1. Základy řízení jakosti. Základní pojmy (produkt, jakost, způsobilost,management,…) Normy ČSN EN ISO 9000 Produkt – je definován jako „výsledek procesu“ (služba,software,hardware,zpracované materiály) Proces – je definován jako „soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy“ Jakost – souhrn vlastností a znaků výrobku nebo služby, které mu / jí dávají schopnost uspokojovat předem stanovené nebo předpokládané potřeby. Třída – je kategorie nebo pořadí dané různým požadavkům na jakost produktů, procesu nebo systému, které mají stejné funkční použití. Způsobilost – schopnost organizace, systému nebo procesu realizovat produkt, který splní požadavky na tento produkt. Management – koordinované činnosti pro zaměření a řízení organizace. Management jakosti – koordinované činnosti pro usměrňování a řízení organizace s ohledem na jakost. Vrcholové vedení – je osoba nebo skupina osob, která na nejvyšší úrovni usměrňuje a řídí organizaci. Spolehlivost – je souhrnný termín používaný pro popis pohotovosti a faktorů, které ji ovlivňují : bezporuchovost, udržovatelnost a zajištěnost údržby.
Normy ČSN EN ISO 9000 ČSN EN ISO 9000 - Systémy managementu jakosti. Základy, zásady a slovník (popisuje základy a zásady systémů managementu jakosti a specifikuje terminologii systémů managementu jakosti). ČSN EN ISO 9000-1 - Normy pro management jakosti a zabezpečování jakosti ČSN EN ISO 9000-3 - Normy pro management jakosti a zabezpečování jakosti. Směrnice pro použiti ISO 9000-1 ČSN EN ISO 9001 - Systémy managementu jakosti. Požadavky na systém managementu jakosti pro případ, že organizace musí prokázat svoji schopnost poskytovat produkty, které požadavky zákazníka a aplikovatelné požadavky a že má v úmyslu zvýšit spokojenost zákazníků. ČSN EN ISO 9004 - Systémy managementu jakosti. Směrnice pro zlepšováni výkonnosti (poskytuje směrnice, které berou v úvahu jak efektivnost, tak účinnost systémů managementu jakosti. Cílem této normy je zlepšováni výkonnosti organizace, spokojenosti zákazníků a jiných zainteresovaných stran). ČSN EN ISO 30011 - Směrnice pro prověřováni systémů jakosti. Návod na auditovaní systému managementu jakosti a systému environmenlálniho managementu. Zásady managementu jakosti : Zaměření na zákazníka, Vedení a řízení zaměstnanců, zapojení zaměstnanců, Procesní pojetí, Systémové pojetí managementu, Neustálé zlepšování, Rozhodování na faktech, Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy
2.Paretova analýza Na základě sledování závad, které se vyskytují ve výrobním procesu se pomocí P-analýzy stanový pořadí jejich odstraňování a to podle počtu a podle závažnosti. Samotná Paretova analýza jakost výrobního procesu nezvyšuje! Pouze určuje pořadí důležitosti pro odstraňování jednotlivých závad. Cíl Paretovy analýzy: Rozbor jakosti vyráběných dílů u dodavatele jako podklad pro racionalizaci přejímky a k provedení nápravných opatření zaměřených ke snížení počtu vad a tím ke zkvalitnění výrobního procesu. Postup analýzy 1. Sledováni procesu podobu minimálně dvou týdnů, při kterém se zapisuji všechny vzniklé vady při výrobě dílů dle kusovníku. 2. Vypracování bodovací tabulky pro stupně závažnosti vad. Tab. 1 Bodovací tabulka pro stupně závažnosti vad Závažnost vady Počet bodů Charakteristika závažnosti vady I I Snadno odstranitelná vada, která nemá vliv na smontování II 5 Vada znesnadňující smontování výrobku III 25 Vada znemožňující smontováni výrobku IV 100 Vada, která může být příčinou havárie výrobku 3. Vypracování základní tabulky vad, uspořádané podle položek v kusovníku. Podkladem názvy a počty vad získané při sledování a bodovací tabulka 4. Zpracování uspořádaných tabulek podle počtu vad a podle počtu bodů doplněné kumulativními počty v procentech. 5. Grafické znázornění kumulativního počtu vad a kumulativního počtu bodů v procentech ve formě tzv. Lorencovy křivky. 6. Zpracování Paretových diagramů podle počtu vad a podle počtu bodů. 7. Vyhodnocení Paretovy analýzy. Před vyhodnocením závěrů Paretovy analýzy je třeba přesné formulovat vlastní cíle. Kvantifikuji se ekonomické ztráty z důvodů daných poruch, jejich závažnost a podle toho se volí příslušné kriterium pro vyhodnocení Lorenzovy čáry. Kritérium 50% Podle tohoto nejčastěji používaného kritéria se za „životné důležité" pokládají ty, které obsahuji více jak 50% vad, respektive bodů. Těmto položkám (dílům) je třeba z hlediska zvyšování jakosti výrobního procesu věnovat přednostní pozornost. Kritérium průměrné hodnoty ukazatele ztrát Pro výběr „životně důležitých" položek je možno použít průměrného počtu vad, resp. bodů, připadajících na jednu položku.Smysl tohoto kritéria je v tom, že stanoví „bod zlomu", tj. takový počet položek, po kterých je přírůstek kumulovaných hodnot menší než průměrný, Lorenzova čára kumulovaných hodnot se již v bodu zlomu začíná ohýbat. Toto kritérium vede zpravidla k většímu počtu „životně důležitých" položek než kriterium 50%. Kriterium α Málo používané kriterium, které však dává velmi objektivní výsledky. Vychází se z počtu reklamací, jako náhodné veličiny, která se řídi záporným exponenciálním rozdělením. Na hladině předem zvolené pravděpodobnosti α se dá určit, které funkční skupiny je možno pokládat za významně odlišné z hlediska počtu reklamací. Volí se α = 0,01 a 0,00135.
3.Metoda QUALITY JOURNAL Metoda Quality Journal ( dále jen QJ ) se používá v případě zvyšování jakosti výrobního procesu odstraňováním jedné konkrétní závady zjištěné například na základě Paretovy analýzy. Při metodě QJ jsou využívány následující nástroje: postupový diagram. Paretův diagram. Ishikawúv diagram příčin a následků regulační diagramy apod. Aplikace metody QJ bude probíhat podle průběhového diagramu
Tabulka příčin problému a četnost Možné příčiny problému (díra je příliš Počet hlasů velká či malá,nebo není kruhová) 1. Nevhodný řezný nástroj 6 (otupí se za 3ny) 2. Nedostatek řezné kapaliny (zahřátí, následná deformace) 3. Deformace kusu ve svěráku frézky 4. Příliš vysoká řezná rychlost 5. Frézka nemá dostačující tuhost (vibrace)
2 4 2 1
4. Základní zákony a vyhlášky pro oblast metrologie, orgány státní správy a jejich hlavní činnosti v metrologii. Základní zákony a vyhlášky pro oblast metrologie Zákon č.474/1992 Sb. upravuje působnost ministerstva průmyslu a obchodu ČR jako ústředního orgánu státní správy pro technickou normalizaci, metrologií a zkušebnictví. Zákon č.20/1993 Sb. o zabezpečení statní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona Č.22/1997 Sb. a zákona č.505/1990 Sb. ve znění zákona č.l 19/2000Sb. určuje působnost orgánů státní správy Přehled základních právních předpisů pro metrologii: - zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., 13/2001 Sb., 137/2002 Sb. a 226/2003 Sb.; - zákonem č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní zprávy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví; - zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých zákonů, ve zněni zákona č. 71/2000 Sb.; - vyhláškou MPO č. 262/2000 Sb., ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měřeni; - vyhláškou MPO č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování. - vyhláškou MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
Orgány státní správy a jejich hlavní činnosti v metrologii. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR mimo jiné zabezpečuje řízení státní politiky v oblasti metrologie a zajišťuje řízení ostatních orgánů státní správy (ÚNMZ, ČMI, ČIA). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ - řídí činnost orgánů státní metrologie - stanoví měřidla podléhající povinnému ověřování - schvaluje a vyhlašuje statní etalony a české referenční materiály - povoluje výjímky ze statní metrologické kontroly měřidel Český institut pro akreditaci (ČIA) - provádí akreditaci zkušebních a kalibračních laboratoří - stanovuje kvalifikační požadavky na posuzovatele a na pracovníky akreditovaných míst - buduje a zajišťuje akreditační systém v ČR podle evropských norem rady 45 000 - zastupuje ČR v příslušných mezinárodních organizacích Český metrologický institut (ČMI) - zabezpečuje českou státní a primární etalonáž jednotek a stupnic fyzikálních a technických veličin - uchovává, zdokonaluje a mezinárodně porovnává předmětné etalony - provádí výzkum a vývoj v oblasti metrologie - zpracovává návrhy výměrů o stanovených měřidlech - provádí registraci výrobců a opravářů měřidel
5. Technická kontrola ve strojírenském závodě. Typy kontrol, zařazování kontrol v technologickém postupu, obsah kontrolní návodky Technická kontrola v podniku sestává ze čtyř základních částí: a) Vstupní kontrola - zajišťuje, aby všechny vstupy,(materiál, polotovary, subdodávky atd). odpovídaly všem požadavkům na jakost. Patří sem: - kontrola rozměrů a jakosti nakupovaného materiálu a polotovarů - kontrola funkce a úplnosti nakupovaných výrobků - vyhotovuje protokoly o provedených kontrolách - dohlíží na správné třídění, značení a ukládání dodávek materiálu a výrobků, - spolupracuje při inventarizaci zásob materiálu, - navrhuje, ověřuje a zavádí nové kontrolní metody a vypracovává kontrolní návodky pro náročné kontrolní operace.
b) Výrobní kontrola - zajišťuje technickou kontrolu v průběhu výroby. Její základní činnosti jsou následující: -
kontroluje jakost prvních kusů vyrobených po seřízení stroje, nebo po použití jiného materiálu, zavádí, přip. sama provádí všechny druhy kontrol, předepsané technologickým postupem, provádí technologické a funkční zkoušky, uplatňuje požadavky na laboratorní zkoušky, kontroluje dodržování technologické kázně, navrhuje, ověřuje a zavádí nové metody výrobní kontroly a vypracovává návodky
Technologický postup - Základní předpis, který určuje, kdy se má jaká kontrola zařadit do výroby procesu. Kontrolní operace kontrola polotovarů kontrola před a po tepelném zpracování kontrola před a po náročné operaci konečná kontrola.
c) Výstupní technická kontrola -
kontroluje funkci a úplnost hotových výrobků před expedici, kontroluje komplexnost dodávek kontroluje provedení konečné úpravy výrobků, konzervace, balení, kontroluje demontáž výrobků, jestliže se výrobek expeduje v komponentech potvrzuje jakost výrobků zpracovává předepsanou kontrolní dokumentaci vyřazuje nejakostní výrobky zajišťuje zmetkové řízení, které určí příčiny
d) Kontrola pracovních prostředků -
provádí přejímání a kontrolu nářadí, provádí kontrolu ve výrobě speciálních strojů a nářadí, provádí kontrolu přesnosti výrobních strojů a vyhotovuje příslušné protokoly.
Kontrolní návodky - U složitějších a náročných kontrolních operací definuji kontrolní technologii -
Předmět kontroly Prostředky kontroly Způsob kontroly Subjekt kontroly Místo kontroly Zařazení kontroly Četnostní kontroly Časová náročnost kontroly
6.Kategorie měřidel dle zák.505/1990sb o metrologie znění všech doplňků Měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými měřícími zařízeními se podle zákona č.505/1990 Sb. ve znění č.l 19/2000 Sb. člení na : a. etalony, b. pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla) c. pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla) d. certifikované referenční materiály Etalon je ztělesněná míra, měřící přístroj, měřidlo, referenční materiál nebo měřící systém, které jsou určeny k definováni, realizování, uchovávání nebo reprodukování jednotky nebo jedné či více hodnot veličiny pro referenční účely. Mezinárodni etalon je etalon uznaný mezinárodní dohodou k tomu, aby sloužil v mezinárodním rozsahu jako základ pro stanovení hodnot jiných etalonů předmětné veličiny. Národní státní etalon je etalon uznaný národním rozhodnutím k tomu, aby sloužil v dané zemi jako základ pro stanovení hodnot jiných etalonů předmětné veličiny. Primární etalon je etalon, který je označený nebo Široce uznávaný jako etalon, který má nejvyšší metrologickou kvalitu ve stanovené oblasti a jehož hodnota je přijímána bez odkazu na jiné etalony stejné veličiny. Referenční etalon je etalon nejvyšší metrologické jakosti, dostupný v daném místě, nebo v dané organizaci, z něhož se odvozují zde prováděná měření. Etalon přenosu je etalon používaný jako prostředek při vzájemném porovnávání etalonů. Cestovní etalon je etalon, často speciálního provedení, určený pro přenos jednotky mezi jednotlivými lokalitami. Pracovní etalon je etalon, většinou kalibrovaný vzhledem k referenčnímu etalonu, který se běžně používá pro kalibrování nebo kontrolu koncových měrek, měřidel, nebo referenčních materiálů.
7. Podmínky pro zajištění jednotnosti a správnosti měření. Justování, kalibrace, návaznost měřidel, zkušební laboratoře ČSN EN 1SO/1EC 17 025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. zkouška : technická operace, při níž se zjisti jeden nebo více znaků daného výrobku, procesu nebo služby podle specifikovaného postupu zkušební metoda : specifikovaný technický postup pro provedení zkoušky protokol o zkoušce : dokument udávající výsledky zkoušky a jiné informace týkající se zkoušek; zkoušení způsobilosti (laboratoře) : zjišťování schopnosti laboratoře provádět zkoušky a to pomocí mezilaboratorního porovnáni zkoušek akreditace (laboratoře): oficiální uznání, že zkušební laboratoř je způsobilá provádět určité zkoušky nebo určité druhy zkoušek; Úkoly a zaměřeni zkušební laboratoře - vydávání protokolů o zkouškách - návrh a ověřeni nových metod měření - kontrola pracovních měřidel a podle stupně jejich opotřebování vyřazování z provozu - předkládání etalonů měr, koncových měrek a stanovených měřidel k ověřování správnosti - kontrola pracovních měřidel a podle stupně jejich opotřebování vyřazování z provozu Požadavky na zkušební laboratoř - pracovní prostory, přístrojové a další technické vybavení, personální obsazení a kvalifikace pracovníků, akreditační kritéria, organizační a materiální zabezpečení, právní postavení a legislativní zabezpečení, technická způsobilost Předpoklady spolehlivého přesného a správného měření v oboru měření délek jsou následující: - teplota: (20 + 0,5)°C - pro nejpřesnější měřeni až (20 ±0,!)°C - relativní vlhkost: (55 - 60) % - intenzita umělého osvětleni : 800 Ix - pro zvláště náročné práce až 1200 Ix - přípustná hlučnost : max. 55 dB - bezprašnost ( u zvláště náročných měření je definován počet zm prachu v 1 cm1) - prostředí bez vibrací, elektromagnetických poruch nebo rušení - dostatek prostoru - klid a pohoda pro soustředění na práci - estetické prostředí
Požadavky na stavební provedení zkušebních laboratoří -
Situační umístěni laboratoře, Konstrukce budovy, Podlaha, Bezprašnost, Ochrana před, elektromagnetickým zářením, Klimatizace, Osvětlení, Rozvody energii
Justování - je operace určená k tomu, aby funkční stav a správnost měřidla odpovídaly podmínkám jeho používání. Kalibrace - je soubor úkonů, které dávají za určených podmínek závislost mezi hodnotami indikovanými měřicím přístrojem a mezi hodnotami realizovanými referenčním etalonem. Kalibrace se provádí u etalonů a pracovních měřidel. Může ji provádět akreditovaná zkušební laboratoř, není však podmínkou. Stačí, aby vlastnila referenční etalon splatným kalibračním listem a odpovídající prostory, zařízení a kvalifikované pracovníky.
8. Přesnost měření, definice, charakteristiky, opakovatelnost, reprodukovatelnost. Vlivy na přesnost měření Přesnost měření: těsnost shody mezi výsledkem měření a (konvenční) pravou hodnotou měřené veličiny. Přesnost je kvalitativní pojem a nedá se přímo kvantifikovat. Při hodnocení jakosti konkrétního měřidla nás zajímá přesnost měřidla, která je definována pro určité konstantní podmínky (vnější prostředí - teplota, tlak, vlhkost, časový gradient teploty atd.), včetně kvalifikace pozorovatele. K základním charakteristikám přesnosti měřidla, které se dají kvantifikovat, patří; - Rozlišitelnost (indikačního zařízení) : vyjádření způsobilosti indikačního zařízení rozlišit velmi blízké hodnoty indikované veličiny. Rozlišitelnost je interpretována například jako hodnota jednoho dílku stupnice. - Pozor ! Největší dovolená chyba měřidla je zpravidla větší než rozlišitelnost, proto při odečítání měřené hodnoty na stupnici neodhadujeme zlomky nejmenšího dílku. - Největší dovolená chyba (měřidla) : extrémní hodnota chyby daného měřidla povolená specifikacemi, normou, garantovaná výrobcem atd. Největší dovolená chyba měřidla závisí zpravidla na absolutní hodnotě měřené veličiny.
δ = ± ( A + B ⋅ L) ≤ C
[µm]
kde: L - hodnota měřené veličiny v mm (případně v m), A - konstanta zahrnující vliv náhodných chyb, B - konstanta zahrnující vliv nevyloučených systematických chyb, C - horní hranice chyby δ.
Opakovatelnost (výsledků měření) je těsnost shody mezi výsledky po sobě následujících měření téže měřené veličiny , provedených za stejných podmínek měřeni. Podmínky opakovatelnosti : tentýž postup měření, pozorovatel, měřicí přístroj, totéž místo, opakování v průběhu krátké Časové periody.
Reprodukovatelnost (výsledků měření) je těsnost shody mezi výsledky měření téže veličiny provedenými za změněných podmínek měření. Mezi změněné podmínky měření lze zahrnout : princip měření, metodu měření, pozorovatele, měřicí přístroj, referenční etalon, místo, podmínky použití. Čas. Reprodukovatelnost může být kvantitativně vyjádřena charakteristikami rozptylu výsledků. Vlivy na přesnost měření -
chyby soustavné (systematické) chyby nahodilé (náhodné) omyly Použité měřící přístroje Použité měřící metody (přímá, nepřímá, dotykové, bezdotykové, definiční, odvozené) Vliv prostředí …..
9. Chyby měření. Základy teorie chyb Absolutní chyba měření (∆) je rozdíl mezi naměřenou hodnotou a skutečnou hodnotou měřené veličiny ∆ = xm − x p kde: xm – je změřená hodnota měřené veličiny xp – je skutečná (pravá) hodnota měřené veličiny Relativní chyba měření (δ) je podíl chyby měření a skutečné (pravé) hodnoty naměřené veličiny xm − x p xm − x p δ= , δ = ⋅ 100 [%] xp xp Rozdělení chyb měření
Náhodná chyba je výsledek měření minus střední hodnota, která by vznikla z nekonečného počtu měření téže měřené veličiny uskutečněné za podmínek opakovatelnosti. V praxi lze provést pouze odhad náhodné chyby.
Systematická chyba je střední hodnota, která by vznikla z nekonečného počtu měření téže měřené veličiny, uskutečněných za podmínek opakovatelnosti, od které se odečte pravá hodnota měřené veličiny.
Chyba měření
∆ = ∆s + δ
∆ s - systematická chyba δ - náhodná chyba
Korekce je algebraicky připočtená hodnota k nekorigovanému výsledku měřeni ke kompenzaci systematické chyby. Korekce se rovná odhadu systematické chyby. Mezi základním souborem a výběrem platí důležité vztahy, při jejichž vyjádření je třeba rozlišovat tyto pojmy a symboly : náhodný výběr (stručně jen výběr) má rozsah n a charakteristiky: x = aritmetický průměr (výběrový) s = směrodatná odchylka (výběrová) s2 = rozptyl (výběrový) základní soubor má rozsah N a parametry: µ = aritmetický průměr (základního souboru), σ = směrodatná odchylka (základního souboru), σ2 = rozptyl (základního souboru).
10. Koncové měrky. Třídy přesnosti, použití, kontrola, požadavky na materiál. Definice: Koncová měrka - míra pravoúhlého průřezu, vyrobená z materiálu odolného proti opotřebení, s jedním párem rovinných, navzájem rovnoběžných měřicích ploch, které mají schopnost přilnout k měřicím plochám jiných měrek nebo pomocným rovinným destičkám. - Pro koncové měrky platí norma ČSN EN ISO 3650 z roku 1999 - Délky 0,5 – 1000mm - Chyba způsobená nepřesností ve styku dvou měrek je 0,1-0,2µm - Měřící plochy jsou opracovány s vysokou rozměrovou přesností, drsností povrchu, rovinností a vzájemné rovinnosti Třídy přesnosti (4 třídy přesnosti koncových měrek) K – kalibrační 0 – používá se téměř výhradně pro etalony 1 – používá se jako etalon i jako pracovní měřidlo 2 – dílenské pro nastavování komparačních kontrol posuvných a mikrometrických měřidel apod. Koncové měrky se používají: - jako etalony délky, - pro nastavování a ověřování měřicích prostředků, - na přímé ověřováni délkových rozměrů průmyslových výrobků. Požadavky na materiál koncových měrek : - vysoká odolnost proti opotřebení - vysoká tvrdost - odolnost proti korozi - vysoká stabilita rozměru - malý koeficient délkové roztažnosti - dobrá nasávatelnost. Používaný materiál Nástrojová ocel ČSN 19 422. Nevýhodou tohoto materiálu je malá odolnost proti korozi. Proto je nutné používat při práci s ocelovými měrkami rukavice a po skončení měření provést vždy řádnou konzervaci, zvláště funkčních ploch. Karbid wolframu (WC) používá se pro svou vysokou tvrdost a otěruvzdornost jako koncové měrky v sestavě kalibrů. Oxydokeramika, většinou zirkonoxyd (ZrO2) - má vynikající vlastnosti - vysokou tvrdost, otěruvzdornost, stálost rozměru a hlavně 100 % odolnost proti korozi. Kontrola - vizuální - přilnavost (nasátí) – měřící plochy u sebe vlivem molekulárních sil - kontrola rovinnosti plochy – pomocí plan paralelního skla, které se nasune na plochu měrky ⇒ když je vše v pořádku není pozorovatelné žádné zabarvení - délek K,0 – pomocí interferenčního komparátoru – komparační metodou
11. Posuvná měřidla a jejich kontrola -
Neopravitelná měřidla Slouží k měření vnějších, vnitřních rozměrů a hloubek Pro měření rozteče otvorů, nepřístupných drážek, apod. speciálně upravené čelisti Rozsah měření: 0 – 150 mm, 0 – 200 mm 0 – 300 mm
Rozlišitelnost čtení měřeného rozměru: - Stupnice s noniem 0,1 (0,05 – 0,02) mm - S kruhovým číselníkem 0,05 (0,01) mm - S digitálním odměřováním 0,01mm Kontrola přesnosti posuvných měrek: 1. přesnost základní stupnice:
- pomocí koncových měrek - horizontálním délkoměrem IZA 2 2. kolmost pevné čelisti k vodícímu pravítku: - vlasovým úhelníkem 3. rovinnost (přímost) vodícího pravítka: - vlasovým pravítkem 4. rovnoběžnost čelistí: - průsvitem
12. Mikrometrická měřidla a jejich kontrola. Existuje velké množství druhů Jsou o 1. řád přesnější než posuvná měřidla Základní částí je mikrometrický šroub s maticí o stoupání 0,5 mm případně 1 mm a délce 25 mm. Delší šrouby se nevyrábí z výrobních důvodů Rozsah: 0 – 25 mm 25 – 50 mm 50 – 75 mm Třmenový mikrometr – hodnota jednoho dílku na stupnici je 0,01 mm. - výjimečně se dělají s přesností 0,001mm
1 - třmen; 2 - izolační kryt; 3 - pevný dotek; 4 - vřeteno; 5 - měřici plocha z tvrdokovu; 6 - bubínek se stupnicí; 7 - referenční čára; 8 - brzda (ustavující ústrojí); 9 - spojka (řehtačka); 10 - rychlopohon) Mikrometry s digitálním odměřováním mají rozlišitelnost 0,001 mm. Tyto mikrometry mají též možnost napojení na síť sběru dat k dalšímu zpracování. Třmenový mikrometr s přesným úchylkoměrem (mikropasametr) může sloužit po nastavení jmenovité hodnoty jako komparační měřidlo. Přesné třídotekové mikrometry na díry mohou mít mikrometrickou hlavici klasickou nebo digitální. Měřící doteky jsou rozpínány kuželem, na který tlačí shora mikrometrický Šroub Tvary měřících doteků: - na měření drážek, osazení atd. - měření závitů - měření ozubených kol - měření úzkých hlubokých drážek Kontrola – vizuální – jakost měřících ploch
- kužel - hrot a klín - talířové doteky - ploché doteky
13. Kalibry. Základní typy, použití kontrola. Použitím těchto měřidel nezjistíme skutečný rozměr kontrolovaného výrobku, ani úchylku od jmenovité hodnoty. Pouze kontrolované výrobky roztřídíme na dobré, opravitelné a neopravitelné (zmetky). Kalibry mohou být: - netoleranční: mají pouze jeden tvar, který se porovnává s kontrolovaným kusem - toleranční: mají stranu dobrou – pro kontrolu horního (dolního) mezního rozměru pro hřídele (díry) stranu zmetkovou – pro kontrolu horního (dolního) mezního rozměru pro hřídele (díry) Kontrolovaný rozměr leží uvnitř tolerančního pole, jestliže dobrá strana kalibru projde a zmetková neprojde. Kontrola pomocí nich je jednoduchá, rychlá a spolehlivá Rozdělení kalibrů: dílenské kalibry porovnávací kalibry
přejímací kalibry
- pro kontrolu výrobků v provozu - pro kontrolu dílenských kalibrů a to : pro kontrolu dobré strany - nové pro kontrolu dobré strany - opotřebované pro kontrolu zmetkové strany - pro přejímací orgány.
Základní typy kalibrů: Válečkové – jednostranné, oboustranné Ploché kalibry jednostranné Odpichy s kulovými konci Třmenové kalibry – oboustranné, jednostranné
Označení kalibrů: jmenovitý rozměr v mm toleranční pole se stupněm lícováni mezní úchylky dobré a zmetkové strany značku lícovací soustavy značku výrobce Odlišení zmetkové strany od strany dobré:
barevným označením, sražením hran, zkrácením měřicích ploch, výkružky nebo nákružky na, číselným nebo slovním označením zmetkové strany, Závitové kalibry: kontrola závitu pomocí těchto kalibrů zajišťuje sešroubovatelnost a vyměnitelnost, včetně požadované vůle. Prakticky se současně kontroluje střední průměr závitu, stoupání, případně i tvar závitu. Pro kontrolu šroubu se používá : - mezních závitových kroužků - třmenových kalibrů (hřebínkových, rolničkových) - třmenových kalibrů hladkých (pro velký průměr závitu) Pro kontrolu matice se používá : - mezní závitový trn - válečkový kalibr hladký (pro malý průměr závitu)
14. Měřidla s převodem mechanickým. Základní typy, použití, rozlišitelnost 1.) Pákový převod - je tvořen dvouramennou pákou pro kterou platí P = -
-
-
a l = b L
Konstrukční provedení pák může být přímé, lomené a pod,, uložené na břitech nebo čepech Maximální převod : 1:10 až 1 :30 U vícenásobných převodů může být dosaženo převodů 1:50 až 1:100. Hodnota jednoho dílku stupnice je 0,02 až 0,01 mm. S počtem převodů rostou pasivní odpory, mrtvé chody, v důsledku čehož se snižuje přesnost a citlivost přístroje.
2.Pružinový převod Pružina ve tvaru svinutého ocelového pásku je napínána pohybem měřícího doteku. Ukazatel uchycený uprostřed svinutého pásku se pohybuje se značným zvětšením. Přistroj sestrojený na tomto principu se jmenuje mikrokátor (viz obr.). Měřicí dotek 6. napíná svinutý pásek přes pružinu 4. Hlavní čep je uložen v tělese přístroje pomoci kruhové pružiny 5 -tl. 0,1 mm. Toto uložení realizuje daný převod prakticky bez vůle, S minimálními pasivními odpory. Mikrokátory se vyrábí s dělením stupnice 1 µm, 0,5 µm, 0,2 µm, 0,1µm
3.) S ozubenými koly a segmenty -
Nejběžnějším představitelem této skupiny je číselníkový úchylkoměr Axiální pohyb doteku je převáděn ozubenými kolečky na ručičku (ukazatele). Na kruhové stupnici se odečítá hodnota úchylky.
Úchylkoměry: - Setinové:
zdvih doteku je 0 - 10 mm 1 otáčka ručičky = 1 mm= 100 dílku 1 dílek = 0,01 mm - Tisícinové: zdvih doteku je 0 - 1 mm 1 otáčka ručičky = 0,1 mm = 100 dílků 1 dílek = 0,001 mm
Páčkové – pro kontrolu v nepřístupných místech – zdvih: ± 0,4 mm. – 1 dílek = 0,01 mm Dutinoměry - pomocí vyměnitelných doteků se nastavuje jmenovitá hodnota rozměru díry (SUBITO)
4.) S kombinovaným převodem Nejčastější kombinací je převod pákový a ozubený.Do této skupiny patří přístroj passametr pro měření vnějších průměrů apasimetr k měření vnitřních průměrů. Mikropassametr - je passametr doplněný mikrometrickým šroubem, - dělení stupnice je po 0,01; 0,005; 0,002; 0,001 mm - passametru (bez mikrometrického šroubu) se nastavuje jmenovitá hodnota kontrolovaného rozměru pomocí koncových měrek.
15. Kontrola závitů Druhy kontrol Komplexní (souhrnná) kontrola – provádí se pomocí závitových kalibrů (zahrnuje šroubovatelnost a vyměnitelnost včetně požadované vůle Parametrická kontrola Šroubů – kontrola vnějšího závitu Matice – kontrola vnitřního závitu Kontrola vnějších závitů 1. Informativní kontrola rozteče:
- závitové hřebínkové šablony - ocelová měřítka 2. Kontrola ∅d šroubu posuvným měřítkem 3. Kontrola středního ∅d2 šroubu mikrometrem s vyměnitelnými doteky - měří se 5x na různých místech
4. Třídrátková metoda - pomocí třmenového mikrometru - rozměr středního ∅d2 se měří nepřímou metodou na základě naměřené hodnoty přes drátky Md2 d 2 = Md2 - 2 x 2x .. z tabulek
5. Kontrola závitu na dílenském mikrometru
6. Závitové měrky Kontrola vnitřních závitů 1. Kontrola středního průměru závitu D2 komparačním měřidlem, stavitelným podle etalonu 2. Kontrola středního průměru závitu D2 na horizontálním délkoměru. Některá měřidla jsou koncipována pro měření vnějších i vnitřních závitů
16. Kontrola úhlů pomocí úhloměrů a úhlových měrek. Úhlové měrky - jsou nejjednodušší koncové úhlové míry. - jsou to ploché (2 až 16) mm vysoké hranoly jedním nebo několika definovanými úhly. - ramena úhlu jsou na měrce vytvořeny lapovanými rovinnými funkčními plochami (2- 4). - Materiálem měrek - nástrojová ocel - karbid chrómu.
Sinusová pravítka Má hranolovitý tvar, je odlehčeno řadou děr a na obou koncích má dva přesné kalené, broušené válečky, které mají přesnou vzdálenost os Horní strana může mít různé konstrukční úpravy (dorazy, prizma) Měřicí rozsah: 0° až 60° Rozlišitelnost: 5" Používá se pro měření sklonů, úkosů a kuželů
Měřený úhel se stanový podle vztahů:
H L H = L ⋅ sin α
sin α =
H L z − z1 tg∆α = 2 l
α = arcsin
17. Kontrola ozubených kol – míra přes zuby -
Ozubení se kontroluje buď proměřením základních úchylek nebo proměřením souhrnných úchylek při protáčení s kontrolním (ethalonovým) kolem. Podmínky spoluzabírajících kol: - přesnost a správnost tloušťky zubů - správnost a přesnost tvaru zubů a kvality povrchu zubů - minimální házivost (čelní, radiální)
Kontrola míry přes zuby -
Jde o nejrozšířenější metodu k přímému stanovení boční vůle Měření se provádí posuvným měřítkem, mikrometrem s talířovými doteky, tolerančním kalibrem, atd.. Rozměr přes zuby ovlivňují úchylky chyby dělení a proto je nutno kontrolovat více hodnot na obvodě (nejméně 4x) a určit průměrnou hodnotu. M – jmenovitý rozměr ∆MH – horní mezní úchylka ∆MD – dolní mezní úchylka δM – tolerance rozměru přes
zuby
δM = ∆M H − ∆M D Horní a dolní úchylka je vždy záporná, aby nevznikla vůle
Postup měření: Dle m,α, z → z normy určíme teor. Míru přes zuby a z´ (počet zubů přes které měřím)
z´=
α
180
+ 0,5 většinou nevyjde celé číslo. Zaokrouhlujeme : do 0,2 dolů od 0,2 včetně nahoru
Kontrola házení roztečné kružnice -
používá se úchylkoměr s vyměnitelnými doteky Nejčastěji kulový dotek Vyhodnocení: měření se provádí na každém zubu a naměřené hodnoty se zapisují do tabulky Z tabulky sestrojíme polární diagram a z něho určíme největší hodnoty obvodového házení a porovnáme s normou.
18. Kontrola struktury povrchu. Definice základních parametrů, přehled metod kontroly -
Obecně je velmi složitá Správnost stanovení je závislá na splnění řady předpokladů V součastné době se hodnota drsnosti označuje písmenem R s indexem a číslicí určující hodnotu
Základní parametry P - parametr - parametr vypočítaný ze základního profilu. R - parametr - parametr vypočítaný z profilu drsnosti. W - parametr - parametr vypočítaný z profilu vlnitosti.
Výškové parametry Pz, Rz, Wz - Největší výška profilu (součet výšky nejvyššího výstupku profilu Zp a nejnižší prohlubně profilu Zv v rozsahu základní délky). Pc, Rc, Wc - Průměrná výška prvků profilu (průměrná hodnota výšek Zt prvků profilu v rozsahu základní délky. Pt, Rt, Wt - Celková výška profilu (součet výšky nejvyššího výstupku profilu Zp a hloubky nejnižší prohlubně profilu Zv v rozsahu vyhodnocované délky). Pa, Ra, Wa -Průměrná aritmetická úchylka posuzovaného profilu (aritmetický průměr absolutních hodnot pořadnic Z(x) v rozsahu základní délky.
Délkové parametry PSm, RSm, WSm - Průměrná šířka prvků profilu (průměrná hodnota Šířek Xs prvků profilu v rozsahu základní délky. Přístroje – dotykové – dílenské (relativní snímače) – laboratorní (absolutní snímače) Pravidlo maxima – jen když je předepsáno na výkrese Pravidlo 16% - 16% naměřených hodnot může být nad specifikaci, která je uvedena na výkrese. Pokud je více tak drsnost nevyhovuje
