avšak v roce 2005 dosáhl úbytek rekordní výše 644 osob. Migrační trendy je nutné nadále sledovat a vyhodnocovat jak v příčinách, tak v důsledcích, které mohou pro město v blízké budoucnosti mít. Na druhé straně je zřejmé, že uvedené statistické údaje nevystihují přesně skutečný počet přítomných obyvatel města. Je to dáno jeho silnou lázeňskou funkcí a rozsáhlým pracovním trhem, které činí Karlovy Vary atraktivní hlavně pro cizince (zejména 21

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 ruskojazyčné), z nichž jen menšina (osoby s tzv. trvalým pobytem) je statisticky podchycena. Počet osob s přechodným (občané EU) a dlouhodobým (mimo EU) se v Karlových Varech pohybuje v posledních letech mezi 2,0 – 2,5 tisíci osob! Počet osob s nelegalizovaným pobytem lze odhadnout na dalších několik stovek. Z těchto údajů vyplývá, že absolutní úbytek obyvatelstva evidovaný statistickou službou v uplynulém desetiletí (cca 4,5 tis. osob) bude přinejmenším zčásti kompenzován přírůstkem osob s jiným než českým občanstvím. Přehled sociálně vyloučených romských lokalit je podrobně zmapován, včetně počtu obyvatel i kvality bydlení, v tzv. Gabalově analýze ze srpna roku 2006. Z našeho pohledu mezi ně lze řadit i Karlovy Vary – Doubí. Velkými problémy v oblasti bydlení jsou sestěhovávání rodin, legální lichva, úvěrové podvody a následné exekuce a nepodmíněné tresty odnětí svobody. S nedostatkem dostupného sociálního bydlení je spojen rostoucí sociální propad, následná apatie a nemotivovanost ke vzdělávání i zaměstnávání, získávání finančních prostředků z krádeží kovů apod. Obce v kraji využívají poměrně hojně institutu „náhradního příjemce“. 6.2.1 Územní rozmístnění obyvatelstva Aktuální (k 30. 9. 2007) údaje o rozmístnění obyvatelstva v jednotlivých místních částech města potvrzují výše uvedená konstatování (kap. 2.1). Tabulka 9 Územní rozmístění obyvatelstva

Městská část

Počet obyvatel

Městská část

Počet obyvatel

Bohatice

2480

Olšová Vrata

398

Cihelny

27

Počerny

282

Čankov

128

Rosnice

149

Doubí

2088

Rybáře

10960

Drahovice

7671

Sedlec

536

Dvory

2045

Stará Role

8040

Hůrky

219

Tašovice

785

14286

Celkem

50095

Karlovy Vary

22


6.2.2 Věková struktura Stárnutí populace má v Karlových Varech mnohem rychlejší průběh než v celé ČR. Klesá počet dětí, naopak roste počet obyvatel v poproduktivním věku. Tabulka 10 Věková struktura obyvatelstva absolutně

Věková struktura obyvatelstva – absolutně 0–14

15–54/59

55+/60+

1980

13007

33927

10255

1991

10803

33368

12051

2001

7452

33174

12712

Tabulka 11 Věková struktura obyvatelstva – relativně

Věková struktura obyvatelstva – relativně 0–14

15–54/59

55+/60+

KV

ČR

KV

ČR

KV

ČR

1970

21,3

21,2

63,8

57,2

14,9

21,6

1980

22,7

23,5

59,3

56,3

17,9

20,2

1991

19,2

21,0

59,4

58,5

21,4

20,5

2001

14,0

16,2

62,2

62,1

23,8

21,7

Z demografických dat vyplývá, že skokový úbytek ve věkové skupině 0 – 14 let v poslední dekádě byl způsoben přesunem silných ročníků z poloviny 70. let do kategorie produktivního věku. Tato dotace produktivního věku je jen dočasná. Následující období bude poznamenáno odchodem silných poválečných ročníků do důchodového věku, které nenahradí slabé ročníky současného demografického vývoje. Trend stárnutí obyvatelstva přitom neztenčenou měrou pokračuje i v současné dekádě: v roce 2006 činil podíl předproduktivní věkové skupiny již jen 12,1% a poproduktivní naopak stoupnul na 16,6% !

23

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 6.2.3 Národnostní složení Tabulka 12 Národnostní složení

Národnostní složení (v %) 1970

1980

1991

2001

Česká

86,9

88,2

89,2

91,1

Slovenská

7,5

7,4

5,5

3,1

Moravskoslezská

1,0

0,2

Romská

0,4

0,1

Ruská, ukrajinská a rusínská

0,3

0,3

0,9

Polská

0,2

0,2

0,2

0,1

Německá

3,1

2,3

2,0

1,6

Ostatní a nezjištěná

2,0

1,6

1,7

2,8

Vývoj národnostního složení odráží zřejmou asimilaci minoritních národností a příklon k národnosti české. Ve srovnání s ČR je vyšší podíl slovenské národnosti (ČR 1,9 %). Národnostní konflikty lze vyloučit (a to i ve vztahu k Rómům, z nichž jen menšina otevřeně svou národnost deklaruje). Dané údaje (ze SLBD) ovšem stále nepřesněji odrážejí skutečné národnostní složení skutečně přítomného obyvatelstva. Vlivem přílivu cizinců (zejména ruskojazyčných, ale i z EU) – s různým právním statutem – v uplynulém desetiletí lze v současnosti odhadnout jejich podíl již minimálně na 15%. V tomto ohledu představují Karlovy Vary i v rámci celé ČR unikát. 6.2.4 Vzdělání Tabulka 13 Procentuální vyznačení vzdělání

Vzdělání (v %) 1991

2001

Základní

29,1

21,1

Učňovské bez maturity

27,2

34,1

Odborné

4,9

5,0

Učňovské s maturitou

0,7

Středoškolské

27,9

28,8

Vysokoškolské

8,1

9,6

Bez školního vzdělání

0,4

0,3

Bez údajů o vzdělání

1,7

1,0

24

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Ve srovnání s průměrem ČR je v Karlových Varech vyšší podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním, což je ale dáno velikostí města – ve srovnání s jinými městy obdobné velikosti jsou naopak Karlovy Vary pod průměrem. Lze předpokládat nárůst podílu obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním i nadále. Výjezd za vysokoškolským studiem ohrožuje další setrvání obyvatel s tímto vzděláním. Limitující jsou pracovní příležitosti a bydlení. Novelizovaný zákon č. 541/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovil povinnost odbourat handicapující prostředí zvláštních škol, a sladil tak výchozí pozici pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a děti z majority. Pomohlo i jasné vymezení povinností žáků i rodičů. V 13 základních školách v působnosti Karlovarského kraje pracuje k dnešnímu dni celkem 16 asistentů pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním (2 Chebsko, 11 Sokolovsko, 3 Karlovarsko) zabezpečujících asistenční služby pro cca 650 žáků. Tyto asistenti pedagoga nejsou u nás zřizováni v dostatečném čili potřebném množství. Přitom výsledky jsou patrné jak v doučování, zvýšené docházce dětí do školy, tak ve styku s rodiči a daří se jim eliminovat nežádoucí chování. Obliba přípravných tříd není bohužel u Romů (zejména vzhledem k matkám v domácnosti) veliká. Nedaří se důsledněji aplikovat Koncepci včasné péče. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu v Karlových Varech prováděl v loňském školním roce vyhodnocování efektivity programu podpory romských středoškolských studentů „Romská komunita“. Bylo zjištěno, že projekt má nízkou efektivitu, a to zejména s ohledem na náročnou administrativu spojenou s žádostí a vyúčtováním dotací, nízký počet studentů, kterým je podpora určena, někdy neplnění podmínek pro čerpání dotace ze strany studentů. S ohledem na zjištěné výsledky bylo dáno ke zvážení, zda by neměla být podpora studentů zohledněna spíše v systému sociálních dávek. O. s. Slovo 21 pořádalo kurs pro absolventy středních škol přípravy na vysokoškolské studium, nepodařilo se jej však naplnit. Přetrvávajícím problémem je uplatnění absolventů škol na trhu práce. Jako příklad dobré praxe týkající se práce s romskými dětmi formou klubových aktivit je např. Český západ z Dobré Vody na Toužimsku.

25


6.3 Trh práce 6.3.1 Míra nezaměstnanosti a mzdová hladina Míra nezaměstnanosti ve městě Karlovy Vary se v posledních dvou létech přiblížila průměrné míře nezaměstnanosti v ČR a relativně věrně kopíruje makroekonomické trendy – do roku 2004 zaznamenávala trvalý vzestup (vyjma mezidobí 2002–2003), po tomto roce klesá a k 1. 7. 2007 dosáhla hodnoty 6,7%. Nárůst míry nezaměstnanosti je však relativně rychlejší než je průměr ČR. Zatímco v roce 1996 byla nezaměstnanost v Karlových Varech zhruba čtvrtinová, v roce 2001 se již vyrovnává s průměrem ČR. Viz tabulka a graf: Tabulka 14 Míra nezaměstnanosti

Karlovy Vary

1996

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

0,9

7,4

7,1

9

9,4

8,8

9,6

8,2

8,1

6,7

Graf 2 Pohyb míry nezaměstnanosti ve městě Karlovy Vary [%] 10

Pohyb míry nezaměstnanosti ve městě K. Vary

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1996

1998

2000

2002

2004

2006

Karlovy Vary

Z hlediska trhu práce jsou rovněž dosti důležité informace o pohybu mezd – jak je z tabulky zřejmé, průměrné mzdy v podnikatelské sféře s v posledním období pohybují pod celostátním průměrem, celková odchylka však není přespříliš výrazná (pohybuje se mezi 5– 10% pod celostátním průměrem) a pokud od tohoto celostátního průměru odečteme hlavní město Prahu, která je z tohoto pohledu velmi specifická, patří Karlovy Vary spíše k regionům s vyšší mzdovou úrovní. Rovněž je zřejmý pozitivní fakt, že růst mzdové hladiny nemá zásadní vliv na nezaměstnanost – ačkoliv v posledních třech letech mzdy rostou vyšším 26

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 tempem než míra inflace, nezaměstnanost klesá. Na druhou stranu výrazně nižší úroveň mediánu ukazuje, že rozdíly v ohodnocení práce stagnují či spíš rostou – průměrnou mzdu dostává výrazně méně než 50% zaměstnanců. Viz tabulka (data jsou vždy za 1. čtvrtletí roku): Tabulka 15 Průměrná měsíční hrubá mzda

2005

2006

2007

Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč

17 033

18 399

19 558

Medián průměrné mzdy v Kč

14 810

16 008

16 375

Otázky týkající se zaměstnanosti Romů a jejich evidencí na úřadech práce nelze většinou pro nerozlišování etnické příslušnosti uchazečů zodpovědět. Z naší zkušenosti však lze konstatovat, že se i v případě Romů uplatňují ve zvýšené míře existující nástroje aktivního zaměstnávání na trhu práce – jako jsou rekvalifikační kursy, využívání individuálních akčních plánů při slaďování poptávky s nabídkou, tvorby volných pracovních míst pro Romy formou daňových úlev, chráněných dílen aj. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou vytvářena místa pro dlouhodobě nezaměstnané. Jako jedna z možností pro zaměstnávání Romů se jeví jejich využití (formou subdodávek) na stavbě rychlostní silnice R6 z Chebu do Prahy. Úřady práce se podílejí jako partneři na projektu Magnet s cílem vracet zpět do vzdělávacího procesu uchazeče s nedokončeným vzděláním. Hojně jsou též využívány dohody o vytváření veřejně prospěšných prací např. na pozice pomocný terénní sociální pracovník a v dělnických profesích.

6.4 Školství a tělovýchova 6.4.1 Školství Karlovy Vary jsou městem s hustou sítí škol. Strukturu tvoří školy mateřské, základní, základní umělecké a speciální, které zřizuje město Karlovy Vary, školy zvláštní, dům dětí a mládeže, střední školy a učiliště, které zřizuje krajský úřad a vysoké školy (k nim viz výše). V současné době je v Karlových Varech v provozu 17 mateřských škol (sloučených do 2 právních subjektů) s kapacitou 1 434 míst. Zapsáno k docházce je 1 229 dětí. Kromě obecné přípravy dětí pro život jsou některé školy specializovány zaměřením na estetickou výchovu či tělesnou výchovu, vztah k přírodě a prostředí, výtvarné činnosti. Celkový počet základních škol ve městě je 13, z nichž 10 zřizuje město, 1 soukromý subjekt a dvě Karlovarský kraj. Kapacita škol působících v Karlových Varech je 6250 míst. Do škol v současné době dochází 4 180 žáků, z toho je 629 dojíždějících z jiných obcí.

27

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Všechny základní školy mají právní subjektivitu a zajišťují komplexní systém výchovy a vzdělávání, některé mají zvláštní zaměření (rozšířená výuka jazyků, matematiky a fyziky, výpočetní techniky, sportu a estetické či výtvarné a hudební výchovy. V uplynulém desetiletí (od roku 1997) klesl na území města počet škol z 16 na 13 a jejich kapacita z 6538 míst na 6250. Ještě rychleji ovšem – v důsledku demografického vývoje – klesal počet žáků: z 5662 v roce 1997 na 4180 v roce 2007. To sebou přineslo dynamický nárůst počtu neobsazených míst, což v současnosti představuje jeden ze základních problémů efektivního fungování karlovarského základního školství. Jistou rezervou zde může

zvýšení počtu žáků z jiných obcí – v roce 1997 jich bylo 876,

v současnosti již jen 629 žáků. Funkce základní školy pro žáky se specifickými poruchami učení a základní školy, mateřské školy a praktické školy je v Karlových Varech nezastupitelná. Celková kapacita je 388 míst, zapsáno k docházce je 262 žáků, místních je 228, dojíždějících 34. Všechny školy vykazují vysokou úroveň pedagogické a výchovné práce a jsou z hlediska potřeb školství nepostradatelné. Dům dětí a mládeže ve svých dvou střediscích s různými zájmovými obory a minizoo zabezpečuje volný čas dětí, jejichž počet je v průběhu roku proměnlivý. DDM je schopen zajistit volnočasové aktivity až pro 1000 dětí. Dvě základní umělecké školy vzdělávají žáky v oblasti hudební, výtvarné, literárně dramatické, pohybové a taneční. V současné době je ve městě v provozu 9 středních škol, v nichž je zapsáno 3127 studentů, z nichž 1257 dojíždí z jiných obcí. Na domovech mládeže je ubytováno celkem 587 dojíždějících studentů. Kromě 2 gymnázií mají školy různá zaměření, např. SŠ zdravotnická, keramická, obchodní akademie, pedagogická pro Mateřské škola a vychovatelství, cestovní ruch či veřejnoprávní. Zřizovatelem 7 středních škol je Karlovarský kraj. Od roku 2005 probíhá na základě usnesení zastupitelstva kraje optimalizace sítě středních škol, směřující k jejich koncentraci a lepšímu využití kapacit. Pro zařízení umístěná ve městě má tento proces spíše pozitivní dopady. Ve městě dále působí vyšší odborné školy zřízené při středních školách. Jedná se o Obchodní akademii a Vyšší odbornou školu cestovního ruchu Karlovy Vary, obor Cestovní ruch, a Střední zdravotnickou školu a Vyšší zdravotnickou školu Karlovy Vary, obor Diplomovaná dětská sestra. Od školního roku 2005/06 je nová vyšší odborná škola zřízena

28

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 také při Střední pedagogické škole a Gymnáziu Karlovy Vary. Na vyšších odborných školách studovalo ve školním roce 2005/06 241 studentů a 72 jich úspěšně absolvovalo. Tři střední odborná učiliště mají zapsáno 1272 učňů, z toho 560 místních a 787 dojíždějících. Zaměření učilišť – stravování a služby, stavební obory, autoopravárenství, keramické a sklářské. 6.4.2 Tělovýchova a sport Tělovýchova a sport jsou provozovány formou školní tělesné výchovy, rekreační tělesné výchovy a formou organizovaného výkonnostního a vrcholového sportu. K tomu účelu jsou využívány prakticky všechny školní tělocvičny, stadiony, sportovní areály a hřiště tělovýchovných jednot i soukromá sportovní zařízení. V Karlových Varech zatím chybí plavecký stadion a víceúčelová hala (viz školství a tělovýchova ve vnějších vztazích). Počet 72 tělovýchovných jednot a sportovních klubů, několika fitness center a posiloven a dalších aktivit (jezdectví, střelectví apod.) je v současné době vyhovující a je průběžně rozšiřován podle poptávky a zájmu sportovců. Ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách je v současné době registrováno celkem 8 117 členů, z toho 5 215 dospělých a 2 902 mládeže. Rozdělení podle věkových kategorií mládeže: Žáci celkem – 1977, což představuje cca 38 % z veškeré školní mládeže v K. Varech. Dorost celkem – 925, což představuje téměř 50 % veškeré mládeže v K. Varech v dorosteneckém věku. Ve skutečnosti tato relativní čísla zapojení mládeže do aktivní sportovní činnosti budou o něco menší, protože sportovní kluby registrují i mládež z okolních obcí. Město v rámci svého programu dotací podporuje pravidelně různé sportovní aktivity (např. v roce 2006 šlo o podporu v celkové výši 30 milionů Kč). Celková částka rozpočtu města přidělovaná na dotace pro tělovýchovu a sport se v posledních letech pravidelně zvyšuje. V Karlových Varech jsou tři stadiony, které mají stanovenu kapacitu počtu diváckých míst. Jedná se o Zimní stadion s kapacitou 4 680 krytých míst, stadion AC Start s kapacitou 20 000 míst, z toho 2 000 míst krytých a stadion TJ Slávie s kapacitou 2 000 míst. Ostatní hřiště nemají stanovenou kapacitu diváckých míst a v převážné míře ani sedadla pro diváky.

29

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 V oblasti tělovýchovy a sportu se v posledních letech významně investovalo (např. výstavba areálu Rolava, multifunkční areál ZŠ Konečná, veřejná ledová plocha), lze však ještě mnohé zlepšit. Ve městě chybí univerzální sportovní zařízení, což je v současné době řešeno výstavbou nové multifunkční haly. Dále chybí veřejný krytý plavecký bazén, jehož účel nekoliduje s možností využívání bazénů v lázeňských zařízeních (Thermal, Lázně V) i ze strany karlovarské veřejnosti.

6.5 Kultura Na území města působí cca sedm uměleckých agentur (Art38, Rondo, Karlex, Forte Sound atd.), tři profesionální, několik amatérských divadelních souborů, filmový klub, několik spolků a souborů lidové kultury. Tabulka 16 Přehled kulturních zařízení

Agentury

Soubory

Kulturní zařízení

ART 38 s. r. o

Česká křes. akademie

Centrum pro zdrav. postižené.

Rondo

Český svaz boje za svobodu

DDM Čankovská

Karlex

DaD kvintet

Galerie K. Vary

Helter-Skelter

Divadlo D3

Galerie Charlie

S-Art

Divadlo Dagmar

Junák – svaz

Nicol

Filmový klub

KSO K. Vary

Forte Sound

Karlovarský pěvecký sbor

MD K. Vary

Nota

Karl. oblast UVU

Karl. hudební divadlo

Sound and Light

Klub filatelistů

Karlovarské muzeum

Klub přátel Karlových Varů

Klub Paderewski

Konfederace politických vězňů

Krajská knihovna

KST – Best – taneční klub

Pedagog. centrum

KV-95 Krajská umělecká asociace

Masarykovo demokratické hnutí Mír. klub Johna Lennona Obec Slovákov Paleta – komorní sbor SPT Dyleň Svaz důchodců Škola stepu J+A Mez. pěvec. centrum A. Dvořáka Jazzový kruh

30

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Na území města jsou provozována 2 kina, která jsou v soukromém pronájmu. Celkový trend ukazuje na snížení počtu návštěvníků. Výjimkou je období konání MFF a premiérových snímků. Pokud jde o městská zařízení, na prvém místě lze jmenovat Karlovarský symfonický orchestr (dále jen KSO). Městské divadlo v Karlových Varech (dále jen MDKV) působí od roku 1999 v nově zrekonstruované budově. Krajská kulturní zařízení jsou: Krajská knihovna Karlovy Vary, Karlovarské muzeum a Galerie umění. Počty návštěvníků městských a krajských zařízení jsou v posledních letech stabilní a pohybují se u Krajské knihovny kolem 160 tis. (cca 14 tis. čtenářů), Karlovarský symfonický orchestr pořádá cca 190 koncertů s cca 43 tis. návštěvníky, Městské divadlo nabízí cca 220 představení s cca 40 tis. diváky, Karlovarské muzeum přivítá v obou svých expozicích kolem 14 tis. návštěvníků a stejný počet zavítá i do Galerie umění. Kromě výše uvedených aktivit a organizací, významných zejména pro místní obyvatele, probíhá ve městě ještě množství kulturních akcí nadregionálního významu. Jde především o velké mezinárodní festivaly, jakým jsou Mezinárodní filmový festival, Tourfilm, Mezinárodní jazzový festival, Mezinárodní pěvecká soutěž A. Dvořáka, Mladé pódium, Dvořákův karlovarský podzim. Podpora by se měla věnovat jak rozvoji „vážného“ umění s využitím především Karlovarského symfonického orchestru a vlastní stálé činoherní scény Městského divadlo v Karlových Varech, tak i „amatérského“ umění, které vytváří širokou kulturní základnu ve městě. V oblasti kultury v Karlových Varech je třeba vyřešit stálé zázemí Karlovarského symfonického orchestru. Městu citlivě chybí víceúčelová hudební síň pro pořádání estrádních, varietních, populárních a obdobných pořadů. Obnovené Městské divadlo v Karlových Varech tuto problematiku vyřešilo jen z malé části. Zato rozšířilo možnosti divadelního umění v našem městě-komorní opera, opereta, balet. Je třeba vyřešit rovněž fungování Karlovarského hudebního divadla – jediného divadla pro děti, které ve městě působí již řadu let a další kulturní a sportovní možnosti pro děti, mládež i dospělé. Kultura ve městě je víceméně soustředěná na návštěvníky K. Varů, opět je to otázka financí, kdy na dovezená představení je velmi vysoké vstupné (dokonce někdy vyšší než v Národním divadle v Praze).

31


6.6 Sociální péče 6.6.1 Současný stav nabídky sociálních služeb ve městě Tabulka 17 Současný stav nabídky služeb pro staré občany na území města Karlovy Vary:

Počet

Typ zařízení (zřizovatel) – činnost

Kapacita

1

Dům s pečovatelskou službou (MZSS K. Vary)

172 míst

1

Domov důchodců (MZSS Karlovy Vary)

4

Dům s pečovatelskou službou (MZSS KV)

1

Kuchyně s jídelnou pro důchodce (MZSS K. Vary)

3

Klub důchodců

5

Agentura domácí péče (Home care – zajištění zdravotní péče v domácnosti a drobné sociální úkony)

1

Denní stacionář pro staré občany (Farní Charita)

1 1

Centrum pro zdravotně postižené KV Kraje – bez omezení věku a zdravotního postižení Denní centrum Armády spásy – vývařovna pro potřebné občany

20 míst + 1 respitní péče 214 míst 600 obědů / den 120 členů 300 návštěv / den 20 míst + 6 respitní péče 3.500 klientů / rok 80 obědů denně

Tabulka 18 Současný stav nabídky služeb pro děti na území města Karlovy Vary:

Počet


1

Kojenecký ústav – děti 0 – 3 roky a zdravotně postižené děti do 8 let (KÚ K. Vary)Denní stacionář pro zdravotně postižené děti do 8 let

60 dětí/4 děti

1

Dětský domov – děti 3 roky – 18 let (KÚ K. Vary)

30 dětí

1

Denní stacionář pro zdravotně postižené děti od 15 let (Farní Charita)

10 dětí

1

Dětské informační centrum (o. s.) – skupinová práce s dětmi +Dětské centrum Žirafa

5 skupin (60 dětí)

32

Kapacita

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Současný stav nabídky služeb pro občany v krizové situaci, zdravotně postižené občany, rizikové skupiny obyvatel a etnické menšiny na území města K. Vary:

Tabulka 19 Přehled nabídky služeb pro občany v krizové situaci, zdr. postižené, rizikové skupiny a etnické menšiny na území města KV


Počet

Dům na půl cesty (Farní Charita) – pro mládež v krizové situaci Dům pro matky s dětmi (Farní Charita) – pro matky s dětmi v krizové situaci Poradna pro migranty (Farní Charita) – pro migranty v krizové situaci

1 1 1

Kapacita 10 míst + 2 krizová lůžka 7 míst + 1 krizové lůžko možnost krizového ubytování

1

Azylový dům Armády spásy (pouze muži)

1

Denní stacionář pro nevidomé a slabozraké (TyfloCentrum o.p.s.) - společenský kontakt, sebeobsluha a soběstačnost, vzdělávání, výuka práce na PC, motivační prvky, masáže

16 míst + 4 krizová lůžka 20 zimních krizových lůžek 14 lůžek jednorázové pomoci 700 klientů DC / rok 1.500 konzultací / rok 320 klientů výuka PC / rok 350 klientů asistenční služba

1

Oblastní ambulantní středisko (Tyfloservis o.p.s.) kurzy, intervence, konzultace, přednášky

351 klientů / rok 383 účastníků přednášek

1

Romské kulturní a informační centrum (ROS K. Vary) – vzdělávací, osvětové a kulturní aktivity pro romskou etnickou menšinu

1

K – centrum Karlovy Vary (O. s. Světlo Kadaň) – terénní program, poradenství, motivační aktivity

40 dětí / týden jednorázové akce až 400 účastníků výměnný program-12.541/rok počet klientů – 154 / rok kontaktů – 2.816 / rok

Malometrážní levné byty pro osamělé důchodce ve Varech citelně chybí. Mnozí jsou soběstační, ale nemají na drahé byty. Chybí prostory pro sociální péči – nejen pečovatelské domy, ale i nabídka služeb pro občany v krizové situaci – málo míst a hlavně lůžek.

33


6.7 Technická infrastruktura 6.7.1 Veřejné osvětlení Základní informace o stavu a vývoji veřejného osvětlení v Karlových Varech podává dále uvedená tabulka. Tabulka 20 Vývoj veřejného osvětlení v Karlových Varech

2005

2006

2007

Finanční nákl. - elektrická energie

4 773

5 750

7 500

Finanční nákl. - opravy

10 192

9 267

9 600

Investiční náklady

4 787

8 547

9 240

Počet světelných míst

6 080

6 330

6 350

8

8

8

Počet světelných řízených křižovatek 6.7.2 Městský kamerový dohlížecí systém

Městský kamerový systém slouží Karlovým Varům již od konce roku 1997. První etapa realizovaná koncem tohoto roku obnášela vybudování střediska a pěti kamerových bodů (dále jen KB) v obchodně – správním. Druhé etapa o rok později navázala na první a monitoring byl rozšířen do lázeňské čtvrti. V roce 2001 po malé odmlce došlo k revitalizaci systému a jeho rozšíření o tzv. prepozice (softwarové nastavení poloh kamer) a dálkovou správu po videotelefonu. Třetí etapa v roce 2002 rozšířila monitoring mimo centrum, konkrétně na Sokolovskou a Západní ulici. Zároveň došlo k úpravě monitorovacího pracoviště, jelikož podmínky byly nevyhovující pro další rozšiřování. Vedle digitálního záznamu

byla

pořízena

nová

racková

skříň

umožňující

další

rozšíření

až

o

5 KB. Na základě usnesení rady města z prosince 2004 začala tří etapová modernizace MKDS. V roce 2006 proběhla výstavba OPIS (operační a informační středisko), kde je umístěn velín MKDS. V roce 2007 proběhla další etapa rozšíření MKDS o dva kamerové body v Rybářích se zaměřením na koupaliště Rolava a přilehlé parkovací plochy na sídlišti. Současně je realizována obměna zastaralých kamerových bodů.

34

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Obrázek 2 Městský kamerový dohlížecí systém

Tabulka 21 Mapa MKDS v Karlových Varech

Body MKDS v Karlových Varech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

35

Místo Třída T. G. M. Varšavská, Tržnice Třída T. G. M., nábřeží Osvobození Jaltská, Bělehradská Dr. D. Bechera, Moskevská Vřídelní, Mlýnská kolonáda Divadelní náměstí Kolonády (3 x stacionární) Vřídlo (stacionární) Sokolovská Dolní nádraží, Západní Čankovská Rolava Městská policie, Moskevská ul.


7

PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ KARLOVY VARY

7.1 Vytvoření institucionálních předpokladů Město Karlovy Vary bylo v roce 1996 zařazeno do Komplexního součinnostního programu prevence kriminality (dále jen KSPPK), následně byla zřízena funkce manažera prevence kriminality při odboru zdravotních a sociálních věcí Úřadu města Karlovy Vary. Ve funkci manažera se vystřídalo 5 pracovníků. Od roku 2002 je funkce manažera prevence kriminality svěřena oddělení prevence a dohledu Městské policie Karlovy Vary. Město Karlovy Vary se při realizaci každého projektu v rámci KSPPK podílelo finančně v průměru minimálně 30%. Výrazná část projektů, které byly nastartovány za pomoci dotace MVČR, jsou každoročně dotována z prostředků města. Od roku 1996 funguje ve městě Komise prevence kriminality a protidrogové prevence (KPKPP) jako poradní orgán Rady města.

7.2 Komise prevence kriminality a pracovní skupina Rada města Karlových Varů jmenovala komisi prevence kriminality, která má za cíl koordinovat činnost preventivních aktivit na území města, přinášet nové podněty pro práci v této oblasti a navrhovat prioritní oblasti, v nichž by se mělo město angažovat. Těžiště práce komise spočívá ve výběru z návrhů projektů, které město předkládá v rámci programu prevence kriminality na místní úrovni MVČR, tvorbě grantových schémat, diskusích. Komise se schází 1x měsíčně, počet jejích členů je 9 a jsou navrhováni politickými stranami. V jiných městech je složení komise většinou ryze odborné – městská policie, Policie ČR, sociální kurátor. V únoru 2007 byla radou města sestavena nová komise, která funguje do současné doby, ve složení: Předseda: Lenka Čermáková – ČSSD Členové: Petra Kadlečková-ODS, Eva Vighová – ODS, Pavel Divíšek – ODS, Dagmar Laubová – ODS, Milan Szewieczek – ČSSD, Anna Bozděchová – ČSSD, Jana Jandová – SNK ED, Věra Bartůňková – KSČM Tajemník: Pavel Torma Jalůvka – manažer prevence kriminality

36

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Pracovní skupina prevence kriminality V lednu 2008 byla Radou města konstituována pracovní skupina odborníků prevence kriminality, kteří se problematikou bezpečnosti a sociálně patologickými jevy profesionálně zabývají. Úkolem pracovní skupiny je analyzovat bezpečnostní situaci ve městě, zpracovat koncepci prevence kriminality a na základě schválené koncepce bude pracovní skupina připravovat program prevence kriminality na kalendářní rok, zpracovávat žádost o poskytnutí dotace na projekty programu, sledovat jeho realizaci a vyhodnocovat úspěšnost projektů. Složení pracovní skupiny: Plk. Mgr. Michal Šavrňa, vedoucí územního odboru vnější služby Krajského ředitelství PČR Karlovy Vary PhDr. Zdeňka Papežová, PIS, tisková mluvčí Krajského ředitelství PČR Karlovy Vary Martin Zeman, předseda komise pro bezpečnost města, zastupitel Milan Kováč, terénní pracovník, romský poradce Ing. Bc. František Pavlásek, vedoucí oddělení soc. právní ochrany dětí a rodiny, soc. prevence Mgr. Martina Fialová, metodik primární prevence, speciální pedagog, etoped PaedDr. Ivanka Kasíková, ředitelka Dětského informačního centra Bc. Šárka Benešová, krajský protidrogový koordinátor a manažer prevence kriminality Bc. Pavlína Stracheová, manager pro agendu EU MUDr. Jiří Bartoš, psychiatr, psychoterapeut a supervizor Pavel Torma Jalůvka, manažer prevence kriminality, tajemník KPKPP

7.3 Manažer prevence kriminality Funkce manažera prevence kriminality byla zřízena v roce 1996 jako nutná podmínka k zařazení města Karlovy Vary do Komplexního součinnostního programu prevence kriminality MVČR. Náplň práce osoby manažera prevence kriminality (dále jen PK) je velmi široká: odpovídá za koordinaci celostátního programu prevence kriminality (dále jen program) mezi Ministerstvem vnitra ČR, městem K. Vary a ostatními městy v programu zapojenými mapuje bezpečnostní situaci ve městě, zjišťuje potřeby prevence, tyto vyhodnocuje a předkládá návrhy na řešení komisi prevence kriminality a protidrogové prevence

37

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 podílí se na aktivní a účinné spolupráci mezi všemi subjekty podílejícími se na prevenci kriminality (např. DIC, K-centrum, PČR apod.). V rámci této spolupráce se také zúčastňuje jednání Rady protidrogových koordinátorů v rámci programu prevence kriminality zpracovává předložené dílčí projekty, kterými se město uchází o poskytnutí státní dotace a zajišťuje jejich konečné vyhodnocení odpovídá za účelné využití státních dotací, určených na tento program, průběžně sleduje jejich čerpání, vede v tomto směru potřebnou dokumentaci a zajišťuje jejich konečné vyúčtování a vyhodnocení projektů sleduje realizaci a další účelné využívání všech dílčích projektů v rámci programu a za tímto účelem úzce spolupracuje se všemi zúčastněnými odbory MM a dalšími podílejícími se orgány a organizacemi vykonává funkci tajemníka komise prevence kriminality a protidrogové prevence vykonává funkci tajemníka pracovní skupiny prevence kriminality a protidrogové prevence vykonává funkci vedoucího oddělení prevence a dohledu MP metodicky se připravuje na preventivní besedy, které se týkají sociální prevence a jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 4 do 18 let (mateřské školy, školy základní, praktické a speciální, střední a vyšší odborné školy) zajišťuje materiální pomůcky na besedy (metodické příručky, pracovní pomůcky pro děti a studenty, propagační předměty) organizuje a provádí vzdělávací besedy zaměřené na dopravní výchovu a prohlubování právního vědomí dětí a mládeže zajišťuje soutěže pro děti a mládež (výtvarné soutěže, vědomostní a sportovní) a provádí jejich vyhodnocování zabývá se prací s mládeží, která je zaměřená na rozvoj komunikace, řešení konfliktních situací, kritického a logického myšlení za pomoci interaktivních metod

7.4 Městská policie Karlovy Vary Městská policie je hlavním nástrojem prevence kriminality ve městě. Je samozřejmě i represivní složkou, nicméně zvláště činnost karlovarské městské policie je typická tím, že vyvíjí celou řadu aktivit, které se pokoušejí předcházet trestným činům a přestupkům. Již její samotná přítomnost ve městě, dobrá fyzická průprava strážníků přispívá k nárůstu důvěry ze strany občanů. Z vyloženě preventivních aktivit lze jmenovat organizování akcí pro děti a mládež s cílem zvyšování informovanosti o možnosti obrany proti nejčastěji se vyskytujícím druhům kriminality. Zajišťuje opatření organizačního 38

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 charakteru tj. častější výskyt strážníků na ulici, čímž ztěžuje podmínky pro páchání kriminálních deliktů. Velmi důležitou součástí je budování městského kamerového systému a pultu centrální ochrany. Zajišťuje také komplexní osvětovou, informační a poradenskou činnost ve školských a ostatních zařízeních, samozřejmostí je metodická příprava strážníků MP a spolupráce se sdělovacími prostředky a ostatními organizacemi.

7.5 PČR Karlovy Vary Základní preventivní aktivity na území města vyvíjí Policie ČR Karlovy Vary – tj. přímá hlídková a obchůzková služba a dopravně bezpečnostní akce. Podílí se na činnostech spojených s vytěžováním a prověřováním záznamů MKDS. V oblasti sociální prevence provádí Preventivně informační skupina Policie ČR Karlovy Vary pravidelné besedy, přednášky, prezentační akce pro veřejnost a soutěže pro děti a mládež v okrese Karlovy Vary. Sociální prevence je zaměřena také na seniory. Tyto akce jsou v Karlových Varech plánovány i na další léta. Preventivně informační skupina Policie ČR Karlovy Vary poskytuje karlovarské MP a manažeru prevence kriminality analytická data týkající se trestné činnosti v Karlových Varech ročně. V oblasti situační prevence je velmi důležitou součástí vzájemná spolupráce s MP Karlovy Vary při výměně informací a na úseku městského kamerového systému, kdy společně sdílejí výstupy z kamerového systému. Zástupce PIS je pravidelně přizván na jednání Komise prevence kriminality a protidrogové prevence, je členem pracovní skupiny prevence kriminality při Magistrátu města Karlovy Vary.

7.6 Probační a mediační služba V Karlových Varech působí probační a mediační služba (dále jen PMS), která usiluje o začlenění obviněných, respektive pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákona. PMS plní úkoly vyplývající ze zákona č. 257/2000 Sb. PMS zajišťuje dohled u odsouzených občanů k alternativním trestům. PMS přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření.

7.7 Úřad práce Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je výrazným protikriminogenním faktorem, hraje úřad práce důležitou roli při jeho snižování prostřednictvím realizace státní politiky

39

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 zaměstnanosti. Podpora směřovaná ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti je orientována jednak na jednotlivce a jednak na skupiny uchazečů z rizikových skupin.

7.8 Podpora prevence kriminality ve městě Prevence kriminality zatím netvoří samostatnou kapitolu v rozpočtu města. Prostředky vyčleněné na prevenci kriminality jsou součástí rozpočtu Městské policie Karlovy Vary. V posledních čtyřech letech se roční částka vyčleněná na preventivní aktivity ve městě pohybuje v rozmezí 500 – 800 tisíc korun. Z této částky je každoročně financován provoz K-centra, které se zabývá protidrogovou prevencí a aktivity Městské policie Karlovy Vary, které se zaměřují na situační i sociální prevenci. Téměř dvě třetiny finančních prostředků jsou vyčleněny na podporu preventivních projektů nestátních neziskových organizací na poskytování účelových dotací. Částka vyčleněná na preventivní aktivity ve městě se vzhledem k požadavkům jeví jako malá, je potřeba navýšení částky a zvýšení objemu dotací na primární, sekundární prevenci státních i nestátních organizací. Nelze pokrýt ani třetinu požadavků hlavně neziskových organizací. Problém se nevyřeší terciární prevencí drogové problematiky.

7.9 Subjekty zabývající se prevencí kriminality na území města Na prevenci kriminality se podílí řada příspěvkových, rozpočtových a neziskových organizací, které jsou dotovány městem. Poskytují služby v oblasti zdravotnické a sociální. Tabulka 22 Orgány státní správy a samosprávy Typ zařízení Odbor sociálních věcí Magistrát města Karlovy Vary

Činnost Sociálně právní ochrana dětí a rodin, péče o staré a zdravotně postižené občany, sociální prevence, sociální kurátoři, sociální dávky a příspěvky

PIS Policie ČR Karlovy Vary

Od roku 1997 zaveden MKDS, Oddělení prevence a dohledu se zaměřuje na sociální prevenci zejména u mládeže, přednášková činnost, pořádání soutěží a jiných akcí pro děti, mládež i širokou veřejnost Poradenská a informační služba v oblasti prevence kriminality, přednášková činnost, pořádání soutěží a jiných akcí pro děti, mládež i širokou veřejnost

Probační a mediační služba ČR

Dohled nad výkonem alternativních trestů, péče o propuštěné z výkonu trestu, mediační řízení, práce s problémovou mládeží

Městská policie Karlovy Vary

Tabulka 23 Rozpočtové a příspěvkové organizace

Typ zařízení Pedagogickopsychologická poradna (dále jen PPP)

40

Činnost Odborná poradenská, diagnostická, redukční a psychoterapeutické služby pro děti od 3 do 18 let, pomoc v obtížných životních situacích, psychoterapie, diagnostika rodinných vztahů a diagnostika sociálně-patologických jevů

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Středisko výchovné péče (dále jen SVP)

Preventivně výchovná péče dětem a mladistvým od 6 do 18 let. Pomoc dětem se sociálním handicapem s výchovnými a vývojovými problémy / děti s rizikových skupin / Diagnosticko-terapeutické pobyty

Tabulka 24 Neziskové organizace

Typ zařízení Armáda spásy denní centrum Azylový dům Dětské informační centrum Farní charita

Činnost Obědy pro důchodce, prodej obnošeného šatstva, vzdělávací aktivity pro děti i dospělé Ubytování pro bezdomovce, strava pro hladovějící, pomoc při alkoholismu a drogové závislosti Pomoc dětem předškolního, školního věku a mladistvým v oblasti informací, jak v krizových situacích, tak ve stavech ohrožení. Linka pomoci pro děti v tísni. Problematika školních neúspěchů, soc. vztahy ve škole i doma. Preventivní programy. Denní pobyt pro staré a nesoběstačné občany, pomoc při řešení sociálních a duševních problémů

Farní charita Dům na půl cesty

Azylové ubytování matek s dětmi, včetně sociální výchovy a poradenské činnosti

OS pro mládež a alternativní sporty

Provozování in-line a skate sportu, práce s mládeží, poradenská činnost v oblasti sociální

OS Světlo K-centrum

Zařízení prvního kontaktu pro lidi ohrožené drogou s drogovými problémy a na drogách závislé, informační servis, pomoc odborníků, výměna injekčního materiálu, sekundární a zajišťování terciární prevence

OS rodičů a přátel dětí s postižením

Preventivní programy pro handicapované děti a mládež Propojení kulturní a sociální sféry, zapojení místních obyvatel, především

OS PROTEBElive mládeže do kulturních a vzdělávacích aktivit, vizualizace sociální OS Res vitae

problematiky Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, pečovatelská služba, linka důvěry, krizové centrum

Centrum substituční terapie

Protialkoholní a protitoxikomanická poradna, léčba závislostí na opioidech, ambulantní i komplexní léčba

Asociace Záchranný kruh o.s.

Podpora evropské integrace, zahraniční i tuzemské spolupráce a vytváření podmínek pro vzájemnou výměnu zkušeností, pro vývoj, tvorbu a realizaci kvalitních systematických projektů v oblasti informovanosti, teoretické i praktické prevence, preventivně výchovné činnosti a souvisejících volno-časových a vzdělávacích aktivit, zejména ve vztahu k dětem a mládeži, ve spolupráci se záchranářskými subjekty regionu.

Program prevence ve městě je sestavován na základě hodnocení činnosti jednotlivých subjektů, které se zabývají prevencí. Hodnocení se předkládá Komisi prevence kriminality minimálně 1x ročně. Zhodnoceny musí být zejména projekty, jimž byla poskytnuta účelová

41

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 dotace. Výsledky hodnocení naznačují, které projekty byly úspěšné, a je třeba v nich pokračovat, a které již dále nezařazovat. Každý subjekt má možnost předložit žádost o přidělení účelové dotace z prostředků města společně s projektem. Komise prevence kriminality vybere nejlepší projekty, navrhne výši poskytnuté dotace a doporučí je Radě a Zastupitelstvu města ke schválení.

7.10 Preventivní aktivity ve městě v období 2006 a 2007 Následující tabulky uvádí přehled podpořených projektů financemi z rozpočtu města na prevenci kriminality a drogových závislostí v období let 2006 a 2007. Tabulka 25 Přehled žádostí o účelové dotace – prevence kriminality – rok 2006 a 2007

Žadatel + název projektu

Číslo

1. 4. 5.

6.

7. 9. 11. 13.

14.

Dětské informační centrum Karlovy Vary Pomoc dětem v krizových situacích a stavech ohrožení, volnočasové aktivity Protialkoholní a protitoxikomanická poradna Centrum substituční terapie OS PROTEBElive Nenech se spoutat – interaktivní kampaň pro mládež k prohlubování vědomí o drogách OS Armáda spásy Terénní práce jako nástroj potlačování kriminality a SPJ u rizikových skupin občanů bez přístřeší žijících na území města K.Vary OS Centrum pro mládež a alternativní sporty Sociální a klubová činnost pro děti a mládež z rizikových skupin, volnočasové aktivity Farní charita Karlovy Vary – Dům na půl cesty Testovací sady na přítomnost drog v organismu OS Světlo – K-centrum Karlovy Vary Terénní program – K-centrum K. Vary Story s.r.o. – TV DUHA Audiovizuální pořady prevence kriminality a drogové závislosti ZŠ – Konečná Specifický program primární prevence pro děti ,,Týdenní pobyt pro žáky ZŠ s programem primární prevence

42

Dotace v roce 2006

Dotace v roce 2007

50.000,-

60.000,-

80.000,-

60.000,-

50.000,-

40.000,-

45.000,-

30.000,-

175.000,-

60.000,5.000,-

200.000,-

200.000,-

40.000,-

95.000,-


7.11 Program PARTNERSTVÍ ve městě KARLOVY VARY V roce 2005 až 2007 bylo město Karlovy Vary na podkladě analýzy nápadu trestné činnosti Policie ČR zařazeno do programu prevence kriminality na místní úrovni Partnerství. Prostřednictvím programu Partnerství chce město Karlovy Vary navázat na úspěšné preventivní aktivity realizované v rámci Komplexního součinnostního programu prevence kriminality z let 1996 – 2004. Program Partnerství je zaměřen na řešení problémů v rizikových lokalitách, které, na základě průběžné i aktuální analýzy bezpečnostní situace, vybírá a doporučuje Policie ČR. Program Partnerství umožňuje vytvářet prostředí pro rozvoj nových metod práce Policie ČR, které jsou založeny na spolupráci všech subjektů podílejících se na zvyšování pocitu bezpečí občanů (community policing). Příjemcem státní dotace a realizátorem programu Partnerství je město Karlovy Vary. Na realizaci dílčích projektů se počítá s podílem i dalších subjektů činných v oblasti prevence kriminality. Cíle programu Partnerství: zvyšovat pocit bezpečí občanů, rychle reagovat na aktuální negativní vývoj trestné činnosti a specifické problémy v konkrétních lokalitách a tím snižovat míru a závažnost trestné činnosti, předcházet páchání trestné činnosti a omezovat příležitosti k páchání trestné činnosti. Prostředky k naplňování cílů: navázání úzké spolupráce Policie ČR s místními orgány veřejné správy, nestátními neziskovými organizacemi i dalšími subjekty podílejícími se na preventivních aktivitách, uplatňování principů community policing v systému řízení Policie ČR, prosazování metod community policing v praktické činnosti policie na místní úrovni, realizace konkrétních dílčích projektů programu Partnerství Východiska programu Partnerství: navazuje na osmileté zkušenosti získané v programech prevence kriminality ve městech (KSP), navazuje na ověřenou, propracovanou metodiku přípravy, zpracování i hodnocení, včetně metodiky a zásad pro poskytování dotací,

43

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 využívá vytvořenou síť systematicky vzdělávaných specializovaných odborníků – manažerů prevence kriminality ve městech, pracovníků Preventivně informačních skupin Policie ČR a manažerů prevence kriminality krajských úřadů, pokračuje v procesu integrace Policie ČR do prevence kriminality na místní úrovni, využívá již získané materiálové vybavení a zařízení vybudovaná v dosavadních preventivních programech pokračuje v propojování subjektů zabývajících se prevencí kriminality, pokračuje v posilování kompetencí manažerů prevence kriminality KÚ a jejich zapojování do programu Partnerství. pokračuje v procesu integrace Policie ČR do prevence kriminality na místní úrovni. Základním předpokladem realizace programu Partnerství je analytická, signalizační a iniciativní role Policie ČR, zejména krajských správ, okresních ředitelství a obvodních (místních) oddělení Policie ČR. Program vychází ze skutečnosti, že Policie ČR má nejúplnější a nejobjektivnější informace o trestné činnosti a jejích vývojových trendech v regionu. Proto je institucí, která kompetentně iniciuje řešení konkrétních negativních jevů a současně se spolupodílí na výběru adekvátních opatření. Program Partnerství je založen na úzkém partnerském vztahu Policie ČR s obcemi, krajskými úřady a dalšími subjekty při komplexním řešení dílčích jevů kriminality v rizikových lokalitách a při přípravě a realizaci opatření (projektů), která mají za cíl minimalizovat místní kriminogenní podmínky a pozitivně ovlivňovat pocit bezpečí občanů. Nezbytná je úzká spolupráce policie s manažery prevence kriminality měst, která navazují na svoji účast v Programu prevence kriminality na místní úrovni (KSP) a realizují vlastní preventivní programy.

44


8

SOUHRNNÁ SWOT – ANALÝZA MĚSTA KARLOVY VARY

PŘEDNOSTI (STRONG) 1.

Výhodná (příhraniční) poloha města

2.

Sídlo kraje

3.

Diverzifikovaná a relativně vyvážená odvětvová struktura ekonomiky města

4.

Pozitivní image města

5.

Tradice lázeňství

6.

Rozvinutá infrastruktura lázeňství

7.

Atraktivita města pro cestovní ruch

8.

Koupěschopná poptávka ve městě (z cestovního ruchu a lázeňství)

9.

Funkční systémy technické infrastruktury

10.

Výkonný systém MHD

11.

Kapacitní a průběžně modernizované letiště

ZÁPORY (WRONG) 1.

Nedostatečná vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatel

2.

Zhoršující se věková struktura obyvatelstva

3.

Nadprůměrné ceny bydlení (vliv koupěschopné poptávky přechodně přítomného obyvatelstva)

4.

Nízká atraktivita města pro mladé lidi

5.

Urbanismus města (rozpor centrum – okrajové části města)

6.

Nevyřešené parkování a systém dopravní obsluhy centra

7.

Nedostatek zeleně mimo lázeňské centrum

8.

Neuspokojivý stav sociální péče

9.

Nedostatečná autorita městské správy a míra ztotožnění se s ní ze strany občanů

10.

Nízká úroveň politické kultury ve městě

11.

Nedostatečná komunikace městské správy s podniky

45

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITY) 1.

Aplikace moderních trendů v lázeňské péči

2.

Rozvoj zdravotnictví s nadregionálním dosahem (ve vazbě na lázeňství)

3.

Technologické inovace a strukturální změny v průmyslu

4.

Zvýšení intenzity bytové výstavby

HROZBY (THREAT) 1.

Konjunkturální citlivost lázeňství (bezpečnostní rizika, způsob úhrady lázeňské péče)

2.

Konkurenční tlak na tradiční průmyslová odvětví (útlum průmyslu)

3.

Nárůst kriminality

4.

Xenofobie ve vztahu k přechodně přítomnému obyvatelstvu (cizinci)

Tabulka 26 Souhrnná tabulka

46

Silné stránky

11

Příležitosti

4

Slabé stránky

11

Hrozby

4


9

ANALÝZA KRIMINALITY MĚSTA

9.1 Statistické výstupy a návrhy na opatření od Policie ČR Tabulka 27 Skladba přestupků v Karlových Varech (statistika městské policie a policie ČR)

Městská policie

Paragraf § 22/1 Doprava

11583

§ 46/2 + 48 Vyhlášky

Policie ČR 1459

Celkem

KV %

13 042

85

1 262

1 262

8

§ 47/1a-h Veřejný pořádek

551

551

4

§ 30 Alkohol a tabák

188

188

1

§ 49 Občanské soužití

17

80

97

1

§ 50 Majetek

40

186

226

1

dopravní nehody

Graf 3 Skladba přestupků v KV 8%

4% 1% 1%

86% Doprava

47

Vyhlášky

Veřejný pořáde k

Alkohol a tabák

Majete k

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU Na území Karlovarska došlo za rok 2007 ke 2628 dopravním nehodám. Usmrceno bylo o dvě osoby víc než v uplynulém roce, nárůst byl i u těžce zraněných + 7. Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno 106 dopravních nehod1. Opatření / návrhy V rámci BESIP silniční kontroly. Osvěta pro děti, mládež, širokou veřejnost. Informačně propagační materiály a předměty. Obecně prospěšné práce – v roce 2007 odsouzení odpracovali 4.041 hodin. Přeměna trestu byla MP navržena ve 42 případech CELKOVÁ KRIMINALITA Tabulka 28 Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2007 + porovnání s rokem 2006 POČET OBYVATEL

KRAJ

ČR PHA STČ JČ PL KV ÚST LB KH PA VY JM OL MS ZL

CELKOVÁ TRESTNÁ

ABSOLUTNÍ POČET INDEX NA 10 TIS.

ČINNOST (DÁLE JEN TČ)

OBYVATEL

ZMĚNA 31. 12. 2006 K

10287189 11888126 1175254 630006 554537 304602 823265 430774 549643 507751 511645 1132563 639894 1249290 589839

1

PROTI ROKU

ROK 2006

31. 12. 2007

K

ZMĚNA

ROK

ROK

06–07

2006

2007

2

ZMĚNA

ZMĚNA

06–07

06–07 (%)

(INDEX) 2005 +66612 336266 357461 +21195 329,2 347,5 +18,3 +6,23 +17555 89618 87319 -2299 765,5 737,9 -30,6 -2,6 +31183 37188 43956 +6768 325,0 374,0 +49,0 +18,2 +4294 16025 15834 -191 256,1 251,3 -4,7 -2,3 +4919 13986 15421 +1435 254,5 278,1 +23,6 +10,3 +14 9492 +11,5 10583 +1091 311,6 347,4 +35,8 +1132 32837 34663 +1826 399,4 421,0 +21,6 +5,6 +3211 14778 16050 +1272 345,6 372,6 +27,0 +8,6 +2347 11557 13648 +2091 211,2 248,3 +37,1 +18,9 +2466 9587 +896 189,7 206,4 +16,6 +9,3 10483 -5508 8184 +1428 158,2 187,9 +29,7 +17,4 9612 +9362 32042 33437 +1395 285,3 295,2 +9,9 +4,3 +4768 14092 15734 +1642 221,9 245,9 +24,0 +11,6 -8264 36993 39729 +2736 294,2 296,1 +1,9 +7,4 -867 9887 +10,5 10992 +1105 167,4 186,4 +18,9

POŘADÍ DLE INDEXU

2007 1 3 9 8 5 2 4 10 12 13 7 11 6 14

Skokový růst v roce 2007 je do značné míry způsoben novelizací trestního zákona, kdy došlo k překvalifikování přestupků řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a řízení pod vlivem alkoholu na trestný čin.

48

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 29 Sestupně sestavené pořadí zatíženosti krajů (VÚSC) dle indexu nápadu celkové TČ za rok 2007

1. Praha-737,9

8. Plzeňský – 278,1

2. Ústecký-421,0

9. Jihočeský – 251,3

3. Středočeský – 374,0

10. Královéhradecký-248,1

4. Liberecký – 372,6

11. Olomoucký-245,9

5. Karlovarský - 347,4

12. Pardubický-206,4

6. Moravskoslezský – 296,1

13. Vysočina-187,9

7. Jihomoravský – 295,2

14. Zlínský – 186,4

Tabulka 30 Vývoj kriminality ČR a Kraje (VUSC) v letech 2003-2007 – celková kriminalita

Evidovaná celková TČ- abs. počet

Kraj

2003

ČR PHA STČ JČ PL KV ÚST LB KH PA VY JM OL MS ZL

357740 99119 38567 15837 16236 10609 30934 15667 12822 10540 8693 34463 15822 37391 11040

3

2004

2005

351629 344060 336266 97433 95731 89618 37776 37208 37188 16494 16850 16025 16935 15236 13986 10374 10107 9492 32375 32773 32837 15357 15074 14778 12692 11737 11557 10519 10288 9587 8526 7933 8184 32094 30923 32042 15352 14841 14092 35163 35145 36993 10639 10181 9887

porovnání situace v roce 2003 a v roce 2007

49

2006

Meziroční odchylky v %

2007

03-04

04-05

05-06

06-07

03-073

357461 87319 43956 15834 15421 10583 34663 16050 13648 10483 9612 33437 15734 39729 10992

-1,7 -1,8 -2,0 +4,1 +4,3 -2,2 +4,7 -2,0 -1,0 -0,2 -1,9 -6,9 -3,0 -5,9 -3,6

-2,1 -1,7 -1,5 +2,2 -10,0 -2,6 +1,2 -2,0 -7,5 -2,2 -6,2 -3,6 -3,3 -0,1 -4,3

-2,2 -6,4 -0,1 -3,8 -8,2 -6,8 +0,2 -1,8 -1,5 -6,8 +2,4 +3,6 -5,1 +5,3 -2,9

+6,3 -2,6 +18,2 -1,2 +10,3 +11,5 +5,6 +8,6 +18,1 +9,3 +17,4 +4,3 +11,6 +7,4 +11,2

-0,10 -11,90 +13,97 -0,02 -5,02 -0,24 +12,05 +2,44 +6,44 -0,54 +10,57 -2,98 -0,56 +6,25 -1,07


Tabulka 31 OO PČR v jejichž působnosti jsou města nad 25 tis. obyv.

1

2

3

4

5

OO PČR

POČET ODD.

KRAJ

OBYV. MĚSTO +OBCE

OBYV. MĚSTO

366680

366680

100

0

0

0

0

18610

507,5

5

JM

50505

25603

50,7

24902

49,3

12

2075

1141

265,5

32

Č. 3 + OŽP BUDĚJOVICE

JČ

101347

94747

93,5

6660

6,5

5

1332

4172

411,6

14

ČESKÁ LÍPA

1

LB

40776

38181

93,7

2585

6,3

5

517

2007

492,3

8

ČESKÝ TĚŠÍN

1

MS

26869

25780

95,9

1089

4,1

1

1089

662

246,4

36

1 + OŽP ÚL

59428

52165

87,8

7263

12,2

4

1815

1875

315,5

26

MS

65459

59416

90,8

6043

9,2

3

2014

2283

348,8

24

H.KRÁLOVÉ 3 + OŽP KH

96920

94395

97,4

2525

2,6

2

1262

2866

295,7

29

HAVÍŘOV

3

MS

84219

84219

100

0

0

0

0

2995

355,6

22

HODONÍN

1

JM

40674

26110

64,2

14564

35,8

8

1820

878

215,9

42

CHEB

2

KV

35658

34036

95,4

1622

4,6

6

270

1457

408,6

15

CHOMUTOV

3

ÚL

53481

49817

93,2

3664

6,8

6

610

3560

666,7

2

JABLONEC N.N.

2

LB

45946

44822

97,5

1124

2,5

1

1124

1820

396,1

19

JIHLAVA

1

VY

61262

50916

83,1

10346

16,9

25

414

2259

369,1

21

KARLOVY VARY

2

KV

54032

50691

93,8

3341

6,2

3

1113

2638

488,2

9

Brno

8 + OŽP JM

BŘECLAV

DĚČÍN FRÝDEKMÍSTEK

50

1

1

6

7

TJ.%

OBYV. OBCE

8

9

10

TJ.%

POČET OBCÍ

PRŮMĚR POČTU OBYV. V OBCÍCH

11

12

TČ NA IDX. OO TČ OO PČR PČR

13 POŘADÍ DLE IDX.

OO PČR


Tabulka 32 OO PČR v jejichž působnosti jsou města nad 25 tis. obyv.

1

2

3

4

5

6

OBYV. MĚSTO +OBCE

OBYV. MĚSTO

TJ.%

STČ

84810

69276

1

STČ

34976

KRNOV

1

MS

KROMĚŘÍŽ

1

LIBEREC ÚSTÍ NAD LABEM

ML. BOLESLAV

7

8

9

10 PRŮMĚR POČTU OBYV. V OBCÍCH

11

12

TČ

IDX.

NA

TČ OO PČR

13 POŘADÍ DLE IDX.

OBYV. OBCE

TJ.%

81,7

15534

18,3

20

777

2928

404,3

16

30158

86,2

4818

13,8

8

602

1761

503,5

6

29945

25141

83,9

4804

16,1

7

686

600

200,4

45

ZL

39115

29038

74,2

10077

25,8

18

560

865

221,1

41

5

LB

102090

98781

96,8

3309

3,2

3

1103

4098

401,4

18

1

ÚL

32359

27397

84,7

4962

15,3

3

1654

976

301,6

27

2

STČ

54682

43923

80,3

10759

19,7

16

672

2044

501,8

7

2 + OŽP

ÚL

67691

67691

100

0

0

0

0

3290

486,0

10

NOVÝ JIČÍN

1

MS

44332

26180

59,1

18152

40,9

11

1666

1076

242,7

37

OLOMOUC

4 + OŽP

OL

111993

100168

89,4

11825

10,6

11

1075

4705

420,1

13

OPAVA

1

MS

60951

59156

97,1

1795

2,9

1

1795

1586

260,2

33

ORLOVÁ

1

MS

34663

33161

95,7

1502

4,3

1

1502

1398

403,3

17

OSTRAVA

11

MS

309098

309098

100

0

0

0

0

16901

546,8

4

4 + OŽP

PA

100882

88559

87,8

12322

12,2

22

560

2974

294,8

30

PÍSEK

1

JČ

32159

29909

93

2250

7

3

450

954

296,6

28

PLZEŇ

7 + OŽP

PL

163392

163392

100

0

0

0

0

7528

460,7

11

1

OL

47109

47109

100

0

0

0

0

1754

372,3

20

PŘEROV

2 + OŽP

OL

67423

46912

69,6

20511

30,4

41

500

1697

251,7

35

PŘÍBRAM

1

STČ

34660

34660

100

0

0

0

0

2464

710,9

1

ŠUMPERK

1

OL

41401

28069

67,8

13332

32,2

12

1111

1059

255,8

34

TÁBOR

1

JČ

37158

35859

96,5

1299

3,5

3

433

887

238,7

38

TEPLICE

3

ÚL

58179

51046

87,7

7133

12,3

1

840

3432

589,9

3

TRUTNOV

1

KH

35004

31136

89,1

3809

10,9

6

635

1231

351,9

23

TŘEBÍČ

1

VY

47106

38596

81,9

8510

18,1

26

327

942

200,0

46

TŘINEC

1

MS

51920

37746

72,7

14174

27,3

6

2362

792

152,5

47

UH. HRADIŠTĚ

2

ZL

59546

26007

43,7

33539

56,3

24

1397

1220

204,8

44

ÚSTÍ N.L.

5 + OŽP

ÚL

103359

94565

91,5

8794

8,5

8

1099

4658

450,7

12

VAL. MEZIŘÍČÍ

1

ZL

41887

27332

65,2

14555

34,8

10

1455

961

229,4

40

VSETÍN

1

ZL

34977

28075

80,3

6902

19,7

5

1380

738

211,0

43

ZLÍN

1

ZL

90224

78122

86,6

12102

13,4

20

605

2124

235,4

39

ZNOJMO

1

JM

50490

34902

69,1

15588

30,9

22

708

1477

292,5

31

POČET ODD.

KRAJ

KLADNO

4

KOLÍN

OO PČR

MOST

PARDUBICE

PROSTĚJOV

51

POČET OBCÍ

OO PČR

OO PČR

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 33 Komentář k tabulce

KOMENTÁŘ K TABULCE:

SLOUPEC 1: OO PČR (JEDNO NEBO VÍCE) V JEHOŽ (V JEJICHŽ) PŮSOBNOSTI SE MĚSTO NACHÁZÍ SLOUPEC 2: POČET OO PČR, KTERÁ MAJÍ V PŮSOBNOSTI MĚSTO NEBO JEHO ČÁST SLOUPEC 3: KRAJ = VÚSC SLOUPEC 4: SOUČET POČTU OBYVATEL MĚSTA A OKOLNÍCH OBCÍ (S VLASTNÍM OBECNÍM ÚŘADEM) V PŮSOBNOSTI OO PČR SLOUPCE 5+6: POČET OBYVATEL MĚSTA (BEZ OBCÍ) A JEHO PROCENTNÍ PODÍL NA CELK. POČTU OBYV. V PŮSOBNOSTI OO PČR SLOUPCE 7+8: POČET OBYVATEL (POUZE) OKOLNÍCH OBCÍ A JEHO PODÍL (%) NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL V PŮSOBNOSTI OO PČR SLOUPEC 9+10: POČET OBCÍ A PRŮMĚRNÝ POČET OBYVATEL V NICH ŽIJÍCÍCH V PŮSOBNOSTI OO

PČR SLOUPEC 11: EVIDOVANÁ CELKOVÁ TČ V OO PČR V JEHOŽ (V JEJICHŽ) PŮSOBNOSTI SE MĚSTO NACHÁZÍ (ZDROJ: ESSK - VÝKAZ Č.1) SLOUPEC 12: INDEX NÁPADU CELKOVÉ TČ (PŘEPOČET NA 10 TISÍC OBYVATEL) SLOUPEC 13: POŘADÍ DLE INDEXU NÁPADU CELKOVÉ TČ

Na teritoriu města Karlovy Vary působí 2 obvodní oddělení Policie ČR: OOP Karlovy Vary a OOP Karlovy Vary-Rybáře, které má ve svém teritoriu také část území, které nespadá pod území města Karlovy Vary.

Tabulka 34 Celková kriminalita a její vývoj za poslední 3 roky, tj. v letech 2005 – 2007 (absolutní hodnoty) + index nápadu celkové TČ za poslední tři roky4

OOP

Počet obyvatel

Karlovy Vary 51234 K. Vary-Rybáře 3437 Z toho TČ spáchaných mimo město K. Vary

2005 počet index TČ



1388 1289

1098 1139

1287 1351

270,9 3750,4

15

9

214,3 3313,9

251,2 3930,8

18

Pozn.: počet trestných činů spáchaných mimo území města Karlovy Vary je tak zanedbatelný, že nijak neovlivnil statistické výstupy a proto bylo dále pracováno s celkovými počty bez započtení uvedené bezvýznamné odchylky.

4

Index = přepočet na 10000 obyvatel= počet TĆ / počet obyvatel v působnosti OO PČR x 10000

52

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 35 Porovnání indexu obvodních oddělení Policie ČR (dále OO PČR) působících na teritoriu města Karlovy Vary s indexem okresního ředitelství PČR Karlovy Vary, s indexem Karlovarského kraje (VÚSC) a celorepublikovým indexem za rok 2007

Rok 2005 OO PČR Karlovy Vary K.Vary Rybáře

index OŘ K.Vary

index OOP

Rok 2006 rozdíl

index kraje

index OOP

Rok 2007 rozdíl

index celorepubli kový

index OOP

rozdíl

371,9

251,2

- 120,7

347,4

251,2

- 96,2

347,5

251,2

- 96,3

371,9

3930,8

+3558,9

347,4

3930,8

+3583,4

347,5

3930,8

+3583,3

Tabulka 36 Vývoj kriminality jednotlivých obvodních oddělení PČR K.Vary v letech 2003 – 2007

Rybáře/město obecná násilná mravnostní majetková krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní hospodářské zbývající

2003

2004

2005

2006

2007

1111/1153 81 / 70 16 / 1 39 / 1023 225 / 229 674 / 724 75 / 59 143 / 142 67 / 76

988 / 1295 81 / 86 6/4 848 / 1156 193 / 224 618 / 842 53 / 49 139 / 164 75 / 74

991 /1152 77 / 75 12 / 6 940 / 990 238 / 199 652 / 697 62 / 81 146 / 166 51 / 70

884 / 822 52 / 50 6/6 771 / 707 182 / 137 538 / 485 55 / 59 129 / 174 126 / 102

1010 / 936 65 / 57 5/6 901 / 831 226 / 145 615 / 600 39 / 42 166 / 190 175 / 161

Tabulka 37 Vývoj kriminality jednotlivých obvodních oddělení PČR K. Vary v letech 2003–2007 (meziroční odchylky v %)

Rybáře/město obecná násilná mravnostní majetková krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní hospodářské zbývající

53

03-04 -1,1/+12,3 0/+22,9 -37,5/300 +1,1/+13 -14,2/-2,2 -8,3/+16,3 -29,3/-16,9 -2,8/+15,5 +11,9/-2,6

04-05

05-06

06-07

03-07

+0,3/-1,0 -4,9/-12,8 +100/+50 +1,8/-14,4 +23,3/-11,2 +5,5/-17,2 +17,0/+65,3 +5,0/+1,2 -32,0/-5,4

-0,8/-28,6 -32,5/-33,3 -100/0 -18,0/-28,6 -23,5/-31,1 -17,5/-30,4 -11,3/-27,2 -11,6/+4,8 +147,1/+45,7

+14,3/+13,9 +25,0/14,0 -16,7/0 +16,9/+17,5 +24,2/+5,8 +14,3/+23,7 -29,1/28,8 +28,7/+9,2 +38,9/+57,8

-9,1/-18,8 -19,8/-18,6 -68,7/+500 +7,4/-18,8 +0,4/-36,7 -8,8/-17,1 -48,0/-28,8 +16,1/+33,8 +161,2/+111,8

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 38 Skladba kriminality ve městě Karlovy Vary – porovnání s Karlovarským krajem (základ, Tj. 100% = celková kriminalita)

Celková TČ z toho majetková násilná + mravnostní ostatní kriminalita5 zbývající kriminalita6 hospodářská kriminalita

Karlovarský kraj počet TČ

kraj - %

město K.Vary počet TČ

město KV %

10583

100

2633

100

5756 846 655 2148 1177

54,4 8,0 6,2 20,3 11,1

1732 128 81 336 356

65,8 4,9 3,1 12,8 13,5

odchylka (%) kraj – město KV

+ 11,4 + 3,1 - 3,1 - 7,5 + 2,4

Graf 4 Skladba kriminality ve městě Karlovy Vary - graf 356 336

81 128

1732

Majetková kriminalita Zbývající kriminalita

Násilná + mravnostní Hospodářská kriminalita

O statní kriminalita

Tabulka 39 Skladba násilné kriminality ve městě Karlovy Vary – porovnání s Karlovarským krajem (základ, tj. 100% = násilná kriminalita7)

Kriminalita Celkem násilná z toho: loupeže úmyslné ublížení na zdraví nebezpečné vyhrožování vydírání porušování domovní svobody

5


kraj %

město K.Vary počet TČ

město KV - %

odchylka (%) kraj – město KV

776

100

117

100

0

179 209 69 93

23,1 26,9 8,9 12,0

47 24 13 15

40,2 20,5 11,1 12,8

+ 17,1 - 6,4 + 2,2 + 0,8

95

12,2

6

5,1

- 7,1

Zahrnuje mimo jiné trestné činy výtržnictví, překupnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí, sprejerství, výroba jedů. Zahrnuje mimo jiné TČ padělání a pozměňování peněz, opilství + návyk látky, zanedbání povinné výživy, nedbalostní dopravní nehody, ostatní TČ. 7 Tabulka zahrnuje pouze statisticky nejvýznamnější násilné trestné činy evidované v ČR v řádech nad 1 tisíc. Mezi v tabulce nezařazené významnější TČ této skupiny s četností v ČR v řádu stovek patří např. násilí na veřejných činitelích a policistech, omezovaní a zbavení osobní svobody, týrání svěřené osoby, neoprávněné zasahování do práv a další. 6

54

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Graf 5 Skladba násilné kriminality ve městě Karlovy Vary – graf 6 15 47

13

loupe že úmyslné ublíže ní na z draví ne be zpečné vyhrožování vydírání porušování domovní svobody

24

NÁSILNÁ KRIMINALITA Nejzávažnější jsou vraždy, loupežná přepadení v rámci pouliční kriminality, která nekončí jen majetkovou újmou, ale často je oběti ublíženo i na zdraví. Úmyslné ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování, útok na veřejného činitele, vydírání. Do násilné trestné činnosti spadá také jev zvaný šikana a domácí násilí. Věková skupina pachatelů není přesně ohraničena, ve většině se násilné trestné činnosti dopouští muži. Opatření / návrhy Úpravy zelených ploch, zákoutí, častější kontroly v rizikových lokalitách (zahrádky, podniky s nočním provozem, diskotéky, prodejny alkoholickými nápoji – večerky), prodej alkoholických nápojů dětem a mládeži, kontroly u domovů mládeže a domovů důchodců. Osvěta na školách a veřejnosti ve směru k šikaně a domácímu násilí. Projekt KOS – Klub osamělých seniorů, možná verze KOON – Klub osamělých obětí násilí. V součinnosti s Městskou policií zvýšit počet kontrol podniků, které navštěvuje mládež a to nejen v noci, ale i přes den (restaurace, občerstvení, večerky, herny apod.). MRAVNOSTNÍ KRIMINALITA Tuto problematiku lze rozdělit na oblast sexuální kriminality a prostituci. Sexuální kriminalita se dotýká zejména pohlavního zneužívání, kuplířství, ohrožení mravní výchovy mládeže – záškoláctví apod. Prostituci lze rozdělit na hotelovou, privátní, silniční, příležitostní – zmapování prostitutek je velmi obtížné – lokality: Karlovy Vary - Ostrov Jáchymov - Boží Dar – Ostrov – Chomutov - K. Vary – Sokolov. Na teritoriu Karlových Varů je 11 erotických klubů. Opatření / návrhy Osvěta dorůstající mládeže. Kontroly na zmíněných trasách, zmíněných klubů. Častější kontroly podniků, které mládež navštěvuje nejen v nočních hodinách, ale i přes den, kde lze zakoupit alkoholické nápoje apod. 55


Tabulka 40 Skladba majetkové kriminality ve městě Karlovy Vary – porovnání s Karlovarským krajem (základ, tj. 100% = majetková kriminalita8)


kraj %

Město K.Vary počet TČ

Město KV -%

Celkem majetková z toho:

5756

100

1732

100

Krádeže vloupáním

1659

28,8

371

21,4

- 7,4

Krádeže prosté

3653

63,5

1215

70,2

+ 6,7

Ostatní kriminální činy 8

655

11,4

81

4,7

- 6,7

Majetková kriminalita

Odchylka (%) kraj - ČR

Graf 6 Skladba majetkové kriminality ve městě Karlovy Vary 371

81

Krádeže vloupáním Krádeže prosté Ostatní kriminální činny

1215

8

Zahrnuje TČ podvod, zpronevěru, zatajení cizí věci, poškozování a neoprávněné užívání cizí věci a ostatní TČ.

56

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Tabulka 41 Skladba krádeží prostých ve městě Karlovy Vary – porovnání s Karlovarským krajem (základ, tj. 100% = krádeže prosté9)

Krádeže prosté


Kraj %

Město K. Vary počet TČ

Město KV %

3653

100

1215

100

289 133

7,9 3,6

148 34

12,2 2,8

+ 4,3 - 0,8

400

10,9

143

1,8

- 9,1

1034 109 93 151 722 647

28,3 3,0 2,5 4,1 19,8 17,7

372 26 23 41 301 122

30,6 2,1 1,9 3,4 24,8 10,4

+ 2,3 - 0,9 - 0,6 - 0,7 + 5,0 - 7,3

Krádeže prosté celkem z toho: Krádeže kapesní Jiné na osobách Motorová vozidla dvoustopá Krádeže věcí z aut Součástky z aut Jízdní kola Krádeže v bytech V jiných objektech Ostatní

Odchylka (%) Kraj - ČR

Graf 7 Krádeže prosté ve městě Karlovy Vary – graf

372

400 350

301 300 250 200 150

143

148

122

100 34

41 26

50

23

0

9

krádež e kapesní

jiné na osobách

motorová voz idla dvoustopá

krádež e vě cí z aut

součástky z aut

jíz dní kola

krádež e v bytech

v jiných obje ktech

ostatní

Tabulka zahrnuje jen statisticky nejvýznamnější trestné činy ze skupiny krádeží prostých, v ČR evidovaných v řádu minimálně 1 tisíc.

57

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Nejvyšší nápad je v krádežích prostých (věcí z motorových vozidel, krádeže vozidel). Téměř polovina poškozených je cizinců. Jejich vozidla jsou lákadlem pro pachatele, kteří se zaměřují buď na krádeže autorádií a jejich příslušenství (reproduktory, zesilovače, přehrávače, měniče, navigace apod.) Druhá skupina se zaměřuje na volně uložené věci ve vozidle (fotoaparáty, kamery, kabelky, tašky, videokamery, oděvy, peníze apod.) Vniknutí do vozidel je prováděno převážně nejprimitivnějším a nejhrubším způsobem – rozbití oken u dveří apod. Pachatelé jsou ve věku od školní mládeže do cca 30 let. Pachatelé krádeží vozidel se zaměřují zejména na vozidla typů VW Golf, Passat, Mercedes, Audi, Š Favorit, Felície. KAPESNÍ KRÁDEŽE Největší četnost je v lázeňském území, obchodních čtvrtích. Pachatelky jsou převážně nezletilé dívky ze států bývalého RVHP – zejména z východních zemí Rumunska a Bulharska. Opatření / návrhy Monitorovací systém, systém PCO, osvětlení ulic, parkovišť, kamerový systémy na parkovištích u obchodních nákupních středisek, osvěta.

Tabulka 42 Skladba krádeží vloupáním ve městě Karlovy Vary – porovnání s Karlovarským krajem (základ, tj. 100% = krádeže vloupáním10)


kraj - %

1659

do obchodů

odchylka (%)

město K. Vary počet TČ

město KV %

100

371

100

138

8,3

54

14,6

+ 6,3

do restaurací a hostinců

57

3,4

11

3,0

- 0,4

do bytů

100

6,0

28

7,5

+ 1,5

do chat

211

12,7

16

4,3

- 8,4

do rodinných domků

115

6,9

8

2,2

- 4,7

do ostatních objektů

941

56,7

235

63,3

+ 6,6

Krádeže vloupáním krádeže vloupáním z toho:

10

kraj - ČR

Zahrnuje jen statisticky nejvýznamnější trestné činy ze skupiny krádeží vloupáním, v ČR evidovaných v řádu minimálně 1 tisíc.

58


Graf 8 Skladba krádeží vloupáním ve městě Karlovy Vary 54

11 28 16 8

235 Do obchodů Do chat

Do restaurací a hostinců do rodinných domků

Do bytů Do ostatních objektů

Tabulka 43 TČ – ze skupiny „ostatní TČ“ v Karlových varech (základ, tj. 100% = „ostatní TČ“)11

KV počet

KV město

KV rybáře

ČR %

81

42

39

100

22

11

11

27

Sprejerství

13

7

6

16

Nezařazené

46

24

22

57

Ostatní TČ Ostatní TČ celkem z toho: Nedovolená výroba omamné psychotropní látky (dále jen opl) a jiné

11 ze skupiny „ostatní TČ“ je, z úhlu pohledu prevence kriminality, doporučeno sledování trestných činů výtržnictví a sprejerství

59


Struktura pachatelů Tabulka 44 Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2007 – ČR

Trestná činnost

Celkem osob

Násilná Mravnostní Krádeže vloupáním Krádeže prosté Ostatní Zbývající Hospodářská Celková TČ

13297 1212 8374 20574 12791 43892 22668 127718

Nezletilí (do 14 let) 537 80 632 582 380 183 45 2635

tj. % 4,04 6,6 7,5 2,83 2,97 0,4 0,2 2,06

Mladiství (15 – 17) 998 169 1115 1551 774 1301 166 6322

tj %

Recidivisté

tj.%

7,5 13,9 13,3 7,5 6,05 2,96 0,73 4,94

4963 373 4254 12931 5977 17889 8423 56773

37,2 30,8 50,8 62,8 46,7 40,7 37,2 44,4

Tabulka 45 Stíháno, vyšetřováno osob v roce 2007 – Karlovy Vary

Celkem osob 84 11 33 249 50 302 230 959

Trestná činnost Násilná Mravnostní Krádeže vloupáním Krádeže prosté Ostatní Zbývající Hospodářská Celková TČ

Nezletilí (do 14 let) 3 0 2 2 1 1 0 9

tj. % 4 0 6 1 2 0 0 1

Mladiství (15 – 17) 15 3 0 5 5 2 2 32

tj % 18 27 0 2 10 1 1 3

Recidivis té 34 3 13 146 22 134 112 464

tj.% 40 27 39 58 44 44 49 49

Tabulka 46 Procentní podíly stíhaných a vyšetřovaných osob v roce 2007 na území města Karlovy Vary v porovnání s Karlovarským krajem a ČR

Trestná činnost Násilná Mravnostní Krádeže vloupáním Krádeže prosté Ostatní Zbývající Hospodářská Celková TČ

60

% podíl % podíl nezletilých (do 14 let) mladistvých (15 – 17) KV Město KV Město ČR ČR kraj K.Vary kraj K.Vary 4,04 4,6 3,8 7,5 11,3 19,0 6,6 9,8 0 13,9 14,8 27,3

ČR 37,2 30,8

% podíl recidivistů KV Město kraj K.Vary 42,5 40,5 31,1 27,3

7,5

4,7

6,1

13,3

14,9

0

50,8

53,7

39,4

2,83 2,97 0,4 0,2 2,06

2,2 2,5 0,6 0,3 2,0

0,8 2,0 0,3 0 1,0

7,5 6,05 2,96 0,73 4,94

9,6 5,4 3,3 1,1 6,4

2,0 10,0 0,7 0,8 3,4

62,8 46,7 40,7 37,2 44,4

56,6 54,2 48,3 48,6 50,3

58,6 44,0 44,4 48,7 48,5

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 ÚROVEŇ OBVODNÍCH (MÍSTNÍCH) ODDĚLENÍ POLICIE ČR Tabulka 47 Zjištění počtu obyvatel v působnosti jednotlivých obvodních (místních) oddělení Policie ČR

Obvodní (místní) oddělení / typ I

Obce, část obce v působnosti (název / počet obyvatel)

OOP Karlovy Vary

Březová (543), Karlovy Vary (15173), Doubí (1951), Drahovice (7589), Hůrky (209), Olšová Vrata (337)

OOP Karlovy Vary – Rybáře

Bohatice (2560), Čankov (114), Dalovice (1856), Dvory (2156), Hory (204), Jenišov (536), Otovice (600), Mírová (241), Počerny (230), Rosnice (130), Rybáře (11469), Sedlec (456), Stará Role (7763), Tašovice (716),

Součet počtu obyvatel v obcích

25.802

Komentář, poznámky, informace (stručný popis charakteru území a základní údaje o demografické struktuře obyvatelstva)12. Území je typické velkým podílem ubytovacích kapacit v podobě lázeňských domů s balneoprovozy spojených s velkým zastoupením služeb. Zejména v letní době příjezd tisíců pacientů a turistů z celého světa, sezónní navýšení početního stavu obyvatelstva. Smíšené území (venkovský i městský) s významnými plochami pro rozvoj bydlení. Na území je výrazné zastoupení panelové bytové výstavby. Významný je podíl průmyslu. Soustředěnost nákupních center. V Rybářích jde o území s velkou hustotou obyvatel

29.031

Sestavení pořadí zatíženosti obvodních (místních) oddělení PČR dle vybraných ukazatelů v Karlových Varech Tabulka 48 Obvodní oddělení Policie ČR v Karlových Varech

Krádeže prosté

28,3

2.

600

70

203, 7

1.

226

657, 6

1.

615

117, 1 1789 ,4

Např. sezónnost, rekreační oblasti, koncentrace pracovních sil ze zahraničí apod.

61

2.

1287

1.

1351

251, 2 3930 ,8

Pořadí

Pořadí

145

Idx

Idx.

2.

Celková


12,3

Pořadí

Pořadí

63

Idx.

Idx.

12

Násilná + mravnostní TČ

Počet obyv.

Obvodní oddělení

Karlovy 5123 4 vary K. Vary 3437 - Rybáře

2. 1.


Tabulka 49 Pořadí obvodních oddělení (sestupně)

Násilná + mravnostní


Krádeže prosté

Celková kriminalita

1. K. Vary-Rybáře

K. Vary-Rybáře

K. Vary-Rybáře

K. Vary-Rybáře

2. K. Vary

K. Vary

K. Vary

K. Vary

9.2 Zpráva o činnosti a komentář k bezpečnostní situaci ve městě z pohledu MP 9.2.1 Bezpečnost města 2003 – 2007 Oblast veřejného pořádku, resp. zajišťování místních záležitosti veřejného pořádku je primární činností Městské policie Karlovy Vary. Oblast zahrnuje nejen řešení přestupků dle jednotlivých skutkových podstat, ale rovněž preventivní činnost formou kontrol (44.127 událostí), které znamenají výrazné časové zatížení pro přímý výkon služby. Počet přestupků řešených v letech 2006 a 2007 je téměř konstantní a je výrazně ovlivněn počtem strážníků a pochopitelně také technickým vybavením. Přijetím tabákové zákona došlo k navýšení přestupků na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi na 208, resp. 188 případů za rok. V roce 2008 se očekává dle předběžných statistických výsledků a plánovaných akcí posun přes 250 případů. Vedle standardního řešení kuřáků porušujících tabákový zákon se jedná především o akce zaměřené na podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Počet přestupků proti veřejnému pořádku se pohybuje odvisle od aktuálních obecně závazných právních předpisů, neboť se často §§ 46 a 47 prolínají. U prvně jmenovaného přestupku se jednalo o 1.339, resp. 1.262 událostí. V roce 2008 očekáváme spíše pokles, neboť bylo zrušeno několik obecně závazných vyhlášek. Naopak u druhého přestupku dojde jistě k nárůstu z dosavadních 647, resp. 551. Občanské soužití není příliš často řešeno, o čemž vypovídají čísla. V roce 2006 26 přestupků, o rok později 17. Na rok 2008 je odhadován nárůst na cca 50, neboť již za první čtyři měsíce byl překročen předchozí rok. U majetkových deliktů se úzce spolupracuje s PČR, neboť není výjimkou, že drobné krádeže se u tzv. „éčkových“ přestupců překvalifikují na trestné činy. Strážníci i tak řešili 42, resp. 40 těchto přestupků.

62

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Uvedená čísla by byla nepochybně výrazně vyšší, vezmeme-li v potaz, že zatímco např. v roce 2006 bylo řešeno mimo dopravu 2.262 přestupků a přitom kontrolních událostí bylo za stejné období vykázáno 20.541. Proč tomu tak není. Velmi výrazně se na porušování veřejného pořádku (znečištění, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele apod.), občanského soužití (veřejné pohoršení, urážky apod.), majetkových práv (drobné krádeže, poškození veřejně prospěšného zařízení apod.) podílí bezdomovci. Problém, který je nutno vnímat jako problém společenský, nikoliv policejní. Postihy pro tyto osoby reálně neexistují. Blokovou pokutu nezaplatí a vymáhání je nemožné. Správní řízení je pochopitelně vzhledem k nevymahatelnosti rovněž neúčinné. Teprve spáchání trestného činu přináší konkrétní výsledek, v podobě trestu. Lze tedy konstatovat, že tato společenská skupina občanů velkou měrou zatěžuje městskou policii (kontrolní činnost s nízkou efektivitou), Policii ČR a rovněž záchrannou službu (lékařské ošetření a převozy do protialkoholní stanice). Městská policie rovněž přichází často do kontaktu s trestnou činností. V roce 2006 bylo zaznamenáno 93 případů s podezřením na spáchání trestného činu. Pochopitelně ne vždy byl případ nakonec takto kvalifikován. Strážníci zadrželi 47 pachatelů TČ přímo na místě. O rok později zaznamenala městská policie 101 případů a zadržela 50 pachatelů. Vzhledem ke skutečnosti, že se v roce 2008 nepředpokládá díky personálním podstavům navýšení výkonu v nočních hodinách, budou tyto hodnoty pravděpodobně konstantní i letos. 9.2.2 Problémové skupiny obyvatel Bezdomovci – tato skupina obyvatel již byla komentována výše. Vandalové – zaměřují se na místa s veřejně prospěšným zařízením, budovy, volně přístupná dětská hřiště apod. Pro naši potřebu můžeme vandaly rozdělit do dvou skupin. První tvoří nahodilí násilníci, kteří se mnohdy pod vlivem alkoholu dopouštějí protiprávní ho jednání, druzí jej pak páchají systematicky (sprejeři, pouliční party). Mládež s absencí výchovy – problém s náplní volného času mládeže trápí dnešní společnost stále více. Absence rodiny či příslušnosti ke skupině osob trávicích smysluplně svůj volný čas často vede ke vzniku pouličních part tvořených dětmi pod 15 let. Nevhodný vzor pak často zavádí některé tyto děti na cestu k trestné činnosti. V poslední době se často objevují případy násilí mezi dětmi ve školách nebo v jejich blízkosti. Sociálně slabí, nepřizpůsobiví občané – město umisťuje sociálně slabé občany do ubytoven. Na jedné straně snaha těmto lidem nabídnout pomoc, zadruhé vznik problému

63

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 sestěhováním těchto lidí do jedné lokality. Občané jednotlivých dotčených městských částí se oprávněně obávají budoucích problémů. Dílčí řešení spočívá v efektivní kontrolní činnosti doplněné použitím moderních technologií. Vybudování kamerového systému, preventivní programy na školách. Nutná je úprava rizikových míst osazením veřejného osvětlení, terénní úpravy zeleně. Některá opatření již byla realizována, některá částečně a některá na realizaci teprve čekají. Za zásadní nedostatek lze považovat odkládání budování metropolitní sítě! Otázku řešení problematiky bezdomovců zde nenastiňujeme, neboť jak již bylo dříve uvedeno, jedná se o problém společenský, nikoli policejní. 9.2.3 Problémové lokality Park pod Horním nádražím – dlouhodobě v této lokalitě dochází k páchání trestné činnosti. Opatření je zde dlouhodobé. Doubí, Drahovice, Bohatice – městské části, ve kterých jsou zřízeny ubytovny pro sociálně slabé (komentář v části věnované problémovým skupinám obyvatel). Dětská hřiště – problém spočívá hned v několika aspektech. Často se stává, že hřiště užívají starší skupiny dětí. Hřiště se pak stávají místy s větší koncentrací mládeže a vzhledem k jejich napojení na sídliště dochází k častým problémům s trvale žijícími občany (znečišťování prostranství, vandalismus, vulgární chování apod.). Hřiště neplní svoji úlohu a bývají znečišťována psími exkrementy stejně jako stříkačkami od drogově závislých. Dopravní uzle (vlaková a autobusová nádraží) – velká koncentrace bezdomovců mající za následek stížnosti na chování (žebrota, obtěžování, vulgarismy, veřejné pohoršení apod.) 9.2.4 Nejvíce kontrolovaná místa (ulice s 500 a více kontrolami): Nákladní (Rybáře) Západní (Obchodní) Jabloňová (S. Role) Mlýnské nábřeží (Lázně) Moskevská (Obchodní) Vřídelní (Lázně) T. G. Masaryka (Obchodní) Čankovská (Rybáře) Chebská (Dvory) Krušnohorská (Růžový vrch) Chodovská (Dvory) Sládkova (Tuhnice) 64

2.179 1.973 1.610 1.590 1.349 1.114 1.035 1.017 902 871 817 781

nám. M. Horákové Hřbitovní (Drahovice) U Spořitelny (Obchodní) Sokolovská (Rybáře) Dvořákovy sady (Lázně) Smetanovy sady (Obchodní) Husova (S. Role) Lidická (Drahovice) Dolní Kamenná (Rybáře) Stará Louka (Lázně) Slovenská (Lázně) Libušina (Lázně)

777 772 735 712 661 646 611 601 582 537 509 500

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Obrázek 3 Mapa-případy s podezřením na spáchání TČ řešené strážníky:

9.3 Shrnutí Přestože statisticky zaznamenal vývoj kriminality v letech 2003 až 2007 v Karlových Varech pozitivní posun, dá se hodnotit situace jako nezměněná. V důsledku novelizované legislativy došlo k přesunu řady skutků z oblasti majetkové trestné činnosti do kategorie přestupků. Situace v některých oblastech majetkové kriminality, které znepříjemňují život největšímu počtu občanů je nepříznivá, jedná se především o kapesní krádeže, často spojené s odcizením platebních karet, krádeže na osobách, krádeže kol a vykradení motorových vozidel. Úspěšnost policie při objasňování těchto případů je relativně nízká. Vysokou latenci má problematika podávání alkoholu a tabákových výrobků nezletilým a mladistvým. Za nejzávažnější se dá považovat situace v oblasti dopravy. Vzrůstající trend má agresivita řidičů.

65


10 PRIORITY KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY Vize:

Využít všechny prostředky k zastavení růstu kriminality. Udržení poměrně dobré

bezpečnostní situace Karlových Varů. Snižování majetkové a násilné kriminality, eliminace kriminálně rizikových sociálně patologických jevů, omezování příležitostí k páchání trestné činnosti, zvyšování rizika pro pachatele, že bude dopaden a informování občanů o legálních možnostech ochrany před trestnou činností. Podporovány by měly být především projekty situační prevence, které znesnadňují páchání trestných činů, zvyšují rizika pro pachatele, že bude dopaden, snižují zisky z trestné činnosti a odstraňují záminky pro trestnou činnost. V oblasti sociální prevence chceme předcházet nežádoucím společenským jevům v rodinách, ve škole, ve společnosti, zmírnit dopad sociálně patologických jevů na jedince a společnost, zvýšit motivační úsilí společnosti na jedince, zvýšit rozvoj dovednosti jednotlivce a začlenit jej do společnosti. Důležitým aspektem v oblasti prevence kriminality je její zahrnutí do budovaného systému informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva regionu na běžná rizika běžného života i na mimořádné události a zahrnutí prevence kriminality do budovaného systému preventivně výchovné činnosti zejména ve vztahu k dětem, mládeži a školám na území regionu. Systém je budován ve spolupráci všech záchranářských subjektů regionů, města Karlovy Vary, Karlovarského kraje a dalších partnerů, což umožňuje systematické a společné působení na veřejnost a ovlivňování jejího postoje v prioritních oblastech ochrany zdraví, životů, životního prostředí a majetku.

10.1 Cíle a priority strategie prevence kriminality na léta 2009 – 2011 programy na místní úrovni Prioritně budou podporovány systematické, komplexní a dlouhodobé programy prevence a dále programy prevence následujících typů trestné činnosti a přestupků: majetkové kriminality násilné kriminality kriminality s rasistickým extremistickým podtextem, včetně prevence xenofobie

66

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Prioritně budou podporovány projekty zaměřené na následující cílové skupiny: děti a mládež

- primární prevence (volnočasové aktivity, osvěta) - sekundární prevence (programy pro mladistvé a dětské delikventy)

sociálně vyloučené skupiny a komunity oběti trestných činů, včetně obětí domácího násilí a prevence opakované viktimizace

11 STANOVENÍ HLAVNÍCH PROBLÉMŮ A NÁVRHY NA JEJICH ŘEŠENÍ Základním úkolem je navrhnout taková opatření a cíle, aby byl zachován pozitivní trend ve vývoji počtu spáchaných trestných činů na území města a zároveň aby se jejich prostřednictvím ještě více omezily příležitosti k páchání trestných činů. Řešení Dlouhodobé – prostřednictvím pozitivní komunikace s veřejností: a) zvýšit u občanů celkovou průraznost zájmů a spontánní aktivitu na realizaci svého bezpečí b) snížit blokující negativismus a destrukci občanů c) přesvědčit občany o vysoké prioritě města při prosazování prostředků komplexu „pocit bezpečí“ a informovat je o výsledcích d) zvyšovat vzdělanost romského obyvatelstva e) vytvořit funkční systém předávání analytických materiálů mezi všemi subjekty zainteresovanými v oblasti prevence kriminality f) zaměření se na tradičně problémové lokality g) komunikovat s veřejností a zabývat se jejími podněty a návrhy týkajících se prevence kriminality, pokusit se více aktivně zapojit občany do řešení problematiky prevence kriminality, protože jsou to oni, koho se úzce dotýká Krátkodobé: a) zvyšovat právní povědomí mládeže na základních a středních školách b) vytvořit grafický informační systém např. na web. zobrazující aktuální stav trestných činů a přestupků c) zvyšovat informovanost občanů o činnosti Městské policie a Policie ČR K. Vary a tím prohlubovat důvěru občanů v obě složky d) zintenzívnit spolupráci všech orgánů a subjektů zainteresovaných v oblasti prevence kriminality a preventivně výchovné činnosti jako takové e) podporovat organizované i neorganizované, děti a mládež v aktivním trávení volného času, rozvíjet pozitivní myšlení mladých a předcházet sociálně patologickým jevům nebo alespoň minimalizovat jejich vznik

67


11.1 Cílové skupiny děti a mladiství všeobecně (realizace kvalitní preventivně výchovné a vzdělávací činnosti v rámci školních i mimoškolních aktivit) děti a mladiství ohrožení sociálně patologickými jevy nebo již s kriminální zkušeností, prvopachatelé trestných činů, recidivisté sociálně vyloučené komunity oběti trestných činů senioři pedagogové obyvatelstvo a veřejnost jako taková

11.2 Návrhy řešení 11.2.1 Sociální opatření vytvoření podmínek pro zavedení systému včasné intervence a týmu pro mládež, jako nástroj snižování trestné činnosti dětí a mladistvých opatření proti majetkové trestné činnosti a režimová opatření proti násilné kriminalitě prostřednictvím grantů podporovat aktivity pro děti a mládež v oblasti školních aktivit i aktivit volného času – zejména tzv. rizikové mládeže hledat možnosti společných projektů s organizacemi, které působí na poli práce s dětmi a mládeží (středisko výchovné péče, pedagogicko-psychologická poradna …) prostřednictvím odboru školství a zdravotnictví iniciovat a posléze podporovat vznik a činnost v zařízeních základních škol nízkoprahových center pro děti a mládež trávící většinu volného času na ulici podpora specifických programů sociální práce s příslušníky subkultur – grafitti, alternativní kultura, skateboardisté rozšířit nabídku služeb sociální pomoci – poradny pro rodinu, krizová centra a podpořit sociální intervenci do rodin podpořit práci streetworkerů a terénních pracovníků prohloubit kontinuální sociální práci s pachateli trestných činů (kurátoři, dobrovolníci) – těžiště práce věnovat prvotrestaným, mladým, dospělým, celým rodinám klientů – opět intervence do rodin podporovat aktivity občanských sdružení a institucí, které pracují s pachateli trestných činů v rámci uložení alternativního trestu a zefektivnění stávajícího systému podporovat aktivity občanských sdružení a institucí, které pracují s oběťmi trestných činů 68

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 podporovat aktivity a činnost občanských sdružení, záchranářských subjektů a dalších institucí, které realizují aktivity v oblastech preventivně výchovné činnosti ve vztahu k obyvatelstvu, zejména k dětem, mládeži a školám 11.2.2 Sekundární a terciární prevence (resocializace, sanace) probační programy a programy realizované ve střediscích výchovné péče sociální a resocializační programy na začleňování prvopachatelů i recidivistů po návratu z výkonu trestu zaměřené na změnu životního stylu podpora zvyšování kvalifikace a podpory zaměstnanosti programy sanace rodin postižených sociálním vyloučením nebo rodin s dětmi s poruchami chování zaměřené na doučování dětí, kontakty rodin s institucemi státní správy a samosprávy a se školami podpora intervenčního centra a dalších služeb pro pomoc osobám ohroženým domácím násilím 11.2.3 Situační opatření rozšiřování pokrytí rizikových míst kamerovým monitorovacím systémem s nutností propojit na další instituce, popřípadě zřídit operační středisko IZS komplexní zabezpečování obytných domů v majetku samosprávy s užitím technických a režimových prvků komplexní zabezpečování parkovišť proti krádežím vozidel a věcí z vozidel zavést dostatečné pouliční osvětlení míst s exponovanou kriminalitou (nepřehledná místa, parky,…) nízkoprahová poradna pro oběti DN – detašované pracoviště IC instalace tísňových hlásičů v kritických lokalitách zvýšená hlídková činnost ve vytipovaných rizikových oblastech v nejrizikovější době na základě analýzy z přímého výkonu služby grafická modulace výkonu služby s přímým plánováním 11.2.4 Informování poskytování informací o sociálně patologických jevech a rizikovém chování a o příčinách těchto jevů ve městě informování veřejnosti o nejčastějších typech trestné činnosti, o způsobech jejich páchání a o místech a časech jejich výskytu, využití stránek MP K.Vary, položka PČR

69

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 poskytování rad, návodů a doporučení ke zvýšení bezpečí majetku a osob, které může udělat každý občan sám a co pro zvýšení bezpečí dělá státní správa a samospráva Na internetových stránkách města zřídit sekci „Prevence kriminality“ tak, aby zde bylo možné najít přehledy o veškeré činnosti na poli prevence kriminality a další informace zajištění informovanosti školských zařízení, neziskových i státní organizací poskytující sociální služby na území města o problematice domácího násilí, seznámení s detekcí, projevy a riziky, prevencí a řešením případů domácího násilí, semináře, workshopy, konference pro občany, žáky a odborníky pokračovat v různorodé přednáškové činnosti ze strany městské policie i Policie ČR a manažera PK zaměřené na témata související s PK realizovat kulturně výchovné akce MP a Policie ČR pro veřejnost vytvořit grafickou analýzu dat – mapu zobrazující lokality s největší kriminalitou podpora, spolupráce a rozšiřování aktivit v rámci jednotného systému informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva jako takového, ale i specifických cílových skupin (dětí, mládeže, pedagogů, škol, osob v tísni …) prostřednictvím internetového bezpečnostního portálu www.zachranny-kruh.cz, který je postupně budován, provozován a zkvalitňován záchranářskými subjekty regionu, městem Karlovy Vary, Karlovarským krajem a dalšími partnery sdruženými pod Asociací „Záchranný kruh“, o. s. 11.2.5 Vzdělávání zvyšování právního vědomí dětí a mládeže, rodičů a profesionálů pracujících s mládeží vzdělávací programy zaměřené na nabídku alternativních sociálních vazeb, životní dovednosti, profesní poradenství, zprostředkování informací o sociálně patologických jevech a rizikovém chování, o prevenci školního násilí vzdělávání pro policisty zaměřené na komunikaci s veřejností, řešení drobných pouličních sporů a na ochranu a podporu obětí trestných činů. podpora, spolupráce a rozšiřování vzdělávacích aktivit v rámci jednotného systému informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva jako takového, ale i specifických cílových skupin (dětí, mládeže, pedagogů, škol, osob v tísni …) prostřednictvím internetového bezpečnostního portálu www.zachranny-kruh.cz, který je postupně budován, provozován a zkvalitňován záchranářskými subjekty regionu, městem Karlovy Vary, Karlovarským krajem a dalšími partnery sdruženými pod Asociací „Záchranný kruh“, o. s.

70


11.3 Financování Město Karlovy Vary, mají vytvořen grantový systém, který mj. zahrnuje oblast sociální, protidrogovou, volný čas dětí a mládeže i oblast sportu a tělovýchovy. Uvedené aktivity mají určitou souvislost se zajišťováním prevence kriminality na území města Karlovy Vary. Na základě prioritních cílů prevence kriminality města Karlovy Vary, konkretizovaných každý kalendářní rok, na základě analýzy potřeb v oblasti prevence kriminality, bude město Karlovy Vary poskytovat finanční prostředky ze svého rozpočtu

na projekty prevence

kriminality v oblasti situační a sociální prevence. Odborným garantem pro projekty prevence kriminality v oblasti situační prevence bude MP Karlovy Vary a pro projekty prevence kriminality v oblasti sociální prevence Městská policie Karlovy Vary ve spolupráci s Odborem školství, mládeže a tělovýchovy a Odborem sociálním a zdravotním. Projekty prevence kriminality bude posuzovat Komise prevence kriminality a protidrogové prevence na základě doporučení Pracovní skupiny prevence kriminality MM, která bude funkční nejméně po dobu trvání této koncepce. Projekty budou projednávány s manažerem prevence kriminality. Zároveň bude město Karlovy Vary v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni předkládat k posouzení a financování projekty prevence kriminality Republikovému výboru pro prevenci kriminality, za podmínek vyhlašovaných MVČR. Vlastní podíl města, na kterém se případně může spolupodílet i jiný nestátní subjekt, musí činit min. 20% z celkových skutečných výdajů na jednotlivý dílčí projekt.

12 ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ Vyhodnocení jednotlivých projektů po jejich skončení a zveřejnění výsledků (např. na internetu v rámci zvyšování informovanosti veřejnosti o opatřeních a jejich fungování v oblasti prevence), do celoročního vyhodnocení zanést i seznam realizovaných projektů. Zveřejnění zpráv o činnosti Komise prevence kriminality a protidrogové prevence a pracovní skupiny prevence kriminality s hodnocením, roční statistiky a grafy, dotazníky spokojenosti, dotazníkové hodnocení seminářů.

71


13 AKTÉŘI A JEJICH ROLE Samospráva Město K. Vary, městská policie péče o vytváření bezpečného prostředí ve městě, vytváření integrovaných mechanismů v rámci samosprávy a tvorba partnerských vztahů s místními institucemi v oblasti prevence kriminality dotační řízení – příjem žádostí, rozdělení financí na podporu jednotlivých projektů, kontrola využití přidělených finančních prostředků metodické vedení žadatelů a realizátorů projektů realizace vlastního projektu (pokud bude) Státní správa Policie ČR ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrana osob a majetku, odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů plánování a tvorba preventivních strategií a konkrétních aktivit zdroj informací o kriminalitě a pachatelích, o způsobech provedení protiprávního jednání a o jeho místním a časovém rozvrstvení prevence (dohled, fyzická přítomnost, kontrola, poradenství, realizace preventivních aktivit) represe Intervenční centrum v Sokolově Poskytuje sociální službu osobám bez rozdílu věku (zejména rodinám a dětem, starým občanům), které jsou ohroženy násilným chováním ze strany blízkých osob nebo osob, které s nimi žijí ve společné domácnosti. Působnost je pro občany jak města Karlovy Vary, tak pro celý Karlovarský kraj. Pedagogicko-psychologická poradna Zapojení se do programů prevence a jejich podpora nad rámec běžné činnosti Dětské informační centrum Rozšiřování poskytovaných služeb v návaznosti na podporu projektů Probační a mediační služba 72

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 Realizace programů a prohloubení spolupráce s orgány působících v oblasti prevence Nestátní a neziskové organizace a církevní a právnické osoby Realizace programů v rámci poskytnutých grantů a získávání zbývajících prostředků Komerční sektor Pomoc a podpora při realizaci programů

14 DLOUHODOBÉ ŘEŠENÍ V OBLASTI PREVENCE KRIMINALITY NA ÚROVNI MĚSTA Téma bezpečnosti je velmi důležitým bodem pro všechny obyvatele města a pocit bezpečí přímo přispívá k jejich kvalitě života. Proto je nezbytné v prevenci nejen neustále pokračovat, ale naopak aktivity v této oblasti rozvíjet a rozšiřovat. Důležitým prvkem by také měla být právě komunikace s občany s cílem zjistit, kde oni vidí největší problémy nebo rizika a pracovat s těmito náměty, protože právě hodnocení občanů je důležitým ukazatelem úspěšnosti v této problematice. Stavebním prvkem by měla být práce vytvořené pracovní skupiny prevence kriminality, protože je složená z odborníků přímo působících v této oblasti. Tato pracovní skupina by měla být dlouhodobě hnacím motorem řešení problému a aktivit v oblasti prevence kriminality. Funkce komise prevence kriminality a protidrogové prevence (politický orgán) by měla spočívat v podpoře a pomoci pracovní skupině. Jakožto poradní orgán by měla pokračovat v současné práci a hledat možnosti zlepšení činnosti a tyto věci předkládat Radě města k posouzení. S nárůstem množství subjektů zabývajících prevencí kriminality se daří lépe pronikat hlouběji do této problematiky, ale zároveň je mnohem těžší všechny informace komunikovat dál a hlavně je vstřebat a aplikovat – o to více je důležitá činnost pracovní skupiny prevence, která je složená právě ze zástupců většiny těchto subjektů a má tak dobrý přehled a předpoklady k vytváření správných kroků a opatření.

73


15 ZÁVĚR Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary je materiálem, který vymezuje úlohu města v síti subjektů zabývajících se aktivitami souvisejícími s prevencí kriminality. Tímto se město Karlovy Vary hlásí ke svému podílu odpovědnosti za bezpečnostní situaci ve svém katastrálním území, zviditelňuje svoji roli vůči spolupracujícím subjektům i veřejnosti. Příspěvek města Karlovy Vary k řešení problematiky prevence kriminality spočívá především v koordinační roli, mapování situace a sběru dat, v podpoře vzniku a rozvoje potřebných projektů a aktivit, nápomoci při šíření kvalitních a osvědčených metodik a programů. Dále metodicky i finančně podporuje realizaci konkrétních programů a projektů a monitoruje celkový vývoj kriminality a bezpečnostní situace ve městě. Koncepce se opírá nejenom o informace vzešlé z administrativních struktur města Karlovy Vary ale i o poznatky z útvarů ministerstva vnitra a policie České republiky. V souladu s národní Strategií prevence kriminality vytváří podmínky pro efektivní fungování preventivní politiky ve městě. Nastiňuje v současnosti probíhající proces preventivních aktivit ve městě a definuje jednotlivé cíle a priority do budoucnosti.

74

Koncepce prevence kriminality města Karlovy Vary na období 2009 – 2011 ZDROJE INFORMACÍ 1. Statistické výstupy města Karlovy Vary 2. Magistrát města Karlovy Vary 3. Krajská správa PČR 4. PIS OŘ PČR v Karlových Varech 5. Městská policie Karlovy Vary

NA TVORBĚ MATERIÁLU SE PODÍLELI: 1. Členové Komise prevence kriminality a protidrogové prevence Lenka Čermáková

Eva Vighová

Anna Bozděchová

Petra Kadlečková

Dagmar Laubová

Jana Jandová

Pavel Divíšek

Milan Szewieczek

Věra Bartůňková

2. Členové pracovní Skupiny prevence kriminality a protidrogové prevence Mgr. Michal Šavrňa

Mgr. Martina Fialová

PhDr. Zdeňka Papežová

PaedDr. Ivana Kasíková

Bc. Marcel Vlasák

Bc. Šárka Benešová

Martin Zeman

Bc. Pavlína Stracheová

Milan Kováč

MUDr. Jiří Bartoš

Ing. Bc. František Pavlásek

Pavel Torma Jalůvka

3. Dále: Mgr.et Mgr. Kateřina Štěpánková Ing. arch. Ilja Richtr Ing. Veronika Krajsová Petra Maněnová, Dis. Šárka Hujová, Dis.

Zpracoval:

75

18. 12. 2008

Pavel Torma Jalůvka

Koncepce prevence kriminality

Recommend Documents