10. AGENDA SETTING A INTEGROVANÁ MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE
prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.
[email protected]
1.
10. AGENDA SETTING A IMK LITERATURA: Maxwell McCombs: Agenda setting. Nastolování agendy – masová média a veřejné mínění
Praha: PORTÁL. 2009, ISBN 978-80-7367-591-2, 256 stran Český ekvivalent: nastolování agendy, někdy také vnášení témat
2. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
O ČEM TO DNES BUDE? 1. Vymezení pojmu 2. Mediální a veřejná agenda
3. Témata veřejného zájmu 4. Acapulská typologie 5. Vtíravá a nevtíravá témata
6. Atributy sdělení 7. Vliv Agendy setting na chování veřejnosti – role IMK
3. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK NASTOLOVÁNÍ AGENDY
obecné slovní spojení pro souhrnné označení dialogů a debat, které se odehrávají v komunikačním prostoru společnosti, a které se týkají toho, co by mělo společnost zajímat a jak by ve věci měla jednat. –
POČÁTKY VĚDECKÉHO ZÁJMU O PROBLEMATIKU 1967 – Los Angeles Times – 3 zprávy na titulní straně a diskuse o tom, jak jejich umístění a velikost může ovlivnit zájem veřejnosti o dané téma. Dále jde o to, jaká témata zajímají média a veřejnost, a která z nich zajímají veřejnost, a která považuje za důležitá. Počátky tématu – Walter Lippmann 1922 – Public Opinion – kniha s hlavní tezí: zpravodajská média, naše okna do světa, který leží mimo naše bezprostřední zkušenosti, určují naši kognitivní mapu světa. 4. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK EDITOŘI A VEDOUCÍ VYDÁNÍ, ZPRAVODAJSTVÍ Ti určují, která témata budou v centru pozornosti veřejnosti.
Schopnost masových médií ovlivňovat významnost témat ve veřejné agendě = schopnost masových médií nastolovat agendu Možnosti – umístění titulní strana, nebo uvnitř listu, velikost zprávy, opakování, hlavní zpráva dne, velikost prostoru – plocha nebo čas pro informaci, řazení zpráv v TV a rozhlase atd. Co z toho vyplývá pro IMK? Pro SMK?
ČASEM VEŘEJNOST PŘIJME TUTO NÁPOVĚDU VÝZNAMU ZA SVOU A STÁVÁ SE TAKÉ JEJÍ PRIORITOU 5. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK Média říkají veřejnosti na co má myslet, návazně pak často i to, co si o tom má myslet. AGENDA MÉDIÍ NASTOLUJE VEŘEJNOU AGENDU. Jde o kauzální vztah příčiny a následku
6. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
7. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK PŘÍKLAD VYTVÁŘENÍ KRIZE PROSTŘEDNICTVÍM ZPRAVODAJSTVÍ V MÉDIÍCH SRN podzim 1973 Počet negativních zpráv o dodávkách ropy v médiích SRN byl vyšší, než počet pozitivních zpráv o dodávkách ropy. Rostl počet zpráv v profilaci „krize“. V listopadu vláda – omezení rychlosti na dálnicích, zákaz – jízdy v neděli na 4 týdny. Teprve v lednu a únoru 1974 se situace zklidnila.
Zdroj krize? Zprávy o zvýšení cen ropy v arabských zemích a bojkot dodávek do USA a Holandska, jen ve 3 seriózních titulech a 2 bulvárních – celkem 1400 článků o dostupnosti ropy a ropě = vyvolání krize. Výsledky výzkumů VM – listopad – 2/3 respondentů – obavy, že bude krize. Nárůst prodeje ropných produktů v říjnu – až o 31 %. Jak klesal počet negativních zpráv – pokles obav respondentů na 1/3 KRIZOVÁ STUACE ZPŮSOBENA NIKOLIV NEDOSTATKEM PALIVA, ALE VYSOKOU INTENZITOU NEGATIVNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ. 8. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
Nejen kognitivní účinek médií, ale i behaviorální efekt – lidé se začali jinak chovat.
9. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK ACAPULSKÁ TYPOLOGIE ÚČINKŮ AGENDY SETTING
10. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
Perspektiva I - KONKURENCE Měří se % zpráv k tématu v celku média – konkurenční vztah témat – respondent volí mezi tématy.
Perspektiva II - AUTOMAT Počítá s tím, že se jedinec nechá přímočaře ovlivnit z témat, aniž by byla souvislost mezi významem témat v médiích a pořadím daným jedinci.
Perspektiva III – HISTORICKÝ VÝVOJ Zaměřeno na jedno téma, kterému veřejnost přikládá největší význam.
Perspektiva IV – KOGNITIVNÍ PORTRÉT Významnost jednoho tématu v agendě jednotlivce před mediálním vlivem a po něm. 11. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK RELEVANCE A NEJISTOTA – PRIZMA POHLEDŮ NA OKOLNÍ SVĚT Jak se orientujeme v okolním světě? Podle toho, co je pro nás relevantní, významné. Za relevantní považujeme v případě obecně závažných sociálně politických témat (data z výzkumu v USA): občanskou povinnost,
silné emoce, osobní zájem, vliv okolí. 12. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK Takto byla např. vnímána témata: nezaměstnanost, schodek rozpočtu, ale i AIDS, znečištění životního prostředí. Míra nejistoty souvisí s úplností informací o tématu: pokud je člověk dostatečně informačně saturován, jeho míra nejistoty je nízká. Pokud je relevance tématu vysoká a jistota nízká, potřebuje veřejnost orientaci v tématu = přísun relevantních informací, tedy komunikační kampaň.
Platí: čím vyšší míra vzdělání, tím vyšší potřeba orientace v tématech. Co z toho vyplývá pro SMK?
Ale neplatí prostá závislost: vysoká informovanosti = zájem veřejnosti.
intenzita 13.
prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK VTÍRAVÁ A NEVTÍRAVÁ TÉMATA Některá vyčnívají nad ostatní, vtírají se do našich životů, jsou pro nás významná, máme s nimi osobní zkušenost – nezaměstnanost, daně, inflace, stav ekonomiky.
Nevtíravá vnímáme především z masových médií – např. zahraniční politika, důvěryhodnost vlády, vládní výdaje, ŽP, drogy a zločinnost, rasové problémy, energetika.
HLAVNÍ HLEDISKO DĚLENÍ – POTŘEBA SOCIÁLNÍ ORIENTACE. Lidé se obracejí k médiím, aby snížili míru nejistoty v problému. 14. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
Vtíravost a nevtíravost témat je závislá na míře osobní významnosti. Čím větší je potřeba jednotlivce orientovat se v oblasti veřejných věcí, tím je pravděpodobnější, že bude naslouchat agendě masových médií. Potřeba orientace je podmíněna - jak ukazují americké výzkumy – především stupněm vzdělání.
15. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK OSOBNÍ ZKUŠENOST S VEŘEJNÝMI TÉMATY ZDROJE VEŘEJNÝCH TÉMAT masová média osobní zkušenosti – rodina, přátelé, spolupracovníci VÝZNAM TÉMAT ta, která se nás osobně dotýkají= nejdůležitější = vtíravá
16. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
17. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK NEVTÍRAVÁ TÉMATA – obvykle malá osobní zkušenost a orientace: Důvěryhodnost vlády, vládní výdaje, zahraniční věci, životní prostředí, energetika , zločinnost, rasové vztahy a sociální problémy
VTÍRAVÁ TÉMATA – vstupují do běžného života lidí Nezaměstnanost, daně, inflace a všeobecný stav ekonomiky Nejde ale o protiklad VTÍRAVÁ / NEVTÍRAVÁ – vliv má vývoj společnosti, témata v masové komunikaci, význam témat pro komunitu, faktický vliv na život v dané oblasti, intenzita sledování masových médií atd.
18. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK PLATÍ Čím větší potřeba orientace v tématu, tím vyšší pravděpodobnost, že bude naslouchat agendě masových médií a téma se stane veřejnou agendou.
Platí, že míra intenzity a důrazu, jaké na téma klade zpravodajství masové komunikace, určuje, jakou intenzitu tématice dává veřejnost. OBJEKT ZÁJMU – to, na co se upíná naše pozornost. Objekty mají řadu atributů – charakteristik a vlastností, které vlastně definují objekt. 19. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK Vznik teorie nastolování agendy druhého stupně Teorie analýzy atributů sdělení – MÉDIA NÁM ŘÍKAJÍ, NA CO MYSLET, JAK PŘEMÝŠLET, CO SI MYSLET……?.
20. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected]
10. AGENDA SETTING A IMK Atributy politiků – výsledky výzkumů USA: Kompetence Soucit Politické přesvědčení Věcné názory Zastávaná ideologie Formální kvalifikace
Osobnost Nepodplatitelnost Bezúhonnost Zkoumá se také např. tón atributů – pozitivní, negativní, neutrální. 21. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK „Média nastolují agendu tehdy, když úspěšně upoutávají pozornost na nějaký problém. Budují veřejnou agendu , když poskytují kontext určující, jak o daném tématu lidé uvažují a jak hodnotí jeho význam.“ McCombs: Agenda setting, str. 122 PŘÍKLAD: Japonsko, červen 1992 – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji Sledovány deníky Asahi a Yomiuri, publikování 8 aspektů globálního životního prostředí – kyselý déšť, ochrana volně žijící zvěře, populační exploze, globální oteplování atd. Růst počtu informací Březen 1992 - čtyři měsíce před konferencí Duben, květen 1992 Červen 1992
91 zpráv a článků již 162 194
Pozornost veřejnosti soustředěna na tato témata! 22. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK Agenda setting je trvale obohacována Teorie udělování statusu, stereotypizace, budování image, gatekeeping. Udělování statusu – zvyšování významu osobnosti, jevu, díky zvýšené mediální pozornosti.
Stereotypizace a budování image – souvisí s atributy Gatekeeping – proces selektivního výběru událostí, kdo nastoluje veřejnou agendu? PROCES RÁMCOVÁNÍ: „rámcovat znamená vybírat určité aspekty vnímané reality a zvyšovat jejich významnost ve sdělovaném textu tak, že se prosazuje určitá definice problému, kauzální vysvětlení, morální hodnocení či doporučené řešení nastolené tématiky.“ str.133
Jde tedy o záměrný výběr určitých atributů! 23. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK Rámce prosazují určitou definici tématu, kauzální zdůvodnění, morální hodnocení, doporučené řešení. Zdůraznění některého atributu v rámci – vliv na vnímání významnosti tématu
24. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
25. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK ZPRAVODAJSKÉ ZDROJE: vláda, ministerstva, prezident, politika. Výrazně ovlivněno kulturou dané země. Ostatní zpravodajská média: zájmové skupiny – lobby, aktivity PR, NNO, svět vědy, agenda tiskových agentur atd. Až polovina informací v některých velkých amerických denících pochází z těchto zdrojů – informace poskytované médiím zejména PR. Např. diskuse v USA o volném držení zbraní – lobby výrobců a prodejců. Zpravodajské normy: přístup novinářů k tématice, pravidla výběru informací, zvyklosti.
Mediální agenda: vzájemné ovlivňování mezi médii, napodobování rámce a atributů, titulních stran novin a věnování pozornosti určitým tématům.
26. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected]
10. AGENDA SETTING A IMK Postoje a jednání se obvykle řídí poznáním – co člověk ví, co si myslí a čemu věří.
27. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK ROLE MASOVÝCH MÉDIÍ: dohled nad širším okolím tvorba konsenzu mezi různými společenskými vrstvami přenos kultury „Media nastolují agendu tehdy, když úspěšně upoutají pozornost na nějaký problém. Budují veřejnou agendu, když poskytují kontext určující, jak o daném tématu lidé uvažují a jak hodnotí jeho význam.“ McCombs, str.204
28. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::
10. AGENDA SETTING A IMK
29. prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.,
[email protected] ::