NOVÉ ZN NÍ NORMY SN 74 4505 PODLAHY – SPOLE NÁ USTANOVENÍ Úvod
Norma SN 74 4505 Podlahy - Spole ná ustanovení je v praxi velmi využívaná, avšak její zn ní z roku 1994 bylo již zastaralé a v n kterých pasážích dokonce nepoužitelné. Proto se eský normaliza ní institut rozhodl za adit do plánu normalizace její revizi ve vztahu k základním SN a EN, technickým p edpis m a sou asným technickým požadavk m. S žádostí o její vypracování nás v lo ském roce oslovil. Naše práce na revizi navázaly na již provedený rozborový úkol, který analyzoval zn ní z roku 1994, a to p edevším ve vztahu k sou asným platným eským normám a k harmonizovaným normám evropským. Rozborový úkol byl ešen Ing. M. Jurajdovou z ITC Zlín. Krom n j jsme vycházeli p edevším z vlastních odborných zkušeností a dlouhodobých kontakt s odborníky z oblasti podlah. V tomto sm ru jsme si vytkli za cíl p edevším v aktualizovaném zn ní normy upravit formulace v následujících oblastech: • reáln vymezit kritéria na rovinnost podlahových konstrukcí, • p esn definovat metodiku zjiš ování rovinnosti podlahových konstrukcí, • definovat požadavky na mechanické vlastnosti nosných vrstev podlah v návaznosti na platné harmonizované normy, • zreálnit hodnoty vlhkosti podkladních vrstev, požadované p i pokládce nášlapných vrstev, • poskytnout projektant m vodítko p i návrhu tlouš ky nosné podlahové vrstvy, • nov doplnit partii týkající se tzv. pr myslových podlah, která nebyla ve stávající norm v bec pojednána. Vzhledem k tomu, že materiálová základna v oblasti podlahových konstrukcí i její r znorodost se rychle rozvíjí, odvisí kvalita aktualizované normy i od co nejúpln jšího p ipomínkování návrh normy nejširším spektrem odborník jak z okruhu projektant , tak i dodavatel . K tomu jsme využili konferenci PODLAHY 2007, kde jsme ve sborníku konference zve ejnili podstatné ásti nultého návrhu normy. Následn byl dopracovaný první návrh textu normy rozeslán cca 300 subjekt m (mimo jiné i ú astník m zmín né konference). Ke konci íjna 2007 bylo k dispozici cca 40 relevantních stanovisek s nám ty a p ipomínkami. Koncem roku byly všechny došlé p ipomínky zapracovány a znovu rozeslány p ipomínkujícím subjekt m. Stanoviska docházela v pr b hu m síce ledna a února 2008. Tento as byl sou asn využit k n kolika osobním konzultacím s nejvýzna n jšími odborníky v oboru. V pr b hu m síce b ezna 2008 byly všechny dále došlé p ipomínky op t zapracovány. Sou asn byly prov eny všechny SN, resp. harmonizované SN EN, na které je odkazováno tak, aby ustanovení revidované normy nebyla v žádném p ípad v rozporu s t mito dokumenty. Kone né zn ní normy bylo rozesláno osmi odborník m, kte í se zú astnili definitivního p ipomínkování. Následn obdrželi zpracovatelé jednu odezvu, kterou obratem do textu zapracovali. Sou asn zapracovali do normy odkaz na zm nu Z3 SN EN 206-1, která vyšla v tomto roce. P edkládaná norma tedy prošla mnoha stup ovým p ipomínkováním a oponenturou odborník , kte í se pohybují v r zných materiálových oblastech (d ev né podlahy, betonové podlahy, plastové povrchy podlah atd.). Domníváme se, že nová norma významn posunuje možnosti projektant i realizátor navrhovat a provád t podlahové konstrukce podle nejaktuáln jších kritérií a s minimem závad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly i zkušební postupy, které jsou pro kontrolu kvality dokon ených podlahových konstrukcí nezbytné.
Nejpodstatn jší zm ny v novém zn ní normy P edm t normy P edm t normy byl nov p eformulován, a to takto „Tato norma stanovuje požadavky pro navrhování, provád ní a zkoušení podlah ve stavebních objektech. Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahy v bytové a ob anské výstavb a pr myslové podlahy. Norma se nevztahuje na nemovité kulturní památky a na objekty pro ustájení zví at. Norma nezohled uje specifické požadavky sportovních inností na podlahy.“ Z definice p edm tu normy je z ejmé, že nejv tší zm nou je rozší ení normy o problematiku pr myslových podlah. Ta nebyla v p edchozím zn ní SN 74 4505 v bec zohledn na. Termíny a definice Kapitola „Termíny a definice“ je d ležitou sou ástí každé normy. M la by zajistit, aby terminologii použitou v norm chápali všichni její uživatelé stejn a bylo tak minimalizováno riziko nedorozum ní v d sledku špatného pochopení textu. Nejd ležit jšími zm nami oproti verzi z roku 1994 je zavedení termínu pr myslová podlaha, definování pojmu podlahový pot r (podlahová mazanina) a rozd lení spár v podlaze na smrš ovací a dilata ní. Nová SN 74 4505 rozd luje podlahy na dva druhy. Kapitola 5 se v nuje podlahám v bytové a ob anské výstavb , kapitola 6 pak podlahám pr myslovým. Rozlišení do které z nich spadá konkrétní podlaha je specifikováno práv v definici pojmu pr myslová podlaha, která uvádí: „pr myslová podlaha je podlahovou konstrukcí, která je zatížena rovnom rným zatížením v tším než 5 kN/m2, nebo pohyblivým zatížením - manipula ními prost edky, jejichž celková hmotnost je v tší než 2000 kg. Pr myslovou podlahou je i konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu namáhání, chemickému p sobení, a to i v p ípad , že zatížení je menší než výše uvedené hodnoty.“ Ostatní podlahy pak spadají do kategorie podlah v bytové a ob anské výstavb . Na oba názvy druh podlah je tedy t eba se dívat jako na obvyklé umíst ní podlahy, kritériem pro rozd lení je zatížení. M že nastat situace, že nap íklad podlaha v kuchyni pro hromadné stravování bude muset mít v tší únosnost než 2000 kg/m2 a bude muset být navržena a provedena podle ustanovení pro pr myslové podlahy. Z p ipomínek které nám v rámci jednotlivých kol p ípravy textu normy došly bylo z ejmé, že pojmy podlahový pot r a podlahová mazanina, i konkrétn cementový pot r a betonová mazanina, nejsou v pov domí odborné ve ejnosti významov pevn ukotvené. Na základ zkušeností z p ipomínkových ízení i z vlastní praxe a rozhovor s lidmi z oboru se domníváme, že pojmy podlahový pot r a podlahová mazanina jsou synonyma, která technicky nic ne íkají o vlastnostech p íslušných vrstev, ani o technologii jejich pokládky. To potvrzují nap íklad i technické slovníky, které p i p ekladu do n m iny oba termíny p ekládají jako Estrich, do angli tiny jako screed. V p ípad spár v podlaze je t eba rozlišovat na spáry smrš ovací, které umož ují, aby prob hly p irozené objemové zm ny materiál (zejména betonu) a spáry dilata ní, které umož ují teplotní dilataci jednotlivých konstruk ních celk , bu pouze podlahy, nebo celé konstrukce. Dilata ní spáry musí zajistit volnost pohybu po celou dobu životnosti konstrukce. Obvykle se osazují speciálními kovovými profily, které zabra ují olamování hran a vnit ní prostor se vyplní trvale pružným materiálem. Na rozdíl od nich mají smrš ovací spáry pouze do asnou funkci, je t eba je provád t zejména u monolitických vrstev na bázi cementu (cementové pot ry, litá teraca apod.) a po odezn ní smrš ování je vhodné tyto spáry vyplnit tuhou zálivkou.
Technické požadavky Tak jako celá norma doznala i tato kapitola významné zm ny. Rozsah p ísp vku bohužel nedovoluje v novat se všem technickým parametr m, celkem jich je v kapitole 4 normy popsáno 18, v následujícím textu se proto zmíníme o t ch, které považujeme za nejd ležit jší. Hned první dva odstavce se týkají vzhledu podlahy, tedy parametru, který je astým p edm tem spor . Zde je ešen p ípadný vznik trhlin, který je obecn považován za nep ípustnou vadu. Výjimkou jsou betonové podlahy, v jejichž p ípad se norma odkazuje na základní normy pro navrhování betonových konstrukcí SN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí a SN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - ást 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. P i postupu nap íklad podle SN 73 1201 je t eba definovat p íslušnou kategorii požadavku na odolnost proti trhlinám. Pokud tento parametr není v zadání uveden lze využít rozd lení popsané v SN 73 1201, které postupuje podle použité výztuže a tedy podle nebezpe nosti jejího napadení korozí. Pro jednotlivé kategorie jsou definovány p íslušné limitní ší ky trhlin. Pro dimenzování je zárove uvedeno p i jakých kombinacích zatížení je t eba je posuzovat. V odstavci Stálobarevnost je reflektována p irozená vlastnost d eva m nit sv j odstín pod vlivem osv tlení, respektive oslun ní. P i nerovnom rném osv tlení m že dojít k nerovnom rné zm n barevného odstínu d ev ných podlah. Další dva odstavce se v nují rovinnosti povrchu vrstvy a místní rovinnosti povrchu. Zde je nutné upozornit, že se jedná o dv rozdílné vlastnosti, které mají jak rozdílný vliv na užívání podlahy, tak i odlišný zp sob zkoušení. Zvlášt bychom zde cht li pod kovat Ing. Šandovi z firmy Gefos a Doc. Mat jkovi, kte í významn p isp li k textu t chto odstavc a p íslušných odstavc z kapitoly Zkoušení. V p ípad rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovn náhodn vybraných bod skute n provedené podlahy od výškové úrovn definované v projektu. Tento parametr je d ležitý zejména pro návaznost podlahy na okolní konstrukce, nap . dve e. Maximální dovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je t eba stanovit v návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Pro omezení možných spor doporu ujeme rovn ž definovat maximální odchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní vrstvy, zejména pro povrchy, kde na sebe budou navazovat dodávky r zných firem. V praxi asto dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvo enou cementovým nebo anhydritovým pot rem zbyde pouze n kolik málo centimetr , které nemohou zajistit dostate nou únosnost podlahy. P i užívání, v lepším p ípad již b hem stavby, pak dochází k p ekro ení únosnosti nosné vrstvy a ke vzniku trhlin v podlaze. V p ípad místní rovinnosti povrchu se sledují dva parametry. Prvním je odchylka povrchu podlahy od proložené úse ky reprezentované dvoumetrovou latí (viz tabulka 1). Tento parametr nevypovídá nic o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale je d ležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Druhým pak je požadavek na mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilata ní nebo smrš ovací spá e a ve spárách mezi dlaždicemi (viz tabulka 2). Stanovení tohoto parametru má za cíl vylou it nerovnosti nášlapné vrstvy podlahy, ve kterých by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy, p ípadn drncání p epravních prost edk , které by zp sobovalo nadm rné namáhání hran. Oba tyto parametry byly p edm tem mnoha p ipomínek, které se lišily zejména podle p ístupu autora p ipomínky bu ze strany dodavatele podlahy, nebo ze strany zákazníka. Dokonce jsme obdrželi zcela opa né p ipomínky (p íliš benevoletní / p íliš p ísné) od pracovník jedné v tší firmy. Je vhodné, aby návrh podlahy obsahoval požadavky na oba parametry místní rovinnosti i pro ostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je t eba stanovit v závislosti na požadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenou technologií není možné dosáhnout rovinnosti
pot ebné pro správné položení následné vrstvy je t eba v návrhu podlahy po ítat s vyrovnávací vrstvou. Tabulka 1 − Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy Typ podlahy
Mezní odchylka
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kancelá e, nemocni ní pokoje, kulturní za ízení, obchody, komunikace uvnit objektu apod.)
2 mm
Ostatní místnosti
3 mm
Výrobní a skladovací haly
5 mm
Tabulka 2 − Mezní rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy v dilata ní nebo smrš ovací spá e a mezní rozdíly ve výškové úrovni hran sousedních dlaždic Typy podlah
Mezní rozdíl
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kancelá e, nemocni ní pokoje, kulturní za ízení, obchody, komunikace uvnit objektu apod.)
2 mm
Ostatní místnosti
2 mm
Výrobní a skladovací haly
2 mm
Nemén zajímavá a d ležitá je specifikace parametr Tlouš ka vrstvy pot ru a Mechanická odolnost a stabilita, které jsou významné pro statickou únosnost nosné vrstvy podlahy. Pro tlouš ku vrstvy pot ru definuje spodní mez skute ného provedení tabulka (viz tabulka 3), horní mez pak je omezena 120% tlouš ky p edepsané v návrhu podlahy. Zde je t eba si uv domit, že podlahový pot r je relativn t žký konstruk ní prvek. Proto je p i p ípadném zv tšení tlouš ky t eba posoudit statickou únosnost konstrukce, která podlahu nese. Tabulka 3 − Dovolené odchylky od projektem p edepsané tlouš ky vrstvy pot ru Tlouš ka vrstvy pot ru mm Nejmenší hodnota Pr m r 10 ≥a ≥ 10 15 ≥a ≥ 15 20 ≥ 15 ≥ 20 25 ≥ 20 ≥ 25 30 ≥ 25 ≥ 30 35 ≥ 30 ≥ 35 40 ≥ 30 ≥ 40 45 ≥ 35 ≥ 45 50 ≥ 40 ≥ 50 60 ≥ 45 ≥ 60 70 ≥ 50 ≥ 70 80 ≥ 60 ≥ 80 >80b ≥a ≥ p edepsaná tlouš ka a Musí být odsouhlaseno projektantem podle konkrétních podmínek b U cementových pot r by m ly být vzaty v úvahu zásady technologie betonu vedené v SN EN 206-1. P edepsaná tlouš ka mm
Zcela nov formulovaný je odstavec týkající se skluznosti. V ástech budov, které jsou ve ejn p ístupné, platí p ísn jší požadavky, uvnit byt a pobytových místností pak požadavky mén p ísné (viz tabulka 4). D ležité je, že požadované hodnoty musí být spln ny i p i b žném zašpin ní podlahy p i provozu budovy nebo u vlhké podlahy.
Tabulka 4 − Požadavky na skluznost podlah sou initel smykového t ení výkyv kyvadla úhel kluzu
ve ejné prostory ≥ 0,5 ≥ 40 ≥ 10°
byty a pobytové místnosti ≥ 0,3 ≥ 30 ≥ 6°
V souvislosti s technickými parametry je t eba odkázat na kapitolu 7, která má název Zkoušení a obsahuje bu odkazy na p íslušné zkušební normy, nebo popis zkušebních metod pro stanovení velikosti p íslušných parametr . To je velmi d ležité, protože jiné zkušební postupy mohou vést k jiným výsledk m (viz nap íklad problematika stanovování vlhkosti). Podlahy v bytové a ob anské výstavb Podlahy popisované kapitole . 5 normy jsou prakticky vždy podlahy plovoucí, kdy je nosná vrstva uložena na relativn m kké vrstv tepelné nebo zvukové izolace. Kapitola je rozd lena na dv ásti vztahující se k návrhu podlahy a k jejímu provád ní. V první ásti jsou p edepsány skute nosti, které návrh podlahy musí specifikovat, a to: a) podmínky úsp šné funkce podlahy po dobu její p edpokládané životnosti; b) skladbu podlahové konstrukce, tj. jednotlivé vrstvy, jejich tlouš ky, kvalitu pop ípad i složení vrstev a pracovní postupy pro jejich zhotovení. Skladba podlahové konstrukce musí být navržena tak, aby podlaha spl ovala požadavky, které jsou na ni kladeny i v p ípad , že bude vyrobena s nep íznivými odchylkami tloušt k vrstev; c) rozmíst ní dilata ních a smrš ovacích spár v podlaze, nebo v jejích vrstvách, a jejich úpravu; d) ešení dilata ních spár nosné konstrukce, které prochází podlahou. Dilata ní spára musí umožnit pohyb nosné konstrukce; e) ešení prostup podlahou (prostupy potrubí, technologických za ízení apod.); f) napojení podlahy na st nu; g) zp sob uložení prvk a rozvod technického za ízení budov umíst ných do podlahové konstrukce; h) požadavky na místní rovinnost povrchu podlahových vrstev (ne nášlapné vrstvy). Požadavky musí vycházet z požadavk následné vrstvy na podklad. Pokud požadavky na podklad nejsou technologií spodní vrstvy splnitelné, musí být mezi tyto vrstvy vložena vyrovnávací vrstva. Body a, b, c, d, e, g jsou prakticky totožné s požadavky p vodní normy z roku 1994. Nov byly p idány body f, h. Za zd razn ní stojí zejména bod h, protože místní rovinnost povrchu jednotlivých vrstev je astým p edm tem spor na stavb , a zárove má konkrétní finan ní dopad v nutnosti provád t vyrovnávací vrstvu. Vzhledem k tomu, že norma nem že postihnout celou škálu individuálních podmínek na stavb , ani zahrnout požadavky všech vrstev na podklad, je povinnost p edepsat požadavky kladena na autora návrhu podlahy, tedy obvykle projektanta. P edpokládá se, že to bude osoba, která bude nejlépe obeznámena s konkrétními požadavky stavby i použitých materiál a technologií. Doporu eno je definování ješt následujících dvou bod . i) požadavky na místní rovinnost povrchu nášlapné vrstvy, pokud jsou p ísn jší než požadavky uvedené v norm ; j) rovinnost povrchu jednotlivých vrstev podlahy a její dovolenou odchylku. Dobrou pom ckou pro navrhování pot r m že být tabulka uvád jící nejmenší návrhové tlouš ky plovoucích pot r (viz tabulka 5). Z vlastních zkušeností však doporu ujeme uvedené hodnoty považovat za naprosto minimální. Spolehlivé konstrukce lze takto provést pouze p i kvalitní a velmi pe livé pokládce, kdy je tlouš ka pot ru opravdu
dodržena a zárove vlastnosti materiálu odpovídají požadované t íd v celé tlouš ce vrstvy. V praxi se bohužel velmi asto stává, že dob e zhutn ný je pouze povrch pot ru a hloub ji je pot r relativn mezerovitý. Pak pot r není dostate n únosný a riziko vzniku poruch je velké. Tabulka 5 − Nejmenší návrhové tlouš ky plovoucích pot r p i stla itelnosti podkladních vrstev 3 mm ( 5 mm pro plošné zatížení 2 kN/m2 a 3 kN/m2) P edepsaná tlouš ka pot ru
Materiál pot ru
Litý pot r na bázi síranu vápenatého Pot r na bázi síranu vápenatého Cementový pot r nevyztužený
Plošné zatížení 2 ≤ 3.0 kN/m Bodové zatížení ≤ 2.0 kN
Plošné zatížení 2 ≤ 4.0 kN/m Bodové zatížení
Plošné zatížení 2 ≤ 5.0 kN/m Bodové zatížení
≤ 3.0 kN
≤ 4.0 kN
≥ 35
≥ 50
≥ 60
≥ 65
F5
≥ 30
≥ 45
≥ 50
≥ 55
F7
≥ 30
≥ 40
≥ 45
≥ 50
F4
≥ 45
≥ 65
≥ 70
≥ 75
F5
≥ 40
≥ 55
≥ 60
≥ 65
F7
≥ 35
≥ 50
≥ 55
≥ 60
F4
≥ 45
≥ 65
≥ 70
≥ 75
F5
≥ 40
≥ 55
≥ 60
≥ 65
F7
≥ 35
≥ 50
≥ 55
≥ 60
T ída pevnosti v tahu za ohybu podle SN EN 13813
Plošné zatížení 2 ≤ 2.0 kN/m
F4
Druhá ást, Provád ní, definuje požadavky na firmu provád jící pokládku podlahy, nebo n kterých jejích vrstev. Nová je povinnost sepsat p i p evzetí staveništ zápis obsahující alespo údaje jako rovinnost podkladu, tlouš ky zadávaných vrstev a rovinnost a místní rovinnost povrchu nejvyšší provád né vrstvy. Mezi požadavky na provád ní podlahy pat í i vytvo ení rastru smrš ovacích spár ve vrstvách z materiál podléhajících smrš ování. Tyto spáry jsou preventivním opat ením proti vzniku smrš ovacích trhlin a zhotovují se bu pomocí bedn ní, nebo dodate ným na ezáním (nutno provést ješt p ed vznikem poruch, tj. u cementových pot r obvykle do 24 hodin). Dob e se osv d ilo pravidlo požadující pro obvyklé nevyztužené cementové pot ry vzdálenost smrš ovacích spár maximáln 30ti až 40ti násobek tlouš ky vrstvy. Vytvo ením smrš ovacích spár samoz ejm není dot ena pot eba ošet ování pot ru. P edepsána je zde nejvyšší dovolená vlhkost podkladu pro pokládku b žných nášlapných vrstev, a to pro cementový pot r a pro pot r na bázi síranu vápenatého (viz tabulka 6). Tyto požadavky byly výrazn p epracovány. Oproti norm z roku 1994 byly opraveny chybné hodnoty pro cementový pot r pod dlažbu a pro anhydritové pot ry a dopln ny byly požadavky pro lité podlahoviny a textilie. Hodnoty pro cementový pot r lze použít i pro vrstvy ze standardního betonu. Pokud je sou ástí podlahy systém vytáp ní je t eba požadavky uvedené v tabulce snížit.
Tabulka 6 − Nejvyšší dovolená vlhkost cementového pot ru nebo pot ru na bázi síranu vápenatého v hmotnostních % v dob pokládky nášlapné vrstvy Cementový pot r
Pot r na bázi síranu vápenatého
Kamenná nebo keramická dlažba
5,0 %
0,5 %
Lité podlahoviny na bázi cementu
5,0 %
Nelze provád t
Syntetické lité podlahoviny
4,0 %
0,5 %
Paropropustná textilie
5,0 %
1,0 %
PVC, linoleum, guma, korek
3,5 %
0,5 %
D ev né podlahy, parkety, laminátové podlahoviny
2,5 %
0,5 %
Nášlapná vrstva
V ásti Provád ní jsou uvedeny ješt požadavky na výsledky kontrolních zkoušek kvality provedeného podlahového pot ru pro nej ast ji používané t ídy. Protože rozhodujícím parametrem t chto pot r je t ída pevnosti v tahu za ohybu „F“ jsou požadavky vztaženy práv k tomuto parametru. Jeho dodate né zkoušení není snadné, zejména pro obtížnost odebírání vzork pot ru pro výrobu zkušebních t les (trámk 40x40x160 mm). Proto jsou v kapitole Technické požadavky uvedeny požadavky na výsledky alternativních zkoušek pevnosti v tahu povrchových vrstev pro cementové pot ry. U t ídy pevnosti F4 musí být pr m rná hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev v tší než 1,25 MPa, u t ídy F5 v tší než 1,75 MPa a u t ídy F7 v tší než 2,25 MPa. Tyto alternativní zkoušky doporu ujeme doplnit o sondu pro ov ení kvality zhutn ní vrstvy pot ru v jejích spodních partiích. Pr myslové podlahy Problematika pr myslových podlah nebyla v p edcházejícím zn ní SN 74 4505 v bec zmín na. Text lánku 6. Pr myslové podlahy v novém zn ní SN 74 4505 je zcela nový a vychází jak ze zkušeností zpracovatel normy, tak z ady konzultací s odborníky, kte í se této oblasti dlouhodob v nují. Zpracovatelé normy by zvlášt cht li pod kovat Ing. Novotné z firmy Panbex a Ing. Fárovi z firmy Coming, kte í významn p isp li jak p ipomínkami, tak i oponenturou celého textu této kapitoly. Tak, jako v ad p edcházejících lánk normy i v kapitole Pr myslové podlahy se v p ipomínkách st etávaly r zné názory, které prosazovaly zm k ení, resp. zp ísn ní n kterých kritérií. Zpracovatelé normy považují za zcela zásadní lánek 6.1.2, ve kterém je p esn definováno, co musí návrh pr myslové podlahy obsahovat. V projektové dokumentaci minulých let se velmi asto zjiš uje, že návrhu pr myslové podlahy je v nována jen minimální pozornost a její standardní statický návrh je spíše výjime ný. Velmi asto je tlouš ka i kvalita betonu nosné podlahové desky navrhována intuitivn , velmi asto zcela chybí požadavky na míru zhutn ní podloží. Za významné aspekty, které musí obsahovat projekt, je t eba považovat: - požadavky na úpravu a vypln ní smrš ovacích spár po dokon ení podlahové konstrukce, - vzdálenost a hloubku pro ezu smrš ovacích spár, - polohu a konstruk ní ešení dilata ních spár, - zp sob p enosu posouvajících sil mezi jednotlivými dilata ními úseky. Práv improvizace v t chto výše uvedených bodech vede velmi asto k poruchám, které jsou p edm tem reklamací ihned po dokon ení podlahové konstrukce nebo krátce po zahájení provozu.
Norma z eteln upozor uje, že „požadavky na rovinnost povrchu nášlapné vrstvy mohou být stanoveny p ísn ji než v tabulkách 1 a 2“ SN 74 4505. Dále je t eba upozornit na významný požadavek, kdy v lánku 6.1.4 se požaduje u pr myslových podlah s vyšší intenzitou pohybu manipula ních prost edk nebo pohybu dopravních prost edk s vyššími kolovými tlaky, porovnání kontaktního nap tí pod koly dopravních prost edk s pevností v tlaku povrchových vrstev. Požadovaná vzdálenost smrš ovacích spár je uvedena v lánku 6.1.9 jako t icetinásobek tlouš ky nosné betonové desky, nejv tší vzdálenost smrš ovacích spár se pak p ipouští 6 m. Je astou realitou, že ezané smrš ovací spáry jsou provád ny pouze v osách svislých nosných prvk , i když k tomu není žádný racionální ani estetický d vod. V p ípad použití v tších vzdáleností mezi svislými podporami, je tak asto vzdálenost ezaných smrš ovacích spár na úrovni 9 a více metr , což zákonit vede ke vzniku nežádoucích smrš ovacích trhlin v mezilehlých oblastech, které jsou p í inou oprávn ných reklamací. V kapitole 6.2 se uvád jí základní požadavky na provád ní a ošet ování betonových podlahových desek, zd raz uje se, že betonová sm s, použitá pro nosnou podlahovou desku, musí být uložena vždy do po átku tuhnutí. Upozor uje se na nezbytnost ošet ování, které musí omezit rychlý odpar zám sové vody a na v asné provedení ezaných smrš ovacích spár. V kapitole 6.3 jsou stru n charakterizovány požadavky na povrchové úpravy, a to tvo ené jednak bezesparými syntetickými podlahovinami, jako jsou nát ry, lité a st rkové podlahoviny, polymermaltové a polymerbetonové podlahoviny, dále pak tzv. minerální vsypy. U syntetických podlahovin má zásadní význam požadavek na vlhkost podkladu. Její hodnota není obecn definována a odkazuje se zcela p irozen na požadavky výrobce podlahoviny. Dále se upozor uje, že u syntetických podlahovin z polymerových sm sí a polymermalt se p ipouští mírný rozdíl odstín p i navazování jednotlivých dávek sm sí. Sou asn se upozor uje, že tyto nášlapné vrstvy si mohou zachovat svou barevnost pouze p i pravidelném išt ní v intervalech a zp sobem p edepsanými výrobcem nát r , že trvalý provoz dopravních prost edk s gumovými pneumatikami m že vést v n kterých partiích k trvalému zne išt ní t chto podlahovin, což nelze považovat v daném p ípad za jejich vadu. V p ípad minerálních vsyp je uveden explicitní požadavek na tlouš ku minimáln 1,5 mm. To odpovídá minimální spot eb minerálního vsypu cca 3 kg/m2. Obrusné vrstvy menších tloušt k již nemohou dlouhodob plnit svoji funkci a deklarovat takto provedenou podlahovou konstrukci jako podlahu s minerálním vsypem by bylo nekorektní. Velmi podstatným ustanovením je konstatování, že „nejednotnost barevného odstínu povrchu je p irozenou vlastností minerálních vsyp a není pokládána za funk ní vadu díla“. Práv tato okolnost je velmi asto reklamována a u mnoha investor i projektant vzniká na základ p edkládaných malých referen ních vzork dojem, že výsledný odstín betonové podlahy s minerálním vsypem bude zcela jednotný a asto je snaha za azovat požadovaný odstín i do barevného vzorníku podle RAL. To je pochopiteln s ohledem na povahu používaných cement i kameniva zcela nereálné. Odstíny cement , které jsou významnou pigmenta ní složkou minerálního vsypu, jsou totiž významn závislé na ad okolností, mimo jiné obsahu oxidu železitého v surovin používané pro výrobu cementu. Vzhledem k tomu, že i v relativn homogenním surovinovém ložisku obsah t chto složek kolísá, nem že být barevný odstín cementu stejného výrobce i stejné t ídy zcela identický. Podobn astým zdrojem reklamací je i vznik jemné sít mikrotrhlin (tzv. fajáns, krakeláž, crazing) ve vrstv minerálního vsypu. Norma v l. 6.3.3 z eteln uvádí, že výskyt t chto trhlin s ší kou do 0,1 mm, je p irozenou vlastností vsypových povrch a není funk ní ani estetickou vadou. V záv ru tohoto lánku se upozor uje, že povrch betonové desky s minerálním vsypem vždy obsahuje ur ité množství otev ených pór , proto je jeho istitelnost áste n omezena, i když jeho povrch velmi asto p sobí jako zcela hutný a uzav ený.
Zkoušení V kapitole 7 „Zkoušení“ je celkem uvedeno 23 funk ních parametr , které lze u podlahových konstrukcí ov ovat. Jedná se o množinu vizuálních i fyzikáln mechanických parametr , p i jejichž stanovení je p evážn odkazováno na platné SN, resp. harmonizované SN EN. Jedná se o: - charakteristika viditelného povrchu, - stálobarevnost, - rovinnost vrstvy, - místní rovinnost vrstvy, - p ímost spár, - tlouš ka vrstvy, - pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu, - pevnost v tahu povrchových vrstev, - p ídržnost povrchové úpravy, - odolnost proti dlouhodob p sobícímu statickému zatížení, - tvrdost povrchu, - odolnost proti opot ebení, - tepelný odpor, tepelná jímavost, difúze a kondenzace, - vlhkost, - nasákavost, - vzduchová a kro ejová nepr zvu nost, initel odrazu sv tla, - lesk plochy, - odolnost proti biologickým vliv m, - elektrické a magnetické vlastnosti, - reakce na ohe , - požární odolnost, - skluznost. Významná zm na se týká zejména m ení místní rovinnosti vrstvy, což je velmi asto reklamovaný parametr. Podle lánku 7.4 se odchylky místní rovinnosti stanovují pomocí dvoumetrové lat , na jejichž koncích jsou podložky o výšce 20 mm o p dorysné ploše 10 x 10 mm. Pomocí posuvného m ítka se zm í maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním lícem lat . Plocha kontaktu mezi m ítkem a vrstvou je tvercová o rozm rech 10 x 10 mm. Minimální a maximální odchylky se stanovují ode tením hodnoty 20 mm (výška koncových podložek lat ) od zm ených hodnot. Požaduje se nejmén p t m ení na každých 100 m2. Zcela nov v lánku 7.7 definuje norma požadavky na stanovení pevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu. Dosud je pravidlem, že v bytové a ob anské výstavb není kvalita podlahových pot r prakticky v bec kontrolována. To samoz ejm nijak nestimuluje dodavatele k dodržování elementárních technologických zásad a výsledkem jsou pot ry, které svými mechanickými vlastnostmi oproti parametr m deklarovaným výrobcem pot rové sm si, jsou na t etinové, maximáln polovi ní úrovni. Norma proto požaduje, aby p i zhotovování podlahových pot r na každých 100 m2 byla zhotovena jedna sada zkušebních t les podle SN EN 13 892-2. P i betonáži pr myslových podlah se požaduje zhotovení jedné kontrolní krychle o hran 150 mm na každých 250 m3 uložené betonové sm si.
Nov je zavedena v lánku 7.8 i metoda m ení pevnosti v tahu povrchových vrstev tzv. odtrhovými zkouškami, a to podle SN 73 2577. Stanovení vlhkosti podle lánku 7.14 se požaduje gravimetrickou metodou podle SN EN ISO 12 570 a použití jiné metody je možné pouze v p ípad , pokud je prokázáno, že vede ke stejným výsledk m jako tato metoda. Pro informaci se v lánku uvádí orienta ní p epo et mezi gravimetrickou a karbidovou metodou. ada výše uvád ných kvalitových parametr je stanovována s menší frekvencí a vyžaduje speciální zkušební postupy. Typickým p íkladem je nap . m ení skluznosti ( lánek 7.23). Po ad konzultací se specialistkou v této oblasti Ing. Kotorovou z TZÚS Plze byla nakonec v norm ponechána pouze velmi obecná formulace, a to, že „Skluznost se zkouší podle zkušebních metod uvedených v p íslušných normách pro jednotlivé výrobkové skupiny“. Jakákoliv podrobn jší specifikace by popisovanou normu nežádoucím zp sobem komplikovala. Celkové záv ry a další perspektiva Provedená revize SN 74 4505 „Podlahy – Spole ná ustanovení“ se snažila promítnout do nového zn ní jak poznatky a zkušenosti zpracovatel normy, tak i širokého spektra odborník , kte í zn ní normy v jednotlivých fázích p ipomínkovali. Díky jednoduché mailové korespondenci dostalo p íležitost vyjád it své stanovisko více než 300 jednotlivc zastupujících široké spektrum dodavatelských i projek ních firem. Z pochopitelných d vod norma nemohla zabíhat do podrobností nap . pokud se tý e cementových i anhydritových pot r nebo podrobn rozebírat jednotlivé zkušební metody. Norma si klade za cíl být obecným vodítkem pro projek ní i dodavatelskou sféru tak, aby eliminovala nejpodstatn jší pochybení p i projektování a provád ní podlahových konstrukcí. Zpracovatelé o ekávají p ipomínky i konstruktivní kritiku a jsou p ipraveni po t ech letech zpracovat revizi t ch ustanovení, která se ukáží jako nep esná nebo jejichž požadavky se ukáží jako p íliš m kké i naopak p ísné. V p ípad výhrad bychom velmi ocenili konkrétní modifikovanou formulaci p íslušného ustanovení. Záv rem zpracovatelé normy d kují všem, kte í se svými p ipomínkami podíleli na vzniku nového zn ní SN 74 4505 a zejména pak ing. Syrové z NI, která svými zkušenostmi a pr b žným kontaktem s autory p isp la podstatným dílem ke vzniku normy. Doc. Ing. Ji í Dohnálek, CSc., Ing. Petr T ma, Ph.D.
