1. ÚVOD Cíl práce

1. ÚVOD Co je to vlastně zemědělství? Jedna z encyklopedií jej definuje jako „termín popisující produkci (vlastní činnost, věda o ní, řemeslo i umění) potravin a krmiv a nebo i jiných produktů prostřednictvím cíleného pěstování rostlin a chovu domestikovaných zvířat. (wikipedia on-line). Charakteristickým rysem zemědělské výroby je její vázanost na půdu. Je to jedna z prvotních činností člověka, základ jeho obživy, ale také v současnosti základ obživy lidstva na celé Zemi. Soudí se, že zemědělství vznikalo před 10 000 lety, kdy došlo k nahrazení do té doby rozšířeného lovu a sběru. Celý tento dlouhodobý a postupný vývoj zemědělství až do současné podoby měl vliv na celé generace rodin, skupiny obyvatel i celé národy. V České republice se také zemědělství vyvíjelo několik tisíc let, prošlo za tu dobu mnoha změnami a etapami vývoje. V posledních dvou desetiletích však došlo v jeho vývoji ke dvěma klíčovým událostem, které měli a mají vliv na celou společnost nejen na zemědělství a zemědělce vůbec. Po pádu „železné opony“ na přelomu let 1989 / 1990 se muselo celé domácí hospodářství a samozřejmě i zemědělství přizpůsobit novým podmínkám a trendům. Došlo ke změně ve vlastnictví, ve výrobních jednotkách, transformaci jednotných zemědělských družstev a státní statků, výraznému omezení produkce, snížení zaměstnanosti. Muselo dojít k výrazné adaptaci na nový trh, nová odbytiště. Dalším významným mezníkem se stal květen 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie. Již o několik let předtím byl nastaven kurz našeho zemědělství směrem ke společné agrární politice EU. I přes tyto velké změny je dodnes zemědělství jedním z nejdůležitějších odvětví českého hospodářství a neustále významným zdrojem potravin nejen pro český trh.

1.1. Cíl práce Cílem této diplomové práce je vytvoření podrobné analýzy a zhodnocení dosavadních dopadů společné agrární politiky EU na rozvoj zemědělství a venkova v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Celá práce je rozdělena do několika velkých částí (kapitol). První část obsahuje zpracování fyzicko-geografických a socio-ekonomických aspektů území. Druhá část práce se věnuje přírodním předpokladům území CHKO Žďárské vrchy pro zemědělskou činnost. Další část obsahuje a popisuje základní charakteristiky zemědělství v regionu před rokem 1989. Na ni navazuje další část popisující typické procesy za období transformace zemědělství. Další kapitola vyhodnocuje současnou výrobní základnu zemědělství studovaného území. Následuje stěžejní část této práce a tím je podrobné analytické a grafické zpracování výsledků rozsáhlého anketárního šetření provedeného mezi podniky právnických osob i fyzických osob. Cílem dotazníkové šeření bylo zjištění dopadů SZP na zemědělství a na chod zemědělských subjektů, zjištění názorů, jak se zemědělské subjekty staví k SZP, co jim přinesla, jaké v ní vidí negativa Další, navazující, kapitola se pak věnuje možné restrukturalizaci zemědělství vlivem společné agrární politiky EU a její možné dopady na rozvoj zemědělství a venkova pod vlivem nově vznikajícího programu EAFRD. Závěrečná část práce se věnuje možnostem a prioritám

12

zemědělství v CHKO, zejména pak v duchu trvale udržitelného rozvoje regionu a v duchu CAP EU.

1.2.

Metody zpracování

Základním pramenem pro vytvoření seznamu subjektů hospodařících v studovaném území se staly informace poskytnuté Zemědělskými agenturami ve Žďáře nad Sázavou, Chrudimi a Havlíčkově Brodě a Agrární komorou ve Žďáře nad Sázavou a Havlíčkově Brodě a Správou CHKO Žďárské vrchy. Dalším důležitým pramenem pro zisk informací a dat byla i databáze Výzkumného centra regionálního rozvoje při Masarykově univerzitě. Všechny tyto získané informace se pak staly základem práce a také základem pro vytvoření pokladů pro provedení dotazníkové šetření. Samotný dotazník byl vytvořen v úzké spolupráci s agenturou Brand Brothers, která působí v oblasti výzkumů trhu a strategického marketingu již desátý rok a má tedy bohaté zkušenosti s výzkumy trhu (tedy i vytvářením dotazníkových podkladů pro provádění těchto šetření). Celá práce byla po domluvě s vedoucím diplomové práce a pracovníky agentury Brand Brothers zaměřena zejména na kvalitativní hodnocení všech dopadů společné agrární politiky EU na rozvoj zemědělství a venkova v CHKO Žďárské vrchy. Opírá se jak o kvantitativní, tak zejména o kvalitativní data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi rozhodujícími podniky právnických osob, které spolupracují s výše uvedenými Z.A. a A.K. a náhodně vybranými podniky fyzických osob. K tomu bylo provedeno ještě 5 tzv. expertních rozhovorů s nejvýše postavenými osobami na obou zemědělských agenturách a agrárních komorách a se zaměstnancem Správy CHKO, který má výhradně na starosti právě zemědělskou sekci. Nikdo z prvních 22 oslovených zemědělských subjektů neodmítl poskytnout data a se všemi byl proveden plnohodnotný rozhovor. Získaných 22 vyjádření zemědělských subjektů a 5 vyjádření zemědělských institucí a Správy CHKO stačí ke smysluplnému a plnohodnotnému zpracování celého anketárního šetření a k zajištění výstupů přibližující se co nejvíce reálné situaci v CHKO Žďárské vrchy.

1.3.

Dosavadní literatura a prameny

Při sestavování této práce jsem vycházel z pramenů určených jak pro geografii, tak i pro odbornou zemědělskou veřejnost. Při zpracovávání charakteristik před rokem 1989 jsem vycházel z publikace Agroklimatické podmienky ČSSR od M.Kurpelové, L.Coufala a kol., která byla vydána v roce 1975 a věnuje se zejména přírodním podmínkám a jejich vlivu na zemědělství. Dále pak bylo využito archivu Agrární komory, kde jsem čerpal zejména ze starých spisů a několika sborníků a periodik vydávaných každoročně tehdejšími okresními svazy družstevních rolníků. Tyto sborníky jsou však již značně neaktuální. Nelze opomenout také vysokoškolská skripta vydaná před rokem 1989 od A.Věžníka (1987, 1989), na Přírodovědecké fakultě UK skripta I.Bičíka (1982). Z novodobějších děl bych zmínil publikace A. Věžníka zabývající se transformací zemědělství v konkrétních regionech (okres Havlíčkův Brod, 1999). Podobné práce vytvořil i

13

A. Götz v roce 1996. Koncem minulého století vznikaly články o přípravě vstupu ČR do Evropské unie – V. Brabenec a P. Šařecová (1998), publikace S. Tangermann a kol. (1995). Pro čerpání dat jsou nezbytná periodika a sborníky se zemědělských či ekonomickým zaměřením, které vydávají mnohé instituce a samo Ministerstvo zemědělství. Zmínil bych týdeník Zemědělec, měsíčník Zemědělská ekonomika nebo každoroční zprávy o stavu českého zemědělství v podobě tzv. Zelené zprávy. Vedle toho se pro sledování různých změn a ukazatelů dá využít výsledků sčítání z ČSÚ (Agrocenzus 1995, Agrocenzus 2000). Je také potřeba zmínit i práce, které se věnují zemědělskému tématu na regionálních úrovních (např. J.Praveček 1999, M.Drahoš 2005, J.Veselský 2006, F.Vrbík 2006).

14

2. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY 1.1. Vymezení studované oblasti Území, kterému se věnuje předkládaná práce, je celé tvořeno Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské Vrchy. Toto území bylo zřízeno administrativně dne 25.5.1970 a náleží svou polohou do 4 bývalých okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. V současném administrativním členění spadá celé území CHKO svou značnou částí do Kraje Vysočina, zbývající částí pak do Pardubického kraje. Kraj Vysočina spadá pod NUTS II Jihovýchod, Pardubický kraj spadá pod NUTS II Severovýchod. Geografická orientace území je 49° 47´ - 49° 31´ N a 15° 46´ - 16° 13´ E. Celková rozloha území CHKO je 709 km2 , z toho 465 km2 se nachází na území okresu Žďár nad Sázavou, 118 km2 na území okresu Chrudim, 66 km2 na území okresu Svitavy a 60 km2 na území okresu Havlíčkův Brod. Hranice této CHKO tvoří zhruba čtyřúhelník. Samotné CHKO se ještě dále dělí na několik mikroregionů. Při SDLB v roce 2001 zde v 69 obcích bylo přihlášeno k trvalému pobytu celkem 70 129 obyvatel, hustota zalidnění tedy činila necelých 99 obyvatel na km2 , což je oproti republikovému průměru (ten činí přibližně 132 obyvatel na km2) výrazně méně. Celé území CHKO se rozkládá na 137 katastrálních územích (z toho 85 jich náleží do okresu Žďár nad Sázavou, 31 do okresu Chrudim, 15 do okresu Havlíčkův Brod a 6 do okresu Svitavy). Vyčleněno (nikoliv však administrativně) je zde několik regionálních oblastí a těmi jsou Žďársko, Bystřicko, Novoměstsko, Poličsko, Hlinecko a Svratecko-Křetínský trojúhelník.

15

Obr. 1. Poloha CHKO Žďárské vrchy k 1.4.2007

16

Obr. 2. Poloha CHKO Žďárské vrchy v rámci okresů k 1.4.2007

17

2.

Fyzicko-geografická charakteristika území

2.2.1. Geologie a geomorfologie území Z hlediska geomorfologického členění spadá území CHKO do provincie Česká vysočina, Českomoravské subprovincie. V nižších řádovostních členěních můžeme patří celá oblast ke čtyřem geomorfologickým celkům. Velká většina území patří k Hornosvratecké vrchovině (podcelek Žďárské vrchy), menší část na severozápadě k Železným horám (podcelek Sečská vrchovina), nižší reliéf na západě je součástí Hornosázavské pahorkatiny (podcelek Havlíčkobrodská pahorkatina), celý jih a oblast severu a zbytek severozápadu od Žďáru nad Sázavou náleží ke Křižanovské vrchovině (podcelek Bítešská vrchovina). Převažujícím typem reliéfu je plochá vrchovina, která zaujímá převážnou číst střední, severní a východní části CHKO. Vrcholová část dosahuje nadmořských výšek až 800 m., nejvyšším bodem je vrchol Devět skal 836 m n.m.. Nad 800 m n.m. ještě sahají např. vrcholy Křovina (830 m n.m.), Malinská skála (811 m n.m.) a Žákova hora (810 m n.m.). Naopak nejnižším bodem je dno Svratky u Jimramova a to 490 m n.m. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem je tedy 346 m n.m. a to ve vzdálenosti 14,5 km od sebe. Geologicky patří oblast Žďárských vrchů, kde leží i studovaná CHKO, k různým jednotkám krystalinika. Větší část území je budována horninami svrateckého krystalinika a to zejména metamorfovanými horninami (dvojslídé ruly neboli tzv. svratecké ortoruly, svory). Západní, jihozápadní a jižní okraj oblasti je tvořen přeměněnými horninami moldanubika (pararuly, amfiboly, krystalické vápence). Jedná se o horniny staré 900 – 1 000 mil. let. Výjimkou nejsou ani komplexy velmi starých hlubinných silně bazických hornin (hadce, gabro). V minulosti bylo území, kde dnes leží CHKO a jeho okolí, významné v těžbě nerostných rud, kamene, písku a rašeliny. Mimo zónu dnešního CHKO bych ještě zmínil významnou těžbu uranu (Dolní Rožínka). Tab. 1. Druhy těžených nerostných surovin na území CHKO Žďárské vrchy Surovina Oblast těžby Magnetit Fryšava, Sněžné Limonit Herálec, Sněžné Krystalický vápenec Fryšava, Studnice Vápenec Jimramov Rašelina Svratka, Radostín, okolí Velkého Dářka Hrnčířská hlína Svratka zdroj:www.zdarskevrchy.cz

2.2.2

Klima

Pro zemědělství je klima společně s půdními poměry jednou z nejvýznamnějších charakteristik. A teplota vzduchu je jednou z těch nejdůležitějších charakteristik klimatu. Hranice 5°C je hodnota, kdy dochází k vyvolání fyziologických procesů v těle rostliny v jarních měsících. Studovaná oblast se vyznačuje poměrně rovnoměrným chodem počasí v průběhu celého roku. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 5°C – 7°C, v závislosti na nadmořské výšce. Obdobnou závislost mají i srážky, jejichž průměrný roční 18

úhrn kolísá mezi 710 a 1100 mm. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy dlouhodobý průměr teplot je méně než –3,5°C, ve vyšších partiích území pak o kolem –5°C. Průměrné lednové teploty jsou i přesto nižší až o 1,4°C než ve stejných nadmořských výškách v jiných částech ČR. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy v nižších částech je dlouhodobá průměrná teplota 15,5°C – 16,6°C, ve vyšších nadmořských výškách pak průměrná teplota činní jen 14,3°C. Vegetační období, tedy dny s průměrnou teplotou vyšší než 10°C, trvají průměrně 136 – 147 dnů v roce. Tab. 2. Průměrná vrchy měsíc I Žďár n.S. -4,0 Hlinsko -3,6 Svratouch -4,4

měsíční teplota vzduchu ve vybraných stanicích na území CHKO Žďárské II -2,9 -2,7 -2,9

III 1,0 1,2 0,5

IV V VI VII 5,6 11,4 14,1 15,9 5,8 11,4 14,2 16,0 5,2 10,3 13,4 15,0

VIII IX X 15,0 11,6 6,4 15,2 11,5 6,6 14,8 11,4 6,8

TR = průměrná roční teplota vzduchu

XI 1,1 1,6 1,0

XII -2,3 -2,0 -2,7

TR 6,1 6,2 5,7

zdroj:sestaveno dle ČHMÚ

Podle klasifikace klimatických oblastí ČSSR (E. Quitt, 1971) území CHKO patří ke 2 typům hlavních oblastí, které se dělí do 3 podoblastí. Jejich rozložení jakoby kopírovalo výškové poměry na území CHKO. V nejníže položených oblastech, tedy zejména na jihu celého studovaného území, se nachází mírně teplá podoblast MT3, vyznačující se kratším létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, mírným jarem a podzimem, zima je mírně chladná, suchá až mírně suchá, normálně dlouhá. Na tuto podoblast navazuje klimatická podoblast CH7, ta se vyskytuje hlavně v nejvyšších partiích území a vyznačuje se velmi krátkým až krátkým létem, mírně chladným a vlhkým, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro, mírný podtim, zima je mírně vlhká, mírná, dlouhá s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Na severozápadě a severovýchodě území se nachází podoblast MT2, která je podobná jako MT3, jen s delším létem, kratší zimou, srážkové poměry jsou srovnatelné. Tab. 3. Charakteristika klimatických oblastí dle E.Quitta charakteristika CH7 MT2 počet letních dnů 10-30 20-30 počet dnů s prům.tepl. vyšší než 10°C 120-140 140-160 počet mrazových dnů 140-160 110-130 počet ledových dnů 50-60 40-50 prům.tepl.v lednu -3- -4 -3- -4 prům.tepl.v červenci 15-16 16-17 prům.tepl. v dubnu 4-6 6-7 prům.tepl. v říjnu 6-7 6-7 prům.počet dnů se srážkami nad 1mm 120-130 120-130 úhrn srážek ve veget.období 500-600 450-500 úhrn srážek v zimním období 350-400 250-300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 100-120 80-100 počet dnů zamračených 150-160 150-160 počet dnů jasných 40-50 40-50

MT3 20-30 120-140 130-160 40-50 -3- -4 16-17 6-7 6-7 110-120 350-450 250-300 60-100 120-150 40-50

zdroj: mapa klimatických oblastí, E.Quitt

19

Celé území CHKO i Žďárských vrchů, kde se CHKO nalézá, patří mezi vlhčí místa naší republiky. V chladném pololetí (říjen – březen) spadne ve výškách kolem 500 m n.m. asi 250 mm srážek, s rostoucí výškou toto množství vzrůstá, kolem 600 m n.m. je to již kolem 300 – 320 mm srážek za rok. V teplém pololetí (duben – září) spadne ve výšce kolem 500 m n.m. asi 400 mm srážek, o 100 výškových metrů výše je to asi 440 mm srážek. Dá se říci, že poměr srážek mezi chladným a teplým pololetím je v poměru 35 % : 65 %. Jejich roční chod je ale velmi proměnlivý, v 50-letých úhrnech připadá maximum srážek na červenec, ale již maxima za jednotlivá desetiletí se posunují od června do srpna. Naopak nejnižší množství srážek dlouhodobě spadne v únoru. Na většině zdejších klimatických stanicích spadne více srážek, než odpovídá průměru stejně vysoko položených místech (např. v Hlinsku o 66 mm, ve Ždírci nad Doubravou o 107 mm, v Milovech o 102 mm. Tato proměnlivost může být velmi výrazná, až 50% rozdílů průměrného množství srážek. Tab. 4. Průměrný úhrn srážek v mm pro vybraná místa v CHKO Žďárské vrchy měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Žďár n.S. 51 46 40 57 65 79 95 86 58 59 50 50 Hlinsko 54 45 46 56 75 82 99 90 63 63 56 57 Svratouch 44 40 41 54 87 98 91 97 61 45 51 52 zdroj:sestaveno dle ČHMÚ

Sněhová pokrývka, resp. počet dní se sněhovými srážkami, je vyšší v západní části CHKO, kde dochází k zadržování většího množství oblačnosti a srážek. První den se sněžením se v průměru vyskytuje mezi 25. a 30. říjnem, průměrná výška sněhové pokrývky nepřesahuje většinou 30 cm, maximální pak 90 cm. Tab. 5. Průměrný počet dnů se sněžením v CHKO Žďárské vrchy Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII prům.počet dnů 11,6 10,5 8,6 4,6 1,1 0 0 0 0,1 2,4 5,5 10,4 zdroj:sestaveno dle ČHMÚ

Tab. 6. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou v CHKO Žďárské vrchy Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII prům.počet dnů 25,7 22,0 14,0 2,7 0,2 1,1 5,4 17,6 zdroj:sestaveno dle ČHMÚ

20

2.2.3. Hydrologické poměry Studované území je významnou pramenitou oblastí, probíhá jím hlavní evropská rozvodnice, dělící úmoří Černého moře (povodí Svratky a Oslavy) a Severního moře (povodí Chrudimky, Doubravy a Sázavy). Téměř půlku oblasti odvodňuje řeka Svratka, čtvrtinu oblasti pak řeka Sázava. Rybníky se v této oblasti začaly budovat od přelomu 15. – 16.stol. z důvodů zadržování vody pro hamry, pohonu hutí a rybolov. Z důvodů intenzifikace půd jich bylo mnoho zrušeno. Nejvýznamnější vodní plochou v oblasti je rybník Velké Dářko s plochou 206 ha, jedná se o největší rybník celé Českomoravské vrchoviny. Opomenout nelze ani 2 vodní nádrže a to Pilskou a Hamry. Horní tok Svratky je zařazen do mezinárodního projektu IUCN / WWF, v jehož rámci je rozvíjena strategie ochrany a tvorby kulturní krajiny. Od roku 1979 je studovaná oblast vyhlášena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod.

2.2.4. Půdní pokryv Současná stavba půd na CHKO je výsledkem dlouhodobého působení klimatu, podzemní a povrchové vody, organismů a člověka. Nejdůležitější pro zemědělskou činnost je pak úrodnost půdy. V rámci CHKO jsou zastoupeny následující skupiny půd: 1) skupina ochrických půd - mladé půdy, tvořené na suťových pokryvech ve vrcholových částech území. 2) skupina melanických půd (pararendziny) - můžeme je nalézt zejména v okolí Radostína a Třech Studní. 3) skupina půd hnědých (kambizemě) - pokrývají většinu středních a vyšších poloh území. 4) skupina půd podzolových (podzol) - vyskytuje se v nejvyšších polohách CHKO. 5) skupina půd hydromorfních (pseudoglej, glej, organozem) - se nachází v nejníže položených zájmových uzemích (okolí řek Svratky, Sázavy, Doubravy). Organozem (dříve půda rašelinná) se pak nachází nejvíce v okolí rybníků (Dářko, Krejcar, Babín). 6) skupina půd nivních (fluvizemě) - se vyskytují jen velmi zřídka (niva Svratky a Chrudimky) 7) skupina půd antropických (kultizem) - se vyskytuje zejména v oblastech obydlených. Je to půda více či méně přeměněná člověkem. Kromě relativně jen maloplošně rozšířených kultizemí, které jsou výsledkem nejintenzivnějšího antropogenního ovlivnění, se vyskytují na území CHKO velkoplošně půdy do různé míry přímo i nepřímo antropogenně ovlivňované až změněné. Kulminační část CHKO navíc patří mezi území velmi silně postižená okyselením půd atmosférickými depozicemi.(sestaveno dle Plán péče CHKO)

21

2.2.5. Biota Studovaná oblast patří z hlediska bioty a zalesnění k nejvýznamnějším místům naší republiky. Leží v centrální části hercynské biogeografické podprovincie. Z hlediska fytogeografického členění se území řadí z převážné části do obvodu České oreofytikum, fytochorion 91. Žďárské vrchy (SKALICKÝ, V. 1989). Původní skladba lesa a pralesa byla až do počátku 12.stol. tvořena jedlo – bukovým a smrkovo – bukovým stupněm s četnými rašeliništi. Od té doby dochází k výrazným změnám, mýcení lesů za účelem získání půdy, těžby, zakládání hutí a hamrů. Omezení těžby a mýcení lesů nastalo r. 1754 zavedením patentu. Lesy v současné době pokrývají téměř 50 % plochy CHKO, jeho druhová skladba je však antropicky silně pozměněna ve prospěch smrku (až 95 %), pouze fragmentálně byly zachovány původní porosty jedlo – bučin (NPR Žákova hora). I přesto listnatý les je stále významným regulátorem prostředí. V bylinném podrostu se vyskytují některé druhy, které jsou pro tyto nadmořské výšky vzácností (třtina chloupkatá, kokořík přeslenitý, kostřava nejvyšší). Dále zde roste např. růže alpská, zimolez černý. Ale jinak díky relativně jednotnému a minerálně chudému geologickému podloží a drsnějšímu klimatu je flóra na CHKO relativně chudá. Louky na CHKO jsou kulturní, zemědělsky obhospodařovaná území. I přesto mají významnou krajinotvornou složku (zejména mokřadní louky a bažiny, kde roste mj.vstavač májový, šafrán bělokvětý, rosnatka okrouhlolistá, kosatec žlutý). Z fauny je zde významně zastoupena jelení zvěř, srnčí zvěř, kuny, jezevci, v minulosti pak zubři, losi, rys ostrovid. Z ptáků pak hýl obecný nebo křivka obecná.

22

2.3.

Socioekonomická charakteristika území

2.3.1. Vývoj osídlení do r.1948 Krajina byla díky svým špatným přírodním a životním podmínkám osídlena poměrně pozdě. Předpokládá se, že ve 12. a 13. stol. se v této oblasti stále rozprostíral hluboký prales, skrz nějž vedla jediná stezka, tzv. libická, spojující Brno a Čáslav. První činnosti spojení s osídlováním území se datují k polovině 13. stol. na místě dnešního Žďáru nad Sázavou, kde vznikla osada Žďár v blízkém sepjetí kolem kláštera, který byl založen kolem roku 1252. Osídlování postupovalo z nižších, zemědělsky výhodných poloh do oblastí výše položených, které však byly méně příznivé pro život. V 15. stol. zde již existovalo mnoho osad, z nichž největší byl Žďár s 650 obyvateli. Předpokládá se, že ostatní osady měly pouze výjimečně více než 100 obyvatel. Všechny tyto osady měly společnou charakteristiku, půdorysný tvar okrouhlice a převažující zemědělská výroba. V polovině 16. stol. došlo k rozvoji další výrobní činnosti a to sklářského průmyslu. Díky rozvoji zemědělství i sklářské výroby (produkce se exportovala do Vídně a odtud mnohdy až do zámoří) došlo k výraznému rozvoji celého území i jeho okolí a s tím také souvisejícího růstu počtu obyvatel. Na konci 18. stol. zde byly pouze 4 sídla s počtem obyvatel více než 1000. Ve 2. polovině 19. stol. se počet rozrostl na 11. Se souvisejícím rozvojem docházelo také k modernizaci hlavního „hnacího motoru“ celého území, zemědělství (nové plodiny, umělá hnojiva, lepší systém hospodaření a využití půdy). Postupný nástup nových plodin jako brambor a zejména pak lnu umožnily rozvoj další odvětví, textilního průmyslu. První polovina 20. stol. příliš velké změny kupředu nepřinesla, spíše naopak, hospodářský vývoj byl díky oběma světovým válkám poměrně výrazně přibržděn.

2.3.2. Obyvatelstvo V celkem 69 obcích žije 70 129 obyvatel, to je hustota zalidnění necelých 99 obyvatel na km , což je oproti republikovému průměru (ten činí přibližně 132 obyvatel na km2) výrazně méně. Nachází se zde 4 obce se statutem města (Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Nové Město na Moravě a Svratka). Pro studované území je typický vysoký podíl obyvatel bydlících ve venkovských obcích. Vývoj obyvatel se výrazně liší v období před rokem 1950 a po roce 1950. Po ukončení 2. světové války přispělo celé území, zejména pak okres Žďár nad Sázavou, k znovuosídlení českého a moravského pohraničí. Celá oblast byla zařazena centrální politikou státu mezi oblasti nevyvinuté, které byla potřeba industrializovat. To se projevilo hned v 50. letech a tento trend se udržel i v dalších obdobích, v podstatě až do 80. let 20. stol.. Došlo tedy k zastavení odlivu obyvatel mimo region. Došlo k pozvolnému růstu počtu obyvatel obcí, více však rostl podíl obyvatel v obcích městského typu. V období 1950 – 1991 se počet obyvatelstva zvýšil o 26,5 %. Ale třeba město Žďár nad Sázavou zvýšilo svůj počet obyvatel na pětinásobek. Celková 132letá bilance za období 1869 – 2001 pak znamenala přírůstek pouze necelých 5 %, více změn bylo zaznamenáno ve vnitřní struktuře regionu. 2

23

2.3.3. Průmysl I přesto, že je studované území celé chráněnou krajinnou oblastí, existuje zde poměrně významná průmyslová výroba. Jen v samotném okrese Žďár nad Sázavou je podíl zaměstnaných v průmyslu 37,7 %, na studovaném území CHKO je to pak podle výpočtu 29,2 %. Celé území je typickou zemědělsko průmyslovou oblastí v ČR. Tab. 7.Nejvýznamnější zaměstnavatelé v průmyslu v CHKO Žďárské vrchy Logo Název podniku Město Činnost ŽĎAS, a.s.

SPORTEN, a.s.

Nové Město na Moravě

ETA a.s.

Hlinsko

Mlékárna Hlinsko, s.r.o.

Hlinsko

Pivovar Hlinsko, Rychtář MARS Svratka a.s.

Hlinsko

Strojírenství, výroba odlitků Zakázková výroba, zámky, kování Výrobky pro automobilová průmysl (brzdové, palivové a chladící systémy) Výroba elektr. součástek a zařízení Dopravní a přepravní spol. Výroba zdravot. nástrojů,přístrojů a pomůcek Výroba sportovních potřeb Výroba domácích spotřebičů Výroba mléčných produktů Výroba nápojů

Svratka

Zpracování kovů

TOKOZ a.s.

Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou

Cooper-Standard Automotive Česká republika s.r.o.

Žďár nad Sázavou

DEL a.s.

Žďár nad Sázavou

ZDAR, a.s.

Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě

MEDIN, a.s.

Počet zaměstnanců 2600 650

350

255 - 499

255 - 499 500

290

1000-1500

Do 500

Do 500 100-500

Zdroj: databáze Kompass 2006, databáze Svazu průmyslu a dopravy ČR

24

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví na studovaném území patří strojírenství, kovozpracující, potravinářský a elektrotechnický průmysl. Dlouhodobě byl i v současné době stále je stěžejním podnikem pro Žďár nad Sázavou a okolí ŽĎAS, a.s., i přesto, že si v posledních letech prošel menší krizí, kdy jej postihlo propouštění pracovníků a snížení výroby. Nyní je však situace ve firmě stabilizovaná. Majitelem a majoritním akcionářem je slovenská společnost Železiarne Podbrezová, a.s. (podíl činí 79,14 %). Hlavní činnost společnosti je výroba zařízení pro válcovny, metalurgické společnosti a výroba odlitků a nástrojů pro automobilový průmysl. Hlavními odběrateli jsou Německo (až 1/3 celkového odbytu), Rakousko (více než 20 % odbytu) a Slovensko (12 %). V „chrudimské“ části území je jednoznačně nejvýznamnějším podnikem ETA a.s. Hlinsko, podnik s dlouhodobou tradicí na českém trhu. Poslední roky svou výrobu rozšířila o nové výrobky nejen do domácností, získala majoritní podíl ve společnosti Plastkov spol.s.r.o. a začala vyrábět komponenty pro automobilový průmysl. Svou podnikatelskou činnost postupně zaměřuje z výrobní na výrobně obchodní. Zaměřuje se zejména na domácí trh, ale i export tvoří velmi výraznou součást strategie firmy (zejména pak export do Rakouska, Německa).

2.3.4. Doprava Dopravní infrastruktura je na území CHKO na velmi nízké úrovni. Jedná se o území chráněné krajinné oblasti, proto je rozvoj dopravní infrastruktury velmi omezován a spíše než na rozvoj jsou finanční prostředky dávány na udržování a zlepšování kvality stávající infrastruktury. Celou západní část území protínají 2 silnice I.třídy I / 37 (z Velké Bíteše, přes Žďár nad Sázavou, Ždírec nad Doubravou až do Chrudimi) a I / 34 (z Havlíčkova Brodu přes Ždírec nad Doubravou, Hlinsko až do Svitav). Dobré spojení je i mezi dvěma významnými centry Žďárem nad Sázavou a Novým Městem na Moravě jak po silnici (silnice I / 18 vedoucí z Havlíčkova Brodu až do Bystřice nad Pernštejnem a dále), tak i po železnici. Zejména autobusová doprava mezi oběma městy jezdí ve velmi krátkých intervalech. Jinak je celé území CHKO protkané řídkou sítí silnic II. a III.tříd. Pozitivem je napojení na nedalekou dálnici D 1, i když dopravní dostupnost a kvalita silnic vedoucí k ní není ideální. Železnice je významným dopravním prvkem mezi výše zmíněnými městy a také díky napojení na dálkovou trať Brno – Praha. Žďár nad Sázavou je malým železničním uzlem, kde dochází k větvení na další 2 trati do Nového Města na Moravě a do Křižanova.

25

3. PŘEDPOKLADY PRO ZEMĚDĚLSKOU ČINNOST V ÚZEMÍ CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY 3.1.

Využití ploch na CHKO Žďárské vrchy

Podíl zemědělské půdy na celkové výměře CHKO je 44,6 %, což je oproti republikovému průměru 54,2 % výrazně podprůměrné číslo. Na 1 obyvatele tak připadne 0,45 ha zemědělské půdy, což je na úrovni ČR (0,42 ha / 1 obyvatele). Největší podíl na celkové výměře CHKO mají lesy, které zabírají největší plochu (47 %), což je oproti celorepublikovému průměru výrazně vyšší podíl (o 13,5 %). Naopak procento zastavěných ploch na CHKO je výrazně nižší než celorepublikový průměr. Tab. 8. Využití půdního fondu v CHKO Žďárské vrchy a ČR 31.12.2002 Typ plochy CHKO Žďárské vrchy Česká republika Výměra (ha) Podíl (%) Výměra (ha) Podíl (%) Zemědělská 31 470 44,6 4 272 801 54,2 půda Vodní plochy 1 346 1,9 159 897 2,0 Zastavěné 646,2 0,9 130 587 1,7 plochy Lesní plochy 33 159 47,0 26 43 058 33,5 Ostatní plochy 3 918 5,6 680 412 8,6 Celkem 70 539 100 7 886 755 100 zdroj: Správa CHKO, Půda, situační a výhledová zpráva. Mze Praha 2003

Budeme-li porovnávat využití zemědělského půdního fondu, tak z hlediska orné půdy má CHKO nižší procentuální podíl a to o 7 % oproti republikovému průměru (ten činí 71,8 %). Naopak u TTP je oblast CHKO oproti republikovému průměru (22,7 %) výrazně nadprůměrná a to o 10 %. Vinice a chmelnice se na území CHKO vůbec nevyskytují. Tab. 9. Využití zemědělského půdního fondu v CHKO Žďárské vrchy a ČR k 31.12.2002 Typ plochy CHKO Žďárské vrchy Česká republika Výměra (ha) Podíl (%) Výměra (ha) Podíl (%) Orná půda 20 406 64,86 3 068 238 71,8 Chmelnice 0 0 11 105 0,3 Vinice 0 0 15 902 0,4 Zahrady 808 2,6 160 910 3,8 Ovocné sady 14 0,04 48 373 1,1 TTP 10 242 32,5 968 272 22,7 Zemědělská půda 31 470 100 4 272 801 100 celkem zdroj: Správa CHKO, Půda, situační a výhledová zpráva. Mze Praha 2003

26

3.2.

Cena půdy

Kvalita půdy (resp. její produkční schopnost) je vyjádřena nejlépe pomocí BPEJ. Ve vyhlášce ministerstva financí č. 540/2004 Sb. je v příloze 19 uvedena základní cena zemědělských pozemků pro 2 199 BPEJ. Průměrná úřední cena v ČR je 5,24 Kč/m2 . Průměrná úřední cena půdy v CHKO je 2,13 Kč/m2 , nejnižší hodnoty dosahuje v katastru obce Nový Jimramov (0,84 Kč/m2), nejvyšší cena je pak v katastru obce Vatín (4,68 Kč/m2). Pozemky s nejnižší cenou leží zejména v nejvyšších partiích CHKO a na východě území, nejvyšší ceny jsou v okolí Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě a Hlinska.

27

Obr. 3. Průměrná úřední cena půdy podle katastrů v CHKO Žďárské vrchy podle vyhlášky MZe č. 463 / 2002 Sb.

28

3.3.

Zemědělské výrobní oblasti

Zemědělská výrobní oblast (a její členění dále na podoblasti) je svým způsobem rajonizace území, které nám charakterizuje výrobní podmínky a využití zemědělského půdního fondu. Tato rajonizace (kategorizace) území pak vytváří třídící základnu katastrálních území a zemědělských podniků v nich hospodařících. Toto vše slouží pak zejména k zemědělské statistice a tvorbě různých opatření (regionální politika v zemědělství, ekonomie). Ve starší klasifikaci existovalo 5 hlavních ZVO, které se dále členila na 21 podoblastí. 5 základních ZVO jsou kukuřičná K, řepařská Ř, obilnářská O, bramborářská B a pícninářská P. Území CHKO spadalo pod 2 oblasti a to pod bramborářskou a většina území pak pod pícninářskou. Nově se však klasifikace vrátila ke 4 původním hlavním oblastem (klasifikace jako v roce 1960, kdy byla vytvořena první rajonizace). Těmi oblastmi jsou kukuřičná K, řepařská Ř, bramborářská B a horská H. hlavní oblasti se dále člení na 11 podoblastí. Území CHKO tak spadá do 2 hlavních oblastí, bramborářské a horské, kdy větší část území náleží do horské oblasti. Rozložení bramborářské oblasti je dobře vidět na Obr. 4., kdy její rozložení je patrné zejména v okrajových částech území CHKO a také z velké části na západě území.

29

Obr. 4. Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) v CHKO Žďárské vrchy

30

3.4.

LFA – Méně příznivé oblasti

Podpora méně příznivých oblastí je zakotvena v zákoně č. 252 / 1997 Sb. o zemědělství. Díky 4 následným nařízením vlády celá agenda byla nastavena tak, aby vše bylo v souladu s normami Evropské Unie. Základní členění je na 2 oblasti, Méně příznivé oblasti (LFA) a Oblasti s environmentálními omezeními. Oblasti LFA se dále dělá na 3 typy, a to Horské oblasti, Ostatní méně příznivé oblasti a Oblasti se specifickými omezeními. Vymezení těchto oblastí se stanovilo na základě výnostnosti zemědělské půdy (BPEJ). Dotace pro tyto oblasti jsou naprosto nezbytné jak pro rozvoj zemědělství, tak i venkova. Všechny katastrální území na CHKO byly začleněny do podpory méně příznivých oblastí. Na celém území převládá horská LFA pouze místy se vyskytuje ostatní LFA.

3.5.

Zahájení zemědělských prací

S výše uvedeným popisem klimatu (viz.kapitola 2.2.2.) úzce souvisí fenologické fáze jednotlivých rostlin (fenologickou fází se rozumí dobře rozeznatelný a zpravidla každoročně se opakující projev orgánů vývoje sledovaných rostlin – vzejití semene, olistění, kvetení, plození a opad listů). To vše je důležité pro zahájení setby jednotlivých druhů zemědělských komodit. Doba zahájení se liší hlavně v závislosti na nadmořské výšce. Ve Žďáře nad Sázavou, v průměrné nadmořské výšce 580 m n.m., začínají jarní práce většinou první dubnový týden, jarní ječmen se seje kolem poloviny měsíce dubna, pozdní brambory se sázejí ve ¾ měsíce dubna a žně jarního ječmene pak bývají nejčastěji koncem července. Ve Sněžném v nadmořské výšce kolem 680 m jsou data posunuta výrazně později. Jarní práce zde začínají v průměru až ve 2. polovině měsíce dubna, jarní ječmen se seje až počátkem května, pozdní brambory se sázejí většinou do 10. května, žně jarního ječmene pak začínají ve 2. polovině srpna (Pozn. Mimodotazníková sdělení zemědělců, sdělení ředitele Z.A. Ždár nad Sázavou) Tab. 10. Průměrná data zahájení jednotlivých zemědělských prací podle fenologických stanic v okrese Žďár nad Sázavou za období 1926 – 1940 Stanice Nadm.v Počátek Počátek Počátek Počátek Počátek Počátek ýška (m jarních setí sázení žní žní setí n.m.) prací jarního pozdních ozim.žita jarního ozim. ječmene brambor ječmene žita Březí 550 10.4. 24.4. 24.4. 2.8. 9.8. 17.9. Líšná 650 6.4. 28.4. 2.5. 7.8. 11.8. 23.9. Rožná 500 5.4. 12.4. 27.4. 24.7. 2.8. 17.9. Sněžné 680 19.4. 2.5. 4.5. 9.8. 20.8. 26.9. Štěpánov 335 26.3. 1.4. 23.4. 22.7. 25.7. 28.9. Velká 490 29.3. 7.4. 25.4. 22.7. 31.7. 18.9. Bíteš Žďár n.S. 580 7.4. 14.4. 30.4. 20.7. 26.7. 28.9. Pozn.: kurzívou jsou vyznačeny stanice ležící na území CHKO

31

3.6. Zásady pro hospodaření v jednotlivých zónách CHKO Žďárské vrchy Hospodaření na území CHKO se řídí přísnými pravidly a zákony, které musí každý, kdo chce na těchto územích zemědělskou činnost vykonávat, striktně dodržovat. Je to jeden z velmi důležitých předpokladů pro vykonávání zemědělské činnosti vůbec. I.zóna • Nejsou povoleny objekty zemědělské výroby • Není povolena orba luk, přísev kulturních druhů trav, rychloobnova drnu a narušení souvislé drnové vrstvy • Nelze měnit vodní a vláhový režim s výjimkou povrchových stružek, provádět terénní úpravy • Zákaz používání hnojiv, tekutých odpadů a chemických látek na ochranu rostlin i manipulace s nimi • Sečení porostu a odstraňování náletových dřevin po dohodě se správou CHKO • Pastva extenzivním způsobem po dohodě se správou CHKO • V bezprostředním okolí I. zóny vyloučit činnost, která by mohla ohrozit území I. zóny a poškodit chráněná přírodní společenstva. V případě vyhlášených chráněných území činí ochranné pásmo území do 50 m od jeho hranic, pokud není stanoveno jinak II. zóna 1) travní porosty • Budování objektů zemědělské výroby po projednání se správou CHKO • Provádění orby luk a pastvin a rychloobnovy drnu po dohodě se správou CHKO • V dohodnutých případech neprovádět přísevy kulturních druhů trav a vytvářet podmínky pro rozšiřování planě rostoucích druhů, převážně bylinných komponent • Nelze měnit vodní a vláhový režim odvodněním drenáží • Nelze provádět terénní úpravy značného rozsahu • Vyloučení používání chemických látek na ochranu rostlin (biocidů) • Omezení hnojení průmyslovými hnojivy, zákaz zásobního hnojení, letecké aplikace, hnojení na zmrzlou půdu a na půdu se sněhovou pokrývkou, nerovnoměrné aplikace, skládkování hnojiv • Preferovat hnojení organickými hnojivy s výjimkou kejdy, rovnoměrně aplikovat, nelze zřizovat složiště chlévské mrvy • Rozsah a intenzitu pastvy po dohodě se správou CHKO, dle únosnosti území a společenstev, zabránit degradaci nebo zničení travního drnu, při případném poškození obnovit travní drn bezorebně 2) orná půda • Budování objektů zemědělské výroby po projednání se správou CHKO • Nelze měnit vodní a vláhový režim odvodněním drenáží • Nelze provádět terénní úpravy značného rozsahu

32

• •

• • •

Používání chemických látek na ochranu rostlin schválených metodikou k použití ve vnější části 2. pásma hygienické ochrany zdrojů podzemních vod pouze při hrozícím kalamitním výskytu škůdců, chorob či plevelů Omezení hnojení průmyslovými hnojivy, používat dělené dávky, maximální jednorázová dávka 40 kg N č.ž. na hektar. Vyloučení zásobního hnojení, letecké aplikace, hnojení na zmrzlou půdu a na půdu se sněhovou pokrývkou, nerovnoměrné aplikace, skládkování hnojiv Preferovat hnojení organickými hnojivy s výjimkou kejdy, rovnoměrně aplikovat, nelze zřizovat složiště chlévské mrvy Osevní postupy volit dle únosnosti daného území Velikost pozemků přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí

III. a IV. zóna • Budování objektů zemědělské výroby po projednání se správou CHKO • Přednostní použití chemických látek na ochranu rostlin schválených metodikou k použití ve vnější části 2. pásma hygienické ochrany zdrojů podzemních vod, vyloučení letecké aplikace chemických látek a hnojiv • Vyloučit vznik negativních důsledků při používání hnojiv (dlouhodobé skládky, nerovnoměrné aplikace) • Osevní postupy a intenzitu pastvy volit dle únosnosti území • Velikost pozemků přizpůsobit konkrétním podmínkám z hlediska ohrožení erozí zdroj: Plán péče CHKO Žďárské vrchy

33

4. CHARAKTERISTIKA ZEMĚDĚLSTVÍ ŽĎÁRSKÉ VRCHY DO ROKU 1989 4.1.

NA

ÚZEMÍ

CHKO

Vývoj do roku 1989

Území současného CHKO Žďárské vrchy bylo již od středověku významnou zemědělskou baštou. Již kolem 14. stol. zde místní osadníci provozovali extenzivní zemědělskou činnost pomocí trojpolního systému, kdy vždy na jedné třetině půdy se střídavě pěstovaly jarní a ozimé plodiny, zatímco třetí rok byla půda ponechána ladem. Pěstovalo se především žito a oves, brambory v té době ještě nebyly známé na evropském kontinentu. V 15. a 16. stol. bylo i nadále uplatňováno trojpolní hospodaření, přidala se postupně rostoucí pastva dobytka na scelených úhorech. Plodiny se prakticky nezměnily, v menší míře začalo pěstování ječmene, lnu, výjimečně máku a hrachu. Ze zvířat byl nejdůležitější kůň (tažné zvíře), skot, slepice, husy, existují zmínky o pěstování včel. V průběhu 18. stol. docházelo postupně k přechodu v zemědělském hospodaření na střídavý systém. Byly zaváděny nové plodiny, zejména brambory, dále jetel nebo zelí. V živočišné výrobě začal převládat skot, drůbež, méně pak ovce a vepři. Přechod na střídavý systém umožnil postupně během několika desítek let každoroční využívání veškeré zemědělské půdy. Zvýšil se podíl pícnin a okopanin, což umožnilo zvýšení stavu dobytka, jehož mrva zajišťovala kvalitnější přípravu půdy. Jedním z hlavních produktů se stal díky technologii len, velký rozvoj nadále zaznamenávali pěstitelé brambor, z obilovin se postupně ukázalo jako nejvýhodnější pěstování ovsa, postupně se začalo s rozvojem ovocnářství. Ve 20. stol. byl vývoj a situace v zemědělství na studovaném téměř shodný s vývojem v ostatních částech republiky. Prvním důležitým krokem ve vývoji byla Pozemková reforma z roku 1919 a následně Záborový zákon z roku 1920. Došlo k záboru více než 4 miliónů hektarů půdy, z nichž pak byla vrácena necelá polovina. Drobní rolníci však získali jen omezené množství půdy. Charakteristickou situací v této době tedy byla velká roztříštěnost pozemkové držby. Celé zemědělství bylo po roce 1948 podřízeno centrálnímu plánování. Základem byly 2 druhy státních podniků (JZD – jednotná zemědělská družstva a SST – státní statky). Celý tento vývoj byl zahájen již po 2. světové válce v roce 1945 vydáním Dekretu o znárodnění půdy. V roce 1947 následovala revize 1. pozemkové reformy a v roce 1948 parcelace území. To vedlo také ke změně v sociální struktuře obcí (posílení střední vrstvy rolníků). Nejvýznamnější změna, která měla asi největší dopad na zemědělství nejen na studovaném území, ale i v bývalém Československu, byl zákon 69 / 1949 Sb. O zemědělských družstvech vydaný v únoru 1949 (říkalo se mu tzv. Leninův družstevní plán). Týkal se zejména podmínek hospodaření v JZD a SST. Došlo tak k rapidnímu snížení počtu zemědělských družstev. Kromě zemědělských družstev ještě hospodařily na území CHKO podniky a sdružení těsně spjaté se zemědělskou produkcí (mezi nejvýznamnější patřily Společný zemědělský podnik pro živočišnou výrobu Žďár nad Sázavou, Agrostav Žďár nad Sázavou, ZZN Žďár nad Sázavou, TZP Hlinsko). V roce 1950 bylo podle usnesení vlády vydáno několik programů, které měli za cíl pozvednout zemědělství, šlo o tzv. pětiletky. Bylo jich celkem 6 a všechny se také úzce dotýkaly studovaného území. Pětiletky probíhaly postupně za sebou od roku 1951 až do roku

34

1980. V období 1. pětiletky (1951 – 1955) došlo na studovaném území k zakládání nových družstev (např. JZD, ke kolektivizaci malých a středních rolníků. Ve 2. pětiletce (1956 – 1960) došlo k největšímu rozvoji a zakládání nových družstev a skoro v každé obci studovaného území hospodařilo nějaké JZD. Ve 3. pětiletce (1961 – 1965) došlo k novému územněsprávnímu členění Československa, byly vytvořeny okresy. V té době obhospodařovaly JZD přibližně 75 % veškeré výměry CHKO, kolem 10 % připadlo na SST, jednotlivě hospodařící rolníci hospodařili na necelých 7 %, zbytek představovaly záhumenky či jiné státní zemědělské organizace (uvedená data jsou pouze přibližná, CHKO v té době ještě neexistovalo, data sdělena ředitelem agrární komory ve spolupráci s archivními daty). Výraznější dopad pak měla 5. pětiletka (1971 – 1975), kdy došlo k vybudování několika velkokapacitních skladů brambor. V 6. pětiletce (1976 – 1980) došlo asi k nejvýznamnějšímu spojení zemědělských podniků vůbec, kdy společné síly sloučily Plemenářský statek Žďár nad Sázavou a SST Nové Město na Moravě. Vznikl tak největší podnik nejen na území CHKO, ale vůbec v celém okrese. V roce 1984 bylo na území CHKO 13 JZD, z nichž žádné neobhospodařovalo plochu menší než 1 000 hektarů. Za celou dobu od nástupu programu socialistického zemědělství došlo ke zdvojnásobení, ke snížení počtu počtu pracovníků o 2/3 oproti poválečnému stavu. Produktivita práce vzrostla pětinásobně, 1 pracovník v zemědělství zajišťoval ve 2. polovině 80. let potraviny pro dalších 16 obyvatel. K 1.1.1989 tak bylo v jednotlivých družstvech zaměstnáno celkem 4870 obyvatel. Tab. 11. Podniky zemědělské prvovýroby v CHKO Žďárské vrchy k 1.1.1989 Podnik Zemědělská půda Orná půda (ha) Počet zaměstnanců (ha) JZD Hlinsko 6 139* Nezjištěno 650 JZD Jimramov 1 601 939 171 JZD Nové Město na 5 290 4 204 693 Moravě JZD Nové Veselí 3 482 2 791 429 JZD Světnov 2 831 1 950 450 JZD Mostiště 2 486 2 017 359 JZD Velká Losenice 2 467 2 040 380 JZD Sněžné 1 870 1 050 243 JZD Jimramov 1 601 939 171 JZD Ždírec 3 212* Nezjištěno 420 JZD Věcov 1 265 819 190 JZD Křížová** 5 000* Nezjištěno 400* Plemenářský podnik 7 236 5 097 889 Žďár nad Sázavou Zdroj: Současnost socialistického…., Agrární komora *- neoficiální údaj **-Křížová byl název obce užívaný v období 1949 – 1993, před tím a nyní je název obce opět Krucemburk - data v tabulce jsou uvedená vždy za celé JZD, která měla sídlo na území CHKO. Je-li však celé obhospodařovaná plocha na území CHKO nebylo možné zjistit. Předpokládám však (potvrzeno ředitelem ZA Žďár nad Sázavou), že s výjimkou Plemenářského podniku, JZD Hlinsko, Ždírec n.S. a Nové Město na Moravě byla zemědělská půda ostatních JZD minimálně z 95 % právě na území CHKO.

35

Průměrná výměra subjektů hospodařících na území CHKO byla 3 420 ha, přičemž v okrese to byl průměr jen 2360 ha (v Československu pak 2499 ha). Nejvíce zemědělské půdy obhospodařoval na území CHKO v roce 1989 Plemenářský podnik Žďár nad Sázavou a byl to zároveň největší zaměstnavatel v zemědělství na celém CHKO (i v celém okrese Žďár nad Sázavou).

4.2.

Zemědělská produkce do roku 1989

Struktura pěstovaných plodin se výrazně měnila, zejména pak s přelomem roku 1989 / 1990, kdy došlo ke zrušení centrálního plánování, uvolnění trhu a tedy ke změně pěstování produktů s větší rentabilitou (to vedlo např. k výraznému snížení produkce brambor, lnu a jiných komodit) Do roku 1989 nejvíce převládalo pěstování obilovin (více než 50 % orné půdy), následovaly brambory (necelých 10 %), technické plodiny (necelých 5%), ostatní pak 35 %. Z hlediska dlouhodobé výnosnosti bylo území CHKO lehce podprůměrné v porovnání s okresem Žďár nad Sázavou a třeba i celým Jihomoravským krajem. Tab. 12. Osevní plochy skupin plodin pěstovaných v okrese Žďár nad Sázavou k 31.5.1989 Celkem Zrniny Technické Brambory Krmné Ostatní plodiny okopaniny Výměra (ha) 70 685 37 008 3 184 6 254 1 315 22 924 Podíl (%) 100 52,4 4,5 8,8 1,9 32,4 Zdroj:Srovnání vývoje hospodářství...., Jihomoravský kraj. ČSÚ, 1990 Pozn.:Uvedená data jsou příkladem, neboť více než ¼ plochy okresu leží na území CHKO Žďárské vrchy. Navíc data za CHKO v takové podobě neexistují.

Tab. 13. Hektarové výnosy vybraných skupin plodin v okrese Žďár nad Sázavou v roce 1989 Skupina plodina Výnos (t / ha) Okres Žďár n.S. Jihomoravský kraj Zrniny celkem 4,64 5,27 Obiloviny celkem 4,70 5,38 Brambory 22,86 22,41 Víceleté pícniny na o.p. 10,43 10,19 Zdroj:Srovnání vývoje hospodářství...., Jihomoravský kraj. ČSÚ, 1990 Pozn.:Uvedená data jsou příkladem, neboť více než ¼ plochy okresu leží na území CHKO Žďárské vrchy. Navíc data za CHKO v takové podobě neexistují.

36

Z hlediska živočišné produkce je oblast známá svým chovem skotu, drůbeže (kuřata, slepice, krůty) a prasat. Méně pak již ovcí a koní. Specifikem některých zemědělských družstev byl chov ryb (JZD Nové Veselí, JZD Křížová). Tab. 14. Stavy hospodářských zvířat v okrese Žďár nad Sázavou k 1.1.1990 Hospodářská zvířata Stav (počet ks) Skot úhrnem 85 701 - z toho krávy 28 884 Ovce a berani celkem 5 843 Koně celkem 320 Prasata celkem 117 589 - z toho prasnice 8 062 Drůbež celkem 241 678 - z toho slepice 185 688 Zdroj:Srovnání vývoje hospodářství...., Jihomoravský kraj. ČSÚ, 1990 Pozn.:Uvedená data jsou příkladem, neboť více než ¼ plochy okresu leží na území CHKO Žďárské vrchy. Navíc data za CHKO v takové podobě neexistují.

37

5. TYPICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

PROCESY

ZA

OBDOBÍ

TRANSFORMACE

Transformace zemědělství z centrálně direktivního na tržní byla velmi dlouhým a složitým procesem. Zahrnoval kvalitativní změny ve věcné a systémové koncepci, jež musela pružně reagovat na situaci a podmínky rozvíjejícího se domácího i zahraničního trhu. Ekonomika ČR zvláště v období její transformace na tržní podmínky se neobešla bez cílevědomé a účinné hospodářské politiky. Zemědělství totiž patřilo před rokem 1989 k silně preferovaným odvětvím, z čehož vyplývala jeho neúměrná dimenze, nízká efektivnost výroby až ztrátovost. Transformace tedy znamenala přizpůsobení se novým ekonomickým podmínkám a odbytu. Nejdůležitějšími událostmi, co nastartovaly reformu a spustily celý tento proces narovnávání majetkoprávních vztahů, byly restituce, privatizace a transformace. S tím souviselo samozřejmě formulování mnoha zákonů a dodatků. Restituce půdy a jiného zemědělského majetku byla zavedena zákonem č.229/91 Sb. z května 1991. Zákon č. 92/91 Sb. upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, tedy převod státního majetku (v hospodaření státních institucí) na jiné fyzické a právnické osoby. Jde o tzv. zákon o velké privatizaci. Dalším byl zákon 42/92 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a způsob přeměny družstev na jiné podnikatelské formy dle obchodního zákoníku (Doucha, T. 1999) Výrazným mezníkem v době po roce 1989 byl zákon č. 569/91 Sb., kterým byl zřízen Pozemkový fond České republiky. Má rozhodující slovo v privatizaci a pronájmu státní půdy a navazujícího státního majetku. Vydává oprávněným osobám náhrady za znehodnocené nemovitosti a náhradní půdu. Dále pronajímá státní půdu a ostatní státní majetek až do doby jejich privatizace. Někteří autoři (např.: Doucha, T.)rozdělují transformaci zemědělství u nás do tří období: 1) 1990 – 1993 2) 1994 – 1996 3) 1996 – 1998 V prvním období to byl hlavně rychlý vývoj společnosti, sociální změny, formulování zákonů (zákon č. 92/91 Sb. a jiné). Došlo k významnému poklesu zemědělské produkce, liberalizaci cen. Došlo dále ke snížení počtu pracovníků, osevů i stavu hospodářských zvířat. Na druhé straně s tím souvisel růst cen potravin. Docházelo i ke změnám strukturálním (transformace JZD na ZD). Ve druhém období došlo ke snížení počtu státních statků díky privatizaci, dále ke zpomalování snižování produkce, poklesu počtu ZD. Třetí období pak znamenalo další snižování produkce i stavu hospodářských zvířat, došlo k poklesu ZD a vzniku nových společností (a.s., s r.o.). Dalším významným bodem byla příprava zemědělství na vstup do Evropské unie.

38

5.1.

Restituce

Restituce v zemědělství byla výjimečná ve svém rozsahu, v jiných odvětvích a oborech takové velikosti nedosáhla. Byla však velmi složitá díky velkému počtu žádostí a oprávněných nároků, ty musely být schváleny Pozemkovým úřadem. Žádosti se dali podávat až do 31.3.1993 a k 31.12.2003 bylo vyřízeno přes 98,4% restitučních případů (v porovnání: k 31.12.1995 už 82%). Z hlediska rozlohy se jedná dohromady o 1 627 512 ha zemědělské a lesní půdy v celé republice. Vedle restituce pozemků dostávají osoby i náhrady za znehodnocené nemovitosti a vybavení. Do r.2003 to byly náhrady v hodnotě 13,7 mld. Kč.

5.2.

Privatizace

Privatizace probíhala trošku pomaleji díky prodloužení podávání žádostí o restituci. Díky tomu také došlo ke zmenšení privatizovaného majetku. Do privatizace dle statistik bylo zařazeno 316 státních statků s majetkem 21,956 mld. Kč. Restituovaný majetek se vydává bez závazků, z toho plyne, že dochází k úvěrovému zatížení zbylého majetku. Vyřešeno to bylo tím, že byl majetek bývalých státních podniků pronajímán a to obchodním společnostem, pak fyzickým osobám a družstvům. V současné době je proces privatizace ukončen.

5.3.

Transformace zemědělských družstev

Transformace byla v tomto spojená ještě se dvěma procesy, které tuto transformaci vlastně nastartovaly. Bylo jím přejmenování názvů JZD na zemědělská družstva (ZD), to bylo v roce 1990. A na to navazovalo rozdělení některých ZD v roce 1991. Počátek transformace byl ze zákona 28.1.1992 a mohly se jí účastnit pouze osoby, které byly členy ZD, vlastníci půdy a občané, jejichž majetek byl využíván právě družstvem. K 31.12.1993 tak vzniklo 1658 nových podnikatelských subjektů. V roce 1996 začala druhá vlna transformace, kdy začalo ubývat ZD. Došlo hlavně k přeměně na různé obchodní společnosti. O tom, jak vypadá podnikání v zemědělství a celé jeho struktura, můžeme vyčíst z práce názvem Agrocenzus a to z let 1995 a 2000. Nejdynamičtější podnikatelskou formou jsou akciové společnosti. Jejich podíl na celkové výměře obhospodařované všemi subjekty vzrostl o 14% na 21,6 % v roce 2000. Akciové společnosti, to je vlastně podstatná část ZD, které se přetransformovaly. Naopak podíl družstev na celkové výměře se snížil o 17,7% na 29,3 %. Fyzické osoby obhospodařovaly přibližně čtvrtinu půdy. Celkově došlo i k významným změnám ve velikostním složení. V rámci fyzických osob se zvýšila průměrná výměra u samostatně hospodařících rolníků z 39 ha na 42 ha a v rámci podnikatelských osob u akciových společností z 1206 ha na 1502 ha (data za ČR). Problémem obou agrocenzů je však jeden a to ten, že oba agrocenzy jsou dělány s jinými prahovými hodnotami. Cenzus 2000 má snížené prahové hodnoty kvůli větší přesnosti, z toho plyne, že jejich vzájemné srovnání je těžké a méně přesné

39

6. SOUČASNÝ STAV ZEMĚDĚLSTVÍ V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY 6.1. Vývoj zemědělství po roce 1989 6.1.1. Změny po roce 1989 Všeobecné změny z hlediska vlastnických a právních vztahů byly popsány již v kapitole 5. Podle T.Douchy (Doucha, T.: Vývoj agrárního sektoru ČR v období 1989 – 1997. Informační studie VÚZE, 1998) můžeme rozdělit tento vývoj do 3 fází. V letech 1990 – 1993 to byla doba radikálního přizpůsobování zemědělství novým sociálně-ekonomickým podmínkám. Došlo ke snížení počtu pracovníků v zemědělském sektoru, poklesu produkce i stavu hospodářských zvířat, výrazné omezení nastalo v užívání průmyslových hnojiv. Ale asi nevýznamnější změny se udály ve vlastnických vztazích půdy, hospodářských zvířat, ve výrobních kapacitách. Ve druhé fázi (1994 – 1995) došlo zejména k postupné stabilizaci vývoje a také ke zpomalení poklesu hrubé zemědělské produkce. Došlo k urychlení privatizace statků. Ve třetí fází (1996 – 1998) došlo k procesům jako zvyšování počtu obchodních společností (s.r.o. a a.s.),, zrychlení poklesu zemědělské produkce nebo růstu spotřeby průmyslových hnojiv. Je potřeba také zmínit, že na počátku 90.let vzniklo několik nových institucí, které zasahovaly výrazně do chodu zemědělství ČR. Stabilizace zemědělského sektoru je v kompetenci Státního fondu tržní regulace (dříve Federální fond tržní regulace), na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství vznikla v roce 1993 Agrární komora. Po roce 1998 se u nás začala uplatňovat předvstupní agrární politika ČR. Vývoj agrárního sektoru byl v předvstupním období ovlivněn resortní politikou MZe ČR, která po věcné stránce byla od roku 1998 uplatňována v souladu s koncepcí agrární politiky pro období před vstupem do Evropské unie. Úroveň celkových podpor zemědělství se v předvstupním období poněkud zvýšila (v průměru let 2000 až 2002 na 23 %), zůstala však podstatně nižší než průměr zemí EU-15 (35 %). Základním cílem předvstupní koncepce bylo zastavit snižování rozměru českého zemědělství. Produkční rozměr zemědělství ČR v letech 1998 až 2002 klesl, pokračovalo snížení počtu pracovníků a klesal i podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství. Vzhledem k rychlejšímu úbytku pracovníků se v předvstupním období zvyšovala produktivita práce. To se však neprojevilo ve vývoji mezd, které v tomto odvětví v porovnání s národohospodářským průměrem nadále výrazně zaostávaly. Koncepce zemědělské politiky po roce 2003 podporuje dominantní vizi rozvoje multifunkčního zemědělství a venkova: Zemědělská krajina – voda – biodiverzita – venkov.

6.1.2. Současný stav zemědělské základny na území CHKO Žďárské vrchy Z hlediska právní struktury podniků hospodařících na území CHKO Žďárské vrchy, tak u podniků právnických osob převládají akciové společnosti, následují zemědělská družstva

40

ZD, společnosti s ručeným omezením s.r.o. a dále ZOD. Vývoj struktury subjektů podle právní struktury měl následující děj. Mezi lety 1993 a rokem 2006 došlo celkově k poklesu počtu ZD a to téměř na polovinu výchozí stavu, ZOD zůstala v nezměněném počtu, dvojnásobně přibylo s.r.o. a několikanásobně také k počtu a.s.. Ve všech studovaných subjektech došlo oproti roku 1990 a 1998 je snížení počtu zaměstnanců. Tento úbytek byl více než 50 %. Výjimku tvoří Agromeran a.s., jež funguje od roku 1999. Ve většině zemědělských subjektů převládala a převládá živočišná produkce nad rostlinnou, výjimku tvoří ZD Nové Město na Moravě a ZD Vrchy a Staviště ZOD, kde převládá rostlinná produkce. Z hlediska rostlinné výroby převládá pěstování obilovin, zejména pšenice a ječmene, dále pak řepky, brambor a máku. V oblasti pícnin převládá pěstování jednoletých nad víceletými. V pěstování ječmene a pšenice patří k největším subjektů Agro Měřín a ZD Nové Město na Moravě (u obou podniků se ječmen pěstuje na přibližně pětině orné půdy, pšenice pak také na více než pětině orné půdy ), v žitě „vede v produkci“ ZD Sněžné (téměř čtvrtina orné půdy). Brambory jsou nejvíce produkovány ZD Nové Město n.M. (cca 10 % orné půdy) a Staviště ZOD (cca 8 % orné půdy). Řepka má největší podíl na orné půdě u Agra Měřín (více než 6 %). Jednoleté pícniny pak zabírají největší výměru u Agra Měřín a AGROMERAN Trhonice (více než 15 %), víceleté pícniny pak u Agra Měřín (více než 10 %) a u přidruženého podniku Ústav pro strukturální politiku v zemědělství (více než 20 % orné půdy). U malých zemědělských subjektů převládá v pěstování obilovin ječmen, pšenice v minimálním množství. Dále pak brambory (jejich produkce a % podíl na osevních plochách se však také snížil), len (výrazný pokles, až o 90 %, v podílu na osevních plochách), máku (mírný pokles). Z hlediska živočišné výroby došlo v 90.letech na studovaném území k poklesu stavu hospodářských zvířat. Podle databáze poskytnuté Výzkumným centrem regionálního rozvoje při MU a vlastního dotazníkového šetření došlo u většiny podniků k poklesu stavu skotu a to v celkovém průměru o 26 %, což je však mnohem méně než činí průměr pro ČR – 59 %.. U stavu prasat došlo také k poklesu, který však byl menší, v průměru o 12,5 %. Velkochovem drůbeže se zabývají 2 velké zemědělské subjekty a to Staviště ZOD a Zemědělská a.s. Vysočina, i u nich došlo v posledních letech ke snížení stavu přibližně o 5 %. Z malých zemědělských subjektů se zabývá chovem drůbeže jediný zemědělský subjekt. „Uživit se“ pouze zemědělskou činností je však v současné době velmi problematické proto mnoho zemědělských subjektů přechází na diverzifikovanou činnost, tedy jejich výdělky a závislost není založená pouze na zemědělství, ale i na dalších podnikatelských činnostech. Tab. 15. Nezemědělská činnost rozhodujících zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Podnik Činnost Podnik Činnost Řeznictví a Truhlářství uzenářství ZD Vrchy Prodej pohonných Autodoprava Agro Měřín hmot Pekařství Stavební činnost Prodej zeměd.strojů Řeznictví ZD Krucemburk Oprava strojů a aut AGROMERAN Kovovýroba ZD Nové Město n.M. Prodej zeměd.strojů Prodej náhr.dílů Prodej hnojiv Prodej autobaterií zdroj: www.justice.cz, internetové stránky subjektů

41

7.

ZÁKLADNÍ PRINCIPY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY EU

V EU není více regulovaná a byrokracií svázaná podnikatelská oblast než zemědělství. Je to dán z části tím, že kdysi bylo základním cílem podpora produkce surovin k výrobě potravin. Tento cíl přetrvává jen z části a to v případě přímých plateb, v zásadě nárokových podpor. Jejich role však bude postupně klesat a současný stav takto přetrvá až do roku 2013. Společná zemědělská politika je oblastí s výhradními pravomocemi Společenství. Podle Článku 33 Smlouvy o Evropském společenství je jejím cílem zajištění snesitelných cen pro evropské spotřebitele a slušné příjmy pro zemědělce, a to zejména založením společných zemědělských organizací a používáním principů jednotných cen, finanční solidarity a preferencí Společenství. Měla být od vzniku Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1958 základním pilířem evropské integrace. SZP je jednou z nejdůležitějších politik Unie (výdaje na ni představují téměř 45 % rozpočtu Společenství). Rada o těchto opatřeních rozhoduje kvalifikovanou většinou po konzultacích s Evropským parlamentem. Cílem SZP je konkurenceschopnější a na spotřebitele více orientované zemědělství, což také úzce souvisí s udržením a především zvýšením důvěry spotřebitelů k zemědělským a potravinářských výrobkům. Celá reforma zahrnuje 2 oblasti, tržní a horizontální opatření. Na počátku SZP umožnila Společenství, aby se stalo nezávislé během velmi krátké doby. Ale postupem času se SZP stala velmi nákladnou záležitostí, protože ceny zemědělských produktů na evropském trhu byly velmi vysoké ve srovnání s cenami světovými. Série reforem v roce 1992 napravila situaci snížením garantovaných cen (kompenzací jsou přímé platby zemědělcům) a zavedením celé série doprovodných opatření. V roce 1999 byl s výhledem na rozšíření Unie přijat reformní balík na období 2000 2006. Podle přístupu navrženého komisí v červnu 1997 v Agendě 2000 balík podporuje změny z roku 1992 a klade důraz na bezpečnost potravin, životní prostředí a udržitelný zemědělský vývoj. Podporuje také zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských výrobků Společenství, zjednodušuje zemědělskou legislativu i její implementaci, posiluje pozici Unie při jednáních Světové obchodní organizace (WTO), a konečně se snaží stabilizovat výdaje na zemědělství. (převzato a upraveno z www.evropska-unie.cz) Agenda 2000 je akčním programem přijatým Evropskou komisí 15. července 1997. Je oficiální odpovědí na požadavky vyslovené na zasedání Evropské rady v Madridu v prosinci 1995, tj. představuje všeobecný dokument o rozšíření a o reformě společných politik a zprávu o budoucím finančním rámci Unie po 31. prosinci 1999. Agenda 2000 se dotýká všech otázek, kterým Unie čelí na počátku 21. století. Součástí dokumentu jsou posudky Evropské komise na země, které se ucházejí o členství v Unii. Má 3 části, první projednávala otázku vnitřních mechanismů Unie, zejména reformu společné zemědělské politiky a politiky sociální a hospodářské soudržnosti. Obsahovala také doporučení, jak nejlépe čelit výzvě rozšíření a navrhuje sestavení nové finanční perspektivy na období 2000 - 2006. Druhá navrhovala zesílenou předvstupní strategii, zahrnující dva nové prvky: přístupové partnerství a rozšířenou účast kandidátských zemí v programech Společenství a vytvoření mechanismu pro uplatňování acquis Společenství. Třetí část představovala studii o vlivu rozšíření na politiky Evropské unie.

42

Rozšíření EU směrem na východ o další země znamenal trošku problém a chaos v evropských strukturálních programech. Česká republika vstoupila do EU jako stát. jenž zaměstnává méně než 4 % pracovních sil v zemědělství. Navíc u nás došlo v 90.letech k významným změnám odvětvových i vlastnických. Vstup do EU tak pro ČR v zemědělské oblasti znamenal několik novinek: 1) Postupné přizpůsobení se systému tržní regulace. To pro nové členské země bylo ještě zvláštním způsobem upraveno v přístupových smlouvách (např.: zákaz podpory vysazování nových vinic, kvóty pro pěstování luštěnin, výrobu mléka, bramborového škrobu, chov dotovaného jatečného dobytka). 2) Přizpůsobení se vývoji evropské legislativy. 3) Přijmutí pravidel financování zemědělství až do roku 2013, kde je vstupním členským zemím přiznána pouze část přímých plateb, jež získávají státy EU.

7.1. SAPARD Program SAPARD (Special Programme for Agriculture and Rural Development, česky pak Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) byl jedním z předvstupních nástrojů EU určený pro deset kandidátských zemí. Měl napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů pro zavádění acquis communautaire vztahujícímu se ke společné zemědělské politice (CAP, česky pak SZP), strukturálním změnám v zemědělství a na venkově a zejména k administraci a kontrolní činnosti při poskytování finanční pomoci z evropských fondů. Každá kandidátská země mohla program využívat v časovém období 2002 – 2006, ale maximálně však do konkrétního data vstupu do EU (v ČR tedy byl program využíván v 2002 – 2004). Základním programovým dokumentem byl při realizaci Plán rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000 – 2006. Agentura SAPARD jako akreditovaná platební agentura spadala pod MZe. Byla transformována do SZIF, který se stal posléze platební agenturou ČR. V ČR byl SAPARD realizován na 9 akreditovaných opatření v rámci 3 priorit: Priorita 1: Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Opatření 1.1: Investice do zemědělského majetku Opatření 1.2: Zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů z ryb Opatření 1.3: Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele Opatření 1.4: Meliorace a pozemkové úpravy Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Opatření 2.1: Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury Opatření 2.2: Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmů Opatření 2.3: Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí

43

Priorita 3: Odborná pomoc Opatření 3.1: Zlepšování profesního vzdělávání Opatření 3.2: Technická pomoc Vedle příjmů museli ti, co se účastnili programu, také dodržovat určitá pravidla, nařízení a normy. Jejich dodržování sledoval systém kontrol programu SAPARD, který měl 3 druhy kontroly: Předběžná kontrola (ex-ante) Průběžná kontrola (interim) Následná kontrola (ex-post)

7.2.

SOP Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství

Program byl směřován hlavně na podporu zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, podporu lesního a vodního hospodářství a zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Navazoval na již fungující program SAPARD. Operační plán je základní programový dokument, který byl schválen Evropskou komisí 2.7.2004 a umožňuje pro období 2004 – 2006 čerpání prostředků určených pro podporu zemědělství z fondů EU. Je postaven na 3 základních prioritách: Priorita I.: Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům Priorita II.: Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí Priorita III.: Technická pomoc Jeho základní funkcí měla být především restrukturalizační (tedy Priorita II), nejvíce byl však využíván jako podpora investic (Priorita I), například na nákup zemědělské techniky. To však není ze strategického hlediska příliš pozitivní. Celý program byl spolufinancován z EAGGF - orientační sekce. Opatření chov ryb a činnosti prováděné odborníky v rybářství bude podporováno z FIFG.

7.3. HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova je programový dokument, který představoval základní koncepční rámec připravený MZe pro poskytování podpor pro české zemědělství a venkov ze zdrojů EU a ČR v období po vstupu ČR do EU. Je to druhý programový dokument, jehož projekty jsou kofinancované v rámci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) - sekce garanční a obsahuje šest doprovodných opatření: 1) Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními (ekologickými) omezeními 2) Zemědělství šetrné k životnímu prostředí - tzv. agroenvironmentální opatření 3) Zalesnění 4) Předčasné ukončení zemědělské výroby 5) Zakládání skupin výrobců 6) Technická pomoc

44

Byl uplatňován na celém území ČR, které bylo rozděleno do 8 NUTS II v letech 2004 – 2006. Vychází ze strategie rozvoje venkova EU (obsažené v agendě 2000), která stanovuje následující principy: • Multifunkční zemědělství •

Vícesektorový a integrovaný přístup politiky rozvoje

•

Flexibilní podpora venkovského rozvoje

•

Transparentnost programových dokumentů

Vzhledem k tomu, že se jedná o opatření "nárokového" charakteru nepřinášející zisk a území ČR, kromě hlavního města Prahy, bylo kategorizováno jako oblast Cíle 1, jsou tato opatření financována plně z veřejných zdrojů a podíl kofinancování EU může činit až 75 %. Mezi hlavní priority HRDP patří: •

Zachovat/obnovit a zlepšit environmentální a přírodní hodnoty na venkově

•

Rozšířit plochy lesů na zemědělské půdě ve shodě s cíli v ochraně životního prostředí

•

Zlepšit věkovou strukturu pracovníků v zemědělství

•

Zachovat zemědělství v méně příznivých oblastech v souladu s cíli ochrany životního prostředí

Kromě opatření předčasný odchod do důchodu jsou již všechna opatření alespoň částečně od roku 2001 součástí dotační politiky MZe v rámci nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. (zdroj: www.mze.cz, upraveno)

45

46

7.4.

PGRLF

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) byl založen na základě usnesení vlády ze dne 23. června 1993 č. 337 jako akciová společnost, jejímž hlavním posláním je podpora úvěrů poskytovaných obchodními bankami podnikům v zemědělské a lesnické prvovýrobě zárukami jistiny úvěru a dotacemi úroků z bankovních úvěrů. PGRLF je příjemcem dotace ze státního rozpočtu jako subjekt nepřímé podpory podle zákona o zemědělství a poskytuje své podpory v rámci účelových programů. Dlouhodobě nejvýznamnější jsou programy Zemědělec (podpora investičních úvěrů) a Provoz (podpora provozních úvěrů). Cílem programu Investice je podpořit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektů v odvětví. Prioritou pro poskytování podpor prostřednictvím tohoto programu je restrukturalizace a zvýšení efektivnosti zemědělských a zpracovatelských subjektů. Program Investice je dále dělen na podprogramy Zemědělec, Odbytová organizace, Zpracovatel a Hygiena, která je orientovaná na zdravotní nezávadnost potravin. Cíle programu Mládí je usnadnit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a rodiny do 40 let. Program Provoz je přispívá k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů na provozní účely. Podpora se poskytuje na financování nákupu taxativně stanovených vstupů. PGRLF za období své činnosti svými podporami umožnil převést do zemědělství přibližně čtyřnásobek finančních prostředků, než kdyby veřejné prostředky byly poskytovány přímými návratnými půjčkami či přímými nenávratnými dotacemi.

7.5.

Program obnovy venkova

Dalším z programů je Program obnovy venkova. Jeho cílem je vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. Předmětem tohoto programu je příprava a realizace programů obnovy vesnic, integrovaných projektů venkovských mikroregionů a osvětová, poradenská a vzdělávací činnost. Program je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Navržený dokument není v rozporu s tímto programem.

7.6.

Podpůrné programy vycházející ze SZP

Podpůrné programy vycházející ze SZP lze velmi zjednodušeně rozdělit na: •

Programy podpory produkce (přímé platby), jejichž čerpání je nárokové a nepodléhá nijak složité administrativě

•

Programy zaměřené na rozvoj venkova, kde je podmínkou zpracovat příslušný projekt

47

Mezi oběma polohami je celá řada podpůrných programů, jejichž charakter je produkční a rozvojový. Kromě evropských programů je možné čerpat finanční prostředky prostřednictvím specifických národních programů. Rizika čerpání podpor jsou následující. Tím primárním je volba optimální struktury podpor a vysoká administrativní náročnost v některých rozvojových programech. Není strategické spoléhat se pouze na získání nárokových přímých plateb. Strategicky není vhodné třeba sázet na vysoce konkurenční plodinu, tedy laicky řečeno to, co dělají všichni ostatní. Riziko administrativní náročnosti pociťují zejména menší podnikatelé v zemědělství, v zásadě rodinné farmy, toto riziko by však mělo klesat se sjednocením programů a zavedením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).

7.6.1.

Přímé platby

Jedná se o pilíř poskytovaných finančních podpor. V ČR se uplatňuje zjednodušený systém přímých plateb, tzv. režim jednotné platby na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme). Patří sem 3 základní typy podpor: 1) Základní jednotná platba na plochu (SAPS) – financuje EU 2) Doplňková platba k platbě na plochu (TOP-UP) – financuje ČR 3) Podpora méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (LFA) Základním předpokladem čerpání těchto podpor je evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Aby mohli zemědělské subjekty čerpat dotace, musí mít zaregistrovanou svou zemědělskou půdu v systému evidence půdy založeném na uživatelských vztazích. Základní evidenční jednotkou je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Vychází se z pořízených leteckých snímků (ortofotomapy). U SAPS se podpora poskytuje na následující kultury: •

Orná půdy

•

Travní porost – stálé pastviny

•

Ostatní travní porosty

•

Vinice

•

Chmelnice

•

Ovocné sady

•

„Jiné kultury“ – ty jsou specifikované v prováděcích předpisech

U TOP-UP je cílem zvýšená podpora příjmů zemědělců u stanovených strategických komodit:

48

•

Pěstování lnu

•

Pěstování chmele

•

Chov přežvýkavců

•

Pěstování plodin na orné půdě

U LFA je smyslem finanční vyrovnání méně výhodných podmínek k podnikání, jde v zásadě o podhorské a horské oblasti.

7.7.

EAFRD

Jedná se patrně o nejvýznamnější fond podporující rozvoj venkova v zemích Evropské unie - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development). Tento podpůrný fond začal fungovat „naostro“ od 1.1.2007. Pro zemědělce znamená hlavně sloučení velké roztříštěnosti programů a zjednodušení administrativní stránky. Základním cílem je snaha o zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví. Je rozdělen do 4 základních os, které jsou pak dále členěny na skupiny opatření a podopatření: OSA I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova OSA IV: Leader Na OSU I jde celkem 22,39 % financí určených pro EAFRD. Prioritou je modernizace zemědělských podniků, Pozemkové úravy a přidávání hodnoty zemědělských produktů. Hlavním cílem OSY II je podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany životního prostředí na zemědělské půdě a v lesních oblastech s vysokou přírodní hodnotou. Dále pak ochrana jakosti podzemních a povrchových vodních zdrojů, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím stávajícího lesního potenciálu (tedy i zalesňování zemědělské půdy). Cílem OSY III je vytvoření pracovních míst a zajištění vyšší příjmové úrovně obyvatel venkova pomocí rozvoje a diverzifikace aktivit na venkově a podpory venkovské turistiky. Dále pak vytvoření podmínek růstu ve venkovských oblastech. Zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti a uplatnění na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělávání a zvýšit používání informačních a komunikačních technologií. Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově.

49

Obr. 6. Schéma struktury os, cílů a priorit EAFRD podle MZe (převzato z MZe 2006)

50

8. ANALÝZA VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI ZEMĚDĚLSKÝMI SUBJEKTY HOSPODAŘÍCÍMI V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY 8.1.

Oblast dotazovaných zemědělských subjektů

Cílem výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření bylo zjištění dopadů společné zemědělské politiky EU na zemědělství a venkov v celém území CHKO Žďárské vrchy. Hlavním účelem bylo zjistit, jaká je momentální situace zemědělských subjektů, jaký vliv na jejich podnikatelskou činnost má EU, jak hodnotí dosavadní SZP EU. Celý výzkum byl veden k získání hlavně kvalitativních odpovědí a takto byl celý dotazník i sestaven. Dotazník byl vytvořen ve spolupráci s vedoucím diplomové práce a agenturou Brand Brothers, která se sestavováním takových dotazníků má mnohaleté zkušenosti. Průměrná doba vyplnění 1 dotazníku byla 38 minut, expertní rozhovory byly vedeny osobně. Z databáze poskytnuté ZA Žďár nad Sázavou, ZA Chrudim a ZA Havlíčkův Brod byly vybrány všechny rozhodující podniky (podniky právnických osob), které na území CHKO Žďárské vrchy hospodaří a stejný počet malých zemědělských subjektů (fyzicky hospodařící osoby). Malé zemědělské subjekty byly vybrány pomocí náhodného čísla. Celkově jsem měl k dispozici 72 kontaktů. Po domluvě s vedoucí diplomové práce a 2 poradci z výzkumné agentury Brand Brothers bylo uděláno 22 kvalitativních hloubkových rozhovorů se vybranými zemědělskými subjekty a 5 expertních rozhovorů s odbornými pracovníky ZA Žďár nad Sázavou, ZA Havlíčkův Brod, AK Žďár nad Sázavou a AK Havlíčkův Brod, které mají zajišťovat pohled „z druhé strany“. Celá analýza je rozdělena do 6 tématických částí (podkapitol), zabývající se vždy podrobně daným otázkám a problémům. V analýze je graficky zpracováno všech 22 dotazovaných zemědělských subjektů, odpovědi ZA a AK budou pouze komentovány a citovány v textu jako doplňující poznámky a postřehy. Dále text obsahuje poznámky, kde jsou komentovány postřehy, současné situace, porovnání s jinými zeměmi EU, přímé citace zemědělských subjektů, názory moje, ZA a AK. Tučně jsou zvýrazněné některé zajímavé skutečnosti či hodnoty zjištěné při výzkumu.

51

Tab. 16. Seznam dotazovaných zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy, únor 2007 Název Místo Velikost Název Místo Velikost subjektu obhospodařo subjektu obhospodařo vané plochy vané plochy v CHKO (ha) v CHKO (ha) Agro Měřín Měřín 3 850 Brodinová Hluboká 150 (Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s.) ZD Nové Nové Město 3 200 Vašek Svratouch 70 Město na na Moravě Moravě ZD Krucemburk 2 750 Trödler Radňovice 47,5 Krucemburk Zemědělská Dřevíkov 1 900 Lopaur Kadov 45 a.s. Vysočina ZD Sněžné Sněžné 1 500 Kunc Sklené 42,5 ZD Světnov Světnov 1 400 Jarošová Matějov 31 ZD Vrchy Věcov 800 Topinka Borová 28 AGROMERA Jimramov 750 Bukáček Kadov 25 N Trhonice Staviště ZOD Lhotka 425 Svoboda Radňovice 22 Najman / Chlumětín 290 Kocanda Kuklík 15 Kyncl RD Krouna Krouna 250 Doskočilová Sněžné 10

52

8.2.

Dotace a jejich významnost

Tato část se věnuje dotační stránce celé společné zemědělské politiky. Vedle využití čerpání jednotlivých dotačních titulů zemědělskými subjekty také popisuje důležitost dotací pro podnikání, ale také se snaží porovnat dotační a zemědělskou politiku státu před a po období vstupu do EU. Důležitou otázkou je vůbec informovanost zemědělských subjektů o možnosti čerpat dotace, resp.o dotačních programech, jejich podmínkách a účelech. Tomu je také věnována v této části nemalá pozornost.

8.2.1.

Využívání možnosti čerpat základní dotace (přímé platby) z fondů EU a dotace na AEO

Tab. 17. Počet příjemců podle dotačních titulů v CHKO Žďárské vrchy (ze souboru dotázaných) Rok LFA TOP-UP SAPS AEO 2004 22 22 17 2005 22 22 22 21 2006 22 19 22 Zdroj: Vlastní šetření, databáze SZIF, n = 22

Na otázku možnosti využívat dotace poskytované fondy EU odpověděli všichni respondenti kladně, tedy že jí využívají. Podle databáze SZIF, kde jsou uvedené všechny subjekty, které získaly dotace, všechny dotazované subjekty zažádaly a obdržely dotace na Podporu méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními LFA ve všech letech 2004, 2005 a 2006. Dále všechny dotazované zemědělské subjekty zažádaly a obdržely ve všech letech 2004, 2005 a 2006 podporu v podobě Základní jednotné platby na plochu SAPS. Doplňková platba k platbě na plochu (TOP-UP) byla vyplácena až od roku 2005 a podporu obdržely všechny dotazované zemědělské subjekty. V roce 2006 však doplňkovou platbu k platbě na plochu obdrželo jen 19 z 22 dotazovaných zemědělských subjektů. Podpora z programu AEO nepatří mezi přímé platby, jde o jakousi nadstavbu, u nichž jsou však podmínky v dodržování a legislativa mnohem přísnější. O podporu z programu AEO zažádalo v roce 2004 17 z 22 dotazovaných subjektů, v roce 2005 to pak bylo již 21 z 22 dotazovaných zemědělských subjektů. Data za rok 2006 nebyla k dispozici. Vyjádření ZA a AK: Zemědělské subjekty využívají možnosti čerpat dotace v plné míře. U AEO je to dáno zejména velikostí subjektu, čím větší subjekt, tím je pro něj snažší plnit všechny podmínky (dlouholetý program, hlídání si živin, hnojiv), nařízení a papírování, a tím více tedy využívají možnosti čerpat dotace z programu AEO. Menší zemědělské subjekty z toho mají více obav, ale není to pravidlem. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO je ráda za programy AEO, neboť jsou nastaveny blízko přírodě. A zároveň i pro zemědělské subjekty může být finančně zajímavý např. takový program Na podmáčené louky. Na druhou stranu mají tyto programy pro Správu jednu velkou nevýhodu,

53

protože je poskytuje MZe a to má vlastní kontrolní orgány. Ačkoliv je to činnost na ploše CHKO, kterou „spravuje“, nemůže provádět kontroly, resp.může, ale nemůže sjednávat nápravy, pouze v případě problému dát podnět kontrole Mze. Poznámka: Základním předpokladem čerpání všech podpor je evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) (viz. kapitola 8.6.1.) a dodržení minimální výměry půdních bloků (na území CHKO Žďárské vrchy je minimální plocha 2 ha). Čerpaní dotací je sice velkým pozitivem, na druhou stranu jejich vyplácení je velmi problematické. Například podle údajů SZIF bylo ke 2. 5. 2006 proplaceno pouze 2,8 % prostředků, resp. 2,4 % žádostí na agroenvironmentální opatření za loňský rok. Na výplaty kompenzací za ošetřování travních porostů či ekologické zemědělství tedy stále čeká 97 % zemědělců především z horských a podhorských oblastí. Na tento problém upozorňuje dlouhodobě mnoho svazů a komor angažovaných v zemědělské činnosti. V posledních třech letech dostalo 97 % těchto farmářů podpory AEO pouze jedenkrát (za rok 2004). Podstatná část farmářů se kvůli tomu potýká s platební neschopností a s výraznými existenčními problémy.

8.2.2.

Informovanost zemědělských subjektů o možnosti čerpat dotace

In fo rm o van o st zem ědělských su b jektů n a ú zem í C HK O Žď árské vrchy o d o tačn ích pro g ram ech Š patná inform ovanos t o dotač níc h titulec h 0%

Uvítali by c hom lepš í inform ovanos t o dotač níc h titulec h 32%

Dobrá inform ovanos t o dotač níc h titulec h 68% Zd ro j: vla stní še tře n í, n = 22 , ú n o r 2 0 0 7

Obr. 7. Informovanost zemědělských subjektů hospodařících na území CHKO Žďárské vrchy o dotačních titulech.

54

Na otázku o informovanosti o dotačních titulech 68 % dotázaných zemědělských subjektů uvedlo, že jsou dobře informovaní o dotačních titulech, 32 % uvedlo, že je sice informovanost dobrá, ale bylo by dobré ji ještě zlepšit. Ani jeden dotazovaný neuvedl, že by byl o dotačních titulech informován špatně. Podle konkrétních sdělní vyplývá, že zemědělské subjekty mají každoročně k dispozici několik příruček, kde je vše dobře a dostatečně popsáno, navíc informací na internetu je mnoho a lze je bezproblémově získat. Vedle toho agentury a soukromé firmy pořádají několikrát do roka semináře, kde se o těchto programech debatuje a dají získat velmi cenné poznatky a informace i od jiných zemědělských subjektů. Vyjádření ZA a AK: Informovanost je díky zemědělským agenturám i agrárním komorám velmi dobrá, zemědělci vedle každoročních seminářů mohou kdykoliv využít telefonické linky a dotaz probrat touto cestou nebo i osobně se na obou institucích informovat. Vyjádření Správy CHKO: Sama Správa CHKO má zřízenou informační kancelář, kde se mohou zemědělské subjekty informovat a získat materiály k jednotlivým AEO. Kancelář Agro-envi-info je součástí sítě informačních center zaměřených na agro-environmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Poznámka: Problém však mnohdy není na straně institucí ani na straně samotných zemědělských subjektů, ale přímo v českém státě, spíše však v EU, kde dochází ke zpožděním ve schvalování jednotlivých programových dokumentů. Následně pak dochází k výrazným časovým tísním nejen k získání informací, ale k podání žádostí o dotace vůbec. Asi nejaktuálnějším příkladem takového problému je vznik nového programu EAFRD (viz. kapitola 7.9), kde došlo ke zpoždění při schvalování. Existuje zatím pouze obecný předpis s dodatky.

55

8.2.3. Významnost dotací pro podnikání zemědělských subjektů na CHKO Žďárské vrchy

Významnost dotací pro podnikání zemědělských subjektů na CHKO Žďárské vrchy

Důležité, ale ne rozhodující 9%

Dokázali bychom se bez nich obejít 0%

Méně důležité 0%

Rozhodující 36%

Velmi důležité 55% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 8. Významnost dotací pro podnikání zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Na otázku významnosti dotací 36 % všech dotazovaných uvedlo, že jsou dotace rozhodující pro jejich podnikatelskou činnost, 55 % uvedlo že jsou dotace velmi důležité, 9 % (tedy pouze 2 respondenti) uvedli, že jsou dotace pro ně důležité, ale ne rozhodující a nikdo z dotazovaných neodpověděl, že by pro ně dotace byly méně důležité nebo dokonce že by se bez nich dokázali obejít. Podíváme-li se blíže na kategorii respondentů, kteří uvedli, že jsou pro ně dotace důležité, ale ne rozhodující, tak se jedná pouze o 2 subjekty. Prvním subjektem je malá rodinná farma s 22 ha plochy, která navíc díky tomu, že nemá pokračovatele, postupně směřuje svou zemědělskou činnost k úplnému ukončení. Druhá odpověď vzešla od největšího podniku celého zkoumaného území Agra Měřín, který díky svým celorepublikovým zemědělským i nezemědělským aktivitám patří mezi soběstačné podniky. Vyjádření ZA a AK: Vyjádření obou institucí jsou jednoznačná a odpovídají i vyjádřením dotazovaných zemědělských subjektů. Tři ze čtyř dotazovaných osob uvedly, že jsou dotace pro podnikání

56

rozhodující, jediná (pouze ředitel ZA Žďár nad Sázavou) uvedla, že jsou dotace velmi důležité.

Vyjádření Správy CHKO: Odpověď této instituce nijak nevybočuje z řady ostatních, podle ní jsou dotace rozhodující.

Nejdůležitější účel dotací v jednotlivých zemědělských subjektech na CHKO Žďárské vrchy Vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě 23%

Využití dotací pro zisk úvěru 5%

Ostatní 22%

Modernizace strojového parku 5%

Vysoké provozní náklady 45%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 9. Nejdůležitější účel dotací v zemědělských subjektech hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Hlavní účel dotací se liší, avšak téměř 45 % získaných dotací užívají zemědělské subjekty na pokrytí vysokých provozních nákladů (energie, nafta). Velmi podstatným a nezanedbatelným účelem dotací je pokrytí a vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě (ve 23 % zemědělských subjektů). 5 % dotazovaných subjektů pak využívá dotace hlavně na modernizaci svého strojového parku a také k zisku úvěrů od finančních institucí. 22 % dotazovaných subjektů pak využívá dotace k jiným účelům (mzdy, modernizace výrobních kapacit apod.).

57

Nejvíce si zemědělské subjekty stěžovaly na vysoké provozní náklady jako drahá nafta, drahá energie, krmiva a hnojiva. Výrazným problémem je i nízká bonita půdy oproti nížinným oblastem.

Účel dotací v zemědělských subjektech hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Vysoké provozní náklady Vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě Modernizace strojového parku Zvýšení konkurenceschopnosti Investice Koupě materiálu pro zemědělskou činnost Využití dotací pro zisk úvěru Ostatní

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 10. Celkový účel dotací v zemědělských subjektech hospodařících v CHKO Žďárské vrchy U 77,7 % zemědělských subjektů slouží dotace k pokrytí vysokých provozních nákladů, u 45,5 % slouží také dotace k vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě, u více 27,3 % k modernizaci strojového parku. Shodně 22,7 % zemědělských subjektů využívá dále dotace ke zvýšení konkurenceschopnosti, investicím a ke koupi materiálu pro zemědělskou výrobu. 18,2 % zemědělských subjektů využívá dotace k zisku úvěru a 27,3 % k ostatním účelům.

58

Účel dotací podle velikosti zemědělských subjektů na CHKO Žďárské vrchy

Investice

Vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě Koupě materiálu pro zemědělskou činnost Využití dotací pro zisk úvěru Zvýšení konkurenceschopnosti

Ostatní

Modernizace strojového parku

Do 100 ha

Vysoké provozní náklady

0%

Nad 100 ha 20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 11. Celkový účel dotací podle velikosti zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Rozdělení na „malé“ a „velké“ zemědělské subjekty nám ukazuje na fakt, že velké podniky se snaží své dotace investovat a také je využívat k získání dalších úvěrů, pomocí kterých by mohly v investicích a rozvoji pokračovat. Na druhou stranu poměrně závažným ukazatelem je vysoké procento u těchto velkých podniků, které využívají dotace k vyrovnání ztrát při zemědělské výrobě, což není dobrý krok směrem kupředu v rozvoji podniku. Na druhou stranu se nám ukazuje, že dostatek obhospodařovaných ploch a tedy i dostatek

59

samovypěstovaného materiálu (krmiva) pro zemědělskou činnost je významným plusem velkých podniků, které o to méně musí právě do nákupu těchto materiálů investovat.

Vyjádření ZA a AK: Všichni dotazovaní jednomyslně vyslovili první odpověď v podobě vysokých provozních nákladů, které nejsou zemědělci schopni utáhnout. Jako velký problém vidí tři ze čtyř dotazovaných i špatnou bonitu půdy a to samé ve ztrátovosti zemědělské činnost, kde by zemědělci neměli bez dotací šanci hospodařit v kladných číslech. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO vidí problém stejně jako výše uvedené instituce, tedy ve vysokých provozních nákladech a v nízké úrodnosti půdy. Poznámka: Problémy nejsou jen ve vysokých provozních nákladech, ale také zejména v nastavených tržních podmínkách v ČR. Podle statistik, ale také podle sdělení ředitele ZA ve Žďáře nad Sázavou je v současnosti nastavený poměr cen vstupů do zemědělské výroby a výstupu absolutně nevyhovující a dá se říci i likvidační pro mnoho zemědělských družstev. Nafta, energie, hnojiva, to vše zdražilo více než 10násobně, k tomu další výdaje, přitom výkupní ceny jsou pouze o několik desítek procent vyšší v porovnání s rokem 1990. Velkým problémem se také jeví nakládání s dotacemi. Dotace jsou určené zejména na investice, rozvoj výroby, a to u většiny zemědělských subjektů není. Jakmile není zemědělec schopen dlouhodoběji investovat, není to dobré a takové hospodaření má jednoznačně klesající tendenci, která může vést až k ukončení zemědělské činnosti. Dalším problémem se může jevit serióznost zemědělství vůbec, zejména pak v očích finančních institucí. Pět zemědělských subjektů odpovědělo (a potvrzeno to bylo i AK), že nedokladuje-li zemědělec při žádosti o úvěr příjem v podobě zisku dotací, nemá šanci daný úvěr získat. Je otázkou, jak tento stav vůbec řešit, v tomto případě je potřeba nejspíše zásahů české vlády, které by vedly ke zvýšení serióznosti zemědělské činnosti.

60

8.2.4. Srovnání dotační a zemědělské politiky státu v období před a po vstupu do EU

Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před obdobím vstupu do EU Nedostatečná 5%

Výborná 0%

Chvalitebná 18%

Dostatečná 23%

Dobrá 54% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 12. Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před obdobím vstupu do EU podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU

Nedostatečná 9% Dostatečná 5%

Výborná 5%

Dobrá 27% Chvalitebná 54% Zdroj: vlas tní š etření, n = 22, únor 2007

61

Obr. 13. Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Srovnání v hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před a po vstupu do EU 12 10 8 6 4 2

Po vstupu Nedostatečná

Dostatečná

Dobrá

Před vstupem Chvalitebná

Výborná

0

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 14. Srovnání hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před a po vstupu do EU. Z hodnocení uvedených odpovědí vyplývá, že došlo ke zlepšení dotační a zemědělské politiky státu. Zatímco průměrná známka (hodnoceno bylo jako ve škole, tedy 1 – výborná, 5 – nedostatečná) byla před vstupem do EU 3,14, po vstupu se zlepšilo hodnocení na 2,60. V absolutních číslech pak došlo k následujícím změnám v hodnocení: Před vstupem nikdo neohodnotil dotační a zemědělskou politiku státu známkou 1, po vstupu „dostal stát“ známku 1 1x. Známku 2 dostal stát před vstupem do EU 4x, kdež to po vstupu už dvojkou ohodnotilo stát celkem 12 dotázaných subjektů. Známkou 3, tedy dobrou, ohodnotilo stát před vstupem do EU celkem 12 subjektů, nyní již jen 6. Známku 4 dostal stát za zmíněnou politiku před vstupem 5x, po vstupu již jen 1x. Nejhorší známku, tedy 5, obdržel stát před vstupem 1x, nyní 2x. Celkově tedy lze konstatovat, že se dotační politika v očích zemědělských subjektů na CHKO Žďárské vrchy zlepšila po vstupu do EU, i když nijak zvlášť výrazně. Vyjádření ZA a AK: V hodnocení institucí došlo k další shodě a to ve známce před vstupem, kdy všichni dotazovaní ohodnotili tehdejší politiku státu známkou 3. Po vstupu se podle tří ze čtyř dotázaných situace zlepšila a všichni současný stav ohodnotili známkou 2, pouze ředitelka Agrární komory v Havlíčkově Brodě oznámkovala současnou politiku státu známkou 4.

62

Vyjádření Správy CHKO: Postoj Správy CHKO je naprosto shodný s postojem 75 % dotázaných institucí, tedy stát obdržel za svou politiku v zemědělství před vstupem do EU známku 3, nyní známku 2. Poznámka: Jako důvod, který měl největší vliv na zlepšení hodnocení, uvedli dotazovaní nejčastěji výrazné zvýšení dotací, dále snížení problematiky a chaosu při získávání dotací (v 90. letech dostávali čeští zemědělci dotace od státu, vyplňování dokumentace k jejich získání bylo velmi složité a papírově náročné). Další pozitivním faktorem je „ustálení“ zemědělské činnosti, tím mám namysli, že zemědělci, jak uváděli, mají určitou jistotu v podnikání, jistotu v zisku dotací, dá se říci, že mají komplexně určitou jistotu do budoucna (lepší zemědělský koncept). Každé pozitivum má však i své negativní stránky a ty jsou i v případě vstupu ČR do EU a zavedení společné agrární politiky u nás. Nejvíce zemědělským subjektům vadí zvýšené množství kontrol a jejich velká přísnost, náročná nařízení na zemědělskou praxi pro jednotlivé programy, i přes zvýšení dotací jejich nízkou úroveň v porovnání s jinými státy EU, zvýšení byrokracie co se týče hnojiv a postřiků, ale také otevření trhu a jeho špatná regulace v přílivu levných potravin ze zahraničí. Určitým rizikem se jeví také zvýšená závislost českého zemědělství na EU a tím i zvětšení prostoru pro jeho manipulovatelnost.

Srovnání dotační a zemědělské politiky státu před vstupem do EU (malé vs. velké zemědělské subjekty) 7 6 5 4 3 2 1

Do 100 ha Nedostatečná

Dostatečná

Dobrá

Nad 100 ha Chvalitebná

Výborná

0

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 15. Srovnání dotační a zemědělské politiky státu před vstupem do EU podle velikosti zemědělských subjektů

63

Srovnání dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU (malé vs. velké zemědělské subjekty) 7 6 5 4 3 2 1

Do 100 ha Nedostatečná

Dostatečná

Dobrá

Nad 100 ha Chvalitebná

Výborná

0

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 16. Srovnání dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU podle velikosti zemědělských subjektů

Poměrně zajímavé se nabízí srovnání, jak hodnotili zemědělskou a dotační politiku ČR malé a velké zemědělské subjekty. Před vstupem do EU malé subjekty s rozlohou zemědělské půdy do 100 ha ohodnotili zemědělskou politiku státu průměrnou známkou 2,7, oproti tomu velké zemědělské subjekty se zemědělskou půdou nad 100 ha ohodnotili tuto politiku českého státu průměrnou známkou 3,2, když ani jednou nebyla zaznamenána známka 1 a 2. Po vstupu do EU se situace znatelně zlepšila (alespoň podle hodnocení zemědělských subjektů). Zemědělské subjekty do 100 ha zemědělské půdy udělili průměrnou známku 2,1, což je oproti 2,7 výrazné zlepšení. Velké zemědělské subjekty udělili průměrnou známku 3,0, což je oproti 3,2 jen mírné zlepšení. Poznámka: Výrazné celkové zlepšení hodnocení u zemědělských subjektů souvisí zejména se zvýšením dotací. Zvýšení hodnocení zemědělských subjektů mající max. 100 ha zemědělské půdy také úzce souvisí se zlepšenou zemědělskou politikou českého státu vlivem EU, která

64

propaguje vyšší ochranu a rozvoj právě menších zemědělských subjektů, rodinných farem a ekologických farem.

8.3.

Legislativa a zákony

Tato kapitola se věnuje zejména nastavení legislativy a zákonů a jejich vlivu a dopadu na podnikatelskou činnost. Zabývá se postupně postupně negativními dopady, tedy zda-li nějak legislativa a zákony brání v rozvoji podnikání. Následně i zlepšeními, které by zemědělské subjekty uvítaly a nakonec se věnuje i pozitivům, které přináší celá SZP. 8.3.1. Bránění / limitování ze strany legislativy EU a českého státu v rozvoji podnikání

Brání / limituje EU a česká vláda zemědělské subjekty v rozvoji podnikání na CHKO Žďárské vrchy Ne 14%

Ano 86%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 17. Bránění / limitování zemědělských subjektů v rozvoji podnikání EU a českou vládou Vysoké procento respondentů (86 %) uvedlo, že jim legislativa a zákony EU a českého státu brání v rozvoji podnikání. Pouhých 14 % zkoumaných zemědělských subjektů uvedlo, že limitování nejsou. Při podrobnějším prozkoumání zjistíme, že se ve všech případech jedná o maličké rodinné farmy s velikostí obhospodařovaných ploch do 22 ha, které provádí zemědělskou činnost pouze doplňkově a ne jako hlavní náplň práce (vztah k zemědělství, ke krajině) a 2 z těchto 3 podniků směřují svou zemědělskou činnost k jejímu ukončení v blízké budoucnosti (v řádu 4 let). Vyjádření ZA a AK:

65

Všichni dotazovaní pracovníci institucí sdělili, že jsou zemědělské subjekty na území CHKO Žďárské vrchy (a nejen ony) limitovány v rozvoji podnikání.

Vyjádření Správy CHKO: Vyjádření je shodné se zemědělskými institucemi, ano současná legislativa, jak je nastavena, omezuje zemědělské subjekty v rozvoji podnikání.

Konkrétní případy limitování / bránění české vlády a EU v rozvoji podnikání

Byrokracie 6%

Špatné podmínky na trhu 12%

Přísně nastavené limity hnojiv 17%

Nízká úroveň dotací oproti jiným zemím EU 6% Nízká podpora státu 12% Složité podmínky a nařízení při dodržování programů 8%

Mléčná kvóta 15%

Špatné vyjednávání vlády na půdě EU 8%

Špatně nastavená legislativa a zákony 16%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 18. Konkrétní případy omezování / bránění v rozvoji podnikání zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Odpovědi zemědělských subjektů byly velmi rozdílné, nejvíce (17 %) odpovědělo, že jim v rozvoji podnikání brání přísně nastavené limity hnojiv, 16 % zemědělských subjektů brání špatně nastavená legislativa a zákony, 15 % pak mléčná kvóta, kterou považují mnozí za velmi nízkou i vzhledem k minulosti. Shodně 12 % brání v rozvoji podnikání špatné podmínky na trhu a vadí jim nízká podpora státu. 8 % zemědělských subjektů pak vadí špatné vyjednávání vlády na půdě EU (všeobecně míněno), složitě nastavené podmínky a nařízení při dodržování programů. 6 % dotázaných pak přílišná byrokracie a nízká úroveň dotací oproti jiným zemím EU.

66

Vyjádření ZA a AK: Tři ze čtyř odborných pracovníků obou institucí se shodli, že asi největší překážkou v rozvoji podnikání je mléčná kvóta a také vysoká legislativní a administrativní náročnost. 2x bylo uvedeno, že je poměrně přísná hranice aplikace hnojiv a postřiků (nitrátová směrnice) a také poměrně značná náročnost i chaos v jednotlivých AEO programech. Vyjádření Správy CHKO: Podle Správy CHKO je nejnáročnější dodržování podmínek pro environmentální praxi. Určitou nevýhodou (z hlediska CHKO i zemědělství) je nastavený systém půdních bloků. Poznámka: Co se týká nitrátové směrnice a vůbec přísných podmínek v dodržování limitů hnojení a postřiků, lze konstatovat, že v tomto česká vláda při vyjednávání pravděpodobně nepracovala dobře. Oproti Nizozemí nebo Francii je naše nitrátová směrnice značně zpřísněna. Dalším podstatným problémem související s tímto (ale i další otázkou přílišné byrokracie) jsou podmínky, za kterých u nás byla nitrátová směrnice zavedena. Například v porovnání s Francií tomu bylo 3x rychleji. Ve Francii se zaváděla nitrátová směrnice 10 let, u nás to byly pouze tři roky. Navíc zemědělci, kteří dokladovali ukončení zemědělské činnosti během 10letého zavádění této směrnice, nemuseli se této směrnici přizpůsobovat, naopak u nás se jí museli přizpůsobit všichni. Dalším poměrně podstatným problémem byla špatně nastavená legislativa a zákony. 3 dotazované zemědělské subjekty si stěžovaly zejména na špatné podmínky při převodu půdy mezi rodinnými příslušníky, kdy majetek nelze podle nich převést (a zaplatit přitom 5 % darovací daň), ale jedná se o normální koupi s běžným zdaněním, což nejde finančně zvládnout. Takto doslova odpověděl majitel jedné rodinné farmy s výměrou necelých 200 ha: „Všude na světě existují rodinné firmy, kde je převod hračka, ale u nás to nejde, chtěli jsme naše hospodářství převést na oba syny, takto to nejde, můžeme zvolit jen jednoho a to by mohlo znamenat třeba i rodinné rozepře. A nejsme jediní, co si na tyto převody stěžují.“. Z hlediska špatných podmínek na trhu a nízké podpory státu pak jednoznačně převládaly odpovědi typu nízké výkupní ceny, vysoká konkurence, dovoz levných potravin ze zahraničí, zejména pak z Polska, ale také si stěžovali na nedostatečnou ochranu a propagaci českých výrobků na našem i zahraničním trhu. Dalším praktickým příkladem je takový malý začarovaný kruh, kdy subjekt může mít jen určitou produkci hnoje a na průmyslová hnojiva mu pak nezbývá prostor. Proto se mu tím pádem více vyplatí zatravňovat. Jenže díky kvótám mají pouze omezené množství dobytka a na druhou stranu přebytek trávy. Tu díky velkému množství uvolněného dusíku kompostovat nelze, takže nikdo neví, co s tím. Dalším, podle Správy CHKO závažným, problémem je výše zmíněný systém půdních bloků. Parcela, která navazuje na les, má často zarostlé okraje. Pokud je zemědělec neudržuje, hrozí mu pokuta, ale na druhou stranu pokud je udržuje, je to nevýhoda pro Správu, protože přechodový pás mezi polem a lesem je tzv.ekotonový pás a ten je důležitý a zemědělci jej svou údržbou ničí. Pokud to nezakreslí do programu LPIS, nemusí to udržovat, což by bylo dobré pro Správu, ale stejně za to musí platit nájem když je to v jeho vlastnictví, což je pro zemědělce zase nevýhodné. Špatné vyjednávání vlády, na jedné straně to pravda je, na druhé straně je to zavádějící informace. Oproti několikráte zmiňovanému Polsku je totiž oproti ČR velký rozdíl, je tam zaměstnáno v zemědělství přibližně 22 %, což je mnohem více než u nás, proto i jednání 67

jednotlivých vlád o dohodnutí co nejlepších přístupových podmínek se lišila. I když ČR samozřejmě chtěla vyjednat pro zemědělství nejlepší podmínky, přece jen nosným pilířem české ekonomiky jsou úplně jiná odvětví než v Polsku a proto v některých směrech prostě musela slevit ze svých nároků. Přes to všechno je u nás vyšší úroveň zemědělství, vyšší kvalita výrobků. I když na druhou stranu některé podmínky vyjednané českou vládou a ještě českou legislativou zpřísněné, jsou oproti jiným zemím nastaveny absurdně (mnohem přísnější podmínky ve skladování hnojiv – musí být zastřešené, těsností jímek), k tomu všemu přísné hygienické podmínky (toalety, kuchyně, nerezové vybavení) stojí velké peníze. A do toho diktování podmínek ze strany CHKO nejen na podmínky hospodaření, ale také na vzhled a úpravu staveb (různá šikmost střechy, jejich barva, povolení jestli můžu vyměnit okna), tlačí zemědělce k sázení listnatých stromů, ale vykupuje se nejvíce smrkové dřevo, to jsou vše drobnosti, které zemědělským subjektům výrazně ztrpčují a komplikují život. Na druhou stranu nelze jen a kritizovat obhajovat českou vládu a její jednání, ale je také potřeba se podívat na druhou stranu, na stranu zemědělců. Srovnejme to např. s další evropskou zemí, Rakouskem, vše je krásně udržované, uklizené, vyšší vztah ke krajině. V Rakousku nic neodfláknou, naopak u nás se snaží člověk vždycky ten daný program splnit tak, aby to tak nějak bylo, aby se neřeklo a zbytek ho nezajímá. Ale přesto je u nás plno neposečených pozemků, příkopy podél silnic, o to se nikdo nestará, i když má. Úplně jiný zemědělských systém panuje v USA, kde mají zemědělci mnohem volnější podmínky pro svou činnost a výrobu, „mohou si pěstovat, chovat, jak chtějí“, kontroly do výroby a administrativy jsou nižší než v EU. Ale výstupy se liší a případné sankce za špatné výstupy ještě více. Zemědělec je tam povinen dodávat ty nejkvalitnější výrobky, nikoho nezajímá jak a za kolik byly vyrobeny, ale jakmile kontrola nalezne závadnou látku v potravině, dochází k okamžitým sankcím v nejpřísnějších možných mírách od vysokých pokut až po zcela běžné nucené ukončení zemědělské výroby.

68

8.3.2.

Zlepšení podmínek pro podnikání

V čem by zemědělské subjekty hospodařící v CHKO Žďárské vrchy uvítaly zlepšení

Zlepšení legislativy a zákonů Lepší podpora českých produktů na evropských trzích Lepší cenová politika státu Zvýšení dotací Zlepšení činnosti vlády na půdě EU Zvýšení kvót na hnojiva Snížení byrokracie Zvýšení podpory malých zemědělců Zvýšení mléčné kvóty Ochrana a upřednostňování českých produktů na našem trhu Větší pružnost v dodávání podkladů pro dotace 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 19. Zlepšení v SZP podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Odpovědi, jaká zlepšení by zemědělské subjekty uvítaly v činnosti EU a české vlády při společné agrární politice, jsou opět velmi rozdílné a pestré. Vesměs ale navazují na předchozí otázku o problematice bránění a limitování ze strany EU a české vlády. U 41 % zemědělských subjektů by uvítali větší pružnost v dodávání podkladů pro dotační tituly, shodně 36,4 % dotázaných zemědělských subjektů by uvítalo vyšší ochranu a upřednostňování českých produktů na našem trhu a zvýšení mléčné kvóty. Necelých 32 % chce zvýšit podporu malých zemědělců. Shodně 27,3 % chce snížit byrokracii a zvýšit kvóty na hnojiva, 22,7 % dotázaných zemědělských subjektů požaduje zlepšení v činnosti vlády na půdě EU a zvýšení dotací. 18,2 % všech dotázaných zemědělských subjektů požaduje zlepšení v cenové politice státu a podpoře českých produktů na evropských trzích, 13,6 % by pak uvítalo zlepšení v otázkách legislativy a zákonů. Vyjádření ZA a AK: Dva ze čtyř dotázaných uvedli, že zlepšení by bylo potřeba provést zejména v legislativě a zákonech, ale také v nařízeních, která musí jednotliví zemědělci dodržovat, protože jsou velmi přísná. Stejný počet odpovědí byl zaznamenán i v případě dotací (a jejich vyplácení). Jde jak o jejich zvýšení a dorovnání na úroveň EU (tj.zvýšení o cca 30 %), tak i dobu jejich vyplácení,

69

kdy dotace se vždy pro daný rok vyplácejí zpětně. Dále s tímto tématem souvisí také zjednodušení celého systému dotací (existuje velké množství programů). Dalším uvedeným zlepšením bylo v otázce agroslužeb, které dodávají hnojiva. Mohla by být nabízena nějaká doplňková služba v podobě vedení a evidence hnojiv a postřiků (např. počítačový program), neboť zejména starší zemědělci si vedou tuto evidenci v sešitě, na papírech a vznikají přitom zbytečné chyby, za které je potom kontrola pokutuje. Vyjádření Správy CHKO: I přesto, že se tato problematika přímo Správy CHKO netýká, přesto poskytla odpověď a to v podobě zlepšení regulace trhu pro české zemědělské plodiny. Poznámka: Zejména téma upřednostňování českých výrobků na našem trhu je velmi ožehavé již několik let. Čeští zemědělci (a nejen dotazovaní), si již dlouhodobě stěžují na to, že nejsou schopni díky cenám na trhu, supermarketům a dovozu levných potravin a komodit ze zahraničí (zejména pak z Polska), konkurovat, nemají pro své produkty odbyt a díky tomu prakticky jen přežívají a na velký rozvoj podnikání není prostor. Čím je to dáno, že jsou komodity z Polska o tolik levnější? Tím pravděpodobně nejdůležitějším faktem je to, že polští zemědělci nemusejí odvádět státu sociální a zdravotní pojištění (vše platí stát), tím jsou zcela logicky ušetřené peníze, které se výrazně odrazí v celkových nákladech na výrobu a také v konečné ceně. Co se týče zlepšení (zmírnění) přísnosti naší legislativy a zákonů, mnoho našich nařízení je převzato z EU, ale naši zákonodárci je mnohdy ještě navíc přitvrzují, což se mnohým zemědělským subjektům nelíbí. S tímto tématem je také spjato téma zisku půdy a jejich možnost koupit ji, případně si ji pronajmout.

70

8.3.3. Pozitiva ve společné agrární politice EU

Pozitiva v SZP podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Zvýšení konkurencescho pnosti 8%

Zabezpečení odbytu 8%

Zvýšení dotací 38%

Zemědělství má daný směr 8% Jistota 18%

Vyšší ochrana malých zemědělců 10%

Žádná nespatřuje 10%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 20. Pozitiva v SZP podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Více než 38 % dotázaných zemědělských subjektů spatřuje pozitiva zejména díky zvýšení dotací. 18 % dotázaných pak hlavně díky společné agrární politice EU má jistotu v podnikání, 10 % vidí pozitivum ve vyšší ochraně malých zemědělců, shodně 8 % pak v tom, že má zemědělství daný směr, mohli zvýšit svou konkurenceschopnost a také že mají zabezpečený odbyt. 10 % dotázaných zemědělských subjektů pak žádná pozitiva nespatřuje. Vyjádření ZA a AK: Tři ze čtyř odpovědí byly shodné a naprosto vypovídající, největším pozitivem jsou vyšší dotace, resp.vyšší přísun peněz do zemědělství vůbec. Poslední, 4.odpověď, byla taková, že žádná pozitiva nespatřují ve společné agrární politice EU. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO spatřuje pozitivum zejména ve vyšší ochraně krajiny, ale také ve vyšších dotacích a zvýšením podílu plateb na mimoprodukční funkce. Poznámka: Při podrobnějším prostudování 38 % odpovědí, že pozitivem jsou vyšší dotace, je však nutné k tomu dodat jednu důležitou poznámku. Z těch daných 38 % byla více než třetina odpovědí takových, že došlo sice ke zvýšení dotací, ale jinak žádná pozitiva nejsou, resp.nebýt dotací, tak by ani žádná výrazná pozitiva nebyla. I to svědčí o tom, že ne vše, co se týká spojení našeho státu a EU, musí být nutně pozitivní.

71

8.3.4. Podporující a motivující legislativa a opatření

V čem konkrétním je legislativa a opatření ze strany EU a české vlády motivující a podporující? Možnost získání leasingu na stroje 5%

Motivují nás vyšší dotace 27%

Možnost využívat více dotačních titulů 18%

V ničem nás nepodporuje ani nem otivuje 50%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 21. Motivující a podporující legislativa a opatření podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy O poznámce uvedené v předchozí kapitole o tom, že dotace jsou pozitivem a nebýt jich, nebyla by pozitiva žádná, nás přesvědčuje i tato kapitola, která se týká nastavení legislativy a opatření a jejich možné podpory a motivující schopnosti. Plná polovina všech dotázaných odpověděla, že nastavená legislativa a opatření EU a českého státu jsou nepodporující a nemotivující. Pro 27 % dotázaných jsou podporující vyšší dotace, 18 % považuje za motivující možnost využívat více dotačních titulů a 5 % odpovědělo, že mohou získat leasing na stroje. Vyjádření ZA a AK: U této otázky došlo ke shodě všech dotazovaných subjektů, kteří uvedli, že nejvíce motivující je zvýšená hladina dotačních titulů a možnost získat více dotací z více programů. Vyjádření Správy CHKO: I u této instituce došlo ke shodné odpovědi, tedy že motivující je zejména významné zvýšení dotací po vstupu do EU.

72

8.4. Hodnocení Agroenvironmentálních opatření Tato kapitola se zabývá hodnocením Agroenvironmentálních opatření po stránce dotací. Dále se pak zabývá i názory, které mají zemědělské subjekty na nastavené sankce při porušení AEO včetně možnosti jejich zlepšení, resp.úprav daných sankcí. 8.4.1. Spokojenost s nastavenou hladinou dotací pro AEO Spokojenost zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy s nastavenou hladinou AEO Jsme nespokojeni 9%

Jsme spokojeni 23%

Uvítali bychom zvýšení 68% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 22. Spokojenost zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy s hladinou dotací pro AEO Na otázku, zda-li jsou zemědělské subjekty spokojené s nastavenou hladinou dotací pro jednotlivá AEO opatření, jich 68 % uvedlo, že by uvítali zvýšení dotací pro AEO opatření, podle 9 % dotázaných je v současnosti nastavená hladina nevyhovující, pouze necelý ¼ dotázaných (23 %) uvedla, že jsou spokojeni s nastavenou hladinou dotací pro AEO opatření a je to pro ně dostatečně motivující. Průměrná hladina zvýšení, kterou by zemědělské subjekty chtěly a požadovaly, je 31,4 % (celkový interval uvedených hodnot se pohybuje mezi 20 % až 50 %). Vyjádření ZA a AK: Uvedené odpovědi se shodují s většinou, kterou uvedly zemědělské subjekty, tedy uvítaly by zvýšení dotací pro AEO opatření a to v průměrné výši 25 %. Jako důvody uvedly zejména vysokou náročnost z hlediska opatření a nařízení, ale také práce a také dlouhodobost programů.

73

Vyjádření Správy CHKO: Také vyjádření Správy CHKO bylo shodné s většinou dotázaných, tedy že by byla potřeba dané dotace zvýšit, podle nich o aspoň 15 %.

Poznámka: Jedním ze záporů celých AEO opatření je jejich dlouhodobost, nejedná se o 1-leté programy a opatření, ale o dlouhodobé (5 let) a to se mnohým zemědělským subjektům nelíbí, zejména pak to, že finance jsou každý rok stejné a nereagují na inflaci, ceny energie a na podmínky na trhu. V současné době však dochází k mírnému zlepšení a to díky 2 novým nařízením, které vláda schválila v dubnu 2007. Jedná se o tzv. podporu agroenvironmentálních opatření, která se budou od letošního roku vyplácet z nového Programu rozvoje venkova. Tato podpora se oproti minulým rokům zvyšuje, následujících 7 let je na tento účel k dispozici 30 mld. korun. V rámci agroenvironmentálních opatření se podporuje a bude podporovat ekologické zemědělství, integrovaná produkce ovoce, révy vinné a nově také zeleniny, dále ošetřování travních porostů, zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin a biopásy. Dochází také k úpravám jednotlivých nařízení, např. posunutí termínu 1. a 2. sečí vstříc zemědělcům a jejich žádostem, pozdější lhůta pro podávání žádostí o podporu agroenvironmentálních opatření (o 15 dní později).

74

8.4.2. Postoj zemědělských subjektů k nastavení sankcí při 1.porušení nařízení a opatření

Nastavení hladiny sankcí při 1.porušení podle zemědělských subjektů z CHKO Žďárské vrchy

Přiměřené 18%

Benevolentní 0%

Přísné 82% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 23. Nastavení hladiny sankcí při 1.porušení AEO podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Nastavení pokuty ve výši 25 % při 1.porušení

Dobře nastavena 23%

Nastavena vysoko 72%

Nastavena nízko 5% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 24. Názor zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy na nastavení pokuty ve výši 25 % z dotací pro dané AEO

75

Z hlediska nastavení sankcí při 1. porušení jsou odpovědi dotazovaných zemědělských subjektů dosti jednoznačné. Naprostá většina, celých 82 % všech dotázaných, si myslí, že jsou nastavené sankce přísné, 18 % si myslí, že jsou sankce přiměřené a jejich nastavení je v pořádku. Nikdo, tedy 0 % respondentů, si nemyslí, že jsou sankce benevolentní. Co se týká nastavení pokuty při 1. porušení ve výši 25 % z výše obdržených dotací, zde si 72 % dotázaných zemědělských subjektů myslí, že je tato hladina nastavena příliš vysoko, 23 % dotázaných si myslí, že je nastavena dobře, jen 5 % by danou 25 % hladinu klidně zvýšilo. Vyjádření ZA a AK: Všechny čtyři dotázané osoby se shodli na tom, že jsou sankce za 1. porušení přísné a hladina 25 % je nastavena příliš vysoko. Vyjádření Správy CHKO: Podle Správy CHKO jsou sankce za 1. porušení přiměřené a nastavená hladina 25 % je v pořádku.

Vyjádření zemědělských subjektů k sankcím za 1.porušení Více upřednostnit kontrolu v krajině než v dokumentaci. 13% Snížení hladiny sankcí z 25 %. 7%

Ostatní 7%

Dodržování podmínek programu je zcela logické. 11% Rozdělovat různé typy porušení. 22%

Rovnocenné podmínky jako v jiných zemích EU. 4%

Lepší přizpůsobení nařízení místním podmínkám. 11%

Větší flexibilita v posuzování porušení. 25%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 25. Vyjádření a možnost řešení sankcí při 1.porušení podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Čtvrtina všech dotazovaných subjektů odpověděla, že by uvítala větší flexibilitu v posuzování jednotlivých porušení. S tímto je z části spjata i 2. nejčastější odpověď a tou je požadavek na rozdělování různých typů porušení (22 % odpovědí). 13 % zemědělských subjektů uvedlo, že by uvítali větší kontrolu krajiny než dokumentací, 11 % odpovědí a

76

respondentů by pak uvítalo lepší přizpůsobení nařízení a kontrol místním podmínkám. 7% by pak chtělo snížit hladinu sankcí z 25 % a 4 % by chtělo mít rovnocenné podmínky v kontrolách jako jiné země EU. Zbývajících 11 % všech odpovědí na tuto otázku bylo takových, že dodržování podmínek programů je zcela logické. Tedy pouze zhruba každý 10tý dotazovaný souhlasí s nastavenými podmínkami, přísností kontrol a to je velmi malý počet. Vyjádření ZA a AK: Podle jejich názoru by bylo určitě dobré zvýšit flexibilitu v posuzování jednotlivých stupňů provinění. Další by bylo určitě snížit přísnost v posuzování porušení v administrativě. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO by uvítala zpřísnění kontrol, které se týkají údržby a činností v krajině, kontroly administrativy považují sice za důležité, ale ne klíčové. Poznámky: Odpovědi o větším posuzování flexibility, lepšímu přizpůsobení místním podmínkám a rozdělování (posuzování) různých typů porušení tvoří podobný balíček, který stojí za to lépe popsat. Co se týče flexibility, mnohé zemědělské subjekty by uvítali nějakou škálu, podle které se budou stanovovat sankce. Je jasné, že porušení v krajině jsou závažná a pokutovat se musí, ale pokuty za administrativní prohřešky jsou nejen podle jejich, ale i mého názoru příliš přísné. V případě provinění v dokumentaci chtějí zavést napomenutí a nápravu do určité doby. Pokud by se tak nestalo, následovala by pokuta, pokud by to daný hříšník opravil, pokuta by nebyla, ale na další podobné provinění by již nebyla brána v potaz tolerance. 90 % všech pokut je totiž udíleno za administrativní prohřešky. Dále by se daly upravit podmínky v 3 % tolerance ve výměře pozemku mezi reálným stavem a zákresem v LPIS. Zde by mnohé subjekty uvítaly zvýšení alespoň na 5 %. 8.4.3.

Postoj zemědělských subjektů k sankcím při 2.porušení nařízení a opatření Postoj zemědělských subjektů k sankcím za 2.porušení AEO

S podmínkami vůbec nesouhlasím 14%

Podmínky by se daly nějak upravit 45%

Plně s těmtito podmínkami souhlasím 41%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 26. Vyjádření zemědělských subjektů k sankcím za 2.porušení AEO

77

Dotazované zemědělské subjekty zaujaly 2 významné postoje k sankcím za 2. porušení AEO opatření, 45 % ze všech dotázaných odpovědělo, že by se dali podmínky nějak upravit, 41 % pak odpovědělo, že plně s těmito podmínkami souhlasí. Pouze 14 % zemědělských subjektů s těmito podmínkami vůbec nesouhlasilo. Vyjádření ZA a AK: Oba zástupci AK vyslovili nesouhlas s danými podmínkami, protože je to nastaveno údajně likvidačně. Naopak oba zástupci ZA uvedli, že by byla potřeba dané podmínky nějak upravit. Vyjádření Správy CHKO: Podle Správy CHKO jsou dané podmínky nastaveny dobře a není potřeba je nijak upravovat.

Vyjádření zemědělských subjektů k sankcím za 2.porušení Vytvoření sazebníku pokut 31%

Větší flexibilita v posuzování porušení 46%

Rozdělovat různé typy porušení 23% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 27. Vyjádření a možnost řešení sankcí při 2. porušení podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy 46 % dotázaných zemědělských subjektů by chtělo větší flexibilitu v posuzování porušení. 31 % by uvítalo vytvoření nějakého sazebníku pokut, zbývajících 23 % pak rozdělovat různé typy porušení.

78

8.5. Dopady SZP na zemědělskou činnost v CHKO Žďárské vrchy V této části je zhodnocen přímý vliv SZP na zemědělskou činnost v otázce dotací, zdali je nebo není možné provádět zemědělskou činnost bez dotací a také obtížím, které s sebou přináší SZP v podobě plnění různých podmínek.

8.5.1. Provádění zemědělské činnosti na CHKO Žďárské vrchy v závislosti na dotacích

Provádění zemědělské činnosti bez dotací na území CHKO Žďárské Vrchy Ano 5%

Ne 95%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 28. Provádění zemědělské činnosti v CHKO Žďárské vrchy bez dotačních titulů podle zemědělských subjektů Zde došlo ke zcela jasnému vyjádření názoru ze strany dotazovaných zemědělských subjektů, kdy 95 % z nich odpovědělo, že bez dotací by zemědělskou činnost provádět nemohli. Pouze jediný zemědělský subjekt odpověděl, že to možné je. Vyjádření ZA a AK: V odpovědích všech dotazovaných došlo ke shodě, kdy podle jejich názoru nelze provozovat zemědělskou činnost bez jakýkoliv dotací. Vyjádření Správy CHKO: I její odpověď byla zcela jednoznačná, nelze provádět na území CHKO zemědělskou činnost bez dotací. Poznámka: Subjekt, který odpověděl jako jediná ano, je maličká rodinná farma s výměrou 22 ha, kde provozování zemědělské činnosti není hlavní pracovní náplní a zdrojem obživy.

79

Důvody proč nelze provádět zemědělskou činnost bez dotací podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Vysoké provozní náklady Špatné klimatické podmínky Nízká úrodnost půd Vysoká ztrátovost zemědělství Tržní podmínky Nesoběstačnost zemědělské výroby Drahé vstupy do zemědělské výroby Ostatní

0

10

20

30

40

50

60

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 29. Konkrétní důvody, proč nelze provádět zemědělskou činnost bez dotačních titulů v CHKO Žďárské vrchy podle zemědělských subjektů Podle 59,1 % dotazovaných zemědělských subjektů jsou hlavním důvodem vysoké provozní náklady, podle 50 % všech dotázaných subjektů za to mohou navíc horší klimatické podmínky, zemědělskou činnost bez jakýchkoliv dotací nelze také provádět podle 41 % zemědělských subjektů díky nízké úrodnosti půdy, podle 31,8 % je to navíc díky vysoké ztrátovosti zemědělské výroby, podle 27,3 % zemědělských subjektů je to také způsobeno nesoběstačností zemědělské výroby, shodně 13,6 % zemědělských subjektů odpovědělo, že je to způsobeno drahými vstupy do zemědělské výroby a ostatními faktory. Vyjádření ZA a AK: Za největší problém (tři ze čtyř odpovědí) považují ZA i AK vysoké ceny vstupů do zemědělské výroby (až 14x dražší nafta, 10x dražší traktory oproti roku 1990). Stejný počet dotazovaných odpovědělo, že by bez dotací zemědělství nemělo šanci být ziskové, tedy díky dotacím dochází k dorovnání ztrát. Omezením je také zavedená nitrátová směrnice, plnění bodů přísně nastavené zemědělské praxe a také nízká konkurenceschopnost zemědělství. Vyjádření Správy CHKO: Podle vyjádření Správy CHKO jsou hlavní příčinou nízká konkurenceschopnost a špatné klimatické podmínky.

80

Poznámka: Špatné klimatické podmínky jsou pro tuto oblast charakteristické. Jedná se jak o teploty, srážky nebo délku slunečního svitu, které mají přímo i nepřímo vliv na kvalitu půdy, která je dalším podstatným faktorem na úrodnost a výnosy. Je třeba otázkou, jak zmiňují mnozí dotazovaní, jestli by nebylo účelové zvýšit alespoň mírně limity hnojiv, nitrátovou směrnici. Zvýšit finanční konkurenceschopnost zemědělských subjektů (na trhu, ve mzdách) se dá několika způsoby, tím asi nejhlavnějším je zavedení přidružené výroby, kterou již mnozí mají (viz.kapitola 6.1.2.). Ale i v tomto případě mnohé subjekty narazily na přísná nařízení ochrany přírody. Jeden z dotazovaných subjektů chtěl zřídit větrnou elektrárnu, která mu však nebyla povolena, byla povolena elektrárna na bioplyn, ale tady vzniká problém s biopalivy, kterých je nedostatek. Malá konkurenceschopnost zemědělské výroby a produktů může mít za následek další fakt, a tím je hrozící ústup zemědělství a přechod pouze k zatravňování a zalesňování.

8.5.2.

Obtížnost plnění podmínek nastavených ze strany EU a české vlády

Plnění podmínek nastavených EU a českou vládou pro zemědělské subjekty v CHKO Žďárské vrchy Bezproblémové 5%

Velmi obtížné 0%

Méně obtížné 32%

Obtížné 63% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 30. Plnění podmínek nastavených EU a českou vládou podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Na 4 bodové stupnici bylo nejvíce odpovědí zaznamenáno v kategorii obtížné, kterou uvedlo 63 % všech dotázaných zemědělských subjektů. 32 % uvedlo, že je pro ně méně obtížné plnit podmínky nastavené EU a českou vládou, 5 % to považuje dokonce za bezproblémové. Nikdo neodpověděl, že by to bylo velmi obtížné.

81

Vyjádření ZA a AK: Tři ze čtyř institucí uvedly, že plnění podmínek je pro zemědělce obtížné, 1x byla odpověď méně obtížné. Vyjádření Správy CHKO: Podle vyjádření Správy CHKO je pro zemědělce obtížné plnit podmínky nastavené ze strany EU a české vlády.

Konkrétní obtíže zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy při plnění podmínek Dodržov ání limitů na hnojení Dodržov ání prav idel a termínů v krajinných úprav ách Dodržov ání mléčné kv óty Časté změny v nařízeních Špatná legislativ a a zákony Nemáme žádné v ýrazné problémy Přílišná by rokracie Horší možnost inv estic díky opožděnému v y plácení dotací Nedostatek času na předkládání podkladů pro dotace Ostatní 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 31. Konkrétní obtíže při plnění podmínek podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Za největší obtíž je považováno dodržování limitů na hnojení a také dodržování pravidel a termínů v krajinných úpravách uvedlo shodně 31,8 % všech dotázaných zemědělských subjektů. U 27,3 % je obtíží dodržování mléčné kvóty, shodně 18,2 % subjektů uvedlo také jako obtíž časté změny v nařízení, špatnou legislativu a zákony a přílišnou byrokracii. Podle 9,1 % zemědělských subjektů je to také obtíž v možnosti investovat díky pozdnímu vyplácení dotací a také nedostatku času na předkládání žádostí o

82

dotace. 18,2 % všech dotázaných zemědělských subjektů uvedlo, že je to jinak kromě výše uvedeného bez obtíží, 13,6 % všech dotázaných pak vidí obtíž v ostatních faktorech. Vyjádření ZA a AK: Za největší obtíž považují dotazované instituce přísná nařízení a podmínky v dodržování programů, díky čemuž mnoho zemědělců do takových programů z obav, zda-li by to dokázali zvládnout, ani nevstupují. Další obtíží (dva ze čtyř dotazovaných) je přílišná byrokracie a mnoho administrativy, zejména pak v evidenci hnojiv a chemických prostředků. Problémem také může být každoročně měnící se opatření a nařízení. Vyjádření Správy CHKO: Obtížné je zejména užívání chemie, hnojiv. Je třeba otázkou, zda-li i ve 2. zóně CHKO povolit více hnojiv nebo ne díky zvýšenému zaplevelení. Poznámka: Problémem s dodržováním pravidel a termínů v krajinných úpravách se myslí zejména dodržování termínů sečí, zejména se pak jedná o termíny 2. sečí nebo pasení v délce 180 dní. S řešením tohoto problému se již začalo a došlo ke schválení několika nařízení, které mj. tyto termíny upravují. Co se týče problematiky pozdního vyplácení dotací, jedná se o dlouhodobý problém, který se však ještě nepodařilo vyřešit. Zemědělci dostávají dotace za příslušný rok i s více než ročním zpožděním, což je pro mnohé velmi omezující v jejich rozvoji. Mnozí díky tomu nemohou investovat, protože nemají dostatek finančních prostředků a na druhou stranu se bojí jít do rizika spojeného s úvěrem do finančních ústavů.

83

8.6.

Administrativa v zemědělské činnosti

Úkolem této části je zhodnotit administrativu, kterou zemědělské subjekty čerpající dotace musí povinně dodržovat. Vedle hodnocení obtížnosti jejího dodržování se také zabývá možnostmi jejího zlepšení. Dále na ni navazuje část týkající se přesného vedení dokumentace o užívání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin před škůdci a také hodnocení současně nastavených limitů. 8.6.1. Registrace půdy v systému LPIS

Problém s registrací půdy v LPIS Ano 0%

Ne 100% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 32. Problémy s registrací půdy v systému LPIS podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Všechny dotazované zemědělské subjekty odpověděli, že neshledávají žádný výrazný problém s registrací jejich zemědělské půdy v systému LPIS. Vyjádření ZA a AK: Na tuto otázku dané instituce neodpovídali. Vyjádření Správy CHKO: Na tuto otázku daná instituce neodpovídala. Poznámka: Co je LPIS? LPIS je systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích. Základní evidenční jednotkou je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Vychází se z pořízených leteckých snímků (ortofotomapy). (viz. Příloha Foto. 4.). Každý subjekt může získat o své obhospodařované ploše informativní výpisy a mapové sestavy v měřítku 1:10 000 a díky tomu pak získat předtištěnou žádost o zjednodušenou přímou platbu a vyrovnávací příspěvek na hospodaření v LFA. Dále poskytuje informace o omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice na blocích nebo o provedeném agrochemickém zkoušení půd.

84

Žádné výrazné potíže zemědělské subjekty nemají, drobné komplikace se však občas vyskytnou. Jedním takovým drobným problémem je pravidlo, kdy je subjekt povinen do 15 dnů ohlásit každou změnu v průběhu hranic bloku, změnu v osobě uživatele, změnu kultury nebo změnu režimu obhospodařování bloku. Pokud tomu tak neučiní a přijde na to kontrola, dochází k porušení nařízení a pravidel a následuje pokuta. Dalším problémem, souvisejícím přímo s programem LPIS, je existence stínů při snímkování a také přerůstání větví přes hranice pozemků, což pak ubírá na celkové výměře a vše se musí opravovat.

8.6.2. Obtížnost v předkládání žádostí z hlediska velkého množství dokumentace Obtížnost předkládání žádostí o dotace z hlediska velkého množství dokumentace pro zemědělské subjekty v CHKO Žďárské vrchy Bez obtíží 9%

Velmi obtížné 9%

Obtížné 32%

Méně obtížné 50%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 33. Obtížnost v předkládání žádostí z hlediska velkého množství dokumentací podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Na otázku jak moc je pro zemědělské subjekty obtížné předkládat žádosti o dotace z hlediska papírování, velkého množství dokumentace, odpovědělo 9 % respondentů, že je to pro ně velmi obtížné, 32 % to považuje za obtížné, plná polovina, tedy 50 % to považuje za méně obtížné a pro 9 % všech dotázaných je to bez obtíží. Vyjádření ZA a AK: Půlka dotazovaných považuje předkládaní dotací z hlediska papírování za obtížné, druhá půlka za méně obtížné. Vyjádření Správy CHKO: Podle Správy CHKO je toto předkládání obtížné.

85

Důvody obtížnosti předkládání žádostí o dotace pro zemědělské subjekty hospodařící v CHKO Žďárské vrchy Složité vyplňování na AEO 13%

Krátká doba na podávání žádostí 16%

Velké množství dokumentů 19%

Zlepšení přehlednosti 13%

Zjedodušení díky Zemědělské agentuře Mze 24%

Bez obtíží 6%

Najímáme si k tomu speciální firmu 9% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 34. Konkrétní vyjádření k obtížnosti předkládat žádosti o dotace podle zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Podle téměř čtvrtiny dotazovaných zemědělských subjektů (24 %) se situace zlepšila a zjednodušila díky zemědělské agentuře MZe. 19 % dotázaných si stěžovalo na zbytečně velké množství dokumentů, které musí vyplňovat, 16 % pak vadí příliš krátká doba na podávání žádostí. Shodně 13 % považuje za obtíž nízkou přehlednost a tudíž požaduje její zlepšení, zejména pak přehlednost ve vyplňování různých tabulek, dále pak považují za složité zejména vyplňování žádostí na AEO opatření. 9 % z dotázaných subjektů si na tyto účely najímá speciální firmu a zbývajících, pouhých 6 % všech dotázaných, vše shledává bez problémů a obtíží. Vyjádření ZA a AK: Podle vyjádření všech dotazovaných osob se tři dotazovaní shodli na tom, že největším problémem co se týče předkládání žádostí a velkého množství dokumentů jsou právě žádosti na AEO opatření. Základní žádosti na přímé platby na plochu jsou již díky předtištěným formulářům, které ZA poskytuje,mnohem jednodušší než v minulosti. Dalším drobným problémem je podávání žádostí na investiční akce. K jakékoliv investici, stavbě, renovaci je potřeba velkého množství papírů a různých povolení. Vyjádření Správy CHKO:

86

Podle jejich názoru je nejobtížnější zejména vyznat se ve všech daných programech a pak správně všechny dokumenty k příslušným programům vyplnit, zejména pak pro AEO opatření. Navrhují, aby došlo ke zjednodušení a sloučení více programů do sebe. Poznámka: Podle vyjádření dotazovaných subjektů i institucí se tato problematika za poslední roky výrazně zlepšila a to zejména díky činnosti zemědělských agentur, které vydávají nejen různé návody, ale také předtisky, kde již to, co má daný subjekt vedeno v systému LPIS, má natištěno a pokud není nutná oprava, nemá s tímto prakticky žádný problém. Situace je mnohem složitější u žádostí na AEO opatření. Již výše zmíněným problémem je pak pozdní přísun informací z EU a od české vlády co se týká nových programů nebo nařízení pro dotační tituly na každý rok. Při investičních akcích je dotazovaným subjektům jasné, že musí podstoupit složitou cestu k získání stavebního povolení, v případě CHKO i dodržet velmi přísné podmínky ve vzhledu staveb v zónách CHKO (určitá šikmost střechy, barva apod.), ale některá povolení jako např. posudky od rostlinolékařské správy pro stavbu ustájení skotu, jim přijdou naprosto zbytečné.

8.6.3. Vedení dokumentace o užívaní přípravků na ochranu rostlin a hnojiv Názor zemědělských subjektů na přesné vedení dokumentace o hnojivech Dokumentace zabírá málo času 41%

Zrušení dokumentace 5% Zjedodušení dokumentace 54%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 35. Názor zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy na přesné vedení dokumentace o užívání hnojiv 54 % respondentů vyslovilo názor, že by byla potřeba danou dokumentaci zjednodušit, 41 % sdělilo, že jim dokumentace zabírá málo času, 5 % pak uvedlo, že by danou dokumentaci chtěla úplně zrušit.

87

Vyjádření ZA a AK: Všichni dotazovaní se shodli, že i přesto, že je dokumentace nutná vzhledem k nařízením EU, bylo by dobré ji zjednodušit, neboť pro mnohé, zejména ty menší zemědělce, je její vedení problematické. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO nedokáže na tuto otázku odpovědět. Poznámky: Některým subjektům výrazně zlehčují práci najímané firmy, které jim zajišťují postřiky a hnojení, protože s tím je spojené i veškeré vedení dokumentace. Nejvíce dotazovaných (nejen zemědělských subjektů, ale také toto řešení navrhly obě ZA) si přeje zjednodušení dokumentace zavedením nějakého jednotného programu. Vedle toho se 4 dotázané zemědělské subjekty vyjádřily negativně k nesmyslným atestům na postřikovače (tuto výtku podpořila i ZA Žďár nad Sázavou).

8.6.4. Limitování zemědělských subjektů v užívání přípravků na ochranu rostlin a hnojiv Spokojenost zemědělských subjektů s limity užívání hnojiv Nastavení limitů je absolutně nedostačující 36%

Limity jsou dostačující 18%

Některé limity by byla potřeba zvýšit 46% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 36. Vyjádření zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy k limitům v užívání hnojiv Co se týče množství užívaných látek a hnojiv na jednotku plochy, zde jsou odpovědi prakticky namířené jedním směrem, který by měl vést ke zvýšení limitů. 46 % všech dotázaných odpovědělo, že by byla potřeba zvýšit alespoň některé limity. 36 % uvedlo, že je 88

současné nastavení limitů absolutně nedostačující, pouhých 18 % si myslí, že jsou současné limity dostačující. Vyjádření ZA a AK: Všechny dotazované instituce se shodli na tom, že je současné nastavení limitů nevyhovující v mnoha ohledech a že by byla potřeba některé limity a nařízení upravit a zvýšit. Nejčastěji dávají za příklad porovnání s jinými zeměmi EU, kde jsou méně přísnější limity než u nás, navíc šly u nás limity od roku 1989 výrazně dolů. Vyjádření Správy CHKO: Vyjádření Správy CHKO se dalo trošku očekávat, podle nich jsou limity v současnosti nastavené velmi dobře. Poznámky: Dotazované zemědělské subjekty si nejvíce stěžují na velmi přísně nastavené limity oproti jiným zemím EU, např. Holandsku. Nastavené limity se jim také nelíbí zejména díky špatné úrodnosti půdy. Dále by zemědělci uvítali zavedení nějakého intervalu v postřicích. Může se stát, že kontrolní orgán naměří mírně vyšší koncentraci než je dovoleno a hned jsou z toho výrazné problémy. Navrhují a shodli se na přibližně 5 % toleranci.

89

8.7. Dopady SZP na výrobu zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Závěrečná podkapitola celého hodnocení výsledků šetření se věnuje závažné problematice dopadů SZP na výrobní činnost zemědělských subjektů. Vedle hodnocení omezení a konkrétních změn v podnikání názorně ukazuje, k jakým změnám došlo přímo v rostlinné a živočišné produkci. 8.7.1. Změny a omezení podnikání v souvislosti se vstupem do EU Omezení nebo změna podnikání zemědělských subjektů v souvislosti se vstupem do EU

Ne 27%

Ano 73% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 37. Omezení/změny v podnikání zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v souvislosti se vstupem do EU

73 % všech dotázaných uvedlo, že v souvislosti s přípravou na vstup a přímo se vstupem do EU došlo v jejich podnikání k omezení a nebo změnám. Zbývajících 27 % odpovědělo, že k žádným změnám nedošlo. Vyjádření ZA a AK: Všechny čtyři dotazované instituce se shodly, že minimálně k drobným změnám v podnikání určitě došlo. Vyjádření Správy CHKO: I v této otázce měla Správa CHKO jasno a uvedla, že určitě došlo ke změnám i drobným omezením v podnikatelské činnosti zemědělských subjektů.

90

K o n krétn í o m ez en í a z m ěn y u z em ěd ělských su bjektů v so u vislo sti se vstu p em d o E U

M odernizace výrobních kapacit Zrušení pěstování plodiny Snížení užívání hnojiv Snížení stavu živočichů Omezení pěstování plodiny Z výšení podílu TTP Zrušení chovu zvířete Zlepšení evidence M odernizace ustájení zvířat 0

5

10

15

20

25

30

35

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 38. Konkrétní omezení/změny u zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v souvislosti se vstupem do EU U 31,8 % zemědělských subjektů došlo v souvislosti se vstupem do EU k modernizaci ustájení zvířat a k nutnosti zlepšení evidence. 18,2 % dotazovaných zemědělských subjektů uvedlo, že došlo k modernizaci výrobních kapacit a snížení stavu hospodářských zvířat. K omezení z hlediska snížení užívání hnojiv došlo u 13,6 % zemědělských subjektů, shodně u 9,1 % zemědělských subjektů pak došlo ke zrušení nebo omezení pěstování určité plodiny a k úplnému zrušení chovu hospodářských zvířat. Vyjádření ZA a AK: Podle vyjádření dotazovaných institucí probíhaly přípravy a hlavně omezování co se týče výroby (příprava na mléčnou kvótu, snížení řepky), na tom se shodli tři dotazovaní. Dále došlo podle jejich sdělení k modernizaci výroby, lepšího ustájení zvířat (to vše se tady postupně dělo, ale vstup ČR do EU to v mnohém urychlil). Vyjádření Správy CHKO: Podle vyjádření Správy CHKO se zemědělské subjekty musely zejména připravovat na mléčnou kvótu a postupně modernizovat výrobu. Poznámky: Modernizací výrobních kapacit se nemyslí jen samotná výroba, ale také modernizace zázemí pro zaměstnance (kuchyně, toalety), zejména pak v závislosti s rostoucími hygienickými nároky. Modernizací ustájení se pak myslí např. modernizace topení, větrání, 91

krmných linek, hrazení, kotce, turnusové sekce, dá se souhrnně říci, že se jedná o zlepšení welfarových podmínek. Změny podnikatelské činnosti v podobě vyššího zatravňování (TTP) mají přímou souvislost s omezením či ukončením pěstování některých druhů rostlin, ale také s podmínkami, které panují na trhu (nízké výkupní ceny, nerentabilní pěstovaní některých plodin). Je jasné, že se zemědělské subjekty nechtějí vlastněné (pronajmuté) půdy vzdát a proto je pro ně snažší změnit ukončit určité pěstování plodiny a zatravňovat. Omezení či dokonce zrušení chovu hospodářských zvířat, zejména pak skotu, je také přímým důsledkem přípravy a výrazného snížení mléčné kvóty. 8.7.2. Omezení zemědělských subjektů v produkci od EU a české vlády Omezení zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy EU a českou vládou v zemědělské produkci Ne 18%

Ano 82% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 39. Omezení zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v zemědělské produkci EU a českou vládou 82 % všech dotázaných zemědělských subjektů odpovědělo, že jsou v zemědělské činnosti omezováni, což je velmi vysoké číslo. Pouhých 18 % odpovědělo, že omezováni nejsou. Vyjádření ZA a AK: Vyjádření všech dotazovaných bylo jasné, ano zemědělské subjekty jsou ve své produkci omezovány EU a českou vládou. Vyjádření Správy CHKO: I v této odpovědi se Správa CHKO shodla s většinou dotázaných, podle jejího vyjádření omezuje EU a česká vláda zemědělce v jejich produkci.

92

Důvody omezování produkce zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy vlivem EU a české vlády Špatná legislativa Špatná situace 9% na trhu 33%

Hůře nastavené podmínky oproti jiným zemím 3%

Mléčná kvóta 37%

Chybějící podpora státu 18% Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 40. Konkrétní důvody omezování produkce podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Na důvody, proč jsou zemědělské subjekty omezovány v produkci, odpověděli dotazovaní z 37 %, že je to způsobeno nízkou mléčnou kvótou oproti minulosti, z 33 % je to způsobeno špatnou situací na trhu. Podle 18 % dotázaných je to díky chybějící podpoře státu, 9 % spatřuje omezení díky špatné legislativě a zbývající 3 % pak v hůře nastavených podmínkách oproti jiným zemím EU. Vyjádření ZA a AK: Všichni čtyři dotazovaní se shodli na tom, že největším omezením je nastavená mléčná kvóta, dále pak s tím související menší zátěž VDJ na hektar. Zmínili také nízké dotace, které vedou zemědělce spíše k TTP než k produkci zemědělských komodit. Vyjádření Správy CHKO: Podle vyjádření Správy CHKO jsou největším omezením nízko nastavené kvóty a také problém vidí ve funkci státu, který nedokáže ochránit trh před vysokým dovozem levných potravin ze zahraničí. Poznámka: Mléčná kvóta byla v této studii rozebírána již mnohokráte, trošku je potřeba se podívat také na špatné podmínky na trhu. Stát přestal v posledních letech dotovat méně výhodné plodiny, které se tím pádem staly absolutně nerentabilní komoditou (len, mák). Problém je také v přesycenosti trhu levnými zahraničními produkty, asi nejvážnější z hlediska zemědělců na CHKO Žďárské vrchy je to přesycenost levnými bramborami a žitem. Pokud se brambor v Evropě urodí dost, mají zemědělci velké problémy zajistit odbyt pro své komodity. Nyní zde uvedu tři autentické citace, které jsem zaznamenal v rozhovorech se zemědělskými subjekty: „Brambory, žito, když se urodí v celé Evropě, vozí se do ČR ze Západní Evropy, je to levnější

93

než od nás. Ale jakmile se neurodí, pak jsme jim dobří.“ „Měli jsme kvótu 80 tis litrů/rok, jenže jsme měli rok, kdy došlo k úhynu několika dojnic, kvóta byla snížena a teď, když ji chceme zvýšit, tak to nejde“. Poslední citací je: „Brambory – nevýdělečná odrůda A typu, jí je nadprodukce v Německu. Díky tomu nedodržují velkoobchody a velkoodběratelé smlouvu. Loni byl třeba špatný bramborářský rok a najednou se obrátili na nás, ale odmítli nám zvýšit odběrní cenu. Máme certifikovanou sadbu a ta je vysoce nákladná.“ To jsou jen některé konkrétní případy toho, jak stát zachází se svým trhem, jak nedokáže ochránit a propagovat vlastní produkci nebo jak to vypadá u již několikráte zmiňované mléčné kvóty.

8.7.3. Změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů Změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Nárůst 9%

Pokles 59%

Nezměněno 32%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 41. Změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Téměř 59 % všech dotázaných zemědělských subjektů uvedlo, že u nich došlo k poklesu rostlinné produkce. 32 % uvedlo, že je stav oproti předvstupnímu období nezměněn, 9 % uvedlo, že došlo k růstu jejich rostlinné produkce. V celkovém průměru tak došlo ke snížení rostlinné produkce o 13,2 %. Vyjádření ZA a AK: Tři ze čtyř dotazovaných uvedli, že došlo k poklesu rostlinné produkce a to v průměru o 15 %, jediná odpověď byla zaznamenána „v kolonce“ nezměněno.

94

Vyjádření Správy CHKO: Podle vyjádření Správy CHKO došlo k poklesu rostlinné produkce, a to o 10 %. Poznámka: Ke zvýšení rostlinné produkce došlo u 2 subjektů, prvním z nich byla rozrůstající se rodinná farma (růst o 5 % v obilovinách), druhým byl asi nejdůležitější a největší podnik hospodařící nejen na území CHKO Žďárské vrchy, ale také v celém okrese Žďár nad Sázavou vůbec (a nejen v něm), Agro Měřín (růst 15 %). Kdybych počítali průměr pouze u subjektů, které uvedly pokles ve své rostlinné produkci, byl by tento pokles 15,2 %. Největší pokles (30 %) pak zaznamenaly ve Stavišti ZOD a v ZD Světnov.

Konkrétní omezení rostlinné produkce u zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Kmín 12%

Mák 12%

Brambory 30%

Obilniny 19%

Len 27%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 42. Konkrétní změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Největší omezení bylo zaznamenáno v pěstování brambor (u 30 % dotázaných subjektů), lnu (u 37 % dotázaných subjektů), obilnin, zejména pak žita u 19 % všech dotázaných subjektů. Shodně pak kmínu a máku a to u 12 % všech dotázaných subjektů. Poznámka: Len, kmín a mák se staly díky ukončení dotování jako naprosto nerentabilními plodinami. U brambor je situace mírně odlišnější, zde je problém v konkurenci levných odrůd ze západní Evropy.

95

Změny v rostlinné produkci podle velikosti zemědělského subjektu v CHKO Žďárské vrchy 10 8 6 4 2 Nad 100 ha Do 100 ha Nárůst

Nezměněno

Pokles

0

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 43. Změny v rostlinné produkci podle velikosti zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Při porovnání změn v rostlinné produkci podle velikosti zemědělského subjektu lze pozorovat zajímavé skutečnosti a to takové, že podniky do 100 ha zemědělské půdy prakticky nezměnily svoji rostlinnou produkci. Naopak velké zemědělské subjekty ve velké většině svou rostlinnou produkci musely snížit. Tedy laicky lze říci, že čím je menší podnik, tím dochází k menším změnám v produkci. Důvodem může být již zmíněná a EU propagovaná větší podpora malých zemědělců a rodinných farem, větší schopnost se přizpůsobit nastaveným nařízením a normám EU a české vlády.

96

8.7.4. Změny v živočišné produkci zemědělských subjektů

Změny v živočišné produkci zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Nárůst 9%

Pokles 73%

Nezměněno 18%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 44. Změny v živočišné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy

Oproti rostlinné produkci jsou zde procenta mnohem více závažnější. Plných 73 % dotázaných zemědělských subjektů uvedlo, že k poklesu jejich živočišné produkce, 18 % považuje současný stav produkce za nezměněný a pouhých 9 % uvedlo, že došlo k nárůstu jejich živočišné produkce. V celkovém průměru tak došlo ke snížení o více než 25 %. Vyjádření ZA a AK: Všichni dotazovaní se shodli na tom, že došlo k poklesu živočišné produkce a to podle nich v průměru o 11 %, což se oproti vyjádření zemědělských subjektů docela výrazně liší. Vyjádření Správy CHKO: Správa CHKO je přesvědčena, že došlo k poklesu živočišné výroby a neustále k němu i dochází, o kolik procent však nevěděla. Poznámka: Ke zvýšení živočišné produkce došlo pouze u 2 dotázaných subjekt, jedním z nich byl opět Agro Měřín, kde došlo k nárůstu o 20 %, druhým pak ZD Vrchy, kde došlo k nárůstu o 5 %. Kdybych počítali průměr pouze u subjektů, které uvedly pokles ve své živočišné produkci, byl by celkový průměr tohoto poklesu 26 %. Jeden podnik dokonce uvedl, že došlo ke 100 % poklesu, tedy ke zrušení živočišné produkce a ponechali si pouze pár kusů skotu pro soukromé účely. Na druhou stranu je zde i jedno výrazné pozitivum a tím je dojivost krav. Ta se oproti 80. A 90.létům výrazně zvyšuje, z 3 000 – 3 500 litrů až na současných 6 000 litrů za rok. V důsledku toho (a mléčné kvóty) je zcela logické, že muselo dojít k výraznějšímu snížení stavu skotu. Jenže tento pokles byl větší než by odpovídal mléčné kvótě v 90.letech, ta se

97

výrazně snížila a proto byl stav skotu snížen více než bylo zvýšení dojivosti. Snížení stavu skotu nesouvisí jen s dojivostí, ale také s masným průmyslem a levným dovozem masa z jiných zemí EU.

Konkrétní omezení živočišné produkce u zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Drůbež 12% Prasata 20%

Skot 68%

Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 45. Konkrétní změny v živočišné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Největší omezení bylo zaznamenáno u stavů skotu (u 68 % všech dotazovaných), o chovu prasat u 20 % všech dotazovaných, o chovu drůbeže pak u 12 % všech dotazovaných zemědělských subjektů. Poznámka: Snížení stavu skotu bylo již popsáno v této kapitole u poznámky k obr. 44. Snížení stavu drůbeže (brojlerů, krůt) bylo způsobeno nejen tržními podmínkami, ale také nedostatky ve výrobě. Došlo totiž ke zrušení porážek a není rentabilní pro zemědělské podniky vozit drůbež na porážku třeba až do Polska.

98

Změny v živočišné produkci podle velikosti zemědělského subjektu v CHKO Žďárské vrchy 10 8 6 4 2 Nad 100 ha

0 Pokles

Do 100 ha Nezměněno

Nárůst Zdroj: vlastní šetření, n = 22, únor 2007

Obr. 46. Změny v živočišné produkci podle velikosti zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Při porovnání změn v živočišné produkci podle velikosti podniku jde zjistit, že rozdíly ve změnách mezi velkými a malými zemědělskými subjekty nejsou tak markantní jako u rostlinné produkce. I přesto u více malých subjektů nedošlo k výrazným změnám v produkci a také u méně malých subjektů došlo k poklesu produkce. Naopak u žádného malého zemědělského subjektu nedošlo ke zvýšení živočišné produkce, oproti tomu u velkých subjektů k tomuto došlo a to hned ve dvou případech.

99

8.8. Hodnocení spolupráce se Správou CHKO Všechny dotázané zemědělské subjekty uvedly, že spolupráce se Správou CHKO považují za bezproblémovou, mají-li jakýkoliv problém či dotaz, není problémem se zeptat, Správa CHKO ráda pomůže a poskytne informace. Jediným negativem byla ve dvou případech odpověď, že se dotazovaným zemědělským subjektům nelíbí až příliš velký vliv na to, jak a co bude vypadat z hlediska staveb (tj.vnější tvar, barva apod.)

100

9. RESUMÉ Podle zjištěných výsledků provedeného šetření můžeme dojít k několika tvrzením a zajímavým závěrům. Zemědělství se muselo dlouhodobě přizpůsobit horším klimatickým podmínkám, v CHKO Žďárské vrchy panují horší klimatické prakticky prakticky na 100 % území. S tím souvisí i horší kvalita půdy, menší úrodnost a nižší výnosy. Oproti ČR je zde menší podíl ploch se zemědělskou půdou a ornou půdou, naopak mnohem vyšší je podíl TTP. Celé území leží v nepříznivé oblasti LFA. Výrazný vliv na zemědělskou výrobu a činnost měl nástup komunismu a s tím spojené zrušení soukromého vlastnictví, socializace venkova, vzniku SST a JZD. Postupně došlo k výraznému sloučení JZD. Po roce 1989 došlo ke změnám v právní struktuře všech subjektů, došlo k privatizaci účelových státních statků a znovuobnovení sektoru fyzických osob. V oblasti zemědělské výroby došlo ke snížení průměrné výměry zemědělské půdy a to o více než polovinu. Na 1/5 stavu v roce 1989 se snížila zaměstnanost v zemědělství, naopak se zvýšila plocha zemědělské půdy na 1 zaměstnance. Z toho jasně plyne snaha o co nejnižší náklady a co nejvyšší produktivitu práce. Rozhodujícím podnikem na celém CHKO, ale i v jeho okolí, je Agro Měřín (resp.Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s., který pod Agro Měřín spadá). V celkovém zaměření převládá produkce živočišná nad rostlinnou. V rostlinné produkci převažuje pěstování obilovin (ječmen a pšenice), došlo k poklesu osevních ploch brambor. Naopak došlo ke zvýšení podílu osevních ploch u řepky. V oblasti živočišné výroby převažuje jednoznačně chov skot, jeho stavy se však od roku 1989 výrazně snížily, na druhou stranu však vzrostla průměrná dojivost. Přesto celkově díky mléčné kvótě došlo k omezení produkce mléka. Dále došlo k mírnému poklesu chovu drůbeže, zejména krůt. Největší obtíže v SZP a jejím vlivu na hospodaření vidí zemědělské subjekty v přísně nastavených podmínkách a nařízeních, zavedení mléčné kvóty, limitech v užívání hnojiv a v nitrátové směrnici. Naprostá většina (95 %) považuje provozování zemědělské činnosti bez dotací za prakticky nemožné z důvodu vysokých provozních nákladů a ztrátovosti při zemědělské výrobě, což je dost alarmující číslo. Jejich možný rozvoj je podle nich limitován mléčnou kvótou, limity v hnojení, za velký problém považují nízkou podporu státu a také ve špatně nastavené legislativě a zákonech. A právě v těchto vyjmenovaných problémech by rádi uvítali zlepšení. Naopak pozitiva ve SZP vidí zejména ve zvýšení dotací, v určitě jistotě do budoucna, ale zároveň je nutno připomenout, že nebýt dotací, je SZP pro drtivou většinu dotázaných zemědělských subjektů nemotivující. Pro většinu zemědělských subjektů však vstup do EU a zavedení SZP znamenalo zlepšení a to se projevilo i v hodnocení, kdy zemědělci porovnávali dotační a zemědělskou politiku státu a měli ji ohodnotit jako ve škole známkou. Trnem v oku mnohým zemědělským subjektům jsou přísně nastavené sankce při porušení opatření. Zde by v drtivé většině uvítali flexibilnější přístup, možná zavedení určité škály postihů v závislosti na stupni porušení. Naopak ke zlepšení podle všech dostupných údajů došlo zejména u předkládání žádostí o dotace z hlediska velkého množství dokumentací. Přesto si však mnozí stěžují na velkou roztříštěnost a špatnou orientaci v mnohých programech.

101

Dalším trnem v oku mnohým zemědělských subjektů je výše zmíněná nitrátová směrnice a také omezení v užívání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Zde by mnohé subjekty uvítali uvolnění limitů a dávají za příklad jiné státy EU, kde tak přísně nastavené limity a omezení nejsou.

102

10.

ZÁVĚR

10.1. Změny ve struktuře zemědělství vlivem SZP EU Termín restrukturalizace, nebo-li změna agrárních struktur, není v podmínkách EU blíže specifikován. Obvykle je pod pojmem „struktura“ uváděna velikost (výměra zemědělské půdy) podniku nebo počet zvířat v jednom podniku chovaných. Jakékoliv změny struktury jsou finančně náročnější než udržování dosavadního stavu. Je také potřeba upozornit na dlouhodobou a vysokou „podinvestovanost“ zemědělských podniků, vzhledem k níž nehrozí nebezpečí poklesu standardů, snížení produktivity a skryté nezaměstnanosti ani při poskytnutí plné výše přímých plateb. Jak vyplývá ze slov řady evropských politiků, hospodaření na západoevropské farmě je dražší než v podmínkách ČR, což je jedním z důvodů, proč zemědělci ČR nemají nárok na přímé platby v plné výši. Až doposud se však vždy mluvilo o nízké výkonnosti zemědělských podniků ČR, nehospodárnosti, a tudíž drahé výrobě. Důvodů možné restrukturalizace je mnoho, hlavní cíle a vize ČR pro strategické období 2007 – 2013 jsou zejména pak ve zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a podpory jeho restrukturalizace, rozvoje a inovace, podpoře ekologicky šetrných hospodaření s půdou, zlepšení venkovského života a diverzifikaci hospodářské činnosti. Žďárské vrchy jsou velmi specifickým územím s velkou řadou omezení, na jedné straně zhoršené klimatické podmínky, nižší kvalita zemědělské půdy, na druhé straně environmentální omezení v podobě drahých hnojiv a pesticidů, nitrátové směrnice. K tomu všemu se přidává v naprosté většině zemědělských subjektů nerentabilní zemědělská výroba. EU již od počátku proklamuje svou zvýšenou pozornost a podporu menším zemědělcům, rodinným farmám a ekologickému zemědělství vůbec. Jak vyplývá z anketárního šetření vlastního šetření i dat ze šetření J.Veselského ( 2006), dochází na jedné straně k ukončování zemědělské činnosti malých hospodářství (PFO) zejména ze sociálních důvodů (není pokračovatel v rodině), na druhou stranu v dobře zavedených hospodářství naopak dochází k mírnému zvyšování ploch zemědělské půdy. Otázkou je i zaměstnanost v zemědělství, neboť jedním z důležitých jevů v celém studovaném území je odchod mladé generace do měst za prací, zemědělskou práci již nechce mnoho lidé vykonávat, není pro ně dostatečně zajímavá a zejména pak platově motivující, průměrné platy v zemědělství jsou dlouhodobě nejnižší ze všech odvětví národního hospodářství vůbec. U velkých zemědělských subjektů je jejich transformace ze ZD na a.s. a jiné typy prakticky dokončena. O zakládání nebo rozšiřování zemědělských subjektů o nová místa nemůže být ani řeč. Naopak chystají se opět určitá úsporná opatření a tím i propouštění zaměstnanců a to na ZD Vrchy a v Agru Měřín. Mnohé subjekty již zjistily, že je mnohem výhodnější najímat si sezónní pracovníky než platit celoročně své zaměstnance. Další rozvoj podniků z hlediska zemědělské výroby již prakticky není možný a to je právě jeden z bodů nového programu EAFRD, který má za úkol zvýšit diverzifikaci hospodářské činnosti, tedy aby našly zemědělské subjekty i jiný zdroj příjmu a snížila se jejich závislost na zemědělské činnosti a zvláště pak dotacích. Některé podniky již na tuto cestu nastoupily, jiné se chystají.

103

10.2. Dopady EAFRD na rozvoj zemědělství a venkova V kapitole 7.7. byly zmíněny hlavní cíle nového programu EAFRD. Jaká je ale situace v současné době v CHKO a v ČR vůbec? Většina zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob, na druhou stranu velká roztříštěnost ve vlastnictví půdy a velký podíl půdy najaté (až 90 %) od velkého počtu pronajímatelů je určitou překážkou omezující rozvoj podnikání na zemědělské půdě. Zemědělství nadále výrazně zaostává svou úrovní mezd. Liší se také velikostní struktura podniků, přes 90 % z celkové výměry zemědělské půdy zabírají podniky nad 50 ha, což je výrazně odlišné oproti ostatním zemím EU. Zaostává u nás i nadále technicko-materiální zabezpečení zemědělské výroby. Situace na venkově je následující. Venkovské obce se vyznačující nízkým podílem obyvatel v produktivním věku a zvyšuje se v rostoucí velikostní kategorií obcí. Vylidňování venkova již není tak masivní jako tomu bylo v 90. letech, ale přesto k němu dochází stále. Týká se to nejčastěji malých obcí (do 500 obyv.) a zejména mladých lidí. Navíc k tomu přispívá nezaměstnanost, ta je na venkově vyšší než ve městech. Navíc zde není i přes to, že se jedná o atraktivní přírodní zónu a oblast CHKO, výrazně rozvinutá venkovská turistika (s výjimkou atraktivních sportovně-rekreačních center v Novém Městě na Moravě a okolí). Navíc infrastruktura v této oblasti není kvalitní. Vize v rozvoji venkova a zemědělství jsou jasné, vše v duchu trvale udržitelného rozvoje: • Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací – modernizace zemědělských podniků, produkce konkurenceschopných potravin, inovace ve výrobě, modernizace techniky • Zlepšování životního prostředí a krajiny podporou ekologicky šetrných způsobů hospodaření s půdou. – podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí, podpora ekologických zemědělství, zvýšení protierozních prvků, snížení negativních vlivů na vodní hospodářství • Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti • Posílení biodiverzity krajiny, zlepšení vodního režimu a zmírnění ohrožování klimatu • Podpora přenosů znalostí, modernizace, inovace • Zachování biologické rozmanitosti a systémů zemědělství a lesnictví • Vytváření pracovních příležitostí a podmínek hospodářského růstu Pro rozvoj venkova byla založena v roce 2006 tzv. Celostátní síť pro rozvoj venkova, která navazuje na Evropskou síť pro rozvoj venkova, jejíž hlavním cílem je sběr informací a osvěty, rozvoj sítí a zajišťování výměn informací. Dále pak zejména posílení atraktivity venkova k životu včetně zlepšení podmínek pro hospodářský růst, zlepšování kvality života na venkově, vzdělávání, organizace místních partnerství a rozšiřování využití informačních a komunikačních technologií. K tomu by měl posloužit i program LEADER v ose IV celého programu. Tlak EU, nastavených programů je poměrně jasný, snižování procenta zornění, omezení produkce, zvýšení TTP a s tím spojené zvýšení diverzity krajiny, ochrany před erozí. Přechod k extensivní formě zemědělství.

104

10.3. SWOT Analýza SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního hodnocení veškerých relevantních stránek problémů a také současného stavu. Je nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a zahrnuje postupy technik strategické analýzy. (podle www.stavebnitechnologie.cz) SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S - W a O - T.

S - Silné stránky

W - Slabé stránky


Kulturní tradice
Dlouho trvající zemědělská tradice
Příznivé klimatické podmínky pro produkci mléka, pěstování brambor, lnu a řepky
Zkušenost s podporami v zemědělství
Racionálnější a šetrnější využívání zemědělské půdy


Dlouhodobá migrace z venkovských oblastí (obyvatel produktivního věku)
Nízká vzdělanost
Vysoký průměrný věk zaměstnanců v zemědělském odvětví
Zastaralé technické vybavení
Složité vlastnické vztahy
Špatná hospodářská situace většiny podniků
Minusové hospodaření bez dotací
Drtivá většina oblasti v LFA, v CHKO
Špatná finanční situace odběratelů
Nedostatečná nabídka služeb ve venkovských sídlech
Nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově
Pokles biodiverzity vlivem zastaralých zemědělských technologií
Převaha nájemních vztahů k půdě
Nízká podnikatelská aktivita
Narušená infrastruktura v zemědělství

O - Příležitosti

T - Ohrožení


Využití ekonomických výhod (cena pozemků)
Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky
Zavedení regionální certifikace výrobků
Rozšíření ekologických forem hospodaření


Marginalizované území
Nedostatečná ochrana trhu před dovozem dotovaných potravin
Snížení ekonomické rentability zemědělské výroby
Rostoucí ceny vstupů do zemědělské výroby
Nízké výkupní ceny zemědělských produktů
Tlak obchodních řetězců na co nejnižší výkupní ceny
Ukončení existence zejména malých a rodinných farem

105

10.4. Možnosti a priority zemědělství v duchu TUV a CAP EU Vstup do EU znamená pro zemědělce novou šanci, jak se mohou uplatnit se svými výrobky na evropském trhu. Hlavním pozitivem se ale stal příjem dotací, které jsou pro živobytí většiny zemědělských subjektů naprosto nezbytné. Cesta nastoupená k rozvoji zemědělství v duchu CAP a zejména pak v duchu trvale udržitelného rozvoje a životního prostředí vůbec, již nastavena byla a „kráčí se po ní“ již několik let. Vše to začalo transformací a restrukturalizací zemědělských subjektů a zejména pak restitucemi, které se týkaly zemědělské půdy. K tomu postupem času přistoupila EU svými předvstupními a členskými programy a výsledky už jsou v některých částech krajiny v CHKO Žďárské vrchy dobře vidět. Jak již bylo výše zmíněno, EU podporuje rodinné farmy, ekologické zemědělství a jakékoliv úpravy v krajině vedoucí ke snížení eroze a zvýšení biodiverzity jsou velkým plusem. Hovořím tímto o změnách, které byly logickým vyústěním změn po roce 1989. Zemědělství před 2. světovou válkou a těsně po ní se vyznačovalo velkým množstvím soukromě hospodařících rolníků, mající rozděleno velké množství políček a i vlastní políčka rozdělená různými protierozními valy na velké množství bloků. Po roce 1948 a následně pak v 60. letech došlo ke znárodnění, resp. následně pak k velkým změnám ve struktuře zemědělských subjektů vedoucí ke vzniku menšího počtu subjektů s velkými plochami zemědělské půdy, tedy místo drobných políček (viz. Příloha foto. 1.) byly vytvořeny velké půdní bloky(viz. Příloha foto. 2.), které byly postupně značně degradovány klimaticky i uměle (hnojivy). Po roce 1989, kdy došlo k navrácení půdy původním vlastníkům, se s přibývajícími roky zase situace začala obracet k lepšímu, kdy došlo opět k rozdrobení velkých lánů na menší plochy a bloky (viz. Příloha foto. 3.), došlo ke snížení užívání hnojiv a pesticidů. Není však reálné, aby došlo k obnovení původního stavu. Celý tento proces lze dokladovat na následujících 3 blocích fotografií v okolí Fryšávky a Sněžného, na kterých lze velmi dobře vidět právě změny ve velikosti jednotlivých půdních bloků v obdobích kolem roku 1960, těsně kolem roku 1989 a v roce 2004. Jaký bude vývoj v duchu CAP lze jen spekulovat. Vše se bude odvíjet od na jedné straně ziskovosti výroby, na druhé straně od výše přímých podpor. Jsou totiž nezbytně nutné k investicím, nákladům na půdu, platy, snižování ztrátovosti zemědělské výroby a samozřejmě také na dodržování nastavených zásad. Novým trendem je tzv. „cross compliance“ neboli usilování o propojení životního prostředí se zemědělskou výrobou. U mnohých subjektů dochází k přechodu na Evropský model zemědělství, tedy zemědělství založené na malém a středním podnikání (rodinné farmy). Dalším podstatným krokem je diverzifikace zemědělské činnosti, a to jak u malých, tak i u větších zemědělských subjektů. Je to jeden z nástrojů, jak vylepšit stávající finanční situaci. Kladen důraz by měl být i na agroturistiku. Území sice není nejlepší z hlediska klimatických podmínek, ale z hlediska kultury a estetiky krajiny je velmi atraktivní částí ČR.

106

11. SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH POUŽITÝCH PRAMENŮ Knihy a časopisy ANTONÍN, J.: Výsledky transformace zemědělství v CHKO Žďárské vrchy. (Geografický projekt – GÚ PřF MU). Brno, 2005. 52 s. Agrocenzus 2000, 1.část. ČSÚ, Praha, 2001. 110 s. Agrocenzus 2000, 2.část. ČSÚ, Praha, 2001. 226 s. Agrocenzus 2000, 3.část. ČSÚ, Praha, 2001. 125 s. BIČÍK, I.: Ekonomická geografie I – geografie zemědělství. SPN Praha, 1982. 126 s. BIČÍK, I. A kol.: Geografie zemědělství II. PřF UK, Praha, 1991. 187 s. BIČÍK, I. A GÖTZ, A.: Regionální aspekty transformace českého zemědělství. PřF UK, Praha, 1996. 239 s. BOHÁČ, J.: Problematika provozování zemědělské činnosti v CHKO Žďárské vrchy. In Člověk a ochrana přírody a krajiny v CHKO Žďárské vrchy. Sborník referátů z konference k 25.výročí založení CHKO Žďárské vrchy, 20.9.1995. BROUČEK, J.: Restrukturalizace zemědělství na Českomoravské vrchovině. In Člověk a ochrana přírody a krajiny v CHKO Žďárské vrchy. Sborník referátů z konference k 25.výročí založení CHKO Žďárské vrchy, 20.9.1995. Čeští zemědělci a Společná zemědělská politika Evropské unie. Informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Praha, 2006. 127 s. DOUCHA, T.: Vývoj agrárního sektoru ČR v obdoví 1989 – 1997. Informační studie VÚZE, 1998. DRAHOŠ, M.: Regionální geografická analýza zemědělství okresu Ústí nad Orlicí. (Diplomová práce – GÚ PřF MU) Brno, 2005. HOMOLOVÁ a kol.: Ekologické zemědělství pro CHKO. Institut výchovy a vzdělání MZe ČR, Praha, 1993. 30 s. HRABÁNKOVÁ, M. a kol.: Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova, Výzkumná zpráva 35, VÚZE, Praha, 1996. 81 s. Koncepce agrární politiky na období před vstupem ČR do Evropské unie. Mze ČR, Praha, 2000. 34 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem s ekologickými omezeními, MZe Praha a SZIF, 2006. 48 s. Metodika k provádění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, MZe Praha a SZIF, 2006. 48 s. Plán péče CHKO. Správa CHKO, Žďár nad Sázavou, 1994. Plán péče CHKO. Správa CHKO, Žďár nad Sázavou, 1996. Plán péče CHKO. Správa CHKO, Žďár nad Sázavou, 2004. PRAŽAN, J., KŘÍŽ, Z.: Vliv zemědělství na životní prostředí. VÚZE Praha, Praha 1997. 49 s. Pro život, bohatství i krásu. 40 let socialistického zemědělství a potravinářského průmyslu v Jihomoravské kraji. Krajská zemědělská správa v Brně, Brno, 1989. Příručka k intervenčnímu nákupu obilovin ze sklizně roku 2006. SZIF Praha, 2006. 36 s. Příručka pro žadatele 2006 (SAPS, TOP-UP, LFA). SZIF Praha, 2006. 80 s. Půda, Situační a výhledová zpráva. MZe Praha, 1996.

107

Půda, Situační a výhledová zpráva. MZe Praha, 1999. Půda, Situační a výhledová zpráva. MZe Praha, 2003. QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. UJEP Brno, 1971. SAPARD 2005, MZe Praha, 2005. SDLB 1991. SDLB 2001. SKALICKÝ, V.: Regionálně fytogeografické členění. In Květena ČSSR 1. Academia Praha, 1988. 103 – 122 s. Současnost socialistického zemědělství v okr. Žďár nad Sázavou. Okresní výbor svazu družstevních rolníků, 1989. 79 s. TOMÁŠEK, M.: Atlas půd České republiky, ČGÚ Praha, 1995. VESELSKÝ, J.: Regionálně geografická analýza zemědělství okresu Žďár nad Sázavou. (Diplomová práce – GÚ PřF MU) Brno, 2006. 76 s. VĚŽNÍK, A.: Aktuální problémy ČR – zemědělství, 1. a 2.část. Ateliér Milata, Ostrava, 1995. VĚŽNÍK, A.: Geografie zemědělství I. SPN Praha, 1987. 93 s. VĚŽNÍK, A.: Geografie zemědělství II. SPN Praha, 1989. 126 s. VĚŽNÍK, A. a kol.: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. GaREP Brno, 1999. 49 s. VRBÍK, F.: Regionální geografická analýza zemědělství v jihozápadní části Jihomoravského kraje a v jižní části kraje Vysočina (Diplomová práce – GÚ PřF MU) Brno, 2006. 93 s. Výroční zpráva 04. Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 2004 Základní principy zemědělské politiky vlády ČR do roku 1995 a na další období. MZe Praha, 1994. Zpráva o stavu českého zemědělství 2004 (Zelená zpráva). MZe Praha, 2005 Zpráva o stavu českého zemědělství 2005 (Zelená zpráva). MZe Praha, 2006 Mapy a atlasy Atlas ČSSR. ČAV a ÚSGK, Praha, 1966. QUITT, E.: Mapa klimatických oblastí ČSSR 1:500 000. GÚ ČSAV Brno, 1971. Internet a další zdroje informací Agrární www portál [on-line]. http://www.agris.cz Agrocenzus 2000. Výsledky zpracování strukturálního šetření v zemědělství na regionální úrovni. [CD-ROM]. 1. vyd., Český statistický úřad, Praha, 2001. 1 CD-ROM Informační systém ochrany přírody, Ústřední seznam ochrany přírody [on-line]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 2006. Dostupný na WWW:http://drusop.tmapserver.cz/ Ministerstvo zemědělství ČR [on-line]. http://www.mze.cz Registr ekonomických subjektů [on-line]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. http://www.mpo.cz Stavební technologie [on-line]. http://www.stavebnitechnologie.cz Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [on-line]. ČSÚ, Praha, 2002. http://www.czso.cz/cz/sdlb Ústav zemědělských a potravinářských informací [on-line]. http://www.agroenvi.cz,http://www.agronavigator.cz Databáze GÚ PřF MU Databáze Výzkumného centra regionálního rozvoje. MU 108

Databáze a informace Agrární komory Žďár nad Sázavou Databáze a informace Agrární komory Havlíčkův Brod Databáze a informace Agrární komory Chrudim Databáze a informace Zemědělské agentury Žďár nad Sázavou Databáze a informace Zemědělské agentury Havlíčkův Brod Databáze a informace Zemědělské agentury Chrudim Seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 463/2002 Sb.

109

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Druhy těžených nerostných surovin na území CHKO Žďárské vrchy Tab. 2. Průměrná měsíční teplota vzduchu ve vybraných stanicích na území CHKO Žďárské vrchy Tab. 3. Charakteristika klimatických oblastí dle E.Quitta Tab. 4. Průměrný úhrn srážek v mm pro vybraná místa v CHKO Žďárské vrchy Tab. 5. Průměrný počet dnů se sněžením v CHKO Žďárské vrchy Tab. 6. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou v CHKO Žďárské vrchy Tab. 7.Nejvýznamnější zaměstnavatelé v průmyslu v CHKO Žďárské vrchy Tab. 8. Využití půdního fondu v CHKO Žďárské vrchy a ČR 31.12.2002 Tab. 9. Využití zemědělského půdního fondu v CHKO Žďárské vrchy a ČR k 31.12.2002 Tab. 10. Průměrná data zahájení jednotlivých zemědělských prací podle fenologických stanic v okrese Žďár nad Sázavou za období 1926 – 1940 Tab. 11. Podniky zemědělské prvovýroby v CHKO Žďárské vrchy k 1.1.1989 Tab. 12. Osevní plochy skupin plodin pěstovaných v okrese Žďár nad Sázavou k 31.5.1989 Tab. 13. Hektarové výnosy vybraných skupin plodin v okrese Žďár nad Sázavou v roce 1989 Tab. 14. Stavy hospodářských zvířat v okrese Žďár nad Sázavou k 1.1.1990 Tab. 15. Nezemědělská činnost rozhodujících zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Tab. 16. Seznam dotazovaných zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Tab. 17. Počet příjemců podle dotačních titulů v CHKO Žďárské vrchy

110

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Poloha CHKO Žďárské vrchy k 1.4.2007 Obr. 2. Poloha CHKO Žďárské vrchy v rámci okresů k 1.4.2007 Obr. 3. Průměrná úřední cena půdy podle katastrů v CHKO Žďárské vrchy podle vyhlášky MZe č. 463 / 2002 Sb. Obr. 4. Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) v CHKO Žďárské vrchy Obr. 5. Schéma struktury opatření, podopatření a titulů HRDP podle MZe Obr. 6. Schéma struktury os, cílů a priorit EAFRD podle MZe Obr. 7. Informovanost zemědělských subjektů hospodařících na území CHKO Žďárské vrchy o dotačních titulech. Obr. 8. Významnost dotací pro podnikání zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Obr. 9. Nejdůležitější účel dotací v zemědělských subjektech hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 10. Celkový účel dotací v zemědělských subjektech hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 11. Celkový účel dotací podle velikosti zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 12. Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před obdobím vstupu do EU podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 13. Hodnocení dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrch Obr. 14. Srovnání hodnocení dotační a zemědělské politiky státu před a po vstupu do EU. Obr. 15. Srovnání dotační a zemědělské politiky státu před vstupem do EU podle velikosti zemědělských subjektů Obr. 16. Srovnání dotační a zemědělské politiky státu po vstupu do EU podle velikosti zemědělských subjektů Obr. 17. Bránění / limitování zemědělských subjektů v rozvoji podnikání EU a českou vládou Obr. 18. Konkrétní případy omezování / bránění v rozvoji podnikání zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 19. Zlepšení v SZP podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 20. Pozitiva v SZP podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 21. Motivující a podporující legislativa a opatření podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 22. Spokojenost zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy s hladinou dotací pro AEO Obr. 23. Nastavení hladiny sankcí při 1.porušení AEO podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 24. Názor zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy na nastavení pokuty ve výši 25 % z dotací pro dané AEO Obr. 25. Vyjádření a možnost řešení sankcí při 1.porušení podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 26. Vyjádření zemědělských subjektů k sankcím za 2.porušení AEO Obr. 27. Vyjádření a možnost řešení při 2.porušení podle zemědělských subjektů hospodaříchc v CHKO Žďárské vrchy

111

Obr. 28. Provádění zemědělské činnosti v CHKO Žďárské vrchy bez dotačních titulů podle zemědělských subjektů Obr. 29. Konkrétní důvody, proč nelze provádět zemědělskou činnost bez dotačních titulů v CHKO Žďárské vrchy podle zemědělských subjektů Obr. 30. Plnění podmínek nastavených EU a českou vládou podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 31. Konkrétní obtíže při plnění podmínek podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 32. Problémy s registrací půdy v systému LPIS podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 33. Obtížnost v předkládání žádostí z hlediska velkého množství dokumentací podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 34. Konkrétní vyjádření k obtížnosti předkládat žádosti o dotace podle zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Obr. 35. Názor zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy na přesné vedení dokumentace o užívání hnojiv Obr. 36. Vyjádření zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy k limitům v užívání hnojiv Obr. 37. Omezení/změny v podnikání zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v souvislosti se vstupem do EU Obr. 38. Konkrétní omezení/změny u zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v souvislosti se vstupem do EU Obr. 39. Omezení zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy v zemědělské produkci EU a českou vládou Obr. 40. Konkrétní důvody v omezování produkce podle zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 41. Změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 42. Konkrétní změny v rostlinné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 43. Změny v rostlinné produkci podle velikosti zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Obr. 44. Změny v živočišné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 45. Konkrétní změny v živočišné produkci zemědělských subjektů hospodařících v CHKO Žďárské vrchy Obr. 46. Změny v živočišné produkci podle velikosti zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy

112

PŘÍLOHY Tabulkové přílohy: Tab. příloha 1. Počet zaměstnanců a počet obhospodařované zemědělské půdy dotazovaných zemědělských subjektů Tab. Příloha 2. Procentuální podíl osevních ploch na orné půdě vybraných zemědělských plodin (přibližné hodnoty, rok 2005) Tab. Příloha 3. Stav vybraných hospodářských zvířat u rozhodujících zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Tab. Příloha 4. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Tab. Příloha 5. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Tab. Příloha 6. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Tab. Příloha 7. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy

Grafické přílohy: Foto. 1. Letecký snímek na zemědělskou půdu (rozdrobená políčka) v okolí Fryšávky / Sněžného kolem roku 1960 (poskytnuto ZA) Foto. 2. Důsledky socializace venkova, slučování zemědělských družstev, vysokého procenta zornění aneb kritický stav krajiny v roce 1989, okolí Fryšávky / Sněžného (poskytnuto ZA) Foto. 3. Vliv SZP na podporu malých zemědělců, zbytky po bývalých JZD v podobě velkých lánů, nyní opět návrat k většímu počtu menších políček, rok 2004, okolí Fryšávky / Sněžného (poskytnuto ZA) Foto. 4. Ukázka systému LPIS (poskytnuto ZA) Ostatní přílohy: Ostatní příloha. 1. Dotazníkový formulář pro zemědělské subjekty Ostatní příloha. 2. Dotazníkový formulář pro instituce – expertní rozhovor

113

Tab. příloha 1. Počet zaměstnanců a počet obhospodařované zemědělské půdy dotazovaných zemědělských subjektů Podnik Zemědělská půda (ha, rok Počet zaměstnanců 2006) (rok 2005) Agro Měřín a.s. 3 850 310 ZD Nové Město na Moravě 3 200 225 ZD Sněžné 1 500 95 ZD Krucemburk 2 750 Nezjištěno Zem.a.s. Vysočina 1 900 Nezjištěno ZD Vrchy 800 60 ZD Světnov 1 400 66 Staviště ZOD 425 10 AGROMERAN 750 56 Najman / Kyncl 290 Nezjištěno RD Krouna 250 Nezjištěno Brodinová 150 Nezjištěno Vašek 70 Nezjištěno Trödler 47,5 Nezjištěno Lopaur 45 Nezjištěno Kunc 42,5 Nezjištěno Jarošová 31 Nezjištěno Topinka 28 Nezjištěno Bukáček 25 Nezjištěno Svoboda 22 Nezjištěno Kocanda 15 Nezjištěno Doskočilová 10 Nezjištěno zdroj: vlastní šetření

114

Tab. Příloha 2. Procentuální podíl osevních ploch na orné půdě vybraných zemědělských plodin (přibližné hodnoty, rok 2005) Podnik Ječmen Pšenice Řepka ozimá Brambory Agro Měřín a.s. 21,1 21,3 6,1 2,3 ZD Nové Město n.M. 20,2 24,7 2,6 10,2 ZD Sněžné 29,8 9,2 0,0 3,6 ZD Krucemburk 21,3 8,5 11,9 8,5 Zem.a.s. Vysočina 18,7 9,1 13,1 3,2 ZD Vrchy 34,2 9,9 0,0 3,6 ZD Světnov 19,6 12,1 16,4 0,4 Staviště ZOD 18,4 29,0 12,1 0,0 AGROMERAN 28,0 16,5 10,6 0.0 zdroj: Výzkumné centrum regionálního rozvoje na GÚ, MU Brno

Tab. Příloha 3. Stav vybraných hospodářských zvířat u rozhodujících zemědělských subjektů v CHKO Žďárské vrchy Podnik Prasata Skot Celkem Dojnice Agro Měřín a.s. 5256 1876 10156 ZD Nové Město na 2705 1002 1790 Moravě ZD Sněžné 1198 540 270 ZD Krucemburk 2235 884 129 Zem.a.s. Vysočina 1528 546 0 ZD Vrchy 1050 420 0 ZD Světnov 1404 529 0 Staviště ZOD 97 0 80 AGROMERAN 987 395 326 zdroj: Výzkumné centrum regionálního rozvoje na GÚ, MU Brno

115

Tab. Příloha 4. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Subjekt Informovanost o Důležitost Spokojenost Zvýšení dotací dotacích dotací pro s nastavením (o kolik %) podnikání dotací na AEO Doskočilová 1 2 1 0 Svoboda 1 3 1 0 AGROMERAN 1 1 2 20 Lopaur 2 2 1 0 Kocanda 1 2 2 20 Staviště ZOD 1 1 2 35 ZD Sněžné 2 2 3 0 Trödler 2 2 1 0 ZD Světnov 1 2 2 25 ZD 1 1 2 40 Krucemburk Bukáček 1 2 2 50 Zemědělská 2 1 2 40 a.s. vysočina Najman 1 1 1 ZD Vrchy 1 1 2 30 Kunc 2 2 2 40 Jarošová 1 2 3 Brodinová 2 2 2 30 Vašek 1 1 2 30 František Topinka 2 2 2 20 Jaroslav RD Krouna 1 1 2 30 ZD Nové Město 1 2 2 30 na Moravě Ústav pro strukturální politiku v zemědělství

1

3

2

30

zdroj: vlastní šetření

Vysvětlivky: Sloupec „Informovanost o dotacích“: 1 = Dobrá informovanost o dotačních titulech 2 = Uvítali bychom lepší informovanost o dotačních titulech 3 = Špatná informovanost o dotačních titulech

116

Sloupec „Důležitost dotací pro podnikání“: 1 = Rozhodující 2 = Velmi důležité 3 = Důležité, ale ne rozhodující 4 = Méně důležité 5 = Dokázali bychom se bez nich obejít Sloupec „Spokojenost s nastavením dotací na AEO“: 1 = Jsme spokojeni 2 = Uvítali bychom zvýšení 3 = Jsme nespokojeni Sloupec „Zvýšení dotací o kolik %“: - uvedené hodnoty v %, jakou mají jednotlivé zemědělské subjekty představu o zvýšení dotací na AEO

117

Tab. Příloha 5. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Subjekt Sankce při Sankce Činnost bez Plnění 1.porušení 2.porušení dotací podmínek Doskočilová 2 2 2 3 Svoboda 1 1 1 3 AGROMERAN 1 3 2 2 Lopaur 1 1 2 2 Kocanda 1 2 2 3 Staviště ZOD 1 3 2 2 ZD Sněžné 1 2 2 2 Trödler 1 1 2 3 ZD Světnov 1 3 2 2 ZD 1 2 2 2 Krucemburk Bukáček 1 1 2 2 Zemědělská 1 2 2 2 a.s. vysočina Najman 2 1 2 2 ZD Vrchy 2 1 2 4 Kunc 1 1 2 2 Jarošová 2 1 2 2 Brodinová 1 2 2 3 Vašek 1 2 2 2 František Topinka 1 2 2 2 Jaroslav RD Krouna 1 2 2 2 ZD Nové Město 1 2 2 3 na Moravě Ústav pro strukturální politiku v zemědělství

1

1

2

3

zdroj: vlastní šetření

Vysvětlivky: Sloupec „Sankce při 1.porušení AEO opatření“: 1 = Přísné 2 = Přiměřené 3 = Benevolentní

118

Sloupec „Sankce při 2.porušení AEO opatření“: 1 = Plně s těmito podmínkami souhlasím 2 = Souhlasím s těmito podmínkami, ale určitě by se daly nějak upravit 3 = S danými podmínkami vůbec nesouhlasím Sloupec „Činnost bez dotací“: 1 = Ano 2 = Ne Sloupec „Plnění podmínek nastavených ze strany EU a české vlády“ 1 = Velmi obtížné 2 = Obtížné 3 = Méně obtížné 4 = Bezproblémové

119

Tab. Příloha 6. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Subjekt Registrace v LPIS Papírování – Dokumentace o množství vedení přípravků dokumentace Doskočilová 2 3 3 Svoboda 2 4 3 AGROMERAN 2 1 2 Lopaur 2 2 2 Kocanda 2 2 3 Staviště ZOD 2 2 3 ZD Sněžné 2 2 3 Trödler 2 3 1 ZD Světnov 2 3 2 ZD Krucemburk 2 2 2 Bukáček 2 3 3 Zemědělská a.s. 2 1 2 vysočina Najman 2 2 3 ZD Vrchy 2 4 3 Kunc 2 3 2 Jarošová 2 2 3 Brodinová 2 3 2 Vašek František 2 3 2 Topinka Jaroslav 2 3 2 RD Krouna 2 3 2 ZD Nové Město na 2 3 2 Moravě Ústav pro strukturální politiku v zemědělství

3

2

2 zdroj: vlastní šetření

Vysvětlivky: Sloupec „Problémy s registrací v LPIS“: 1 = Ano 2 = Ne Sloupec „Obtížnost předkládání žádostí o dotace z hlediska papírování“: 1 = Velmi obtížné 2 = Obtížné 3 = Méně obtížné 4 = Bez obtíží

120

Sloupec „Názor na přesné vedení dokumentace o užívání přípravků na ochranu rostlin a hnojiv“: 1 = Chtěl bych tuto dokumentaci zrušit 2 = Chtěl bych tuto dokumentaci zjednodušit 3 = Nevadí mi to, dokumentace mi zabírá málo času

121

Tab. Příloha 7. Vybrané odpovědi zemědělských z dotazníkového šetření provedeného v únoru 2007 v CHKO Žďárské vrchy Subjekt Limity Změny v rostlinné Změny v živočišné produkci produkci Doskočilová 1 Nezměněno Nezměněno Svoboda 2 Nezměněno Nezměněno AGROMERAN 1 Pokles Pokles Lopaur 3 Pokles Pokles Kocanda 1 Nezměněno Nezměněno Staviště ZOD 2 Pokles Pokles ZD Sněžné 3 Pokles Pokles Trödler 2 Pokles Pokles ZD Světnov 2 Pokles Pokles ZD Krucemburk 2 Nezměněno Nezměněno Bukáček 1 Pokles Pokles Zemědělská a.s. 2 Pokles Pokles vysočina Najman 3 Pokles Pokles ZD Vrchy 3 Nárůst Nárůst Kunc 2 Pokles Pokles Jarošová 2 Pokles Pokles Brodinová 2 Pokles Pokles Vašek František 3 Pokles Pokles Topinka Jaroslav 3 Pokles Pokles RD Krouna 2 Pokles Pokles ZD Nové Město na 3 Pokles Pokles Moravě Ústav pro strukturální politiku v zemědělství

3

Nárůst

Nárůst zdroj: vlastní šetření

Vysvětlivky: Sloupec „Limity v množství užívaných přípravků na ochranu rostlin a hnojiv“: 1 = Limity jsou dostačující 2 = Některé limity bych zvýšil 3 = Předepsané limity jsou naprosto nevyhovující Sloupec „Změny v rostlinné produkci díky SZP“ Pokles x Nezměněno x Nárůst Sloupec „Změny v živočišné produkci díky SZP“ Pokles x Nezměněno x Nárůst

122

Foto. 1. Letecký snímek na zemědělskou půdu (rozdrobená políčka) v okolí Fryšávky / Sněžného kolem roku 1960

123

Foto. 2. Důsledky socializace venkova, slučování zemědělských družstev, vysokého procenta zornění aneb kritický stav krajiny v roce 1989, okolí Fryšávky / Sněžného

124

Foto. 3. Vliv SZP na podporu malých zemědělců, zbytky po bývalých JZD v podobě velkých lánů, nyní opět návrat k většímu počtu menších políček, rok 2004, okolí Fryšávky / Sněžného

125

Foto. 4.Ukázka systému LPIS.

126

Ostatní příloha. 1. Dotazníkový formulář pro zemědělské subjekty Dobrý den, dostal jsem na Vás kontakt od Zemědělské agentury, konkrétně od p. Paly, že hospodaříte (podnikáte v zemědělství) na území CHKO Ždárské Vrchy. Momentálně píši diplomovou práci na téma Dopady společné agrární politiky EU na zemědělství a venkov na CHKO Žďárské Vrchy. A součástí toho je i dotazníkové šetření, které právě provádím. Bylo by možné si s Vámi touto cestou popovídat o daném tématu? Velmi by mi to pomohlo, kdyby jste mi vyhověl a udělal si čas na pár otázek. Název subjektů: Sídlo: 1. Provádíte zemědělskou činnost na území CHKO Žďárské Vrchy? 1 ano 2 ne Jen pro ověření 2.

Jaká je velikost Vašich ploch obhospodařovaných na území CHKO ……….ha

Nyní bych přešel k samotnému dotazníku, začněme legislativní a administrativní částí. 3.

Jak dlouho již využíváte možnosti čerpat dotace z fondů EU, odkdy hospodaříte?

3.1. Jaká je vaše (podle vás) informovanost o získávání dotačních titulů, o programech, o jejich náročnosti? 1 Dobrá informovanost 2 Uvítali bychom lepší informovanost o dotačních titulech 3 Špatná informovanost o dotačních titulech Konkrétní odpověď:……………………………………………………………………………

4.

Jak moc jsou dotace důležité pro Vaše podnikání? 1 Rozhodující 2 Velmi důležité 3 Důležité, ale ne rozhodující 4 Méně důležité 5 Obešel bych se bez nich Mohl by jste mi prosím upřesnit z jakého důvodu jsou pro Vás dané dotace……..? Top of:………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 127

5.

Brání Vám nějak legislativa a zákony EU v rozvoji podnikání? Pokud ano, tak jak Vám v tom brání? Nebo v čem Vám doslova vadí?

1 ano 2 ne Pokud ano, v čem konkrétně? Top of:………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 6. A jaké zlepšení by jste uvítal? Dá se říct, že má v tomto EU rezervy….? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

7. Naopak jaká pozitiva spatřujete ve společné agrární politice EU? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 8. V čem konkrétně Vám tato legislativa a opatření pomohly, v čem Vás podporují, motivují?

128

9. Jak by jste srovnal dotační a zemědělskou politiku státu před obdobím vstupu do EU a po vstupu do EU, resp. v čem a jak se pro Vás situace zlepšila a v čem zhoršila? Nejdříve slovně, pak oznámkovat Známka před vstupem 1 2 3 4 5 Známka po vstupu 1 2 3 4 5 ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 10. Jak jste spokojený s nastavenou hladinou dotací pro jednotlivé AEO? V čem je to motivující / v čem jste nespokojený, co by jste na tom změnil? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1 Jsem spokojený, nastavení dotací je motivující 2 Jsem spokojený, ale uvítal bych zvýšení dotací o pár procent ….o kolik procent…….., jakých dotací .............................................? 3 Jsem nespokojený, nastavení dotací je nevyhovující

Při neplnění podmínek samozřejmě existují určité sankce, kterými je dotyčný zemědělec pokutován. 11. Jak je podle Vás hladina sankcí při 1. porušení Agroenvi opatření nastavena? Myslíte, že jsou sankce přísné, přiměřené nebo benevolentní? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1 Je dobře nastavena 2 Je nastavena nízko, daných 25% bych klidně zvýšil 3 Ne je nastavena vysoko, určitě bych sankce za porušení snížil

129

12. A co při 2.porušení podmínek Agroenvi, jak by jste ohodnotil opatření? (dojde k vrácení všech dotací v daném roce, ve speciálních případech dokonce k vyřazení zemědělce ze všech AEO) ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1 Plně s těmito podmínkami souhlasím 2 Souhlasím s těmito podmínkami, ale určitě by se daly nějak upravit 3 S danými podmínkami vůbec nesouhlasím.

13. Takže kdybych to tak trošku shrnul, je vůbec možné provádět zemědělskou činnost bez jakýchkoliv dotací? Stručně důvod. Možná i postačí ano / ne ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

14. Jak je pro Vás obtížné plnit podmínky nastavené ze strany EU a české vlády? 1 Velmi obtížné 2 Obtížné 3 Méně obtížné 4 Bezproblémové A v čem konkrétně z Vašeho hlediska je to…..? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

130

Teď jen krátce k té stránce administrativní. Začnu jakoby úplně od začátku, tím je vlastně vaše „registrace“ v systému LPIS. 15. Shledáváte nějaký problém v registraci Vaší obdělávané plochy v programu LPIS, v případě zakreslování různých změn? 1 ano 2 ne Jak moc je pro Vás obtížné předkládat žádosti o dotace z hlediska papírování, velkého množství dokumentací? Mohl by jste mi prosím upřesnit proč je to pro vás……..? Elpis…………………………………………………………………………………………… Papírování……………………………………………………………………………………… 1 velmi obtížné 2 obtížné 3 méně obtížné 4 bez obtíží 16. Jaký je Váš názor na přesné vedení dokumentace o užívání přípravků na ochranu rostlin? Pak se dozeptat: A co třeba limity (omezování) množství užívání přípravků? Dokumentace…………………………………………………………………………………… Limity…………………………………………………………………………………………… A Chtěl bych tuto dokumentaci zrušit B Chtěl bych tuto dokumentaci zjednodušit C Nevadí mi to, dokumentace mi zabírá málo času 1 Ano je, nastavené limity na užívání přípravků jsou dostačující 2 Ano je, ale některé limity bych zvýšil 3 Ne není, předepsané limity jsou naprosto nevyhovující A nyní bych opět krátce přešel k otázkám týkajících se přímo zemědělské činnosti na CHKO. 17. Došlo nějak k omezení nebo ke změně vašeho podnikání v zemědělství v souvislosti se vstupem do EU? Mám namysli změny od roku 2000, kdy se naše republika začala na vstup do EU systematicky připravovat. Musel jste se na vstup systematicky připravovat a jak případně ty přípravy probíhaly? 1 Ano

2 Ne

………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

131

18. Omezuje Vás EU a Česká vláda v zemědělské činnosti, mám tím namysli v produkci? 1 Ano 2 Ne Pokud ano, tak v čem? A co by jste chtěl změnit, aby Vás tato omezení tak moc nelimitovala? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 19. Došlo díky společné agrární politice ve Vašem podnikání k omezení nebo naopak rozvoji rostlinné a živočišné výroby? rostlinná pokles / nárůst ....%

živočišná pokles / nárůst ....%

20. Jak se k Vaší činnosti staví Správa CHKO? Podporuje Vás nějak nebo omezuje? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Tímto jsme se dostali až na úplný závěr, kde bych Vám chtěl velmi poděkovat za Váš čas věnovaný k vyplnění tohoto dotazníku a také bych Vám chtěl popřát mnoho úspěchů v životě i podnikání.

132

Ostatní příloha. 2. Dotazníkový formulář pro instituce – expertní rozhovor Dobrý den, Momentálně totiž píši diplomovou práci na téma Dopady společné agrární politiky EU na zemědělství a venkov na CHKO Žďárské Vrchy. A součástí toho je i dotazníkové šetření, které právě provádím. Bylo by možné si s Vámi touto cestou popovídat o daném tématu? Velmi by mi to pomohlo, kdyby jste mi vyhověl a udělal si čas na pár otázek. Název instituce: Jméno osoby: 1. Využívají podle Vás zemědělci dostatečně možnosti čerpat dotace z fondů EU? Nebo jsou na CHKO i tací, kteří dotace vůbec nečerpají?

1.1. A jaká je podle Vás jejich informovanost o dotačních titulech a programech? ………………………………………………………………………………………………… 2.

Jak moc jsou dotace důležité pro jejich podnikání? 1 Rozhodující 2 Velmi důležité 3 Důležité, ale ne rozhodující 4 Méně důležité 5 Obešel bych se bez nich Mohl by jste mi prosím upřesnit z čem jsou pro ně dotace……..? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 3.

Brání zemědělcům nějak legislativa a zákony EU a českého státu v rozvoji podnikání? Pokud ano, tak jak jim v tom brání?

1 ano 2 ne Pokud ano, v čem konkrétně? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

133

………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

4. Podle Vás, jaké zlepšení by se dala udělat, v čem má třeba EU nebo český stát rezervy? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

5. Naopak jaká pozitiva spatřujete ve společné agrární politice EU? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

6. Jak by se dala srovnat dotační a zemědělskou politiku státu před obdobím vstupu do EU a po vstupu do EU, resp. v čem a jak se pro Vás situace zlepšila a v čem zhoršila? Nejdříve slovně, pak oznámkovat Známka před vstupem 1 2 3 4 5 Známka po vstupu 1 2 3 4 5 ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 7. Jak je podle vás nastavena hladina dotací pro jednotlivá AEO opatření? V čem je to motivující pro zemědělce? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1 Jsem spokojený, nastavení dotací je motivující 134

2 Jsem spokojený, ale uvítal bych zvýšení dotací o pár procent ….o kolik procent…….., jakých dotací .............................................? 3 Jsem nespokojený, nastavení dotací je nevyhovující

8. Na to bych navázal, hodně zemědělců je velmi nespokojeno s nastavenou hladinou dotací ve srovnání s jinými státy EU, třeba Polskem? Proč jsou nastavené dotace nižší v ČR oproti jiným zemím? Plánuje se zvýšení na úroveň EU? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Při neplnění podmínek samozřejmě existují určité sankce, kterými je dotyčný zemědělec pokutován. 9. Jak je podle Vás hladina sankcí při 1. porušení Agroenvi opatření nastavena? Myslíte, že jsou sankce přísné, přiměřené nebo benevolentní? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 1 Je dobře nastavena 2 Je nastavena nízko, daných 25% bych klidně zvýšil 3 Ne je nastavena vysoko, určitě bych sankce za porušení snížil

10. A co při 2.porušení podmínek Agroenvi, jak by jste ohodnotil opatření? (dojde k vrácení všech dotací v daném roce, ve speciálních případech dokonce k vyřazení zemědělce ze všech AEO) ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

135

………………………………………………………………………………………………… 1 Plně s těmito podmínkami souhlasím 2 Souhlasím s těmito podmínkami, ale určitě by se daly nějak upravit 3 S danými podmínkami vůbec nesouhlasím.

11. Takže kdybych to tak trošku shrnul, je vůbec možné provádět zemědělskou činnost bez jakýchkoliv dotací? Stručně důvod. Možná i postačí ano / ne ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 12. Jak je pro zemědělce obtížné plnit podmínky nastavené ze strany EU a české vlády? 1 Velmi obtížné 2 Obtížné 3 Méně obtížné 4 Bezproblémové A v čem konkrétně z Vašeho hlediska je to…..? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Teď jen krátce k té stránce administrativní. 13. Jak moc je pro zemědělce obtížné předkládat žádosti o dotace z hlediska papírování, velkého množství dokumentací? Mohl by jste mi prosím upřesnit proč je to pro vás……..? Papírování……………………………………………………………………………………… 1 velmi obtížné 2 obtížné 3 méně obtížné 4 bez obtíží 14. Jaký je Váš názor na přesné vedení dokumentace o užívání přípravků na ochranu rostlin? Pak se dozeptat: A co třeba limity (omezování) množství užívání přípravků? Proč je to v porovnání s EU jiné u nás, přísnější? Dokumentace…………………………………………………………………………………… Limity…………………………………………………………………………………………… 136

A Chtěl bych tuto dokumentaci zrušit B Chtěl bych tuto dokumentaci zjednodušit C Nevadí mi to, dokumentace mi zabírá málo času 4 Ano je, nastavené limity na užívání přípravků jsou dostačující 5 Ano je, ale některé limity bych zvýšil 6 Ne není, předepsané limity jsou naprosto nevyhovující A nyní bych opět krátce přešel k otázkám týkajících se přímo zemědělské činnosti na CHKO. 15. Došlo nějak k omezení nebo ke změně podnikání v zemědělství na CHKO v souvislosti se vstupem do EU? Mám namysli změny od roku 2000, kdy se naše republika začala na vstup do EU systematicky připravovat. Musel jste se na vstup systematicky připravovat a jak případně ty přípravy probíhaly? 1 Ano

2 Ne

………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. 16. Omezuje EU a Česká vláda zemědělskou činnost, mám tím namysli v produkci? 1 Ano 2 Ne Pokud ano, tak v čem? A co by jste chtěl změnit, aby Vás tato omezení tak moc nelimitovala? …………………………………………………………………………………………………

17. Došlo díky společné agrární politice v podnikání k omezení nebo naopak rozvoji rostlinné a živočišné výroby? Myslím tím celkově vzato území CHKO, alespoň přibližně. rostlinná pokles / nárůst ....%

živočišná pokles / nárůst ....%

18.Tlačí nějak český stát a EU zemědělce k určité podnikatelské činnosti? (tím mám namysli třeba více TTP apod.) ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 19.Myslíte si, že se nějak změnil stav venkova a krajiny, třeba jejich struktura, vlivem společné Agrární politiky EU? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 137